Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a účetnictví
Komoditní trh a drahé kovy Diplomová práce
Autor:
Bc. Lenka Michálková Finance, finanční obchody
Vedoucí práce:
Praha
Doc. JUDr. Lubomír Grúň, CSc.
Duben, 2010
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury.
V Kojátkách dne 15.4.2010
Bc. Lenka Michálková
2
Poděkování Zde bych ráda poděkovala vedoucímu práce Doc. JUDr. Lubomíru Grúňovi, CSc., za cenné rady a odborné připomínky, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.
3
Anotace Předmětem diplomové práce Komoditní trh a drahé kovy je seznámení čtenáře s problematikou komoditních burz. Čtenáři je nabídnut pohled na komoditní burzy v České republice a nahlédne na komoditní burzy ve světě. První část diplomové práce je zaměřena na obecnou charakteristiku komoditních burz. Po přečtení si čtenář udělá obrázek o českém prostředí komoditních burz a nahlédne na jejich srovnání se zahraničními komoditními burzami. V druhé části se seznámíme s možností obchodů na komoditních burzách a také s možnostmi čtení grafů z pohledu technické analýzy. Ve třetí části této práce se čtenář dozví více o drahých kovech, které můžeme na komoditních burzách obchodovat. Práce je zaměřena na zlato, stříbro, platinu a palladium. Každá tato komodita je v poslední části práce podrobněji popsána.
Annotation Ambition of this master’s thesis Commodity market and noble metals is to familiarize readers with commodity exchange. The readers can have a view of commodity exchanges in the Czech Republic and they will get know more about commodity exchanges worldwide. Part one is focused on general characteristics of commodity exchanges. The readers can have an idea about Czech commodity exchanges and they become familiar with foreign commodity exchanges comparison. Part two describes trading options on the commodity exchanges and it enables readers to read the graphs by method of technical analysis. Part three is to familiarize readers with the noble metals which can be traded on the commodity exchanges. The thesis is concentrated on golden, silver, platinum, and palladium. Each of these commodities is described in the last part of this thesis.
4
1
Úvod ........................................................................................................... 7
2
Fungování komoditního trhu .................................................................. 9 2.1 2.2 2.3 2.4
Co jsou to komodity................................................................................... 10 Nástin historie ............................................................................................ 10 Komoditní burza ........................................................................................ 12 Komoditní burzy ........................................................................................ 13
2.4.1
3
Drahé kovy na komoditním trhu .......................................................... 30 3.1 3.2 3.3
Kdo je to broker ......................................................................................... 30 Účastníci na komoditní burze .................................................................... 30 Moţnosti obchodů na komoditní burze ..................................................... 32
3.3.1
Přímé termínové obchody............................................................................ 32
3.3.2
Promptní a dodávkové obchody .................................................................. 33
3.3.3
Hedgingové obchody ................................................................................... 34
3.3.4
Spekulační obchody..................................................................................... 35
3.3.5
Opční obchody............................................................................................. 35
3.3.6
Obchody prolongační a stravné ................................................................... 36
3.3.7
Obchody arbitráţní ...................................................................................... 37
3.4 3.5 3.6 3.7 3.8 3.9 3.10
4
Komoditní burzy v České republice ............................................................ 13
Jak začít...................................................................................................... 38 Zadávání příkazů stop-loss ........................................................................ 39 Býk a medvěd na trhu ................................................................................ 42 Support a rezistance ................................................................................... 42 Klouzavé průměry ..................................................................................... 43 Dvojitý vrchol – dvojité dno ...................................................................... 45 Poziční a intradenní obchodování.............................................................. 47
3.10.1
Poziční obchodník ....................................................................................... 47
3.10.2
Intradenní obchodník ................................................................................... 48
Jaké drahé kovy máme .......................................................................... 51 4.1
Zlato ........................................................................................................... 52
4.1.1
Nástin historie zlata ..................................................................................... 52
4.1.2
Vlastnosti zlata ............................................................................................ 55
5
4.1.3
Vyuţití zlata................................................................................................. 55
4.1.4
Nabídka a poptávka po zlatě........................................................................ 58
4.1.5
Shromaţďování zlata ................................................................................... 58
4.1.6
Obchodování................................................................................................ 59
4.2
Stříbro ........................................................................................................ 60
4.2.1
Vlastnosti stříbra .......................................................................................... 60
4.2.2
Nástin historie stříbra .................................................................................. 61
4.2.3
Těţba stříbra ................................................................................................ 62
4.2.4
Shromaţďování stříbra ................................................................................ 62
4.2.5
Vyuţití stříbra .............................................................................................. 63
4.2.6
Zajímavosti stříbra ....................................................................................... 64
4.2.7
Nejběţnější místa obchodu .......................................................................... 66
4.2.8
Fundamentální a technická stránka.............................................................. 66
4.3
Platina ........................................................................................................ 67
4.3.1
Vlastnosti platiny ......................................................................................... 67
4.3.2
Vyuţití platiny ............................................................................................. 68
4.3.3
Cena platiny ................................................................................................. 69
4.3.4
Moţnosti investování do platiny.................................................................. 70
4.4
Palladium ................................................................................................... 71
4.4.1
Nástin historie Palladia ................................................................................ 72
4.4.2
Pouţití .......................................................................................................... 72
4.4.3
Jak to teď vypadá na trhu ............................................................................ 72
4.4.4
Fundamentální analýza ................................................................................ 74
4.4.5
Moţnosti obchodování ................................................................................ 74
5
Závěry a doporučení .............................................................................. 76
6
Seznam použité literatury ...................................................................... 78
7
Seznam použitých obrázků .................................................................... 80
6
1 Úvod V této diplomové práci se věnuji komoditním burzám. Jsou to instituce, které se staly tradiční součástí světových trţních ekonomik, tak jako burzy cenných papírů. Cílem práce je seznámit čtenáře s komoditním trhem, aby byl schopný na něm obchodovat. Proto prvním dílčím cílem je seznámit ho, co jsou komodity a co je komoditní trh. Komodity zastávaly a i v současné době zastávají významnou úlohu v rozvoji společnosti. Ze začátku to souviselo nejvíce s obchodem. V první fázi obchodování vznikl barterový obchod – směnný. Vyměňovalo se zboţí za zboţí. Tento druh obchodu byl ale velmi náročný, a tak bylo potřeba vymyslet nějaký jiný způsob. Lidstvo muselo vymyslet, jak obchodovat a nemuset měnit zboţí za zboţí. Proto byla vymyšlena uznávaná platidla. Toto platidlo muselo mít i svoji vnitřní hodnotu. Ideálním platidlem se tedy stalo zlato a jiné drahé kovy. Kdyţ se podíváme do historie, měny byly po dlouhou dobu kryté zlatem, a to aţ do roku 1973. Dalším dílčím cílem práce je představení komoditních burz v České republice. V práci se zaměřím na právní úpravu komoditních burz u nás. Jakmile si uděláme obrázek o tom, jak to u nás vypadá, podíváme se na vybrané komoditní burzy ve světě. Po tomto seznámení se chci dotknout srovnání komoditních burz u nás a ve světě. Pro porovnání chci uvést, i jak to vypadá s komoditními burzami ve vybraných státech Evropy. Jako další cíl práce bych se zaměřila na účastníky komoditního obchodování. Kaţdý účastník se zaměřuje na jiný druh komoditního obchodu. Proto se čtenář můţe seznámit i s různými moţnostmi obchodů na komoditní burze. Kaţdý obchodník potřebuje ke svému obchodování různé druhy obchodů. Proto musí být další cíl práce seznámení s různými moţnými druhy obchodů. Někteří obchodníci budou obchodovat výhradně přímé termínové obchody, jiní dají přednost promptním a dodávkovým obchodům. Pak jsou tu i spekulanti a ty nejvíce vyuţijí spekulačních obchodů. Najdou se i obchodníci, kteří se zaměřují na opční a hedgingové obchodování. Na konec chci rozebrat obchody prolongační a stravné a obchody arbitráţní. Kdyţ se přesuneme přes to, kdo bude kde obchodovat, tak dalším cílem musí být, jak investovat. Jelikoţ je toto problematika, která je značně obsáhlá na diplomovou práci, zaměřím se jen na některé oblasti. Nejdůleţitější je u obchodníků udrţet si aktivní svůj investič7
ní účet. Proto se zaměřím i na zadávání příkazů stop-loss. Poté jak zvládneme kdy a kam zadávat tento příkaz, podíváme se jaká „nálada“ můţe na trhu panovat. Jestli je býčí nebo medvědí trh. Na komoditním trhu existují velké moţnosti spekulačního investování. Kaţdý si svoji investici rozmýšlí různým způsobem. Pro udělání si nějakého názoru na tuto problematiku se chci zaměřit na pár nejpouţívanějších moţností. Mezi ty nejpouţívanější bezesporu patří support a rezistence, klouzavé průměry a také dvojitý vrchol a dvojité dno. Jak se čtenář seznámí s těmito moţnostmi na komoditním trhu, měl by se rozhodnout, jaký se z něj stane obchodník. Jestli se zaměří na intradenního nebo pozičního obchodníka. Jsou i takové moţnosti, ţe obchodník kombinuje obojí. Intradenní obchodník se zaměřuje na obchodování během jednoho dne. Většinou drţí svoji pozici jen několik minut aţ hodin. Poziční obchodník proti tomu drţí svoji pozici delší čas. Většinou je to několik dní, ale tato doba se můţe prodlouţit i na několik měsíců. Abychom mohli začít s komoditním obchodováním, měli bychom se seznámit s danou komoditou. Jaká je její historie, co to vlastně je – vlastnosti dané komodity. K čemu vybraná komodita slouţí, k čemu ji lidé nejčastěji kupují, jak se vyuţívá v průmyslu. Musíme vědět také její vývoj v čase. Vidět, jak se teď obchoduje a také jaká byla třeba její cena před lety, co ovlivnilo její cenu. Uţ z názvu vyplývá, jakým komoditám se chci věnovat. Proto v posledním dílčím cíli se chci zaměřit na drahé kovy. Nejdříve se zaměřím na zlato, poté budou následovat stříbro, platina a posledním bude palladium.
8
2 Fungování komoditního trhu Nejdříve se chci v diplomové práci věnovat místu, na kterém se obchodují komodity. Po rozebrání obchodního místa, se zaměřím na člověka, který nám zprostředkuje naše obchody – tedy na brokera. V neposlední řadě se také dozvíme, co to vlastně ty komodity jsou. Komoditní trh je trh se surovinami tedy komoditami. Anglicky se označuje komodity market.1 Mezi hlavní a vyhledávané trhy patří zejména trh ropy, zlata, stříbra a průmyslových kovů, jsou to například měď, zinek či hliník. Oblíbené se staly díky své moţnosti alternativní a stabilní investice. Na rozdíl od akcií cena komodit se nedostane na nulu. Aby se mohlo prodávat například zlato, musí někdo vynaloţit nějaké finanční prostředky k jeho získání a pak i prodání. Proto se jeho cena nemůţe dostat na nulu. Trh s komoditami je také velmi podstatný prvek v trţní ekonomice. Tyto komoditní burzy zabezpečují trh s komoditami, sledují nabídku, ale i poptávku po daných surovinách. Na těchto trzích se také potkává cenová nabídka i poptávka a tímto způsobem se utváří cena dané suroviny. V minulých letech došlo v Evropě k fúzování menších komoditních burz a vytvořilo se několik silných hráčů na západoevropském trhu. Například burzy cenných papírů jsou takřka v kaţdé evropské zemi, ale díky fúzování u komoditních burz to tak není, ale zato jsou to daleko větší obchodní místa neţ v minulosti. Vývoj ve fúzování, který se odehrál na západoevropském trhu, lze očekávat i v regionu střední a východní Evropy. V jednotlivých zemích jsou právní formy komoditních burz rozdílné. Nejvýraznější vliv na utváření jednotlivých forem uspořádání byla tradice. Komoditní burzy tedy působí jako veřejnoprávní nebo také soukromoprávní subjekty. Česká právní úprava pohlíţí na komoditní burzy jako na zvláštní, specifickou, do standardních evropských typů společností nezařaditelnou právní osobu.2 Ve středoevropském regionu je nejprogresivnější komoditní burzou burza v Budapešti (Budapest Commodity Exchange, Inc.). Tato burza působí v reţimu akciové společnosti.
1
http://www.xtb.cz/forex.php?p=37 datum 25. 10. 2009
2
http://www.mpo.cz/dokument4631.html 9
Uţ se i částečně fúzovala s rakouskou komoditní burzou, tímto spojením vznikla třetí nejsilnější komoditní burza v Evropě. Do budoucna se dá očekávat i další spojování ostatních burz ve střední Evropě. Nemají-li zůstat české komoditní burzy mimo tyto trendy, je třeba jim umoţnit transformaci do odpovídající právní formy. Podstatný argument je také skutečnost, ţe naprostá většina evropských burz s cennými papíry funguje rovněţ na principu akciových společností. Naše Burza cenných papírů Praha, a. s., je rovněţ akciová společnost. Byla zřízena na základě velmi moderního a progresivního zákona.
2.1
Co jsou to komodity
V první fázi se chci zaměřit na to, co to vlastně komodity jsou. Komodity jsou chápány hlavně jako suroviny. Zemědělské produkty – tam jsou zařazeny ţivočišné a rostlinné produkty. Jsou to hlavně bavlna, vepřové maso, pšenice, cukr, kakao a další. Mezi nerostné suroviny patří drahé kovy. To je například zlato, stříbro, platina a další. Dalším odvětvím komodit jsou energetické suroviny. Tady řadíme ropu, zemní plyn. Do oblasti průmyslových produktů patří třeba kovy, benzín a další. Na komoditní burze se sice s těmito surovinami – komoditami – obchoduje, ale není to jako v obchodě, ţe si dané komodity koupíte a odejdete s nimi po zaplacení. Na trhu se komodity nakoupí (či prodají) jen prostřednictvím komoditních kontraktů. Komoditní obchodování tedy znamená kupovat či prodávat tyto kontrakty na komodity.
2.2
Nástin historie
Kdyţ se podíváme na historii těchto trhů, měli bychom si nejdříve poloţit otázku, proč vlastně komoditní trhy vznikly. Tyto trhy nevznikly kvůli investorům, aby měli kde provádět své obchody, ale naopak kvůli obchodu. První obchody se uskutečnily jiţ ve středověku, tehdy se rolníci snaţili zajistit odkup své úrody v budoucnu. V tehdejší době se týkaly obchody hlavně zemědělských produktů, je to z toho důvodu, ţe produkce těchto komodit trvá delší dobu. Musí se zasít, starat se o ni a pak sklidit.
10
Kdyţ si zemědělci zajistili odkup své vypěstované úrody, měli jistotu příjmu a kupci zase věděli, ţe dostanou potřebné mnoţství úrody za cenu, kterou jiţ znali. Díky tomuto systému si rolníci mohli plánovat, kolik lidí najmou, kolik zasadí například obilí, aby mohli dané vypěstované mnoţství prodat kupci za předem dohodnutou cenu, kvalitu a v daném čase. První organizovaný trh vznikl v Chicagu. Byla to burza Chicago Board of Trade. Nejstarší zápisy sice pocházejí z roku 1871, ale všechny dřívější dokumenty byly zničeny při poţáru města. V 19. století začátkem čtyřicátých let se z Chicaga začalo stávat velmi významné obchodní místo. Silničními tratěmi a telegrafem bylo v té době napojeno na Východ. Farmáři, kteří jezdili ze Středozápadu, vozili svoji produkci do Chicaga, kde ji prodali podnikatelům nebo firmám. V dnešním pojetí burzy bychom řekli, ţe to byli obchodníci na burze. Tito obchodníci skoupenou produkci dále distribuovali – prodávali dále do všech částí země. V té době obchodníci přijíţděli do města i se svojí produkcí. Chtěli prodat co nejlépe svoji úrodu, ale město nebylo na tak velký zájem obchodovat připraveno. Nemělo dostatečné mnoţství skladové kapacity. Také zde nebylo moţné, tak velké mnoţství přesně zváţit, nebyli jasně daná pravidla, jak obchodovat a za jakých podmínek. Co se týče kvality, byly značné rozdíly. Bylo třeba tyto problémy nějak vyřešit. Farmáři totiţ v tomto případě byli v dosti nevýhodné pozici oproti obchodníkům. Město nakonec ve spolupráci s několika podnikateli našlo na tento problém řešení. Řešení spočívalo v tom, ţe se určilo jednotné místo na obchodování, tam se střetávali jak farmáři, tak i obchodníci3. Časem si farmáři a obchodníci vytvořili pravidla a tak vznikla první burza. Na této burze se ovšem obchodovalo s komoditami a ty měly termín dodání okamţitý. K dnešní podobě obchodů se propracovali obchodníci i farmáři časem. Tato pravidla usnadnila obchodování jak obchodníkům – tedy kupujícím, tak i prodávajícím – farmářům. V dnešním obchodování se neprodávají komodity s okamţitou dobou dodání, ale jsou dodávány v pevně stanoveném termínu, kvalitě i mnoţství. Jediné co se mění, je cena. Farmář a kupující se domluví, ţe farmář dodá kupujícímu určité mnoţství
3
Toto řešení bylo uskutečněno v roce 1848. 11
v dané kvalitě v domluvený termín za dohodnutou cenu. Farmář jiţ dnes ví, ţe bude muset za určitou dobu dodat kupujícímu vypěstované mnoţství dané komodity. Farmář také ví, kolik dostane zaplaceno za daný kontrakt a obchodník ví, kolik bude muset zaplatit. V případě, ţe si to nakonec rozmyslí a nechce svou úrodu prodat, můţe najít jiného dodavatele, tomu svoji povinnost převést na jiného farmáře. Totéţ můţe provést obchodník. Také má moţnost najít jiného obchodníka, který bude mít zájem o tento kontrakt. Můţe se stát situace, ţe kupující nebo prodávající zbankrotují. V tomto případě nastupuje organizace burzy. Všechno zaručuje vypořádací centrum, které má kaţdá burza. Ne kaţdá komodita se můţe obchodovat s pozdějším datem dodání – tzv. futurem kontrakt. Futurem kontrakt je standardizovaný4. Mění se tu jen cena. Komodita musí splnit tři základní podmínky: 1. Být standardizovatelná a musí existovat v surové, nezpracované podobě. Například s futurem pšenicí se obchoduje, ale uţ ne s moukou. 2. Komodity nesmějí zkáze podléhat velmi rychle, musí totiţ dojít k dodání ve stavu určeném pravidly. 3. Spotový trh musí podléhat cenovým výkyvům a tím vytvářet prostředí nestability a hrozby ztráty, případně i zisku. Primárním smyslem těchto trhů nejsou spekulace, ale naopak zajištění. Pokud není zajištění potřeba, americký regulační orgán Commodity Futures Trading Commission nedovolí vznik future kontraktu.
2.3
Komoditní burza
Komodity se obchodují na komoditních burzách. Je to místo, na kterém se provádějí obchody brokerem, za velmi přísného dohledu kontrolních orgánů. Dejme tomu, ţe chcete provést nějaký Vámi vybraný obchod na komoditním trhu. Potřebujete mít svého brokera, prostřednictvím jeho zadáváte příkaz k prodeji či nákupu daného mnoţství určité komodity. Broker dále předá váš poţadavek na obchodní parket, tam má člověka, který pro vás komoditu prodá nebo nakoupí. Tomuto postupu se také říká, ţe Váš příkaz se exekuuje – neboli vyplní. Komodita se nakoupí či prodá od kohokoliv, kdo ve stejný okamţik za cenu vámi stanovenou chce prodat či koupit. Nemusíme se bát, ţe byste nenašli kupce či prodejce, trh s komoditami je velmi likvidní, a proto se takřka vţdy na trhu někdo najde.
4
To znamená, ţe je jasně a pevně dané mnoţství, kvalita a podmínky dodání. 12
2.4
Komoditní burzy
Na celém světě existuje více komoditních burz. Mají za úkol poskytovat velice seriózní a také spolehlivé prostředí pro realizaci a hlavně zúčtování obchodů. Musí také dohlíţet nad obchodními praktikami a garantují probíhající obchody. Díky komoditní burze můţeme obchodovat kdekoliv na světě, ale vţdy prostřednictvím brokera, brokerské společnosti nebo jejich platformy. Tyto společnosti musí mít na dané burze své zástupce.
2.4.1
Komoditní burzy v České republice
V České republice není tak dlouhá historie komoditních burz v porovnání se světovými burzami. Podobně tomu je i u burzy cenných papírů, i burzy na zboţí, které dnes fungují, vznikaly aţ po revoluci v roce 1989. Burza cenných papírů Praha se navíc za dobu své existence vyvinula v dobře prosperující a fungující burzu. Dokonce má své místo i na celoevropském trhu. Komoditní burzy jsou u nás ale v jiném postavení. Nedosahují takových výsledků, aby svým obchodováním mohly výrazněji přesáhnout hranice naší země. Právní úprava obou burz je upravena odlišným zákonem a i toto jistě mohlo ovlivnit rozdílný vývoj těchto burz. 2.4.1.1 Stručný popis historie komoditních burz v České republice U nás historie sahá do poloviny 19. století. Mezi první burzy u nás patří jistě burza v Praze, kde se obchodovalo na Koňském trhu5. Mezi hlavní obchodované suroviny patřily především zemědělské produkty a obilí. V roce 1871 byl vydán burzovní řád a zvolen burzovní výbor. Zároveň byla zaloţena Praţská burza, která fungovala aţ do začátku 2. světové války. Obchodovalo se na ní především s cennými papíry a s komoditním zboţím. Velice významnou komoditou na této burze byl obchod s cukrem. V té době byla Praţská burza střediskem obchodu s touto komoditou pro celé Rakousko-Uhersko. Burza se po první světové válce soustředila hlavně na obchod s cennými papíry a obchod se surovinami ustoupil do pozadí. Burza svoji činnost ukončila v době druhé světové války a po ní jiţ svou činnost neobnovila. V 19. století začala v Praze také fungovat Plodinová burza. Zaloţena byla v roce 1885. Na burze se obchodovalo převáţně s obilninami a mlýnskými výrobky. Tyto komodity byly obchodovány
5
Později na Senováţném náměstí. 13
do roku 1903 současně i na Praţské burze, v tento rok byly komodity z burzy vyčleněny. Plodinová burza se postupně rozrůstala o další a další komodity, jako jsou brambory, tuky, víno, med, škrob a další. V rámci Plodinové burzy byly zřízeny i další burzy – lnářská, dřevařská, burza pro kávu, ovoce a vejce. Nejvíce se burzovnímu obchodování dařilo ve 20. letech 20. století. Díky rozvoji zemědělské výroby a růstu zájmu o burzovní obchodování bylo v Československu potřeba zřídit další plodinové burzy. Byly zřízeny celkem tři. V roce 1921 to byla plodinová burza v Olomouci a o rok později byly zřízeny dokonce dvě, a to v Brně a Bratislavě. Po rozkvětu burz bohuţel přišla druhá světová válka, a tak byla činnost burz ukončena, nebo alespoň značně omezena. Některé burzy po válce svoji činnost ještě obnovily, ale po roce 1948 byla jejich činnost opět narušena. Bohuţel ministerstvo zemědělství dne 31. července 1957 zastavilo činnost všech burz na našem území a to nařízením vlády č. 32/1952 Sb., o zrušení plodinových burs. Majetek plodinových burz přešel na stát a historie burz v České republice a i na Slovensku tím na dlouhou dobu končí. Snahy o postupnou obnovu činnosti burz dochází po revoluci v listopadu roku 1989. V tomto období došlo ke vzniku dvou vývojových směrů – burzy cenných papírů a komoditní burzy. S tím souvisela i samostatná právní úprava pro burzy cenných papírů a komoditní burzy.6 Po změně poměrů v Československu začaly přípravné práce nejprve na vytvoření burzy cenných papírů. Po přijetí zákona o Burze cenných papírů nakonec vznikly dvě burzy, a to v Praze a Bratislavě. S komoditními burzami to nebylo tak jednoduché. V první fázi vznikl přípravný výbor Praţské komoditní agrární burzy a teprve postupně se objevovaly snahy o přípravu vzniku dalších burz. Byly to burzy se zemědělským zboţím v Brně, Olomouci a Bratislavě. Zákon o komoditních burzách (č. 229/1992) situaci moc neusnadnil. Jeho nedostatek byl hlavně v tom, ţe neurčoval státní orgán, který má vznik komoditních burz povolovat. Tento nedostatek upravil aţ pozdější zákon č. 474/1992 Sb.
6
Zpracováno dle: DĚDIČ, J. Burza cenných papírů a komoditní burza. Praha : Prospektrum, 1992. 295 s.
ISBN 80-85431-62-9 14
2.4.1.2 Právní úprava komoditních burz v České republice Komoditní burzy se u nás musí řídit zákonem č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách. Zaloţit burzu si nemůţe kaţdý. Musí to být pouze osoby, které jsou zapsané v obchodním rejstříku7. Na zaloţení komoditní burzy musí být pouţita zakladatelská smlouva s minimálně třemi osobami zapsanými v obchodním rejstříku. Jejich podpisy musí být úředně ověřené. Co musí obsahovat zakladatelská smlouva: Určení zakladatelů uvedením obchodního jména8 a předmět podnikání, název burzy, ten musí obsahovat slovo „burza“, sídlo burzy, předmět a druh burzovních obchodů, druh a výši vkladů zakladatelů, z nichţ budou hrazeny náklady provozu burzy, prohlášení zakladatelů o dohodě návrhu statutu, prohlášení zakladatelů, zda se dohodli na zřízení rozhodčího soudu působícího při burze a na jeho řádu, jména a bydliště prvních členů burzovní komory, jejichţ volba jinak přísluší valné hromadě členů burzy, návrh statutu je přílohou zakladatelské smlouvy. Návrh statutu je přílohou zakladatelské smlouvy. Burza má nejvyšší orgán valnou hromadu. Ta se skládá ze všech členů burzy9. Aby byla valná hromada schopná se usnášet, musí být přítomna nadpoloviční většina členů burzy. K přijetí usnesení je potřeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů burzy, kteří jsou oprávněni hlasovat10. Kaţdý člen bur-
7
§ 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník
8
U právnických osob je to sídlo a u fyzických osob bydliště.
9
§ 10 Zákona č. 229/1992 Sb. O komoditních burzách
10
Nevyţaduje-li tento zákon nebo statut kvalifikovanou většinu. 15
zy má po jednom hlasu. Kaţdý člen, který není v prodlení s placením členského příspěvku můţe hlasovat.
Mezi výlučné působnosti valné hromady patří: Stanovit výši burzovních poplatků. Volit a odvolávat statutem určený počet členů burzovní komory. Usnášet se na změnách statutu a řádu burzovního rozhodčího soudu. Usnášet se i na burzovních pravidlech. Rozhodovat o výši a lhůtě splatnosti členských příspěvků a zápisného. Zrušit burzu a určit osobu likvidátora. Přezkoumávat na ţádost dotčených osob rozhodnutí burzovní komory a představy burzovní komory za podmínek určených statutem11. Usnášet se na jiných záleţitostech určených statutem. Změnu statutu a řádu burzovního rozhodčího soudu a o zrušení burzy je zapotřebí souhlasu tří pětin všech členů burzy.
Pravidla pro svolávání a jednání valné hromady určuje statut. Statutárním a řídicím orgánem burzy je burzovní komora. Za burzu jedná předseda burzovní komory, za předpokladu, ţe ze statutu nevyplývá něco jiného. Členové burzovní komory se zapisují do obchodního rejstříku. Jsou to členové, kteří zavazují burzu, a zapisuje se i způsob, jakým toto činí. Minimální počet členů burzovní komory jsou tři členové. Z jedné třetiny jsou členové burzovní komory jmenování a odvolávání příslušným orgánem státní správy a zbylé dvě třetiny volí a odvolává valná hromada.
11
Výjimku tu tvoří rozhodnutí podle § 22 odst. 2 zákona č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách . 16
Kdo můţe být členem burzovní komory: Fyzická osoba starší 21 let, avšak musí svými osobními vlastnostmi a také odbornou způsobilostí zaručovat řádný výkon své funkce. Nemůţe být volen ani jmenován pracovník ústředního orgánu státní správy České a Slovenské republiky. Jsou voleni nebo jmenováni na dobu určenou ve statutu12. Členové mohou být voleni a jmenováni i opakovaně13. Na druhé straně člen můţe i odstoupit ze své funkce, musí tuto skutečnost oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval. Toto odstoupení z funkce musí projednat do tří měsíců poté, kdy mu bylo odstoupení oznámeno. Výkon funkce člena končí dnem, kdy odstoupení projednal nebo měl projednat orgán, který jej zvolil nebo jmenoval. Statut určuje pravidla volby členů burzovní komory, popřípadě další podmínky či poţadavky členství v burzovní komoře. Státní dozor nad burzou a činností burzovních dohodců vykonává příslušný orgán státní správy prostřednictvím jím jmenovaného a odvolávaného burzovního komisaře; tento orgán rovněţ jmenuje a odvolává zástupce burzovního komisaře, který burzovního komisaře v době jeho nepřítomnosti zastupuje v plném rozsahu jeho pravomocí a povinností. Při výkonu dozoru postupuje burzovní komisař podle základních pravidel kontrolní činnosti stanovených zvláštními zákony České národní rady.14
12
Nejdéle však na dobu čtyř let.
13
Pokud není volení a jmenování upraveno jinak – případně opakované volení či jmenování můţe být ve
statutu burzy i zakázáno. 14
Zpracováno dle:
http://abonent.lexdata.cz/lexdata/sb_free.nsf/c12571d20046a0b20000000000000000/c12571d20046a0b2c12 566d40073d4d1?OpenDocument 17
2.4.1.3 Současné komoditní burzy v České republice V současné době u nás působí šest komoditních burz. Jsou to Plodinová burza Brno, Komoditní burza Praha, Komoditní burza Říčany, Obchodní plodinová burza Hradec Králové, Českomoravská komoditní burza Kladno a Energetická burza Praha. Nejsou tak velké a tak významné jako burzy v zahraničí. 2.4.1.3.1 Plodinová burza Brno Byla zaloţena jako jedna z prvních porevolučních burz a v současné době je nejstarší fungující burzou u nás. Byla zaloţena 8. 12. 1992 zakladatelskou smlouvou. Své sídlo má burza v Brně na Kotlářské ulici. Probíhá zde i pravidelné obchodování. Jelikoţ je burza zaloţena na principu otevřeného členství, mohou obchodovat její členové přímo. Ostatní subjekty obchodují prostřednictví dohodců tedy makléřů. Burza má v současné době 21 registrovaných členů. Předsedou Burzovní komory je v současné době pan Ing. Ladislav Svoboda. Obchoduje se zde téměř se všemi zemědělskými komoditami, na které jsou vypracované komoditní uzance. Obchoduje se na parketu během celého roku v pravidelných 14denních intervalech. Součástí Plodinové burzy Brno je clearingové centrum, které má na starost zúčtování provedených obchodů a také úhradu provedených dodávek. Ceny uzavřených obchodů jsou pravidelně jak kotovány, tak i zveřejňovány. Při burze byl zřízen i Rozhodčí soud. Ten má řešit případné spory vzniklé při obchodování. Rozhodnutí Rozhodčího soudu je závazné, jako by tomu bylo u obchodního soudu. Jeho výhoda je jistě v tom, ţe můţe rozhodovat poměrně rychleji a hlavně levněji (s niţšími náklady), neţ je tomu u obchodního soudu. Plodinová burza Brno má dle statutu předmět burzovního obchodu (jak jiţ napovídá název) produkty rostlinné a ţivočišné výroby, komoditní deriváty, výrobky vzniklé jejich zpracováním, výrobky pouţívané v souvislosti s jejich výrobou a přemisťováním. Jsou to zejména obiloviny, luštěniny, olejniny, okopaniny, výrobky z chovu skotu, drůbeţ, ovoce a zelenina, zemědělské výrobky tropického a subtropického pásma a výrobky, které vznikly zpracováním dříve uvedených produktů, hnojiva a herbicidy a jiné ochranné prostředky.
18
2.4.1.3.2 Komoditní burza Praha Burza byla zaloţena 21. června 2002 v Praze15 a to sepsáním zakladatelské smlouvy. Statutárním a řídicím orgánem je burzovní komora. V čele má předsedu burzovní komory. Burzovní komora má 9 členů a její předseda je v současné době pan Ing. Václav Pop16. Samotná burza má 3 dohodce a 6 makléřů.
Obrázek 1 Sídlo Komoditní burzy Praha
Burza byla zaloţena s plně elektronickým obchodním systémem, který umoţňuje členům burzy uzavírat obchody, aniţ by museli být přítomni na burzovním parketu. Pokyny členů burzy jsou zajišťovány pomocí speciální aplikace a data jsou tak přenášeny pomocí sítě internetu či telefonní linky. Na Komoditní burze Praha je moţné obchodovat s komoditami, které se dělily do čtyř sekcí. Jsou to ţivočišná sekce, rostlinná sekce, sekce krmiva a sekce dříví a dřevní hmota. Od 1. ledna 2005 se obchoduje pouze jiţ s dřívím a dřevěnou hmotou. Komoditní burza Praha má jako jedna ze dvou komoditních burz v České republice, které mají povolení k obchodování se surovým dřívím. Obchodují se zde komodity ve svých sériích, kde série udává týden, kdy má dojít k fyzickému dodání obchodované komodity. Burza vypisuje pro kaţdou komoditu série pro následujících 5 týdnů. Cena obchodu je stanovována na základě nabídky a poptávky a jednotlivých dispozic, které účastníci obchodu uvedli ve svých zadávaných pokynech. Kaţdá komodita obchodovaná na burze a její série má pro kaţdý obchodní den stanoveno „přípustné cenové pásmo“17. Přípustné cenové pásmo brání moţnostem manipulace s cenou jednotlivých komodit.
15
Burza sídlí na adrese Kovanecká 2124/30, 190 00 Praha 9.
16
Zdrojová data: http://www.kbp.cz/files/bur_komor.asp
17
To stanovuje interval, ve kterém se můţe kupní cena pohybovat. 19
2.4.1.3.3 Komoditní burza Říčany Tato burza je poměrně mladá, byla zaloţena v dubnu roku 2008. Obchoduje s nerostnými surovinami, barevnými kovy a jejich slitinami – feroslitinami a legovacími kovy. Burzu zaloţily firmy Commexim Group a.s., METAL RECYCLING s. r. o. a METAFER s. r. o. Řídicím orgánem je burzovní komora o třech členech. V následující tabulce je ukázka proběhlých obchodů k 14. 2. 2010. Tabulka 1 Poslední proběhlé obchody Datum
14.2.2010
14.2.2010
14.2.2010
14.2.2010
Komodita Balík výkovků a tyčí – 1 Balík výkovků a tyčí – 2 Balík výkovků a tyčí – 3 Balík výkovků a tyčí – 4
Objem
Cena
Měna
Plnění
Místo
1ks
28,00
CZK / kg
EXW
Modřany
1ks
24,64
CZK / kg
EXW
Modřany
1ks
31,00
CZK / kg
EXW
Modřany
1ks
30,85
CZK / kg
EXW
Modřany
Zdroj: http://www.burzaricany.cz/komodity/probehle-aukce-a-obchody/ 2.4.1.3.4 Obchodní plodinová burza Hradec Králové Obchodní plodinová burza Hradec Králové byla zaloţena v roce 1995. Byla zaloţena v Hradci Králové, ale v současné době sídlí na ulici Americká 18, Praha 2. Je řízena burzovní komorou, která má sedm členů. Její hlavní činností je obchodování se zemědělskými produkty jak ţivočišné, tak i rostlinné výroby. Jsou to například obiloviny, vejce, olejniny, ovoce a zelenina, brambory a maso. Tato burza má dvě obchodní místa. První je v Praze na ulici Americká 18 a druhé obchodní místo je v Litoměřicích v mrazírnách. Na této burze se umoţňuje uzavírání promptních, termínových, opčních a pomocných obchodů. Mimo tyto obchody umoţňuje burza uzavírat pojišťovací, přepravní, zasilatelské a skladovací obchody.
20
2.4.1.3.5 Českomoravská komoditní burza Kladno Českomoravská komoditní burza Kladno byla zaloţena roku 1995. Burzovní komora řídí její činnost. Burza má šestnáct členů a z toho šest zastupuje stát. Obchodování je rozděleno na několik sekcí: Běţné komodity, dřevařská burza, energetická burza, burza odpadů, agrární sekce. Na této burze se uzavírají tyto obchody: Standardizované promptní, termínované. Uzavírat obchody mohou osoby, které jsou k tomu oprávněné. Mohou tak činit buď přímo nebo prostřednictvím dohodců, to znamená, ţe fyzicky jsou obchody zprostředkovány makléři podle pokynů účastníků obchodování. Burzovní shromáţdění se konají podle stanového kalendáře. Jediné co tvoří výjimku, je energetická burza a burza s tříděným hnědým uhlím. Tyto obchody probíhají ve všechny pracovní dny. 2.4.1.3.6 Energetická burza Praha Energetická burza Praha (PXE) byla zaloţena 5. března 2007. Byla zaloţena, aby nastavila nová pravidla pro obchodování s elektrickou energií. Díky této změně se obchoduje hlavně dle vztahu aktuální nabídky a poprávky. Zakládající subjekt Energetické burzy Praha byla Burza cenných papírů Praha. Nejvyšším orgánem Energetické burzy Praha je valná hromada. Zakladatelé se účastní valné hromady. Jsou to Burza cenných papírů Praha, a. s., Centrální depozitář cenných papírů, a. s. (dříve UNIVYC, a. s.) a Central Counterparty, a. s.18 Druhým nejdůleţitějším orgánem burzy je burzovní komora:
18
Zpracováno dle: http://www.pxe.cz/dokument.aspx?k=Co-Je-PXE 21
Petr Koblic, předseda – generální ředitel Burzy cenných papírů Praha, Helena Čacká, místopředsedkyně – generální ředitelka Centrálního depozitáře cenných papírů, a. s., JUDr. Bohumil Havel, Ph.D. – člen legislativní rady vlády. Činnost burzy řídí její generální sekretář – je jím David Kučera. Fungování burzy napomáhají tři výbory: Výbor pro obchodování – sdruţení vybraných účastníků trhu, které doporučuje úpravy obchodního systému burzy a pravidel obchodování. Výbor pro vypořádání – navrhuje principy a pravidla vypořádání obchodů. Strategický výbor – předkládá náměty pro další rozvoj energetické burzy; účastní se ho zástupci ministerstva financí, ministerstva průmyslu a obchodu. 2.4.1.4 Komoditní burzy ve světě Pro běţného obchodníka s komoditami jsou nejdůleţitější americké komoditní burzy, mezi ty hlavní patří následující burzy. V první řadě je to burza Chicago Board of Trade. Podíváme se na její historii, abychom si mohli udělat obrázek v porovnání s komoditními burzami na českém území. Další burzou, se kterou se seznámíme, je New York Mercantile Exchange. V neposlední řadě se zaměřím na komoditní burzu Liffe – London International Financial Futurem Exchange a jako poslední se čtenář seznámí s TSE – Tokyo Stock Exchange. 2.4.1.4.7 CBOT (Chicago Board of Trade), www.cbot.com Obchodní burzu Chicago zaloţilo 82 obchodníků v dubnu v roce 1848. Ze začátku se zde obchodovalo se zemědělskými plodinami jako je pšenice, sojové boby, oves či kukuřice. Aţ postupem času se zde začaly obchodovat další i nezemědělské komodity. Velice rychle se stala tato burza průkopníkem v zavádění nových komodit, tak i obchodních systémů. První formalizované obchody s obilím vznikly zde a dostaly název „future contracts“. První čistě spekulativní obchody se vyskytly uţ roku 1877. Velký rozmach burzy nastal na počátku dvacátého století, coţ vedlo k zaloţení různých komisí a institucí. Tyto instituce měly nestarosti dohlíţení na správný chod burzy a vypořádání jejích obcho-
22
dů. Další její velký rozvoj nastal po té, co začala obchodovat i s jinými komoditami neţ jen s obilovinami. V roce 1968 začala obchodovat s mraţenými kuřaty. Kontrakty se stříbrem se začaly obchodovat jiţ o rok později. Opční obchodování bylo zavedeno v osmdesátých letech. Úplně první opční obchod byl proveden na pokladniční poukázku v roce 1982. O pět let později se začalo obchodovat s indexy. S rozvojem technologií dochází i k obchodování mimo běţné burzovní hodiny a tím i k navyšování objemů obchodů. V posledních letech byly zavedeny swapové obchody a elektronický obchodní systém byl několikrát modernizován. K velké události na světovém finančním trhu došlo 9. července 2007. Burza Chicago board of trade se spojila s burzou Chicago mercantile exchange (CME). Tímto spojením vznikla největší burza na světě. 2.4.1.4.8 NYMEX (New York Mercantile Exchange), www.nymex.com Burza byla zaloţena před více neţ 130 lety. Komoditní burza NYMEX patří mezi přední obchodní místo pro obchod s energií a vzácnými kovy. Tato burza má dvě obchodní části. První se jmenuje NYMEX. Zde se obchoduje s energií, platinou a palladiem. Druhé místo je COMEX a zde se obchodují všechny ostatní kovy. Komoditní burza NYMEX je průkopníkem hlavně v oblasti vývoje futurem a opčních kontraktů energií19 Kromě jiţ zmíněných se zde obchoduje další řada futurem a opčních kontraktů. Jsou to například ropa, benzín, hliník, plyn, měď, topný olej, zlato, stříbro, platina, jsou zde i futures kontrakty pro propan, palladium i uhlí. Na burze jsou také dostupné Mini kontrakty. Jsou na NYMEX miNYTM. Její kontakt je: NYBOT (New York Board of Trade), www.nybot.com 2.4.1.4.9 Komoditní burza Liffe – London International Financial Futurem Exchange – (NYSE Euronext) V roce 1979 se přesunula kontrola měny ve Velké Británii a díky této změně se v roce 1982 zaloţila Londýnská komoditní burza. Byla vytvořena podle modelu CBOT (Chicago Board of Trade) a CME (Chicago Mercantile Exchange). Od svého začátku burza nabízí futurem a opční kontrakty na komodity. Vývoj komoditní burzy byl následující. Akciové opce byly přidány sloučením burzy LIFFE s LTOM London Traded Option Market, ke kterému došlo v roce 1992. Do ledna
19
Před 26 lety se vnesla cenová transparace a risk management do tohoto trhu. 23
2002 měla Londýnská burza v názvu Liffe. Mezinárodní finanční futurem burzu převzala firma Euronext. Jak jiţ bylo napsáno, v ledu 2002, kdy byla LIFFE převzata Euronext, došlo ke spojení burz v Amsterdamu, Paříţi, Lisabonu a Bruselu. Spolu s deriváty kontinentálních evropských burz vznikla Euronext liffe. V roce 2007 následovalo sloučení s New York Stock Exchange. V současné době je tato burza známá pod názvem Euronest liffe. 2.4.1.4.10
Komoditní burza TSE – Tokyo Stock Exchange
Burza vznikla v roce 1878 po té, co byly přijaty Stock Exchange předpisy. Ty umoţnily vznik samotné komoditní burzy. Správní rada řídí burzu a je tvořena 16 členy a 8 výkonnými úředníky. Burza vlastní kapitál ve výši 11,5 miliard jenů a zapsaných akcií je 2.300.000. Orgány jsou nominační komise, komise pro audit, kompenzační komise. Burza TSE je akciová společnost, která provozuje akciovou burzu pod kontrolou premiéra země. Tato burza byla původně členskou organizací. Koncem roku 2001 vznikla akciová společnost. Své pobočky má v Singapuru, Londýně a New Yorku. 2.4.1.5 Srovnání komoditních burz u nás a ve světě Ve světě je daleko větší znalost komoditních burz neţ v České republice. V České republice se o jejich fungování moc neví. Je to způsobeno jejich poměrně krátkou existencí. Více se u nás ví o Burze cenných papírů Praha. Způsobeno je to hlavně vystupováním v médiích. O komoditních burzách se skoro vůbec nemluví na rozdíl o burze cenných papírů. Vyspělé komoditní burzy USA existují po desítky let (například burza CBOT – Chicago Board of Trade byla zaloţena v roce 1848), zatímco u nás je to o poznání méně. Burzy zde slouţí hlavně k uzavírání obchodů a to přímých nebo termínových dodávkových obchodů. Jelikoţ je zde tak malý počet obchodů, moţnost spekulace je takřka vyloučena. Spekulacím zabraňuje velmi malé mnoţství účastníků burzovních obchodů. Nejen účastníků je málo, ale i počty obchodovaných komodit je ve srovnaní se světem velmi malé. 2.4.1.6 Ostatní státy V následujících podkapitolách se věnuji ostatním státům. Je dobré si udělat obrázek, jak vypadala a vypadá situace v ostatních státech kolem nás. V prvním pododstavci si rozebereme naše nejbliţší sousedy – tedy Slovensko. Dalším státem, na který se zaměřím, bude
24
Rakousko. Po seznámení s Rakouskem se zaměřím na Maďarsko a následovat bude Německo. K Polsku se jen zmíním o nejdůleţitějších věcech ke komoditním burzám. Mezi poslední státy, na které se samostatně zaměřím, bude Velká Británie, Francie a Itálie. Další státy popíši jen letmo ve shrnutí ostatních států. 2.4.1.6.11
Slovensko
Slovenská republika má jednu komoditní burzu – Komoditní burza Bratislava. Vznikla podle zákona č. 229/92 Zb. o komoditných burzách dne 8. 12. 1992. Nejvyšším orgánem Komoditní burzy Bratislava je Valná hromada, statutárním a řídicím orgánem je Burzovní komora. Stejným zákonem se řídily i komoditní burzy v České republice. Její smysl je hlavně v potřebě důvěryhodného organizátora trhu s komoditami. Ten má na starosti vytvořit prostředí, kde se bude střetávat nabídka s poptávkou pro vytvoření rovnováţných cen a zároveň zaručí bezproblémový průchod jak plateb, tak i zboţí. V roce 2008 vstoupil v platnost nový Zákon o komoditnej burze č. 92/2008 Zb. Komoditní burzy Slovenska jsou povinné upravit svoji působnost, postavení a právní poměry ve smyslu tohoto zákona nejpozději do 12 měsíců od účinnosti tohoto zákona. 2.4.1.6.12
Rakousko
V Rakousku vznikla první komoditní burza ve Vídni v roce 1872. Samostatně dlouho nevydrţela a brzy se sloučila s Vienna Stock Exchange (Vídeňská burza cenných papírů), čímţ vznikla Vienna Stock and Commodity Exchange20. Ve Vídni se uskutečňovaly velké obchody pouze v letech 1921 aţ 1924. Jinak je tahle burza nevýrazným hráčem. Její největší význam je především ve vedlejších aktivitách, jako je zveřejňování kotací21 cen významných komodit, stanovování domácí spotřeby, expertní analytické studie, publikace cenových grafů a zejména v činnosti arbitráţního soudu. V Rakousku mají společný zákon pro kapitálový i komoditní trh, kterým se tyto burzy musí řídit. Koncesi pro novou burzu vydává FMA – Úřad pro dohled nad finančním trhem
20
Vídeňská burza má díky tomuto spojení dva parkety – burzu cenných papírů a komoditní burzu.
21
Zveřejněná cena na nákup a cena na prodej dané komodity. 25
(pro burzu cenných papírů) nebo spolkové ministerstvo hospodářství (pro komoditní burzu). Právní forma subjektů ţádajících o státní přivolení musí být akciová společnost. Mimo jiţ zmiňované musí také být splněny záruky, ţe činnost burzy neohrozí „národně hospodářské zájmy ve funkčním burzovnictví, ani pro chráněné zájmy osob, které chtějí investovat“. Splnění těchto podmínek kontrolují za pomoci institutu burzovní komisaři, kteří mají rozsáhlé pravomoci. Rakouský zákon slouţil (spolu s maďarským) jako jeden z inspiračních zdrojů při přípravě předkládaných legislativních změn v českém komoditním právu. V květnu 2004 vídeňská burza vstoupila kapitálově do maďarské burzy, kdyţ v konsorciu s rakouskými bankami ovládla 68,8 % akcií Budapest Stock Exchange (BSE). 2.4.1.6.13
Maďarsko
Ze zemí, které byly členy RVHP22, bylo Maďarsko první, kde byla jiţ v roce 1989 zaloţena komoditní burza. Maďarská komoditní burza Budapest Commodity Exchange je jednoznačně nejprogresivnější, kapitálově nejsilnější a má nejvyšší míru likvidity v celém středoevropském a východoevropském regionu. Tato burza byla ze začátku zaloţena jako soukromoprávní subjekt. Své know-how si převzala od odborníků z úspěšné burzy Chicago Exchange. Na počátku roku 2003 byla tato komoditní burza změněna na klasickou komoditní společnost. Tato změna komoditní burze umoţnila se dále rozvíjet a expandovat. Maďarský zákon o kapitálovém a komoditním trhu byl velice progresivní. Také slouţil jako jeden z inspirativních zdrojů při přípravě českého věcného záměru zákona o komoditních burzách a komoditním trhu. 2.4.1.6.14
Německo
Nejvýznamnější německou komoditní burzou je Warenterminbörse Hannover AG (Commodity Exchange Hannover/WTB), která byla zaloţena v roce 1996. Jedná se o akciovou společnost se čtyřmi velkými akcionáři (agrární holdingová společnost EWB, Hannover and Hamburk Stock Exchange, Landschaftliche Brandkasse, Deutscher Terminhandelsver-
22
RVHP neboli Rada vzájemné hospodářské pomoci byla obchodní organizace sdruţující v době studené
války socialistické státy sovětského bloku. V podstatě se jednalo o mocenský nástroj pro centrální ovládání ekonomiky socialistických států Sovětským svazem, o sovětský protipól Marshallova plánu a později EHS.
26
band). Burza se specializuje na obchodování se zemědělskými produkty. V Brémách působí komoditní burza specializovaná na obchodování s bavlnou (Bremer Baumwollbörse). V Německu kromě toho působí několik dalších komoditních burz zemského měřítka, zpravidla zaměřených na obchodování se zemědělskými produkty (např. Mitteldeutsche Produktenbörse, Arbeitsgemeinschaft der deutschen Waren – und Produktenbörsen, Bayerische Warenbörse, Bremer Getreide – und Futtermittelbörse Frankfurter Getreide – und Produktenbörse, Verein der Getreidehändler der Hamburger Börse, Mannheimer Produktenbörse Südwestdeutsche Warenbörse, Rheinische Warenbörse zu Köln und Krefeld, Stuttgarter Waren – und Produktenbörse/ Südwestdeutsche Warenbörse, Wormser Getreide – und Produktenbörse). Německé zákony stanoví tvrdé podmínky pro vydání povolení při vzniku komoditní burzy a ukládají státním orgánům vykonávat přísnou kontrolu nad obchody zprostředkovávanými na komoditní burze, aby byly zaručeny rovné podmínky všem účastníkům trhu a nedocházelo k ovlivňování cenových hladin jednotlivých komodit. 2.4.1.6.15
Polsko
V Polsku se komoditní trh příliš nerozvinul. Komoditní burzy zde mají hlavně regionální charakter a jsou kapitálově slabé. Za zmínku stojí Warszawska Gielda Towarowa Spólka Akcyjna (Warsaw Commodity Exchanges). Tato komoditní burza byla zaloţena v roce 1995 jak soukromými, tak i veřejnoprávními subjekty. Právní forma komoditní burzy je akciová společnost. Ale po pěti letech od vzniku burzy, tedy v roce 2000, došlo k její privatizaci. Polské komoditní burzy nejsou významní hráči v komoditních burzách v Evropě. Je to dáno do značné míry i nemoderní, zastaralou legislativou a také kapitálovou slabostí. 2.4.1.6.16
Velká Británie
Velká Británie má velkou a také dlouholetou tradici s komoditním trhem. Mezi nejznámější komoditní burzu patří London Metal Exchange (LME), zde se obchoduje nejvíce s neţeleznými kovy. Obchody, které se uskuteční prostřednictvím této burzy zásadně ovlivní jejich cenu na celém světě. Mezi nejvíce obchodované kovy na burze patří: cín, hliník, zinek, měď, nikl, olovo. I jiné kovy – hlavně drahé kovy (zlato, stříbro, platina a palladium) jsou kotovány v Londýně. Mezi strategické kovy patří například: antimon, arsen, chróm, hořčík, indium, iridium, kobalt, křemík, mangan, rtuť, ruthenium, selen, tantal, titan, vanad, wolfram, feroslitiny. Me27
zi další významné komoditní burzy ve Velké Británii patří International Petroleum Exchange of London (IPE). Na této komoditní burze se nejvíce obchoduje s ropou Dubai, severomořskou ropou Brent, s motorovou naftou, bezolovnatým i olovnatým benzínem a dalšími ropnými produkty. IPE je dceřinou společností americké IntercontinentalExchange (ICE) a její právní forma je obdobná jako u nás společnost s ručením omezeným. Futurem and Options Exchange (London FOX) je třetí významnou komoditní burzou ve Velké Británii. Vznikla z bývalé komoditní burzy London Commodity Exchange (LCE). London FOX je hlavně zaměřena na obchodování se zemědělskými surovinami jako je kakao, cukr, káva, kaučuk, brambory a obilí. Komoditní burzy ve Velké Británii mají formu soukromoprávního subjektu u nás srovnatelného zhruba s naší společností s ručením omezeným. 2.4.1.6.17
Francie
Ve Francii působí burza Marché à Terme International de France (MATIF), ta zprostředkovává termínové obchody – futures kontrakt23 pro komodity. Burza byla zaloţena v únoru 1986. MATIF se zaměřuje především na obchodování se zemědělskými produkty jako jsou: káva Robusta, řepkový olej, kakao, kukuřice, pšenice, brambory atd. V roce 1990 se MATIF sloučil s Options Market France, díky tomuto spojení mohl začít obchodovat i opční kontrakty a stal se tak spolu s DTB největší kontinentální termínovou burzou. Obchodování probíhá ve dvou formách. Jedna je v obchodních hodinách formou „veřejného křiku“ a druhá forma je mimo obchodní hodiny prostřednictvím obchodního systému GLOBEX. 2.4.1.6.18
Itálie
V Itálii máme více komoditních burz. Velice významná burza, která zde existuje od roku 1926, je burza diamantů Borsa diamanti d´Ialia. Pak zde máme i burzu zemědělských plodin Borsa Merci Bologna, ta je v Itálii od roku 1951. V Itálii jsou komoditní burzy zřizovány jako neziskové soukromé instituce obchodníků a producentů, činných v příslušném oboru a obchodování na nich je vyhrazeno jen jejich členům. Burzy v Itálii se musí řídit
23
Futures kontrakt – je to dohoda dvou stran o nákupu či prodeji daného mnoţství komodity v předem speci-
fikované kvalitě a za cenu, kterou si dohodli k určitému budoucímu datu.
28
Zákonem o činnosti burz, jenţ byl přijat v roce 1913, později byl také doplňován dalšími jak právními úpravami, tak i dekrety. V roce 1974 byly přijaty nejdůleţitější úpravy tohoto zákona (zákon číslo 216) a v roce 1985 byla přijata novela zákona z roku 1974 a byla zřízena Národní komise pro společnosti a burzy – CONSOB24. Italskému ministerstvu financí příslušely pravomoci v oblasti dozoru nad provozem a operacemi na burzách, ale po zřízení CONSOB se tyto pravomoci přesunuly na něj. 2.4.1.6.19
Další státy
Mimo jiţ zde zmiňované komoditní burzy působí tyto subjekty ve většině balkánských států jako je například Bulharsko, Chorvatsko, Slovinsko, Rumunsko aj. Velmi rozvinuté komoditní burzovní obchody jsou také v řadě mimoevropských zemí. V některých zemích je to dáno jejich vyspělým trţním hospodařením. Takové burzy jsou například v Singapuru, USA, Hongkongu či Japonsku. Na druhou stranu silně rozvinuté komoditní burzy jsou i v zemích, které jsou významnými producenty zemědělských či nerostných komodit. Mezi takové státy můţeme zařadit Turecko, kde je 13 silných komoditních burz, Indie, Čína, Brazílie či Kanada atd.
24
CONSOB – Commissione nazionale per le societa e la borsa. 29
3 Drahé kovy na komoditním trhu V této kapitole se chci zaměřit, kdo je to broker a k čemu ho vlastně máme. Na to, co jsou to komodity. Tuto oblast rozvinu jen velice okrajově, protoţe více se jí budu věnovat v poslední kapitole, která je k tomu určena. Zde bych se chtěla hlavně věnovat nastínění problému s investováním. Jak se lze zajistit před případným zrušením svého investičního konta, vysvětlením, co je to býčí a co medvědí trh. Okrajově se zmíním o supportu a resistenci. Je třeba, aby začínající investor věděl, co to je, tak to patřičně vysvětlím.
3.1
Kdo je to broker
Broker je člověk, který na základě Vašich poţadavků zprostředkovává obchody cizím (Vaším) jménem na cizí (Váš) účet. V případě, ţe chceme obchodovat na komoditním trhu, můţeme toto činit jen prostřednictvím brokera. Ten má oprávnění pro nás nakupovat a prodávat komodity. Tyto sluţby jsou samozřejmě prováděny za určitou úplatu – poplatek, neboli brokerskou komisi. Ve většině případů je tento poplatek účtován za kompletně provedený obchod25. Někteří brokeři si tento poplatek účtují polovinu při vstupu do trhu a druhou část pak při výstupu z toho stejného trhu.
3.2
Účastníci na komoditní burze
Na komoditní burze se vyskytují různé osoby. Kaţdá tato osoba má jiné zájmy, s jinými pohnutkami jde na burzu. Kaţdá osoba má svůj cíl a snaţí se zvolit si nějakou cestu k tomuto cíli. Někteří mají za cíl prodat danou komoditu, kterou „nesou“ na trh. Jiní zase chtějí jen koupit a hned prodat – pokud jim to vyjde, tak i na těchto obchodech vydělat. Pak je tu ještě skupina, která obchodování na burze bere jako krytí ke svým skutečným obchodům.
25
Za kompletně provedený obchod se povaţuje jak vstup do pozice, tak také výstup z dané pozice na trhu. 30
V podstatě je tak lze rozdělit do tří skupin: a) Zajišťovatelé Zajišťovatelům se také říká anglicky hedgers, obchodují s termínovými kontrakty. To jsou kontrakty, které kryjí své obchody. K čemu tyto obchody slouţí? Obchody mají omezit riziko cenového vývoje na promptním trhu, jsou do jisté míry protiváhou k pozici drţené na trhu fyzického zboţí. Jaký je důvod tohoto způsobu obchodování. Je to zajištění při nepříznivém cenovém vývoji na jednom trhu, je odpovídajícím způsobem aspoň přibliţně nahrazen příznivým vývojem na trhu druhém. Tuto koupenou pozici nedrţí zajišťovatel stále. Jakmile proběhne vlastní realizace obchodu, dochází také k likvidaci drţené burzovní pozice a nepříznivý cenový vývoj se obchodníka zas tolik nedotkne. b) Obchodníci Obchodníci jsou ti, kteří na burze hledají opravdový odbyt pro své zboţí. Chtějí jej skutečně prodat. Chtějí vědět dopředu, mít dostatečný předstih a také ví své budoucí ceny. Mohou s touto informací jit kalkulovat. Tento druh obchodníků se soustřeďuje převáţně na burzách s promptním zboţím. c) Spekulanti Tato skupina účastníků se vyznačuje hlavně tím, ţe chtějí vydělat na rozdílu ceny zboţí při nákupu a při jejím prodeji. S tímto obchodem jsou spojena i rizika, ţe cena vybrané komodity nepůjde tím směrem, který předpokládají a oni mohou ve své investici prodělat. I přes to, ţe vývoj ceny komodity můţe kolísat, jsou ochotni podstupovat toto riziko a pouštějí se do obchodů. Díky této své vlastnosti jsou na burze vítáni. Díky těmto spekulačním obchodům se na burze drţí určitá likvidita. Spekulanti se na trhu vyskytují po celou fázi obchodu a tím zajišťují, ţe se na trhu setkají jak výrobci, tak i zpracovatelé, kteří by se jinak nemuseli střetnout na trhu. Ti nakupují a prodávají, kdyţ k tomu mají důvod, kdeţto spekulanti kdykoliv, kdyţ vidí, ţe mohou dosáhnout zisku. Tímto způsobem se dá říci, ţe udrţují plynulý chod burzovních obchodů. Nebýt spekulantů, tak by burza poskytovala jen zprostředkovatelské sluţby mezi prodávajícím a kupujícím, coţ je typické pro promptní trh s fyzickým zboţím.
31
3.3
Možnosti obchodů na komoditní burze
Na komoditních burzách se provádějí různé specifické obchody. Kaţdý obchod potřebuje jiné podmínky a formy obchodování. Díky této vlastnosti se burzovní obchodování liší od obchodování v běţném pultovém obchodě. Proto jsou burzy tak odlišné, specifické od jiného obchodování. Rozlišuje se hned několik druhů obchodů. Můţeme je rozdělit mezi sedm skupin obchodů. Jsou to přímé termínové obchody, promptní a dodávkové obchody, hedgingové obchody, spekulační obchody, opční obchody, obchody prolongační a stravné a obchody arbitráţní.
3.3.1
Přímé termínové obchody
Přímé termínové obchody jsou vlastně kupní smlouvou s odloţenou platností. Jako u všech obchodů na burze je zde potřeba dostatečné standardizovatelnosti. U této smlouvy můţe dojít kdykoliv k jejímu zrušení. Děje se tak takzvaným protiobchodem. U protiobchodu si smluvní strany dohodnou a vymění role. Tak se z prodávajícího stane kupující a z kupujícího prodávající. Dojde opěk k uzavření nové kupní smlouvy. Touto novou kupní smlouvou se stávající závazky zruší a smluvní strany si pouze navzájem vyrovnají cenový rozdíl vzniklý vývojem ceny na trhu. Burza v tomto případě obchodů hraje velikou roli. Všechny obchody probíhají přes clearingová centra a ty vystupují jako jedna ze smluvních stran. Ta se stává prostředníkem mezi skutečnými obchodníky. Tento vytvořený vztah dal moţnost vzniku a rozšíření spekulačních obchodů. Kaţdá ze stran můţe smlouvu ukončit během trvání závazku, ale pro protistranu závazek zůstává i nadále. K reálnému uskutečnění obchodu dochází velmi málo. Je to jen asi v 1–3 % případů přímých termínových obchodů. Z toho vyplývá, ţe se obchoduje s daleko větším mnoţstvím zboţí, neţ se ve skutečnosti vyprodukuje. Další vlastnost tohoto obchodování je v přesunu rizika pohybu kurzů, coţ je velikou výhodou pro všechny účastníky obchodování. Tím, ţe obchodující strany mají moţnost kdykoliv zrušit otevřenou smluvní pozici se riziko pohybu kurzů dá do značné míry eliminovat. Obchod smluvní strany uzavřou protiobchodem, a to kdykoliv během doby trvání obchodu. Tady vidíme velký význam spekulantů na trhu. Právě spekulanti berou na sebe riziko od
32
producentů a to tím, ţe nakoupí jejich kontrakty. Tímto způsobem se producenti a zpracovatelé zajišťují proti různým nepříznivým faktorům, jakým můţe být třeba neúroda. V praxi to probíhá tak, ţe producent uzavře protiobchod, ten pak upraví mnoţství prodávané produkce. Toto byly řečeny klady. Kaţdý klad má ale i své zápory. Největší záporná stránka těchto obchodů můţe být právě v mnoţství spekulantů na trhu. Ti mohou svými spekulačními obchody vést aţ k umělému sniţování či zvyšování cen produkce. Nejvíce se to týká zemědělských produktů. Tam se můţeme setkat s jevem, kdy prodává osoba, která ani neprodukuje danou komodity a jen spoléhá na to, ţe obchod se zruší protiobchodem. Toto chování na trhu můţe uměle zvýšit cenu zemědělské produkce a tím můţe i způsobit určité otřesy na trhu.
3.3.2
Promptní a dodávkové obchody
Promptní a dodávkové obchody patří na komoditním burzách k těm základním. O co se jedná? Jde vlastně o kupní smlouvu s velmi krátkou dobou plnění (někdy s okamţitou) po uzavření obchodu. Na první pohled to vypadá jako běţné obchodování. Několik rozdílů ale najdeme. Na burze není zboţí fyzicky přítomno, ale na rozdíl od jiných druhů burzovních obchodů jiţ reálně existuje. Tato podmínka je potřeba kvůli rychlému vypořádání v daném termínu. Protoţe není fyzicky přítomen při obchodování, musí splňovat speciální poţadavky. Hlavním z nich je jeho zastupitelnost. Velký význam v tomto obchodování mají i skladištní listy (warranty). Je to z toho důvodu, ţe obchodníci museli někde zboţí hromadně skladovat. Tyto skladištní listy slouţí zároveň i jako cenné papíry, a tak ztělesňují právní nárok na zboţí. Mohou jej zastupovat a mohou být dodány místo něj. Jejich další výhoda je, ţe se mohou obchodovat sami o sobě na komoditních burzách. Dodávkové obchody jsou takový mezistupeň a to mezi čistě promptními a termínovými obchody. Jde tu o kupní smlouvu, kde je odloţená doba plnění. Tyto obchody se neuzavírají z důvodu spekulace, ale naopak, jde tu o opravdový úmysl danou komoditu v dané lhůtě převzít a také zaplatit. Tak jako u spekulačních obchodů se dá smlouva zrušit. Ale uţ ne jen protiobchodem, ale zrušením smlouvy. Ve smlouvě je nutné přesné vymezení ob-
33
chodovaného zboţí, a to i včetně jakosti a také jednotek mnoţství. V době sjednání obchodu většinou komodita ještě reálně neexistuje.
3.3.3
Hedgingové obchody
Hedgingové obchody na komoditních burzách patří mezi jedny z nejpouţívanější a nejběţnějších. Slouţí hlavně k zajištění nepředvídatelného vývoje kurzů komodit na promptním trhu. I kdyţ jsou při hedgingu vyuţívány hlavně přímé termínové obchody, neslouţí tyto obchody k realizaci zisku, ale ke krytí rizik a to rizika z cenového vývoje. Obchodník je zde nazýván hedger. Ten je na burze za účelem se zajistit proti nepříznivým cenovým výkyvům. Své riziko tak přenáší na osobu, která je ochotna takovéto riziko přijmout. Obvykle je takovou osobou spekulant. Spekulant v tomto případě zaujímá opačnou pozici oproti hedgerovi. Jelikoţ termínové obchody nabízejí při nepříznivém vývoji cenové hladiny obchodníkům jen moţnost zrušení kontraktu protiobchodem26, coţ se nemusí zdát dostatečné pro všechny obchodníky, vznikly díky tomuto nedostatku hedgingové obchody. Hedgingové obchody ve své podstatě kombinují jak termínový obchod, tak i obchod na promptním trhu. Hedger má na efektivním trhu opačnou pozici oproti termínovému trhu. Ceny jsou na obou trzích srovnatelné, a tak obchodník svou ztrátu či zisk na reálném trhu pokryje z vypořádání promptního obchodu tím, ţe uzavře protiobchod i na termínovém trhu. Obchody, které slouţí ke krytí případných ztrát (zisků), vyuţívají hlavně ti, kteří jsou na vývoji dané komodity velice vázaní. Bývají to většinou osoby, které mají něco společného s vybranou komoditou v reálu. Jsou to producenti, výrobci, zpracovatelé, ale také skladovatelné vybrané komodity. Nejvíce se těchto obchodů vyuţívá u zemědělských produktů. Velmi velký význam mají tyto obchody pro menší a střední podniky. Ty se díky této strategii stávají daleko více stabilnějšími, a to jim také pomáhá v boji s konkurencí.
26
Tyto obchody nevyřeší dopad pohybu cen na promptním trhu. 34
Dalším subjektem, pro který mají tyto obchody velký význam, je samotná burza a její burzovní trh. Na něm je dobře vnímána jeho propojenost se spekulačními obchody. Hedgingové obchody mohly vzniknout díky přítomnosti spekulantů na vybraném trhu.
3.3.4
Spekulační obchody
Spekulační obchody si můţeme představit jako kupní smlouvu. Její účastníci uzavírají tuto smlouvu s úmyslem realizovat zisk. Tento zisk plyne z pohybů kurzů vybrané komodity a spekulanti nemají zájem na plnění z této smlouvy na reálném trhu. Můţe se nám zdát, ţe spekulanti jsou ke škodě na komoditním trhu. Opak je ale pravdou. Na komoditním trhu jsou spekulanti se svými spekulačními obchody velice důleţití. Velký význam mají proto, aby komoditní burzy fungovaly efektivně. Tyto obchody jsou daleko častější na komoditní burze neţ na burze s cennými papíry. Důvod je jednoduchý. Je to tím, ţe komoditní burzy daleko více podléhají větším cenovým výkyvům, neţ je tomu u cenných papírů. Spekulanti spekulují jak na růst ceny vybrané komodity, tak i na její pokles. Do spekulačních obchodů můţeme zahrnout i diferenční obchody. Jsou to speciální obchody odvozené od dodávkových obchodů. I přes to ale nedochází k reálnému vypořádání obchodu. Probíhá to tak, ţe si zúčastněné strany jen vyplatí rozdíl mezi cenou v době uzavření a cenou v době splatnosti obchodu.
3.3.5
Opční obchody
Opční obchody jsou kombinací jak hedgingových obchodů, tak i spekulativních obchodů. K oběma druhům můţou opční obchody slouţit. Tyto obchody tak mohou slouţit jak k zajištění rizik z kurzového rozdílu, tak i poskytují moţnosti pro burzovní spekulanty. Tyto obchody jsou ale značně jiné neţ předchozí druhy obchodů. Co je u opčních obchodů nejdůleţitější a také nejvíce charakterním znakem, je možnost volby (opce). Ta volba spočívá v tom, ţe si můţeme zvolit, zda chceme z daného uzavřeného obchodu, aby nám byly plněny práva – jak smluvní pozici, tak i dobu či mnoţství plnění. Tyto moţnosti u opce ale nekončí. Mezi další moţnosti patří volba, zda bude opce uplatněna, i volba smluvní pozice, volbu doby či mnoţství plnění. Jak zajišťovatelé – tedy ti, co vyuţívají obchody, tak i spekulanti – ti kteří nakupují opční právo, a to od poskytovatele opce, vyuţívají při svých obchodech tyto výhody. Vše ale není zadarmo. Cenou za 35
tenhle komfort při obchodování je vykoupen určitou přiráţkou k ceně, a to k ceně podkladového aktiva. Této ceně se pak říká opční prémie. Kdyţ to vezmeme právně, tak ve své právní podstatě je opcí vedlejší ujednání v kupní smlouvě, je to smlouva s odloţenou dobou plnění. Tato smlouva garantuje jedné ze stran moţnost volby. Díky této moţnosti volby se smlouva stává opčním kontraktem. Na opčním trhu se vyskytují obchody, které lze rozlišit na dva základní druhy opčních obchodů – a to na call option a put option. 1. call option: V tomto případě obchodů nakupující osoba opci je zároveň kupujícím i v kupní smlouvě. 2. put option: tento případ je obráceně. Osoba, která kupuje opci, je v kupní smlouvě prodávajícím. Tyto nákupy opcí lze vyuţít na promptním trhu. V tomto případě je to většinou alternativa k hedgingovému obchodu. Další vyuţití těchto obchodů je na termínovém komoditním trhu – to jsou hlavně spekulační obchody. V případě pouţití na promptním trhu mohou opce poskytnout ochranu před cenovými pohyby, také zde (jako u hedgingu) nedochází k cenovému závazku27.
3.3.6
Obchody prolongační a stravné
Tyto obchody jsou typické pro spekulanty, a to v případě nepříznivého kurzovního vývoje v době, kdy má dojít k vypořádání jejich obchodů. Prolongační obchody umoţňují obchodníkovi posunout – oddálit dobu plnění oproti původnímu termínu uvedeného při uzavírání obchodu. Děje se tak v případech, kdy obchodník není spokojen s kursovým vývojem ceny u sjednané komodity, ale zároveň předpokládá, ţe se vývoj otočí v budoucnu v jeho prospěch.
27
Jako příklad můţeme uvést producenta. Ten můţe vyuţít nákupu opce k zajištění minimální prodejní ceny
své úrody, a to na několik měsíců předem. Přitom se nemusí vzdávat moţnosti zisku, pokud by cena nešla směrem nahoru. V takovém případě se pouţije ke koupi opce put. Obráceně můţe postupovat zpracovatel. Ten pouţije opci ke koupi – opce call, a to ke stanovení maximální výše nákladů. Maximální výše nákladů je zároveň maximální nákupní cenou, a to u komodity, kterou má v plánu v budoucnu někdy koupit. Přitom má pořád moţnost uskutečnit nákup i za cenu niţší. 36
V praxi to vypadá tak, ţe osoba, která chce danou smlouvu prodlouţit – prolongovat, provádí následující operaci: na stejné zboţí i mnoţství učiní operaci na promptním trhu, ale musí to být provedeno na opačnou pozici, neţ zní daný termínový obchod. Zároveň s tímto obchodem uzavírá i nový termínový obchod, a to v původní podobě, ale s prodlouţenou (novou) dobou plnění. Určitý rozdíl ale v těchto smlouvách je, a to v ceně za danou komoditu. Ten je o určitý rozdíl větší ve prospěch druhé smluvní strany, která je pro ni odměnou za zprostředkování prolongace. Rozdíl mezi prolongačním obchodem a obchodem stravným je ve smluvních stranách. Pokud se obchody prodluţují a smluvní strany zůstávají stejné, jde o prolongační obchody. V případě, ţe prolongaci má na starosti pro spekulanta jiná osoba – třetí strana – jedná se o obchod stravný.
3.3.7
Obchody arbitrážní
Pro arbitráţní obchody je charakteristické, ţe těţí z kursových rozdílů u stejného zboţí. Tyto obchody se také dají charakterizovat jako kombinací dvou kupních smluv, které jsou uzavírané současně jednou osobou na stejné zboţí, ale s opačným právním postavením, v případě druhé varianty arbitráţních obchodů s odlišným termínem plnění. Arbitráţ můţe být dvojí: 1. Místní arbitráţ – ta těţí z rozdílů kurzu na různých místech, ale ve stejnou dobu. 2. Časová arbitráţ – je rozdílná od místí arbitráţe v tom, ţe těţí z rozdílů kurzu na jednom obchodním místě (jedna burza), ale v různém časovém období. V praxi to při místní arbitráţi probíhá tak, ţe obchodník uzavírá kontrakty na stejné zboţí na různých burzách, a to v opačném právním postavení, a jakmile je rozdíl v ceně v jeho prospěch, realizuje tím zisk. U časové arbitráţe je to trošku rozdílné. Obchody se sice také uzavírají dva, ale jsou na stejné burze. Opět jsou ve stejném mnoţství, ale s různou dobou dodání a také jsou v opačném postavení. Tyto obchody se pak následně zruší protiobchodem. V tomto případě můţe obchodník inkasovat zisk jak z rozdílů cenových kurzů komodit v různých dodacích lhůtách, tak i zároveň můţe těţit z vývoje ceny mezi uzavřením obchodů a jejich zrušením.
37
3.4
Jak začít
V praxi to vypadá tak, ţe kdyţ se rozhodnete začít obchodovat s komoditami, tak první co musíte udělat, abyste mohli začít, je, ţe si najdete brokera, který bude pro Vás komoditní kontrakty nakupovat či prodávat. Broker se stane prostředníkem, jemuţ sdělujete své veškeré poţadavky ve formě, kterým říkáme příkazy. Nejdůleţitější je najít si brokera. Není to jednoduchá práce. Velice dobré vodítko v hledání mohou být i reference na Vámi vybraného brokera. Jestliţe jsou s ním klienti spokojeni, můţe vyhovovat i Vám. Ideální je, kdyţ máte i osobní kontakty s brokery v oboru. Nejlepší je, si ujasnit, co vlastně hledáte. Udělejte si seznam toho, co vlastně očekáváte od člověka, kterého si chcete pro své obchody vybrat. Ujasněte si, jestli s ním můţete mluvit, jakou formou – telefonem, emailem, jak je k zastiţení, jak postupovat v jeho nepřítomnosti (jaký má za sebe zástup), sladí se s Vaším stylem obchodování? Kdyţ potřebujete informace ohledně trhu, dokáţe Vám je poskytnout? V případě, ţe jste si jiţ vybrali, je třeba si na začátku spolupráce ujasnit pár základních pravidel. Nejdůleţitější je, jak postupovat při obchodech. Dohodněte se dopředu, jak budete zadávat příkaz, jak zahajovat obchod, jak jej provést a důleţité také je se dohodnout, jak obchod uzavřete.28 V této chvíli, kdyţ zadáváte pokyny k obchodu, byste měli i zadávat příkaz stop-loss. Také si říkáte, co můţete očekávat od brokera. K čemu ho vlastně máte? V první řadě by měl vykonávat vaše konkrétní příkazy rychle a správně. Měl by být schopen Vám také podávat informace o stavu trhu, kde se právě s vašimi obchody nacházíte. V neposlední řadě by měl mít přehled o vašem účtu, blokovaných marginů a dalších finančních detailech vašeho účtu. Tyto informace by měl mít kaţdý broker o svém klientovi. Někteří brokeři ale dávají do obchodu s vámi více. Budují si s vámi vztah. Je to dobré hlavně pro vás. Nemáte potom tolik ostychu se na cokoli zeptat. Také o vás zjistí více informací a mohou vám více pomoci a případně i nabídnout další trhy k obchodu, do kterých jste se třeba nechtěli pouštět, ale lákaly vás.
28
V praxi to funguje většinou tak, ţe se dohodnete s brokerem na daném obchodu. V případě pokynů po
telefonu, Vás broker přepojí na linku, která se nahrává a vy jim řeknete svoje přihlašovací jméno a heslo a zadáte pokyn, který chcete realizovat. Broker Vám pokyn zopakuje a vy si jej odsouhlasíte. Broker Vámi vybraný pokyn zobchoduje. 38
3.5
Zadávání příkazů stop-loss
Co to vlastně ten příkaz je? Nejdůleţitější věc v zadávání příkazů a v obchodování vůbec. U investování je velice důleţité, naučit se pouţívat příkaz stop-loss automaticky. Nepřemýšlet o tom, jestli jej dát či nedát, jestli si investici ohlídám, jestli vůbec potřebuji stoploss, ale vţdy se zadáváním příkazu zadat i stop-loss. Stop-loss je výše ztráty, kterou jsme ochotni akceptovat v daném obchodě. Dobrovolně si určíme maximální hranici velikosti naší případné budoucí ztráty, pod kterou nechceme (nemůţeme) za ţádných okolností klesnout. Myslíme si (po analýze), ţe v případě, ţe trh tuto hranici dosáhne, jiţ se neotočí zpět a nebude pokračovat naším směrem. Pro příklad se podívejme na následující graf. Řekněme, ţe jsme právě dostali skvělý vstupní signál v OCT SUGAR#11. Trh právě prolomil velmi silnou support-resistance (S/R) bariéru a zamířil směrem dolů (viz obr. 2)
Obrázek 2 Komodita v OCT SUGAR#11
Zdroj: http://www.financnik.cz/komodity/manual/komodity-stop-loss.html
Kdyţ se na tento graf podíváme, vidíme skutečný průlom silné S/R bariéry, to znamená, ţe předpokládáme, ţe by trh měl i nadále pokračovat ve svém směru poklesu. Jsme o tom 39
přesvědčeni, a tak zadáváme příkaz prodat 1 kontrakt (sell 1 contract) pod LOW (L) posledního obchodního dne.
Obrázek 3 Komodita v OCT SUGAR#11 s popiskem, kdy zadat stop-loss
Zdroj: http://www.financnik.cz/komodity/manual/komodity-stop-loss.html
Na tomto grafu vidíme, kde máme zadaný stop-loss, kde jsme vstoupili do obchodu. Vidíme také, jakým směrem se ubírá trh. Nevidíme ale dále, jak se ubírat bude, a proto jsme hned na začátku zadali stop-loss. V grafu je momentální situace v náš prospěch, ale co bychom dělali, kdybychom neměli zadán stop-loss a trh se obrátil proti našemu předpokladu? V takovém případě bychom mohli dosáhnout velkých ztrát. V případě, ţe jsme si ale zadali stop-loss víme, kolik přesně naše případná ztráta bude. Víme, jak velké procento je to z našeho investičního účtu a také víme, jestli nás tahle ztráta ohrozí i v dalším investování nebo ji náš účet vydrţí a my můţeme dále investovat a z dalších obchodů realizovat případné zisky. Takţe abychom se těmto ztrátám vyhnuli, zadáme stop-loss – zároveň s příkazem k prodeji 1 kontraktu pošleme našemu brokerovi i pokyn zadat do trhu, jak příkaz na realizaci zisku tak i stoplossu. 40
Kam ale stop-loss zadat? V tomto případě bychom mohli velikost stop-lossu stanovit těsně nad S/R bariéru. Tak, jak je to znázorněné na obrázku 2. Po zdání stop-lossu jsme chráněni proti případným neomezeným ztrátám.
Obrázek 4 Komodita v OCT SUGAR#11 s popiskem, prolomení hranice stop-lossu
Zdroj: http://www.financnik.cz/komodity/manual/komodity-stop-loss.html
Kdyţ se podíváme na vývoj v grafu 3, vidíme, ţe zezačátku v prvních dnech jsme byli v ziskové pozici. Velice brzy se však trh otočí a s růstem ceny bychom byli ve ztrátě. Ze začátku to ještě vypadá, ţe se trh rozmyslí a půjde zpátky dolů, ale následující dny vyrazí opět nahoru a prorazí i hranici našeho stop-lossu. Pro nás to znamená, ţe se ukončí náš obchod a my jsme z něj venku. Ukončí se tím i růst naší ztráty. V případě, ţe bychom tam stop-loss neměli, bychom realizovali ztrátu daleko větší. Proto vţdy zadávat stop-loss, abychom měli s čím investovat.
41
3.6
Býk a medvěd na trhu
Co to je „býk a medvěd na trhu“? Je to pouhé pojmenování trhů. Nejspíše to bylo vymyšleno, aby lidé lépe pochopili trhy. Býk (bull) značí stoupající trh a medvěd (bear) klesající trh. Rostoucí trh je ten, kde cena komodity jde nahoru, býk také útočí nahoru, proto býčí trh. Opakem rostoucího trhu je trh klesající. Trh který klesá – cena komodity jde dolů – je medvědí trh. Jde o pojmenování trendu, který trh následuje. Obchodník zpravidla vydělává, kdyţ jde s trendem. V případě, ţe by šel proti trendu, tak prodělává. Dejme tomu, ţe trend je u vybrané komodity medvědí trh. To znamená, ţe cena komodity jde dolů. Kdyby se investor rozhodl, ţe bude investovat, ţe cena komodity půjde nahoru – bude investovat na opačnou stranu neţ je trend, investor, pokud se trend neobrátí, prodělá a inkasuje ztrátu.
3.7
Support a rezistance
Zkráceně téţ S/R. Jedná se o dva protipóly. Support je spodní hranice a rezistance pak ta horní. Proč je dobré rozpoznat hranici supportu a rezistance? Je to důleţitý psychologický bod. Tento bod můţe značně rozhodnout o tom, jakým směrem se trh vydá. Support je cena dané komodity, pod kterou se nechce ţádnému prodejci prodávat. Dá se říci, ţe je to určitá podlaha, pod kterou se s cenou nedostaneme. Spodní hranice, kterou je většina obchodníků ještě ochotna akceptovat, ale níţ by uţ nešli. Rezistance je pravý opak Supportu. Je to cena komodity, nad kterou většina obchodníků nepůjde. Nebude ochotna zaplatit více, neţ je hranice rezistance. Nejvyšší cena vybrané komodity. Na obrázku je pro ukázku znázorněn support i rezistence. Obchodníci v období mezi 10. aţ 16. červnem usoudili, ţe prodávat zlato (GOLD) pod cenu 385 USD se jim nevyplatí. Tím se vytvořil psychologický bod – ten byl ve formě supportu. Coţ je, jak je jiţ zmíněno, podlaha, pod kterou se trh zdráhal s danou komoditou obchodovat. Zde se support hranici prorazit nepodařilo. Trh se otočil a skoro měsíc v nepravidelných skocích pokračoval směrem vzhůru. Růst se zastavil aţ kdyţ obchodníci usoudili, ţe cena za danou komoditu (v tomto případě zlato) je uţ maximální, co jsou ochotni v daném čase zaplatit, a tak se záhy na této ceně (410 USD) utvořila resistence. V této chvíli obchodníci, kteří nakoupili 42
komoditu za cenu v době supportu, tak ji teď se ziskem prodávají. Po té co se trh od resistence odrazil a zamíří opět dolů, kde nedokázal opět přesáhnout support, který byl předtím a opět se od supportu odrazil a zamířil vzhůru.
Obrázek 5 Support a resistence
Na této ukázce je zjevné, ţe jak supporty, tak i resistence jsou docela dobře rozeznatelné bez sloţitých analýz trhu. Stačí si jen uvědomit co to support a resistence je a jde ji vidět i pouhým okem. Nejdůleţitější je sledovat délku trvání S/R bodů. To znamená, ţe čím déle se trh s určitou S/R hranici zdráhá prorazit, tak tím pevnější S/R hranice je. Obchodník se nenaučí rozpoznávat hranici supportu a resistence ze dne na den. Je k tomu potřeba hodně cviku a zkušeností. Musí si projít velké mnoţství grafů, aby mohl rozpoznat, co je support a resistence a co ne. Jak ale zvládne číst v grafech tyto údaje, velice mu to pomůţe v dalším hledání investičních příleţitostí.
3.8
Klouzavé průměry
Klouzavé průměry jednoduché patří k tomu nejzákladnějšímu, co je i časem velice dobře prověřené. Veliká spousta obchodníků tyto klouzavé průměry pouţívá, a to hlavně jako vstupních a výstupních signálů ve svých strategiích. Neřídí se jen klouzavým průměrem, 43
ale i dalšími strategiemi nebo svými podmínkami pro vstup či výstup do a z trhů. Kdyţ se obchodník naučí tento ukazatel pouţívat a správně číst, poslouţí mu jako poměrně silná a spolehlivá strategie. Není to ovšem jednoduché a obchodník musí mít určité zkušenosti a také musí trénovat na grafech jejich čtení a trénovat odhad jejich budoucího vývoje. Z čeho se klouzavé průměry vypočítávají a co to vlastně je klouzavý průměr? Jak uţ název napovídá, jedná se o průměr, respektive o několik posledních průměrů. Jde o zavírací ceny (close) dané komodity. Jak to udělat? Jednoduše. Kdyţ vezmeme ten nejjednodušší příklad: „Zkrátka a dobře, vezmete uzavírací ceny několika posledních obchodních dnů (např. 10ti), sečtete jejich celkovou hodnotu a vydělíte počtem dnů (tj. 10) a získáte tak klouzavý průměr. Kaţdý nový obchodní den nám tak vytvoří nový klouzavý průměr – hodnotu pohybující se většinou nad či pod fluktuací posledního obchodního dne. Pro ty, kteří si potrpí na matematiku, je vzorec výpočtu klouzavých průměrů následující:
MA = (P1 + ... + Pn) / n Pn – uzavírací cena (close) n-intervalu obchodních dnů n – počet dnů, na jehoţ základě klouzavý průměr počítáme“29
Na hodně investičních serverech se tyto data dají získat zadarmo a nemusí se provádět sloţité výpočty. Většinou si to stačí jen pro sebe nastavit. Zadáte danou komoditu a nastavíte počet dnů, po kterých chcete mít vypočtený klouzavý průměr. I na klouzavém průměru se dá vydělávat. Není to ani nikterak sloţité. Stačí si jen nastavit v grafu klouzavý průměr a čekat aţ se cena v grafu protne s klouzavým průměrem. Tento stav je povaţován za jasný signál ke vstupu či výstupu do trhu. Pro příklad se můţeme podívat na desetidenní klouzavý průměr.
29
http://www.financnik.cz/komodity/manual/komodity-klouzave-prumery.html 44
Obrázek 6 Znázornění klouzavého průměru
Zdroj: http://www.financnik.cz/komodity/manual/komodity-klouzave-prumery.html
Na obrázku vidíme místa, kde se cena protnula s klouzavým průměrem. A tímto způsobem vytvořila silný signál ke vstupu nebo výstupu do trhu/z trhů. Jak ale poznat, kdy je to signál ke vstupu do trhu a kdy k výstupu? V případě, ţe cena protne klouzavý průměr směrem dolů, jedná se o signál k prodeji dané komodity. U signálu k nákupu je situace opačná. Cena musí protnout klouzavý průměr směrem nahoru. Klouzavé průměry mají ale jeden větší zádrhel. I přes to, ţe velké mnoţství signálů, co je na trhu, nám dává pokyn vstoupit do pozice, ne všechny mohou skončit ziskovým obchodem.
3.9
Dvojitý vrchol – dvojité dno
Mezi další docela pouţívané a ověřené strategie obchodování na komoditní burze patří dvojitý vrchol – dvojité dno. V angličtině se této formaci říká double bottom/double top.
45
V grafech není jednoduché tuto formaci najít, protoţe se tak často nevyskytuje. Ovšem kdyţ uţ se vyskytne, tak poskytuje docela cenné informace a hlavně tyto informace o trhu jsou velice přesným signálem ke vstupu či výstupu do pozice. Tato strategie má výhodu a velký význam převáţně v tom, ţe je zde poměrně malé riziko. Coţ nám pomůţe v rozhodování kam a kolik investovat. Základem strategie dvojitého vrcholu a dvojitého dna je především psychologie davu obchodníků v komoditních a akciových trzích. Tyto ukazatele se tvoří v trendujících trzích a jejich základní filosofie je, ţe pokud cena vybrané komodity vytvoří novou formaci, z této formace se vytvoří korekci a následně jiţ nový vrchol či nové dno nepřekoná. Toto je signál k tomu, ţe obchodníci jiţ nechtějí obchodovat za cenu, která by byla nad dvojitým vrcholem, nebo naopak nechtějí jít s cenou pod dvojité dno, díky tomuto můţeme předpokládat, ţe se trend otočí a trh půjde opačným směrem. „Pokud cena vytvoří nový vrchol či nové dno, ze které vytvoří korekci a následně jiţ nový vrchol či nové dno nepřekoná, je to signál k tomu, ţe obchodníci odmítají obchodovat cenu ještě výše nebo naopak ještě níţe, a tak můţeme s největší pravděpodobností očekávat obrat trendu.“30 Pro názorný příklad se podívejme na graf. Je zde znázorněný dvojitý vrchol. Můţeme na tomto příkladě sledovat, kde vstoupit do pozice, jak dlouho se drţet ve vybraném obchodě a také hlavně, kdy z tohoto obchodu vystoupit.
30
Citace z knihy: Obchodování na komoditních trzích průvodce spekulanta, od Tomáš Nesnídal, Bc. Petr
Podhajský, ISBN 80-247-1499-X, strana 66. 46
Obrázek 7 Dvojitý vrchol
Zdroj: http://www.financnik.cz/komodity/manual/komodity-dvojity-vrchol.html
3.10
Poziční a intradenní obchodování
V případě, ţe se na trh budeme dívat velice ve zjednodušené formě, přijdeme na to, ţe na trhu se vyskytují dva druhy obchodníků. Jeden z nich je poziční obchodník a ten druhý je intradenní obchodník. V následujících dvou podkapitolách se seznámíme s tím, kdo je poziční a kdo je intradenní obchodník a tím se seznámíme i s jejich rozdíly. Zjistíme, jaké jsou klady a zápory u obou druhů obchodníků. Můţeme si tak udělat obrázek o tom, který druh obchodníka nám bude více vyhovovat.
3.10.1 Poziční obchodník Poziční obchodník je osoba, která svoji pozici drţí otevřenou po delší dobu neţ je jeden den. V praxi je to tak, ţe obchodník nakoupí nebo prodá určitou komoditu a během jednoho obchodního dne ji neukončí. Ukončení nastane nejdříve aţ následující den. Není to tak,
47
ţe by poziční obchodník musel svoji pozici na druhý den opustit. Můţe ji drţet několik dnů, týdnů, měsíců nebo dokonce několik let (pokud má takový futurem kontrakt). Jeho strategie můţe být zaloţena i na obchodování sezónních cyklů. Ve všech těchto moţnostech drţení pozice se jedná o pozičního obchodníka. Poziční obchodník profituje z obchodů, které drţel delší dobu neţ jeden den. Proto také pracuje nejvíce s denními, týdenními a někdy i měsíčními grafy.
3.10.2 Intradenní obchodník Intradenní obchodník narozdíl od pozičního obchodníka své pozice (futures kontrakty) drţí jen několik málo minut nebo pár hodin. Někdy se můţe stát, jen zcela výjimečně, do dalšího obchodního dne. V praxi to vypadá většinou tak, ţe obchodník začíná svůj obchodní den zároveň s otevřením daného trhu, na kterém chce obchodovat. Obchodník nejvíce pracuje s grafy, které mu vybraný trh s komoditou ukazují v intervalu 1, 2, 5, 15 a 30 minut. Uţ s minimálním zájmem sleduje týdenní a měsíční grafy. Svoje pozice v tomto případě obchodů obchodník uzavírá nejpozději s uzavřením burzy. Obchodník si musí zvolit strategii, kterou bude vyuţívat. Můţe i u různých obchodů kombinovat pozici intradenní s pozičním obchodováním. Obchodníkovi strategie, s kterými se mu dobře obchoduje, můţe jinak působit na intradenním trhu a jinak na pozičním. Záleţí na něm, co si vybere, ale neplatí, ţe kdyţ něco funguje u intradenního obchodování, ţe to musí fungovat i u pozičního obchodování. Pravděpodobně to tak nebude. Oba dva tyto způsoby obchodování mají své pro i proti. Tady jsou některá pro a proti u pozičního obchodování. Klady pozičního obchodování: Mezi důleţité ukazatele obchodování je časová nenáročnost. Nemusíte „sedět“ celý den u počítače a kontrolovat, jak se trh vyvíjí. Je to daleko méně stresující obchodování. Velká moţnost zisků. U pozičního obchodování můţe růst zisk i několik měsíců při stejném trendu.
48
Obchodník má dostatek času na provedení analýzy obchodu, do kterého chce investovat. Určitým plus je cena informací. U tohoto druhu obchodování jsou grafy a data většinou zadarmo. Nevýhody pozičního obchodování: Je zde větší riziko, protoţe námi vybranou pozici drţíme delší dobu. Můţe se stát, ţe se na základě nějaké události (různé výsledky, reporty, ţivelné katastrofy, terorismus) trh posune proti naší pozici a my nebudeme schopni ihned zareagovat. Mezi další nevýhody patří jistě i vyšší brokerské komise, vyšší marginy. Ne vţdy nabízí okamţitý profit z daného obchodu. Určitou nevýhodou je menší moţnosti obchodování. Není tolik příleţitostí k obchodování jako u intradenního. Na vhodnou příleţitost ke vstupu do obchodu můţeme čekat několik dnů, někdy i týdnů Klady při intradenním obchodování: Velkým plus jistě je, ţe začínáme kaţdý den od začátku. Zajímavější jsou i poplatky za brokerskou komisi. Ty jsou podstatně menší neţ u pozičního obchodování a tak je to i u marginů. Je tu moţnost velkých výdělků během krátké doby. Ovšem to stejné můţe obchodník i ztratit. Výhoda je i to, ţe obchodník nedrţí své pozice přes noc. Tímto mohou být obchody vystaveni daleko menšímu riziku. Nevýhody intradenního obchodování: Jistou nevýhodou je čas. Určitý čas musíme trávit u otevřených pozic. A také kaţdý den pozice uzavíráme a moţnost profitu se tak krátí. Většinu intradenních grafů v real-time si musíme platit. Velmi málo času na studování vybrané pozice. Musíme se rozhodovat velice rychle. Tak můţeme lehce udělat nějakou chybu.
49
V případě ţe to vezmeme hodně obecně, tak můţeme říci, ţe intradenní obchodování se spíše hodí pro obchodníky, kteří jsou více netrpěliví a chtějí vidět výsledky co nejdříve. Naproti tomu u pozičního obchodování je třeba určité trpělivosti a musíme vyčkávat a hledat různé moţnosti obchodování, abychom našli obchod, do kterého bychom chtěli investovat naše finanční prostředky. Na začátku by si kaţdý začínající obchodník měl vyzkoušet, která z pozic je mu bliţší. Někdy začne jako intradenní a skončí u pozičního obchodování a u jiného je to obráceně. Hodně obchodníků obchoduje oběma způsoby. Je proto několik rad, kterými by se měl začínající (a nejen ten) obchodník řídit. V první řadě by si měl otevřít dva na sobě nezávislé účty. Jeden by byl pro poziční obchody a druhý pro intradenní. Pro poziční obchody by měl zvolit nějakého kvalitního fullservice brokera. V případě intradenního obchodování by měl obchodník nejvíce dbát na to, aby brokerská společnost, u které chce obchodovat, nabízela spolehlivou a velmi snadnou ovladatelnou on-line platformu pro obchodování a také by měl dbát na to, aby neplatil velké komise. Obchodů bude provádět více a tak je důleţité, aby měl co nejmenší náklady na obchody.
50
4 Jaké drahé kovy máme Při obchodování na komoditním trhu se zaměřením na drahé kovy se nejčastěji setkáme se čtyřmi kovy. Jsou to zlato, stříbro, palladium a platina. Existují i další kovy, ale v této práci se zaměřím na tyto čtyři. Čtenář se lehce seznámí s chemickými vlastnostmi daného kovu. Dále si o kaţdém kovu řekneme něco málo k jeho historii. Zjistíme, ţe kov se k nám nesnese z nebe, ale je potřeba jej nějak dostat ze zemského povrchu, vydolovat jej ze země. Zjistíme odkud se kovy berou. Dozvíme se, ţe s danými kovy se jen neobchoduje, ale ţe jsou i vyuţívány a v našem běţném ţivotě jsou docela potřebné nebo nám dokáţí ţivot zpříjemnit. Krásný náhrdelník z bílého zlata dokáţe potěšit kaţdou ţenu. Jako tento náhrdelník.
Obrázek 8 Náhrdelník jako ukázka bílého zlata
Je vyroben z bílého zlata. To znamená, k němu bylo potřeba hned dvě naše komodity. Jednak zlato a jednak i palladium k výrobě bílého zlata. Řekneme si také něco o fundamentální analýze. Co je kromě všeobecných informací potřeba sledovat u kaţdé komodity. Sice jsou si tyto komodity v něčem podobné31, ale kaţdá komodita je i přes to originální a potřebuje svůj osobitý přístup. Není to jako technická analýza. Ta je u všech velice podobná. To se jedná o čtení grafů, ale u fundamentální analýzy musíme brát více v potaz okolní věci daných komodit. V tomto je technická analýza „lehčí“. Stačí se „jen“ naučit čtení grafů a můţeme na trhu s komoditami obchodovat. V první řadě se zaměřím na zlato. Po něm se čtenář seznámí se stříbrem následovaným platinou a na závěr této práce se zaměřím na palladium.
31
Minimálně to, ţe jsou vzácné.
51
4.1
Zlato
Co poutá pozornost lidí odjakţiva po celém světě? Jsou to drahé kovy a zlato zejména. 32 Zlato jako takové představuje po velmi dlouhou dobu, co jej lidé pouţívají, určitý ekvivalent peněz, jeţ neztrácí na své přitaţlivosti. Ve světě finančním je zlato ceněno převáţně pro svou stálou a trvalou hodnotu. Tato vlastnost se osvědčila převáţně v dobách, kdy ostatní formy majetku svou hodnotu ztrácejí. Na druhou stranu má takto uchovávané zlato i své nevýhody. Je to velice nákladná investice. Musíme se postarat o jeho bezpečnost. Můţeme to zajistit tak, ţe zlato uskladníme v trezoru například banky, nebo si trezor či nějakou takovou bezpečnostní schránku pořídíme. Coţ uţ jsou další náklady. V následujících kapitolách se zaměřím na to, co to vlastně zlato je. Projdeme si nástin jeho historie a podíváme se i na vývoj jeho ceny v čase. Podíváme se i na vlastnosti zlata a na jeho moţnosti vyuţití. Zaměříme se na nabídku a poptávku po zlatě, shromaţďování zlata a projdeme si i moţnosti obchodování se zlatem.
4.1.1
Nástin historie zlata
Nejdříve člověk přicházel se zlatem do kontaktu ve formě zrnek. Aţ mnohem později začal zlato těţit. Velice rychle se jeho uplatnění rozšiřovalo. I kdyţ člověk vyuţívá a těţí zlato po dlouhou dobu, je zajímavé, ţe více neţ třetina veškerého nalezeného mnoţství zlata pochází z doby vyprodukované v posledních 30 letech. Důvod je celkem jasný – obrovské pokroky v technologii těţby. Člověk se setkal se zlatem přibliţně 4000 let před naším letopočtem. Ze začátku se zlato pouţívalo převáţně na výzdobu a rituály. Dalším milníkem v historii zlata je kolem 3000 let před naším letopočtem a to zmínky o pouţívání zlata ve starověkém Egyptě a Sumérské říši. O 500 let později uţ přicházejí na řadu i šperky. Ty byly nalezeny v hrobce krále Djera z první Egyptské Dynastie.
32
„Žádný kov v historii lidem tolik nesloužil a současně nenabyl takového významu v jejich vztazích jako
zlato. Po staletí tento kov přispíval ke zvýšení životní úrovně, k rozvoji hospodářství, vědy a kultury, ale zároveň probouzel temné vášně, ponoukal ke krádežím, vraždám a nezřídka i válkám.“ Zdroj: Peníze a právo, Grúň, L., 1. vydání, Olomouc 2009, ISBN 978-80-244-2337-1, strana 202. 52
Zlato začalo slouţit k mezinárodní směně, obchodu, zmínky pocházejí z Egypta z období 1500 let před naším letopočtem. Ve stejné době se objevují i mince. Byly nalezeny v oblasti Středního východu, říká se jim shekel. Mezi nejznámější doklad o historickém zpracování zlata je jistě poklad, který ukrývala hrobka Tutanchomóna (14. stol. př. n. l.). Objevil ji Howard Carter v neporušeném stavu. Za celou dobu nebyla hrobka vyloupena. Tutanchamón byl pohřben ve zlaté rakvi a na jeho obličeji byla nalezena maska, která byla vyrobena ze zlatého plechu. V hrobce bylo další mnoţství předmětů velké hodnoty. Tímto vším vybavili faraóna na posmrtný ţivot i přesto, ţe byl vcelku pro Egypťany bezvýznamným vzhledem k tomu, jak dlouho vládl. Nastává otázka, jak asi vypadaly hroby faraónů, kteří vládli dlouhou dobu a byli daleko mocnější. Jak museli vypadat jejich hrobky? Bohuţel toto se nedozvíme. Hrobky byly dávno vykradeny. Z poloviny druhého tisíciletí př. n. l. jsou nám známé i zlaté poklady starověkého Řecka – hroby v Mykénách. Ryzost zlata se začala zjišťovat poměrně brzy. Začali s tím staří Babyloňané přibliţně v roce 1350 let před naším letopočtem. Ve starověké Číně se začalo zlato pouţívat jako uznávaná forma peněz jiţ v prvním tisíciletí př. n. l. Zlato se vyuţívalo ale i jako platidlo. Jedny z prvních mincí se objevují ještě před začátkem našeho letopočtu. Zhruba 560 let př. n. l. se objevují mince z čistého zlata. Ty pocházejí z Lydie – království Malé Asie. O dost později (1100 n. l.) se Benátky staly hlavním trhem se zlatem. Díky této pozici o necelých 200 let později, Benátky vydaly zlatý „dukát“. Ten se stal nejpouţívanějším platidlem nejen v Evropě, ale po celém světa a to na dlouhou dobu – celých 500 let. V roce 1792 se v USA stanovuje „bimetalický stříbro/zlatý standard“ a ten definuje americký dolar jako ekvivalent 24,75 grains zlata (v přepočtu na gramy je to 1,6) a 371,25 grains (coţ je 24,13 gramu) stříbra. O necelých 150 let později americký president F. D. Roosevelt zakázal konvertibilitu dolaru na zlato. Také zakázal export zlata ze země a ustanovil další restrikce včetně vlastnictví zlata a schválil mechanismus pro denní cenu zlata. V roce 1934 americký president ustanovil cenu zlata na 35 USD za trojskou unci. O deset let později byly uzavřeny tzv. „Breton-Woods Agreements“, ty ustanovily mezinárodní „zlatý standard“ a také dvě nadnárodní finanční instituce. Byly to Mezinárodní Měnový 53
Fond a Světovou banku. Smyslem těchto dohod bylo ustanovení parity měn ke zlatu a také povinnost členských zemí, aby konvertovaly část svých devizových rezerv do zlata a to v závislosti na paritě jejich měny. „Zlatý standard“ byl zrušen v roce 1973 a cena zlata je ponechána na chování trhu. Krátce na to cena zlata dosáhne na 120 USD/trojskou unci. V roce 1999 v Evropě je ustanovena nová měna (euro) a také nová centrální banka tzv. ECB – European Central Bank. Ta drţí 15 % svých rezerv ve zlatě. Zlato se postupně stává velice zajímavým lákadlem pro obchodování. Jeho cena postupně roste. V závěru roku 2003 se cena zlata dostává nad 400 USD za trojskou unci. Tato situace přispívá k diskusím analytiků, kteří se zajímají o různé druhy investic do zlata. O čtyři roky později je zlato uţ nad hranicí 840 USD za trojskou unci a o rok později se zlato dostalo nad pomyslnou hranici 1000 USD za trojskou unci. V následujícím grafu vidíme vývoj ceny zlata.
Obrázek 9 Vývoj ceny zlata
Zdroj: http://www.kurzy.cz/komodity/nr_index.asp?A=5&idk=87&od=29.9.2003&curr=USD V současné době se cena zlata pohybuje nad touto hranicí. Jeho cena je 1160 USD za trojskou unci.
54
4.1.2
Vlastnosti zlata
Zlato je velice ceněný ušlechtilý kov. Po celá staletí byl pouţíván v podobě peněz, v klenotnictví a v cenných zásobách. Jeho vlastnosti jsou: lesklý, ţlutý, hustý, poddajný33 i taţný34, ale zároveň je extrémně měkký. Mezi nejvíce ceněné vlastnosti tohoto kovu je velmi snadná úprava do poţadovaného tvaru. Jelikoţ je to chemický prvek, má i svoji pozici v periodické tabulce. Jeho symbol je Au (latinsky aurum) a jeho atomové číslo je 79. Je 19,3krát těţší neţ voda. Současně taje při nízkých teplotách ve srovnání s jiným kovy. Se všemi chemikáliemi zlato nereaguje. Mezi chemikálie, se kterými reaguje, patří chlór, fluorem a akvamarínový regia a je moţné ho rozpustit v lučavce královské (kyselina dusičná + kyselina chlorovodíková v poměru 1:3).
4.1.3
Využití zlata
Od dob Egypta aţ po současnost se zlato pouţívá ve stomatologii. Lidé odpradávna tomuto kovu přisuzovali různé vlastnosti. Některé i právem. Zlato se pouţívalo úspěšně i k léčení tuberkulózy.35 Kdyţ se vrátíme ke stomatologii, tak je vyuţíváno zlato v tomto oboru po velmi dlouhou dobu. V současné době se vyuţívá jako součást většiny dentálních slitin. Jsou to materiály, které slouţí jako výplně zubů napadených zubním kazem nebo také pro konstrukci můstků a dalších aplikací. Důvod je jasný. Zlato je zdravotně nezávadný kov. Je natolik chemicky inertní, ţe ani poměrně agresivní prostředí dutiny ústní neohrozí zlato korozí. Zlato je ale měkký kov a tak by se při pouţívání (kousání) rychle opotřebovalo a neplnilo by potřebnou funkci. Kvůli tomu se zlato „ředí“ a aplikuje se jako slitina s různými kovy. Jsou to přede-
33
Jeho poddajnost se dá názorně ukázat na jeho vlastnosti. 1 gram zlata se rozklepá aţ do plochy 0,5 m2.
Zdroj: http://investicnikovy.cz/zlato/ 34
Jedna unce zlata můţe být vytaţena aţ do dva kilometry dlouhého zlatého drátku. Díky této vlastnosti je
tento kov velice oblíbený u výrobců šperků. 35
„V současnosti se využívá při léčbě progresivního kloubového revmatismu a všech onemocnění uváděných
pod jednotným názvem kolagenózy (nemoci pojivových tkání, kloubní a svalový revmatismus, vady srdce).“ Zdroj: Peníze a právo, Grúň, L., 1. vydání, Olomouc 2009, ISBN 978-80-244-2337-1, strana 209 55
vším měď, stříbro, palladium, zinek, cín, antimon a někdy je i součástí dentální slitiny také indium, iridium, rhodium nebo platina36. Průmyslová vyuţití zahrnují zubní lékařství a elektroniku. Mezi odvětví, které nejvíce vyuţívá zlato, je šperkařství. K výrobě šperků je třeba zlato ve formě slitiny. Nejčastěji tvoří slitinu se stříbrem, mědí, zinkem, palladiem a niklem. Díky příměsi palladia a niklu zlato mění i barvu. V současné době je tato slitina velice moderní, nazýváme ji „bílé zlato“. Samotné ryzí zlato se ve šperkařství moc nepouţívá, protoţe 24karátové zlato by bylo příliš měkké a šperky z něj vytvořené by se nehodily pro běţné nošení. Obsah zlata v klenotnických slitinách – jejich ryzost – se vyjadřuje v karátech. Nejniţší povolená zákonná ryzost pro dovezené zlaté zboţí je 585/1000. Šperky, které mají niţší ryzost, se k nám nesmějí dováţet za účelem tuzemského obchodu a nesmí se zde ani vyrábět. Puncovní zákon uvádí, ţe kaţdý zlatý šperk určený k prodeji musí být opuncovaný platnou značkou. V případě, ţe máte starý zlatý šperk a chcete jej i jako šperk prodat, je dobré vědět, ţe šperky o niţší ryzosti neţ 585/1000 je nutno předloţit k přezkoušení, i kdyţ je šperk opuncován původní značkou37. Zlato funguje i jako ochrana před korozí. Dokáţe ochránit neušlechtilé kovy, a to jako velmi tenký zlatý film, kterým se tento neušlechtilý kov potáhne – pozlatí. Pozlacování se provádí většinou elektrolytickým vylučováním zlata na příslušném kovu. Ten je pak ponořen do zlatící lázně a na něj je vloţeno záporné napětí. Napětí pak působí jako katoda. Tento způsob nejen ţe udrţuje daný kov v dobré stavu, ale také zvyšuje hodnotu předmětu, který je takto pozlacen. V praxi se nejčastěji jedná o různé sportovní či příleţitostné medaile, pamětní mince, biţuterie apod. Zlato se díky své vlastnosti – vodivosti a inertnosti vůči vlivům prostředí vyuţívá často i v mikroelektronice a počítačovém průmyslu. V některých oblastech průmyslu je potřeba zajistit dlouhodobou a bezproblémovou vodivost, například u důleţitých spojů v počítačích38.
36
Zdroj: http://zlataky.cz/zlato.html
37
V případě, ţe máte pochybnosti o platnosti původních punců, obraťte se na kteroukoliv pobočku Puncov-
ního úřadu. 38
Například kontakty u mikroprocesoru – příslušné kontaktní povrchy elektrolyticky pokrývají tenkou zlatou
vrstvou. 56
V následující tabulce jsou vyznačeny České puncovní značky: Ryzost
Ryzostní
Státní značka
Ryzost v karátech
Popis puncu
Použití
značka 999/1000
999
24 karátů
Hlava orla s číslem 0
Ryzí zlato, ražba pamětních mincí a medailí
986/1000
986
23,5 karátů
Hlava orla s číslem 1
Plátkové zlato, ražba pamětních mincí a medailí
900/1000
900
21,5 karátů
Hlava orla s číslem 2
Ražba pamětních mincí a medailí
750/1000
750
18 karátů
Hlava kohouta s číslem 3
Výroba šperků
585/1000
585
14 karátů
Hlava labutě s číslem 4
Výroba šperků
Zdroj: http://www.vantura.cz/informace/punci-zlato-stribro-platina.html#23 Zlato můţeme objevit i ve sklářském průmyslu. Zde slouţí nejvíce k barvení nebo zlacení skla. Provádí se to tak, ţe na povrch skleněného předmětu se ze všeho nejdříve nanese roztok komplexních sloučenin zlata v organické matici. Poté následuje vyţíhání a tím se organické rozpouštědlo odpaří a na povrchu skla zůstane jen trvalá zlatá kresba. Kdyţ do hmoty skloviny dáme malé mnoţství zlata dosáhneme zbarvení skla. Zbarvení je v různých odstínech červené barvy. Zlato je vyuţíváno také v bankovnictví a finančních spekulacích. Zlato se vyuţívá i jako devizová rezerva. Tyto jsou uloţeny částečně ve státní bance a z části na jiném místě mimo republiku. Je to z důvodu větší bezpečnosti. Stát musel mít uloţené zlato ve státních bankách jako „zlatý standard“ – ten garantoval hodnotu státem vydávané měny. Po druhé světové válce význam zlata jako devizy postupně klesal aţ svoji funkci úplně přestal plnit. Při obchodování se zlatem se pouţívá jednotka hmotnosti v trojských uncích. Tato jednotka je velice stará a odpovídá hodnotě 31,103 g. 57
Evropská legislativa podporuje investování do zlata. Děje se tak formou osvobození zlata od DPH. Osvobozené není ale všechno zlato. Tato výhoda je jen u investičního zlata. Díky tomuto mohou vydávat světové mincovny novoraţby a také zlaté slitky (cihly a „malé cihličky“). Mají výbornou vlastnost – koncentrace velké finanční hodnoty. Mohou tak slouţit k uloţení větší finanční hodnoty do malého kousku zlata. Mají i další vlastnost, pro kterou jsou tyto slitky oblíbené a to je značná estetická hodnota. Hlavně u investičních mincí. Kdyţ porovnáme zlato s ostatními komoditami, je jeho unikát bezesporu v moţnosti recyklace a znovupouţití. Díky této vlastnosti zlata ve světě neustále přibývá. Coţ ostatní komodity nemají. Ty se spotřebovávají39. Kdeţto zlato ne a ještě se jeho zásoba na zemi drţená lidmi zvětšuje formou těţby v dolech. Největším světovým producentem je jiţní Afrika, ta je následována státy bývalého Sovětského svazu. Ve světě jsou i další producenti, ale ty zaostávají s velkým odstupem od výše jmenovaných.
4.1.4
Nabídka a poptávka po zlatě
Kdybychom chtěli porovnat elasticitu kovu s jeho nabídkou a poptávkou, docela narazíme. Na rozdíl od kovu poptávka po zlatě bývá často značně necitlivá k nabídce kovu na trhu. V případě, ţe z nějakého důvodu nestačí nabídka na trhu pokrýt poţadavky poptávky po tomto kovu, stav poptávky to výrazně neovlivní. Zlato totiţ není například potravina. U potravin pokud by nabídka nestíhala pokrýt poptávku po jídle, cena by se vyšplhala nahoru. V případě oslabení nabídky zlata na trhu, spotřebitelé (zejména průmysloví zpracovatelé) se bez něj po nějakou dobu obejdou a začnou se soustředit na náhrady zlata – často se v tomto případě pouţívá stříbro, platina nebo palladium.
4.1.5
Shromažďování zlata
Trh se zlatem, ale i se stříbrem je velmi ovlivněn shromaţďováním. Centrální banky většiny zemí si drţí ohromné zásoby zlata40. V případě, ţe se některá země rozhodne rozprodat část zlata ze svého drţení, okamţitě se na trhu objeví více zlata neţ běţně za celý rok. Hlavními dodavateli zlata na komoditní trhy jsou Afrika a státy bývalého Sovětského sva-
39
Mezi spotřebovávané komodity můţeme například zařadit ropu, skot, obiloviny či průmyslové kovy. Vý-
robky z těchto komodit jsou konzumovány spotřebou či průmyslovým vyuţitím ze světa „zmizí“. 40
Centrální banky prvních 15 nejvyspělejších průmyslových zemí mají ve svém drţení přes 85násobek cel-
kové světové roční produkce. 58
zu. V tomto případě jsou to poněkud nestabilní dodavatelé. Ne vţdy se jim podaří splnit dodávky zlata v dohodnutém termínu a mnoţství. Zlato ale neshromaţďují jen státy, ale i jednotlivé osoby. Nejvíce se tak děje v zemích, které měly v minulosti měnové problémy. Tady pak lidé mají ve zvyku jistit se zlatem. Známá je tato vlastnost třeba u Němců, kteří zaţili totální destrukci své měny, a to dokonce čtyřikrát během posledních sto let. Podobné jako v Německu je to i ve Francii a Americe. Další země, kde je zlato ale i stříbro velice ceněno, je Indie, Čína a v ropných státech Blízkého Východu, v Mexiku a obecně v mnoha zemích v Asii. Zlato je jiţ po dlouhou dobu tradičně shromaţďováno lidmi všude na světě a nikdo na světě nedokáţe odhadnout, kolik zlata je po světě schováno. Toto poschovávané zlato se můţe kdekoliv a kdykoliv objevit zpět na trhu. Velká část zlata je v drţení vlád po celém světě. Tyto zásoby pak mohou vlády vyuţívat strategicky. Hodně často se stávají tyto zásoby zlata nástroji pro domácí a zahraniční politiku. Jak jiţ bylo zmíněno, president Roosevelt uzákonil drţení zlatých zásob jako ilegální a ve velkém tak konfiskoval veškeré zásoby zlatých cihel, které drţeli Američani. Irán a Irák zase prodával své velké zlaté zásoby a tak mohl financovat svou vzájemnou válku. Mnohé jihoamerické země zase pouţívají své zlato k uplácení jiných zemí a tak porušují embargo a sankce proti nim nemají takové funkce, jaké by měly mít.
4.1.6
Obchodování
Cena zlatých cihel na cash trhu se stanovuje, tak jako u stříbra, kaţdé ráno před otevřením burz v Londýně. Podobně jako v případě stříbra se pětice dominantních světových brokerských domů specializujících se na zlatý cash trh41 schází dvakrát kaţdý obchodní den a na těchto setkání určují cenu zlata. Jedná se o tyto jména: N. M. Rothschild, Johnson Matthey, Sharp Pixley, Mocatta & Goldsmid a Samuel Montager. Mezi další významné světové střediska v bullion trhu zlata jsou Zurich, Hongkong a Singapur. Mezi hlavní burzy pro futurem trhy se zlatem jsou burzy v New Yorku (COMEX) a Chicagu (CBOT).
41
Tento trh je také známý jako „bullion“ trh. 59
Zlato je velmi oblíbeným prostředkem pro hromadění majetku, tak je i velmi oblíbený u spousty futures obchodníků. Tento trh má velmi dobrou vlastnost. Mezi jednu nejlepší vlastnost je jistě jeho likvidita. Obchodník se na trhu se zlatem nesetkal s nedostatkem likvidity. V tomto trhu se objevuje určité pravidelné sezónní cykly s vrcholem v období okolo února a dno nastává v srpnovém období. Důvod tohoto je trošku zvláštní. Můţe za to migrace farmářů v jiţní Africe. Farmáři se ţiví na svých farmách a mimo sezónu se nechají najímat na těţební práce, které jim vynášejí dostatek prostředků, aby se přesunuli na toto období do dolů pracovat. Z dolů odcházejí zase v únoru (v tomto období začíná v jiţní Africe léto), aby zaseli svá pole a starali se o úrodu. Jakmile ji sklidí v srpnu, vracejí se zpět do dolů. Dá se takhle s pravidelností určit, ţe z tohoto důvodu v únoru výrazně sniţuje jiţní Afrika své dodávky kovu. Kdyţ se na trh se zlatem podíváme z pohledu technické analýzy, zjistíme, ţe velmi často tvoří souvislé a velmi dobře čitelné trendy. V grafech funguje také velmi vyuţívané S/R úrovně. Mezi technickými obchodníky je také znám tzv. „Silver-Gold Ratio“. V tomto případě se jedná o vzájemný poměr mezi cenami obou kovů. Tento ukazatel nám znázorňuje, kolik trojských uncí stříbra je potřeba k nakoupení jedné unce zlata. Za pomocné vodítko se povaţuje poměr 60:1. Pokud například tento poměr klesne pod hranici 50:1, znamená to, ţe zlato začíná z trhu mizet a je to signál k nákupu. Naopak jestliţe poměr přesáhne 70:1, tito obchodníci chtějí zlato nakupovat.
4.2
Stříbro
V této kapitole si rozebereme vše, co se stříbra týká. Zjistíme jeho fyzikální a chemické vlastnosti, s čím reaguje a k čemu je netečné. V další podkapitole se čtenář seznámí letmo s jeho historií. Dozví se, kdy se poprvé objevilo v ţivotě lidí. Je potřeba se také zajímat o to, jak vlastně stříbro přichází na svět, kde se těţí. Lidé od pradávna shromaţďovali majetek a stříbro nevyjímaje. V této kapitole se také dozvíme něco o vyuţití tohoto ušlechtilého kovu. Musíme si také říci o nějakých zajímavostech z běţného ţivota o stříbře, kde se obchoduje. Závěrem se podíváme letmo jak stříbro reaguje na fundamentální a technickou analýzu.
4.2.1
Vlastnosti stříbra
Stříbro je pouţívaný člověkem jiţ od starověku. Chemická značka stříbra je Ag (lat. Argentin). Je to ušlechtilý kov bílé barvy. Je to typický kovový prvek. Je velice dobře zpracova60
telný jak po mechanické, tak i po metalurgické stránce. Jeho kujnost je výborná a také se dobře odlévá i zatéká. Patří mezi přechodné prvky, tyto přechodné prvky mají valenční elektrony v d-sféře. Vyskytuje se i ve sloučeninách. V takovém případě je to především v mocenství Ag+1 , sloučeniny dvojmocného stříbra Ag+2 jsou nestálé a mají silné oxidační schopnosti. V případě stříbra Ag+3 je nutné z důvodu jeho nestálosti stabilizovat jej velkými aniony. Drahé kovy, do kterých stříbro bezesporu patří, se vyznačují značnou chemickou stabilitou. Stříbro je velmi dobře rozpustné v kyselině dusičné, je to z důvodu především díky jejím silným oxidačním vlastnostem. Podobně jako v případě kyseliny dusičné se stříbro chová i vůči koncentrované kyselině sírové. Působí totiţ na stříbro také značně oxidačně. Kdyţ ale vezmeme zředěnou kyselinu sírovou42, je stříbro vůči ní netečné, stejně tak při působení dalších minerálních kyselin. Za přítomnosti kyslíku se stříbro rozpouští i v roztocích alkalických kyanidů za vzniku kyanostříbrnanového iontu. Stříbro je ale neomezeně stálé v suchém čistém vzduchu. V případě, ţe se stříbro setká i s malým mnoţství sulfanu – sirovodíku, začne černat. Je to způsobeno tím, ţe na jeho povrchu vzniká vrstva sulfidu stříbrného. Stříbro díky svým několika fyzikálním vlastnostem je velice výjimečný kov. Jedna z těchto vlastností je i ta, ţe je daleko lepším tepelným či elektrickým vodičem neţ všechny známé kovy. Některé ze sloţek stříbra jsou velmi citlivé na světlo či radiaci. I přes značný pokrok v technologiích, zůstává jedním ze strategických materiálů pro fotografický průmysl, i kdyţ v poslední době jeho spotřeba značně klesá díky rozšiřování digitálních fotoaparátům.
4.2.2
Nástin historie stříbra
Člověk stříbro začal pouţívat jiţ před více neţ 4000 lety před Kristem. Dříve neţ stříbro bylo z kovů snad vyuţíváno jen měď a zlato. První místo, kde se objevilo stříbro ve vykopávkách, pochází z asijské oblasti. Lidé ale začali prvně vyuţívat zlato a měď, teprve potom objevili, k čemu by vyuţili i stříbro. Ze začátku stříbro slouţilo hlavně k dekoraci. Nejvíce se v tehdejší době pouţívaly šperky na bojové nástroje a štíty. Uţ ve čtvrtém tisíciletí před našim letopočtem se začalo stříbro vyuţívat i jako platidlo. Jako platidlo bylo stříbro nejvíce rozšířené v Řecku. Velké mnoţ42
Chemický vzorec: H2SO4 61
ství šperků z tohoto kovu bylo objeveno v hrobech chaldejských králů. Kdyţ se podíváme naproti tomu do Egypta, tak v egyptských pyramidách se opracované stříbro skoro nevyskytuje. Stříbro také zaznamenalo ve svých dějinách dobu, kdy bylo povaţováno za bezcenný kov. Bylo to v době vlády krále Šalamouna, kde ve starověkém Izraeli bylo stříbra tolik, ţe nemělo skoro ţádnou cenu. Ve starověku byly jedny z největších stříbrných dolů ve Španělsku (Hispánie). Stříbro tam těţili Féničané a na těţbě velice zbohatli. V té době se říkalo, ţe místo měděných lodních kotev, pouţívají stříbrné. U nás v Čechách bylo dle pověstí stříbro dobýváno jiţ v 7. století před naším letopočtem. Ten opravdový rozvoj nastal aţ později. Datuje se v 13. a 14. století. Kutná Hora patří mezi nejznámější naše město, ve kterém se stříbro těţilo. V době, kdy se u nás stříbro těţilo nejvíce, byly Čechy nejbohatší zemí v Evropě.
4.2.3
Těžba stříbra
V současné době je většina původních stříbrných dolů dávno vytěţena. Stříbro se jiţ těţí jako vedlejší produkt při těţbě průmyslových kovů. Jsou to hlavně tyto kovy: měď, zinek a olovo. Stříbro se také často nalézá v nalezištích zlatých rud. Jelikoţ je stříbro těţeno jako vedlejší produkt, tak jeho vytěţené mnoţství neodpovídá nabídce a poptávce po něm. V případě, ţe trh má zvýšenou poptávku po komoditě, při které se těţí i stříbro, je do trhu dodáváno i stříbro a tím je ovlivněna i jeho cena. Stává se, ţe je ho na trhu nadbytek. Celkově se kaţdý rok vytěţí na světě cca 300–500 milionů trojských uncí tohoto kovu. Mezi hlavní producenty bílého kovu jsou Austrálie, Kanada, Mexiko, Peru, USA a státy bývalého Sovětského svazu.
4.2.4
Shromažďování stříbra
Uţ od pradávna lidé mají v sobě zakořeněný zvyk shromaţďovat cenné věci a kovy obzvláště. Tento lidský zvyk nám můţe ale velice zasáhnout do poměrových vah nabídky a poptávky. Na světě také není ţádný centrální registr, který by sledoval kolik stříbra je poschováváno. Nikdo tedy neví, kolik stříbra je celkově vytěţeno. Mezi největší shromaţďovatele stříbra patří bezesporu Indie. Odhaduje se, ţe Indie má ve svém drţení asi 5 miliard trojských uncí stříbra43. Toto mnoţství drţeného stříbra představuje zhruba kompletní svě-
43
Zdroj: http://www.komodity.cz/Komoditni-trhy-pod-drobnohledem-%2807%29-Stribro-x91 62
tovou produkci stříbra po 12 let. Indie v této sběratelské činnosti ale není sama. Mezi další sběratele patří například Francouzi.
4.2.5
Využití stříbra
Poptávka v této době po stříbru jako platidlu uţ není co kdysi. V dnešní době se k výrobě mincí pouţívá jen malé procento z celkového mnoţství poptávaného stříbra. Kromě investování na burze má stříbro vyuţití i v běţném lidském ţivotě. V posledním století se stříbro pouţívá hlavně ve šperkařském odvětví, díky svým vlastnostem se vyuţívá i v elektronickém průmyslu, k výrobě CD i DVD nosičů, jeho sloučeniny jsou nezbytné ve fotografickém průmyslu a farmaceutickém44 průmyslu. Kdyţ se podíváme na spotřebu v procentech, tak to vypadá asi následovně.
100% celkově vydobytého stříbra 50
Průmysl 45
40
Fotografický 20
30 % 20
Klenotnictví 27 Ostatní 8
10 0 1
2
3
4
Obrázek 10 Spotřeba vydobytého stříbra mezi jeho spotřebitele
Zdrojová data pro graf: http://www.akcie.cz/komentare-a-doporuceni/35750-clanek-jakinvestovat-do-stribra-dobre-sledujte-poptavku-a-stav-tezby Zpracování grafu: vlastní
44
Dentální průmysl – plomby 63
Díky vyuţívání nových technologií, které nepotřebují tolik stříbro, a díky moţnosti recyklace stříbra a jeho opětovného dodávání na trh, není tak velká poptávka po tomto kovu. Tyto skutečnosti udrţují cenu kovu v niţších cenových úrovních grafu oproti třeba zlatu. I přes tento fakt je trh se stříbrem značně volatilním trhem. Této vlastnosti trhu vyuţívají někteří velice známí obchodníci na burze. Některá oznámení, která zveřejní osoba velice uznávaná v oblasti investování, mohou být značně k jeho prospěchu. Pro příklad můţeme pouţít z roku 1998 vyjádření v té době druhého nejbohatšího muţe světa – Warrena Buffetta. Ten oznámil, ţe má ve svém drţení takřka čtvrtinu všech zásob stříbra. Investoři na to reagovali strmým nákupem této komodity. Podle vzoru Buffetta chtěl kaţdý investor drţet také nějaké to stříbro. Jakmile poptávka značně převýšila nabídku po této komoditě, reagovala na to i její cena. S její cenou to udělalo to, ţe prudce stoupla. Tohle měl Buffett v plánu. Jakmile začínalo ubývat kupujících, cena vytvořila vrcholovou formaci, Buffett se své veliké zásoby ihned zbavil. Prodal vše, co ve stříbře měl, a vydělal tímto obchodem další miliony.
4.2.6
Zajímavosti stříbra
Stříbro v porovnání se zlatem je tvrdší (stupeň tvrdosti 3). V klenotnictví se nejčastěji pouţívají slitiny stříbra a mědi. Zjistit, kolik je stříbra a kolik je mědi, je velice snadné. Slouţí k tomu ryzostní značky45. Některé šperky, aby měly větší lesk a aby byly odolnější, jsou pokrývány tenkou vrstvou kovového rhodia, ryzího stříbra či palladia. Šperky si díky tomuto potahu uchovávají daleko delší dobu svůj lesk a jsou více odolné. Povrchová úprava šperků můţe být udělána i zvláštním způsobem – patinováním. Jde o umělé vytvoření patiny na povrchu některých jak stříbrných, tak i zlatých šperků – starostříbro. Zajímavosti: Stříbro, tak jako zlato, vyniká svojí kujností. Z jednoho kila stříbra je moţné vykovat aţ dva kilometry dlouhý drát. V době, kdy byla těţba stříbra velice obtíţná, byla v některých národech cena stříbra vyšší neţ například cena zlata.
45
Označení stříbra 925/1000 nám říká, ţe slitina stříbra má v sobě 92,5 % ryzího stříbra. Stříbro této ryzosti
je nejčastější v klenotnickém odvětví. Této ryzosti se také říká „sterlingové stříbro“. 64
V dobách, kdy se pouţívaly stříbrné pohárky na pití, tak tito lidé trpěli na infekční nemoci daleko méně, neţ ti, co pili z pohárků z jiného materiálu. Je to tím, ţe stříbro má i antibakteriální účinky. Další zvláštní vlastnost stříbra je jeho charakteristický zvonivý zvuk. Z tohoto důvodu se přidává do zvonoviny a také se zněj vyrábějí struny do některých strunných hudebních nástrojů. Abychom věděli, jakou stříbro má ryzost, je k tomu účelu sestavená tabulka obrázků a čísel – punce a díky těmto značkám, které jsou vyraţené na kovu, člověk hned ví, jaké stříbro se mu dostalo do ruky. Ryzost
Ryzostní značka
Státní značka
Popis puncu
Použití
999/1000
999
Hlava kamzíka s číslem 0
Ryzí stříbro
959/1000
959
Hlava kamzíka s číslem 1
Ražba pamětních mincí a medailí
925/1000
925
Hlava kamzíka s číslem 2
Výroba šperků
900/1000
900
Hlava zajíce s číslem 3
Výroba šperků
835/1000
835
Hlava zajíce s číslem 4
Použití ve stříbrnictví (příbory, nádoby, dárkové předměty)
800/1000
800
Hlava zajíce s číslem 5
Použití ve stříbrnictví (příbory, nádoby, dárkové předměty)
Zdroj: http://www.vantura.cz/informace/punci-zlato-stribro-platina.html#22
65
Stříbro se vyuţívá v mnoha oblastech. Tento kov nám také dává věci, které bychom bez něj měli jen stěţí. Jsou to například: Zrcadla, CD a DVD nosiče, plomby v zubech, fotografie, brýle se „zatmívacími“ skly, a další výrobky
4.2.7
Nejběžnější místa obchodu
Stříbro se obchoduje převáţně na komoditních burzách. Neobchoduje se na kaţdé komoditní burze, ale jen na několika světových burzách. Burza v Londýně je povaţována za hlavní burzu této komodity. Dá se říci, ţe jeho cenu určuje určitá skupina brokerských domů, které se specializují na stříbro. Kaţdé ráno svým postojem k prodeji či nákupu určí cenu tohoto kovu. Jsou to: Mocatta Metals, Goldsmiths, Samuel Montager a Sharps Pixley. Tito obchodníci jsou velice známí svými zkušenostmi, znalostmi a také obchodováním s tímto kovem. Dalším hlavním futurem trhem se stříbrem je newyorkský COMEX trh. Stříbro se dále obchoduje i na burzách v Hongkongu, Singapuru a v Tokiu.
4.2.8
Fundamentální a technická stránka
Ve fundamentální analýze stříbra bychom se měli zaměřit na to, co nám jeho cenu ovlivní nejvíce. Bezesporu je to jeho průmyslové vyuţití. Hlavní vliv proto má, podle této podmínky, fotografický a elektronický průmysl. Dalším faktorem, i kdyţ se to na první pohled nezdá, je hodnota světových měn. Stříbro má tendenci reagovat na většinu hlavních světových platidel. A to i přes to, ţe není tou nejoptimálnější ochranou proti inflaci. Další faktor, který můţe ovlivnit cenu stříbra, jsou politické události. Nestabilní politická situace, jak ve světě, tak hlavně v oblasti těţby tohoto kovu. Tento jev pak podporuje shromaţďování drahých kovů, a tedy i stříbra. Některé státy například Indie dokonce oficiálně omezuje moţnosti exportu tohoto kovu ze svého území. Kdyţ se podíváme na trh se stříbrem technicky, zjistíme, ţe je to velice volatelní trh. Docela často se setkáme s tím, ţe cena stříbra má tendenci tvořit svou podlahu formou kulatého 66
dna. Tato formace se můţe tvořit i docela dlouhou dobu. Opakem je pak u stříbra jeho vrchol. Ten se vytvoří velice rychle a ve velmi ostré a strmé formě. Tyto formace se velice často opakují. Nejčastěji na začátku kalendářního roku bývají vrcholy a naopak sezónní dno můţeme čekat během letních měsíců.
4.3
Platina
Co říci o platině? Dříve byla velmi opovrhovaná jako investiční kov a v dnešní době má větší cenu neţ zlato. Její název vznikl jako zdrobnělina ze španělského slova plata, coţ je v překladu stříbro. V češtině bychom platině říkali stříbříčko. Do Evropy se dostala v polovině 16. století. V té době tento kov ale nikdo nedokázal nijak vyuţít. Nešlo s ním nic dělat, nešel rozpustit ani roztavit. Byl k těmto zkouškám netečný. Platinou se zabýval španělský fyzik A. De Ulloa. Ten ji jako první popsal. Své zprávy vydával v Madridu v letech 1735–1748. Uvádí zde, ţe zlaté a stříbrné rozsypy z Quilo46 nelze vyuţít plně. Je to z důvodu, ţe jsou znečištěny něčím, co nazval „stříbříčko“. Co ale tvoří platinu tak vzácnou? Platinu dělá vzácnou i moţnosti jejího těţení. Naleziště jsou velice malá a geograficky jsou jen v pár oblastech na celé zeměkouli. Mezi tyto místa patří jiţní Afrika, Rusko a Severní Amerika. Největší světová naleziště se vyskytují v Jihoafrické republice. Odhadem tyto naleziště obsahují aţ 90 % světových zásob platiny. Jihoafrická republika momentálně má 80% podíl v produkci na trhu. Přitom některá její naleziště se nacházejí v dolech, které jsou aţ ve čtyřkilometrové hloubce.
4.3.1
Vlastnosti platiny
Platina má chemickou značku Pt, latinsky Platinum. Je to chemicky velmi odolný a těţký kov, který má stříbřitě bílou barvu. Má stejnou schopnost jako palladium, má katalytické vlastnosti – pohlcuje vodík, a to ve sloučeninách i ve formě kovu. Má středně dobrou elektrickou i tepelnou vodivost. Je odolný vůči korozi. Vyskytuje se v přírodě v ryzí podobě. Velice snadno se rozpouští v lučavce královské. Pomalejší rozpustnost je v kyselině chlorovodíkové, a to za přítomnosti vzdušného kyslíku nebo peroxidu vodíku. Patří do skupiny kovů s největší známou hustotou. Mezi další kovy této skupiny patří osmium a iridium.
46
Tato provincie se nachází v Ekvádoru. 67
4.3.2
Využití platiny
Platina se hojně vyuţívá pro svoji chemickou odolnost na výrobu chemického nádobí. Většinou se tak děje s jejími slitinami s rhodiem a iridiem. Vydrţí vysoké teploty spalování. Je jedním ze základních materiálů při výrobě optických vláken ve sklářském průmyslu. V poměrně velké míře se platina vyuţívá k výrobě šperků. V tomto odvětví je to přibliţně 50 % roční světové produkce. Roční produkce platiny je kolem 90 tun. Uplatňuje se v tomto oboru i k pokovování méně ušlechtilých kovů. Kaţdý výrobek musí mít svůj punc. Záleţí na jeho ryzosti. To nám pomáhá rozpoznat, o jak ryzí kov jde. Následující tabulka nám ukazuje, jaké u nás v Česku máme puncovní značky. Ryzost
Ryzostní značka
999/1000
999
Státní značka
Popis puncu Stylizovaná
královská
Pouţití Ryzí platina
koruna s číslem 0
950/1000
950
Stylizovaná
královská
Výroba šperků
koruna s číslem 1
900/1000
900
Stylizovaná
královská
koruna s číslem 2
850/1000
850
Stylizovaná
královská
koruna s číslem 3
800/1000
800
Stylizovaná
královská
koruna s číslem 4
Zdroj: http://www.vantura.cz/informace/punci-zlato-stribro-platina.html#23 68
Tak jako palladium je moţné platinu vyuţívat v autokatalyzátorech, tyto katalyzátory slouţí k odstranění neţádoucích látek z výfukových plynů. Své uplatnění najde i ve farmaceutickém průmyslu. Jako sloučenina cis-platiny je základem léčivých látek, které potlačují rakovinné bujení47. Další uplatnění ve farmaceutickém průmyslu se vyuţívá v některých dentálních slitinách při pouţívání moderních keramických materiálů. Sloučenina platiny s rhodiem je pouţívána při přesném měření vysokých teplot. Výroba termočlánků v posledních pár letech značně stoupla. Největší vyuţití těchto termočlánků je v hutnickém a sklářském průmyslu. Vzácnost platiny je patrná uţ z toho, kolik se jí vytěţí s porovnáním s ostatními vzácnými kovy. Platina rozhodně patří mezi ty nejvzácnější. Její roční produkce dosahuje kolem pěti milionů trojských uncí. Kdyţ to porovnáme se zlatem nebo stříbrem, kterého se za rok vytěţí kolem 82 milionů trojských uncí a stříbra 547 milionů trojských uncí. Jak je z těchto údajů patrné, platina je velmi vzácný kov.
4.3.3
Cena platiny
Faktor, který nejvíce hýbe a ovlivňuje pohyby ceny, je nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou. V tomto případě poptávka značně převyšuje nabídku. Tato situace je tu poměrně dlouho – osm let. Odhady ekonomů letos očekávají, ţe nabídka nepokryje cca 250–300 tisíc uncí. V případě nějakého výpadku produkce, znamená i velký výkyv ceny na trhu. Cena by vylétla ihned nahoru. Tady můţeme vidět v grafu, jaké jsou cenové výkyvy. Kdyţ se na tento graf podíváme, zjistíme, ţe cena se v roce 2007 pohybovala v rozmezí 1200 – 1400 USD za unci. Ke konci roku začala cena stoupat a začátkem roku 2008 dosáhla pomyslné hranice téměř 2300 USD za unci. Tato cena byla ale dlouhodobě neúnosná a ke konci prázdnin začala prudce klesat. Zastavila se na ceně 800 USD za unci a pak začala postupně opět růst. V současné době se drţí pod hranicí 1800 USD za unci.
47
Cis-platina je základem účinných cytostatik – látky, které potlačují rakovinové bujení.
69
Obrázek 11 Vývoj ceny platiny
Zdroj: www.kurzy.cz
Tento cenový skok, který byl v roce 2008, byl způsobený problémy, které měly doly v Jihoafrické republice. Měli problémy s dodávkami elektřiny do dolů a tím problémy s těţbou. To se hned odrazilo i v ceně. V lednu 2008 vzrostla cena takovým skokem, protoţe byla na pět dní přerušena dodávka elektřiny do těţebních dolů v Jihoafrické republice. Tím pádem doly vykazovaly nulovou produkci48.
4.3.4
Možnosti investování do platiny
S platinou můţeme investovat přes futurem kontrakty. Takové kontrakty můţeme provádět na newyorské burze (The New York Mercantile Exchange – NYMEX). Velikost futures kontraktu je 50 trojských uncí. Zároveň je platina kotována v amerických dolarech. Obchodovat platinu můţeme i elektronicky. Hlavní sídlo obchodování s platinou v typu spot je londýnský trh s platinou a palladiem. (The London Platinu and Palladium Market). Mimo komoditní trh můţeme investovat do platiny i formou koupě akcií těţebních společností. Největší taková společnost je Anglo Platinum Ltd., druhá je Impala Platinum Hol-
48
Zdroj: http://www.akcie.cz/komentare-a-doporuceni/35302-clanek-platina--jeden-ze-vzacnych-kovu 70
dings Ltd. Investor ovšem v tomto případě nevydělává na pohybu ceny komodity, ale na pohybu ceny akcií daných společností, nebo při výplatě dividend. Pak je ještě moţnost investovat do platiny tím, ţe si ji koupím. Mohu si ji koupit ve formě investičních mincí. Tyto mince mají jak historickou cenu, tak i cenu vybraného kovu. Pro příklad se můţeme podívat na minci American Eagle Platinum 1/4 Oz Proof. Jedná se o platinovou minci, která je raţena v USA ve špičkové kvalitě, design Saint-Gaudens, Miley Busiek
Obrázek 12 Vyobrazení mincí vyrobených z platiny
Zdroj: http://www.zlate-mince.cz/lupa.asp?obr=z/US2006_Eagle_Platinum_14_1B.jpg
4.4
Palladium
Palladium je jeden z drahých kovů, který je obchodován na komoditních burzách. Tento kov má chemickou značku Pd, latinsky Palladium. Má atomové číslo 46. Palladium je měkký kov, který má stříbrno-bílou barvu. Je to přechodový kov platinové skupiny. Velmi se chemicky podobá platině. Je moţné ho extrahovat z mědi a rud niklu. V porovnání s ostatními drahými kovy má největší reaktivitu. Vyskytuje se ryzí a zároveň bývá v určitém procentu přítomen vţdy v horninách, které obsahují platinu a rhodium.
71
4.4.1
Nástin historie palladia
Datum zrodu palladia lze datovat na rok 1803. Izoloval jej anglický chemik William Hyde Wollaston. Jméno mu dal chemik podle jedné malé planetky Pallas, ta byla objevena v roce 1802. Kov je to velmi ušlechtilý, odolný, ale zároveň je kujný a taţný. Současně je i dobře tepelně a elektricky vodivý. Patří do triády lehkých platinových kovů. Do této skupiny patří také rhodium a ruthenium. V přírodě se vţdy vyskytuje ve směsi s ostatními drahými kovy, a to zejména v ryzí podobě. Je rozpustný v koncentrované kyselině dusičné a lučavce královské. Mezi zajímavé schopnosti palladia patří, ţe je schopné pohlcovat značné objemy plynného vodíku. Vykazuje i dobré katalytické vlastnosti, a to jak ve sloučeninách, tak i jako kovové. Palladium se vyskytuje jako volný kov, je legovaný s platinou a zlatem. Nalézá se v Austrálii, Etiopii, v Jiţní a Severní Americe, JAR. Mezi suverénně největší dodavatele tohoto kovu je světový trh Ruska. Rusko těţí více neţ polovinu světové produkce palladia. Největší naleziště má Rusko na Sibiři. Díky malému počtu dodavatelů je potencionální moţnost růstu ceny této komodity.
4.4.2
Použití
Palladium dnes nejvíce nalézá uplatnění hlavně v chemickém průmyslu, a to při výrobě průmyslových katalyzátorů. I s platinou se pouţívá při výrobě autokatalyzátorů.Tam slouţí hlavně k likvidaci neţádoucích látek, nespálených uhlovodíků a také oxidu uhelnatého z výfukových plynů. Pouţívá se také jako součást slitin pro dentální vyuţití jako náhrada draţších slitin na bázi zlata a našel uplatnění i ve šperkařském průmyslu. Ve šperkařském průmyslu je tento kov často brán jako náhrada pro platinu. Při výrobě šperků má uplatnění nejvíce v oblasti tzv. bílého zlata. V klenotech se pouţívá od roku 1939.
4.4.3
Jak to teď vypadá na trhu
Palladium se obchoduje na trhu ve velikosti unce. Svůj vzestup zaţilo nejvíce od roku 1997. V tomto roce byla cena za tuhle komoditu na 80 USD za unci. Do roku 2001 cena 72
velice rostla aţ se zastavila na 1100 USD za unci. Na této ceně se ale dlouhou dobu neudrţela a velice záhy spadla na cenu 170 USD. Co způsobilo takový růst a pak následný pád? Jedním slovem jde napsat Rusko. To jako dodavatel, který dodává na trh skoro dvě třetiny světového palladia, zneuţilo svého dominantního postavení. Palladium bylo potřeba pro všechny světové automobilky při výrobě katalyzátorů do automobilů. Kvůli této vyvolané krizi vzrostla cena této komodity během 4 let o 1300 %. Automobilky na to zareagovaly tak, ţe si našly jiné dodavatele, a tak cena palladia zase klesla, a to během kratší doby neţ vzrostla. Během dva a půl roku klesla bezmála o 85 %. Kvůli tomuto výkyvu cena palladia stagnovala. V roce 2005 nastal růstový trend. Je to díky větší poptávce po tomto kovu a také jeho většímu uplatnění na trhu. Hojně se vyuţívá ve šperkařském odvětví. V současné době se cena palladia pohybuje na ceně 550 USD49 za unci, jak můţeme vidět na následujícím grafu.
Obrázek 13 Vývoj ceny palladia
Zdroj: http://www.kitco.com/charts/popup/pd1825nyb.html
49
Cena vyčtena z grafu: http://www.kitco.com/charts/livepalladium.html 73
Od roku 2005, kdy se cena pohybovala lehce pod hranicí 200 USD za unci, vzrostla aţ na necelých 600 USD na přelomu roku 2007–2008. Po té následoval opět pád, který ovšem nevydrţel dlouho a následoval růst aţ na dnešní cenu.
4.4.4
Fundamentální analýza
U tohoto kovu ve, fundamentální analýze, musíme brát zřetel hlavně na to, k čemu se pouţívá a jaké má v současné době uplatnění a jestli toto uplatnění bude i v budoucnu či se snad bude i rozvíjet. Nejdůleţitějším a největším odběratelem palladia je průmysl, a to především jde do automobilových katalyzátorů. Důvodů je několik. Vliv ekologických organizací, které tlačí na přísnější emisní limity u výfukových plynů. Katalyzátor tuhle podmínku můţe splnit, a tak je dodáván do automobilů. Tím, ale stoupá cena potřebných materiálů na jejich výrobu a jedním z nich je i palladium. Dalším odvětvím, které má velkou spotřebu, je šperkařství. V tomto odvětví se nejvíce vyuţívá pro výrobu bílého zlata nebo i jako samostatná surovina na výrobu šperků. Jeho obliba v posledních letech stoupá a tím i spotřeba palladia. To vede k jeho větší ceně na komoditním trhu.
4.4.5
Možnosti obchodování
Palladium se obchoduje na komoditních burzách. Je ve standardizované podobě. Kdyţ budeme posuzovat obchodní burzu NYMEX, jsou údaje o kontraktu následující. Velikost obchodního kontraktu je 100 trojských uncí, coţ v přepočtu na kila je 3,11 kg. Pravidelné kontraktní měsíce jsou březen, červen, září a prosinec. V době krize se investoři přesouvají z akcií na obchodování s komoditami. Opět objevují kouzlo komodit a to působí na růst ceny komodit. Drahé kovy bývají často obchodníky nakupovány jako uchovatel a nabyvatele hodnoty. Dají se koupit od obchodníků s investičním zlatem či investičními mincemi. Výhodou jsou investiční slitky. Ty, na rozdíl od mincí, jsou osvobozeny od DPH. Sice se tolik nepouţívají k investičním účelům jako zlaté slitky, ale ta moţnost se zde na našem trhu nachází. Na následujícím obrázku vidíte, jak můţe vypadat slitek palladia.
74
Obrázek 14 Slitek palladia
Zdroj: http://www.colosseum.cz/userfiles/file/analyza/analyza_200602_palladium.pdf
75
5 Závěry a doporučení V této diplomové práci jsem se zaměřila na problematiku komoditních burz a drahých kovů. Jak bylo v cíli vytyčeno, čtenář zjistil, ţe v České republice nemají komoditní burzy lehkou pozici. Uţ jen z pohledu jejich vývoje – měly na něj poměrně málo času s porovnáním s komoditními burzami ve světě. Tato práce nás seznámila s komoditními burzami. Zjistili jsme, proč vlastně něco jako komoditní burza vzniklo. Uţ víme, jaké máme komoditní burzy v České republice a jaké obchody lze na našich komoditních burzách provést. Čtenář zjistil, ţe je velký rozdíl v komoditách obchodovaných na Plodinové burze Brno a Energetické burze Praha. Další dílčí cíl práce bylo seznámit čtenáře se zahraničními komoditními burzami. Tento cíl byl splněn. Čtenář se seznámil s nejvýznamnějšími komoditními burzami. Zjistil, kdy vznikly – mohl si tak porovnat, jak dlouho se obchoduje u nás a jaké zkušenosti s tímto obchodováním mají ve světě. Pak také má představu, co se na daných burzách obchoduje. Čtenář si také mohl udělat obrázek o tom, jaké jsou rozdíly mezi komoditními burzami u nás a ve světě. Je jich ale daleko více. Bohuţel všechny nemohly být v diplomové práci rozebrány, neboť na to zde není dostatečný prostor. V případě zájmu si kaţdý čtenář můţe více informací zjistit z dostupné literatury či internetu. Zjistil, jak jsou s komoditními burzami na tom vybrané státy Evropy. Diplomová práce se zaměřila i na moţnosti obchodování. Kdo vlastně obchoduje na komoditních burzách, zjistili jsme po přečtení, ţe nelze si na takovou burzu zajít a koupit pár uncí zlata. Toto lze provést přes zprostředkovatele – brokera. Tato práce také zpracovala, jak si vytyčila v dílčím cíli, jací účastníci jsou na komoditní burze. Důleţitý cíl, který byl také splněn, je, ţe se čtenář dověděl, jaké moţnosti obchodů komoditní burza nabízí. V lehké stravitelnosti podala tato práce obrázek o druzích obchodů. Zaměřila se na přímé termínové obchody, promptní a dodávkové obchody, hedgingové obchody, spekulační a opční obchody a také obchody prolongační a stravné. Nakonec se věnovala obchodům arbitráţním.
76
Kdyţ uţ nás práce seznámila s druhy obchodů, zaměřila se v další části na zadávání ochranných příkazů – stop-lossů. V této práci je i zpracováno několik způsobů, jak je moţné v dnešní době na komoditních burzách obchodovat podle technické analýzy. Jedná se zejména o support a rezistenci, klouzavý průměr, dvojitý vrchol a dvojité dno. V další části práce je popsaná moţnost obchodování z pohledu intradenního a pozičního obchodníka. V posledním dílčím cíli se seznámil čtenář s drahými kovy. Jaké jsou jejich historické milníky. K čemu se jaký drahý kov vyuţíval a k čemu slouţí v dnešní době. I tyto informace mohou slouţit k rozhodování, kam se bude jejich cena ubírat a jestli tedy chce investor do nich investovat či nikoli. V případě zájmu o investování jsou i popsána místa obchodování s daným drahým kovem. Nejvíce se čtenář dozví o zlatě. Je to také nejvíce diskutovaný kov. Jeho nedostatek vedl v minulé době k mnohým válkám, ale i třeba inflacím, a to jiţ od dob starověkého Egypta. Čtenář se seznámí s těmito kovy: zlato, stříbro platina a palladium. Hlavní cíl práce, seznámit čtenáře s komoditními trhy tak, aby se na nich začal orientovat, byl splněn. Pokud to však s investováním na komoditním trhu myslí čtenář váţně, určitě doporučuji další studium informací z internetu a knih, neboť tak obsáhlé téma nemůţe být kompletně probráno v rozsahu diplomové práce. K rozšíření vědomostí můţe čtenář začít s knihami a zdroji uvedenými v kapitole Seznam pouţité literatury.
77
6 Seznam použité literatury [1]
CENTRUM FINANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, S.R.O. Komoditní manuál zdarma. [cit. 2010-04-15]. Dostupný z http://www.financnik.cz/serial/komoditni-manual-zdarma.html
[2]
COLOSSEUM A. S. Vzdělání a informace. [cit. 2009-12-25]. Dostupný z http://www.colosseum.cz/
[3]
ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách.
[4]
ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech.
[5]
ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance.
[6]
ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování.
[7]
ČESKOMORAVSKÁ KOMODITNÍ BURZA KLADNO. O burze. [cit. 2009-12-25]. Dostupný z http://www.cmkbk.cz/cmkbk/portal/
[8]
ELDER. Alexander. Tradingem k bohatství. 1. vydání. 2006. ISBN 80-239-7048-8
[9]
FIO, DRUŢSTEVNÍ ZÁLOŢNA. Slovník ekonomických pojmů. [cit. 2010-02-17]. Dostupný z http://www.fio.cz/novy_navstevnik.itml
[10] GLADIŠ. Daniel. Naučte se investovat. 2. rozšířené vydání. 2005. ISBN 80-247-1205-9 [11] GRÚŇ, Lubomír. Peníze a právo. 1. vydání. 2009. ISBN 978–80-244-2337-1 [12] CHICAGO BOARD OF TRADE. Metals. [cit. 2009-12-05]. Dostupný z http://www.cmegroup.com/trading/metals/ [13] KOMODITNÍ BURZA PRAHA. Představení. [cit. 2009-11-22]. Dostupný z http://www.kbp.cz/files/bur_komor.asp [14] NESNÍDAL, Tomáš; PODHAJSKÝ, Petr. Obchodování na komoditních trzích. První vydání. 2005. ISBN 80-247-1499-X [15] NEW YORK MERCANTILE EXCHANGE. About. [cit. 2010-01-05]. Dostupný z http://www.cmegroup.com/ 78
[16] PLODINOVÁ BURZA BRNO. Kontakt. [cit. 2009-12-30]. Dostupný z http://www.pbb.cz/cz/pravidla-obchodovani.php [17] PLUMMER. Tony. Prognóza finančních trhů. 1. vydání. 2008. ISBN 978-80-251-1997-6 [18] POWER EXCHANGE CENTRAL EUROPE. O PXE. [cit. 2009-11-28]. Dostupný z http://www.pxe.cz/dokument.aspx?k=Co-Je-PXE [19] SYROVÝ, Petr. Investování pro začátečníky. 1. vydání. 2007. ISBN 80-247-1366-7 [20] TOM ŘEPÍK. Burzy a instituce. [cit. 2010-01-22]. Dostupný z http://www.komodity.cz/Burzy-instituce-2x453 [21] X-TRADE BROKERS DM S.A., ORGANIZAČNÍ SLOŢKA. Vzdělání. [cit. 2009-12-03].Dostupný z http://www.xtb.cz/vzdelani
79
7 Seznam použitých obrázků Obrázek 1 Sídlo Komoditní burzy Praha............................................................................. 19 Obrázek 2 Komodita v OCT SUGAR#11 ........................................................................... 39 Obrázek 3 Komodita v OCT SUGAR#11 s popiskem, kdy zadat stop-loss ....................... 40 Obrázek 4 Komodita v OCT SUGAR#11 s popiskem, prolomení hranice stop-lossu........ 41 Obrázek 5 Support a resistence ........................................................................................... 43 Obrázek 6 Znázornění klouzavého průměru ....................................................................... 45 Obrázek 7 Dvojitý vrchol .................................................................................................... 47 Obrázek 8 Náhrdelník jako ukázka bílého zlata .................................................................. 51 Obrázek 9 Vývoj ceny zlata................................................................................................. 54 Obrázek 10 Spotřeba vydobytého stříbra mezi jeho spotřebitele ........................................ 63 Obrázek 11 Vývoj ceny platiny ........................................................................................... 70 Obrázek 12 Vyobrazení mincí vyrobených z platiny .......................................................... 71 Obrázek 13 Vývoj ceny palladia ......................................................................................... 73 Obrázek 14 Slitek palladia ................................................................................................... 75
80
