Komentáře k výsledkům jednotlivých zkoušek – prosinec 2014
Zkoušky v Systému certifikace a vzdělávání účetních v ČR („systém certifikace“) se konaly v řádně vyhlášeném termínu 8. – 15. prosince 2014 v prostorách ICÚ, a.s. (Praha 1, Hybernská 24). Celkem se všech zkoušek zúčastnilo 259 adeptů systému certifikace, z nichž 167 absolvovalo zkoušku/y úspěšně. Tomu odpovídá celková úspěšnost 64,48 % (k úspěšnému zvládnutí zkoušky bylo ve všech disciplínách zapotřebí získat min. 50 bodů z maximální bodové dotace 100 bodů v časovém limitu tří hodin). V následující tabulce uvádíme (v %) průměrnou úspěšnost, které bylo dosaženo u zkoušek systému certifikace konaných v období prosinec 2009 – prosinec 2014. 12/2014
6/2014
12/2013
6/2013
12/2012
6/2012
12/2011
6/20111
12/2010
6/2010
12/2009
64,48
71,67
68,25
58,58
68,80
73,35
70,62
70,45
64,86
67,69
68,36
Dne 20. 1. 2015 byly výsledky zkoušek schváleny Komitétem pro certifikaci a vzdělávání SÚ, a následně byly zveřejněny dne 26. 1. 2015, a to písemnou formou (výpis z evidence zkoušek a praxe) a dále na webových stránkách ICÚ, a.s. www.icu-praha.cz v přehledu zkoušek na příslušných registračních kartách. Níže uvádíme výsledky jednotlivých zkoušek, příp. jejich jednotlivých částí. Součástí tohoto závěrečného komentáře jsou také postřehy a doporučení zkušebních komisařů, které by měly pomoci posluchačům při jejich další přípravě. ZKOUŠKA Č. 1 ÚČETNICTVÍ – PRINCIPY A TECHNIKY Zkoušku absolvovalo 37 posluchačů, 12 posluchačů složilo zkoušku úspěšně. Úspěšnost zkoušky (v %) je níže uvedena ve srovnání s předchozími zkouškovými termíny. 12/2014
6/2014
12/2013
6/2013
12/2012
6/2012
12/2011
6/20111
12/2010
6/2010
12/2009
32,43
63,64
52,00
50,00
68,00
80,95
64,05
52,17
68,57
62,50
73,91
Maximálně bylo dosaženo 74 bodů, minimálně bylo přiděleno 12 bodů. Z úspěšných posluchačů překročili sedmdesátibodovou hranici 4 posluchači, 2 posluchači byli hodnoceni v rozpětí 60 – 69 bodů, zbývající (6) dosáhli na bodové hodnocení v hranici 50 – 59 bodů. Z posluchačů, kteří u zkoušky neuspěli, bylo dvacet posluchačů hodnoceno méně než čtyřiceti body. Zkouškové zadání bylo rozděleno do třech částí – testové otázky, otázky s volnou odpovědí a příklady. V rámci testových otázek (výběr správné odpovědi z několika nabízených variant) mohli posluchači získat maximálně 20 bodů za dvacet otázek, přičemž výsledné průměrné hodnocení této části zkoušky bylo 11,81 bodu (rozpětí přiděleného bodového hodnocení se v této části zkoušky pohybovalo od 7 do 16 bodů). Téměř všichni posluchači chybovali v otázce č. 5, která cílila na opravné položky. Většina posluchačů chybovala v otázce č. 9 (kurzová ztráta x hodnota pasiv v rozvaze) – posluchači jako by zapomínali na „podvojnost“. Dále se častěji objevovaly chyby v otázkách č. 4 (změny v odpisovém plánu a jejich zachycení), č. 7 (přehled o peněžních tocích), č. 18 (nejčastěji bylo chybně uváděno, že pozemky ve vlastnictví ÚJ jsou vykazovány vždy jako DHM), č. 20 (co patří do mimořádného výsledku hospodaření), otázkách č. 1 a č. 16, které cílily na problematiku oceňování. V části otázek s volnou odpovědí mohli posluchači získat maximálně 10 bodů za pět otázek. Průměrné hodnocení v této části zkoušky dosáhlo 5,27 bodu (bodové rozpětí 1 – 9 bodů). Chyby se vyskytovaly zejm. v otázkách č. 1 (rozdíl mezi dluhem a závazkem), č. 4 (vznik oceňovacích rozdílů k nabytému majetku), ale také v otázce č. 2 (uvedení položek, které jsou považovány za výkony ve výkazu zisku a ztráty v druhovém členění). Překvapivě činila některým posluchačům problém i otázka č. 5, která cílila na způsob zveřejnění účetní závěrky – objevily se neúplné odpovědi, ale také testy zcela bez odpovědi na tuto otázku. Stěžejní část zkoušky byla tvořena pěti příklady. Maximálně bylo možné přidělit 70 bodů, průměrně však bylo dosaženo výsledku pouze 25,62 bodu (min. hodnocení v této části zkoušky byly 4 body, maximální pak 52 bodů), tj. 36,6 % průměrná úspěšnost v této části. Výsledky této části zkoušky byly, i ve srovnání s předchozími roky, jednoznačně nejslabší. Téměř třetina posluchačů vynechala celé dva příklady, někteří z nich dokonce tři celé příklady – pro úspěšné zvládnutí zkoušky není možné takovou část zkoušky vynechat. Příklad č. 1 byl zaměřen na sestavení části rozvahy a výkazu zisku a ztráty, v tomto termínu byl zaměřen na závazky, konkrétně bankovní úvěry. Průměrné hodnocení tohoto příkladu dosahovalo 5,03 bodu z maximálního počtu 18 bodů (rozpětí 0 (tři posluchači vůbec tento příklad neřešili) – 14 bodů). Průměrná úspěšnost řešení tohoto příkladu 27,94 %. Bohužel se opět potvrdila skutečnost, že posluchači jsou „zběhlí“ v účtování, nikoli ve vykazování. Řada adeptů uváděla ve svých odpovědích souvztažné účetní zápisy, ale již nedokázala tuto dílčí odpověď promítnout do rozvahy. Problém činila bohužel i struktura rozvahy. Přestože již bylo několikrát
© ICÚ, a.s., 26. 1. 2015 1
Komentáře k výsledkům jednotlivých zkoušek – prosinec 2014
zdůrazněno, že zkouška se bude zaměřovat nejen na účtování, ale i na částečné sestavování výkazů, adepti jakoby na tuto skutečnost nebrali zřetel. Podobný typ příkladu byl navíc u většiny minulých zkoušek (pouze byl zaměřený na jinou oblast). V této souvislosti je třeba zdůraznit, že i nadcházející zkoušková zadání se budou zaměřovat více na dopady transakcí do účetní závěrky, než na pouhé podvojné účetní zápisy. Příklad č. 2 cílil na přehled o peněžních tocích. Průměrné hodnocení tohoto příkladu dosahovalo 4,72 bodu z maxima, které činilo 15 bodů (úspěšnost 31,47 %), přičemž sedm adeptů se o jeho řešení vůbec nepokusilo; rozpětí přidělených bodů činilo 0 – 11 bodů). Podobný typ příkladu se navíc objevil v minulých zkouškách. Cílem nebylo sestavit celý výkaz, ale pro vybrané transakce uvést, jak a v jaké části výkazu o peněžních tocích se projeví. Problematika cash flow je jednou z oblastí, která, byť je již dlouhodobě testována, činí stále větší či menší obtíže. I nadále bude předmětem testování znalostí, resp. jejich praktické aplikace. Úkolem třetího příkladu bylo sestavení výkazu zisku a ztráty v účelovém členění. Průměrné hodnocení příkladu 8,35 bodu z maximálního počtu 21 bodů prezentuje průměrnou úspěšnost 39,76 %; rozpětí přiděleného hodnocení 0 – 21 bodů. Je zřejmé, že někteří posluchači se na tento příklad připravili, možná po zkušenosti z červnového termínu, neboť 16 posluchačů získalo v této části alespoň polovinu možné bodové dotace, z toho dva posluchači získali plný počet bodů, třem posluchačům „uteklo“ maximu o 1-2 body. Na druhou stranu se o řešení tohoto příkladu nepokusila zhruba třetina zúčastněných. Opět se ukazuje neznalost adeptů v oblasti struktury výkazů. Předmětem čtvrtého příkladu bylo zaúčtování účetních případů, které se vztahovaly k zadaným událostem. Příklad tohoto typu patřil v minulosti k úspěšným částem zkoušky, ale tentokrát činilo problémy překvapivě i účtování (dosaženo průměrného hodnocení 5,39 bodu z maximálního počtu 10 bodů, rozpětí přidělených bodů 0 – 9). Trendem zkoušky je omezit bodovou dotaci k těmto typům příkladů a více ověřovat komplexní znalosti adeptů. Poslední příklad byl zaměřen na problematiku opravných položek – úkolem bylo určit výši OP a výsledkový dopad tvorby/zúčtování OP. Tento příklad byl hodnocen maximálně 6 body, průměrný počet dosažených bodů – 1,96 bodu, bodové rozpětí 0 (10x) – 5 bodů. Pokud adepti spočítali dopad informací na výši opravné položky, tak ve většině případů nebyli schopni určit výsledkový efekt těchto transakcí (porovnání konečného a počátečního stavu opravné položky. Ve většině případů posluchači k počátečnímu stavu opravné položky zaúčtovali dopad jednotlivých informací, namísto aby porovnali počáteční stav s požadovanou opravnou položkou na konci období. Výsledek prosincové zkoušky Účetnictví principy a techniky je velice neuspokojivý. Zejm. v části praktických příkladů jde o výsledek alarmující. Příklady přitom nebyly zařazeny v tomto termínu zcela nově, typově se opakují. ZKOUŠKA Č. 2 PRÁVO Zkoušku absolvovalo 28 posluchačů, 17 posluchačů složilo zkoušku úspěšně. Úspěšnost zkoušky (v %) je níže uvedena ve srovnání s předchozími zkouškovými termíny. 12/2014
6/2014
12/2013
6/2013
12/2012
6/2012
12/2011
6/20111
12/2010
6/2010
12/2009
60,71
86,36
65,38
52,63
70,00
72,50
54,55
70,27
85,42
83,61
62,50
Maximální počet dosažených bodů 90, minimálně bylo dosaženo 20 bodů. Zkouškové zadání obsahovalo 10 testových otázek, kde volili adepti zkoušky správnou odpověď z několika nabízených variant, a 20 otázek s volnou odpovědí. Skladba jednotlivých otázek byla následující: Základní principy EU: 1 otázka Trestní právo: 1 otázka Občanské právo procesní: 1 otázka Finanční právo – správa daní a poplatků: 1 otázka Správní právo: 1 otázka Pracovní právo: 5 otázek Občanské právo hmotné: 7 otázek Obchodní právo/právo obchodních korporací: 7 otázek Úpadkové právo: 1 otázka Směnky a šeky: 2 otázky Právo cenných papírů: 2 otázky
© ICÚ, a.s., 26. 1. 2015 2
Komentáře k výsledkům jednotlivých zkoušek – prosinec 2014
Právo sociálního zabezpečení:
1 otázka
Zkouškové zadání bylo připraveno podle legislativního stavu k 1. 1. 2014 a odráželo změny související s rekodifikací občanského práva, potažmo dalších oblastí práva, které na tuto změnu musely reagovat. Otázky směřovaly k ověření základních znalostí uchazečů ze všech hlavních oborů práva soukromého a dále k ověření schopností uchazečů jejich znalosti v těchto oborech prakticky aplikovat. Z oborů práva veřejného byl opakovaně testován obor práva trestního, správního a práva finančního, z něj pak daňové řízení podle daňového řádu. Opakovaně byla zařazena otázka k ověření základních znalostí úpadkového práva. Nově byla zařazena otázka z oboru práva sociálního zabezpečení. Uchazeči v průběhu této zkoušky chybovali ve všech otázkách. V případě otázky č. 1 týkající se práva Evropské unie téměř nikdo z uchazečů nepodal správnou odpověď na všechny tři body. V případě otázky č. 6 týkající se daňového řízení překvapivě pouze malá část uchazečů byla schopna správně určit délku lhůty pro odvolání proti rozhodnutí správce daně. Relativně menší chybovost se projevila u testových otázek z oboru pracovního práva. Je pozitivní, že uchazeči s ohledem na soustavně kladený důraz na testování tohoto oboru věnují přípravě zjevně zvýšenou míru pozornosti. Vyšší chybovost se projevila pouze v případě otázky č. 7 týkající se definičních znaků pracovního poměru jako závislé práce, kde řada uchazečů udávala v odpovědi obsahové náležitosti pracovní smlouvy. Dále uchazeči častěji chybovali v otázce č. 11 týkající se způsobu stanovení mzdy zaměstnance v pracovním poměru. V případě oboru občanského práva hmotného uchazeči byli většinou správně schopni v případě otázky č. 14 určit tři základní druhy právnických osob a otázky č. 18 vysvětlit rozdíl mezi absolutním a relativním majetkovým právem. Vysokou chybovost naopak tentokrát vykazovaly i základní otázky z oboru práva obchodních korporací, překvapivě zejména i otázka č. 19, která měla ověřit základní znalosti uchazečů o poměrech společníků v kapitálových obchodních korporacích, v daném případě společnosti s ručením omezeným a jejich odpovědnosti vůči třetím osobám. Jako problematická se ovšem projevila také otázka z oboru práva cenných papírů č. 27 týkající se druhu a formy akcií – rozdělení akcií by mělo patřit k základním znalostem. Pouze cca polovina uchazečů byla schopna správně odpovědět na nově zařazenou testovou otázku týkající se práva sociálního zabezpečení, což je poměrně překvapivé, stejně jako fakt, že se mnozí domnívají, že není stanovena min. výše vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění OSVČ. Stejně jako v případě minulých zkoušek v řadě případů odpovídali uchazeči neurčitě, případně neúplně. Za takové odpovědi nemohl být přidělen plný počet bodů. V celkovém pohledu lze hodnotit celkový výsledek zkoušky spíše jako průměrný, ovšem posluchači, kteří zkoušku úspěšně zvládli, dosahovali ve srovnání s předchozími zkouškovými termíny vyššího počtu bodového hodnocení – dva posluchači dosáhli na více jak 80 bodů, šest posluchačů bylo hodnoceno v rozpětí 70 – 80 bodů, u čtyř posluchačů přesáhlo hodnocení šedesát bodů. Naopak posluchači, kteří u zkoušky neuspěli, dosahovali velmi nízkého počtu bodů – 4 posluchači spadají do kategorie méně než 40 bodů a dokonce 6 posluchačů bylo hodnoceno méně než třiceti body. ZKOUŠKA Č. 3 KMIT Zkoušku skládalo 6 uchazečů, zkoušku úspěšně složilo 5 uchazečů, úspěšnost zkoušky dosáhla 83,33 % (minimální počet dosažených bodů činil 37, nejlepší řešitel získal 80 bodů). 12/2014
6/2014
12/2013
6/2013
12/2012
6/2012
12/2011
6/20111
12/2010
6/2010
12/2009
83,33
88,89
60,00
80,00
35,71
100,00
69,23
100,00
84,21
58,33
62,50
Zkouškové zadání obsahovalo 5 testových otázek, kde volili uchazeči správnou odpověď z několika nabízených variant, 2 otázky s volnou odpovědí a 6 příkladů. „Zaškrtávací“ odpovědi uchazečům potíže nečinily, výsledky v nich byly tentokráte spíše mírně nadprůměrné; maximálně bylo možné v této části zkoušky dosáhnout 10 bodů, přičemž průměrně bylo dosaženo7,7 bodu (tři posluchači dosáhli možného maxima), při bodovém rozpětí 4 – 10 bodů. Otázky s volnou odpovědí cílily na znalosti z oblasti informačních systémů a v tomto zkouškovém termínu je posluchači zvládli velmi dobře; maximálně bylo možné dosáhnout 10 bodů, průměrně bylo dosaženo 8 bodů (bodové rozpětí 5 – 10 bodů), přičemž opět tři posluchači dosáhli na maximum přidělovaných bodů. V poslední části zkoušky, kterou tvořilo šest příkladů, mohli posluchači získat až 80 bodů. Průměrně bylo dosaženo 43,8 bodu (bodové rozpětí přiděleného hodnocení v této části zkoušky 23 – 65 bodů). Posluchači nejčastěji chybovali v příkladech č. 2, 5 a 6. Znalosti mezi jednotlivými předepsanými partiemi zkoušky byly tentokráte celkově rozloženy spíše rovnoměrně.
© ICÚ, a.s., 26. 1. 2015 3
Komentáře k výsledkům jednotlivých zkoušek – prosinec 2014
ZKOUŠKA Č. 4 MANAŽERSKÁ EKONOMIKA Zkoušku absolvovalo 8 posluchačů, přičemž všichni v tomto termínu absolvovali zkoušku úspěšně. Úspěšnost zkoušky (v %) je níže uvedena ve srovnání s předchozími zkouškovými termíny. 12/2014
6/2014
12/2013
6/2013
12/2012
6/2012
12/2011
6/20111
12/2010
6/2010
12/2009
100,00
77,78
85,71
61,54
66,67
88,89
80,00
81,25
70,00
84,21
88,89
U této zkoušky bylo dosaženo maxima 88 bodů, naopak nejnižším výsledkem bylo dosažení 54 bodů. Zkouškové zadání bylo rozděleno na tři části – 20 testových otázek, kde bylo úkolem zvolit správnou odpověď z pěti nabízených variant (maximální bodová dotace 20 bodů); 10 otázek s volnou odpovědí (maximální bodová dotace 20 bodů; maximální bodová dotace jedné otázky 2 body); 9 příkladů (maximální bodová dotace této části zkoušky 60 bodů). Testové otázky byly tentokrát zvládnuty spíše nadprůměrně, průměrně bylo dosaženo výsledku 16,38 bodu, bodové rozpětí přiděleného hodnocení se v této části pohybovalo od 13 do 18 bodů. Chybné odpovědi se nejčastěji překvapivě objevily u otázky č. 15 (využití Miller-Orrova modelu), č. 16 (oblast logistiky) a č. 20 (zaměření marketingové koncepce). Průměrné hodnocení druhé části zkoušky – otázky s volnou odpovědí dosahovalo 15,13 bodu – dá se tedy i zde konstatovat, že posluchači byli dobře připraveni a otázky zvládli bez větších obtíží (bodové rozpětí přiděleného bodového hodnocení 12 – 20 bodů). Posluchači nejčastěji chybovali v otázkách č. 4 (dlouhodobý ekonomický růst), č. 9 (rozdíly mezi utopenými fixními náklady a vyhnutelnými fixními náklady) a č. 10 (indikativní rozpočet a jeho užití). Překvapivě se chyby objevily u otázky č. 8, která cílila na účelové členění nákladů, což je oblast, se kterou by se posluchači měli setkat zejm. ve své praxi, a očekávány byly precizní odpovědi. Zmínit lze také neúplné odpovědi u otázky č. 6, která cílila na oblast marketingu (matice BCG). V závěrečné části, ve které byly zařazeny příklady, dosahovali posluchači průměrného výsledku 41,25 bodu (rozpětí dosažených bodů 27 – 55). Všichni posluchači dosáhli maxima možných bodů u příkladu č. 8 (WACC). Téměř všichni posluchači dosáhli maxima u příkladu č. 4 (využití výrobní kapacity), u příkladu č. 5 (FN, bod zvratu) a příkladu č. 3 (doplnění chybějících hodnot rozvahy, výpočet celkové zadluženosti a určení, zda firma preferuje k financování cizí zdroje). Naopak nejméně úspěšné bylo řešení příkladu č. 9, kdy více jak polovina posluchačů nezískala žádný bod – příklad cílil na problematiku řízení zásob (na druhou stranu je třeba říci, že zbývající posluchači získali z tohoto příkladu maximum možných bodů). Celkově lze výsledky prosincové zkoušky hodnotit jako uspokojivé. Z řešení bylo možné vypozorovat, že posluchači byli připraveni jak teoreticky, tak pro praktickou část zkoušky. V jednom případě bylo zřejmé, že posluchač v přípravě „omezil“ část mikroekonomie a makroekonomie, což by se nemuselo při jinak postaveném zadání „vyplatit“. Zopakovat je třeba na závěr to, že je překvapivé, jaké potíže činí posluchačům problematika již zmíněného cash flow, ale také členění nákladů, což jsou oblasti, se kterými se posluchači setkávají nejen v praxi, ale také v jiných disciplínách. ZKOUŠKA Č. 5 DANĚ Zkoušku absolvovalo 47 posluchačů, přičemž 38 posluchačů složilo zkoušku úspěšně. Úspěšnost zkoušky (v %) je níže uvedena ve srovnání s předchozími zkouškovými termíny. 12/2014
6/2014
12/2013
6/2013
12/2012
6/2012
12/2011
6/20111
12/2010
6/2010
12/2009
80,85
50,00
84,21
42,11
81,82
89,19
62,79
73,08
57,41
76,19
77,03
U zkoušky Daně bylo dosaženo maxima 83 bodů, nejnižší výsledné hodnocení činilo 29 bodů. Na osmdesátibodovou hranici dosáhli čtyři posluchači, šest posluchačů bylo hodnoceno v rozpětí 70 – 79 bodů a 18 posluchačů dosáhlo na bodové hodnocení od 60 do 69 bodů. I dílčí výsledky prosincové zkoušky Daně je možné hodnotit jako velmi uspokojivé. Zkouškové zadání bylo rozvrženo do tří částí – testové otázky, dílčí příklady a otázky s volnou odpovědí, strukturované příklady. V části testových otázek bylo zařazeno deset otázek, u kterých měli posluchači označit správnou odpověď z nabízených tvrzení. Z maximálního počtu 10 bodů bylo průměrně dosaženo pouze 6,6 bodů (rozpětí 2 – 10 bodů). Plného počtu bodového hodnocení dosáhli tři posluchači, více jak polovinu bodové dotace dosáhlo u této části zkoušky 39 posluchačů. Testové otázky byly zacíleny na oblast správy daní, daní ze spotřeby a majetkové
© ICÚ, a.s., 26. 1. 2015 4
Komentáře k výsledkům jednotlivých zkoušek – prosinec 2014
daně. Největší počet chyb se objevil u otázek č. 2 (u této otázky vznikaly časté chyby zřejmě nepozorným čtením zadání) a č. 9 (oblast daně z nabytí nemovitých věcí). Dále lze zmínit častější problémy u otázek č. 3 (jednání zmocněnce a zmocnitele), č. 4 (posečkání úhrady daně), č. 7 (stanovení místa plnění při poskytnutí služby) a č. 10 (příslušenství daně ve smyslu daňového řádu). Ve druhé části zkoušky, kterou tvořilo 9 dílčích příkladů či otázek s volnou odpovědí, dosáhlo průměrné hodnocení 10 bodů z dvaceti možný (rozpětí 4 – 16 bodů). Na přidělené maximum 16 bodů dosáhli tři posluchači, více jak polovinu bodové dotace získalo v této části zkoušky celkem 27 posluchačů. Dílčí otázky a příklady byly cíleny zejm. na daně z příjmů, majetkové daně, silniční daň a DPH. Téměř všichni posluchači překvapivě chybovali v otázce č. 1 (výpočet čisté mzdy a určení celkové výše pojistného na veřejné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení), někteří zbytečně ztráceli body za to, že nedopočítali výši čisté mzdy, a dále se chyby častěji objevovaly v chybném uplatňování „měsíční“ slevy na manžela. K častým chybám docházelo také při výpočtu silniční daně (otázka č. 8) a v otázce č. 4 (oblast DPH). Nejméně problematická se projevila otázka č. 9, kterou zvládla většina posluchačů bez problémů. Poslední část zkoušky byla tvořena čtyřmi strukturovanými příklady a cílila na stěžejní oblasti, na DZP FO, DZP PO a DPH; dále byl zařazen příklad na výpočet odpisů (stejně jako v předchozích zkouškových termínech). Tentokrát se již tolik nestávalo, že by účastníci v této části zkoušky vynechali i několik příkladů – dva řešitelé vynechali dva příklady, čtyři jeden příklad. Průměrné hodnocení této části zkoušky dosáhlo 43,74 bodu, bodové rozpětí přiděleného hodnocení 13 – 63 bodů; 38 posluchačů dosáhlo v této části zkoušky min. polovinu možné bodové dotace. Strukturovaný příklad č. 1 byl zaměřen na daň z příjmů fyzických osob. Příklad se pokusili vyřešit téměř všichni zúčastnění, průměrné bodové hodnocení dosáhlo 10,39 bodu (maximum, které bylo možné získat: 20 bodů; rozpětí přiděleného bodového hodnocení 0 – 18 bodů). Časté chyby se vyskytovaly u určení dílčího základu daně z pronájmu, ale také v odčitatelných položkách, slevách na dani a daňovém zvýhodnění, a dále také ve výpočtu zálohy na daň z příjmů a u stanovení termínu a četnosti záloh. Je třeba zde zmínit i nepozornost při čtení zadání – řada uchazečů přebírá částky ze zadání, ale již dále „neřešila“, zda je o měsíční či roční výši. Strukturovaný příklad č. 2 cílil na daň z příjmů právnických osob. Příklad se pokusili vyřešit téměř všichni posluchači – průměrné hodnocení této části zkoušky bylo 12,88 bodu (maximálně bylo možné získat 20 bodů; rozpětí přiděleného bodového hodnocení 0 – 19 bodů). Nejčastějšími chybami bylo nesprávné rozlišení položek zvyšujících a snižujících výsledek hospodaření pro účely tvorby základu daně, dále nesprávné nakládání s položkami odčitatelnými od základu daně. Strukturovaný příklad č. 3 byl zaměřen na daň z přidané hodnoty. V minulosti též příklad, do jehož řešení se posluchači v mnoha případech ani nepustili. Příklad byl hodnocen také maximálním počtem 20 bodů, průměrné hodnocení tohoto příkladu dosáhlo počtu 14,46 bodu (rozpětí udělených bodů 0 – 20). Mezi nejčastější chyby můžeme zařadit špatné krácení či úplné opomenutí krácení nároku na odpočet, a dále určení položek, které nejsou zdanitelným plněním, či z nich nelze uplatnit nárok na odpočet. Poslední oblastí, která byla zařazena do této části zkoušky, byly odpisy. Tentokrát se řešení s touto problematikou posluchačům, ve srovnání s předchozími termíny, spíše nedařilo. Úplným a správným řešením tohoto příkladu bylo možné získat 10 bodů, průměrné hodnocení bylo 5,91 bodu (rozpětí udělených bodů 0 – 10). Stálým problémem je obecně nepozornost při čtení zadání, uvádění odpovědí, které nesouvisí s položenou otázkou – v takovém případě pouze běží čas a nejsou získávány body. Neřešení větší části zadaných úkolů je dalším problémem – v posledních dvou termínech se již tento problém nevyskytuje tak často, ale zejm. lze apelovat na posluchače, kteří nebyli u zkoušky úspěšní, aby se při příští zkoušce pokusili o řešení všech částí zkoušky. U výpočtů je třeba dále zdůraznit, aby posluchači uváděli celý postup – neuvedení špatného výsledku bez postupu, vede ke ztrátě všech bodů – v opačném případě, pokud je postup správný a dojde k početní chybě, lze částečně body přidělit. V přípravě lze doporučit stále více cílit na DZP FO, která je stále „nejslabší“ částí zkoušky.
© ICÚ, a.s., 26. 1. 2015 5
Komentáře k výsledkům jednotlivých zkoušek – prosinec 2014
ZKOUŠKA Č. 6 FINANČNÍ ÚČETNICTVÍ A VÝKAZNICTVÍ Zkoušku absolvovalo 35 posluchačů, 14 posluchačů složilo zkoušku úspěšně. Úspěšnost zkoušky (v %) je níže uvedena ve srovnání s předchozími zkouškovými termíny. 12/2014
6/2014
12/2013
6/2013
12/2012
6/2012
12/2011
6/20111
12/2010
6/2010
12/2009
40,00
67,57
34,09
39,34
44,83
51,92
62,34
55,77
38,37
32,32
25,24
Statistika hodnocení a úspěšnosti zkoušky Uspělo Neuspělo Celkem Max počet bodů Min počet bodů
14 21 35
Celkem 40 % 60 % 100 % 80 18
Výsledky zkoušky Finanční účetnictví a výkaznictví z prosince 2014 se v míře úspěšnosti (40 %) navrátily k výsledkům dosahovaným v předcházejících letech s výjimkou termínu červen 2014, kdy se úspěšnost vychýlila na hodnotu 63 %. Aktuální zadání zkoušky bylo od předcházejících verzí mírně upraveno, neboť byl snížen počet příkladů v druhé části (ze tří na dva), což bylo současně spojeno s navýšením bodového hodnocení obsažených příkladů. V důsledku se tak vytvořil prostor pro bodové hodnocení preciznosti zpracovaných odpovědí, kde stále řada účastníků zkoušky zaostává za ideálním stavem a za jistým očekáváním, který by profesní účetní měl naplňovat. Zadání všech úkolů obsažených ve zkouškovém zadání vycházelo z doporučené literatury a českých účetních předpisů s účinností od 1. 1. 2014, reagovalo na požadavky uvedené v sylabu ke zkoušce a časový prostor pro zpracování zkoušky v délce 3 hodin by měl být dostačující. Tyto skutečnosti byly potvrzeny taktéž recenzentem a zkušebními „testovači“ před konáním zkoušky. Finální bodové hodnocení zkoušky je rozmezí od 18 do 80 bodů a zejména horní mez potvrzuje skutečnost, že dobře připravený účastník zkoušky měl být schopen zkoušku úspěšně zpracovat (polovina z úspěšných účastníků měla 60 a více bodů). Spodní hranice je naopak příkladem naprosto nepřipravených účastníků, což současně s uvážením, že jde o zkoušku z účetnictví v rámci certifikace účetních, vzbuzuje otázky. Zkouškové zadání mělo, obdobně jako v předcházejících termínech, tři stěžejní části, které různou formou mají za cíl prověřit znalosti adepta certifikace. Část I. : Testové otázky Cíl: V prosincovém termínu byly otázky ve své formě upraveny, kdy polovina otázek byla formou výběru správné odpovědi a u druhé poloviny se jednalo o potvrzení nebo vyvrácení pravdivosti zadaného výroku. Testové otázky byly voleny z oblastí, u nichž je požadována základní znalost adepta, určitý přehled, nikoliv hloubka. Ve dvou otázkách byla i reflexe nové úpravy obsažené v českých účetních předpisech od 1. 1. 2014 a bylo na odpovědích vidět, že někteří účastníci při své přípravě vlastní text předpisů vynechávají a nejsou schopni na takové otázky odpovědět správně. Komentáře: Celkové hodnocení otázek bylo spíše nadprůměrné, většina testů dosáhla více jak 5 bodů (průměrné bodové hodnocení 6,8 bodu; bodové rozpětí 5 – 9 bodů). Žádný test však nedosáhl 10 bodů v této části. Část II. : Strukturované příklady a související teorie Cílem této části bylo prověřit schopnost adepta aplikovat získané znalosti z účetních pravidel na relevantní propočty ovlivňující účetní informace poskytované v účetních výkazech. Příklad č. 1 – Konsolidace rozvahy včetně vnitroskupinových transakcí – 22 bodů Zadání požaduje sestavit konsolidovanou rozvahu na konci účetního období, v němž došlo k akvizici dceřiného podniku, navíc každý účastník měl zvážit vhodný účetní přístup k zachycení a ocenění ochranné známky a měl svůj postoj zdůvodnit. Zde se opět projevil nedostatek řady účastníků, kterým je neschopnost argumentovat určitý postoj, rozhodnutí. V řadě testů toto úplně chybělo. Ke zpracování řešení byla poskytnuta konsolidační tabulka, která měla snížit čas pro zpracování a zpřehlednit řešení. Bylo znát, že řada adeptů neví, jak s tabulkou pracovat, byli schopni činit nepodvojné úpravy rozvahy. Průměrné hodnocení 7,37 bodu; bodové rozpětí 0 – 21 bodů.
© ICÚ, a.s., 26. 1. 2015 6
Komentáře k výsledkům jednotlivých zkoušek – prosinec 2014
Příklad č. 2 – Rezervy, leasing a dlouhodobý majetek – použití IFRS – 18 bodů Druhý příklad byly ve své podstatě tři mini příklady z oblasti použití IFRS a jednalo se o rovinu velmi základních úvah s jednoduchým počítáním. Odpovědi měly být krátké a výstižné, většinou krátký popis a správné číslo. Bohužel se stále potvrzuje, že řada účastníků není schopna určitého nadhledu a ztrácí se v nepožadovaných detailech a rozepisování. První mini příklad (úkol) diskutoval otázku vytvoření rezervy na soudní spor a rezervy na záruční opravy současně s jejich oceněním. Zde byl většinou problém s oceněním rezervy na soudní spor, kde se měla použít varianta nejpravděpodobnějšího plnění. Větší nedostatky vykazoval druhý mini příklad (úkol) diskutující otázku zachycení stavebních úprav najatých prostor a rezervy na jejich odstranění po skončení nájmu. Ačkoliv měla proběhnout aktivace do ocenění majetku, někteří účastníci stavební úpravy promítali do výsledovky, uvažovali je jako nájemné a jiné až nepochopitelné varianty řešení. Poslední mini příklad (úkol) byl pouze o prodeji dlouhodobého majetku a vyčíslení efektu z prodeje včetně prezentace ve výsledovce. Ačkoliv bylo požadováno řešení dle IFRS, většina účastníků dělala řešení dle CZ předpisů a bylo znát, že v zásadě neumějí tak jednoduchou transakci správně zachytit. Průměrné hodnocení 7,61 bodu; bodové rozpětí 0 – 16 bodů. Část III. : Komplexní příklady Cíl: Zaměření komplexních příkladů – zpracování přehledu o peněžních tocích, přehledu o změnách ve vlastním kapitálu a účetních výkazů v souladu s českými účetními předpisy. Cílem těchto příkladů bylo hloubkově prověřit ve složitějších příkladech látku, kterou by měl adept znát do jisté míry již ze základního kurzu. Komplexní příklad č. 1 – Přehled o peněžních tocích a přehled o změnách ve vlastním kapitálu Sestavení výkazu peněžních toků začíná být příkladem, na kterém většina účastníků nabírá body, protože se již je schopna na povinný příklad připravit. I přesto jsou stále výjimečné případy, kdy je řešení katastrofální. V tomto termínu byla již i většina účastníků schopna správně sestavit přehled o změnách ve vlastním kapitálu (možná tomu ale pomohla přednastavená tabulka). Příklad byl doplněn otázkou, v jaké části přehledu o peněžních tocích bude zahrnuta platba za pořízení práva stavby – otázka, která měla reflektovat opět povědomí o aktuální úpravě českých účetních předpisů. Odpovědi byly variantní. Průměrné hodnocení 15,17 bodu; bodové rozpětí 3 – 25 bodů. Příklad č. 2 – Sestavení rozvahy a výkazu zisku a ztráty Příklad je do jisté míry otestováním schopnosti účastníků zpracovat větší množství informací ve vymezeném čase do požadovaných účetních výkazů. Účastník musel řešit dlouhodobý majetek a jeho odpisování, časové rozlišení nájmu, zásoby a jejich oceňování včetně ocenění výroby, do úvodního odstavce zadání byla také promítnuta reakce společností na novou úpravu obchodního práva. Oproti dřívějším variantám zadání obsahovalo popis několika událostí, které se staly v prosinci 2014, a které si měl každý účastník zaúčtovat, zachytit apod. Úkolem bylo sestavit rozvahu na konci roku a výsledovku pouze za prosinec 2014, aby ta reflektovala výsledek toho jednoho měsíčního období. Smyslem byla určitá reakce na praxi, kdy se ve společnostech sestavují a vykazují měsíční výsledky. Našli se však účastníci, kteří sestavovali výsledovku roční nebo výsledovku, která obsahovala u některých položek roční a u jiných měsíční hodnoty. Celkově zpracování rozvahových zůstatků dopadlo lépe. Problém se objevoval kupodivu u odhadu daně z příjmu, kterou řada adeptů v rozvaze nezapočetla s uhrazenými zálohami, a našli se účastníci, kteří hodnotu ve výsledovce vkládali do položky „Daně a poplatky“. Průměrné hodnocení 9,39 bodu; bodové rozpětí 0 – 17 bodů. Doporučení Stále platí doporučení, že se účastníci musí více zaměřovat na schopnost činit úvahy, analýzy možných řešení a ta diskutovat. Je třeba odpovídat cíleně na položené otázky/úkoly, neztrácet čas vypisováním odpovědí, které ve výsledku body nepřináší, neopakovat se. Je-li otázka na popis účetních pravidel, pak se očekává popis (i třeba v bodech), ale ne výpočty. Řada řešení by potřebovala zpřehlednit, profesní úprava, která by vypovídala i o určitém toku myšlenek a uvažovaní, často zaostává.
© ICÚ, a.s., 26. 1. 2015 7
Komentáře k výsledkům jednotlivých zkoušek – prosinec 2014
ZKOUŠKA Č. 7 PROFESNÍ CHOVÁNÍ A KOMUNIKACE Zkoušku absolvovalo 28 posluchačů, 25 posluchačů složilo zkoušku úspěšně. Úspěšnost zkoušky (v %) je níže uvedena ve srovnání s předchozími zkouškovými termíny. 12/2014
6/2014
12/2013
6/2013
12/2012
6/2012
12/2011
6/20111
12/2010
6/2010
12/2009
89,29
92,31
82,35
90,63
71,15
90,57
86,67
90,63
83,78
81,55
88,11
Minimální počet dosažených bodů byl 27, maximální pak 88 bodů. Zkouškové zadání tvořily dvě části – testové otázky (24 testových otázek s výběrem správné odpovědi z uvedených tvrzení, s maximální bodovou dotací 40 bodů) a 12 otázek s volnou odpovědí. V případě testových otázek dosahovali posluchači poměrně vysoké bodové dotace – průměrné hodnocení 30,68 bodu (bodové rozpětí udělených bodů 14 – 37). V rámci prvních šestnácti testových otázek se čtyřmi alternativami výběru, ohodnocených 2 body, se nejčastěji vyskytovaly chyby v otázkách č. 1, č. 2, č. 3 a č. 14. V druhé části testových otázek (8 otázek s hodnocením á 1 bod, tři alternativy výběru) činila největší problém nejčastěji otázka č. 21. V části zkoušky zahrnující 12 otázek s volnou odpovědí bylo možné získat maximálně 60 bodů, průměrné hodnocení však dosáhlo pouze 36,32 bodu (rozpětí přiděleného bodového hodnocení 13 – 52 bodů). Nejčastější nedostatky se objevovaly u otázek č. 2 (základní principy etického kodexu KCÚ), č. 4 (etika v podnikání), č. 7 (personální plánování), č. 10 (disciplinární řád KCÚ) a č. 12 (manažerské funkce). Opakovaně je třeba zmínit, že se i nadále objevují problémy u otázek, které cílí na profesní etiku. ZKOUŠKA Č. 8 MANAŽERSKÉ FINANCE Zkoušku absolvovalo 25 uchazečů, 20 uchazečů složilo zkoušku úspěšně. Úspěšnost zkoušky (v %) je níže uvedena ve srovnání s předchozími zkouškovými termíny. 12/2014
6/2014
12/2013
6/2013
12/2012
6/2012
12/2011
6/20111
12/2010
6/2010
12/2009
80,00
50,00
77,78
78,57
91,67
82,05
92,31
86,67
68,75
72,55
82,67
Minimální počet získaných bodů činil 24 bodů, zatímco nejlepší řešitel získal 98 bodů. Průměrné skóre činilo 62,92 bodů. Rozložení získaných bodů mezi uchazeče ukazuje následující histogram, ve kterém jsou v intervalech po deseti bodech znázorněny počty uchazečů, kteří získali body spadající do příslušného rozpětí. 7 6
počet uchazečů
5 4
3 2 1 0
0-9
10-19
20-29
30-39
40-49
50-59
60-69
70-79
80-89 90-100
počet bodů
Zkouškové zadání bylo v případě zkoušky z Manažerských financí rozděleno do dvou částí – v první byly zařazeny testové otázky, druhou část tvořily příklady. Bodová dotace testových otázek činila 20 % z celkového maximálního počtu 100 bodů za celou zkoušku. Uchazeči v průměru získali v této části zkoušky 13,5 bodu (tj. 68% úspěšnost), nicméně dosažené body se značně lišily (od 6 do 18 bodů). Převaha chybných odpovědí byla u následujících otázek: otázka č. 4, v níž adepti v 80 % zaměňovali akceptační úvěr za eskontní; otázka č. 5, která se ptala na podstatu alokační efektivnosti, vykazovala 56% chybovost; otázka č. 1 navrhovala různé možnosti výpočtu volného peněžního toku (free cash flow), z nichž 52 % uchazečů nevybralo správný.
© ICÚ, a.s., 26. 1. 2015 8
Komentáře k výsledkům jednotlivých zkoušek – prosinec 2014
Na příklady připadlo 80 % bodové dotace zkouškového zadání. Příklady pokrývaly oblasti zkouškového sylabu, u kterých se vyžaduje od uchazeče komplexní znalost, popřípadě základní znalost. Konkrétně šlo o následující problematiku: Příklad č. 1 za 21 bodů testoval znalost výpočtu budoucí hodnoty předlhůtné anuity. Úspěšnost řešení dosahovala 63 %. Převažující problém představovalo nepochopení rozdílu mezi předlhůtnou a polhůtnou anuitou. Většina chyb tak plynula z uplatnění střadatelů pro polhůtnou anuitu a jejich neroznásobení úročitelem, aby se z nich stal střadatel předlhůtný. Příklad č. 2 s dotací 22 bodů se soustředil na problematiku kritérií investičního rozhodování. Úspěšnost jeho řešení dosáhla 57 %. Nečekaně častou chybou se ukázal výpočet čisté současné hodnoty, do kterého řada uchazečů dosazovala pouze příjmy (dle zadání totožné s příjmy), aniž by zohlednila s nimi spojené provozní výdaje. Naopak výrazně úspěšnější byl výpočet diskontovaných nákladů a jejich ročního ekvivalentu, který činil problémy v dřívějších zadáních (zejm. v červnovém termínu 2014). Příklad č. 3 s dotací 22 bodů testoval znalost Miller-Orrova modelu. Úspěšnost řešení se pohybovala kolem 59 %. V porovnání s ostatními příklady navíc získané body vykazovaly největší variabilitu (se směrodatnou odchylkou 6,7 bodu), tj. četněji se vyskytovaly extrémy jako nula a naopak plný počet získaných bodů. Problém činil zejména poslední úkol, kde měl adept vypočítat nové rozpětí modelu a využít přitom výnosnost akcií, kterou si předtím sám vypočítal v jednom z předchozích úkolů. Samozřejmě bylo uznáváno i takové řešení, kdy adept si předchozí mezivýsledek vypočítal chybně a přenesl si jej do řešení úkolu. Hlavní potíž však spočívala v nepochopení samotného modelu, kdy řada uchazečů marně hledala v zadání úrokovou sazbu, na kterou jsou zvyklí z učebnicové verze modelu a nenapadlo je použít zhodnocení přinášené akciemi a vyjádřené jinak než úrokovou sazbou. Extrémy v úspěšnosti řešení pak dokresluje i skutečnost, že nejlepší řešitel byl dokonce natolik precizní, že při výpočtu zhodnocení naprosto správně zohlednil i v zadání uvedené poplatky placené za pořízení cenných papírů, od kterých abstrahovalo i modelové řešení. Příklad č. 4 za 15 bodů představoval nejjednodušší příklad zadání s průměrnou úspěšností řešení 70 %. Úkolem zde bylo určit optimální objednávané množství, jeho změnu při změně hlavních parametrů a vyčíslit tomu odpovídající náklady na objednávání a skladování zásob. Bodové rozpětí přidělené v této části zkoušky bylo také poměrně značné, činilo 11 – 80 bodů; průměrně bylo dosaženo 49,4 bodu. Z výše uvedených poznámek o výsledcích zkoušky lze odvodit následující obecná doporučení pro potenciální uchazeče o zkoušku: Výpočty řady adeptů prozrazovaly, že počítají sice technicky správně a přesně podle naučených vzorců, ovšem míjí je pochopení podstaty a interpretace jejich výpočtů. Ukázkou toho byl druhý příklad, kde téměř polovina uchazečů spočítala čistou současnou hodnotu pouze s příjmy bez zohlednění provozních výdajů a vůbec jim to nepřišlo divné. O to více paradoxní to bylo v případech, kdy při stejných příjmech zadaných u obou posuzovaných alternativ uchazeč současně spočítal jako výhodnější alternativu A podle čisté současné hodnoty (ČSH) a naopak variantu B jako výhodnější podle nákladů. To je na první pohled zřetelný rozpor vzhledem k tomu, že diskontované náklady jsou podmnožinou ČSH, od které se liší jen nezohledněním příjmů (ty však byly v zadání stejné). Naopak pozitivně lze hodnotit zkušenost jedné uchazečky, která podle své poznámky v řešení zapomněla vzorec střadatele. Protože však dobře pochopila jeho podstatu, vyřešila první příklad – a to dokonce na plný počet bodů – pouze pečlivým úročením, byť její výpočet byl samozřejmě pracnější a zdlouhavější než uplatnění střadatele. Konečně uchazeč by měl prokázat ovládnutí zejména těch částí problematiky, u kterých sylabus zkoušky vyžaduje komplexní znalost. Podcenění kterékoliv části vyžadující komplexní znalost může vést k celkovému neúspěchu, zvláště pokud se mu do řešení ostatních příkladů vloudí chyby.
© ICÚ, a.s., 26. 1. 2015 9
Komentáře k výsledkům jednotlivých zkoušek – prosinec 2014
ZKOUŠKA Č. 9 MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ Zkoušku absolvovali 4 adepti, z nichž 2 složili zkoušku úspěšně. Úspěšnost zkoušky (v %) je níže uvedena ve srovnání s předchozími zkouškovými termíny. 12/2014
6/2014
12/2013
6/2013
12/2012
6/2012
12/2011
6/20111
12/2010
6/2010
12/2009
50,00
100,00
80,00
42,86
100,00
100,00
50,00
100,00
100,00
100,00
100,00
Maximální počet dosažených bodů 98, minimálně bylo dosaženo 21 bodů. Zkouška obsahovala 5 strukturovaných příkladů, z nichž si posluchači k řešení zvolili 4. Všechny příklady byly hodnoceny maximálním počtem 25 bodů. Jednotlivé příklady byly zaměřeny na tyto oblasti: kalkulace nákladů a cen; hlavní podnikový rozpočet; alokační fáze; zjišťování výsledků hospodaření; odpovědnostní řízení. První příklad zaměřený na kalkulaci cen u kapacitně různě náročných produktů řešili všichni posluchači. Zdůraznit lze chybné stanovení ziskové přirážky a následně i směrné ceny. Průměrně bylo za tento příklad přiděleno 15 bodů; bodové rozpětí 5 – 25 bodů. Druhý příklad si k řešení vybrali také všichni posluchači. Průměrně bylo přiděleno 14,75 bodu; bodové rozpětí 2 – 24 bodů. Třetí příklad řešili tři adepti – někteří alokovali prodejní náklady na objem výroby a nikoli na objem prodeje. Průměrně bylo přiděleno také 15 bodů; bodové rozpětí 0 – 25 bodů. Čtvrtý příklad řešili všichni zúčastnění, přičemž průměrně získali 14,25 bodu (rozpětí 4 – 25 bodů). Při zjišťování výsledků středisek adepti chybně stanovili výnosy středisek a následně i výši objemové a spotřební odchylky a výsledek podniku celkem. Pátý příklad měl pouze jednoho řešitele a byl řešen pouze částečně. ZKOUŠKA Č. 10 IFRS (IFRS specialista) Zkoušku absolvovalo v rámci systému certifikace 13 posluchačů, přičemž 3 posluchači složili zkoušku úspěšně. Úspěšnost zkoušky (v %) je níže uvedena ve srovnání s předchozími zkouškovými termíny (jedná se pouze o „skupinu“, která absolvovala zkoušku v rámci systému certifikace). 12/2014
6/2014
12/2013
6/2013
12/2012
6/2012
12/2011
6/20111
12/2010
6/2010
12/2009
23,08
58,33
57,89
37,50
46,43
24,00
57,69
17,39
34,62
22,22
4,17
V rámci kvalifikace IFRS specialista se červnové zkoušky zúčastnilo 6 posluchačů – úspěšně složili zkoušku 2 z nich, čemuž odpovídá úspěšnost 33,33 %. Pro úspěšné složení zkoušky bylo nutné dosáhnout minimálně 50 bodů ze 100. Z možného maxima bylo v průměru dosaženo 35,84 bodu (úspěšní řešitelé získali průměrné hodnocení 55 bodů; neúspěšní pak 30,07 bodu). Bodové hodnocení, které bylo přiděleno jednotlivým řešitelům, se pohybovalo v rozmezí 11 – 55 bodů. Zkouškové zadání obsahovalo 4 příklady (otázky). První otázka byla, stejně jako při každé zkoušce, zaměřena na prověření znalostí o pravidlech pro podnikové kombinace a přípravu konsolidovaných výkazů. Úkolem bylo sestavení konsolidovaného výkazu o finanční situaci skupiny skládající se z mateřského podniku, dceřiného podniku a přidruženého podniku. Odpovědi na tuto otázku v průměru získaly 16 z 25 bodů, kdy nejvyšší počet dosažených bodů byl 24 a celkem 15 z 19 adeptů na tuto otázku získalo alespoň polovinu z 25 bodů. Z vysokého počtu získaných bodů u odpovědí na první otázku, které adepti získali, je zřejmé, že většina adeptů se při přípravě na zkoušku zaměřuje na procvičování příkladů v oblasti konsolidací. Což je samozřejmě vhodné, ale na druhou stranu je z odpovědí na zbývající zkouškové otázky zřejmé, že adepti alokují na první otázku nepoměrně více času, a odpovědi na zbývající zkouškové otázky už nejsou dostatečně obsáhlé. Mezi nejčastější chyby a nedostatky patřily: Zahrnutí úroku z navýšení závazku z pořízení podílu ve společnosti Gama do hodnoty této investice k datu sestavení účetní závěrky. Tento úrok je nákladem investora – společnosti Alfa, a proto je zaúčtován jako snížení nerozděleného zisku a zvýšení závazku konsolidované skupiny.
© ICÚ, a.s., 26. 1. 2015 10
Komentáře k výsledkům jednotlivých zkoušek – prosinec 2014
Relativně značná část adeptů správně vypočítala hodnotu úhrady vázané na akcie, ale mnozí pak nesprávně promítli do konsolidovaného výkazu dopad této úpravy. Ačkoliv se jednalo o úhradu k vypořádání kapitálovými nástroji, někteří z adeptů tuto položku vykázali jako závazek. Do výpočtu nekontrolních podílů na výsledku hospodaření dceřiných podniků mají být zahrnuty jen ty konsolidační úpravy, které mají vliv na výsledek hospodaření daného dceřiného podniku a zároveň ovlivní výši konsolidovaného zisku. Proto se například eliminace vnitroskupinových prodejů zboží, kdy prodávajícím byl mateřský podnik, do výpočtu nekontrolních podílů nepromítá. Komentování a vysvětlování výpočtů a úprav, včetně uvádění odkazů na související IFRS bylo u této otázky zcela zbytečné. Úkolem bylo pouze sestavení konsolidovaného výkazu, a proto za vysvětlující komentáře nejsou udělovány žádné body. V druhé otázce měli adepti za úkol připravit upravený výkaz o finanční situaci, výkaz o úplném výsledku z pracovních verzí těchto výkazů, do kterých měli promítnout úpravy vyplývající z dodatečných informací. Zároveň měli adepti za úkol sestavit výkaz o změnách vlastního kapitálu. Odpovědi na tuto otázku v průměru získaly 9 z 25 bodů, kdy nejvyšší počet dosažených bodů byl 16 a celkem 6 z 19 adeptů na tuto otázku získalo alespoň polovinu z 25 bodů. Nejčastější chyby a nedostatky: Velmi malý počet adeptů sestavil výkaz o změnách vlastního kapitálu, za který bylo možné získat téměř čtvrtinu dostupných bodů. Přitom převážná část údajů pro tento výkaz byla relativně lehce dostupná ze zadání, jako například vyplacené dividendy a počáteční i konečný zůstatek základního kapitálu, a další body bylo možné získat za přenesení částek čistého zisku a ostatního úplného výsledku z výkazu o úplném výsledku. Je nutné si uvědomit, že pokud je požadováno sestavení samostatného výkazu o vlastním kapitálu, nejsou za položky vlastního kapitálu udělovány body ve výkazu o finanční pozici, jelikož by se jednalo o zdvojené udělování bodů. Jen velmi málo adeptů si správně poradilo s opravou vykázání znehodnocení finančního aktiva. Jelikož se jednalo o aktivum v minulosti přeceněné přes vlastní kapitál, je znehodnocení nejprve promítnuto jako snížení vlastního kapitálu až do výše počátečního zůstatku fondu z přecenění, a až zbývající část je vykázána jako ztráta ve výsledovce. Většina adeptů správně vypočítala současnou hodnotu peněžních toků z přeměnitelného dluhopisu, ale odpovídající úpravy do vlastního kapitálu, závazků a navýšení finančních nákladů správně provedla jen část z nich. Překvapivě značná část adeptů při výpočtu odložené daně považovala daňovou základnu aktiv uvedenou v zadání za částku přechodného rozdílu. Přičemž přechodný rozdíl je rozdílem mezi účetní hodnotou položky a její daňovou základnou. Komentování a vysvětlování výpočtů a úprav, včetně uvádění odkazů na související IFRS bylo i u této otázky zcela zbytečné. Úkolem bylo pouze sestavení výkazů, a proto za vysvětlující komentáře nejsou udělovány žádné body. Stejně tak není možné získat plný počet bodů pouze za podpůrné výpočty a uvedení MD/D u jednotlivých úprav. Naopak, tímto přístupem se uchazeči připravují o relativně jednoduché body, které jsou k dispozici za sestavení výkazů s položkami a částkami, z nichž některé ani není nutné nijak upravovat. Ve třetí otázce měli uchazeči okomentovat účetní ošetření určitých položek a transakcí, navržené asistentkou finanční ředitelky, z pohledu IFRS, a případně navrhnout jejich opravu včetně podpůrných výpočtů ilustrujících dopad těchto úprav na jednotlivé dotčené řádky účetních výkazů. Tato otázka testovala znalosti IFRS v oblasti složených finančních nástrojů, zveřejňování informací o segmentech, výpočtu odložené daně a změny nákladového vzorce zásob zboží. Průměrný počet získaných bodů u této otázky bylo pouhých 5 z 25, kdy nejvyšší počet dosažených bodů byl 13, a pouze tento jeden z 19 adeptů na tuto otázku získal alespoň polovinu z 25 bodů. Z klesající tendence počtu dosažených bodů je zřejmé, že mnozí adepti si na tuto otázku nevyhradili dostatečný čas v poměru k času, který věnovali prvním dvěma otázkám. Ačkoliv byla v zadání otázky podtržena nutnost doplnění odpovědi odkazy na relevantní pravidla standardů a interpretací a podpůrnými výpočty, mnozí uchazeči tak neučinili – a nemohli proto získat plný počet bodů i za jinak správné odpovědi. Nejčastější chyby a nedostatky: Příliš stručné odpovědi, nedostatečně podložené argumenty opírajícími se o konkrétní IFRS pravidla. Adepti musejí pozorně číst zadání otázky, aby zjistili, na co přesně se mají zaměřit ve své odpovědi. Například u podotázky (ii) bylo požadováno vysvětlení toho, které účetní jednotky musejí zveřejňovat informace podle IFRS 8 a také, kdo je hlavní osobou rozhodující o činnosti ve smyslu tohoto standardu. Naopak za odpovědi diskutující kritéria pro povinně zveřejňované segmenty nebyly udělovány žádné body, protože toto nebylo předmětem otázky.
© ICÚ, a.s., 26. 1. 2015 11
Komentáře k výsledkům jednotlivých zkoušek – prosinec 2014
U podotázky (iii) relativně značná část studentů diskutovala pravidla pro kapitalizaci vývojových nákladů, zatímco předmětem otázky byl výpočet a vykázání související odložené daně. Čtvrtá otázka byla rozdělena do dvou podotázek věnovaných problematice vykazování dlouhodobých aktiv. Odpovědi na tuto otázku v průměru získaly 5 z 25 bodů, kdy nejvyšší počet dosažených bodů byl 12, a žádný z 19 adeptů na tuto otázku nezískal alespoň polovinu z 25 bodů. Jak již bylo řečeno z klesající tendence počtu dosažených bodů je zřejmé, že mnozí adepti si na poslední otázku nevyhradili dostatečný čas v poměru k času, který věnovali prvním dvěma otázkám. V první podotázce měli uchazeči možnost získat až 15 bodů uvedením pravidel vykazování různých variant účetního ošetření skladového areálu společnosti. Oblast vykazování dlouhodobého majetku se ve zkoušce vyskytuje pravidelně, a proto byl vesměs nízký počet dosažených bodů na tuto otázku překvapující. Ve druhé podotázce čtvrté otázky měli uchazeči použít pravidla standardu IFRS 5 Dlouhodobá aktiva a ukončované činnosti na vyřazovanou skupinu, která kromě dlouhodobých aktiv obsahovala i oběžná aktiva a závazky. Většina adeptů, kteří se touto podotázkou zabývali, správně vypočítala celkovou částku reálné hodnoty minus náklady související s prodejem vyřazované skupiny, ale téměř nikdo nedokázal tuto hodnotu správně rozdělit mezi aktiva vyřazované skupiny, a její závazky. Náklady související s prodejem jsou promítnuty jako snížení hodnoty aktiv vyřazované skupiny, zatímco závazky jsou vykázány ve své reálné hodnotě, a tato hodnota ve svém důsledku zvyšuje reálnou hodnotu aktiv skupiny. Na závěr stručné poučení z chyb, které se opakuje z minulých zkoušek: Nespoléhejte se jen na studium teoretických pravidel jednotlivých standardů a interpretací, důležitou součástí vaší přípravy na zkoušku by mělo být i propočítání příkladů aplikujících tato teoretická pravidla na konkrétních scénářích. Pokuste se „složit“ některou z minulých zkoušek za podmínek obvyklých při skutečné zkoušce, abyste si udělali představu o rozsahu a náročnosti zkoušky, ať již sami v rámci své přípravy, nebo využijte možnost zkoušky „nanečisto“. Pečlivě si pročtěte zadání otázek a odpovídejte jen v rozsahu požadovaném v zadání úkolu; za odpovědi nad rámec daného úkolu nejsou udělovány žádné bonusové body. Zejména v případě slovních odpovědí posuďte nutný rozsah odpovědi tak, aby odpovídal bodovému hodnocení otázky, například na otázku dotovanou 4 body nestačí odpovědět jen jednou větou. Vhodným způsobem si označujte výsledky dílčích výpočtů, které je pak nutné promítnout na více míst v účetních výkazech nebo jiných záznamech. Hlídejte si rozvržení času, většinou je potřeba alespoň stručně odpovědět na všechny čtyři otázky a související podotázky, abyste si zajistili bezpečné splnění minimálního limitu pro úspěšné složení zkoušky. Naprostá většina neúspěšných uchazečů neodpověděla na všechny podotázky, mnozí vynechali dokonce i celé otázky.
© ICÚ, a.s., 26. 1. 2015 12
Komentáře k výsledkům jednotlivých zkoušek – prosinec 2014
ZKOUŠKA Č. 11 FINANČNÍ ŘÍZENÍ Zkoušku absolvovalo 9 uchazečů, 6 z nich složilo zkoušku úspěšně. Úspěšnost zkoušky (v %) je níže uvedena ve srovnání s předchozími zkouškovými termíny. 12/2014
6/2014
12/2013
6/2013
12/2012
6/2012
12/2011
6/20111
12/2010
6/2010
12/2009
66,67
69,23
83,33
53,33
81,25
60,00
61,54
23,53
37,50
86,36
60,61
Výmluvně hovoří statistika úspěšnosti tohoto termínu:
Počet bodů 0-20 21-29 30-49 50-65 66-80 81-90 91-100
Počet adeptů 1 2 0 0 1 4 1
Z uvedeného je patrný jednoznačný extrém, kdy adepti buď prokázali pouze minimální znalost, nebo u zkoušky významně uspěli (5 adeptů, tzn. nadpoloviční většina osob účastných tohoto termínu, získala více než 80 bodů, nejlepší adept přitom 98 bodů). V průměru adepti získali 64,5 bodů, přičemž ti, kdož u zkoušky uspěli, průměrně inkasovali 84 bodů, neúspěšní pak 26 bodů. Zkouškové zadání bylo tvořeno komplexní případovou studií (maximální bodová dotace 40 bodů) a čtyřmi příklady, z nichž si posluchači vybírali k řešení tři (všechny s maximální bodovou dotací 20 bodů). Komplexní případová studie V prosincovém termínu byla tato část zkoušky věnována problematice teorie portfolia. Zadání je tradiční součástí testů z tohoto modulu a z výsledků bylo patrné, že jsou na tuto oblast adepti poměrně dobře připraveni. V průměru za tuto část získávali 26,5 bodů, přičemž ti, kteří zdárně absolvovali celou zkoušku dokonce 38 bodů (pouze jeden z úspěšných adeptů nezískal v této části zkoušky plný počet bodů); neúspěšní u této části naopak získali v průměru pouhé 4 body. V rámci této části adepti počítali korelaci jednotlivých titulů v portfoliu, jakož i směrodatnou odchylku jednotlivých portfolií. Tato část byla výhradně zaměřena na příklady a neobsahovala doplňující teoretickou materii. Příklad 1 – Risk management Poměrně tradiční součástí zkušebního zadání je i oblast risk managementu, tentokráte zaměřená na řízení měnového rizika s využitím měnových forwardů. Tento volitelný příklad zvolilo k vypracování všech 9 adeptů, přičemž průměrně inkasovalo 15,5 bodů (úspěšní z celé zkoušky dokonce 20 bodů). Z výsledků tohoto úkolu vyplývá připravenost adeptů na tuto oblast. Tato část byla výhradně zaměřena na příklady a neobsahovala doplňující teoretickou materii. Příklad 2 – Oceňování DCF Oceňování obchodní korporace na bázi DCF volila k řešení naprostá většina adeptů (8). Pro zadání byla zvolena dvoufázová metoda DCF a úspěšným absolventům nečinila sebemenší problém. Druhá část tohoto příkladu byla teoreticky zaměřena, a to na oblast dodacích podmínek INCOTERMS. Zde většinou adepti spíše zkusmo odvozovali dané podmínky. K alespoň částečnému bodovému zisku pak vedlo minimálně správné určení skupiny (E, F, C, D). Za tento příklad adepti v průměru inkasovali 12 bodů.
© ICÚ, a.s., 26. 1. 2015 13
Komentáře k výsledkům jednotlivých zkoušek – prosinec 2014
Příklad 3 – Oceňování P/E a strategické plánování Tento volitelný příklad sloužil k propojení oceňování a nástrojů finanční analýzy (vazba ukazatelů čistého zisku na akcii a ukazatele P/E). V teoretické části pak byla ověřována znalost problematiky strategického plánování. Příklad jako takový k řešení volili pouze 4 uchazeči, přičemž tito dosahovali průměrný bodový zisk 5 bodů. Rozložení hodnocení pak vedlo 6 bodům za oblast oceňování a 14 bodů za oblast strategického plánování. K oblasti oceňování nemám dílčích poznámek, nicméně výrazně podceněnou ze strany uchazečů byla oblast strategického plánování, kdy někteří alespoň objasnili pojem finančního plánu, což však vedlo pouze k dvoubodovému zisku. Metody v rámci strategického finančního plánování byly bohužel adepty nedotčeny, jakkoli se jedná o znalostní oblast sylabu modulu. Příklad 4 – Investiční rozhodování Závěrečný příklad prosincového zadání byl věnován oblasti investičního rozhodování, a to konkrétně srovnání metod čisté současné hodnoty a vnitřního výnosového procenta, a dále oblast propočtů value at risk. Zadání k řešení volilo 6 adeptů, přičemž tito docilovali průměrný bodový zisk 14 bodů (úspěšní z celé zkoušky pak dokonce 18,5 bodů). Stejně jako první dílčí příklad i tento byl výhradně zaměřen na propočty a neobsahoval doplňující teoretickou materii. Závěrečné zhodnocení Z analýzy celého zadání vyplývá, že zkouška byla zcela v souladu se sylabem daného modulu a že naprostá většina adeptů neměla s obsahem zadání a jeho vlastním zpracováním zásadnější problémy. Tradiční diskutabilní záležitostí je oblast rozložení teoretické báze a báze praktické. V rámci daného termínu lze zkonstatovat, že v případě, kdy adept volil nejméně teoretické zadání, potom mohl z celkových bodů získat 90 za praktickou část (volba příkladů 1 + 2 + 4). Pakliže adept preferoval teoretičtější zadání, potom mohl za praktickou část získat 76 bodů (volba příkladů 1 (nebo 4) + 2 + 3). Celý test tak byl výrazně pro-příkladově orientován. ZKOUŠKA Č. 12 PODNIKOVÝ MANAGEMENT Zkoušku absolvovalo 9 adeptů certifikace, 8 z nich složilo zkoušku úspěšně. Úspěšnost zkoušky (v %) je níže uvedena ve srovnání s předchozími zkouškovými termíny. 12/2014
6/2014
12/2013
6/2013
12/2012
6/2012
12/2011
6/20111
12/2010
6/2010
12/2009
88,89
100,00
85,71
100,00
100,00
78,57
100,00
100,00
100,00
100,00
100,00
Maximální počet dosažených bodů 74, minimálně bylo dosaženo 42 bodů. Zkouškové zadání mělo dvě části. Část A zahrnovala 20 testových otázek (max. dotace 20 bodů), kde volili adepti zkoušky správnou odpověď z několika nabízených variant, a 5 otázek s volnou odpovědí (max. dotace 20 bodů). U testových otázek se bodové hodnocení, kterého posluchači dosáhli, pohybovalo v rozpětí 10 – 18 bodů (průměr 14,11 bodu), u otázek s volnou odpovědí se hodnocení pohybovalo mezi 5 až 12 body (průměr 8,33 bodu). Část B zahrnovala čtyři případové studie (každá s maximální dotací 20 bodů), z nichž si posluchači vybírali k řešení 3 z nich. Průměrné bodové hodnocení, které bylo uděleno v této části zkoušky, dosáhlo počtu 39,11 bodu (bodové rozpětí přiděleného hodnocení 23 – 48 bodů (maximum 60 bodů). Pouze 3 posluchači řešili případovou studii č. 1, průměrně získali 14 bodů (bodové rozpětí 13 – 16 bodů). Sedm posluchačů si vybralo k řešení případovou studii č. 2, průměrně získali 15,43 bodu (bodové rozpětí 4 – 20 bodů; 5 posluchačů získalo z této studie maximální počet bodů). Případovou studii č. 3 řešili všichni zúčastnění posluchači, průměrný počet dosažených bodů činil 12,44 bodu, bodové rozpětí přiděleného hodnocení 7 – 17 bodů. Poslední, čtvrtou studii si vybralo k řešení osm účastníků zkoušky, průměrně z ní získali 11,25 bodu, bodové rozpětí činilo 5 – 17 bodů. Problémy a okruhy, které činily posluchačům větší obtíže, byly v tomto zkouškovém termínu následující: diverzifikace – pojem, diverzifikace dodavatelů, diverzifikace rizika, hlediska diverzifikace, postupy, výsledky; typologie strategií účastníků globální konkurence (vyzyvatelé a váhavci);
© ICÚ, a.s., 26. 1. 2015 14
Komentáře k výsledkům jednotlivých zkoušek – prosinec 2014
pojem štábní útvar – role, funkce, typické útvary v podniku; volba strategie z hlediska využití výsledků SWOT analýzy; schéma vývojových a kontrolních etap projekčního řešení nového produktu; hodnocení inovací – tabulka postojů zákazníků k přijetí inovace, 6 faktorů užitečnosti produktu pro zákazníka; diagram rybí kosti a jeho použití; pojem finanční audit – obsah, přínosy a výsledky finančního auditu.
ZKOUŠKA Č. 13 AUDITING A VNITŘNÍ KONTROLA Zkoušku absolvovalo 10 posluchačů, přičemž zkoušku úspěšně složilo 9 z nich. Úspěšnost zkoušky (v %) je níže uvedena ve srovnání s předchozími zkouškovými termíny. 12/2014
6/2014
12/2013
6/2013
12/2012
6/2012
12/2011
6/20111
12/2010
6/2010
12/2009
90,00
66,67
100,00
85,71
100,00
100,00
100,00
100,00
100,00
100,00
100,00
Celkový výsledek zkoušky lze hodnotit pozitivně, neboť téměř všichni zúčastnění dosáhli na min. požadovanou hranici a zkoušku složili úspěšně. Výsledné bodové hodnocení zkoušky se pohybovalo z rozpětí 47 – 69 bodů. Zkouška byla rozdělena standardně na čtyři části: I. část – podstata a právní úprava auditu, odpovědnost auditora, etika v auditorské činnosti – testové otázky, otázky s volnou odpovědí; II. část – obsah a forma účetní závěrky (dokumenty pro audit účetní závěrky) – případová studie; III. část – auditorské postupy před a po uzavření zakázky, audit účetní závěrky, zpráva auditora, auditorské důkazní informace, dokumentace – testové otázky, otázky s volnou odpovědí; IV. část – interní audit a vnitřní kontrola – otázky s volnou odpovědí. V první části dosahovali adepti průměrně 13 bodů z celkového počtu 20 bodů (65 %), bodové hodnocení bylo přidělováno v rozpětí 9 – 18 bodů. Tato část zkoušky cílila na podstatu a právní úpravu auditu a nečinila posluchačům větší problémy. Překvapivě problém činila otázka týkající se zveřejnění účetní závěrky povinně podléhající ověření auditorem a dále otázka směřující k povinnosti ověření účetní závěrky, kterou stanoví zákon o účetnictví. Ve druhé části, zaměřené na účetní závěrku, bylo průměrně dosaženo pouze 14,8 bodu z celkového počtu 39 bodů (37,95 %). Bodové rozpětí, které bylo přiděleno u jednotlivých testů, se pohybovalo mezi 10 – 23 body (pouze tři posluchači získali v této části více než polovinu možné bodové dotace). Případová studie, která tvořila tuto část zkoušky, byla zaměřena zejména na dlouhodobý majetek, odloženou daň a přehled o peněžních tocích. Podkladem byly výkazy z účetní závěrky, k nimž byly poskytnuty další informace. Řešení vyžadovalo především znalost účetnictví, respektive účetní závěrky. Tato část zkoušky činila posluchačům největší problém, ačkoliv by tyto znalosti měly být nepochybně, zejm. pak na této úrovni, „jejich doménou“. Při řešení studie činil největší problém přehled o peněžních tocích (tři posluchači tento úkol zcela vynechali), odložená daň a překvapivě většina posluchačů nezaznamenala existenci položky „Jiný výsledek hospodaření minulých let“ a způsob jejího vykazování. Ti posluchači, kteří o této položce uvedli alespoň zmínku, však neuvedli správné řešení. Problémem bylo i přecenění cenných papírů k rozvahovému dni (výsledek x rozvaha). Nejlepší výsledky byly zaznamenány u řešení třetí části zkoušky (auditorské postupy), kde posluchači dosáhli průměrného hodnocení 18,7 bodu z maxima 21 bodů (89 %); rozpětí přiděleného bodového hodnocení 17 – 20 bodů. Z řešení, resp. odpovědí některých posluchačů vyplynulo, že nesprávně pochopili význam odmítnutí výroku auditorem. V poslední části zkoušky bylo průměrně dosaženo10 bodů z celkových 20 bodů (50 %). Bylo zjevné, že někteří posluchači měli nastudovanou literaturu a někteří ne. Celkově je nutné konstatovat, že problémem posluchačů je především účetnictví a účetní závěrka. Dále je třeba konstatovat, že není radno podcenit studium literatury, zejm. pak příslušného legislativního rámce. Častým problémem nadále zůstává, že posluchači neodpovídají na položené otázky nebo ve svojí odpovědi zbytečně uvádějí informace, které uvádět nemusejí (což je stojí zbytečně čas a nepřináší to žádné body do hodnocení). Pokud se jedná o případovou studii, dá se předpokládat, že posluchači již v minulosti zvládli problematiku účetnictví a účetních závěrek a měli by umět aplikovat tyto znalosti v praktické rovině. I nadále bude proto v zadání věnován této problematice dostatečný prostor.
© ICÚ, a.s., 26. 1. 2015 15
