Koloběh oběžných prostředků Stavy, toky, doba, rychlost a koeficient Stav (anglicky stock) je veličina (hmoty nebo hodnoty) k určitému okamžiku (obvykle stačí k jeho určení datum). Používají se stavy k počátku roku, ke konci roku; k počátku nebo konci měsíce, čtvrtletí, pololetí; případně stavy ke konci každého pracovního dne. Průměrný stav = průměr z několika stavů; např. z denních stavů za měsíc. Synonymum pro stav je zásoba. Tok (flow) je veličina za čas. Měří se množství hmoty nebo hodnoty, která prošla určitým procesem změny, přeměny, přemístění, předání, resp. výdaje či přijmu. Hmota či hodnota nemusí existovat celá v jednom okamžiku - např. množství zkonzumovaného jídla za rok neexistuje celé v jednom okamžiku. - Synonymum pro tok je obrat. Doba je časový úsek. Měří se obvykle ve dnech, někdy v hodinách nebo letech. Rychlost obratu má rozměr převrácené hodnoty času, např. „počet obrátek za rok“. Pamatujte si: doba a rychlost obratu jsou navzájem reciproké (převrácené) hodnoty. Koeficient, index, poměr, podíl jsou veličiny bezrozměrné - jsou to jen čísla. Příklad: Průměrný stav (zásoba) hotových výrobků na skladě je 40 ks. Ročně je ze skladu expedováno zákazníkům 880 ks, to je tok expedovaných výrobků (za rok). Rychlost obratu zásoby na skladě je 880 : 40 = 22 obratů za rok, neboli 22/rok, či 22 rok-1. Všimněte si rozměrů: 880 ks/rok : 40 ks = 22/rok Doba obratu je 40 : 880 = 1/22 roku, tj. přepočteno na dny: 365/22 = 16,59 dne, zaokrouhleně 17 dní. Stav a tok lze měřit také v peněžních jednotkách (v cenách, vnitropodnikových cenách, v pořizovací nebo reprodukční hodnotě). Pak lze srovnávat a sčítat údaje o zásobách s pohledávkami a penězi. Zapamatujte si, že mezi hlavními veličinami platí tento vztah: stav x počet obratů za rok = roční tok jinak zapsáno (a to už si snadno odvodíte): tok –––––– = počet obratů za rok stav
stav –––––– = doba obratu (jako zlomek roku) tok
1
Koloběh oběžných aktiv Oběžná aktiva (Current Assets) neustále mění formu.
materiál (sklad)
rozpracovaná výroba energie (přímo)
hotové výrobky (sklad)
prodej pohledávky (faktury) inkaso peníze
Služby a energie nejdou na sklad, ale spotřebovávají se ve výrobě. Jejich hodnota zvyšuje přímo hodnotu rozpracované výroby (work-in-process). Do hodnoty rozpracované výroby se dále rozpočítává (kalkuluje) hodnota nákladů na spotřebu mimo samotnou výrobní činnost - platy a spotřeba v administrativě apod. - tzv. režijní spotřeba (overheads). Materiál plus rozpracovaná výroba plus hotové výrobky se dohromady označují jako zásoby (inventories). Koloběh logicky začíná penězi (cash), pokračuje zásobami (inventories), pohledávkami (debtors) a končí opět penězi (cash). Výpočty: Oběžná aktiva (najdeme v bilanci) jsou stav; náklady (provozní, najdeme ve výkazu zisků a ztrát) jsou tok. Doba obratu (jako zlomek roku) je stav : tok. Přepočteme na dny a máme dobu obratu ve dnech. Když se nám podaří dobu obratu zkrátit, znamená to, že na stejnou produkci potřebuje podnik méně oběžných aktiv (menší stav peněz na účtu, menší zásoby atd.) Cyklus konverze peněz je cyklus od výdaje peněz do inkasa plateb od odběratelů. Po dobu cyklu jsou peníze vázány v jiných formách aktiv, než se zase přemění v peníze. 2
Co vyčteme z bilance V bilanci (rozvaze) najdeme formy koloběhu pod tučně zvýrazněnými položkami:
Oběžná aktiva
(součet ř. 32 + 39 + 48 + 58)
Zásoby
(součet ř. 33 až 38)
Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny Zboží Poskytnuté zálohy na zásoby Dlouhodobé pohledávky
(součet ř. 40 až 47)
Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky - ovládající a řídící osoba Pohledávky - podstatný vliv Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení Dlouhodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Odložená daňová pohledávka Krátkodobé pohledávky
(součet ř. 49 až 57)
Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky - ovládající a řídící osoba Pohledávky - podstatný vliv Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Stát - daňové pohledávky Krátkodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Krátkodobý finanční majetek
(součet ř. 59 až 62)
Peníze Účty v bankách Krátkodobé cenné papíry a podíly Pořizovaný krátkodobý finanční majetek
3
Upřesnění: Materiál a jiné nákupy se platí obvykle na fakturu, se zpožděním; v mezidobí vzniká závazek vůči dodavateli. Platba pak už jen likviduje závazek. nákup na fakturu = vznik závazku k dodavatelům platba = úhrada závazků materiál (sklad)
rozpracovaná výroba
hotové výrobky (sklad)
prodej
pohledávky (faktury)
inkaso peníze
Rychlost a doba obratu v jednotlivých formách aktiv U každé formy aktiv lze měřit zvlášť proces vstupu (přírůstků) a proces výstupu (úbytku). Výstup z jedné formy je současně vstupem do následující formy. Tok v každé fázi musí být stejný (má-li být koloběh pravidelný; v praxi není zcela pravidelný). Jsou-li roční výdaje peněz 2 000 000 euro, musí být i roční převod rozpracované výroby do hotových výrobků 2 000 000 euro a roční prodej (expedice) výrobků také 2 000 000 euro, stejně jako roční objem (tok) vystavených faktur a roční inkaso z faktur. forma aktiv
proces
tok
peníze rozpracovaná výroba hotové výrobky pohledávky peníze
výdaje na provoz převod rozpracované výroby do hotových výrobků prodej (expedice) výrobků objem (tok) vystavených faktur roční inkaso z faktur
2 000 000 euro/rok 2 000 000 euro/rok 2 000 000 euro/rok 2 000 000 euro/rok 2 000 000 euro/rok
4
Je-li technicky nutná doba obratu přesně 1 rok (a tedy počet obratů je 1 za rok), pak průměrný stav v dané formě aktiv musí být (minimálně) 2 000 000 euro. Bude-li nutná doba obratu 0,5 roku (a rychlost obratu 2 za rok), pak stačí průměrný stav 1 000 000 euro. Při nutné době obratu 36,5 dní (čili 10 obratů za rok) stačí průměrný stav 200 000 euro.
Abstrahujme nyní od energie a výdajů na administrativu a předpokládejme, že rychlost obratu je u materiálu 6 krát za rok, u rozpracované výroby 4 krát za rok, u hotových výrobků 10 krát za rok a u pohledávek a peněz 12 krát za rok. Pak odpovídající průměrné stavy budou: forma aktiv
tok
materiál rozpracovaná výroba hotové výrobky pohledávky peníze CELKEM
2 000 000 euro/rok 2 000 000 euro/rok 2 000 000 euro/rok 2 000 000 euro/rok 2 000 000 euro/rok
rychlost obratu 1/rok 6 4 10 12 12
průměrný stav 333 333 euro 500 000 euro 200 000 euro 166 667 euro 166 667 euro 1 366 667 euro
Vidíme, že plynulý koloběh s tokem 2 000 000 euro/rok vyžaduje stav oběžných aktiv (včetně peněz) ve výši 1 366 667 euro. Z těchto dvou údajů zkuste sami vypočítat průměrnou rychlost obratu a průměrnou dobu obratu ve dnech!
Zvýšení stavu v určité formě oběžných aktiv znamená současné prodloužení doby obratu a zpomalení rychlosti obratu. Znamená to, že v této formě „zamrzla“, „uvízla“ dodatečná část majetku. Proč dochází ke zpomalení obratu? Jednou příčinou může být „přezásobení“ v důsledku manažerské chyby. Manažer objednal více materiálu než bylo technologicky nutné a nyní zabírá místo ve skladu. Jiný manažer zbytečně nechal vyrobit více hotových výrobků, než bylo objednávek, a předzásobil tak sklad hotových výrobků na delší dobu dopředu. Tyto chyby se dají snadno napravit. Jsou však i hlubší příčiny v technologickém procesu - pracovníci ve výrobě nestíhají zpracovávat rozpracovanou výrobu a ta objemově narůstá. Obchodnímu oddělení se nedaří prodat dostatečné množství produkce, ta se hromadí na skladě. Finančnímu oddělení se nedaří vymáhat včasné placení od odběratelů, pohledávky vůči odběratelům narůstají. To vše pohlcuje dodatečný majetek podniku a váže kapitál, který pak chybí jinde. Obvyklým vyústěním těchto potíží je vznik platební neschopnosti - podnik má platit, ale na účtě není dostatek peněz. Napravovat poruchy je snadnější, když je zjistíme včas, dokud jsou malé. A k tomu může posloužit mimo jiné sledování rychlosti obratu oběžných aktiv, zda nedochází ke zpomalení, a pokud dochází, zjistit, ve které fázi koloběhu. 5
Pracovní kapitál - working capital Při rozběhu nového podniku musí majitel vložit do podniku mimo jiné vklad k pořízení oběžných aktiv - tzv. pracovní kapitál. Je to ta část majetku, která obíhá v koloběhu a mění formy. Podnik samozřejmě využívá v koloběhu oběžných aktiv i úvěr, což může být bankovní úvěr (krátkodobý, kontokorentní), ale zejména obchodní úvěr, protože nákup materiálu a energie se fakturuje a podnik je platí později. Na tuto část aktiv tudíž nepotřebuje vlastní pracovní kapitál. Jinými slovy - ne všechna oběžná aktiva pořizuje podnik z pracovního kapitálu dodaného majitelem část pořizuje na úvěr. Část pořízenou na úvěr najdeme v účetnictví jako krátkodobé (provozní) závazky, a to krátkodobé závazky vůči bance a závazky (krátkodobé) vůči dodavatelům. Stav pracovního kapitálu v účetnictví nemá svůj řádek. Vyčteme jej z účetnictví tak, že od hodnoty oběžných aktiv odečteme hodnotu krátkodobých (provozních) závazků.
Kdy a kde vzniká v koloběhu zisk Rozlišme tři pohledy na vznik zisku: a) veškeré úsilí podniku směřuje k vytváření zisku; v tomto smyslu si můžeme představit, že zisk je potenciálně tvořen průběžně, že činností podniku narůstá, až se nakonec prodejem výrobku přemění z potenciálního na reálný. b) podnik skutečně dosáhne zisku v okamžiku, kdy si jej přivlastní v peněžní formě - tedy když dojde platba od odběratele. Do té doby je zisk potenciální, protože stále ještě se něco může zhatit odběratel se propadne do platební neschopnosti nebo zkrachuje a náš podnik zisku nedosáhne. c) z účetního hlediska je zisk dosažen, když se zvětší majetek podniku; což může být v penězích, ale také v hodnotě pohledávek - takže když podnik vystaví fakturu za dodanou produkci a ve fakturované ceně je obsažen zisk, má se zaúčtovat už na základě faktury. Kdyby odběratel nezaplatil, vznikne ztráta, která zisk zruší. Také přírůstek zásob je z hlediska účetnictví přírůstkem majetku, a tedy může to být zisk, který se má zaúčtovat. Lze si to představit i tak, že podnik jakoby dosáhl zisk v penězích a pořídil za něj přírůstek zásob. Jenže ne každá zásoba je žádoucím majetkem. Jde-li o neprodejnou či nepoužitelnou zásobu, pak nezbyde než opět v účetnictví takový „zisk“ příslušnou operací zlikvdovat. Představme si, že pracovní kapitál je nejprve vydán v podobě peněz na nákup materiálu a dalších výrobních zdrojů. Poté mění formy ze zásob materiálu přes rozpracovanou výrobu až po hotové výrobky na skladě. Nakonec jsou výrobky expedovány odběratelům. Až do této chvíle si obvykle představujeme, že pracovní kapitál jen měnil formy, ale neměnila se velikost hodnoty. Přesněji řečeno jde tu o to, aby se zajistil návrat vydané hodnoty zpět do peněžní podoby v původní výši, aby se koloběh mohl ve stejném rozsahu opakovat. To znamená, že hodnota hotových výrobků na skladě by měla být stejná, jako hodnota původně vydaných peněz. Teprve při prodeji se k této hodnotě připojí zisk. Výrobek je expedován k odběrateli. Ze skladu vychází s původní „výrpbní“ hodnotou, k odběrateli dorazí za „výrobní“ hodnotu zvýšenou o zisk (obecně jde o obchodní marži; pro zjednodušení předpokládejme, že celou obchodní marži tvoří jen zisk). Takto aspoň to zobrazuje účetnictví. Expedice je úbytek majetku (náklad), vystavení faktury je přírůstek majetku (výnos). 6
materiál (sklad) energie
prodej rozpracovaná výroba hotové výrobky (sklad)
prodej pohledávky (faktury) obsahující zisk inkaso návrat peněz se ziskem
peníze: původní výdaj
Význam pracovního kapitálu Pracovní kapitál je ta část vkladu do podniku, která střídá formy v koloběhu a která v sobě obsahuje vznikající zisk (řekl bych, že je „nositelem zisku“, nebo také „motorem“ podniku). Manažeři musí zajistit, aby v jednotlivých formách nebyly vázány zbytečné prostředky, a zároveň, aby nedostatek prostředků v některé formě nebrzdil celý tok koloběhu. Jde o následující činnosti specializovaných manažerů: - řízení zásob na skladě, optimální objednávky materiálu, - návaznost fází ve výrobě, co nejrychlejší postup rozpracované výroby směrem k hotovému výrobku, - vystavování faktur a péče o jejich včasné zaplacení ze strany odběratelů, - hospodaření s hotovostí na účtě - cash management - zajišťující aby nechyběla likvidita a také aby na běžném účtě nezahálely přebytečné peníze; nadbytečné peníze manažer ukládá na úročené vklady, při hrozícím nedostatku likvidity zajišťuje úvěr od banky. Jinými slovy, management pracovního kapitálu má za úkol optimalizovat koloběh oběžných aktiv a nedopustit jeho zpomalení, které by mohlo vyvolat platební neschopnost.
7
8
