školní časopis Základní školy Morkovice
únor 2007, školní rok 2006–2007, číslo 4 Internet: www.zsmorkovice.cz/casopis
e-mail: casopis @ zsmorkovice.cz
Slovo šéfredaktora Milé čtenářky, milí čtenáři, právě čtete již čtvrté číslo školního časopisu Elvis – opět má dvanáct stran. Dovolte mi, abych vás informoval o obsahu. Já jsem napsal slovo šéfredaktora. Paní učitelka Štelcová přispěla článkem o tom, jak se zúčastnila se dvěma soutěžícími okresního kola dějepisné olympiády. Pak nám ještě poskytla vítěznou slohovou práci ze školního kola olympiády v českém jazyce od Dominiky Vdolečkové s názvem „Kdyby autobusová zastávka uměla mluvitÿ. Redaktorka Renáta Lechnerová napsala další článek o módě – tentokrát o ekologickém oblečení. Redaktor František Pavlík napsal článek o šachu. Petra Buršová pod velkým nátlakem připravila článek o zápisu dětí do prvních tříd. Jsem jí za to vděčný. Redaktor Lukáš Kameník se tentokrát zajímal o to, jak je to s vodou na naší škole. Redaktor Martin Kruták opět vyzpovídal naše učitele a přinesl do redakce článek o astrologikém horoskopu učitelů. Michael Staněk napsal zprávu o průběhu filatelistické schůzky, kterou svolal v polovině ledna. Redaktorka Kristýna Šebestíková pokračovala ve své rubrice o mikroregionu Morkovsko – tentokrát nás zavedla do vesnice Prasklice. Šesté třídy s panem učitelem Kovářem putovaly po stopách lovců mamutů. I o tom si můžete přečíst na stránkách našeho časopisu. Určitě jste si všimli, že v prvním únorovém týdnu jste nepotkávali na školních chodbách tolik sedmáků jako jindy. Bylo to tím, že byli pryč. Ptáte se kde? Na horách. Jak se tam měli a co tam „vyváděliÿ se dozvíte z článku, který připravily žákyně 7.A. Přeji si, aby se Vám čtvrté číslo našeho časopisu opět líbilo. šéfredaktor Bronislav Dřímal
1
Znečištěné životní prostředí je jeden z nejpalčivějších problémů současnosti. To, že se tato problematika netýká pouze lesů, vod a ovzduší, dokazuje rapidně se zvětšující počet lidí postižených širokým spektrem nejrůznějších alergií. Ekologicky žít tedy není pouze moderní trend, ale životní nutnost.
Textil se svým každodenním přímým kontaktem s lidskou kůží spadá do skupiny produktů, které by měly splňovat nejvyšší požadavky na zdravotní nezávadnost. Existuje vůbec takové oblečení? Přísné podmínky ekologických směrnic splňují například textilní výrobky s celoevropsky uznávaným certifikátem Oeko Tex Standard 100 (v České republice je koupíte například v obchodním domě C&A, označení dále najdete na spodním prádle Schiesser a výrobcích značky Moira), kterým jsou vybaveny produkty vyrobené ekologicky šetrnými metodami a nepřekračující míru povolených škodlivin. Při testování těchto výrobků probíhá podobná analýza veškerých dosud známých karcinogenních činitelů, možných alergenů, měření stálosti barev a zápachu. Kontrole je podrobena nejen látka, ale doslova každá součást oděvu (zipy, knoflíky, vycpávky a podobně). Redaktorka Renáta Lechnerová
Časopis Elvis na Internetu
www.zsmorkovice.cz/casopis
2
Cesta do Afriky – zápis žáků do prvních tříd Zápis dětí do prvních tříd pro školní rok 2007–2008 se konal na naší základní škole v Morkovicích dne 1. února 2007. Celý zápis předčil naše očekávání. Trval celé tři hodiny a byla to skutečná velká show. Hned po vstupu do školy čekal děti zábavný program na téma „Cesta do Afrikyÿ. Každý budoucí prvňáček obdržel kartu, na kterou postupně dostával razítka za splněné úkoly. Poté, co děti prošly všemi stanovišti, čekaly na ně paní učitelky v prvních třídách. Pak se děti spolu se svými rodiči mohly podívat do naší počítačové učebny nebo si prohlédnout vyzdobené třídy školy. Mnohým budoucím prvňáčkům se ani nechtělo jít domů.
Za přípravu a organizaci této akce bychom chtěli poděkovat hlavně p. uč. Krčálové, p. uč. Tesařové, p. uč. Doleželové, žákům a žákyním 7. až 9. tříd a všem ostatním, kteří se na ní podíleli. Děkujeme všem rodičům, kteří se rozhodli zapsat své ratolesti do naší školy. Na budoucí prvňáčky se budeme těšit již 3. září 2007. Petra Buršová, 8.B 3
Všichni jistě moc dobře víme, že bez vody není život. Dříve byla takřka v každé škole studna s pumpou. Nyní je již každá škola a téměř každý dům připojen k vodovodní síti. Studniční vody jsou v současnosti zpravidla závadné, a proto doma používáme tzv. městskou vodu z vodovodu. Ani naše škola není výjimkou. Městskou vodu u nás ve škole používáme na umývání, vaření a na splachování WC. Na naší škole se spotřebuje zhruba 7 000 litrů vody denně. Z toho asi 1 000 litrů vody teplé.
Teplá voda je převážně používána ve školní kuchyni a na mytí rukou. Teplá voda se na naší škole ohřívá plynem přes výměník. Ohřátá voda se akumuluje do akumuláční nádrže. Tato nádrž má objem 8 000 litrů. Teplá voda je dražší než studená, protože je ohřívána plynem. Proto bychom měli touto vodou šetřit ještě více, než vodou studenou.
Redaktor Lukáš Kameník
4
Do Kroměříže, kde se krajské kolo konalo, jsme přijeli v dobré formě a s pocitem, že nemáme co ztratit. Hned, jak naše oči spatřily tabulku účastníků, nám bylo jasné, že první určitě nebudeme. Přeci jsme se ale o dobrý výsledek pokusili. Zvolili jsme sestavu jako v okresním kole. Dát nejslabšího hráče týmu na první desku, kde sídlí největší borci. Naše forma se ukázala hned na začátku, když jsme uhráli proti Gymnáziu Kroměříž dvě remízy. Narozdíl od okresního kola, ve kterém naše družstvo uhrálo nejnižší možný počet bodů, to jest nula. Také proti ZŠ Boršice, která ze všech 36 možných bodů ztratila jen 4, jsme uhráli cenný bodík. Jenže ke konci přišla krize. Nechali jsme vyhrát slabého soupeře 3,5–0,5. To nás poslalo hodně dolů, ale i přesto se nám podařilo v posledním kole porazit borce ze Starého Města, kteří ještě bojovali o postup do kola národního 2,5–1,5. Dost nás mrzelo, že páté místo nám uniklo jen o 0,5 bodu. Ale dopadlo to, jak to dopadlo a my můžeme být rádi, že jsme neskončili na posledním desátém místě. Turnaje se zúčastnili tito elitní šachisté Morkovic: Martin Kruták, Filip Úlehla, František Pavlík a Jaroslav Kejnar. Výsledky: 1. ZŠ Boršice (32) 2. Gymnázium Kroměříž (24) 3. Gymnázium Zlín (23,5) 4. ZŠ Staré Město (22,5) 5. ZŠ Horní Lideč (19,5) 6. ZŠ Morkovice (19)
Redaktor František Pavlík
e-mail do redakce časopisu Elvis
casopis @ zsmorkovice.cz 5
Určitě všichni nevíte, že vaši spolužáci Filip Úlehla z 9.A a David Květoň z 8.B reprezentovali naši školu v okresním kole dějepisné olympiády v Kroměříži. Svědomitě se na náročnou soutěž s názvem „Zločin a trest v českých dějináchÿ připravovali a výsledky se také dostavily. Filip v konkurenci 31 soutěžících obsadil 11. místo a David 17. místo. Děkujeme za vzornou reprezentaci a blahopřejeme. Dále se někteří žáci 9. tříd účastnili školního kola olympiády z českého jazyka. Do okresního kola postupuje Dominika Vdolečková z 9.A a Markéta Juřenová z 9.B. I jim přejeme hodně dobrých námětů pro slohovou část soutěže a pěkné umístění v okresním kole, které proběhne v Kroměříži začátkem března. Přečtěte si vítěznou slohovou práci Dominiky „Kdyby autobusová zastávka uměla mluvitÿ. p. uč. Jarmila Štelcová
Kdyby autobusová zastávka uměla mluvit Stojí klidně, jako by byla ničím neohrožovaná. Ale je tomu tak doopravdy? Vždy poskytne uspěchaným lidem pobyt pod svou střechou. Odvděčí se jí někdy za to? Stává se svědkem i těch nejdivnějších scén a rozhovorů. Poví to někdy někomu? Ne, jelikož to není žádná „babka drbnaÿ. Ale, co kdyby se jí na malý okamžik stala, co všechno by ta němá, klidná zastávka mohla vykřičet do celého světa? Abychom dostali na tyto otázky odpověď, rozvážeme jedné zastávce jazyk. A ona vypráví a vypráví, až se jí dělají boule za ušima. Chcete vědět o čem? Tak čtěte dál. . . „Já to nemám na světě vůbec lehký, abyste věděli!ÿ vykládá smutným hlasem zastávka. Chceme ji utěšit, ale nepustí nás ke slovu. „No jo, to si každý řekne, vždyť je to jen zastávka, ta nemá city, tu můžeme počmárat, udělat v ní bordel a rozmlátit na cimpr campr. Já při tom trpím, tak moc trpím! Búúú! A kdo by furt čuchal ty smrady! Každej druhej člověk hned po příchodu vytáhne krabičku a už zasmrazuje okolí. Moje plíce se černají jak uhel, no vlastně ne, jelikož žádné nemám. Búúú!ÿ Na setinku chvíle se jí ústa zastaví, aby zkontrolovala, co na to říkáme. My jí věnujeme soustrastný pohled, nadechneme se na vyřknutí slov upřímné soustrasti. . . Jenže, to už naše zastávka mele rozvášněně dál: „Navíc ta dnešní mládež, výkvět společnosti. Pch. Mluví to jako dlaždiči a navíc toho dobytka, co tady koluje. Chudáci všichni volové a krávy. Navíc se to tady po sobě válí a plazí, 6
hanba povídat. Když si představím, u kolika početí jsem již asistovala, mohla bych jít z fleku studovat gynenokologii, nebo jak se tomu nadáváÿ a hodí na nás pohoršený pohled. „Navíc ty nevinné děti drží v rukou tolik zbraní hromadného ničení, škoda mluvit. Nejenže kouří, nasávají jako dogy, ještě si tu podávají trávu, asi se vážně chcou těm volům a kravám podobat co nejvíc! Jenže toto je taková smradlavá tráva, asi nějaká zvláštní odrůda, po které se kašle, chrchlá a kucká. Co však nesu s těžkým srdcem je, když se dozvím, co jedli k obědu, snídani a večeři. . . !ÿ A tak by naše zastávka vykládala dál, jenže náš čas vypršel. Tak vidíte, že život autobusové zastávky není žádný med. Proto vás prosím i za ni, abyste se chovali v její blízkosti, jak se sluší a patří.
napsala: Dominika Vdolečková, 9.A ilustrovali: redaktor Martin Kruták a Roman Hrabánek, 7.A
Časopis Elvis na Internetu
www.zsmorkovice.cz/casopis 7
Žáci 6.B pracovali v několika hodinách dějepisu na projektu o lovcích mamutů. Námětem pro tento projekt byla stejnojmenná kniha Eduarda Štorcha. V hodině informatiky pak měli žáci za úkol v rámci výuky práce s textovým procesorem vytvořit krátký článeček, který by čtenáře seznámil s tím, jak jejich dějepisný projekt probíhal. Tady jsou dvě nejlepší práce. V dějepise naše třída pracovala na projektu o lovcích mamutů. Tento projekt jsme dělali s panem učitelem Kovářem. Pan učitel nám rozdělil práci tak, aby vzniklo šest skupin. Projekt jsme zpracovávali čtyři hodiny a všichni si myslíme, že se nám povedl. Už visí v naší třídě na zdi. Práce na projektu nás velice bavila a určitě bychom chtěli dělat ještě nějaký. Asi bychom nechtěli žít v té době, co lovci mamutů. Dnešní doba je modernější, ale v té době bychom určitě něco vymysleli, abychom ulovili mamuta. Tyto hodiny dějepisu nás moc bavily, protože jsme se hodně pobavili a hodně dozvěděli. Šárka Vysloužilová, 6.B
Jednoho dne v dějepise nás pan učitel Kovář rozdělil do 6 skupin s názvy: Dolní Věstonice, Praha, Přerov, Polabí, Moravský kras a Životopis Eduarda Štorcha. Pak nám pan učitel zadal úkol, abychom si o tomto tématu něco zjistili. Další týden jsme měli informace donést do školy. Donesli jsme to, co jsme přes týden našli. Pan učitel nám přinesl starou mapu, na kterou jsme nalepili různé zajímavé obrázky a zajímavosti. Každá skupina měla svou barvu. Jak jsme projekt dokončili, pověsili jsme jej v naší třídě. Pan učitel nás za naši práci pochválil. Když jsme se na náš projekt zadívali, řekli jsme si, že život v té době byl zlý a krutý. Eliška Branžovská, 6.B 8
V lednu uspořádala redakce časopisu Elvis první schůzku filatelistů – sběratelů známek. Této schůzky se zúčasnilo 5 sběratelů, což si dovolím hodnotit jako celkem dobrou účast. Během schůzky jsme si podle očekávání prohlédli a také povyměňovali nějaké známky. V nejbližší době určitě uspořádáme druhou filatelistickou schůzku a budeme očekávat, že nám někdo přinese ukázat i Modrého Mauricia. . .
Michael Staněk, 7.A
V sobotu 3. února se žáci sedmých tříd naší školy vypravili na lyžařský kurz na Horní Bečvu. Ráno jsme čekali před školou na zájezdový autobus, který nás odvezl na hory. Asi po dvou hodinách jsme dorazili na místo. Po ubytování a dobrém obědě jsme šli na svah, kde nás učitelé rozdělili do 4 skupin. Žáci byli rozděleni podle svého výkonu. Každý den jsme měli zábavné programy, které jsme si sami připravili a nikdo se tak nenudil. Nechybělo tu ani večerní lyžování. Každý den jsme se všichni zdokonalovali v našem lyžařském umění, dokonce i ti, kteří ze začátku vůbec neuměli lyžovat. Každý den jsme chodili na svah, kde byly dva vleky. Ti, kteří byli zkušenější, chodili na větší svah. Kromě sjezdových lyží jsme tu měli i běžky, na kterých jsme skoro každý den běžkařili a také závodili. Nikomu se na horách nic nestalo, všichni přijeli v pořádku. Lyžáku jednou ZDAR! Veronika Barnetová, Kristýna Šebestíková, Vendula Hrabalová, 7.A
9
Je tu další část o našich učitelích. Nyní jsem se zeptal celkem 19 učitelů na jejich astrologické znamení. V článku vám prozradím, kolik učitelů je jakého znamení a nakonec připojím i stručnou charakteristiku těchto znamení.
Ve znamení Berana je celkem jenom jeden učitel, ale i tak za zmínku určitě stojí. Beran, patřící mezi tzv. ohnivá znamení, jest plně pod vlivem mocného Marsu. Je snadné ho rozhněvat, ale stejně rychle se zase uklidní a jedná pak mírně. Berani jsou známí svým uměním říkat pravou věc v pravou chvíli (cítí, že je to tak správně a jednají podle toho). Snadno se učí a mají výbornou paměť. Harmonii a soulad nacházejí Berani v manželství s partnery narozenými ve znamení Střelce, Lva nebo v jejich vlastním znamení. Temperamentu Beranů svědčí i partnerství s Váhou či Blížencem. Ve znamení Býk jsou dva učitelé. Hlavním a dominantním rysem tohoto znamení je síla a energie. Nadbytek síly znamená v důsledku tvrdohlavou, neústupnou povahu. Často jdou „přes mrtvolyÿ. Venuše, třímající vladařské žezlo, svým vlivem způsobuje emotivní a iracionální jednání. V zaměstnání dokáží býci díky daru praktického uvažování uspět ve všech mechanických oborech. Ve znamení Rak jsou dva učitelé. Tomuto vodnímu znamení vládne oběžnice naší rodné Země – Měsíc (odtud tedy pojmenování jedinců narozených v tomto znamení – „měsíční lidé (děti)ÿ. Měsíční děti jsou smýšlením spíše tradicionalisté, však jejich povaha jest proměnlivá (dalo by se říci „jako sama Lunaÿ). Panuje spíše představa o Raku jako o znamení domáckém, milujícím teplo rodinného krbu. Ve znamení Lev jsou dva učitelé. Lev je považován za krále zvířat – je tedy stavěn nad ostatní, či do středu. Stejně tak i člověk s datem narození od 23. července do 22. srpna má tendence klást důraz na vlastní Já, chovat se jako král. Král v tomto případě není ekvivalent negativních vlastností, ale naopak, jako synonymum pro sebejistotu, sebevědomí, výraznou osobnost.
10
Znamení Panna mají tři učitelé. Lidé narození v tomto období jsou mimořádně zvídaví a hloubaví. Dívají se na život z hlediska rozumu a účelnosti. Zaměřují se na informace praktické, realistické, racionálně hodnotitelné – řád a harmonie se stávají podstatnou složkou jejich myšlení. Nejvíce učitelů je narozeno ve znamení Váhy – celkem čtyři. Váhy jsou znamením spravedlnosti a harmonie. Mocnou vladařkou Vah je pak Venuše, bohyně lásky. Váhy mají mimořádný cit a intuici na podvod, neupřímnost a lest. Mohou být skryty jakkoliv rafinovaně, váhy je spolehlivě demaskují. Tyto jedince je nesnadné zmást, natož svést z cesty. Ve znamení Střelec jsou dva učitelé. Střelci jsou rození pracanti a jsou známí nebývalou pílí. Jiný by spekuloval, oni vše odedřou a je-li v cestě nějaký problém, zdvojnásobí svůj výkon a dovedou vše ke zdárnému konci. Ve znamení Kozoroh je jeden učitel. Často propadají melancholii a pesimismu, je tedy vhodné, někdy i nutné, mít mnohostranné zájmy, záliby a kolektiv stejně zaměřených lidí i přes to, že jsou zvyklí spoléhat se na sebe sama – své cesty si chtějí plánovat oni sami. Znamení Vodnář je jeden učitel. Je plný nadšení, život a svět neprožívá staticky, nýbrž maximálně dynamicky, pružně. Nejednou se z něj stává extremista, milující akci a vzrušení (pěstuje třeba nevšední sporty). „Připravenost ke skokuÿ se rovněž projevuje ve vědecké oblasti a obecně tam, kde se děje nějaký pokrok, nebo píšou dějiny. A posledním znamením jsou Ryby, kde máme zastoupení jednoho učitele. Agresivita a spekulace je jim španělskou vesnicí, jsou až příliš opatrní. Často jsou pochybovační o svých schopnostech a mají nedostatek sebevědomí. I malé popichování okolí berou velice vážně a stávají se tak terčem posměchu. Toto je konec dalšího článku o učitelích. Znamení Štír a Blíženci nejsou obsažena, neboť se něm nevyskytuje žádný z dotazovaných učitelů. Doufám, že se vám tento článek líbil. redaktor Martin Kruták
11
Prasklice Obec Prasklice leží 20 km od Kroměříže. Rozkládá se na mírných svazích v nadmořské výšce 248 m. Přímo jejím středem protéká Švábský potok, který se vlévá do potoka zvaného Tištínka. Uprostřed obce je malá náves, v jejímž středu stojí farní kostel s dnes již pustou farou a budova bývalé školy (dnes budova obecního úřadu). V Muzeu Kroměřížska bychom mohli najít mnoho historických nálezů z okolí Prasklic. Kousek za obcí je bývalé nádraží. Trať je už ale několik let zrušená, takže tu vlak již nepotkáte. Stejným směrem jako bývalé nádraží jsou i Křéba – národní přírodní památka – zajímavý a chráněný kousek území, kde rostou vzácné rostliny. Jméno obce je odvozeno od osobního jména „Prasklÿ nebo „Prasklaÿ, které vzniklo ze slovesa prasknout, staročesky prasknút a místní jméno jako celek tedy znamená „ves lidí Prasklovýchÿ. Dobu, kdy ves vznikla, můžeme jen odhadovat. První zmínka o obci je z roku 1355. Mezi památky v obci můžeme zařadit farní kostel zasvěcený sv. Anně. Na jeho místě původně stála prostá dřevěná zvonice, která byla stržena a v roce 1852 místo ní postavena malá kaple. Ta byla v letech 1872 až 1891 přestavěna na dnešní kostel. V kostele se nachází i několik zajímavých památek, jako je Hromádkův obraz sv. Anny, sochy věrozvěstů Cyrila a Metoděje anebo nástěnné malby od Františka Šenara. Před jeho vchodem stojí kamenný kříž. Dalším památkovým objektem je budova bývalé fary postavená v roce 1898. V obci je také několik zachovalých charakteristických selských usedlostí, vypovídajících o způsobu hanáckého lidového stavitelství. Další památkou je budova bývalé školy. V obci Prasklice byla úředně založena v roce 1788. Současnou podobu získala budova školy v roce 1901. Vyučování zde bylo ukončeno školním rokem 1981–82 a od té doby dojíždějí místní žáci do školy v Morkovicích. Celá budova byla v roce 2000 rekonstruována a dnes je v ní sídlo obecního úřadu, obecní knihovna a společenská místnost. Tato místnost je občany využívaná pro pořádání různých společenských událostí, jako jsou oslavy a podobně. Nyní v obci žije 240 obyvatel. redaktorka Kristýna Šebestíková
12
