GÉČKO
Školní občasník Gymnázia Mimoň Prosinec 2016
Z obsahu: Pár slov na úvod (Marie Grigerová) Vánoční anketa (Š. Burešová, tercie) Vánoční báseň (A. Šemberová, prima) Den poezie – básnění v hodině češtiny a fyziky TOP 10 - Vánoční filmy (E. Marinská, kvarta) Pár rad pro efektivní učení (M. Slámová, tercie) Osvědčené rady pro dobrý spánek (B. Švajdová, prima) Příběh na pokračování (A. Horáková, tercie) Ze života školy (různé) Adopce na dálku (E. Matysová, kvarta) Ze zápisků M. G.
22.
Pár slov na úvod
Pár slov na úvod Začíná advent. Včera jsem zapálila první svíčku na adventním věnci. Bože, jak to zase uteklo! Rok se sešel s rokem a Vánoce znovu klepou na dveře. Až budete číst tyto řádky, budou zas o něco blíž… Přeji nám všem, aby přinesly pokoj do našich duší, ať je strávíme s těmi, s nimiž jsme svázáni poutem nejsilnějším – láskou. Pro chvilku rozjímání připojuji známý vánoční příběh s názvem Čtyři svíčky, který osloví snad každého, kdo je alespoň trochu naladěn na strunu nejkrásnějších svátků v roce. M. Grigerová
Na adventním věnci hořely tiše čtyři svíčky. Bylo slyšet, jak si mezi sebou šeptají. První svíčka vzdychla a řekla: „Jmenuji se POKOJ. Ráda bych přebývala mezi lidmi, ale jim na mně nezáleží. Moje světlo sice svítí, ale lidé žádný mír nedodržují!“ Její světélko bylo čím dál menší, až docela zhaslo… Světlo druhé svíčky zakmitalo a svíčka řekla: „Jmenuji se VÍRA, toužím svítit lidem na cestu životem, ale oni mnou pohrdají, jsem prý nemoderní a zbytečná. Lidstvo nechce o Bohu nic vědět, nemá tedy cenu, abych svítila!“ Průvan zavál místností a druhá svíčka zhasla… Smutně se ke slovu přihlásila třetí svíčka: „Jmenuji se LÁSKA. Toužím být v lidském srdci, ale lidé si mě nevšímají, nechtějí mě. Vidí jenom sami sebe, tvrdí, že volné vztahy jsou lepší, že je třeba si užívat. Už nemám sílu, abych hořela.“ Její světlo se zachvělo a zhaslo… V té chvíli vešlo do místnosti dítě. Podívalo se na svíčky a řeklo: „Proč nesvítíte, kdo vás zhasl?“ A rozplakalo se … Vtom se ozvala čtvrtá svíčka a zašeptala: „Neboj se! Dokud já svítím, nic není ztraceno! Mé jméno je NADĚJE! S mou pomocí se dají i ostatní svíčky znovu zapálit.“ Od ní pak dítě znovu zapálilo i všechny ostatní. Plamen NADĚJE by v našem životě neměl nikdy zhasnout. Každý z nás by měl plameny POKOJE, VÍRY, LÁSKY a NADĚJE stále udržovat.
Názory našich studentů
Anketa S touhle anketou jsem si dala trochu víc práce... Je to anketa, která se týká Vánoc… Hlavně o tom, co pro vás Vánoce znamenají… Ve škole jsem položila 3 otázky 4 lidem a na ty samé jsem se zeptala kolemjdoucích na ulici. Otázky: 1. Co pro tebe znamenají Vánoce? 2. Jsou Vánoce tvým nejoblíbenějším svátkem? 3. Jste o Vánocích s rodinou spolu, nebo jste každý jinde?
Spolužáci:
Názory našich studentů Kolemjdoucí
Poznala jsem pár fajn lidí. Někteří byli milí a jiní zase protivní (ale to se mi stalo jen tehdy, když jsem se ptala kolemjdoucích). Je vidět, že většina lidí má Vánoce ráda a tráví je se svými blízkými. Tímto děkuji všem za spolupráci… Štěpánka Burešová, tercie
Trochu poezie nikoho nezabije
Vánoční báseň Opravdu velmi závidím lidem, kteří umějí nějak začít a zakončit článek tak, aby to vypadalo dobře. Jelikož jsem v tom ještě dost velký nováček, vždy si lámu hlavu a jen tak sedím a koukám do obrazovky svého počítače. Ale teď už k věci − nebudu tu rozjímat nad tím, jak začít a skončit… Dnešní báseň jsem nazvala Vánoční den. Nevím proč, ale tentokrát jsem neměla vůbec nápad ani fantazii... Ale teď už moje báseň. Už přijel Martin na koni, sníh už padá z nebe. Kulich si rychle nasadím, a sáňkovat ven jdeme. Z trouby voní cukroví, nedočkavost stoupá. A když zvonek zazvoní, Ježíšek na nás kouká. To jsou krásné Vánoce, pohoda tu vládne. Cukroví na stůl nese se, to je ale vůně! A. Šemberová, prima
Trochu poezie nikoho nezabije
Den poezie v hodinách češtiny a fyziky Veršování na téma Proklatá íčka/ýčka
Veronika Vopatová, Amálie Horáková Tercie
Veronika Trmalová, Anna Peschelová Tercie
Dny a dnové ubíhaly v hodině češtiny. Naše mozky skomíraly, probíráme i a y.
Íčka, ta proklatá íčka! Už je nezvládá ani Anička. Obojetné, měkké, tvrdé jak to v naší větě bude?
Koně se venku pásli, naše pera se třásly. Zítra píšem diktát jistě, sněhuláci táli na polní cestě.
Výjimka nebo vyjímka To už nezvládá ani Verunka! Íčko s tečkou nebo s čárkou, To je také těžké zvládnout…
Diktát jsme projeli, rodiče se zlobili. A než dojdu domů, způsobím další pohromu. Drahá češtino, nemáme tvá íčka rádi, Proto se tě ptáme, budeme kamarádi?
Trochu poezie nikoho nezabije
Den poezie v hodinách češtiny a fyziky Veršování na téma Fyzika
Zuzana Matúšková, Emma Kulhánková Prima
Berenika Švajdová Prima
Na ostrově Anegana hloupých lidí je hromada. Ani člověk jediný nezná fyziky dějiny. Jsou tam lidé všelijací, Však nikdo nezná gravitaci ani spoustu dalších věcí. Nechápou sílu třecí. Nevědí, kdo Einstein je, neznaj jednotku náboje. Nic jim neříká slovo páka, neznají Newtona Isaaca. My se to však naučíme, prospěch si tím vylepšíme. Dáme si s tím trošku práci, nebudeme ulejváci.
Newton, člověk nebojácný, ztroskotal a víru ztrácí. Ostrov pustý, žádní lidé, sleduje jen moře širé. Je mu vedro, hlad ho drásá, kokos z palmy bývá spása. Pomyšlením na kokos, smíchy až se zachvěje, bohužel však na čas krátký, gravitace nepřeje. Ořech třeba sejmout silou, musí najít větev shnilou. Boj o ořech těžký je, v kapse má dva náboje. Prvním zlomí větev měkce, druhý shodí kokos lehce. S chutí pije mléko svěží a v záchranu zase věří.
TOP 10
TOP 10- Vánoční filmy Vítejte v mé rubrice Top 10! Dnes si představíme desítku nejlepších vánočních filmů a pohádek, na které se nezapomeňte o Vánocích nebo kdykoli během vánočních prázdnin podívat. Už se tááák těším na vánoční prázdniny, vůni cukroví, zdobení vánočního stromečku a rozbalování dárků! A nejvíce zbožňuju ten předvánoční čas. Prostě skvělá vánoční atmoška! 1. Ukradené Vánoce Tima Burtona 2. Vánoční koleda 3. Vánoční prázdniny 4. Fimfárum 5. Šťastné a veselé 6. Já, padouch 7. Já, padouch 2 8. Sám doma 9. Tři oříšky pro Popelku 10. Byl jednou jeden král… Z mého pohledu je nejlepší film Sám doma, který zná snad každý. Hlavní postavou filmu je Kevin, kterého zapomněli doma rodiče, když pospíchali na dovolenou do Paříže. Kevin zůstane doma sám a nejprve si volnost užívá, ale později zjistí, že to zas taková legrace není – začne připravovat pasti na lupiče. Film pochází z roku 1990. Jde o americký film, který byl nominován na Zlatý glóbus v kategorii nejlepší film, ale nevyhrál. Na ocenění nebyl navržen jen film, ale i sám herec Macaulay Culkin, jenž si po roli v tomto filmu zahrál i v mnoha dalších filmech (např. Vládce knih, Louskáček), videoklipech (Michael Jackson) nebo seriálech ( Will a Grace). Doufám, že se alespoň na jeden z těchto filmů podíváte. Všem přeji veselé Vánoce a šťastný nový rok. Eliška Marinská, kvarta
životní styl - tipy, rady a recepty
Pár rad pro efektivní učení I ty jsi určitě zažil ten pocit. Myslíš si, že když ses na test učil tak dlouho, že ho napíšeš na jedničku, a ono nic. Místo jedničky jednička ruská. Zde máš pár zaručených tipů, jak se zvládneš efektivně naučit, ať už na ústní nebo písemné zkoušení. Opisování Když si ne a ne zapamatovat jedno jediné slovíčko, tak ho opisuj tak dlouho, než ti utkví v paměti. Můžu ti zaručit, že si ho budeš pamatovat až do smrti. Kartičky Tento tip se vyplácí použít, když se potřebuješ rychle naučit slovíčka, chemické prvky nebo jiné jednoslovné termíny s překladem do jiného jazyka. Na jednu stranu kartičky si napiš český překlad a na druhou třeba anglický výraz, který se pojí s tímto slovíčkem. Pak si všechny udělané kartičky vyskládej na stůl a překládej slovíčka, jež vidíš napsaná na kartičce. Už je jen na tobě, jestli budeš překládat z češtiny do angličtiny nebo naopak. Obě varianty jsou správné. Použití mnemotechnických pomůcek Místo neustálého opakování textu a učení se nazpaměť si k záchytným bodům, které si určíš, vytvoř nějakou slovní říčku, jež ti pomůže si vzpomenout na to, o co textu šlo. Např.: ,,šetři se osle”, což je zkratka pro zapamatování číselného údaje poloměru naší planety. Plus !Před učením si vždy vyvětrej a během něj si dělej krátké přestávky!
Margita Slámová, tercie
životní styl - tipy, rady a recepty
Rady pro dobrý spánek
Nedaří se vám někdy usnout? Vyzkoušejte osvědčené rady pro dobré usínání a klidný spánek. Nejlépe se Vám bude usínat ve vyvětraném pokoji. Nepřítelem klidného usínání je plný žaludek nepřejídejte se. Pro usínání a dobrý spánek není vhodné pít kávu a alkohol, naopak bylinkový čaj se doporučuje. Určitě vám pomůže odpočinek ve vaně s levandulovou solí. Příjemně vás naladí poslech vaší oblíbené hudby, raději té pomalejší. Někdy pomůže i čtení vaší oblíbené knihy. Počítání oveček mi s usínáním příliš nepomáhá, mám ale tip od svojí maminky, která mi radí soustředit se pouze na svůj dech. Na pomalý nádech a pomalý výdech. Zbaví mě to otravných myšlenek. Přeji hezké usínání a dobrou noc.
Markéta Šafránková, prima
Příběhy
S. P. Q. R. Prolog, část 2. Probrala se až za tmy. Opatrně otevřela oči, chytila se za hlavu a zalekla se uschlé krve, které měla plnou tvář. Pokusila se postavit. ,,Au..." Hlava se jí znovu zamotala a jen taktak se stačila zachytit o kmen stromu. Na tělo jí dopadaly ledové kapky deště a do nosu štípal kouř. Pomalu se zvedla a otírala si krev z tváře a zalepené oči. Nedaleko od ní se valily proudy vody z kopců a pod strání vznikala bahnitá řeka. ,,Vesnice!" vzpomněla si. Rychle se zdvihla a z posledních sil chvátala směrem k vesnici. Blížila se k obrannému valu a přecházela zpět do normální chůze. Cítila, jak ji žene strach o její rodinu. Vrata v bráně byla vylomená a ohořelá, ostatně jako všechno ostatní. Pod branou leželo několik mužů. Rozeznala Římany, ale taky muže z vesnice. Pomalu vcházela dovnitř a svět, jako by se zastavil. Všechno bylo spálené, všude ležela zubožená, zkrvavená mrtvá těla. Ve zmatku se rozběhla k jejich domu, který stál na druhém konci vesnice blízko lesa. Domek plápolal jako oheň v kdysi velkém Panském domě při ceremoniích. Nikoho živého poblíž nenašla. Polkla a utíkala na druhou stranu domu, kudy vedl druhý východ. Její pozornost upoutalo ležící tělo dospělé ženy. Moc dobře postavu poznávala. ,,Mami!" vykřikla a doběhla k bezvládnému tělu. Klekla si a snažila se tělo převalit čelem vzhůru. Etain matku s objala a tiše vzlykala. Představovala si, že je živá. Nalhávala si, že to nic není, spraví se to. Otevřela oči a uviděla to znovu. To, co si vytvářela, byla jenom stupidní iluze. Když se na chvíli od bezvládného těla odtáhla, všimla si malé krvavé dýky, kterou nejspíš matka použila na svou obranu. Etain se sevřelo srdce touhou sáhnout po dýce a skončit tak svoje trápení a smutek… Touha po smrti a pocit, že je na dně svých sil, byl velmi silný. Vzpomněla si, co jí kdysi říkal její otec: ,,Touha po smrti a pocit nepotřebnosti... To všechno se v nás jednou nahromadí a máme pocit, že jsme nepotřební, Etain. Ale pravý bojovník se nevzdává. Dotáhne to až do konce a umře, až když nastane jeho čas. Až ti bude nejhůř, vzpomeň si, co jsem ti řekl! Nikdy není pozdě začít. Nikdy!“
Příběhy Etain vzlykla. Měl pravdu. Nic by se tímto rázným krokem nevyřešilo. Nepomstila by tak smrt celé vesnice, smrt matky. Se vzlykotem odhodila dýku stranou a položila si hlavu do krvavých dlaní. Po tváři jí stékaly slzy. Zvedla se a o kus dál, v lesním hájku, kam její matka chodila nejraději, začala kopat hrob, do kterého posléze uložila svoji milovanou matku. Etain si z krku sundala přívěšek se symbolem naděje a nasadila ho své matce na krk. Naopak její přívěšek s vlkem, který měl symbolizovat její odvahu a sílu, si vzala na památku. Naposledy se podívala na svou matku a zamáčkla jí oční víčka. ,,Sbohem, mami,“ pronesla a udělala gesto, jímž vzdala matce čest. Hrob mohla zakrýt. Poté nanosila kameny, které narovnala na hromadu. Matčina bohužel skromná mohyla byla hotová. Etain stála nad hrobem se sklopenou hlavou. Havraní vlasy slepené krví jí vlály ve směru silného severního větru. Odříkávala prosbu k bohům, aby se za matku přimluvili. Otevřela oči a zvedla hlavu k nebi. Ledové kapky deště stékaly po jejím obličeji a ona byla rozhodnuta. Zničí je. Za to, co provedli její rodině a vesnici, tvrdě zaplatí! Otočila se a odcházela zpět do vesnice hledat užitečné a nepoškozené zbraně. Vše bylo spálené na popel, proto zkusila navštívit tajnou zbrojnici, o které věděli jenom válečníci. Po chvíli hledání našla luk s toulcem, vedle něhož se povalovalo pár zachovalých šípů. O kus dál objevila nezlomené kopí. A nakonec zamířila k velké hnědé truhle, jež byla zakryta kožešinou. Otevřela ji a vytáhla krátký jezdecký meč; jeho čepel byla trochu poničená, ale to na účinnosti nic neměnilo. Vzala vše a odcházela ze svého domova hluboko do lesů, kde začnou její přípravy na útok. Hon na Římany právě začal. Pokračování příště. Amálie Horáková, tercie
Ze života školy
Workshop: výroba mýdel V pondělí 10. října navštívili naši školu majitelé liberecké firmy "Mirčina mýdla". Zakladatelkou této firmy je paní Miroslava Priščáková, která přijela i se svým mužem. Oba byli velice milí a umožnili žákům nižších ročníků vyrobit svá vlastní mýdla. Když jsme dorazili do učebny výtvarné výchovy, kde se mýdla vyráběla, měli jsme každý přichystaný kalíšek, který byl do poloviny naplněn příjemně voňavým bílým mýdlem. Na stole jsme pak měli přichystané ubrousky a různobarevné „placky“ z mýdel. Z ubrousků jsme mohli vystřihnout jakékoliv vzory, které se nám líbily. Z mýdel jsme pomocí vykrajovátek na perníčky vytvořili různé tvary. Ty jsme pak položili v libovolném uspořádání na mýdlo v kalíšku. Do zbytku kalíšku se nalilo průhledné mýdlo a pak už jsme jenom čekali, než mýdlo ztuhne. Mezitím jsme si mohli koupit různé výrobky, jako jsou například voňavé koupelové bomby. Pak už jsme spokojeně se svým mýdlem odcházeli ze třídy. Děkujeme paní Mirce a jejímu muži, že přijeli do naší školy a my jsme si mohli vyrobit vlastní mýdlo. Elisabeth Matysová, kvarta
Ze života školy
Pygmalion Do mladoboleslavského divadla jezdíme rádi. V posledních letech nás nezklamalo žádné představení, všechna byla kvalitní. Dne 25. 10. měla možnost zažít příjemnou divadelní atmosféru sekunda doplněná o žáky kvarty. Tentokrát byla na programu hra Pygmalion od irského dramatika G. B. Shawa, nositele Nobelovy ceny za literaturu. Pygmalion je světoznámou komedií, která si již téměř sto let získává diváky po celém světě. Příběh květinářky Lízy Doolittlové a profesora fonetiky Higginse, jenž se vsadí, že z poněkud jednoduché, chudé a svérázně se vyjadřující bytosti udělá vévodkyni, jejíž původ neodhalí ani ta nejvyšší londýnská společnost, byl napsán na námět z antických Ovidiových Proměn. Jazyková a společenská převýchova v Higginsově režii se mění občas v krutý dril, jde o pokus na člověku, jehož konečnou obětí se však nakonec stává sám profesor Higgins. Vážné téma týkající se společenských předsudků je hnací silou úspěchu Shawova díla, které publikum zná v podobě z muzikálu My Fair Lady. Divadlo si všichni užili navzdory požárnímu poplachu (naštěstí jen cvičnému), který proběhl o přestávce. Líza: „Rozdíl mezi dámou a pouliční květinářkou není v tom, že se každá chová jinak, ale v tom, že se lidé ke každé z nich chovají jinak.”
Ze života školy
Gymnazisté zvítězili v piškvorkovém turnaji Mistrovství pIšQworky jsou oblíbená studentská soutěž. Pravidla piškvorek jsou jednoduchá a všichni je znají, proto se může zúčastnit opravdu každý. Soutěžící si zábavnou formou osvojí logické uvažování a týmovou spolupráci. Nestačí jeden geniální hráč, ale na vítězství se musí podílet celý pětičlenný tým. Stalo se již tradicí, že se nadšení křížkaři a kolečkáři utkávají na půdě českolipského gymnázia. Nejinak tomu bylo letos, kdy zde bojovalo 11 týmů. A byl to boj urputný a napínavý. O titul mistra Českolipska se nakonec utkaly týmy Gymnázia Česká Lípa a Gymnázia Mimoň. GyMi nakonec Českou Lípu vykřížkovalo a postoupilo do krajského turnaje v Liberci. Z krajských kol vzejde 24 finalistů z ČR i ze Slovenska, ti se pak utkají na půdě Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Za výbornou reprezentaci školy patří dík týmu ve složení: David Böhme, Petr Janouch, Kateřina Jindřišková, Petr Skalský a Klára Stachová. V krajském kole přejeme našim postupujícím hodně štěstí!
Ze života školy
Gymnastika na mimoňském gymnáziu Již druhým rokem vedou manželé Krejčovi oddíl gymnastiky. Pravidelně zde cvičí 27 dětí (jeden chlapec, ostatní jsou děvčata), většinou jsou z mimoňských škol. Ve čtvrtek odpoledne jsem zavítala na jejich trénink a byla jsem velmi příjemně překvapena jak dětským, tak trenérským zápalem. Drobotiny ve věku od 5 do 12 let byla plná tělocvična a Jája a Oskar měli doslova plné ruce práce. Protože oddíl navštěvují také dívky z primy, položila jsem pár otázek Markétě Šafránkové, Berenice Švajdové, Natálii Kučerové, Emmě Kulhánkové a Zuzaně Matuškové a vybrala jsem některé z jejich odpovědí. Jak se můžete přesvědčit, vztah ke sportu mají víc než kladný. 1. Jak jste se o gymnastickém oddílu dozvěděly? Od kamarádek. Ze ZŠ Ralsko, kde paní učitelka Krejčová učí tělocvik. 2. Věnovaly jste se gymnastice předtím? Dělaly jste nějaký sport již dříve? Gymnastiku jsme předtím nedělaly. Ano, mažoretky, kinball, minikáry… 3. Co tě na gymnastice baví a co ti připadá obtížné? Není věc, co by mě nebavila. Nejvíce mě baví hrazda. Nejvíc mě baví kotrmelce a hvězdy. Baví mě všechno, ale nejvíce kladina. Baví mě kotouly na kladině a výmyk. Nebaví mě skákat přes švédskou bednu. Obtížný je rozštěp a lezení po provaze. Baví mě kotouly, nebaví mě hrazda. 4. Jak hodnotíš práci trenérů? Jsou skvělí a je s nimi sranda. Jsou opravdu úžasní a moc nás toho naučí. Umějí zaujmout, jsou fajn, cvičení mě s nimi baví. Na výbornou.
Ze života školy 5. Čeho bys chtěla v tomto sportu dosáhnout, jaké jsou tvé cíle? Gymnastiky bych se chtěla držet, protože u ostatních sportů to bohužel nešlo... Chtěla bych postupně zvládnout všechna cvičení a cviky. Myslím, že je to důležité pro moji fyzickou kondici a držení těla. To souvisí s dobrým pocitem a zdravým sebevědomím. Chtěla bych dosáhnout rozštěpu, provazu a hvězdy na kladině. Jezdit na závody a vyhrávat. Podávat lepší výkony. Na závěr nezbývá než poděkovat trenérům za to, že dovedou děti zaujmout, a vítězí tak nad pasivním přístupem k životu, který (nejen) mladým často přináší svět počítačových her a nekonečných televizních seriálů. Třeba se z těchto sympatických dívenek jednou vyklube nová Věra Čáslavská… Marie Grigerová
Ze života školy
Jak je důležité míti Filipa Dne 15. 11. jsme jeli do divadla v Mladé Boleslavi. Komedie byla o dvou chlapcích, kteří měli rádi rozdílné slečny. Jack měl rád Gvendolínu a ona jeho, ale Gvendolínina matka jim nechtěla dovolit, aby měli svatbu. Algernon měl rád Cecilku a ona jeho, ale Jack nechtěl dovolit, aby měli svatbu. Cecilka a Gvendolína viděli na chlapcích jedinou chybu – nejmenovali se Filip. Nakonec se zjistilo, že Jack se ve skutečnosti jmenuje Filip a je to bratr Algernona. Skončilo to tak, že si oba chlapci vzali vysněné slečny. Představení bylo moc pěkné. Byla to vtipná komedie. Bylo patrné, že si vystoupení herci užívali a dávali do představení vše. Někdy improvizovali, ale i tak jim to vyšlo nádherně. Nedá se říci, kdo byl nejlepší. Všichni dávali do představení všechno a podle toho to také vypadalo. Nevadilo by mi, kdybychom někdy šli na nějaké podobné představení. Karolína Úradníková, prima
Adopce na dálku V hodině VO v kvartě jsme diskutovali o globálních problémech světa. A že jich není zrovna málo. Patří mezi ně i chudoba a negramotnost. Po vyučování mě oslovily dvě studentky z této třídy – Elisabeth Matysová a Eliška Jonášová a já se tak dozvěděla o zapojení jejich rodin do projektu Adopce na dálku. Znovu jsem si uvědomila, jak málo toho o sobě víme. Také mi to potvrdilo jednu osobní teorii – lidé, kteří mají otevřená srdce a dělají pro své bližní víc, než je obvyklé, jsou zpravidla skromní a rozhodně se tím nechlubí, natož aby z toho očekávali nějaký prospěch. A tak jsem je musela k článku trochu popostrčit a vy si ho můžete přečíst.
Adopce na dálku Co to vlastně je? Adopce na dálku je jeden ze způsobů finanční podpory dětí z chudých rodin v rozvojových zemích. Můžeme tak přispět na vzdělání dítěte, jeho oblečení a na stravování. Neziskové organizace Dítě si můžeme „adoptovat“ přes různé neziskové organizace, mezi které patří např. Nadace mezinárodní potřeby. Pro její důvěryhodnost si vybrala i naše rodina. Tato organizace pomáhá hlavně křesťanským dětem, pro které staví křesťanské školy. V jakých zemích adopce funguje? Podpora probíhá hlavně v zemích ležících v Asii a Africe. Nadace mezinárodní potřeby podporuje Nepál, Filipíny, Ugandu, Indii a Bangladéš. Něco o mém adoptivním bráchovi: Můj adoptivní brácha se jmenuje Brian Musoke. Narodil se 10. dubna 2004, tudíž mu je 12 let a má rodina ho podporuje již 8 let. Brian chodí do 5. třídy do křesťanské školy v Buikwe, která je poblíž hlavního města Ugandy. Brianovi rodiče moc nevydělávají, jelikož jeho otec má poškozený zrak, a proto nemá práci. Jeho matka má nízký příjem z drobného obchůdku. Briana baví hraní fotbalu a rád pomáhá rodičům. Také má moc rád zvířátka, hlavně jejich pejska.
Adopce na dálku Jak adopce vypadá? Brianovi přispíváme měsíčně 800 Kč a 3x do roka mu posíláme dopis s balíčkem. Balíčky mu posíláme vždy na jeho narozeniny, v létě a na Vánoce. Přihodíme mu tam nějaké žvýkačky, autíčka a školní potřeby. O letošních Vánocích mu chceme udělat velkou radost a přidat do balíčku fotbalový míč. V dopisech mu vždycky píšeme, jak se máme, co je u nás nového a ptáme se ho na různé věci. On nám zpět posílá také dopisy, v kterých nám děkuje za dárky a za všechno, co pro něj děláme, a také píše, co je u něj nového. Je to hezký pocit, když můžete někomu takto pomáhat a víte, že díky vám má šanci na nějakou budoucnost. Brian by chtěl být jednou doktorem, ale bez naší pomoci by se mu tento sen nemohl splnit.
Adopce na dálku
Adopce na dálku
Adopce na dálku
Ze zápisků M.G.
Perličky a perly žáků naší školy Popis obrázku Josefa Lady: > Obraz namaloval Josef lada, který si ve třech letech vypíchnul oko. > Všichni víme, jaký má J. Lady styl kreslení. A jestli ne, je to podezřelé. > Zvláštní je, že dívky mají jen sukně. Nevím, jestli i něco pod tím, ale hlavní je, že jim není zima. Já bych v zimě sukni nenosila, ale teď je jiná doba. Zápis v čtenářském deníku: > Už se mi moc nechce psát, ať to nemusíte číst. Popletená rčení a přísloví: > Nemaluj čerta do sněhu. > Kdo lže, má krátké nohy. > Vykouřili doutník moudrosti. > Hledá zítřejší ráno. Den poezie: > Byl pozdní večer, první máj a proklatá íčka ubíjela nás. Různé: > Synonymum ke slovu spát je schlafensie. > Je to brutálně libový. > Ubodal ji, ale trestu se vyhnul tím, že byl nezletilý. > Seděl na židli s hořícími nohami.
Géčko, školní občasník Gymnázia Mimoň, Letná 263. Číslo 22. Šéfredaktor, grafická úprava D. Drahota. Redakční rada: Š. Burešová, A. Horáková, E. Marinská, M. Slámová, M. Šafránková, A. Šemberová, B. Švajdová. Korektury textů a průvodní texty: M. Grigerová Fotografie a obrázky: Pár slov na úvod: http://www.zdravamama.cz/ Top 10: http://img.ceskatelevize.cz/program/porady/10206057536/foto/16.jpg http://img.blesk.cz/img/1/normal620/1357965_macaulayculkin.jpg Tipy, rady, recepty: týden.cz Příspěvky lze zasílat na
[email protected] Publikováno na školním webu www.gymi.cz dne: 16. prosince 2016
