ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLY KOJETICE, MORAVCOVA 26
„ŠKOLA PRO EVROPU“
Předkladatel : Zš a Mš Kojetice Mgr. Pavlína Komeštíková ředitelka školy
č.j. 64/2013 platný od 1.9.2013
OBSAH:
číslo strany
Obsah…………………………………………………………………………………………..………..2 1.
Identifikační údaje…………………………………………………………………..…………...3
2.
Charakteristika školy……………………………………………………………..……………..5
3.
Charakteristika ŠVP………………………………………………..…………………………..17
4.
Učební plán……………………………………………………………...……………………….21
5.
Vzdělávací oblasti a učební osnovy……………………………………………………...….24
(příloha – zvláštní číslování 1–205)
6.
Hodnocení žáků a autoevaluace školy……………………………………...…………...…24
1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE
Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání č.j. 27002/2005-22 Název programu:
Úprava „Škola pro Evropu“ č.j. 64/2013
Název školy: Právní forma :
Základní škola a Mateřská škola Kojetice
Adresa školy:
Moravcova 26, 250 72 Kojetice
Ředitelka:
Mgr. Pavlína Komeštíková
Kontakty: Telefon: E-mail: Web:
315 684 077, 315 984 078
[email protected],
[email protected] www.skolakojetice.cz
příspěvková organizace
Zařazení do sítě škol: IZO: REDIZO: IČO: Zřizovatel:
102 438 064 600 052 044 75031655
Obec Kojetice Lipová 255, 250 72 Kojetice
Kontakty: Telefon: Fax: Starostka: Email: Mistostarosta:
315 684 081 315 689 529 Věra Richtermocová
[email protected] Martin Skalický
Platnost dokumentu od: Verze:
1. 9. 2013 č. 4 – srpen 2013
Podpis ředitelky školy
Razítko školy
2. CHARAKTERISTIKA ŠKOLY 2.1 Historie školy První zmínka o učiteli v Kojeticích je z roku 1665, podotýká se v kronice již výslovně, že: „dáno kantorovi za přepsání register 45 kr." Celých 46 let se zde vyučovalo tam, kde bylo místo. Písemné záznamy potvrzují, že v roce 1717 se vyučovalo ve dvou místnostech domu č. p. 23. Vlastní jednotřídní škola s bytem pro učitele byla postavena roku 1810 na místě pastoušky. Ta ale velmi brzy nestačila do jedné třídy pojmout počet dětí školou povinných. Proto byla roku 1876 pro druhou třídu najata jedna místnost ve vedlejším domě č. p. 24 a roku 1885 byla najata další vedlejší místnost pro třetí třídu. Roku 1891 pak byla postavena trojtřídní škola, která již stačila na plný počet dětí školního obvodu, který tvořily Kojetice, Byškovice, Předboj a Zlonín. V roce 1926 přešly děti ze Zlonína do školy v Líbeznicích a v roce 1937 děti z Byškovic přešly do své nové školy v místě. R. 1671 kronikář V. Honejsek v kronice píše o kantorovi v Kojeticích Václavu Kouřilovi následující: „Ten stěžoval si řečeného roku pánům úředníkům, že sousedé kojetičti dítek svých ku cvičení do školy neposílají". Příštího roku žaloval zase na školní dítky, že „nechtějí se modliti, jsou-li napomenuty od něho na návsi, že ještě více hejskují a jemu kantor-santor přezdívají. A ač je rychtář dosti vytrestá a trdlicí hrozí, ony to všechno sobě na hřbet kladou. Když jde on - kantor - klekání zvonit, nalézá před kostelem umrlčí hlavy z hrobu vyryté. V čas kázání vedou sobě až hanba. Jiné pak na místo kázání hraji za ploty karty. Obzvlášť pak naříkal na děti Žemličkovy. Těch pro jejich lehkomyslnost ve škole ani míti nežádal." Měli to ti první kantoři asi těžší než ti dnešní... nebo ne?? Seznam řídících učitelů a doba jejich působení v kojetické škole
Václav Kouřil Již v roce 1671 byl prvním učitelem v Kojeticích. Melichar Jinkor V roce 1677 byl druhým učitelem v Kojeticích. Po těchto dvou v dalších letech učilo zde přes dvacet učitelů (provisorů, podučitelů). Josef Matějů (1867–1882) Byl prvním řídícím učitelem kojetické školy, v této době se vyučovalo ve třech třídách. Jedna třída byla v budově čp. 26 a dvě třídy v budově čp. 24. Zemřel v roce 1882 ve věku 42 let na TBC (tehdejší nemoc učitelů) a je pochován na kojetickém hřbitově. Josef Fiala (1882–1915) Byl prvním řídícím učitelem ve škole postavené r. 1891. Zemřel v Kojeticích 12. 1. 1915 a je pochován na místním hřbitově vedle svého předchůdce Josefa Matějů. Emil Filipovský (1915–1935) Za jeho působení se v obci rozvíjel po osvobození r. 1918 veškerý veřejný život. Po odchodu do výslužby žil v Poděbradech. Jaroslav Rech (1935–1942 a 1946–1948)
Do naší školy nastoupil 11. září 1911 na místo učitele. Od r. 1918 byl zakládajícím členem vznikajících spolků (ochotnické divadlo, hasiči) a u veškerého veřejného života v obci. Zemřel v r. 1956. Je pochován na místním hřbitově spolu s manželkou, dcerou Věrou a jejím manželem, sochařem Františkem Davidem. František Neužil (1942–1945) Literárně činný učitel. Napsal řadu knih. Žil v Brně. 15. května 1945 byl zvolen prvním předsedou MNV Kojetice. Růžena Jiránková (1948–1964) Plných 16 let zde učila a vedla školu. Škola v těchto letech prošla největší přestavbou a modernizací, byla přistavěna jídelna a kuchyň. Eva Havlíčková (1964–1965) Po dobu jednoho roku byla pověřena vedením školy, poté přešla na školu v Měšicích. Miroslav Kopecký (1965–1976) Na škole působil se svou ženou, také učitelkou, až do odchodu do důchodu. Irena Gottfriedová (1976–1987) V těchto letech došlo k dalšímu modernizování interiéru školy. Jana Matoušová (1987–2006) V roce 2002 byla do budovy školy přesunuta i mateřská škola.
V roce 2003 vznikla příspěvková organizace Základní škola a Mateřská škola Kojetice, která spojovala jednu třídu mateřské školy a dvě třídy základní školy (1.–5. ročník). S platnosti od 1. 9. 2006 jsou v budově školy dvě třídy mateřské školy a jedna třída základní školy (počítá se s vyučováním dvou ročníků). Pavlína Komeštíková Od roku 2007 dosud. Dochází k rozvoji mateřské školy naplněním kapacity školky, následně i školy. Vznikají opět dvě třídy školy (1.–5. ročník). Budova je zateplena, vyměňují se okna. Nová fasáda. Modernizace vybavení školy, vytvoření multimediální a počítačové učebny. Renovace a revitalizace školních zahrad.
2.2 Úplnost a velikost školy ZŠ je málotřídní s pěti postupnými ročníky, dvoutřídní. ZŠ má kapacitu 40 žáků. Mateřská škola je dvoutřídní, má kapacitu 44 dětí a od roku 2008 je stále naplněna. Děti jsou rozděleny podle věku; ve třídě Motýlci jsou mladší děti od 2 do 4 let, ve třídě Berušky jsou děti od 4 do 7 let. Vzhledem k věkovým zvláštnostem a individuálními schopnostem uplatňujeme diferencované formy a metody práce. Z nadstandardní nabídky činností mohou děti využít kroužky, předplavecký a plavecký výcvik, cvičení v hale, pravidelnou návštěvu solné jeskyně a vícedenní pobyt v přírodě. Předškoláci se mohou zúčastnit projektu Školička nanečisto. Provoz školy i školky je od 6:30 do 16:40 hodin. Pedagogičtí a ostatní pracovníci jsou povinni dodržovat pracovní řád.
2.2.1 Vybavení školy Materiální vybavení Škola je postupně vybavována novým nábytkem, multimediální technikou, didaktickými pomůckami, sportovním a relaxačním vybavením a pomůckami k výtvarné a hudební činnosti. V každé učebně je k dispozici průběžně obnovovaná pedagogická a dětská knihovna.
Snažíme se vylepšit a zmodernizovat prostředí školy, abychom zachovali její chod v souladu s měnícími se trendy a současně zachovat tradice místního života v obci.
Prostorové vybavení Škola se nachází na menší návsi obce pod kostelem u zastávky příměstské autobusové dopravy. Tvoří ji jednopodlažní budova obklopená dvěma zahradami a předzahrádkou, samostatně uzamykatelnými. V budově jsou 5 učeben, šatny a jídelna. Na chodbě v přízemí se nachází šatna dětí a šatny žáků. Provoz školy je zorganizován tak, aby byl pro děti a žáky bezpečný a aby byla zajištěna čistota. V přízemí je učebna MŠ mladších dětí, která do 7:30 slouží jako sběrná třída. Naproti šatně MŠ je jídelna, která je společná pro děti i žáky. Jídelna vybavena výškově rozlišenými stoly a židlemi. V přízemí se nachází WC, umývárna a sprcha pro děti. V 1. patře je 1. učebna ZŠ vybavená interaktivní tabulí s dataprojektorem, TV, DVD, kopírkou, 10 PC připojených na server a internet pro žáky, 1 PC pro učitele. V druhé učebně je multiinteraktivní tabule s dataprojektorem, 1 PC pro učitele, domácí kino a 4 PC pro žáky s připojením na internet a server. V 1. patře je WC a umývárna pro žáky i děti. V podkroví je další učebna vybavená interaktivní tabulí a PC pro učitele. Je využívána dětmi i žáky. K dispozici je také CD přehrávač, příruční knihovny, žákovská knihovna, učebnice a učební texty, pomůcky, CD hudba a výukové programy na PC. V MŠ jsou hry, hračky a cvičební pomůcky, učební materiál pro předškoláky. Obě učebny v přízemí jsou vybaveny kopírkou, tiskárnou, PC pro učitele s připojením na internet, televizí, která dokáže zrcadlit i plochu počítače. V jedné učebně MŠ je velký nástěnný tablet s připojením k počítači učitele. Žákovský nábytek je výškově stavitelný nebo výška odpovídá výšce a potřebám žáků. V MŠ je nábytek určený pro děti od 3 do 6 let. Školní zahrada je rozdělena na 2 části, klidová má posezení využívané k četbě, malování a část pozemku slouží k pěstování rostlin a jejich pozorování. V herní části zahrady jsou 2 pískoviště, skluzavka a množství herních prvků s platnou revizí a certifikáty o bezpečnosti. Zahrada slouží i k pěstování ovoce nebo zeleniny. V zahradě je umístěno několik hmyzích domků. Využívané místní sportovní hřiště, neratovická sportovní hala a plavecký bazén v Neratovicích splňují podmínky o bezpečnosti vlastními řády. Mateřská škola je samostatně uzamykatelná, je zde šatna, koupelna a toalety, herny a pracovní koutek. Školní jídelna v přízemí slouží mateřské i základní škole.
Z přízemí lze vstoupit do kotelny a na školní zahradu. Základní školu tvoří dvě samostatné třídy se spojenými ročníky 1. stupně, nacházející se v 1. patře. V jedné ze tříd probíhá ráno a odpoledne školní družina. Nachází se zde rovněž ředitelna, toalety, kabinet a vstup na půdu, kde je kabinet pomůcek a archiv. V zadní části areálu se nachází upravená školní zahrada s pískovištěm, dřevěnými prolézačkami, domečkem na hračky a houpačkami, kterou využívají všechny děti. Zahrada slouží i pro výuku v přírodě.
Technické vybavení Ve výuce i v běžném chodu školy využíváme informační a komunikační technologie, jak již bylo popsáno výše. K tomu žákům i dětem slouží celkem deset počítačů v počítačové učebně, 4 v druhé učebně. Všechny počítače jsou propojeny do počítačové sítě, přes kterou mají žáci i učitelé přístup na internet. Všechny učebny jsou vybaveny interaktivní tabulí. V ředitelně je umístěna kvalitní kopírka s tiskárnou, kterou mohou využívat pedagogové. Ve všech učebnách jsou PC a interaktivní zařízení. Jedna učebna ZŠ i MŠ je vybavena kopírkou. Dětem slouží také DVD, videa, barevné televizory a radiomagnetofony s CD. Používá se i připojení k veřejným kanálům.
Hygienické vybavení Dodržování pitného režimu pracovníků školy i žáků zajišťuje školní jídelna. V učebnách školky jsou umístěny nerezové várnice s nápoji. Žáci si mohou nosit i vlastní pití. Samozřejmostí je sociální zázemí v přízemí a v prvním patře budovy.
2.3 Charakteristika pedagogického sboru Pedagogický sbor tvoří ředitelka, dvě učitelky ZŠ, vychovatelka ŠD a čtyři učitelky MŠ. Ve sboru je jeden pedagog s aprobací učitelství pro 1. stupeň a pro výuku angličtiny, jeden pedagog s kvalifikací pro speciální pedagogiku a jeden studující učitelství pro 1. stupeň ZŠ. Vychovatelka ŠD je zároveň je i učitelkou v MŠ. Dva pedagogové mají středoškolské vzdělání a pedagogickou praxi, ostatní pedagogové si doplňují pedagogická studia nebo mají vzdělání vyšší odborné nebo VŠ.
Škola i pedagogové se dle časových možností snaží o další vzdělávání pedagogických pracovníků. Hlavními oblastmi DVPP jsou anglický jazyk, psychologie, pedagogika, sociální výchova, moderní metody v didaktice předmětů a práce na počítači a řízení školy. Všichni pedagogové mají alespoň základní znalosti práce na PC, dva jsou školeni v obsluze interaktivní tabule. Pedagogický sbor usiluje o odbornost speciálního pedagoga dalším studiem na příslušné škole.
2.4 Charakteristika žáků Žáci školy pocházejí z Kojetic, Měšic, Předboje, Bořanovic a Neratovic. Po ukončení pátého ročníku většina žáků přestupuje do úplné školy v Neratovicích nebo v Líbeznicích. Vybrané žáky připravujeme k přijímacím zkouškám na Gymnázium Františka Palackého v Neratovicích. S těmito školami úzce spolupracujeme.
2.5 Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce Téma projektů volí vyučující podle věkových skupin, podle náplně učiva nebo reagují na aktuální dění ve společnosti. Některé projekty jsou třídní. O zapojení třídy do školního projektu se rozhodují žáci se svým třídním učitelem. Vzhledem k počtu žáků ale bývá většina projektů celoškolních a zúčastňují se jich i děti z mateřské školy. Od 1. 9. 2010 se naše škola zapojila do projektu Evropské unie „Moderní vzdělávání“. Zaměřujeme se na posílení čtenářské gramotnosti, matematických kompetencí a využívání informačních technologií ve výuce. Pořídili jsme interaktivní tabuli, kterou používáme pro práci s interaktivními učebnicemi a výukovými programy. Žáci si mohou připravit vlastní úlohy ve Smart notebooku. Přes NAEP hledáme partnerské školy. V rámci programu Comenius se chceme zapojit do mezinárodní spolupráce, která obohatí naše žáky nejen jazykově, ale i multikulturně. Jsme zařazeni i do projektu eTwinning, kde spolupracujeme s kolegy z EU. V Evropskému sociálním fondu (ESF) se snažíme získat další zdroje v operačních programech (OP) Lidské zdroje a zaměstnanost nebo OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
Školní projekty Poznáváme okolní přírodu – rostliny z našich zahrad a polí
Drakiáda – pouštění draků při příznivém – větrném počasí Dýně – praktická dílna pro děti a jejich rodiče – výroba ozdobných dýní Strašidla Alow ween /dovnitř – strašidelná stezka odvahy naší školou v podzimní podvečer Podzimníček – přehlídka vyrobených skřítků Tvořivé dílny – tématické odpoledne – keramika pro dospělé, pletení adventních věnců, korálkování, découpage Adventní jarmark – prodej výrobků z Tvořivých dílen Školička nanečisto – souvislá předškolní příprava a porovnávání vlastních pokroků Muzejní život – tématická interaktivní výuka v Regionálním muzeu Mělník Rozsvícení vánočního stromečku – zpěv koled, hra na flétnu, kytaru Vánoční besídka – tvorba a předvedení veřejného vystoupení pro rodiče a ostatní občany Tříkrálová sbírka – pomoc Charitě Neratovice – koledování žáků v Kojeticích Lyžařský den – v případě nekonání zimní školy v přírodě jednodenní výlet do hor Bruslařský den – návštěva zimního stadiónu v Neratovicích Cyklistický den – výlet na kolech na letní švp nebo v naší lokalitě Vítání nových budoucích spolužáků - občánků – básničky, ukolébavky Zastavení se seniory – zpěv, poezie, dětská hudební produkce Ve zdravém těle zdravý duch – škola v přírodě – ozdravný a poznávací pobyt Velikonoce - zdobení kraslic, tradice, výzdoba školy Kojetice – můj domov – úklid obce a okolí, návštěva obecního úřadu Sportovně čarodějný den – soutěž o nejlepší čarodějnici, soutěživé klání, opékání Obdarováváme své blízké – Den matek (keramika, vyšívání, význam rodiny) Kam za kulturou - návštěva divadla, kina Veselme se – Den dětí Poznejme svou vlast i svět – výlety do blízkého okolí i vzdálených oblastí Voda, základ života, ekologie – návštěva soutoku Labe s Vltavou, vodojem, zdejší potok Barevný týden – projekty ve znamení jedné barvy Národní den – poznávání tradic vybraného národa Den Země – ekologický projekt k zachování přírodního bohatství
Cvičení v přírodě – vycházka do okolí školy, plnění úkolů ve vztahu k přírodě Naše obec – můj kraj – návštěva různých institucí v regionu Lidové zvyky a tradice – tvořivé dílny, návštěvy kulturních představení, výstavy Bezpečnost na silnici a první pomoc – besedy s příslušníky policie, film, zapojení do soutěže Mladý zdravotník Den v knihovně – beseda o knížkách v knihovnách Les – program Polabí na naučné stezce, úklidové práce, ochrana přírody Sportovní den – turnaj v míčových sportech, sportovní olympiáda Praha – vzdělávací exkurze Branný kurz – modelové situace při ohrožení Staročeský jarmark – přípravy výrobků do vlastního stánku na Svatovítské pouti – vystoupení dětí a žáků s recitací, tanečky, divadlem / muzikálem na veřejnosti Den Slabikáře – praktické ukázky osvojení si techniky čtení v 1. ročníku před rodiči Příroda v zimě – vycházka do okolí školy / zimní sportovní vyžití na kopečku před školou Cesty za kulturou – vybrané divadelní představení Cesta do historie – beseda s kronikářem apod. Den zdraví Školní časopis – volitelný Pobyty v přírodě – švp – školy v přírodě
2.6 Spolupráce s rodiči a jinými subjekty Rodiče dostávají informace o výsledcích vzdělávání prostřednictvím žákovských knížek, na třídních schůzkách, konzultačních hodinách, případně osobně či telefonicky dle přání rodičů (zák. zástupců). Na základě zákona č. 561/2004 Sb.[1] § 167 a §168 zřizovatel zřizuje Školskou radu. Ve Školské radě zastupují školu 2 členové zvolení pedagogickými pracovníky školy.
V oblasti environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty škola spolupracuje se správou CHKO Kokořínsko, Černínsko, Mratínský potok. V oblasti kulturních a sportovních akcí spolupracuje škola s obecním úřadem, TJ Jiskra Kojetice, Restaurací a bowlingem U Antonína, Sokolem Libiš, Plaveckým bazénem Neratovice, Hasiči Neratovice, Policií Mělník, Neratovice. Dále úzce spolupracujeme se ZŠ a MŠ Řepín, MŠ Čakovičky, MŠ Libiš, ZŠ Libiš, ZŠ Neratovice, ZŠ Líbeznice, ZŠ Mělník, GFP Neratovice a PPP Praha východ, SPC St. Boleslav. [1] Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) ze dne 24. září 2004 s platností od 1. ledna 2005.
2.7 Servisní služby Školní družina Školní družina zajišťuje výchovu mimo vyučování. ŠD není pokračováním školního vyučování, ani ho nikterak nenahrazuje. Hlavním posláním je zabezpečení zájmové činnosti, odpočinku a rekreace žáků. Vhodné střídání práce a odpočinku přispívá k odstranění únavy z předchozí školní činnosti, učí žáky ušlechtilé zábavě, pomáhá uspokojovat a rozvíjet jejich kulturní potřeby a rozmanité zájmy. Mimo činnosti výchovně vzdělávací plní ŠD funkci sociální, tzn. dohled nad žáky po určitou dobu před nebo po skončení vyučování. V rámci ŠD mají děti nabídku zájmových kroužků. Zájmové kroužky: Angličtina Informatika - počítače Výtvarný kroužek Turistický kroužek Keramika Flétnička Vaření
Taneční – orientální tanec Sportovní kroužek Triatlon Zumbička Přírodovědný kroužek Žurnalistika Tvořivé ruce
3. CHARAKTERISTIKA ŠVP 3.1 Co chceme a kam směřujeme Zaměřujeme se na rozvoj emocionální inteligence, snažíme se vést děti k uznávání přiměřeně správných životních hodnot, k získávání osobnostních postojů. Klademe důraz na rovnováhu mezi psychickými a somatickými projevy. Prostředkem je nám místo, kde žijeme, bydlíme. Snažíme se, aby měly děti toto místo rády, aby bylo jejich pevným bodem, ke kterému mají hezký vztah. I když zde třeba nebudou žít celý život, rády se sem budou vracet, a to nejen kvůli místu samotnému, ale i kvůli zážitkům a lidem s nimi spojenými. Co se děje u nás, je jedinečné, a zároveň se toto děje podobně i jinde, v jiných vsích i městech, státech. Od známého, našeho, k obecnému. Od malého k většímu. Od dětství k dospělosti.
3.2 Zaměření školy Škola je zaměřena na: -
vztah k obci, vztahy mezi lidmi, rodinnou atmosféru, úctu, hodnoty, tradice, pochopení individualit dodržování pravidel, návyků, zdravý životní styl získávání co největší samostatnosti (dětství – dospělost), udržení tempa s městy (technika, cizí jazyk)
3.3 Výchovně vzdělávací prostředky Chceme toho dosáhnout takto: -
zavádět do efektivní metody výuky, jako je skupinové (kooperativní) a projektové vyučování, kterými vedeme žáky k týmové práci, k vzájemné pomoci, sounáležitosti a vzájemnému respektu klást důraz na všeobecné a rovné vzdělání pro všechny, neboť pro úspěšný rozvoj dítěte má velký význam život v populačně přirozené skupině (ve skupině jsou zastoupeni žáci s různými vlohami, nadáním a vlastnostmi) nechceme preferovat jen intelektuální nadání, ale chceme stejně podporovat žáky i s jiným druhem nadání, jako je hudební, pohybové, manuální, estetické apod. provádět rozumnou integraci méně nadaných dětí a dětí se zdrav. postižením či znevýhodněním ve třídách základní školy s ostatními dětmi preferovat sport, vést žáky ke zdravému životnímu stylu, správným hygienickým a stravovacím návykům vést žáky k dodržování stanovených pravidel, zejména pravidel školního řádu chceme učit žáky takovým znalostem a dovednostem, které budou dobře uplatnitelné v životě, tzn. Vyžadujeme méně encyklopedických poznatků a klademe důraz na činnostní učení se zaměřením na praxi vést žáky k účelnému využívání komunikačních a informačních technologií, pracovat s výpočetní technikou ve všech předmětech, podporovat výuku na počítačích a jejich využití např. při vydávání školního časopisu vést žáky k základům komunikace v angličtině, schopnosti domluvit se bez studu, zdravě sebevědomě
3.4 Výchovné a vzdělávací strategie Cíle základního vzdělávání Cíl 1. Umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení 2. Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů 3. Vést žáky k všestranné, účinné a otevřené komunikaci 4. Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých 5. Připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a plnili své povinnosti 6. Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost, empatii, solidaritu a dobré mezilidské vztahy, dobré vztahy k sobě samým, k svému prostředí i k přírodě 7. Učit žáky aktivně rozvíjet a chránit své fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně zodpovědný 8. Vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je žít společně s ostatními lidmi 9. Pomáhat žákům poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnostmi a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci
Klíčové kompetence Klíčové kompetence mají žákům pomáhat při získávání základu všeobecného vzdělávání. Úroveň klíčových kompetencí získaných na základní škole není konečná, ale tvoří základ pro další celoživotní učení a orientaci v každodenním praktickém životě. KOMPETENCE K UČENÍ – umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení
Během výuky klademe důraz na čtení s porozuměním, práci s textem, vyhledávání informací. Žáky vedeme k sebehodnocení. Individuálním přístupem k žákům maximalizujeme jejich šanci prožít úspěch. Žákům umožňujeme ve vhodných případech realizovat vlastní nápady, je podněcována jejich tvořivost. Podporujeme účast v různých soutěžích. Učíme se vytvářet takové situace, v nichž má žák radost z učení pro samotné učení a pro jeho další přínos. KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMU – podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů
Výuka je vedena tak, aby žáci hledali různá řešení problému a svoje řešení si dokázali obhájit. Ve vhodných oblastech vzdělávání používáme netradiční úlohy (Scio). Při výuce motivujeme žáky v co největší míře problémovými úlohami z praktického života. Žáci si postupně zdokonalují kompetenci práce s informacemi ze všech možných zdrojů, ústních, tištěných mediálních a počítačových, včetně internetu, aby je uměli vyhledávat, třídit a vhodným způsobem využívat. Žáci jsou vedeni úměrně věku k používání internetu. Podle svých schopností a dovedností se žáci zapojují do soutěží. Starší žáci připravují různé aktivity pro mladší spolužáky (divadlo, soutěže, dopravní výchova). Děti vedeme k aktivnímu podílení se na všech fázích činnosti; na plánování, přípravě, realizaci i hodnocení. KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ – vést žáky k všestranné a účinné komunikaci
Vedeme žáky ke vhodné komunikaci se spolužáky, s učiteli a ostatními dospělými ve škole i mimo školu. Učíme žáky obhajovat a argumentovat vhodnou formou svůj vlastní názor a zároveň poslouchat názor jiných. Začleňujeme metody kooperativního učení a jejich prostřednictvím vedeme děti ke spolupráci při vyučování. Podporujeme komunikaci s jinými školami . KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ - rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci vlastní a druhých
Během vzdělávání mimo jiné používáme skupinovou práci žáků, vzájemnou pomoc při učení. Sociální kompetence rozvíjíme v praktických cvičeních a úkolech (např. při TV). Usilujeme, aby žáci prokázali schopnost střídat role ve skupině. Vedeme je k respektování společně dohodnutých pravidel chování, na jejichž formulaci se sami podílejí. Učíme je zároveň odmítavému postoji ke všemu, co narušuje dobré vztahy. Chceme žáky naučit základům kooperace a týmové práce. KOMPETENCE OBČANSKÉ- připravovat žáky jako svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňující svá práva a plnící své povinnosti
Ve třídních kolektivech žáci společně stanovují pravidla chování. Školní řád navazuje na pravidla chování vytvořená ve třídách. Je kladen důraz na environmentální výchovu. Žáky vedeme k třídění odpadů. Při ozdravných pobytech v přírodě se žáci chovají jako zodpovědné osoby. KOMPETENCE PRACOVNÍ - pomáhat žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti i reálné možnosti a uplatňovat získané vědomosti a dovednosti při profesní orientaci
Žáky motivujeme k aktivnímu zapojení do oblasti Svět práce. Vedeme je k objektivnímu sebehodnocení a posouzení s reálnými možnostmi při profesní orientaci. Výuku doplňujeme o praktické exkurze.
3.5 Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (žáci se specifickými poruchami učení)
Žáci, u kterých se projevují příznaky některé ze specifických vývojových poruch učení, posíláme se souhlasem rodičů na vyšetření do pedagogicko-psychologické poradny. Na základě vyšetření a doporučení poradny pak s nimi individuálně pracujeme. V případě, že pedagogicko-psychologická poradna nebo speciálně pedagogické centrum diagnostikuje vývojovou poruchu učení, je na žádost zákonných zástupců dítěte vypracován individuální vzdělávací plán, podle kterého se s dítětem v průběhu školního roku pracuje. Při klasifikaci těchto dětí přihlížíme k vývojové poruše a hodnotíme s tolerancí. Vzdělávání žáků mimořádně nadaných
Zařazení nadaných žáků do základního vzdělávání vyžaduje od učitelů náročnější přípravu na vyučování v jednotlivých předmětech. Pro tyto žáky je zapotřebí zvýšené motivace k rozšiřování základního učiva do hloubky především v těch vyučovacích předmětech, které reprezentují nadání dítěte. Umožňujeme jim pracovat na počítači (vzdělávací programy), individuálně pracovat s naučnou literaturou (hlavolamy, kvízy, záhady, problémové úlohy), spolupracovat s vyššími ročníky. Jsou jim zadávány náročnější samostatné úkoly. Usměrňujeme žáky v osobnostní výchově, vedeme je k rovnému přístupu k méně nadaným spolužákům, k toleranci a ochotě pomáhat slabším.
4. UČEBNÍ PLÁN 1. ročník
Oblasti
Předměty
2. ročník
3. ročník
4. ročník
5. ročník počet počet počet počet počet hodin/ hodin/ hodin/ hodin/ hodin/ disponibilní disponibilní disponibilní disponibilní disponibilní hodiny hodiny hodiny hodiny hodiny
1. – 5. ročník
1. – 5. ročník disponibilní hodiny
Český jazyk
8/1
8/1
7/0
7/0
7/0
37
2
Anglický jazyk
0/1
0/1
3/0
3/0
3/0
11
2
Matematika a její aplikace
Matematika
4/0
4/1
4/0
4/1
4/1
23
3
Informační a komunikační technologie
Informatika
0/1
0/1
0/1
0/1
1/0
5
4
Prvouka
2/0
2/0
2/0
0
0
Vlastivěda
0
0
0
1/1
2/0
14
2
Přírodověda
0
0
0
1/1
2/0
Hudební výchova
1/0
1/0
1/0
1/0
1/0
Výtvarná výchova
1/0
1/0
1/1
2/0
2/0
13
1
Člověk a zdraví
Tělesná výchova
2/0
2/0
2/0
2/0
2/0
10
0
Člověk a svět práce
Pracovní činnosti
1/0
1/0
1/0
1/0
1/0
5
0
21/3
22/4
22/2
26/4
26/1
118
14
Jazyk a jazyková komunikace
Člověk a jeho svět
Umění a kultura
Časová dotace
Poznámky k učebnímu plánu V 1. a 2. ročníku je navýšena o 1 hodinu týdně časová dotace vyučovacího předmětu český jazyk. Dle zájmu rodičů i žáků máme zařazenu výuku anglického jazyka od 1. ročníku, a to s časovou dotací 2 hodiny týdně v 1. ročníku a 1 hodina týdně ve 2. ročníku. Časová dotace vyučovacího předmětu matematika je navýšena ve 2., 4. a 5. ročníku o 1 hodinu. Vzhledem k vybavení školy multimediální technikou zajišťujeme výuku informatiky již od 1.ročníku. V oblasti člověk a jeho svět je navýšena časová dotace o 1 hodinu přírodovědy a 1 hodinu vlastivědy ve 4. ročníku. Tento ročník je z organizačních důvodů spojen s 5. ročníkem; díky navýšení časové dotace mohou být všechny hodiny
Průřezová témata Průřezová témata jsou realizována především formou integrace do normální výuky. Průřezové téma Osobnostní a sociální výchova je na 1. stupni běžnou součástí výuky. Blíže je integrace vyjádřena v učebních osnovách jednotlivých výučovacích předmětů 1. stupně. 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Osobnostní a sociální výchova Výchova demokratického občana Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Multikulturní výchova Environmentální výchova Mediální výchova
1.OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA - OSV Osobnostní rozvoj – rozvoj schopností poznávání, sebepoznávání, seberegulace, psychohygiena, kreativita
Sociální rozvoj – poznávání lidí, mezilidské vztahy, komunikace, kooperace Morální rozvoj – řešení problémů a rozhodovací dovednosti, hodnoty, postoje 2. VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA - VDO Občanská společnost a škola; občan, občanská společnost a stát; formy účasti občanů v politice, principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování 3. VÝCHOVA MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH - EGS Evropa a svět – zájem o Evropu a svět, objevujeme Evropu a svět, já – Evropan 4. MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA - MKV Kulturní rozdíly, lidské vztahy, etnický původ, principy solidarity 5. ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA - EV Ekosystémy, základní podmínky života, lidské aktivity a problémy životního prostředí, vztah člověka k prostředí 6. MEDIÁLNÍ VÝCHOVA - MDV Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení (hodnocení, vlastní úsudek), interpretace vztahu mediálních sdělení a reality, stavba mediálních sdělení, vnímání autora mediálních sdělení, fungování a vliv médií ve společnosti, tvorba mediálního sdělení, práce v realizačním týmu
5. Vzdělávací oblasti a učební osnovy Viz zvláštní příloha
6. Hodnocení žáků a autoevaluace školy 6.1 Sebehodnocení Žák se prostřednictvím učitelova hodnocení postupně učí, jaké jsou meze a perspektivy jeho výkonu, sféry jeho úspěchů a úspěšného uplatnění. Vyučující vytváří vhodné prostředí a příležitosti, aby žák mohl poučeně a objektivně hodnotit sebe a svoji práci. Oba názory jsou průběžně konfrontovány. Učitel a žák na konci klasifikačního období společně hodnotí průběh výkonů žáka tak, aby se shodli na výsledné známce. Autonomní hodnocení se nesmí stát prostředkem nátlaku na učitele. Cílem je ideální shoda obou hodnocení tak, aby byla pro žáka motivační do dalšího období.
6.2 Postup do dalšího ročníku Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.
6.3 Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků 6.3.1 Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou 6.3.1.1 Zásady hodnocení průběhu a výsledku vzdělávání 1. Hodnocení žáka je organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení. 2. Za první a druhé pololetí vydává škola žákovi vysvědčení.
3. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady, a to po projednání v pedagogické radě. 4. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání. 5. Klasifikace je jednou z forem hodnocení, její výsledky se vyjadřují stanovenou stupnicí. 6. Ve výchovně vzdělávacím procesu se uskutečňuje klasifikace průběžná a celková. 7. Průběžná klasifikace se uplatňuje při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka. 8. Klasifikace souhrnného prospěchu se provádí na konci každého pololetí a není aritmetickým průměrem běžné klasifikace. 9. Při hodnocení žáka klasifikací jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. 10. Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech. 11. Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. 12. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. 13. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný klasifikační stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě.
14. Ohodnocením výkonu žáka klasifikačním stupněm posuzuje učitel výsledky práce objektivně a přiměřeně náročně. 15. Pro určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Přihlíží se i ke snaživosti a pečlivosti žáka, k jeho individuálním schopnostem a zájmům. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru a klasifikace za příslušné období. 16. Ředitel školy je povinen působit na sjednocování klasifikačních měřítek všech učitelů. 17. Zákonní zástupci žáka jsou o prospěchu žáka informováni třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů: - průběžně prostřednictvím žákovské knížky, - před koncem každého čtvrtletí (klasifikační období), - případně kdykoliv na požádání zákonných zástupců žáka. V případě mimořádného zhoršení prospěchu informuje učitel zákonné zástupce žáka bezprostředně a prokazatelným způsobem. Případy zaostávání žáků v učení se projednají v pedagogické radě. 18. Žáci školy, kteří po dobu nemoci nejméně tři měsíce před koncem klasifikačního období navštěvovali školu při zdravotnickém zařízení a byli tam klasifikováni za pololetí ze všech, popřípadě jen z některých předmětů, se po návratu do kmenové školy znovu nezkoušejí a neklasifikují. Jejich klasifikace ze školy při zdravotnickém zařízení v předmětech, ve kterých byli klasifikováni, je závazná. V předmětech, ve kterých nebyli vyučováni, se neklasifikují. 19. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ve všech povinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka. 20. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
21. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. 22. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. 23. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů. 24. Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti. 25. V pátém ročníku zpracuje třídní učitel výstupní hodnocení žáka, jestliže se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole.
6.3.1.2 Zásady pro hodnocení chování ve škole 1. Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě. 2. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel slušného chování a dodržování vnitřního řádu školy během klasifikačního období.
3. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná. 4. Škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování ve škole a při akcích organizovaných školou. 5. Nedostatky v chování žáků se projednávají v pedagogické radě. 6. Zákonní zástupci žáka jsou o chování žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů: - průběžně prostřednictvím žákovské knížky, - před koncem každého čtvrtletí (klasifikační období), - okamžitě v případně mimořádného porušení školního řádu. 6.3.1.3 Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků 1. Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků. 2. Sebehodnocením se posiluje sebeúcta a sebevědomí žáků. 3. Chybu je potřeba chápat jako přirozenou věc v procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat. Chyba je důležitý prostředek učení. 4. Při sebehodnocení se žák snaží popsat: - co se mu daří, - co mu ještě nejde, - jak bude pokračovat dál. 5. Při školní práci vedeme žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky.
6. Známky nejsou jediným zdrojem motivace. 3 Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristiku, včetně předem stanovených kritérií 6.3.2 Stupně hodnocení prospěchu 1. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu: 1 – výborný, 2 – chvalitebný, 3 – dobrý, 4 – dostatečný, 5 – nedostatečný. 2. Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin: - předměty s převahou teoretického zaměření, - předměty s převahou praktických činností a - předměty s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření. Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu. V průběžném hodnocení všech předmětů lze žáky v rámci objektivity hodnotit mezistupněm, hodnotu mají stejnou obě uvedené známky. 6.3.2.1 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika. Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:
- ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti, - schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí, - kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost, - aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim, - přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu, - kvalita výsledků činností, - osvojení účinných metod samostatného studia. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Stupeň 3 (dobrý)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti.V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat. 6.3.2.2 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření. Převahu praktické činnosti mají v základní škole pracovní vyučování, praktika, základy techniky, domácí nauky.
Při klasifikaci v uvedených předmětech s převahou praktického zaměření v souladu s požadavky učebních osnov se hodnotí: - vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem, - osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce, - využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech, - aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech, - kvalita výsledků činností, - organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti, - dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí, - hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci, - obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele. Stupeň 3 (dobrý)
Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků. 6.3.2.3 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova a zpěv, tělesná a sportovní výchova.
Žák zařazený do zvláštní tělesné výchovy se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu. Při klasifikaci v předmětech s převahou výchovného zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí: - stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu, - osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace, - poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti, - kvalita projevu, - vztah žáka k činnostem a zájem o ně, - estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti, - v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná, tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost. Stupeň 3 (dobrý) Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich
aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečně aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 4 (dostatečný) Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. 6.3.2.4 Stupně hodnocení chování (1) Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni: a) 1 – velmi dobré, b) 2 – uspokojivé, c) 3 – neuspokojivé. Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující: Stupeň 1 (velmi dobré) Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Stupeň 2 (uspokojivé) Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustil závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků. Zpravidla se přes
důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. Stupeň 3 (neuspokojivé) Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopouětí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků. 6.3.3 Zásady pro používání slovního hodnocení v souladu s § 15 odst. 2 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, včetně předem stanovených kritérií 1. O slovním hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě. 2. Třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní hodnocení na klasifikaci nebo klasifikaci na slovní hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. 3. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení na klasifikaci pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání. 4. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. 5. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ve vztahu ke svému věku a k svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v
souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.
6.4 Autoevaluace školy Autoevaluace – vnitřní hodnocení školy napomáhá ke zkvalitnění a zefektivnění vzdělávání a výchovy ve škole. Vnitřní hodnocení školy stanoví § 11 a §12 zákona č. 561/2004 Sb. (školského zákona) a vyhláška č. 15/2005 Sb., kterou se stanovují náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy. Oblasti autoevaluace: • • • • • •
materiální, technické, ekonomické, hygienické a další podmínky ke vzdělávání průběh vzdělávání školní klima a vzájemné vztahy s rodiči a místní komunitou výsledky vzdělávání řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků soulad realizovaného školního vzdělávacího programu s rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání
Cíle a kritéria autoevaluace: Cílem autoevaluace školy je zjistit aktuální informace o stavu školy a tím získat podklady pro plánování a realizaci jejího dalšího rozvoje. Kritéria autoevaluace jsou určována pro jednotlivé dílčí cíle, které si škola stanovuje na každý školní rok. Nástroje autoevaluace: • • •
rozbor dokumentace školy rozhovory s učiteli a s rodiči dotazníky pro rodiče, žáky a učitele
• •
srovnávací prověrky, dovednostní testy hospitace
Časové rozvržení autoevaluačních činností: • • • • • •
hospitační činnost – v průběhu celého škol. roku sebehodnocení práce učitelů a hodnocení ředitelem školy za minulý školní rok – začátek škol. roku projednání struktury vlastního hodnocení školy s pedagogickou radou (§ 9 vyhlášky č.15/2005 Sb.) – do konce září projednání vlastního hodnocení školy za uplynulý předchozí školní rok v pedagogické radě – do konce října srovnávací prověrky – průběžně celý škol. rok dotazníky na klima školy – 1x za 2 roky
Průběžně: rozhovory s učiteli a žáky, výstupy z jednání školské rady
