Komunitní plán sociálních služeb oblasti Českolipsko

Komunitní plán sociálních služeb oblasti Českolipsko

Tento dokument vznikl jako jedna z aktivit projektu "IP 2 - Podpora střednědobého plánování a rozvoje kvality sítě sociálních služeb v Libereckém kraji" , reg. č. CZ.1.04/3.1.00/05.00032, financovaného z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu České republiky

1

OBSAH

OBSAH.................................................................................................................. 2 A. ANALYTICKÁ ČÁST KOMUNITNÍHO PLÁNU ČESKOLIPSKA ............ 3 A. 1 Východiska zpracování, použité podklady a vstupy ...................................................... 3 A. 2 Základní demografické a socioekonomické údaje ......................................................... 8 A.2.1 Socioekonomická charakteristika oblasti ........................................................... 8 A.2.2 Demografická analýza ...................................................................................... 12 A. 3 Popis situace v poskytování sociálních služeb ............................................................. 18 A. 3.2 Datová část ............................................................................................................ 25 A. 4 Popis situace v dalších navazujících oblastech (školství, zdravotnictví, bezpečnost, nezaměstnanost) ................................................................................................................... 34 A. 5 Analýza potřebnosti a dostupnosti sociálních služeb ................................................... 35 A. 6 Zjednodušená SWOT analýza ...................................................................................... 36

B. NÁVRHOVÁ ČÁST ...................................................................................... 37 B.1 B.2 B.3 B.4

Dlouhodobá VIZE (rok 2020) .................................................................................. 37 Strategické cíle a rozvojová opatření pro rok 2012 – 2015...................................... 37 Stanovení priorit pro realizaci opatření v období 2012 – 2015 ................................ 42 Časový plán realizace rozvojových opatření ............................................................ 43

C. NÁVRH ZJEDNODUŠENÉHO AKČNÍHO PLÁNU PRO ROK 2012 ....... 45 C.1 Smysl akčního plánu a vysvětlení obsahu zjednodušeného akčního plánu pro rok 2012 (ZAP 2012) .................................................................................................................. 45 C.2 Východiska – přehled rozvojových opatření ............................................................ 45 C.3 Podrobnější popis opatření ..................................................................................... 46

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ................................................................. 48

Garant zakázky:

LB plán, s.r.o.

Zpracovatel:

e-Rozvoj.cz, s.r.o.

2

A. ANALYTICKÁ ČÁST KOMUNITNÍHO PLÁNU OBLASTI ČESKOLIPSKO A. 1 Východiska zpracování, použité podklady a vstupy V současné době je pro oblast Českolipsko v rámci komunitního plánování k dispozici „Komunitní plán města Česká Lípa“, který byl zpracován 16.6.2006 a následně schválen zastupitelstvem dne 28.6.2006. Na základě projektu „Aktualizace a doplnění vybraných částí komunitních plánů obcí v Libereckém kraji“ je oblast pro komunitní plánování specifikována a vymezena územním rozšířením o 16 obcí, které z hlediska místních vazeb a interakcí přirozeně spádují k regionálnímu centru (městu) Česká Lípa. V předkládané analytické části Komunitního plánu oblasti Českolipsko jsou jednotlivé kapitoly řešeny jak z hlediska celkové oblasti, tak z hlediska města Česká Lípa. Toto řešení vychází jednak z důvodu zachování kontinuity komunitního plánování v České Lípě a jednak z cílů a principů Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Libereckého kraje (v tomto smyslu myšleno - dostupnost, rovnoměrné rozložení sítě sociálních služeb, fungující systém kontroly, veřejnost je o službách informována). Předpoklady a přístupy ke zpracování KPSS  Znalost prostředí plánování sociálních služeb,  Návaznost na realizaci a výstupy dalších aktivit projektu IP2,  Jednoznačná metodická kompatibilita s Krajskou metodickou příručkou plánování sociálních služeb v Libereckém kraji,  Soulad s principy a postupy metodiky MPSV,  Akceptace a uplatnění principů datové struktury SPRSS LK a zajištění návaznosti zpracovaných výstupů na strukturu Datového centra sociálních služeb v LK,  Úzká spolupráce se složkami organizační struktury v území (řídící skupiny, pracovní skupiny - dle situace v území),  Využití činnosti a výstupů práce odborných koordinátorů,  Vazba na cíle a aktivity uvedené v SPRSS LK,  Zajištění potřebné kompatibility s komunitními plány sousedních území,  Respektování a naplnění závěrů a doporučení, vyplývajících ze „Zmapování stavu procesu KP v území a obsahu jednotlivých KP v Libereckém kraji“,  Využití všech dosud zpracovaných relevantních podkladů (data, analýzy a další dostupné dokumenty),  Využití výstupů dosavadních aktivit pracovních skupin, samospráv i poskytovatelů sociálních služeb. Pro zpracování KP je využita „Krajská metodická příručka plánování sociálních služeb v Libereckém kraji“, která rámcově definuje plánování sociálních služeb a dále je komunitní plánování sociálních služeb upraveno podle zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách. Vzhledem k tomu, že plánování sociálních služeb je specifickou oblastí plánování, je pro zpracování využita metoda Komunitního plánování. Tato metoda umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného života na úrovni obce i kraje a která výrazně posiluje principy zastupitelské demokracie. Charakteristickým znakem metody je důraz kladený:

3

  

Zapojení všech, kterých se zpracovávaná oblast týká, Dialog a vyjednávání, Dosažení výsledku, který je přijat a podporován většinou účastníků.

Ve smyslu plánování sociálních služeb lze touto metodou na úrovni obcí nebo krajů plánovat sociální služby tak, aby odpovídaly místním specifikům (zvláštnostem), zvyklostem i potřebám jednotlivých občanů. Zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci prostřednictvím sociálních služeb a příspěvku na péči, podmínky pro vydání oprávnění k poskytování sociálních služeb, výkon veřejné správy v oblasti sociálních služeb, inspekci poskytování sociálních služeb a předpoklady pro výkon činnosti v sociálních službách.

Strategické dokumenty kraje Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 (zpracoval Odbor Regionálního rozvoje a evropských projektů, schválena zastupitelstvem Libereckého kraje usnesením č. 122/07/ZK dne 24. dubna) Vzhledem k tomu, že se jedná o dlouhodobý strategický dokument, neobsahuje zacílení na jednotlivá území LK. Přesto je v dokumentu konstatováno, že sociální služby poskytované na území Libereckého kraje různými poskytovateli (bez ohledu na zřizovatele) mají diametrálně odlišnou úroveň a mnohá zařízení jsou naprosto nevyhovující pro další fungování. Dalším konstatovaným problémem (slabá stránka) je absence alternativních služeb k ústavní péči. V dokumentu je zmíněna potřeba střednědobého a komunitního plánování a koordinace činnosti zainteresovaných subjektů na území Libereckého kraje. Program rozvoje Libereckého kraje 2007 -2013 (koordinace zpracování Odbor regionálního rozvoje a evropských projektů, schválen Zastupitelstvem Libereckého kraje usnesením č. 287/07/ZK dne 30.10.2007 Stejně jako ve Strategii rozvoje Libereckého kraje i v tomto dokumentu je část týkající se sociální oblasti. Vzhledem k tomu, že se jedná o střednědobý plánovací dokument, ani tady není možné hledat rozpracování pro jednotlivé části území kraje. V obecné rovině je definován Strategický cíl B. Kvalitní a zdravé lidské zdroje, na který navazuje Rozvojové opatření B.3 Zajištění dostupnosti a kvality zdravotní a sociální péče, podpora zdravého životního stylu. Dvě ze tří dílčích opatření je možné považovat za relevantní pro oblast sociálních služeb. Jedná se o Dílčí opatření B.3b Zajištění dostupnosti a kvality sociálních služeb, a B.3c Prevence projevů rasové násilí a pomoc začlenění příslušníků národnostních menšin do většinové populace. V dokumentu je kladen velký důraz na podporu systému komunitního plánování, a to proto, že tento systém je považován za jeden z nejvhodnějších nástrojů, který objektivně popisuje potřeby klientů a je podmínkou efektivnějšího nakládání finančních prostředků v této oblasti.

4

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Libereckého kraje 2009 – 2013 (SPRSS LK) (zpracovatel Odbor sociálních věcí, bezpečnosti a problematiky menšin, schválen zastupitelstvem Libereckého kraje dne 30.9. 2008 usnesením č. 312/08/ZK) V říjnu 2010 byla přijata aktualizace návrhové části SPRSS LK (zpracovatel Odbor sociálních věcí a LB plán s.r.o.). Jedná se o střednědobý plánovací dokument, který se zabývá v ucelené míře plánováním sociálních služeb v Libereckém kraji. Jedním z důležitých konstatování SPRSS LK je fakt, že poskytovatelé sociálních služeb v LK mají diametrálně odlišnou úroveň služeb. Současné kapacity a provozní podmínky v rezidenčních zařízeních jsou výrazně limitujícím faktorem pro vytváření důstojných podmínek k životu. Chybí dostatečné alternativy k ústavní péči. Rozvojový směr je spatřován ve zvýšení podílu služeb sociální péče poskytovaných v přirozeném prostředí, což by mělo zajistit zvýšení terénních a ambulantních služeb a zároveň snížení počtu klientů uživatelů pobytových služeb. Proto je podporována transformace a deinstitucionalizace nevyhovujících zařízení. Je třeba zaměřit se na služby sociální prevence a sociální poradenství s důrazem na předcházení sociálnímu vyloučení a na začlenění osob do většinové společnosti. Dalším významným bodem je optimalizace stávající sítě služeb a v návaznosti na to kladen důraz na fungování procesu plánování sociálních služeb (pravidelný monitoring a aktualizace SPRSS) zpracováváním rozvojových dokumentů v obcích metodou komunitního plánování. Konkrétními výstupy dokumentu jsou navržené aktivity a opatření, která mají zajistit koordinaci činností v oblasti sociálních služeb takovým způsobem, aby byly v maximální míře pokryty reálné potřeby území ve vazbě na potřeby konečných příjemců služeb- klientů. Dokumenty a zdroje dat na úrovni obcí Česká Lípa Strategický plán rozvoje města Česká Lípa (2010 – 2022) (aktualizace 15.11.2010, zpracovatel- Agentura regionálního rozvoje, K DEVELOP a město Česká Lípa) Tento dokument je průnikem dílčích rozvojových dokumentů, na základě čehož lze vysledovat zpětnou vazbou jednotlivá sledovaná rozvojová témata, která jsou nepřímo ovlivněny a konfrontovány jinými oblastmi a dokumenty. Z priorit a cílů obsažených ve strategii jsou v souvislosti s oblastí sociálních služeb popsány některé stavy odrážející priorizaci v rámci srovnání komplexního rozvoje. Sociální služby popřípadě související témata a jejich rozvoj či stabilizace jsou popsány pod prioritou 2. Lidské zdroje. Jednotlivé cílové stavy rozvoje se zaměřují na 2.1.3.1 Vzdělávání v oboru sociální péče a sociální práce a dále pak na kvalitu a množství sociálních služeb v 2.5 Zajištění dostatečného množství kvalitních sociálních služeb, což by mělo být zajištěno realizací témat 2.5.1 Aktivní solidarita s lidmi v obtížných životních situacích, 2.5.2 Rozvoj již existujících sociálních nástrojů a služeb a 2.5.3 Definování nových sociálních služeb podle jejich potřebnosti a podle stanovených priorit.

5

Horní Libchava Z veřejně dostupných zdrojů vyplývá závěr, že obec nevlastní žádný rozvojový dokument, kde by byla věnována pozornost oblasti sociálních služeb. Obec rovněž není zřizovatelem organizace, která by nabízela nějaké sociální služby pro své obyvatele. Volfartice Z veřejně dostupných zdrojů vyplývá závěr, že obec nevlastní žádný rozvojový dokument, kde by byla věnována pozornost oblasti sociálních služeb. Obec rovněž není zřizovatelem organizace, která by nabízela nějaké sociální služby pro své obyvatele. V obci působí Klub maminek s dětmi „Vlčata“ v prostorách OÚ každou středu a je určen pro děti ve věkové skupině 0 – 5 let. Obyvatelé obce využívají sociální služby a zdravotnická zařízení v České Lípě a Kamenickém Šenově. Horní Police Z veřejně dostupných zdrojů vyplývá závěr, že obec nevlastní žádný rozvojový dokument, kde by byla věnována pozornost oblasti sociálních služeb. Obec je zřizovatelem organizace Domu s pečovatelskou službou (§40). Stružnice Z veřejně dostupných zdrojů vyplývá závěr, že obec nevlastní žádný rozvojový dokument, kde by byla věnována pozornost oblasti sociálních služeb. Obec rovněž není zřizovatelem organizace, která by nabízela nějaké sociální služby pro své obyvatele. Žandov Z veřejně dostupných zdrojů vyplývá závěr, že obec nevlastní žádný rozvojový dokument, kde by byla věnována pozornost oblasti sociálních služeb. Obec rovněž není zřizovatelem organizace, která by cíleně nabízela sociální služby pro své obyvatele. V obci působí Klub Seniorů, který sice neposkytuje registrovanou sociální službu, ale pro tuto oblast je v rámci života seniorů velice důležitý. Jeho kapacita je 55 členů a zprostředkovává pro seniory přednášky, zájezdy, oslavy narozenin a především zprostředkovává společenský kontakt. Dále v obci od září roku 2009 rozvíjí svou činnost v prostorách mateřské školy Mateřské centrum „Štěstí“, které nabízí aktivity pro rodiny s batolaty a dětmi předškolního věku. Kravaře Z veřejně dostupných zdrojů vyplývá závěr, že obec nevlastní žádný rozvojový dokument, kde by byla věnována pozornost oblasti sociálních služeb. Obec rovněž není zřizovatelem organizace, která by nabízela nějaké sociální služby pro své obyvatele. Stvolínky Z veřejně dostupných zdrojů vyplývá závěr, že obec nevlastní žádný rozvojový dokument, kde by byla věnována pozornost oblasti sociálních služeb. Obec rovněž není zřizovatelem organizace, která by nabízela nějaké sociální služby pro své obyvatele. Blíževedly Z veřejně dostupných zdrojů vyplývá závěr, že obec nevlastní žádný rozvojový dokument, kde by byla věnována pozornost oblasti sociálních služeb. Obec rovněž není zřizovatelem organizace, která by nabízela nějaké sociální služby pro své obyvatele.

6

Kozly Z veřejně dostupných zdrojů vyplývá závěr, že obec nevlastní žádný rozvojový dokument, kde by byla věnována pozornost oblasti sociálních služeb. Obec rovněž není zřizovatelem organizace, která by nabízela nějaké sociální služby pro své obyvatele. Holany Z veřejně dostupných zdrojů vyplývá závěr, že obec nevlastní žádný rozvojový dokument, kde by byla věnována pozornost oblasti sociálních služeb. Obec rovněž není zřizovatelem organizace, která by nabízela nějaké sociální služby pro své obyvatele. Kvítkov Z veřejně dostupných zdrojů vyplývá závěr, že obec nevlastní žádný rozvojový dokument, kde by byla věnována pozornost oblasti sociálních služeb. Obec rovněž není zřizovatelem organizace, která by nabízela nějaké sociální služby pro své obyvatele. Sosnová Z veřejně dostupných zdrojů vyplývá závěr, že obec nevlastní žádný rozvojový dokument, kde by byla věnována pozornost oblasti sociálních služeb. Obec rovněž není zřizovatelem organizace, která by nabízela nějaké sociální služby pro své obyvatele. Zahrádky Z veřejně dostupných zdrojů vyplývá závěr, že obec nevlastní žádný rozvojový dokument, kde by byla věnována pozornost oblasti sociálních služeb. Obec rovněž není zřizovatelem organizace, která by nabízela nějaké sociální služby pro své obyvatele. Provodín Z veřejně dostupných zdrojů vyplývá závěr, že obec nevlastní žádný rozvojový dokument, kde by byla věnována pozornost oblasti sociálních služeb. Obec rovněž není zřizovatelem organizace, která by nabízela nějaké sociální služby pro své obyvatele. Jestřebí Z veřejně dostupných zdrojů vyplývá závěr, že obec nevlastní žádný rozvojový dokument, kde by byla věnována pozornost oblasti sociálních služeb. Obec rovněž není zřizovatelem organizace, která by nabízela nějaké sociální služby pro své obyvatele.

7

A. 2 Základní demografické a socioekonomické údaje A.2.1 Socioekonomická charakteristika oblasti Tabulka č. 1, Základní údaje o obcích počet zapojených obcí: rozloha:

Česká Lípa

počet obyvatel:

Blíževedly Holany Horní Libchava Horní Police Jestřebí Kozly Kravaře Kvítkov Provodín Sosnová Stružnice Stvolínky Volfartice Zahrádky Žandov CELKEM CELKEM

16 6 610 ha 2 096 ha 1 877 ha 1 038 ha 603 ha 2 209 ha 566 ha 1 577 ha 611 ha 1 259 ha 566 ha 2 129 ha 1 264 ha 1 309 ha 1 007 ha 2 724 ha 16 837 ha 48 4251

Tabulka č. 2, Srovnání míry nezaměstnanosti

1

2

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Blíževedly Holany Horní Libchava Horní Police Jestřebí Kozly Kravaře Kvítkov Provodín Sosnová Stružnice Stvolínky Volfartice Vrchovany Zahrádky Žandov Česká Lípa - okres Liberecký kraj

2002

Česká Lípa2

2001

MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI

7,4% 17,0% 19,3% 5,5% 6,0% 9,1% 8,8% 11,0% 9,3% 6,4% 4,0% 7,5% 12,6% 7,6% 8,9% 10,0% 11,5% 8,5% 6,6%

8,5% 15,4% 13,0% 10,4% 9,4% 11,3% 9,8% 8,7% 10,0% 8,2% 6,5% 9,3% 13,3% 9,9% 8,3% 10,1% 14,5% 9,7% 7,9%

9,1% 15,3% 16,8% 8,4% 13,1% 10,6% 11,5% 9,8% 14,1% 11,2% 5,6% 11,8% 14,1% 12,4% 10,0% 10,1% 16,5% 10,4% 9,2%

8,4% 15,6% 14,0% 10,1% 11,6% 12,8% 8,2% 9,6% 15,4% 10,7% 7,6% 12,0% 9,6% 12,0% 14,0% 10,4% 15,6% 9,6% 8,4%

7,1% 15,3% 16,4% 7,3% 9,7% 12,8% 8,2% 8,3% 6,4% 10,9% 3,8% 9,7% 8,1% 10,7% 18,0% 5,9% 14,9% 8,0% 7,8%

6,2% 13,2% 13,6% 10,6% 8,8% 8,2% 4,9% 4,7% 1,3% 7,6% 5,3% 7,6% 8,1% 11,4% 10,0% 8,0% 10,8% 7,4% 7,4%

5,8% 11,7% 13,6% 7,8% 7,3% 9,5% 0,0% 7,8% 1,3% 8,4% 5,6% 7,9% 10,4% 8,0% 4,0% 9,1% 10,0% 7,1% 6,5%

6,5% 14,1% 14,0% 12,3% 6,7% 9,5% 4,9% 10,9% 11,5% 8,1% 4,8% 7,2% 10,4% 11,4% 10,0% 9,4% 12,2% 7,7% 6,0%

10,8% 20,6% 20,8% 14,5% 10,6% 16,9% 19,7% 14,0% 15,4% 10,2% 10,4% 9,0% 11,9% 11,4% 14,0% 15,0% 17,8% 13,2% 10,0%

10,9% 16,6% 22,0% 18,4% 11,2% 18,3% 9,8% 18,1% 15,4% 17,3% 9,9% 13,7% 16,3% 14,7% 20,0% 14,6% 17,1% 12,4% 10,6%

10,6% 16,3% 22,4% 15,6% 10,9% 15,3% 9,8% 15,8% 12,8% 14,5% 8,4% 13,9% 17,0% 12,4% 14,0% 11,1% 14,2% 11,6% 9,8%

K 1.1.2011 údaje za jednotlivé obce za roky 2001 – 2010 k prosinci, za rok 2011 k dubnu

8

Nezaměstnanost ve městě Česká Lípa má po nejnižších hodnotách, kterých dosáhla v letech 2006 – 2008, rostoucí tendenci. Od roku 2009 se na ní znatelně projevily důsledky hospodářské krize a přesahuje 10tiprocentní hladinu. Tento trend je také patrný na úrovni okresu a celého Libereckého kraje, obec Česká Lípa vykazuje přitom mírně lepší výsledky než okresní průměr a mírně horší než krajský průměr. Míra nezaměstnanosti v Libereckém kraji je v současnosti na hodnotě 9,8%, v okrese Česká Lípa 11,6%. Sledované obce oblasti Českolipsko se od těchto průměrů pochopitelně liší – příznivější situace je v Sosnové a Kozlech. Zhruba na úrovni okresního průměru v Horní Polici, Kvítkově, ve Volfarticích a v Zahrádkách. Naopak horší je situace v Blíževedlech, Horní Libchavě, Kravařích, Provodíně, Stvolínkách a nejhorší je v Holanech (přes 20% !!).

Tabulka č. 2a, Srovnání míry nezaměstnanosti a osob se změněnou pracovní schopností důvodem je zjištění potřebnosti chráněných dílen, chráněných pracovišť, podporovaného zaměstnávání, sociálních firem. 2008 leden únor

březen duben květen červen červenec srpen září

počet uch. celkem 3 961 3 914 3 708 3 539 3 405 OZP 845 833 817 816 781 podíl OZP na uch. celkem 21,3% 21,3% 22,0% 23,1% 22,9% 2009 leden únor

2010 leden únor

3 620 3 641 3 657 3 692 785 782 779 781

3 908 821

4 308 869

23,1%

21,7% 21,5% 21,3% 21,2%

21,0%

20,2%

říjen

listopad prosinec

7 204 1048

7 253 7 022 7 031 7 034 1063 1057 1052 1035

7 059 1024

7 250 1027

14,5%

14,7% 15,1% 15,0% 14,7%

14,5%

14,2%

březen duben květen červen červenec srpen září

počet uch. celkem 7 530 7 520 7 455 7 090 6 801 OZP 1040 1030 1034 1018 1006 podíl OZP na uch. celkem 13,8% 13,7% 13,9% 14,4% 14,8%

listopad prosinec

3 339 770

březen duben květen červen červenec srpen září

počet uch. celkem 5 530 6 238 6 827 7 103 7 249 OZP 945 971 986 1014 1048 podíl OZP na uch. celkem 17,1% 15,6% 14,4% 14,3% 14,5%

říjen

říjen

listopad prosinec

6 507 989

6 545 6 419 6 287 6 265 978 964 951 949

6 296 955

6 937 968

15,2%

14,9% 15,0% 15,1% 15,1%

15,2%

14,0%

9

2011 leden únor

březen duben květen červen červenec srpen září

počet uch. celkem 6 975 7 004 6 949 6 787 6 367 OZP 992 980 978 959 928 podíl OZP na uch. celkem 14,2% 14,0% 14,1% 14,1% 14,6%

2012 leden únor

říjen

listopad prosinec

6 139 914

6 300 6 242 6 236 6 212 907 874 850 858

6 238 874

6 519 897

14,9%

14,4% 14,0% 13,6% 13,8%

14,0%

13,8%

březen duben květen

počet uch. celkem 6 771 6 893 6 825 6 501 6 365 OZP 907 928 881 869 855 podíl OZP na uch. celkem 13,4% 13,5% 12,9% 13,4% 13,4%

Tabulka č. 3, Sumarizace ekonomických subjektů

Rok Česká Lípa Blíževedly Holany H. Libchava H. Police Jestřebí Kozly Kravaře Kvítkov Provodín Sosnová Stružnice Stvolínky Volfartice Zahrádky Žandov CELKEM

POČET EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ Registrované subjekty Z toho subjekty, u nichž byla zjištěna aktivita 2006 2007 2008 2009 2010 2006 2007 2008 2009 2010 8 774 8 838 9 000 9 060 9 021 . . . . 4 081 104 106 113 113 120 77 79 79 78 76 98 102 115 129 133 140 142 143 146 153 126 127 136 139 144 30 31 37 28 29 152 150 148 143 151 40 45 50 48 55 137 128 129 127 132 194 200 203 209 214 166 178 183 177 187 62 64 69 65 69 105 111 117 120 127 119 122 132 138 139 355 361 360 355 380 10 679 10 784 11 014 11 075 11 130

. . . . . . . . . . . . . . . 0

. . . . . . . . . . . . . . . 0

. . . . . . . . . . . . . . . 0

. . . . . . . . . . . . . . . 0

60 31 77 82 70 15 75 30 65 116 99 33 62 70 182 5 148

Na Českolipsku je v současné době registrováno celkem 11 130 ekonomických subjektů, z nichž pouze u 5 148 byla zjištěna aktivita. Celkově počet subjektů v posledních letech mírně narůstal. Dominantním územím a zároveň ekonomickým centrem celého sledovaného území je město Česká Lípa, kde je registrováno 9 021. V posledních pěti letech lze zaznamenat pozitivní trend v nárůstu ekonomických subjektů, přičemž tento nárůst bude v následujících letech pravděpodobně tlumen dopady ekonomické krize. Z území oblasti, tj. bez města Česká Lípa, je nejvíce subjektů registrováno v Žandově a Sosnové a nejméně v Kozlech, Kvítkově, Stvolínkách a Holanech. Jinak se počty subjektů pohybují přibližně na srovnatelné úrovni.

10

V České Lípě bylo k 31.12.2010 registrováno přes 9 tisíc ekonomických subjektů, z nichž jen u něco mála přes 4 tisíce byla zjištěna ekonomická aktivita. Počet subjektů v minulých pěti letech slabě narůstal.

Tabulka č. 4, Kategorizace ekonomických subjektů dle počtu zaměstnanců

200 - 249

250 - 499

500 - 999

1000 - 1499

1500 - 1999

2000 - 2499

2500 - 2999

3000 - 3999

4000 - 4999

5000 - 9999

nad 10 000

3

2

2

1

.

.

.

1

.

.

67 55 62 87 87 15 88 33 84 124 105 42 74 82 230 7 011

42 10 17 1 60 2 55 6 50 4 11 1 51 7 15 2 37 8 67 18 63 10 22 4 41 6 42 10 121 22 3 134 687

1 . . . . . 2 1 . . . . 5 2 . . 1 . 1 4 . . . . . 1 . 1 1 . . 1 . 1 . . . 3 1 . 1 . 2 2 . 1 . . 1 1 . . 1 . 3 1 1 . . . 5 2 1 . 1 . 1 . . . . . 4 2 . . . . 2 2 . . 1 . 1 2 2 . . 2 98 98 18 36 27 10

. . 1 . . . . . . . . . . . . 2

. . . . . . . . . . . . . . . 3

. . . . . . . . . . . . . . . 2

. . . . . . . . . . . . . . . 2

. . . . . . . . . . . . . . . 1

. . . . . . . . . . . . . . . 0

. . . . . . . . . . . . . . . 0

. . . . . . . . . . . . . . . 0

. . . . . . . . . . . . . . . 1

. . . . . . . . . . . . . . . 0

. . . . . . . . . . . . . . . 0

25 - 49

1

20 - 24

8

10 - 19

70 74 13 33 21

6-9

2 440 576

1-5

5 776

0

100 - 199

Česká Lípa Blíževedly Holany H. Libchava H. Police Jestřebí Kozly Kravaře Kvítkov Provodín Sosnová Stružnice Stvolínky Volfartice Zahrádky Žandov CELKEM

Neuvedeno

Obec

50 - 99

REGISTROVANÉ EKONOMICKÉ SUBJEKTY DLE POČTU ZAMĚSTNANCŮ Počet zaměstnanců

U registrovaných ekonomických subjektů v České Lípě jen 805 uvádí tvorbu pracovních míst. Podniků vytvářejících více než 100 pracovních pozic je celkem 18. Na území oblasti Českolipsko většina registrovaných subjektů neuvádí počet pracovních pozic a ca 700 nevytváří žádné. Z těch, kteří se podílejí na tvorbě pracovních míst, je nejvíce ve skupině 1-5 zaměstnanců (111 ek. subjektů) a dále pak do 20 zaměstnanců. Více než 100 pracovních pozic tvoří jen 3 subjekty.

11

A.2.2 Demografická analýza Tabulka č. 5, Celkový vývoj počtu obyvatelstva v letech 2000 - 2010 Česká Lípa Blíževedly Holany Horní Libchava Horní Police Jestřebí Kozly Kravaře Kvítkov Provodín Sosnová Stružnice Stvolínky Volfartice Zahrádky Žandov CELKEM

VÝVOJ OBYVATELSTVA 2002 – 2010 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 39 914 39 218 39 033 38 841 38 776 38 489 38 181 38 315 38 318 38 104 37 878 660 643 640 638 626 628 634 624 641 652 633 485 475 483 474 479 471 487 500 506 510 524 334 343 364 401 423 453 493 509 566 626 659 675 646 643 668 676 667 661 666 680 686 686 767 780 775 783 790 790 785 781 800 815 813 105 115 113 117 120 126 125 125 144 137 140 707 737 742 742 766 789 796 819 857 857 852 133 157 163 159 165 174 177 185 197 201 210 678 667 669 684 686 669 679 680 684 679 684 702 705 711 718 715 716 703 701 698 693 680 836 855 868 856 865 873 912 927 949 962 985 302 290 285 294 294 306 305 325 331 335 350 596 598 607 599 602 622 623 626 631 635 655 546 597 614 630 637 648 647 645 660 682 693 1 914 1 897 1 901 1 907 1 910 1 904 1 913 1 915 1 942 1 958 1 983 49 354 48 723 48 611 48 511 48 530 48 325 48 121 48 343 48 604 48 532 48 425

Ve městě Česká Lípa docházelo ve sledovaném období let 2000 až 2010 k postupnému a plynulému úbytku obyvatel. Pouze ve dvou letech (2007 a 2008) bylo celkové saldo přírůstku obyvatel kladné. V ostatních letech byl každoročně zaznamenán pokles, který se v absolutním vyjádření pohyboval od nejmenšího -65 obyvatel (2004,-0,2%) po největší -696 (r. 2001, 1,7%). Medián (střední hodnota) úbytku obyvatel je za sledované období -203. Celkově tak došlo v letech 2000 - 2010 ke snížení počtu obyvatel o 2.036 osob, což oproti základně roku 2000 představuje úbytek o 5,1%. V současné době (k 31.12.2010) tedy žije v České Lípě 37.878 obyvatel. V období 2000 – 2010 byl sledován také vývoj počtu obyvatel v jednotlivých obcích Českolipska, i za celou oblast správního obvodu dohromady (mimo České Lípy). Celkově došlo k navýšení počtu obyvatel v této oblasti o 11,7%, což představuje 1.107 osob, a v současnosti žije na Českolipsku 10.547 obyvatel. Největší změny zaznamenaly obce Horní Libchava, kde se počet obyvatel prakticky zdvojnásobil, a dále Kvítkov (nárůst téměř o 60%) a Kozly (nárůst o třetinu). Kromě obcí Blíževedly a Sosnová počet obyvatel v ostatních obcích vzrostl.

12

Tabulka č. 7a, Vývoj přírůstků ve městě Česká Lípa v letech 2002 – 2010 PŘÍRŮSTKY město ČESKÁ LÍPA Rok

Přirozený přírůstek

Migrační přírůstek

Celkový přírůstek

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

87 120 96 113 117 223 200 150 144

-272 -312 -161 -454 -425 -89 -197 -364 -370

-185 -192 -65 -341 -308 134 3 -214 -226

Graf č. 1, Vývoj celkového přírůstku obyv. ve městě Česká Lípa v letech 2002 – 2010

Celkový přírůstek byl až na výjimku v letech 2007 a 2008 záporný, tj. docházelo k meziročnímu úbytku obyvatelstva. Ten byl způsoben vyšším počtem vystěhovalých nad přistěhovalými, tj. odlivem obyvatel. Nejvíce obyvatel se vystěhovalo v letech 2005 a 2006, ovšem i v posledních dvou letech byl odliv veliký. Kladný migrační přírůstek v celém sledovaném období tento trend nedokáže zvrátit, dosahuje nižších hodnot než přírůstek migrační. Přesto jej lze hodnotit kladně. Tabulka č. 7, Vývoj přírůstků v oblasti Českolipska v letech 2002 – 2010

Přirozený

Migrační

Celkový

Přirozený

Migrační

Celkový

Přirozený

Migrační

průměr let 2008,09,10

Celkový

PŘÍRŮSTKY průměr let 2005,06,07

Salda přírůstků

průměr let 2002,03,04

Blíževedly Holany H. Libchava H. Police Jestřebí Kozly Kravaře

-6 1 27 10 3 2 10

1 0 2 -3 2 -1 -2

-7 1 24 13 2 2 11

-1 7 29 -3 -3 2 18

5 1 2 0 2 0 3

-5 6 27 -3 -5 2 14

3 8 50 7 11 5 11

-2 0 5 3 0 -1 5

5 8 45 4 10 6 6

13

Kvítkov Provodín Sosnová Stružnice Stvolínky Volfartice Zahrádky Žandov

3 6 3 3 1 1 13 4

-1 -2 1 -1 0 1 0 -7

3 8 3 4 1 0 13 11

7 -2 -5 21 10 8 3 2

1 1 0 2 3 -1 2 3

5 -3 -4 18 7 9 1 -1

8 1 -7 19 8 10 16 23

3 0 0 5 4 2 0 9

6 2 -7 14 4 7 16 13

CELKEM

83

-8

91

91

23

68

173

34

139

Celkový přírůstek se na území Českolipska pohyboval v období 2002-2010 vždy v kladných hodnotách a byl tažen převážně kladným migračním přírůstkem. Ten dosahoval jednak vyšších hodnot a jednak byl také vždy kladný. Jeho střední hodnota (medián) je tak 85 – medián přirozeného přírůstku je jen 19. Navíc ve dvou případech byl záporný. Nejvíce narostl počet obyvatel v roce 2008 – o 258 osob (z toho 225 tvořil přírůstek stěhováním), jinak celkové nárůsty osciloval okolo hladiny 100 osob. Tabulka č. 8, Absolutní a relativní podíly mužů a žen v roce 2010

Obec Česká Lípa Blíževedly Holany Horní Libchava Horní Police Jestřebí Kozly Kravaře Kvítkov Provodín Sosnová Stružnice Stvolínky Volfartice Zahrádky Žandov CELKEM

PODÍL MUŽŮ A ŽEN NA CELKOVÉ POPULACI v tom podle pohlaví Počet ob. celkem absolutně k 31.12.2010 Ž M Ž 37 878 18 358 19 520 48,5 633 329 304 52 524 272 252 51,9 659 341 318 51,7 686 338 348 49,3 813 388 425 47,7 140 70 70 50 852 425 427 49,9 210 117 93 55,7 684 362 322 52,9 680 330 350 48,5 985 510 475 51,8 350 184 166 52,6 655 310 345 47,3 693 342 351 49,4 1 983 1 005 978 50,7 48 425

23 681

24744

48,9

v% M 51,5 48 48,1 48,3 50,7 52,3 50 50,1 44,3 47,1 51,5 48,2 47,4 52,7 50,6 49,3 51,1

Poměr žen a mužů je v případě srovnání města Česká Lípa a jeho spádové oblasti ca ve stejné výši. Za celou oblast tj. město Česká Lípa a Českolipsko je poměr mezi muži a ženami s většinovým zastoupením mužů.

14

Tabulka č. 9, Vývoj věkového složení obyvatelstva v letech 2008 - 2010

65 a více

37878 633 524 659 686 813 140 852 210 684 680 985 350 655 693 1 983 48 425

15 až 64

11,0 11,5 9,4 6,5 12,2 9,9 11,7 10,7 10,4 11,2 13,6 11 7,8 12 11,1 13,5 11,0

0 až 14

73,9 68,1 75,9 73 71,7 74,2 70,1 74,1 70,6 75,1 73,4 73,2 71,3 71,7 71,7 69,3 73,5

v tom ve věku v% 65 a více

15,1 20,4 14,7 20,4 16 15,8 18,2 15,2 18,9 13,7 13 15,8 20,9 16,4 17,2 17,2 15,4

5777 27796 4305 124 438 71 76 396 52 136 474 49 109 496 81 129 604 80 30 95 15 131 627 94 38 153 19 92 518 74 84 498 98 168 702 115 77 245 28 112 463 80 118 501 74 331 1384 268 7 532 35 390 5 503

15,3 19,6 14,5 20,6 15,9 15,9 21,4 15,4 18,1 13,5 12,4 17,1 22 17,1 17 16,7 15,6

73,4 69,2 75,6 71,9 72,3 74,3 67,9 73,6 72,9 75,7 73,2 71,3 70 70,7 72,3 69,8 73,1

11,4 11,2 9,9 7,4 11,8 9,8 10,7 11 9 10,8 14,4 11,7 8 12,2 10,7 13,5 11,4

15 až 64

65 a více

5768 28153 4183 133 444 75 75 387 48 128 457 41 110 492 84 129 605 81 25 96 16 130 635 92 38 142 21 93 510 76 90 509 94 152 704 106 70 239 26 104 455 76 117 489 76 336 1357 265 7 498 35 674 5 360

0 až 14

15 až 64

38104 652 510 626 686 815 137 857 201 679 693 962 335 635 682 1 958 48 532

15 až 64

Počet ob.

0 až 14

65 a více

15 až 64

0 až 14

65 a více

15 až 64

5779 28486 4053 15,1 74,3 10,6 126 445 70 19,7 69,4 10,9 70 391 45 13,8 77,3 8,9 115 411 40 20,3 72,6 7,1 108 484 88 15,9 71,2 12,9 129 592 79 16,1 74 9,9 22 107 15 15,3 74,3 10,4 136 635 86 15,9 74,1 10 34 141 22 17,3 71,6 11,2 93 516 75 13,6 75,4 11 90 521 87 12,9 74,6 12,5 152 695 102 16 73,2 10,7 71 234 26 21,5 70,7 7,9 103 454 74 16,3 71,9 11,7 113 477 70 17,1 72,3 10,6 324 1355 263 16,7 69,8 13,5 7465 35944 5195 15,4 74,0 10,7

0 až 14

38318 641 506 566 680 800 144 857 197 684 698 949 331 631 660 1 942 48604

2010 v tom ve věku absolutně

65 a více

Česká Lípa Blíževedly Holany H. Libchava H. Police Jestřebí Kozly Kravaře Kvítkov Provodín Sosnová Stružnice Stvolínky Volfartice Zahrádky Žandov CELKEM

Počet ob.

0 až 14

Obec

2008 V tom ve věku absolutně

VĚKOVÉ SLOŽENÍ OBYVATELSTVA 2009 v tom ve věku v tom ve věku v tom ve věku v% absolutně v% Počet ob.

15

Tabulka č. 10, Vývoj průměrného věku v letech 2008 – 2010 Obec

PRŮMĚRNÝ VĚK ŽIJÍCÍCH OBYVATEL 2008 2009 2010 CELKEM Ženy Muži CELKEM Ženy Muži CELKEM Ženy

Muži

Česká Lípa

37,9

36,6

39,2

38,2

39,5

36,9

38,6

39,9

37,9

Blíževedly Holany H. Libchava H. Police Jestřebí Kozly Kravaře Kvítkov Provodín Sosnová Stružnice Stvolínky Volfartice Zahrádky Žandov

36,8 37,5 34,9 38,7 37,8 39,8 37,6 38,1 40,5 40,7 38,3 34,8 38,1 37,7 39,7

36,1 36,6 34,5 37,5 36,2 40,4 37,3 36,4 38,4 40,5 37,4 35,6 37,9 37,4 38,3

37,6 38,5 35,2 39,8 39,3 39,2 37,9 40,4 42,9 41 39,3 34 38,2 38,1 41,1

36,7 37,9 34,7 38,5 38,5 39,9 38,3 37,7 41,1 41,1 38,4 35,5 38,3 37,5 39,7

37,2 38,7 34,6 39,6 40,2 39,5 39 40,3 43,2 41,2 39,5 34,5 38,4 37,7 41,1

36,3 37,2 34,9 37,4 36,7 40,3 37,5 35,6 39,3 41 37,3 36,4 38,2 37,3 38,4

37,3 37,9 35,1 38,6 38,8 38,8 38,4 37,2 41,3 41,8 38,5 35,6 38,2 37,6 39,8

38,1 39,1 35,2 39,5 40,5 39 39,4 41,5 42,8 42,2 39,6 35,2 38,3 37,9 41,2

36,6 36,8 35 37,6 37 38,5 37,4 33,8 39,9 41,5 37,4 36 38 37,4 38,4

Česká Lípa okres

38,6

39,9

37,4

38,9

40,1

37,7

39,2

40,4

37,9

Tabulka č. 11, Vývoj indexu stáří v letech 2000 - 2010 Rok Česká Lípa Blíževedly Holany H. Libchava H. Police Jestřebí Kozly Kravaře Kvítkov Provodín Sosnová Stružnice Stvolínky Volfartice Zahrádky Žandov CELKEM

2000 43,6

2001

2002

INDEX STÁŘÍ 2003 2004 2005

2006

2007

2008

2009

2010

47,1

48,8

52

54,9

59,4

63,8

66,6

70,1

72,5

75

77,1 63,8 45,7 47,7 51,6 47,7 77,3 75,9 39,2 42,4 136,4 107,1 52,4 54,5 56 46,9 91,4 88,6 63,7 55,5 61,2 58,2 58,1 50 37,5 46,5 59,4 56 81,2 84,4

55,7 40,9 47,2 75,2 47 133,3 59,1 38,9 91,9 61,7 62,3 48,3 47,9 56,6 83,1

56,1 46,8 40,7 76,6 43,4 113,3 58,5 42,4 80,9 63,6 62,2 40,3 57,5 55,5 84,6

59 58,9 36 71,1 43,9 94,1 54,1 38,7 76,6 67 66,7 35,5 53,8 60,7 86,3

58,6 73 40,4 78,7 53,4 88,9 56,4 45,2 73,6 72 60,5 30,6 53,1 56,8 84

55,1 69,7 36,3 80,8 56,6 73,7 62,9 54,8 74,2 79,2 59,2 34,8 57 65,7 83,1

52,2 67,1 36,9 82,2 62 61,9 60,2 54,5 75,5 93,3 59,6 35,7 63,3 62 84,4

55,6 64,3 34,8 81,5 61,2 68,2 63,2 64,7 80,6 96,7 67,1 36,6 71,8 61,9 81,2

56,4 64 32 76,4 62,8 64 70,8 55,3 81,7 104,4 69,7 37,1 73,1 65 78,9

68,4 36 74,3 62 50 71,8 50 80,4 117 68,5 36,4 71,4 62,7 81 66

62,8

62,7

62,9

63,7

65,2

66,3

67,7

68

68

63,7

62,3

Ve městě Česká Lípa se v čase výrazně mění věkové složení obyvatel obce – obyvatelstvo stárne. Je to patrné na všech ukazatelích – poměru věkových kategorií, indexu stáří i

16

průměrném věku žijících obyvatel. Průměrný věk obyvatel roste, v současnosti je na úrovni 38,6 (ovšem je nepatrně nižší než okresní průměr). Nejmarkantnější je posun na indexu stáří, který narostl ve sledovaném období 2000 – 2010 ze 43,6 na současných 74,5. Pokud jde o složení věkových kategorií, tak majorita obyvatelstva spadá do skupiny 15 – 65 let, klesá podíl dětí a mladistvých do 14 let, a to navzdory baby boomu (v současnosti jen 15,3 %), a roste podíl obyvatel nad 65 let. Ta tvoří současně 11,4%, což jsou 4.305 obyvatel. Lze předpokládat, že tento trend bude pokračovat i do budoucna. Na sledovaném území Českolipska žije v současnosti 16,6% osob v předproduktivním věku, 72% v produktivním věku a 11,4% v postproduktivním. V absolutních číslech to představuje 1.179 osob ve věku nad 65 let. Za poslední tři roky se mírně projevil trend nárůstu nejstarší skupiny obyvatel. Ačkoliv je toto tempo skutečně jen velice mírné, jeho projev společně s velkým podílem produktivní generace napovídá na postupný další nárůst poproduktivní generace. V jednotlivých obcích Českolipska je věkové složení obyvatel různé: podíl předproduktivní generace se pohybuje od 12,5% do 20,6%, podíl produktivní od 67,9% do 75,7% a podíl populace nad 65 let od 7,4% do 14,4%. Podle průměrného věku žijících obyvatel je tak nejstarší obyvatelstvo v obcích Provodín a Sosnová a nejmladší v obci Horní Libchava. Průměr za českolipský okres je v současnosti 39,2 let, přičemž u žen je to 40,4 let a u mužů 37,9 let. Dílčí závěry: Z provedené zjednodušené socioekonomické a demografické analýzy vyplývá, že ve střednědobém horizontu lze očekávat stagnaci podílu obyvatel v předproduktivním věku, oslabování podílu obyvatel v produktivním věku a značný relativní nárůst obyvatel v poproduktivním věku. Sociální služby by tedy měly být zaměřeny primárně na věkovou skupinu 65+ s důrazem na maximální podporu v přirozeném prostředí přirozenou komunitou (komunitní realizace sociálních služeb). S ohledem na nárůst průměrné délky dožití (střední délka života) by měly být zajišťovány služby, které podporují aktivní život a zároveň prodlužují dobu seniorské nezávislosti na ambulantních či terénních sociálních službách. V případě ostatních věkových skupin je třeba zaměřit pozornost na měkké typy sociálních služeb, tj. na služby sociální prevence a poradenství orientované zejména na předcházení problémů způsobených vnějšími ekonomickými vlivy (nezaměstnanost, finanční nedostatečnost, psychologické problémy, související sociální patologie).

17

A. 3 Popis situace v poskytování sociálních služeb Kapitola A. 3 je zaměřena cíleně pouze na popis stavu sociálních služeb dle příslušných paragrafů zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Tento popis, který vznikl v úzké součinnosti zpracovatele a odborných pracovních skupin, je zpracován s využitím dostupných dat, Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Libereckém kraji a dalších podkladů týkajících se oblasti sociálních služeb. V úvodu datové části je uveden aktuální přehled všech poskytovatelů sociálních služeb působících na území oblasti Českolipsko, včetně druhu poskytovaných služeb a příslušnosti pro cílové skupiny stanovené pro komunitní plánování v oblasti Českolipsko. Konkretizace a počet cílových skupin vychází z potřeb a specifik odpovídající sledovanému území – 16 obcí (včetně České Lípy). Vzhledem k tomu, že město Česká Lípa aktualizuje svůj již vytvořený komunitní plán (rok 2006) z důvodu potřebnosti soustavného plánování a územního rozšíření, došlo v rámci aktualizace ke změně struktury cílových skupin. Tato změna vychází ze zkušeností místních odborných aktérů, které jsou podložené kontinuální prací v oblasti sociálních služeb. Jedná se tedy o redukci cílových skupin (pracovních skupin) což by mělo pomoci efektivnímu plánování a následné implementaci aktivit spojených s cílovými skupinami obyvatel. Cílové skupiny po aktualizaci a pro potřeby plánování města Česká Lípa č. 1 – Osoby se zdravotním postižením č. 2 – Osoby ohrožené sociálním vyloučením č. 3 – Senioři č. 4 – Děti a mládež

A. 3.1 Popis situace Cílová skupina: OZP (osoby se zdravotním postižením) Cílová skupina je v území sledována a strukturovaná do dílčích cílových skupin, se kterými je v rámci aktivit sociálních služeb pracováno a zároveň odpovídají cílovým skupinám podle centrálního registru. Jedná se o skupinu obyvatel s chronickým duševním onemocněním, osoby s chronickým onemocněním, osoby s jiným zdravotním postižením, osoby s kombinovaným postižením, osoby s mentálním postižením, osoby s tělesným postižením, osoby se sluchovým postižením, osoby se zrakovým postižením. Celkový počet zdravotně postižených osob v oblasti KP Českolipska (16 obcí přirozeně spádujících k regionálnímu městu Česká Lípa) zatím není znám. Níže uvedená data jsou pouze za město Česká Lípa. Tato skupina ZP města Česká Lípa je tvořena: 670 osobami (počet příjemců příspěvku), dále pak 1538 osob (mimo PnP) pobírající

18

příspěvky pro zdravotně postižené. Počet je určen ze statistických výkazů odboru sociálních věcí a zdravotnictví městského úřadu Česká Lípa. Do celkového počtu je nutné zahrnout i držitele mimořádných výhod. Z komplexní kalkulace je předpokládáno, že v cílové skupině je 2061 osob. V uplynulých třech letech došlo k pohybu ve vývoji počtu osob zahrnutých do cílové skupiny. Jedná se o pozvolný nárůst, který je sledován především ve zvýšení počtu osob poptávající sociální služby zahrnuté pod poskytovatele: osobní asistence rané péče hospicové péče sociálního poradenství, včetně půjčovny kompenzačních pomůcek služby denního stacionáře pro ZP služby domova pro osoby se zdravotním postižením sociálně aktivizační služby, například pro rodiny s dětmi (Občanské sdružení pro pomoc mentálně postiženým, Centrum pro zdravotně postižené LK o.s.) podpora samostatného bydlení pro duševně nemocné (Fokus) Tento nárůst a jeho příčiny jsou deklarovány z území v souvislostech s propouštěním osob ze zdravotnických zařízení do domácího ošetřování. Dále v souvislosti s rostoucí úrovní kvalitativních faktorů ve zdravotnictví, které umožňují záchranu předčasně narozených dětí a přesnější diagnostikou. Tento stav se týká především sociálních služeb rané péče. Tuto škálu služeb doplňuje hospicová péče a sociální rehabilitace (podporované zaměstnávání), které je novými službami v oblasti. Podstatný vliv má také propouštění osob z pobytových zařízení do domácího prostředí nebo ukončení školní docházky. Tito občané vyhledávají sociální služby terénní a ambulantní. Klíčové aktivity (potřebné): - zajištění odlehčovacích pobytových služeb - udržení, rozšíření a doplnění dalších chybějících sociálních služeb,tak aby uživatel mohl co nejdéle žít ve svém přirozeném prostředí - nárůst kapacity rané péče, hospicové péče, denního stacionáře - zmapování a řešení bariér (pro všechny druhy postižení) v území a jejich následné odstranění - rozvoj tlumočnické, průvodcovské a předčitatelské služby - zřizování sociálních firem - další forma řešení nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením (viz cílová skupina nezaměstnaní) - navýšení stávající kapacity funkčních CHD či založení nové chráněné dílny, chráněných pracovišť, sociálně podporovaného zaměstnávání - podpora dobrovolnictví pro aktivizaci zdravotně postižených osob

19

Cílová skupina: Osoby ohrožené sociálním vyloučením Tato cílová skupina je ustanovena pro účely a potřeby plánování a vznikla spojením dvou cílových skupin, které byly řešeny separátně v Komunitním plánu města Česká Lípa. Jedná se tedy o spojení cílové skupiny Nezaměstnaní a rodiny s nezaopatřenými dětmi a s nízkými příjmy + Občané v sociální nouzi. V současné době je přistupováno k cílové skupině v návaznosti na sjednocení označení cílových skupin v rámci metodologie komunitního plánování v Libereckém kraji. Přes toto spojení je v území řešeno několik podskupin obyvatel, jejichž řešení je významné a potřebné. Osoby vyhledávající intervenční a psychosociální služby: V oblasti se jedná především o služby, které poskytuje Centrum intervenčních a psychosociálních služeb LK, p.o.. Oblast těchto služeb je v rámci regionu velice významná, a to nejen již v současné době, ale především z dosavadního vývoje vyplývá prudký nárůst klientů této služby a zároveň z potenciálního hlediska budou tyto druhy služeb (§ 37- Sociální poradenství, § 60a- intervenční centra) v budoucnu velmi poptávané. Toto konstatování je podložené vývojem v uplynulých třech letech a zkušenostmi odborníků z této oblasti. Vývoj počtu osob v této cílové skupině je od roku 2007 rostoucí. Od roku 2007 došlo k nárůstu intervencí téměř o 1 třetinu, stejně tak počet osob. Tento trend je patrný i z dosavadního vývoje 5 měsíců roku 2011. Otázka příčiny postupného nárůstu byla řešena v rámci odborné pracovní skupiny, přičemž za hlavní faktory ovlivňující vývoj byly označeny lokální specifika ve společenských poměrech a projevující se následky a dopady hospodářské krize, což vyúsťuje do deformačních vlivů působících na životní styl. Za elementární je také považován nárůst počtu nezaměstnaných, který vzrostl ca o 4% body mezi roky 2007 a 2010. Tabulka č. 11, Statistická data Centra intervenčních a psychosociálních služeb LK, p.o. Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Česká Lípa k 23. 5. 2011 2007 2008 2009 2010 Celkový počet případů za rok

577 48/měs.

643 53/měs.

742 61/měs.

728 60/měs.

372 74/měs.

Z toho nových případů v roce

423 35/měs.

432 36/měs.

543 45/měs.

522 43/měs.

248 50/měs.

Celkový počet účastníků

628

709

906

897

Celkový počet intervencí za rok

2627 219/měs.

3419 285/měs.

3416 285/měs.

3476 290/měs.

1728 345/měs.

Osoby v sociální nouzi- matky s dětmi v tísni, osoby v nouzi (bez bydlení): Počet osob v této cílové skupině je velmi alarmující. Zařízení, poskytující služby ubytování, vykazují rostoucí zájem o své služby, který však není možné z kapacitních důvodů pokrýt. Stávající zařízení v České Lípě jsou naplněna a počet neuspokojených žádostí představuje ročně až 200% počtu dostupných míst. Zařízení registrují zvýšený zájem o levné ubytování, minimálně kombinované se sociální službou. Klienti i žadatelé mají zájem kromě ubytování i o sociální pomoc formou poradenství a podpory, avšak tato cílová skupina není často schopná plnit určité aktivity,

20

spojené se sociální službou. Přirozeně tyto služby očekávají v rámci zařízení levného ubytování, méně jsou schopni a ochotni vyhledávat registrovanou sociální službu, která je více náročná na jejich aktivitu a dodržování povinností. Vývoj počtu osob v cílové skupině osob bez ubytování, vyhledávajících, resp. potřebujících ubytování (dočasné) lze předpokládat rostoucí, protože sociální problémy, často spojené s nezaměstnaností a ztrátou schopnosti udržet si vlastní bydlení, se v cílové skupině prohlubují, jsou zřejmé z počtu neuspokojených žádostí a kapacita dostupných stávajících zařízení je prakticky celoročně naplněna. Tabulka č. 12, Vývoj počtu klientů Dům Jonáš (§ 57)- dům pro matky s dětmi rok dospělí děti neuspokojené žádosti 37 77 neevidováno 2008 34 76 51 2009 36 65 54 2010 16 34 7 2011 (do konce května) Kapacita je stále plná.

Tabulka č. 13, Aktuální stav ubytovny pro lidi v nouzi- Doubranov (neregistrováno) rok dospělí děti neuspokojené žádosti 18 15 7 2011 (aktuální stav ) Kapacita je stále plná. Uvedené zařízení nemá k dispozici starší údaje.

Osoby v sociální nouzi – ohrožené sociálním vyloučením: Cílovou skupinou jsou rovněž osoby ohrožené sociálním vyloučením v péči kurátora pro dospělé, příjemci dávek finanční výpomoci, osoby propouštěné z výkonu trestu či vazby, osoby vykonávající alternativní tresty – podmíněná odsouzení, vykonávající trest OPP příjemci dávek mimořádné okamžité pomoci. Počet osob v této cílové skupině se v průběhu uplynulých let, kromě roku 2008, stabilně zvyšuje, s čímž také souvisí nárůst finančního objemu vyplacených dávek. Cílová skupina osob ohrožených sociálním vyloučením je potenciálně ohrožená i z hlediska ubytování, nezaměstnanosti, neschopnosti znovu začlenění do společnosti, ztrátou rodinných vazeb a motivace ke změně. Ohrožení sociálním vyloučením je tak zcela zřejmé. Roste rovněž počet příjemců dávek hmotné nouze a s tím logicky objem vyplacených prostředků na tento účel. Spolu s příjemci dávek mimořádné okamžité pomoci je cílová skupina příjemců těchto dávek celkem cca 1 000 osob, což představuje téměř 250 rodin a cca 270 jednotlivců. Příjemci těchto dávek řeší problematické situace zejména v oblasti bydlení, nedostatku finančních prostředků na živobytí, což opět souvisí s nedostatkem kapacity a nabídky služeb levného standardního ubytování pro takto ohrožené osoby.

21

Tabulka č. 14, Statistická data sociálního kurátora pro dospělé Činnost

r. 2005

r. 2006

r. 2007

r. 2008

r. 2009

150

215

223

194

268

129

140

164

130

155

116.000

78.800

146.000

144.600

r. 2010

Počet evidovaných klientů

264

Počet propuštěných z výkonu trestu, vazby

170

Vyplacené dávky okamžité mimořádné

197.750,-

232.750,-

pomoci

Osoby v sociální nouzi – ohrožené závislostmi: Cílová skupina osob ohrožených závislostmi, již závislých, problémových uživatelů, ale také experimentátorů, patří rovněž do popisované cílové skupiny. S příčinami jejich sociální nouze a ohrožení sociálním vyloučením rovněž je nezbytné pracovat se širokou skupinou osob z řad rodinných příslušníků, partnerů a přátel těchto osob. Rovněž tyto osoby v důsledku problémů cílové skupiny řeší sociální témata a jsou do určité míry ohrožené (ztráta zaměstnání uživatelů, trestná činnost apod.), zvlášť pokud uživatelé ohrožují rodinné prostředí, vazby, ekonomickou situaci rodin i jednotlivců, vývoj dětí v rodině apod. V roce 2010 tvořila cílová skupina 214 osob, což však dle kvalifikovaného odhadu je cca 1/3 osob cílové skupiny. Lze tedy předpokládat, že ohrožená skupina uživatelů nebo experimentátorů představuje téměř 700 osob, ohrožených sociálním vyloučením, kteří se stávají osobami v sociální nouzi. Tabulka č. 15, Statistická data K-centra Česká Lípa (§ 59- kontaktní centra) 2009 182 Počet klientů 103 Počet i.v. klientů 349 Počet výměn 11073 Počet vydaných stříkaček 73 Počet neuživatelů

2010 214 113 645 21277 97

Osoby v sociální nouzi – ohrožené ztrátou zaměstnání, nezaměstnaní: Počet osob ohrožených ztrátou zaměstnání a zejména nezaměstnaností se dle vývojových údajů od roku 2008 výrazně zvýšil. Ekonomická a finanční krize v letech 2008 až 2010 ovlivnila a nadále ovlivňuje stav zaměstnanosti a zejména nezaměstnanosti na Českolipsku poměrně zásadně. Výrazně ubylo pracovních příležitostí, od roku 2008 cca o 50% nižší nabídka volných pracovních příležitostí na Českolipsku. Naopak došlo k takřka zdvojnásobení míry nezaměstnanosti a k zásadnímu vzrůstu počtu nezaměstnaných evidovaných úřadem práce. Ztráta zaměstnání, sociálních jistot a finanční stability jednotlivců i rodin je zcela zásadní a zasahuje v regionu vysoký počet občanů jak z řad osob způsobilých pracovat z hlediska věku i zdravotní způsobilosti, tak také jejich děti, osoby závislé na péči, seniory i další ohrožené 22

skupiny. Nezaměstnanost ovlivňuje celou řadu situací života občanů a pro region se stává významným problémem, zvlášť pokud se počet volných míst výrazně nezvyšuje a na jedno volné místo připadá 10-15 (dle jednotlivých měsíčních statistik ÚP) osob, evidovaných úřadem práce. Téměř 25% všech nezaměstnaných tvoří mladí lidé ve věku do 29 let. Více než 1 třetina nezaměstnaných jsou osoby více než 1 rok nezaměstnané (dlouhodobá nezaměstnanost) S nezaměstnaností a ztrátou příjmů souvisí také situace rozpočtů osob bez zaměstnání. Otázka finanční gramotnosti těchto osob, ale i občanů obecně, je problematická a v souvislosti s vysokou nezaměstnaností je zcela zřejmé, že je nikoli doprovodným jevem, ale naopak zcela zásadním problémem osob, ohrožených ztrátou zaměstnání nebo nezaměstnaných. Ze statistických údajů Policie ČR také vyplývají informace o vývoji trestné činnosti na Českolipsku, což do určité míry může souviset se situací na trhu práce v regionu. Trh práce ovlivňuje skladbu obyvatel, v dalším důsledku morální hodnoty a jistoty občanů a vysoká nezaměstnanost a malá perspektiva zlepšení tohoto stavu mohou mít vliv například na nárůst mravnostních činů (rok 2008 – 9, rok 2010 – 76), ale také na vysoký počet majetkových trestných činů, vykazovaných ve statistikách Policie ČR, trestných činů v souvislosti s alkoholismem nebo užíváním toxických látek. Závěry a doporučení – Osoby ohrožené sociálním vyloučením: Tyto závěry byly zpracovány na základě zpracovaných analytických výstupů a doporučení pracovní skupiny. Cílová skupina nemůže v dostatečné kapacitě využívat služeb levného a zejména důstojného ubytování. Osoby, které takovou službu potřebují a vyhledávají, jsou stávajícími zařízeními odmítány a nelze všechny požadavky těchto osob splnit. V kombinaci s poradenstvím k sociální a ekonomické gramotnosti by taková služba cílové skupině osob v sociální nouzi výrazně umožnila standardní životní podmínky v situacích, které ohrožují často i samotné existenční zajištění těchto osob. Pro danou cílovou skupinu se jeví jako vhodné zajistit dostupné sociálně ekonomické poradenství formou občanské poradny, včetně služeb následné péče. Toto odborné centrum – poradenský institut, by mělo zaštítit odborníky v daných problematikách a mělo by zajišťovat zejména informovanost občanů v oblasti finanční gramotnosti. Nárůst zadluženosti občanů a s tím souvisejících problémů je natolik alarmující, že takovou službu lze označit za klíčovou právě pro osoby, ohrožené sociální nouzí. Služba musí být kvalifikovaně koordinována, kombinovaná s vyhledáváním a terénními činnostmi i v této oblasti. Pro cílovou skupinu s problémy se závislostmi nebo experimentováním chybí zařízení pro doléčovací program, jehož cílem je předcházení recidivě v užívání návykových látek. Takové zařízení, včetně činností sociálních pracovníků, je účelné z hlediska další práce s těmito osobami, které s ohledem na svůj problém jsou výrazně ohrožené sociální nouzí. Chybějící zaměstnání, často ztráta rodinných vazeb, frustrace a potřeba získání motivace jsou bez takového zařízení velmi obtížně zvládnutelné a v oblasti služeb tato záchytná síť pro uvedené osoby v regionu zcela chybí. Uvedená služba by také představovala podporu specializovaných profesí, kterých je zcela jednoznačný nedostatek a odborná péče o cílovou skupinu je tak téměř ohrožená. Při práci s osobami v sociální nouzi zcela chybí lůžka včasné pomoci (navrhujeme počet 1-2), která jsou limitována pobytem v délce např. max. 3-5 dnů, s podmínkou stanovení exaktních kritérií pro jejich využití. Taková krizová lůžka jsou řešením pro mimořádné situace osob ohrožených z jakýchkoli důvodů, osob bez přístřeší, z nepodnětného rodinného prostředí, osob ohrožených týráním jinou osobou apod. Tento institut zde není vůbec

23

k dispozici a situace takto ohrožených osob je prakticky neřešitelná. Takovou službu považuje pracovní skupina za zcela nezbytnou. Její začlenění do systému práce s osobami v sociální nouzi je účelné a pro tuto cílovou skupinu přínosné. Oblast prevence kriminality je vhodné doplňovat formou besed s různými ohroženými skupinami občanů, zacílit témata na jednotlivé ohrožující situace. K těmto aktivitám lze využívat veřejná zařízení (např. Městská knihovna) s podmínkou zajištění jejich kvalitní propagace tak, aby byly veřejností využívány a byly dostatečně zajímavé a pro občany přínosné. Za zásadní příčinu a problém ohrožení sociální nouzí považujeme nedostatek pracovních příležitostí a s tím související současnou malou perspektivu zlepšení tohoto stavu. Bez vstupu strategického zaměstnavatele (po odchodu firmy Delphi Packard s.r.o.) se region stává pro občany málo zajímavým, neperspektivním a lze očekávat prohlubující se sociální rozdíly, problémy cílové skupiny, ale také určitý odliv obyvatel do jiných regionů. Proto je nezbytné i tuto situaci řešit prioritně jako klíčový problém regionu, jako prioritní ve vztahu k občanům a k problémům, které s vysokou mírou nezaměstnanosti souvisejí. Možnou alternativou pro ohrožené cílové skupiny by mohlo být zřízení sociální firmy v rámci některé z příspěvkových organizací Města Česká Lípa. Činnosti a aktivity těchto pracovních míst by mohly být směřovány do oblasti úklidu města, ale také do jiných činností. Sociální firma může získat určité příspěvky v prvních měsících svého fungování a mohlo by se jednat o alternativní pracovní příležitostí pro osoby ohrožené sociální nouzí. Podpora rekvalifikačních programů – zvýšení možnosti uplatnění se na trhu práce – nízká míra kvalifikovanosti. Klíčové aktivity: Azylové domy, Krizová pomoc, Domy na půl cesty, Sociální poradenství, Sociální prevence, Dobrovolnická centra. Cílová skupina: Senioři Sociální služby pro cílovou skupinu seniorů jsou na území oblasti Českolipsko zajišťované jak ve formě rezidenční, tak ve formě terénní služby. Z informačních zdrojových podkladů z území vyplývá, že v oblasti poskytování rezidenčních služeb pro seniory je současný stav neuspokojivý. Nárůst počtu seniorů poptávající rezidenční služby převyšuje nabídku míst v domovech s registrovanou pobytovou službou v oblasti. Jako problematické je z území deklarováno umístění seniorů přímo na území sledované oblasti, což potvrzují i podané žádosti seniorů do domovů mimo oblast (Doksy, Mimoň, Sloup v Č, Zákupy).. Na základě relevantních informací z území je nutná podpora zvýšení rezidenčních míst pro seniory cca o 65 až 75 míst a zvýšení počtu míst v zařízeních, která nabízejí hospicovou péči (např. posílení lůžek hospicové péče v nemocnici Česká Lípa). Terénní a ambulantní služby v oblasti jsou zajišťovány v následující struktuře- 2x pečovatelská služba (§ 40), 2x odlehčovací služba (§ 44), 1x osobní asistence (§ 39), 1x denní stacionář (§ 46), 3x SAS pro seniory a osoby se zdravotním postižením (§ 66). Ze zkušeností osob zainteresovaných do oblasti sociálních služeb je nutné zabývat se posílením služeb osobní asistence a neméně důležitým je pak posílení odlehčovacích služeb (respitní). Klíčové aktivity: posílení rezidenčních míst (řešit ve vazbě na komunitní plány sociálních služeb ostatních regionů okresu Česká Lípa), posílení služeb osobní asistence a odlehčovacích služeb (ve vazbě na trend komunitní realizace sociálních služeb), projekty aktivního stáří, podpora dobrovolnictví pro aktivizaci seniorů.

24

Cílová skupina: Děti a mládež Pro cílovou skupinu děti a mládež jsou v současnosti na území poskytované služby, které jsou lokalizované ve městě Česká Lípa. Jedná se o (§ 62) nízkoprahové zařízení pro děti a mládež (Farní charita Česká Lípa), které poskytuje ambulantní (15 klientů), popřípadě terénní služby (max. 15 klientů) dětem ve věku od 6 do 26 let ohroženým společensky nežádoucími jevy a Občanské sdružení D.R.A.K., které poskytuje sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi (§ 65) s kapacitou 50 klientů ročně. Za významný subjekt, který je využíván cílovou skupinou je DDM Libertin. Tento subjekt sice není registrovaným poskytovatelem sociálních služeb, ale jeho aktivity nahrazují a doplňují již zmíněné poskytovatele. Dalším neregistrovaným subjektem je občanské sdružení Pathfinder Praha, které má zastoupení v České Lípě a sdružuje děti a mládež ze sociálně slabších rodin ze sídliště Sever. Za nevyhovující je považován stav v pokrytí celého území a především města Česká Lípa zmíněnými sociálními službami. Jedná se především o absenci nabízených služeb v okrajových částech města. Pracovní skupina na základě poptávky cílové skupiny a problematiky dlouhodobě vnímá potřebu zřídit Středisko výchovné péče. Tato aktivita byla již prioritně zařazena a schválena ve výchozím komunitním plánu, ovšem v návazném stanovisku zastupitelstva byla označena jako neprioritní a to zejména z důvodu finančního (oblast a problematika výkonu státní správy). Vývoj a počet osob v cílové skupině nelze jednoznačně určit, jelikož se jedná o velmi pružnou cílovou skupinu se specifickým zaměřením poskytovaných sociální služeb, které jsou víceméně nahrazované neregistrovanými subjekty. Z odhadů odborníků pracovní skupiny se v následujících letech bude proměňovat vnitřní struktura cílové skupiny než její absolutní počet. Klíčové aktivity: zvýšení prevence, zvýšení nabídky volnočasových aktivit pro děti a mládež zejména v hustě obydlených a okrajových částech města, zvýšení spolupráce se školskými zařízeními, vytvoření Střediska výchovné péče

A. 3.2 Datová část Datová část popisuje situace sociálních služeb na území oblasti Českolipsko, je strukturovaná v duchu metodického přístupu, který je používán při zpracování Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Libereckém kraji a v návaznosti podle Krajské metodické příručky plánování sociálních služeb v Libereckém kraji.Tabulky obsahují pouze výběr sociálních služeb dle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách a tedy jejich paragrafové členění. Dále pak pouze ty, které jsou skutečně činné a které lze datově popsat (aby se jednalo o služby, které obyvatelé skutečně využívají).

25

Tabulka č. 16, Přehled druhů služeb (dle zákona o sociálních službách) existujících a chybějících pro oblast Českolipska Druhy služeb Existující Chybějící § 37 sociální poradenství ●●● § 39 osobní asistence ●●● § 40 pečovatelská služba ●●● § 41 tísňová péče ■ § 42 průvodcovské a předčitatelské služby ●●● § 43 podpora samostatného bydlení ●●● § 44 odlehčovací služby ●●● § 45 centra denních služeb ■ § 46 denní stacionáře ●●● § 47 týdenní stacionáře ■ § 48 domovy pro osoby se zdravotním postižením ●●● § 49 domovy pro seniory ●●● § 50 domovy se zvláštním režimem ●●● § 51 chráněné bydlení ●●● § 52 sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče ■ § 54 raná péče ● § 55 telefonická krizová pomoc ■ § 56 tlumočnické služby ●●● § 57 azylové domy ●●● § 59 kontaktní centra ■ § 60 krizová pomoc ■ § 60a intervenční centra ●●● § 61 nízkoprahová denní centra ■ § 62 nízkoprahová zařízení pro děti a mládež ●●● § 63 noclehárny ■ § 64 služby následné péče ■ § 65 sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi ●●● § 66 sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se ZP ●●● § 67 sociálně terapeutické dílny ■ § 68 terapeutické komunity ■ § 69 terenní programy ■ § 70 sociální rehabilitace ■ Vysvětlivky:

26

●●● ●● ● ■

všichni poskytovatelé mají sídlo přímo na území oblasti Českolipsko alespoň jeden z poskytovatelů má sídlo na území oblasti Českolipsko žádný z poskytovatelů nemá sídlo přímo na území oblasti Českolipsko služba není na území oblasti Českolipsko poskytovaná vůbec

Tabulka č. 17, Přehled poskytovatelů sociálních služeb se oblasti Českolipsko, zapsaných v registru poskytovatelů Poskytované druhy sociálních č. Název poskytovatele služeb § 37 - sociální poradenství § 39 - osobní asistence Centrum pro zdravotně § 44 - odlehčovací služby postižené Libereckého § 56 - tlumočnické služby 1. kraje § 65 - SAS pro rodiny s dětmi Centrum intervenčních a § 37 - sociální poradenství psychosociálních chorob 2. LK § 60a - intervenční centra § 57 - azylové domy (Dům humanity) § 57 - azylové domy (Dům rychlé pomoci) Sociální služby města 3. Česká Lípa § 40 - pečovatelská služba § 57 - azylové domy (Dům jonáš) § 62 - nízkoprahová zařízení pro 4. Farní charita Česká Lípa děti a mládež § 46 - denní stacionář Denní a pobytové § 48 - domov pro osoby se zdrav. 5. sociální služby postižením Dolmen o.p.s., Agentura 6. pro chráněné bydlení § 51 - chráněné bydlení Most k naději o.s., K 7. centrum Česká Lípa § 59 - kontaktní centra § 44 - odlehčovací služby § 37 - sociální poradenství Hospicová péče sv. 8. Zdislavy, o.p.s. Fokus Liberec občanské § 43 - podpora samostatného 9. sdružení bydlení § 42 - průvodcovské a předčit. Služby Tyflocentrum Liberec § 66 - SAS pro seniory a osoby se 10. o.p.s. zdr.postižením Občanské sdružení 11. D.R.A.K. § 65 - SAS pro rodiny s dětmi Maltézská pomoc o.p.s. § 66 - SAS pro seniory a osoby se 12. centrum Česká Lípa zdr.postižením § 66 - SAS pro seniory a osoby se zdr.postižením 13. SONS ČR Česká Lípa § 37 - sociální poradenství 14.

obec Horní Police

§ 40 - pečovatelská služba

sídlem a působnosti na území Příslušnost k cílové skupině OZP/Senioři OZP/Senioři OZP/Senioři OZP Liberecký kraj Děti a mládež všechny Zřizovatel

Liberecký kraj

OOSV OOSV

Město Církevní organizace

OOSV Senioři, OZP OOSV Děti a mládež, OOSV OZP

Liberecký kraj

OZP

NNO

OZP

NNO

OOSV Senioři, OZP Senioři, OZP

NNO NNO

OZP OZP

NNO NNO

OZP Děti a mládež, OOSV

NNO

Senioři, OZP

NNO

OZP OZP

Obec

Senioři

27

15.

Domov Sluneční dvůr, p.o., Jestřebí

§ 48 - domov pro osoby se zdrav. postižením Liberecký kraj OZP

16.

Rytmus Liberec

§ 70 – sociální rehabilitace

NNO

OZP

Základní údaje o poskytovaných sociálních službách Data a informace uvedené v této kapitole jsou převzaté ze zdrojů Datového centra sociálních služeb LK. Vzhledem k jeho zkušebnímu provozu a nedostatečným zdrojům primárních dat, ze kterých DC čerpá nelze zaručit úplnost a plnou vypovídací schopnost zde uvedených údajů. Dále použité údaje mohou být zatíženy chybami a nepřesnostmi, které vyplývají z výše uvedených důvodů. Pokud tedy nebyla data dostupná vůbec nebo byla nesprávně vykázána, byla do analytické části komunitního plánu převzata s těmito chybami. V následujícím období budou data dále doplňována a upřesňována, dle přijaté metodiky pro zpracování Zjednodušené analýzy financování a metodiky pro databáze DC. V kapitole tedy pracujeme s dostupnými daty (mají-li hodnotu „0“ ve všech případech, kdy byla tato hodnota vykázána, uvádíme hodnotu „0“ i přes to, že logicky by měla být hodnota jiná; v případě, že data nebyla vykázána nebo ve zdrojích Datového centra nejsou, uvádíme zkratku „N/A“ tedy nedostupná data). Všechny uvedené údaje jsou z podkladů roku 2010.

Celkové údaje o sociálních službách působících na území Českolipska Na Českolipsku působí celkem 31 registrovaných sociálních služeb (údaj z roku 2010), Z toho: Počet služeb dle skupin služeb: služby sociální péče služby sociální prevence sociální poradenství

14 12 6

Počet služeb dle typu zřizovatele: kraj NNO obec

5 23 4

Počet služeb dle cílových skupin*: Senioři Osoby se zdravotním postižením Osoby ohrožené sociálním vyloučením Menšiny Závislé osoby

11 19 11 3 2

28



počet je v součtu vyšší, než reálný počet služeb, protože některé služby jsou určeny více než jedné cílové skupině uživatelů

Celkové náklady na realizaci sociálních služeb působících na území Českolipska: 86 982 170 Kč Z toho: Celkové náklady dle typu zřizovatele: zřizovatel náklady v Kč / rok kraj 28 812 889 NNO 45 614 325 obec 12 554 956 Celkové náklady dle typu zřizovatele v procentech

Celkové náklady dle skupin služeb: skupiny služeb náklady v Kč / rok služby sociální péče 71 601 392 služby sociální prevence 1 040 800 sociální poradenství 14 339 978

29

Celkové náklady dle skupin služeb v procentech

Příjmy sociálních služeb a rozbor zdrojů financování Celkové příjmy sociálních služeb působících na území Českolipska uvedených v této kapitole jsou 46 466 788 Kč (rozdíl mezi příjmy a výše uvedenými náklady souvisí s vykazováním – a) příjmy jsou plánovaná položka, b) ne všechny příjmy jsou poskytovateli sociálních služeb vykázány). Uvedeny jsou tedy pouze prokazatelně vykázané příjmy. Struktura zdrojů financování: zdroj Kč / rok MPSV 17 364 000 jiný rezort 0 kraj 125 000 obce 490 000 od zřizovatele 10 082 261 z projektů 2 118 269 od uživatelů 15 011 098 od pojišťoven 360 000 ostatní 916 160

30

Struktura zdrojů financování v procentech:

Financování sociálních služeb dle skupin sociálních služeb: druhy služeb Kč / rok služby sociální péče 45 028 859 služby sociální prevence 0 sociální poradenství 2 286 115 Struktura zdrojů financování dle skupin sociálních služeb v Kč: MPSV služby sociální péče sociální poradenství služby sociální prevence

16 834 000 80 000 450 000

jiný rezort

kraj 0 0 0

125 000 0 0

obce

zřizovatel

z od od ostatní projektů uživatelů pojišťoven příjmy 460 000 9 775 461 100 000 15 011 098 360 000 662 160 0 0 2 018 269 0 0 30 000 306 800 0 0 254 000

Struktura zdrojů financování dle skupin sociálních služeb v Kč:

31

Struktura zdrojů financování dle skupin sociálních služeb v procentech:

Podrobnější údaje o vybraných druzích sociálních služeb působících na území Českolipska (údaje z roku 2010) V následující části kapitoly jsou uvedeny údaje pro vybrané druhy sociálních služeb, pro které je možné provést podrobnější porovnání jejich výkonů a efektivity.

Služba (§) Pečovatelská služba § 40 Domovy pro OZP § 48 Domovy pro seniory § 49 Domovy se zvláštním režimem § 50 Terénní služby § 69

Celková Z toho kapacita čerpající služeb (počet Počet služeb dotaci MPSV uživatelů) 370 2 2 68 2 2 36 1 0 N/A 1 0 N/A 1 0

Pečovatelská služba § 40 Poskytovatel služby Obec Horní Police Sociální služby města České Lípy, příspěvková organizace

Kapacita Celkové Náklady na služby náklady uživatele 20 401659 20082,95 300

8200000

27333,33

32

Náklady na uživatele:

Struktura zdrojů financování pečovatelských služeb Poskytovatel služby MPSV zřizovatel uživatelé Obec Horní Police 100 000 250 561 51 098 Sociální služby města České Lípy, příspěvková organizace 500 000 6 400 000 1 300 000 Domovy pro osoby se zdravotním postižením § 48 Kapacita Celkové Náklady na Poskytovatel služby služby náklady uživatele Denní a pobytové sociální služby, p.o., Hradecká 5 2 015 000 403 000 Domov Sluneční dvůr, příspěvková organizace 63 20 178 000 320 286 Náklady na uživatele:

33

Struktura zdrojů financování domovů pro osoby se zdravotním postižením Poskytovatel služby MPSV zřizovatel uživatelé pojišťovny Denní a pobytové sociální služby, příspěvková organizace, Hradecká 1100000 210000 705000 0 Domov Sluneční dvůr, příspěvková organizace 7315000 2483000 10020000 360000 Struktura zdrojů financování domov a pro seniory Poskytovatel služby MPSV zřizovatel Pampeliška - Domov pro seniory N/A N/A

uživatelé N/A

Struktura zdrojů financování domov a se zvláštním režimem Poskytovatel služby MPSV zřizovatel uživatelé Domov důchodců Sloup v Čechách, příspěvková organizace N/A N/A N/A

pojišťovny ostatní N/A

N/A

pojišťovny ostatní

N/A

N/A

Terénní služby § 69 Poskytovatel služby Most k naději

Kapacita služby N/A

Celkové Náklady na náklady uživatele 2 018 269 N/A

Struktura zdrojů financování terénní služby Poskytovatel služby z projektu Most k naději 2018269

A. 4 Popis situace v dalších navazujících oblastech (školství, zdravotnictví, bezpečnost, nezaměstnanost) Předmětem kapitoly je popis stavu ostatních oblastí, které významně ovlivňují sociální situaci obyvatelstva a mohou mít i přímé vazby na poskytované sociální služby. Cílem zpracovatele není identifikovat pouze kolizní místa, která by bylo vhodné v rámci dalšího procesu koordinovaně řešit, ale pokud možno získat i dobré zkušenosti využitelné dalšími subjekty. Tento plán se primárně zabývá poskytovateli registrovaných sociálních služeb, u kterých je největší předpoklad kvality odváděné práce. Respektuje však také další občanské iniciativy, které doplňují a rozšiřují síť registrovaných sociálních služeb v oblasti komunitněprospěšných sociálních, dobrovolnických a preventivních aktivit. Zpracovatel i přes opakované výzvy nezískal z území (tj. ŘS a OPS) žádné informace o oblastech navazujících na řešenou problematiku. Na základě analýzy dílčích veřejných zdrojů zpracovatel konstatuje následující související problémy:

34

1) značná část obcí jihozápadního Českolipska je Libereckým krajem zařazena do hospodářsky slabých oblastí - jde o obce Blíževedly, Kravaře, Stvolínky, Holany, Jestřebí, Provodín, Zahrádky, Horní Police a Žandov. 2) řešené území (vyjma města Česká Lípa) je charakteristické nízkou podnikatelskou aktivitou. 3) v řešeném území je velmi problematická vzdělanostní struktura (nízký podíl vysokoškoláků a značný podíl obyvatel se základním nebo středním odborným vzděláním). 4) alarmující je rostoucí míra nezaměstnanosti, která se bude v budoucnosti, s ohledem na současný vývoj ekonomických aktivit v regionu, dále zvyšovat. Velice znepokojující je negativní vývoj dlouhodobé nezaměstnanosti, která je v rostoucím trendu i přes postupné nižší působení ekonomických dopadů v posledních letech. 5) oblast Českolipska též vykazuje v rámci Libereckého kraje vyšší míru nemocnosti a vyšší úmrtnost na kardiovaskulární a nádorová onemocnění. Z tohoto důvodu a též z důvodu vysoké nezaměstnanosti vykazuje Českolipsko ve srovnání s ostatními regiony Libereckého kraje též vyšší míru pracovní neschopnosti. 6) bezpečnostní problém českolipského regionu souvisí s otázkou sociální diverzifikace a je z větší části ekonomicky motivovaný. V tomto ohledu je též zřejmá vazba nejen na vzdělanostní strukturu obyvatel, ale i na problematiku zaměstnanosti, resp. nezaměstnanosti. Analýza souvisejících oblastí tedy potvrdila dílčí závěry, které byly učiněny na základě zmapování existujících sociálních služeb a struktury cílových skupin občanů využívajících tyto sociální služby.

A. 5 Analýza potřebnosti a dostupnosti sociálních služeb Informace vztahující se k potřebnosti sociálních služeb na území oblasti Českolipsko jsou částečně obsaženy již v předchozích kapitolách A.3 Popis situace poskytování sociálních služeb a A.4 Popis situace v dalších navazujících oblastech (školství, zdravotnictví, bezpečnost, nezaměstnanost). Z hlediska cílové skupiny Osoby se zdravotním postižením je za prioritní považována potřebnost služeb zajišťovaných v přirozeném prostředí klienta (osobní asistence, terénní pečovatelská služba), dále služeb rané péče, hospicové péče a denního stacionáře. Další prioritou je považováno mapování, odstraňování a nevytváření bariér, které znesnadňují život zdravotně postižených občanů. Pro potřeby cílové skupiny Osoby ohrožené sociálním vyloučením je třeba zabezpečit zejména bydlení a poradenskou pomoc (zaměstnání, jednání s úřady). Z pohledu typů sociálních služeb jde o Azylové domy, Krizovou pomoc, Domy na půl cesty a sociální poradenství. Specificky by též měly být rozvíjeny služby sociální prevence (například ve spolupráci s vězeňskou službou či policií).

35

Prioritou péče o seniory je maximalizovat délku života v přirozeném prostředí, tzn. výrazně rozšířit nabídku projektů aktivního stáří a dále zajišťovat sociální služby především formou osobní asistence a terénní pečovatelské služby a zajišťovat odlehčovací služby. Pro klienty, u kterých nemůže být tento typ služeb uplatňován, je třeba zajistit dostatečné množství rezidenčních míst. Tuto problematiku je nezbytné řešit důsledně v širším územním kontextu, tzn. ve vazbě na komunitní plány sociálních služeb ostatních regionů okresu Česká Lípa. Prioritou cílové skupiny Děti a mládež jsou aktivity, které předchází vzniku sociálně negativních jevů. Jde především o zajištění dostatečné nabídky volnočasových aktivit, a to zejména v hustě obydlených (sídliště) a periferních částech města. Dále je třeba zvýšit aktivity v oblasti prevence, a to i zvýšením spolupráce se školskými zařízeními. Z hlediska sociální infrastruktury zaměřené na skupinu Děti a mládež je důležité zřízení Střediska výchovné péče.

A. 6 Zjednodušená SWOT analýza Z důvodu přehlednosti a jednoduchosti pro další využití byly dílčí analytické závěry z předchozích kapitol shrnuty do dvou skupin výroků, tedy na jedné straně kladně hodnocené služeb, zkušenosti a řešení (silné stránky), na druhé straně zápory, nedostatky a problémová místa v sociální oblasti (slabé stránky). Dobré zkušenosti a šance do budoucna (+) Vyšší míra služeb pro klienty z cílových skupin S a OZP Existence aktivní skupiny osob se zájmem o sociální problematiku Aktivní činnost občanských sdružení v sociální oblasti Poskytování základních typů sociálních služeb na území Českolipska Dobře nastavený a organizovaný systém řízení rozvoje sociálních služeb Identifikace problémových míst a hrozeb (-) Nedostatečná kapacita rezidenčních služeb pro seniory Nízká informovanost o sociálních službách Chybějící osvěta zaměřená pro potřebné cílové skupiny Nekoordinovaný přístup širšího území (okres Česká Lípa) k řešení problematiky poskytování sociálních služeb Problematická dostupnost terénní pečovatelské služby v periferních obcích Meziresortní problémy (soc. x zdravotnictví) a jejich dopad na uživatele Malá nabídka alternativních služeb (vyjma města Česká Lípa) Uměle vysoká poptávka po rezidenčních službách pro seniory, současně nezájem o alternativní možnosti a jejich neznalost Malá odpovědnost seniorů (přístup k sociálním službám a úhradám za ně) Nižší míra služeb pro klienty cílové skupiny osoby ohrožené sociálním vyloučením Vysoká míra nezaměstnanosti a vyšší podíl nízkopříjmových rodin Nedostatečná flexibilita a účinnost politiky zaměstnanosti Nižší úroveň nabídky volnočasových aktivit pro děti a mládež Potřeba mapování, odstraňování a nevytváření bariér, které znesnadňují život zdravotně postižených občanů. Zdravotně postižený občan nemá možnost využít pobytovou odlehčovací službu v popisované oblasti.

36

B. NÁVRHOVÁ ČÁST B.1

Dlouhodobá VIZE (rok 2020)

Dlouhodobá vize je prvním článkem aktualizované návrhové části KPSS Českolipsko, je důležitým vyjádřením nejzásadnějších představ o budoucnosti, předloženým v podobě jednoduchých a výstižných „hesel“. Návrh vize vychází ze zásadních analytických závěrů a rovněž z návrhů členů odborných pracovních skupin. Celá návrhová část KPSS Českolipsko by se měla stát podkladem pro další konkrétní rozhodování vedení zapojených obcí o jednotlivých rozvojových opatřeních. Dále by měla být podpůrným a stabilizujícím prvkem ve vztahu obyvatel území, poskytovatelů sociálních služeb, jejich zřizovatelů, Libereckého kraje a obcí samotných k dalšímu směrování rozvoje sociální oblasti. Českolipsko má vytvořenou dostupnou, optimalizovanou a efektivně fungující síť sociálních služeb bez duplicit a bílých míst. Převážná část sociálních služeb je poskytována v přirozeném prostředí klientů a směřuje k zajištění jejich maximální soběstačnosti, nezávislosti a kvality života. Značně pozitivních výsledků je dosahováno v oblasti začleňování všech skupin obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí. Kde je to možné a socioekonomicky výhodné, je využíváno společné řešení pro občany více obcí. Oblast Českolipska je regionem, kde je zajištěna dostatečná informovanost pro všechny ohrožené cílové skupiny. Sociální situace je stabilizovaná. Vývojový trend je pozitivní.

B.2

Strategické cíle a rozvojová opatření pro rok 2012 – 2015

Na základě zásadních analytických závěrů a formulované vize bylo navrženo pět strategických cílů pro plnění do roku 2015. U každého strategického cíle byla navržena rozvojová opatření pro jeho naplnění. Pořadí strategických cílů nevyjadřuje preferenci jednotlivých témat, ale slouží jen pro orientaci a pro lepší strukturování další práce. SC01 - Optimalizace sítě sociálních služeb pro cílovou skupinu Osoby se zdravotním postižením a Senioři Komentář: V řešené oblasti působí řada poskytovatelů sociálních služeb pro cílovou skupinu osob se zdravotním postižením a seniorů. Z analýzy však vyplývají dva zásadní požadavky, a to potřeba udržet stávající rozsah poskytovaných sociálních služeb na jedné straně a rozvoj či doplnění dalších chybějících sociálních služeb na straně druhé. Pozornost je třeba věnovat zejména žádoucímu trendu pracovat s uživateli služeb v řešených cílových skupinách v maximální míře v přirozeném prostředí. Součástí je také dostatečná informovanost a komunikace s klienty těchto cílových skupin. Důležité je, aby otázka řešení problematiky klientů těchto cílových skupin byla součástí rozvojových plánů obcí a poskytovatelů sociálních služeb. Z pobytových či ambulantních zařízení vykazuje řešená oblast nedostatečné pokrytí službami denního stacionáře a hospicové péče. Zvýšená je i poptávka po pobytových odlehčovacích službách.

37

Indikátory plnění: Počet alternativních druhů služeb a jejich využívání Zvýšení počtu alternativních druhů služeb a jejich využívání Uspokojení poptávky po odpovídajících sociálních službách Dobrá územní dostupnost služeb - potřeba mapování, odstraňování a nevytváření bariér, které znesnadňují život zdravotně postižených občanů. Počet klientů se zájmem o odběr služeb Počet aktualizovaných rozvojových plánů obcí v řešené oblasti. Zahájení/ukončení činnosti poskytovatelů sociálních služeb Realizační opatření k naplnění strategického cíle Označení

Název opatření

Op1-1

Zajištění pobytových odlehčovacích služeb

Podpora vzniku sociální služby na základě zmapování skutečné poptávky – pro osoby se zdravotním postižením i pro klienty cílové skupiny seniorů. OP1-2

Udržení a rozšíření služeb poskytovaných v přirozeném prostředí

Poskytování sociálních služeb v přirozeném prostředí klienta je klíčovou prioritou nejen v cílové skupině osob se zdravotním postižením, ale i ve skupině seniorů. Projekty předpokládající či vyžadující vlastní aktivitu klienta zvyšují účinnost poskytovaných terénních a ambulantních služeb. V řešené oblasti je žádoucí udržet a rozšířit nabídku poskytování služeb osobní asistence, terénní pečovatelské služby, denních stacionářů a dobrovolnických aktivizačních služeb. OP1-3

Zajištění služeb rané péče

S ohledem na pozitivní faktory vývoje společnosti (zejména zlepšování kvalitativních faktorů ve zdravotnictví) roste potřeba služeb rané péče. Tento typ sociální služby je v řešeném území poskytován, je potřeba pouze v případě nárůstu potřeby řešit. OP1-4

Nárůst kapacity hospicové péče

V případě, že z důvodu zdravotního stavu klienta již není možné zajišťovat kvalitní sociální služby v jeho přirozeném prostředí, nastupuje varianta pobytového zařízení s odpovídající sociální péči. Hospicová péče je v řešené oblasti k dispozici, její kapacita je však nižší než poptávka. OP1-5

Nárůst kapacity rezidenčních míst pro seniory

V řešené oblasti Českolipska je kapacita rezidenčních míst pro seniory zcela minimální a z velké části je poskytována i občanům z jiných území. Akutní požadavek na zvýšení počtu rezidenčních místo pro seniory činí 65 až 75 míst. Tento problém je nutné řešit v územních kontextu dalších oblastí, u kterých je kapacita rezidenčních míst pro seniory nevyužitá či naddimenzovaná.

SC02 – Vytvoření kvalitního zázemí pro osoby ohrožené sociálním vyloučením Komentář: Tento strategický cíl reaguje na potřeby široké cílové skupiny, která v sobě zahrnuje podskupiny: matky s dětmi v tísni, osoby bez přístřeší, osoby v péči kurátora, osoby propuštěné z výkonu trestu či vazby, osoby vykonávající alternativní tresty, osoby ohrožené závislostmi, osoby ohrožené ztrátou zaměstnání a nezaměstnané osoby. U všech těchto

38

podskupin je klíčovým problémem adekvátní a důstojné zázemí (ubytování) a to včetně lůžek včasné pomoci a výrazná potřeba sociálního poradenství a prevence, včetně terénní práce. Indikátory plnění: Počet volnočasových programů a aktivit Počet realizovaných preventivních programů Počet nově vznikajících problémových situací Počet míst pro obecně prospěšné práce Počet terénních pracovníků Počet kontaktů – využitelnost sociální služby (efektivita programu) Počet sociálních ubytovacích kapacit Vývoj velikosti cílové skupiny Realizační opatření k naplnění strategického cíle Označení

Název opatření

Op2-1

Preventivní programy – příprava, realizace, podpora

Realizace programů obcí, podpora dobrovolnických programů a podpora programů dalších subjektů, realizace programů s vazbou na stávající nabídku volnočasových aktivit, vytváření podmínek pro její rozšíření pro vybrané cílové skupiny, vazby na preventivní sociální služby. Op2-2

Podpora a rozšíření terénní práce

Rozšíření záběru již existujících terénních služeb ve spolupráci a za aktivního zapojení samospráv a úřadů. Op2-3

Zvýšení počtu levných a důstojných ubytovacích kapacit

Klíčovým problémem, který následně ovlivňuje i další život osob v této cílové skupině, je bydlení. Nedostatek kapacit levného a důstojného bydlení může vést k dalšímu sociálnímu propadu osob z této cílové skupiny, rapidnímu zhoršování jejich životních podmínek a vzniku dalších sociálněpatologických jevů. V rámci tohoto opatření je třeba v řešené oblasti realizovat alespoň minimální počet lůžek včasné pomoci (1-2). Pro účinnou realizaci tohoto opatření je třeba službu ubytování doplnit účinnou poradenskou složkou, aby se osoby užívající tento typ služby co nejrychleji navracely ke standardnímu způsobu života.

SC03 – Zajištění dobré dostupnosti informací a osvěty v oblasti sociálních služeb Komentář: Cestou k naplnění cíle je medializace problematiky poskytování sociálních služeb a problémů a úspěchů s tím souvisejících, všestranná komunikace, propojování informací v rámci území s vazbou na kraj, zpracování nejrůznějších druhů výstupů (srozumitelných a jasných) a zajištění jejich dostupnosti odborné i laické veřejnosti. Díky koordinaci a vzájemné spolupráci mezi poskytovateli sociálních služeb a realizaci informačních akcí dojde ke snížení počtu osob, kterým se nedostane potřebná služba. Do procesu informování bude třeba zapojit všechny aktéry, a to nejen ze sociální oblasti. Prioritou je přitom propagace terénních a ambulantních služeb a poradenských služeb, které mohou efektivně přispět k prevenci vzniku negativních sociálních jevů. Indikátory plnění: Počet uspořádaných informačních a osvětových akcí Pravidelně aktualizované www stránky

39

Vydávání pravidelně aktualizovaných tisků Vydávání informačních materiálů pro klienty specifických cílových skupin (osoby postižené hluchotou, slepotou apod.) Počet klientů/návštěvníků poradenských center Realizační opatření k naplnění strategického cíle Označení

Název opatření

Op3-1

Podpora pořádání osvětových a informačních akcí

Podpora může být poskytnuta formou zvýhodněného nájmu pořadatelům takových akcí, aktivním zapojením do přípravných prací spojených s organizováním akcí. Opatření bude naplňováno díky zapojení zřizovatelů do organizace akcí poskytovatelů, díky vzájemné spolupráci mezi poskytovateli. Op3-2

Katalog sociálních služeb pro oblast Českolipsko

Výstupem bude jednoduchá varianta obsahující seznam sociálních služeb dostupných v řešené oblasti. Katalog by měl být zpracován v tištěné a elektronické formě. Základní a zvýrazněná informace by měla obsahovat kontakty na poradenský institut. Op3-3

Zřízení poradenského institutu včetně sítě poradenských středisek

Nedostatek informací je jednou z klíčových příčin vzniku kritických sociálních situací. Zajištění dostupnosti informací je tedy důležitou součástí sociálních programů. Podmínkou úspěchu je územní koordinace a spolupráce při realizaci poradenských služeb. Poradenský institut by měl být zaměřen na podporu již existujících subjektů, které se touto činností zabývají a na postupném rozšiřování těchto míst s cílem poskytování rad a informací klientům ze všech cílových skupin a měl by být první instancí, kam klienti budou směřovat v případě, že u nich vznikne potřeba užívat jakýkoliv typ sociálních služeb. Jedná se o hlavní koordinační jednotku sociálního systému, který je jinak vzhledem k roztříštěnosti sociálních služeb velmi nepřehledný a to zejména právě pro klienty ze sociálních cílových skupin.

SC04 – Zlepšení zázemí pro cílovou skupinu Děti a mládež Komentář: U cílové skupiny Děti a mládež je patrná rostoucí potřeba služeb nízkoprahového zařízení pro děti a mládež, terénních služeb a sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi. Významnou část práce s dětmi a mládeží zajišťují spolky a jiné neziskové organizace, které zajišťují realizaci volnočasových aktivit a tím realizují prevenci vzniku nežádoucích jevů v této cílové skupině. Nedostatečné zajištěná je předmětná cílová skupina zejména v periferních částech města Česká Lípa a okrajových částech řešené oblasti. Indikátory plnění: Počet uspořádaných akcí pro děti Velikost nabídky volnočasových aktivit pro děti a mládež Vznik Střediska výchovné péče Vývoj počtu klientů v cílové skupině

40

Realizační opatření k naplnění strategického cíle Označení

Název opatření

Op4-1

Podpora realizace volnočasových aktivit dětí a mládeže

Ve spolupráci s obcemi, školskými zařízeními, spolky a dalšími neziskovými organizacemi rozšířit nabídku volnočasových aktivit pro děti a mládež s cílem realizovat efektivní nástroj prevence vzniku negativních sociálně-patologických společenských jevů. Op4-2

Zřízení Střediska výchovné péče

Jde o vytvoření souborné sociální infrastruktury pro účinnou práci s osobami z cílové skupiny Děti a mládež – prevence a řešení dopadů nepříznivé sociální situace.

SC05 – Sociální prevence negativních důsledků rostoucí nezaměstnanosti Komentář: Vysoká míra nezaměstnanosti je klíčovým problémem, který negativně ovlivňuje vývoj situace ve všech cílových skupinách řešených tímto komunitním plánem. Stále rostoucí nezaměstnanost a neúčinnost obecné politiky zaměstnanosti představuje markantní nárůst zejména v cílové skupině osob ohrožených sociálním vyloučením a u osob se zdravotním postižením. Problémy způsobené ztrátou zaměstnání či nemožností práci sehnat vedou k ekonomické nesoběstačnosti takto postižených osob či rodin, k nárůstu sociálních problémů ústících až v sociálně-patologické jevy. Negativně je třeba vnímat i odraz této problematiky ve financování sociálních služeb, kdy osoby v nouzi odčerpají z veřejných zdrojů určených do sociální oblasti poměrně značný objem prostředků, která pak zákonitě v jiných oblastech chybí. Proto je třeba hledat nástroje, které zmobilizují aktivitu jednotlivců ve snaze o ekonomickou nezávislost. Indikátory plnění: Vývoj nezaměstnanosti Počet pracovních míst Počet osob samostatně výdělečně činných Počet pracovních míst v sociálních firmách Počet rekvalifikačních programů Úspěšnost rekvalifikačních programů (počet zaměstnaných absolventů) Počet klientů informačního centra

Realizační opatření k naplnění strategického cíle Označení

Název opatření

Op5-1

Zajištění informovanosti o možnostech pracovního uplatnění

Dostatečná informovanost je základem pro úspěšnou realizaci tohoto strategického cíle. V oblasti zaměstnanosti, zakládání mikropodniků či sociálních firem by bylo vhodné využít odborníků z úřadu práce či hospodářské komory, případně využít služeb organizace, které se na tuto problematiku specializují. Poskytování tohoto typu informací by mělo být zajišťováno primárně poradenským institutem – viz Op3-3.

41

Op5-2

Informační a realizační podpora zřizování mikropodniků

Podpora směřující k samozaměstnávání, tj. práce na živnostenský list nebo jiné oprávnění jako osoba samostatně výdělečně činná. Toto opatření směřuje k realizaci motivačních kroků, poradenství a pomoci při vyřizování úředních dokladů a následně k základní propagaci mikropodnikatele. Tato forma dílčího řešení nezaměstnanosti je dotačně podporována. Op5-3

Realizace účinných rekvalifikačních programů

Realizace rekvalifikačních programů, které vycházejí z potřeb pracovního trhu. Současné nastavení rekvalifikačních programů vykazuje minimální účinnost a uplatnitelnost absolventů těchto programů v dalším pracovním životě. Je proto třeba dbát na efektivnost rekvalifikace ve vztahu ke konkretizaci profilu „absolventa“ rekvalifikace ze strany zaměstnavatelských subjektů a osobě rekvalifikanta (motivace ke změně kvalifikace) ve vztahu k uplatnění na trhu práce. Op5-4

Zřizování sociálních firem

Sociální firma je další možností dílčího řešení nezaměstnanosti zejména pokud jde o cílovou skupinu osob se zdravotním postižením či osob ohrožených sociální nouzí.

B.3 Stanovení priorit pro realizaci opatření v období 2012 – 2015 Pořadí důležitosti rozvojových opatření (neboli jejich priorizace) bylo stanoveno prostřednictvím objektivizace, do které byli zapojeni členové odborných pracovních skupin ustavených pro zpracování KPČL. Všechna rozvojová opatření byla hodnocena jednotlivě a následně souhrnně vyhodnocena, a to jak v úrovni opatření, tak i strategických cílů. Finálním výstupem procesu priorizace je tedy tabulka B. 2. V následujících tabulkách jsou přehledně uvedeny výsledky priorizace – výsledné pořadí důležitosti strategických cílů a rozvojových opatření. Tabulka B. 1 Stanovení důležitosti (priorizace) strategických cílů Označení

Název strategického cíle

Pořadí

SC05

Sociální prevence negativních důsledků rostoucí nezaměstnanosti

1

SC02

Vytvoření kvalitního zázemí pro osoby ohrožené sociálním vyloučením

2

SC04

3

SC01

Zlepšení zázemí pro cílovou skupinu Děti a mládež Optimalizace sítě sociálních služeb pro cílovou skupinu Osoby se zdravotním postižením a Senioři

SC03

Zajištění dobré dostupnosti informací a osvěty v oblasti sociálních služeb

5

4

Pořadí strategických cílů nebylo stanovováno samostatně, tabulka uvádí „zpětné“ vyhodnocení na základě hodnocení rozvojových opatření.

42

Tabulka B.2 Stanovení důležitosti (priorizace) opatření KPSS Českolipsko Označení Op2-1 Op2-2 Op5-4 Op1-2 Op3-3 Op5-2 Op4-1 Op5-1 Op5-3 Op1-1 Op1-3 Op4-2 Op1-5 Op1-4 Op3-1 Op2-3 Op3-2

B.4

Název opatření Preventivní programy – příprava, realizace, podpora Podpora a rozšíření terénní práce Zřizování sociálních firem Udržení a rozšíření služeb poskytovaných v přirozeném prostředí Zřízení poradenského institutu včetně sítě poradenských středisek Informační a realizační podpora zřizování mikropodniků Podpora realizace volnočasových aktivit dětí a mládeže Zajištění informovanosti o možnostech pracovního uplatnění Realizace účinných rekvalifikačních programů Zajištění pobytových odlehčovacích služeb Zajištění služeb rané péče Zřízení Střediska výchovné péče Nárůst kapacity rezidenčních míst pro seniory Nárůst kapacity hospicové péče Podpora pořádání osvětových a informačních akcí Zvýšení počtu levných a důstojných ubytovacích kapacit Katalog sociálních služeb pro oblast Českolipska

Pořadí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17

Časový plán realizace rozvojových opatření

Časový plán realizace bude upřesněn po vyjádření ÚŘS a OPS ke komplexní návrhové části, po určení priorit jednotlivých opatření a po určení orientačních časových předpokladů realizace navržených opatření.

Časový plán realizace opatření rok Strategický cíl

Opatření

2012

2013

2014

2015

2016

Op1-1 Op1-2 Op1-3 Op1-4 SC01

Op1-5 43

Op2-1 Op2-2 SC02

Op2-3 Op3-1 Op3-2

SC03

Op3-3 Op4-1

SC04

Op4-2 Op5-1 Op5-2 Op5-3

SC05

Op5-4

Realizace investičních opatření by mohlo být posunuto ve vazbě na možnosti financování sociálních projektů ze strukturálních fondů v novém programovacím období 2014-2020 (v této chvíli není možné odhadnout či plánovat, výbory pro přípravu nového programovacího období jsou teprve zakládány).

44

C. NÁVRH ZJEDNODUŠENÉHO AKČNÍHO PLÁNU PRO ROK 2012 C.1 Smysl akčního plánu a vysvětlení obsahu zjednodušeného akčního plánu pro rok 2012 (ZAP 2012) Akční plán by se měl stát jednoduchým nástrojem pro řízení a kontrolu plnění rozvojových opatření schválených v Komunitním plánu sociálních služeb oblasti Českolipsko. Jeho význam a obsah vychází z obecných zásad implementace a monitoringu rozvojových dokumentů, ale je velmi výrazně přizpůsoben pro praktické a jednoduché využití v konkrétních podmínkách. Mezi nejdůležitější úkoly Akčního plánu patří:  podpora rozhodovacích procesů a činností pro Koordinační skupinu a Odborné pracovní skupiny, případně pro samosprávné orgány měst a obcí,  zavedení a podpora jednoduchých kontrolních mechanizmů,  sjednocení přístupů při přípravě a realizaci opatření,  podpora pro jednání s dalšími subjekty (garanty opatření, partnery, krajem, poskytovateli dotací, atd.). V souladu se zadáním zakázky a přijatou metodikou je pro rok 2012 navržena velmi zjednodušená verze akčního plánu. Pro budoucnost doporučuje zpracovatel zavedení jednoduchého systému operativního plánování a sledování, včetně využití přiměřených nástrojů v podobě např. tabulkových přehledů (databáze) akcí a jejich atributů, časových harmonogramů se sledováním vazeb mezi opatřeními i akcemi, apod. Pro vytvoření a zavedení takového systému by měla být využita současná struktura ÚŘS a OPS.

C.2

Východiska – přehled rozvojových opatření

Zásadním podkladem pro zpracování ZAP 2012 je přehled rozvojových opatření a navržený časový harmonogram jejich realizace – viz kap. B. 4 návrhové části KPSS Českolipsko. Přehled „živých“ opatření (určených k přípravě nebo realizaci) pro daný rok 2012 byl zpracován na základě priorit přiřazených ÚŘS a OPS jednotlivým opatřením a předpokládaného období realizace priorizovaných opatření. Jelikož zpracovatel nemá k dispozici přehled rozvojových aktivit z území, které spadají svou realizací do roku 2012, vychází z priorizace opatření stanovených v tabulce B.2, dle které navrhuje pro rok 2012 aktivity níže uvedené. Tabulka C. 1 – Přehled opatření pro ZAP 2012 Číslo opatření Op2-1 Op2-2 Op5-4 Op1-2

Název opatření Preventivní programy – příprava, realizace, podpora Podpora a rozšíření terénní práce Zřizování sociálních firem Udržení a rozšíření služeb poskytovaných v přirozeném prostředí

45

C.3

Podrobnější popis opatření

Pro každé „živé“ opatření z výše uvedené tabulky (u kterých to bylo možné) jsou podrobněji rozepsány doporučené akce, které by měly být realizovány v průběhu roku 2012. Popis v této zjednodušené podobě obsahuje: - číslo a název opatření - přehled klíčových akcí (popis akce, nositel a spolupracující subjekty, termíny, příp. náklady) Vzhledem k výše uvedeným důvodům (kap. C.1 a C.2) bylo možno tento popis zpracovat pouze v základním rozsahu. Je ho proto nutné brát jako vzorový návod pro práci v dalším období. Do akčního plánu jsou zařazovány pouze realizace nových opatření či aktivit, tzn. v akčním plánu nebudou specifikovány fungující sociální služby a jejich činnost v roce 2012. Budou specifikovány pouze nové akce či rozšiřování stávajících služeb.

Op2-1 Preventivní programy – příprava, realizace, podpora

Zpracování přehledu programů, výběr vhodných k podpoře a stanovení způsobu podpory pro vytipované programy  ÚŘS, město Česká Lípa  březen - duben Projednání a rozhodnutí o podpoře (finanční i nefinanční)  ÚŘS, město Česká Lípa  květen Realizace stanoveného způsobu podpory  nositelé dle rozhodnutí  květen - prosinec

Op2-2 Podpora a rozšíření terénní práce

Rozhodnutí o způsobu zajištění realizace (organizační, personální) a hrazení nákladů  ÚŘS, OPS, dotčené obce, NNO  leden - duben

46

Zmapování skutečného stavu a potřeb v ohrožených i vyloučených lokalitách, upřesnění lokalit, identifikace problémů a nástrojů jejich řešení  ÚŘS, OPS, dotčené obce, NNO  květen - listopad Příprava podkladů pro zajištění prevence v dalším období (formulace záměrů)  ÚŘS, OPS, dotčené obce, NNO  listopad – prosinec

Op5-4 Zřizování sociálních firem

Zmapování tržního prostředí s cílem identifikovat předmět činnosti sociální firmy  město Česká Lípa, Úřad práce, zaměstnavatelé  leden - červen Zmapování a zajištění vhodných prostor (dopravní dostupnost, popř. zajištění vlastní dopravy, bezbariérovost) a identifikace cílové skupiny ve vazbě na předmět práce.  město Česká Lípa, Úřad práce, zaměstnavatelé, ÚŘS  červenec - prosinec

Op1-2 Udržení a rozšíření služeb poskytovaných v přirozeném prostředí

Monitoring současného stavu a formulace potřebnosti sociálních služeb  ÚŘS, OPS, poskytovatelé  leden - červen Definování (rozsah- personální, územní) a konkretizace (registrace) nových sociálních služeb či rozšíření stávajících sociálních služeb  ÚŘS, OPS, poskytovatelé  červenec - prosince

47

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK AP DD DPS LK KPČL MPSV NNO OK OP LZZ OPS ORP OSSZ OZP OOSV PnP S SC SPRSS LK ÚP ÚŘS VPP

akční plán domov důchodců dům s pečovatelskou službou Liberecký kraj Komunitní plán Českolipska ministerstvo práce a sociálních věcí Nestátní neziskové organizace odborný koordinátor komunitního plánování (v rámci krajského projektu IP2) operační program Lidské zdroje a zaměstnanost odborná pracovní skupina obec s rozšířenou působností Okresní správa sociálního zabezpečení osoby se zdravotním postižením Osoby ohrožené sociálním vyloučením příspěvek na péči senioři (OPS S) strategický cíl Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Libereckém kraji Úřad práce územní řídící skupina veřejně prospěšné práce

Projednán Zastupitelstvem města Česká Lípa dne 19.9.2012, pod číslem usnesení 379/2012. Zveřejněn za webových stránkách:

www.ssmcl.cz www.mucl.cz

48