Digitální výzva pro Evropu

Digitální výzva pro Evropu Příspěvek Komise k zasedání Evropské rady ve dnech 24. a 25. října 2013

PŘÍSPĚVEK KOMISE K JEDNÁNÍ EVROPSKÉ RADY V ŘÍJNU 2013 O DIGITÁLNÍ EKONOMICE

Moderní elektronické komunikace a on-line služby, včetně elektronické veřejné správy, jsou významným hnacím motorem změn v našich ekonomikách a společnosti. Pomáhají podporovat růst a zaměstnanost, produktivitu, úspory veřejných výdajů a spokojenost spotřebitelů, nabízejí nové příležitosti pro osobní vyjádření a jsou také samy o sobě důležitými hospodářskými odvětvími. Digitální ekonomika může přispět k růstu evropského průmyslu, zajistit infrastrukturu pro budoucí podniky a podpořit růst nových začínajících podniků. Dokonce i v době vysoké nezaměstnanosti se díky internetu daří vytvářet pět pracovních míst na každá dvě ztracená místa.1 Podporou rychlého rozvoje jednotného digitálního trhu může Evropa do roku 2020 zvýšit své HDP o 4 % a evropské veřejné orgány mohou přechodem na elektronickou veřejnou správu dosáhnout snížení nákladů o 15–20 %2. Jednotný trh a digitální ekonomika se navzájem posilují. Nákup zboží a služeb je mnohem jednodušší na internetu, kde je však také možné snáze rozpoznat, kdy jednotný trh nefunguje, a uvědomit si náklady související s fragmentací trhu. Evropský telekomunikační trh nefunguje tak, jak by měl. Spojené státy a Čína mají na rozdíl od EU sjednocené telekomunikační trhy, na něž připadá 315 a 1 350 milionů zákazníků, kteří využívají služeb 3 nebo 4 operátorů, pro něž platí jednotná pravidla. Evropský telekomunikační trh je naproti tomu stále rozdělen státními hranicemi a evropské společnosti nehrají na internetu příliš významnou roli. Vedoucí postavení v rámci internetové ekonomiky patří jiným než evropským internetovým platformám, např. platformě Google, Apple, Amazon či Baidu, které se zároveň řadí mezi největší společnosti na světě. Evropa zaujímala vedoucí pozici v minulosti a má řadu odvětví informačních a komunikačních technologií globálního významu. Přišla s inovacemi, pokud jde o aplikace ve zdravotnictví, technologie inteligentních měst, elektronické veřejné služby a veřejně přístupné údaje. Má velký potenciál podpořit svůj růst a konkurenceschopnost, ale v současné době zaostává za dalšími světovými špičkami v této oblasti. Evropa nutně potřebuje rozhodné kroky k obnovení dynamiky v tomto nanejvýš důležitém odvětví. Na svém zasedání na jaře 2013 Evropská rada zdůraznila význam jednotného digitálního trhu pro růst a vyzvala Komisi, aby předložila konkrétní opatření s cílem tento trh co nejdříve vytvořit. Aby se tak mohlo stát, před koncem současného volebního období je nutné přijmout příslušná legislativní opatření. Komise předložila návrh nařízení, kterým se má odstranit řada překážek pro jednotný trh v oblasti telekomunikací, a na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady čeká rovněž několik dalších legislativních návrhů bezprostředního významu pro digitální ekonomiku – od on-line platebních služeb po pravidla pro ochranu údajů. Seznam uvedených návrhů naleznete v příloze tohoto dokumentu. Celkově mají tyto návrhy za cíl řešit konkrétní nedostatky na jednotném digitálním trhu, jež jsou stručně popsány níže.

1. Podpora zavádění elektronického obchodu a elektronických služeb Evropská unie by chtěla z dlouhodobějšího hlediska zajistit, aby mohli podniky a spotřebitelé nakupovat a prodávat na internetu stejně jako na lokálních trzích a aby všechny služby, 1 2

„Internet Matters“, McKinsey 2011. „Public Services Online“, srovnávací zpráva k elektronické veřejné správě vypracovaná pro Evropskou komisi, ISBN 978-92-7929949-0.

informace, administrativní formality a tvůrčí obsah byly k dispozici on-line. Potenciál on-line služeb by měl být plně využíván v rámci realizace cílů strategie Evropa 2020. Elektronický obchod Elektronický obchod v některých členských státech rychle roste. V letech 2011–2012 se v hodnotovém vyjádření zvýšil v průměru o 20 %3. Nedostatečně rozvinutý je v EU však stále přeshraniční elektronický obchod. I když v roce 2012 na internetu nakupovalo 45 % spotřebitelů, pouze 11 % z nich tak učinilo přes hranice.4 Vzhledem ke vzrůstající závislosti ekonomiky na internetu se jedná o stále závažnější překážku rozvoje jednotného trhu obecně. Pro malé a střední podniky elektronický obchod představuje příležitost rozšířit své aktivity za regionální a státní hranice, ale staví před ně také větší výzvy a zvyšuje konkurenční tlak. Maloobchodníci si stěžují na potíže a vyšší náklady v důsledku různých daňových předpisů a smluvního práva, vyšší poplatky za přeshraniční dodávky a omezení, jež na přeshraniční transakce uplatňují dodavatelé5. Více elektronického obchodu by vytvořilo zisky pro spotřebitele ve výši přibližně 204 miliard EUR (1,7 % evropského HDP), pokud by elektronický obchod dosáhl 15 % maloobchodního prodeje a pokud by byly odstraněny překážky pro jednotný trh6. Ve svém akčním plánu pro elektronický obchod7 z roku 2012 Komise stanovila pět priorit s cílem řešit zbývající překážky rozvoje digitálních služeb: – – – – –

vypracování právních předpisů pro usnadnění přeshraničních nabídek on-line produktů a služeb, vetší informovanost hospodářských subjektů a ochrana spotřebitele, zajištění spolehlivých a účinných systémů plateb a dodání, boj proti zneužívání a lepší řešení sporů, zavádění vysokorychlostních sítí a pokročilých technologických řešení.

V dubnu letošního roku byla předložena zpráva o aktuálním stavu provádění tohoto akčního plánu. V akčním plánu Podnikání 2020 byly představeny zvláštní kroky ke zvýšení nabídky elektronických služeb. Jejich cílem je posilování dovedností potřebných v digitálním věku a podpora podnikatelů na internetu. Elektronické platby Elektronické platby mají pro účinné fungování jednotného digitálního trhu zásadní význam. Při rozhodování, zda nakupovat na internetu, jsou klíčovými faktory náklady, pohodlí a bezpečnost provádění plateb on-line. V roce 2009 nenakupovalo on-line 35 % uživatelů internetu právě kvůli pochybnostem ohledně bezpečnosti plateb8. Provozování plateb je navíc samo o sobě slibným hospodářským odvětvím. Nevyužitá poptávka po mobilních platbách v EU byla v roce 2012 odhadnuta přibližně na 50 miliard EUR9. Co je rovněž důležité, používání bezhotovostních 3

Zpráva „Europe B2C E-Commerce and Online Payment Report 2013“, Ecommerce Europe, na niž se odkazuje v pracovním dokumentu útvarů Komise „The consumer conditions scoreboard. Consumers at home in the single market“, SWD(2013) 291 final, červenec 2013. 4 Eurostat, průzkum využívání IKT jednotlivci v domácnostech v rámci Společenství. 5 Bleskový průzkum Eurobarometr 359. 6 „Consumer market study on the functioning of e-commerce“, Civic Consulting (2011) – studie vypracovaná pro Výkonnou agenturu pro zdraví a spotřebitele jménem GŘ pro zdraví a ochranu spotřebitele. 7 Sdělení Komise „Soudržný rámec pro posílení důvěry v jednotný digitální trh elektronického obchodu a on-line služeb“, KOM(2011) 942 v konečném znění. 8 Průzkum domácností Eurostat Household Survey (2009), na který se odkazuje ve sdělení Komise o elektronickém obchodu. 9 „The 2011-2016 Outlook for Mobile Payment (mobile Money) Services in Africa, Europe & the Middle East“, Icon Group International (2011). Údaje v USD byly přepočteny na základě kurzu 1,3 USD/EUR. 2

platebních metod pomáhá zamezit podvodům a daňovým únikům, jak poznaly členské státy, které u částek přesahujících určitou výši zavedly povinnost platit elektronickými prostředky (úhrady, přímé inkaso, platební karty). Trh plateb v EU je nicméně roztříštěný a nákladný. Podle odhadů Evropské centrální banky představují náklady na platby v EU pro společnost a jednotlivce 1,2 % HDP čili 156 miliard EUR ročně10. V návaznosti na zelenou knihu o platbách prováděných kartou, přes internet a pomocí mobilního telefonu11 Komise předložila návrh nové směrnice o platebních službách a návrh týkající se vícestranných mezibankovních poplatků. Tyto návrhy řeší zbývající překážky, jako je nedostatečná harmonizace, malá konkurence v některých oblastech plateb kartou a na internetu a nedostatek pobídek pro technickou normalizaci, například u mobilních plateb. Zavádějí vysoké bezpečnostní požadavky pro všechny poskytovatele platebních služeb, zejména pro provádění transakcí on-line. Přijetí těchto návrhů je naléhavé a zákonodárci by měli urychleně jednat s cílem přijmout oba návrhy v první polovině roku 2014. Komise kromě toho zahájí přezkum směrnice o elektronických penězích, což může vést k přijetí dalších opatření za účelem zjednodušení regulačního rámce pro platby. Směrnice o službách Pro rozvoj evropských on-line trhů je zásadní také účinné provádění směrnice o službách. Zejména jednotná kontaktní místa mají potenciál, který překračuje rámec ustanovení směrnice o službách. Tato místa nabízejí informace o právních a správních požadavcích na poskytovatele služeb, kteří chtějí začít provozovat činnost doma nebo v zahraničí. Využívat je mohou také podniky k vyřízení všech úředních formalit on-line prostřednictvím jednoho přístupového místa. Členské státy by nyní měly zintenzivnit úsilí a zdokonalit svá jednotná kontaktní místa tak, aby podnikům nabízela komplexní služby elektronické veřejné správy. Znamenalo by to úsporu času a peněz jako pro podniky, tak pro veřejné orgány. Jedním z klíčových prvků efektivních služeb elektronické veřejné správy jsou snadno přístupné a transparentní informace o tom, jak uplatnit práva vyplývající z jednotného trhu. Členské státy by měly investovat do elektronických portálů, jež jsou pro občany a podniky jednotnými kontaktními místy, a měly by je propojit s příslušnými portály EU, jako je portál Vaše Evropa. V souvislosti se směrnicí o službách přijala Komise v nedávné době také další dvě sdělení: jedno se týká regulovaných povolání, zatímco druhé se zabývá závěry vzájemného hodnocení týkajícího se požadavků na právní formu a držení podílů. Elektronická veřejná správa Budou-li veřejné orgány účinně využívat informační a komunikační technologie, lze snížit náklady na veřejnou správu o 15–20 %. Poskytování kvalitních služeb v době fiskální konsolidace si žádá zásadní reformy a nové technologie, včetně tzv. „cloud computing“, mohou tyto změny podpořit. V této souvislosti musí EU do roku 2018 rovněž plně přejít na elektronické zadávání veřejných zakázek, jak vyžadují nové směrnice o veřejných zakázkách. Podle odhadů by přijetí 10

„The social and private costs of retail payment instruments. A European perspective“, Heiko Schmiedel, Gergana Kostova a Wiebe Ruttenberg, European Central Bank Occasional Paper Series (2012), dokument, na který se odkazuje v posouzení dopadů k návrhu směrnice z roku 2013 o platebních službách a návrhu nařízení o vícestranných mezibankovních poplatcích. 11 KOM(2011) 941. 3

elektronické fakturace při zadávání veřejných zakázek v celé EU mohlo vést k úsporám ve výši 2,3 miliard EUR12. Očekává se, že ve většině případů by se počáteční investice vrátily do 2 let. Některé členské státy (Dánsko, Švédsko a Finsko13) již elektronické faktury používají, ale řídí se přitom vnitrostátními normami, z nichž většina není interoperabilní. S cílem usnadnit zavádění elektronické fakturace předložila Komise návrh směrnice o elektronické fakturaci při zadávání veřejných zakázek. Tento návrh by měl být rychle přijat Evropským parlamentem a Radou. Na doporučení Komise by měly být zaváděny národní akční plány na podporu komplexního elektronického zadávání veřejných zakázek. Pro zajištění interoperability systémů a služeb informačních a komunikačních technologií (IKT) jsou nezbytným předpokladem normy v oblasti IKT. Komise nedávno provedla modernizaci evropského systému normalizace, aby byl rychlejší a inkluzivnější. Zřídila také Evropskou mnohostrannou platformu pro normalizaci v oblasti IKT. On-line obsah a licence Přístup k on-line hudbě, filmům, televizním programům, knihám a tisku je nyní podstatnou součástí toho, jak lidé na celém světě používají internet. V Evropě působí některé světové špičky v tvůrčím odvětví a na tuto část ekonomiky připadalo v EU v roce 2010 celkem 280 miliard EUR a přibližně 6,7 milionu pracovníků14. Právě v tomto odvětví jsou však obzvláště patrná stávající omezení jednotného trhu. Občané nechápou, proč se nemohou dostat zákonným způsobem k tvůrčímu obsahu on-line kdekoli v Evropě. Zeměpisné blokování, kvůli němuž se dozvědí, že ze svého území k požadovanému obsahu nemají přístup, je jasným důkazem toho, že jednotný trh v této oblasti nefunguje. Tyto překážky v oblasti autorského práva je třeba řešit. Evropská komise předložila návrh směrnice o kolektivní správě práv, který by Evropský parlament a Rada měly přednostně přijmout. Komise rovněž zahájila dialog se zúčastněnými stranami („Licence pro Evropu“), aby určila řešení, která mohou pomoci překonat překážky na jednotném trhu bránící volnému oběhu a používání obsahu chráněného autorským právem, a aby tato řešení pod vedením průmyslu uskutečnila. Komise současně dokončuje probíhající přezkum rámce EU v oblasti autorského práva na základě tržních studií, posouzení dopadů a návrhů právních předpisů, aby mohla v roce 2014 rozhodnout o tom, zda předloží výslednou legislativní reformu. Ačkoli jsou digitální technologie nedílnou součástí naší vzájemné komunikace, práce a obchodu, nejsou všude v Evropě stále plně využívány v systémech vzdělávání a odborné přípravy. Evropská komise předložila sdělení o otevření vzdělávacích systémů, jehož cílem je zajistit lepší začlenění informačních a komunikačních technologií do vzdělávání a odborné přípravy, a umožnit tak osvojování digitálních dovedností potřebných v naší digitální společnosti. Budou přijata konkrétní opatření, aby se podpořila otevřená vzdělávací prostředí, jež budou podněcovat k inovacím v rámci institucí a mezi učiteli a žáky, aby se využíval potenciál otevřených vzdělávacích zdrojů a zlepšily se digitální infrastruktury, zejména propojení a interoperabilita, za účelem vytvoření nových podnikatelských příležitostí.

12

Extrapolace Komise uvedená ve sdělení Komise „Komplexní elektronické zadávání veřejných zakázek jako prostředek modernizace veřejné správy“, COM(2013) 453. 13 Od roku 2014 navíc Rakousko a Itálie. 14 Zpráva Evropské komise „European Competitiveness Report 2010“, SEC(2010) 1276, na niž se odkazuje ve sdělení Komise o jednotném trhu práv duševního vlastnictví, KOM(2011) 287. 4

Důvěra spotřebitelů, kybernetická bezpečnost a ochrana údajů Ke zvýšení důvěry spotřebitelů a uživatelů v on-line služby by měli zákonodárci rychle přijmout návrhy Komise týkající se komplexní modernizace a posílení pravidel EU pro ochranu údajů. Spotřebitelé a občané EU musí mít celkově důvěru v digitální zařízení a služby, jako je např. cloud computing, a za tímto účelem je třeba uplatňovat modernizovaná a účinnější pravidla ochrany údajů. Návrhy Komise týkající se ochrany údajů zajistí, že bez ohledu na to, kde se nachází server nebo v kterém „cloudu“ jsou osobní údaje uloženy, uplatní se při zpracovávání osobních údajů občanů Unie vždy pravidla EU pro ochranu údajů. Kybernetická bezpečnost má zásadní význam pro tradiční odvětví kritické infrastruktury (např. energetiku) i společnosti, jež nemohou bez internetu vůbec podnikat. Mnoho uživatelů se v současnosti zdráhá začít využívat on-line služeb právě kvůli obavám o bezpečnost. Strategie kybernetické bezpečnosti EU řeší celou řadu souvisejících otázek a zákonodárci by měli v brzké době přijmout směrnici o bezpečnosti sítí a informací v rámci EU. Na přijetí čeká také návrh nařízení o elektronické identifikaci a důvěryhodných službách pro elektronické transakce na vnitřním trhu. V oblasti spotřebitelského práva se díky nedávno přijaté směrnici o alternativním řešení sporů budou spotřebitelé řešící smluvní spory s obchodníky moci obracet na kvalitní subjekty pro alternativní řešení sporů, a to bez ohledu na to, zda nákup uskutečnili on-line nebo off-line, ve své domovské zemi či v jiné zemi EU. Nařízení o řešení sporů on-line kromě toho stanoví zavedení evropské on-line platformy pro řešení sporů vyplývajících z transakcí on-line. Členské státy by měly zajistit ambiciózní a včasnou realizaci obou těchto nástrojů. V Evropě je rovněž nutné vytvořit bezpečné a důvěryhodné prostředí pro cloud computing. Komise proto představila strategii pro cloud computing, která obsahuje opatření k budování důvěry a bezpečnosti při rozvoji služeb založených na cloud computingu v Evropě. Evropská unie se také musí nadále na mezinárodní úrovni podílet na širších diskuzích o správě internetu. Stále se pracuje na strategickém přístupu EU k politikám týkajícím se internetu s cílem předložit návrh globálního modelu založeného na dialogu, respektování rozmanitosti a spolupráci v různých oblastech souvisejících s internetem. Daňový systém Přechod k digitální ekonomice rovněž vyvolává problémy, pokud jde o daňový systém. Tradičně byly zisky zdaňovány v zemi, kde byly činnosti fyzicky prováděny, což za běžných okolností bylo současně bydliště zákazníka. S přechodem do prostředí on-line je zapotřebí nových přístupů, aby se zamezilo vzniku mezer v daňové oblasti a arbitráži. Jedno správní místo pro DPH u služeb on-line zahájí provoz v roce 2015 a poskytne jednoduchý a podnikatelsky přívětivý nástroj, který zajistí, aby DPH byla placena v místě bydliště zákazníka. Digitální podniky mohou také snáze uplatnit agresivní metody daňového plánování, které jsou k dispozici všem nadnárodním podnikům. EU aktivně přispívá k práci OECD v oblasti oslabování daňové základny a přesouvání zisku (BEPS), a zejména k vývoji řešení pro digitální ekonomiku. Evropská komise může pomoci diskusi koordinovat a přispět k ní technickou analýzou a možnými řešeními a rovněž prosazovat dohodnuté postoje v OECD. V rámci EU značně pokročily práce na provedení akčního plánu týkajícího se daňových podvodů a úniků, který zahrnuje iniciativy v reakci na problémy zjištěné v oblasti digitální ekonomiky. To platí zejména pro společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob a revizi 5

směrnic o zdanění právnických osob. Návrh na aktualizaci směrnice o úrocích a licenčních poplatcích by měl být přijat jako priorita a Komise zanedlouho předloží návrh směrnice o mateřských a dceřiných společnostech, včetně opatření, která řeší hybridní struktury.

2. Podpora investic Je třeba zvýšit investice do moderní komunikační infrastruktury a sítí, aby Evropa mohla podnikům a spotřebitelům nabídnout služby, které v digitálním věku potřebují. Průměrná rychlost přenosu mobilních dat v Evropě je oproti USA jen poloviční.15 Investicím do bezdrátové komunikace 4G v Evropě brání regulační překážky a pomalé a nedůsledné přidělování spektra. Sítě v USA, Koreji a Japonsku dohromady pokrývají 88 % celosvětových předplacených mobilních služeb 4G, zatímco Evropa tvoří pouze 6 %. Podobně i u pevných sítí zaostává Evropa v oblasti zavádění optických sítí a průměrných rychlostí širokopásmového připojení za mezinárodními konkurenty. V Koreji je pomocí optických sítí připojeno 58 % domácností, v Japonsku je to 43 %, ale v Evropě pouze 5 %. To je zvláště znepokojující vzhledem k tomu, že nový digitální vývoj vyžaduje připojení, které je rychlé, spolehlivé a všudypřítomné. Už jsme se totiž posunuli ze světa e-mailů a jednoduchých internetových stránek k internetové a širokopásmové telefonii, sdílení souborů, hrám a videím. Příští generace technologií (cloud computing, 3D tisk, elektronické zdravotnictví (eHealth), elektronická veřejná správa (eGovernment), inteligentní města, televize a dálkový komunikační systém s vysokým rozlišením, velké objemy dat, propojené automobily atd.) budou potřebovat ještě větší šířku pásma a bezproblémové služby na celém kontinentu. Jak už zjišťuje mnoho domácností, nároky širokopásmového připojení rostou a kvalita může při používání několika různých služeb zároveň výrazně poklesnout. Regulační prostředí musí poskytnout příznivé podmínky pro investice do vysokorychlostních sítí v rámci celého odvětví, jakož i podporovat hospodářskou soutěž při přechodu od tradičních (kovových) technologií k optickým sítím. Komise v rámci stávajícího právního rámce pro telekomunikace nedávno přijala doporučení 1) na podporu stabilních, nákladově orientovaných cen za přístup k „tradičním“ kovovým sítím, 2) na posílení hospodářské soutěže pro subjekty usilující o přístup tím, že jim bude poskytnut rovnocenný přístup k sítím dominantních operátorů, a 3) na odstranění regulace cen pro vysokorychlostní internetové sítě za příslušných podmínek (zejména přísně dodržovaná zásada nediskriminace, pokud jde o vstup pro přístup, a výrazná konkurence alternativních infrastruktur). Toto doporučení spolu s navrhovaným nařízením o jednotném evropském trhu elektronických komunikací tvoří vyvážený soubor opatření zaměřených na posílení jednotného trhu v oblasti telekomunikací a podporu investic. Na začátku roku 2013 Komise rovněž předložila návrh nařízení o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění sítí vysokorychlostních elektronických komunikací16 s cílem řešit čtyři hlavní problematické oblasti:  

15 16

zajistit, aby nové nebo renovované budovy byly připraveny pro vysokorychlostní širokopásmové připojení, otevřít přístup k pasivní infrastruktuře, jako jsou stávající kabelovody, sloupy, stožáry a antény, „Stav internetu“ (The State of the Internet), Akamai (Q4 2012), Cisco VNI Mobile Forecast (2013). COM(2013) 147.

6

 

ukončit nedostatečnou koordinaci stavebních prací, zjednodušit složité a časově náročné postupy udělování povolení.

Při provádění tohoto nařízení, jež se týká 80 % nákladů na zavádění vysokorychlostního širokopásmového připojení, lze očekávat významné přínosy. Proto by jeho přijetí Radou a Evropským parlamentem mělo být rovněž prioritní záležitostí. Soukromé investice do telekomunikační infrastruktury musí být atraktivnější, v neposlední řadě pro institucionální investory. Úspory vlád, podniků a domácností musí být nasměrovány účinně a účelně. To lze provést pomocí různých zprostředkovatelů (např. bank, pojišťoven a penzijních fondů) a přímého přístupu na kapitálové trhy. Přilákání dlouhodobého financování je pro strukturální ekonomickou reformu a návrat k dlouhodobému hospodářskému růstu zásadní. Komise dne 20. března 2013 přijala zelenou knihu o dlouhodobém financování evropské ekonomiky. Následné kroky by měly být důležitým stavebním prvkem pro budoucí investice do sítí, které rovněž přispějí k širšímu cíli stimulovat hospodářskou obnovu. Kombinování podpory EU s veřejnými a soukromými investicemi umožní, aby do velkých projektů směřovaly značné částky. Nástroj pro propojení Evropy, na němž se podílí i Evropská investiční banka, stanoví rámec rozvoje finančních nástrojů pro veřejné i soukromé investice v oblastech, kde soukromé investice do širokopásmového připojení zaostávají. V rámci jednotlivých projektů pomůže iniciativa projektových dluhopisů v rámci strategie Evropa 2020 zapojit do financování nových projektů institucionální investory. Strukturální a investiční fondy tyto investice dále doplní.

3. Zajištění otevřeného internetu Otevřený a nediskriminační přístup ke službám je na internetu naprosto zásadní. „Neutralita sítě“ vyžaduje, aby všichni koncoví uživatelé měli otevřený přístup k internetu a aby s veškerými daty elektronických komunikací předávanými prostřednictvím sítě bylo zacházeno stejně. Nedávná zpráva Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) ukazuje, že se mnozí spotřebitelé potýkají se zablokováním některých internetových služeb. Poskytovatelé obsahu se rovněž obávají, že poskytovatelé internetového připojení diskriminují ve prospěch svého vlastního obsahu. V důsledku toho některé členské státy zvažují nebo již zavedly vnitrostátní opatření týkající se neutrality sítě (Belgie, Německo, Francie, Nizozemsko a Slovinsko). Rozdílné přístupy k této problematice však mohou vést k další fragmentaci trhu. Návrh nařízení, kterým se stanoví opatření týkající se jednotného evropského trhu elektronických komunikací17, předložený Komisí nabízí řešení, jak zajistit neutralitu sítě, a zejména jak:   

17

dodržovat zásadu otevřeného přístupu k internetu pro koncové uživatele, zakázat blokaci nebo omezování služeb a/nebo aplikací, s výjimkou velmi omezených objektivně odůvodněných případů (např. soudní rozhodnutí, trestná činnost), zajistit transparentnost, aby spotřebitelé znali svou šířku pásma a rychlost a mohli snáze měnit operátory, Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví opatření týkající se jednotného evropského trhu elektronických komunikací a vytvoření propojeného kontinentu a kterým se mění směrnice 2002/20/ES, 2002/21/ES a 2002/22/ES a nařízení (ES) č. 1211/2009 a (EU) č. 531/2012, COM(2013) 627.

7



zajistit, aby spotřebitelé, kteří projeví zájem, mohli uzavřít smlouvu na nabídky vysoce kvalitních služeb (např. širokopásmové televizní služby), pokud nezasahují do rychlosti internetu přislíbené dalším zákazníkům.

4. Překonat roztříštěnost telekomunikačního trhu V 90. letech 20. století měla Evropa v IKT silnou pozici, které napomáhal rámec EU pro telekomunikace podporující hospodářskou soutěž a kterou stimulovaly investice do inovací a norem. Postupem času však bylo toto vedoucí postavení z různých důvodů oslabeno; často nedošlo k přizpůsobení politik, odvětví nevyužila příležitostí těžit z možností, které nabízí internet, a nebylo učiněno dost pro odstranění překážek v rámci jednotného trhu. Ačkoli máme domácí trh s 500 miliony obyvatel, roztříštěná regulace často znamená, že se telekomunikační operátoři, poskytovatelé služeb a inovativní nové podniky v EU ve skutečnosti musí zabývat 28 samostatnými trhy. Náklady způsobené absencí konkurenčního jednotného trhu elektronických komunikací se odhadují až na 110 miliard EUR ročně (0,9 % HDP)18. Pro spotřebitele je neexistence telekomunikačního trhu EU nejvíce viditelná v podobě poplatků za roaming, které musí platit, když překračují státní hranice v rámci EU a chtějí používat mobilní telefon. Nedostatek transparentnosti a konkurence znamená, že spotřebitelé a podniky mají omezené možnosti, pokud jde o volbu operátora, což dále zvyšuje náklady. Z pohledu operátorů roztříštěný trh brání odvětví telekomunikací v zavádění služeb připravených na sítě nové generace („NGN“) v Evropě. Mobilní služby musí fungovat s velmi odlišnými režimy spektra. Provozovatelé pevných i mobilních sítí čelí rozdílným výkladům práva EU. Všechny tyto problémy je třeba řešit na evropské úrovni. Aby mohli občanům a podnikům zajistit vysoce kvalitní přeshraniční komunikace, musí telekomunikační operátoři působit na otevřeném a hladce fungujícím jednotném trhu. K investicím do vysokorychlostních širokopásmových sítí potřebují jistotu, jednotnost a hospodářskou soutěž. Musí pro ně rovněž být snadnější fungovat přeshraničně, a to i díky systému jednotného oprávnění, více sladěným pravidlům pro přidělování spektra, jednotnějšímu přístupu k pevným širokopásmovým sítím a propojením, jež zaručují stálou kvalitu. V rámci tohoto jednotného telekomunikačního trhu by se spotřebitelé a podniky neměli potýkat s nepřiměřenými poplatky, když uskutečňují hovory nebo roaming přes hranice, a měli by být chráněni pravidly neutrality sítě, která zaručují otevřený a inovativní internet a zároveň umožňují rozvoj specializovaných služeb. To je důvod, proč Komise navrhuje nařízení, kterým se stanoví opatření týkající se jednotného evropského trhu elektronických komunikací19. Toto nové nařízení vychází ze stávajícího předpisového rámce EU a stanoví zejména:  

jednotné oprávnění k poskytování elektronických komunikací v celé EU. V současné době potřebují telekomunikační operátoři samostatné oprávnění pro každý členský stát, ve kterém působí, a musí se často řídit odlišnými vnitrostátními pravidly. koordinaci přidělování spektra pro mobilní/bezdrátové služby, zejména s cílem sladit načasování a zvláštní podmínky pro vydání oprávnění, aby operátoři mohli snadněji fungovat v několika zemích současně,

„Kroky směrem ke skutečnému vnitřnímu trhu s elektronickými komunikacemi“, zpráva z roku 2011 vypracovaná společností Ecorys NL pro Evropskou komisi. 19 Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví opatření týkající se jednotného evropského trhu elektronických komunikací a vytvoření propojeného kontinentu a kterým se mění směrnice 2002/20/ES, 2002/21/ES a 2002/22/ES a nařízení (ES) č. 1211/2009 a (EU) č. 531/2012, COM(2013) 627. 18

8



větší sladění práce vnitrostátních regulačních orgánů a širší evropský rozměr, aby byla zajištěna soudržnost jednotného trhu.

Návrh rovněž obsahuje významné přínosy pro spotřebitele a podniky, k nimž patří:   

ukončení neodůvodněných rozdílů mezi cenami vnitrostátních a „mezinárodních“ volání (v rámci EU), okamžité ukončení poplatků za příjem volání při roamingu a opatření, která zajistí, aby byly všechny roamingové příplatky postupně odstraněny, svoboda občanů a podniků k nákupu služeb, ať se nacházejí kdekoli, což přinese větší konkurenci a průměrnému uživateli telekomunikací lepší možnosti výběru.

Přijetí tohoto návrhu by mělo být nejvyšší prioritou. Zároveň je třeba zlepšit provádění stávajícího rámce (zejména prostřednictvím lepší správní spolupráce s členskými státy).

Přílohy: Příloha 1 – Klíčové právní předpisy EU v procesu schvalování Příloha 2 – Základní fakta a čísla

9

Příloha 1 – Klíčové právní předpisy EU v procesu schvalování

Opatření

Čím přispěla Komise?

Jaký bude další postup?

SÍTĚ ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ

Opatření k dotvoření jednotného trhu elektronických komunikací

Legislativní návrh

09/2013

Opatření ke snížení nákladů na infrastrukturu vysokorychlostního širokopásmového připojení


03/2013

Opatření k zajištění bezpečnosti sítí a informací


Nástroj pro propojení Evropy


02/2013

Politická dohoda nezbytná do března 2014 Politická dohoda nezbytná do března 2014

Politická dohoda nezbytná do března 2014

10/2011

Politická dohoda se očekává v dohledné době

ELEKTRONICKÝ OBCHOD a ELEKTRONICKÉ SLUŽBY

Elektronická identifikace a důvěryhodné elektronické služby


06/2012

Je nezbytná politická dohoda (část Aktu o jednotném trhu I)

Kolektivní správa práv


07/2012

Politická dohoda se očekává do konce roku 2013

Elektronická fakturace při zadávání veřejných zakázek


06/2013

Politická dohoda nezbytná do března 2014 (část Aktu o jednotném trhu II)

Obecné nařízení o ochraně údajů


01/2012

Politická dohoda nezbytná do března 2014

Vícestranné mezibankovní poplatky


07/2013


Směrnice o platebních službách


07/2013


Celkový stav:

Na dobré cestě

Je třeba více úsilí

Žádný / malý pokrok

10

Příloha 2 – Základní fakta a čísla* 1. Digitální ekonomika: klíčový zdroj růstu a pracovních míst Značná část globální ekonomiky je dnes digitální Podíl odvětví IKT na celkové hrubé přidané hodnotě (2011 nebo poslední dostupný rok) KR JP CH US UK EU IT FR DE CA 0%

1%

2%

3%

4%

5%

6%

7%

8%

9%

Zdroj: Evropská komise, OECD

Všechna odvětví závisí na IKT Výdaje na IKT podle kategorie subjektů (% celkových výdajů na IKT v roce 2012) Stavebnictví Přírodní zdroje Energetika a veřejné služby Vzdělávání Pohostinství, hotely a volný čas Velkoobchod a distribuce Maloobchod Spotřebitelé

Zdravotní péče Doprava

Zpracovatelský průmysl

Služby

Vládní instituce

* Údaje o Chorvatsku jsou podle dostupnosti uvedeny v číslech o EU.

Finanční služby

Telekomunik ace

Zdroj: OECD

Počet míst v IT stále roste Počet pracovníků v IKT v EU (v milionech) V odvětvích mimo IKT

Služby IKT

Výroba IKT 8

miliony pracovních míst

7 6 5 4 3 2 1 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010 Zdroj: Evropská komise

IKT představují značnou část rozdílu v produktivitě vůči USA Růst produktivity práce v EU a v USA (roční průměr během dvou období) Příspěvek IKT (investice do IKT, výroba a využívání IKT, %)

Příspěvky dalších odvětví (%)

2006–2011

2001–2005

1,1 0,7 0,5

0,3 0,9

EU

0,9

USA

0,6 EU

0,7 USA Zdroj: Conference Board

Odvětví IKT představuje stále větší podíl na hospodářství EU Vývoj hrubé přidané hodnoty odvětví IKT v EU (index 2000 = 100) odvětví IKT

hospodářství celkem

170 160

Index 2000=100

150 140 130 120 110 100 90 80 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Zdroj: Evropská komise

Tento podíl je v jednotlivých členských státech různě velký Podíl výroby a služeb IKT na celkové hrubé přidané hodnotě v EU (2011) LT PL AT ES CY PT EL BE DE FR SI IT NL LV DK EU RO CZ FI SK MT BG UK SE HU EE IE

Služby IKT Výroba IKT

0%

1%

2%

3%

4%

5%

6%

7%


Nové technologie vytvářejí nové příležitosti Potenciál cloud computingu pro evropské hospodářství do roku 2020

Zakládání podniků = 400 000 nových MSP do roku 2016

HDP EU = kumulativní dopad 940 miliard EUR mezi lety 2015–20

Cloud computing

80 % organizací, které cloud computing využívají, dosáhlo snížení nákladů o 10–20 %

Zdroje: IDC a F. Etro

Digitální ekonomika by do roku 2020 mohla zvýšit HDP EU o nejméně 4% Růst HDP v EU související s digitální ekonomikou 114 112

HDP EU Index 2010=100

110 108 106 104 102 100 98 2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

Zdroj: Copenhagen Economics

2. Dynamické odvětví v měnícím se prostředí 10 evropských podniků působících v IKT je mezi 50 nejúspěšnějšími na světě, ale pouze jeden je mezi prvními 10 Vedoucí podniky působící v IKT podle obratu (2012)

Zdroj: Fortune Global 500

Poznámka: TABULKA BYLA AKTUALIZOVÁNA DNE 7. ŘÍJNA 2013

Internetový boom zvyšuje příjmy, ale firmy v EU zaostávají Souhrnný obrat 50 nejúspěšnějších podniků působcích v IKT na světě (v milionech EUR) Evropa, Blízký východ, Afrika

Asie, Tichomoří

Amerika

1 000 000 900 000 800 000 700 000 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 2008

2009

2010

2011

2012 Zdroj: Bloomberg

Odvětví telekomunikací: klesající relativní podíl EU Vývoj světových příjmů z telekomunikačních služeb podle zeměpisných oblastí EU

USA

Japonsko

Čína

Zbytek světa

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2007

2008

2009

2010

2011

2012

Zdroj: European Information Technology Observatory

EU se potýká se zaváděním sítě 4G... Podíl předplatitelů 4G ve světě (2013) Latinská Amerika

Střední a východní Evropa

Severní Amerika

Afrika a Blízký východ

Západní Evropa

Asie a Tichomoří

2%

2% 6% 8%

42%

40% Zdroj: IDATE

... a nepodílí se dostatečně na budování Web 2.0 Počet patentových přihlášek pro Web 2.0* (2008–12) *druhá generace internetu, která uživatelům umožňuje spolupracovat a sdílet informace a obsah online

Kanada 66 Canada Bahamy 11 Bahamas Korea 12 Jižní Korea

12

Japonsko Japan 8 8

USA170 US 170

Austrálie 3 3 Australia Singapur 22 Singapore Čína 11 China Indie 1 1 India Finland Finsko 8 8 Francie 44 France Švédsko 33 Sweden Švýcarsko 3 3 Switzerland Itálie 22 Italy UK 1 Spojené království 1 Německo 1 1 Germany


3. Používání internetu: otázka pokrytí a kvality připojení Internet používá většina lidí, avšak mezi zeměmi EU existují rozdíly Používání internetu občany EU (2012) používání internetu

mobilní používání internetu

100 90 80 70

% lidí

60 50 40 30 20 10 0 SE NL LU DK FI UK DE BE FR AT EE IE SK EU CZ LV HU ES MT SI LT HR PL CY PT IT EL BGRO Zdroj: Evropská komise

Rozšíření vysokorychlostního optického připojení je v Evropě menší než v jiných částech světa Rozšíření základního a vysokorychlostního optického připojení (ke konci roku 2012) Základní širokopásmové připojení

Vysokorychlostní optické připojení

40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

EU

Japonsko

USA

Jižní Korea Zdroj: Evropská komise, OECD

Nerovnoměrné rozšíření v zemích EU Rozšíření širokopásmového připojení v EU (počet předplatitelů na 100 osob, 2013)

45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 RO PL BG SK IT PT HU LV EL IE AT ES CZ CY LT SI EE EU FI LU MT SE BE UK DE FR DK NL


Počet nákupů přes internet mezi občany roste, ale míra využití se liší Vývoj využití* elektronického obchodování v EU 50 % lidí

40 30 20 10 0 2007

2008

2009

2010

2011

2012

Využití* elektronického obchodování v EU (2012) 80 70

% lidí

60 50 40 30 20 10 0 SE DK UK LU DE NL FI FR AT IE BE SK EU MT SI CZ ES PL LV HU EE HR PT CY EL LT IT BU RO * Využití během posledních12 měsíců


Prodej přes internet roste, mezi členskými státy však existují rozdíly Podíl podniků v EU, které prodávají online (2012) 30

% podniků

25

20

15

10

5

0 SE DK CZ BE IE HR DE NL UK FI LT EU LU MT PT SI ES SK EE FR AT HU PL CY EL LV RO BG IT Zdroj: Evropská komise

MSP nejsou na prodej přes internet příliš zvyklé Podíl MSP a velkých podniků v EU, které prodávají online MSP

Podíl prodeje přes internet na obratu MSP prodávajících v EU online (2011)

Velké podniky

40

Dominantní

35

Velmi nízký

% podniků

30 25 Značný

20 15

Nízký

10 5 0 2010

2011

2012


4. Roztříštěnost: hlavní překážka pro EU EU ještě není jednotným digitálním trhem Hlavní rysy digitálních trhů v USA, EU a Číně

330 Počet hlavních operátorů: 6 Počet regulačních rámců: 1 Počet zákazníků*:

Počet zákazníků*: Počet hlavních operátorů: Počet regulačních rámců:

510 +/- 40 28

1 400 3 Počet hlavních operátorů: Počet regulačních rámců: 1 Počet zákazníků*:

* v milionech Zdroj: Evropská komise

Rozdíly v cenách telekomunikačních služeb nesouvisí s rozdíly v celkové cenové hladině Index cenové hladiny: ceny telekomunikačních služeb ve srovnání s průměrnými cenami (2012, EU = 100, parity kupní síly) Průměrná cenová hladina

Ceny telekomunikačních služeb (pevné a mobilní linky, internet)

160 140 120 100 80 60 40 20 0 SE DK FI LU CY DE AT LT FR EE UK IE IT SI BE LV HR NL PL MT RO PT BG EL CZ ES HU SK Zdroj: Evropská komise

Telekomunikační operátoři v EU se většinou stále zaměřují na domácí trhy Příjmy největších telekomunikačních operátorů v EU na domácím trhu, trhu EU a na trzích mimo EU (3. čtvrtletí 2012) Domácí trh

Trh EU (mimo domácí)

Trhy mimo EU

100% 80% 60% 40% 20% 0%

Zdroj: Evropská komise na základě finančních výkazů operátorů

Občané EU se zdráhají nakupovat přes hranice Nákupy občanů EU přes internet podle sídla prodejce (2012) 100 90 % zákazníků online

80 70 60 50 40 30 20 10 0

Domácí prodejci

Prodejci z jiných zemí EU

Prodejci ze zbytku světa


5. Veřejné orgány hrají důležitou roli při nastavení vhodných podmínek Popularita elektronické veřejné správy roste Elektronická komunikace občanů s veřejnými orgány* 100

% lidí, kteří za posledních 12 měsíců použili internet (rok 2012)

90 80

% lidí

70 60 50 40 30 20 10 0 DK SE FI FR NL EE SI LU AT LV IE ES RO BE DE EL PT EU HU MT LT SK CY UK BU PL CZ HR IT Zdroj: Evropská komise

Otevřenější veřejná správa může přinést mnoho výhod Dopad otevřené veřejné správy

Zvýšení produktivity

Úspory: 15–20% snížení nákladů na veřejnou správu

Vstřícnost vůči občanům

Omezení administrativy

Otevřená veřejná správa Vyšší růst: nárůst o 40 miliard EUR ročně díky informacím veřejné správy

Zdroj: Mc Kinsey, E. Brynjolfsson, L. Hitt, H. Kim

Širší využívání elektronických veřejných zakázek by také mělo přinést značné zisky Průměrná úroveň využití elektronických veřejných zakázek členskými státy (je-li k dispozici, 2011)* * Poměr hodnoty veřejných zakázek zadaných elektronicky k celkové hodnotě veřejných zakázek

AT BE CY CZ DE DK EE ES FI FR

BG EL HU LU SI

RO

IE PT SE UK

0% 0%

0-10% 0–10 %

10-50% 10–50 %

IT MT PL

LT Above 50% Nad 50 %

Level of up-take

Úroveň využití


Bezpečnost je pro rozvoj digitální ekonomiky nezbytná Uživatelé internetu v EU se zdráhají některé online služby využívat (2010)

Security concerns kept individual from providing personal Kvůli obavám o bezpečnost neposkytl uživatel své osobní údaje information to online communities online komunitám Kvůli obavám o bezpečnost si uživatel soukromé užití Security concerns kept individual frompro ordering or buying goods or services fornekoupil private use neobjednal nebo zboží či služby Security concerns kept individual from carrying out Kvůli obavám o bezpečnost nevyužil internetové bankovnictví banking activities Kvůli obavám bezpečnost si individual uživatel nestáhl obsah z internetu Securityo concerns kept from downloading online content Kvůli obavám bezpečnost nevyužil elektronickou veřejnou Securityoconcerns kept individual from communicating správu with public administrations

0

5

10

15

20

25

30

35

% uživatelů internetu Zdroj: Evropská komise

Nových pracovních míst je dost, ale vyžadují si nové dovednosti Místa v digitálním odvětví: počet volných pracovních míst a absolventů Volná místa v digitálním odvětví

Čerství absolventi oborů IKT

1 000 000 900 000 800 000 700 000 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 2011

2012

2013

2014

2015 Zdroj: Empirica

Prioritou zůstává šíření dovedností v IKT mezi lidmi Úroveň počítačové gramotnosti v EU (2012, % lidí ve věku 16–74 let)

Vysoká úroveň 26 %

Střední úroveň 25 %

Žádná znalost 33 %

Nízká úroveň 16 %


Digitální výzva pro Evropu

Recommend Documents