Kombinované studium Vyučující: Ing. Jan Mertl, Ph.D. Kontakt:

Kombinované studium Vyučující: Ing. Jan Mertl, Ph.D. Kontakt: [email protected]

Struktura kurzu  4 přednášky (2+2)  Úvod do teorie veřejných financí - vymezení

základních pojmů, vazeb a aspektů  Veřejné příjmy  Veřejné výdaje  Fiskální politika a veřejné rozpočty

VŠFS - ZVF - Komb. studium LS 2008 - přednášky Ing. Mertl - na základě Hamerníková, B.;Maaytová, A.: Veřejné finance. ASPI 2007

Literatura Základní:  Hamerníková, B., Maaytová, A. a kol.: Veřejné finance. 3. vydání. Praha: ASPI, 2007. 364 s. ISBN 978-80-7357-301-0. (nakladatelství ASPI, Praha 3 Žižkov)  Na základě této učebnice a přiloženého CD s prezentací jsou vytvořeny i tyto přednášky Doporučená:  Nahodil, F.: Ekonomika veřejného sektoru, učební text VŠFS. Praha: VŠFS – EUPRESS, 2003.  Musgrave, R. A., Musgraevová P. B.: Veřejné finance v teorii a v praxi. Praha: Management Press, 1994.  Stiglitz, J. E.: Ekonomie veřejného sektoru. Praha: Grada, 1997. VŠFS - ZVF - Komb. studium LS 2008 - přednášky Ing. Mertl - na základě Hamerníková, B.;Maaytová, A.: Veřejné finance. ASPI 2007

Zakončení  Zkouška (dle informačního systému školy, pokud to

někdo nemá v indexu jinak)  Písemný test (zaškrtávací otázky) + ústní otázka po testu, ideálně napsat test, počkat na opravu, vylosovat si a odpovědět otázku a mít uzavřeno  Konzultace: dle dohody, to ale neznamená že vůbec , v případě zájmu mě kontaktujte mailem, domluvím si s vámi v krátké době termín


Úvod do teorie veřejných financí


Co jsou to veřejné finance  Věda s dimenzí teoretickou i praktickou  „moderní varianta erárních peněz“

 významný fenomén hospodářské a sociální politiky

každé tržní ekonomiky  specifické finanční vztahy a operace ve vztahu stát (veřejná správa) – zbytek ekonomiky


K čemu slouží  Veřejné zabezpečení veřejných statků  Financování transferů

 Stimulace ekonomických subjektů k chování určitého

typu (často na principu redukce negativních a podpory pozitivních externalit)


Proč, když máme trh?  Tržní systém nabídka/poptávka  Cenový systém jako informační systém (Hayek)

 Teoreticky řeší problém alokace i bez státu a veřejných

financí  Evoluční, dobrovolný a nehierarchický systém  Zdánlivě ideální


ALE:  Mikroekonomická efektivnost ??? Dokonalá

konkurence ???  Makroekonomická stabilita ???  Distribuce důchodů a bohatství ???  Veřejné statky ???  Je cenový informační systém tak dokonalý ???

Trh může selhávat jak z podstaty, tak i z hlediska požadovaných výstupů. VŠFS - ZVF - Komb. studium LS 2008 - přednášky Ing. Mertl - na základě Hamerníková, B.;Maaytová, A.: Veřejné finance. ASPI 2007

Navíc:

 Normativní („jak by to mělo být“) versus pozitivní

(„jak to je“) přístup  Hospodářsko-politická opatření  Vysvětlení (explanace) problémů a teprve po jejich pochopení intervence  Nic není zadarmo


Na druhé straně  POZOR – náprava neviditelné ruky trhu viditelnou

rukou státu může být ještě horší! (G. Becker)  Hodnocení spravedlnosti je subjektivní („existují jenom naše soudy o ní“ – J. Žižková) a specifické národně/lokálně  Utilitarismus (TU = Σ ui) versus rawlisismus TU = min (u1, u2 …. un )


Nicméně přesto  1) Makroekonomická stabilita Magický čtyřúhelník inflace

ekonomický růst

nezaměstnanost

platební bilance

Vysvětlení: Z uvedeného grafu, znázorňujícího ve zjednodušené podobě zmíněný vztah, je zřejmé, že by „posun” jednoho z vrcholů čtyřúhelníku vedl k posunu ostatních vrcholů. VŠFS - ZVF - Komb. studium LS 2008 - přednášky Ing. Mertl - na základě Hamerníková, B.;Maaytová, A.: Veřejné finance. ASPI 2007

Magický čtyřúhelník % 6

růst

4

nezaměstnanost

0

5

10

2

země B platební bilance

10 5

-2

0

země A

0

inflace


2

Makroekonomické přístupy  Keynesiánství (vládní výdaje, hosp. cyklus, investiční

optimismus)  Monetarismus (důraz na monetární politiku)  Liberalismus a libertarianismus  Teorie veřejné volby (Public choice)  Přístupy veřejné a sociální politiky


2) Spravedlnost v rozdělení důchodů Lorenzova křivka a Gini koeficient Obrázek 1: Lorenzova křivka

A G A B

Zdroj: vlastní kresba VŠFS - ZVF - Komb. studium LS 2008 - přednášky Ing. Mertl - na základě Hamerníková, B.;Maaytová, A.: Veřejné finance. ASPI 2007

3) Mikroekonomické problémy  Informační asymetrie  Externality

 Veřejné statky (viz dále)  Nedokonalá konkurence (monopol, oligopol …)

Upozornění: zde ale existují v ekonomii různé přístupy!


 Cíle optimálního tržního systému, možná selhání a základní fiskální funkce o cíle

o tržní selhání

o fiskální funkce

o efektivnost

o mikroekonomická selhání při alokaci

o alokační

o stabilita

o makroekonomická o stabilizační selhání při zabezpečení makroekonomickýc h agregátů

o spravedlnost o mimoekonomická selhání při zabezpečení spravedlnosti

o redistribuční


alokační 

souvisí s veřejným zabezpečením veřejných statků  efektivní alokace veřejných statků znamená:  optimální poměr mezi privátními a veřejnými statky  optimální objem a struktura veřejných statků  efektivní rozdělení produkčních nákladů veřejných statků mezi spotřebiteli stabilizační jde o využití fiskálních nástrojů k dosažení žádoucích makroekonomických cílů VŠFS - ZVF - Komb. studium LS 2008 - přednášky Ing. Mertl - na základě Hamerníková, B.;Maaytová, A.: Veřejné finance. ASPI 2007

Redistribuční  dva fiskální nástroje:

- příjmový (daňový) - výdajový  transfery  záměrně distribuční charakter  dotace  subvence  daňově transferový mechanismus např. kombinuje: - progresivní zdanění vysokých příjmů s - dotacemi domácnostem s nízkými příjmy nebo - zdanění luxusního zboží s dotacemi zboží pro obyvatelstvo s nízkými příjmy  koordinace fiskálních funkcí – problém nekonzistence a nutnost stanovení priorit


Typologie statků  čistý veřejný statek a čistý soukromý statek –

extrémní typy  v realitě spíše statky nesplňující definiční

charakteristiky  My si uvedeme členění dle Samuelsona a členění dle Bénarda, v literatuře existuje celá řada dalších přístupů


 Výskyt v.s. je jednou z mikroekonomických příčin selhání 

     

trhu (další mikroekonomické příčiny:  různé formy nedokonalé konkurence  neúplná informovanost  výskyt externalit) Co je podstatou tohoto selhání cenový mechanismus buď nefunguje vůbec vede to anebo funguje neefektivně k neschopnosti trhu alokovat zdroje prostřednictvím cen je to důvod  k realizaci tzv. alokační fiskální funkce VŠFS - ZVF - Komb. studium LS 2008 - přednášky Ing. Mertl - na základě Hamerníková, B.;Maaytová, A.: Veřejné finance. ASPI 2007

tzv. „volné“ (nemají cenu, nejsou vzácné) tzv. „ekonomické“ statky

 existují

 Příklady různých typů statků:

(B) voda vzduch (A) auto CD kniha boty hamburgery

(C) plovárna divadelní představení výstava

(D) maják obrana státu policie veř. osvětlení


 Co je charakteristické pro skupinu „A“ z hlediska

jejich spotřeby? Celkový objem produkce každého z nich lze rozdělit fyzicky cenovým systémem mezi jednotlivými spotřebiteli; plná dělitelnost množství cenovým systémem 

Statky ze skupiny „A“ označujeme pojmem čisté soukromé statky (též statky soukromé spotřeby)


 Co je charakteristické pro skupinu „D“ z hlediska

jejich spotřeby? Spotřebováváme je v úhrnu; spotřeba všech spotřebitelů je rovna; spotřeba spotřebitele „A“ nesnižuje spotřebu „B“; plná nedělitelnost množství mezi jednotlivými spotřebiteli  Statky ze skupiny „D“ označujeme pojmem čisté veřejné

statky (též statky kolektivní spotřeby)


Z hlediska spotřeby (způsobu spotřeby) lze statky rozdělit na 2 velké skupiny:

Plně dělitelné statky

Plně nedělitelné statky

označme plně dělitelný statek k spotřebitel i jeho spotřeba xi k celk. spotřeba

y k

 označme plně nedělitelný statek g  spotřebitelé iaj  spotřeba spotřebitele i xig  spotřeba spotřebitele j xgj  celková spotřeba yg

lze formalizovaně zapsat:

 lze formalizovaně zapsat:

  xi k

y g = xig = x gj = ….

y

k

* * * existence rivality spotřebitelů dělitelnost

* * *  nedělitelnost spotřeby

 nevylučitelnost ze spotřeby cenovým mechanismem lze vyloučit neplatícího nerivalita spotřebitelů VŠFS- ZVF - Komb. studium LS 2008 - přednášky Ing. Mertl na základě Hamerníková, B.;Maaytová, spotřebitele cenovým A.: Veřejné finance. ASPI 2007 mechanismem

Ekonomické statky Kritéria členění podle P. A. Samuelsona • úplná dělitelnost

• úplná nedělitelnost

• rivalita (soutěživost) spotřebitelů

• nerivalita (nesoutěživost) spotřebitelů

• vylučitelnost ze spotřeby cenovým systémem

• nevylučitelnost ze spotřeby a nulové mezní náklady na spotřebu každého dalšího spotřebitele

• čisté soukromé statky (neboli statky soukromé spotřeby)

• ekonomické statky nesplňující veškerá Samuelsonova kritéria (nebo splňující tato kritéria částečně) VŠFS - ZVF - Komb. studium LS 2008 - přednášky Ing. Mertl - na základě Hamerníková, B.;Maaytová, A.: Veřejné finance. ASPI 2007

• čisté veřejné statky(neboli statky kolektivní spotřeby)

Bénard – ekonomické versus institucionální kritérium  ekonomické kritérium (způsob spotřeby)

s automatickou spotřebou s fakultativní spotřebou   

čisté veřejné statky smíšené veřejné statky čisté soukromé statky


 charakteristika smíšeného statku  

dělitelnost co do množství „nedělitelnost“ kvality

g – smíšený veřejný statek i – spotřebitel i – spotřeba statku „g“ spotřebitelem yg g– celková spotřeba statku „g“

x

„i“

q – kvalita „spotřeby“ statku g

yg   xg i

i

i

j

g

g

q q

(pro každého dalšího spotřebitele)  .... VŠFS - ZVF - Komb. studium LS 2008 - přednášky Ing. Mertl - na základě Hamerníková, B.;Maaytová, A.: Veřejné finance. ASPI 2007

 efekt přetížení (návalu)

q

  ( xg ), xg   xg  i

g

 g  xg

i

0 ;

q

g

 xg

y

0

g

(zcela výjimečně)




graf Efekt přetížení u smíšeného veřejného statku (např. silnice)

q

q

s

M

Yg Y g

Xg


Bénard – institucionální kritérium  Podle chování státu vůči určitému statku   

čisté tržní statky nečisté tržní statky netržní statky


Byrokracie, veřejná volba  Politici, voliči, lobby, byrokracie  Stát není automatická výrobna dobra, ale politika a

alokace veřejných zdrojů je výsledkem veřejné volby  Teorie veřejné volby je výsledkem náhledu pozitivní ekonomie na rozhodování o veřejných zdrojích


Downsův model politického cyklu Míra reakce na požadavky voličů

období voleb I

období voleb II


Období

Počet voličů

0

Normální rozdělení prvních preferencí voličů

S1

50

S2

100

Veřejné výdaje určené k financování veřejných statků Legenda: Ale pozor, v realitě volič medián nemusí být uprostřed! VŠFS - ZVF - Komb. studium LS 2008 - přednášky S1…původní pozice politické strany S1 Hamerníková, B.;Maaytová, Ing. Mertl - na základě A.: Veřejné finance. S2…původní pozice politické strany S2 ASPI 2007

Rozhodování volbou, hlasováním – „nakonec to musí někdo rozhodnout jak to bude“ – jen orientační přehled, nikoli detaily ke zkoušce!

a) pravidlo rozhodování jedince (diktátorské) - výsledek

veřejné volby rozhoduje jedinec

+ nízké transakční náklady - riziko prosazování vůle jedince

pravidlo jednomyslné shody (konsensuální) - lze dospět k efektivnímu řešení + Pareto efektivní – nikdo si nepohorší - vysoké transakční náklady, časová ztráta, vydírání jedincem b)

c)

     

většinové pravidlo tj. prosté většiny, relativní většiny, Condorcetovo hlasovací pravidlo (Condorcetovo kritérium), pluralitní hlasování, pravidlo přidělování bodů, Bordův počet VŠFS - ZVF - Komb. studium LS 2008 - přednášky Ing. Mertl - na základě Hamerníková, B.;Maaytová, A.: Veřejné finance. ASPI 2007

Role byrokracie ve veřejné volbě  charakteristiky chování:  maximalizovat rozpočet = maximalizace uspokojení  utratit disponibilní zdroje bez ohledu na kritérium efektivnosti a

účelnosti takové alokace  tendence k rozpínavosti  monopol na informace

ALE: lze kontrolovat , motivovat a řídit = NENÍ to beznadějné a NENÍ to automatické!! VŠFS - ZVF - Komb. studium LS 2008 - přednášky Ing. Mertl - na základě Hamerníková, B.;Maaytová, A.: Veřejné finance. ASPI 2007

Shrnutí      

základní pojmy veřejných financí normativní a pozitivní přístup v oblasti veřejných financí vazby na ekonomii veřejného sektoru příčiny existence a tendence vývoje veřejných financí argumenty, funkce a principy makro a mikroekonomické aspekty

 Při studiu věnujte pozornost zejména těmto problémům:  charakteristiky a pojmy veřejných financí  rozdíly přístupů k řešení problémů v oblasti veřejných financí (tzn. normativní a     

pozitivní přístup) vysvětlení makroekonomických příčin vyvolávajících státní stabilizační aktivity vysvětlení mikroekonomických příčin vedoucím ke státním alokačním aktivitám vysvětlení mimoekonomických příčin, které vyvolávají redistribuční státní aktivity Typologie statků – základní přehled, Samuelson, Bénard Analýza tzv. vládních selhání, veřejná volba VŠFS - ZVF - Komb. studium LS 2008 - přednášky Ing. Mertl - na základě Hamerníková, B.;Maaytová, A.: Veřejné finance. ASPI 2007

Veřejné příjmy


Obecné pojmy Veřejné příjmy Neúvěrové (daně apod.)

Úvěrové (půjčky)

 Nenávratnost

Návratnost Ekvivalence Dobrovolnost

 Neekvivalence

 Nedobrovolnost Musí být někdo zdaněn 

Musí být od koho si půjčit 

Krátkodobé – pokl. pouk. Dlouhodobé - obligace VŠFS - ZVF - Komb. studium LS 2008 - přednášky Ing. Mertl - na základě Hamerníková, B.;Maaytová, A.: Veřejné finance. ASPI 2007

Daň  je ze zákona vyplývající, povinná, periodicky se

opakující, nenávratná, neekvivalentní a pravidelně odváděná platba (do veřejného rozpočtu)  daňová asignace (příklad SRN – církve) – výjimka z pravidla neúčelovosti  Většina z vás asi ví o daních z praxe víc než já – proto uvítám vaše připomínky 


Daně ČR daně přím é zpříjm ů

m ajetkové

nepřím é

ostatní

zespotřeby

pojistnésociálníhopojištění m ístnípoplatky (obecnídaně)


Přímé daně v ČR

přímé daně z příjmů daň z příjmů fyzických osob

majetkové

daň z příjmů právnických osob

daně z nemovitostí

daň z pozemků

daň ze staveb

daň silniční

daň dědická

daně převodové

daň darovací

Přímé daně jsou daně adresné – víme koho zdaňujeme – zdaňujeme „zisky“ VŠFS - ZVF - Komb. studium LS 2008 - přednášky Ing. Mertl - na základě Hamerníková, B.;Maaytová, A.: Veřejné finance. ASPI 2007

daň z převodu nemovitostí

 Charakteristika nepřímých daní

Nepřímé daně (daně ze spotřeby) univerzální

daň z minerálních olejů

selektivní

daň z přidané hodnoty

daně spotřební

daň z lihu

daň z piva

cla

ekologické daně plyn, pevná paliva elektřina

daň z vína a meziproduktů daň z tabákových výrobků

Nepřímé daně jsou daně neadresné – zdaňujeme zboží, službu – obecně zdaňujeme spotřebu VŠFS - ZVF - Komb. studium LS 2008 - přednášky Ing. Mertl - na základě Hamerníková, B.;Maaytová, A.: Veřejné finance. ASPI 2007

Další neúvěrové příjmy  Clo – vzhledem k liberalizaci MO význam klesá

zejména v rámci EU  Sociální a zdravotní pojištění – diskusní, je to součást veřejných rozpočtů, ale účel alokace je pevně vymezen (důchody, zdravotní péče). Samostatná teorie sociálního (veřejného) pojištění+ reformy.


Poplatky    

Fiskálně nevýznamný Dobrovolný, ekvivalentní, účelový Usměrňuje chování občanů Umožňuje zpoplatnit negativní externality – např. poplatek ze psů, poplatek za znečištění  Riziko – stanovení výše poplatku veřejnou volbou – nemusí odpovídat „vlastně vůbec ničemu“  Lze jej vybírat:  Jako „cenu“ za produkci veřejných statků (uživatelské)  Jako správní, licenční, notářské apod. poplatky, pokuty atd.

(správní)  penězi nebo kolkem  Jako „cenu“ za prodej nebo pronájem veřejného majetku VŠFS - ZVF - Komb. studium LS 2008 - přednášky Ing. Mertl - na základě Hamerníková, B.;Maaytová, A.: Veřejné finance. ASPI 2007

Historie a principy daní  Historicky různé přístupy – křesťanství, A. Smith,

liberalismus, socialismus  Krystalizovaly se dva problémy – spravedlnost a efektivnost daní  Princip prospěchu versus princip platební schopnosti  Teoreticky užitek ve smyslu spotřeby veřejných statků – to je ale jen jedna funkce VF (jak víme)


Prospěch a spravedlnost  Kdo více těží z daní ? Bohatí, protože díky daním se

financuje řada statků (např. bezpečnost), díky nimž si mohou své bohatství udržet a rozmnožit? Nebo chudí, protože jsou jim poskytovány veřejné statky a transfery?  Neřešitelná otázka, je to totéž jako zda je v podniku důležitější manažer nebo uklízečka – uklízečka bez manažera nemá kde uklízet, manažer bez uklízečky nemá co řídit (pozn. je jasné že uklízečka by manažera dělat nemohla, kdežto manažer by v nouzi asi uklidil)  Horizontální (stejný člověk stejné daně) versus vertikální (čím víc máš, tím víc platíš) spravedlnost VŠFS - ZVF - Komb. studium LS 2008 - přednášky Ing. Mertl - na základě Hamerníková, B.;Maaytová, A.: Veřejné finance. ASPI 2007

 Spravedlnost daní x její efektivnost Vztah mezi efektivností a spravedlností daní

VŠFS - ZVF - Komb. studium LS 2008 přednášky Ing. Mertl - na základě Hamerníková, B.;Maaytová, A.: Veřejné finance. ASPI 2007

Ztráty z daní  Daně bohužel způsobují další distorze  administrativní náklady (stát, daňoví poplatníci)  ztrátu mrtvé váhy (př. - anglická okna v 18. stol.)


Složení daňového břemene poplatníka


Ztráta mrtvé váhy – nadměrné břemeno

 D, S0; E0  p0 → Q0  Původní přebytky a) spotřebitele Δp0E0M b) výrobce Δp0E0R  t – jednotková daň Δp1E1M; Δp2AR; p2AE1p1; ΔAE0E1= DWL ΔABE0 (výrobce) VŠFS - ZVF - Komb. studium LS 2008 - přednášky Ing. Mertl - na základě Hamerníková, B.;Maaytová, A.: Veřejné finance. ASPI 2007

ΔBE0E1 (spotřebitel)

Substituční efekt


Na koho to dopadá více  Výše přesunu – závisí na cenových elasticitách

poptávky a nabídky o Když je elasticita poptávky nižší – větší část daně dopadne na kupující o Když je elasticita nabídky nižší – větší část daně dopadne na prodávající ES podíl kupujícího  ED podíl prodávajícího Jinými slovy – ten kdo je schopen méně reagovat na změnu ceny způsobené uvalením daně, ten bude více postižen jejím zavedením. VŠFS - ZVF - Komb. studium LS 2008 - přednášky Ing. Mertl - na základě Hamerníková, B.;Maaytová, A.: Veřejné finance. ASPI 2007

Shrnutí témat ke studiu  Funkce veřejných příjmů  Rozdělení veřejných příjmů na neúvěrové (daně a poplatky) 

   

a úvěrové (půjčky) Charakteristika daní (nenávratnost, neekvivalentnost, povinnost, neúčelovost) Clo a příspěvky sociálního zabezpečení jako zvláštní případ daně Odlišení poplatků od daní (dobrovolnost, ekvivalentnost, účelovost) Klasifikace daní, náležitosti daně (co zákon určuje) Historický vývoj veřejných příjmů, spravedlnost a efektivnost daní VŠFS - ZVF - Komb. studium LS 2008 - přednášky Ing. Mertl - na základě Hamerníková, B.;Maaytová, A.: Veřejné finance. ASPI 2007


Veřejné výdaje  Tok finančních prostředků alokovaných na realizaci

fiskálních funkcí státu  Principy nenávratnost, neekvivalence (pamatujeme si z minula  )  Zdroj: veřejné příjmy neúvěrové i úvěrové


Třídění Veřejné výdaje  krátkodobé, v rámci

jednoho fiskálního období (typicky rok)  vládní výdaje a transfery  financování činnosti státu a výdaje na veřejné statky

Veřejné výdajové projekty a programy  střednědobé, dlouhodobé  mezinárodní spolupráce  neziskový sektor  pobídky, stimuly, korekce Veřejné výdajové programy  komplexnější než projekt (má

cíle, postup, nebo se může sestávat i z řady dílčích projektů)  dělitelné, nedělitelné VŠFS - ZVF - Komb. studium LS 2008 - přednášky Ing. Mertl - na základě Hamerníková, B.;Maaytová, A.: Veřejné finance. ASPI 2007

Třídění Vládní výdaje (Government)

Transfery (Transfers)

• spotřební

• subjekt obdrží transfer, ale

• investiční

nemusí vrátit žádné protiplnění • „neujídající“ – „jen“ přerozdělení v rámci ekonomiky • ovlivňují motivaci svých příjemců

• „ujídající“ – crowding out

effect • financování institucí i financování programů • Spec. případ sleva na dani – daňový výdaj


Mikroekonomické aspekty VV a) důchodový efekt Y

b) substituční efekt Y

B´ I´ A´

I

A´

I A

B

X

A


I´ B

Y

I.

Makroekonomické aspekty (a dopady):  součást koloběhu příjmů a výdajů  G a agregátní poptávka  mohou působit jako multiplikační faktor v rámci aktivní fiskální politiky  mohou vést ke krátkodobé a dlouhodobé fiskální nerovnováhy  jejich růst a rozsah VS – ovlivňují zaměstnanost a produkci v ekonomice  jejich prostřednictvím → lze ovlivnit rozsah VS proporce VS a PS chování ekonomických subjektů

Veřejné výdaje a agregátní poptávka  Y (celkový důchod … HDP)

Y = C + I + G + NX, kde  C – soukromá spotřeba  I – soukromé investice  G – vládní výdaje spotřební a investiční (G = GC + GI)  NX – saldo zahr. obchodu


Modely a teorie makroekonomických souvislostí  Rozvojové modely (Musgrave, Rostow)  Růst důchodu na hlavu  růst veřejného sektoru

(Wagnerův zákon)  Snesitelný fiskální náklad a posunový efekt (Peacock, Wiseman)


Posunový efekt veřejných výdajů

celkové veřejné výdaje % G/Y

veřejné výdaje na jiné než vojenské účely

obranné výdaje mír

válka

poválečný

mír

období

o snesitelný fiskální náklad VŠFS - ZVF - Komb. studium LS 2008 - přednášky Ing. Mertl - na základě Hamerníková, B.;Maaytová, A.: Veřejné finance. ASPI 2007

Dynamika veřejných výdajů Elasticita VV/HDP vv t 1  vv t vv t E HDPt 1  HDPt HDPt

Mezní sklon VS k HDP

b

vv t 1  vv t HDPt 1  HDPt


Příčiny nárůstu VV  Geografické faktory  Demografické faktory

 Urbanistické faktory  Technologické faktory  Sociální výdaje (welfare state)

 Demonstrační efekt (mají to jinde, my to chceme taky)  Baumolův zákon (spec. charakter VS – cena jednotky

výkonu VS roste) Vládní výdaje versus transfery - proporce VŠFS - ZVF - Komb. studium LS 2008 - přednášky Ing. Mertl - na základě Hamerníková, B.;Maaytová, A.: Veřejné finance. ASPI 2007

Třídění Insitucionální financování

Programové financování

 Financuje se „židle“

 Financuje se „výstup“

 Alokační paradox

 Založeno na identifikaci

(financujeme proto, že to je, a je to proto, že to financujeme)  Upřednostňuje běžné výdaje na úkor kapitálových

   

„společenských problémů“ Transformaci problémů na cíle Kvantifikace cílů Kalkulace nákladů a formulace programů Realizace


Rozpočtované výdaje

VA

„Užité“ výdaje

Instituce A

UA

Kapitola státního rozpočtu KA VB

Instituce B

UB

Kapitola státního rozpočtu KB . . VZ

Instituce Z

UZ

Kapitola státního rozpočtu KZ Legenda: VA…VZ rozpočtované výdaje kapitoly A…Z UA…UZ realizované („užité“) výdaje kapitoly A…Z VŠFS - ZVF - Komb. studium LS 2008 - přednášky Ing. Mertl - na základě Hamerníková, B.;Maaytová, A.: Veřejné finance. ASPI 2007

Programové financování


Hodnocení výdajových programů  Výdajové programy vedou k tomu, že je možno je

hodnotit, ale jak ???  Metody hodnocení  Pozor na měření výstupu – hlavní problém – srovnatelnosti (příklad ze zdravotnictví)


Shrnutí témat ke studiu  Definice veřejných výdajů, rozlišení mezi veřejnými výdaji,

veřejnými projekty a veřejnými výdajovými programy, vládní výdaje a transfery, třídění veřejných výdajů, struktura veřejných výdajů, funkce veřejných výdajů, veřejné výdaje jako nástroj ovlivňování,  Makroekonomické a mikroekonomické aspekty a dopady veřejných výdajů, multiplikátor, Wagnerův zákon, problematika vytěsňování, substituční a důchodový efekt  Faktory ovlivňující objem, strukturu a dynamiku veřejných výdajů, elasticita veřejných výdajů, problematika růstu veřejných výdajů a teorie zdůvodňující tento růst  Hodnocení efektivnosti veřejných výdajů, úskalí tohoto hodnocení, metody analýzy efektivnosti, výsledky kontra výstupy veřejných programů, projevy neefektivnosti veřejných výdajů, důvody a důsledky neefektivnosti VŠFS - ZVF - Komb. studium LS 2008 - přednášky Ing. Mertl - na základě Hamerníková, B.;Maaytová, A.: Veřejné finance. ASPI 2007

Metoda

Forma kalkulace vstupů

Forma kalkulace výstupů

CMA

V peněžních jednotkách (nejčastěji průmyslově inženýrskou metodou kalkulace nákladů)

Výstupy nejsou přímo sledovány.

CBA

V peněžních jednotkách (průmyslově inženýrskou metodou kalkulace nákladů, příp. metodou parametrického odhadu nákladů )

Peněžně jako přínosy

CEA

V peněžních jednotkách (nejčastěji průmyslově inženýrskou metodou kalkulace nákladů na základě nákladových standardů pro běžné náklady)

Náklady na naturální jednotku výstupu.

CUA

V peněžních jednotkách jako dodatečné náklady

Přírůstek užitku s ohledem na dodatečné náklady


(sledování)

Veřejné zakázky  Nákup služby státem u soukromého sektoru  Stát ale není konečným spotřebitelem

 O zakázkách rozhoduje obvykle skupina lidí (komise)  Velký objem obchodů  Formalizovaný postup rozhodování

 Náchylnost ke korupci (ovlivním ty, kteří rozhodují, ti

rozhodnou v můj prospěch, a pak z toho budu mít daleko víc  ) VŠFS - ZVF - Komb. studium LS 2008 - přednášky Ing. Mertl - na základě Hamerníková, B.;Maaytová, A.: Veřejné finance. ASPI 2007

Fáze veřejné zakázky


Make or Buy problém Specifičnost investic Měřitelnost výstupů

Nízká

Vysoká

Snadná

(A) Měřitelné tržní služby odvoz odpadků odtahová služba TrC: +

(B) Měřitelné monopolní služby dodávky elektrické energie dodávky plynu TrC: ++

Obtížná

(C) Neměřitelné tržní služby veřejné zdravotnictví osvětové zdravotnické programy TrC: ++

(D) Neměřitelné monopolní služby hasiči policie TrC: +++

Legenda: TrC = celkové transakční náklady Pramen: Brown-Potocki (2002), vlastní úpravy


Konkretizace - příklad Soutěžitelnost( contestability)/měřitel nost

Vysoká soutěžitelnost

Střední soutěžitelnost

Nízká soutěžitelnost

Vysoká měřitelnost

Produkce spotřebního materiálu Koncový prodej léků a PZT Nekvalifikované činnosti

Produkce vybavení Velkoobchod léky a PZT Malé investice

Produkce léků a špičkové techniky Velké investice

Střední měřitelnost

Neklinické aktivity Management Materiálový servis (catering, hygiena) Rutinní vyšetření

Školení zaměstnanců Kvalifikovaná práce Klinické intervence Specializovaná diagnostika

Výzkum Věda Vzdělávání Vysoce kvalifikovaná práce

Nízká měřitelnost

Ambulantní péče Stomatologická péče Péče praktických lékařů

Intervence do veřejného zdraví Lůžková péče

Tvorba politik Monitoring/hodnocení



Třídění Rozpočtová (budgetary) politika  Činnosti, které se odehrávají v

 

  

Fiskální (fiscal) politika  Součást hospodářské politiky

rámci veřejné rozpočtové  Ovlivnění AS a AD soustavy  Stabilizační funkce VF  Připouští deficitní financování Nástroj: veřejný rozpočet  Více „normativní“ Vyrovnanost rozpočtů v jejich  z hlediska výdajů – podílí se na tvorbě HNP, „provozní části“ a jejich vnitřní stanovuje rozsah veřejného a soukromého logika je „svatá“ sektoru  z hlediska příjmů (daně) – daně omezují Investice – možný úvěr důchody obyvatelstva, napomáhají stanovovat ceny s nimiž se firmy a jednotlivci setkávají na Prognózy a plány v rámci trzích a tím ovlivňují jejich motivace a rozpočtů chování. Více „pozitivní“ – viz minulá VŠFS - ZVF - Komb. studium LS 2008 - přednášky přednáška Ing. Mertl - na základě Hamerníková, B.;Maaytová, A.: Veřejné finance. ASPI 2007


Rozpočtová politika  Cílem rozpočtové politiky je vybilancovanost veřejných výdajů a veřejných příjmů  Hlavním nástrojem rozpočtové politiky – veřejný rozpočet  nadnárodní  státní  územní samosprávy  veřejných institucí

 fáze rozpočtového procesu: návrh, projednání, schválení, plnění,

kontroly  zásady: reálnosti, úplnosti, dlouhodobé vyrovnanosti, publicity



Výdaje SR 2007 - návrh


Vládní výdaje jako nástroj fiskální politiky  Protože pokud AS=AD, tak Y=AD a tedy

Y=AD= C + I + G + NX Změna vládních výdajů mají vliv na agregátní poptávku a v závislosti na tvaru křivky agregátní nabídky mají vliv i na velikost produktu a změnu cenové hladiny Princip potenciálního produktu (neo) keynesiánství versus monetarismus VŠFS - ZVF - Komb. studium LS 2008 - přednášky Ing. Mertl - na základě Hamerníková, B.;Maaytová, A.: Veřejné finance. ASPI 2007

Záleží na tvaru křivky agregátní nabídky P

AS

P

AD1

AD2

AD2

AS

AD1

Y Y P

AD1

AD2

AS Y


Změna daní  Ekonomie strany nabídky  Lafferova křivka


Vestavěné stabilizátory  Progresivní zdanění, podpory v nezaměstnanosti –

brzdí účinky kolísání HDP  Předpoklad: ekonomika není tak pružná, je třeba v průběhu hosp. cyklu stabilizovat, a to nejlépe automaticky „vestavěně“


Fiskální politika Expanzivní

Restriktivní

 Zvýšit HDP a snížit

 Snížit inflaci, a to i za cenu

nezaměstnanost, i za cenu snížení HDP a vyšší inflace nezaměstnanosti  Častější, obvyklejší (úvaha: HDP je pod potenciálem) fiskální expanze fiskální restrikce přímé zvýšení vládních snížení vládních nástroje výdajů (G) výdajů (G) nepřímé snížení daní (TA) zvýšení daní (TA) nástroje VŠFS - ZVF - Komb. studium LS 2008 - přednášky Ing. Mertl - na základě Hamerníková, B.;Maaytová, A.: Veřejné finance. ASPI 2007

AD2 AD1 P2

P1 LRAS SRAS

Y1

Y2 Y*

AD2 P2

P1

SRAS

AD1

Y*


Teorie multiplikátoru  Když vláda vypustí do ekonomiky jednu korunu,

přírůstek není jedna koruna, ale může být i vyšší = „multiplikace“  Jak moc se ale bude „multiplikovat“?  To se dá vypočítat  Pro zjednodušení budeme pracovat s uzavřenou ekonomikou (bez NX)


Výdajový multiplikátor  Y=C+I+G  C = a + cY

 Y = a + cY + I +G  Y – cY= a + I + G  (1-c)*Y = a + I + G

 Y= (1/1-c)*(a+I+G),

1 dY  dG 1 c

1 je výdajový multiplikátor vládních výdajů 1 c VŠFS - ZVF - Komb. studium LS 2008 - přednášky Ing. Mertl - na základě Hamerníková, B.;Maaytová, A.: Veřejné finance. ASPI 2007

Daňový demultiplikátor Ad b) daňový demultiplikátor (jak se změní produkt při jednotkové změně daní) o v případě tzv. autonomních daní (TA0) o v případě tzv. indukovaných daní (TA1)  Co je to autonomní daň (TA0) - snižuje důchod o pevnou částku

Y  C  I  G , kde

C  a  c(Y  TA0 ) Dosadíme do první rovnice a po úpravách získáme následující tvar:

Y 

1 (a  I  G  cTA0 ) 1 c

Chceme-li zjistit multiplikační účinky této daně, derivujeme podle TA0:

c dTA0 1  c1  c  c Zlomek nazýváme daňovým dY  

demultiplikátorem

Daňový demultiplikátor  Co je to indukovaná daň (TA1)? - závisí nejen na sazbě, ale i na důchodu

C  a  c(1  t )Y Po dosazení do původní rovnice získáme následující vyjádření vlivu této daně na produkt:

1 Y (a  I  G ) 1  c(1  t ) Daňový demultiplikátor nelze vypočítat, neboť indukovaná daň není exogenní veličinou (je závislá na jiné proměnné) v rámci tohoto modelu, tj. na důchodu (Y) Dochází k modifikaci výdajového multiplikátoru:

1 dY  dG 1  c(1  t )

Shrnutí témat ke studiu  Fiskální politika jako záměrná činnost vlády, cíle fiskální

politiky (co se vláda snaží ovlivnit), vývoj těchto cílů v čase. Rozdíl mezi pojmy fiskální a rozpočtová politika. Koordinace fiskální a monetární politiky.  Nástroje fiskální politiky. Důvody, proč se od 30. let 20. století začala fiskální politika masově uplatňovat.  Expanzivní, neutrální a restriktivní fiskální politika, model AS-AD a jednotlivé typy politik, účinnost fiskální politiky. Problematika vytlačování (crowding out). Multiplikační procesy a jejich vliv na účinnost fiskální politiky. VŠFS - ZVF - Komb. studium LS 2008 - přednášky Ing. Mertl - na základě Hamerníková, B.;Maaytová, A.: Veřejné finance. ASPI 2007

Kombinované studium Vyučující: Ing. Jan Mertl, Ph.D. Kontakt:

Recommend Documents