ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Základní umělecké školy Jedovnice. Tisícero krás pro Moravský kras

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Základní umělecké školy Jedovnice

„Tisícero krás pro Moravský kras“

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

OBSAH 1.

Identifikační údaje

4

2.

Charakteristika školy

5

2.1

Počet oborů, velikost

5

2.2

Druhy studia

5

2.3

Místa poskytovaného vzdělávání dle školského rejstříku

5

2.4

Historický vývoj a současnost školy

6

2.5

Pedagogický sbor

7

2.6

Dlouhodobé projekty, regionální a mezinárodní spolupráce

7

2.7

Materiálně-technické vybavení školy

8

3.

Zaměření školy a její vize

9

3.1

Zaměření školy

9

3.2

Vize školy

10

4.

Výchovné a vzdělávací strategie

11

4.1.

Strategie pro kompetence k umělecké komunikaci

11

4.2.

Strategie pro kompetence osobnostně-sociální

11

4.3

Strategie pro kompetence kulturní

12

5.

Vzdělávací obsah uměleckých oborů

13

5.1

Hudební obor

13

5.1.1

Vzdělávací obsah oblasti Hudební interpretace a tvorba

14

5.1.1.1

Přípravné studium

15

5.1.1.2

Hra na klávesové nástroje

17

5.1.1.3

Hra na housle

39

5.1.1.4

Hra na violu

45

5.1.1.5

Hra na violoncello

49

5.1.1.6

Hra na zobcovou flétnu

53

5.1.1.7

Hra na příčnou flétnu

58

5.2.1.8

Hra na klarinet

63

5.1.1.9

Hra na saxofon

69

5.1.1.10

Hra na trubku

74 2


5.1.1.11

Hra na trombon

80

5.1.1.12

Hra na baskřídlovku

86

5.1.1.13

Hra na tubu

92

5.1.1.14

Hra na kytaru

98

5.1.1.15

Hra na akordeon

111

5.1.1.16

Hra na bicí nástroje

116

5.1.1.17

Sólový zpěv

121

5.1.1.18

Průřezový předmět Sborový zpěv

128

5.1.1.19

Průřezový předmět Skupinová praxe

131

5.1.2

Vzdělávací obsah oblasti Recepce a reflexe hudby

134

5.1.2.1

Přípravná hudební výchova

135

5.1.2.2

Hudební nauka

135

5.1.2.3

Příprava na umělecké školy

139

5.2

Výtvarný obor

141

5.3

Taneční obor

149

6.

Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 156

7.

Vzdělávání žáků mimořádně nadaných

158

8.

Hodnocení žáků a vlastní hodnocení školy

159

8.1

Formy hodnocení

159

8.1.1

Slovní hodnocení

159

8.1.2

Sebehodnocení

160

8.1.3

Písemné hodnocení formou klasifikace

160

8.1.4

Vlastní hodnocení školy

162

3


1. Identifikační údaje

Školní vzdělávací program Základní umělecké školy Jedovnice předkladatel - Základní umělecká škola, Jedovnice, okres Blansko, 679 06 Jedovnice 401 - IZO: 102 019 061 - Identifikátor právnické osoby: 600 003 141 - IČ: 00839621 - ředitel: Mgr. Josef Škvařil - telefon: 516 442 235 - e- mail: [email protected], [email protected] - fax: 516 442 992 zřizovatel - Jihomoravský kraj - Brno, Žerotínovo náměstí 3/5, PSČ 601 82 - IČO: 70888337 - Zřizovací listina ze dne 16.6. 2005 - (usnesení Zastupitelstva Jihomoravského kraje č. 261/05/Z 4 ze dne 16. června2005)

Platnost dokumentu: Tento školní vzdělávací program je vydán od 2. 9. 2013.

Mgr. Josef Škvařil …………………………………… podpis ředitele školy

4


2.

Charakteristika školy

2.1 Počet oborů, velikost: Ve škole jsou zřízeny tři umělecké obory s níže uvedenou kapacitou: hudební

330 žáků

(dále HO)

výtvarný

80 žáků

(dále VO)

taneční

30 žáků

(dále TO)

Celková kapacita školy činí 440 žáků.

2.2 Druhy studia: Výuka probíhá: −

v přípravném studiu pro děti ve věku od 5 let

−

v základním studiu I. stupně pro děti a mládež ve věku od 7 let

−

v základním studiu II. stupně pro mládež ve věku od 14 let

−

ve studiu pro dospělé (věková hranice neomezena)

2.3 Místa poskytovaného vzdělávání dle školského rejstříku: −

679 06 Jedovnice 401

(budova ZŠ)

−

679 05 Křtiny 240

(budova ZŠ)

−

679 14 Ostrov u Macochy

(budova ZŠ)

−

Rudice 115, 679 06 Jedovnice

(budova ZŠ)

−

679 15 Lipovec 167

(budova ZŠ)

−

664 02 Ochoz u Brna 75

(budova ZŠ)

−

Havlíčkovo náměstí 224, 679 06 Jedovnice

(multifunkční učebna ZUŠ - budova MŠ)

−

Na Větřáku 463, 679 06 Jedovnice

(učebny v budově SPŠ)

5


2.4 Historický vývoj a současnost školy Počátky uměleckého školství v Jedovnicích spadají do roku 1967, kdy byla na jedovnické základní škole otevřena pobočka tehdejší blanenské lidové školy umění. V hudebním oboru se tehdy začalo vzdělávat pět žáků. Počet žáků i pedagogů však trvale narůstal. V roce 1972 byla výuka rozšířena o taneční oddělení. Mezníkem v dějinách umělecké školy v Jedovnicích bylo září roku 1979, kdy byla otevřena samostatná Lidová škola umění Jedovnice, tehdy známá pod zkratkou LŠU. V této době navštěvovalo školu již 278 žáků v hudebním a tanečním oboru. V roce 1991 byl ve škole otevřen také výtvarný obor. V souvislosti s přechodem školy na právní subjektivitu k 1. 1. 1993 se řady jejích zaměstnanců rozšířily také o administrativní pracovnici. Vzhledem k velmi dobrým výsledkům školy a výraznému převisu poptávky po uměleckém vzdělávání se počátkem roku 2009 podařilo po dlouhotrvajících jednáních získat povolení MŠMT k navýšení kapacity školy o 55 žáků. V současnosti tak škola vzdělává přes 400 žáků a její celková kapacita je dlouhodobě bezezbytku naplňována. Zřizovatelem Základní umělecké školy Jedovnice je Jihomoravský kraj. Jejím kmenovým působištěm je již od založení budova jedovnické základní školy. V průběhu let se však výuka rozšiřovala a postupně vznikaly pobočky v okolních obcích. Dnes má Základní umělecká škola Jedovnice stálé pobočky ve Křtinách, v Ostrově u Macochy, v Rudici, v Lipovci a v Ochozi u Brna. Kromě velkého množství poboček je specifikem školy absence vlastní budovy. Tato skutečnost je do jisté míry limitujícím faktorem pro její činnost, nicméně vhodnou organizací výuky se dlouhodobě daří tuto nevýhodu eliminovat. Důkazem jsou výsledky školy, které jsou plně srovnatelné s mnohem většími organizacemi disponujícími dokonalým zázemím. Od roku 2006 však došlo k výrazně pozitivnímu posunu i v této oblasti. Byl vybudován koncertní sál školy – multifunkční učebna v budově MŠ Jedovnice, svého ateliéru se po letech dočkali i mladí výtvarníci. V současnosti se škola rozšiřuje do prostor SPŠ Jedovnice, kde se formou pronájmu daří získávat nové samostatné učebny. Výzvou do budoucnosti zůstává vybudování specializovaného tanečního sálu. V hudebním oboru se škole daří zachovávat tradici souborové hry spojenou s poměrně vysokým procentem žáků hrajících na dechové nástroje. Tito žáci své znalosti zpravidla rozvíjejí v tanečním či dechovém orchestru školy. Tradice dechových orchestrů je nedílnou součástí historie školy již od jejího vzniku. Na škole však úspěšně působí také řada dalších 6


instrumentálních či vokálních souborů, které rozvíjejí hudební znalosti a dovednosti žáků v širokém spektru hudebních žánrů. Navzdory mezioborové kapacitě školy s výraznou převahou hudebního oboru je snahou školy vyváženost profilace – žádný obor či hudební nástroj není preferován na úkor ostatních.

2.5 Pedagogický sbor Pedagogický sbor vykazuje vysokou stabilitu a kvalifikovanost. Někteří pedagogové na škole působí již od doby jejího vzniku. Tato skutečnost má za následek poněkud vyšší věkový průměr zaměstnanců. V posledních letech však přirozenou generační obměnou dochází k nástupu mladých pedagogů, čímž se výše uvedený stav postupně eliminuje. Odborným zaměřením i počtem učitelů je komplexně pokryta šíře nabídky pro vzdělávání ve všech uměleckých oborech a studijních zaměřeních.

2.6 Dlouhodobé projekty, regionální a mezinárodní spolupráce Základní umělecká škola Jedovnice je již od svého vzniku institucí, která se významným způsobem podílí na kulturním dění v regionu. V současnosti škola působí na osmi pracovištích v šesti obcích v okruhu dvaceti kilometrů. V průběhu několika desetiletí se stala nedílnou součástí místního kulturního života. Každoročně organizuje na šest desítek různých veřejných vystoupení. Jedná se o tematické programy hudebního oboru, výstavy, koncerty či kulturní programy organizované ve spolupráci s jednotlivými obecními úřady, zájmovými organizacemi a sdruženími, ale i akce konané mimo region či v zahraničí. Za hranicemi školu v poslední době reprezentoval např. komorní orchestr Musica Nova (2009 Vaduz – Lichtenštejnsko, 2012 Krems – Rakousko). Žáci školy také pravidelně prezentují své umění v rámci programů mezinárodního partnerství mezi městysem Jedovnice a bavorským Aschheimem. Mimo region působnosti školy často vystupuje i Taneční orchestr ZUŠ Jedovnice (přehlídka Mozartovy děti v rámci festivalu Brno – město uprostřed Evropy aj.). Nejnovější aktivitou v oblasti mezinárodní spolupráce je navázání partnerství s Občanským sdružením Franze Lehára v Komárně. Pevnou tradici má také umělecká spolupráce s mimoškolními hudebními tělesy, jako např. realizace společných vystoupení žáků a učitelů hudebního oboru s pěveckými sbory Píseň Jedovnice, Rastislav - Blansko, Kantila – Křtiny, jedovnickými dechovými orchestry Olšověnka a Bivojanka či Komorním orchestrem města Blanska. 7


V rámci spolupráce s vnějšími subjekty plní důležitou výchovnou úlohu i charitativní aspekt. Škola spolupracuje s Domovem pro seniory Brno – Holásecká, místní organizací Českého červeného kříže i se Svazem tělesně postižených občanů. Nad rámec této spolupráce jsou pořádány také benefiční či charitativní koncerty. Přirozeně integrovanou součástí vzdělávacího procesu umělecké školy je moderní projektová výuka. Tematické výukové projekty jsou systematicky realizovány zejména ve výtvarném oboru a v menší míře i v hudebním a tanečním oboru. Škola se dlouhodobě zapojuje do výtvarných projektů s enviromentální tematikou, což koresponduje s její lokalizací v chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Za všechny lze uvést např. pravidelnou účast v mezinárodní výtvarné soutěži Mladí tvůrci pro Dunaj, kde se žákům ZUŠ Jedovnice v konkurenci stovek škol a tisíců autorů podařilo v posledních letech již dvakrát získat vítězství v mezinárodním kole (Budapešť 2011, Vídeň 2012) či dlouhodobá spolupráce s EkoCentrem Brno. V hudebním oboru je samozřejmostí spolupráce s uměleckými školami vyššího stupně, zejména konzervatoří Brno či JAMU. Tato spolupráce probíhá v několika rovinách, ať už se jedná o přípravu talentovaných žáků k budoucímu studiu, dalšího vzdělávání pedagogů či účast na vyhlašovaných soutěžních titulech (např. Mezinárodní interpretační soutěž dechových nástrojů apod.). Úspěšně se také rozvíjí spolupráce s Církevní konzervatoří Opava v rámci každoroční přehlídky „Máme rádi baroko“.

2.7 Materiálně-technické vybavení školy Materiálně-technické vybavení školy lze označit jako dobré. Škola využívá pro svoji činnost osm různých pracovišť, která jsou standardně vybavena hudebními nástroji i audiovizuální a multimediální technikou. Výtvarný obor má k dispozici malou a velkou keramickou pec. Škola disponuje základním inventářem hudebních nástrojů, které si mohou žáci po splnění předepsaných podmínek bezplatně zapůjčit. Absence vlastní budovy se do jisté míry pozitivně projevuje v úspoře provozních nákladů. Tato skutečnost příznivě ovlivňuje jak výši úplaty za vzdělávání, tak i objem finančních prostředků určených k pořizování či obměně vybavení školy.

8


3.

Zaměření školy a její vize

Tradice nikoliv strnulost Modernost nikoliv podbízivost Atraktivita nikoliv prodejnost

3.1. Zaměření školy - co nabízíme: − výchovu mladé generace, která se bude aktivně podílet na kulturním dění ve svém okolí − kultivaci žáků prostřednictvím postupného zvládání základů zvoleného uměleckého oboru − rozvíjení schopnosti poznat kvalitu a zhodnotit vlastní výkony − respektování individuální osobnosti žáka, − vedení k orientaci a chápání světa umění − působení na estetické cítění žáků a formování jejich postojů k umění − vedení k systematičnosti, důslednosti a odpovědnosti za sebe i druhé − rozvíjení tvořivosti a zdravého sebevědomí žáků − prohlubování součinnosti rodiny a školy − individuální přístup k žákům se specifickými vzdělávacími potřebami, − přípravu žáků ke studiu na uměleckých školách − práci v souborech a kolektivech s různým uměleckým zaměřením − důraz na kolektivní výuku – komorní a souborovou hru − aktivní zapojení všech žáků do dění školy a veřejných vystoupení − využívání možností projektové výuky

9


3.2. Vize školy – chceme být: - otevřenou a transparentní uměleckou školou s jasně definovanými pravidly a atributy - centrem kulturního dění regionu a jeho uměleckým reprezentantem

Chceme být školou: - s profesionálním, odborně kvalifikovaným a charakterním pedagogickým sborem - schopnou flexibilně upravovat vyučovací metody v reakci na požadavky současné doby při zachování individuálnosti pedagogického přístupu jednotlivých pedagogů - umožňující tvořivou a originální profilaci jednotlivých vzdělávacích zaměření - s výsledky, které jsou vidět - klást důraz na prezentaci práce žáků na veřejnosti - se žáky, kteří se chtějí něco naučit. - s rodiči žáků, kteří škole důvěřují a podporují její práci

10


4.

Výchovné a vzdělávací strategie

4.1. Strategie pro kompetence k umělecké komunikaci - Probouzíme v žácích chuť a potřebu objevovat vlastní umělecké schopnosti a dále je rozvíjet. K tomu slouží množství besídek, třídních přehrávek, koncertů, soutěží, výstav a dalších tematických programů. - Učíme je ovládat základní umělecké vyjadřovací prostředky, spojit představu a záměr s nástrojem, pohybem či výtvarnou technikou. - Vedeme žáky k získávání potřebných vědomostí a dovedností vlastním příkladem, ukázkami práce vyspělejších žáků a učitelů či využitím didaktické techniky. - Předáváme jim vědomosti a dovednosti tak, aby si dokázali utvořit vlastní názor na umělecké dílo. Vedeme žáky k analýze uměleckých děl. - Připravujeme žáky na veřejná vystoupení a prezentace, soutěže a výstavy. - Seznamujeme žáky s historickým vývojem a novými směry umělecké komunikace nejen v teoretických předmětech.

4.2. Strategie pro kompetence osobnostně-sociální - Zadáváním úkolů v každé vyučovací hodině a následnou systematickou kontrolou jejich plnění formujeme návyky a morálně-volní vlastnosti žáků potřebné k dlouhodobé a systematické práci. - Vedeme žáky k sebehodnocení tím, že jim umožňujeme srovnávání s výkony ostatních. - Vedeme žáky k týmové spolupráci a zodpovědnosti za společné umělecké dílo (např. hra v orchestru, taneční choreografie, společné projekty VO atd.). - Od nejmladšího věku žáky zapojujeme do dění ve škole, do společných aktivit. Pořádáme koncerty, výstavy, společné programy. - Vedeme žáky k úctě ke zdravotně, sociálně či jinak handicapovaným lidem. (Koncerty a kulturní programy pro ČČK, STPO, spolupráce s ústavem pro zrakově postižené atd.) - Vedeme žáky všech oborů k periodické prezentaci své práce na veřejnosti či účasti v soutěžích. - Komunikujeme a spolupracujeme s rodiči tak, aby výsledkem vzájemné interakce bylo maximální zefektivnění práce žáka při plném pochopení specifičnosti jeho osobnosti. 11


4.3. Strategie pro kompetence kulturní

- Účastí na kulturních událostech v regionu žáky vedeme k přirozené úctě ke kulturnímu dědictví a k regionálnímu povědomí. - Aktivně se zapojujeme se do kulturního života obcí v místech působnosti školy, a nezřídka reprezentujeme školu i za hranicemi okresu či kraje. - Informujeme žáky i jejich rodiče o aktuální nabídce kulturních akcí a doporučujeme jejich návštěvu. - Zapojením žáků do širokého spektra uměleckých aktivit školy v nich pěstujeme úctu a respekt k duchovním hodnotám lidského života. - V rámci veškerých činností v žácích pěstujeme smysl pro kvalitu, krásu a originalitu. - Kolektivní prací v souborech či výukových projektech vedeme žáky k toleranci a respektu k ostatním a zároveň podporujeme jejich motivaci pro celoživotní působení v různých uměleckých oblastech.

12


5.

Vzdělávací obsah uměleckých oborů

5.1

Hudební obor

Charakteristika hudebního oboru Hudební obor umožňuje žákovi využívat hudbu jako prostředek vzájemné komunikace i k osobnímu uměleckému sdělení. Děje se tak prostřednictvím soustavného vzdělávání, aktivní poučené interpretace, vlastní tvorby, poznávání hudební kultury a osvojení si základních teoretických znalostí.

Všeobecné poznámky k hudebnímu oboru Kritéria pro zařazování žáků do stupňů vzdělávání a do ročníků: −

do přípravného studia jsou zařazovány děti od 5 let

−

do I. stupně základního studia jsou zařazovány děti od 7 let

−

do II. stupně základního studia jsou zařazovány děti od 14 let

−

studium pro dospělé – jeho vzdělávací obsah i způsob organizace a realizace stanoví ředitel školy na základě individuálního plánu výuky.

−

Začne-li žák docházku do II. stupně studia bez předchozího absolvování I. stupně, začíná plnit vzdělávací výstupy I. stupně dle individuálně zpracovaného studijním plánu.

−

Přihlásí-li se ke studiu žák starší, než je spodní limit uvedený v předchozích bodech, je zařazen do ročníku odpovídajícímu jeho schopnostem, dovednostem a mentálnímu vývoji na základě komisionální zkoušky.

−

Přejde-li žák v průběhu studia na jiný nástroj, začíná plnit osnovy daného nástroje od ročníku, který odpovídá jeho schopnostem, dovednostem a mentálnímu vývoji na základě komisionální zkoušky.

−

Žák může ve výjimečných případech postoupit do vyššího ročníku v pololetí na základě komisionální zkoušky. 13


5.1.1 Vzdělávací obsah oblasti Hudební interpretace a tvorba

Vzdělávací zaměření: 5.1.1.1


5.1.1.2

Hra na klávesové nástroje

5.1.1.3

Hra na housle

5.1.1.4

Hra na violu

5.1.1.5

Hra na violoncello

5.1.1.6

Hra na zobcovou flétnu

5.1.1.7


5.2.1.8

Hra na klarinet

5.1.1.9

Hra na saxofon

5.1.1.10

Hra na trubku

5.1.1.11

Hra na trombon

5.1.1.12

Hra na baskřídlovku

5.1.1.13

Hra na tubu

5.1.1.15

Hra na kytaru

5.1.1.15

Hra na akordeon

5.1.1.16


5.1.1.17

Sólový zpěv

Průřezové předměty: 5.1.1.18

Sborový zpěv

5.1.1.19

Skupinová praxe

14


5.1.1.1 Přípravné studium V přípravném studiu hudebního oboru je hravou formou podchycen zájem dětí o hudbu. Na základě individuálních předpokladů jsou u žáků rozvíjeny jejich hudební schopnosti, návyky a dovednosti. Aktivizuje a podněcuje se jejich tvořivost v elementárních činnostech pěveckých, instrumentálních, pohybových a poslechových. Součástí výchovně vzdělávacího procesu je zjišťování, sledování a usměrňování zájmu žáků se zřetelem na možnosti jejich dalšího studia v základní umělecké škole. varianta A Je určena dětem, které na začátku studia v umělecké škole nemají zvolený hudební nástroj. V 1. ročníku a v prvním pololetí 2. ročníku přípravného studia navštěvují kolektivní výuku přípravné hudební výchovy v rozsahu jedné vyučovací hodiny týdně. Ve druhém pololetí 2. ročníku je hodina přípravné hudební výchovy rozšířena skupinovým vyučováním hry na vybraný nástroj nebo přípravnou hlasovou výchovou. Celkový rozsah výuky ve druhém pololetí 2. ročníku je tedy ve výši dvou hodin týdně. varianta B Je určena pro děti, které mají již od počátku výuky zvolený hudební nástroj. Tyto děti jsou vyučovány v celém průběhu přípravného studia v rozsahu dvou vyučovacích hodin týdně (1 hodina kolektivní výuky přípravné hudební nauky a 1 hodina individuální nebo skupinové výuky hry na hudební nástroj případně pěveckého hlasového výcviku). Učební plány přípravného studia: varianta A Předmět

Přípravná hudební výchova Příprava ke hře na nástroj* Celkem

1. ročník 1. pololetí 1 1

*viz obsahová náplň jednotlivých studijních zaměření

15

Hodinová dotace 1. ročník 2. ročník 2. pololetí 1. pololetí 1 1 1 1

2. ročník 2. pololetí 1 1 2


varianta B Předmět

Přípravná hudební výchova Příprava ke hře na nástroj* Celkem


Hodinová dotace 1. ročník 2. ročník 2. pololetí 1. pololetí 1 1 1 1 2 2


*viz obsahová náplň jednotlivých studijních zaměření

Očekávané výstupy předmětu Přípravná hudební výchova (PHV) – varianta A, B:

Žák: − dokáže zazpívat jednoduchou píseň − rozlišuje vzestupnou a sestupnou melodii − umí rytmizovat říkadla pomocí hry na tělo − zná nástroje orffovského instrumentáře, dokáže je použít při elementárním doprovodu jednoduché písně − umí rozlišit pojmy zvuk a tón, na principu kontrastu rozeznává vlastnosti tónů − zná houslový klíč, notovou osnovu, noty c1 – g1 − zná notu celou, půlovou, čtvrťovou − při poslechu umí rozlišit kontrastní charakter jednoduchých skladeb (pochod, ukolébavka), kontrastní tempo a dynamiku (p, f)

16


5.1.1.2 Hra na klávesové nástroje

Charakteristika vzdělávacího zaměření: -

nabízí možnost výuky hry na tři klávesové nástroje: klavír, cembalo, varhany

-

učební obsah vzdělávacího zaměření je sestaven celistvě, vychází ze spolupráce pedagogů dílčích studijních zaměření či předmětů

-

výuka klávesových nástrojů v prvním stupni základního studia je koncipována jednotně jako studijní zaměření hra na klavír. Jejím prostřednictvím žák získává základní nástrojové dovednosti

-

v případě profilace a zájmu žáka o hru na varhany či cembalo je možné modifikovat výuku v 6. a 7. ročníku tak, že vedle hry na klavír získává žák základy hry na zvolený nástroj. Tato skutečnost je zohledněna v očekávaných výstupech

-

žák během studia (zejména v přechodu do II. cyklu) vybírá podle svého zájmu a s ohledem na doporučení pedagoga vhodný nástroj nebo studijní zaměření

-

učební plán druhého stupně již rozděluje tři studijní zaměření: hru na klavír, varhany a cembalo

-

studijní zaměření hra na klavír II. cyklu je vyučováno ve třech modulech: hra na klavír, klavír v komorní hře, hra na klavír pro studenty pedagogiky

-

žák může měnit modul na základě úspěšně vykonané vyrovnávací zkoušky

Učební plány využívají následujících integrovaných předmětů:

•

skupinová praxe – obsahuje jednotlivé atributy komorní hry včetně dalších možností hudební spolupráce

•

sborový zpěv – pro klavíristy je alternativou skupinové praxe neboť zahrnuje atributy kolektivní interpretace 17


•

klavírní praktikum – je formou skupinové výuky pro klavíristy, podporuje komplexní vzdělání žáka. Aktivity směřují k získání dovedností v oblasti hudební spolupráce, improvizace, přípravě k veřejnému vystupování. Obsahuje prvky poslechového interpretačního a poslechového semináře. Integruje prvky nástrojové praxe a percepce, umožňuje žákovi komplexnější získávání nástrojových dovedností v souladu s poznatky o klavírní hře. Připravuje žáka k hudební spolupráci, obsahuje prvky interpretačního semináře.

•

hra na klavír v 2. cyklu – praktické dovednosti hry na klavír jsou rozvíjeny v rámci uvědomění si hudebně – teoretických souvislostí (prvky percepce a reflexe hudby ve výuce), nabízí žákovi hlubší vhled do hudebních souvislosti. Žák poznává především sólovou literaturu nástroje, je schopný prokázat schopnost hudební spolupráce a souhry (skupinová praxe, klavírní praktikum)

•

klavír v komorní hře ve 2. cyklu – integruje předměty individuální a skupinové výuky, využívá integrovaného předmětu skupinová praxe, žák se aktivně účastní doprovodů ve třídách jiných nástrojů

•

klavír pro studenty pedagogiky 2. cyklu – integruje hudební teorii s hudební praxí potřebnou pro pedagogickou praxi, obsahuje předměty individuální a skupinové výuky (klavírní praktikum, skupinová praxe)

•

hra na varhany – v rámci předmětu jsou zahrnuty jak reprodukční (hra na nástroj, doprovod liturgického zpěvu), tak perceptivní (varhanní praxe, nauka o varhanách) disciplíny. Kombinuje individuální a skupinovou výuku (skupinová praxe)

18


Učební plány vzdělávacího zaměření hra na klávesové nástroje: Základní studium I. stupně Hra na klavír Varianta A

Předmět Hra na klavír Příprava ke hře na varhany** Příprava ke hře na cembalo** Hudební nauka Skupinová praxe*** Klavírní praktikum*** Celkem

1. r.

2. r.

3. r.

1

1

1

1

1

1

2

2

2

Hodinová dotace 4. r. 5. r. 6. r. 1 1 1(0,5) **** 0,5 0,5 1 1 1 1 1 1 1 1 3-4 3-4 2 - 3,5

7. r. 1(0,5) **** 0,5 0,5 1 1 2 - 3,5

Poznámky: ** *** ****

nepovinný volitelný předmět povinně volitelný předmět (žák musí plnit vzdělávací obsah minimálně jednoho z uvedených předmětů) půlhodinová dotace v předmětu Hra na klavír je v 6. a 7. ročníku povolena pouze v případě, že žák čerpá 0,5h dotaci individuální výuky v předmětu Příprava ke hře na varhany – cembalo

Varianta B

Předmět Hra na klavír Příprava ke hře na varhany** Příprava ke hře na cembalo** Hudební nauka Klavírní praktikum Sborový zpěv* Skupinová praxe* Celkem

1. r. 1

1 1 0,5 2 - 3,5

2. r. 1

Hodinová dotace 3. r. 4. r. 5. r. 1 1 1

1 1 0,5 2 - 3,5

1 1 0,5 2 - 3,5

1 1 1 0,5 3 - 4,5

1 1 1 0,5 3 - 4,5

6. r.

7. r.

1(0,5) ****

1(0,5) ****

0,5

0,5

0,5

0,5

1 1 0,5 2-4

1 1 0,5 2-4

Poznámky: * ** ****

nepovinný předmět nepovinný volitelný předmět (žák musí plnit vzdělávací obsah minimálně jednoho z uvedených předmětů) půlhodinová dotace v předmětu Hra na klavír je v 6. a 7. ročníku povolena pouze v případě, že žák čerpá 0,5h dotaci individuální výuky v předmětu Příprava ke hře na varhany – cembalo

19


Varianta C

Předmět Hra na klavír Příprava ke hře na varhany** Příprava ke hře na cembalo** Hudební nauka Klavírní praktikum*** Sborový zpěv*** Skupinová praxe*** Celkem

1. r.

2. r.

3. r.

1

1

1

1 1 1

1 1 1

1 1 1

3-4

3-4

3-4

Hodinová dotace 4. r. 5. r. 6. r. 1 1 1(0,5) **** 0,5 0,5 1 1 0,5 - 1

2

2

0,5 - 1 1,5 – 3,5

7. r. 1(0,5) **** 0,5 0,5 0,5 - 1 0,5 - 1 1,5 – 3,5

Poznámky: ** nepovinný volitelný předmět *** povinně volitelný předmět (žák musí plnit vzdělávací obsah minimálně jednoho z uvedených předmětů) **** půlhodinová dotace v předmětu Hra na klavír je v 6. a 7. ročníku povolena pouze v případě, že žák čerpá 0,5h dotaci individuální výuky v předmětu Příprava ke hře na varhany – cembalo

Varianta D

Předmět Hra na klavír Příprava ke hře na varhany** Příprava ke hře na cembalo** Hudební nauka Klavírní praktikum*** Sborový zpěv*** Skupinová praxe* Celkem

1. r. 1

1 0,5 1 0,5 2,5 - 4

2. r. 1

1 0,5 1 0,5 2,5 - 4


1 0,5 1 0,5 2,5 - 4

1 0,5 1 0,5 2,5 - 4

1 0,5 1 0,5 2,5 - 4

6. r.

7. r.

1(0,5) ****

1(0,5) ****

0,5

0,5

0,5

0,5

0,5 1 0,5 1,5 - 3,5

1 1 0,5 2 - 3,5

Poznámky: * nepovinný předmět ** nepovinný volitelný předmět *** povinně volitelný předmět (žák musí plnit vzdělávací obsah minimálně jednoho z uvedených předmětů) **** půlhodinová dotace v předmětu Hra na klavír je v 6. a 7. ročníku povolena pouze v případě, že žák čerpá 0,5h dotaci individuální výuky v předmětu Příprava ke hře na varhany – cembalo

20


Studium s rozšířeným počtem vyučovacích hodin – základní studium I. stupně

Varianta A

Předmět Hra na klavír

1. r. 1,5 - 2

2. r. 1,5 - 2

Hodinová dotace 3. r. 4. r. 5. r. 1,5 - 2 1,5 - 2 1,5 - 2

Příp. ke hře na varhany** Příp. ke hře na cembalo**

Hudební nauka Klavírní praktikum*** Sborový zpěv*** Skupinová praxe* Celkem

1 0,5 1 0,5 - 1 3 – 5,5

1 0,5 1 0,5 - 1 3 – 5,5

1 0,5 1 0,5 - 1 3 – 5,5

1 0,5 1 0,5 - 1 3 – 5,5

1 0,5 1 0,5 - 1 3 – 5,5

6. r. 1,5 - 2 (1****) 0,5 0,5 0,5 1 0,5 - 1 2–5

7. r. 2 (1,5****)

0,5 0,5 1 1 0,5 - 1 3 – 5,5

Poznámky: * ** *** ** **

nepovinný předmět nepovinný volitelný předmět povinně volitelný předmět (žák musí plnit vzdělávací obsah minimálně jednoho z uvedených předmětů) snížená dotace v předmětu Hra na klavír je v 6. a 7. ročníku povolena pouze v případě, že žák čerpá 0,5h dotaci individuální výuky v předmětu Příprava ke hře na varhany – cembalo

Varianta B


1. r. 1,5 -2

2. r. 1,5 -2

Hodinová dotace 3. r. 4. r. 5. r. 1,5 -2 1,5 -2 1,5 – 2


Hudební nauka Klavírní praktikum*** Skupinová praxe*** Celkem

1 0,5 0,5 3–4

1 0,5 0,5 3–4

1 0,5 0,5 3–4

1 0,5 0,5 3–4

1 0,5 0,5 3–4

6. r. 1,5 – 2

7. r. 2

(1****)

(1,5****)

0,5 0,5

0,5 0,5

0,5 0,5 2 – 3,5

1 1 3 – 4,5

Poznámky: ** *** ** **

nepovinný volitelný předmět povinně volitelný předmět (žák musí plnit vzdělávací obsah minimálně jednoho z uvedených předmětů) snížená dotace v předmětu Hra na klavír je v 6. a 7. ročníku povolena pouze v případě, že žák čerpá 0,5h dotaci individuální výuky v předmětu Příprava ke hře na varhany – cembalo

21


Varianta C


1. r. 1,5 -2

2. r. 1,5 -2

Hodinová dotace 3. r. 4. r. 5. r. 1,5 -2 1,5 -2 1,5 – 2


Hudební nauka Skupinová praxe*** Klavírní praktikum*** Celkem

1

1

2,5 - 3

2,5 - 3

1

2,5 - 3

6. r. 1,5 – 2

7. r. 2

(1****)

(1,5****)

0,5 0,5

0,5 0,5

1 1

1 1

1

1

1

1

1

1

3,5 - 5

3,5 - 5

2,5 – 4,5

3 – 4,5

Poznámky: ** *** ** **

nepovinný volitelný předmět povinně volitelný předmět (žák musí plnit vzdělávací obsah minimálně jednoho z uvedených předmětů) snížená dotace v předmětu Hra na klavír je v 6. a 7. ročníku povolena pouze v případě, že žák čerpá 0,5h dotaci individuální výuky v předmětu Příprava ke hře na varhany – cembalo

Studium s rozšířeným počtem vyučovacích hodin je určeno pro mimořádně talentované žáky s vyhraněnými aspiracemi, kteří chtějí pokračovat v dalším studiu na konzervatoři, ve středních školách uměleckého zaměření, popř. ve studiu na vysokých školách s uměleckým nebo pedagogickým zaměřením. Je realizováno formou individuálního vzdělávacího plánu, který zohledňuje dispozice a individuální potřeby žáka a zaměření zvoleného vyššího typu umělecké školy. Podmínkou pro zařazení žáka do tohoto studia je výborný prospěch a kvalitní reprezentace školy v rámci koncertů, soutěží atd.

Základní studium II. stupně

Hra na klavír

Modul A

Předmět Hra na klavír Klavírní praktikum Skupinová praxe Celkem

1. r. 1–2 1–2

Hodinová dotace 2. r. 3. r. 1–2 1–2 1–2 1-2

4. r. 1–2 1–2

2–4

2– 4

2–4

22

2–4


Modul B

Předmět Hra na klavír Klavírní praktikum Skupinová praxe Celkem

1. r. 0,5 – 1 1,5 – 2

Hodinová dotace 2. r. 3. r. 0,5 – 1 0,5 – 1 1,5 – 2 1,5 – 2

4. r. 0,5 – 1 1,5 – 2

2–3

2–3

2–3

2–3

1. r. 1 –2

Hodinová dotace 2. r. 3. r. 1 –2 1–2

4. r. 1 –2

1 –2

1 –2

1 –2

1 –2

2 –4

2 –4

2 –4

2 –4

1. r. 1 –2 1 –2

Hodinová dotace 2. r. 3. r. 1 –2 1–2 1 –2 1 –2

4. r. 1 –2 1 –2

2 –4

2 –4

2 –4

2 –4

1. r. 1 –2 1 –2

Hodinová dotace 2. r. 3. r. 1 –2 1–2 1 –2 1 –2

4. r. 1 –2 1 –2

2 –4

2 –4

2 –4

Modul C

Předmět Klavír pro studenty pedagogiky Klavírní praktikum Skupinová praxe Celkem

Hra na varhany

Předmět Hra na varhany Varhanní praxe Skupinová praxe Celkem

Hra na cembalo

Předmět Hra na cembalo Klavírní praktikum Skupinová praxe Celkem

2 –4

Studium pro dospělé Vzdělávací obsah studia pro dospělé i způsob jeho organizace a realizace stanoví ředitel školy na základě individuálního plánu výuky (zaneseného pedagogem v třídní knize). Výuka se uskutečňuje minimálně v rozsahu jedné vyučovací hodiny týdně. 23


Vzdělávací obsah předmětů: Základní studium I. stupně

Hra na klavír Žák získává motivaci a vztah ke klavírní hře. Rozvíjí jednotlivé složky své hudební osobnosti: melodické, metro-rytmické, harmonické cítění. Seznamuje se zvukovými možnostmi nástroje a učí se na klavíru realizovat své hudební představy. Způsob a atmosféra výuky podněcuje aktivní přístup žáka a rozvíjí možnosti vlastního sebevyjádření. Žák se učí poslouchat klavírní tón a získává schopnost zvukové sebekontroly. Osvojuje si základní nástrojové dovednosti technické a úhozové, které podle svých možností rozvíjí. Seznamuje se s klavírní literaturou, nejprve elementární, a poznává základní pravidla správné interpretace. Růst žákovy hudebnosti podporují improvizační postupy, víceruční hra s učitelem, hra podle sluchu, transpoziční úlohy a hra z listu, které pedagog zařazuje podle potřeby žáka. V 6. a 7. ročníku je možné začít v rámci předmětu s přípravou hry na varhany nebo cembalo. Skupinová praxe Vzdělávací obsah předmětu integruje více aktivit, jejichž cílem je uplatnit žákovy schopnosti hudební spolupráce. Současně přináší možnost praktického využití získaných nástrojových dovedností a nové příležitosti hudebního vyjádření. Pedagog volí podle možností a vyspělosti žáka jednu z následujících aktivit:

Skupinová tvorba Výuka probíhá ve skupině žáků, kombinuje spolupráci více nástrojů. Je možné uplatňovat vlastní improvizační postupy, provozovat různé žánry a styly.

Čtyřruční hra Navazuje na schopnost víceruční hry praktikované od počátku klavírní výuky. Žáci hledají společné hudební vyjádření na jednom nástroji, kultivují práci se zvukem, poznávají celek díla.

24


Doprovod Předpokládá schopnost klavíristy nastudovat part doprovodu sólového nástroje (hlasu). Učí žáka rozvíjet v praxi schopnost souhry. Výuku vede pedagog žáka sólisty. Žák se učí komunikaci s pedagogem jiného nástroje a přizpůsobuje se možnostem doprovázeného nástroje

Komorní hra Ve výuce žáci učí zásadám interpretace komorní skladby (tedy skladby nad rámec výuky sólového nástroje). Zvládnutí předmětu předpokládá přiměřenou technickou a hudební vyspělost všech zúčastněných žáků. Učební obsah se sestává z přípravy partu s pedagogem – klavíristou a nácviku souhry, na které se podílí všichni pedagogové.

Klavírní praktikum Obsah výuky vychází z následujících aktivit, které jsou nedílnou součástí celistvého hudebního rozvoje žáka:

Příprava k souhře, čtyřruční hra s pedagogem, elementární hudební spolupráce Žáci se učí poznávat základní pravidla hudební spolupráce, postupy při nastudování partů, pracovní návyky při nácviku souhry, hudební komunikaci ve skupině.

Prvky interpretačního a poslechového semináře Aktivity přivádí žáka k aktivnímu vnímání hudebního dění, zprostředkovávají informace a zážitky týkající se hry na klávesové nástroje. Připravují žáka na veřejné vystupování, učí vyjádřit hodnocení vlastního i cizího výkonu. Seznamují žáka s literaturou nástroje.

Improvizační aktivity nad rámec individuální výuky Přináší možnosti hudebního tvoření ve skupině. Uplatňuje schopnost tvoření doprovodů, transpozic, hru podle akordických značek, hru z listu ad.

25


Předmět Klavírní praktikum slučuje prvky interpretační a percepčního předmětu, může být vyučován skupinově nebo kolektivně, běžná je výuka v blocích. Konkrétní učební obsah určuje pedagog podle aktuálních metodických záměrů.

Základní studium II. stupně Hra na klavír Předmět hra na klavír ve 2. stupni základního studia slučuje prvky nástrojové výuky s prvky klavírní teorie. Žák prohlubuje své nástrojové zkušenosti, využívá záměrně teoretických znalostí pro hudební analýzy nebo pro prohloubení schopnosti interpretace díla (dějiny hudby, dějiny nástroje). Způsob výuky podporuje vyzrávání uměleckých názorů žáka a jeho vlastní hudební aktivity. Žák poznává závažnější díla klavírní literatury a učí se je veřejně interpretovat. Zdokonaluje schopnosti hry z listu, získává další zkušenosti v oblasti hudební spolupráce.

Klavír v komorní hře

Vyučovací obsah předmětu vychází z předmětu skupinová praxe 1. stupně studia a umožňuje žákům hráčské uplatnění v různých hudebních uskupeních. Z předmětu skupinové praxe přebírá následující aktivity: hra doprovodů, čtyřruční hra, skupinová tvorba, komorní hra. Součástí výuky je příprava klavírních partů. Žák vedle těchto aktivit dále rozvíjí své nástrojové dovednosti, uplatňuje schopnosti hry z listu. Získává hudební rozhled v oblasti komorní hudby, učí se uplatňovat a vystupovat v různých žánrech a uskupeních.

Hra na klavír pro studenty pedagogiky

Cílem výuky předmětu je kvalitně připravit budoucí pedagogy pro běžnou hudební praxi, eventuálně připravit žáka k přijímací zkoušce na střední nebo vysokou školu. Žák propojuje získané teoretické poznatky se získávanými dovednostmi v harmonizacích písní, doprovodech podle akordických značek, tvoření doprovodů, improvizačních a transpozičních úlohách, hře 26


z listu. Učí se je vhodně volit a zařazovat v rámci přípravy svých hudebně - pedagogických možností a aktivit. Žák nadále rozvíjí své nástrojové dovednosti, seznamuje se s náročnějšími skladbami klavírní literatury. Prohlubuje své možnosti klavírní spolupráce, důraz je kladen na rozvíjení schopnosti hry doprovodů.

Hra na varhany

Žák je připravován pro běžnou varhanickou praxi získáváním nástrojových dovedností, poznáváním varhanní literatury, orientací v problematice liturgického zpěvu a jeho doprovodu a dovednostmi z oblasti skupinové praxe – hry doprovodů, souhry. Žák získává praktické zkušenosti kontaktem s různými typy nástrojů, zná základní body nauky o varhanách a rejstříkování. Učí se prakticky uplatňovat poznatky z harmonie a improvizace.

Hra cembalo

Žák získává základní nástrojové dovednosti, orientuje se v principech staré hudby. Získává zkušenosti sólové a skupinové interpretace. Učí se základním bodům nauky o cembalu, stavbě a rejstříkování. Rozvíjí improvizační schopnosti s důrazem na hru číslovaného basu

Očekávané výstupy studijního zaměření Hra na klávesové nástroje: Přípravné studium Žák •

prokáže základní nástrojové dovednosti podle požadavků pedagoga

•

realizuje hudební myšlenky na základě své melodické, rytmické představy

•

ovládá zákonitosti notového zápisu (relativní čtení)

•

rozpoznává zvukové možnosti nástroje

27


Základní studium I. stupně- Hra na klavír 1. ročník Žák • orientuje se na klaviatuře v celém rozsahu • prokáže základy úhozových dovedností a smysl pro tvorbu tónu • přizpůsobuje se povaze nástroje vhodným způsobem (sezení u nástroje, pohybová stránka hry, tvorba tónu) • čte a reprodukuje zápis v desetilinkovém systému (houslovém a basovém klíči) • zná stavbu nástroje • hraje oběma rukama současně • uplatňuje sluchově – hmatovou představu při hře • aktivně realizuje své hudební představy prostřednictvím nástroje • zvládá hru víceručně s učitelem • hraje podle sluchu • transponuje 2 . ročník Žák • prokazuje sluchovou kontrolu při hře • analyzuje charakter a jednoduchou formu skladeb • uplatňuje základní úhozové a technické dovednosti v elementárních a instruktivních skladbách • zapojuje aktivní hudební představu při tvorbě tónu a fráze • využívá ve hře dynamických změn • pozná a analyzuje hudební frázi • čte a reprodukuje rytmické hodnoty • prokáže předpoklady ve hře stupnic • orientuje se v durových tóninách • hraje durové stupnice • orientuje se v základních harmonických souvislostech tóniny

28


3. ročník Žák • realizuje hudební myšlenky na základě hudební představy • využívá při hře dynamických a barevných možností nástroje • respektuje charakter skladby • rozlišuje základní fakturu skladeb • rozlišuje melodii a doprovod • pedalizuje se zapojením zvukové sebekontroly • používá durovou harmonickou kadenci při harmonizaci písní • hraje obraty kvintakordů • orientuje se v mollových tóninách • hraje mollové stupnice • analyzuje skladby různých stylových období • realizuje jednoduchou polyfonii • uplatňuje rytmicko – metrické cítění v tanečních formách • analyzuje skladby z hlediska osvojování pamětní hry 4. ročník

Žák • aktivně se spolupodílí na vytváření a realizaci hudebního obrazu skladby • zapojuje sluchovou sebekontrolu • využívá při hře vhodných technických prostředků • prokáže dostatečný stupeň hudební a nástrojových vyspělosti při hře skladeb všech stylových období • zvládá hru víceručně s učitelem • dokáže zahrát durovou nebo mollovou píseň podle sluchu a doprovodit ji kadencí • transponuje drobný hudební útvar • hraje melodické ozdoby • realizuje skladby ve všech typech taktů čtvrťových a osminových • ovládá základy repetiční techniky 29


5. ročník Žák • žák hraje náročnější skladby různých stylových období a prokáže odpovídající stupeň technických, úhozových a výrazových prostředků k jejich zvládnutí • realizuje a analyzuje rozsáhlejší klasicistní formu • realizuje náročnější polyfonní skladbu • orientuje se v ornamentice, hraje melodické ozdoby • využívá nezávislosti rukou v učební látce • prokáže odpovídající schopnost koordinace rukou • hraje čtyřhlasou úpravu akordu nebo dominantní septakord • hraje stupnice kombinovaným způsobem • při doprovodech písní využívá různých druhů doprovodu • ovládá elementární hru z listu

6. ročník Žák •

spoluvytváří obsah a směřování svých aktivit u nástroje

•

volí vhodné výrazové a technické prostředky k dosažení hudebního obrazu

•

analyzuje hudební a emocionální obsah skladeb

•

pedalizuje s ohledem na charakter a styl skladeb

•

prokáže rozvinuté harmonické cítění

•

prokáže odpovídající metro – rytmické cítění

•

orientuje se ve formě skladby

•

rozeznává homofonní a polyfonní fakturu

•

užívá různých stylizací doprovodů

30


7. ročník Žák •

připraví absolventské vystoupení

•

prokáže schopnost veřejného vystoupení včetně vhodného způsobu vystupování na jevišti

•

nastuduje jednu až dvě skladby, z nich jednu zpaměti

•

předvede výstupy z předmětu skupinové praxe

Závěrečná zkouška: Absolventská předehrávka- žák přednese před komisí připravený absolventský program. Na základě výsledku realizuje absolventské vystoupení formou veřejného koncertního vystoupení nebo komisionální zkouškou.


Hra na klavír Modul A: Hra na klavír

1. – 2. ročník Žák • • • • • • • • •

prokáže technické a nástrojové dovednosti odpovídající náročnosti voleného repertoáru zvládá náročnější sólové skladby klavírní literatury prokazuje schopnost tónové a úhozové kultury umí pracovat se zvukem nástroje na odpovídající úrovni dokáže zvolit skladbu odpovídající jeho možnostem orientuje se napříč hudebními styly a žánry klavírní literatury vytváří vlastní obraz hudebních děl volí správné technické a výrazové prostředky k dosažení hudebních záměrů prokáže schopnost souhry a hudební spolupráce 31


• • • • • • • • •

prokazuje technické a nástrojové dovednosti odpovídající náročnosti voleného repertoáru hraje sólové skladby klavírní literatury podle výběru svého nebo pedagoga prokazuje schopnost tónové a úhozové kultury umí pracovat se zvukem nástroje na odpovídající úrovni dokáže zvolit skladbu odpovídající jeho individuálním možnostem orientuje se napříč hudebními styly a žánry klavírní literatury vytváří vlastní obraz hudebních děl volí správné technické a výrazové prostředky k dosažení hudebních záměrů prokáže schopnost souhry a hudební spolupráce

3. – 4. ročník Žák • • • • • • • • • • • • •

dokáže nastudovat závažnější dílo klavírní literatury umí zdokonalovat technické a úhozové dovednosti vhodným způsobem utváří si vlastní umělecký rozhled praktikuje hudebně – teoretické analýzy náročnějších forem analyzuje umělecký obsah skladeb zná autory hraných skladeb, okolnosti vzniku děl orientuje se v dějinách literatury klavíru projevuje zájem o hudební dění prokáže schopnost souhry a hudební spolupráce připraví absolventské vystoupení prokáže schopnost nastudovat skladbu zpaměti projevuje se jako aktivně rozvinutá umělecká osobnost dokáže vhodně a samostatně volit pracovní postupy

Závěrečná zkouška: Absolventská přehrávka, absolventské veřejné vystoupení: Žák nastuduje dvě sólové skladby. Volitelné je uvedení skladby z předmětu skupinová praxe.

32


Hra na klavír Modul B: Klavír v komorní hře

1. – 2. ročník Žák • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

zvládá technické a nástrojové dovednosti na vhodně zvoleném repertoáru podílí se na dvou aktivitách předmětu skupinová praxe je schopen nastudovat a analyzovat vlastní part orientuje se v hudebním celku skladeb prokazuje schopnosti hudební spolupráce uplatňuje vhodné postupy napomáhající souhře prokazuje aktivní sluchovou sebekontrolu nápaditě využívá zvukových možností nástroje využívá vlastní tvořivé postupy uplatňuje schopnosti hry z listu při nácviku klavírních partů aktivně se podílí na dvou aktivitách předmětu skupinová praxe je schopen nastudovat a analyzovat vlastní part orientuje se v hudebním celku skladeb prokazuje schopnosti hudební spolupráce uplatňuje vhodné postupy napomáhající souhře prokazuje aktivní sluchovou sebekontrolu nápaditě využívá zvukových možností nástroje využívá vlastní tvořivé postupy hraje z listu jednoduché doprovody

3. – 4. ročník Žák • • • • • • • • •

žák vyvíjí vlastní aktivity v oblasti komorní souhry dokáže nastudovat part závažnější komorní skladby umí volit odpovídající prostředky k docílení souhry a požadovaného hudebního celku prokazuje schopnost samostatného hudebního myšlení dokáže samostatně uplatňovat pracovní postupy připraví absolventské vystoupení nastuduje jedno závažnější komorní dílo vyvíjí vlastní aktivity v oblasti komorní spolupráce dokáže si vhodně vybrat repertoár 33


• • •

umí volit správné prostředky k dosažení požadovaného celku prokazuje schopnost samostatného hudebního myšlení dokáže využívat samostatně naučených pracovních postupů

Závěrečná zkouška: Absolventská přehrávka, absolventské veřejné vystoupení: Žák před komisí předvede připravený absolventský program (dvě skladby, z toho jedna závažnější). Na základě rozhodnutí komise absolvuje žák formou veřejného vystoupení nebo komisionální zkouškou.

Hra na klavír Modul C: Klavír pro studenty pedagogiky (příprava ke studiu na vysoké škole)

1. – 2. ročník Žák • • • • • • • • • • • • •

prokáže odpovídající nástrojové dovednosti orientuje se v základních akordických značkách harmonizuje a transponuje jednoduché písně orientuje se ve všech kadencích durových a mollových používá základní figurace při doprovodech hraje z listu prokáže schopnost hry doprovodů orientuje se v akordických značkách durových, mollových, včetně septakordu, zvětšených a zmenšených akordů užívá ostinátních doprovodů umí zdvojit melodii v terciích, sextách a decimách hraje z listu aktivně doprovází jiné nástroje nebo zpěv zdokonaluje nástrojové dovednosti na vhodně zvoleném programu (eventuálně připravuje program na přijímací zkoušku)

34


3. – 4. ročník Žák • • • • • • • • • •

doprovází písně podle akordických značek zvládá harmonizaci melodie umí zvolit vhodný typ doprovodu písně podle charakteru umí použít II., III. a VI. stupeň v harmonizaci účastní se vybraných aktivit předmětu skupinová praxe zdokonaluje nástrojové dovednosti na vhodně zvoleném programu (eventuálně připravuje program na přijímací zkoušku) projevuje samostatnost při studování skladeb a nácviku doprovodů aktivně využívá vlastních postupů při řešení harmonické úlohy aktivně se podílí na hře doprovodů připraví absolventské vystoupení

Závěrečná zkouška: Absolventská přehrávka, absolventské veřejné vystoupení: Žák připraví jednu skladbu sólovou, jako druhou volí komorní hru nebo skladbu s uplatněním vlastní improvizace nebo harmonizace.

Hra na varhany

Základní studium I. stupně Příprava ke hře na varhany: 6. ročník Žák • • • • • •

ovládá varhanní legato hraje legato palcem rozlišuje varhanní typy úhozů prokáže základy pedálové techniky kombinuje hru 1 ruky s pedálem realizuje jednoduché doprovody liturgického zpěvu

35


7. ročník Žák • • • • •

hraje na dvou manuálech střídá manuály přechází z manuálu na manuál ovládá souhru manuálu s pedálem realizuje jednoduché doprovody liturgického zpěvu

Základní studium II. stupně Hra na varhany: 1. – 2. ročník Žák • • • • • • • • • • • •

zná stavbu nástroje ovládá úhozové dovednosti ovládá souhru pedálu a manuálu orientuje se v základním rejstříkování doprovází liturgický zpěv hraje stupnice dur a moll v rovném pohybu v manuálu a pedálu uplatňuje úhozovou techniku na barokních skladbách nastuduje skladbu J. S. Bacha dle svých technických možností zvládá pedálovou techniku hraje stupnice mollové a rozložený akord v pedálu ovládá hru jednoduchých kadencí uplatňuje schopnost souhry

3. - 4. ročník Žák • • • • • • • •

realizuje náročnější barokní formy uplatňuje souhru pedálu a manuálu ve všech typech skladeb nastuduje skladby různých stylových období spoluvytváří rejstříkování a zvukové nuance skladeb aktivně uplatňuje své dovednosti na různých typech varhan umí se přizpůsobit konkrétnímu nástroji ovládá zákonitosti varhanního prstokladu vhodným způsobem uplatňuje pracovní návyky 36


• • • • •

se orientuje v pravidlech varhanní interpretace využívá schopnosti hry z listu umí samostatně hudebně uvažovat aktivně se spolupodílí na doprovodech nastuduje absolventské vystoupení

Závěrečná zkouška: Absolventské veřejné vystoupení: Žák nastuduje jednu skladbu J. S. Bacha a jednu skladbu podle volného výběru. Volitelné je uvedení skladby předmětu skupinová praxe.

Hra na cembalo

Základní studium I. stupně Příprava ke hře na cembalo:

6. ročník Žák • • • • • •

je seznámen se starými prstoklady ovládá předržované legato rozlišuje cembalové typy úhozů je seznámen se základy harmonie a bassa continua realizuje je v úzké harmonii nastudoval alespoň dvě preludia F. Couperina z L´Art de toucherle Clavecin

7. ročník Žák • • • •

hraje barokní ozdoby, orientuje se v nejčastěji používaných značkách ozdob dle svých technických možností zvládá staré prstoklady ve stupnicích a technických cvičeních využívá staré prstoklady v nastudovaných skladbách realizuje jednoduché basso continuo, využívá je k doprovodu např. houslí nebo zobcových fléten 37


Závěrečná zkouška: •

Žák může získané dovednosti využít v rámci svého absolventského vystoupení studijního zaměření hra na klavír.

Základní studium II. stupně Hra na cembalo 1. – 2. ročník Žák • • • • • • • • • •

zná stavbu nástroje je seznámen s hudební akustikou a základy ladění cembala ovládá úhozové dovednosti orientuje se v základním registrování alespoň na velkém jednomanuálovém cembale ovládá pravidla a zásady realizace bassa continua uplatňuje úhozovou techniku na barokních skladbách hraje náročnější basso continuo (alespoň do 3 křížků a 3 bé) ovládá hru jednoduchých kadencí seznamuje se s historickým laděním procvičuje ladění cembala

3. – 4. ročník Žák • • • • • • • • • •

hraje skladby různých stylových období ovládá zákonitosti cembalového prstokladu umí se přizpůsobit konkrétnímu nástroji hraje náročnější basso continuo (alespoň do 4 křížků a 4 bé) je seznáme s barokním recitativem a pravidly jeho realizace nastuduje alespoň 1 doprovod barokní árie orientuje se v pravidlech cembalové interpretace využívá schopnosti hry z listu v sólových skladbách i jednodušších doprovodech aktivně se spolupodílí na doprovodech nastuduje absolventské vystoupení

Závěrečná zkouška: • •

Žák nastuduje 1 skladbu J. S. Bacha a jednu skladbu dle libovolného výběru. Povinné je uvedení skladby předmětu skupinové praxe.

38


5.1.1.3 Hra na housle Housle patří do skupiny smyčcových nástrojů. Nacházejí uplatnění nejen jako nástroj sólový, ale i v komorní a orchestrální hře. Hra na housle je určena pro děti, které mají dobrý hudební sluch, které dobře intonují a jsou manuálně zručné. Žák se zprvu stručně seznámí s historií nástroje, jeho stavbou a údržbou. Pak následuje postupný nácvik základních hráčských dovedností, počínaje postojem, držením nástroje a smyčce, přes nácvik tvoření tónu smyčcem a prstové techniky levé ruky v první poloze, až k nácviku hry ve vyšších polohách a nácviku složitějších smyků. Žák postupně získává technické základy hry na nástroj, rozvíjí se jeho hudební představivost a schopnost uměleckého vyjádření. Postupně proniká do tajů hudební řeči a jejího notového zápisu. Poznává charakteristické znaky hudby různých historických období a seznamuje se s díly velkých skladatelů. Prostřednictvím hry na nástroj v dětech rozvíjíme také schopnost naslouchat a přizpůsobit se spoluhráči (spoluhráčům) v nejrůznějších formách skupinové interpretace. Učební plány studijního zaměření Hra na housle:

Základní studium I. stupně

Předmět Hra na housle Hudební nauka Skupinová praxe Celkem

1. r. 1 1

Hodinová dotace 3. r. 4. r. 5. r. 1 1 1 1 1 1 1* 1-2 1-2 2-3 3-4 3-4

2. r. 1 1 1* 2-3

2

6. r. 1

7. r. 1

1-2 2-3

1-2 2-3

Poznámka: *nepovinný předmět

Studium s rozšířeným počtem vyučovaných hodin

Předmět Hra na housle Hudební nauka Skupinová praxe Příprava na umělecké školy* Celkem

1. r. 1 1

2

Hodinová dotace 3. r. 4. r. 5. r. 1 2 2 1 1 1 1 - 2* 1-2 1-2

2. r. 1 1

2

2-4 39

4-5

4-5

6. r. 2

7. r. 2

1-2 1

1-2 1

3-5

3-5


Poznámky: *nepovinný předmět Studium s rozšířeným počtem vyučovacích hodin je určeno pro mimořádně talentované žáky s vyhraněnými aspiracemi, kteří chtějí pokračovat v dalším studiu na konzervatoři, ve středních školách uměleckého zaměření, popř. ve studiu na vysokých školách s uměleckým nebo pedagogickým zaměřením. Je realizováno formou individuálního vzdělávacího plánu, který zohledňuje dispozice a individuální potřeby žáka a zaměření zvoleného vyššího typu umělecké školy. Podmínkou pro zařazení žáka do tohoto studia je výborný prospěch a kvalitní reprezentace školy v rámci koncertů, soutěží atd.


Předmět Hra na housle Skupinové praxe Celkem

1. r. 1 1-2 2-3

Hodinová dotace 2. r. 3. r. 1 1 1-2 1-2 2-3 2-3

4. r. 1 1-2 2-3

Studium pro dospělé Vzdělávací obsah studia pro dospělé i způsob jeho organizace a realizace stanoví ředitel školy na základě individuálního plánu výuky (zaneseného pedagogem v třídní knize). Výuka se uskutečňuje minimálně v rozsahu jedné vyučovací hodiny týdně.

Očekávané výstupy studijního zaměření Hra na housle:

Přípravné studium Žák: • • • • • • •

popíše jednotlivé části houslí a smyčce dbá na volné držení těla a správné držení nástroje zvládá prstoklad v dur nebo moll na jedné struně hraje celým smyčcem, středem i jeho polovinami na prázdných strunách koordinuje funkce obou rukou zahraje pizzicato dokáže zahrát lidovou píseň na jedné struně

40



1. ročník Žák: • • • • • • • •

ovládá správné držení houslí a smyčce dbá na správné tvoření tónu dodržuje správný a přirozený postoj při hře zvládá lehké nasazení smyčce na struny ovládá durový i mollový prstoklad při hře v I. poloze na všech strunách ovládá prstoklad v dur nebo moll a hraje stupnice a kvintakord v jedné oktávě orientuje se v notovém zápisu na všech strunách je schopen zahrát jednoduchou píseň zpaměti

2. ročník Žák: • • • • • • •

dbá na správné tvoření tónu ovládá přirozené držení smyčce, uvolněnost prstů i zápěstí pod vedením učitele dodržuje zásady intonační sebekontroly rozliší hru v dur a moll prstokladu umí hrát různými částmi smyčce detaché dokáže hrát legato na jedné struně umí zahrát jednoduchou skladbu nebo píseň s využitím jednoduché dynamiky forte a piano

3. ročník Žák: • • • • • • •

dbá na kvalitu tónu hraných skladeb dle individuálních dispozic kontroluje svou intonaci začleňuje do hry výraznější dynamiku (crescendo, decrescendo) zvládá probrané prstoklady a přidává další (se zvýšeným třetím prstem, se sníženým prvním prstem) využívá a kombinuje známé smyky, a to i přes struny ovládá hru drobných etud dbá na uvolněnost rukou

41


4. ročník Žák: • • • • •

•

dodržuje správné zásady intonační sebekontroly vnímá výraz dané skladby při její interpretaci ovládá hru v první poloze umí odlišit dynamické odstíny zvládá hru různými způsoby (détaché, staccato, legato), a to všemi částmi smyčce s přechodem přes struny využívá prstoklady ve III. poloze a výměny I. a III. polohy hraje stupnice a akordy v rozsahu 2 oktáv s výměnou do III. polohy prohlubuje výrazovou složku hry dle svých schopností používá vibrato a začleňuje je podle možností do přednesových skladeb dle svých individuálních schopností se uplatňuje v souborové hře

• • • • • • •

užívá probraných poloh v etudách a v přednesu hraje podle svých možností dvojhlasy, případně akordy při delších tónech používá hru vibrato rozlišuje různé hudební formy při nácviku skladeb je schopen hry přiměřeně obtížných skladeb z listu odlišuje různorodost skladeb (stará hudba, moderní hudba) hraje skladby většího rozsahu

• • • •

5. ročník Žák:

6. ročník Žák: • • • • • • • • • •

dbá na intonační sebekontrolu disponuje větší intonační jistotou v probraných polohách a jejich případných výměnách využívá svých technických schopností při kombinaci různých smyků, začleňuje nové smyky, například řadové staccato, spiccato hraje ve vybraných stupnicích ve 3 oktávách při hře užívá melodické ozdoby a vibrato je seznámen s notací a hrou v páté poloze zvládá výměny I. – V., I. – III. – V. poloha, začleňuje je do etud a přednesových skladeb rozlišuje hru různých stylových období je schopen samostatně nastudovat učitelem zvolenou přednesovou skladbu umí naladit housle pomocí dolaďovačů 42


7. ročník Žák: • • • • • • • •

dbá na tónovou, intonační i rytmickou sebekontrolu je schopen samostatně nacvičit zvolené etudy a přednesové skladby orientuje se ve složitějších smykových variantách, hře v polohách i hře dvojhmatů dle svých možností zvládá náročnější smyčcovou a prstovou techniku, například házené smyky – spiccato dbá na kultivovaný a kvalitní tón s pomocí vibrata zapojuje výrazové prostředky do hry přednesových skladeb orientuje se v různých hudebních obdobích propojuje zkušenosti nabyté v předchozích letech studia, používá je v praxi v individuální i skupinové interpretaci

Závěrečná zkouška: Žák ukončí studium I. stupně veřejným vystoupením formou absolventského koncertu, případně vykonáním komisionální zkoušky.

Základní studium II. stupně 1. – 2. ročník Žák: • • • • • • • •

ovládá široké spektrum smyků vyhledává podle svého zájmu o hudební žánr skladby přednesového charakteru zapojuje se do výběru prstokladů, výměn poloh i výrazových prostředků studovaných skladeb umí pracovat s kvalitou a barvou tónu je schopen dobré intonační sebekontroly ovládá běžně používané melodické ozdoby zahraje z listu skladby přiměřené obtížnosti s vlastním názorem interpretuje skladby

43


3. – 4. ročník Žák: • • • • • • • • •

je schopen intonační jistoty a představivosti v pohybu po celém hmatníku při nácviku tříoktávových stupnic a technických cvičení uplatňuje využití vibrata podle stylu skladby využívá plně všech druhů smyků orientuje se ve všech polohách (dle svých schopností) je schopen samostatně nastudovat složitější skladbu včetně vlastního výrazového projevu při samostatném vyhledání a nastudování skladeb využívá všech dostupných médií ovládá rozlišení stylové interpretace jednotlivých období a žánrů dokáže sebekriticky posoudit svůj výkon zvládne se zapojit do práce v různých typech hudebních souborů

Závěrečná zkouška: Žák ukončí studium II. stupně veřejným vystoupením formou absolventského koncertu, případně vykonáním komisionální zkoušky. (Repertoár: Nejméně dvě náročnější kontrastní skladby nebo koncert)

44


5.1.1.4 Hra na violu Viola patří do skupiny smyčcových nástrojů podobně jako housle. Její lidskému hlasu barevně bližší tón ji předurčuje k harmonickému podbarvování sólových houslových partů v komorní hře, nicméně v současné době se stále více začíná uplatňovat jako svébytný sólový nástroj.

Učební plány studijního zaměření Hra na violu: Ke hře na violu jsou žáci přijati po ukončení 4. ročníku hry na housle. Pokud má žák fyzické předpoklady začít výuku hry na violu dříve, plní učební plán hry na housle. Základní studium I. stupně

Předmět Hra na violu Hudební nauka Hra na housle Skupinová praxe Celkem

1. r.

2. r.

1 1

1 1 1* 2-3

2

Hodinová dotace 3. r. 4. r. 5. r. 1 1 1 1 1 1 1* 1-2 1-2 2-3 3-4 3-4

6. r. 1

7. r. 1

1-2 2-3

1-2 2-3



Předmět Hra na violu Hra na housle Hudební nauka Skupinová praxe Příprava na umělecké školy* Celkem

1. r.

2. r.

1 1

1 1

2

Hodinová dotace 3. r. 4. r. 5. r. 1* 2 1 2 1 1 1 1 - 2* 1-2 1-2

2

2-4

4-6

4-5

6. r. 2

7. r. 2

1-2 1 3-5

1-2 1 3-5


45



Předmět Hra na violu Skupinová praxe Celkem

Minimální hodinová dotace 1. r. 2. r. 3. r. 4. r. 1 1 1 1 1-2 1-2 1-2 1-2 2-3 2-3 2-3 2-3


Očekávané výstupy studijního zaměření Hra na violu:


5. ročník Žák: • • • • • • •

dle svých individuálních schopností zvládá hru v altovém klíči dbá na kvalitu tónů a intonaci využívá uvolněného postoje, držení nástroje a smyčce zvládá funkci pravé paže ovládá smyčec ve všech jeho částech dle svých schopností užívá vibrata fixuje prstoklady v polohách

• • • • •

fixuje intonaci probraných prstokladů v polohách kombinuje hru v různých částech smyčce na různých smycích hraje stupnice v probraném prstokladu v polohách užívá chromatických postupů mezi probranými prstoklady rozšiřuje nácvik prstové zběhlosti a melodických ozdob

6. ročník Žák:

46


7. ročník Žák: • • • • • • • • •

samostatně pracuje s kvalitou tónů zvládá čtení not v altovém a houslovém klíči ve vyšších polohách dbá na kultivovaný a kvalitní tón s pomocí vibrata zapojuje výrazové prostředky do hry přednesových skladeb orientuje se v různých hudebních obdobích ovládá hru v polohách a jejich výměny hraje stupnice dur, moll a jejich akordy ve 3 oktávách propojuje zkušenosti nabyté v předchozích letech studia, používá je v praxi v individuální i skupinové interpretaci dokáže zhodnotit vlastní výkon

Závěrečná zkouška: Žák ukončí studium II. stupně veřejným vystoupením v rámci absolventského koncertu případně vykonáním komisionální zkoušky.

Základní studium II. stupně 1. - 2. ročník Žák: • • • • • •

kombinuje a propracovává hru jednotlivých smyků dle svých technických možností zvládá smyky martele, spiccato, sautille uplatňuje sluchovou sebekontrolu, barevnost nástroje svůj oblíbený styl a žánr uplatňuje při výběru hudebního repertoáru rozvíjí výrazové prostředky hry na nástroj hraje s intonační jistotou v polohách

3. - 4. ročník Žák: • • • • • • • •

zvládá samostatnou domácí přípravu využívá půlové a sudých poloh hraje v přiměřeném tempu skladby z listu uvědomí si a rozliší stylovou interpretaci jednotlivých období a žánrů umí zařadit autora hrané skladby do slohového období zvládá sebekontrolu v technické a intonační oblasti s vlastním názorem interpretuje skladby při samostatném vyhledání a nastudování skladeb využívá všech dostupných médií 47


Závěrečná zkouška: Žák ukončí studium II. stupně veřejným vystoupením v rámci absolventského koncertu, případně vykonáním komisionální zkoušky. (Repertoár: dvě technicky náročnější kontrastní přednesové skladby nebo věta ze sonáty, či koncertu)

48


5.1.1.5 Hra na violoncello Violoncello je pro svůj hlubší sametový tón velmi vyhledávaným smyčcovým hudebním nástrojem.

V praktickém hudebním životě se uplatňuje sólově, ale také v komorní

a souborové hře. Stejně jako u jiných hudebních nástrojů se i při výuce na violoncello děti učí základním návykům jako je: správné a uvolněné držení těla a nástroje, postavení rukou, koordinace pohybů obou rukou, spojení mezi čtením notového zápisu a orientací na hmatníku nástroje. Žáci si rozvíjejí přirozené hudební cítění, smysl pro intonaci, rytmus, hudební výraz a přirozený hudební projev. Dochází také k rozvoji jemné motoriky a hudební paměti. Děti se prostřednictvím hudebního nástroje učí také systematické přípravě do výuky, samostatnosti při cvičení a zodpovědnosti za přípravu skladeb a jejich prezentaci na veřejnosti. V předmětech kolektivní interpretace se žáci učí souhře s jinými nástroji, což podporuje sebekázeň a smysl pro spolupráci s ostatními. Učební plány studijního zaměření Hra na violoncello Základní studium I. stupně

Předmět Hra na violoncello Hudební nauka Skupinová praxe Celkem

1. r. 1 1 2

2. r. 1 1 2

Hodinová dotace 3. r. 4. r. 5. r. 1 1 1 1 1 1 1* 1 1 2-3 3 3

6. r. 1

7. r. 1

1-2 2-3

1-2 2-3



Předmět Hra na violoncello Skupinová praxe Celkem

1. r. 1 1-2 2-3


4. r. 1 1-2 2-3



Očekávané výstupy studijního zaměření Hra na violoncello:

Přípravné studium Žák: • • • • •

popíše svůj nástroj umí správně sedět u nástroje ovládá držení smyčce zvládá hru písní pizzicato čte noty v houslovém klíči

Základní studium I. stupně 1. ročník Žák: • • • • • • • • • •

při hře využívá základní návyky – správné držení těla a nástroje ovládá stupnice v základní poloze hraje v základní poloze a také s odklonem ovládá základní prstoklad hraje pizzicato správně táhne dolní a horní polovinou smyčce hraje arco na prázdných strunách čte noty v F klíči v rámci 2. polohy zahraje v 4/4, 3/4 a 2/4 taktu zvládá přechody na vedlejší prázdnou strunu a hru legato

2. ročník Žák: • • • • • • •

uplatňuje intonační sebekontrolu zahraje detaché a legato s přechodem přes struny rozlišuje hru forte a piano intonuje čisté a velké intervaly zahraje stupnice v rozsahu 1-2 oktáv zahraje z not i zpaměti lehčí skladby a písně používá základní prstoklady na více strunách

50


3. ročník Žák: • • • • • • • •

za pomoci učitele naladí nástroj kontroluje svou intonaci zvládá hru vybraných durových stupnic přes 2 oktávy a také v široké poloze samostatně pracuje s tónem zvládá hru staccato orientuje se v 5. poloze využívá dynamiku – crescendo, decrescendo staví ruku v 7. poloze

4. ročník Žák: • • • • • •

pracuje s kvalitou tónů – vibrato, dynamické odstíny využívá přirozené flažolety zvládá základní smyky a jejich kombinace zahraje jednoduché staccato ovládá hru v nižších polohách podle svých možností se zapojuje se do komorní a souborové hry

5. ročník Žák: • • • • • • • •

rozvíjí pod vedením učitele vlastní hudební představy zvládá plynule výměnu poloh hraje také ve 2. a 3. poloze využívá zpěvnost violoncellového tónu hraje jednoduché party z listu ovládá hru jednoduchých dvojhmatů zahraje cantabile s vibrátem hraje stupnice durové a mollové, prstová cvičení, etudy a přednesové skladby podle individuální hráčské vyspělosti a stupně individuálního hudebního vývoje

6. ročník Žák: • • • • • • •

zahraje vybrané stupnice přes 3 oktávy zvládá výměnu smyku využívá kvalitu tónů v probíraných druzích smyku zahraje základní melodické ozdoby je schopen sluchové sebekontroly hraje zpaměti přiměřeně obtížné skladby samostatně naladí nástroj 51


7. ročník Žák: • • • • • • • • • • •

využívá při hře všechny možnosti dynamického a barevného odstínění kvalitního tónu zvládá obtížnější způsoby smyků hraje v různých polohách na hmatníku a hraje základní dvojhmaty dle individuální technické vyspělosti orientuje se v zápise interpretovaných skladeb, rozeznává jejich členění pod vedením učitele je schopen podle svého individuálního hudebního vývoje rozlišit výrazové prostředky různých stylových období a žánrů samostatně nastuduje lehčí skladbu zahraje přiměřeně obtížnou skladbu z listu samostatně pracuje s kvalitou tónů samostatně zhodnotí vlastní výkon vytváří si vlastní názor na studovanou skladbu podle svých schopností a zaměření se uplatňuje v komorní či souborové hře

Základní studium II. stupně 1. – 2. ročník Žák: • • • • • • •

zahraje stupnice v rozsahu 3 oktáv, rozložené akordy T, S, D7 samostatně pracuje s barvou a kvalitou tónu při hře používá obtížnější způsoby smyků orientuje se v notovém zápise, je schopen samostatně řešit otázky smyků, prstokladů a také výrazu jednotlivých skladeb samostatně využívá dynamiku a další výrazové prostředky, samostatně pracuje s barvou a kvalitou tónu vytváří si názor na vlastní i slyšenou interpretaci

3. - 4. ročník Žák: • • • • • •

je schopen interpretačně rozlišit různá stylová období a žánry hraje stupnice, akordy, technická cvičení, etudy a přednesové skladby, které odpovídají úrovni jeho individuálního hudebního vývoje a hráčských možností profiluje se podle svého zájmu a zaměření, využívá svých zkušeností, vědomostí a dovedností k samostatnému výběru a studiu skladeb dokáže samostatně nastudovat vybranou přednesovou skladbu s vlastním názorem interpretuje skladby aktivně se zapojuje do komorní hry 52


5.1.1.6 Hra na zobcovou flétnu Zobcová flétna je dřevěný dechový nástroj, v rámci jehož studia si žák přirozenou formou rozvíjí základní návyky pro hru nejen na dechové nástroje. Tyto znalosti a dovednosti pak dále rozvíjí dle svých individuálních schopností. Hra na zobcovou flétnu má příznivý vliv také na zdravé dýchání, proto je velmi vhodná např. pro děti s alergiemi či astmatem. Studijní zaměření nabízí jak kvalitní přípravu ke hře na jiný dechový nástroj v pozdějším věku dítěte, tak odborné vzdělání v interpretaci na zobcovou flétnu. Žáci jsou aktivně zapojováni do komorní hry, kde se uplatňují především ve flétnovém souboru. Vzdělávací obsah oblasti recepce a reflexe hudby je ve studijním zaměření hra na příčnou flétnu možno realizovat standardně prostřednictvím předmětu Hudební nauka, případně alternativně využitím volitelného předmětu hudební svět zobcové a příčné flétny.

Hudební svět zobcové a příčné flétny Vzdělávací obsah předmětu poskytuje širší hudebně teoretické vzdělání žákům studijního zaměření zobcová a příčná flétna. Zahrnuje kompletní znalosti z hudební nauky, základní přehled dějin hudby, flétnového repertoáru a světových interpretů tohoto oboru. Výuka je specifická tím, že vychází z praktických interpretačních potřeb žáka, propojuje souvislosti mezi hudebním, tanečním a výtvarným uměním, prohlubuje zájem o kulturu a zvyšuje motivaci ke každodennímu cvičení na flétnu. Významnou součástí předmětu je poslechové vnímání hudby. Vhodné didaktické metody (např. vyjádření pohybem, podpora samostatného úsudku, sdělování pocitů z poslechu aj) postupně formují vztah žáka k umění. Hudební kultura se pak stává jejich nedílnou součástí života. Hudební svět zobcové a příčné flétny doplňuje projektová výuka. Žáci se účastní uměleckých besed, výstav a koncertů.

53


Učební plány studijního zaměření Hra na zobcovou flétnu:


Předmět Hra na zobcovou flétnu Hudební nauka** Hudební svět z. a p. flétny** Skupinová praxe Celkem

1. r. 1 1 1 2

Hodinová dotace 3. r. 4. r. 5. r. 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1* 1-2 1-2 2-3 3-4 3-4

2. r. 1 1 1 1* 2-3

6. r. 7. r. 1 – 1,5 1 – 1,5 1* 1* 1-2 1-2 2 – 4,5 2 – 4,5


Předmět Hra na zobcovou flétnu Hudební svět z. a p. flétny* Skupinová praxe Celkem

1. r. 1 1 1-2 2-4

Hodinová dotace 2. r. 3. r. 1 1 1 1 1-2 1-2 2-4 2-4

4. r. 1 1 1-2 2-4

Poznámky: * nepovinný předmět ** povinně volitelný předmět (žák musí plnit vzdělávací obsah minimálně jednoho z uvedených předmětů)


Očekávané výstupy studijního zaměření Hra na zobcovou flétnu: Přípravné studium Žák: • • • • •

drží správně nástroj zvládá dechová cvičení předvede znělý tón zná hmaty c2 – g1 zahraje jednoduchou lidovou píseň 54


Základní studium I. stupně 1. ročník Žák: • • • • •

zvládá základní návyky při hře na zobcovou flétnu (postavení rtů, nasazování na tu,du, volné držení nástroje, pravidelné nádechy) orientuje se v lehkém notovém zápisu (umí hudební abecedu, délky not a pomlk, rozlišuje takty 2/4, 3/4) složí a popíše části zobcové flétny ovládá údržbu a čištění nástroje je schopen zahrát lidovou píseň s doprovodem klavíru

2. ročník Žák: • • • • •

předvede znělý rovný tón na základě plynulého výdechu dodržuje zvukovou vyváženost jednočárkované a dvoučárkované oktávy zná techniku legata, staccata zahraje podle not durovou stupnici a T5 pohybuje se v tónovém rozsahu c1 – g2

3. ročník Žák: • • • •

je schopen souhry ve flétnovém souboru s pomocí učitele dbá na čistou intonaci vnímá dynamiku a celkovou náladu přednesové skladby zahraje zpaměti jednoduchou melodii


transponuje jednoduchou píseň do jiné tóniny zvládá přiměřeně obtížnou hru z listu zná základy barokní interpretace (terasovitá dynamika, způsob provedení melodických ozdob) je schopen souhry s jiným nástrojem

55



předvede připravenou durovou a mollovou stupnici, rozložený T5, dokáže samostatně nacvičit technicky náročné pasáže hraje náročnější skladby (tance barokní suity, části barokní sonáty či koncertu) podle svých možností samostatně opravuje intonační výkyvy při souhře s klavírem, nebo jiným nástrojem

6. ročník Žák: • • • • •

hraje flétnová dua, tria je schopen soustředěného veřejného výkonu zvládá rychlejší tempo hraných stupnic a etud podle svých možností samostatně vybere a nacvičí adekvátně obtížnou skladbu rozlišuje stylová hudební období přednesových skladeb

7. ročník Žák: • • • • •

disponuje kvalitním tónem v celém rozsahu nástroje c1 – c3 samostatně navrhne dynamiku a frázování hrané skladby zhodnotí výkon spolužáka formuluje své dojmy z koncertu profesionálních umělců zakončí I. cyklus absolventským vystoupením, předvede sólovou skladbu a skladbu v komorním seskupení


Žák ukončí studium I. stupně veřejným vystoupením formou absolventského koncertu případně vykonáním komisionální zkoušky. Repertoár: dvě přednesové skladby, z toho nejméně jedna v komorním seskupení

56


Základní studium II. stupně 1. - 2. ročník Žák: • • • • • •

je vybaven kvalitní tónovou a prstovou technikou, zahraje šestnáctinové pasáže, předvede znělý tón ve volné větě sonáty nebo koncertu disponuje širokou škálou výrazových prostředků, při nastudování skladby využívá všech dostupných médií zná jednotlivé druhy zobcových fléten

3. - 4. ročník Žák: • • • • •

je technicky a tónově vybaven k souvislé hře z listu a k aktivní spolupráci s jinými nástroji je přesvědčivý v intonaci, souhře, dynamice a výrazu zvládá rozbor skladby jako prostředek jejího základního pochopení uvědomuje si a rozlišuje stylovou interpretaci jednotlivých období a žánrů předvede ucelenou přednesovou skladbu (např. barokní sonátu, koncert)


Žák ukončí studium II. stupně veřejným vystoupením formou absolventského koncertu, případně vykonáním komisionální zkoušky. Repertoár: ucelená přednesová skladba z období baroka

57


5.1.1.7


Příčná flétna patří mezi vyhledávané dřevěné dechové nástroje na základních uměleckých školách. V současné době je vyráběna z kovu, tradice dnešní podoby flétny však sahá až do 17. století, kdy se zhotovovala ze dřeva. Absolvent studijního programu Hra na příčnou flétnu získá specifické hudebně interpretační vzdělání, které mu umožní uplatnění v sólové hře a v širokém spektru amatérských hudebních souborů. Flétnista naší školy samostatně nastuduje adekvátní notový materiál, je zodpovědný v přípravě, je konkurence schopný a vyhovuje všem zásadním kritériím tónovým, technickým a dechovým. Talentovaní jedinci jsou v rámci vyučovacího předmětu připravováni na různé typy odborných škol (konzervatoře, střední pedagogické školy, filozofické a pedagogické fakulty vysokých škol). Podobně jako u ostatních nástrojů je výuka rozdělena do sedmi ročníků prvního stupně a čtyř ročníků druhého stupně základního studia. V prvním stupni si žáci osvojí základní interpretační dovednosti. Druhý stupeň nabízí širší odborné studium v daném oboru. Žáci se aktivně zapojují do různých komorních souborů, profiluje se jejich interpretační názor a schopnost erudovaně se zapojit do umělecké debaty. Ke studiu jsou žáci obvykle přijímáni v 10 letech. Pokud je však dítě vybaveno potřebnými mentálními a fyzickými dispozicemi, je možné výuku zahájit i v nižším věku. V těchto případech, pokud je to nutné, žák začíná hrát na zahnutou hlavici.

Vzdělávací obsah oblasti recepce a reflexe hudby je ve studijním zaměření hra na příčnou flétnu možno realizovat standardně prostřednictvím předmětu Hudební nauka, případně alternativně využitím volitelného předmětu hudební svět zobcové a příčné flétny1.

1

Vzdělávací obsah předmětu viz. studijní zaměření hra na zobcovou flétnu 58


Učební plány studijního zaměření Hra na příčnou flétnu:


Předmět Hra na příčnou flétnu Hudební nauka** Hudební svět z. a p. flétny** Skupinová praxe Celkem

1. r. 1 1 1 2

Hodinová dotace 3. r. 4. r. 5. r. 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1* 1 1 2-3 3 3

2. r. 1 1 1 1* 2-3

6. r. 1

7. r. 1 – 1,5

1* 1-2 2–4

1* 1-2 2 – 4,5


Předmět Hra na příčnou flétnu Hudební svět z. a p. flétny* Skupinová praxe Celkem

1. r. 1 1 1-2 2-4

Hodinová dotace 2. r. 3. r. 4. r. 1 1 1 – 1,5 1 1 1 1-2 1-2 1-2 2- 4 2- 4 2- 4,5



Očekávané výstupy studijního zaměření Hra na příčnou flétnu:

Přípravné studium Žák: • • • •

ovládá dechová cvičení vytvoří tón na hlavici nástroje sestaví a popíše části příčné flétny umí hmaty c2-g1 59


Základní studium I. stupně 1. ročník Žák: • • • • •

dokáže popsat části nástroje, jeho údržbu a sestavování zvládá základní návyky při hře (přirozený nátisk, nasazování, držení nástroje) rozumí principu bráničního dýchání a částečně ho aplikuje v praxi (hluboký nádech, intenzivní výdech) umí vybranou durovou stupnici a rozložený T5 přes 1 oktávu vytvoří znělý tón v rozsahu e1 – g2, zahraje jednoduchou píseň, nebo cvičení z flétnové školy

2. ročník Žák: • • • • • •

zdokonalil techniku dýchání (rychlý nádech, větší dechová kapacita) hraje tenuto, používá legato pohybuje se v tónovém rozsahu g1- c3 předvede lehkou etudu a přednesovou skladbičku vnímá předvětí, závětí, kontrasty v dynamice korepetuje s klavírem

3. ročník Žák: • • • • • • • •

vytvoří kultivovaný tón, který vychází z kvalitní dechové opory a volného nátisku zahraje durovou stupnici a rozložený T5 přes 2 oktávy zvládá techniku staccata disponuje prstovou technikou v rozsahu c1- g3 je schopen v interpretaci zahrát určité dynamické rozdíly zvládá souhru s dalším hudebním nástrojem předvede lidovou píseň zpaměti zahraje jednoduchou melodii podle sluchu

4. ročník Žák: • • • • • •

rozehraje se na dlouhých tónech chromatické řady rozpozná intonační výkyvy (piano- nízko, forte- vysoko) umí zadanou mollovou stupnici a velký a malý rozklad T5 přes 2 oktávy samostatně se orientuje v středně těžkém notovém zápisu (čte noty s předznamenáním, spočítá rytmus) vystihne náladu skladby, použije k tomu vhodné dynamické a výrazové prostředky zná základní italské hudební názvosloví 60



upevnil si hru v krajních polohách nástroje (e3 –a3) chápe správné frázování, podle toho se nadechuje dokáže samostatně vybrat a nacvičit přiměřeně obtížnou skladbu účinkuje na veřejných vystoupeních školy


hraje velký rozklad akordů D7, zm7 přes 2 oktávy zvýšil technickou vyspělost své hry, předvede šestnáctinové úseky skladby dle svých individuálních schopností rozšířil své intonační dovednosti při korepetici s klavírem, nebo v souhře s druhým nástrojem transponuje zpaměti lidovou píseň v tóninách do 2#, 2b

7. ročník Žák: • • • • •

pohybuje se v celém rozsahu nástroje nacvičí dur a moll stupnici do 4#, 4b, velký a malý rozklad T5, D7, zm7 používá různé rytmické modely k nastudování technicky náročných pasáží zvládne interpretaci skladeb různých stylových období a žánrů zná způsob provedení základních melodických ozdob, popíše části sonátové formy, předvede jazzový synkopický rytmus


Žák ukončí studium 7. ročníku I. stupně veřejným vystoupením formou absolventského koncertu, případně vykonáním komisionální zkoušky.

61


Základní studium II. stupně 1. - 2. ročník Žák: • • • • •

dbá na zvukovou vyrovnanost jednotlivých tónů ( c3 – a3 – slabší dynamika, g1 – c1 silnější dynamika) zvládá vibrato v pomalém tempu, s pravidelnou sinusoidou předvede kratší etudu ve dvojitém staccatu dle individuálních schopností dle svých technických možností zvládá prstovou techniku stále vyšší úrovně zrychluje tempo hraných stupnic a etud je technicky vybaven k souvislé hře z listu

3. - 4. ročník Žák: • • • • • • •

užívá technicky kontrolované vibrato, seznámil se s technikou frulata je vybaven širokou škálou dynamických a výrazových prostředků zdokonaluje se na základě posluchačských zkušeností dokáže samostatně nastudovat vybranou přednesovou skladbu a využít přitom svých posluchačských zkušeností podle svých možností se aktivně účastní hry v komorních a souborových seskupeních zakončí své studium veřejným absolventským vystoupením, kde zahraje kontrastní skladby různého stylu a typu (např. s doprovodem klavíru, v komorním složení nebo sólovou skladbu) z nahrávky zhodnotí vlastní interpretační výkon


Žák ukončí studium II. stupně veřejným vystoupením formou absolventského koncertu, případně vykonáním komisionální zkoušky.

62


5.1.1.8 Hra na klarinet Klarinet patří do skupiny dřevěný dechový nástrojů. Přestože je klarinet historicky "mladý" nástroj, má své nezastupitelné místo - díky svému velkému rozsahu (4 oktávy) - v sólové i souborové hře. Nachází uplatnění nejen v dechových či symfonických orchestrech, ale i v komorních hudebních tělesech. V nemalé míře je preferován také v sólových a sólisticky pojatých skladbách. Klarinet hraje důležitou roli v mnoha hudebních žánrech - folklor, klasická a populární hudba, swing, jazz až k dnešním moderním stylům. Žák si během studia osvojí základy hry na klarinet, které dále rozvíjí dle svých individuálních schopností. Během výuky se postupně seznámí s jednotlivými hudebními styly a jejich repertoárem. Získané znalosti a dovednosti pak uplatňuje nejen v sólové hře, ale i v souborech v rámci předmětu Skupinová praxe. V rámci nepovinného předmětu hra na saxofon si žák osvojí základy hry na saxofon, které pak může šířeji rozvinout přechodem na samostatné studijní zaměření Hra na saxofon.

Učební plány studijního zaměření Hra na klarinet: Poznámka: Ve studijním zaměření Hra na klarinet lze jako přípravný nástroj alternativně využít zobcovou flétnu. Tuto variantu lze aplikovat do dosažení nezbytné odpovídající fyzické vyspělosti žáka.


Předmět Hra na klarinet Hudební nauka Skupinová praxe Hra na saxofon* Celkem

1. r. 1 1

2

Hodinová dotace 4. r. 5. r. 1 1 1 1 1-2 1-2 0.5 - 1 2-3 3-4 3-5

2. r. 1 1

3. r. 1 1 1*

2


63

6. r. 1

7. r. 1

1-2 0,5 - 1 2–4

1-2 0,5 - 1 2–4



Předmět Hra na klarinet Hudební nauka Skupinová praxe Hra na saxofon* Příprava na umělecké školy* Celkem

1. r. 1 1

2

Hodinová dotace 3. r. 4. r. 5. r. 1 2 2 1 1 1 1* 1-2 1-2 0.5 - 1

2. r. 1 1

2

2-3

4-5

4-6

6. r. 2

7. r. 2

1-2 0,5 - 1 1 3–6

1-2 0,5 - 1 1 3–6

Poznámky: *nepovinný předmět Studium s rozšířeným počtem vyučovacích hodin je určeno pro mimořádně talentované žáky s vyhraněnými aspiracemi, kteří chtějí pokračovat v dalším studiu v konzervatoři, ve středních školách uměleckého zaměření, popř. ve studiu na vysokých školách s uměleckým nebo pedagogickým zaměřením. Je realizováno formou individuálního vzdělávacího plánu, který zohledňuje dispozice a individuální potřeby žáka a zaměření zvoleného vyššího typu umělecké školy. Podmínkou pro zařazení žáka do tohoto studia je výborný prospěch a kvalitní reprezentace školy v rámci koncertů, soutěží atp.

Základní studium II. stupně Varianta A

Předmět Hra na klarinet Skupinová praxe Celkem

1. r. 1 1-2 2–3

Hodinová dotace 2. r. 3. r. 1 1 1-2 1 -2 2–3 2–3

4. r. 1 1-2 2–3

Varianta B

Předmět Hra na klarinet Skupinová praxe Hra na saxofon* Celkem

Hodinová dotace 1. r. 2. r. 3. r. 4. r. 0,5 - 1 0,5 - 1 0,5 - 1 0,5 - 1 2 2 2 2 0,5 0,5 0,5 0,5 2,5 – 3,5 2,5 – 3,5 2,5 – 3,5 2,5 – 3,5

Poznámky: *nepovinný předmět Varianta A je zaměřena na využití klarinetu jako sólového nástroje a nástroje s uplatněním v komorní hře. Varianta B klade důraz na uplatnění hráče v souborech. Širšímu uplatnění žáka v souborové hře napomáhá také zařazení nepovinného předmětu hra na saxofon.

64



Očekávané výstupy studijního zaměření Hra na klarinet:

Přípravné studium Žák: • • • •

popíše části nástroje, provede jeho stavbu a ví jak s nástrojem správně zacházet (složení, rozložení, péče o nástroj) popíše základní nátiskové návyky, práci s plátkem, postoj, držení a základy techniky hry na klarinet čte noty a dodržuje správný rytmus zahraje vybrané jednoduché lidové písně

Základní studium I. stupně 1. ročník Žák: • • • • • • • • •

je seznámen se stavbou nástroje, umí jej sestavovat a rozkládat, dokáže popsat jeho části osvojil si základní údržbu plátku i klarinetu (vytírání) umí nasazovat plátek na hubičku. má správný postoj při hře, držení nástroje i polohu prstů dle svých individuálních možností zvládá žeberně-brániční dýchání hraje nasazovaně a legato hraje v rozsahu min. g – a¹ v celých, půlových a čtvrťových hodnotách zvládá hrát s učitelem unisono dokáže zahrát zpaměti jednoduchou píseň nebo jednoduchou skladbu

65


2. ročník Žák • • • • • • • •

čistě nasadí a vytvoří čistý a znělý tón čte notový zápis lehčí skladby umí rozlišovat základní dynamické odstíny (p-mf-f) dle svých individuálních možností zvládá žeberně-brániční dýchání (prodlužuje délku vydržovaných tónů) podle velikosti rukou ovládá hru v rozsahu g (e) – a¹ hraje nasazovaně, legato a staccato kromě celých, půlových a čtvrťových hodnot zvládá také hodnoty osminové zvládá hrát ve dvojici s učitelem (klarinet, klavír)

3. ročník Žák • • • • • • •

je schopen podat zvukově kvalitní tón včetně jeho dynamických odstínů a rozsahů podle svých individuálních možností a schopností dle svých individuálních možností zvládá hru přefukovaných tónů (h¹ – g²) spodní tóny „e“ a „f“ podle velikosti rukou umí zahrát oběma způsoby správně frázuje hraje v základních dynamických odstínech zvládá přiměřeně obtížnou hru z listu zahraje zpaměti přiměřeně náročnou skladbu

4. ročník Žák • • • • • • •

tvoří tón s jistotou a čistě nasazuje hraje v rozsahu e – g2 (c3) respektuje notový zápis a orientuje se v něm rozliší frázování a artikulaci kontroluje intonaci hry sluchem interpretuje skladby různých žánrů a hudebních stylů zahraje kratší melodii podle sluchu

66


5. ročník Žák • • • • • • •

dbá na zvukovou vyrovnanost ve všech rejstřících zvládá hru staccato v rychlejším tempu a vyrovnává ji s prstovou technikou podle svých individuálních schopností se zapojuje do souborové nebo komorní hry zvládá lehčí melodické ozdoby (opora, příraz, nátryl, skupinka) hraje v rozsahu e – c3 (e3) ovládá stupnice dur a moll do 6#, 6b a chromatickou stupnici ovládá obraty akordů i v artikulacích

6. ročník Žák • • • • • • • •

dbá na kulturu tónu zná v základních rysech frázování a výslovnost v jazzové hudbě zvětšuje svůj rozsah po e3 a výše podle svých schopností ovládá stupnice dur a moll do 7#, 7b ovládá kvintakordy, dominantní septakordy a zmenšené septakordy v obratech a v artikulacích využívá výrazové a technické schopnosti hraje skladby různých stylů a žánrů podle svých individuálních schopností ovládá základy transpozice

7. ročník Žák • • • • • • • • • •

ovládá všechny dur a moll stupnice ovládá kvintakordy, dominantní septakordy v obratech a v artikulacích používá základní i vedlejší hmaty využívá při hře všechny získané technické i výrazové dovednosti používá elementární transpozice (in A, in C) orientuje se v hudebních obdobích, stylech a žánrech využívá dynamiku, tempové rozlišení, frázování a agogiku v celém rozsahu nástroje interpretuje přiměřeně obtížné skladby různých stylů a žánrů podle svých individuálních schopností uplatňuje se při hře v komorních, souborových nebo orchestrálních uskupeních ukončí I. stupeň studia veřejným vystoupením


Žák ukončí studium I. stupně veřejným vystoupením formou absolventského koncertu případně vykonáním komisionální zkoušky Repertoár: 1 – 2 přednesové skladby kontrastního charakteru 67


Základní studium II. stupně 1. - 2. ročník Žák • • • • • • • • •

Na základě všech svých doposud získaných znalostí a dovedností umí a dokáže uplatnit všechny technické i výrazové prostředky při hře v celém rozsahu nástroje Dokáže věnovat dostatečně patřičnou péči svému nástroji a zvládá samostatně řešit drobné technické problémy spojené s nástrojem umí pracovat s různou zvukovou barvou tónu a jeho kvalitou, dokáže ve skladbě najít a využívat vhodná místa pro nádechy bez přerušování frází zvládá nástroj v celém rozsahu i s pomocnými hmaty transponuje in C, in A dle svých individuálních schopností zvládá hru z listu aktivně se zapojuje do hry v souboru nebo do komorní hry (věnuje se studiu komorních a orchestrálních partů) uplatní sluchovou sebekontrolu, barevnost nástroje orientuje se samostatně v notovém zápise

3. - 4. ročník Žák • • • • • • • • •

podle svých individuálních schopností hraje v rozsahu e – g3 ovládá melodické ozdoby hraje z listu podle svých individuálních schopností uplatňuje se v souborových nebo komorních uskupeních zahraje zpaměti náročnější skladbu orientuje se v různých slohových obdobích, rozlišuje mezi jednotlivými obdobími a jejich skladebnou technikou dokáže samostatně nastudovat vybranou přednesovou skladbu a využít v ní výrazových i technických prostředků hry, využívá přitom i svých posluchačských zkušeností při samostatném vyhledání a nastudování skladeb využívá všech dostupných médií ukončí studium ZUŠ veřejným vystoupením


Žák 4. ročníku ukončí studium II. stupně veřejným vystoupením formou absolventského koncertu případně vykonáním komisionální zkoušky. Repertoár: 1 – 2 přednesové skladby kontrastního charakteru.

68


5.1.1.9 Hra na saxofon Saxofon je jednoplátkový dřevěný dechový nástroj vyráběný převážně z mosazi. Používá se především v jazzu (jako sólový nástroj i jako součást jazzových komorních souborů či orchestrů) a v menší míře i v klasické hudbě. Žák si během studia osvojí základy hry na saxofon, které dále rozvíjí dle svých individuálních schopností. Během výuky se postupně seznámí s jednotlivými hudebními slohy a jejich repertoárem. Získané znalosti a dovednosti pak uplatňuje nejen v sólové hře, ale i v souborech v rámci předmětu Skupinová praxe. Do předmětu Hra na saxofon jsou zpravidla přijímáni žáci od 10 let. V případě, že žák je vybaven potřebnými fyzickými předpoklady, je možné jej přijmout i v nižším věku.

Učební plány studijního zaměření Hra na saxofon: Poznámka: Ve studijním zaměření Hra na saxofon lze jako přípravný nástroj alternativně využít zobcovou flétnu případně klarinet. Tuto variantu lze aplikovat do doby dosažení nezbytné odpovídající fyzické vyspělosti žáka.


Předmět Hra na saxofon Hudební nauka Skupinová praxe Příprava na umělecké školy* Celkem

1. r. 1 1

2

Hodinová dotace 3. r. 4. r. 5. r. 1 1 1 1 1 1 1* 1-2 1-2

2. r. 1 1

2

2-3

3-4



Předmět Hra na saxofon Skupinová praxe Celkem

1. r. 1 1-2 2–3


69

4. r. 1 1-2 2–3

3-4

6. r. 1

7. r. 1

1-2 1 2–4

1-2 1 2–4



Očekávané výstupy studijního zaměření Hra na saxofon:

Přípravné studium Žák • • • • • • •

popíše části nástroje a jak s nástrojem zacházet (složení, rozložení a péče o nástroj) ovládá základní návyky a dovednosti (držení těla a nástroje, práce s dechem a jazykem) orientuje se v základních technických prvcích (nasazení tónu, prstová technika, kvalitní tón) orientuje se v základních hmatech v 1. oktávě čte noty a dodržuje správný rytmus


1. ročník Žák: • • • • • •

umí popsat části nástroje a jak s nástrojem zacházet (složení, rozložení, péče o nástroj) ovládá vyvážené držení nástroje při správně vzpřímeném postoji a držení těla, osvojil si techniku správného dýchání, nátiskovou techniku a ovládá princip správného tvoření tónu nasazením jazyka o plátek chápe metrorytmické vztahy, rozezná základní délkové a výškové hodnoty not i pomlk a dokáže je prakticky uplatnit při hře je schopen tvořit dostatečný zvukově kvalitní tón přiměřeně svým schopnostem ovládá hru tenuto v tónovém rozsahu g1 – c2 (cis2) dokáže zahrát zpaměti nejjednodušší lidové písně, příp. snadné skladbičky dle svých individuálních možností a schopností

70


2. ročník Žák: • • • • • • • • •

prohloubil dechovou techniku s patřičnou oporou bránice dokáže zkoncentrovat svůj výdech a vytvořit rovný tón osvojil si správnou artikulaci a souhru techniky nasazování s prstovou technikou zvládá hru v tónovém rozsahu d1 – g2 umí zahrát stupnice durové do 1 křížku a 1 bé dokáže zahrát lidové písně a jednodušší skladby přiměřeně podle svých individuálních možností a schopností osvojil si základní schopnost souhry s dalším hudebním nástrojem umí rozlišovat základní dynamické odstíny (p-f) zahraje legato, détaché a staccato podle svých schopností a dovedností zvládá souhru s druhým nástrojem

3. ročník Žák: • • • • • • • •

rozlišuje běžná tempová a dynamická označení je schopen podat zvukově kvalitní tón včetně jeho dynamických odstínů a rozsahů podle svých individuálních možností a schopností ovládá hru staccato, hraje v tónovém rozsahu c1 – c3 (cis3) umí zahrát stupnice durové do 2 křížků a 2 bé, mollové do 1 křížku a 1 bé včetně příslušných kvintakordů a jejich obratů orientuje se v jednoduchých hudebních útvarech a v jejich notovém zápisu interpretuje snadné a drobnější skladby různých slohových období dokáže zahrát melodii podle sluchu a lidové písně zpaměti přiměřeně svým individuálním možnostem a schopnostem

4. ročník Žák: • • • • • •

rozezná běžná výrazová a agogická označení, aplikuje všechny dosud získané poznatky z předmětu Hudební nauka rozšířil hraný tónový rozsah nástroje ve spodní poloze dle individuálních schopností, v horní poloze po e3 umí zahrát stupnice durové do 3 křížků a bé, mollové do 2 křížků a bé včetně příslušných kvintakordů a jejich obratů interpretuje vybrané přednesové skladby různých žánrů přiměřené obtížnosti podle svých individuálních možností a schopností je schopen souhry s jinými hudebními nástroji, účastní se komorní nebo souborové hry

71


5. ročník Žák: • • • • • • •

orientuje se v interpretaci běžných melodických ozdob ovládá různé artikulační způsoby v kombinaci s prstovou technikou disponuje tónovým rozsahem po f3 hraje stupnice durové do 4 křížků a bé, mollové do 3 křížků a bé včetně příslušných kvintakordů a jejich obratů využívá výrazové prostředky v hudbě moderní, swingové a jazzové podle svých individuálních schopností a dovedností interpretuje přiměřeně obtížné skladby různých stylů a žánrů podle svých individuálních schopností

6. ročník Žák: • • • • • • • • • • •

ovládá základní výrazové prostředky (dynamika, artikulace, frázování) dokáže podat kvalitní tón s využitím plné dechové opory v celém svém užívaném tónovém rozsahu nástroje, rozvíjí a upevňuje hru v krajních polohách nástroje, rozšířil hraný rozsah po fis3 (u nástrojů s fis klapkou) zvládá hru v rychlejších tempech hraje stupnice durové do 4 křížků a bé, mollové do 4 křížků a bé včetně příslušných kvintakordů a jejich obratů interpretuje skladby různých stylů a žánrů je schopen podle svých možností samostatně pracovat na skladbě zadané učitelem nebo na samostatně vybrané skladbě ovládá kvintakordy, dominantní septakordy, zmenšené septakordy, zvětšené kvintakordy ovládá elementární transpozice úměrně svým schopnostem orientuje se podle svých individuálních schopností a dovedností v akordických značkách s větší mírou samostatnosti řeší technické obtíže při nácviku skladeb

7. ročník Žák: • je schopen samostatně nastudovat lehčí skladbu • zahraje s jistotou tóny v rozsahu tří oktáv • rozlišuje tempo, frázování, dynamiku, agogiku • zahraje přiměřeně obtížnou skladbu z listu • zvládne jednoduchou transpozici melodie • dle svých individuálních možností zvládá elementární improvizaci • interpretuje nejrůznější přednesové skladby přiměřeného stupně obtížnosti dle svých individuálních možností a schopností • dokáže plně využít získané dovednosti hry na nástroj při komorní i souborové hře podle možností nabídky školy • ukončí studium I. stupně veřejným vystoupením 72


Závěrečná zkouška: Žák ukončí studium I. stupně základního studia veřejným vystoupením formou absolventského koncertu případně vykonáním komisionální zkoušky.

Základní studium II. stupně 1. - 2. ročník Žák • • • • • • • • •

na základě všech svých doposud získaných znalostí a dovedností umí a dokáže uplatnit všechny technické i výrazové prostředky při hře v celém rozsahu nástroje samostatně se orientuje v notovém zápise uplatňuje sluchovou sebekontrolu, barevnost nástroje dokáže věnovat dostatečně patřičnou péči svému nástroji a zvládá samostatně řešit drobné technické problémy spojené s nástrojem umí vytvořit, rozlišovat a pracovat s různou zvukovou barvou tónu a jeho kvalitou dokáže ve skladbě najít a využívat vhodná místa pro nádechy bez přerušování frází je schopen samostatně nastudovat skladbu přiměřené obtížnosti svůj oblíbený styl a žánr uplatní při výběru hudebního repertoáru při nastudování skladby využívá všech dostupných médií

3. - 4. ročník Žák •

• • • • • • • • •

využívá plně výrazových a tempových prostředků, dynamických rozsahů svého nástroje, orientuje se v prostředcích moderní techniky a dokáže podle svých individuálních schopností a možností zapojit tyto prostředky do své hry na nástroj – např. vibrato, glissando, growling, hra alikvotních tónů je obeznámen s technikou dvojitého staccata osvojil si základy swingové artikulace je schopen jednoduché improvizace samostatně pracuje s barvou a kvalitou tónu dokáže samostatně nastudovat vybranou přednesovou skladbu a využít v ní výrazových i technických prostředků hry, využívá přitom i svých posluchačských zkušeností při nastudování skladby využívá všech dostupných médií uplatňuje získané znalosti a dovednosti v celém rozsahu nástroje podle svých možností se aktivně účastní hry v komorních a souborových seskupeních zakončí studium ZUŠ veřejným vystoupením

Závěrečná zkouška: Žák 4. ročníku ukončí studium II. stupně veřejným vystoupením formou absolventského koncertu případně vykonáním komisionální zkoušky. 73


5.1.1.10 Hra na trubku Trubka je dechový žesťový nástroj. Ze všech v současnosti používaných žesťových nástrojů dosahuje nejvyšších tónů (nepočítaje její menší variantu, piccolo trubku). Má široké využití prakticky ve všech hudebních žánrech – v klasické hudbě, jazzu, popu, latinskoamerické hudbě aj. Trubka je důležitý a významný nástroj již od dob baroka. Náročné party pro tento nástroj psali již skladatelé Bach, Händel či Vivaldi. V době baroka se používala bez strojiva, což činilo hru velmi obtížnou. Koncem 18. století však byla opatřena klapkovým zařízením a na počátku 19. století ventily. V současné době se využívá jak v sólové hře, tak ve všech typech orchestrů.

Učební plány studijního zaměření Hra na trubku: Poznámka: Ve studijním zaměření Hra na trubku lze jako přípravný nástroj alternativně využít zobcovou flétnu. Tuto variantu lze aplikovat do dosažení nezbytné odpovídající fyzické vyspělosti žáka.


Předmět Hra na trubku Hudební nauka Skupinová praxe Celkem

1. r. 1 1

2. r. 1 1

2

2

Hodinová dotace 3. r. 4. r. 5. r. 1 1 1 1 1 1 1 - 2* 1-2 1-2 2-4 3-4 3-4

6. r. 1

7. r. 1

1-2 2–3

1-2 2–3

6. r. 2

7. r. 2

1-2 1 3-5

1-2 1 3-5



Předmět Hra na trubku Hudební nauka Skupinová praxe Příprava na umělecké školy* Celkem

1. r. 1 1

2

Hodinová dotace 3. r. 4. r. 5. r. 1 2 2 1 1 1 1 - 2* 1-2 1-2

2. r. 1 1

2

2-4 74

4-5

4-5


Poznámky: Studium s rozšířeným počtem vyučovacích hodin je určeno pro mimořádně talentované žáky s vyhraněnými aspiracemi, kteří chtějí pokračovat v dalším studiu na konzervatoři, ve středních školách uměleckého zaměření, popř. ve studiu na vysokých školách s uměleckým nebo pedagogickým zaměřením. Je realizováno formou individuálního vzdělávacího plánu, který zohledňuje dispozice a individuální potřeby žáka a zaměření zvoleného vyššího typu umělecké školy. Podmínkou pro zařazení žáka do tohoto studia je výborný prospěch a kvalitní reprezentace školy v rámci koncertů, soutěží atd. *nepovinný předmět


Předmět Hra na trubku Skupinová praxe Celkem

1. r. 1 1-2 2–3


4. r. 1 1-2 2–3


Očekávané výstupy studijního zaměření Hra na trubku:

Přípravné studium Žák: • • • • • • • •

popíše části nástroje a jak s nástrojem zacházet dle svých individuálních možností ovládá základní návyky a dovednosti (držení těla a nástroje, práce s dechem a jazykem) rozumí základním hudebním pojmům (zvuk, výška a délka tónu, nota, klíč, osnova, takt) umí vytleskat rytmus orientuje se v základních technických prvcích (nasazení tónu, prstová technika, kvalitní tón) orientuje se v základních hmatech v 1. oktávě čte noty a dodržuje správný rytmus zahraje vybrané lidové písně nebo jednoduché přednesové skladby

75



1. ročník Žák • • • • • • • • •

umí popsat části nástroje a jak s nástrojem zacházet (složení, rozložení, péče o nástroj, hygiena) dokáže se orientovat v základních rytmických hodnotách dbá na uvolněný postoj při hře a správné držení nástroje dbá na správné nasazování nátrubku na rty zvládá základy správného dýchání a funkci jazyka při tvoření tónu je schopen hry v celých, půlových a čtvrťových hodnotách hraje legato a detache v rozsahu c1-g1 dokáže zahrát zpaměti jednoduchou píseň nebo jednoduchou skladbu umí provádět základní dechová cvičení

2. ročník Žák • • • • • • • •

dokáže si uvědomit a dbá na základní dovednosti (správný postoj při hře, držení nástroje, postavení prstů a jejich koordinace, kvalitu tónů) dokáže pracovat s dechem (přirozený hluboký nádech a volný výdech) zvládá základní druhy artikulace (začátky tónů, hra legato) je schopen rytmické kontroly rozliší hru p, mf, f správně frázuje přečte tempová označení, tóninu, takt i předznamenání zahraje zpaměti jednoduchou skladbu

3. ročník Žák • • • • • • • • • •

umí správně držet nástroj, dodržuje správný postoj při hře orientuje se v jednoduchých hudebních útvarech a v jejich notovém zápisu dbá na lehkost a uvolněnost od nádechu až po dokončení fráze vydržuje tóny i s dynamickým odstíněním (crescendo – decrescendo) dokáže zahrát základní stupnice v rozsahu přiměřeném svému věku a nátiskovým dispozicím podle svých individuálních schopností zahraje zpaměti jednoduchou skladbu popíše i zahraje melodické ozdoby příraz a mordent zahraje jednoduchou melodii podle sluchu podle svých schopností a dovedností zvládá souhru s druhým nástrojem zvládá elementární hodnocení svého výkonu a výkonu druhých 76


4. ročník Žák • • • • • • • • • • •

při rozehrání užívá systém dechových a nátiskových cvičení zahraje základy retního legáta ve střední poloze nástroje popíše a při hře využívá správnou funkci bránice a břišních svalů dbá na kvalitu tónu je schopen hry v rychlejším tempu kombinuje legato a staccato vydržuje tóny i s dynamickým odstíněním (crescendo – decrescendo) zahraje v rozsahu g – e2 umí zahrát lehká cvičení, zaměřená na zdokonalení nátisku a přiměřeně náročné přednesové skladby i s doprovodem dokáže zahrát základní stupnice a akordy v obratech a v artikulacích v rozsahu přiměřeném svému věku a nátiskovým dispozicím, uplatňuje se podle svých schopností a dovedností v komorních nebo souborových uskupeních

5. ročník Žák • • • • • • • • • • •

zvládá hru ve větším tónovém rozsahu dbá na kvalitu tónu ovládá nátisková cvičení je schopen praktikovat dynamické odstíny ve skladbě dokáže se orientovat v jednoduchém notovém zápisu a tento zahrát z listu umí interpretovat lehké skladby s doprovodným nástrojem a orientuje se v souhře s jiným nástrojem zahraje kvalitním tónem rozsah g – g2 při hře aplikuje agogiku zvládá hru v rychlejším tempu interpretuje přiměřeně obtížné skladby různých stylů a žánrů podle svých individuálních schopností umí zhodnotit svůj výkon a porovnat ho s ostatními

77


6. ročník Žák • • • • • • • • • • •

zvládá hru s větší intonační jistotou a dynamickými odlišnostmi je schopen vzhledem ke svým talentovým dispozicím dolaďovat svůj nástroj, a to jak základním laděním, tak i technickým vybavením specifickým pro trubku dle svých individuálních schopností zvládá retní vazby v půlových, čtvrťových a osminových hodnotách hraje v rychlejším tempu kombinuje legato a staccato vydržuje tóny i s dynamickým odstíněním (crescendo – decrescendo) rozlišuje měkké a ostré nasazení tónu ovládá elementární transpozice úměrně svým schopnostem interpretuje skladby různých stylů a žánrů podle svých individuálních schopností dle svých individuálních schopností zvládá hru z listu umí zhodnotit svůj výkon a porovnat ho s ostatními

7. ročník Žák • • • • • • • • • • • • •

umí používat při hře všechny dosud získané dovednosti, zkušenosti a znalosti dokáže si naladit svůj nástroj umí dodržovat dynamická, tempová a výrazová označení ve prospěch hrané skladby je schopen samostatně nastudovat skladbu přiměřené obtížnosti samostatně ladí s dalším či doprovodným nástrojem transponuje úměrně svým schopnostem je schopen podle svého individuálního hudebního vývoje rozlišit výrazové prostředky různých stylových období a žánrů je schopen si sám vybrat přednesové skladby různých hudebních žánrů a obtížností dle svých možností a schopností zahraje přiměřeně obtížnou skladbu z listu samostatně pracuje s kvalitou tónů samostatně zhodnotí vlastní výkon dokáže se začlenit do kolektivního hraní jak v komorní hře, tak i ve větším seskupení ukončí studium I. stupně veřejným vystoupením

Závěrečná zkouška: Žák ukončí studium I. stupně základního studia veřejným vystoupením formou absolventského koncertu, případně vykonáním komisionální zkoušky.

78


Základní studium II. stupně 1. - 2. ročník Žák • • • • • • • • • •

na základě všech svých doposud získaných znalostí a dovedností umí a dokáže uplatnit všechny technické i výrazové prostředky při hře v celém rozsahu nástroje samostatně se orientuje v notovém zápise hraje z listu i zpaměti uplatňuje sluchovou sebekontrolu, barevnost nástroje dokáže věnovat dostatečně patřičnou péči svému nástroji, zvládá samostatně řešit drobné technické problémy spojené s nástrojem umí vytvořit, rozlišovat a pracovat s různou zvukovou barvou tónu a jeho kvalitou dokáže ve skladbě najít a využívat vhodná místa pro nádechy bez přerušování frází je schopen samostatně nastudovat skladbu přiměřené obtížnosti svůj oblíbený styl a žánr uplatní při výběru hudebního repertoáru při nastudování skladby využívá všech dostupných médií

3. - 4. ročník Žák • • • • • • • • • •

ovládá melodické ozdoby zahraje zpaměti náročnější skladbu hraje z listu podle svých individuálních schopností orientuje se v různých slohových obdobích, rozlišuje mezi jednotlivými obdobími a jejich skladebnou technikou, dokáže samostatně nastudovat vybranou přednesovou skladbu a využít v ní výrazových i technických prostředků hry, využívá přitom i svých posluchačských zkušeností samostatně pracuje s barvou a kvalitou tónu vytváří si názor na vlastní i slyšenou interpretaci uplatňuje se v souborových nebo komorních uskupeních při samostatném vyhledání a nastudování skladeb využívá všech dostupných médií ukončí studium ZUŠ veřejným vystoupením

Závěrečná zkouška: Žák 4. ročníku ukončí studium II. stupně veřejným vystoupením formou absolventského koncertu případně vykonáním komisionální zkoušky. Repertoár: 1 – 2 přednesové skladby kontrastního charakteru.

79


5.1.1.11 Hra na trombon Trombon (pozoun) je žesťový hudební nástroj. Možné je užití obou názvů - trombon pochází z latiny, zatímco pozoun z němčiny. Jedná se o jeden z nejstarších hudebních nástrojů vyrobených z kovu. Byl využíván již v době baroka. Vedle nejčastěji používaného trombonu tenorového existují ještě altové a basové. Absolventi trombonového oboru nachází široké uplatnění v různých hudebních uskupeních. Mohou se stát členy jazzových kapel, dechových orchestrů, ale i kvartetů nebo kvintetů. Trombon je také často využíván jako nástroj sólový, nejčastěji s doprovodem klavíru. Hra na trombon je fyzicky náročná, proto bývá v přípravném studiu kombinována s jiným dechovým nástrojem.

Učební plány studijního zaměření Hra na trombon: Základní studium I. stupně Předmět Hra na trombon Hudební nauka Skupinová praxe Hra na baskřídlovku* Celkem

1. r. 1 1

2

2. r. 1 1

2

Hodinová dotace 3. r. 4. r. 5. r. 1 1 1 1 1 1 1 - 2* 1 - 2 1-2 0,5 - 1 0,5 - 1 2-4 3-5 3-5

6. r. 1

7. r. 1

1-2 0,5 - 1 2–4

1-2 0,5 - 1 2–4

Poznámky: *nepovinný předmět Ve studijním zaměření Hra na trombon lze při nedostatečné fyzické vyspělosti žáka výuku alternativně realizovat na nástroji podobné rejstříkové polohy (tenor, baryton) případně na zobcovou flétnu. S ohledem na praktickou využitelnost hráčů na trombon v souborové hře je možno studium doplnit o nepovinný předmět Hra na baskřídlovku. Obsahová náplň předmětu viz. kapitola 5.1.1.12

Studium s rozšířeným počtem vyučovaných hodin Předmět Hra na trombon Hudební nauka Skupinová praxe Hra na baskřídlovku* Příprava na umělecké školy* Celkem

1. r. 1 1

2

Hodinová dotace 3. r. 4. r. 5. r. 1 2 2 1 1 1 1 - 2* 1-2 1-2 0,5 - 1 0,5 - 1

2. r. 1 1

2

2-4 80

4-6

4-6

6. r. 2

7. r. 2

1-2 0,5 - 1 1 3-6

1-2 0,5 - 1 1 3-6




Předmět Hra na trombon Skupinová praxe Hra na baskřídlovku* Celkem

1. r. 0,5 - 1 2 0,5 - 1 2,5 – 4

Hodinová dotace 2. r. 3. r. 0,5 - 1 0,5 - 1 2 2 0,5 - 1 0,5 - 1 2,5 – 4 2,5 – 4

4. r. 0,5 - 1 2 0,5 - 1 2,5 – 4



Očekávané výstupy studijního zaměření Hra na trombon: Přípravné studium Žák: • • • • • • •

popíše části nástroje a jak s nástrojem zacházet popíše techniku správného dýchání a tvoření tónu dle svých individuálních možností ovládá základní návyky a dovednosti (držení těla a nástroje, práce s dechem a jazykem) rozumí základním hudebním pojmům (zvuk, výška a délka tónu, nota, klíč, osnova, takt) umí vytleskat rytmus čte noty a dodržuje správný rytmus zahraje vybrané lidové písně nebo jednoduché přednesové skladby 81


Základní studium I. stupně 1. ročník Žák • • • • • • • •

umí popsat části nástroje a jak s nástrojem zacházet (složení, rozložení, péče o nástroj, hygiena) dokáže se orientovat v základních rytmických hodnotách dbá na uvolněný postoj při hře a správné držení nástroje dbá na správné nasazování nátrubku na rty zvládá základy správného dýchání a funkci jazyka při tvoření tónu je schopen hry v celých, půlových a čtvrťových hodnotách dle svých individuálních schopností hraje stupnice s b a jednoduché etudy dokáže zahrát jednoduchou píseň nebo jednoduchou skladbu

2. ročník Žák • dokáže si uvědomit a dbá na základní dovednosti (správný postoj při hře, držení nástroje) • dokáže s ohledem na svoji fyzickou vyspělost využít bráničního dýchání • je schopen rytmické kontroly • je schopen hry v dynamických odstínech (p - f) • rozliší tempová označení, tóninu, takt i předznamenání • je schopen hry v celých, půlových, čtvrťových a osminových hodnotách • zvládá rytmické a tempové rozlišení skladeb též pomocí souhry s klavírem • dle svých individuálních technických možností zvládá hru durových stupnic s b i # a hru náročnějších etud • zahraje zpaměti jednoduchou skladbu • má snahu o technicky a výrazově hlubší hudební projev 3. ročník Žák • • • • • • • • • • •

umí správně držet nástroj, dodržuje správný postoj při hře má fixovány správné dechové návyky orientuje se v jednoduchých hudebních útvarech a v jejich notovém zápisu dbá na lehkost a uvolněnost od nádechu až po dokončení fráze vydržuje tóny i s dynamickým odstíněním (crescendo – decrescendo) hraje durové stupnice do 4b a 4# (pokud možno v rozsahu dvou oktáv) a jejich tónické kvintakordy podle svých individuálních schopností zahraje zpaměti jednoduchou skladbu zahraje jednoduchou melodii podle sluchu zvládá hru jednoduchých přednesových skladeb s doprovodem klavíru podle svých schopností a dovedností zvládá souhru s druhým nástrojem zvládá elementární hodnocení svého výkonu 82


4. ročník Žák • • • • • • • • • • •

při rozehrání užívá systém dechových a nátiskových cvičení na základě správného bráničního dýchání disponuje kvalitním, širokým a kultivovaným tónem je schopen hry v rychlejším tempu hraje durové i mollové stupnice do 4b a 4# a jejich tónické kvintakordy v rozsahu dvou oktáv při hře využívá všechny polohy snižce, pokud nemá dostatečné fyzické dispozice, používá dále kvartovou zápojku uplatňuje při hře dynamiku p - f, crescendo, decrescendo zvládá složitější rytmické útvary (tečkovaný rytmus, synkopa…) zvládá hru středně těžkých etud z trombonové literatury umí zahrát přiměřeně náročné přednesové skladby i s doprovodem uplatňuje se podle svých schopností a dovedností v komorních nebo souborových uskupeních dokáže elementárně zhodnotit svůj výkon

5. ročník Žák • • • • • • • • • • • •

zvládá hru ve větším tónovém rozsahu dbá na správnou intonaci a kvalitu tónu ovládá nátisková cvičení omezuje tlak nátrubku na rty dle svých individuálních možností si osvojil snižcovou techniku je schopen praktikovat dynamické odstíny ve skladbě dokáže se orientovat v jednoduchém notovém zápisu a tento zahrát z listu umí interpretovat lehké skladby s doprovodným nástrojem a orientuje se v souhře s jiným nástrojem hraje durové i mollové stupnice do 4b a 4# a jejich tónické kvintakordy v rozsahu dvou oktáv hraje technicky náročnější skladby v rychlejším tempu interpretuje přiměřeně obtížné skladby různých stylů a žánrů podle svých individuálních schopností umí zhodnotit svůj výkon a porovnat ho s ostatními

83


6. ročník Žák • • • • • • • • • • • • •

zvládá hru s větší intonační jistotou a dynamickými odlišnostmi dle svých individuálních schopností zvládá retní vazby v půlových, čtvrťových a osminových hodnotách hraje v rychlejším tempu vydržuje tóny i s dynamickým odstíněním (crescendo – decrescendo) rozlišuje měkké a ostré nasazení tónu při hře aplikuje agogiku hraje durové i mollové stupnice s b a # s akordy v rozsahu dvou oktáv ovládá elementární transpozice úměrně svým schopnostem zvládá hru přiměřeně obtížných skladeb zpaměti interpretuje skladby různých stylů a žánrů podle svých individuálních schopností zvládá hru přiměřeně obtížných skladeb z listu uplatňuje se v komorních nebo souborových uskupeních umí zhodnotit svůj výkon a porovnat ho s ostatními

7. Ročník Žák • • • • • • • • • • • • • • • •

umí používat při hře všechny dosud získané dovednosti, zkušenosti a znalosti dokáže samostatně naladit svůj nástroj umí dodržovat dynamická, tempová a výrazová označení ve prospěch hrané skladby hraje všechny durové i mollové stupnice s b a # včetně akordů v rozsahu dvou oktáv dle svých individuálních dispozic využívá pomocných poloh a odlišuje polohy jednotlivých tónů (+/-) při čtení not odlišuje melodické frázování ovládá elementární základy hry v tenorovém klíči je schopen samostatně nastudovat skladbu přiměřené obtížnosti samostatně ladí s dalším či doprovodným nástrojem transponuje úměrně svým schopnostem je schopen podle svého individuálního hudebního vývoje rozlišit výrazové prostředky různých stylových období a žánrů je schopen samostatného výběru přednesové skladby různých hudebních žánrů a obtížností dle svých možností a schopností zahraje přiměřeně obtížnou skladbu z listu samostatně pracuje s kvalitou tónů je schopen objektivního zhodnocení vlastního výkonu ukončí studium I. stupně veřejným vystoupením formou absolventského koncertu

Závěrečná zkouška: Žák ukončí studium I. stupně základního studia veřejným vystoupením formou absolventského koncertu případně vykonáním komisionální zkoušky. 84


Základní studium II. stupně 1. - 2. ročník Žák • • • • • • • • • • • • •

na základě všech svých doposud získaných znalostí a dovedností umí a dokáže uplatnit všechny technické i výrazové prostředky při hře v celém rozsahu nástroje samostatně se orientuje v notovém zápise hraje z listu i zpaměti uplatňuje sluchovou sebekontrolu, barevnost nástroje dokáže věnovat dostatečně patřičnou péči svému nástroji a zvládá samostatně řešit drobné technické problémy spojené s nástrojem umí vytvořit, rozlišovat a pracovat s různou zvukovou barvou tónu a jeho kvalitou dokáže ve skladbě najít a využívat vhodná místa pro nádechy bez přerušování frází využívá pomocných poloh a odlišuje jednotlivé tóny (+/-) zvládá hru přiměřeně obtížných partů v tenorovém klíči upevnil a zdokonalil své nátiskové schopnosti (hru legato apod.) je schopen samostatně nastudovat skladbu přiměřené obtížnosti svůj oblíbený styl a žánr uplatní při výběru hudebního repertoáru při nastudování skladby využívá všech dostupných médií

3. - 4. ročník Žák • • • • • • • • • • • •

samostatně pracuje s barvou a kvalitou tónu dle svých individuálních dispozic ovládá melodické ozdoby hraje z basového, tenorového i altového klíče dle svých individuálních dispozic zvládá hru dvojitého staccata (slabiky t,k) zahraje zpaměti náročnější skladbu hraje z listu podle svých individuálních schopností orientuje se v různých slohových obdobích, rozlišuje mezi jednotlivými obdobími a jejich skladebnou technikou dokáže samostatně nastudovat vybranou přednesovou skladbu a využít v ní výrazových i technických prostředků hry, využívá přitom i svých posluchačských zkušeností umí zformulovat a vyjádřit názor na vlastní i slyšenou interpretaci uplatňuje se v souborových nebo komorních uskupeních při samostatném vyhledání a nastudování skladeb využívá všech dostupných médií ukončí studium ZUŠ veřejným vystoupením

Závěrečná zkouška: Žák 4. ročníku ukončí studium II. stupně veřejným vystoupením formou absolventského koncertu, případně vykonáním komisionální zkoušky. Repertoár: 1 – 2 přednesové skladby kontrastního charakteru. 85


5.1.1.12 Hra na baskřídlovku Baskřídlovka je trubkovitý žesťový nástroj. Je oválně stočena, takže vypadá jako malá tuba. Nejčastěji je laděna v B. Dělí se na dva typy, Tenor a Baryton (eufonium). Baskřídlovka je nástrojem příbuzným trombonu. Ve výuce ji lze využít také v případech, kdy žák nedosahuje požadovaných fyzických dispozic ke hře na trombon. Toto je umožněno především díky strojivu, které při hře nevyžaduje natolik vyvinuté paže jako snižcová technika trombonu. Baskřídlovka má jemný, líbivý zvuk a uplatnění nachází převážně v souborové hře. Má nezastupitelné místo v dechových orchestrech, ať už malých či velkých. Velmi zřídka se uplatňuje jako nástroj sólový.

Učební plány studijního zaměření Hra na baskřídlovku: Základní studium I. stupně Předmět Hra na baskřídlovku Hudební nauka Skupinová praxe Hra na trombon* Celkem

1. r. 1 1

2

2. r. 1 1

2


6. r. 1

7. r. 1

2 0,5 - 1 3–4

2 0,5 - 1 3–4

Poznámky: *nepovinný předmět Ve studijním zaměření Hra na baskřídlovku může být při nedostatečné fyzické vyspělosti žáka využita jako přípravný nástroj zobcová flétna. S ohledem na širší praktické uplatnění hráčů na baskřídlovku je možno studium doplnit o nepovinný předmět Hra na trombon. Obsahová náplň předmětu viz. kapitola 5.1.1.11

Základní studium II. stupně Předmět Hra na baskřídlovku Skupinová praxe Hra na trombon* Celkem

1. r. 0,5 - 1 2 0,5 - 1 2,5 – 4



86

4. r. 0,5 - 1 2 0,5 - 1 2,5 – 4



Očekávané výstupy studijního zaměření Hra na baskřídlovku:


popíše části nástroje a jak s nástrojem zacházet popíše techniku správného dýchání a tvoření tónu dle svých individuálních možností ovládá základní návyky a dovednosti (držení těla a nástroje, práce s dechem a jazykem) rozumí základním hudebním pojmům (zvuk, výška a délka tónu, nota, klíč, osnova, takt) umí vytleskat rytmus čte noty a dodržuje správný rytmus zahraje vybrané lidové písně nebo jednoduché přednesové skladby

Základní studium I. stupně 1. ročník Žák • • • • • • • • •

umí popsat části nástroje a jak s nástrojem zacházet (péče o nástroj, hygiena) dokáže se orientovat v základních rytmických hodnotách dbá na uvolněný postoj při hře a správné držení nástroje dbá na správné nasazování nátrubku na rty zvládá základy správného dýchání a funkci jazyka při tvoření tónu zvládá nasazení a vydržování dlouhých tónů osvojil si přesné nasazení a zakončení tónu dle svých individuálních schopností hraje stupnice s b a jednoduché etudy dokáže zahrát jednoduchou píseň nebo jednoduchou skladbu

87


2. ročník Žák • dokáže si uvědomit a dbá na základní dovednosti (správný postoj při hře, držení nástroje) • dokáže s ohledem na svoji fyzickou vyspělost využít bráničního dýchání • dbá na kvalitu tónu • je schopen rytmické kontroly • je schopen hry v dynamických odstínech (p - f) • rozliší tempová označení, tóninu, takt i předznamenání • je schopen hry v celých, půlových, čtvrťových a osminových hodnotách • dle svých individuálních technických možností zvládá hru durových stupnic do 4b • zahraje zpaměti jednoduchou skladbu • má snahu o technicky a výrazově hlubší hudební projev

3. ročník Žák • • • • • • • • • • • •

umí správně držet nástroj, dodržuje správný postoj při hře má fixovány správné dechové návyky orientuje se v jednoduchých hudebních útvarech a v jejich notovém zápisu dbá na lehkost a uvolněnost od nádechu až po dokončení fráze dle svých individuálních dispozic omezuje tlak nátrubku na rty vydržuje tóny i s dynamickým odstíněním (crescendo – decrescendo) dle svých individuálních možností hraje durové stupnice do 4 b a 4 # a jejich tónické kvintakordy dle svých individuálních dispozic zvládá hru legato a staccato zahraje jednoduchou melodii podle sluchu zahraje zpaměti jednoduchou skladbu zvládá hru jednoduchých přednesových skladeb s doprovodem klavíru podle svých schopností a dovedností zvládá souhru s druhým nástrojem

4. ročník Žák • • • • • • •

při rozehrání užívá dechových a nátiskových cvičení zvládá základy retního legáta ve střední poloze nástroje popíše a při hře využívá správnou funkci bránice a břišních svalů dbá na kvalitu tónu je schopen hry v rychlejším tempu kombinuje legato a staccato hraje s využitím dynamického odstínění (pp – ff, crescendo – decrescendo) 88


• • • • •

umí zahrát lehká cvičení, zaměřená na zdokonalení nátisku a přiměřeně náročné přednesové skladby i s doprovodem zvládá základy hry z basového klíče dokáže zahrát durové i mollové stupnice do 4# a 4b a jejich akordy v obratech a v artikulacích v rozsahu přiměřeném svému věku a nátiskovým dispozicím, uplatňuje se podle svých schopností a dovedností v komorních nebo souborových uskupeních dokáže elementárně zhodnotit svůj výkon

5. ročník Žák • • • • • • • • • • • •

zvládá hru ve větším tónovém rozsahu dbá na správnou intonaci a kvalitu tónu ovládá nátisková cvičení omezuje tlak nátrubku na rty je schopen praktikovat dynamické odstíny ve skladbě dokáže se orientovat v jednoduchém notovém zápisu a tento zahrát z listu umí interpretovat lehké skladby s doprovodným nástrojem a orientuje se v souhře s jiným nástrojem hraje durové i mollové stupnice do 4 b a 4# a jejich tónické kvintakordy v rozsahu dvou oktáv v odpovídajícím tempu dle svých individuálních možností zvládá hru z basového klíče hraje technicky náročnější skladby v rychlejším tempu interpretuje přiměřeně obtížné skladby různých stylů a žánrů podle svých individuálních schopností umí zhodnotit svůj výkon a porovnat ho s ostatními

6. ročník Žák • • • • • • • • • • • • • •

zvládá hru s větší intonační jistotou a dynamickými odlišnostmi dle svých individuálních schopností zvládá retní vazby v půlových, čtvrťových a osminových hodnotách hraje v rychlejším tempu vydržuje tóny i s dynamickým odstíněním (crescendo – decrescendo) rozlišuje měkké a ostré nasazení tónu při hře aplikuje agogiku zvládá hru z basového i houslového klíče hraje durové i mollové stupnice s b a # s akordy v rozsahu dvou oktáv ovládá elementární transpozice úměrně svým schopnostem zvládá hru přiměřeně obtížných skladeb zpaměti interpretuje skladby různých stylů a žánrů podle svých individuálních schopností zvládá hru přiměřeně obtížných skladeb z listu uplatňuje se v souborových uskupeních umí zhodnotit svůj výkon a porovnat ho s ostatními 89


7. ročník Žák • • • • • • • • • • • • • • •

umí používat při hře všechny dosud získané dovednosti, zkušenosti a znalosti dokáže samostatně naladit svůj nástroj umí dodržovat dynamická, tempová a výrazová označení ve prospěch hrané skladby hraje všechny durové i mollové stupnice s b a # včetně akordů v rozsahu dvou oktáv při čtení not odlišuje melodické frázování ovládá hru v basovém stejně jako v houslovém klíči je schopen samostatně nastudovat skladbu přiměřené obtížnosti samostatně ladí s dalším či doprovodným nástrojem transponuje úměrně svým schopnostem je schopen podle svého individuálního hudebního vývoje rozlišit výrazové prostředky různých stylových období a žánrů je schopen samostatného výběru přednesové skladby různých hudebních žánrů a obtížností dle svých možností a schopností zahraje přiměřeně obtížnou skladbu z listu samostatně pracuje s kvalitou tónů je schopen objektivního zhodnocení vlastního výkonu ukončí studium I. stupně veřejným vystoupením formou absolventského koncertu


Základní studium II. stupně 1. - 2. ročník Žák • • • • • • • • • • • •

na základě všech svých doposud získaných znalostí a dovedností umí a dokáže uplatnit všechny technické i výrazové prostředky při hře v celém rozsahu nástroje samostatně se orientuje v notovém zápise hraje z listu i zpaměti uplatňuje sluchovou sebekontrolu, barevnost nástroje dokáže věnovat dostatečně patřičnou péči svému nástroji a zvládá samostatně řešit drobné technické problémy spojené s nástrojem umí vytvořit, rozlišovat a pracovat s různou zvukovou barvou tónu a jeho kvalitou dokáže ve skladbě najít a využívat vhodná místa pro nádechy bez přerušování frází upevnil a zdokonalil své nátiskové schopnosti (hru legato apod.) zvládá hru dvojitého staccata (slabiky t,k) na elementární úrovni je schopen samostatně nastudovat skladbu přiměřené obtížnosti svůj oblíbený styl a žánr uplatní při výběru hudebního repertoáru při nastudování skladby využívá všech dostupných médií 90


3. - 4. ročník Žák • • • • • • •

samostatně pracuje s barvou a kvalitou tónu dle svých individuálních dispozic ovládá melodické ozdoby dle svých individuálních dispozic zvládá hru dvojitého staccata (slabiky t,k) zahraje zpaměti náročnější skladbu hraje z listu podle svých individuálních schopností orientuje se v různých slohových obdobích, rozlišuje mezi jednotlivými obdobími a jejich skladebnou technikou dokáže samostatně nastudovat vybranou přednesovou skladbu a využít v ní výrazových i technických prostředků hry, využívá přitom i svých posluchačských zkušeností

Závěrečná zkouška: Žák 4. ročníku ukončí studium II. stupně veřejným vystoupením formou absolventského koncertu, případně vykonáním komisionální zkoušky. Repertoár: 1 – 2 přednesové skladby kontrastního charakteru.

91


5.1.1.13 Hra na tubu Tuba - dechový žesťový nástroj je oválně stočená a v drtivé většině je laděna do B, nebo C. Jde o jeden z nejhlouběji znějících nástrojů vůbec - srovnatelný rozsah hlubokých tónů mívají např. píšťaly některých rejstříků chrámových varhan. Rozsah tuby je ovšem (stejně jako u všech žesťových nástrojů) relativní - je závislý na použitém nátrubku a do značné míry na fyzických předpokladech hráče (velikost a tvar rtů, tvar čelistí a chrupu, motorika mimického svalstva). Moderní tuba má mnoho předků, např. ruský fagot, ofiklejda či serpent. V minulosti bylo pro tyto hlasově nižší nátrubkové nástroje užíváno též názvu „zpěvoroh“. Využití nachází především v souborové a orchestrální hře, kde tvoří nepostradatelnou součást orchestrů. Jen zřídka se uplatňuje jako nástroj sólový. Učební plány studijního zaměření Hra na tubu: Základní studium I. stupně

Předmět Hra na tubu Hudební nauka Skupinová praxe Hra na basovou kytaru* Celkem

1. r. 1 1

2

2. r. 1 1

2


6. r. 1

7. r. 1

2 0,5 - 1 3–4

2 0,5 - 1 3–4

Poznámky: Ve studijním zaměření Hra na tubu lze při nedostatečné fyzické vyspělosti žáka výuku realizovat na nástroji podobné rejstříkové polohy (tenor, baryton). S ohledem na praktickou využitelnost hráčů na tubu v souborové hře je možno studium doplnit o nepovinný předmět Hra na basovou kytaru. Obsahová náplň předmětu viz. kapitola 5.1.1.14 *nepovinný předmět

Základní studium II. stupně Předmět Hra na tubu Skupinová praxe Hra na basovou kytaru* Celkem

1. r. 0,5 - 1 2 0,5 - 1 2,5 – 4



92

4. r. 0,5 - 1 2 0,5 - 1 2,5 – 4



Očekávané výstupy studijního zaměření Hra na tubu:


popíše části nástroje a jak s nástrojem zacházet popíše techniku správného dýchání a tvoření tónu dle svých individuálních možností ovládá základní návyky a dovednosti (držení těla a nástroje, práce s dechem a jazykem) rozumí základním hudebním pojmům (zvuk, výška a délka tónu, nota, klíč, osnova, takt) umí vytleskat rytmus orientuje se v základních hmatech čte noty a dodržuje správný rytmus zahraje vybrané lidové písně nebo jednoduché přednesové skladby

Základní studium I. stupně 1. ročník Žák • • • • • • • • • • • •

dokáže popsat nástroj a jeho uplatnění umí popsat části nástroje a jak s nástrojem zacházet (péče o nástroj, hygiena) umí si připravit nástroj ke hře má vypěstován návyk správného dýchání, postoje při hře a správného nasazení nátrubku na rty má vytvořeny základní nátiskové návyky jako předpoklad pro tvoření ušlechtilého tónu umí spojovat notový zápis se sluchovou orientací a umí ji správně reprodukovat správně drží nástroj je schopen se správně a bezpečně rozehrát systémem dechových a nátiskových cvičení správně nasazuje tón dle svých individuálních schopností čte v basovém klíči dle individuálních schopností zvládá hru zpaměti umí provádět základní dechová cvičení 93


2. ročník Žák • • • • • • • • •

přečte takt a předznamenání čte v basovém klíči zvládá dle svých schopností nátiskovou techniku a rozšiřuje tónový rozsah správně nasazuje jazykem zvládá základy retního legáta ve střední poloze nástroje hraje v dynamických odstínech umí hrát legato, staccato zvládá rytmické a tempové rozlišení skladeb též pomocí souhry s klavírem má snahu o technicky a výrazově hlubší hudební projev

3. ročník Žák • • • • • • •

zdokonaluje znalost notace v basovém klíči rozšiřuje tónový rozsah podle svých možností zvládá větší počet náročnějších skladeb, z nichž některé využije pro veřejná vystoupení používá další prvky technických a výrazových dovedností zvládá hru v rychlejších tempech, v legatu i staccatu chápe kvalitu tónu a hudebního projevu dle svých individuálních schopností zvládá hru z listu a hru zpaměti

4. ročník Žák • • • • • • • • •

samostatně dbá na správný postoj a držení nástroje na základě správného bráničního dýchání disponuje kvalitním, širokým a kultivovaným tónem při rozehrání užívá systém dechových a nátiskových cvičení dbá na odpovídající nátiskovou techniku (omezuje tlak nátrubku na rty) je schopen hry v rychlejším tempu uplatňuje při hře dynamiku p - f, crescendo, decrescendo zvládá složitější rytmické útvary zahraje známou melodii podle sluchu uplatňuje se podle svých schopností a dovedností v komorních nebo souborových uskupeních

94


5. ročník Žák • • • • • • • • • • • •

rozezná kvalitu tónu je schopen hry z listu hraje stupnice dur i mol s akordy – podle dosaženého rozsahu zvládá hru dominantních septakordů v dur tóninách zvládá náročnější skladby v rychlejších tempech zahraje snadnější skladby, orchestrální party se smyslem pro stylovou reprodukci je zapojen do komorní nebo souborové hry uplatňuje při hře dynamiku pp - ff, crescendo, decrescendo dokáže udržet pravidelný rytmus a za pomoci učitele aplikovat agogické prvky interpretuje přednesové skladby s doprovodem dle svých dosažených schopností prezentuje své dosažené dovednosti na veřejných vystoupeních při vystoupení dbá na kultivovaný a estetický projev

6. ročník Žák • • • • • • • • • • • • • • • • •

ovládá správný postoj, držení nástroje a pravidelnou domácí přípravu dokáže naladit svůj nástroj zvládá hru ve větším tónovém rozsahu dbá na kvalitu tónu ovládá nátisková a dechová cvičení je schopen praktikovat dynamické odstíny ve skladbě dokáže se orientovat v jednoduchém notovém zápisu zvládá hru z listu i zpaměti dbá na intonační čistotu a pečlivé provádění frázovacích dynamických a tempových označení je schopen hrát dynamicky s použitím vlastního výrazového a agogického cítění zvládá hru technicky náročnějších cvičení a skladeb interpretuje přednesové skladby s doprovodem dle svých dosažených schopností prezentuje své dosažené dovednosti na veřejných vystoupeních při vystoupení dbá na kultivovaný a estetický projev dokáže objektivně zhodnotit svůj výkon dokáže (po poradě s učitelem) sám vybrat přednesové skladby různých hudebních žánrů dle svých možností a schopností uplatňuje se podle svých schopností a dovedností v komorních nebo souborových uskupeních

95


7. ročník Žák • • • • • • • • • • • • •

umí používat při hře všechny dosud získané dovednosti, zkušenosti a znalosti má fixovány správné návyky bráničního dýchání dbá na kvalitu tónu a samostatně s ní pracuje umí dodržovat dynamická, tempová a výrazová označení ve prospěch hrané skladby je schopen samostatně nastudovat skladbu přiměřené obtížnosti samostatně ladí s dalším či doprovodným nástrojem transponuje úměrně svým schopnostem zvládá hru zpaměti zahraje přiměřeně obtížnou skladbu z listu pod vedením učitele je schopen podle svého individuálního hudebního vývoje rozlišit výrazové prostředky různých stylových období a žánrů samostatně zhodnotí vlastní výkon dokáže se začlenit do kolektivního hraní jak v komorní hře, tak i ve větším seskupení ukončí studium I. stupně veřejným vystoupením


Základní studium II. stupně 1. - 2. ročník Žák • • • • • • • • • • •

na základě všech svých doposud získaných znalostí a dovedností umí a dokáže uplatnit všechny technické i výrazové prostředky při hře v celém rozsahu nástroje samostatně se orientuje v notovém zápise dosáhl lehkosti tónu i nasazení v celém rozsahu nástroje uplatňuje sluchovou sebekontrolu, barevnost nástroje dokáže věnovat dostatečně patřičnou péči svému nástroji a zvládá samostatně řešit drobné technické problémy spojené s nástrojem umí vytvořit, rozlišovat a pracovat s různou zvukovou barvou tónu a jeho kvalitou dokáže ve skladbě najít a využívat vhodná místa pro nádechy bez přerušování frází je schopen samostatně nastudovat skladbu přiměřené obtížnosti hraje z listu i zpaměti svůj oblíbený styl a žánr uplatní při výběru hudebního repertoáru při nastudování skladby využívá všech dostupných médií

96


3. - 4. ročník Žák • • • • • • • • • •

samostatně pracuje s barvou a kvalitou tónu hraje stupnice s akordy podle dosaženého rozsahu v rychlejším tempu zpaměti zahraje zpaměti náročnější skladbu orientuje se v různých slohových obdobích, rozlišuje mezi jednotlivými obdobími a jejich skladebnou technikou dokáže samostatně nastudovat vybranou přednesovou skladbu a využít v ní výrazových i technických prostředků hry, využívá přitom i svých posluchačských zkušeností vytváří si názor na vlastní i slyšenou interpretaci je schopen samostatně řešit problematiku nástrojové techniky včetně základní péče o nástroj uplatňuje se v souborových nebo komorních uskupeních při samostatném vyhledání a nastudování skladeb využívá všech dostupných médií ukončí studium ZUŠ veřejným vystoupením


Žák 4. ročníku ukončí studium II. stupně veřejným vystoupením formou absolventského koncertu, případně vykonáním komisionální zkoušky. Repertoár: 1 – 2 přednesové skladby kontrastního charakteru.

97


5.1.1.14

Hra na kytaru

Kytara v sobě spojuje přednosti nástroje melodického a akordického. Z hlediska historického vývoje zahrnuje všechna stylová období až po současnost. Uplatňuje se v sólové i komorní hře, v orchestru a různých hudebních seskupeních. Vzhledem k výrobě různých velikostí nástroje je výuka vhodná pro všechny věkové kategorie. Naší snahou je vychovávat nejen dobře vybavené hráče v oblasti amatérské, kteří budou schopni se uplatnit podle svého vkusu v různých hudebních seskupeních, ale i hráče, kteří se chtějí věnovat profesionální hudební dráze.

Žáci prvního stupně základního studia jsou směřováni ke zvládnutí správných návyků hry na klasickou kytaru. Cílem výuky je rozvíjet celkovou hudebnost (sluchovou a nástrojovou představivost), položit správné kytarové návyky a dále praktické využití znalostí z hudební nauky jako je čtení notového zápisu, rytmu, dynamiky, rejstříků, akordových značek a jejich využití při interpretaci skladeb. Během studia je žák seznámen s různými druhy kytar (např. elektrická, basová, western kyt., atd.), různými žánry a s tím souvisejícími způsoby hry. Ve vyšších ročnících mají žáci možnost se profilovat dle svého zájmu. Po základním zvládnutí nástroje se znalosti a dovednosti žáků dále rozvíjí prostřednictvím komorní či souborové hry. V souborech se děti učí společné souhře, vzájemné spolupráci a mnoha dalším důležitým návykům. Díky dobrému vybavení tříd využíváme pro barevné zvukové obohacení těchto souborů klasických, basových i elektrických kytar. K dispozici máme také aparatury k ozvučení nástrojů. K aranžmá skladeb používáme aktualizované programy Sibelius a GuitarPro. Pevnou součástí výuky je také pravidelná prezentace interpretačních dovedností žáků na veřejnosti.

98


Učební plány studijního zaměření Hra na kytaru Zaměření klasická kytara Základní studium I. stupně

Předmět Hra na kytaru Hudební nauka Skupinová praxe Příprava na umělecké školy* Nástrojový seminář* Elektrofonická kytara* Celkem

1. r. 1 1 1*

2-3

2. r. 1 1 1*

2-3

3. r. 1 1 1*

Hodinová dotace 4. r. 5. r. 1 1 1 1 1 1

0,5-1 3-4

2-3

0,5-1 3-4

6. r. 1

7. r. 1

1 0,5-1 0,5-1 0,5-1 2-5

1 0,5-1 0,5-1 0,5-1 2-5


Předmět Hra na kytaru Skupinová praxe Příprava na umělecké školy* Základy improvizace* Nástrojový seminář* Elektrofonická kytara ** Basová kytara** Celkem Poznámky:

Hodinová dotace 2. r. 3. r. 1 1 1 1 0,5-1 0,5-1 0,5-1 0,5-1 0,5-1 0,5-1 0,5-1 0,5-1 0,5-1 2–5 2–6

1. r. 1 1 0,5-1 0,5-1 0,5-1 0,5-1 2–5

4. r. 1 1 1 0,5-1 0,5-1 0,5-1 0,5-1 2–6

* nepovinný předmět ** nepovinný volitelný předmět

Zaměření elektrofonická kytara Základní studium I. stupně

Předmět Hra na kytaru Hudební nauka Skupinová praxe Příprava na umělecké školy* Nástrojový seminář* Klasická kytara* Elektrofonická kytara* Basová kytara* Celkem

1. r. 1 kk 1 1*

0,5-1 2-3

2. r. 1kk 1 1*

0,5-1 2-3

99

3. r. 1kk 1 1*

Hodinová dotace 4. r. 5. r. 1 ek 1ek 1 1 1 1

6. r. 1ek

7. r. 1ek 1 0,5-1 0,5-1 0,5-1 0,5-1 2-6

0,5-1

0,5-1

1 0,5-1 0,5-1 0,5-1

0,5-1 3-4

0,5-1 3-4

0,5-1 2-6

0,5-1 2-3



Předmět Hra na elektrofonickou kytaru Skupinová praxe Příprava na umělecké školy* Základy improvizace* Nástrojový seminář* Klasická kytara ** Basová kytara** Celkem Poznámky:

Hodinová dotace 2. r. 3. r. 1 1 1 1 0,5-1 0,5-1 0,5-1 0,5-1 0,5-1 0,5-1 0,5-1 0,5-1 0,5-1 2–5 2–6

1. r. 1 1 0,5-1 0,5-1 0,5-1 0,5-1 2–5

4. r. 1 1 1 0,5-1 0,5-1 0,5-1 0,5-1 2–6

kk - klasická kytara ek - elektrofonická kytara * nepovinný předmět ** nepovinný volitelný předmět

Zaměření basová kytara Základní studium I. stupně

Předmět Hra na kytaru Hudební nauka Skupinová praxe Příprava na umělecké školy* Nástrojový seminář* Klasická kytara** Elektrofonická kytara** Celkem

1. r.

2. r.

Hodinová dotace 3. r. 4. r. 5. r.

1 kk

1kk

1kk

1 bk

1bk

1 1*

1 1*

1 1*

1 1

1 1

2-3

0,5-1 0,5-1 3-4

0,5-1 0,5-1 3-4

2-3

2-3

6. r.

7. r.

1bk

1bk

1-2 0,5-1 0,5-1 0,5-1 0,5-1 2-6

1-2 0,5-1 0,5-1 0,5-1 0,5-1 2-6


Předmět Hra na basovou kytaru Skupinová praxe Příprava na umělecké školy* Základy improvizace* Nástrojový seminář* Klasická kytara ** Elektrofonická kytara** Celkem Poznámky:

Hodinová dotace 2. r. 3. r. 1 1 1-2 1-2 0,5-1 0,5-1 0,5-1 0,5-1 0,5-1 0,5-1 0,5-1 0,5-1 0,5-1 2–6 2–7

1. r. 1 1-2 0,5-1 0,5-1 0,5-1 0,5-1 2–6

kk - klasická kytara bk - elektrofonická kytara * nepovinný předmět ** nepovinný volitelný předmět

100

4. r. 1 1-2 0,5-1 0,5-1 0,5-1 0,5-1 0,5-1 2–7


Vzdělávací obsah nepovinných předmětů: Příprava na umělecké školy Viz. kapitola 5.1.2.3 Základy improvizace Nepovinný předmět, jehož náplní je nabudit žákovu představivost a zmobilizovat jeho fantazii. Cílem se tak stává osvojení harmonicko-melodických postupů ruku v ruce se zapojením vlastní žákovy invence. Žák na základě teoretické a praktické roviny výuky získá základy, které mu budou klíčem k sebevyjádření při vytváření vlastních prvků, improvizaci či komponování vlastních skladeb.

Nástrojový seminář Nepovinný předmět, který zahrnuje hlubší seznámení s nástrojem, a to v následujících rovinách: Rovina historická /vznik a vývoj od počátku po současnost/ Rovina stavební /typy nástroje a jejich proměny z hlediska konstrukčního a použití materiálů, proměny ladění atd./ Rovina společenská /funkce nástroje ve společnosti-chronologicky/ Rovina praktická /nácvik hry akordů a jejich použití při hře doprovodů různých žánrů – nácvik probíhá ve skupinách/

Očekávané výstupy studijního zaměření Hra na kytaru:


je seznámen s nástrojem a umí pojmenovat jeho základní části dbá na správné držení nástroje, používá podložku levé nohy zná jména strun hraje palcem na basových strunách je seznámen se správnou technikou stisku struny prsty levé ruky zopakuje krátké rytmické ozvěny čte noty a dodržuje správný rytmus zahraje doprovod k písni zjednodušeným akordem C, G dur 101


Základní studium I. stupně Zaměření klasická kytara 1. ročník Žák • • • • •

ovládá správné držení nástroje a postavení obou rukou zahraje jednu stupnici v první poloze s použitím prázdných strun, jednoduché akordy zná označení prstů obou rukou zahraje jednohlas v první poloze dokáže doprovodit píseň s použitím elementárních akordů

2. ročník Žák • • • • •

zahraje jednu durovou a jednu mollovou stupnici v první poloze s použitím prázdných strun dokáže zahrát kombinace prázdného basu a melodie zahraje melodii s dopadem i bez dopadu zahraje elementární kadenci v rozsahu TSD umí použít základní dynamiku (p, mf, f)

3. ročník Žák • • • • • •

zahraje jednu durovou a jednu mollovou stupnici v rozsahu dvou oktáv zahraje kadenci v rozsahu TSD umí použít základní rejstříky (sul tasto, sul ponticello) dokáže zahrát crescendo a decrescendo, ritardando dokáže hrát zpaměti dokáže doprovodit píseň s použitím různých rytmických figur

4. ročník Žák • • • • • •

orientuje se v rozsahu I. - V. polohy zahraje jednu durovou a jednu mollovou stupnici v rozsahu dvou oktáv v poloze zahraje kadenci v rozsahu TSD orientuje se dobře v základních akordických značkách, postupně přidává další typy (septakordy) zahraje malé barré dokáže zahrát legato

102


5. ročník Žák • • • • • •

orientuje se v rozsahu I. - VII. polohy zahraje jednu durovou a jednu mollovou stupnici v rozsahu dvou oktáv v poloze zahraje kadenci v rozsahu TSD s použitím malého barré orientuje se dobře v akordických značkách, postupně přidává další typy zahraje velké barré hraje z listu

6. ročník Žák • • • • •

orientuje se v rozsahu I. - IX. polohy zahraje jednu durovou a jednu mollovou stupnici v rozsahu dvou až tří oktáv v poloze zahraje kadenci v rozsahu TSD s použitím velkého barré orientuje se dobře v akordických značkách, postupně přidává další typy užívá a samostatně volí různé doprovodné rytmy

7. ročník Žák • • • • • • • •

hraje s tónovou kulturou orientuje se v rozsahu I. - XII. polohy zahraje skladby různých stylových období zahraje skladby různých žánrů samostatně aplikuje osvojené akordy v doprovodu písní různých žánrů dokáže si samostatně naladit nástroj podílí se na výběru absolventského repertoáru uplatňuje se při hře v komorních a souborových uskupení

Závěrečná zkouška: Žák ukončí studium I. stupně základního studia veřejným vystoupením formou absolventského koncertu případně vykonáním komisionální zkoušky. Základní studium II. stupně 1. – 2. ročník Žák: • • • • • •

žák se profiluje podle svého zájmu a preferencí aktivně se podílí na výběru vlastního repertoáru dokáže zahrát durové a mollové stupnice v rozsahu dvou až tří oktáv v polohách ovládá kadence v polohách je schopen techniky flažoletů, tambora uplatňuje se při hře v komorních a souborových uskupeních 103


• • • • • •

žák ovládá další kytarovou techniku – rasgueado ovládá elementární základy improvizace dokáže zahrát melodické ozdoby zahraje 2 etudy s odlišným technickým zaměřením interpretuje přednesové skladby nejméně dvou stylových období uplatňuje se při hře v komorních a souborových uskupeních

3. – 4. ročník • • • • • • • • •

žák ovládá kadence v polohách za použití techniky barré ovládá pokročilou improvizaci propojením pentatonických postupů využívá osvojené dovednosti k barevnému a dynamickému odstínění interpretované skladby uplatňuje se při hře v komorních a souborových uskupeních podílí se aktivně na výběru absolventského repertoáru interpretuje skladby různých stylů a žánrů s důrazem na jejich přednesovou stránku ovládá tvoření improvizačních prvků na základě propojení pentatonických a chromatických postupů za použití výrazových prostředků jako je natahování strun, slap a tapping uplatňuje se při hře v komorních a souborových uskupeních profiluje se podle svého zájmu a preferencí

Závěrečná zkouška: Žák 4. ročníku ukončí studium II. stupně veřejným vystoupením formou absolventského koncertu, případně vykonáním komisionální zkoušky.

Zaměření elektrofonická kytara Základní studium I. stupně 1. ročník Žák • • • • •

ovládá správné držení nástroje a postavení obou rukou zahraje jednu stupnici v první poloze s použitím prázdných strun, jednoduché akordy zná označení prstů obou rukou zahraje jednohlas v první poloze dokáže doprovodit píseň s použitím elementárních akordů 104


2. ročník Žák • • • • •

zahraje jednu durovou a jednu mollovou stupnici v první poloze s použitím prázdných strun dokáže zahrát kombinace prázdného basu a melodie zahraje melodii s dopadem i bez dopadu zahraje elementární kadenci v rozsahu TSD umí použít základní dynamiku (p, mf, f)

3. ročník Žák • • • • • •

zahraje jednu durovou a jednu mollovou stupnici v rozsahu dvou oktáv zahraje kadenci v rozsahu TSD umí použít základní rejstříky (sul tasto, sul ponticello) dokáže zahrát crescendo a decrescendo, ritardando dokáže hrát zpaměti dokáže doprovodit píseň s použitím různých rytmických figur

4. ročník Žák • • • • • •

orientuje se v rozsahu I. - V. polohy zahraje jednu durovou a jednu mollovou stupnici v rozsahu dvou oktáv v poloze zahraje kadenci v rozsahu TSD orientuje se dobře v základních akordických značkách, postupně přidává další typy (septakordy) zahraje malé barré dokáže zahrát legato

5. ročník Žák • • • • • •

orientuje se v rozsahu I. - VII. polohy zahraje jednu durovou a jednu mollovou stupnici v rozsahu dvou oktáv v poloze zahraje kadenci v rozsahu TSD s použitím malého barré orientuje se dobře v akordických značkách, postupně přidává další typy zahraje velké barré zvládá hru z listu

105


6. ročník Žák • orientuje se v rozsahu I. - IX. polohy • zahraje jednu durovou a jednu mollovou stupnici v rozsahu dvou až tří oktáv v poloze • zahraje kadenci v rozsahu TSD s použitím velkého barré • orientuje se dobře v akordických značkách, postupně přidává další typy • užívá a samostatně volí různé doprovodné rytmy 7. ročník Žák • hraje s tónovou kulturou • orientuje se v rozsahu I. - XII. polohy • zahraje skladby různých stylových období • zahraje skladby různých žánrů • samostatně aplikuje osvojené akordy v doprovodu písní různých žánrů • dokáže si samostatně naladit nástroj • podílí se na výběru absolventského repertoáru • uplatňuje se při hře v komorních a souborových uskupení Závěrečná zkouška: Žák 7. ročníku ukončí studium I. stupně veřejným vystoupením formou absolventského koncertu, případně vykonáním komisionální zkoušky.

Přípravné studium II. stupně Žák: • • • • •

ovládá úhozy trsátkem dolů – nahoru ovládá hru podle not i tabulatur v jednoduché obtížnosti, orientuje se dobře teoreticky po celém hmatníku dokáže zahrát akordický doprovod podle akordických značek, zahraje různé jednoduché doprovody podílí se aktivně na výběru písní s akordickým doprovodem ovládá zapojení kytary do kytarové aparatury a zvládne nastavení základních zvuků na kombu

Základní studium II. stupně 1. – 2. ročník Žák: • • • •

dokáže zahrát typy akordů: maj7, 6, 9, dim, sus2 a sus4 propojuje pentatoniky mezi sebou improvizuje na základě pentatoniky podílí se aktivně na výběru svého studijního repertoáru 106


• • • •

vytváří vlastní sóla dokáže zahrát bluesové stupnice šestitónové využívá bluesové stupnici v improvizaci hraje doprovody různých stylů

3. – 4. ročník Žák: • • • • • •

zná zásady pódiové prezentace a vystupování interpretuje skladby významných kytaristů hraje z listu i zpaměti dokáže používat multiefektové zařízení dokáže zahrát skladby ve stylu folk, blues, rock dokáže vytvořit vlastní sóla za použití pentatoniky, bluesové stupnice, chromatiky a efektů natahování strun, slap, tapping. • dokáže vytvářet vlastní osobitý zvuk a projev • dokáže zahrát v různých souborech a kapelách, je schopný se přizpůsobit jejich stylu


Zaměření basová kytara Základní studium I. stupně 1. ročník Žák • • • • •

ovládá správné držení nástroje a postavení obou rukou zahraje jednu stupnici v první poloze s použitím prázdných strun, jednoduché akordy zná označení prstů obou rukou zahraje jednohlas v první poloze dokáže doprovodit jednoduchou píseň

2. ročník Žák • • • • •

zahraje jednu durovou a jednu mollovou stupnici v první poloze s použitím prázdných strun dokáže zahrát kombinace prázdného basu a melodie zahraje melodii s dopadem i bez dopadu zahraje elementární kadenci v rozsahu TSD umí použít základní dynamiku (p, mf, f) 107


3. ročník Žák • • • • • • •

zahraje jednu durovou a jednu mollovou stupnici v rozsahu dvou oktáv zahraje kadenci v rozsahu TSD umí použít základní rejstříky (sul tasto, sul ponticello) dokáže zahrát crescendo a decrescendo, ritardando dokáže hrát zpaměti dokáže doprovodit píseň s použitím různých rytmických figur je seznámen s notací v basovém klíči

4. ročník Žák • • • • • •

přejde plynule ke hře z not z houslového do basového klíče má osvojen správný postoj a držení nástroje, postavení rukou a naváže na základní prvky rozeznívání strun a tvorby tónů z klasické kytary dokáže hrát převážně s využitím prázdných strun zahraje jednu durovou a jednu mollovou stupnici s použitím prázdných strun přes dvě oktávy dokáže hrát jednoduché melodie /např. národní písně/ zpaměti dokáže jmenovat a zahrát dur a moll kvintakordy

5. ročník Žák • • • • • •

zahraje jednu durovou a jednu mollovou stupnici s použitím prázdných strun přes dvě oktávy dokáže zapsat jednoduché melodie a rytmy seznamuje se způsoby doprovodů využívá při doprovodu základních harmonických funkcí podle svých schopností dokáže hrát s výměnou poloh osvojil si techniky legato a staccato

6. ročník Žák • • • • •

zná a uvědomuje si vliv techniky na výsledný zvuk zahraje jednu durovou a jednu mollovou stupnici bez použití prázdných strun přes dvě až tři oktávy osvojí si techniky legato a staccato orientuje se bez problémově na hmatníku v rozsahu I. – VII. polohy dokáže si naladit nástroj

108


7. ročník Žák • • • • • •

zahraje jednu durovou a jednu mollovou stupnici bez použití prázdných strun přes dvě až tři oktávy orientuje se na hmatníku v rozsahu I. – XII. Polohy hraje různé hudební styly /rock, pop, folk, případně jazz/ dokáže přizpůsobit tvorbu doprovodu z akordových značek do daného hudebního stylu zahraje pentatonické stupnice zvládá základní zásady improvizace spojenu s pentatonikou

Závěrečná zkouška: Žák 7. ročníku ukončí studium I. stupně veřejným vystoupením formou absolventského koncertu, případně vykonáním komisionální zkoušky.

Přípravné studium II. stupně Žák: • • • •

získá správné držení nástroje a ovládá hru trsátkem nebo prsty, dobře čte noty v basovém klíči a zahraje podle not jednoduché etudy a přednes aktivně se zapojuje do problematiky probírané látky zahraje jednoduché basové linky podle akordických značek


1. – 2. ročník Žák • hraje jednu durovou a jednu mollovou stupnici přes dvě oktávy • osvojil si typické basové figury R´n´R, blues, latin • dle svých technických možností zvládá doprovody podle akordických značek • zvládá hru z listu • hraje jednu durovou a jednu mollovou stupnici přes dvě až tři oktávy • osvojil si harmonický rozbor skladby • ovládá základy funkční harmonie T – S – D, hraje z not i akordových značek • orientuje se ve struktuře notového zápisu i ve zkratkách v zápisu • zná problematiku ozvučení nástroje

109


3. – 4. ročník Žák • • • • • • • • •

hraje stupnici dur a moll a jejich intervalové variace osvojil si stylová specifika a frázování / osminové, triolové, šestnáctinové / má prohloubené znalosti v oblasti basových doprovodů ovládá výrazové prostředky (glissando, příklep) dokáže se orientovat ve výměnách poloh v rozsahu celého hmatníku dokáže použít flažolety a slap dokáže rozlišit aplikaci získaných dovedností dle žánrových specifik podílí se na výběru studovaných skladeb dokáže aplikovat získané dovednosti při jednoduché improvizaci


110


5.1.1.15

Hra na akordeon

Akordeon je přenosný, vícehlasý hudební nástroj, u něhož jsou zdrojem zvuku kovové, dřevěné či plastové jazýčky, rozechvívané proudem vzduchu. Ten je získáván pohybem měchu. Pro ovládání nástroje slouží dvě skupiny kláves. Akordeonem v dnešním pojetí se rozumí stejnozvučný chromatický nástroj, tedy takový, u kterého výška tónu nezávisí na směru pohybu měchu a na kterém lze zahrát úplnou chromatickou stupnici. V praktickém hudebním životě plní jak funkci samostatného sólového nástroje, tak nástroje doprovodného a souborového. Vzhledem k ostatním hudebním nástrojům je nástrojem poměrně mladým. V dnešní době se interpret neobejde bez dokonalého zvládnutí výrazových možností nástroje, technické vyspělosti obou rukou a dokonalé měchové techniky. Učební plány studijního zaměření Hra na akordeon: Základní studium I. stupně

Předmět Hra na akordeon Hudební nauka Skupinová praxe** Pěvecký sbor** Celkem

1. r. 1 1

2

2. r. 1 1

2

Hodinová dotace 3. r. 4. r. 5. r. 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 3-4 3-4

6. r. 1

7. r. 1

1 1 2-3

1 1 2-3

Poznámka: ** povinně volitelný předmět (žák musí plnit vzdělávací obsah minimálně jednoho z uvedených předmětů)

Základní studium II. stupně Předmět Hra na akordeon Skupinová praxe Celkem

1. r. 1 1 2

Hodinová dotace 2. r. 3. r. 1 1 1 1 2 2

4. r. 1 1 2



Očekávané výstupy studijního zaměření Hra na akordeon:

Přípravné studium Žák: • • • • • •

správně sedí u nástroje a má správné postavení pravé ruky orientuje se v diskantu v rozsahu c1 – c2 umí zahrát basy C a G zahraje jednoduché písně a melodie s doprovodem dlouhého basu dle svých individuálních dispozic ovládá měchovou techniku zvládá jednoduchou souhru

Základní studium I. stupně 1. ročník Žák: • • • • • • •

ovládá správné držení nástroje a postavení pravé ruky orientuje se v diskantu v rozsahu c1 – c2 najde základní řadu v basové části nástroje, hraje a čte noty c, G, g, d, f zahraje stupnici C dur s podkladem palce a kvintakord C pravou rukou ovládá základní funkci měchu a rozumí měchovým značkám dokáže hrát v osminových hodnotách zahraje dohromady s jednoduchým basovým doprovodem jednohlasé cvičení nebo lidovou píseň v rozsahu kvinty ve 4/4, 3/4 a 2/4 taktu v celých, půlových a čtvrťových hodnotách

2. ročník Žák: • • • • • • • • •

přečte v notovém zápisu noty od c1 do g2 v houslovém klíči a v basovém klíči čtyři základní basy (C, G, D, F) a pomocné basy (E, H, A) orientuje se hmatově oběma rukama dohromady ve výše uvedeném rozsahu zvládá souhru obou rukou ovládá základní funkce měchu a rozumí měchovým značkám zvládá durový akordický doprovod staccato od používaných basů v základní řadě zahraje stupnici C, G dur v rozsahu jedné oktávy zvlášť zahraje dohromady jednohlasé cvičení, lidovou píseň či skladbičku v rozsahu oktávy se základním basovým doprovodem v taktech 4/4, 3/4, 2/4 rozumí jednoduché dynamice dokáže zahrát jednoduché skladby zpaměti

112


3. ročník Žák: • • • • • • • • • •

osvojil si získané vědomosti v péči o nástroj, jeho uložení, čištění a přenášení orientuje se po celé klaviatuře, používá jednoduché dvojhmaty ovládá prstovou artikulaci (legato, staccato, tenuto) v basové části nástroje používá pomocnou, základní, durovou a septimovou řadu od základních basů ( B, f, c, G, d, a, e) při hře doprovodů používá terciový a kvintový bas hraje durové stupnice (do 3# a 2b) dohromady, kvintakord s obraty melodicky i harmonicky zvlášť hraje ve dvojhmatových terciích orientuje se v tóninách C, G, D, A, F a hraje v nich jednoduché skladby nebo písně s doprovodem zvládá hru jednoduchých skladeb v mollové tónině zahraje delší skladby zpaměti

4. ročník Žák: • správně frázuje • používá šestnáctinové noty • dle svých individuálních dispozic ovládá hru durových stupnic do 4# a 4b • hraje obraty kvintakordu daných stupnic • v basech používá moll akord s kvintovým a terciovým basem • vytvoří doprovod k písním za použití hlavních harmonických funkcí (T,S,D) • je schopen hrát skladby i z období baroka a klasicismu • umí hrát v tečkovaném rytmu • vnímá charakter skladby a umí rozlišit různá tempa • rozumí složitějším rytmickým útvarům (triola, synkopa…) • tvoří vědomě tón a dynamiku měchem • při hře aplikuje agogiku • přečte a zná základní označení a manuální používání rejstříků pravé i levé • zahraje jednoduché skladby z listu

5. ročník Žák: • přečte a zná základní označení a manuální používání rejstříků pravé i levé ruky • hraje durové i mollové stupnice rovným pohybem přes 2 oktávy s příslušnými akordy, zařazuje zde vedení měchu po oktávách • zahraje jednoduchý akordový doprovod podle akordových značek • při vícehlasém způsobu hry používá dvojhmaty v různých intervalech s větším rozpětím prstů • pomocí měchu a vhodným použitím registrace hraje s tónovou kulturou a zvládá široké spektrum dynamiky 113


• • • • •

popíše i zahraje základní melodické ozdoby při hře aplikuje agogiku zahraje jednoduché skladby z listu vnímá charakter skladby a umí rozlišit různá tempa hraje jednoduchý doprovod k písním podle akordických značek

6. ročník Žák: • • • • • • • • •

orientuje se v celém rozsahu nástroje zahraje v terciích a sextách má osvojen princip akcentu, měchovou artikulací zvládá legato, staccato, střídavý měch měchovou a registrační techniku podřizuje stylu skladby a interpretaci hraje složitější rytmické útvary – synkopu, triolu, tečkovaný rytmus je schopen zahrát mollové stupnice do 2# a 3b pravou rukou umí transponovat jednohlasou píseň s doprovodem zvládá hru v rychlejších tempech i hru pomalých výrazových částí pod vedením učitele si vybírá charakterově rozmanité skladby a samostatně pracuje na jejich nácviku

7. ročník • • • • • • • • • • • •

používá celý rozsah nástroje v melodické i basové části nástroje, orientuje se s jistotou pomocí hmatu bez zrakové kontroly hraje všechny durové i mollové stupnice v rovném i protipohybu v rozsahu 2 oktáv s příslušnými akordy v pravidelném metru umí pracovat s měchem, s jeho pomocí dokáže utvořit a ukončit tón (měkce, ostře, rovně) a používá jej k tvoření dynamiky využívá barevných možností nástroje, tichou výměnu registrů začleňuje do prstokladů skladby stylově interpretuje, dbá na přesnou reprodukci po stránce výrazové i technické, podílí se na konečném výběru skladeb umí doprovodit písně základními harmonickými funkcemi zná zásady správného obracení měchu, získává cit pro frázi při hře zpaměti se opírá o části a fráze skladby, hraje s jistotou umí zahrát z listu skladby na úrovni nižších ročníků samostatně nastuduje lehčí skladbu zahraje skladby různých stylů a žánrů je schopen souhry s jiným i hudebními nástroji, dle svých individuálních možností se účastní komorní nebo souborové hry

Závěrečná zkouška: Žák ukončí studium I. stupně základního studia veřejným vystoupením formou absolventského koncertu, případně vykonáním komisionální zkoušky. 114


Základní studium II. stupně 1. - 2. ročník Žák: • samostatně se orientuje v notovém zápisu přiměřené obtížnosti • pod dohledem učitele je schopen vytvořit prstoklady, určit měchové obraty s ohledem na frázi a použít rejstříkování • plynule zahraje rytmické přechody ve skladbách, cítí metrické změny • doprovodí písně pomocí harmonických funkcí, melodii obohacuje vícehlasem • stylově interpretuje skladby různých žánrů a období, dbá na jejich charakteristické rysy, umí se vyjádřit k dané interpretaci • je schopen samostatně nastudovat a vyhledat skladbu či její úpravu • uplatní sluchovou sebekontrolu, barevnost nástroje zná základní harmonické funkce a umí je použít • umí transponovat jednoduché písně a melodie • • využívá nehlučné rejstříkování • svůj oblíbený styl a žánr uplatní při výběru hudebního repertoáru 3. - 4. ročník Žák: • • • • • • •

samostatně si vytváří prstoklady, určí si měchové obraty s ohledem na frázi, s citem používá rejstříkování je schopen vlastního názorového vyjádření k dané skladbě dokáže se uplatnit v komorní hře s jinými nástroji uvědomuje si a rozliší stylovou interpretaci jednotlivých období a žánrů profiluje se podle svého zájmu a preferencí aplikuje své posluchačské a interpretační zkušenosti a získané hudební vědomosti a dovednosti k samostatnému studiu nových skladeb a vyhledávání skladeb podle vlastního výběru rozpozná kvalitu díla a je schopen hodnocení vlastní i cizí interpretace


115


5.1.1.16


Bicí nástroje jsou nedílnou součástí většiny orchestrů. Nejen z tohoto důvodu lze pozorovat narůstající zájem o výuku tohoto studijního zaměření na uměleckých školách. Obsahem výuky je hra na malý bubínek, bicí soupravu, různé druhy perkusí či melodické bicí nástroje např. xylofon či vibrafon. Smyslem studia je vypěstovat v hráči smysl pro přesné držení rytmu a cit pro odpovídající žánrovou interpretaci. Většina žáků tohoto studijního zaměření nachází uplatnění v souborové hře, v rámci různých hudebních uskupení napříč žánry. Učební plány studijního zaměření Hra na bicí nástroje: Základní studium I. stupně

Předmět Hra na bicí nástroje Hudební nauka Skupinová praxe Celkem

1. r. 1 1 2

2. r. 1 1 2

Hodinová dotace 3. r. 4. r. 5. r. 1 1 1 1 1 1 1* 1-2 2 2-3 3-4 4

6. r. 1

7. r. 1

2 3

2 3

6. r. 2

7. r. 2

2 1 4-5

2 1 4-5



Předmět Hra na bicí nástroje Hudební nauka Skupinová praxe Příprava na umělecké školy* Celkem

1. r. 1 1

2

2. r. 1 1

2

Hodinová dotace 3. r. 4. r. 5. r. 1 2 2 1 1 1 1* 1-2 2 2-3

4-5

5


116



Předmět Hra na bicí nástroje Skupinová praxe Celkem

1. r. 1 1-2 2–3


4. r. 1 1-2 2–3


Očekávané výstupy studijního zaměření Hra na bicí nástroje:


dokáže popsat bicí nástroje umí správně sedět u nástroje a uvolnit paže předvede správné držení paliček, správné sezení a uvolnění pravé i levé ruky umí rozlišit pojmy rychle-pomalu, silně-slabě dokáže se orientovat v základech notového zápisu rozumí základnímu rytmickému rozdělení not dokáže opakovat jednoduchý rytmický motiv

Základní studium I. stupně 1. ročník Žák: • • • • • •

dokáže pojmenovat základní nástroje ve svém oboru umí držet paličky přirozeným a uvolněným způsobem zná základní rytmické hodnoty a rozumí jednoduchému notovému zápisu dokáže využívat opakovaných a střídavých úderů na malý buben umí rozlišit mezi dvoudobým a třídobým taktem zná základní techniky úhozu

117


2. ročník Žák: • • • • • • • •

umí pojmenovat jednotlivé části bicí soupravy orientuje se v 2/4 a 3/4 taktu orientuje se v základních akcentech ovládá základní koordinaci nohou a rukou zná základní typy úderů na malý buben (jednoduchý, opakovaný, dvojitý, vířivý) využívá při hře základní návyky a dovednosti (správné dření těla, držení paliček), různé techniky hry a základní typy úderů z listu zahraje jednoduchou skladbu obsahující základní rytmické hodnoty zvládá přiměřeně ke svým schopnostem hru zpaměti

3. ročník Žák: • • • • • • •

zvládá víření na malý buben s dynamickým odstíněním hry má smysl pro členění hudebních frází při hře na soupravu bicích nástrojů dosáhl dovednosti nezávislého ovládání rukou a nohou dle svých individuálních možností ovládá další nástroje bicí soupravy ovládá čtení not a hru v taktu 2/4, 3/4, 4/4 orientuje se v jednoduchých hudebních stylech umí postavit a sbalit bicí soupravu

4. ročník Žák: • • • • • • • • • •

orientuje se v jednoduchém notovém zápise ovládá přírazy (jednoduchý, dvojitý, trojitý, vírový) zvládá dosud probrané techniky na malý buben je seznámen s melodickými a perkusními nástroji - technika, úhoz zvládá interpretaci jednoduchých sól na malý buben nebo perkuse zná systém uspořádání tónů na melodických nástrojích umí hrát k nahrávce populární hudby, dokáže rozeznat kontrastní části skladby a reagovat na ně předvede hru z listu hraje zpaměti jednoduché skladby podle potřeby a svých dispozic je schopen seřízení nástroje

5. ročník Žák: • • •

rytmicky ovládá notový zápis má smysl pro členění hudebních frází dbá na správné držení těla, držení paliček a uvolňování zápěstí 118


• • • • • • •

při hře na soupravu bicích nástrojů dosáhl dovednosti nezávislého ovládání rukou a nohou zvládá základy improvizace a možnosti rozvíjení sólového hraní na bicí soupravu umí zahrát jednoduchou skladbu dvěma paličkami na melodické nástroje dle svých individuálních zvládá hru z listu ovládá víření na osminových a šestnáctinových notách, přírazy - jednoduchý, dvojitý, trojitý, hru synkop, triol a sextol, akcentů uplatňuje se podle svých schopností a dovedností v souhře s dalšími nástroji

6. ročník Žák: • • • • • • • • • •

má vypěstovaný smysl pro kulturu projevu, pro rytmické cítění – tempo, metrum má zažité správné držení těla při hře na bicí soupravu a malý buben má zažité nezávislé ovládání rukou a nohou ve hře na malý buben zvládá hru různých taktů i střídavé takty ovládá víření s dynamickým odstíněním je schopen samostatně nastudovat přiměřeně obtížnou skladbu orientuje v různých hudebních stylech a rytmech ovládá hru intervalů, stupnic a akordů na melodické bicí nástroje uplatňuje se při hře v komorních, souborových nebo orchestrálních uskupeních hraje za pomoci hudebních podkladů

7. ročník Žák: • • • • • • • • • • • • •

ovládá základní techniku hry na rytmické, melodické a perkusní nástroje, využívá je při hře doprovodů i sólově ovládá hru na bicí soupravu s breaky je schopen improvizace ovládá základní techniku hry na rytmické, melodické a perkusní nástroje, využívá je při hře doprovodů i sólově při hře na perkuse umí vybočit do improvizace a zpět do rytmického cyklu orientuje se v doprovodu základních tanečních rytmů orientuje se v polyrytmické struktuře dle svých individuálních schopností ovládá hru zpaměti zvládá hru přiměřeně obtížných skladeb z listu na bicí soupravu samostatně pracuje s hudebními nahrávkami (hra s CD přehrávačem) má základní přehled o vývoji bicích nástrojů a uvede jejich příklady uplatňuje se při hře v komorních, souborových nebo orchestrálních uskupeních ukončí I. stupeň základního studia veřejným vystoupením

Závěrečná zkouška: Žák ukončí studium I. stupně základního studia veřejným vystoupením formou absolventského koncertu, případně vykonáním komisionální zkoušky. 119


Základní studium II. stupně 1. - 2. ročník Žák: • • • • • • • • • •

umí správným způsobem naladit malý buben zvládne těžší přednesové skladby a etudy na melodické bicí nástroje orientuje se v těžších polyrytmických skladbách ovládá výrazové prostředky svého nástroje a umí je využít zná základní harmonické funkce a umí je aplikovat při hře na melodické bicí nástroje dokáže se uplatnit v komorní hře s jinými nástroji ovládá složitější typy úderů a úhozů na blanozvučné i samozvučné perkuse dokáže z nahrávky odposlouchat jednodušší rytmické útvary, které pak sám používá využívá zvukových a technických možností perkusních nástrojů pro obohacení skladeb různých žánrů. ovládá základní prvky rytmické improvizace

3. - 4. ročník Žák: • • • • • • • • • •

samostatně improvizuje různé doprovody dle individuálních schopností ovládá hru z listu a hru zpaměti orientuje se v polyrytmických doprovodech zvládá obtížnější přechody- breaky na bicí nástroje je schopen improvizovat na bicí soupravu i melodické bicí nástroje je schopen vlastního názorového vyjádření k dané skladbě dokáže zahrát sólově i s doprovodem náročnější skladbu na melodické nástroje a perkuse zapojuje se do souborů nejrůznějších žánrů orientuje se v historii i současnosti hry na bicí nástroje ukončí studium na ZUŠ veřejným vystoupením


120


5.1.1.17 Sólový zpěv Zpěv je od nepaměti nejpřirozenějším hudebním projevem člověka. Cílem pěvecké výchovy je zachování charakteru dětského hlasu, jeho lehkosti a přirozenosti, probuzení zájmu žáka o zpěv jako prostředek hudebního vyjadřování, ale také vedení žáka k chápání slovního a hudebního obsahu a vytváření vztahu ke zpívaným písním. Ke splnění těchto cílů je potřebné prostřednictvím cílené pěvecké techniky a speciálních cvičení zvětšovat u žáků tónový rozsah, pracovat na barvě a síle hlasu a zdokonalování intonace. Žáci si při tom zlepšují sluchovou pozornost a hudební představivost, dále upevňují svou hudební paměť a pěstují smysl pro rytmus a vedení melodie. Všechny získané dovednosti potom uplatňují při samotném zpívání. Žák by měl také ovládat hlas ve všech polohách svého rozsahu. Měl by mít vypěstovaný smysl pro kultivovaný projev, krásu hudební fráze a kantilény. Měl by ovládat zásady správné pěvecké výslovnosti a při reprodukci písní by měl vycházet z procítění a pochopení hudebního a slovního obsahu zpívaného textu - měl by písním rozumět. Během studia je zapotřebí vytvořit u žáka takový vztah ke zpěvu, který by byl trvalým vyjadřovacím prostředkem jeho hudebních představ. Takovou přípravu žáci potřebují k tomu, aby mohli obsáhnout širokou škálu dostupného repertoáru, aby se dokázali dolaďovat k doprovodnému partu klavíru a v neposlední řadě, aby zvládli správně interpretovat zvolený sborový part. Získané znalosti a dovednosti by měly být pevným základem pro další samostatnou zájmovou uměleckou činnost žáka v souborech či jiných formách aktivní spoluúčasti na kulturním životě. Získané zkušenosti mohou žáci dále rozvíjet na konzervatořích, středních pedagogických školách a následně pak na fakultách vysokých škol.

121


Učební plány studijního zaměření Sólový zpěv: Základní studium I. stupně

Předmět Sólový zpěv Hudební nauka Skupinová praxe** Pěvecký sbor** Celkem

1. r. 1 1

2. r. 1 1

1* 2-3

1* 2-3

Hodinová dotace 3. r. 4. r. 5. r. 1 1 1 1 1 1 1* 1 1 1* 1 1 2-4 3-4 3-4

6. r. 1

7. r. 1

1 1 2–3

1 1 2–3



Předmět Sólový zpěv Hudební nauka Skupinová praxe Příprava na umělecké školy* Celkem

1. r. 1 1

2

2. r. 1 1

2

Hodinová dotace 3. r. 4. r. 5. r. 1 2 2 1 1 1 1 - 2* 1-2 1-2 2-4

4-5

4-5

6. r. 2

7. r. 2

1-2 0,5 - 1 3-5

1-2 0,5 - 1 3-5


Základní studium II. stupně Varianta A

Předmět Sólový zpěv Skupinová praxe Celkem

1. r. 1,5 - 2 0,5 - 1 2–3

Hodinová dotace 2. r. 3. r. 1,5 - 2 1,5 - 2 0,5 - 1 0,5 - 1 2–3 2–3 122

4. r. 1,5 - 2 0,5 - 1 2–3


Varianta B

Předmět Sólový zpěv Skupinová praxe Celkem

1. r. 1 1-2 2-3


4. r. 1 1-2 2-3

Poznámky: Varianta A je zaměřena na sólové umělecké uplatnění žáka. Varianta B klade důraz na praxi v hudebních souborech a pěveckých tělesech.


Očekávané výstupy studijního zaměření Sólový zpěv:


dbá na správný postoj a držení těla zná jednoduchá dechová a intonační cvičení dle svých individuálních možností ovládá základy hlasové hygieny zazpívá ve svém přirozeném rozsahu rytmizuje říkadla a jednoduché písně rozumí základním hudebním pojmům (zvuk, výška a délka tónu, nota, klíč, osnova, takt) zazpívá zpaměti jednoduché lidové a umělé písně podle své individuální hlasové vyspělosti zvládá jednoduchý zpěv s hudebním doprovodem

123


Základní studium I. stupně 1. ročník Žák: • • • • • • • • • • • •

dbá na správné a přirozené držení těla zvládá jednoduchá intonační cvičení v možnostech svého hlasového rozsahu zná zásady hlasové hygieny dokáže s ohledem na svoji fyzickou vyspělost využít bráničního dýchání dle svých individuálních dispozic aplikuje zásady správného používání těla jako pěveckého nástroje (zklidnění, uvolnění - napětí) měkce nasazuje tón používá dynamické odstínění v p-mf, rozumí těmto značkám ovládá správnou výslovnost – uvolnění dolní čelisti využívá správně dynamiku hlasu (nepřepíná sílu) zpívá nenáročné písně s jednoduchým doprovodem dle svých individuálních schopností dbá na intonaci zvládá zpěv zpaměti

2. ročník Žák • • • • • • • •

využívá získané základní pěvecké návyky, dovednosti i technické zkušenosti a dokáže je uplatňovat s větší samostatností a přesností zvládá správný pěvecký postoj měkce nasazuje tón čistě intonuje písně s doprovodem i a capella rozlišuje dynamiku p-mf-f používá hlas v celém svém rozsahu a rozšiřuje ho podle svých individuálních dispozic, nepřepíná sílu dle svých individuálních schopností zvládá zpěv kantilény zpívá zpaměti na základě porozumění textu

3. ročník Žák • • • • •

prakticky využívá získané základní pěvecké návyky, dovednosti i technické zkušenosti dokáže své znalosti uplatňovat s větší samostatností a přesností (správné nasazení tónu, čistá intonace, správná artikulace) má správné uvolněné držení těla při zpěvu klidně dýchá- uplatňuje brániční dýchání rozlišuje dynamiku p-mf-f 124


• • • • • •

ovládá základy legatového zpěvu-zazpívá tónický kvintakord s využitím legata užívá v melodiích dynamické odstínění (crescendo – decrescendo) dle svých individuálních dispozic rozšiřuje svůj hlasový rozsah zpívá zpaměti s doprovodem i a capella interpretuje lidové i umělé písně odpovídající jeho schopnostem a věku zvládá rozbor textu písní

4. ročník Žák • • • • • • • • • • • • •

aktivně využívá žeberně-brániční dýchání dodržuje zásady hlasové hygieny zpívá písně s využitím dynamického odstínění p-mf-f a agogiky má vyrovnaný hlas v celém svém rozsahu, zvládá zpěv plynulé kantilény s ohledem na vedení a dodržování frází orientuje se v hudebním zápise i textu přirozeně artikuluje a plynule spojuje jednotlivé vokály v technických cvičeních i písních rozeznává hrudní a hlavový tón podle svých možností zpívá ve vícehlasém seskupení dle svých individuálních dispozic zvládá vícehlasý zpěv vytváří si vlastní názor na studovanou skladbu i slyšenou interpretaci prezentuje své dosažené dovednosti na veřejnosti při vystoupení dbá na kultivovaný a estetický projev

5. ročník Žák: • • • • • • • • • •

aktivně využívá žeberně-brániční dýchání a uvědoměle buduje dechovou oporu zvládá uvolněný postoj při zpěvu čistě intonuje part ve vícehlasé skladbě s instrumentálním doprovodem dobře se orientuje v notovém zápisu i textu dle charakteru písně při zpěvu využívá legata, staccata, dynamického odstínění je schopen zpěvem vyjádřit obsah písně zpívá ve dvojhlasu a kánonu dle svých individuálních schopností dle svých individuálních dispozic zvládá hlas hrudní i hlavový zpívá písně různých stylů a žánrů dokáže objektivně zhodnotit svůj výkon

125


6. ročník Žák: • • • • • • • • •

správně aplikuje získané technické a výrazové dovednosti se zaměřením na měkké nasazení tónu, správnou a zřetelnou artikulaci a kvalitu pěveckého přednesu používá rozšířený hlasový rozsah a dle svých individuálních možností vyrovnané hlasové rejstříky přirozeně propojuje vokály jak v technických cvičeních, tak v přednesových písních využívá kantilénu s prodlužováním a zdokonalováním dechových frází čistě intonuje jednotlivé hlasy ve vícehlasé partituře zpívá dvojhlasé písně, lidové i umělé písně se složitějším doprovodem interpretuje přiměřeně obtížné skladby různých stylů a žánrů při zpěvu populárních písní využívá mikrofon dodržuje hlasovou hygienu

7. ročník Žák: • • • • • • • • • • •

dbá na zásady správné artikulace a hlasové kultury, na přirozenost hlasu vnímá vyváženost jednotlivých hlasů ve vícehlasu orientuje se ve struktuře náročnějších partitur (v komorním zpěvu, ve sboru…) důsledně dodržuje hlasovou hygienu, nepřepíná hlas a zachovává jeho přirozenost volí adekvátní výrazové prostředky na základě porozumění hudbě i textu má vypěstovaný smysl pro kultivovaný projev s citem pro hudební frázi a kantilénu dokáže samostatně nacvičit přiměřeně obtížnou píseň (výraz, artikulace, intonace, rytmus) orientuje se v základních interpretačních rozdílech mezi stylovými obdobími umí výrazově vyjádřit písně různých stylů a žánrů přiměřeně svému věku, schopnostem a temperamentu umí zhodnotit svůj výkon a porovnat ho s ostatními ukončí studium I. stupně veřejným vystoupením

Závěrečná zkouška: Žák ukončí studium I. stupně základního studia veřejným vystoupením formou absolventského koncertu případně vykonáním komisionální zkoušky.

126


Základní studium II. stupně 1. - 2. ročník Žák • • • • • • • • • • •

provádí samostatné rozezpívání v rozsahu podle svých individuálních schopností ovládá správnou dechovou techniku a uvědoměle s ní pracuje zpívá čistě i ve vícehlase s instrumentálním doprovodem zná hlasové rejstříky a umí s nimi správně zacházet dokáže čistě intonovat, plynule vést hudební frázi, užívat dynamická odstínění a pracovat s textem je seznámen se základní pěveckou literaturou různých slohových období orientuje se v hudebním zápise a textu dokáže samostatně nastudovat vybranou skladbu a užít v ní odpovídajících výrazových prostředků, využívá přitom i svých posluchačských zkušeností kultivovaně interpretuje písňovou literaturu různých slohových období, žánrů a skladatelů používá dynamické a agogické výrazové prostředky v souvislosti s charakterem studované a interpretované skladby umí zformulovat a vyjádřit názor na vlastní i slyšenou interpretaci

3. - 4. ročník • • • • • • • • • • •

používá vyrovnaný hlas v celém svém hlasovém rozsahu je seznámen se základními rozdíly kompozice vícehlasu v různých časových obdobích dokáže samostatně nastudovat vybranou přednesovou skladbu a využít přitom svých posluchačských zkušeností vytváří si samostatně názor na interpretaci skladeb a písní různých slohových období, stylů a žánrů, svůj názor umí zformulovat a vyjádřit na základě svých zkušeností, vědomostí a praxe využívá odpovídajícím způsobem výrazové prostředky různých stylů a žánrů svůj oblíbený styl a žánr uplatňuje při výběru repertoáru prezentuje své dosažené dovednosti na veřejných vystoupeních při vystoupení dbá na kultivovaný a estetický projev při nastudování skladby využívá všech dostupných médií dokáže objektivně zhodnotit svůj výkon ukončí studium ZUŠ veřejným vystoupením


127


Průřezové předměty

5.1.1.18

Sborový zpěv

Sborový zpěv je prostředkem k rozvoji hudebnosti a ke zvyšování zájmu žáků o hudbu. Umožňuje dětem a mládeži naučit se pracovat v kolektivu a přizpůsobovat se jeho potřebám, hlouběji vnímat emocionální zážitky, rozvíjet hudební cítění a rozhled žáků. Umožňuje jim interpretovat díla všech hudebních období, stylů a žánrů. Na základě pěvecké praxe žáků v sólovém zpěvu si žáci zvyšují kvalitu své pěvecké úrovně při dodržování zásad pěvecké hlasové hygieny a při neustálém tříbení pěvecké výslovnosti, intonační čistoty a témbrové vyrovnanosti v celém hlasovém rozsahu Předpokladem vícehlasého - sborového zpěvu je dokonalé sezpívání žáků v jednohlasu a capella či s nástrojovým doprovodem. Od jednohlasého zpěvu formou propracované přípravy vede učitel dál své žáky k dvojhlasu, trojhlasu tak, aby se každý zpěvák předem seznámil s vedením jednotlivých hlasů, srovnával je a uvědomoval si je v melodickém pohybu i v souzvuku.

Poznámky k předmětu Sborový zpěv: - Předmět sborový zpěv není v ZUŠ Jedovnice vyučován jako samostatné vzdělávací zaměření, ale je průřezovým předmětem doplňujícím předmětovou skladbu jednotlivých studijních zaměření. - Výuku v rámci předmětu Sborový zpěv mohou navštěvovat žáci všech vzdělávacích zaměření hudebního oboru, kteří prokážou potřebné dispozice. Výuka je organizována kolektivní formou zpravidla v rozsahu 1 hodiny týdně. - Žáci vzdělávacího zaměření Hra na klávesové nástroje a Hra na akordeon mohou od 4. ročníku předmět Sborový zpěv využít jako alternativu skupinové praxe na základě povinné volitelnosti uvedených předmětů v těchto studijních zaměřeních.

128


Očekávané výstupy průřezového předmětu Sborový zpěv: Základní studium I. stupně 1. – 3. ročník Žák: • • • •

ovládá správný postoj a správné dýchání při zpěvu reaguje na požadavky dirigenta zpívá na základě svých dispozic intonačně a rytmicky čistě v jednohlase používá svůj hlas přirozeně, nepřepíná hlasivky příliš hlasitým zpěvem

4. - 5. ročník Žák: • • • • • • • •

využívá získané základní pěvecké návyky, dovednosti i technické zkušenosti z hodin sólového zpěvu ovládá správný pěvecký postoj orientuje se v notovém zápisu své znalosti dokáže uplatňovat s větší samostatností a přesností (správné nasazení tónu, čistá intonace, správná artikulace) umí používat jemnější dynamické odstínění vystihne hudební výraz a náladu písně udrží svůj hlas v jednoduchém dvojhlasu správně reaguje na gesta dirigenta

6. - 7. ročník Žák: • • • • • • • • • •

zdokonaluje a využívá všechny získané technické a výrazové dovednosti se zaměřením na měkké nasazení tónu, na správnou a zřetelnou artikulaci a kvalitu pěveckého přednesu má vyrovnaný hlas v celém svém rozsahu vnímá vyváženost jednotlivých hlasů v dvojhlasu, popř. v trojhlasu při zpěvu používá základní dynamiku: p, mf, f a agogiku zná triolu a synkopu orientuje se v taktu 4/4, 3/4, 2/4, 3/8, rozumí střídání taktů dodržuje hlasovou hygienu, nepřepíná hlasivky chápe význam jednotlivých gest dirigenta a dokáže na ně citlivě reagovat orientuje se ve struktuře jednoduchých sborových partitur ovládá zásady jevištního chování při vystoupení

129


Základní studium II. stupně 1. - 4. ročník Žák: • • • • • • • • •

ovládá základy dechové techniky, měkké a opřené nasazení tónu dbá na zásady správné artikulace a hlasové kultury, na přirozenost hlasu, vnímá vyváženost jednotlivých hlasů ve vícehlasu, orientuje se ve struktuře náročnějších partitur vnímá vyváženost jednotlivých hlasů při nácviku a interpretaci sborové skladby má vypěstovaný smysl pro kultivovaný projev, hudební frázi chápe význam jednotlivých gest dirigenta a dokáže na ně pohotově a citlivě reagovat dodržuje hlasovou hygienu, nepřepíná hlas, zachovává jeho přirozenost má povědomí o hlasových rejstřících a v rámci možností s nimi pracuje zná základní sborovou literaturu různých slohových období a na základě vlastních zkušeností je schopen jednotlivé skladby interpretovat

130


5.1.1.19

Skupinová praxe

Skupinová praxe tvoří důležitý článek výchovy žáků k všeobecné hudebnosti. Obohacuje jejich hudební myšlení a prohlubuje znalosti a dovednosti získané ve studiu hlavního předmětu. Jedním ze základních cílů předmětu je kultivovat žáky ve vnímavé posluchače a citlivé hudebníky, kteří později najdou uplatnění v hudebních tělesech nejrůznějšího žánrového zaměření. Účast žáků na kolektivní interpretaci hudebního díla také umožňuje získat znalosti nejen o praktickém využití nástrojů v komorní hře, souborech či orchestrech, ale i o způsobu nácviku komorních a orchestrálních skladeb. Skupinová praxe vede k poznání, že výkon kolektivu je cílem, kterému se musí každý člen skupiny podřídit. Žáci tak prostřednictvím práce v hudebních tělesech postupně získávají důležité návyky, které jsou potřebné nejen pro jejich budoucí uplatnění v umělecké oblasti, ale tvoří nedílnou součást jejich osobnostních a charakterových kvalit. Poznámky k předmětu Skupinová praxe: - Zapojení žáků do výuky předmětu Skupinová praxe je definováno v učebních plánech jednotlivých vzdělávacích zaměření. Výuka předmětu Skupinová praxe probíhá zpravidla od třetího nebo od čtvrtého ročníku prvního stupně základního studia. -

Obvykle se postupuje od výuky v nejjednodušším komorním útvaru – v duu, kde se žáci naučí poslouchat jeden druhého, přizpůsobovat se, vnímat rytmus a harmonii. Postupně bývá duo rozšířeno na trio, popřípadě na kvarteto. Vyšší organizační formou výuky je hra v souborech a orchestrech různého žánrového zaměření.

- V zájmu dosažení maximálního zefektivnění vzdělávacího procesu je nutná spolupráce vedoucích jednotlivých souborů s učiteli hlavních předmětů.

Formy výuky předmětu skupinová praxe v ZUŠ Jedovnice: - Víceruční hra na klavír - Příprava partů - Komorní duo 131


- Komorní trio - Komorní kvarteto - Komorní soubor smíšený - Komorní soubor smyčcový - Flétnový soubor - Kytarový soubor - Houslový soubor - Vokální soubor - Komorní orchestr Musica Nova - Rocková skupina - Dechový orchestr - Taneční orchestr ZUŠ Jedovnice

Učební plány průřezového předmětu Skupinová praxe pro I. a II. stupeň základního studia: -

viz jednotlivá studijní zaměření hudebního oboru

Očekávané výstupy průřezového předmětu Skupinová praxe:

Základní studium I. stupně 3. - 4. ročník Žák: • • • • • •

zvládá dle svých individuálních možností základní principy souhry s dalším nástrojem je schopen dostatečně rychle reagovat na rytmické a intonační změny projevuje rytmické cítění dbá na intonaci a zásady dolaďování k druhému nástroji reaguje na dirigentská gesta a správně nastupuje s nástroji - hlasy aplikuje svou hudební představivost v drobných komorních skladbách (dua, tria) 132


5. - 7. ročník Žák: • • • • • • • • • •

při hře prakticky využívá dovednosti získané v individuální výuce dokáže si naladit nástroj a dolaďovat se při hře dokáže pracovat s dynamikou a agogikou vyrovná zvukové možnosti svého nástroje - svého hlasu s ostatními nástroji - hlasy vnímá dynamiku a celkový charakter skladby dostatečně pružně reaguje na dirigentská gesta a správně nastupuje s nástroji - hlasy je schopen odpoutat se od vlastního notového zápisu a poslouchat ostatní nástroje – hlasy je schopen konfrontovat vlastní názor na studovanou skladbu s názory jiných spoluvytváří odpovědnost za studované dílo plně využívá možností veřejně vystupovat

Základní studium II. stupně 1. - 4. ročník Žák: • • • • • • • •

při hře cíleně uplatňuje veškeré získané dovednosti získané v individuální výuce orientuje se v nástrojovém obsazení souboru a ladění jednotlivých nástrojových skupin využívá plně dynamické, agogické a další prostředky (např. moderní techniky) podle charakteru a hudebního žánru interpretovaných skladeb dokáže samostatně nastudovat svůj part je schopen přispět odbornou radou ve hře méně vyspělým spoluhráčům podílí se aktivně na výběru skladeb dokáže posoudit hodnotu poslouchaných skladeb a interpretačních kvalit účinkujících hudebníků dle možností co nejvíce veřejně vystupuje, účastní se koncertů, soutěží, festivalů, přehlídek apod.

133


5.1.2 Vzdělávací obsah oblasti Recepce a reflexe hudby Vzdělávací oblast Recepce a reflexe hudby Obsah vzdělávací oblasti Recepce a reflexe hudby je v přípravném studiu realizován především prostřednictvím předmětu Přípravná hudební výchova. Na I. stupni základního studia je pro všechna studijní zaměření hudebního oboru tato oblast obsahem předmětu Hudební nauka. Na II. stupni základního studia je obsah vzdělávací oblasti Recepce a reflexe hudby realizován v rámci individuální, skupinové či kolektivní výuky předmětů daného studijního zaměření.

Předměty vzdělávací oblasti Recepce a reflexe hudby:

•

Přípravná hudební výchova

•

Hudební nauka

•

Příprava na umělecké školy

134


5.1.2.1 Přípravná hudební výchova

Viz. kapitola 5.1.1.1 – Přípravné studium

5.1.2.2 Hudební nauka Hudební nauka je průřezovým předmětem pro všechna studijní zaměření hudebního oboru. Úkolem tohoto hudebně teoretického předmětu je vybavit žáka souborem znalostí o podstatě hudby, jejích vnitřních zákonitostech a vztazích. Mezi hlavní cíle výuky hudební nauky lze zařadit podněcování zájmu žáků o hudbu, kultivaci a rozvoj jednotlivých složek jejich hudebnosti (hudební sluch, rytmický cit, hudební představivost, paměť atd.) a v neposlední řadě jejich seznamování s hudební teorií, která slouží především k výuce nástrojové hry.

Učební plán pro I. stupeň základního studia : Výuka je realizována v 1. - 5. ročníku I. stupně základního studia.

Předmět Hudební nauka

1. r. 1

2. r. 1

135


6. r. x

7. r. x


Očekávané výstupy předmětu Hudební nauka: 1. ročník Žák •

rozlišuje pojmy zvuk, tón, zná vlastnosti tónů

•

čte noty v rozsahu g – g2

•

zná noty a pomlky – celou, půlovou, čtvrťovou, osminovou

•

umí vytleskat jednoduchý rytmus v taktu 2/4, 3/4, 4/4

•

zná funkci posuvek a odrážky

•

zná základní dynamická a tempová označení

•

zná stupnice C, G, D, F, ke každé stupnici dokáže vytvořit tónický kvintakord

•

pozná basový klíč

•

při zpěvu jednoduchých jednohlasých písní uplatňuje poznatky o správných pěveckých návycích

•

při poslechu vybraných skladeb dokáže určit jejich výrazné charakteristické znaky (tempo – rychlé, pomalé, charakter skladby- veselá, smutná, dynamiku apod.)

2. ročník Žák: •

ovládá durové stupnice do 4 křížků a 4 bé

•

dokáže vyjmenovat pořadí křížků a béček

•

dokáže pojmenovat základní intervaly

•

vytvoří základní intervaly (velké a čisté)

•

pozná šestnáctinovou notu a pomlku

•

rozlišuje takt 3/4 a 3/8

•

poslechem rozezná durový a mollový tónorod

•

v basovém klíči se orientuje v rozsahu f – c¹

•

poslechově určuje souzvuk tónů (dvou a tří)

•

zná základní rozdělení hudebních nástrojů

•

ovládá základní hudební názvosloví

136



ovládá stupnice durové a mollové stupnice do 4# a 4b

•

sestaví obraty základních kvintakordů z durových stupnic

•

ovládá rozdělení dechových, strunných a bicích nástrojů

•

při poslechu skladeb dokáže určit tónorod

•

sluchem rozlišuje tón – interval – akord

•

dokáže graficky zaznamenat jednoduchý rytmus a melodii

•

chápe a užívá nejdůležitější hudební pojmy, označení a názvosloví

•

je seznámen s dílem Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka

•

rozpoznává různé žánry hudby na základě vlastního zájmu (poslech CD, DVD, koncerty…)


ovládá stupnice durové do předznamenání 7#, jejich T5 a obraty

•

ovládá stupnice durové do předznamenání 5b, jejich T5 a obraty

•

rozpozná stupnice a akordy durové a mollové

•

určí druhy mollových stupnic (aiolská, harmonická, melodická)

•

zaznamená a reprodukuje jednoduchý notový zápis

•

transponuje jednoduché melodie do jiné tóniny

•

orientuje se v druzích pěveckých hlasů

•

zná základní druhy komorních souborů a orchestrů

•

je schopen vytvořit a zapsat složitější rytmické útvary

•

umí používat číst a používat dvojité posuvky

•

orientuje se v intervalech malých čistých a velkých

•

chápe princip enharmonické záměny

•

je seznámen s tvorbou J.S. Bacha, W.A. Mozarta, L.v. Beethovena

•

aktivně poslouchá hudbu a je schopen zhodnotit její složky probírané v předmětu

137



orientuje se v základních vývojových obdobích hudby, zná nejvýznamnější představitele a díla jednotlivých stylových období a základní hudební formy

•

ovládá všechny stupnice durové s # a b, jejich T5 a obraty

•

ovládá mollové stupnice do 5# a 5b, jejich T5 a obraty

•

orientuje se v intervalech malých, velkých, čistých, zmenšených a zvětšených

•

chápe význam základních harmonických funkcí a je schopen vytvořit jednoduchý doprovod

•

je schopen vytvořit a zapsat vlastní melodické a rytmické útvary

•

orientuje se v různých hudebních uskupeních, chápe princip rozdělení hlasů i hudebních nástrojů do skupin a identifikuje je

•

aktivně poslouchá hudbu, orientuje se v jejích druzích a ve způsobech její interpretace

•

na základě zkušeností je schopen vyjádřit a zdůvodnit svůj názor na znějící hudbu

138


5.1.2.3 Příprava na umělecké školy Nepovinný předmět Příprava na umělecké školy je určen především talentovaným žákům, kteří chtějí pokračovat v dalším uměleckém vzdělávání na konzervatořích, středních školách uměleckého zaměření, popř. ve studiu na vysokých školách s uměleckým nebo pedagogickým zaměřením. Cílem předmětu je poskytnout žákům dostatečně široké portfolio teoretických znalostí potřebných k úspěšnému zvládnutí přijímacího řízení a následnému přechodu na vyšší typ uměleckých škol. Obsahová náplň předmětu je rozvržena na dva roky. Výuka bývá realizována zpravidla v 6. a 7. ročníku základního studia 1. stupně. Na základě zpracování individuálního studijního plánu žáka může být tento nepovinný předmět zařazen i v dalších ročnících základního studia. Učební plány nepovinného předmětu Příprava na umělecké školy: -

viz jednotlivá studijní zaměření hudebního oboru

Očekávané výstupy nepovinného předmětu Příprava na umělecké školy: 1. rok výuky Žák • • • • • • • • • • • • • • •

rozliší vlastnosti tónu zná tónovou soustavu ovládá chromatický a diatonický půltón orientuje se ve všech durových a mollových stupnicích zapíše a určí T5, T6, T6/4 zná a napíše všechny základní a malé, zvětšené a zmenšené intervaly čte noty v houslovém a basovém klíči zná a určí dominantní septakord a jeho obraty podle sluchu určí a zapíše durovou a mollovou stupnici zazpívá a zapíše všechny základní intervaly vzestupný a sestupný intonačně pozná kvintakordy, sextakordy, kvartsextakordy a dominantní septakord zapíše podle sluchu základní obraty akordů vytleská rytmus v 2/4, 3/4, 4/4, 3/8, 6/8 taktu zvládá jednoduchý intonačně-rytmický diktát popíše hlavní znaky hudby v období baroka, klasicismu a romantismu a nejznámější představitele jednotlivých období 139


2. rok výuky Žák • • • • • • • • • • • •

zapíše a pozná všechny základní a odvozené intervaly (dvojzmenšené a dvojzvětšené) zapíše S5, S6, S6/4, D5, D6, D6/4 čte noty v tenorovém a altovém klíči transponuje noty z houslového klíče do basového, případně altového a tenorového ovládá a zapíše všechny druhy septakordů (D7, tv.v.7, m.m.7, m.v.7, zm.m.7, zm.zm.7, zv.v.7) podle sluchu určí, zapíše a zazpívá durovou a mollovou stupnici zazpívá a zapíše všechny základní a malé intervaly vzestupně a sestupně intonačně pozná a zazpívá kvintakordy, sextakordy, kvartsextakordy rozezná podle sluchu všechny druhy septakordů vytleská rytmus v 2/4, 3/4, 4/4, 3/8, 6/8, alla breve zvládá intonačně-rytmický diktát popíše hlavní znaky hudby 20. století a nejznámější představitele jednotlivých období

140


5.2

Výtvarný obor

Charakteristika výtvarného oboru „Neexistuje bohatší život, než tvořivý život umělce.“ Steina Vasulka Výtvarný obor se člení do čtyř základních oblastí, které tvoří plošná tvorba, prostorová tvorba, objektová a akční tvorba a výtvarná kultura. Tyto oblasti se mohou různě prolínat a kombinovat v rámci výtvarných řad, tematických řad nebo komplexnějších projektů. Důležitá je především kreativita a tvořivost, ve kterých je podporována individualita, díky níž získávají žáci prostor pro vlastní umělecké vyjádření. Během výuky se rozvíjí výtvarné dispozice – vnímání, myšlení, vyjadřování, představivost, estetické cítění, což přispívá k celistvému utváření osobnosti. Studium nabízí práci nejen se základními výtvarnými technikami (kresba, malba, modelování, keramika, základy grafiky), ale také práci s novými médii (tvůrčí fotografie, animace, land art, body art). Průběh procesu je pak založen na postupném získávání základních dovedností a vědomostí a po jejich osvojení si žák volí vlastní cestu zpracování. Studium nabízí také ucelený přehled o výtvarném umění a pomáhá vytvořit si osobitý výtvarný názor. Nedílnou součástí výuky je zapojení do přehlídek a soutěží dětského výtvarného projevu či pravidelné pořádání výstav.

Zařazování žáků

Zařazování žáků do ročníků ve výtvarném oboru je závislé na věku žáka. Přípravné studium ZVT 1 ZVT 2

I. stupeň studia ZUŠ 1.

2.

3.

4.

5.

II. stupeň studia ZUŠ 6.

141

7.

I.

II.

III.

IV.


Závazné pokyny k rámcovému učebnímu plánu a organizace výuky Zařazení vzdělávacích obsahů do jednotlivých ročníků, spolu s hodinovou dotací určenou pro jejich realizaci, stanovuje škola. Vyučuje se ve skupině osmi až patnácti žáků v přípravném i v základním studiu na I. a II. stupni. Výuku lze organizovat i jinak než klasickou hodinou v učebně – plenér, účast na koncertě, výstavě, workshopu, projektu…

Podmínky vzdělání Pro realizaci vzdělávání ve výtvarném oboru je zapotřebí zajistit takové podmínky vzdělávání, které umožní realizaci vzdělávacích obsahů a výchovných a vzdělávacích strategií popsaných v ŠVP v plném rozsahu. Tyto podmínky musí respektovat zaměření školy, potřeby žáků se speciálními vzdělávacími potřebami i požadavky na vzdělávání žáků mimořádně talentovaných a musí být v souladu příslušnými legislativními předpisy.

Vyučovací předmět Vyučovací předmět v přípravném studiu se nazývá základy výtvarné tvorby, ve studiu I. a II. cyklu potom výtvarná tvorba, jehož náplní je:

Plošná tvorba zahrnuje kresbu, malbu, grafiku a kombinované techniky. Žák si osvojuje práci s tužkou, uhlem, rudkou, tuží, suchým, mastným a voskovým pastelem, pastelkami, vodovými a temperovými barvami… Prostorová tvorba zahrnuje práci s keramickou hlínou – modelování, tvarování, konstruování. Objektová a akční tvorba zahrnuje vytváření trojrozměrných objektů z různých materiálů za použití obvyklých či méně známých technik, výtvarné a prožitkové akce – landart, bodyart a jiné formy současného akčního umění a multimediální tvorbu. Výtvarná kultura zahrnuje dějiny umění minulosti i současnosti, které na základě jednotlivých témat prostupují výukou a začleňují se tak do ní. 142


Všeobecné poznámky k učebním plánům výtvarného oboru

Doporučené zkratky používané při zápisu do třídní knihy. P

– plošná tvorba

M

– prostorová tvorba

OAT

– objektová a akční tvorba

VK

– výtvarná kultura

Studium I. a II. stupně základního studia se uzavírá závěrečnou prací, která žáky opravňuje k získání závěrečného vysvědčení. Závěrečná práce systematicky rozpracovává větší výtvarný celek. Učební plány výtvarného oboru Přípravné studium Předmět Základy výtvarné tvorby Celkem týdně

ZVT 1 2 2

ZVT 2 2 2

1. 2,5

2. 2,5

3. 3

4. 3 3

5. 3 3

2,5

2,5

3

3-6

3-6

I. 3 3

II. 3 3

3-6

3-6

Základní studium I. stupně Předmět Výtvarná tvorba Volitelná tvorba* Příprava na umělecké školy* Celkem týdně


Předmět Výtvarná tvorba Volitelná tvorba* Příprava na umělecké školy* Celkem týdně Poznámky: * nepovinný předmět

143

III. 3 3 3 3-9

IV. 3 3 3 3-9

6. 3 3 3 3 -9

7. 3 3 3 3-9


Volitelná tvorba a příprava na umělecké školy je určena pro žáky s hlubším zájmem o výtvarný obor a je realizována formou individuálního přístupu k žákům zvláště nadaným nebo těm, u nichž se projevuje předpoklad dalšího studia na středních, vyšších odborných a vysokých školách s uměleckým nebo pedagogickým zaměřením. Náplň výuky pro žáky připravující se na střední či vysoké školy výtvarného zaměření zahrnuje požadavky těchto škol. Z tohoto důvodu se příprava žáků liší podle zvolené odborné školy a jejími požadavky na uchazeče o studium.

Očekávané výstupy výtvarného oboru


1. ročník Žák: • • • • •

je seznámen se základními postupy a terminologií navazuje kontakt s dětmi a zvládá samostatnou práci i práci v kolektivu zaznamenává různé kresebné stopy (kresba linkou, spontánní, překrývání ploch) pracuje s keramickou hlínou, dokáže vytvořit plát i reliéf zná zásady bezpečné práce v prostředí výtvarné dílny


experimentuje s výtvarnými nástroji a materiály, hraje si s nimi a zkouší jejich vlastnosti a různé způsoby užití při práci s keramickou hlínou je schopen vytvořit jednoduchý tvar pomocí modelace z ruky dokáže pojmenovávat a porovnávat své výtvarné realizace, a tím si i uvědomovat svoje pocity spojené s výtvarnou tvorbou reflektuje názory druhých a respektuje odlišný výtvarný projev

144




dokáže rozlišit a pojmenovat jednotlivé výtvarné techniky v kresbě a malbě uplatňuje základní symboly jako bod, přímku, kruh, kříž, spirálu, mandalu rozpozná materiály a je schopen s nimi experimentovat rozezná základní barvy a přiřazuje jim své asociace

• • • • •

správně zachází s výtvarnými technikami (tužky, štětce, pastely) kombinuje a experimentuje s novými materiály umí vytvořit prostorový a reliéfní tvar spolupracuje ve dvojicích a skupinové práci pozná historické slohy a je schopen vyjádřit k nim svůj názor

• • • •

při tvůrčí činnosti používá základní výtvarné postupy a terminologii umí volit vhodné výtvarné nástroje a odpovídající materiály pro realizaci svých výtvarných cílů vědomě pojmenuje své výtvarné realizace zná významná díla v jednotlivých výtvarných slozích

• • • • • • • •

samostatně umí nalézt námět a výtvarnou techniku vytvoří návrh a poté jej realizuje kreslí realistické studie a zachycuje v nich světlo a stín pracuje nejen s linií, ale i se světlem a stínem experimentuje s rozložením kompozice v obraze při kresbě figury si všímá jednotlivých odlišností u lidí umí vytvořit prostorové dílo s pomocí keramické a sochařské hlíny dokáže rozeznat jednotlivé oblasti výtvarného umění

2. ročník Žák:

3. ročník Žák:

4. ročník Žák:

145


5. ročník Žák: • • • • • • • •

spolupracuje na realizaci výstav a účastní se jich dovede kombinovat výtvarné materiály ve vztahu k celku zachycuje tvary odrážející realitu kreslí realistické studie a zachycuje v nich světlo a stín ve své tvorbě vědomě využívá vlastních zkušeností a prožitků nevnímá výtvarné dílo pouze zrakem, ale i dalšími smysly samostatně volí a kombinuje různé výtvarné prostředky porovnává různé interpretace a přistupuje k nim jako ke zdroji inspirace

• • • •

tvořivě se podílí na realizaci výstav vychází ve své tvorbě z poznání a sebepoznání dokáže rozlišit studijní a volnou kresbu a malbu pracuje se smyslovými podněty a převádí je do plošného či prostorového vyjádření vnímá a aplikuje při své tvorbě světlo, prostor, tvar a barvu samostatně, bezpečně a účinně využívá nástroje, materiály a vybavení

6. ročník Žák:

• •

7. ročník Žák: • • • • • • • •

dokáže realizovat dílčí cíle dle svých individuálních schopností vnímá vztahy mezi plošným a prostorovým vyjádřením (kontrast, opakování, rytmus, textura) a jejich rozdíly dokáže zhodnotit využívá nejen techniky vizuálně obrazného sdělení, ale i prostorové činnosti včetně objektové a akční tvorby s využitím klasických a moderních technologií inspiruje se fantazií i realitou na základě individuálních zkušeností a diskuzí je schopen vyjádřit vlastní výtvarný názor je seznámen s historií a současností výtvarného umění, orientuje se v uměleckých slozích a směrech, používá základní výtvarné pojmy ve své tvorbě uplatňuje inspiraci podněty z různých oblastní světové kultury realizuje absolventskou práci a prezentuje ji na závěrečné výstavě

146


Základní studium II. stupně 1. – 2. ročník Žák: • • • • • • •

zná a využívá ve své tvorbě jednotlivé výtvarné techniky, experimentuje s nimi, vhodně a citlivě je využívá pracuje samostatně a nové přístupy konzultuje s vyučujícím zná odbornou terminologii a pracovní postupy, které získal během studia 1. stupně v tvorbě využívá i metody uplatňované v současném výtvarném umění užívá nejrůznějších způsobů vyjádření k zaznamenání vlastních smyslových zkušeností, ale i podnětů. samostatně využívá různé vlastnosti prvků a jejich vztahů pro získání osobitých výsledků. vyhledává podněty ze současné výtvarné scény a uplatňuje je při své práci.

3. – 4. ročník Žák: • • • • • •

•

• •

respektuje názory a tvorbu ostatních, diskutuje o ní výtvarnou činnost využívá jako prostředek ke komunikaci pracuje s vizuálními znaky a symboly, využívá analýzu, syntézu, parafrázi, posuny významu, abstrahování; rozlišuje a propojuje obsah a formu, vědomě uplatňuje výrazové a kompoziční vztahy a osobitě je aplikuje zná obrazotvorné prvky plošného i prostorového vyjádření, jejich výtvarné a výrazové vlastnosti a vztahy; správně používá odbornou terminologii vztahující se k dané oblasti samostatně řeší výtvarné problémy, experimentuje, diskutuje, respektuje různá pravidla, umí se poučit, obhájí nebo změní vlastní postup, podílí se na utváření pravidel týmové spolupráce z různých úhlů zkoumá podoby světa a mezilidské vztahy, je schopen konceptuálního myšlení z hlediska času, lokality, kulturních či ekologických souvislostí; dává hlubší myšlenkový význam akcím, objektům a instalacím; na úrovni samostatně pojaté tvorby se stává nezávislou, samostatnou osobností orientuje se v hlavních rysech historického vývoje uměleckých slohů a směrů, zajímá se o vyjadřovací prostředky současného výtvarného umění, vnímá je v širších souvislostech, samostatně vyhledává náměty a inspiraci z různých oblastí světové kultury a vědy, individuálně si z nich vybírá podněty pro svou tvorbu formuluje a obhájí své názory, diskutuje, respektuje různá hlediska, umí se poučit; prezentuje práci vlastní i druhých, volí vhodné formy adjustace a výstavní koncepce uzavře své studium vytvořením absolventské práce

147


Prostředky k dosažení uvedených cílů - seznámení s různými výtvarnými prostředky a technikami - procvičování základních technik: kresba, malba, modelování - využití kombinace různých výtvarných technik - procvičování stínování (u kresby), míchání barev (u malby) - procvičování perspektivy, správné usazení kompozice - seznámení s linií, prostorem, objemem a využití v plošné tvorbě - seznámení s moderní a tradiční technologií (případná kombinace) - rozvíjení fantazie - procvičení propojení zrak → mozek → ruce → výtvarný prostředek - sebehodnocení, sebeprosazení - zdůvodnění konkrétního vizuálně obrazného vyjádření - veřejná prezentace výsledků studia (výstava, …) - zvládání témat vyžadujících kolektivní práci - netradiční a originální výtvarné řešení problémů, otázek - vnímání vztahů a uspořádání prvků v ploše, objemu, prostoru - správné vyjadřování linie, tvaru, objemu, světla, barvy - procvičování spojitosti mezi různými smysly (sluch, hmat, čich) - samostatná příprava pracovního prostředí a pomůcek - rozvoj zájmu o dějiny výtvarné kultury - hledání inspirace v okolním světě, knihách, … - vytvoření návyku k uvedení svého pracovního místa do pořádku (na konci hodiny)

148


5.3

Taneční obor

Tanec, stejně jako jiná umění, nám pomáhá být lepšími! Sudharani Raghupathy

Charakteristika oboru Obsah tanečního oboru vychází ze dvou vzdělávacích oblastí: Taneční tvorba a Recepce a reflexe tanečního umění. Taneční obor rozvíjí žáky po stránce tělesné i duševní, tak aby se dokázali orientovat v různých stylech tance, dokázali je rozpoznat a využít v různých amatérských souborech, eventuálně se dále vzdělávali v oboru. V přípravném studiu, které je určeno pro děti 5 -6 leté, rozvíjíme přirozený pohyb, snažíme se o zvýšení zájmu o pohyb a tanec. Po složení talentových zkoušek pokračují žáci ve studiu I. stupně, kde přecházíme od spontánní k řízené činnosti, rozvíjíme pohybové schopnosti a vedeme žáky k uvědomělému pohybu. Postupně rozvíjíme různé taneční techniky, koordinační a vytrvalostní schopnosti, včetně relaxace. Seznamujeme žáky se stavbou lidského těla a zákonitostmi jeho pohybu. Snažíme se přistupovat ke každému žákovi individuálně. Kromě jeho rozumových možností si všímáme i fyzických dispozic. I. stupeň studia končí absolventským představením. Poté mohou žáci pokračovat studiem II. stupně, dále ve studiu pro dospělé. Vzdělávací oblast Taneční tvorba a interpretace a vzdělávací oblast Recepce a reflexe tanečního umění umožňuje žákům seznámit se s tanečními technikami a učí je porozumět uměleckému dílu a ohodnotit ho.

Cílem je tedy rozvíjet osobnost dítěte, napomáhat mu v chápání okolního světa a motivovat ho k dalšímu poznávání a tvoření. Docílit tak určitých kompetencí.

149


Kompetence kulturní • • • •

žák rozezná kvalitu uměleckého díla žák používá základní společenské normy chování žák se účastní kulturního dění v obci, okolí, seznamuje se s tradicemi žák se zúčastňuje baletních představení v Brně

Strategie: • • • • •

nabízíme žákům řadu aktivačních metod, které jim umožní poznat a aktivně vnímat umělecká díla a povedou k ochotě se o ně dále zajímat vedeme k dodržování slušného chování vedeme k ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturním a duševním hodnotám pěstujeme u žáků vztah k lidové slovesnosti a lidovému tanci, jakožto kulturnímu dědictví a podporuje aktivní zájem o kulturní dění ve svém okolí pořádáme zájezdy na baletní představení do Brna

Kompetence osobnostně sociální

Strategie: • • • • •

rozvíjíme u žáků schopnost spolupracovat a pomáhat si učíme žáky respektovat práci vlastní, i práci druhých vedeme žáky k utváření pocitu zodpovědnosti umožňujeme každému žákovi zažít úspěch, rozvíjíme sebedůvěru hodnotíme žáky způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní pokrok

Kompetence k umělecké komunikaci

Strategie: • • •

vedeme žáky k chápání uměleckých děl diskutujeme se žáky o společném díle každoročně umožňujeme žákům vystoupit na veřejných akcích

150


Učební plány tanečního oboru Přípravné studium Předmět Přípravná taneční výchova Celkem týdně

PTV 1 1-2 1-2

PTV 2 1-2 1-2

1. 1 1 2

2. 1 1 2

I. 2 1 3

II. 2 1 3

Základní studium I. stupně Předmět Taneční tvorba Taneční praxe Celkem týdně

3. 2 1 3

4. 2 1 3

5. 2 1 3

6. 2,5 1 3,5

Základní studium II. stupně Předmět Taneční tvorba Taneční praxe Celkem týdně

III. 2 1 3

IV. 2 1 3

Očekávané výstupy tanečního oboru Přípravné studium Žák opakuje po učiteli průpravné prvky a základní polohy rozpozná tempo interpretuje básničky, dětské lidové a taneční hry

Základní studium I. stupně Předmět Taneční tvorba 1. ročník Žák zná pocitově opěrné body pro správné držení těla rozezná a dokáže běh, poskok, cval, přísunný krok umí se pohybovat po kruhu, v prostoru a po diagonále reaguje na změny tempa ovládá převaly, kotoul vpřed bez dopomoci je schopný improvizovat na dané téma z dětského světa umí pojmenovat části těla: hlavu, trup, horní a dolní končetiny, páteř, pánev 151

7. 2,5 1 3,5


Předmět Taneční praxe Žák zvládá dětské taneční hry dokáže vystoupit před diváky

2. ročník Předmět Taneční tvorba Žák zná zásady správného držení těla v různých polohách umí průpravné cviky pro SDT v přízemních polohách zvládá vedený a švihový pohyb paží dokáže kotouly vpřed, vzad, v roznožení umí přeskok a přeměnný krok umí se pohybovat v prostoru i v zástupu, umí se pohybovat po osmě rozezná 2/4 a 3/4 takt reaguje na změny v hudbě zrychlování - zpomalování, zesilování - zeslabování umí vyjádřit náladu hudebního doprovodu Předmět Taneční praxe Žák dokáže základní taneční kroky s náčiním umí jednoduché lidové tance zapamatuje si krátkou choreografii umí choreografii předvést na jevišti 3. ročník Předmět Taneční tvorba Žák ovládá jednotlivé svalové oblasti v základních polohách na místě upevňuje správné držení těla zvládá jednoduché otáčky – kroky a poskoky zvládá kombinace tanečních kroků v prostoru chápe jak udělat přemet stranou umí polkový krok hladký, dvojpolku, valčíkový krok, sousedskou umí některý z jednodušších lidových tanců českých rozpozná a reaguje na rozličná tempa, charakteristické rytmy běhu, poskoku, chůze, na dynamické změny –pp, p, mf, f, ff ) dovede ohodnotit postavení těla chápe držení těla v klasickém tanci umí demi-plié v I., II. a V. pozici zná 0., 1., 2. a 3. pozici horních končetin 152


Předmět Taneční praxe Žák uplatňuje získané dovednosti umí spolupracovat ve skupině a respektovat ostatní umí posoudit výkon svůj i druhých umí choreografii předvést na jevišti 4. ročník Předmět Taneční tvorba Žák fixuje pohyby pánve, páteře, trupu, ramen a dolních končetin v přízemních polohách na volnosti zopakuje po učiteli jednoduché vazby švihů korních a dolních končetin dle svých individuálních dispozic zvládá vazby obratů a otáček definuje, které pohyby jsou pro něj obtížné, koriguje s učitelem správné provedení obohacuje pohyb v prostoru o dostředivou odstředivou chůzi a běh dokáže jednoduché vazby na koberci zvládá základní prvky lidových tanců moravských umí vyjádřit pohybem crescendo-decrescendo zvládá škálu battementů dle svých individuálních dispozic zvládá port de bras dle svých individuálních dispozic zvládá malé skoky orientuje se v prostoru Předmět Taneční praxe Žák pohybuje se s náčiním interpretuje společnou choreografii při různých příležitostech 5. ročník Předmět Taneční tvorba Žák zvládá delší pohybové etudy z pohybů vedených, švihových, prováděných vlnou využívá základní znalosti z anatomie realizuje uvědomělý pohyb zvládá rytmická cvičení, včetně trioly a synkopy zná těžší prvky lidových tanců českých a moravských, včetně mateníků a obkročáku je seznámen se základním postavením při stepovém tanci provádí průpravná cvičení ke stepovému tanci učí se základní údery jednoúderové a dvojúderové umí poloviční, 1. a 2. port de bras zdokonaluje prvky klasického tance u tyče i na volnosti umí opravit chyby svých spolužáků v klasickém tanci 153


Předmět Taneční praxe Žák uvědomuje si principy prováděného pohybu formuluje své taneční nápady 6. ročník Předmět Taneční tvorba Žák zvládá etudy, ve kterých jsou švihy, vlny, nově impulsy snaží se o citlivé provedení s důrazem na centrální pohyb je seznámen s dalšími druhy skoků a výskoků umí pérování vahou, tahem zná základní kroky lidových tanců slovenských zná základní údery stepového tance zdokonalil vazby toe step a double techniku je seznámen s dalšími prvky klasického tance – rond de jambe par terre a pojmy en dehors a en dedans zvládá základní pózy klasického tance umí pas de basque Předmět Taneční praxe Žák žák se podílí na tvorbě choreografie na veřejná vystoupení – výběr hudby, kostýmů hodnotí vlastní projev realizovaný v rámci tanečního vystoupení a jeho přípravy

7. ročník Předmět Taneční tvorba Žák zvládá různé taneční styly, orientuje se v hudební předloze umí používat zásady správného pohybu zná odkud pohyb vychází a kde končí používá správné názvosloví dovede pohyb procítit je seznámen podrobněji s některým cizím lidovým tancem zná a procvičuje Time Step 1 - 4 Předmět Taneční praxe Žák podílí se na tvorbě choreografie umí ohodnotit i cizí choreografická díla 154


Základní studium II. stupně Předmět Taneční tvorba 1. – 2. ročník Žák je schopný analýzy a syntézy pohybu umí vytvořit svou vlastní pohybovou vazbu ve které dodržuje zákonitosti správného postavení těla a správné techniky využívá své znalosti při improvizaci, hledá vlastní inspirační zdroje, dbá na čistotu provedení orientuje se v hudbě, dokáže ji vyjádřit tancem ovládá klasickou i moderní techniku tance, rozvíjí těžší formy tanečních prvků pracuje v různých seskupeních (partner, dvojice, skupiny) vytvoří vlastní variace s ohledem na hudební podklad, charakter a tempo dané předlohy

Předmět Taneční praxe rozvíjí si smysl pro formu a základy taneční kompozice podílí se na tvorbě představení identifikuje a vnímá charakteristické znaky práce s pohybem v různých oblastech tanečního umění

3. – 4. ročník Předmět Taneční tvorba je seznámen a procvičuje techniky M. Graham a J. Limóna umí vytvořit svou vlastní pohybovou vazbu ve které dodržuje zákonitosti správného postavení těla a správné techniky obohacuje své základy techniky klasického tance ve stepu rozvíjí techniku Bufalo, Time Step 5 a 6 (americký) předvede nejen technické prvky, ale i oduševnění a taneční cit Předmět Taneční praxe Žák rozvíjí si smysl pro formu a základy taneční kompozice podílí se na tvorbě představení, včetně absolventského vnímá a hodnotí obsah těchto představení, užívá přitom odborného názvosloví

155


6.

Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

ZUŠ Jedovnice je školou, která umožňuje vzdělávání všem, kteří prokážou nezbytné předpoklady potřebné pro přijetí do kteréhokoli uměleckého oboru. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami jsou vyučováni podle individuálního vzdělávacího plánu, jehož náležitosti vycházejí z příslušné legislativy (§ 16 zákona 516/2004 Sb., vyhláška č.73/2005 Sb). Jedná se o žáky se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním a sociálním znevýhodněním. Dle dostupných možností jim škola vytváří takové podmínky, aby mohli plnit vzdělávací obsahy obsažené v ŠVP s ohledem na jejich možnosti a potřeby. Obsah jednotlivých předmětů pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami je vždy individuálně upraven v souladu se vzdělávacími požadavky formulovanými očekávanými výstupy jednotlivých studijních zaměření či uměleckých oborů školy a skutečnými možnostmi těchto žáků. V případě nutnosti se škola obrací na pracovníky PPP, SPC, lékaře nebo psychology. Prostřednictvím DVPP škola zajišťuje speciální odbornou přípravu pro vybrané učitele tak, aby byla schopna zabezpečit výuku výše uvedených žáků.

Zásady vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

- diagnostika žáků probíhá vždy ve spolupráci s rodiči prostřednictvím školských poradenských zařízení (PPP, SPC) - žádost rodičů a předložení odborného posudku z poradenského nebo lékařského pracoviště je podmínkou k zařazení do výuky podle individuálního studijního plánu - práce se žáky se SVP má individuální a diferencující charakter - učitel stanoví žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami individuální studijní plán na pololetí, který v případě pokračování navazuje na úroveň předchozího pololetí - plán je stanoven tak, aby bylo dosahováno souladu mezi vzdělávacími požadavky formulovanými v RVP ZUV a skutečnými možnostmi žáka - individuální studijní plán žáka schvaluje ředitel školy - individuální studijní plán je variabilní a respektuje možné modifikace vývoje obtíží - na závěr školního roku vykoná žák postupovou zkoušku

156


- na vysvědčení je žák buď klasifikován odpovídajícím stupněm prospěchu nebo slovně hodnocen - v katalogu o průběhu vzdělávání musí být uvedeno, že žák v daném období pracoval podle individuálního studijního plánu - minimální hodinová dotace výuky pro tyto žáky je stejná jako u žáků zařazených do základního studia, ve výjimečných případech může být hodinová dotace upravena vzhledem k omezení žáka.

157


7. Vzdělávání žáků mimořádně nadaných Základní umělecká škola Jedovnice zajišťuje pro žáky mimořádně nadané individuální podmínky pro rozvoj jejich talentu. Vzdělávání žáků mimořádně nadaných je upraveno v zákoně 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) v § 17 a dále ve vyhlášce č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí a studentů mimořádně nadaných, v platném znění. Vzdělávání mimořádně nadaných žáků (diagnostikovaných pedagogicko-psychologickou poradnou nebo speciálně pedagogickým centrem) se realizuje podle individuálního vzdělávacího plánu (IVP), který vychází ze školního vzdělávacího programu, závěrů psychologického vyšetření a vyjádření zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka. IVP je vypracován po nástupu mimořádně nadaného žáka do školy, nejpozději však tři měsíce po zjištění jeho mimořádného nadání. IVP může být doplňován a korigován v průběhu celého školního roku. Návrh IVP předkládá řediteli školy učitel hlavního předmětu. Za zpracování IVP zodpovídá ředitel školy. IVP se vypracovává ve spolupráci se školským poradenským zařízením a zákonným zástupcem žáka nebo zletilým žákem. Ředitel školy seznámí s IVP zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka, který tuto skutečnost potvrdí svým podpisem. Ředitel školy může přeřadit mimořádně nadaného žáka do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku na základě zkoušky před komisí, kterou jmenuje ředitel školy. Cílem studia žáka s mimořádným talentem by měla být přijímací zkouška na konzervatoř nebo jinou střední, případně vysokou školu, s uměleckým zaměřením.

158


8. Hodnocení žáků a vlastní hodnocení školy Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků jsou stanovena ve Školním řádu ZUŠ Jedovnice – část pátá, zpracovaném dle zákona č. 561/2004 Sb., a dle vyhlášky č.71/2005 Sb.

8.1

Formy hodnocení

8.1.1 Slovní hodnocení Slovní hodnocení je konkrétní slovní vyjádření k dosažené úrovní žáka ve vztahu k cíli vyučování a k možnostem žáka. Cílem slovního hodnocení je postihnout individuálně výsledek vyučování a práce žáka, posouzení žáka v jeho vlastním vývoji ve vztahu k minulým výkonům a stanovení opatření k překonání případných nedostatků. Slovním hodnocením poskytuje informaci žákovi a rodičům o výsledcích vyučování. Způsoby slovního hodnocení: Průběžné ústní - Ve vyučování hodnotí učitel i žák svůj výkon v hodině i mimo ni. - Žáci se vzájemně hodnotí v rámci projektové výuky, po uskutečnění třídních přehrávek či jiných tanečních nebo hudebních vystoupení. Průběžné písemné - do žákovské knížky, sešitů, event. do notového materiálu apod. Celkové - Na konci každého pololetí obdrží žák hodnocení formou vysvědčení (za první pololetí lze žákovi vydat místo vysvědčení výpis z vysvědčení) - Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení může být vyjádřeno klasifikací, slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy. - Slovní hodnocení na vysvědčení je konkrétním slovním vyjádřením dosažené vzdělávací úrovně žáka ve vztahu k cílům vzdělávání stanoveným rámcovým vzdělávacím programem, k vlastním možnostem, přístupu žáka ke vzdělávání a jeho věku.

159


8.1.2 Sebehodnocení Žáci jsou postupně od nejnižších ročníků vedeni k sebehodnotící dovednosti. Cílem je získání schopnosti vidět sebe sama a své vlastní výkony realisticky. Sebehodnocení by mělo vést k zamyšlení žáka nad svým výkonem a uvědomění si svého pokroku nebo naopak chyb. Sebehodnocení by v adekvátní formě mělo být součástí každé vyučovací hodiny, zejména v individuální výuce.

8.1.3 Písemné hodnocení formou klasifikace Průběžné -

Realizuje se především formou známek, které žák získává jak v individuálních hodinách, tak ve skupinové výuce.

-

V individuální výuce všech oborů pedagog hodnotí výkon žáka, domácí přípravu, pokrok žáka alespoň jednou do měsíce známkou do žákovské knížky

-

Ve skupinové výuce hudebního oboru se pedagog zaměřuje na hodnocení spolupráce v týmu, individuální přípravu, výkon a aktivitu samotného žáka – souhrn těchto hledisek musí být zhodnocen známkou do žákovské knížky minimálně dvakrát za jednotlivé pololetí.

-

V tanečním oboru pedagog průběžně hodnotí žáka na základě jeho spolupráce v týmu a jeho práce v hodině.

-

Ve výtvarném oboru pedagog hodnotí žáka na základě jeho práce v hodině

-

V teoretických předmětech musí být žák vyzkoušen alespoň dvakrát za každé klasifikační období ústní nebo písemnou formou.

-

Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáků průkazným způsobem tak, aby mohl doložit správnost celkové klasifikace žáků a způsob získávání jednotlivých známek.

Celkové -

Na konci každého pololetí obdrží žák hodnocení formou vysvědčení (za první pololetí lze žákovi vydat místo vysvědčení výpis z vysvědčení)

-

Žák přípravného studia nedostává vysvědčení, je hodnocen celkovou známkou do žákovské knížky či formou pamětního listu, který vydává učitel hlavního předmětu. 160


-

Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení může být vyjádřeno klasifikací, slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy.

-

Žák je v případě použití klasifikace v jednotlivých předmětech hodnocen na vysvědčení těmito stupni prospěchu:

-

-

a)

1 – výborný

b)

2 – chvalitebný

c)

3 – uspokojivý

d)

4 – neuspokojivý

Žák je na konci prvního a druhého pololetí celkově hodnocen těmito stupni: a)

prospěl/a s vyznamenáním

b)

prospěl/a

c)

neprospěl/a

žák prospěl s vyznamenáním, jestliže je z hlavního předmětu hodnocen stupněm prospěchu 1 – výborný, v žádném povinném předmětu není hodnocen stupněm prospěchu horším než 2 – chvalitebný a průměr stupňů prospěchu z povinných předmětů nemá vyšší než 1,5.

-

Není-li stanoven hlavní předmět, prospěl žák s vyznamenáním, jestliže není hodnocen v žádném povinném předmětu stupněm prospěchu horším než 2 – chvalitebný a průměr stupňů prospěchu z povinných předmětů nemá vyšší než 1,5.

-

žák prospěl, jestliže nebyl ani v jednom povinném předmětu hodnocen stupněm prospěchu 4 – neuspokojivý

-

žák neprospěl, jestliže byl z některého povinného předmětu hodnocen stupněm prospěchu 4 – neuspokojivý

-

Žák, který je na konci druhého pololetí hodnocen stupněm prospěchu 4 neuspokojivý nebo odpovídajícím slovním hodnocením z jiného než hlavního předmětu, koná opravnou zkoušku nejpozději v posledním týdnu měsíce srpna příslušného školního roku. Z hlavního předmětu opravnou zkoušku nelze konat.

161


-

Pokud má žák více jak 50% omluvené nepřítomnosti v předmětu, je neklasifikován.

-

Nelze-li žáka hodnotit za první pololetí ze závažných objektivních příčin, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo ukončeno nejpozději do ukončení hodnocení za druhé pololetí příslušného školního roku.

-

Nelze-li žáka hodnotit za druhé pololetí ze závažných objektivních příčin, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo ukončeno dokonce měsíce srpna příslušného školního roku

-

Žákovi, který nebyl na konci druhého pololetí hodnocen, lze v odůvodněných případech umožnit opakování ročníku.

-

Ředitel školy může uznat částečné vzdělání žáka, pokud je doloženo prokazatelným způsobem a od doby jeho dosažení neuplynulo více než 5 let. Uzná-li ředitel školy dosažené vzdělání žáka, uvolní žáka z vyučování a hodnocení v rozsahu uznaného vzdělání.

-

Hodnocení žáků mimořádně nadaných a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami je v souladu s naplňováním jejich individuálních plánů.

Podmínky postupu žáků do vyšších ročníků jsou realizovány v souladu s vyhláškou 71/2005 Sb. o základním uměleckém vzdělávání.

8.1.4 Vlastní hodnocení školy Frekvence, struktura a způsob zpracování vlastního hodnocení školy se řídí aktuálně platnou legislativou. (Zákon č. 472/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů).

162


Hlavní oblasti vlastního hodnocení školy: 1.

podmínky ke vzdělávání

2.

průběh vzdělávání

3.

podpora školy žákům a studentům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů či zákonných zástupců na vzdělávání

4.

výsledky vzdělávání žáků a studentů

5.

řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků

6.

úroveň výsledků práce školy vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům

163

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Základní umělecké školy Jedovnice. Tisícero krás pro Moravský kras

Recommend Documents