MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra podpory zdraví
Kompenza!ní cvi!ení pro hokejisty Bakalá"ská práce
Vedoucí bakalá!ské práce: Doc. PaedDr. Jitka Kop!ivová Csc.
Vypracoval: Kate!ina Zemanová 3. ro"ník RVS
Brno 2012
Na tomto míst# bych ráda pod#kovala paní docentce Jitce Kop!ivové za trp#livost, vst!ícn$ p!ístup, podn#tné p!ipomínky a pomoc p!i zpracovávání mé bakalá!ské práce.
Dále bych ráda pod#kovala hrá"%m HCM WARRIOR 6. t!ída, trenér%m Old!ichu Kali&ovi a Igoru Apostolidisovi a také rodi"%m hrá"% 6. t!ídy za poskytnuté informace.
Prohla&uji, 'e jsem bakalá!skou práci vypracovala samostatn# na základ# literatury a pramen% uveden$ch v pou'ité literatu!e.
V Brn# dne 23. dubna 2012
podpis
OBSAH: ÚVOD.......................................................................................................
6
1. ROZBOR ZKOUMANÉHO PROBLÉMU.........................................
8
1.1.
Obecná charakteristika ledního hokeje...................................
8
1.2.
Funk"ní a metabolická charakteristika ledního hokeje.........
9
1.3.
Specifické adaptace organismu hrá"% ledního hokeje...........
11
1.4.
Somatická charakteristika......................................................
13
1.5.
Hokejové dovednosti...........................................................
15
1.5.1. Svaly a klouby zapojené p!i hokejov$ch dovednostech.......
18
1.5.2. Kineziologick$ rozbor st!elby po ruce &vihem.....................
22
1.6.
Obecná charakteristika v#kov$ch skupin...........................
25
1.6.1. V#k 6-11 mlad&í &kolní v#k.................................................
25
1.6.2. V#k 11-15 star&í &kolní v#k.................................................
27
1.7.
Funk"ní poruch pohybového aparátu.................................
29
1.7.1. Postura................................................................................
29
1.7.2. Svalová dysbalance............................................................
31
1.7.3. Hlubok$ stabiliza"ní systém..............................................
32
1.7.4. Pohybov$ stereotyp .........................................................
35
1.8.
Kompenza"ní cvi"ení.........................................................
36
1.8.1. Uvol(ovací cvi"ení.............................................................
36
1.8.2. Protahovací cvi"ení............................................................
37
1.8.3. Posilovací cvi"ení..............................................................
41
1.9.
Didaktické zásady .............................................................
43
2. CÍLE A ÚKOLY PRÁCE.................................................................
45
2.1.
Cíle práce............................................................................
45
2.2.
V$zkumné otázky................................................................
45
2.3.
Úkoly práce........................................................................
4
3. METODIKA PRÁCE........................................................................
47
3.1.Charakteristika zkoumaného souboru.................................
47
3.2.
Pou'ité metody....................................................................
47
3.3.
Strategie v$zkumu..............................................................
48
4. V)SLEDKY PRÁCE.......................................................................
49
4.1
V$sledky ankety................................................................
49
4.2.
Návrhy jednotek kompenza"ních cvi"ení...........................
54
5. DISKUSE............................................................................................
58
6. ZÁV*RY................................................................................................ 60 SEZNAM POU+ITÉ LITERATURY...................................................... P,ÍLOHY RESUMÉ
62
Úvod Prvotním impulzem pro zpracování tématu kompenza"ní cvi"ení v ledním hokeji, byl nápad vypracovat projekt, kter$ pom%'e a zlep&í mo'nosti hokejist% vyrovnat jednostrannou hokejovou zát#' v co mo'ná nejútlej&ím v#ku. V"asn$m za!azením kompenza"ních cvi"ení do tréninkového procesu hokejist% je nejlep&í prevencí funk"ních poruch pohybového aparátu, vlivem jednostranné hokejové zát#'e. Dal&ím faktem je, 'e v n#kter$ch hokejov$ch klubech je stále opomíjena nebo bagatelizována d%le'itost kompenza"ních cvi"ení pro hrá"e ledního hokeje. Ve sportech, kde je jedna polovina t#la zat#'ována více vzniká svalová dysbalance. Hokejov$ klub HCM Warrior Úvoz byl ochoten se podílet na projektu kompenzace jednostranné hokejové zát#'e a poskytl mi prostor a skupinu hrá"% ro"ník 2000, v#ková skupina 11-12 let, 5. - 6. t!ída. Hlavním cílem bakalá!ské práce bylo na základ# kineziologické anal$zy, informací získan$ch z ankety a vlastního pozorování sestavit jednotky kompenza"ních cvi"ení, které bude mo'né za"lenit do tréninkového procesu.. Na z!etel bylo zapot!ebí brát "as a mo'nosti tak, abychom dosáhli co nejoptimáln#j&ích v$sledk%. Dal&ím cílem je interpretace, jaká úskalí nese práce s v#kovou skupinou 11. let a jak sestavit tréninkovou jednotku, aby spl(ovala ve&keré zákonitosti a zárove( byla proveditelná a aplikovatelná pro hrá"e ledního hokeje. Stále "ast#ji jsou sly&et slova dysbalance, p!etí'ení atd., která p!edstavují p!eká'ku k lep&ím v$kon%m a del&ím sportovním kariérám. Není nic neobvyklého na ukon"ení sportovní "innosti ji' ve v#ku 15. let, kdy sportovec na vrchol teprve za"íná stoupat. Hlavním d%vodem jsou nejr%zn#j&í zran#ní kloubních pouzder, natr'ené svaly a jiné záva'né obtí'e bránící dále vykonávat sport na vrcholové úrovni. Základem udr'ení si zdravého pohybového aparátu jsou dob!e organizované tréninkové jednotky s dostatkem kompenza"ních cvi"ení a regenerace. 6
Myslím si, 'e v dne&ní dob#, kdy vrcholné v$kony podávané "asto na hranici lidsk$ch mo'ností, mají za následek rostoucí v$skyt funk"ních poruch pohybového aparátu u vrcholov$ch sportovc%. V$kony sportovci doká'ou plnit na základ# lep&í techniky provád#n$ch pohyb% a trénovanosti, a ta jde ruku v ruce s velkou zát#'í na pohybov$ aparát. Proto je intervence v podob# za!azování kompenza"ních cvi"ení do tréninkového procesu namíst#. Obsahem mé bakalá!ské práce bude v teoretické "ásti, vymezení problematiky ledního hokeje, rozbor sval% z pohledu anatomického, funk"ního a kineziologického. Nastíníme specifika sledované v#kové skupiny, která je sou"ástí projektu a objektem pozorování.
Popí&eme kompenza"ních cvi"ení a v nepo-
slední !ad# i popis metody, které byly pou'ity pro získání dat do praktické "ásti. V empirické "ásti se budeme zab$vat anal$zou ankety a na základ# získan$ch v$sledk%, znalostí a kineziologické anal$zy se pokusíme navrhnout vhodná kompenza"ní cvi"ení. V#!ím, 'e práce bude mít p!ínos nejen pro trenéry, ale i pro samotné sportovce v dané v#kové kategorii.
7
1.1. Obecná charakteristika ledního hokeje Lední hokej je tvo!ivá,velmi rychlá, sportovní hra, pevn# organizovaného kolektivu. Dominantními aspekty hry jsou rychlost, technika a tvrdost. Lední hokej je tedy hra kolektivní, která dává vyniknout individualitám, a jejich individuálním vlastnostem a schopnostem. Lední hokej je charakteristick$ v podob# p!ekonávání p!eká'ek, které reprezentují pohyb na bruslích, pou'ití hokejové hole a pou'ití malého kotou"e tzv. puku. Hra se odehrává na ohrani"ené ledové plo&e, která má pevné rozd#lení. Hrá" musí mít osvojeny specifické hokejové dovednosti: bruslení vp!ed, vzad, p!ekládání vp!ed, vzad, obraty, brzdy, náhlé zm#ny sm#ru a práci s hokejovou holí (Peri" 2002). Lední hokej se !adí mezi heuristicko-kolektivní sporty (hrá"i se sna'í p!ekonat jinou skupinu hrá"%, za pomoci techniky a taktiky v rámci pevn# stanoven$ch pravidel). Cílem hry je vst!elit více gól% ne' soupe!. Hra je rozd#lena na t!i t!etiny po 20 minutách p!i"em' celková hrací doba je 60 minut. V p!ípad#, 'e se nepoda!í rozhodnout utkání play-off v !ádné hrací dob#, p!ijde na !adu prodlou'ení tzv. ,,náhlá smrt’’, pokud ani v této dob# nedojde k rozhodnutí, pravidla ur"ují provést samostatné nájezdy k ur"ení vít#ze utkání. Ka'd$ t$m m%'e mít v zápase 20 hrá"% plus 2 branká!e. Na hrací plo&e v jednom t$mu je 6 hrá"%, z toho je jeden branká! (Pí&a, 2010).
8
1.2. Funk"ní a metabolická charakteristika ledního hokeje Pro lední hokej je typické st!ídání cyklick$ch (bruslení) a acyklick$ch (st!elba) pohybov$ch dovedností. P!ihrávka, st!elba, osobní souboje a bruslení s kotou"em i bez kotou"e jsou vedeny v maximálním zrychlení. Z fyziologického pohledu p!edstavuje lední hokej intervalov$ a p!eru&ovan$ typ pohybové "innosti, která vy'aduje &iroké spektrum motorick$ch dovedností, kvalitu i souhru smyslov$ch a pohybov$ch analyzátor% i vysokou úrove( celkové t#lesné zdatnosti. Fyziologické nároky se li&í s ohledem na to, jak$ post v mu'stvu hrá" zaujímá (úto"ník, obránce, branká!) i na úrovni a stylu hry. Pom#r v$kon a odpo"inek je zhruba 1:5. Z podrobn$ch anal$z je patrné, 'e ka'd$ pr%m#rn$ hrá" odehraje za zápas asi 15-20 minut a odbruslí zhruba 4 500-5 500 m. Herní aktivita je velmi intenzivní, trvající po dobu 30-80 sekund, které jsou st!ídány n#kolikaminutov$mi pauzami (Havlí"ková a kol., 1993). Intenzita zatí'ení je submaximální a' maximální. P!i h!e dosahuje srde"ní frekvence 90 % maxima a ani na st!ída"ce, pod vlivem emocí, neklesá pod 120 tep%/min. Intenzita hry dosahuje 70-90 % VO2max. Intenzita metabolismu 3200 % nál. BM (nále'it$ bazální metabolismus) a energetick$ v$dej asi 36-50 Kj/min (Havlí"ková a kol., 1993). Intervalovému zp%sobu práce odpovídá i energetické hrazení, na kterém se podílejí v&echny energetické zdroje. Intenzita i doba trvání zatí'ení, styl hry a délka odpo"inku na st!ída"ce jsou hlavními faktory, které rozhodují o p!eva'ujícím zp%sobu energetické úhrady v utkání (Grasgruber, Cacek, 2008). Energetické krytí je hrazeno systémem ATP-CP, kdy CP je záhy vy"erpáno a ATP se zaji&-uje nejrychlej&ím mo'n$m zp%sobem anaerobní glykol$zou, kdy produktem je laktát. Hladina laktátu v krvi hrá"% se pohybuje v utkání 8-14 mmol/l a po skon"ení a' 15 mmol/l (Buka", 2005). 9
Rozvinut$ aerobní systém u hrá"% podmi(uje rychlost regenerace po v$konech vyu'ívající ATP-CP a laktátov$ systém energetické úhrady. Doba jednoho st!ídání odpovídá anaerobní glykol$ze 45-60 s i oxidativnímu zp%sobu hrazení. V pr%b#hu hry se zásoby svalového glykogenu sní'í a' o 60 %, více v "erven$ch pomal$ch svalov$ch vláknech ne' v rychl$ch bíl$ch svalov$ch vláknech. Vy&&í "erpání z pomal$ch vláken sv#d"í o zna"né posturální zát#'i hrá"% ledního hokeje. Na základ# test% byly zji&t#ny relativn# nízké hladiny laktátu ukazující, 'e resyntéza ATP u hrá"% závisí v prvé !ad# na aerobních mechanizmech. Hmotnost klesá a' o 2 kg vlivem nadm#rného pocení. V regeneraci pro zotavení organismu je nutn$ dostate"n$ p!íjem tekutin, kvalitních v$'ivn$ch látek a nedílnou sou"ástí by m#lo b$t pou'ití vhodn$ch regenera"ních procedur (Pavli&, 2003).
10
1.3. Specifické adaptace organismu hrá"% ledního hokeje Z pohledu adaptace energetick$ch zásob dochází k nav$&ení mno'ství ATP-CP a glykogenu ve svalu. Funk"ní adaptace je zv$&ení anaerobního prahu p!i zát#'i a aerobní kapacity p!edev&ím pro rychlou regeneraci zdroj% energie (tabulka 1.). Aerobní schopnosti jsou podmín#ny navzájem nezávisl$mi faktory dle Nykod$ma a kol. (2010): vy&&í maximální spot!eba kyslíku, ekonomi"nost vykonávané pohybové "innosti a % VO2 max (maximální aerobní v$kon) na aerobním prahu. Produkce odpadních látek "i energie vytvá!ené efektivním aerobním zp%sobem je ovlivn#na mno'stvím spot!ebovaného kyslíku ve svalech. Na pohybové náro"nosti a oxidativní kapacit# svalstva (spot!eba kyslíku v mitochondriích, hustot# kapilár, efektivit# transportu O2) závisí potenciál vyu'itelnosti kardiorespira"ního systému. Ekonomiku pohybu lze vysv#tlit jako pohyb stejné intenzity, kter$ je provád#n s ni'&ími nároky na spot!ebu energie. Anaerobní práh je faktor, kter$ p!edur"uje vytrvalostní v$kon z pohledu fyziologického. Anaerobní práh je p!echod mezi aerobním a anaerobním zp%sobem úhrady energetického krytí (Havlí"ková a kol. 2006). U disciplín s rychlostn# vytrvalostním charakterem, mezi n#' hokej !adíme, je úrove( anaerobního prahu velmi d%le'it$m faktorem. Dále dochází ke zlep&ení funkcí smyslov$ch analyzátor%, které v d%sledku vedou k lep&ímu vnímání (percepci) . Vnímání p!edstavuje kontakt hrá"e s herním prost!edím. V ledním hokeji dle Buka"e (2005) se jedná p!edev&ím o ní'e uvedenou smyslovou senzibilitu. Motorick$ a mentální smysl - vizuální senzibilita a rozpoznávání pr%b#hu herních situací, dovednosti a jejich !et#zení - vizuální senzibilita na motorické úkony, op#rná motorika, kinestézie, 11
dynamická t#lesná rovnováha a koordinace - podv#dom$ smysl pro vnímání vlastního t#la, smysl pro prostorovou orientaci, smysl pro vnímání rychlosti a "asu. Orgánové adapta"ní zm#ny, jako dostate"n# v$konn$ kardiovaskulární systém, CNS - zvlá&- d%le'ité pro !ízení herního pohybu je mozek, mícha a nejd%le'it#j&í je moze"ek. Aferentn# (vzestupn#) i eferentn# (sestupn#) je mozek propojen s mozkovou k%rou a periférií. Podílí se na plánování, provád#ní a kontrole pohybu. Morfologické zm#ny sval% p!edev&ím hypertrofie rychl$ch svalov$ch vláken dolních kon"etin (pro bruslení), i horních kon"etin (práce s hokejkou) a trupu (opora a udr'ení stability polohy celého t#la)(Buka", 2005). Tabulka 1. Funk"ní charakteristika hrá"e (Bernacíková a kol. 2011) Zkratka
Fyziologick$ parametr
Mu'i
VO2max
max. p!íjem kyslíku
55-65 [ml/min/kg]
Lamax
max. koncentrace laktátu
11-14,5 [mmol/l]
ANP
úrove( anaerobního prahu
83 [% z SFmax], 73,3 [% VO2max]
12
1.4. Somatická charakteristika hrá"% ledního hokeje Termínem somatotyp ozna"ujeme kvantitativní popis stavby a kompozice lidského t#la. Hokejisté jsou obvykle atletického typu s velk$m objemem stehenního a gluteálního svalstva. Mno'ství t#lesného tuku se pohybuje od 8 do 13 %. Hokejisté mají vy&&í podíl aktivní t#lesné hmoty. Na obrázku "íslo 1. je mod!e vyzna"en ideální somatotyp pro hrá"e ledního hokeje (Riegerová, Ulbrichová 2006).
Obrázek 1. – Somatotyp hrá"e ledního hokeje (Bernacíková a kol. 2011)
13
Tabulka 2. Somatické parametry hrá"e (Bernacíková a kol. 2011) Somatick$ parametr
Mu'i
T#lesná v$&ka (cm)
172-182, 180-190
Hmotnost (kg)
78-82, 80-95
Procento tuku (%)
10-12
Ve v$&e uvedené tabulce jsou uvedeny ideální somatické parametry hrá"% ledního hokeje. Hrá"i ledního hokeje se vyzna"ují robustní postavou a jejich del&í horní i dolní kon"etiny jsou v$hodou pro v#t&í rozsah práce s holí a brusla!sk$ krok. Tyto parametry jsou d%le'ité z hlediska st!elby a brán#ní. Branká!i mají "asto ni'&í hmotnost a jsou flexibiln#j&í.
14
1.5. Hokejové dovednosti Základním prvkem ledního hokeje je pohyb po ledové plo&e (bruslení), p!i kterém vyu'íváme silov$ch, rychlostních, vytrvalostních a koordina"ních schopností. Motorické schopnosti jsou souborem vnit!ních biologick$ch p!edpoklad% pro motorickou "innost. Doba optimálního rozvoje n#které z motorick$ch schopností se naz$vá senzitivní období. Základem t#chto p!edpoklad% jsou genetické dispozice. Motorická dovednost je u"ením získan$ specifick$ p!edpoklad k ur"ité motorické "innosti (M#kota, Cuberek, 2007). Základní motorickou dovedností v ledním hokeji je brusla!sk$ krok. Jak je v$&e uvedeno, jedná se o arteficiální lokomoci, kde pohyby segment% vykonávají cyklick$ pohyb. P!i bruslení máme t!i fáze: stojnou (p!ípravnou), odrazovou a skluzovou. Dv# hlavní fáze odrazová a skluzová se stále cyklicky opakují. Základem hokejového bruslení je jízda vp!ed, jízda vzad a u'ité bruslení. Základy bruslení si hrá"i ledního hokeje osvojují ji' v p!ed&kolním v#ku 5-6 let, p!i"em' nejmarkantn#j&í pokrok zaznamenáváme u chlapc% ve v#ku 9 let, tedy v dob#, kdy si nejsnadn#ji osvojují i jiné pohybové dovednosti (Kostka, 1984). Jízda vp!ed - je základním lokomo"ním pohybem hrá"e, kter$ tak dosahuje pot!ebné rychlosti i stability p!i uvol(ování bez kotou"e i s kotou"em. P!i správném provád#ní pohybu je trup p!edklon#n, nohy ohnuty v ky"elním, kolenním i hlezenním kloubu. Odraz je nosn$m prvkem bruslení, kter$ podmi(uje rychlost startu. Odraz se provádí celou vnit!ní hranou brusle &ikmo vzad pod úhlem 45° energick$m napnutím kon"etiny v hlezenním, kolenním kloubu i s mírnou vn#j&í rotací a napnutím v kloubu ky"elním. Brusle se na led pokládá podle rychlost pod úhlem 30-60°. Velice d%le'ité je zna"né pokr"ení v kolenním kloubu stojné i odrazové kon"etiny (Kostka, 1986).
15
Jízda vzad - je nosn$m pilí!em hlavn# pro obránce, ale jízdu vzad musejí ovládat v&ichni hrá"i bez ohledu na to jak$ post v t$mu zaujímají. Dolní kon"etiny jsou p!i jízd# vzad rozkro"eny, trup je mírn# p!edklon#n. Pohyb vychází z ky"elního kloubu, odkud se p!ená&í p!es kolenní i hlezenní kloub a' ke kone"k%m prst%. Pohybu napomáhá zejména práce bok% a ramen. Kon"etiny zaji&-ují pohyb vzad opakovan$m cyklick$m p!ená&ením váhy, kdy dochází k napínání, pokr"ování v kolenním a hlezenním kloubu. Odraz provádíme z celé vnit!ní hrany bruslí tak, 'e vychází od zadního patního sloupku do p!ední "ásti a poslední impuls je dán do p!ední "ásti vnit!ní hrany brusle (Kostka, 1986). U'ité bruslení - hrá"i v utkání "asto m#ní sm#r jízdy, obsazují hrá"e, vyh$bají se, uvol(ují se do voln$ch prostor% na h!i&ti. Vyjí'd#ním oblouk%, zastavením a p!ibr'd#ním hrá" m#ní sm#r jízdy. Obratnost a jistota v bruslení je pro hrá"e ledního hokeje velmi d%le'itá. Dle Kostky (1984) m%'eme u'ité bruslení rozd#lit do dvou skupin: 1.Zm#ny sm#ru pohybu: - vyjí'd#ním zatá"ek (oblouk%) - p!ekládáním 2.Zm#ny rychlosti pohybu: - zastavením nebo p!ibr'd#ním - startem z r%zn$ch poloh Vyjí'd#ní zatá"ek se provádí vyjetím oblouku s náklonem bruslí nebo p!ekládáním. Dob!í brusla!i i p!i vyjí'd#ní krátk$ch oblouk% u'ívají p!ekládání, aby neztratili rychlost nebo kombinují oblouk s náklonem a na konci vyjí'd#ného oblouku pou'ijí p!ekládání z d%vodu získání op#tovné rychlosti. P!ekládání je vyu'íváno pro jízdu na oblouku. Tento pohyb se provádí tak, 'e se odrazíme kon"etinou venkovní p!i sou"asném náklonu t#la sm#rem 16
do kruhu. Následn# kon"etinu klademe sm#rem do kruhu p!es kon"etinu jedoucí, která poté vykoná druh$ odraz sm#rem ven z kruhu. Tento pohyb je cyklick$. Zastavení provádíme na obou bruslích nebo na jedné. Zastavení se provádí na co nejkrat&ím úseku podle Kostky (1984) 1-2 m. Nejprve jede n%' brusle na plocho po led#, paty se vytá"í sm#rem do strany a v záv#ru zastavení se n%' brusle nakloní na hranu, p!i"em' se kolena pohybují sm#rem na stranu v opa"ném sm#ru ne' je sm#r jízdy. Obraty z jízdy vp!ed do jízdy vzad provádíme v hokeji p!evá'n# sno'mo na bruslích tak, 'e z pokr"en$ch kon"etin se nadleh"íme a oto"íme paty po sm#ru jízdy a obrácen#. Práce s hokejkou: p!ihrávka, zpracování kotou"e, st!elba (golfov$ úder), dribling s holí. Zpracování a p!ihrávání kotou"e - zpracování je "innost, která umo'(uje získat kontrolu nad kotou"em. P!ihrávka je "innost, p!i ní' hrá" usm#r(uje kotou" n#kterému ze sv$ch spoluhrá"% tak, aby jej mohl zpracovat. Vyu'ívá se p!edev&ím v protiútoku k získání po"etní p!evahy (Kostka, 1984). St!elba - je "innost, ve které se sna'í hrá" &vihem, p!iklepnutím, úderem dopravit kotou" do soupe!ovy branky. Toto postavení je prostorov# ur"eno vzdáleností a' 7 metr% od branky a úhlem 45°od brankov$ch ty"í (Kostka, 1986).
17
1.5.1. Svaly a klouby zapojené p!i hokejov$ch dovednostech V následující kapitole uvádíme pohyby v kloubech a zapojované svaly p!i základních hokejov$ch dovednostech. Tyto základní kloubní pohyby se vyu'ívají ve v#t&ím "i men&ím rozsahu pohybu i v dal&ích hokejov$ch dovednostech. Tato kapitola byla zpracována na základ# publikace (Luttgens a Wells, 1989). Jízda vp"ed a vzad Fáze stojná je pro v&echny odrazy stejná jak pro jízdu vp!ed, tak pro jízdu vzad. Flexe ky"elního kloubu Agonisté:
m. iliopsoas (bedroky"lostehenní) m. rectus femoris (p!ímá hlava "ty!hlavého sv. stehenního) m. sartorius (h!ebenov$) m. gracilis (&tíhl$)
Flexe kolenního kloubu Agonisté:
m. biceps femoris (dvouhlav$ stehenní) m. semitendiosus (polo&la&it$) m. semimembranosus (poloblanit$)
Dorzální flexe hlezenního kloubu Agonisté:
m. tibialis anterior (p!ední sval holenní)
Fáze odrazové se li&í: a) jízda vp!ed strome"ek b) jízda vp!ed p!ekládání c) jízda vzad p!ekládání 18
Odrazová fáze: a) jízda vp!ed strome"ek b) jízda vp!ed p!ekládání – první odraz Extenze ky"elní kloubu a rotace Agonisté:
m. glutaeus maximus (h$'.ov$) m. biceps femoris (dvojhlav$ stehenní) m. tensor fasciae latae (napína" stehenní povázky) m. semitendiosus (pol&la&it$) m. semimembranosus (poloblanit$)
Extenze kolenního kloubu Agonisté:
m. quadriceps femoris ("t!hlav$ stehenní)
Plantární flexe hlezenního kloubu Agonisté:
m. triceps surae (trojhlav$ sval l$t.) m. plantaris (chodidlov$ sval)
Fáze odrazová: b) jízda vp!ed p!ekládání - druh$ odraz v p!ekládání c) jízda vzad p!ekládání - druh$ odraz v p!ekládání Addukce ky"elního kloubu Agonisté:
m. adductor magnus (p!itahova" velk$) m. adductor longus (p!itahova" dlouh$) m. adduktor brevis (p!itahova" mal$) m. gracilis (&tíhl$)
Extenze kolenního kloubu Agonisté:
m. quadriceps femoris ("t!hlav$ stehenní) 19
Plantární flexe hlezenního kloubu Agonisté:
m. triceps surae (trojhlav$ sval l$t.) m. plantaris (chodidlov$ sval)
Fáze odrazová: c) jízda vzad p!ekládání - první odraz p!ekládání vzad Flexe ky"elního kloubu Agonisté:
m. iliopsoas (bedroky"lostehenní) m. rectus femoris (p!ímá hlava "ty!hlavého sv. stehenního) m. sartorius (h!ebenov$) m. gracilis (&tíhl$)
Vnit!ní rotace ky"elního kloubu Agonisté:
m. quadratus femoris ("ty!hrann$ stehenní) m. piriformis (hru&kovit$) mm. gemeli mm. obturatori (ucpáva"e) m. glutaeus maximus
Extenze kolenního kloubu Agonisté:
m. rectus femoris (p!ímá hlava "ty!hlavého sv. stehenního)
Plantární flexe hlezenního kloubu Agonisté:
m. triceps surae (trojhlav$ sval l$t.) m. plantaris (chodidlov$ sval)
20
St"elba a práce s hokejkou Ramenní kloub Extenze Agonisté:
m. deltoideus - pars spinae (deltov$ spinální "ást) m. latissimus dorsi (&irok$ zádov$) m. tres major (velk$ obl$)
Flexe Agonisté:
m. deltoideus- pars clavicularis (deltov$ klí"ní "ást) m. coracobrachialis (vnít!ní pa'ní) m. biceps brachii - caput breve (dvojhlav$ pa'ní krátká hlava)
Addukce Agonisté:
m. pectoralis major (velk$ prsní) m. latissimus dorsi (&irok$ zádov$) m. teres minor (mal$ obl$)
Abdukce Agonisté:
m. deltoideus-pars acromion (deltov$ akromiální) m. supraspinatus (nadh!ebenov$)
Loketní kloub Flexe Agonisté:
m. biceps brachii (dvouhlav$ pa'ní) m. brachialis (hlubok$ pa'ní) m. brachioradialis (pa'ní v!etení)
Extenze Agonisté:
m. triceps brachii (trojhlav$ pa'ní) m. anconeus (loketní) 21
Záp#stní kloub Pronace Agonisté:
m. pronator teres (pronující obl$) m. pronator quadratus (pronující "ty!hrann$)
Supinace Agonisté:
m. biceps brachii (dvojhlav$ pa'ní) m. supinator (supinující)
Hlava a krk Rotace Agonisté:
m. sternocleidomastoideus (zdviha" hlavy) m. erector spinae
Trup Rotace Agonisté:
m. obliquus externus abdominis (vn#j&í &ikm$ b!i&ní) m.obliquus internus abdominis (vnit!ní &ikm$ b!i&ní)
Vzhledem k tomu, 'e.u hrá"% ledního hokeje se jedná o jednostranné (ve smyslu laterality) zatí'ení uvádíme v dal&í kapitole kineziologick$ rozbor st!elby po ruce &vihem, která má shodn$ charakter svalové práce, jako ostatní dovednosti s holí. Pohyby se li&í pouze v rozsahu provád#ného pohybu.
1.5.2. Kineziologick$ rozbor st!elby po ruce &vihem Dle Kostky a kol. (1986) Lokomoce: Arteficiální Pohyby segment%: cyklické a acyklické Kontrakce sval%: koncentrická, excentrická 22
Základní postoj: hrá" má hokejku na pravou stranu •Stoj na pravé dolní kon"etin# flexe v ky"elním a kolenním kloubu, lev$m ramenem k brance s rotací trupu, pravá horní kon"etina dr'í hokejku dole a levá naho!e. •Pravá horní kon"etina vykonává abdukci v ramenním kloubu, extenzi v loketním kloubu s vnit!ní rotací a flexované prsty s ulnární dukcí. •Levá horní kon"etina vykonává abdukci v ramenním kloubu, flexi v loketním kloubu, vn#j&í rotaci, ulnární dukci v záp#stí a flexi prst%. •Hlava v mírné flexi a rotace sm#rem ke kotou"i s následnou rotací sm#rem k brán#. Fáze náp"ahu: (Obrázek 2) •Postavení ze základního postoje zachováme, mírn# zv#t&íme abdukci horní pravé kon"etiny v ramenním kloubu a vnit!ní rotací, ov&em "epel hokejky z%stává stále na ledové plo&e. Ve fázi náp!ahu zapojíme m. deltoideus-pars acromion, m. supraspinatus, m. pronator quadratus •Mírné zv#t&ení addukce levé horní kon"etiny v ramenním kloubu, extenze v kloubu loketním a vn#j&í rotace. U addukce v ramenním kloubu zapojíme p!edev&ím m. pectoralis major, m. latissimus dorsi, m. teres minor a u flexe v loketním kloubu s vn#j&í rotací m. biceps brachii, m. brachialis, m. brachioradialis, m. supinator •Rotace trupu za pravou horní kon"etinou, p!i"em' zapojíme m. obliquus externus abdominis, m. obliquus internus abdominis.
23
Fáze st"ely: •Ze základního postoje na pravé dolní kon"etin# p!ená&íme váhu t#la na levou dolní kon"etinu se zá&vihem pravé dolní kon"etiny. Dochází k flexi v kloubu ky"elním a kolenním u pravé dolní kon"etiny je&t# navíc dochází k addukci s vn#j&í rotací v ky"elním kloubu. P!edev&ím namáháme tyto svaly m. biceps femoris, m. semitendiosus, m. semimembranosus m. iliopsoas m. rectus femoris, m. sartorius, m. gracilis •Pravá horní kon"etina vykoná rychlou addukci s vnit!ní rotací tak, 'e "epel hokejky ukazuje na místo, kam chce hrá" umístit kotou". •Levá horní kon"etina se dostává v ramenním kloubu do extenze s prohloubenou flexí v loketním klouby. U extenze v ramenním kloubu zapojíme m. deltoideus - pars spinae, m. latissimus dorsi m. tres major. •Prudká rotace trupu za levou horní kon"etinou Fáze dota#ení pohybu: Dochází k postupnému brzd#ní svalové práce a to tak, 'e se zapojí antagonisté a p!evezmou úlohu od agonist% a pohyb zbrzdí.
Obrázek ".2 St!ela po ruce – fáze st!ely ( www.arcticicehockey.com)
24
1.6. Obecná charakteristika v#kov$ch skupin Zm#ny k nim' dochází b#hem v$voje jsou morfologické, fyziologické i psychické neprobíhají stejnom#rn# a úzce souvisí s v#kem ve kterém se jedinec nachází. V&ichni trené!i, pedagogové musejí p!ihlí'et p!i své práci k faktu vycházejícího p!edev&ím ze znalostí specifick$ch v#kov$ch skupin. Z pohledu fylogenetického v$voje p!edpokládáme, 'e v$voj populace jedné v#kové skupiny je s men&ími odchylkami na relativn# stejném stupni úrovn#. V na&í práci se budeme zab$vat 11 – 12 let$mi, kte!í dle ní'e uvedeného rozd#lení spadají do skupiny druhého d#tství. Rozd#lení v#kov$ch skupin dle Riegerové (2006): První d#tství: kon"í v 7 letech - novorozenec 28 dní - kojenec 12 m#síc% - batole od 1 roku do 3 let - p!ed&kolní v#k od 4 do 6-7 let Druhé d#tství: kon"í ve 14-15 letech - mlad&í &kolní v#k 6-7 do 11 let - star&í &kolní v#k 11-15 let
1.6.1.V#k 6-11 mlad&í &kolní v#k Nejbohat&ím obdobím na zm#ny a- u' z pohledu kvalitativního nebo kvantitativního je období mládí do kterého spadá i sledovaná skupina hrá"%. Kvantitativní zm#nou rozumíme nap!íklad r%st a kvalitativní zm#nou je psychomotorick$ v$voj. Mládí je tady z pohledu p%sobení na jedince tím nejlep&ím obdobím odborn# naz$van$m v$razem senzitivní období pro rozvoj schopností a pohybov$ch dovedností. Z r%zn$ch pramen% (Riegerová,2006) dostupné literatury dojdeme k záv#ru, 'e období mlad&ího &kolní ho 25 v#ku 6-11 let za"íná 6-7 let pohybov$m
neklidem 'ivost, nestálost, neustálá pot!eba pohybu. V tomto v#ku z pravidla za"ínáme d#ti za"le(ovat do r%zn$ch sport%, kdy si d#ti osvojují základy pro dan$ sport nebo pohybovou aktivitu. Sna'íme se je za"le(ovat do co mo'ná nejvíce p!irozen$ch pohybov$ch "inností, jak$mi jsou jsou b#hy, skoky, &plhy atd. V&echny "innosti se sna'íme d#lat formou hry, která je pro tento v#k charakteristická (Pavli&, 2003). Charakteristické znaky hrubé motoriky v tomto období : •posturální kontrola je podobná dosp#lému jedinci •balan"ní strategie jsou stejné jako u dosp#lého jedince •dokonalá forma dosp#lého b#hu a skoku •dovednosti hopsání (Pavli&, 2003) Zam#!ujeme se p!edev&ím na rozvoj rychlosti a obratnosti, které poté tvo!í základ pro dal&í rozvoj pohybov$ch dovedností. Obecn# platí "ím &ir&í základní fond dovedností máme, tím lépe se u"íme slo'it#j&ím dovednostem. Charakteristické znaky jemné motoriky: •zvy&uje se koordinace v manipulaci s mal$mi p!edm#ty •v$voj specifick$ch úchopov$ch dovedností •zdokonaluje se rukopis a dovednosti ruky p!i házení a chytání (Pavli&, 2003) Na konci období ji' existují rozdíly mezi chlapci a d#v"aty. Soust!edíme se také na rozvoj koncentrace a moráln# volních vlastností, mezi které !adíme t$mov$ zp%sob sou'ití a dodr'ování sportovních pravidel a norem.
26
1.6.2.V#k 11-15 star&í &kolní v#k Obecn# m%'eme tento v#k nazvat p!echodem od d#tství k po"ínající dosp#losti. Organizmus projde markantními biologick$mi zm#nami, které se odrá'í p!edev&ím v psychickém v$voji ("asté v$kyvy nálad, pocit% atd.). Star&í &kolní v#k zahrnuje dobu p!ed pubertou i samotnou pubertu. Anabolick$ efekt vy'aduje harmonické zapojování v&ech pohybov$ch struktur. Zdánlivou neohrabanost zp%sobují nedostate"nou stimulací n#kter$ch partií, které jsou v b#'ném 'ivot# potla"eny. Organizovan$ trénink musí respektovat zákonitosti pro danou v#kovou skupinu. Stimulace v tomto období m%'e b$t pozitivním faktorem, ale v n#kter$ch sportech m%'e i na první pohled efektivní stimulace vyvolat nebezpe"né zatí'ení fyzické tak i psychické. Dít# v tomto v#ku je ji' schopno zvládnout spoustu pohybov$ch prvk% a to "asto vede k tak zvané rané specializaci v tréninku (nap!. gymnastika, krasobruslení, hokej...) p!íklad% je mnoho. Je otázkou, jak se takové tréninkové zatí'ení projeví ve smyslu vzniku mikrotraumatizace nebo dokonce patologické adaptace (Riegerová, 2006). Projevy pubertálním v#ku jsou vyjád!eny rovn#' velkou pohybovou pot!ebou. Zárove( nastupuje i období lehké stagnace v kinestetick$ch diferencia"ních a rytmick$ch schopnostech. P!i nerespektování tohoto faktu ve v&ech typech sportovní p!ípravy by se mohla vytvo!it jednak negativní psychická bariéra, jednak nefyziologická a ne'ádoucí a pro dít# nebezpe"ná maladaptace motorick$ch funkcí. Období &kolního v#ku lze charakterizovat ve vztahu k pohybu takto: •vysokou pot!ebou pohybu •reflexním zapojováním struktur, které nebyly zapojovány, nebo jen omezen# •kompenza"ními pohyby •velkou r%znorodostí pohybov$ch "inností •zv$&en$m vlivem kolektivu •preferencí aktivního odpo"inku •velkou napodobovací schopností
27
•poklesem autority trenér% a pedagog% •mo'ností svalové hypertrofie (Pavli&, 2003) V#k mezi 8-12 rokem v n#kter$ch publikacích se uvádí období v#k 10-12 let, b$vá "asto naz$ván ,,Zlat$m v#kem motoriky” , v tomto období dochází k nejlep&ímu rozvoji koordina"ních schopností (Pavli&, 2003).
28
1.7. Funk"ní poruchy pohybového aparátu Funk"ní poruchy pohybového aparátu mohou vznikat na základ# nesprávn$ch podn#t% mezi které pat!í nap!íklad neadekvátní pohybová aktivita a jiné spou&t#cí faktory. V dal&ích podkapitolách jsme se sna'ili vybrat zásadní faktory s ohledem na pozorovan$ soubor.
1.7.1. Postura Postura je aktivní dr'ení "ástí t#la proti p%sobení vn#j&ích sil z nich' nejv$znamn#j&í je síla tíhová. Postura je spojována s nejr%zn#j&ími polohami t#la vzp!ímen$ stoj, sed, ale také p!íkladn# poloha na b!i&e se vzp!ímen$m dr'ením hlavy u kojence. Postura je základní podmínkou pohybu. Z jakékoliv pohybu lze extrahovat r%zné "asové úseky které jsou jak$m si ,,nepohybem” b#hem pohybu (Kolá!, Zounková, 2011). Postura a jeji v$voj Z pohledu morfologické – posturální ontogeneze je nejz!eteln#j&í propojení anatomického a biomechanického principu s principem neurofyziologick$m. Oba principy jsou na sebe navázány a navzájem se podmi(ují, tvo!í jeden celek a není mo'no je chápat odd#len#. V$voj postury je jedním z obecn$ch princip% motorické ontogeneze. Posturální schopnost je schopnost zaujmutí polohy v kloubech i jejich následné zpevn#ní pomocí koordinované svalové aktivity. Z hlediska v$voje postury jde o v$voj dr'ení osového orgánu v lordoticko-kyfotickém zak!ivení a dotvá!í se postavení pánve a hrudníku.
29
Formují se následující funk"ní vztahy-nezralá kyfotická páte! se formuje do budoucí lordicko-kyfotické k!ivky, formuje se sklon pánve, torze femur%, kolodiafizální úhel, tvar hrudníku apod. (Kolá!, Zounková, 2011). Posturální funkce u d%tí P!edpokladem a sou"ástí ka'dého pohybu je posturální funkce. Velk$ v$znam zaujímá ve sportovní pohybové "innosti. Správn$m dr'ením t#la p!edcházíme chorobám spojen$ch s naru&enou posturou. V$vojové odchylky "asto mizí sami s v#kem bez pot!eby korekce. Platí to jak pro strukturální, tak funk"ní nálezy (Kolá!, Zounková, 2011). Podle Kolá!e a Zounkové (2011) mezi typické v$vojové odchylky pat!í: - nerovnom#rn$ r%st dolních kon"etin - pánev má v d#tství jin$ tvar, v prostoru stojí více horizontáln# a bederní lordóza b$vá více vyjád!ena - u d#tí ve v#ku 11-14 let je zcela fyziologické, 'e si v sedu s nata'en$ma nohama nedosáhnou na &pi"ky, vypl$vá to z jejich r%stového období - valgózní (ohnuté do tvaru X) postavení kolene a plochono'í, které p!i normálním v$voji vymizí kolem 6-7 roku 'ivota. - posturální varozita (ohnuté do tvaru O) kolenních kloub% - anteverzní postavení femuru V$voj u d#tí neprobíhá proporcionáln#, ale je charakterizován ur"itou nestálostí a postupn$m v$vojem. Nejvíce dispropor"ní období je v období b#hem r%stového spurtu a proto v tomto období je zvlá&t# d%le'ité zodpov#dn# p!istupovat k tréninkové struktu!e a zát#'i. S ohledem na v#kové rozmezí sledovaného souboru jsou informace uvedené v kapitole 1.7.1. velmi cenné a nesmí b$t v 'ádném p!ípad# opomíjeny p!i sestavovaní tréninkov$ch nebo cvi"ebních jednotek. V p!ípad# neakceptování t#chto fakt% m%'e dojít k nenapraviteln$m poruchám pohybového aparátu. 30
1.7.2. Svalová dysbalance Svalová dysbalance vzniká nej"ast#ji objevením zkrácen$ch sval% a jejich reflexn# oslaben$ch antagonist%. Dochází k tomu, nap!., kdy' nevyva'ujeme dynamicky jednostranné zat#'ování a tedy staticky p!et#'ujeme hybnou soustavu, dochází tak k poru&ení svalové koordinace (Ra&ev, 1992). Podle Jandy (2004) m%'eme svalovou dysbalanci rozd#lit na horní zk!í'en$ syndrom v oblasti horních kon"etin, dolní zk!í'en$ syndrom, svalovou dysbalanci v oblasti dolních kon"etin a laterální svalovou dysbalanci vzniklou v d%sledku p!etí'ení jedné poloviny t#la. Svalová dysbalance v rámci horní zk"í#eného syndromu (cervikobrachiální) Je kombinace oslaben$ch dolních fixátor% lopatky, hlubok$ch flexor% krku a zkrácen$ch prsních sval%, horních fixátor% lopatky a extenzor% &íje. Jako dekompenzace vzniká zv$&ené nap#tí v oblasti &íje, p!edsunuté dr'ení hlavy s prohloubením kr"ní lordózy, protrakce ramen a zv#t&ená hrudní kyfóza. Naru&en$ je stereotyp flexe krku a abdukce v ramenním kloubu. Svalová nerovnováha se m%'e projevit vadn$m dr'ením t#la. Svalová dysbalance v rámci dolní zk"í#eného syndromu (lumboischiadick$) Vzniká oslabením h$'.ov$ch a b!i&ních sval%. Zkracují se flexory ky"le, extenzory bederní páte!e a "ty!hrann$ sval bederní. Projevuje se naru&ením stereotypu flexe trupu, anteverzí pánve prohloubením bederní lordózy a následn$mi bolestmi v bederní oblasti páte!e.
31
Svalová dysbalance v oblasti dolních kon!etin Zkráceny b$vají p!edev&ím ohyba"e kolenního kloubu, "ty!hlav$ sval stehenní (krátká hlava), trojhlav$ sval l$tkov$ a svaly na p!ední a bo"ní stran# bérce. Dále b$vá zkrácen napína" povázky stehenní a p!itahova"e stehna. Jejich zkrácení ovliv(uje funkci malého a st!edního h$'.ového svalu, kter$ se takto nem%'e pln# aktivovat p!i uno'ení dolní kon"etiny (Kop!ivová, 1997).
1.7.3. Hlubok$ stabiliza"ní systém Osov$ orgán, pánev a hrudník tvo!í pomocí stabiliza"ní funkce sval% pevn$ bod, kter$ tvo!í oporu pro funkci sval% s vlivem na kon"etiny. Zásadní je spolupráce mezi ventrální a dorzální muskulaturou trupu. V kr"ním a horním hrudním úseku se o rovnováhu stará souhra mezi hlubok$mi extenzory krku a svaly ventrální muskulatury m. longus coli et capitis. Pro bederní páte! je rozhodující souhra mezi extenzory bederní a dolní hrudní páte!e s flexory, které zastupují b!i&ní svaly, bránice a svaly dna pánevního. Flek"ní synergie stabilizuje páte! pomocí nitro b!i&ního tlaku. Tato svalová souhra zraje b#hem posturálního v$voje a formuje budoucí zak!ivení páte!e. Nej"ast#j&í je porucha p!ední stabilizace a p!evaha extenzní aktivity povrchov$ch sval% (Kolá!, 2006). U hlubokého stabiliza"ního systému (dále jen HSS) je velmi d%le'ité ovliv(ování sval% m. transversus abdominis a mm. multifidi, ty zaji&-ují segmentální stabilitu páte!e. Jejich aktivace je d%le'itá pro obnovení kontroly normální motoriky (Fenske, 2007). Nesmíme zapomínat, 'e nedílnou sou"ástí hlubokého stabiliza"ního systému je chodidlo. Obdobn$ stabiliza"ní systém jako na páte!i, lze nalézt v klenb# chodidla. Je té' "lenitá a její stabilizace vy'aduje automatickou svalovou "innost. Nejv#t&í v$znam pak mají dlouhé !et#zce probíhající z oblasti krku a' k nohám. 32
U zdravého jedince v klidovém stoji lze zaznamenat nejv#t&í aktivitu v oblasti sval% bérce ovládající chodidlo. Nejmen&í aktivita je pak ve vzp!imova"ích trupu. (Lewit, 2008) Didaktické zásady cvi!ení HSS V následující kapitole si nejprve vymezíme obecné spektrum zásad cvi"ení HSS, a poté toto vymezení doplníme o poznatky autor%, kte!í se danou problematikou zab$vají.
Mezi obecné zásady tohoto typu cvi"ení pat!í dle Goldenberg, Twist (2007) a Cacek (2008) : - Up!ednost(ovat kvalitu provedení pohybu p!ed kvantitou. - B#hem cvi"ení pravideln# d$chat. - Vyu'ití co mo'ná nej&ir&ího spektra cvik% – souvisí s formování r%zn$ch vzorc% budoucího pohybového jednání. - Obm#(ování podmínek cvi"ení (rychlost, intenzitu, obtí'nost…). - Zám#rn# a opakovan# vytvá!et situace, v nich' musí hokejista !e&it r%zné balan"ní pohybové úkoly. - Zapojujeme v#t&í mno'ství svalov$ch skupin sou"asn# do "innosti p!i komplexním pohybu. - Krom# sval% trénujeme také !ídící funkce (CNS – centrální nervová soustava). - Cvi"ení tohoto typu vede k vy&&í svalové rovnováze, podporuje rovnom#rné zatí'ení a zdrav$ rozvoj svalov$ch skupin. - Je nejefektivn#j&í formou tréninku pro sní'ení pravd#podobnosti úrazu. - Velmi v$razn# p!ispívá ke zrychlení poúrazové rekonvalescence. - Trénink je vhodn$ úpln# pro v&echny (vrcholové sportovce, d#ti a mláde', maminky na mate!ské, seniory).
33
Dobe&ová (2002) dále doporu"uje: - P!i cvi"ení vycházet nejen z úrovn# svého pohybového systému, ale i z celkového zdravotního stavu. - Za"ínat jednodu&&ími cviky, a' po jejich zvládnutí p!istoupit ke cvik%m slo'it#j&ím. - V p!ípad# cvi"ení na mí"i (Gym ball, Overball) si zpo"átku nafukovat mí" mén# - "ím je mí" m#k"í, tím je poloha stabiln#j&í. - Cvi"it pomalu, tahem, nikdy nepou'ívat &vihová cvi"ení. - Myslet p!i cvi"ení na vykonávan$ pohyb a vnímat t#lesné pocity.
Psotta a kol. (22) dopl(uje: -Trénovat ka'dé cvi"ení nejprve na stabilní podlo'ce, teprve po jeho zvládnutí na balan"ní pom%cce. - V za"átcích nácviku cvi"it vícekrát denn#, volit krat&í "asové úseky a postupn# je prodlu'ovat. - Realizovatelnost tréninku z hlediska intenzity o objemu práce. Buka" (2005) shrnuje zásady tréninku pro hrá"e ledního hokeje do p#ti klí"ov$ch bod%: - Trénovat pohybové návyky, ne svaly. - Trénovat pohybové struktury v jejich p!ízna"ném tempu. - Cvi"ení bez zát#'e musí p!edcházet tréninku se zát#'í. - Kladení d%razu na kvalitu. - Pozornost tréninku v ka'dé tréninkové jednotce. Záv#rem této kapitoly nesmíme opomenout, 'e trénink HSS vy'aduje vhodnou relaxaci a regeneraci svalového systému jak v pr%b#hu, tak p!edev&ím po jeho ukon"ení. 34
1.7.4. Pohybov$ stereotyp Základem hybnosti v t#lov$chovném procesu je dynamick$ pohybov$ stereotyp. Je to soustava podmín#n$ch a nepodmín#n$ch reflex%, které vyús-ují v ur"it$ pohyb, p!i"em' opakováním se reflexi fixují a m#ní se p!estavbou v pr%b#hu 'ivota jako reakce na zm#ny zevního a vnit!ního prost!edí (Janda,1982). Poru&ená svalová koordinace m%'e zp%sobit mno'ství sportovních úraz%, „nata'en$ch &lach“ a zhmo'd#n$ch sval%. Úrazy mohou b$t p!í"inou vzniku &patného pohybového stereotypu (Ra&ev, 1992). Základní pohybové stereotypy podle Syslové a kol. (2008): •flexe hlavy •flexe trupu •extenze dolních kon"etin •abdukce dolních kon"etin •abdukce horních kon"etin Poruchy hybn$ch stereotyp% úzce souvisí s funk"ními poruchami svalového systému. V rámci vyrovnávacího procesu nejd!íve musíme odstranit p!ítomné svalové dysbalance, protáhnout zkrácené svaly a poté posílit svaly oslabené, které jsou p!í"inou chybn$ch pohybov$ch stereotyp% ( Syslová,2003).
35
1.8. Kompenza"ní cvi"ení Pomocí specifick$ch vyrovnávacích cvi"ení lze cílen# p%sobit na jednotlivé slo'ky pohybového aparátu, zlep&it jejich funk"ní parametry . Jde v podstat# o jednoduché cvi"ební tvary, p!irozené pohyby "i polohy zam#!ené na ur"ité úseky pohybového aparátu. Vyu'íváme znám$ch mechanism% nervosvalové regulace k vytvo!ení a upevn#ní 'ádoucích reflexních vazeb na r%zn$ch úrovních !ízení hybnosti. Sna'íme se jimi tak odstranit nejen svalové zkrácení a oslabení, ale i zafixovan$ návyk vadného dr'ení t#la a nesprávné provád#ní pohyb%. Aby m#la vyrovnávací cvi"ení správn$ fyziologick$ ú"inek, musí b$t p!esn# cíleny na ur"itou oblast a provedeny p!edepsan$m zp%sobem, kter$ odpovídá charakteru poruchy i ur"it$m fyziologick$m zákonitostem ( Hálková, 2004). Dle Hálkové a kol. (2009) kompenza"ní cvi"ení d#líme: •uvol(ovací - uvol(ovací cvi"ení je vedeno cílen# pro ur"it$ kloub nebo pohybovou "ást t#la. Jde p!edev&ím o obnovení kloubní v%le. •protahovací - stre"ink •posilovací – posilování
1.8.1. Uvol(ovací cvi"ení Cílem uvol(ovacích cvi"ení je uvolnit málo pohyblivé, ztuhlé klouby a svalové kontraktury a sou"asn# svaly s tendencí ke zkrácení uvést do mírného prota'ení. Kontrakturou naz$váme zkrácení, fixované dr'ení "ásti t#la zp%sobené zkrácením svalu a jeho vazivovou p!em#nou. Pohybová aktivita je provád#na do v&ech sm#r% a pohybov$ch os a' do krajních poloh s velmi malou svalovou 36
aktivitou. P!i pohybu provád#ného do v&ech sm#r% proudí vzruchy ze sval% a &lach do nervov$ch center a mobilizují p!íslu&né reflexní okruhy. P%sobí i na tonus sval% kolem kloub%. Nosn$m prvkem uvol(ovacích cvi"ení je krou'ení a komíhání s vyu'itím setrva"nosti a gravitace. Aby nedo&lo k p!ípadnému po&kození vlivem prudkého nárazu na okraj kloubu, pohyb veden$ ve sm#ru gravitace mírn# brzdíme (Hálková a kol. 2009).
1.8.2. Protahovací cvi"ení Cílem protahovacích cvi"ení je fyziologická obnova délky sval%. Protahovací proces je !ízen$, uv#dom#l$ a pln# kontrolovan$ pohyb sval%. Faktem je, 'e p!i protahování není 'ádoucí násilné zv#t&ování rozsahu a to z d%vodu obranné reakce svalu, která by v tomto p!ípadu mohla nastat. Oddálení p%sobení napínacího reflexu lze docílit zám#rnou - volní relaxací svalu i pomal$m cvi"ením ve statick$ch a jednoduch$ch polohách. U protahovacích cvi"ení klademe velk$ d%raz na d$chání. Prota'ení v protahovací poloze by m#lo trvat n#kolik vte!in a' minut s plynul$m d$cháním. K prota'ení m%'eme vyu'ít tzv. postizometrickou relaxaci. Zkrácen$ sval nejd!íve uvedeme do nap#tí proti malému odporu po dobu 7-10 s, poté s v$dechem sval uvolníme a po 3 s protáhneme. V protahovací poloze setrváme 10-15 s a zvolna d$cháme. Cvik opakujeme 3-4 krát. Cvi"ení není vhodné za!azovat pro d#ti p!ed&kolního a mlad&ího &kolního v#ku (Hálková a kol. 2009). Mí&ní reflexy a jejich vyu#ití p"i kompenza!ním cvi!ení Podle receptor% jejich drá'd#ním jsou vyvolány mí&ní reflexy, rozd#lujeme mí&ní reflexy na proprioceptivní a extroceptivní. Proprioceptivní mí&ní reflexy p!edstavují základní a nezastupitelnou slo'ku v&ech pohyb%.
37
Zaji&-ují svalové nap#tí, které je hlavním p!edpokladem pro udr'ení vzp!ímené polohy t#la. Exteroceptivní mí&ní reflexy které vnímáme pomocí drá'd#ní bolestiv$ch a dotykov$ch "idel ulo'en$ch v k%'i se dále d#lí na extenzorové a flexorové (Bursová, 2005). Podle Bursové (2005) je mo'no zefektivnit kompenza"ní protahovací cvi"ení respektováním fakt% o proprioreceptivních mí&ních reflexech. - Napínací reflex Prudké, rychlé prota'ení svalu je impulzem k podrá'd#ní svalov$ch v!etének, které okam'it# vyvolají kontrakci natahovaného svalu. Síla kontrakce je p!ímo úm#rná rychlosti a intenzit# prota'ení.Tato obraná reakce se naz$vá napínací reflex a slou'í k ochran# kloubu proti nefyziologické poloze a p!ed natr'ením svalu. Jestli'e budeme sval protahovat pomalu k napínacímu reflexu nedojde a prota'ení bude ú"inn#j&í. - Ochrann$ útlum Ke zv#t&ení ú"innosti protahování naopak budeme vyu'ívat ochrann$ útlum, kter$ lze vyvolat izometrickou kontrakcí protahovaného svalu. Zv$&ené nap#tí protahovaného svalu bez viditelného zkrácení podrá'dí &lachová t#líska, která reflexn# utlumí alfa motoneurony vlastního protahovaného svalu a sou"asn# se tím aktivuje antagonista. V$sledkem je utlumení svalového stahu. P!i následném prota'ení klade protahovan$ sval men&í odpor. V praxi se v'il pojem postizometrická relaxace. - Recipro"ní útlum K prohloubení útlumu protahovan$ch sval% lze vyu'ít reflexního vztahu mezi partnersk$mi svaly. Kontrakce neprotahovaného antagonisty (b!i&ních sval%) povede k útlumu protahovaného svalu (vzp!imova" bederní páte!e) na základ# principu recipro"ní inervace. - /íjové reflexy Z prvních t!í kr"ních obratl% jsou spou&t#ny &íjové reflexy, které mají zásadní v$znam na polohu hlavy p!i pohybu. Na techniku cvi"ení má vliv i pohyb o"í, kter$ iniciuje pohyb hlavy. Pohled vzh%ru
38 spou&tí aktivitu extenzorové soustavy,
pohled dol% aktivuje flexorovou soustavu a pohled stranou extenzi ve sm#ru pohledu a flexi ve sm#ru opa"ném. Stre!ink Pojem stre"ink chápeme jako cílen$ proces p!i, kterém dochází k prodlu'ování vazivové tkán# a sval%. Základní techniky stre"inku dle Altera (1999) a Nykod$ma (2010): •statick$ stre"ink •dynamick$ stre"ink •pasivní stre"ink •aktivní stre"ink •proprioceptivní stre"ink = postizometrická relaxace Statick$ stre"ink Cílem statického stre"inku je dosáhnout lep&í pohyblivosti. Statick$m stre"inkem protahujeme sval do krajních poloh. Klasick$m p!íkladem je roz&t#p. Statick$ stre"ink by nem#l chyb#t v tréninkovém procesu a to z d%vodu rozvinutí optimální pohyblivosti, která se projeví v mo'nosti provád#t pohyby v plném rozsahu bez zbyte"n$ch energetick$ch ztrát. Efektivn#j&í vyu'ití statického stre"inku je v$razn# lep&í za!adit po hlavní "ásti tréninkové jednotky, ne' v úvodu p!ed hlavní "ástí (Nykod$m a kol. 2010). Dynamick$ stre"ink Je nejmén# ú"inn$ z hlediska rozvoje statické flexibility. Tímto typem stre"inku dosahujeme postupn# v#t&í rychlosti a dosahu provád#n$ch pohyb%. V$hodou dynamického stre"inku je zv$&ení dynamické flexibility, mezisvalové a vnitrosvalové koordinace svalov$ch skupin. 39
Pojmem dynamick$ stre"ink je definován jako z po"átku relativn# pomalé provád#ní nap!íklad krou'iv$ch pohyb%, které nab$vají na rychlosti a rozsahu provád#ného pohybu. U dynamického stre"inku se sna'íme provád#t pohyby v aktuálním mo'ném rozsahu, aby nedo&lo k ne'ádoucímu nata'ení, natr'ení nebo p!etr'ení svalu, svalového úponu. Dynamick$ stre"ink za!azujeme v rámci rozcvi"ení p!ed hlavní "ást tréninkové jednotky nebo v rámci rozcvi"ení p!ed závodem (zápasem). Dynamická síla, kterou produkují svaly, proto'e p!i kontrakci m#ní svoji délku je nezbytná prakticky u v&ech specifick$ch hokejov$ch dovednostech (Nykod$m a kol. 2010). Pasivní stre"ink Pasivní stre"ink je provád#n pomocí pasivních pohyb%, za pou'ití vn#j&í síly k provedení pohybu. Tento typ stre"inku nám dává mo'nost protahovat sval (svalov$ úpon) za hranici aktivní flexibility hrá"e. Musíme se v&ak vyvarovat rychl$ch "i prudk$ch pohyb% p!i, kter$ch nastane aktivace napínacího reflexu a následn# m%'e dojít k po&kození svalov$ch tkání. Pasivní stre"ink vyu'íváme v regeneraci a v rehabilitaci pro zv#t&ení pru'nosti sval% a vazivov$ch tkání, které mohou v$razn# ovliv(ovat flexibilitu (Dostálová, Miklánková, 2005). Aktivní stre"ink Vykonáváme zapojením sval% bez dopomoci. Podle Altera (1999) m%'eme rozd#lit na dv# hlavní skupiny: voln$ aktivní (vzp!ímen$ stoj a pomalé p!edno'ování dolní kon"etiny do úhlu 100°) a oproti odporu (pou'ití odporu ruky druhé osoby nebo záva'í). Aktivní stre"ink rozvíjí aktivní flexibilitu. Proprioceptivní stre"ink P!esn# se tato metoda dle Altera naz$vá proprioceptivní nervosvalová facilitace (PNF). Metodu lze vyu'ít pro zlep&ení rozsahu flexibility. Upravené verzi se v medicín# !íká technika svalové energie. P%vodn# byla tato metoda navr'ena pro rehabilita"ní ú"ely. 40
Ve své publikaci Nykod$m a kol. (2010) naz$vá tuto metodu postizometrická relaxace (PIR). V této metod# je vyu'ívána kontrakce svalu, po které následuje relaxace s následn$m prota'ením svalu. Protahovan$ sval nejd!íve staticky zatí'íme "inností proti odporu cca 5-10 s. Reakce, která nastane je ochrann$ svalov$ útlum po té sval 3-4 s relaxuje. Následn# sval staticky velmi citliv# protáhneme po dobu 10-15 s. Metoda PNF je vyu'ívána ve v&ech sportech na v&ech úrovních pro rozvoj statické pohyblivosti (Nykod$m a kol. 2010). Funkce stre"inku: •t#lesná relaxace •prohloubení pohybového vnímání •sni'ování svalového nap#tí •udr'uje a zvy&uje pohybov$ i kloubní rozsah •odstra(ování svalov$ch dysbalancí
1.8.3. Posilovací cvi"ení Cílem posilovacích cvi"ení je p!edejít oslabení sval% a posílit svalstvo ochablé. P!i posilování se sna'íme o správnou koordinaci pohybu s d$cháním. Pohyby provádíme jen s vlastním t#lem nebo s vyu'itím r%zn$ch ná!adí a pom%cek. Zásady správného posilování dle Hálkové a kol.: •odstraníme negativní p%sobení antagonist%, tím 'e je protáhneme •vhodná poloha tak, aby pracovaly svaly které pot!ebujeme cvi"ením posílit •d%le'itá je i koordinace dechu a svalové práce •posilování provádíme nejprve pomalu v koordinaci s dechem postupn# m%'eme zrychlit, ale v'dy se vyvarujeme &vihu •po"et opakování je individuální (po"et opakování by m#l b$t úm#rn$ kvalit# provád#ného cviku) 41
•nejprve vyu'íváme p!i posilování odporu vlastního t#la, poté m%'eme p!idat i nejr%zn#j&í pom%cky Izometrické - statické posilování se provádí setrváváním v poloze, kdy sval m#ní nap#tí ,ale nem#ní délku. Druh$ zp%sob posilování, kter$ je oproti izometrickému posilování leh"í je izotonick$ – dynamick$ p!i, kterém sval m#ní délku, ale nem#ní nap#tí. Dále je&t# izotonick$ zp%sob rozd#lujeme dle Dostálové, Miklánkové (2005): - koncentrickou kontrakci-sval se p!i p!emáhání odporu zkracuje a zv#t&uje se objem svalového b!í&ka - excentrickou kontrakci-sval se prodlu'uje, brzdí pohyb (p!i excentrické kontrakci je sval schopen p!ekonat v#t&í odpor)
42
1.9. Didaktické zásady Zásady protahovacích kompenza"ních cvi"ení dle Bursové (2005) 1.Protahování provádíme po dokonalém zah!átí svalu (5-10 min) s následn$m uvoln#ním kloubních struktur. 2.Protahování provádíme v teplé místnosti, v pohodlném oble"ení a soust!ed#n#. 3.Cvi"ení provádíme pomalu bez rychl$ch p!echod% ze zkrácení do maximálního prota'ení. 4.Polohy zaujímáme pomalu, uv#dom#le a stejn# polohy m#níme. 5.Protahování provádíme ve stabilních polohách (sed, leh) z d%vodu lep&ího uvoln#ní svalu. 6.Aby ú"inek byl dostate"n# efektivní je pot!ebné p!esné zacílení a dostate"ná fixace periferního úponu protahovaného svalu. 7.Velikost prota'ení korigujeme volní kontrolou co' znamená, 'e protahovací pohyb m%'eme kdykoliv zastavit, a tak zabránit po&kození svalu v d%sledku nadm#rného prota'ení. 8.Protahovací cvi"ení nesmí b$t nikdy bolestivá 9.Správné d$chání podporuje protahující ú"inek. Dechov$ rytmus by m#l b$t následovn$ krat&í vdechová fáze na kterou navazuje del&í v$dechová fáze se zv$razn#n$m v$dechem. 10.P!i stre"inku je v$dr' v krajní poloze 10-30 s, kdy' dojde k adaptaci svalu m%'eme zv#t&it rozsah v krajní poloze. 11.Posilovací ú"inek zv$&íme vyu'itím recipro"ního útlumu, kter$ je vyvolán kontrakcí antagonisty. 12.Nejkvalitn#j&í protahování je s vyu'itím postizometrického útlumu. 13.Cvi"ení provádíme nejlépe ka'd$ den, proto'e do 48 hodin se sval dostává do v$chozího bodu 14.Volíme r%zné varianty cvik% 15.Nikdy nehmitáme v krajních polohách z d%vodu vzniku ruptur.
43
Zásady posilovacích kompenza"ních cvi"ení dle Bursové (2005) 1.P!ed posilováním musíme nejprve stabilizovat osov$ systém a zpevnit pánevní oblast (HSS). Posilujeme dle Tlapáka (1999) od ,, centra k periferii“. 2.Pozitivn# zvy&ujeme klidov$ svalov$ tonus intenzivními déletrvajícími izometrick$mi kontrakcemi ve zkrácení 10-20 s. 3.V'dy posilujeme a' po dokonalém uvoln#ní kloubních struktur a kvalitním prota'ením antagonist%. 4.Protahování s kontrakcí antagonisty nelze u za"áte"ník% a oslaben$ch jedinc% vynechat. 5.Individuáln# volíme po"et opakování, obtí'nost cvik% a velikost odporu s p!ihlédnutím k v#ku a aktuálnímu stupni pohybové vysp#losti. 6.Nep!ím$m ukazatelem vhodn# zvoleného cviku,intenzity a objemu provád#ného pohybu je p!esnost provedení. 7.Slo'ité cviky mohou aktivovat hyperaktivní synergisty a antagonistické substitu"ní svaly. 8.B!i&ní svalstvo je lépe za!adit na záv#r posilovacího bloku z d%vodu p!ípadného ovlivn#ní "innosti fixátor% pánve v jin$ch posilovacích cvicích. 9.Aktivita svalu p!i koncentrické kontrakci (ve zkrácení) je v#t&í ne' p!i excentrické kontrakci (v prodlou'ení) p!i stejné zát#'i. 10.Velmi d%le'ité je správné d$chání, které zefektiv(uje posilování. P!i nata'ení (excentrická kontrakce) svalové partie nadechujeme a vydechujeme p!i zkrácení (koncentrická kontrakce).
44
2. Cíle, v$zkumné otázky a úkoly práce 2.1. Cíle práce Cílem této práce je na základ# dostupn$ch literárních zdroj% a vlastního pozorování poskytnout trenér%m, rodi"%m i samotn$m hrá"%m informace a návod, pro" a jak za!azovat kompenza"ní cvi"ení do tréninkového procesu. Hlavním cílem bakalá!ské práce je na základ# kineziologické anal$zy, informací získan$ch z ankety a vlastního pozorování sestavit jednotky kompenza"ních cvi"ení, které bude mo'né za"lenit do tréninkového procesu.
2.2. V$zkumné otázky 1. Jaké je pov#domí o zdravotním stavu z pohledu hrá"% a rodi"%? 2. Jaké je pov#domí souboru o d%le'itosti kompenza"ních cvi"ení? 3. Jaká je skute"ná realita o d%le'itosti kompenza"ních cvi"ení? 4. Jaké je pov#domí trenér% o vztahu svalov$ch dysbalancí a v$konnosti hrá"%? 5. Jak a pro" aktivn# zapojovat HSS u hrá"% ledního hokeje?
45
2.3. Úkoly práce Úkol 1 Na základ# studia odborné literatury zpracovat rozbor zkoumaného problému. Úkol 2 Popsat metodiku provád#ného v$zkumu a charakterizovat zkouman$ soubor Úkol 3 Vytvo!it a zpracovat anketu Úkol 4 Na základ# kineziologické anal$zy a informací získan$ch pomocí ankety zpracovat návrh kompenza"ních cvi"ení pro hrá"e ledního hokeje. Úkol 5 Odpov#d#t na polo'ené v$zkumné otázky a vyvodit pat!i"né záv#ry
46
3. Metodika práce V metodice práce budeme charakterizovat soubor, kter$ bude p!edm#tem na&eho pozorování. Nastíníme metody pou'ité k získání informací a zp#tn$ch vazeb od pozorovaného souboru se zam#!ením na na&i problematiku.
3.1. Charakteristika zkoumaného souboru Soubor tvo!ilo celkem celkem 34 respondent% z toho bylo 16 hrá"% ve v#ku 11-12 let, pr%m#rná v$&ka 151 cm a váha 44 kg, v souboru jsou pouze úto"níci a obránci bez branká!%,16 rodi"% a dva trené!i. Na anketní otázky odpovídalo celkem 34 dotázan$ch z toho bylo 16 hrá"%, kte!í odpovídali na 18 otázek v anket#, 16 rodi"% odpovídalo na 17 otázek v anket# a 2 trené!i odpovídali na 10 otázek v anket#.
3.2. Pou'ité metody Anketa Je provád#n$ pr%zkum mín#ní skupiny respondent% o dané problematice, kterou lze kvantitativn# (statisticky) zpracovat. D%le'it$ je pe"liv$ v$b#r tak, aby soubor respondent% vykazoval podobné charakteristiky (nap!íklad v#k, pohlaví a pod.) jako celek pro kter$ mají b$t získané informace pou'ity. V bakalá!ské práci jsme pou'ili pro sb#r dat metodu anketní. Anketu v p!ípad# hrá"% tvo!ilo 14 otázek uzav!en$ch a 4 otázky otev!ené. Pro rodi"e bylo sestaveno 15 otázek uzav!en$ch a 2 otázky otev!ené. Trené!i m#li v anket# 7 otázek uzav!en$ch a 3 otev!ené (p!íloha 1,2,3).
47
Vlastní pozorování Bylo provád#né na základ# p!ímého kontaktu s pozorovan$m souborem. P!ím$ kontakt byl uskute"n#n v intervalech 2 krát t$dn# 60 min po dobu &esti m#síc%. V této dob# jsme se sna'ili na základ# dosavadních informací a zp#tn$ch vazeb sestavit ideální jednotky kompenza"ních cvi"ení, které budou pln# aplikovatelné v daném souboru.
3.3. Strategie v$zkumu Harmonogram 1. Koncem srpna jsme rozdali anketní otázky na jednotliv$ch sch%zkách zvlá&pro hrá"e, pro rodi"e i pro trenéry. 2. Za"átkem zá!í prob#hlo vyhodnocení ankety na jeho' základ# jsme dále pokra"ovali v práci se souborem. 3. V pond#lí 5. zá!í byla první jednotka kompenza"ních cvi"ení, která se pravideln# ka'd$ t$den opakovala. 4. V !íjnu p!ibyla i druhá jednotka kompenza"ních cvi"ení, tak jsme dosáhli dvou jednotek kompenza"ních cvi"ení. 5. V prosinci v dob# váno"ních prázdnin bylo 14 dn% volno. 6. Cvi"ení probíhalo celkem 7 m#síc% od zá!í do b!ezna.
48
4. V$sledky práce V$sledky práce jsou rozpracovány v následujících kapitolách, které obsahují zpracovanou anketu a dv# jednotky kompenza"ních cvi"ení. Kompenza"ní cvi"ení jsme sestavili dle kineziologického rozboru, získan$ch informací a vlastního pozorování.
4.1. V$sledky ankety V$sledek ankety nás na jednu stranu p!íjemn# p!ekvapil a to z d%vodu, 'e si v#t&ina respondent% uv#domuje, jak d%le'ité je mít zdrav$ pohybov$ aparát pro 'ivot i v$konnostní sport (tabulka 4,5). Co nás v&ak trochu zarazilo je vnímání !e&eného problému samotn$mi trenéry (tabulka 6). V druhém !ádku odpov#. na otázku zda mají svalové dysbalance vliv na v$konnost hrá"e, jeden trenér odpov#d#l ano i ne. Z ankety dále vypl$vá, 'e dotázaní trené!i za!azují velmi ojedin#le nebo v%bec kompenza"ní cvi"ení do sv$ch tréninkov$ch jednotek. Myslíme si, 'e je to "áste"n# zp%sobeno nedostate"nou edukací trenér% v tomto sm#ru.
49
Tabulka 3. Vyhodnocení odpov#dí ankety hrá"i (n = 16 respondent%) Otázka
Ano/n
Ne/n
Má& problém s ohebností t#la?
4
12
Dosáhne& si na &pi"ky u nohou?
16
0
Myslí& si, 'e má& silné svaly?
11
5
Poci-uje& po tréninku bolesti?
3
13
Bolí t# záda?
3
13
Bolí t# ramena?
0
16
Bolí t# ky"le?
1
15
Bolí t# kolena?
3
13
Má& jiné bolesti? (vypi&)
hlava 1, migréna 1 t!ísla 1, p!edloktí 1
D#lá& krom# ledního hokeje i jin$ sport? Pokud ano, tak jak$ a kolikrát t$dn#? (vypi&)
7
9
fotbal 2 házená 1 veslování 1 jachting 1 karate 1 cvi"ení 1
Myslí&, 'e se m%'e tvá ohebnost a síla zlep&it?
16
0
M%'e ti tvá síla a ohebnost zlep&it v$kony v ledním hokeji?
16
0
Na jakou stranu má& hokejku?
L9
P7
Bude& poctiv# cvi"it a dodr'ovat cvi"ební plán?
16
0
Jak dlouho hraje& lední hokej? (napi& "íslo)
1rok 1 2roky 1 3roky 2 5let 2 6let 7 7let 3
Jsi ochotn$ ob#tovat své pohodlí?
16
0
Chce& b$t v ledním hokeji nejlep&í?
15
1
50
Tabulka 4. Vyhodnocení odpov#dí ankety rodi"e (n = 16 respondent%) Otázka
Ano/n
Ne/n
Myslíte si, 'e fyziologick$ rozsah pohybu je pro hokejistu d%le'it$?
16
0
Má ji' vá& syn svalové dysbalance?
5
11
Má vá& syn zkrácené svaly?
7
9
Má vá& syn oslabené svaly?
7
9
St#'uje si vá& syn na bolesti?
8
7
Bolí va&eho syna záda?
4
12
Bolí va&eho syna ramena?
0
16
Bolí va&eho syna ky"le?
1
15
Bolí va&eho syna kolena?
4
12
Má vá& syn jiné bolesti pohybového aparátu? (vypi&- loket 1 te jaké) p!edloktí 1 hlava 2 Myslíte si, 'e mají svalové dysbalance vliv na v$konnost va&eho syna v ledním hokeji?
16
0
D#lá vá& syn krom# ledního hokeje i jin$ sport?
7
9
Pokud ano, tak jak$ a jak "asto? (vypi&te)
fotbal 3 veslování 1 házená 1 jachting 1 karate 1
Zále'í vám na tom, aby vá& syn byl v$born$ hrá"?
15
0
Pokud má vá& syn ji' nyní n#jaká pohybová omezení, máte zájem o nápravu?
16
0
Jste ochotni 2x t$dn#, 30 minut dohlédnout doma na syna zda cvi"í?
16
0
Chcete se zú"astnit tohoto projektu?
16
0
51
Tabulka 5. Vyhodnocení odpov#dí ankety trené!i (n = 2 respondenti) Otázka
Ano/n
Myslíte si, 'e fyziologick$ rozsah pohybu je pro hokejistu d%le'it$?
2
Mají svalové dysbalance vliv na v$konnost hrá"%?
2
Mají svalové dysbalance vliv na zran#ní hrá"%?
2
Myslíte si, 'e by hrá" ledního hokeje m#l mít i jinou zát#'?
2
Pokud ano, tak jakou a jak "asto? (vypi&te)
Ne/n
1
Komplexní vybavenost, jak$koliv jin$ sport 1
Zohled(ujete v tréninkovém procesu jednostrannou Spí&e ne 2 zát#'? V p!ípad#, 'e ano tak jak? (vypi&te)
Ob"as protahovací cvi"ení po tréninku 1
Budete hrá"e motivovat a podporovat v kompenza"ních cvi"ení?
2
Jste jako trené!i ochotni hrá"%m vytvo!it podmínky k náprav#?
2
Umo'níte hrá"%m 3x t$dn# 30 minut cvi"it kompenza"ní cvi"ení?
2
52
Tabulka 6. Porovnání vybran$ch anketních otázek rodi"% a d#tí (S-shoda, NSneshoda) Otázka (d#ti)
S
NS
Myslí& si, 'e má& silné svaly?
9
7
Má vá& syn oslabené svaly?
Bolí t# záda?
13
3
Bolí va&eho syna záda?
Bolí t# ramena?
15
1
Bolí va&eho syna ramena?
Bolí t# ky"le?
14
2
Bolí va&eho syna ky"le?
Bolí t# kolena?
15
1
Bolí va&eho syna kolena?
Otázka (d#ti)
Kolik
Otázka (rodi"e)
Otázka (rodi"e)
Poci-uje& po tréninku bolesti?
3
6
St#'uje si vá& syn na bolesti?
Má& problém s ohebností?
14
2
Má vá& syn zkrácené svaly?
Z tabulky 6. je patrné, 'e ve v#t&in# p!ípad% se odpov#. dít#te shodovala s odpov#dí rodi"e. Anketní otázky byly vypl(ovány zvlá&- rodi"i a zvlá&- d#tmi. I z tohoto d%vodu do&lo k zajímavému zji&t#ní, 'e na jedné stran# si dít# myslí, 'e má dostate"n# silné svaly a na druhé stran# je rodi", kter$ to vidí úpln# obrácen#. Ze 16 dotázan$ch se 9 odpov#dí shodovalo a 7 odpov#dí se neshodovalo (tabulka 3 druh$ !ádek). Dal&ím zajímav$m faktem vypozorovan$m z ankety je vnímání bolesti. P!esto'e si &est hrá"% st#'uje na bolesti u rodi"%, jen t!i uvedly, 'e po tréninku cítí bolesti (tabulka 3 poslední !ádek). V&ichni byli v úvodu vypl(ování ankety upozorn#ni, 'e se otázky t$kají hokejové zát#'e, pokud nebyla otázka jasn# formulována.
53
4.2. Návrhy jednotek kompenza"ního cvi"ení Tréninkové jednotky kompenza"ních cvi"ení pro hrá"e ledního hokeje HCM WARRIOR jsou navr'eny na 60 min dvakrát t$dn#. Kompenza"ní cvi"ení jsme za!adili na pond#lí po tréninku a na st!edu, kdy nemají hrá"i trénink na led#. První tréninková jednotka kompenza"ních cvi"ení je v#nována cvi"ení na bossu pro posílení HSS v kombinaci s protahováním a posilováním. Ve druhé tréninkové jednotce kompenza"ních cvi"ení více up!ednost(ujeme protahování a dopl(kov# posilování, bossu a v&eobecnou pohybovou p!ípravu. Tréninkové jednotky kompenza"ních cvi"ení bylo t!eba sestavit tak, aby byla zaji&t#na neustálá aktivita z d%vodu udr'ení pozornosti. Udr'ení pozornosti bylo základní m#!ítko pro vytvo!ení jednotek kompenza"ního cvi"ení. Pond%lní tréninková jednotka kompenza!ních cvi!ení – malá t%locvi!na Úvodní "ást: 10-15 min Zah!átí - b#h po kruhu a sou"asn# si mezi sebou p!ehazují 2-3 overbally (zárove( se zah!átím trénují koordina"ní schopnosti a rozvíjí dovednosti) - Aktivní bossu, do !ady poskládáme 6-8 bossu – m%'eme bossu p!echázet, p!ebíhat, p!eskakovat sno'mo, po pravé (levé) dolní kon"etin#. Uvoln#ní - Krou'iv$mi pohyby postupn# uvolníme v&echny hlavní kloubní spojení. Za"neme od hlavy a postupujeme sm#rem dol% ke kotník%m. Hlavní "ást: 35-45 min 15-20 min protahovací cvi"ení – zam#!ujeme se hlavn# na partie uvedené v tabulce 7 a k t#mto hlavním cvik%m p!idáme dva a' t!i cviky z nabídky cvik% 1- 16 podle toho jaké segmenty budeme posilovat v posilovací "ásti. Dle didaktick$ch zásad. 54
Tabulka 7 Protahovací cvi"ení Svalová skupina, sval
Cvik
m. erektor spinae
vzp!imova" trupu
9
m. quadratus lumborum
"ty!hrann$ sval bederní
10
m. iliopsoas
bedroky"lostehenní
6
m. tensor fasciae latae
napína" stehenní povázky
7
biceps femoris, semeten. a semimemb
hamstringy
4
20 -30 min bossu 10-15 min aktivní cvi"ení p!i tomto cvi"ení se soust!edíme na aktivní neizolované zapojení sval% a p!edev&ím HSS cviky 31-34 (p!íloha) 10-15 min izolovaná posilovací cvi"ení v této "ásti se soust!edíme r%zné typy v$dr'í na bossu z d%vodu aktivace sval% HSS (vzpor na loktech, leh na prvém/levém boku, vzpa'it, bok op!en$ o bossu...)
Záv#re"ná "ást: 5-10 min - dechová a relaxa"ní cvi"ení cviky 41 a 43
55
St"ede!ní tréninková jednotka kompenza!ních cvi!ení – velká t%locvi!na Úvodní "ást: 10-15 minut Zah!átí - B#h po obvodu t#locvi"ny, postupn# ka'd$ vymyslí na tlesknutí n#jaké cvi"ení (d!ep, klik, v$skok...) - Atletická abeceda Uvoln#ní - Krou'iv$mi pohyby postupn# uvolníme v&echny hlavní kloubní spojení. Za"neme od hlavy a postupujeme sm#rem dol% ke kotník%m.
Hlavní "ást: 40-45 min 20 min– prota'ení (tabulka 8) Tabulka 8 Prota'ení zkrácen$ch sval% Svalová skupina, sval
Cvik
m. trapezius
horní "ást trapézu
13
m. pectoralis major
velk$ sval prsní
11
m. erector spinae
vzp!imova" páte!e
9
m. quadratus lumborum
"ty!hrann$ sv. bederní
10
m. iliopsoas
bedroky"lostehenní sv.
6
m. tensor fasciae latae
napína" povázky stehenní
7
mm. adductores femoris
adduktory stehna
8
m. biceps femoris
p!ím$ sval stehenní
4
m. semiten., semimemb.
poloblanit$,polo&la&it$
4
m. gastrocnemius, soleus
trojhlav$ sv. l$tkov$
1
56
10 -15 minut posilování (tabulka 9) Tabulka 9 Posílení ochabl$ch sval% Svalová skupina, sval
Cvik
mm. flexores nuchae
flexory &íje
17
mm.fixatores scapule inferiores.
Dolní fixátory lopatek
21
m. obliquus internus, externus
/ikmé b!i&ní svaly
19
10 -15 min upravená házená, fotbal, &plh na lan# na "as, kruhov$ trénink (p!eb#hy po bosu, kladina, kotouly, stojky, p!eskoky, válení sud%...). Záv#re"ná "ást: 5 minut - dechové a relaxa"ní cvi"ení cviky: 40 a 42
57
5. Diskuse
Z ankety pou'ité v této bakalá!ské práci je patrné, 'e v#t&ina respondent% si uv#domuje jak je d%le'ité mít zdrav$ pohybov$ aparát. Dal&ím faktem vypl$vajícím z ankety je, jestli'e mám zdrav$ pohybov$ aparát, mohu b$t lep&ím hokejistou a mohu mít lep&í v$konnost. Co nás v&ak trochu zarazilo je vnímání !e&eného problému samotn$mi dotázan$mi trenéry. Trené!i jsou seznámeni s faktem, 'e kompenzace jednostranné zát#'e je pot!ebná, ale nev#dí pro" je pot!ebná a jak ji mají provád#t. Myslíme si, 'e je to "áste"n# zp%sobeno nedostate"nou edukací trenér% v tomto sm#ru. V$sledky na&í ankety nelze zev&eobec(ovat. Z dal&ích získan$ch informací je patrné, 'e 50 % hrá"% z pozorovaného souboru dr'í hokejku na pravou stranu i p!esto, 'e 93,25 % jsou praváci a m#li by tedy mít opa"né dr'ení hokejky to znamená na levou stranu (p!íloha 5). V pr%b#hu práce s hrá"i jsem dále vypozorovala, 'e nezapojují svaly HSS. Tento fakt potvrzuje i Peroutka (2012) ve svém v$zkumu pro 0esk$ svaz ledního hokeje (dále jen 0SLH), kde podává jasn$ d%kaz, 'e ve stávajícím tréninkovém procesu hokejist% není v#nována dostate"ná pozornost správné aktivaci HSS hrá"e. V$sledkem této i Peroutkovi práce je zji&t#ní, 'e i kdy' hokejisté mají hypertrofii povrchov$ch skupin sval%, neumí správn# tyto svaly pou'ívat. HSS jako takov$ nese hlavní úlohu p!i ochran# pohybového aparátu. Uvedu jeden p!íklad krasobrusla! versus hokejista. U"ím bruslit krasobrusla!e i hokejisty. Rozdíly: krasobrusla! p!i u"ení bruslení není oblo'en 'ádn$mi chráni"i, tudí' ho ka'd$ pád bolí a organismus sám vyvolává obranou reakci v HSS, aby ochránil pohybov$ aparát. U mal$ch hokejist% tomu tak není mají chráni"e po celém t#le a pády je nebolí a tím pádem nejsou nuceni organismem zapojit HSS. Proto se domnívám, 'e hlavní problémy jsou dva první-vyrovnání jednostranné zát#'e a druh$-aktivace HSS. Jedin$ mo'n$ zp%sob je za!azení funk"ního tréninku do tréninkového procesu hrá"% ledního hokeje. 58
Funk"ní trénink – je na základ# prota'eného a posíleného svalového aparátu vytvo!en$ systém cvi"ení, kdy nutíme svalovou soustavu aktivn# pracovat a pln# vyu'ít v&ech sv$ch schopností. Prvním problémem v celé realizaci bylo skloubení &koly, trénink% a kompenza"ních cvi"ení. A druh$m, 'e to kluky moc nebavilo. Rad#ji by si vzali hokejku a &li st!ílet na bránu nebo &li hrát fotbal. První hodiny kompenza"ních cvi"ení byly opravdu náro"né. Hodina byla slo'ená p!esn# podle didaktick$ch zásad, ale nefungovalo to. Proto jsem zvolila cestu nejmen&ího odporu a sestavila pro kluky p!ijatelné cvi"ení uvedené v kapitole 3.5. Pr%m#rn# chodilo cvi"it 87,50% kluk%. Jak$ p!ínos m#lo cvi"ení pro kluky bude p!edm#tem dal&í práce, ale jednu odezvu zde musím uvést. Na konci sezóny se cel$ t$m 6. t!ídy HCM WARRIOR zú"astnil turnaje IGOR LORO CUP v Itálii, kde obsadili 6. místo z 38 t$m%. Celkem odehráli 8 zápas% ve "ty!ech dnech a mezi tím byly p!ejezdy na r%zné zimní stadiony kolem Bolzana. Poslední den se utkali s "esk$m t$mem z Havlí"kova Brodu na jedné i druhé stran# byla znatelná únava. Kdy' do&lo ke srá'ce dvou hokejist% byli hokejisté z Havlí"kova Brodu odná&ení z ledu. Nebylo to tvrdou hrou, proto'e na&i kluci vstali a pokra"ovali dál. M#la jsem mo'nost tento fakt konzultovat s fyzioterapeutem Mgr. Milanem Slavíkem, kter$ byl rovn#' p!ítomen a ten mi !ekl, 'e je to únavou a práv# neschopností aktivovat HSS. Tím se mi potvrdilo, 'e tato práce má velk$ v$znam a bude vodítkem i pro ostatní trenéry.
59
6. Záv#ry Cílem bakalá!ské práce bylo na základ# kineziologické anal$zy, informací získan$ch z ankety a vlastního pozorování sestavit jednotky kompenza"ních cvi"ení, které bude mo'né za"lenit do tréninkového procesu. V jednotliv$ch kapitolách teoretické "ásti práce jsme se na základ# studia odborné literatury sna'ili podat ucelené informace, p!evá'n# obecn$ch poznatk% r%zn$ch v#dních disciplín jako jsou anatomie, fyziologie, biomechanika, antropomotorika, kineziologie, antropologie, sportovní trénink, které v aplikacích mohou trenérskou vzd#lanost obohatit a podlo'it hokejové znalosti. Z prostudované literatury vypl$vá, 'e u hrá"% ledního hokeje jde p!edev&ím o oslabení HSS. Jaké je pov#domí o zdravotním stavu z pohledu hrá"% a rodi"%? Anketa pro d#ti odhalila nekriti"nost pohledu na svoji pohybovou a zdravotní úrove(. U rodi"% pozorovaného souboru je dle ankety pohled dostate"n# uv#dom#l$ a kritick$. Jaké je pov#domí souboru o d%le'itosti kompenza"ních cvi"ení? Pov#domí o d%le'itosti kompenza"ních cvi"ení se nám potvrdilo. V&ichni jsou informovaní, 'e kompenza"ní cvi"ení jsou pro sportovce a zvlá&t# pro hokejisty d%le'itá. Jaká je skute"ná realita o d%le'itosti kompenza"ních cvi"ení? P!esto'e v#t&ina respondent% p!ijala fakt, 'e kompenza"ní cvi"ení pat!í do tréninkového procesu, nev#dí úpln# p!esn# pro". Jejich pov#domí je asi na této úrovni, a to mám potí'e, musím za!adit kompenza"ní cvi"ení. 0asto si neuv#domují, 'e mnohdy v p!ípad# objevení problému je ji' pozd#. Z toho vypl$vá, 'e by se odborníci m#li více v#novat prevenci a to hlavn# edukaci trenér% i &ir&í ve!ejnosti. Jaké je pov#domí trenér% o vztahu svalov$ch dysbalancí a v$konnosti hrá"%? Na základ# ankety se nám poda!ilo zjistit jaké pov#domí mají trené!i o svalov$ch dysbalancích a jejich vlivu na v$konost hrá"%. 60
Jak jsme ji' ve v$sledcích ankety zmínili je patrné, 'e trené!i nemají dostate"n$ p!ehled a nejsou dostate"n# edukovaní v souvislosti svalov$ch dysbalancí a jejich vlivu na v$konnost hrá"%. Jak a pro" aktivn# zapojovat HSS u hrá"% ledního hokeje? HSS je pom#rn# nová zále'itost ve spojení s hokejem. HSS zapojujeme nejd!íve pomocí základních cvik% a po zvládnutí základních cvik% za"neme s aktivním zapojováním HSS za pomoci nestabilních pom%cek. D%le'itost správného zapojování HSS je pro stabilizaci osového orgánu zejména p!i nárazech nebo p!i st!etu s protihrá"em. Dále pro lep&í koordinaci a ekonomizaci provád#n$ch pohyb% a tím men&í spot!eb# energie. V na&í práci jsme se v#novali vypracování systému kompenza"ních cvi"ení, které bylo aplikováno na pozorovaném souboru a proto se domnívám, 'e tato práce m%'e poslou'it jako vhodná pom%cka nejen pro hrá"e, ale p!edev&ím pro trenéry. B#hem na&eho v$zkumu jsme také objevili !adu dal&ích, zajímav$ch skute"ností, které by se mohly stát podkladem pro dal&í zkoumání k roz&í!ení této práce (nap!íklad do podoby práce diplomové).
61
Seznam pou'ité literatury: ALTER, M. J., Stre!ink. 1.vyd. Praha: Grada, 1999. ISBN 80-7169-763-X BERNACIKOVÁ a kol., Fyziologie sportovních disciplín. Multimediální internetová u"ebnice, Praha:199 BUKA0, Lud#k. Intelekt, u"ení, dovednosti a kou"ování v ledním hokeji. Praha: Olympia, 2005. 304 s. ISBN: 80-7033-896-2 BURSOVÁ, M., Kompenza"ní cvi"ení. vyd. Grada Publishing, a.s., Praha, 2005. 196s. ISBN 80-247-0948-1 CACEK, J. a kol. Trénink jádra (Core training). Praha: Atletika, 2008 DOBE/OVÁ, P. Cvi!íme s m"kk#m mí!em. Haví!ov: DOMIGA, 2002 DOSTÁLOVÁ, I. Vy&et!ování svalového aparátu: svalová zkrácení a oslabení, pohybové stereotypy a hypermobilita. 1.vyd. Olomouc: Hanex, 2006. 86 s. ISBN 80-85783-51-7. DOSTÁLOVÁ, I. Protahování a posilování pro zdraví, 1.vyd. Olomouc: Hanex, 2005. 131 s. ISBN 80-85783-47-9. FENSKE, M. Die segmentale Stabilisierung der Lendenwirbelsäule – Biomechanik, Wirkungsweise und Training der stabilisierenden Muskulatur. Physiotherapie, 2007, ro". 2007, ". 1, s. 17-24. ISSN DE119432420 GOLDENBERG, L., TWIST, P. Strength Ball Training. Windsor: H. Kinetics 2007 GRASGRUBER, P. – CACEK, J. Sportovní geny. 1.vyd. Brno: Computer press, 2008. 480 s. ISBN 978-80-251-1873-3. HÁLKOVÁ, Jitka; RYKLOVÁ, Silvie. Zdravotní t#lesná v$chova : speciální u"ební text. 6. vyd. Praha : 0eská asociace Sport pro v&echny, 2009. 120 s. ISBN 80-86586-15-4
62
HAVLÍ0KOVÁ, L. a kol., Fyziologie t#lesné zát#'e I., Praha : Univerzita Karlova-Karolinum, 2006, 201 s., ISBN 80-7184-875-1 HAVLÍ0KOVÁ, L. a kol., Fyziologie t#lesné zát#'e II., Praha : Univerzita Karlova-Karolinum, 1993, 237 s., ISBN 80-7066-815-6 JANDA, V., Svalové funk"ní testy. vyd. Grada Publishing, a.s., Praha, 2004. 328s. ISBN 80-247-0722-5 KOLÁ,, P. Vertebrogenní obtí'e a stabiliza"ní funkce sval% - diagnostika. Rehabilitace a fyzikální léka!ství. 2006, ro". 13, ". 4, s. 155-170. ISSN 12112658. KOSTKA, Vladimír. Moderní hokej. Vyd. 2. Praha: Olympia, 1984. 371 s. KOSTKA, Vladimír – BUKA0, Lud#k – /AFA,ÍK, Vladimír. Lední hokej. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1986. 188 s. KOP,IVOVÁ, J., KOP,IVA, Z. Vyrovnávací cvi!ení, Brno, Studio pohybov$ch aktivit, 1997, 61 s KU0ERA, Miroslav; KOLÁ,, Pavel; DYLEVSK), Ivan. Dít#, sport a zdraví. 1. vyd. Praha : Galén, 2011. 190 s. ISBN 9788072627127. LEWIT, K. – LEP/ÍKOVÁ, M. Chodidlo – v$znamná "ást stabiliza"ního systému. Rehabilitace a fyzikální léka!ství. 2008, ". 3, s. 99-104. ISSN 12112658. LUTGENS, K., - WELLS, K., Kinesiology-Stientific Basis of Human Motion,United States of America, Wm. C. Brown Publishers, 1989, 656 s., ISBN 0-697-06149-3 M*KOTA, K. - CUBEREK, R., Pohybové dovednosti, !innosti, v#kon.1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého. 2007. 147 s. ISBN 978-80-244-1728-8 NYKOD)M, Ji!í. Kondi"ní p!íprava v ledním hokeji. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2010. 98 s. ISBN 9788021052925.
63
PAVLI/, Zden#k. /kolení trenér% ledního hokeje : vybrané obecné obory. 1. vyd. Praha : 0esk$ svaz ledního hokeje, 2003. 323 s. ISBN 8090006388. PAVLI/, Z., PERI0, T. Abeceda hokejového bruslení. Praha: 0SLH, 1996 PERI0, Tomá&. Lední hokej : trénink budoucích hv#zd. 1. vyd. Praha : Grada, 2002. 127 s. ISBN 8024704722. PEROUTKA, M., Vliv ledního hokeje na pohybov$ aparát hrá"e, Medicina Sportiva Bohemica&Slovaca, 2012, ISSN 1210-5481 PÍ/A, Emil. Pravidla ledního hokeje 2010-2014. 1. vyd. Praha: Olympia, 2010. 131 s. ISBN 9788073762612. PSOTTA, R. a kol. Fotbal: kondi!ní trénink. 1. vydání. Praha: Grada, 2006 RIEGEROVÁ, Jarmila; P,IDALOVÁ, Miroslava; ULBRICHOVÁ, Marie. Aplikace fyzické antropologie v t#lesné v$chov# a sportu : (p!íru"ka funk"ní antropologie). 3. vyd. Olomouc : Hanex, 2006. 262 s. ISBN 8085783525. SYSLOVÁ, Vlasta; LIBRA, Miroslav. Zdravotní t#lesná v$chova : speciální u"ební text. 3. vyd. Praha : 0eská asociace Sport pro v&echny, 2008. 106 s., ISBN 80-86586-15-4 ZVONA,, M. a kol., Pohybové a zdravotní aspekty v kinantropologickém v$zkumu. Brno : Masarykova univerzita, 2009. 166 s. ISBN 9788021051768.
Internetové zdroje: http://www.arcticicehockey.com/2011/1/19/1941236/ovechkins-shooting
64
P!ílohy P!íloha 1 - Anketa hrá!i Otázka Má& problém s ohebností t#la? Dosáhne& si na &pi"ky u nohou? Myslí& si, 'e má& silné svaly? Poci-uje& po tréninku bolesti? Bolí t# záda? Bolí t# ramena? Bolí t# ky"le? Bolí t# kolena? Má& jiné bolesti? (vypi&)
D#lá& krom# ledního hokeje i jin$ sport? Pokud ano, tak jak$ a kolikrát t$dn#? (vypi&)
Myslí&, 'e se m%'e tvá ohebnost a síla zlep&it? M%'e ti tvá síla a ohebnost zlep&it v$kony v ledním hokeji? Na jakou stranu má& hokejku? Bude& poctiv# cvi"it a dodr'ovat cvi"ební plán? Jak dlouho hraje& lední hokej? (napi& "íslo) Jsi ochotn$ ob#tovat své pohodlí? Chce& b$t v ledním hokeji nejlep&í?
Ano
Ne
P!íloha 2 - Anketa rodi!e Otázka Myslíte si, 'e fyziologick$ rozsah pohybu je pro hokejistu d%le'it$? Má ji' vá& syn svalové dysbalance? Má vá& syn zkrácené svaly? Má vá& syn oslabené svaly? St#'uje si vá& syn na bolesti? Bolí va&eho syna záda? Bolí va&eho syna ramena? Bolí va&eho syna ky"le? Bolí va&eho syna kolena? Má vá& syn jiné bolesti pohybového aparátu? (vypi&te jaké)
Pozorujete u va&eho syna vadné dr'ení t#la? Myslíte si, 'e mají svalové dysbalance vliv na v$konnost va&eho syna v ledním hokeji? D#lá vá& syn krom# ledního hokeje i jin$ sport? Pokud ano, tak jak$ a jak "asto? (vypi&te)
Zále'í vám na tom, aby vá& syn byl v$born$ hrá"? Pokud má vá& syn ji' nyní n#jaká pohybová omezení, máte zájem o nápravu? Jste ochotni 2x t$dn#, 30 minut dohlédnout doma na syna jestli cvi"í? Chcete se zú"astnit tohoto projektu?
Ano
Ne
P!íloha 3- Anketa trené"i Otázka Myslíte si, 'e fyziologick$ rozsah pohybu je pro hokejistu d%le'it$? Mají svalové dysbalance vliv na v$konnost hrá"%? Mají svalové dysbalance vliv na zran#ní hrá"%? Myslíte si, 'e by hrá" ledního hokeje m#l mít i jinou zát#'? Pokud ano, tak jakou a jak "asto? (vypi&te)
Zohled(ujete v tréninkovém procesu jednostrannou zát#'? V p!ípad#, 'e ano tak jak? (vypi&te)
Budete hrá"e motivovat a podporovat v kompenza"ních cvi"ení? Jste jako trené!i ochotni hrá"%m vytvo!it podmínky k náprav#? Umo'níte hrá"%m 3x t$dn# 30 minut cvi"it kompenza"ní cvi"ení?
Ano
Ne
P!íloha 4 Seznam cvik" Vybrané svaly s tendencí ke zkrácení a doporu!ená kompenza!ní cvi!ení Trojhlav# sval l#tkov# 1. 2.
3.
/pi"ky chodidel postavit na schod nebo vyv$&enou plochu a pomalu s v$dechem spou&t#t paty dol%. Ve vzporu le'mo posunout ruce k d. kon"etinám a' vytvo!íme trojúhelník, jedno koleno pokr"íme a s v$dechem zatla"íme chodidlo druhé d.kon"etiny do podlo'ky. Leh na zádech, jednu d.kon"etinu pokr"it v koleni a chodidlo op!ít o pod lo'ku. Druhou d.kon"etinu p!edno'it, uchopit pod kolenem a s v$dechem &pi"ku tla"it sm#rem k obli"eji.
Hamstringy – zadní strana stehen 4.
Leh na zádech pokr"it d.kon"etiny, paty co nejblí'e k h$'dím. S nádechem p!edno'it, s v$dechem p!itáhnout d. kon"etinu k obli"eji.
P!ím# sval stehenní 5.
Leh na b!i&e pokr"it d.kon"etinu v koleni tak, aby pata sm#!ovala k h$'dím. S v$dechem h.kon"etinou uchopit kotník pokr"ené d.kon"etiny a p!itáhnout patu k h$'dím.
Bedroky$lostehenní sval 6.
Leh na zádech p!ipa'it s v$dechem skr"it p!edno'mo uchopit a zatla"it sm#rem k hrudníku toté' budeme provád#t i s druhou kon"etinou.
Napína$ povázky stehenní 7.
Leh na zádech upa'it pokr"it pravou d.kon"etinu a patu p!itáhnout k h$'dím. Levou rukou uchopit koleno a s v$dechem p!itáhnout koleno k levému rameni, to stejné na druhou stranu.
Adduktory ky$elního kloubu 8.
Sed sk"mo kolena od sebe záda u zdi s v$dechem kolena tla"ím k podlo'ce, hlava i trup stále op!ené o ze..
Vzp!imova$e trupu 9.
Sed zk!i'n$ skr"mo záda i hlava op!ená o ze., rukama uchopím kotníky a s v$dechem p!itáhnu hlavu k chodidl%m.
%ty!hrann# sval bederní 10.
Sed zk!i'n$ skr"mo upa'it, záda i hlava op!ená o ze., úklon s v$dechem vpravo, levá pa'e vzpa'it pravou pa'i polo'it na p!edloktí, toté' na druhou stranu.
Prsní svaly 11.
Sed pokr"it pa'e v loktech a spojit je za hlavou. Partner uchopí lokty a s v$dechem zatla"í k sob# va&e lokty. ( nezvedat ramena, hlava v prodlou'ení páte!e a neproh$bat v bedrech)
12.
Stoj, upa'it pa'e zap!ené o dve!ní zárube( , s v$dechem v$pad pravá vp!ed. ( nezve dat ramena, hlava v prodlou'ení páte!e a neproh$bat v bedrech)
Horní $ást trapézového svalu 13.
Sed zk!i'n$ skr"mo, upa'it poní', dlan# polo'ené na zemi, s v$dechem úklon hlavy vpravo a poté vlevo.
Zdviha$ hlavy 14.
Tureck$ sed, záda op!ená o ze. pravou (levou) horní kon"etinu polo'íme na temeno hlavy a provedeme úklon sm#rem k pravému (levému) rameni.
Svaly ramenního kloubu 15.
Stoj nebo sed, pokr"it pa'i v lokti za hlavou. Dla( by se m#la dot$kat lopatky. Druhou pa'í uchopit loket a s v$dechem tla"it loket dol%.
Ohyba$e ruky 16.
Klek op!ít dlan# o zem, prsty sm#!ují ke kolen%m. S v$dechem naklonit trup dozadu.
Vybrané svaly s tendencí k oslabení a doporu!ená kompenza!ní cvi!ení
Flexory &íje 17.
V lehu pokr"mo, chodidla i dlan# máme polo'eny na podlo'ce, tla"íme t$l do podlo'ky. Hrudní i bederní páte! máme p!itla"eny k podlo'ce. Hlava se nesmí dostat do záklonu.
18.
Stejná poloha jako u cviku 17. Provádíme p!edklon hlavy, brada sm#!uje do hrudní jamky. Pohyb brady vedeme obloukem do hrudní jamky. Bederní i hrudní páte! tla"íme do podlo'ky.
Rotátory páte!e 19.
Vzpor kle"mo, obloukem pravé, levé s pooto"ením trupu hlava se dívá za pa'í. (neproh$báme záda v bederní "ástí páte!e)
20.
Leh na b!i&e, pa'e v t$l, otá"ení trupu cca. 20 cm nad podlo'kou doprava a doleva.
Dolní fixátory lopatek 21.
Leh na b!i&e, pa'e upa'it pokr"mo stahujeme k trupu.
22.
Leh na b!i&e p!ipa'it, dlan# na podlo'ce stahujeme, zvednou ramena od podlo'ky a lehce vytá"et palce vzh%ru a zp#t.
B!i&ní svaly A. Spodní "ást 23.
Leh pokr"mo, podsazujeme pánev.
24.
Leh p!edno'n$, zvedáme pánev.
25.
Leh p!edno'n$, kon"etiny i h$'d# op!ené o ze., zvedáme pánev. (kon"etiny se nesmí oddálit od st#ny) B. /ikmé 26.
Leh rozno'n$ pokr"mo, ruce v t$l, s v$dechem se nato"íme vlevo, levé rameno spo"ívá na podlo'ce, s nádechem zp#t do základní polohy, toté' na druhou stranu.
27.
Leh p!edno'n$ pokr"mo, d. kon"etiny st!ídav# spou&t#t na P a L stranu k základn#.
C. Horní "ást p!ím$ch sval% 28.
Leh pokr"mo, p!edpa'it poní', p!ítahy trupu sm#rem ke kolen%m.
29.
Leh pokr"mo, pa'e v t$l, p!ítahy trupu sm#rem ke kolen%m.
30.
Leh pokr"mo, vzpa'it spojmo, p!ítahy trupu sm#rem ke kolen%m.
Cviky na posílení HSS s vyu#itím balan!ních pom'cek 31.
Stoj na bossu (nebo jiná balan"ní pom%cka), upa'it, p!edno'it pravou, vydr' 5 s, poté zano'íme s v$dr'í 5 s a to stejné provedeme i na druhou stranu (t#'&í varianta je ve vzpa'ení).
32.
V$pady na bossu st!ídav# stavíme pravou/levou dolní kon"etinu na bossu s v$dr'í 5 s.
33.
2 fázov$ d!ep na bossu, 1. fáze pokr"mo, 2. fáze skr"mo pod úhlem asi 90°, v jednotliv$ch fázích op#t v$dr' 5 s. Horní kon"etiny jsou p!edpa'eny (t#'&í varianta ruce v t$l).
34.
Vzpor kle"mo na bossu tak, 'e kolena jsou na bossu a horní kon"etiny jsou na pevné podlo'ce, vytá"íme se st!ídav# za pravou a levou horní kon"etinou, hlavu a trup vytá"íme sm#rem ke stropu s v$dr'í 10 s.
36.
Leh na bossu paty op!eny o podlo'ku, bedra p!itisknutá k bossu, horní kon"etiny p!edpa'it poní' p!ítah ke kolen%m v$dr' 8-10 s.
37.
Leh na bossu paty op!eny o podlo'ku, bedra p!itisknutá k bossu, horní kon"etiny p!edpa'it poní' p!ítah st!ídav# k pravému a levému kolenu.
38.
Leh na bossu paty op!eny o podlo'ku, bedra p!itisknutá k bossu. Provádí me p!edklon hlavy, brada sm#!uje do hrudní jamky. Pohyb brady vedeme obloukem do hrudní jamky.
39.
Aktivní bossu, do !ady poskládáme 6-8 bossu – m%'eme bossu p!echázet, p!ebíhat, p!eskakovat sno'mo, po pravé (levé) dolní kon"etin#.
Dechová a relaxa!ní cvi!ení 40.
Stoj rozkro"n$ s nádechem vzpa'it a s v$dechem p!edklon, vyv#síme pa'e a jednou zvolna prod$chneme, poté postup opakujeme.
41.
Leh d$cháme do dutiny b!i&ní tak, 'e p!i nádech se nám b!i&ní st#na zvedá a s v$dechem klesá dol%. Pro kontrolu si polo'íme dlan# na b!icho.
42.
Mírn$ stoj rozkro"n$ s v$dechem obratel po obratli p!edklon vyv#síme pa'e a jednou zvolna prod$chneme, poté se s nádechem obratel po obratli vracíme zp#t.
43.
Leh p!edpa'it, p!edno'it aktivujeme dolní i horní kon"etiny, nap!ed t!epá ní, potom úplné nap#tí 3 s a nakonec povolit nechat voln# klesnout k podlo'ce.
P!íloha 5 Hokejka versus lateralita
Jméno a P!íjmení
Hokejka
Lateralita
Bernovsk$ Jan
P
L
Bocian David
P
P
Culka Alaxander
P
P
Del Favero Tadeá&
L
P
Dufek Karel
L
P
Filípek Franti&ek
L
P
Garsia Conny
P
P
Karpí&ek David
P
P
Ku"era Jakub
L
P
Ludvík Jan
L
P
Máca Radek
L
P
Milo& Luká&
P
P
Mudrych Alex
L
P
Ognar Mat#j
P
P
Zapletal Luká&
L
P
Zeman Ji!í
P
L
Resumé: Cílem bakalá!ské práce bylo na základ# kineziologické anal$zy, informací získan$ch z ankety a vlastního pozorování sestavit jednotky kompenza"ních cvi"ení, které bude mo'né za"lenit do tréninkového procesu. V jednotliv$ch kapitolách teoretické "ásti práce jsme se na základ# studia odborné literatury sna'ili podat ucelené informace, p!evá'n# obecn$ch poznatk% r%zn$ch v#dních disciplín jako jsou anatomie, fyziologie, biomechanika, antropomotorika, kineziologie, antropologie, sportovní trénink, které v aplikacích mohou trenérskou vzd#lanost obohatit a podlo'it hokejové znalosti. Z prostudované literatury vypl$vá, 'e u hrá"% ledního hokeje jde p!edev&ím o oslabení HSS. V#!ím, 'e by tato práce mohla b$t vyu'ita jako eduka"ní materiál pro laiky i odborníky z !ad trenér%. The aim of this bachelor thesis was based on kinesiology analysis of information obtained from surveys and observations to build own units compensatory exercises that can be incorporated into the training process. In each chapters of the theoretical part, we tried to bring comprehensive information based on the study of literature. Mainly, general knowledge of various scientific disciplines such asanatomy, physiology, biomechanics, Anthropomotorics, kinesiology, anthropology, sports training can bring improving of coaching education to enrich and support hockey knowledge. From our study of the literature we suggest that the problem ice hockey is primarily a weakening of deep stabilization system. I believe that this work could be used as educational materialfor beginners and experts from the coaches.
