KOMUNÁLNÍ VOLBY 2014 – VOLEBNÍ MOTIVACE zpráva z předvolebního výzkumu veřejného mínění VÝZKUM VE DNECH PŘED VOLBAMI DO ZASTUPITELSTVA OBCÍ A MĚST
Období sběru dat: 5. 10. 2014 - 9. 10. 2014
ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝZKUMU Zadavatel výzkumu
ČESKÁ TELEVIZE
Realizátor výzkumu
MEDIAN s r.o.
Charakteristika výzkumu
Reprezentativní výzkum populace oprávněných voličů v ČR
Způsob výběru respondentů
Kvótní výběr
Reprezentativita
Vzorek je reprezentativní pro dospělou populaci města ČR, dle proměnných věku, pohlaví, vzdělání, kraje, velikosti místa bydliště (kvótní předpis), pracovního statusu, minulého volebního chování a minulého volebního chování (hrubě) uvnitř velikostních kategorií obcí (dovážení dat)
Doba sběru dat
5. 10. 2014 - 9. 10. 2014
Finální velikost výběrového souboru
1206 respondentů
Způsob sběru dat
CATI (telefonické dotazování na mobilní telefony a pevné linky) v poměru cca 30:70
Říjen 2014
www.ceskatelevize.cz
STRUKTURA VZORKU N=1206
Celkem * (v %)
Pohlaví
N=1206
Celkem* (v %)
Kraj
N=1206
Celkem * (v %)
Velikost sídla
Muž
49
Praha
12
do 999 obyvatel
17
Žena
51
Středočeský
12
1.000 - 4.999 obyvatel
22
Jihočeský
6
5.000 - 19.999 obyvatel
18
Věková skupina 18-29 let
18
Plzeňský
6
20.000 - 99.999 obyvatel
22
30-39 let
20
Karlovarský
3
100.000 obyvatel +
21
40-49 let
17
Ústecký
8
50-59 let
16
Liberecký
4
60-69 let
16
Královéhradecký
5
70 let a více
13
Pardubický
5
Vysočina
5
Jihomoravský
11
Olomoucký
6
Dosažené vzdělání Základní
14
Vyučen(a) / Střední škola bez maturity
36
Zlínský
6
Středoškolské s maturitou
34
Moravskoslezský
12
Vysokoškolské
16
N=1206
Celkem * (v %)
Pracovní status pracující
54
nezaměstnaní
7
důchodci
30
studenti
5
ostatní
4
*vážená data
Pravděpodobná struktura volební účasti
PLÁNOVANÁ ÚČAST VE VOLBÁCH Zúčastníte se voleb do zastupitelstva vaší obce / města? odpověď „určitě ano“ v rámci věkových skupin 18-29 let
30-39 let 40-49 let 50-59 let 60-69 let 70 let a více
28 %
v rámci vzdělanostních skupin Základní
35 %
Vyučen/ Střední škola bez maturity
35 %
N = 1206 Všichni respondenti
v rámci příjmových skupin* Do 15 tisíc Kč
34 %
29 %
39 %
45 %
Středoškolské s maturitou
15 - 20 tisíc Kč
45 %
Nad 20 tisíc Kč
59 %
56 %
Vysokoškolské
40 %
45 %
56 %
*čistý osobní měsíční příjem ekonomicky aktivních
Struktura avizované volební odpovídá známým trendům z ostatních typů voleb – účast roste s věkem, vzděláním a u ekonomicky aktivních lidí s příjmem. Díky blízkosti doby sběru a voleb lze předpokládat, že analogické nerovnosti existovaly i v reálné volební účasti. Mezi lidmi do 39 let si bylo ve dnech před volbami účastí jisto jen 28-29 % lidí, mezi lidmi nad 60 to přitom byla většina. Mezi respondenty bez maturity si účastí byla jista zhruba třetina (35 %), mezi vysokoškoláky většina. Ochota k účasti v těsně předvolebních dnech stoupala také s příjmovým statusem. Nerovnosti volební účasti jsou způsobeny rozdílnými volebními návyky, mírou stranické identifikace, kognitivními a jinými náklady hlasování a jeho očekávanými výnosy i rozdílnou důvěrou v instituce ve vzdělanostních a příjmových skupinách. V komunálních volbách také mohou být ovlivněny nepřímým působením velikosti obce - v menších obcích je obecních volbách celkově vyšší účast a také starší obyvatelstvo, což posiluje celkovou souvislost účasti a věku; naopak zde občané mají častěji nižší příjmový a vzdělanostní status, což v celkovém pohledu oslabuje vztah mezi těmito faktory a účastí (je slabší než u jiných voleb).
Způsob hlasování a znalost lídrů kandidátek
ZPŮSOB HLASOVÁNÍ V KOMUNÁLNÍCH VOLBÁCH Volby do zastupitelstva vaší obce / města umožňují volit více způsoby. Jaký zřejmě použijete, pokud se voleb zúčastníte?
pouze voliči (respondenti avizující účast)
Nevím, neznám volební systém 10 % Neoznačím žádnou stranu – budu volit kandidáty napříč stranami 24 %
n = 823
Budu volit jednu stranu či hnutí – stejně jako v jiných volbách 45 %
Budu volit stranu či hnutí – ale k tomu označím kandidáty z jiných stran 21 % Volební systém komunálních voleb umožňuje hlasovat 3 způsoby, z dat publikovaných Českým statistickým úřadem přitom nelze přesně vyčíst nakolik jsou jednotlivé způsoby voliči využívány. Výzkum ukazuje, že majoritní je hlasování podle stran – celkem 66 % voličů (respondenti avizující účast) se ve dnech před volbami chystalo označit stranu, přičemž 45 % pouze stranu a 21 % k tomu chtělo panašovat kandidáty jiných stran.
ZPŮSOB HLASOVÁNÍ V KOMUNÁLNÍCH VOLBÁCH DLE VELIKOSTI OBCE Volby do zastupitelstva vaší obce / města umožňují volit více způsoby. Jaký zřejmě použijete, pokud se voleb zúčastníte?
n = 823
Budu volit jednu stranu či hnutí – stejně jako v jiných volbách Budu volit stranu či hnutí – ale k tomu označím kandidáty z jiných stran Neoznačím žádnou stranu – budu volit kandidáty napříč stranami Nevím, neznám volební systém
do 4.999 obyvatel
5.000 - 99.999 obyvatel
100.000 obyvatel +
37 %
pouze voliči (respondenti avizující účast)
20 %
45 %
35 %
24 %
59 %
9%
20 %
19 %
11 %
11 %
11 %
Strategie hlasování se výrazně liší podle velikosti obce, v níž respondent bydlí a volí. Ve velkých městech (nad 100 000 obyvatel) velká většina voličů (59 %) ve dnech před těsně před volbami plánovala volit pouze stranu. Dřívější volební výzkumy MEDIANu přitom naznačují, že voliči velkých měst, kteří používají alternativní hlasovací strategie (panašování mimo kandidátku, volení napříč kandidátkami), většinou označují jen jednotky kandidátů. Tím se velkých městech celkově omezuje vliv rozdílného volebního systému na výsledky - význam panašovaných hlasů klesá v celkově velkém počtu hlasů voliče, který odpovídá počtu volených zastupitelů (ve velkých městech většinou 35-65). Omezené využívání alternativních hlasování ve velkých městech lze přisuzovat nižší znalosti kandidátů, jejich velkému počtu a právě i vědomí omezeného vlivu na výsledky. V malých obcích (pod 5 000 obyvatel) proti tomu volbu jedné strany / hnutí chce využít jen menšina obyvatel (37 %). Více než třetina (35 %) se chystá volit napříč kandidátkami a pětina (20 %) oba způsoby volby kombinovat. Díky tomu a menšímu počtu zastupitelů / hlasů voliče, lze v menších obcích předpokládat výrazně vyšší vliv volebního systému na celkové výsledky a charakter politické soutěže vůbec.
ZNALOST LOKÁLNÍHO LÍDRA VOLENÉ STRANY Nakolik znáte lídra kandidátky strany či hnutí, kterou se chystáte volit? n = 624 pouze respondenti, kteří chtěli hlasovat pro stranu/hnutí
Nevím přesně, kdo stranu vede 13 %
Vím o něm řadu informací 49 % Znám ho/jí podle jména 38 %
Přesto, že personálně motivované hlasování pro strany a hnutí je ve obecních volbách poměrně časté, znalost lídrů volených stran je omezená. Necelá polovina (49 %) ví o lídrovi kandidátky vlastní volené strany či hnutí více než jen jméno, 38 % zná lídra kandidátky podle jména a zbytek jej / ji nezná vůbec. Následující analýza ukazuje, že znalost lídrů je velmi závislá na volené straně / hnutí a velikosti obce.
ZNALOST LÍDRA VOLENÉ STRANY / HNUTÍ n = 624
Nakolik znáte lídra kandidátky strany či hnutí, kterou se chystáte volit?
pouze respondenti, kteří chtěli hlasovat pro stranu 60 %
do 4.999 obyvatel
48 %
5.000 - 99.999 obyvatel
100.000 obyvatel + Jaký typ strany budete volit do zastupitelstva vaší obce / města?
Lokální hnutí či nezávislé kandidáty
40 %
35 %
Znám ho/jí podle jména
51 %
20 %
Nevím přesně, kdo stranu vede 40 %
39 %
9%
43 % 62 %
8%
13 %
45 %
Vím o něm řadu informací
Velké a zavedené strany
Menší strany a jejich koalice
32 %
18 %
34 %
3%
Znalost lídrů kandidátek je podle očekávání velmi závislá na velikosti obce. V menších obcích (pod 5 000 obyvatel) zná detailněji lídra volené strany či hnutí 60 % a jen zanedbatelné množství respondentů jej nezná vůbec. Ve velkých městech (nad 100 000 obyvatel) i přes poměrně vyšší kampaně okolo 20 % voličů přiznává, že vůbec neví, kdo jimi volenou stranu do komunálních voleb vede. Jen menšina (35 %) má o lídrovi více informací. Znalost lídra úzce souvisí také s typem voleného subjektu. „Své“ lídry často znají voliči lokálních hnutí a kandidátek nezávislých, což může být způsobeno tím, že právě znalost a důvěra v lídra je motivací pro volbu těchto typů subjektů, i tím, že tyto subjekty mají více voličů právě z menších obcí. Naopak zřejmě nejméně jsou o lídrech „svých“ stran a hnutí informováni voliči malých stran a jejich koalic, kterým ve městech může chybět výrazná kampaň, jsou méně známí z činnosti ve městě v minulosti či jsou (v případě koalic) zformovány v době před volbami.
Motivace voličů
MOTIVACE VOLBY Podle čeho se v těchto volbách do obecního zastupitelstva rozhodujete Vy? % lidí, kteří považují daný faktor za VELMI DŮLEŽITÝ Poctivost, morálka kandidátů
72 %
79 %
47 % 51 %
Konkrétní navrhovaná řešení z programů stran / hnutí
45 %
Snaha o změnu, oživení politiky Politická činnost strany / hnutí v minulých obdobích
43 % 41 %
Šance strany na vstup do zastupitelstva
39 % 43 %
Obecné cíle a zaměření stran a hnutí (např. pravolevá orientace)
36 % 36 %
Hledání nejmenšího zla
36 % 36 % 32 %
Vystupování politiků v médiích Zvyk, stálá volba určité strany
Názory lidí v mém okolí
n = 823 pouze voliči (respondenti avizující účast)
19 % 10 %
24 %
22 %
56 %
Obecní volby 2014 Sněmovní volby 2013*
38 % *ZDROJ: Výzkum MEDIAN/STEM-MARK pro ČT ve volební dny voleb do Poslanecké sněmovny 2013. Odpovědi z roku 2013 pro komparabilitu znormovány na shodnou sumu odpovědí VELMI DŮLEŽITÉ.
Graf ukazuje srovnání volebních motivací před letošními komunálními volbami a před volbami do Poslanecké sněmovny ČR z konce října 2013 (zdroj: výzkum MEDIAN a STEM-MARK pro ČT ve volební dny). Existují však odchylky pramenící z charakteru voleb: Silnější jsou personální motivace (vyšší znalost zastupitelů zejména v menších obcích) a vliv názoru okolí respondenta (sdílení zkušeností se zastupiteli atd.). Méně důležitá je naopak snaha o změnu (zejména v menších obcích je obtížná díky opakování kandidátek) a závislost hlasování na mediálních informacích a vystupování.
MOTIVACE VOLBY
ů
Podle čeho se v těchto volbách do obecního zastupitelstva rozhodujete Vy? % lidí, kteří považují daný faktor za VELMI DŮLEŽITÝ Poctivost, morálka kandidátů
Konkrétní navrhovaná řešení z programů stran / hnutí Snaha o změnu, oživení politiky Politická činnost strany / hnutí v minulých obdobích Šance na vstup do zastupitelstva Obecné cíle a zaměření stran a hnutí (např. pravolevá… Hledání nejmenšího zla Vystupování politiků v médiích Zvyk, stálá volba určité strany
80 % 80 % 76 % 43 % 50 % 52 % 41 % 47 % 52 % 39 % 44 % 48 % 35 % 38 % 48 % 31 % do 4.999 38 % 44 % obyvatel 35 % 33 % 5.000 - 99.999 41 % obyvatel 32 % 30 % 37 % 100.000 24 % 26 % obyvatel + 20 %
Poctivost, morálka kandidátů Konkrétní navrhovaná řešení z programů stran / hnutí Snaha o změnu, oživení politiky Politická činnost strany / hnutí v minulých obdobích Šance na vstup do zastupitelstva Obecné cíle a zaměření stran a hnutí (např. pravolevá… Hledání nejmenšího zla Vystupování politiků v médiích Zvyk, stálá volba určité strany Názory lidí v mém okolí
n = 823 pouze voliči (respondenti avizující účast) 78 % 82 % 84 %
51 % 45 % 54 % 46 % 54 % 46 % 52 % 43 % 42 % Jaký typ strany budete 48 % 35 % volit do zastupitelstva 43 % vaší obce / města? 47 % 39 % 33 % 33 % 38 % Velké a zavedené strany 31 % 37 % 35 % 25 % Menší strany a jejich 35 % koalice 17 % 14 % Lokální hnutí či nezávislé 20 % kandidáty 21 % 15 %
Lidé v menších a středních obcích a městech se častěji řídí personálně a vycházejí z tzv. Word Of Mouth (šeptandy) – tj. názorů okolí. Naopak ve velkých městech se motivace více blíží sněmovním volbám – roli hraje snaha o změnu, program stran a jejich obecné cíle a zaměření (pravicovost x levicovost) i vystupování politiků v médiích. Motivace voličů různých typů stran se v některých případech liší – voliči velkých / zavedených stran přikládají vyšší důležitost obecnému ideovému zaměření a politické činnosti v minulosti a volí podle zvyku. Pro voliče lokálních hnutí a nezávislých jsou důležitější personální kritéria a konkrétní jednotlivosti z programů.
Důvěra typům stran a hnutí
DŮVĚRA TYPŮM KANDIDUJÍCÍCH SUBJEKTŮ V RŮZNÝCH OBLASTECH n = 505 Voliči (jsou si jisti účastí)
Jakému typu stran a hnutí nejvíce důvěřujete v následujících oblastech?
Velké a zavedené strany
Menší strany a jejich koalice 62 %
Schopnost vyjednávat se státem (s vládou, úřady atd.)
Kvalita jednotlivých částí programu (sociální politika, dopravní politika, atd.)
42 %
Ideová jasnost a zaměření programu
41 %
Zkušenost s vedením radnice
40 %
Schopnost neustoupit z programu a trvat na něm po volbách
13 %
45 %
Schopnost získat výraznou pozici v zastupitelstvu a v radě
Hospodaření a správa rozpočtu
Lokální hnutí a nezávislí kandidáti
21 %
25 % 25 % 25 %
39 % 34 %
27 % 26 %
Vzdorování korupci a klientelismu / transparentnost
31 %
26 %
Respekt k postojům občanů
31 %
27 %
Zaměření na dílčí problémy obce / města (konkrétní opravy, stavby, atd.)
28 %
17 %
28 %
28 %
8% 6%
26 %
7%
28 %
6%
29 %
6%
29 % 31 % 33 % 37 % 39 %
5% 9% 10 % 5% 5%
Vnímané kompetence typů kandidujících subjektů se velmi liší. Velkým a zavedeným stranám lidé důvěřují v prosazování se v politickém jednání (schopnost jednat se státem, získat silnou roli v zastupitelstvu a v radě), oceňují ideovou jasnost a kvalitu segmentů programů a více jim věří díky zkušenosti se správou radnice a rozpočtu. Motivem pro volbu lokálních hnutí a nezávislých může být větší odolnost proti korupci a klientelismu, respekt k občanům a zaměřené na konkrétní problémy jejich obcí. Mezi samotnými voliči jednotlivých typů subjektů je dle očekávání vnímání vyhraněnější – např. voliči lokálních hnutí a nezávislých ve všech ohledech nejvíce, byť s rozdílnou silou, důvěřují těmto subjektům.
Nevím
SEKCE 4 DŮLEŽITOST VOLEB A DŮVODY NEÚČASTI
Důležitost typů voleb Jakou důležitost připisujete vy osobně různým typům voleb – nakolik mohou ovlivnit Váš život?
N = 1206 Všichni respondenti
100 %
90%
19 %
31 %
33 %
80%
52 % 70%
54 %
Nedůležité (zcela + spíše)
60%
Důležité (velmi + spíše)
50%
40%
81 %
69 %
67 %
30%
48 %
46 %
Volby do senátu
Volby do Evropského parlamentu
20%
10%
0%
Volby do zastupitelstva Volby do obce či města Poslanecké sněmovny
Přímá volba prezidenta
Volby by se daly dle vnímané důležitosti a předpokládaného vlivu na život respondentů rozdělit do tří typů. Největší důležitost je přisuzována právě obecním volbám, následují sněmovní a prezidentské volby a výrazně nižší důležitost je přisuzována senátním a evropským volbám. Toto zjištění odpovídá některým výzkumům z minulých let. Zajímavostí přitom je, že zatímco u parlamentních a prezidentských voleb účast hrubě odpovídá volebním účastem, u obecních voleb a evropských voleb je reálná účast výrazně nižší ( u obecních voleb se v posledních dekádě pohybuje mezi 45-49 %). Na důvody této diskrepance částečně odpovídá analýza níže. Připisovaná důležitost se liší ve skupinách obyvatel. Např. důležitost evropských a senátních voleb je více vnímána ve městech, naopak důležitost obecních voleb v malých obcích.
DŮVODY NEÚČASTI VE VOLBÁCH Co je hlavním důvodem, proč se nezúčastníte současných voleb do obecního zastupitelstva?
pouze respondenti, kteří se nechtěli účastnit voleb
28 %
O politiku se vůbec nezajímám, k volbám nechodím
21 % 26 %
Ztratil(a) jsem důvěru v politické strany, politiky
51 % 25 %
Nevím, koho bych volil/a (nedokázal jsem si vybrat)
16 % 20 %
Nehodí se mi termín voleb (jsem mimo bydliště, na dovolené, …)
9% 15 % 17 %
Nemá to cenu - můj hlas stejně nic nezmění
10 % 12 %
Otrávila mě volební kampaň
Obecní volby 2014 Sněmovní volby 2013*
8%
Nebudu se moci zúčastnit z jiných důvodů
Moje strana nemá šanci na vstup do zastupitelstva
n = 383
12 % 5% 1%
respondenti mohli uvést až 2 hlavní důvody
Důvody neúčasti v jednotlivých typech voleb se částečně liší. V obecních volbách hraje menší roli ztráta důvěry ve strany, protože umožňují alternativy hlasování (napříč kandidátkami, lokální hnutí a nezávislí). Naopak častěji nevoliči argumentují složitostí výběru (1-2 kandidátky v malých městech, převis nabídky hnutí a stran ve velkých městech). Častěji jsou také zmiňovány objektivní důvody – nevhodnost termínu voleb. Díky shodnosti termínu se sněmovními volbami lze předpokládat, že odpověď do jisté míry maskuje další uvědomělé či neuvědomělé důvody - absence emotivní motivace díky menší medializaci, absence negativní volby (proti levici / pravici) jako volební motivace.
DŮVODY NEÚČASTI VE VOLBÁCH Co je hlavním důvodem, proč se nezúčastníte současných voleb do obecního zastupitelstva? O politiku se vůbec nezajímám, k volbám nechodím
33 %
22 %
6%
24 % 23 % 26 %
Ztratil(a) jsem důvěru v politické strany, politiky
19 %
Nevím, koho bych volil/a (nedokázal jsem si vybrat) 9%
Nehodí se mi termín voleb (jsem mimo bydliště, na dovolené, …) Nemá to cenu - můj hlas stejně nic nezmění 6%
Otrávila mě volební kampaň 1%
Nebudu se moci zúčastnit z jiných důvodů
8% 7%
15 % 14 % 15 % 14 % 11 % 15 % 12 %
40 %
n = 383 pouze respondenti, kteří se nechtěli účastnit voleb
46 %
32 % 27 % 29 %
20 % 24 % 27 % 20 %
Základní
Vyučen/ Střední škola bez maturity Středoškolské s maturitou Vysokoškolské
2%
Moje strana nemá šanci na vstup do zastupitelstva
7% 3% 6%
respondenti mohli uvést až 2 hlavní důvody
Důvody neúčasti jednotlivých skupin obyvatel se liší. Nízkopříjmové a nekvalifikované skupiny častěji trpí naprostou ztrátou zájmu o politiku a nechodí k volbám obecně. Více vzdělaní lidé často argumentují krátkodobější ztrátou důvěry v aktuální politickou reprezentaci a objektivními důvody (hypoteticky díky vyššímu uvědomování si, že účast je společensky žádoucí).
Občanská angažovanost a referenda
OCHOTA KANDIDOVAT Byl(a) byste vy osobně ochotna kandidovat do obecního zastupitelstva a podílet se na řízení vaší obce / městské části?
N = 1206
Určitě ano 10 %
Spíše ano 17 % Určitě ne 52 %
Spíše ne 21 %
Angažovat se ve vlastní obci či městské části kandidaturou je ochotna menšina lidí (10 % určitě, 17 % spíše). To odpovídá dřívějším výzkumům a naznačuje, že nárůst počtu kandidujících hnutí a stran je zejména vyplnění prostoru uvolněného velkými stranami. Angažovanost se neliší z hlediska vzdělání či příjmů, ale v různých skupinách může mít jiné důvody (společenská rezignace chudší části společnosti, orientace na kariéru a osobní rozvoj u vzdělanějších a bohatších).
OCHOTA KANDIDOVAT Byl(a) byste vy osobně ochotna kandidovat do obecního zastupitelstva a podílet se na řízení vaší obce / městské části? 34 %
do 4.999 obyvatel
100.000 obyvatel +
66 %
24 %
5.000 - 99.999 obyvatel
76 %
20 %
80 %
ANO (určitě + aspíše)
NE (určitě + spíše)
18-29 let
32 %
68 %
30-39 let
32 %
68 %
40-49 let
32 %
68 %
36 %
50-59 let 60-69 let 70 let a více
14 % 12 %
N = 1206
65 % 86 % 88 %
Vyšší angažovanost v komunální politice připouštějí lidé z menších měst, což odpovídá reálně vyššímu zastoupení obyvatel v lokálních zastupitelstev apod. Angažovanost se neliší u věkových skupin do 59 let (pak klesá i kvůli zdravotním aj. omezením). Nelze tedy očekávat výrazný posun angažovanosti generační obměnou.
NÁZOR NA REFERENDUM Co si myslíte o konání místních referend, kterými občané rozhodují o řešení lokálních problémů a otázek?
N = 1206
Měla by se konat méně – obyčejní lidé nedokáží správně rozhodovat 15 %
Současný stav je v pořádku 32 %
Měla by se posílit – konat častěji / o více věcech 53 %
Většina obyvatel si přeje posílení lokálních referend. Mezi sociálními skupinami přitom nejsou výrazné rozdíly. Mírné rozdíly lze vypozorovat z hlediska politické orientace – např. 25 % voličů ODS je pro omezení současného stavu a podmínek konání referend.
