Školní výQět ROČNÍK: 2015/16
ČASOPIS ŽÁKŮ ZŠ A MŠ SEPEKOV ČÍSLO: 1.
„Rozdávat rady je zbytečné. Moudrý si poradí sám a hlupák stejně neposlechne.“ - Mark Twain
Úvodní slovo šéfredaktorky Ahoj čtenáři, tak už nám zase začala škola a spousta povinností s ní spojených. Vrátil se i náš školní časopis s novými rubrikami. Doufám, že bude alespoň tak dobrý jako v předchozích letech. Budeme rádi, když nám přispějete obrázkem do výtvarné soutěže, básničkou, příběhem či zážitkem. Téma výtvarné soutěže uvidíte na nástěnce v přízemí. A až nás zahlédnete v pátek s červenou krabicí, znamená to, že jdeme vybírat vaše příspěvky. Děkujeme za vaše nápady, ty nejlepší zveřejníme. Přejeme příjemné počteníčko.
připravila: Michala Nečasová, 9. tř.
Školní redakce Šéfredaktorka
technik
technik
redaktor
redaktor
redaktorka
redaktorka
redaktorka
redaktorka
redaktorka
Co nového ve škole
Dne 16. září se v aule školy představilo divadlo Pernštejni s představením „Obrazy z války třicetileté‘‘. Bylo to provedeno zábavnou formou, některé děti se mohly přímo zapojit. Od 15. 9. začaly děti 1.-4. třídy jezdit na plavání do plaveckého bazénu v Táboře. Čeká je 10 lekcí. V pondělí 5. října se na školním hřišti setkali fotbalisté čtyř základních škol. ZŠ a MŠ Sepekov obsadila 3. místo. V pátek 16. 10. nás navštívil Mgr. Pavel Vlček s besedou o energii. Dne 20. 10. se 9. třída jela podívat do Tábora na burzu škol. Ve dnech 21. 10. – 26. 10. 2015 deset našich žáků navštívilo anglické město Hastings ve Velké Británii, čekala je i návštěva Londýna. Dne 9. 11. měli všichni žáci školy možnost zúčastnit se vzdělávacího pořadu, který se týkal hudebních nástrojů. Viděli jsme nástroje strunné, dechové, bicí, dokonce jsme se naučili, jak si jednoduchý hudební nástroj vyrobit. Dne 10. 11. zaujal žáky 1.-2. třídy program Šelmy u nás doma. Ten samý den starší žáci ze 3. – 4. třídy překvapil program Není had jako had. Někteří dokonce zatoužili mít doma nového domácího mazlíčka. Den poté, 11. 11., měla 5.-7. třída stejný program jako žáci z předešlého dne - Není had jako had. A 8.-9. třída získala nové poznatky při programu Neuvěřitelný svět pavouků. Ve čtvrtek 26. 11. jsme všichni vyráběli dárečky a dobroty určené na Vánoční trhy v Sepekově. Dramatický kroužek zde vystoupil společně s pěveckým sborem. V pondělí 30.11. se druhý stupeň vydal na muzikál „Kapka medu pro Verunku“. Žákům se představení moc líbilo a užili si procházku po Praze. připravila: Michala Nečasová, 9. tř.
Výlet do Anglie Ve dnech 21. – 26. 10. 2015 se někteří žáci 8. a 9. třídy zúčastnili zájezdu do Velké Británie. Žáci byli ubytováni ve školní rezidenci v Hastingsu. Hlavním programem na dopoledne byla výuka angličtiny, při níž si žáci prověřili své znalosti anglického jazyka. Po ukončení kurzu žáci obdrželi certifikáty. Velkou radostí pro nás bylo, že naši žáci si ve srovnání s ostatními nevedli vůbec špatně. Jejich hodnocení bylo velmi dobré. Zatím co výuka angličtiny probíhala dopoledne, odpolední hodiny byly věnovány poznávání památek a zajímavostí Hastingsu, Brightonu a Londýna. Díky projektu „ Výzva 56 – zahraniční jazykověvzdělávací pobyt pro žáky“ měli žáci zájezd zdarma.
připravila: Michala Nečasová, 9. tř.
Na pět minut s… V tomto čísle našeho časopisu jsme udělali rozhovor s Mgr. Jitkou Novákovou, novou ředitelkou sepekovské školy. Zajímalo nás totiž, co se změnilo a co se ještě změní v organizaci školy. 1) Jak se vám tu líbí a jaký byl váš první dojem z naší školy? Teď už ano, protože tu bylo o prázdninách doslova staveniště. Velké překvapení. 2) Je lepší učit na střední škole nebo na základní škole? V čem vidíte rozdíly? To se nedá takhle říct. Je to výzva naučit všechny, vymýšlet techniky, jak látku naučit. Na střední škole jsou vybrané děti a obtížnější látka a na základní škole musím naučit všechny žáky jednodušší látku. 3) Naše škola se postupně mění. Chcete ještě něco měnit? Mám ještě velké plány. Chtěla bych, aby ve všech učebnách byly dataprojektory, dále doplnit výpočetní techniku a rozhodně zkvalitnit vybavení učeben. 4) Říkala jste nám, že jste učila v cizině. Kde a jak dlouho? Ve Velké Británii, přesně v Cambridgi, dva roky. 5) Učí se vám lépe v cizině nebo tady? Rozhodně tady. 6) Co se vám líbí na naší škole? Je tu krásná aula, ale chtěla bych ji zmodernizovat. 7) Jaké učíte předměty? Já učím matematiku a deskriptivní geometrii (rýsování). 8) Měla jste ráda matematiku od základní školy? Jelikož jsem z rodiny šesti „matfyzáků“, tak jsem k ní byla nucená. Byla jsem na matematické základní škole, na matematickém gymplu, takže jsem ji ze začátku naprosto nenáviděla. 9) Jakou jste vystudovala vysokou školu? Matematicko-fyzikální fakultu na Univerzitě Karlově v Praze. 10) Jak jste se dostala ke GeoGebře? Pro nezasvěcené - mohla byste objasnit, co to je a k čemu se používá? Setkala jsem se s ní v rámci povinné počítačové gramotnosti pro učitele. Uvědomila jsem si, že tento program může udělat matematiku pro žáky názornější a zábavnější. 11) Poprosím vás teď o pár slov pro žáky, jejich rodiče i příznivce naší školy. Jako ředitelka: každá škola má šanci se stát opravdu vynikající školou, ale záleží jak na učitelích, tak i na žácích. Jako učitelka matematiky: matematika je opravdu všude kolem nás. Děkujeme vám za rozhovor a přejeme hodně úspěchů v nové kariéře.
připravila: Michala Nečasová, 9. tř.
Vtipy Jirkovi se v žákovské knížce objeví poznámka: Váš syn nemá žádné znalosti. Otec připíše: Proto chodí do školy. Maminka: „Jak se Ti líbil první den ve škole?“ Dcera: „První? To tam budu muset jít znovu?“ Před školou na zasněženém kopci se Vašek klouže dolů po džínách. To vidí paní ředitelka a ptá se: „Vašíku, není škoda ničit takto pěkné džíny?“ „Paní ředitelko, není, já mám pod zadnicí ještě učebnici matematiky.“ Žáci zírají na mapu a nedávají pozor. „Co tam stále máte?“ ptá se pedagožka. Hlásí se Jirka: „Nedaleko od Trenčína sedí moucha.“ Předškoláci jsou ti, kteří nechodí do školy, ale před školu. Ptá se tatínek Pepíčka: „Pětka z matematiky, proč?“ Pepíček: „Protože šestka neexistuje.“ Přijde Pepíček ze školy a v žákovské knížce má: Prosím 5Kč na Vietnam. Odpověď: Syn zlobí, nikam nepojede. připravila: Petra Fučíková, 9. tř.
Horoskopy Víte, v jakém jste znamení? Víte, kdy jste se narodili? Znamení se určuje podle data narození. Poznáváte se? Beran: 21. 3. – 20. 4. Typický beran motivuje ostatní svým příkladným nadšením. Často hází věci za hlavu. Jde rovnou k věci bez jakékoliv nerozhodnosti. Býk: 21. 4. – 21. 5. Pokud si něco umíní, skutečně s tím jen těžko pohnete. Je velmi tolerantní. Běda však, když se ho pokusíte proti jeho vůli někam dostrkat násilím nebo zaútočíte na jeho čest. Blíženci: 22. 5. – 21. 6. Nestálost a proměnlivost je jejich základní vlastností. Jsou to komunikativní a velmi přátelské bytosti, umí pohotově reagovat. Rak: 22. 6. – 22. 7. Rak často podléhá proměnám svých nálad. Nemá rád zásadní změny a nebezpečná dobrodružství, bývá uzavřený, umí šetřit. Lev: 23. 7. – 22. 8. Lev neplýtvá svou energií, je to silná bytost, vůdčí typ. Má v povaze nešetřit radami a řídit ostatní. Panna: 23. 8. – 22. 9. Je velmi spolehlivá a přesná. Lidé narození ve znamení Panny jsou pracovití a pozorní. Váhy: 23. 9. – 23. 10. Ideálem těchto lidí je harmonie, důvodem časté nespokojenosti je vlastní nejistota a nerozhodnost. Štír: 24. 10. – 22. 11. Štíra nikdo neurazí, vše ustojí. Má často velmi uhrančivý a odhodlaný pohled, miluje tajemství. Střelec: 23. 11. – 21. 12. Je to dobrý člověk, který ve společnosti budí respekt i rozpaky současně. Když bude kolem sebe „střílet šípy“, bude se při tom usmívat, zatímco vás smích brzy přejde. Kozoroh: 22. 12. – 20. 1.
Ví, že základem úspěchu je sebekázeň. Je to rozumný člověk se smyslem pro zodpovědnost a čest. Vodnář: 21. 1. – 20. 2. Vodnář vás nebude hodnotit podle prvního dojmu. Je originální, nenudíte se s ním, protože srší vtipem. Ryby: 21. 2. – 22. 3. Každá normální Ryba musí být v pohybu. Je to citlivá bytost, často zasněná, má ráda změnu.
připravila: Petra Fučíková, 9. tř.
Citáty O trestu… „Trestáme děti, když lžou, ale hrozně je mlátíme, když řeknou pravdu v nepravý čas.“ - Oldřich Fišer „Stáří je tyran, který pod trestem smrti zakazuje veškeré radosti mládí.“ - François de La Rochefoucauld „Chválit a povzbuzovat dítě je stokrát účinnější než hrozit a trestat.“ - Orison Swett Marden připravila: Sára Netíková, 9. tř.
Herní Info Čus čtenáři, v této nové rubrice bych vám chtěl ukázat něco z herního světa.
Star Wars: Battlefront Hra Star Wars: Battlefront Beta vyšla 8.října 2015. Beta obsahuje zatím tři mise. Můžete hrát ve vysokém rozlišení na planetě Tatooin, kde musíte přežít sám nebo s kamarádem několik vln nepřátel z řad Impéria.
V misi Drop Zone (dopadové území) hrajete ve dvou týmech po 8 hráčích na straně Impéria nebo na straně Rebelů. V této misi máte za úkol obsadit únikové moduly, které dopadají na mapu, a zabránit v jejich obsazení nepřátelskému týmu.
Mise Walker Assault se odehrává na planetě Hoth, kde Impérium útočí na základnu Rebelů. Tým Impéria má za úkol zničit všechny vojáky Rebelů a zároveň zabránit zničení AT-AT (obří bojový stroj Impéria). Rebelové mají větší arzenál stíhaček a bombardérů a Impérium má dvounohé „tanky“ s laserovými kanóny.
Hráči si mohou vylepšovat svého hráče a nakupovat lepší zbraně, například si pořídíte jetpack, díky kterému můžete výš skákat a rychleji se pohybovat po mapě. Můžete si nastavit „super“ vlastnost, kterou si nabijete díky power-upům. Nacházejí se na mapě a s nimi můžete nasednout do bojové stíhačky nebo jiného bojového vozidla. Star Wars: Battlefront má úžasnou grafiku a nádherný zvuk, proto bych ji všem hráčům doporučil, zejména těm, co mají rádi Star Wars.
připravil: Vít Urban, 9. tř.
Kousek z naší historie Rozhodl jsem se, že vám napíšu o jednom z významných jihočeských rodů, a tím jsou SCHWARZENBERGOVÉ. Víte, že hlavy tohoto rodu byly velmi politicky aktivní, třeba kníže Karel byl skoro zvolen prezidentem? Tento rod je doložený od roku 1172 jako Seinsheim. Pod tímto jménem vystupovali až do 15. století. Erkinger ze Seinsheimu koupil panství Schwarzenberg v Bavorsku a od té doby je známe jako Schwarzenbergy. V letech 1420 až 1421 se dokonce účastnil válečné výpravy proti husitům. A roku 1670 byl Jan Adolf ze Schwarzenbergu povýšen na říšského knížete. Jejich prvním trvalým majetkem v Čechách bylo panství Třeboň, získané roku 1660, poté Hluboká nad Vltavou. Také jim patřila města a panství Český Krumlov, Hluboká nad Vltavou a Orlík. Všechen tento majetek v Čechách připojili k územím drženým v Bavorsku, Dolním Rakousku a ve Štýrsku. Diplomat Karel Filip byl rakouským císařem povýšen na knížete; tak byla založena tzv. schwarzenberská 2. linie, jejímž přímým potomkem je Karel Schwarzenberg, podle rodinné tradice 7. kníže ze Schwarzenbergu. V 19.století působil kníže Felix Schwarzenberg ve funkci rakouského ministerského předsedy a přispěl k potlačení revoluce 1848. Karel III. se stal zemským i říšských poslancem, patřil k představitelům a tvůrcům programu české konzervativní šlechty a hájil Čechy. Jeho syn Bedřich Schwarzenberg pokračoval v otcových vlasteneckých myšlenkách, předsedal Společnosti Národního musea či Národní besedě a České zemědělské radě. Jeho starší syn Karel IV., kníže ze Schwarzenbergu, toto nadšení nesdílel. Tehdy patřili Schwarzenbergové k nejbohatším rodům v celé Evropě. Kromě celkově zhruba 200 tisíc hektarů zemědělské a lesní půdy vlastnil rod více než dvanáct zámků v Rakousku, Čechách a Německu, kromě toho značné podíly v průmyslových podnicích a v jiných podnikatelských oblastech. Doufám, že jste se dozvěděli něco nového, příště se těšte na další zajímavosti. připravil: Filip Šťastný, 8. tř.
Slavný návrat z divadla Do naší malé vesničky jsem se přistěhovala první den prázdnin. Prostě jsem 30. června rozdala žákům vysvědčení a opustila Prahu. Jako dítě věku předškolního jsem žila většinu času u babičky na venkově, a tak mi tohle dobrodružství připadalo jako návrat ke kořenům. Ale člověka tak snadno nepředěláš, a tak jsem si i na vesnici snažila uchovat trochu původního stylu života. Po zjištění, že lístky do divadla jsou v Táboře skoro o polovinu levnější než v Praze a navíc i na v Praze zoufale vyprodaná představení se tady dají bez potíží sehnat, jsem byla nadšená. Během října jsem navštívila pět představení, a když můj přítel Jirka odjel s firmou na dvoudenní zasedání na Šumavu, nezaváhala jsem ani na vteřinu a ruče zakoupila lístek na představení šesté – Věc Makropulos. (Na to bych Jiřího asi nedostala). Ještě jako dáma z Prahy jsem se navlékla do kostýmku, ověsila se zlatými šperky, nazula lodičky a autem vyrazila do města. Představení bylo nádherné, a tak jsem ještě cestou domů o hře přemýšlela. Silnice vede na jednom místě lesem a je hodně rozbitá a zalitá asfaltovými záplatami. Drobně pršelo, byla tma a kvůli protijedoucímu autu jsem musela přepnout na potkávací světla. Proto jsem toho divočáka, co ležel sražený na vozovce, až do poslední chvíle považovala jen za další záplatu. Proti jelo auto, za mnou také, nemohla jsem ani uhnout ani zastavit. Tak jsem toho divočáka prostě přejela. Mám, naštěstí, Nissana a to je auto bytelné. Drclo, nadskočilo, ale jelo dál. Modlila jsem se, aby mu to vydrželo až domů. Vydrželo. V zatáčkách sice drhlo a vydávalo divné zvuky, ale jelo. Před domem jsem si oddechla. Vystoupila jsem a šla se podívala, proč auto jevilo odlišné jízdní vlastnosti. A viděla jsem! Na jedné straně koukala hlava, na druhé ocas a já s hrůzou pochopila, že mezi tím bude určitě i zbytek kňoura. Prostě jsem z divadla přijela na divokém praseti! S ohledem na skutečnost, že Jiřík byl na Šumavě a já musela autem druhý den ráno do školy, mi nebylo moc do smíchu. Jsem sice dost výstřední, ale zaparkovat před školou auto, zpod kterého vykukuje divočák, se mi nechtělo. Jediné východisko jsem viděla v pomoci sousedů. Zazvonila jsem hned u protějšího domu. Bydlí tam paní, se kterou jezdíme do kostela, a tak jsem doufala v lásku křesťanskou. A navíc se u nich ještě svítilo. Na zazvonění paní Lída otevřela a zeptala se, co potřebuji. Že v jedenáct v noci nejdu na kafe, bylo asi jasné. Vysvětlila jsem jí, že mám pod autem divočáka a potřebuji ho vyndat, což sama nezvládnu. Sešla se schodů, podívala se pod mé auto a dostala záchvat smíchu. Ještě celá uslzená odešla domů a za chvíli se ozval mohutný chechtot jejího manžela. Mně to tak moc humorné tehdy nepřipadalo. Manžel přišel, viděl a jen se věcně zeptal, zda budu kance tahat v tom kostýmku a lodičkách. Vztekle jsem se běžela převléknout do montérek. Asi po čtvrthodině se nám po vyheverování auta podařilo dostat divočáka ven. Vzpomněla jsem si na Nerudu: „Kam s ním?“ Přece nemůžu nechat válet před domem mrtvého kance! A tak jsme se vypravili nocí k myslivci, co bydlí pár domů od nás, zda by mě zvířete nezbavil. Dům byl temný, všichni spali. (Nebylo divu, byla už skoro půlnoc). Nakonec jsme můj úlovek odtáhli za dům. Myslivci to soused slíbil vyřídit druhý den v práci. Zlatý soused a ještě zlatější auto. Ráno v pořádku nastartovalo, jen mělo trochu hlučnější chod. Prase trochu hnulo s výfukem, to byla jediná újma, kterou auto utrpělo. Štěstí bylo, že šlo o „lončáka“, jak myslivci říkají jednoročním prasatům. Neměl tedy ještě plnou váhu, a proto se pod auto vešel.
Odpoledne se dostavil myslivec. Když uviděl zvíře ležící celý den na slunci, dost se rozčílil. „Ženská, to jste ho měla hned vyvrhnout, takhle už není maso k použití!“ Nesměle jsem pípla, že vyvrhnout divočáka neumím. Už smířlivě dodal slavnou větu: „Až zase příště něco přejedete, vzbuďte mě třeba ve tři ráno!“ Historka však má ještě pokračování. Kdykoliv jsem odjížděla do divadla, soused se nevinně zajímal, na čem přijedu tentokrát. Myslivec obtelefonoval známé myslivce, ať si přijedou pro maso pro psy ze sraženého divočáka. Jeden z nich se rozčílil. Že mu včera cestou domů vletěl jeden v noci před auto a zničil mu celý blatník. Když se na nejbližší křižovatce otočil, aby si pro kance dojel, už tam nebyl. „ Vždyť proti jela jen dvě auta těsně za sebou a ani jedno nezastavilo, naložit ho nemohli!“ zlobil se zklamaný a rozčílený myslivec. „ Ona ho nenaložila, ona na něm dojela domů!“ doslova řval smíchy ten náš známý. Když jsme s Jiřím přišli asi za měsíc na myslivecký bál, představil mě soused- myslivec ostatním: „To je ta Pražanda, co nám pytlačí kance v revíru.“ A tak jsem se docela originálním způsobem uvedla mezi sousedy na vsi. No uznejte, že přijet z divadla na praseti je docela originální nápad! JMS
Beseda s paní kronikářkou Na besedu se žáky devátého ročníku zavítala v pondělí 23. listopadu do sepekovské školy paní Jana Kakosová, kronikářka obce a bývalá učitelka školy. Beseda se uskutečnila v rámci projektu Příběhy bezpráví, který je každoročně věnován určitému tématu. Tentokrát to byl rok 1968. Paní Kakosová dětem poutavým způsobem přiblížila, jak tuto dobu prožívala sama, jak krutě nelehká doba poznamenala osudy lidí, které znala, a jak neblahé důsledky měl kritický rok pro celou naši společnost. Beseda proběhla neformálně v učebně jazyků a dějepisu, která je k takovýmto účelům nově vybavena polštáři k sezení na zemi. Žáci měli příležitost klást otázky, na které jim paní Kakosová ochotně odpovídala. Neméně zajímavé pro děti bylo i dozvědět se, že bývala paní učitelka před lety působila na naší škole a znala tedy dobře jejich rodiče, strýčky či tetičky. Ale to už je zase jiná historie, naštěstí veselejší.
Hana Červená
Korálkování Volba témata na korálkování je asi jasná. Protože se blíží Vánoce, připravily jsme si pro vás malou inspiraci.
Vánoční výzdoba Sněhová vločka Potřebujeme: 18 bílých korálků a 12 světle modrých korálků slabý stříbrný drátek (délka cca 40cm)
Postup: 1. Navlečeme 6 korálků na jeden konec drátku a dáme je doprostřed. 2. Drátek si přehneme napůl, navlečeme na něj 6 bílých korálků a posledníma dvěma korálky provlečeme oba konce drátků proti sobě. 3. Potom na jeden konec drátku navlečeme sv. modrý korálek a provlečeme následujícím bílým korálkem. Opakujeme celkem 6krát dokola. 4. Na drátek si navlečeme jeden bílý, sv. modrý a zase bílý korálek a provlečeme sv. modrým korálkem. Toto opakujeme jednou dokola.
Vánoční hvězda Potřebujeme: stříbrné středně malé perličky jeden malý zlatý korálek zlaté malé korálky už slepené k sobě asi 50 cm dlouhý drátek háček na vánoční ozdoby
Postup: 1. Na drátek navlékneme šest skleněných korálků. 2. Drátek s korálky stočíme do kolečka a konce drátků zamotáme. Jeden konec drátku
si
necháme přibližně o 5 až 10 cm delší. 3. Na delší drátek navlékneme cíp ze slepených korálků. 4. Mezi cípy drátek ohneme a upevníme do vedlejšího korálku. Takovým způsobem vytvoříme tři cípy hvězdy. 5. Vezmeme druhý konec drátku a událáme dva cípy. 6. Nakonec nám zbydou dva konce drátku, mezi kterými je jeden korálek. 7. Na každý konec navlékneme jednu polovinu cípu hvězdy. 8. Na jeden konec si navlečeme samostatný korálek a druhým koncem drátku provlékneme proti sobě. 9. Drátek trošku zamotáme a uděláme očko.
A máme hotovo! :)
připravily: Hana Farová a Denisa Plochová, 9, tř.
Vybarvěte si
Výtvarná soutěž Již tradičně jsme uspořádali výtvarnou soutěž, do které se zapojili i nejmladší žáčci naší školy. Jelikož byl podzim, vybrali jsme pro vás téma „Výrobky z přírodnin“. 1. místo: Anita Lelková, 3. tř. 2. místo: Oldřiška Plíhalová, 5. tř. 3. místo: Terezie Kara Ivanská, 3. tř. čestné uznání: Jakub Pinc, 5. tř. Nejlepší práce:
1. místo 2. místo A téma další soutěže bude: „Tak tohle se mi tenkrát zdálo.“ připravily: Hana Farová a Sára Netíková, 9. tř.
Zdroje: Korálkování: http://www.cz-milka.net/kreativni-tvorba-navody/2008-05-01-vanocni-hvezda-z-koralku/ https://www.google.cz/search?hl=cs&site=imghp&tbm=isch&source=hp&biw=1440
Omalovánky: www.google.cz/search?q=v%C3%A1noce&espv=2&biw=1440&bih=799&site=webhp&
