Kombinatorika a grafy I – Asymptotická notace, ČUM, PIE, Vytvořující funkce, Bin. stromy, SRR, KPR, Bloková schémata, Toky v sítích, Ramsey
Kombinatorika a grafy I látka z II. semestru informatiky MFF UK podle přednášek Ondřeje Pangráce
Zpracoval: Jan „Zaantar“ Štětina
Obsah Asymptotická notace..............................................................................................................................................2 Odhad faktoriálu................................................................................................................................................2 Odhady binomických koeficientů......................................................................................................................2 Největší kombinační číslo.................................................................................................................................3 Částečně uspořádané množiny...............................................................................................................................3 Princip inkluze a exkluze.......................................................................................................................................5 Vytvořující funkce..................................................................................................................................................6 Binární stromy........................................................................................................................................................6 Halleova věta, Systém různých reprezentantů.......................................................................................................7 Konečná projektivní rovina....................................................................................................................................8 Konstrukce KPR................................................................................................................................................9 Bloková schémata.................................................................................................................................................10 Toky v sítích.........................................................................................................................................................10 Míra souvislosti v grafech....................................................................................................................................12 2-souvislost......................................................................................................................................................12 Ramseyovy věty...................................................................................................................................................13
1
Kombinatorika a grafy I – Asymptotická notace, ČUM, PIE, Vytvořující funkce, Bin. stromy, SRR, KPR, Bloková schémata, Toky v sítích, Ramsey (přednáška 1, 23.2.09)
Asymptotická notace Def: Mějme f , g : ℕℝ , pak: (1) f ∈O g ⇔∃c≥0, n 0∈ℕ ∀ n≥n 0 : f n≤c⋅g n , tedy existuje c≥0 takové, že od nějakého n 0 pro všechna n platí f n≤c⋅g n , anebo také:
⇔lim sup n ∞
f n ∞ . g n
f n =0 g n n∞ (3) f ∈ g ⇔ g ∈O f (4) f ∈ g ⇔ g ∈o f (5) f ∈ g ⇔ f ∈O g ∩ g Píšeme také f =O g , ale ne O g = f . (2)
f ∈o g ⇔ lim sup
Odhad faktoriálu Úvod: Faktoriál n!=1⋅2⋅3⋅...⋅n . Pro n≥4 je 2n ≤n!≤n n (důkaz m.i.). n Platí ∀ c ∈ℝ ∃ n 0∈ℕ ∀ n≥n 0 : c ≤n! (hrubý odhad zespoda). Tvrz.:
n 2
n
n1 n ≤n!≤ 2
Důkaz: BÚNO uvažme n sudé. Dolní odhad: Spárujeme „od konců“ 1⋅2⋅...⋅n−1⋅n , n vidíme, že pro 1≤ k ≤ je k⋅n−k ≥n . 2 Tedy platí
n 2
n
∏ k⋅n−k ≥n 2
Horní odhad: Analogicky, použijeme AG-nerovnost (
k⋅n−k 2≤
.
k⋅n−k 1≤
k= 1
Věta:
Mějme n∈ℕ , pak
k n−k 1 n1 = 2 2
n1 2 a tedy 2
n 2
k= 1
Horní odhad: n 1
n 1 1
ln n !≤ ∫ n⋅x⋅dx=[ x⋅ln x −x ]
Platí
1
Takže platí
ln n!≤n1⋅ln n1−n11⇒ n1n 1 ⇒ n!!≤e n1 ⋅ln n1 −n = en n n n n n!=n⋅ n−1!≤n⋅ n −1 =n⋅e⋅ . e e
n
∫ ln x−1⋅dx ≤ln n! , což se rovná: 2
∫ ln x⋅dx=[ x⋅ln x −x ]n1=n⋅ln n−n1 1
nn n n n⋅ln n −n 1 = n⋅e=e⋅ , Q.E.D. a tedy n!≥e e e
Odhady binomických koeficientů Úvod:
n! n n = = n , tedy BÚNO můžeme počítat s 0≤k ≤ . 2 k k !⋅n−k ! n−k
☼:
n 0≤k 1k 2≤ ⇒ n n 2 k1 k2
k n = n⋅n−1⋅...⋅n−k −1 ≤ n k k⋅k −1⋅...⋅1 k!
2
ab )pro k⋅n−k 1 2
n
∏ k⋅n−k 1≤ n1 2
n n n n e⋅ ≤n!≤n⋅e⋅ . e e
Důkaz: Vezmeme ln n!=ln1ln 2...ln n Dolní odhad: n1
a⋅b≤
. Q.E.D.
Kombinatorika a grafy I – Asymptotická notace, ČUM, PIE, Vytvořující funkce, Bin. stromy, SRR, KPR, Bloková schémata, Toky v sítích, Ramsey Věta:
Pro 1≤k ≤
n e⋅n k je n ≤ . 2 k k k
Důkaz:
Dokážeme silnější tvrzení, že
k
∑ ni ≤ e⋅n k
.
i=0
n
Víme, že
n
k
∑ ni ⋅x i=1x n a také ∑ ni ⋅x i≥∑ ni ⋅xi . i=0
i=0
k
i= 0
k
k
1 1 n n i n 1 n 1 k ⋅1 x ≥ k⋅∑ ⋅x = ∑ ⋅ k −i = ∑ ⋅ x x x i= 0 i i=0 i x i=0 i k
Tedy
∑ ni ≤ i=0
n
1 x xk
x n
≤ 1 x≤e x
e xk
k−i
k
∑ n i= 0 i
vždy1 k k n n
e e ⋅n k e⋅n k = k = . Q.E.D. k k k k volme x= k n n
=
Největší kombinační číslo Úvod: BÚNO uvažujme n sudé. n n 2 ≤ n ≤ e⋅n n/2 ⌊ n/2⌋ n/ 2
=2
n 2
= 2⋅e 2⋅m
Věta:
n 2
2n ≤ n ≤2n n1 ⌊n /2 ⌋
...
n 2
průměr 2⋅m
2 2 ≤ 2⋅m ≤ Pro m≥1 platí (odlišnost o konstantu!) 2⋅ m m 2⋅m
Důkaz:
1⋅3⋅5⋅...⋅2⋅m−1 1 1 ≤ Pm≤ , chceme . 2⋅4⋅6⋅...⋅2⋅m 2⋅ m 2⋅m 1⋅3⋅5⋅...⋅2⋅m−1 2⋅4⋅6⋅...⋅ 2⋅m 2⋅m ! 1 2⋅m ⋅ = = ⋅ . Rozšíříme P m = 2⋅4⋅6⋅...⋅2⋅m 2⋅4⋅6⋅...⋅ 2⋅m 22⋅m⋅m!2 22⋅m m 2⋅m−1⋅2⋅m1 1 1 1 1⋅3 3⋅5 5⋅... 1− 2 ⋅1− 2 ⋅... = P 2m⋅2⋅m11 ⋅1− 2⋅m 2 = 22 ⋅ 4 2 ⋅ ... ⋅...⋅ 2 Horní odhad: 2⋅m 2 4 1 Definujeme P m=
1
1
1
2 1 k −1 k −1⋅ k 1 1 1 1− 2 = 2 = ⇒ Pm 2⋅m1 2⋅m k k k2 2⋅m−2⋅2⋅m 1 1 1 1 2⋅4 4⋅6 6⋅... 1 1− 2 ⋅1− 2 ⋅... ⋅1− 2⋅m−12 = 3 2 ⋅ 52 ⋅ ... ⋅...⋅ 2⋅m−1 2 = P 2 ⋅2⋅2⋅m 1 3 5 1 m
Dolní odhad:
1
1 2
1
1 P m⋅4⋅m ⇒ P m
1 1 = , Q.E.D. 4⋅m 2⋅ m
(přednáška 1, 23.2.09)
Částečně uspořádané množiny Def:
Částečně uspořádaná množina (ČUM) je X , ≤ , kde X je neprázdná množina a reflexivní, ≤ je relace, která je antisymetrická a tranzitivní.
Př.:
Hasseho diagramy {1,...,10},dělitelnost
Def.:
Mějme částečně uspořádanou množinu X , ≤ , pak a∈ X je minimální, pokud pro všechna x ∈X platí nejmenší, ... maximální, ... největší, ...
Def.:
Pozn.:
x≤a ⇒ x=a , a≤x , a≤x ⇒ x=a a x≤a .
f : X X ' , kde X , ≤ , X ' , ≤' jsou dvě částečně uspořádané množiny, je vnoření, pokud (1) f je prosté (2) pro všechna x , y ∈ X platí x≤ y , právě když f x ≤' f y . X , ≤ je lineární ⇔ pro všechna x , y ∈ X platí x≤ y nebo y≤x . 3
Kombinatorika a grafy I – Asymptotická notace, ČUM, PIE, Vytvořující funkce, Bin. stromy, SRR, KPR, Bloková schémata, Toky v sítích, Ramsey Věta:
Nechť X , ≤ je ČUM, potom existuje její vnoření do 2 X
, ⊆ .
Důkaz: Chceme vnoření f : X 2 , položíme f x ={y ; y ∈ X , y≤ x } X
(1) předpokládejme f x = f y .
(2) ⇒ předpokládejme x≤ y .
Pak platí x≤ x ⇒ x ∈ f x ,
Pak pro všechna z∈ X platí
x ∈ f x ⇒ x ∈ f y ⇒ x ≤ y .
z∈ f x ⇒ z≤x ⇒ z≤ y ⇒ z ∈ f y⇒ f x⊆ f y .
Analogicky y ∈ f x , y ∈ f x ⇒ y≤ x .
⇐ nechť f x ⊆ f y .
x≤ y ∧ y≤ x ⇒ x = y , tedy f je prosté.
Pak pro všechna z∈ X platí z≤x ⇒ z∈ f x⇒ z∈ f y ⇒ z≤ y . Položíme z :=x a pak x≤ y . Q.E.D.
Def.:
R⊆ X je řetěžec, A⊆ X je antiřetězec,
r 1≤r 2∨r 2≤r 1 . pokud pro všechna r 1, r 2∈ R platí pokud pro všechna a 1, a 2∈ A , a 1≠a 2 platí ¬a1 ≤a 2 ∧¬a 2≤a1 .
Def.:
Délka je X , ≤ =max {∣R∣; R řetězec v X , ≤ } . Šířka je X , ≤ =max {∣A∣; A antiřetězec v X , ≤ } .
Věta:
O dlouhém a širokém Mějme X , ≤ ČUM, ∣X∣=n . Potom X , ≤ ⋅X , ≤ ≥n . Důkaz: Označíme X 1={x ∈ X ; x minimální v X , ≤} .
Mějme R řetězec. Nechť x , y ∈R , x , y ∈ X , x≠ y . Pak x≤ y ∨ y≤ x , SPOR.
X l (předpokládejme, že máme definováno X 1,... , X l ). Položme
l
Dokážeme t = X , ≤ .
i =1
Volme x t libovolný v X t .
X ' l= X ∖∪ X i . (pokud X ' l=∅ , iteraci ukončíme a položíme t :=l )
Pak máme x k 1≤...≤ xt , kde x i ∈ X i a tedy x k 1 ∉ X k .
X l1 ={x ∈ X ' l ; x minimální v X ' l , ≤} . Získáme
Z toho plyne, že existuje x k ∈ X k takové, že x k ≤x k 1≤...≤x t .
X 1 , ... , X t , zjevně antiřetězce.
Takto lze postupovat až do x 1 , tedy x 1≤...≤ x t .
(1) Pro i =1...t platí ∣ X i∣≤ X , ≤
t
t
i= 1
i=1
⇒ ∑ ∣ X ∣i ≤∑ X , ≤=t⋅ X , ≤ = X , ≤ ⋅ X , ≤ . Q.E.D.
(2) X 1 , ... , X t tvoří rozklad X. (3) t ≤ X , ≤ :
Věta:
Erdös-Szekresova (opakování) Libovolná posloupnost n 21 různých čísel obsahuje monotónní podposloupnost délky n1 . Důkaz:
Máme x 1 , ..., xn 1 , X ={1 , ... , n2 1} . 2
Definujeme i◂ j ⇒i≤ j∧ x i≤ x j . Toto je částečné uspořádání. Víme, že ⋅≥n2 1 ⇒ ≥n2 1 … klesající podposloupnost nebo
Věta:
≥n 2 1 … rostoucí podposloupnost. Q.E.D.
Spernerova
⌊n/n2 ⌋
Bn = Důkaz: Pozn.:
Počítejme počet p dvojic M , R , kde M ∈ A , R ∈R, M ∈ R :
Bn =n1 2n Bn≥ n1 Mějme 0≤k ≤n , A= {1 ,... , n} je antiřetězec v B a pak n k n B ≥ n B ≥ platí a . n n ⌊n /2⌋ k n Stačí nám tedy už jen dokázat, že Bn≤ . ⌊n / 2⌋ n Vezměme A libovolný antiřetězec, chceme A≤ . ⌊n /2⌋ Položme R:= množina všech maximálních řetězců.
(1) (2)
Každý R je nejvýše jednou ve dvojici M , R , tedy p≤∣R∣=n! . Fixujme M ∈ A: M ={m1 , ... , mk },∣M ∣=k . Máme R∈R, M ∈R ⇒{x 1 ,... , x k }={m1 ,... , mk } . Počet R s touto vlastností je k !⋅n−k ! . Tedy p= ∑ ∣ M∣!⋅n−∣ M∣ !≤n! , M ∈A
∣ M∣!⋅n−∣ M∣ !≤n! 1 =∑ = n! M ∈A M∈A n ∣ M∣ 1 1 n n (Víme, že ∣ M∣ ≤ ⌊n /2⌋ ⇒ n ≥ n ) ⌊ n/ 2 ⌋ ∣ M∣ 1≥ ∑
R∈R je tvořena ∅ , {x 1 },{x 1 , x 2 }, ... a ∣R∣=n! . Víme ∣ A∩R∣ ≤1 .
4
Kombinatorika a grafy I – Asymptotická notace, ČUM, PIE, Vytvořující funkce, Bin. stromy, SRR, KPR, Bloková schémata, Toky v sítích, Ramsey =∣ A∣⋅
1 ⇒ n ≥∣ A∣ ⇒ n ≥Bn ⌊n/ 2⌋ ⌊n /2 ⌋ . Q.E.D. n ⌊ n /2 ⌋
(přednáška 11.3.09)
Princip inkluze a exkluze Věta:
PIE n
∣∪ A ∣= i
i=1
∑
−1 J −1⋅∩ Ai ∣ ∣
∅≠J ⊆{1 ,... ,n }
∣
∣
i ∈J
Důkaz první: indukcí. Pro 1 a 2 platí. Indukční krok n ⇒ n1 .
∣∪ A∣=∣∪ A ∪ A 1∣=∣∪ A ∣∣ A ∣−∣∪ A ∩A ∣ = n 1 i =1
=
∑
∅≠ J ⊆{1 ,... , n}
n
i
i= 1
n
i
n
−1∣J∣−1⋅∩ Ai ∣ An 1∣−
∣
i ∈J
n
i
i=1
∣
n1
∑
∅≠ J ⊆{1 ,..., n}
i
i =1
n 1
∣ ∣ ∣ ∣= ∑ −1 ⋅∩ A − ∑ −1 ⋅ ∩ A ∣= ∑ ∣ ∣ ∣
−1∣J∣−1⋅∩ Ai ∩A n 1
∣
i∈J
∑
∅≠ J ⊆{1 ,... ,n }
n
−1∣J∣−1⋅∩ Ai ∣ An 1∣− ∪ Ai∩ A n1 =
∣
i ∈J
i= 1
∣J ∣−1
∣ J ∣'−2
i
i∈J
∅≠ J ⊆{1 ,... , n1 }
i∈J '
∅≠J '⊆{1 , ..., n1 }
n 1∉J
i
∅≠ J⊆ {1 ,... ,n }
−1∣J∣−1⋅∩ Ai
∣
i ∈J
∣
n1 ∈J
Q.E.D. n Důkaz druhý: pomocí binomické věty x y =
∑
j⊆{1 ,..., n}
x ∣J∣⋅yn−∣J∣ .
n
Nechť x ∈∪ A i a je prvkem právě množin Ai , ... , A i , BÚNO Ai =A 1 , ..., Ai = A k . 1
i =1
k
1
k
n
∑ −1n −∣ J∣⋅1 , to má být rovno 1. ⇒ ∑ −1i−1⋅ n =n− n n − n ... x přispívá k pravé straně ∅≠J ⊆{1 ,... ,k } i 2 3 4 i= 1 n − n n − n ...≈ 0= Platí počet podmnožin sudé velikosti – počet podmnožin liché velikosti. Q.E.D. 0 1 2 3 Příklad:Pravděpodobnost, že permutace 1 , ... , n nemá pevný bod. Permutace bez pevného bodu je bijekce p: {1 , ..., n} {1 , ... , n} , kde ∀ i : pi ≠i Počet všech permutací je n! . Označme P množinu všech permutací a V množinu permutací bez pevného bodu. Pak
n
A ∪ i=1 i
V=P∖
, kde Ai ={ p ; p i=i } .
perm.s ≥1 pevným bodem
n
∣ ∣
∣V ∣=∣ P∣− ∪ Ai =n!− i= 1
∑
−1∣J∣−1⋅
∅≠ J ⊆{1, ..., n}
A i∣ ∩ ∣ i∈J
=n!
n n −1i −1∣ J∣⋅n−∣ J∣!= ∑ n ⋅−1i⋅n−i!= ∑ n!⋅ i! ∅≠J ⊆{1,... ,n } i=0 i i =0
∑
={ p ∀i ∈J : p i=i } n
−1 i 1 Pravděpodobnost ∑ n!⋅ i ! e. i=0 n ∞ (přednáška 18.3.09) n
Úloha:
∑ i=0
2
n =? i
n
n
=1 x ⋅1x =
2⋅n
(a) 1x =∑ 2⋅n ⋅x ... k k=0 2⋅n
n
k
2⋅nn
n
k l ∑ n ⋅x ⋅ ∑ n ⋅x (b) k=0 k l=0 k ... x k n
Úloha:
i −1 ⋅ n ⋅ n =? ∑ i n−i i=0
... x n −k
n
n
n
=1− x ⋅1x =
n
k k l (a) ∑ n ⋅−1 ⋅x ⋅ ∑ n ⋅x k l k=0 l= 0 n
(b) 1−x = ∑ n ⋅−x k= 0 k 2 n
n liché
0
n n sudé k= 2
n n n ⋅−1 2 2
n
Úloha:
n
∑ i⋅ ni =∑ i⋅ ni =? i=0 i=1 n n n i n−1 n 1x =∑ ⋅x ⇒ n⋅1 x =∑ n ⋅i⋅x i−1 i=0 i i=1 i derivace 5
2 k
n
...
n
2
n ⋅ n =∑ n , a=b ∑ n−k k =0 k k= 0 k
Kombinatorika a grafy I – Asymptotická notace, ČUM, PIE, Vytvořující funkce, Bin. stromy, SRR, KPR, Bloková schémata, Toky v sítích, Ramsey n
Dosadíme x=1 :
∑ ni ⋅i=n⋅11n−1=n⋅2 n−1 i=1
n
x y n=∑ n ⋅x i⋅y n−i i=0 i
Opak.: Binomická věta
Multinomická věta:
∑
x 1...x p n=
p
k 1 ,...,k p∈ℤ 0 ; ∑ k i =0 ∞
Zobecněná binom. věta:
k k n n! n ⋅x 1 ⋅...⋅x p = , kde k 1 , ..., k p k 1 , ..., k p k 1!⋅...⋅k p ! 1
p
i=1
r⋅r −1⋅r−2⋅...⋅r−i1 r r i 1x =∑ r ⋅x , kde r = ; =1 i! i 0 i=0 i
Vytvořující funkce ∞
Def.:
∞ Uvažme posloupnost reálných čísel a n 0 . Vytvořující funkce je mocninná řada a x =∑ ai⋅x . i
i=0
i
Pokud existuje k∈ℝ takové, že pro všechna i≥1 je ∣ai∣≤k , potom mocninná řada a x =
∞
∑ a i⋅x i konverguje pro x ∈− 1k , 1k . i=0
1 =1 x 2x 3... konverguje na −1,1 (posloupnost 1,1 ,1 ,1,... ). 1−x
Př.:
Postup: Operace s mocninnými řadami
a x =∑ ai⋅x i
b0 , b1 , b 2 , ...
b x=∑ bi⋅x
1.
Sčítání:
2.
Násobení
3.
∞
a 0 , a 1 , a 2 ,...
i=0 ∞
i
i =0
6.
a x b x ⇔a 0b 0 , a 1b1 ,... ∈ℝ : ⋅a x⇔⋅a 0 , ⋅a 1 , ...
Přidání n nul na začátek:
n
Derivování (integrování):
a ' x ⇔a 1 , 2⋅a 2 ,3⋅a3 ,... x
∫ a t ⋅dt ⇔C , a0 , 12⋅a1 , 13⋅a 2 ,...
n
Posunutí doleva:
0
8.
n−1
a x −∑ a i⋅xi
Násobení: ∞
k
i =0
i=0
a x ⋅b x=∑ c i⋅x i , kde c k =∑ a i⋅b k−i
i=0 n
⇔ a n , a n1 ,... x 5. Dosazení ⋅x za x: 0 1 2 a ⋅x⇔ ⋅a 0 , ⋅a 1 , ⋅a 2 , ...
c 0=a0⋅b0 , c 1=a 0⋅b 1a 1⋅b 0 , c 2=a 0⋅b2 a 1⋅b1a 2⋅b0 , ...
Fibonacciho posloupnost (zatím vynecháno)
Binární stromy Def.:
n
a x ⇔ a0 , 0, ...,0 , a 1 , 0,... ,0 , a 2 ,... 7.
x ⋅a x ⇔0 ,... , 0 , a 0 , a 1 , ...
Př.:
n x za x:
n
n
4.
Dosazení
Binární strom (rekurentní definice) (a) prázdný (0 vrcholů) (b) s jedním vrcholem (kořen) (c) kořen a uspořádaná dvojice binárních stromů
Úloha: Hledáme b n počet binárních stromů s n vrcholy.
∞
b0 ,b 1 , b 2 , ... má vytvořující funkci b x=∑ bi⋅x
i
i =0
6
Kombinatorika a grafy I – Asymptotická notace, ČUM, PIE, Vytvořující funkce, Bin. stromy, SRR, KPR, Bloková schémata, Toky v sítích, Ramsey Pro n≥1 : b n= počet dvojic B L , BP , kde B L , B P jsou binární stromy a ∣V B ∣∣V B ∣=n−1 . L
P
n −1
b n=∑ bk⋅b n−1−k ⇒* k =0
n
b x⋅b x =c 0c 1⋅xc2⋅x 2...=b 0b1⋅xb2⋅x 2...2 , kde c n=∑ bi⋅b n−i i =0
1± 1−4⋅x *⇒ b x=x⋅b x 1⇒ x⋅b x −b x1=0⇒ b1,2 x= 2⋅x 1 1−4⋅x b1 x= ...lim b1 x =∞ , to nemůže být součet konvergentní řady. 2⋅x 1− 1−4⋅x Zbývá tedy b 2 x = :=b x . 2⋅x 1 ∞ 1 2 1−4⋅x=1−4⋅x = ∑ 2 ⋅−4⋅x k k =0 k 1 Koeficient u x 0 je 2 =1 . V 1− 1−4⋅x je nultý absolutní člen. 0 ∞ 1 ∞ 1 1 1 k k −1 i1 k−1 To lze vydělit 2⋅x a dostáváme b x=− ⋅∑ 2 ⋅−4 ⋅x =∑ − ⋅ 2 ⋅−4 ⋅x , 2 k =1 2 i=0 k i1 1 1 3 1 ⋅− ⋅− ⋅...⋅ −n n1 1 1 2 2 2 2 4 n 1 n2 tedy b n=− ⋅ 2 ⋅−4 = ⋅ ⋅−1 = 2 n1⋅n! 2 n1 2
2
n2 členů
1 1 3 2⋅n−1 1 2⋅n 2 ⋅ ⋅ ⋅...⋅ ⋅ ⋅2 =
2 2 2
2 2 n1⋅n!
=
2 4⋅12⋅3 4⋅56⋅...⋅2⋅n−12⋅n 1 2⋅n! 1 = ⋅ = ⋅ 2⋅n 2 n1⋅n! n1 n! n1 n
(Catalanova čísla) Opak.: Teorie pravděpodobnosti, zde vynecháno.
Halleova věta, Systém různých reprezentantů Def.:
Mějme množinový systém M=M i ;i =1 , ..., n , kde M i je konečné. n
Systém různých reprezentantů je prosté zobrazení f : {1 ,..., n }∪ M i , i= 1
kde pro všechna i=1, ... , n je f i∈M i . Př.: Def.:
M 1={1 ,2,3}; M 2={1,4 ,5 }; M 3={2 ,5}; M 4={1,3 ,5}
Mějme graf G=V , E . F⊆ E se nazývá párování v grafu G, pokud pro všechna v∈V ; f , f ' ∈F : v∈f ∧v ∈f ' ⇒ f =f ' .
Úloha: Máme
M množinový systém, n
G bipartitní graf s partitami {1 , ..., n} a ∪ M i a i=1
e∈E G ⇔e={i , x }, x ∈M i . M=M i ;i =1 , ..., n nemá SRR, pokud existuje I ⊆{1 , ..., n} takové, že
Druhý případ:
7
n
∣∪i=1 M i∣∣I∣ .
Kombinatorika a grafy I – Asymptotická notace, ČUM, PIE, Vytvořující funkce, Bin. stromy, SRR, KPR, Bloková schémata, Toky v sítích, Ramsey Věta:
Halleova M=M i ;i =1 , ..., n má SRR
⇔ ∀ I ⊆{1 , ... , n}:∣I ∣≤ ∪ M i
∣
i∈ I
∣.
Halleova podmínka
Důkaz:
⇒ jasné
položíme M'=M i ; i=1,... , n−1 .
n
Dle předpokladu věty pro I ⊆{1,... , n−1} platí H.P.
⇐ matematickou indukcí dle ∑ ∣M ∣=k : i
i=1
n −1
a
(1) Předpokládejme, že ∃ J ⊂{1, ..., n}, J ≠∅ ,∣ J ∣= ∪ M j .
∣
∣
j∈ J
i=1
Položme J ' ={1 , ... , n}∖ J ; MJ =M j ; j∈J ;MJ ' =M j ' ; j ' ∈ J ' . Pozorování: ∀ i=1,... , n: M i≠∅ . MJ splňuje Halleovu podmínku a
∣∪ M ∣k . j
j ∈J
M'=M i ' ;i=1,..., n splňuje Halleovu podmínku:
Dle indukčního předpokladu: MJ má SRR. M'=M i ∖ ∪ M j ;i∈ J ' j ∈J
Položíme
I '⊆ J ' : ∪ M i ' =
∣
i ∈I '
∣∣∪
i ∈I '∪J
Mějme I ⊂{1,... , n} .
, pak
M i'
∑ ∣ M j '∣k
Protože nenastala (1): ∣ I∣≤ ∪ M i −1 a
∣
j ∈J '
j ∈J
∣
i∈I
∣∪ M '∣≥∣∪ M ∣−1 , i
i∈I
i ∈I
i
tedy ∣ I∣≤ ∪ M i ' .
∣
M i − ∪ M j ≥∣ I ' ∪ J∣−∣ J ∣=∣ I '∣∣ J∣−∣ J∣=∣ I '∣
∣ ∣
∑ ∣M i∣k … dle indukčního předpokladu existuje SRR pro M' .
(3) nenastane-li (1) ani (2): x budiž libovolný prvek M n . M proi =1, ..., n−1 Položíme M i ' = i . M i ∖ {x}pro i=n
∣
∣
i∈I
⇒ M' splňuje Halleovu podmínku.
Zbývá ověřit
n
(2) Předpokládejme, že ∃ x∈∪ M i takové, že existuje právě jedno j, že
∣∪ M '∣≥n , ale protože nenastala (2), n
i
i=1
tak ∃in : x ∈M i ⇒ x ∈M ' i a
i= 1
x ∈M j (BÚNO j=n ).
n
n
M i '=∪ M i . ∪ i=1 i=1
n
Zároveň
Zvolíme x jako reprezentanta M n a
∑ ∣M i '∣=k −1k a dle indukčního předpokladu i=1
má M' SRR a ten je SRR pro M ( M i ' ⊆M i ). Q.E.D.
Tvrz.: Nechť G je bipartitní graf s partitami V 1 , V 2 a E≠0 , pro všechna x ∈V 1 , y ∈V 2 platí, že deg x≥deg y . Pak existuje párování F v G takové, že pokrývá V 1 . Důkaz: V 1 ={x 1 , ..., x n }, V 2 ={y 1 ,... , y n }
Označme k 1 =min {deg x j ; j∈J } ,k 2=min {deg y; y ∈S J } .
Položme M= M i ; i=1,... , n tak, že M i ={y j ; {x i , y j }∈E } ,
Platí k 1≥ k2 0 :
Mj . J ⊆{1, ..., n } , S J ={y ∈V 2 ;∃ j∈ J : {x j , y}∈ E }= ∪ j∈ J
∑ deg x j≥ k1⋅∣J∣ ; ∑ deg y≤k 2⋅∣S J∣ j ∈J
⇒ k 1⋅∣ J∣≤k 2⋅∣ S J∣ ⇒
Chceme, aby platila Halleova podmínka: ∣ J ∣≤∣S J∣
≥1
Počet hran G [ {x j ; j ∈ J }∪ S j ]= ∑ deg x j ≤ ∑ deg y j ∈J
Př: Def:
y∈S J
Latinské čtverce a obdélníky Latinský čtverec řádu n≥1 je matice A řádu n×n taková, že pro všechna i , j : a i , j ∈{1,..., n} a pro všechna i , r , s , r≠s: a i , r ≠ai ,s ∧ar ,i ≠a s , i n
Úloha: Odhad počtu latinských čtverců:
∏ k!
n k
≥L n≥
k =1
Def:
y ∈S J
k1 ⋅∣ J ∣≤∣S J∣ ⇒ Halleova podmínka platí, Q.E.D. k 2
n!2⋅n nn
2
Latinský obdélník řádu k×n1≤k≤n je matice A ' typu k ×n , která splňuje podmínky latinského čtverce.
Tvrz.: Každý latinský obdélník k×n lze doplnit na latinský čtverec n×n . Důkaz:
1≤ kn rozšíříme o řádek k 1 :
Otestujeme již jen Halleovu podmínku: ∣ J ∣≤ ∪ M j , J ⊆{1 ,... , n} :
∣
A '=a i , j ; i =1,... , k ; j=1,..., n .
j ∈J
∣
Definujeme G bipartitní graf s partitami {x 1 ,... , x n },{ y 1 ,... , y n} ,
Hledáme a k 1 doplňující A ' na latinský obdélník k 1×n .
kde {xi , yi }∈ E ⇔ j∈ M i .
Položíme M j={1,... , n}∖ {a 1, j ,... , a k , j } ,
Platí:
M= M j ; j=1 ,... , n a f :{1 ,... , n} {1 , ... , n} SRR pro M .
∀ i=1 , ... , n:deg x i =∣M i∣=n−k =a ∀ j=1 ,... , n :deg y j=∣M i∣=n−k =b , b≤a .
Definujeme a k 1, j= f j . Toto je korektní rozšíření A ' .
Dle předchozího tvrzení existuje SSR pro M , Q.E.D.
(přednáška 7.4.09)
Konečná projektivní rovina Def.:
,P , kde X je konečná neprázdná množina, P⊆2 X a platí axiomy ∃č ∈ X :∣č∣=4 ; ∀ P ∈P:∣P∩č∣≤2 P 1 , P 2 ∈P , P 1≠P 2 ⇒∣ P1∩ P 2∣=1
Konečná projektivní rovina je dvojice X (P0) (P1)
8
Kombinatorika a grafy I – Asymptotická notace, ČUM, PIE, Vytvořující funkce, Bin. stromy, SRR, KPR, Bloková schémata, Toky v sítích, Ramsey (P2) Tvrz.:
∀ x1 , x 2 ∈X , x 1≠ x 2 ⇒∃! P∈P: x1 , x 2 ∈P
X ,P je KPR, potom ∀ P 1, P 2 ∈P:∣P 1∣=∣P 2∣ . Důkaz: P 1≠ P 2 . Dle (P0) existuje č ={a ,b , c , d } , kde platí:
Oindexujeme P 1={x , x 1 , ... , xn } , položíme Ri = yx i , i=1 ,... , n .
(a) existuje jeden bod ∉P 1 ∪P 2 anebo
Ri ∩P 2 = x ' i≠ x , jinak ∣ Ri ∩P 1∣≥2 ⇒ SPOR, i≠ j⇒ x ' i≠ x ' j , jinak ∣ Ri ∩R j∣≥2⇒ SPOR,
(b) body jsou na P 1, P 2 po dvou, BÚNO P 1=ab , P 2=cd . Uvažme přímky Q1=ac ,Q 2=bd .
tedy ∣ P 1∣≤∣ P 2∣ . Analogicky dokážeme ∣ P 1∣≥∣ P 2∣ ⇒∣ P 1∣=∣P 2∣ , Q.E.D.
Dle (P1) existuje y ∈ X : y ∈Q1 ∩Q 2 ∧ y ∉ P 1 ∪P 2
Def.:
Řád KPR X
,P je roven ∣P∣−1 pro P ∈P .
Tvrz.:
X ,P je KPR řádu n, potom platí: (0) ∀ P ∈P:∣P∣ =n1 (1) ∀ x∈ X :∣ {P ∈P; x∈ P }∣=n1 (2) ∣ X ∣=n2 n1 2 (3) ∣P∣=n n1 Důkaz: (0) z definice (1) Vezměme libovolný x ∈ X . Dle (P0) existuje a ,b , c∈č ∖ {x } ,
(2) Vezměme libovolnou P∈P , P={x0 , ..., xn }, a∉ P libovolný. Položme P i=ax i ; i=0 , ... , n−1 .
že ab∩ac={a} ⇒ x ∉ab ∨ x∈ac .
n
∣∑ ∣
∃P ∈P: x∈ P , označíme toto P={a 0 ,... , a n } a P i=a i x ;i=0 , ..., n .
i =1
P i =n1⋅n1−n=n 2 n1 .
(3?) Ať je b∈ X . Pro b=a …ok, jinak:
Ať Q ∈P: x ∈Q ⇒∣Q∩ P∣=1 , tedy existuje i: ai ∈Q .
Položíme Q=ab ⇒ P i ∩Q ={xi} a zároveň
{x , a i }⊆P i ∩Q ⇒ P i=Q
a , x i ∈Q ⇒ Q= P i , Q.E.D.
Def.:
Dualita je A , M , kde M⊆2 . A
M,B je duální systém pro B={{M ∈M; a∈M }, a∈ A} . Tvrz.: Duální systém ke KPR řádu n je KPR řádu n. Pozn., jako důsledek má (3) v předchozím tvrzení. Důkaz: X , PP, T ; T=T x ; x ∈ X ; T x={P ∈P; x ∈ P }
(P1)* ∀ x , y∈ X , x ≠ y :∣T x∩T y∣=1 (P2)
(P0)* ∃P 1 , ... , P 4∈P různé, tž. ∀ x∈ X :∣T x∩{P 1 , ... , P 4 }∣≤2 .
T x∩T y={P∈P; x ∈P , z∈ P} ⇒ ∃! P ∈P: x , y ∈ P
X , P je KPR ⇒∃č ⊆ X :č ={a , b , c , d } .
(P1)
(P2)* ∀ P P ∈P , P ≠P ⇒ 1, 2 1 2 ∃! x : x∈ P 1 ∩P 2
P 1=ab ; P 2 =bc ; P 3=cd ; P 4=da , ať x ∈P 1 ∩P 2 ∩P 3 .
P 1 , P 2 ∈T x . Ať P 1 , P 2 ∈T y pro x≠ y ⇒ y ∈ P 1∩ P 2 ⇒ SPOR. Q.E.D.?
Pak x ∈P 1 ∩P 2 ⇒ x =b ; x ∈P 2∩ P 3 ⇒ x =c , SPOR. Žádné tři přímky nemají jeden společný průsečík.
Konstrukce KPR Př.: Věta:
Nechť n= p e , kde p je prvočíslo, e≥1 . Potom existuje KPR řádu n. Důkaz: Existuje F těleso s právě n prvky.
(P0) č ={0,0, 0,1 ,1,0 ,1,1} , ∀ P∈P:∣č ∩P∣≤2 (P1) P 1= P , P 2 =P
X ={ x , y ; x , y ∈ F}∪{* , y ; y ∈F }∪{* , *} P:
Def.:
Tvrz.:
1
1
2
2
, ∈F : P ={ x , ⋅x ; x ∈F }∪{* , }
1= 2 ⇒* , 1⊆P 1 ∩P 2
∈ F : P ={ , y ; y ∈F }∪{* , *}
1≠ 2 ⇒ 1⋅x1= 2⋅x2 ⇒ x=2 −1 =1 − 2
P *={* , y ; y∈ F }∪{* , *}
x , 1⋅x 1∈ P 1∩ P 2 , Q.E.D.
Latinské čtverce A, B řádu n jsou ortogonální:
A⊥ B ⇔∀ i , j , i ' , j ' ,i , j≠i ' , j' ⇒ ai , j , bi , j ≠a i ' , j ' , bi ' , j ' A1 ,... , Am budiž navzájem po dvou ortogonální latinské čtverce řádu n, pak m≤n−1 .
Důkaz: Mějme A⊥ B latinské čtverce řádu n,
BÚNO je první řádek Ai =1, ... , n pro i1,... , m ,
∈ S n ; A '=a ' i , j ni , j =1 , a' i , j =a i , j .
tedy např. Ai 2,1≠1 a pro i≠ j : Ai 2,1≠ A j 2,1 ⇒ m≤n−1 , Q.E.D.
Potom A ' ⊥ B .
9
Kombinatorika a grafy I – Asymptotická notace, ČUM, PIE, Vytvořující funkce, Bin. stromy, SRR, KPR, Bloková schémata, Toky v sítích, Ramsey (přednáška 15.4.09)
Věta:
Pro n≥2 existuje KPR řádu n, právě když existuje n−1 vzájemně ortogonálních latinských čtverců řádu n. Dále konstruujeme přímky dle latinského čtverce:
Důkaz: Mějme A1 , ... , A n −1 ortogonální latinské čtverce řádu n,
a=1 , ..., n−1; b=1 ,... , n ⇒ La ,b ={l a }∪{xi , j ; A a i , j=b}
X , P KPR řádu n. Zde platí následující: 2
∣ X ∣=∣P∣=n n1; ∀ P∈P:∣P∣=n1 ;∀ x ∈ X :∣{P∈P; x∈ P }∣=n1 . Zvolíme r, s libovolné body, P=rs , ostatní body označíme l 1 ,... , l n−1 . Budiž
P 1 ,... , P n přímky tž. r ∈P i , s∉ P i , i=1,... , n a
a=c ⇒ L a ,b∩ Lc , d ={l a }
a≠c ⇒ Aa ⊥ A c ⇒∃! i , j: x i , j : Aa i , j =b ; Ac i , j=d – OK. (P2) Zřejmé. Q.E.D.
Označme ∀ i , j=1 , ... , n: x i , j= P i∩Q j průsečík.
Mějme n mocninu prvočísla, potom existují
P i∩ La , b :∃! j : A a i , j=b – OK. La ,b∩ Lc , d :
Q1 , ..., Qn přímky tž. s∈Q i , r ∉Qi ,i=1, ..., n ,
Věta:
Ověříme axiomy: (P0) č ={x 1,1 , x1,2 , x2,1 , x 2,2} (z obr.) (P1) P s ostatními – OK. P i∩Q j dle definice – OK.
A1 ,... , An−1 navzájem ortogonální latinské čtverce řádu n.
Důkaz: Mějme K komutativní těleso řádu n.
ještě zbývá ověřit k ≠k ' ⇒ A k ⊥ A' k .
Označme prvky t 0=0 , t 1=1 , ..., t n −1 ,
, j , i' , j' : A k i , j , A k ' i , j = A k i' , j ' , A k ' i ' , j ' . Ať ∃i
k =1 , ..., n−1 ;i , j=0 , ..., n−1 a budiž Ak i , j =t k⋅t it j .
různé
t k⋅t it j=t k⋅t i' t j ' ; t k '⋅ti t j=t k ⋅t ' i ' t j '
Je A k latinský čtverec?
t i⋅t k −t k ' =ti '⋅t k −t k ' ⇒ t i =ti ' ; t j =t j' ⇒ i=i ' ; j= j ' , SPOR. Q.E.D.
V i-tém řádku jsou prvky t k⋅t it 0 ,t k⋅t it 1 ,... , t k⋅ti t n−1 různé,
≠0
v j-tém sloupci jsou prvky t k⋅t 0t j , ..., t l⋅t n−1 t j různé,
Bloková schémata X
Def.:
Nechť X je konečná množina, B⊆2
Př.:
(1) Triviální blokové schéma:
Věta:
Ať existuje blokové schéma typu t−n , k , , potom jsou následující zlomky celočíselné:
; n , k ,t ,∈ℤ , nk t≥1, ≥1 , pak X ,B je blokové schéma typu t−n , k , , pokud platí (1) ∣ X ∣=n (2) ∀ B∈B:∣ B∣ =k X (3) ∀ T ∈ existuje přesně množin Bi ,i=1 , ... , , že B i ∈B, T ∈ Bi . t
∣ X ∣=n ,B= X , = n−t k k−t (2) KPR řádu n K ,P je zároveň blokové schéma typu 2− n2 n1, n1,1 (3) Blokové schéma typu 1−n , k ,1 existuje, právě když k∣n . n⋅n−1⋅...⋅ n−t1 n−1⋅...⋅n−t1 n−t1 ⋅ ,⋅ , ... , ⋅ . k⋅k −1⋅...⋅k −t1 k −1⋅...⋅k −t1 k −t1
n⋅n−1⋅...⋅n−t1 Důkaz: X , B dle zadání, platí ∣B∣ =⋅ . k⋅ k −1⋅...⋅k −t1 Zvolme S ⊆ X ,∣ S∣=s≤t a počítejme počet dvojic T , B X takových, že S ⊆T ∈ , T⊆ B⊆B : t n−s (a) S lze na T rozšířit způsoby, T je v blocích. t−s
T ∈ X takových, že S ⊆T⊆ B . t Tedy počet bloků obsahujících S je
n⋅n −1⋅...⋅n−s−t s1 ⋅ n− s t− s t −s ! =⋅ k⋅k −1 ⋅...⋅k−s −t s 1 celé číslo k −s t −s ! t−s Q.E.D. s=0 , ... ,t−1
k −s (b) libovolné B takové, že S ⊆B , obsahuje různých t−s
Def.:
Steinerovské systémy trojic jsou bloková schémata typu t=2, =1, k =3 .
Př.:
Fanova rovina, KPR řádu 2... KPR řádu 3 bez bodů jedné přímky afinní rovina
(přednáška 22.4.09)
Toky v sítích Def.:
Síť je G , s , t , c , kde G je orientovaný graf V
(a) , (b)
,E , 10
Kombinatorika a grafy I – Asymptotická notace, ČUM, PIE, Vytvořující funkce, Bin. stromy, SRR, KPR, Bloková schémata, Toky v sítích, Ramsey s , t∈V , s≠t (s: source, zdroj, start, t: target, spotřebič, stok) a c : E ℝ +0 (kapacita). Def.:
Tok je
f : E ℝ0+ taková, že
∀ e∈E : f e≤c e a ∀ v∈V , v≠s ,t : ∑ f x , v = x ,v ∈E
Velikost toku je ∣ f ∣=
∑
s , x
∑
v , x∈ E
f v , x .
f s , x − ∑ f x , s= ∑ f x , t− ∑ f t , x . x , s
x , t
t , x
☼:
Pro všechny sítě existuje tok.
Věta:
Pro každou síť existuje maximální tok.
Pozn.,
do odvolání uvažujeme BÚNO G souvislý (v rámci této přednášky).
Def.:
Řez mezi s a t je R⊆ E taková, že v síti G ' , s , t , c ' neexistuje žádná orientovaná cesta ze s do t, kde G ' =V
Def.:
Je-li A⊆V , s ∈ A , t∉a , označme R A , V ∖ A:={e∈E ; e=a Potom R A , V ∖ A je řez a nazývá se elementární řez.
Def.:
Mějme G , s , t , c síť, f tok, ať
, E ∖ R .
,b , a∈ A , b∉A} .
s=v 0 , e1 , v 1 , ... , v k−1 , e k , v k =t je neorientovaná cesta ze s do t, že i≠ j : v i ≠v j ; e i = v i−1 , v i ∨ e i = vi , v i−1 . f e i c e i pro e i=v i −1 , v i a nenasycená (vylepšující), je-li f e i 0 pro e i=v i , v v−1 ,
Tato cesta je
nasycená jinak. Lemma:Mějme G , s , t , c síť, f tok. f je maximální, právě když neexistuje vylepšující cesta ze s do t. šlo prodloužit vylepšující cestu do b)
Důkaz: Ať s=v 0 , e 1 , v 1 ,... , v k −1 , e k , v k =t je vylepšující cesta.
c R= ∑ c e = ∑ f e ≥ ∣ f∣
{c e i− f e i }0 , ⇒ Položme 1= e min =v ,v i
2 =
min
e i=v i ,vi −1
f ' e =
i −1
e∈ R
e∈R
(*)
i
Ať R' je libovolný řez a f' je libovolný tok, potom ∣ f '∣≤∣c R ' ∣ .
{ f e i }0 ; =min {1, 2 }0 a konečně
Protože ∣ f ∣ =∣c R∣ , tak f je max. Q.E.D. (*) Nerovnost:
f e , pokud e≠ei , i=1 , ... , k , f e , pokud e=e i =v i−1 , v i ,
∣ f ∣ =∑ ∑ f v , x − ∑ f x , v= ∑ v ∈A v , x
f e− , pokud e=e i =v i , v i−1 .
x , v
∑
v ∈A v , x
f v , x − ∑
∑
v∈ A x , v
∑ f a , b− ∑ f b ' , a ' ≤c R .
Platí, že f ' je tok, ∣ f '∣=∣ f ∣∣ f ∣ , SPOR.
e =a ,b
e= b ' ,a '
c R
⇐ A={v ∈V ;∃vylepšující cesta ze s do v }, s∈ A , t∉ A ,
≥0
Platí e=b , a , b∉ A , a∈ A ⇒ f e =0 a tedy
potom R A , V ∖ A je řez.
∑
e∈ R
f e=∣ f ∣ .
e ∈R , e= a , b , a∈ A , b∉ A⇒ f e =c e (jinak by
Důsl.:
∣ f ∣≤min c R . max f tok R řez
Věta:
Nechť G , s , t , c je síť, pak
∣ f ∣=min c R . max f tok R řez
≤ Již máme. Pro spor ať f je maximální tok,
A={v ∈V ;∃vylepšující cesta ze s do v }, s∈ A , t ∉ A a
R minimální řez, ale ∣ f ∣ c R .
Alg.: Ford-Fulkerson (pro c e ∈ℤ ∀ e ) 1. ∀ e : f e =0 2. Existuje-li vylepšující cesta ze s do t, 3. Důsl.:
R A , V ∖ A je řez c R A , V ∖ A=∣ f ∣c R , SPOR. Q.E.D.
zvětšíme tok podél cesty a opakovat (2).
Tok je maximální, konec. Je-li G , s , t , c síť s celočíselnými kapacitami, potom existuje celočíselný maximální tok. ⇒ Je-li G , s , t , c síť a ∀ e :c e ∈ℚ , potom existuje maximální tok.
11
f x , v
Kombinatorika a grafy I – Asymptotická notace, ČUM, PIE, Vytvořující funkce, Bin. stromy, SRR, KPR, Bloková schémata, Toky v sítích, Ramsey n
f :{1 , ... , n }∪ M i a ∀ i∈{1 ,... , n }: f i∈M i . SRR odpovídá párování velikosti n. n
i =1
X =∪ M i ; i , x∈E ⇔ x∈ M i . i =1
Budiž f celočíselný tok ∣ f ∣≤ n , E∩{e ; f e=1 } je párování. SRR existuje, právě když existuje celočíselný tok velikosti n. Úloha: Kapacita na vrcholech.
Míra souvislosti v grafech Def.:
Mějme graf G=V , E , k ∈ℕ . G je vrcholově k-souvislý, pokud ∣V ∣≥k 1 a pro ∀ U ⊆V :∣ U ∣≤k −1 je G ∖ U souvislý. G je hranově k-souvislý, pokud pro ∀ F ⊆E :∣ F∣ ≤k −1 je G ∖ F souvislý. U ⊆V je vrcholový řez, je-li G ∖ U nesouvislý. F ⊆E je hranový řez, je-li G ∖ F nesouvislý. Vrcholová souvislost je k V G=min {∣U ∣ ; U vrcholový řez } , pokud G≠K n , jinak k V K n =n−1 . Hranová souvislost je k E G =min {∣ F∣ ; F hranový řez}
Lemma:Mějme G=V
, E , e∈E , pak k E G −1≤k E G−e ≤k E G .
Důkaz: Uvažme F minimální hranový řez. F ' =F ∖ {e } je řez G−e , ale nemusí být minimální.
Položme F'' minimální řez G−e , F ' '∪{e } je řez G.
∣ F ' '∪{e }∣ =∣ F ' '∣1=k E G−e 1 , Q.E.D.
∣ F∣−1≤∣F '∣≤∣F ∣ ⇒ k E G−e ≤∣F '∣≤∣F ∣≤k E G
Lemma:Mějme G=V
≥k E G
, E , e∈E , pak k V G−1≤k V G−e≤k V G .
Důkaz: Uvažme U ⊆V minimální řez G.
e ∉E H e ∖ U ' ⇒ H e ∖ U ' =H ∖ U '
G ∖ U není souvislý. Položme H :=G−e .
(2) ∃i: x , y ∉C i komponenta grafu H e∖ U '
1 kV H ≥k V H e .
⇒ graf nesouvislý.
Vezměme U' minimální řez H, k V H =∣U '∣ .
(3) x ∈C 1, y∈C 2, r =2 a máme dvě možnosti:
H ∖ U má komponenty C 1 ,... , C r , r≥2 .
buď ∣C 1∣=∣C 2∣=1⇒ H e≃ K n ; k V H =n−2, k V H e =n−1
e={x , y } a může nastat:
anebo ∣C 1∣≥2⇒ C 1 ∖ {x }, C 2 komponenty H e∖ U ' ∪{x } , Q.E.D.
(1) x ∈U ' nebo y ∈U '
Tvrz.:
k V G≤k E G Důkaz: indukcí dle ∣E∣
⇒ F ≠∅∧∃ e ∈F .
(1) ∣E∣ ∣V ∣−1⇒G nesouvislý, k V G=k E G =0 a dokonce platí pro každý G nesouvislý. (2) G souvislý, k E G≥1, F minimální hranový řez.
Položíme G ' :=G −e , dle I.P. k V G ' ≤k E G ' . Platí k E G ' =k E G −1 a k V G−1 ≤ k V G ' ≤ k E G ' =k E G−1 , Q.E.D. Lemma 2
I.P.
2-souvislost Tvrz.: Graf G=V
, E je 2-souvislý, právě když ∀ u , v∈V ∃ kružnice v G, která obsahuje i v.
Tvrz.: Ušaté lemma Každý 2-souvislý graf lze sískat z kružnice přidáním uší, kde ucho je cesta, která má s původním grafem společné právě koncové vrcholy. Důkaz: G je 2-souvislý ⇒∣V ∣≥3, e={u , v }∈ E , k E G ≥k V G ≥2
(2) x ∈V G ' , y ∉V G ' ⇒ G− x souvislý.
G−e souvislý ⇒∃ cesta z u do v v G−e ⇒ Pe kružnice. G' maximální podgraf G vzniklý přidáváním uší ke kružnici. Ať existuje e ' ∈ E ∖ E G ' . Možnosti:
Buď P' cesta z y do V G v G. Pak P 'e ' je ucho. OK (3) x , y ∉V G ⇒ ∃ cesta z x do V G ' v G. Buď e'' poslední hrana této cesty, e ' '={a , b}, a∈V G ' , b∉V G ' Převedeno na případ (2). Q.E.D.
(1) e ' ={x , y }, x , y ∈V G ' ⇒ e ' ucho v. OK
Věta:
Ford-Fulkersonova Mějme G=V , E , k ∈ℕ . Pak k E G ≥k ⇔ ∀ u , v ∈V Důkaz: ⇐ Ať F je minimální řez ∣ F∣k a
, u≠v ∃ k hranně disjunktních cest z u do v. u, v jsou v různých komponentách G ∖ F .
12
Kombinatorika a grafy I – Asymptotická notace, ČUM, PIE, Vytvořující funkce, Bin. stromy, SRR, KPR, Bloková schémata, Toky v sítích, Ramsey Existují P 1 ,... , P k hranně disjunktní cesty z u do v:
k ≤∣ f ∣≤∣R∣ ⇒∣ f ∣≥k a najdeme P 1 ,... , P k disjunktní cesty uv.
(1) k =1 : hrany s f =1 obsahují tok z u do v, tedy minimální tok je cesta z u do v. (2) k ≥2 : hrany s f =1 obsahují tok z u do v.
∀ i:∣ P i∩ F∣≥1⇒ ∃ei∈ P i∩ F :i≠ j ⇒ ei≠e j a tedy ⇒{e1 , ... , ek }⊆ F ,∣{e 1 , ... , ek }∣=k , SPOR. ⇒ Mějme G' síť, zdrojem budiž u, spotřebičem v, c≡1 , f maximální celočíselný tok v G' neobsahující kružnice délky 2, R minimální řez ∣ f ∣ =∣ R∣ . Položme F ={{x , y}; x , y ∈ R} .
Věta:
P 1 cesta z u do v. Na P 1 nastavíme f 1=0 , jinak f.
∣ f 1∣=∣ f ∣−1 a postup indukcí. Q.E.D.
Menger Mějme G=V , E , k ∈ℕ . Pak k V G≥k ⇔ ∀ u , v∈V , u≠v ∃k vrcholově disjunktních cest z u do v (až na koncové vrcholy). f maximální tok v síti, R maximální řez, že ∀ e ∈R ∖ F najdeme e ' :e=x ' ' , y ' .
Důkaz: ⇐ Ať U je minimální vrcholový řez ∣U∣k , u, v v různých komponentách G ∖ U . Existují P 1 ,... , P k vrcholově disjunktní cesty z u do v a ∀ i:∣ P i∩U∣ ⇒∃v i∈ P i∩U :i≠ j⇒ v i≠v j .
Buď
x≠u : e ' = x ' , x ' ' jedna z nich
nebo
y ≠v :e ' = y ' , y ' ' .
. Předpoklad: {u , v }∉E , jinak totéž v G −e
Pak {v1 , ..., v k }⊆U ,∣{v 1 , ... , v k }∣=k , SPOR.
{u , v}
⇒ Symetrická orientace v G,
Položíme R' =R bez hran e ∈R ∖ F , ale s e'.
∀ x∈V , x≠u , v : ...
∣ R'∣∣ R∣ , R' řez ⇒∣ R '∣=∣ R∣ , R ' ⊆F .
Zdroj u u ' ' , spotřebič v v ' , c≡1 ,
U ={x ; x ' , x ' ' ∈ R ' }⇒U řez v G.
F ={ x ' , x ' ' ; x ∈V ∖ {u , v }} ,
k ≤∣U∣ =∣ F∣ . Q.E.D.
Ramseyovy věty Věta:
∀ n∈ℕ ∃ N ∈ℕ ∀ G=V , E ,∣V∣=N : R n budiž minimální takové N.
K n⊆G ∨ E n ⊆G indukovaně. ∣V i −1∣
Důkaz: Ukážeme Rn≤4 n−1 .
∃V i⊆V i−1 ∖ {vi} , že buď ∀ v ∈V i :{v , vi }∈E ∧ ∣V i∣≥
Končíme s v 2⋅n− 1 a máme posloupnost v 1 , ... , v 2⋅n−1 takovou,
Vezměme v 2 libovolný vrchol z V 1 .
že ∀ i ∀ j i
∣V 1∣
∃V 2⊆V 1 ∖{v 2 } , že buď ∀ v ∈V 2 :{v , v 2 }∈ E ∧ ∣V 2∣≥
2
≥2
(pro ∀ v u vi víme, že je s nimi (ne)spojen) buď {v i , v j}∈ E ⇒ v i označíme ⊕ nebo {vi , v j}∉ E ⇒ v i označíme ⊖ . Existuje znaménko a existuje i1 , ... ,i n takové, že G [{v i ,... , v i }] je K n pro ⊕ anebo E n pro ⊖ .
Dále indukcí v i z v i −1 :
Tvrz.: Pro n≥4 je
1
n
≥2 2⋅n− 2−i
nebo ∀ v ∈V i :{v , v i }∉E
n −4
nebo ∀ v ∈V 2 :{v , v 2 }∉ E .
n
n 2
R n 2 =2 . n
1 n E n :=P 2 ≤ N ⋅ 2 . n 2
Důkaz: Mějme N =2 2 , G náhodný graf s N vrcholy a 1 {u , v }∈E s pravděpodobností 2 (nezávisle). n-prvková podmnožina vrcholů indukuje 1 n K n s pravděpodobností 2 2 , E n stejně tak. Pravděpodobnost, že G má indukovaný podgraf 1 n K n :=P 1 ≤ N ⋅ 2 a n 2
Věta:
2
Vezměme G=V , E ,∣V ∣=2 2⋅n −2 , v1 libovolný vrchol z V. ∣V∣ −1 2⋅n−3 =2 ∃V 1⊆V ∖ {v 1 } , že buď ∀ v ∈V 1 :{v , v 1 }∈E ∧ ∣V 1∣≥ 2 nebo ∀ v ∈V 1 : {v , v1 }∉E .
K n nebo E n :=P I ≤P 1 P 2= 1 n N! 1 Nn 1 =2⋅ N ⋅ 2 =2⋅ ⋅ n −n ≤2⋅ n ⋅ n −n = 2 n! ⋅ N −n! n 2 2 2 2 2 2
n
2
2
−n 2
=21⋅2 2 ⋅2−n⋅2
n
⋅2 2 =2
1− n 2
2
1 .
Pravděpodobnost, že G nemá indukovaný podgraf K n nebo E n : n
P N =1−P I 0⇒ ∃ graf s 2 2 vrcholy bez K n , E n . Q.E.D.
∀ r ∈ℕ ∀ n 1 , ... , nr ∈ℕ∃ N ∈ℕ ∀ c : E K n {1 ,... , r }∃ i0 ∈{1 , ... , r }∃U ⊆V K n ∀ u 1 ,u 2∈U :c {u1, u 2 }=i 0∧∣U ∣≥ ni
0
Česky: Pro každé r ∈ℕ a všechny r-tice n 1 , ... , n r ∈ℕ existuje přirozené číslo N, že pro libovolné obarvení c hran grafu K n pomocí r barev existuje barva i 0 a podmnožina vrcholů U taková, že hrana mezi každými dvěma jejími vrcholy má barvu i 0 a
počet vrcholů je alespoň n i0 . Uf.
Důkaz: Označme minimální takové N jako Rn 1 , ..., n r , R r n .
(1) n 1=...=n r =1 stačí N =1 (existuje-li i, aby n i=1⇒ N =1 , triviální)
r
Tedy dále platí ∀ i: ni≥2 .
Dokážeme Rn 1 , ..., n r ≤1∑ R n 1 , ... , ni −1 , ni −1,n i1 , ... n r i= 1
Ať v je libovolný vrchol, V i={u∈V ; n≠r , c {u , v }=i} .
r
indukcí dle
∑ ni :
∣V i∣≥R n 1 , ... , ni −1 , ni−1,n i1 , ... , nr , použijeme I.P:
i=1
13
Kombinatorika a grafy I – Asymptotická notace, ČUM, PIE, Vytvořující funkce, Bin. stromy, SRR, KPR, Bloková schémata, Toky v sítích, Ramsey ∃i0 ∃U ⊆V i : i0 ≠i⇒ ni = i-tému z n1 , ... , ni −1 , ni−1,n i1 , ... , nr
i0 =i⇒ U '=U ∪{v } ... Q.E.D. ?!
0
Věta:
∀ n , r , p ∈ℕ ∃ N ∈ℕ ∀ X ,∣ X ∣≥N ∀ c : X {1 ,... , r} ∃i 0 ∈{1 ,... ,r } ∃Y ⊆X ,∣Y∣ ≥n : c Y ≡i 0 p p
Česky: Pro libovolná přirozená čísla n, r, p existuje N takové, že na libovolné množině X o velikosti N pro c libovolné obarvení p-tic jejích prvků r barvami existuje barva i 0 taková, že pro ni najdeme Y podmnožinu X velikosti alespoň n takovou, že na ní c je konstantně rovno barvě i 0 . Věta:
Nekonečná verze předchozí.
∀ r , p∈ℕ∀ X nekonečnou ∀ c : X {1 ,... , r }∃i 0 ∈{1 ,... , r }∃Y ⊆X nekonečná :c ^ Y ≡i 0 p p Česky: Pro libovolná přirozená čísla r, p a pro libovolnou nekonečnou množinu X a pro c libovolné obarvení p-tic jejích prvků r barvami existuje barva i 0 taková, že najdeme Y nekonečnou podmnožinu X, že c parcializováno na Y je konstantně rovno i 0 . Důkaz: Indukcí dle p. (1) p=1: c : X {1 ,... , r} triviální.
Existuje Y 2⊆Y 1 ∖ {x2 } nekonečná, že c ' ' ^
Existuje Y 1⊆ X ∖ {x1 } nekonečná, že c ' ^
Y 2 ≡c 2 . A tak dále: p−1
x i ∈Y i−1 : c i : Y i− 1 ∖ {x i } {1 , ... , r}: c i {y 2 ,... , y p }=c {x i , y2 , ... , y p} p−1 i Y i ≡c Existuje Y i⊆Y i− 1 ∖ {xi } nekonečná, že c ^ i . p−1
(2) p≥2 : X ={x 1 ,... } spočetná, x 1 : c ' : X ∖ {x 1 } {1 , ... , r} tak, že p−1 c ' {y 2 ,... , y p }=c {x1 , y 2 , ..., y p } .
Tím dostáváme nekonečnou posloupnost x 1 , x 2 ,... takovou,
Y 1 ≡c 1 . p−1
že ∀ i ∀ j p j p −1... j 2 i : c {xi , x j ,... , x j }=c i . 2
x 2 ∈Y 1 : c ' ' Y 1 ∖{x2 } {1 ,... , r}: c ' ' {y 2 , ... , y p }=c{x2, y 2 , ..., y p} p−1
p
∃i0 takové, že pro nekonečnou I ⊆N : c i=i0 a Y ={x i ;i ∈ I } . Y =i Potom c ^ 0 a Y je nekonečná. Q.E.D. p
Pozn.: Odhady Ramseyových čísel Erdös-Szekeres (1935): Rödl (1986):
Rm1, n1≤ mn ; Rn ≤ 2⋅n−2 m n−1 2⋅n−2 n−1 Rn≤c1⋅ , c1, c 20 c log2⋅n−2 2⋅n −2 n−1 Rn ≤ n n 2 Rn ≥ ⋅n⋅2 2 e
2
Thomason: dolní odhad: Věta:
Erdös-Szekeres
∀ k ∈ℕ ∃ N ∈ℕ takové, že libovolná N-prvková množina bodů v rovině v obecné poloze (žádné tři neleží na přímce) obsahuje k bodů v konvexní poloze. Důkaz: Indukcí dle k. (1) k =4 : stačí N =5 . Pokud je konvexní obal pěti bodů 4 nebo 5-úhelník, OK. Pro 3-úhelník: ... (2) k 4 : buď X množina vodů (v obecné poloze) a
Věta:
X4 konvexní / nekonvexní čtveřice. ∃Y ⊆ X : ∣Y∣=k ∧ Y stejného typu, dle (1) konvexní, tedy 4
buď c obarvení
Y je konvexní. Sporem, triangulujeme y bodů, je-li bod v trojúhelníku, spolu s ním tvoří čtveřici, která není konvexní. N ≥R p=4, r =2,k . Q.E.D.
Schur
∀ r ∈ℕ ∃ N ∈ℕ ∀ c : {1 , ... , N }{1,... , r } ∃ x , y ∈{1 ,... , N }, x≠ y : c x =c y=c x y
Důkaz: N : =R 2,r ,3 {1, ... , N } {1 ,... , r}: c ' {i , j}=c ∣i− j∣ Položíme c ' : . 2
x=− , y=− . Potom platí, že
c x =c ' { , }=c 0 ; c y=c ' {, }=c0 ; c x y =c ' { , }=c0 Ale může nastat x= y ⇒ budeme hledat čtveřice, N :=R 2,r ,4 a
Najdeme : c ' { , }=c ' { , }=c ' { , }=c 0 a
Věta:
pro x= y použijeme y '=− . Q.E.D.
∀ k ∈ℕ ∃G k bez trojúhelníků takový, že G k ≥k .
X Položíme X : ∣ X ∣= R2, k ,3 , V Gk = a 2
Důkaz: k 3
14
Kombinatorika a grafy I – Asymptotická notace, ČUM, PIE, Vytvořující funkce, Bin. stromy, SRR, KPR, Bloková schémata, Toky v sítích, Ramsey E Gk ={{{u , v },{x , y }}; uv= x y } .
⇒ x 2= x3 ∧ x 2 x 3 , SPOR.
G k nemá trojúhelník, sporem: {x1 , y 1 }, {x 2 , y 2}, {x3 , y 3 } ,
G k =? Buď c libovolné obarvení,
BÚNO x i y i , x1 ≤x 2≤ x 3 .
∃z 1 z 2 z 3 ∈ X , že v1 ={z 2 , z3 }, v 2={z 1 , z3 }, v 3 ={z 1 , z 2 } . Pak {v 1 , v3 }∈E ⇒c v1 =c v 2 . Tedy G k k .
x 1 y1= x 2 y2 ; x 2 y 2= x3 y 3 ; x 1 y1= x 3 y3
To by mělo být všechno. Pokud najdete nějaké chyby, prosím oznamte mi je obratem na
[email protected], pomůžete sobě, mně i všem ostatním, co výpisky užívají. Také se na mě obraťte v případě jakýchkoliv requestů na případné chybějící části apod. Zaantar.
15