KOLEKTIVNÍ INVESTOVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE V OBDOBÍ SVĚTOVÉ FINANČNÍ KRIZE

Masa rykova un iverz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance

KOLEKTIVNÍ INVESTOVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE V OBDOBÍ SVĚTOVÉ FINANČNÍ KRIZE Collective investment in the Czech Republic during the world financial crisis Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: Ing. Dalibor Pánek.

Autor: Karel Freiberger

Brno, duben 2010

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta

Katedra financí Akademický rok 2009/2010

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE

Pro:

F R E I B E R G E R Karel, Bc.

Obor:

Finance

Název tématu:

KOLEKTIVNÍ INVESTOVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE V OBDOBÍ SVĚTOVÉ FINANČNÍ KRIZE Collective investment in the Czech Republic during the world financial crisis

Zásady pro vypracování

Problémová oblast: Zhodnocení finančních prostředků Cíl práce: Analýza vlivu světové finanční krize na produkty kolektivního investování v České republice. Postup práce a použité metody: 1. Pojem kolektivního investování 2. Projevy finanční krize v ČR 3. Vlivy v oblasti kolektivního investování 4. Hodnocení a stanoviska 5. Závěr

Rozsah grafických prací:

předpoklad cca 10 tabulek a grafů

Rozsah práce bez příloh:

60 – 70 stran

Seznam odborné literatury: Cenné papíry, kolektivní investování, podnikání na kapitálovém trhu :směnky, šeky, dluhopisy, zemědělské skladní listy, Komise pro cenné papíry, burza cenných papírů, RMSystém, makléři, investiční a podílové fondy: podle stav. Ostrava: Sagit, 2004. 415 s. ISBN 8072084259. REJNUŠ, OLDŘICH. Finanční trhy. První vydání. Ostrava: Key Publishing, 2008. 544 s. Ekonomie. ISBN 978-80-87071-87-8. Finanční trhy a investiční bankovnictví. Edited by Petr Musílek. Praha: ETC Publishing, 1999. 852 s. ISBN 80-86006-78-6. Finanční trhy: instrumenty, instituce a management. Edited by Petr Musílek. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1994. s. 341-621. ISBN 80-7079-149-7. Peněžní ekonomie a bankovnictví. Edited by Zbyněk Revenda. 4. vyd. Praha: Management Press, 2005. 627 s. ISBN 80-7261-132-1. Související webová stránka: komerční banky a investiční společnosti

Vedoucí diplomové práce:

Ing. Dalibor Pánek

Datum zadání diplomové práce:

19. 10. 2009

Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

…………………………………… vedoucí katedry

V Brně dne 19. 10. 2009

………………………………………… děkan

J mé no a p ř í j mení aut or a: Ná z e v di pl omové pr áce: Ná z e v pr áce v angličt i ně: Ka t e dr a: Ve doucí di pl omové pr áce: Rok obhaj oby:

Karel Freiberger Kolektivní investování v České republice v období světové finanční krize Collective investment in the Czech Republic during the world financial crisis Financí Ing. Dalibor Pánek 2010

Anotace Cílem diplomové práce „Kolektivní investování v České republice v období světové finanční krize“ je analyzovat vliv světové finanční krize na produkty kolektivního investování v České republice. První část se zaměřuje na teoretická východiska kolektivního investování a jeho platnou legislativu. Druhá část je zaměřena na analýzu vlivu světové finanční krize na konkrétní produkty kolektivního investování v České republice a na roli pravidelných investic v období světové finanční krize.

Annotation The goal of this thesis „ Collective investments in the Czech Republic during the world financial crisis“ is to analyze the influence of the world financial crisis on the products of collective investment in the Czech republic.. The first part concentrates on theoretical basics of collective investment and valid legislation. The second part is concentrated on the analysis of the influence of the world financial crisis on particular products of collective investment in the Czech Republic and on role of regular investment during the world financial crisis.

Klíčová slova Kolektivní investování , legislativní úprava, světová finanční krize, Česká republika, produkty, pravidelné investování

Keywords Collective investment, legislative modification, world financial crisis, Czech Republic, products, periodic investment

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Kolektivní investování v České republice v období světové finanční krize vypracoval samostatně pod vedením Ing. Dalibora Pánka a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 29. dubna 2010 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Daliboru Pánkovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. Dále bych chtěl poděkovat Mgr. Barboře Bulové za psychickou podporu, Zuzaně Mezerové, Vanjovi Logarovi a Martinu Vymyslickému za pomoc při technickém zpracování a jazykové korektuře.

Obsah ÚVOD ........................................................................................................................................................... 9 1.

METODOLOGIE .................................................................................................................................. 11 1.1 CÍL PRÁCE ....................................................................................................................................................... 11

2.

TEORETICKÁ VÝCHODISKA KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ ................................................................... 13 2.1 KOLEKTIVNÍ INVESTOVÁNÍ .................................................................................................................................. 13 2.1.1. Výhody kolektivního investování .................................................................................................................... 13 2.1.2. Nevýhody kolektivního investování .......................................................................................................... 14

2.2. HISTORIE KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNI V ČR ........................................................................................................ 15 2.3. SUBJEKTY KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ ................................................................................................................ 16 2.4. TYPOLOGIE A ROZDĚLENÍ FONDŮ ....................................................................................................................... 18 2.4.1. Otevřené fondy s právní subjektivitou ............................................................................................................ 18 2.4.2. Otevřené fondy bez právní subjektivity .......................................................................................................... 18 2.4.3. Uzavřené fondy ............................................................................................................................................... 19 2.4.5. Rozdělení fondů podle skladby portfolia ........................................................................................................ 19 2.4.6. Rozdělení fondů dle vztahu investiční strategie a srovnávacího indexu ......................................................... 21 2.4.7. Rozdělení fondů dle FEFSI ............................................................................................................................... 22

2.5. LEGISLATIVA KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ ............................................................................................................ 24 2.5.1 Investiční fond .................................................................................................................................................. 24 2.5.2. Podílový fond .................................................................................................................................................. 26 2.5.3 Otevřený podílový fond ................................................................................................................................... 27 2.5.4. Uzavřený podílový fond .................................................................................................................................. 28 2.5.5. Depozitář......................................................................................................................................................... 29

3.

PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................................................ 33 3.1. SVĚTOVÁ FINANČNÍ KRIZE ................................................................................................................................. 33 3.1.1. Vznik, příčiny, důsledky ................................................................................................................................... 33 3.1.2. Subprime hypotéky ......................................................................................................................................... 34 3.1.3. Rozšíření krize do světa ................................................................................................................................... 36

3.2. SVĚTOVÁ FINANČNÍ KRIZE V ČESKÉ REPUBLICE ....................................................................................................... 39 3.2.1. Projevy finanční krize v České republice ......................................................................................................... 39 3.2.2. Kolektivní investování a finanční krize ............................................................................................................ 40

3.3. ANALÝZA FONDŮ V DOBĚ SVĚTOVÉ FINANČNÍ KRIZE V ČESKÉ REPUBLICE ..................................................................... 44 3.3.1. Conseq Invest akciový ..................................................................................................................................... 44 3.3.2. Conseq Invest dluhopisový ............................................................................................................................. 45 3.3.3. Conseq akciový x Conseq dluhopisový ............................................................................................................ 47 3.3.4. KB IKS akciový plus .......................................................................................................................................... 47 3.3.5. KB IKS dluhopisový plus .................................................................................................................................. 49 3.3.6. Zlatý fond ČP Invest ........................................................................................................................................ 51

3.4. PRAVIDELNÉ INVESTOVÁNÍ ................................................................................................................................ 54 3.4.1. Pravidelné investice x jednorázová investice .................................................................................................. 54 3.4.2. Výhody pravidelných investic .......................................................................................................................... 55

3.5. PRAVIDELNÉ INVESTOVÁNÍ V DOBĚ FINANČNÍ KRIZE ................................................................................................ 56 3.5.1. Princip pravidelných investic ........................................................................................................................... 56 3.5.2. Princip sněhové koule ..................................................................................................................................... 56 3.5.3. Princip průměrování cen ................................................................................................................................. 57

3.6. SHRNUTÍ PRAKTICKÝCH POZNATKŮ ...................................................................................................................... 63 ZÁVĚR ......................................................................................................................................................... 67 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................................................................................... 70 SEZNAM TABULEK ....................................................................................................................................... 74 SEZNAM GRAFŮ .......................................................................................................................................... 74

Úvod Dnešní svět nám nabízí nespočetně mnoho možností, kam investovat své volné peněžní prostředky. V případě dobře nasměrované investice nám dokáže pomoci k tomu, abychom zhodnotili finanční prostředky ve velké míře. V případě opačném, tedy když je naše investice nasměřována špatným směrem, může dojít k tomu, že budeme tratit. Taková situace právě nastala v minulých letech, kdy světem zatřásla finanční krize. Nemůžeme však tvrdit, že všichni investoři na krizi tratili. Byli to právě ti, kteří své investice měli nasměřované „dobrým směrem“ a následně dokázali vystihnout vhodný okamžik, kdy znovu investovat a profitovat. Na druhou stranu můžeme tvrdit, že se značná část investorského pole drtivě propadla a zaznamenala značné ztráty. Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku kolektivního investování v České republice v období světové finanční krize. Práce je rozdělena na dvě části. První část popisuje teoretická východiska kolektivního investování. Budou zde popsány základní principy kolektivního investování, jeho výhody a nevýhody a dále zde bude rozebrána typologie a rozlišení jednotlivých fondů. Poslední pasáž pak bude věnována platné legislativní úpravě kolektivního investování v České republice. Druhá část této diplomové práce je zaměřena praktickým směrem. V této se zaměříme na světovou finanční krizi, a to především na její vznik, příčiny a důsledky, které vyvolala. Dále se budeme zabývat rozšířením finanční krize do Evropy, světa a České republiky. V dalším oddílu bude pojednáno o vlivu světové finanční krize na kolektivní investování v České republice a dále bude provedena analýza fondů dnešního trhu.V poslední pasáži praktické části se budeme zabývat rolí pravidelných investic a jejich výhodami právě v období světové finanční krize. Důvodů, proč jsem si vybral toto téma, je hned několik. Tím prvním je především aktuálnost tohoto tématu. O finanční krizi a o tom jak zasáhla sektor kolektivního investování, se mluví takřka dnes a denně. Dalším důvodem je zájem právě o problematiku kolektivního investování a finanční krizi. V České republice je kolektivní investování takřka na denním pořádku. Mnoho lidí investuje své peněžní prostředky různými formami a právě kolektivní investování je formou 9

nejrozšířenější, neboť většina z nás spoří např. u nějakého penzijního fondu apod. V posledních letech patří kolektivní investování k nejrychleji se rozvíjejícím segmentům finančního trhu, a to i přes to, že fondy v České republice byly světovou finanční krizí do jisté míry zasaženy.

10

1. Metodologie V této kapitole budou vytyčeny metodologická východiska a postupy, jež byly použity pro tuto diplomovou práci. Dále zde bude stanoven cíl práce a metody, které jsme v práci použili. Pro tuto diplomovou práci byly použity metody kvalitativního výzkumu na základě subjektivní analýzy dnešního trhu. V části, která se zabývá konkrétními produkty na dnešním trhu, byly použity metody rozboru a komparace. Všechny tyto metody jsme použili pro zjištění aktuální situace na trhu v době světové finanční krize a pro zjištění nezbytných informací, které v této práci byly využity.

1.1 Cíl práce Cílem této diplomové práce je analýza vlivu světové finanční krize na produkty kolektivního investování v České republice. Práce obsahuje dva parciální cíle. Prvním cílem budou teoretická východiska kolektivního investování a jeho legislativní úprava. Druhým parciálním cílem bude analýza projevu světové finanční krize na konkrétní fondy investování v České republice.

11

kolektivního

12

2. Teoretická východiska kolektivního investování

2.1 Kolektivní investování V dnešním světě existuje celá řada možností, jak investovat a zhodnocovat své finanční prostředky. Na finančním trhu je těchto možností celá řada a právě kolektivní investování patří do jedné z nich. Pokud vstoupíme na finanční trh, můžeme investovat buď tzv. formou přímou, nebo tzv. formou nepřímou. Právě kolektivní investování patří do formy nepřímé. „Nepřímá forma investování využívá společnosti, které se specializují na zprostředkování investic“1. V této kapitole si tedy detailněji vymezíme pojem kolektivního investování, jeho výhody a nevýhody a historii. V dalších kapitolách se budeme zabývat subjekty kolektivního investování, typologií a rozdělením fondů a v neposledním případě platnou legislativou kolektivního investování. Na začátek je nutné si kolektivní investování vymezit a definovat. Kolektivní investování založeno na myšlence sdružení finančních prostředků od jednotlivých drobných investorů2 . Tito investoři

sdružují a shromažďují finanční prostředky a dále pak společně postupují k tomu, aby tyto prostředky zhodnotili a zároveň co nejméně snížili náklady a diverzifikovali riziko spojené s investováním. Kolektivní investování je ve své podstatě bráno jako podnikatelská činnost, která shromažďuje finanční prostředky od předem neznámého počtu subjektů. Těmito subjekty mohou být jak fyzické, tak právnické osoby. Místem, kde tato činnost probíhá je kapitálový trh. Zmínili jsme, že kolektivní investování je podnikatelská činnost. Stejně jako veškeré další podnikatelské činnosti i tato činnost s sebou nese určitá rizika, výhody a nevýhody. Zaměříme se tedy detailněji na výhody a nevýhody, se kterými se v rámci kolektivního investování můžeme potkat.

2.1.1. Výhody kolektivního investování Jednou z hlavních výhod pro samotného investora je fakt, že při této formě investování samotný investor nemusí mít žádné podrobné znalosti o situaci na finančním trhu. Je to z toho důvodu, že své peníze vkládá určitému „specialistovi“ v oboru, nebo-li určitému druhu obchodní společnosti, která tyto prostředky využije právě do různých forem investic na finančním trhu. Další výhodou, spojenou s kolektivním investováním, jsou nižší náklady na 1 2

Liška, V., Gazda, J. Kapitálové trhy a kolektivní investování. Praha: Professional Publishing, 2004. Str. 310 Liška, V., Gazda, J. Kapitálové trhy a kolektivní investování. Praha: Professional Publishing, 2004. Str. 310

13

operace s aktivy. Velice podstatnou výhodou, obzvláště pro začínající investory, je výhoda tzv. diverzifikace rizika. Pro investora to znamená, že pokud neuspěje při investování v oblasti jedné, neznamená to, že neuspěje v dalších, do kterých právě formou kolektivního investování investuje. Diverzifikace rizika neprobíhá však jen na samotném finančním trhu, ale také na „zákonotvorné půdě“ neboť kolektivní investování musí být prováděno pouze v souladu se zákonem. Dalšími výhodami jsou například výhodnější zdanění, nízká časová náročnost pro investora, nebo malá administrativní náročnost

2.1.2. Nevýhody kolektivního investování Jako jedna z hlavních a prakticky největších nevýhod je placení poplatků fondům za správu investorova portfolia. Dále, rozhodne-li se investor investovat formou kolektivního investování, tak ztrácí možnost ovlivňovat zaměření daných investic, resp. má velice malou možnost ovlivnit zaměření investovaných prostředků3. A v neposlední řadě to jsou všechna rizika, která se na finančním trhu mohou vyskytnout. Jako například: právní, měnové, inflační, apod. Následující tabulka nám jednotlivé výhody a nevýhody shrne. Tabulka č. 1: Výhody a nevýhody kolektivního investování Výhody Nevýhody široká možnost diverzifikace

poplatky fondům za správu a obhospodařování

investor nemusí disponovat vědomostmi o

velice nízké ovlivňování zaměření investice

investicích

nízké náklady na investování

rizika, která se vyskytují na kapitálových trzích

nízká administrativní a časová náročnost výhodnější zdanění značný výběr fondů Zdroj: vlastní tabulka autora

3

Liška, V., Gazda, J. Kapitálové trhy a kolektivní investování. Praha: Professional Publishing, 2004. Str. 312

14

2.2. Historie kolektivního investováni v ČR Z historického pohledu můžeme tvrdit, že kolektivní investování prošlo mnoha etapami historického vývoje. V České republice tou nejpodstatnější vlnou byla kuponová privatizace v devadesátých letech, tedy v období, kdy probíhala v České republice transformace. Kuponová privatizace prošla dvěma fázemi od roku 1992 do roku 1994. V této době docházelo k přeměně z hospodářství centrálně plánovaného na hospodářství tržní. Tato skutečnost měla největší dopad na firmy, a to z toho důvodu, že cca 1800 firem se změnilo na akciové společnosti. Všechny tyto akciové společnosti musely mít veřejně obchodovatelné cenné papíry. Toto byl impulz pro investory, kteří v tuto chvíli mohli nakupovat akcie těchto firem a díky tomu získat podíly v jednotlivých firmách. Investorů, kteří disponovali finančními prostředky, bylo mnoho, avšak ne každý měl zkušenosti s investicemi do akcií. Tomu, kdo tyto zkušenosti neměl, nebo nechtěl riskovat větší riziko spojené s investicemi do akcií, mohl své finanční prostředky investovat právě formou kolektivního investování do fondů. Výše jsme zmínili, že kuponová privatizace měla dvě fáze. V první fázi kuponové privatizace bylo zastoupeno více než 400 fondů, které získaly tři čtvrtiny celkového majetku přiděleného pro první vlnu privatizace4. Z pohledu investora to přineslo široké spektrum možností, kam investovat. Pro tuto fázi bylo typické, že do ní mohly vstoupit jen fondy, které měly podobu právě akciových společností. Druhá fáze už byla o něco slabší. Zde se zapojilo necelých 350 fondů a oproti první vlně získaly asi o 10% méně majetku, určeného k privatizaci. U této fáze došlo k výrazné změně a to, že do ní nemusely vstupovat jen fondy s podobou akciové společnosti, nýbrž i fondy podílové (o podílovém fondu bude pojednáno níže). V momentě, kdy druhá vlna kuponové privatizace skončila, došlo k mírné stagnaci investování do fondů. Část fondů se začala přeměňovat na jiné právní subjekty, část zůstala a boom, který vypukl na začátku privatizace, nebyl tak velký a zájem investovat také. Jedním z důvodů bylo i to, že mnoho fondů nabízelo velmi podobné skladby portfolií a drtivá většina z nich byla jen v České republice. Na konci devadesátých let však dochází k novému boomu. Do České republiky míří zahraniční investoři a vytvářejí tak nové možnosti investování. Zpočátku byl však problém s

4

Freiberger, K. Kolektivní investování, bakalářská práce. Brno: MU Brno. Ekonomicko-správní fakulta, 2008. Str. 10

15

legislativou, ale tento byl vyřešen vstupem České republiky do Evropské unie a muselo tak dojít ke „sladění“ evropské legislativy s legislativou České republiky. V této chvíli už zahraničním investorům nebránilo prakticky nic se angažovat i v České republice a pro investory to přineslo značné výhody. Těmi nejzásadnějšími jsou5: - větší nabídka fondů - snížení daní, které fondy platily - rozsáhlejší investiční možnosti - lepší ochrana investorů Především tyto skutečnosti měly za následek, že kolektivní investování se velice rychle dostávalo do podvědomí menších investorů, kteří se např. dříve báli touto formou investovat. V dnešní době je spektrum investičních možností do fondů velice rozsáhlé a nabízí nespočetně mnoho možností jak investovat a zhodnotit své finanční prostředky. V následující kapitole se budeme zabývat subjekty kolektivního investování, rozdělením a typologií fondů.

2.3. Subjekty kolektivního investování Subjekty kolektivního investování jsou upraveny v zákoně č 189/2004 Sb., o kolektivním investování. Zákon těmito subjekty rozumí právě ty, které mají za svůj předmět podnikání kolektivní investování. Následující text nám subjekty kolektivního investování popíše podrobněji. Fond Fond je určitým prostředníkem, který shromažďuje peněžní prostředky, které dělí na akcie či podíly. Tyto pak prodává investorům. Portfolia jako taková jsou většinou značně rozdílná, a to z toho důvodu, že jsou závislá na cílech daného fondu a rizicích, které je schopen na sebe fond vzít. V dnešní době je to nejrozšířenější forma kolektivního investování.

5


16

Investiční společnost Charakteristiku investiční společnosti můžeme popsat takto: Je to finanční instituce, jež zakládá fondy a následně se stará o jejich správu6. Zákon ji definuje následujícím způsobem: „Investiční společnost je právnická osoba, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající - ve vytváření a obhospodařování podílových fondů - v obhospodařování investičních fondů na základě smlouvy o obhospodařování Dále můžeme tvrdit, že investiční společnost je tzv. institucionálním investorem, který se věnuje obchodu s cennými papíry. Investiční společnost je zakládána jako akciová, společnost kde základní kapitál musí činit alespoň 20 mil. Kč a může vydávat akcie znějící pouze na jméno a nesmí vydávat dluhopisy7. K tomu, aby mohla být investiční společnost založena, musí získat povolení od České národní banky po předložení žádosti. V této žádosti musí žadatel uvést následující skutečnosti dle zákona č. 248/1992 Sb., a) obchodní jméno a sídlo investiční společnosti b) výši základního jmění c) věcné, personální a organizační předpoklady pro činnost investiční společnosti d) jména, bydliště a podpisové vzory navrhovaných členů představenstva a členů dozorčí rady investiční společnosti a údaje o jejich majetkovém a personálním propojení e) obchodní jméno, sídlo a identifikační číslo banky, která bude pro investiční společnost vykonávat činnost depozitáře f) další skutečnosti vyžadované tímto zákonem. Po splnění těchto požadavků Česká národní banka udělí povolení k činnosti investiční společnosti. Investiční kluby Je to skupina investorů, kteří se vzájemně znají a podnikají stejné investiční kroky a mají shodné investiční strategie. Díky tomu, že jde většinou o úzkou skupinu lidí, kteří se navzájem velice dobře znají, nemělo by zde docházet ke známé zpronevěře majetku akcionářů a obohacení majoritních vlastníků8. Určitou výhodou může být i to, že každý, kdo v klubu je,

6 7 8


Zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů Liška, V., Gazda, J. Kapitálové trhy a kolektivní investování. Praha: Professional Publishing, 2004. Str. 314

17

tak ve většině případů „obhospodařuje“ určitou část trhu, na kterou se přímo specializuje, a tím pádem klub jako celek má detailní informace o dění na trhu. Venture fondy Takovýmto fondem se rozumí ten, který investuje do rizikového a rozvojového kapitálu. Tento typ kapitálu je takový, který se používá např. při tom, když se některá společnost zakládá, dále se pak využívá při jejím rozvoji, atd. Pro ilustraci si uveďme, co se pod pojmem rizikový a rozvojový kapitál skrývá9: - předstartovní financování - startovní financování - financování počátečního rozvoje - rozvojové financování - záchranné financování

2.4. Typologie a rozdělení fondů V této části se zaměříme na to, jakým způsobem mohou být fondy děleny a dále jaké typy fondů rozeznáváme.

2.4.1. Otevřené fondy s právní subjektivitou Pro otevřené fondy s právní subjektivitou je typické, že mají charakter akciových společností. Je tedy patrné, že ten, kdo investuje do tohoto fondu, se stává akcionářem a náleží mu práva a povinnosti s tím spojená. V České republice se jedná o fondy investiční.

2.4.2. Otevřené fondy bez právní subjektivity Narozdíl od otevřeného fondu s právní subjektivitou je tento typ fondu charakterizován tím, že ho musí spravovat investiční společnost. Dochází zde k oddělení majetku od svého a majetku fondu10. Investor se nestává akcionářem, ale podílníkem ve fondu s právem zpětného

9


10

Zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů

18

odkupu podílů. Nemá však hlasovací práva. V České republice jsou zastoupeny otevřenými podílovými fondy.

2.4.3. Uzavřené fondy Značnou odlišností u těchto fondů je fakt, že investor nemá, jako v předchozím případě, možnost zpětného odkupu podílů. Další odlišností je, že vydává pouze předem omezený počet cenných papírů. Mezi tyto fondy patří např. fondy derivátové a fondy, které mají dlouhodobější horizont. V České republice jsou to uzavřené podílové fondy. Výše jsme uvedli základní typologii fondů, a to z právního pohledu. Toto však není, v návaznosti na to, kolik možných typů fondů existuje, konečné rozdělení. V dnešní době se můžeme setkat s několika dalšími hledisky, podle kterých můžeme fondy dělit. Je to především rozdělení dle skladby portfolia, vztahu investiční strategie a srovnávacího indexu. Nyní si jednotlivé typy popišme podrobněji.

2.4.5. Rozdělení fondů podle skladby portfolia V nejobecnější rovině můžeme fondy dle skladby jejich portfolia dělit takto11: - fondy cenných papírů - speciální fondy - realitní fondy Naprostou většinu z tohoto rozdělení tvoří fondy cenných papírů. Dále však musíme podotknout, že v praxi se i z velké části setkáváme se smíšenými fondy, jež jsou tvořeny jak fondy cenných papírů, tak fondy realitními a dalšími typy speciálních fondů. Z pohledu investora je toto dělení pouze orientační. Proto si jednotlivé druhy fondů rozebereme podrobněji. 1. Fondy cenných papírů Tyto fondy se dále rozdělují podle typu cenného papíru, do kterého investují a to následovně12: 11


12


19

Fondy peněžního trhu Zaměřením těchto fondů jsou především investice do krátkodobých dluhových instrumentů a to: -

termínované vklady

-

dluhopisy

-

depozitní certifikáty a směnky

-

pokladniční poukázky

Investiční horizont těchto fondů je zpravidla do jednoho roku, kde je využíváno krátkodobé zhodnocení na úrovni tržní úrokové míry. Fondy dluhopisové Tyto fondy investují do dluhopisů, a to především do vládních a podnikových. Investiční horizont bývá zpravidla střednědobý. Jejich investiční zaměření může být na jednu měnu, nebo na více měn. Tzn. že tyto dluhopisy jsou nenominovány v cizí měně. U dluhopisových fondů můžeme najít ještě tzv. High-yield funds, které svým zaměřením investují do vysoce rizikových dluhopisů. Fondy akciové Akciové fondy investují do akcií a můžeme je rozdělit na dva typy: -

růstové: hlavním parametrem pro zhodnocení je zde rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou

-

dividendové: zhodnocení se odvíjí od investic do akcií, které disponují vysokou dividendou

Investiční horizont je zde, oproti předchozím dvěma typům, nejdelší (řádově několik let). Investiční riziko je zde daleko vyšší, než u ostatních fondů. 2. Fondy smíšené U těchto typů fondů investor již neinvestuje pouze do jednoho typu fondu, nýbrž své investice kombinuje do různých aktiv (akcií, podílových listů, dluhopisů, apod.). Investiční horizont, zde bývá zpravidla střednědobý. Z pohledu výkonnosti jsou většinou výkonnější, než např. fondy dluhopisové, nebo fondy peněžního trhu.

20

3. Specializované fondy Fondy fondů Tento typ fondů patří z historického pohledu k mladším. Jejich investiční strategie je založena na nákupu aktiv (podílových listů, či akcií) jiných fondů, a tím dochází k diverzifikaci celého portfolia. Hlavní nevýhodou je tzv. double-fee, což volně přeloženo znamená dvakrát účtovaná cena za správu fondu13. Zajištěné fondy Hlavní znakem zajištěných fondů je, že investor poskytne předem částku, za níž nakoupí podílové listy. Investor se předem domluví, na jakou dobu chce investovat a na konci této doby mu bude vrácena minimální částka, kterou investoval14. Investiční horizont bývá zpravidla dlouhodobější, a to od čtyř let více. Komoditní fondy Tyto fondy investují především do komodit jako např. zlato, drahé kovy, ropa, kukuřice, káva apod.

2.4.6. Rozdělení fondů dle vztahu investiční strategie a srovnávacího indexu 1. Pasivní fondy Pasivní fondy vycházejí především z analýzy efektivního chování trhů15. Upřednostňují několik technik a strategií, a to např. tyto: - technika cost averaging, kde základem je pravidelné nakupování po malých dávkách, - pyramidová technika, kde investujeme určité množství do aktiv, a to je nepřímo úměrné jejich ceně.

2. Aktivní fondy U aktivních fondů už nevycházíme z analýzy efektivního chování trhů, nýbrž z toho, co nám řekne daná finanční analýza. Portfolio a jeho struktura je více méně nezávislá na srovnávacím indexu. 13

Liška, V., Gazda, J. Kapitálové trhy a kolektivní investování. Praha: Professional Publishing, 2004. Str. 318 Freiberger, K. Kolektivní investování, bakalářská práce. Brno: MU Brno. Ekonomicko-správní fakulta, 2008. Str. 14 15 Freiberger, K. Kolektivní investování, bakalářská práce. Brno: MU Brno. Ekonomicko-správní fakulta, 2008. Str. 14 14

21

2.4.7. Rozdělení fondů dle FEFSI Výše uvedené dělení je jedno z nejběžnějších, se kterými se můžeme setkat. Avšak pokud se tímto problémem budeme zabývat detailněji, zjistíme, že klasifikace fondů může být pojímána i z jiného pohledu. Pokud se investor rozhodne investovat do nějakého fondu, prvotní informací je pro něho jméno samotného fondu. Díky tomu, že v dnešní době je opravdu velice velký počet fondů, tak uvedení určitých informací, které fond charakterizují, přímo v jeho názvu, se čím dál tím více ukazuje jako více efektivní. Metodiku a klasifikaci fondů provádí FEFSI (Evropská federace investičních společností a fondů). Podle této klasifikace se fondy dělí podle dvou vlastních kritérií, a to podle rizika trhu a podle geografického rizika16: 1. Podle rizika (typu rizika příslušných aktiv) trhu se fondy dělí na): - akciové -dluhopisové - peněžního trhu - smíšené - fondy fondů 2. Podle geografického hlediska se dělí aktiva (dle měnového rizika): - Českou republiku - země zóny Euro - Evropa - Severní Amerika - Asie a Pacifik - ostatní a globální regiony Podle této klasifikace má každý fond dvě složky. Jedna složka určuje riziko trhu a druhá složka riziko geografické. Na pořadí složek však nezáleží. Fondy se zařazují do jednotlivých kategorií podle statutu fondu, přičemž kritérium pro zařazení fondu do konkrétní kategorie je pro riziko trhu následující17. 16 17

Liška, V., Gazda, J. Kapitálové trhy a kolektivní investování. Praha: Professional Publishing, 2004. Str. 319 Liška, V., Gazda, J. Kapitálové trhy a kolektivní investování. Praha: Professional Publishing, 2004. Str. 320

22

Akciové fondy: fond musí investovat alespoň 66% aktiv do instrumentů, které nesou ve své podobě akciové riziko. Dluhopisové fondy: tento fond trvale investuje do dluhopisů. Z části může investovat i do akcií, ale tyto nesmí překročit hodnoty 10% aktiv daného fondu. Fondy peněžního trhu: investice u tohoto fondu směřují výhradně do dluhopisů a peněžního trhu Smíšené fondy: tento fond může investovat prakticky do čehokoliv, ať už to jsou akcie, či dluhopisy. Nemá stanoven žádný poměrný limit mezi jednotlivými aktivy. Fondy fondů: podobně jako u akciového fondu musí investovat alespoň 66% aktiv do akcií fondů a podílových listů. Výše uvedené rozdělení bylo z pohledu klasifikace rizika na trhu. Následně se podívejme na to, jakým způsobem se fondy klasifikují z pohledu geografické příslušnosti. Pro akciové fondy: u tohoto fondu se geografická příslušnost definuje podle toho, kde se akcie emitují. Pokud chce fond investovat mimo danou kategorii, nesmí tyto akcie překročit desetiprocentní hranici aktiv fondu. Pro dluhopisové fondy: oproti akciovému se liší v tom, že geografickou příslušností je zde měna aktiv. Desetiprocentní hranice je stejná jako u akciového fondu v případě, že by investice směřovaly mimo danou kategorii. Pro fondy peněžního trhu: tyto fondy jsou naprosto shodné jako pro fondy dluhopisové. Jedinou nuancí zde je to, že nesmí investovat do měn mimo danou kategorii. Pro smíšené fondy: geografickou příslušností je zde sídlo emitenta aktiv. Pokud se fond rozhodne investovat do akciových trhů či do měn mimo danou kategorii, nesmí překročit desetiprocentní hranici aktiv daného fondu. Pro fondy fondů: příslušnost fondů závisí na geografickém riziku. Stejně jako v předchozím případě, při investici mimo danou kategorii je tolerováno pouze 10% aktiv fondu. 23

2.5. Legislativa kolektivního investování Legislativně je kolektivní investování upraveno zákonem č 189/2004 Sb. Díky vstupu České republiky do Evropské unie je v 1§ tohoto zákona uvedeno, že upravuje kolektivní investování v souladu s právem Evropských společenství18. Samotné kolektivní investování pak zákon definuje v §2, odst. 1, písm. a) takto: „ V tomto zákoně se rozumí kolektivním investováním podnikání, jehož předmětem je shromažďování peněžních prostředků od veřejnosti upisováním akcií investičního fondu nebo podílových listů podílového fondu, investování na principu rozložení rizika a další obhospodařování tohoto majetku“. Další podstatnou věcí, kterou zákon upravuje, jsou formy kolektivního investování. Formami kolektivního investování jsou tyto: -

korporátní

-

kontraktuální

Podle těchto forem se fondy dělí na investiční a podílové. V České republice korporátní formu představují fondy investiční a kontraktuální fondy podílové. O těchto fondech bude pojednáno v následujícím textu.

2.5.1 Investiční fond Investiční fond je definován zákonem o kolektivním investování v části druhé, hlavě první. § 4 odst.1, který definuje investiční fond takto: „Investiční fond je právnická osoba, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování. Peněžní prostředky shromažďuje od veřejnosti upisováním akcií.“Velice podstatnou věcí je to, že se jedná o akciovou společnost. Tuto skutečnost upravuje především obchodní zákoník. Fond emituje akcie, které jsou následně povinně obchodovatelné na kapitálovém trhu. Aby mohla investiční společnost fungovat, musí mít upsané akcie. Investiční fond je zakládán na dobu určitou a tato skutečnost musí být zohledněna ve statutu. Každý investiční fond musí obsahovat dokumenty, které jsou podstatné k jeho založení. Těmi nejzákladnějšími jsou: - obchodní jméno investičního fondu - sídlo fondu - předmět podnikání fondu 18

Špička J. Investiční společnosti a investiční fondy Praha: Management Press, 1993

24

- základní kapitál - počet a druh akcie (mohou být jak na jméno, tak na majitele) - dále musí obsahovat např. vklady jednotlivých zakladatelů, určení toho, který zakladatel bude fungovat jako správce vkladů, atd.Během doby, po kterou fond existuje, nemusí povinně odkupovat akcie od svých akcionářů. Oproti tomu akcionář investičního fondu, může prodat své akcie jinému akcionáři. Toto se děje, když akcionář potřebuje finanční prostředky ještě před ukončením doby trvání investičního fondu. Správu investičního fondu může provádět investiční společnost, nebo se fond může spravovat sám. Pokud je fond spravován investiční společností, platí za tuto správu investiční společnosti poplatky. Ta za tuto úplatu se stará o investiční fond a zajišťuje všechny potřebné náležitosti, spojené s fungováním fondu. Pokud nastane situace, že fond se spravuje sám, poplatky investiční společnosti sice neplatí, ale platí za všechno, co je potřebné pro jejich fungování (vedení, zaměstnance, náklady spojené s fungováním firmy). Investor, který investuje do investičního fondu, se stává akcionářem. Své prostředky tedy investuje do akcií fondu. Z investičního pohledu ho bude zajímat především výnos, který mu tyto akcie budou schopny vynést. V investičním fondu se můžeme setkat s dvěma termíny, které nám prozradí, zda akcionář dosáhl výnosu nebo ztráty. Je to diskont a prémie. Zda-li se jedná o diskont nebo prémii, zjistíme z následujícího vztahu: 1 – ( kurz akcie / majetek na akcii ) x 100 (vyjde v %). Primární roli zde hraje kurz akcie. Pokud dojde k tomu, že kurz akcie bude nižší, než tržní hodnota majetku investičního fondu, který připadá na jednu akcii, jedná se o diskont19. Pokud bude kurz vyšší, jedná se o prémii. Z výsledku, který nám vyjde, se dá usoudit, zda-li je fond u akcionářů důvěryhodný. Dosáhne-li výsledek hodnot 10-15, nesvědčí to o důvěryhodnosti fondu. Výše jsme uvedli, že investiční fond vydává akcie. Tyto akcie mohou být vydávány pouze o stejné nominální hodnotě. „Dále je přísně zakázáno vydávat akcie jako prioritní, či zaměstnanecké“20. Kromě těchto pravomocí, kterými investiční fond disponuje, však nalezneme i činnosti, které ze zákona provádět nesmí. Jsou to především: - vydávat zatímní listy 19 20

Dědič,J. Investiční společnosti a investiční fondy. Praha: Prospektum, 1992. Liška, V., Gazda, J. Kapitálové trhy a kolektivní investování. Praha: Professional Publishing, 2004. Str. 478

25

- vydávat prioritní akcie - vydávat akcie svým zaměstnancům za zvýhodněných podmínek - uzavřít smlouvu o převodu zisku - uzavřít ovládací smlouvu - vydávat dluhopisy

2.5.2. Podílový fond Narozdíl od fondu investičního se jedná o určitou součást investiční společnosti, jež spravuje majetek, který je v ní nashromážděn. §6, odst. 2 upravuje fond takto: „Podílový fond je souborem majetku, který náleží všem vlastníkům podílových listů podílového fondu (dále jen "podílníci"), a to v poměru podle vlastněných podílových listů. Podílový fond není právnickou osobou“. Uvedli jsme, že podílový fond není právnickou osobou, z čehož ze zákona plyne, že nemůže mít své obchodní jméno. Avšak zákon jasně říká, že musí být nějak označen. Název podílového fondu musí podle zákona povinně obsahovat obchodní jméno investiční společnosti, vytvářející podílový fond, slova „podílový fond“ a rozlišující označení od ostatních podílových fondů téže společnosti. K tomu, aby mohl být fond vytvořen, musí prodávat cenné papíry, které se označují jako podílové listy. Za tento prodej inkasuje peněžní prostředky, které však nepřipadají dané investiční společnosti a jsou majetkem podílníků. K prodeji podílových listů může dojít za těchto podmínek21: -

orgán investiční společnosti rozhodne o vytvoření podílového fondu v souladu s platnými stanovami akciové společnosti

-

investiční společnost musí přijmout statut podílového fondu

-

příslušný orgán musí schválit výdej podílových listů za účelem prodeje

Podílový list: §8, odst.1 zákona o kolektivním investování definuje podílový list takto: „Podílový list je cenný papír, který představuje podíl podílníka na majetku v podílovém fondu a se kterým jsou spojena další práva plynoucí z tohoto zákona nebo statutu“. Dále musí podílový list obsahovat následující22: 21 22

název podílového listu

Liška, V., Gazda, J. Kapitálové trhy a kolektivní investování. Praha: Professional Publishing, 2004. Str. 474 Freiberger, K. Kolektivní investování, bakalářská práce. Brno: MU Brno. Ekonomicko-správní fakulta, 2008. Str. 20

26

-

jmenovitou hodnotu

-

datum vydání nebo emise

-

formu podílového listu

-

pokud je podílový list v listinné podobě, musí obsahovat podpisy oprávněných osob, které mohou jménem společnosti jednat k datu emise

-

pokud je podílový list na jméno, musí obsahovat jméno prvního podílníka

Investor, který je majitelem podílové listu, získává po úspěšné investici výnos. Jakým způsobem výnos získá, je klíčové pro vymezení pojmů otevřený a uzavřený podílový fond.

2.5.3 Otevřený podílový fond Hlavním znakem otevřeného podílového fondu je, že počet podílových listů, které jsou vydávány, není předem nijak omezen. Podílník má následně právo na odkup podílového listu investiční společností. Povinností investiční společnosti je odkoupit podílový list od podílníka. K tomu, aby investiční společnost mohla odkoupit podílový list, používá prostředky, které jsou uloženy u depozitáře pro příslušný fond. Povinnost odkoupit podílový list musí investiční společnost uskutečnit nejpozději do jednoho měsíce od data, kdy podílník uplatnil právo na zpětný odkup. Pokud nastane situace, že investiční společnost nemá na svém účtu dostatek prostředků, může použít k úhradě prostředky z vlastního majetku. Další možností je, že přijme krátkodobý úvěr. „Možnost použití vlastních prostředků či krátkodobého úvěru má ostatní podílníky otevřeného fondu“23. Pokud však společnost přijme krátkodobý úvěr, bude splácen z majetku v podílovém fondu včetně úroků. Proto je potřeba danou situaci vždy pečlivě analyzovat, zejména z hlediska potřeby podílníků. Může nastat např. situace, kdy dojde k přímému ohrožení zájmů podílníků a investiční společnost může pozastavit zpětný odkup podílových listů, avšak nejdéle na tři měsíce. O pozastavení vydávání podílových listů rozhoduje představenstvo investiční společnosti. Musí sepsat zápis, kde musí uvést důvody, proč pozastavuje odkup podílových listů. Pokud dojde k této situaci, pak podílník nemůže požadovat jeho odkoupení. K tomu, aby byl obhospodařovatel schopen udržet požadavky na zpětný odkup v otevřeném podílovém fondu, je nutné se věnovat ocenění majetku fondu. „Pokud jsou ve fondu 23


27

udržovány cenné papíry, které jsou do hodnoty majetku započítávány svou pořizovací hodnotou, protože se s nimi neobchoduje, a proto nemají kurz, dochází k poškozování podílníků, neboť podílové listy jsou prodávány a zpětně odkupovány za nereálnou částku.“24 Další možností, jak se snižuje hodnota podílového listu, je situace, kdy velké množství podílníků chce odkoupit své podílové listy. V tuto chvíli nemusí investiční společnost všechny tyto požadavky zvládnout a dochází k tomu, že odprodává i nereálně oceněné cenné papíry. Pro existenci otevřeného podílového fondu jsou důležité náklady spojené s jeho fungováním. Proto, aby byl schopen lépe pokrýt tyto náklady, účtuje vstupní poplatky. Poplatky se většinou platí při nákupu a prodeji jako určitá přirážka. Vstupní a výstupní poplatky nejsou jedinými, které otevřený podílový fond účtuje. Proto je nutné, z pohledu investora, který nakupuje podílový list, se dívat na výši celkových nákladů. Tuto skutečnost označujeme tzv. TER nebo-li total expanse ratio (celkový nákladový poměr). Pro investora má tato informace zásadní vliv na to, aby zjistil, jak je daný fond hospodárný25.

2.5.4. Uzavřený podílový fond Charakteristické pro uzavřený fond je to, že jsou zde nastaveny limity pro prodej podílových listů. Limit může být nastaven buď jako omezený počet vydaných podílových listů, nebo jako omezenost, resp. ohraničenost doby jejich prodeje. Pokud je limit nastaven, jako omezení počtu podílových listů, tak se předem stanoví počet podílových listů, které se vytisknou. Následně pak probíhá prodej až do chvíle, kdy jsou všechny podílové listy prodány. U omezení doby je prodej zastaven po uplynutí právě této doby a nebere se ohled na to, zda-li se všechny podílové listy prodaly, nebo neprodaly. Ten, kdo je podílníkem uzavřeného podílového fondu, nemá právo na zpětný odkup podílového listu dané investiční společnosti. Díky tomu se podílové listy těchto fondů obchodují na veřejných trzích cenných papírů. Často zde nastává stav, kdy se cena podílového listu liší od hodnoty vlastního jmění, které připadá na podílový list uzavřeného podílového fondu. Stejně jako u investičního fondu se zde můžeme setkat s pojmem prémie a diskont. Zpravidla bývá ceny podílového listu na veřejně

24 25

Liška, V., Gazda, J. Kapitálové trhy a kolektivní investování. Praha: Professional Publishing, 2004. Str. 475 Freiberger, K. Kolektivní investování, bakalářská práce. Brno: MU Brno. Ekonomicko-správní fakulta, 2008. Str. 22

28

obchodovaném trhu cenných papírů nižší, než právě hodnota jmění ve fondu. Pokud nastane tato situace, jde o diskont.

2.5.5. Depozitář Každá investiční společnost a investiční fond musí dle zákona 248/1992 Sb., O investičních společnostech, mít svého depozitáře. Tím je osoba právně i majetkově oddělená od investiční společnosti a investičního fondu a na nich nezávislá, která zajišťuje úschovu majetkových hodnot, plní příkazy investiční společnosti a investičního fondu týkající se dispozic se svěřenými hodnotami a kontroluje dodržování zákonných i statutárních pravidel.26 Funkcí depozitáře je dohlížet nad činností investičních společností a investičních fondů. Každá investiční společnost a investiční fond si dle zákona mohou zvolit za svého depozitáře pouze oprávněnou banku. Depozitářem může být podle §20 odst. 2 zákona o kolektivním investování pouze banka, která má sídlo na území České republiky nebo i zahraniční banka, která má na území České republiky zřízenou svoji pobočku a musí mít povolenou činnost depozitáře. Základní činností depozitáře je efektivně a hlavně účinně zajišťovat ochranu investorů27. Ochrana investora ze strany depozitáře by však neměla vést k pasivnímu přístupu investorů a k tomu, aby se přestali zajímat o výkon správců jejich majetku. V momentě, kdy dochází ze strany depozitáře ke kontrole prostředků, které jsou majetkem investorů, kontroluje následující: - majetek v podílových fondech - majetek v investičních fondech - majetek v penzijních fondech Kromě kontroly, kterou depozitář vykonává, musí plnit následující28: -

zajištění úschovy nebo opatrování majetku fondu

-

evidence pohybu jeho finančních prostředků

-

kontrola, zda jsou akcie a podílové listy vydávány v souladu se zákonem o kolektivním investování a dále také odkupovány

26 27 28

Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů Liška, V., Gazda, J. Kapitálové trhy a kolektivní investování. Praha: Professional Publishing, 2004. Str. 293

Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů

29

-

zajištění vypořádání obchodů s majetkem fondu kolektivního investování

-

kontrola, zda je výnos z fondu majetku kolektivního investování používán v souladu se zákonem kontrola, zda je majetek fondu pořizován, zcizován a oceňován v souladu se zákonem.

Vztah mezi investiční společností a depozitářem je právně ošetřen tzv. depozitářskou smlouvou. Tuto smlouvu musí uzavřít investiční společnost nebo investiční fond s depozitářem nejpozději do šesti měsíců od doby, kdy dostala investiční společnost nebo investiční fond povolení k výkonu podnikatelské činnosti. Samotná smlouva se řídí zákonem č. 513/1991 Sb,. (obchodní zákoník), která má znaky smlouvy o běžném vkladovém účtu, smlouvy o správě či uložení cenných papírů. Dle zákona o investičních společnostech, § 30, by depozitářská smlouva měla obsahovat následující: - mechanismus získávání informací o činnosti investiční společnosti, investičního fondu nebo penzijního fondu - mechanismus konzultací a schvalování pokynů investiční společnosti, investičního fondu nebo penzijního fondu - postup pro řešení situace, kdy depozitář neprovede pokyn Investiční společnost a investiční fond mají k depozitáři následující povinnost29: -

zřídit si u depozitáře speciální účty, které jsou potřebné k evidenci všech dostupných peněžních prostředků

-

ukládat peněžní prostředky, které získá prodejem cenných papírů, přímo na účet v depozitáři

-

provádět veškeré platby, výběry, převody prostřednictvím depozitáře

-

svěřit svůj majetek depozitáři do úschovy nebo jiného opatrování

-

umožnit depozitáři kontrolu

V oblasti kolektivního investování představuje depozitář první instanci z pohledu regulace a dohledu nad investičními společnostmi a investičními fondy. Kontroluje a dohlíží především na to, aby vše, co se v investičních společnostech a investičních fondech děje, probíhalo v souladu se zákonem. Z pohledu investora je pro něho činnost depozitáře také velice podstatná. Je to z toho důvodu, že depozitář chrání i zájmy samotných investorů. Zákon říká, že pokud depozitář při kontrole zjistí, že by investor mohl být poškozen, může po dobu tří 29


30

pracovních dnů pozastavit obchody30. Jestliže dojde k zjištění, že investiční společnost nebo fond si počínají nezákonně, musí depozitář tento fakt oznámit České národní bance, která na základě kontroly může pozastavení zrušit, nebo naopak zamítnout.

30

Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů

31

32

3. Praktická část 3.1. Světová finanční krize 3.1.1. Vznik, příčiny, důsledky Než se začneme zabývat přímo otázkou světové finanční krize a jejími dopady na finanční sektor a investory, je nezbytné si objasnit její vznik a příčiny vzniku . Na začátek si tedy položme otázky: „Proč vlastně finanční krize vznikla? Jaké byly příčiny vzniku? A v neposlední řadě, co stálo právě na počátku světové finanční krize?“ Pokud se podíváme na úplný počátek, na okamžik kdy krize vypukla, prakticky nikdo nevěděl, o jaký přesný typ krize se jedná. Začaly se objevovat názvy jako hypoteční, finanční či hospodářská. Postupem času se „názvy krize“ neustále měnily, až se většina lidí shodla na tom, že krize je finanční. Co tedy vedlo ke vzniku samotné krize? První impulsy vychází z USA, kdy na přelomu tisíciletí vláda spojených států velice horentně a rychle snížila úrokové sazby. Další důsledek byl to, že díky poklesu úrokových sazeb došlo k rychlému a prudkému poklesu cen hypoték v USA. To mělo za následek, že finanční ústavy začaly ve větší míře poskytovat větší počet otevřených hypoték. Na následujícím grafu je vyobrazen nárůst otevřených hypoték: Graf č. 1: Vývoj otevřených hypoték v USA

Zdroj: http://www.federalreserve.gov/releases/z1/Current/

33

Jak již bylo výše zmíněno, došlo k rychlému a velkému poklesu úrokových sazeb. Tuto skutečnost nám přiblíží následující graf: Graf č. 2: Vývoj úrokových sazeb v USA

Zdroj: http://www.frbsf.org/banking/data/discount/index.html#star1

Z výše uvedených grafů je patrný opravdu rychlý a prudký pokles úrokových sazeb a na druhou stranu velice rychlý a rapidní vzestup poskytnutí otevřených hypoték.

3.1.2. Subprime hypotéky Abychom blíže pochopili princip otevřených hypoték, je na místě si objasnit pojem tzv. „Subprime hypotéky“. Tento typ hypotéky měl právě největší podíl na celkovém počtu sjednaných otevřených hypoték v USA. Co to tedy Subprime hypotéka je? Je to úvěr, který je uzavřen na sekundárním trhu, kde již byl úvěr jednou uzavřen a následně znovu prodán za

34

nižší cenu určité nebankovní společnosti.31 Jsou to tedy hypotéky, které měly největší podíl na zrodu krize. V České republice se s nimi naštěstí nesetkáme. Nyní se nabízí otázka, jakým způsobem je vůbec možné takovou hypotéku a v takovém množství poskytnout? Na přelomu tisíciletí neustále rostly ceny nemovitostí. Hlavně tento fakt měl za následek rapidní snížení úrokových sazeb vládou. Pokud bychom se na tuto věc měli podívat z pohledu spotřebitele, tak mu tato situace dovoluje to, že si může půjčit více finančních prostředků a vlastně žít na dluh a má menší motivaci k tomu, aby sám někde uchovával či spořil své finanční prostředky. Ze základů ekonomie je nám známo, že spotřebitel chce co nejefektivněji uspokojit své potřeby a svoji spotřebu. Mezi základní lidské potřeby patří neodmyslitelně i potřeba bydlení. Pokud tedy budeme disponovat větším množstvím finančních zdrojů, můžeme tuto potřebu uspokojit daleko efektivněji, což mělo za následek to právě to, že si lidé mohli dovolit díky nízkým cenám hypoték koupit např. dražší nemovitost či více nemovitostí. Tato skutečnost nastala díky tzv. morálnímu hazardu. Co to morální hazard je?32 V ekonomii se setkáváme dosti často s pojmem externalita. Morální hazard je právě typem vědomé negativní externality. V praxi to vypadá následovně: finanční instituce, resp. bankovní dům vědomě uzavře hypotéku s vysokým rizikem nesplacení a především na hodnotu, která výrazně převyšuje hodnotu dané nemovitosti. To bylo příčinou toho, že spotřebitel mohl získat za levnou hypotéku na daleko vyšší částku, než na kterou ve skutečnosti měl. Můžeme tedy hovořit o tom, že hypotéky byly poskytovány klientům, kteří byli málo bonitní, a tím pádem nebyli schopni dostát svým finančním závazkům, kterými byli zatíženi. Spotřebitelů, kteří dostali možnost získat a také získali takovou hypotéku, bylo nespočetně mnoho. Je logické, že pokud nejsem schopný dostát svým závazkům, mám stále větší dluh, který se následně přelévá na finanční institut a můžeme tedy říci, že tito dlužníci vytvořili určitou propast, která měla za následek propad amerických obchodníků s hypotékami, což následně vedlo k znehodnocení dolaru, propadu na světových burzách a rozšíření krize do Evropy a celého světa.33

31

Finance.cz: Subrime hypotéky 2009. Dostupný na WWW: http://poradna.finance.cz/bydleni/40539-subprimehypoteky/ 32 Investujeme.cz: Světová finanční krize: Co stálo na počátku? 2009. Dostupný na WWW: http://www.investujeme.cz/clanky/svetova-financni-krize-co-stalo-na-pocatku/#_ftn1 33 Wikipedia.org: Americká hypoteční krize 2007. 2010. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Americk%C3%A1_hypote%C4%8Dn%C3%AD_krize_2007

35

3.1.3. Rozšíření krize do světa Výše jsme zmínili hlavní důvody vzniku krize a to, že hypotéky byly poskytovány klientům s krátkou historií a především nedostatečnou bonitou. Majitelé nemovitostí nebyli schopni dostát svým závazkům, nebyli schopni hypotéku splácet a z tohoto důvodu prudce vzrostl počet zabaveného majetku, právě díky neschopnosti splatit dluh. Došlo k tomu, že cenné papíry, které byly kryté nestandardními hypotékami, prudce ztrácely hodnotu a prakticky nikdo nevěděl, kde se tyto cenné papíry přesně nachází. To, že nikdo nevěděl, kde se cenné papíry nachází, vedlo k nejistotě a následně vyšší volatilitě. Díky tomu bylo už těžší získat úvěr.Jaký dopad měla tato situace na věřitele? Takový, že buď skončili s podnikáním, nebo zbankrotovali. Od této skutečnosti se odvíjí rozšíření krize do světa. Světové finanční trhy jsou velice úzce provázané, a proto se důsledky krize na jednom trhu začaly velice rychle šířit i na ostatní. Jaké hlavní příčiny měly největší vliv na rozšíření krize na celosvětovou úroveň? Značnou roli zde sehrály ratingové agentury. Tato situace nastala z toho důvodu, že panoval předpoklad, že ceny nemovitostí budou stále růst, což vyvolalo to, že rating hypoték byl značně nadhodnocen. Pro finanční domy byly tyto hypotéky kvalitním a málo rizikovým výdělkem34. Z toho důvodu finanční domy nakoupily tranše do svých aktiv, což samo o sobě není špatný tah. Problém nastává v situaci, kdy jsou hypotéky financovány na straně pasiv krátkodobými závazky (označované jako current liabilities). Dojde-li k takovému stavu, označujeme ho jako tzv. maturity mischmatch. V tuto chvíli si banky začaly půjčovat od jiných bank na velmi krátkou dobu, resp. over-night lending (přes noc) z toho důvodu, že krátkodobé financování je levnější než dlouhodobé a cizí kapitál je levnější než vlastní. Tento typ financování označujeme jako pákové. Pokud banka použije minimum vlastního kapitálu k tomu, aby získala výnos z hypoték, zlepší to její ROE (návratnost vlastního kapitálu, ukazatel rentability), což ale neodráží rizikovost financování. Pokud cena nemovitosti stoupá, je pákové financování vysoce účinné a díky tomu dochází k navýšení vlastního kapitálu. V tomto okamžiku si představme následující situaci: Přichází čas, kdy se mají hypotéky splácet, ale finanční domy zjistí, že podstatná část klientů, jimž byla hypotéka poskytnuta, 34

Investujeme.cz: Hypoteční a finanční krize aneb roztočená spirála 2009. Dostupný na WWW: http://www.investujeme.cz/clanky/hypotecni-a-financni-krize-aneb-roztocena-spirala/

36

není schopna hypotéku splatit. Na první pohled se tato situace může zdát jako naprosto běžná, vždyť přeci každá hypotéka je kryta nemovitostí jako zástavou. A právě v tuto chvíli nastává tížený problém. Finanční dům, aby získal finanční prostředky, se snaží danou nemovitost prodat. Aby ji mohl prodat, potřebuje danou nemovitost ocenit. V momentě, kdy k ocenění dojde, tak finanční dům zjistí, že cena nemovitosti je nižší než výše hypotéky. V této chvíli je na trhu převis nabídky nad poptávkou, čímž dochází ke snížení ceny, a tím pádem i ke snížení ceny nemovitostí. Finanční domy v této chvíli nadále nemohly tyto nemovitosti udržovat ve svých aktivech. Jelikož finanční dům musí splácet krátkodobé závazky, ale nedisponuje dostatečným množstvím finančních prostředků potřebných pro splacení závazku, nastává situace, kdy si znovu vypůjčí. Vypůjčí si ale tehdy, když jejich aktiva začínají klesat a tím pádem ostatní finanční instituce nemají příliš velkou ochotu půjčovat. Vzhledem k tomu, že finanční dům ale svým závazkům dostát musí, ale prakticky žádná jiná finanční instituce půjčku neposkytne, musí začít prodávat nemovitost značně pod její tržní hodnotou. Celá tato situace vedla k následnému krachu a propuknutí již výše zmíněné hypoteční krize. To samo o sobě by bylo ještě řešitelné, kdyby se našel někdo, kdo by takto „zkrachovalé“ finanční instituci poskytl úvěr. Ale právě většina úvěrů poskytovaných bankami jsou financovány půjčkou u bank jiných. Zde ale ovšem nastává taková situace, že banka se k úvěru nedostane, tudíž ho sama nemůže poskytnout. Následně dojde k zastavení toku finančních prostředků a peníze se nepřenáší od subjektů, které jich mají dostatek k subjektům, které jich mají nedostatek, ale na druhou stranu mají dostatek investičních příležitostí35. Právě díky provázanosti celého finančního trhu na celém světě se toto děje velice rychle a z hypoteční krize se stává světová krize a dochází k rozšíření této krize do Evropy a následně do celého světa. Rozšíření krize v Evropě si popišme v následujícím textu. Po vypuknutí krize v Evropě je jako jedna z prvních zemí zasaženo Španělsko a následně Portugalsko. Ve stavebním průmyslu, jenž byl donedávna hlavním „tahounem“ španělské ekonomiky, klesá výrazně aktivita. Pokles této aktivity má za následek značný pokles domácí spotřeby a investic36. Díky tomuto značně klesá platební morálka celé společnosti. Od ledna 35

Investujeme.cz: Hypoteční a finanční krize aneb roztočená spirála 2009. Dostupný na WWW: http://www.investujeme.cz/clanky/hypotecni-a-financni-krize-aneb-roztocena-spirala/ 36 Finance.cz: Finanční krize již vypukla v Evropě 2008. Dostupný na WWW. http://www.finance.cz/zpravy/finance/178848-financni-krize-jiz-vypukla-i-v-evrope-/

37

roku 2008 došlo k téměř 77% nárůstu platebních selhání a více než polovina byla právě ve stavebním průmyslu. To mělo dále za následek, že byl Španělsku snížen rating. V Portugalku se krize nejvýrazněji projevila růstem pohledávek po splatnosti na dvojnásobek a následnému snížení ratingu. Další zemí, kam se krize velice rychle rozšířila, bylo Dánsko. Zde nastaly také velké problémy ve stavebním průmyslu a země se potýkala s velkou úrovni zadluženosti. Díky těmto dvěma faktorům došlo ke zhoršení celkové ekonomické situace a následně došlo k růstu počtu insolvencí cca o ¼ od začátku roku 2008. Dalšími zeměmi, kde se finanční krize projevila, byly země Beneluxu a Velké Británie. V Beneluxu byl hlavní příčinou pád akcií banky Fortis, které se propadly až o 75% a spadly tak na své patnáctileté minimum37. Země Beneluxu tak investovaly do Fortisu značné finanční prostředky. Belgie 4,7 mld. eur, nizozemská vláda 4 mld. eur a Lucembursko 2,5 mld. eur. Celkově tak bylo vynaloženo na záchranu banky 11,2 mld. eur. Následně pak každá ze zemí Beneluxu získala 49% vlastnický podíl v národní divizi Fortisu. Hlavním důvodem tohoto opatření bylo, že pokud by padl Fortis, začaly by padat i další evropské banky. Ve Velké Británii byl rozšířením krize nejvíce napadnut bankovní sektor a jeho první obětí se stala hypoteční banka Northern Rock. Dále pak následovalo znárodnění banky Bradford & Bingley. V České republice byl bankovní sektor relativně zdravý a s velkou pravděpodobností krach nehrozil z toho důvodu, že český bankovní systém je do jisté míry izolován od evropského38. Jaké měla následky krize v České republice, bude pojednáno v následující kapitole.

37

Euractiv: Finanční krize zasahuje první evropské banky 2008. Dostupný na WWW: http://www.euractiv.cz/ekonomika-a-euro/clanek/financni-krize-zasahuje-prvni-evropske-banky 38 Miroslav Křížek: Finanční krize v Evropě 2008. Dostupný na WWW: http://www.miroslavkrizek.cz/co-simyslim/ekonomicke-komentare/financni-krize-v-evrope.html

38

3.2. Světová finanční krize v České republice Jak bylo výše zmíněno, finanční krize se šířila velice rychle jak do celého světa tak i do Evropy. Nepochybně zasáhla i Českou republiku. Otázkou je, jakým způsobem a jak velký dopad má finanční krize na českou ekonomiku? Byl ten dopad drtivý, mírný, nebo neměl na českou ekonomiku žádný vliv? Na tyto otázky se pokusíme odpovědět v následujícím textu. Nejdříve si však shrňme hlavní projevy světové finanční krize39: - velká nedůvěra investorů ve finanční trh - z toho vyplývající nedostatek likvidity - rapidní propady cen investičních aktiv - snižování úrokových sazeb - objevuje se vyšší objem nesplacených úvěrů - od 2.poloviny r. 2008 krize začíná přecházet v recesi

3.2.1. Projevy finanční krize v České republice Výše jsme zmínili, že od 2. poloviny r. 2008 krize začíná přecházet v ekonomickou recesi. Tím pádem můžeme říci, že začíná gradovat a je nezbytné udělat určitá opatření proti gradaci. Jsou přijata určitá bezpečnostní opatření v oblasti dohledu nad finančním trhem z pohledu ČNB, která zavádí mimořádný reporting a dále pravidelné dodávací repo operace40. Zde tedy můžeme říci, že první intervence provádí ČNB, jakožto nejvyšší orgán dohledu nad finančním trhem. Státní intervence prozatím nejsou nutné, narozdíl od jiných okolních zemí, kde je recese hlubší. Tato recese je však pro Českou republiku velice nevýhodná z toho pohledu, že dochází ke snížení exportu. I když dochází k těmto výkyvům, můžeme tvrdit, že krize zasáhla Českou republiku pouze okrajově. Bankovní sektor je téměř nepoškozen. Banky disponují dostatkem primárních zdrojů pro poskytnutí úvěrů. Jen zřídka a ve velice malém rozsahu si pomáhají ze zahraničí. Další výhodou u českých bank je, že poskytovaly úvěry jen v české měně.

39

Česká národní banka: Vítězslav Babický- Investování ve světle finanční krize 2009. Dostupný na WWW: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konference_projevy/vystoupeni_p rojevy/download/babicky_20090630_ivestovani_finkrize.pdf 40 Česká národní banka: Vítězslav Babický- Investování ve světle finanční krize 2009. Dostupný na WWW: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konference_projevy/vystoupeni_p rojevy/download/babicky_20090630_ivestovani_finkrize.pdf

39

3.2.2. Kolektivní investování a finanční krize Investování na finančním trhu nabízí různé produkty a formy investování. Nyní si uveďme si, kam je možné na finančním trhu v České republice vložit peněžní prostředky a kdo je spravuje: - banky - pojišťovny - stavební spořitelny - obchodníci s cennými papíry - penzijní fondy - a právě fondy kolektivního investování Dále si zrekapitulujme poznatky z teoretické části, tedy s jakými fondy se můžeme setkat, resp. jaké mohou existovat fondy z pohledu rizikovosti investování do nich: - fondy dluhopisové: u tohoto typu fondu se riziko může lišit v návaznosti na typu daného emitenta (stát, banka, firma, apod.) - fondy peněžního trhu: na fondech peněžního trhu se investuje především na krátkodobý horizont. Riziko zde bývá zpravidla nízké. - fondy akciové: hlavním determinantem rizika je zde typ trhu, na kterém investor investuje, tzn. jestli je trh vyspělý, rozvíjející se či nový. Další fondy, se kterými se můžeme setkat, mohou být například: - fondy smíšené - fondy nemovitostí - fondy fondů - fondy speciální - a další Pokud tedy shrneme investování do fondů z pohledu rizikovosti, můžeme tvrdit, že lze diverzifikovat riziko a to: - v rámci samotného fondu - diverzifikací prostředků do více fondů 40

V následujícím textu bude pojednáno o vlivu finanční krize na investování do jednotlivých segmentů finančního trhu a jednotlivých typů fondů. Na níže uvedeném grafu je vyobrazen podíl jednotlivých typů investic portfolií otevřených podílových fondů ke konci roku 2008. (stav k 31.12.2008) Graf č. 3: Podíl jednotlivých typů investic portfolií otevřených podílových fondů k 31.12.2008

pohledávky za bankami 24%

15%

1%

dluhové cenné papíry účasti s podstatným a rozhodujícím vlivem

2%

pohledávky za nebankovní subjekty

58%

akcie, podílové listy a ostatní podíly

Zdroj: vlastní graf autora podle přednášky Vítězslava Babického, ČNB, 30.června 2009

Graf nám vypovídá o těchto skutečnostech: Cca 60% investic otevřených podílových fondů jsou investice dlouhodobé, resp. investice do dlouhodobých cenných papírů. Dalším největším segmentem je cca čtvrtina investic do akcií a podílových listů a necelých 15% tvoří pohledávky za bankami. Z průzkumů bylo zjištěno, že podíl akcií a podílových listů se meziročně snížil o 6,7 p.b. a naopak podíl dluhových cenných papírů meziročně narostl o 5,6 p.b., o čemž svědčí skutečnost, že dluhové cenné papíry tvoří největší podíl investicí do otevřených podílových fondů a z dnešního pohledu i dále roste. Dále se podívejme, jak se vyvíjel objem prostředků v jednotlivých typech fondů. Tento vývoj bude vyobrazen na následujícím grafu:

41

Graf č. 4: Vývoj objemu prostředků v jednotlivých typech domácích fondů

Zdroj: Vítězslav Babický, Investování ve světle finanční krize, 30.červen 2009

Z grafu jsou patrné následující skutečnosti: V roce 2008 došlo k radikálnímu snížení objemu aktiv v domácích fondech a to ze 174,2 mld. Kč na 122,8 mld. Kč. Nejdrtivější pokles však můžeme zaznamenat v průběhu prvních 4 měsíců roku 2009, kdy se objem snížil ještě rapidnějším tempem, a to o 14,8 mld. Kč na 108,0 mld. Kč. Prakticky stejným tempem klesly i zahraniční fondy, které působí v České republice. Zde můžeme tvrdit, že se nacházíme v „nejhlubším panickém období“ krize, což se promítá především do toho, že díky poklesu hodnoty podílových listů roste právě počet odkupů podílových listů. V následujícím textu a grafu se zaměříme na podíl jednotlivých typů domácích fondů na celkových aktivech. Stav k 31.12.2008. Graf č. 5: Podíl jednotlivých typů domácích fondů na celkových aktivech k 31.12.2008

11%

20%

15%

fondy dluhopisové fondy fondů fondy nemovitostí

6% 1%

fondy peněžního trhu fondy akciové fondy smíšené

47%

Zdroj: vlastní graf autora podle přednášky Vítězslava Babického, ČNB, 30.června 2009

42

Jestliže si budeme blíže specifikovat jednotlivé skutečnosti, které nám vyobrazuje graf, dojdeme k těmto závěrům: Během roku 2008 došlo k výraznému poklesu podílu fondů akciových a fondů dluhopisových, a to u akciových z 9,3% na 6,3% a u fondů dluhopisových z 12,0% na 11,5%. Naopak u fondů peněžního trhu a fondů fondů došlo k posílení, a to u fondů peněžního trhu z 44,3% na 45,8% a fondů fondů z 13,3% na 14,6%. Další skutečností, která nastala, je fakt, že fondy nemovitostí jako jediné zvýšily objem spravovaných aktiv. Celkově můžeme konstatovat, že průběh krize podstatně změnil myšlení a chování investorů a o tom svědčí i fakt, že v průběhu krize byly docela vážně poznamenány fondy peněžního trhu, a to především tím, že docházelo k trvalému poklesu a odkupům podílových listů z peněžního trhu.

43

3.3. Analýza fondů v době světové finanční krize v České republice V této kapitole se zaměříme na porovnání fondů před finanční krizí, v průběhu krize a dále jak se vyvíjí fondy z dnešního pohledu v České republice. Pro porovnání jsme zvolili dva protichůdné typy fondů, a to akciové fondy a dluhopisové fondy a dále fond smíšený. Tyto fondy budeme srovnávat u těchto společností: Conseq, Komerční banka a ČP Invest.

3.3.1. Conseq Invest akciový41 Charakteristika fondu: ISIN: IE0031283306 Datum založení: 11.9.2000 Měna: CZK Typ fondu: akciový Zaměření: středoevropské akcie Investiční cíle a politika: Conseq Invest akciový fond je svým zaměřením stavěn především na dlouhodobý horizont, jelikož jeho hlavním cílem je dosáhnout dlouhodobého zhodnocení investic. Investuje především do majetkových cenných papírů, které jsou obchodované na středoevropských trzích. Jde o trhy v České republice, Slovensku, Maďarsku, Slovinsku a Polsku. Cenné papíry, které budou prioritně nakupovány, budou především kmenové a prioritní akcie a opční listy. Investor: Tento fond je vhodný především pro investora, který je dynamický, má v úmyslu investovat v dlouhodobém horizontu, a tím pádem je schopný a ochoten podstoupit vyšší riziko propadu hodnoty investice. Srovnání fondu před krizí a po krizi Pro ilustraci vývoje fondu před krizí, v průběhu a po krizi využijeme následující graf:

41

Conseq.cz: Dostupný na WWW: https://www.conseq.cz/fund_detail.asp?fund=259

44

Graf č. 6: Výkonnost Conseq akciového fondu

Zdroj: https://www.conseq.cz/prices_historical.asp

Z výše uvedeného grafu vyplývají následující skutečnosti: Od poloviny roku 2006 až do samotného konce roku 2007 byl fond výrazně v zisku. Nejvyššího zhodnocení dosáhl 5.7.2007, kdy jeho zhodnocení dosáhlo 38,09%. Poté co vypukla v roce 2007 v USA hypoteční krize, začal fond pozvolna ztrácet. Zlomovým okamžikem, kdy se fond dostal do ztráty, bylo 28.1.2008. Od této doby, kdy se krize začala šířit obrovským tempem, se během jednoho roku propadl až o 60% (11.3.2009). Během následujícího měsíce už krize neměla takový dopad a začalo postupné oživování tohoto fondu, kdy k 30.3.2010 vzrostl z propastných -60% o 47%. Z dlouhodobého pohledu je reálná predikce, že se fond opět dostane do kladných hodnot.

3.3.2. Conseq Invest dluhopisový42 Charakteristika fondu: ISIN: IE0031282662 Datum založení: 11.9.2000 Měna: CZK Typ fondu: dluhopisový Zaměření: Korunové dluhopisy, do 30% portfolia může fond investovat do cizoměnných dluhopisů 42

Conseq.cz: Dostupný na WWW: https://www.conseq.cz/fund_detail.asp?fund=255

45

Investiční cíle a politika: Dluhopisový Conseq Invest se zaměřuje na investování cenných papírů s fixním výnosem. Cenné papíry v portfoliu jsou krátkodobé, střednědobé i dlouhodobé, které se obchodují na trzích v České republice, Maďarsku, Slovensku a Polsku. Tento fond investuje výhradně v českých korunách, avšak výjimkou jsou investice do cenných papírů v jiných měnách, avšak nesmí přesáhnout hranici 30% čistého obchodního jmění dluhopisového fondu. Investor: Typickým investorem pro Dluhopisový Conseq Invest je takový investor, který očekává výnos ve střednědobém horizontu, avšak neočekává vyšší výnosnost, a tudíž ani vysoké riziko. Srovnání fondu před krizí a po krizi Stejně jako v předešlém případě využijme k ilustraci vývoje graf: Graf č. 7: Výkonnost Conseq dluhopisového fondu

Zdroj: https://www.conseq.cz/fund_detail.asp?fund=255

Pohledem na graf je nám na první pohled patrné, že ve srovnání s akciovým fondem propady nebyly tak drtivé. Avšak pojďme si detailněji rozebrat vývoj tohoto fondu. Z vývoje fondu je patrný menší pokles v polovině roku 2006, avšak od této doby až po první kvartál roku 2008 byl fond neustále v zisku. Ve srovnání s akciovým fondem, který 28.1.2008 začal klesat, dluhopisový Conseq byl stále v zisku, sice jen nepatrně, a to 2,22%, ale stále byl. V polovině 46

roku 2008 se sice o 2% propadl, ale v následujících čtyřech měsících výrazně vzrostl. Tím, jak se krize neustále šířila, došlo ke dvěma propadům, a to v říjnu 2008 a po vzestupu opět přišel pád 31.3.2009, který byl zatím nejhlubší (5,74%). Od této doby začal fond neustále růst a k 30.3.2010 je 13% v zisku.

3.3.3. Conseq akciový x Conseq dluhopisový Graf č. 8: Srovnání Conseq akciového a Conseq dluhopisového fondu

Zdroj: (https://www.conseq.cz/prices_historical_compare.asp?form_state=compare&datefrom=28.2.2006&dateto=30.3.2010&outputtype=table-graph¤cy=&fund_1=259&fund_2=255&fund_3=&fund_4=&fund_5=&btn_select=Porovnat)

Z výše uvedeného grafu, kde je vyobrazen průběh jak akciového, tak dluhopisového fondu je patrné, že finanční krize měla daleko drtivější dopad na fond akciový než na fond dluhopisový. Po obrovském propadu v březnu 2009 sice akciový fond vzrostl o 47%, avšak je stále ve ztrátě. Oproti tomu conseq dluhopisový je poměrně dlouhou dobu v kladných hodnotách. Můžeme tedy tvrdit, že finanční krizi daleko lépe odolal fond dluhopisový.

3.3.4. KB IKS akciový plus43 Charakteristika fondu: ISIN: CZ0008472016 Datum založení: 29.8.2000 Měna: CZK

43

Iks-kb.cz: Dostupný na WWW: http://www.iks-kb.cz/opencms/opencms/iks/fund_detail.html)

47

Typ fondu: akciový Zaměření: středoevropské a východoevropské akcie Investiční cíle a politika: KB IKS akciový fond je zaměřen především na delší časový horizont. Investuje výhradně do primárních emisí akcií společností, které působí na území střední a východní Evropy. Dále tento fond investuje do jiných fondů kolektivního investování, z nichž prioritní jsou investice především do akcií. Teritoriálním zaměřením je Česká republika, Slovensko, Polsko, Maďarsko. Investor: Typickým investorem do tohoto fondu bude takový investor, který neinvestuje poprvé a má jistou dávku zkušeností, neboť fond se svým zaměřením nese vyšší riziko ztráty, ale naopak také nadprůměrný profit. Investor investující do tohoto fondu kolektivního investování tedy je ochoten akceptovat vyšší riziko, které plyne z malé diverzifikace investic. Srovnání fondu před a po krizi K vývoji tohoto akciového fondu využijeme následující graf: Graf č. 9: Výkonnost KB IKS akciového plus fondu

Zdroj: http://www.iks-kb.cz/opencms/opencms/iks/fund_detail.html

Z pohledu na graf je patrné, že od roku 2006 byl fond neustále v zisku (řádově okolo 1517%). V polovině roku 2006 zaznamenal mírný pokles na 4,49%. Od této doby však začal opět růst a nejvyššího zhodnocení v jeho historii dosáhl v polovině roku 2007 (19.6.2007), a 48

to 33,93%. Od tohoto okamžiku až na jeden výraznější vzestup (14.10.2007) fond začal postupně klesat. V tomto okamžiku už byla odstartována v USA americká hypoteční krize, fond zprvu odolával, byl stále v kladných hodnotách, avšak prvním zlomovým bodem, kdy se dostal do záporných hodnot, bylo 18.3.2007. Zprvu však stačil nátlaku krize odolat, a to když se v květnu onoho roku vyhoupl zpět do kladných hodnot na necelých 7%. Zde ale jakékoli odolávání skončilo a došlo k drtivému propadu, kdy fond spadl až na -50,33% (26.10.2008). Od tohoto data se držel v oscilačním pásmu od -50,33 do -43,28%, a to až do 20.2.2009, kdy bylo nastartováno oživení a fond začal postupně růst, až se dostal na -18,8% v dubnu letošního roku. Vzhledem k tomu, že za rok a čtvrt dokázal fond posílit o více jak 31%, je reálný předpoklad, že z dlouhodobého pohledu, pro který je fond určen, se opět vyhoupne do kladných hodnot.

3.3.5. KB IKS dluhopisový plus44 Charakteristika fondu: ISIN: CZ0008471976 Datum založení: 14.3.2000 Měna: CZK Typ fondu: dluhopisový Zaměření: české státní dluhopisy, dluhopisy střední Evropy Investiční cíle a politika: Hlavním cílem tohoto fondu je zhodnocení finančních prostředků, které plynou především z úroků a kapitálového zhodnocení cenných papírů ve fondu. IKS dluhopisový fond investuje do směsice dluhopisů- především státních, dále pak fixních a korporátních. Dále dle situace může investovat i do jiných fondů kolektivního investování. Investičním „regionem“ pro tento fond je střední a východní Evropa. Investor: Tento fond, oproti předchozímu akciovému, je vhodný pro investory, kteří nejsou přímo specialisty na finančním trhu, avšak určité zkušenosti o kolektivním investování v dluhopisových fondech mají. Je to z toho důvodu, že je zde možnost vyšších výkyvů, z důvodu investování do stejného druhu aktiv. 44

Iks-kb.cz: Dostupný na WWW:http://www.ikskb.cz/opencms/opencms/iks/funds_iks.html?tm=1267736609193

49

Srovnání fondu před a po krizi Pro bližší ilustraci vývoje fondu před a v období krize bude využit tento graf: Graf č. 10: Výkonnost KB IKS dluhopisového plus fondu

Zdroj: http://www.iks-kb.cz/opencms/opencms/iks/fund_detail.html

Po prvním pohledu na graf vidíme, že vývoj fondu je značně skokovitý, tudíž si jeho vývoj rozeberme podrobněji. V roce 2006, kdy byl např. KB akciový fond v kladných hodnotách, zaznamenáváme značný pokles, který vyvrcholil v polovině roku 2006 (2.7.2006), kdy spadl na -3,62%. Od této chvíle však začal, až na mírné výkyvy v září a říjnu, neustále růst. Růst vyvrcholil o rok později, kdy fond dosáhl zhodnocení 6,83%, což už bylo v době vypuknutí krize v USA. Fond reagoval na krizi negativně, a to poklesem, který byl nejmarkantnější v březnu 2008 (8.3.2008), a to -2,28%, což ale zdaleka není takový propad, jako zaznamenal před krizí v roce 2006. Můžeme tedy tvrdit, že ačkoli fond „spadl“, nedostal se v průběhu krize na své historické minimum. V průběhu roku 2008 fond s většími i menšími výkyvy rostl, kdy se na konci roku dostal až na téměř 4% zhodnocení. Od této chvíle však výkonnost fondu opět slábla, avšak až na dvě malé výjimky (kdy klesl na -0,5%) se nedostal do záporných hodnot. Od poloviny roku 2009 fond neustále roste a k dni 1.4.2010 dosáhl svého zatím nejvyššího zhodnocení, a to 7,5%.

50

3.3.6. Zlatý fond ČP Invest45 Charakteristika fondu ISIN: CZ0008472370 Datum založení: 24.4.2006 Měna: CZK Typ fondu: speciální fond smíšený Zaměření: zlato, drahé kovy, soft komodity, akcie firem, které těží zlato a stříbro Investiční cíle a politika: Zlatý fond ČP Investu je vhodný především pro investory, kteří své investiční zaměření směřují k dlouhodobému horizontu. V tomto případě se jedná o horizont 5-7 let. Je to z toho důvodu, že fond je sice koncipován jako smíšený, ale velkou část v něm zaujímají akcie a komodity, tudíž zde se vyplatí dlouhodobější horizont, a tím pádem zde lze očekávat vyšší míru výnosu. Investor investující do tohoto fondu investuje především do zlata, stříbra, drahých kovů, zemědělských komodit a akcií společností, které těží zlato a stříbro. Díky velké části komodit je fond vhodný proti obavám z inflace, poklesu dolaru či vysoké zadluženosti a politickým neshodám. Investor: Tento fond, narozdíl od předešlých výše zmíněných fondů je určen, prakticky můžeme říci, výhradně pro velice zkušené investory. Investor musí mít zkušenosti s kolísavostí produktů a musí být připraven nést nadprůměrnou výši rizik, a tím pádem je schopen přijmout dočasné vyšší ztráty. Na oplátku z dlouhodobého pohledu může ale nadprůměrně profitovat. I z těchto důvodů je zde určen delší investiční horizont okolo 7 let. V následujících grafech bude znázorněn vývoj fondu od jeho založení, jeho chování v době krize a rozdělení aktiv podle sektorů ve fondu.

45

ČP Invest: Zlatý fond ČP Invest 2010. Dostupný na WWW: http://www.cpinvest.cz/obsah.php?menu=64&stranka=512&datumOd=20.02.2006&datumDo=31.03.2010¶ m=k

51

Graf č. 11: Výkonnost Zlatého fondu ČP Investu

Zdroj: http://www.cpinvest.cz/obsah.php?menu=64&stranka=512&datumOd=24.04.2006&datumDo=08.04.2010¶m=k

Od založení fondu a prakticky v průběhu celého roku 2006 nedocházelo k markantnějším poklesům či vzestupům. Fond osciloval v pásmu cca od -2% do +3%. Jediným výraznějším propadem v tomto roce bylo 11.9.2006, kdy fond poklesl na -4,72%. Až do konce roku se opět držel v oscilačním pásmu -2% až + 3%. Prakticky totéž se dělo s fondem po celý rok 2007. V průběhu první poloviny roku 2008 se ještě stále držel v mezích oscilačního pásma, s menšími výkyvy směrem dolů, avšak zvrat přišel v polovině roku 2008, kdy na fond dopadla krize v největší míře. V průběhu léta došlo k propadům až na -5%, avšak v září tohoto roku fond dosáhl nečekaného zhodnocení 5,64% a 17.9.2008 dokonce neuvěřitelných 9,18%. Následně poté v říjnu ale došlo k poklesu na historické minimum fondu dne 10.10.2008 na -10,78%. Od této chvíle však začalo docházet k postupnému návratu do oscilačního pásma, avšak se dvěma výkyvy směrem nahoru, a to 29.10, kdy fond dosáhl zhodnocení 10,68% a dále pak 24.11., kdy dosáhl zatím nejvyššího zhodnocení 15,82%. V průběhu roku 2009 a letošního 2010 se opět pohybuje v oscilačním pásmu -2% až + 3%.

52

Graf č. 12: Rozdělení aktiv ve zlatém fondu 40 35

zlato

30

težební průmysl

25

stříbro komoditní fondy

20

platina

15

paládium

10

zemědělaké komodity ostatní

5 0 1

Zdroj: vlastní graf autora podle informačního listu Zlatého fondu ČP Investu

Z pohledu na graf, který nám zobrazuje rozdělení aktiv ve fondu, je patrné, že největší část aktiv je směřována do zlata a akcií těžebního průmyslu, které se právě těžbou zlata a drahých kovů zabývají. Zbytek portfolia tvoří jiné drahé a vzácné kovy. Pokud bychom měli hodnotit výkonnost zlatého fondu ČP Investu dojdeme k těmto závěrům: V průběhu roku 2007 se výkonnost fondu dostala na 9,28%. V době největší krize, a to v roce 2008 dosáhl fond výkonnosti -28,14. Na první pohled je tento dopad docela tristní, ale pokud budeme uvažovat, že ve fondu se nachází velká část akcií, tak ve srovnání s předchozími fondy, které dosahovaly ztráty až 60% a v dnešní době ještě plusových hodnot nedosahují, je tento výsledek uspokojivý. Minulého roku, t.j. 2009, se výkonnost fondu vyšplhala až na 34,9%, což opět ve srovnání s předchozími fondy je rozdíl velice markantní a více než uspokojivý.

53

3.4. Pravidelné investování Tato kapitola bude věnována pravidelným investicím. Budeme se zde zabývat tím, co pravidelné investice jsou, jaké přináší výhody či nevýhody, pro jaké investory jsou výhodné, jestli jsou lepší než jednorázové a především jaký na ně měla či neměla vliv světová finanční krize. Pro jakéhokoli investora je nejtěžším impulzem právě okamžik, kdy a za jakých podmínek, jakou částku a na jak dlouho investovat. Zjednodušeně řečeno, pro běžného investora je nesmírně složité určit okamžik, kdy na trh vstoupit a kdy z trhu vystoupit. Rozhodnutí, kdy na trh vstoupit a kdy z trhu vystoupit, je nesmírně těžké a je velice obtížné ho správně načasovat a nikde není zaručeno, že vždy bude správné a investor neutrpí ztrátu. Nyní se nabízí otázka, jak se tomuto rozhodnutí vyhnout, nebo ho alespoň částečně eliminovat? Odpovědí je začít pravidelně investovat. Dále se nabízí otázka, pro jakého investora jsou pravidelné investice vhodné? Pravidelné investice jsou velice vhodné a v dnešní době nejrozšířenější pro investory, kteří nemají příliš velký vlastní kapitál. Výhodou zde je, že můžeme začít investovat po malých částkách (z praxe vím, že minimum u některých fondů je 500,-Kč/ měsíc) a tuto částku v případě dobrého zhodnocování navyšovat, nebo s ní jakkoli hýbat nahoru i dolů (nesmí však jít pod limit 500,- Kč/ měsíc). Je to tedy určitá „příležitost“ pro lidi, kteří chtějí část svých měsíčních příjmů zhodnotit na kapitálových trzích, ale nemají takové kvantum peněz, jako např. pro investici do akcií, kde koupí jedné či dvou akcií prakticky nic nezískají.

3.4.1. Pravidelné investice x jednorázová investice Pro investora je důležité rozhodnutí, zda-li chce za cenu vyššího rizika dosáhnout vyššího výnosu, nebo naopak za cenu nižšího rizika dosáhnout výnosu menšího. Pokud budeme mít určitou částku, kterou chceme proinvestovat, můžeme se rozhodnout, jestli ji investujeme celou najednou, nebo naopak ji budeme investovat po částech v rámci pravidelných investic. Právě pokud naši celkovou částku rozložíme do pravidelných investic, snížíme tím riziko z pohybu podkladového aktiva, do kterého investujeme. Z tohoto však vyplývá, že nikdy nedosáhneme maximálního výnosu, pokud by podkladové aktivum trvale rostlo. Avšak vše závisí na vývoji ceny podkladového aktiva. Pokud bychom částku, kterou jsme ochotni proinvestovat, vložili jako jednorázovou investici, výnosnost naší investice je 54

závislá na ceně podkladového aktiva pouze na začátku a na konci daného období po které investujeme. Pokud ale vezmeme v potaz druhou variantu, a to je možnost částku rozdělit na pravidelné investice, bude se každá měsíční investice chovat samostatně a každá může mít jiný výnos či ztrátu. Uveďme si příklad: Investujeme v měsíčních intervalech. Pokud např. v prvním a druhém měsíci cena podkladového aktiva poklesne a následující měsíce bude růst, investor vydělá. Cena podkladového aktiva však nemusí ani dosáhnout jeho počáteční hodnoty. Z tohoto příkladu je zřejmé, že proděláváme pouze v prvním měsíci, ale v ostatních jsme v zisku, tudíž na konci vyděláme. Je zřejmé, že může nastat i opačný případ, t.j. hodnota po celou dobu roste, ale na konci prudce klesne. Z výše uvedeného vyplývá, že pravidelné investice nám sníží riziko investování, ale nikdy nemůžeme dosáhnout maximálního výnosu, který je spojen s jednorázovou investicí.

3.4.2. Výhody pravidelných investic •

vytváření finančních rezerv - pohotovostních i dlouhodobých

•

zhodnocování těchto rezerv

•

možnost výběru prostředků bez rušení programu, žádná blokace peněz, žádné storno poplatky

•

rozkládání rizika špatného načasování investice

55

3.5. Pravidelné investování v době finanční krize Následující text bude zaměřen na pravidelné investování v době finanční krize. Pokud se podíváme na dnešní finanční svět, můžeme říci, že díky slůvku „krize“ ovládl finanční sektor strach a obava. Je neodmyslitelné, že některé obavy jsou jistě zřejmé a jsou na místě, ale oproti tomu velká část „obav“, které jsou publikovány především médii, na místě není. Právě média, dle mého názoru, aniž by byla dostatečně informována a dostatečně věděla o tom, co se na finančních trzích děje, paniku a obavy právě prohlubují. Z dnešního pohledu je zřejmé, že nemusíme bezpodmínečně prodělávat, ale mnoho a mnoho investorů je právě schopno díky krizi těžit a profitovat. Jak je to možné? Typickým příkladem je právě nějaká forma pravidelné investice. V dnešní době si mnoho lidí pokládá otázky typu: „ Proboha, co mám dělat? Všechno klesá, já prodělávám, co s tím?“ Pokud budeme realisté, zjistíme, že otázky tohoto typu jsou logické a jsou na místě. Dle mého názoru by asi nikdo nebyl spokojen s tím, že vloží peníze do nějakého fondu a ten během tří měsíců ztratí 20%. Zde je na místě si opět položit otázku, zdali je lepší v době krize přestat investovat a pak se k investování vrátit, nebo investovat dál a dál? V následujícím textu se pokusíme objasnit princip fungování pravidelného investování v době finanční krize na konkrétním případě a následně odpovědět na otázku co je tedy výhodnější.

3.5.1. Princip pravidelných investic Hlavními principy, na kterých jsou pravidelné investice založeny, je princip „Sněhové koule“ a princip „Průměrování cen“. Nyní si oba dva principy blíže přibližme.

3.5.2. Princip sněhové koule Na začátek je nezbytné si ujasnit, k čemu pravidelné investice mají sloužit. Pravidelné investice neslouží ke spekulacím, ani k potřebě okamžité likvidity, ale především ke spoření, kde hlavním účelem je shromažďovat naspořený kapitál a ten postupně zhodnocovat. Zhodnocování není, jako např. u pevně stanovených spořících produktů, dáno úrokem, ale jak již bylo výše zmíněno, od tržní ceny podkladového aktiva. Z dlouhodobého pohledu tímto způsobem dosáhneme vyššího zhodnocení než u pevně úročených produktů. Jakým způsobem tedy dochází ke zhodnocování během pravidelného investování? Výše jsme zmínili, že pravidelné investování je určitá forma spoření a ve spoření se využívá tzv. principu 56

složeného úročení. Kapitál je vytvářen vlastní úložkou46 a připisovaným úrokem. Tento úrok nemusí být v našem případě pravidelných investic „klasickým“ úrokem. Většinou je zhodnocení dáno úrokem z dluhopisů, růstem hodnoty podkladového aktiva nebo také dividendami. Nyní je na místě si vysvětlit, proč je vlastně prvním principem „princip sněhové koule“? Vysvětlení je následující: Pokud spoříme a je nám něco připsáno, tak nám to už zůstane a nadále dochází ke zhodnocování. Tudíž se nám připíše úrok, pak úrok z úroku, atd. Tomuto se říká složené úročení, nebo hovorověji „princip sněhové koule“. Podstatnou úlohu zde hrají dvě proměnné, a to čas a jak vysoký je úrok. Pro ještě lepší názornost si představme kopec a na kopci sníh. Z fyziky je nám známo, že díky kohezním silám se mohou částice akumulovat a držet pohromadě. Tudíž pokud budeme koulet sněhovou kouli ze samotného vršku směrem dolů, postupně se nám díky těmto silám bude objem koule zvětšovat. Čím budou kohezní síly větší ( v našem případě úrok), tím bude koule objemnější. A oproti tomu, čím bude svah delší ( v našem případě čas, po který spoříme), tím bude mít koule možnost svůj objem nadále zvětšovat. Proto složené úročení nazýváme principem „sněhové koule“.

3.5.3. Princip průměrování cen Na první pohled by mohlo být zřejmé, že samotné kumulování úroků a délka spoření stačí k tomu, abychom dosáhli požadovaného výnosu. To však není zcela namístě, protože každá pravidelná investice funguje i na základě druhého principu tzv. principu průměrování cen nebo „Cost Average efectu“. Tento princip je založen na skutečnosti, že své investice provádíme v pravidelných intervalech. V drtivé většině případů to bývá každý měsíc (jsou i varianty jednou za čtvrtletí apod. ale ty se vidí jen zřídka). Každý tento interval investujeme stejnou částku finančních prostředků, ale každý interval nakoupíme jiné množství cenných papírů. Jiné množství je nakoupeno proto, že cena se neustále mění na základě nabídky a poptávky po nich. Právě tímto způsobem dochází k průměrování nákupní ceny. Pro ilustraci si uveďme krátký příklad: investor nakupuje cenné papíry (např: akcie). Pokud cena akcie poklesne, nakoupí v daném intervalu (v měsíci) větší množství akcií za stejnou cenu. Pokud naopak cena vzroste, tak jich při stejné ceně nakoupí méně.

46

Finmag.cz: Pravidelné investování v době krize 2009. Dostupný na WWW: http://www.finmag.cz/clanek/10600/

57

Princip průměrování cen může být rozšířen výši měsíční investice. Toto rozšíření spočívá v následující skutečnosti: investor si určí horizont, za který spočítá průměr kurzů cenného papír. Následně pak sleduje, zda-li je kurz cenného papíru vysoký nebo nízký vzhledem k průměru, který vypočítal. Pokud tedy cena cenného papíru výrazně přesáhne vypočtený průměr, investor sníží investovanou částku v daném horizontu. (např: z původních 3000,-Kč/ měsíčně na 2000,-Kč/ měsíčně). V opačném případě, t.j. když cena cenného papíru klesne pod tento průměr, bude investovat více ( z původních 3000,-Kč/ měsíčně na 4000,-Kč/ měsíčně). Tento princip je však vhodný pouze pro investory, kteří jsou na finančním trhu prakticky denně, mají už určité zkušenosti a neinvestují po „pětistovkách“, nýbrž minimálně v řádu tisíců. Na druhou stranu jim to však může do jisté míry jejich výnos zvýšit a za utržené peníze mohou např. pokrýt náklady spojené s investicí do daného fondu.

Pro hlubší pochopení Cost-average efectu si uveďme následující příklad. Uvažujme investora, který bude mít k dispozici 10000,-Kč/ měsíčně k pravidelnému investování např. ve dvaceti intervalech (v našem případě měsících) 47. Pro lepší představu si uveďme tabulku, kde jsou znázorněny pravidelné investice:

47

Finez.cz: Jak investovat v době krize I-pravidelné investování 2009. Dostupný na WWW: http://www.finez.cz/odborne-clanky/detail/jak-investovat-v-dobe-krize-i-pravidelne-investice/

58

Tabulka č. 2: Cost-average efekt

Zdroj: http://www.finez.cz/odborne-clanky/detail/jak-investovat-v-dobe-krize-i-pravidelne-investice/

Pohledem do tabulky zjistíme, že po provedení prvních pěti pravidelných investic hodnota našeho portfolia výrazně poklesla, a to přesně na polovinu oproti prvnímu měsíci investování. V takovéto situaci se v době finanční krize nachází drtivá většina všech investorů, kteří pravidelně investují. Je to přesně ta situace, o které jsme mluvili na začátku, kdy jsme rozebírali rozdíl mezi jednorázovou a pravidelnou investicí, a to že na počátku dochází k poklesu a následující měsíce k růstu. Toto můžeme uvést za příklad typického investování v době světové finanční krize. Vraťme se nyní ale k příkladu o cost-average efectu. Investor sice v prvních pěti intervalech výrazně prodělal, ale na první pohled je zřejmé, že jich má před sebou ještě dalších patnáct, kde je velice pravděpodobné, že se mu začnou zhodnocovat. V tabulce jsou znázorněny tři scénáře vývoje hodnoty cenného papíru, které mohly v době krize nastat. Rozdíl mezi nimi je především v tom, jakou mají průměrnou tržní hodnotu průběžně nakupovaných cenných papírů a v neposledním případě konečnou tržní hodnotu na konci investičního horizontu. Tyto tři scénáře ilustrujme na následujících grafech:

59

Graf č. 13: Tržní hodnota cenného papíru (v Kč)

Zdroj: http://www.finmag.cz/clanek/10600/

Graf č. 14: Hodnota portfolia (v tis. Kč)

Zdroj: http://www.finmag.cz/clanek/10600/

Nyní si jednotlivé scénáře blíže popišme a specifikujme. Scénář č. 1: V případě tohoto typu možného scénáře je z grafu patrné, že hodnota cenných papírů na konci investovaného horizontu je vyšší než na počátku a zároveň je vyšší než jeho průměrná cena. Scénář č. 2: Druhý scénář se od prvního liší především tím, že jde o přesný opak. Konečná tržní hodnota cenných papírů je výrazně nižší než v prvním případě, avšak jak je vidět z tabulky a grafu, investor je stále v zisku. 60

Scénář č. 3: Tento scénář je prakticky nejagresivnější. Je zde patrné, že na počátku došlo k velice prudkému růstu a posléze k prakticky stejně prudkému poklesu tržní hodnoty cenného papíru. Konečná tržní hodnota je o 25% nižší než hodnota na počátku a o stejné procento nižší než průměrná nákupní cena cenného papíru. Na první pohled je patrné, že investor je ve ztrátě. Avšak ne, jak by se mohlo zdát, ve ztrátě 25%, ale pouhých 2,5%, což je snesitelné po tak drastickém propadu hodnoty cenného papíru 48. Zde si asi každý položí otázku, jak je možné, že při téměř 25%-ntním propadu investor realizuje ztrátu pouze 2,5%? Odpovědí je právě princip chování se pravidelných investic, který byl popsán výše. Investor totiž nakoupil při nižších kurzech více kusů cenného papíru a při vyšších kurzech naopak méně. Podíváme-li se na oba grafy, můžeme vidět, že na počátku je vývoj křivek portfolia prakticky velice stabilní, i když hodnota cenných papírů výrazně poklesla. Hlavním důvodem je to, že na počátku dochází k akumulování nových úložek a dále roste význam úroku, nebo-li v našem případě tržní hodnoty cenného papíru48. Pokud bychom se podívali na třetí scénář, tak z grafu můžeme vypozorovat, že hodnota cenných papírů může spadnout až na polovinu. Takový propad může s sebou nést drastické následky a v mnoha případech nastal v době finanční krize. Proto se v praxi provádí převádění investovaných prostředků do konzervativnějších fondů, zejména do státních dluhopisů. V době finanční krize je tato skutečnost daleko markantnější než kdy jindy, a proto je nezbytně nutné při pravidelném investování na tento fakt pamatovat. Z výše uvedeného textu je nám znám rozdíl mezi pravidelnými a jednorázovými investicemi, princip a mechanismus pravidelného investování v době světové finanční krize. To by nám na první pohled mohlo stačit k úspěchu, avšak ještě jedna podstatná věc spojená s investováním zde nebyla rozebrána, a to kdy je právě vhodný okamžik k pravidelnému investování? Resp. je krize vhodným okamžikem pro pravidelné investice? Na tyto otázky se pokusíme odpovědět v následujícím textu. Investor má k dispozici data z tabulky cost-average efectu a graf tržní hodnoty cenného papíru a již zmíněných 200 000,-Kč určené pro investování. V prvním případě se rozhodne, že onu 48


61

částku vloží jako jednorázovou investici. Na první pohled se zdá, že když zná všechny scénáře, tak na tom bezpodmínečně musí profitovat. Základním kámenem úrazu je, že nikdo nedokáže předpovědět, který z těchto scénářů nastane. V případě pravidelných investic je tomu následovně. Výše jsme si uvedli, že nejlepší doba pro pravidelné investování nastává, když je tržní hodnota pod průměrnou hodnotou cenných papírů. To se v našem případě stalo prvních pět let. V dalších dochází u některého k růstu a následnému poklesu nebo naopak. Zde je opět na místě fakt, že nikdo nedokáže předpovědět, jaký scénář bude dál. Ale narozdíl od jednorázové investice je pro nás podstatné, zda-li jsme pod nebo nad průměrnou nákupní cennou a od tohoto se odvíjí okamžik našeho investování. Na základě těchto skutečností můžeme tvrdit, že v době finanční krize je výhodnější pravidelná investice, než jednorázová, z důvodů, které jsou uvedeny výše.

62

3.6. Shrnutí praktických poznatků V závěrečném shrnutí si zrekapitulujme dopady světové finanční krize na Českou republiku . Dále si shrneme poznatky plynoucí z analýzy fondů a v závěru jakou roli sehrály v období krize pravidelné investice. V polovině roku 2007 odstartovala v USA řetězová krize na finančním trhu a došlo k vzájemné nedůvěře mezi bankami. Tato řetězová reakce „krize“ se začíná dostávat i do reálné ekonomiky. Světová ekonomika tak velice rychle spadla do recese a krize se začala pomalu přenášet i do České republiky. Krizi v České republice můžeme rozdělit do dvou fází, a to první fáze, která nastala v polovině roku 2007, a druhou fázi, která byla v září 2008. První fáze krize v České republice nastala v srpnu roku 2007 a trvala až do dalšího roku. Dopady byly českou ekonomiku minimální a o tom svědčí např. to, že bankovní sektor disponuje dobrou bilanční likviditou a především to, že banky poskytovaly úvěry jen v české měně. Tento tah byl podle mě velice přínosným a o tom svědčí i to, že české banky nebyly prakticky nijak závislé na funkčnosti zahraničních trhů, které slouží k zajištění kurzového rizika49. Banky mají dále dostatek svých zdrojů na poskytnutí úvěrů. V tuto chvíli se už postupně krize „přehoupla“ do fáze druhé. A to v září 2008 a trvala do listopadu 2008. V této fázi došlo prakticky k jedné významné věci, a to k poklesu důvěry, především k výraznému oslabení důvěry ze strany klientů k finančním institucím. Druhou významnou roli k oslabení důvěry sehrála média, když prezentovala krizi s katastrofickými scénáři pro českou ekonomiku, což klientům na důvěře ve finanční sektor rozhodně nepřidalo. Zde se nabízí otázka, jestli je dobře, aby zpravodajci z médií, kteří ekonomice a finančním trhům nerozumí jak kvalifikovaní ekonomové a experti na finanční trhy, měli veřejně vystupovat se svými názory. Dle mého názoru to spíše škodí, než pomáhá. V závěru můžeme však konstatovat, že Česká republika v obou dvou fázích krize obstála důstojně a narozdíl od jiných evropských zemí (např. Maďarsko, Polsko) nebo USA finanční sektor zůstal v rámci možností stabilní. Nyní je na místě otázka, zda se dá do budoucna zabránit nějaké další krizi? Pokud se podíváme na ekonomiku a její vývoj, můžeme tvrdit, že její vývoj byl, je a bude cyklický. Výkyvy z cyklu může řešit hospodářská politika, ale 49

Česká národní banka: Pavel Řezábek- Dopady finanční krize na podnikání v České republice. 2009. Dostupný na WWW: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konference_projevy/vystoupeni_p rojevy/download/rezabek_20090317_caki.pdf

63

nemůže ho odstranit. Co je tedy nutné udělat pro to, aby se alespoň částečně eliminovala následná

možná

krize?

Dle

mého

názoru

je

v takovéto

situaci

nutno

udržet

makroekonomickou rovnováhu a především zachovat funkčnost trhů. Státní zásahy by, podle mého názoru, neměly být příliš rozsáhlé.

Regulace ani reakce by neměly být zbrklé a

neuvážené. „ We do not need more regulation but smart regulation“ ( Bill Rhodes, prezident Citibank). V další části této práce jsme se zabývali analýzou fondů v České republice před krizí, v době krize a následně po krizi, resp. z dnešního pohledu. Do srovnání jsme zařadili fondy z České republiky, a to dva akciové od Consequ a Komerční banky, dva dluhopisové od stejných společností a na závěr zlatý smíšený fond ČP Investu. Prvním fondem byl Conseq akciový fond, který investuje do středoevropských akcií a jeho investiční horizont je dlouhodobý. Od založení tohoto fondu, až na menší výkyvy, byl neustále v zisku a dosahoval zhodnocení až 38%. V době krize se však propadl až 60% a v dnešní době je stále v záporných hodnotách, ale za poslední rok vzrostl téměř o 47% a má tendenci stále růst. Podle mě je to fond, do kterého se v příštích letech vyplatí investovat. Druhým fondem od této společnosti byl fond dluhopisový, který opět investuje do dluhopisů v České republice a ve Střední Evropě. U tohoto fondu můžeme říci, že v době krize se sice propadl na necelých -6%, ale následně začal stoupat a v dnešní době je výrazně v zisku (cca 13%). Zde můžeme tedy tvrdit, že tento fond krizi zvládl z pohledu propadů a vzestupů lépe než conseq akciový. Dalšími dvěma fondy byly fondy KB IKS akciový a dluhopisový. Akciový fond KB ve srovnání s akciovým Conseqem má podobný vývoj. V době krize se propadl až o 51% a v dnešní době je jeho hodnota podobná jako u akciového Consequ (cca -18%). Avšak z pohledu posílení fondu, resp. procentuálního vyjádření můžeme tvrdit, že Conseq akciový má výraznější vzestup, a to o 47% oproti „pouhým“ 31% u KB akciového. I z tohoto pohledu je podle mě do budoucna výhodnější akciový Conseq. Dluhopisový fond KB měl, narozdíl od předem zmíněných fondů, značně skokovitý vývoj. Největší zvláštností je to, že v době krize sice klesl, ale nedostal se zdaleka na své historické minimum, který zaznamenal v roce 2006. Propad u tohoto fondu nebyl v době krize tak velký jako u Conseq dluhopisového fondu (cca -3%), avšak následný jeho vzestup nebyl oproti 64

Consequ také nijak markantní. V dnešní době sice dosahuje kladných hodnot, ale ve srovnání s Conseqem je to o necelých 7% méně. Posledním srovnávaným fondem v době krize v České republice byl zlatý smíšený fond ČP Investu. Tento fond je svým zaměřením naprosto rozdílný od předešlých. Fond investuje především do komodit, resp. drahých kovů. Jako jeden z mála fondů v České republice se dokázal v době krize vyšplhat až do kladných hodnot, a to v září 2008 až na necelých 10% . V této době byly ostatní fondy v dosti značných ztrátách. V průběhu dalšího měsíce se fond sice dostal na své historické minimum (-10%), avšak poté se opět“vyhoupl“ směrem vzhůru a dosáhl zhodnocení až 15%. V dnešní době dosahuje kladných hodnot okolo 3%. Podle mého názoru, ten kdo investoval právě do těchto typů fondů, měl ztráty ve srovnání s jinými nejmenší. Srovnáním fondů jsme zjistili, že v době krize docházelo ve většině fondů k výrazným propadům. Největší propady zaznamenaly fondy akciové. Fondy dluhopisové oproti tomu jsou ve většině případů, narozdíl od akciových, v kladných hodnotách. Dále jsme zjistili, že fondy smíšené, které investují do komodit, dosahovaly v době krize nečekaného zhodnocení. V České republice došlo během krize k velkému snížení aktiv ve fondech. Dále došlo k rapidnímu poklesu fondů akciových a dluhopisových. Peněžní prostředky se postupně začaly „přelévat“ z těchto fondů do fondů peněžního trhu a společně s fondy fondů dosahovaly jako jediné fondy nepatrného růstu. Finanční krize změnila chování investorů v České republice. Na základě analýzy fondů a průzkumu trhu můžeme tvrdit, že docházelo ke značným výkyvům a propadům fondů. Těmto výkyvům a propadům však, alespoň zčásti, dokázal zabránit ten, kdo neproinvestoval své finanční prostředky v době krize najednou, nýbrž je investoval po pravidelných dávkách. Tím výrazně snížil riziko ztráty. Pokud by tedy mělo někdy dojít k podobné finanční krizi, investoři by v rámci investování do fondů měli právě více využívat pravidelného investování. V poslední části jsme se zabývali rolí pravidelných investic v době finanční krize, pro koho jsou tyto investice určeny a jejich výhodami právě v době krize. V dnešní době jsou pravidelné investice určeny především pro takového investora, který nedisponuje příliš velkým kapitálem. Výhodou je právě to, že investor nemusí mít do začátku nějaké horentní sumy peněz a může investovat po malých částkách. Právě tato skutečnost ve velké míře 65

snižuje riziko spojené s investováním v době krize. Je to z toho důvodu, že když investujeme jednorázově, tak výnosnost naší investice je závislá na ceně podkladového aktiva jen na začátku a na konci období, ve kterém investujeme. Právě toto způsobilo tak markantní propady investic v době největší krize. Účinnějším nástrojem, který je schopen alespoň částečně eliminovat propad investice právě v době krize, je již zmíněná pravidelná investice. Každá pravidelná investice se chová samostatně, a tím pádem může mít každá jiný výnos nebo naopak ztrátu. Hlavní výhodou, a to především v době krize, je diverzifikace rizika špatného načasování investice. Z těchto skutečností vyplývá i mé doporučení, a to pokud jsme běžní investoři, kteří nemají na investování miliony, je výhodnější investovat formou pravidelných investic.

66

Závěr V této diplomové práci jsme se zabývali analýzou vlivu světové finanční krize na kolektivní investování v České republice. Byly zde použity metody kvalitativního výzkumu, metody rozboru a komparace a dále byla provedena subjektivní analýza dnešního trhu. Tato diplomová práce je rozdělena do dvou částí, kde v první části nazvanou „Teoretická východiska“ jsme se zabývali kolektivním investováním, výhodami a nevýhodami kolektivního investování, jeho historií a subjekty. V neposlední řadě byl kladen důraz na legislativní úpravu kolektivního investování. Z výše uvedeného jsme zjistili následující: Kolektivní investování je jednou z podob, jak můžeme investovat na finančním trhu. Využívá tzv. nepřímé formy investování, což znamená, že využívá společnosti, které se zabývají zprostředkováním investic, které shromažďují prostředky od předem neznámého počtu investorů a ty pak dále investují. Toto je podle mého názoru výhodné právě pro začínající investory. Pokud by někdo chtěl začít investovat na finančním trhu, v začátcích bych doporučil právě tuto cestu, o čemž svědčí i to, že hlavní výhodou kolektivního investování je diverzifikace rizika, nízké náklady na investování a investor nemusí mít rozsáhlé znalosti o finančních trzích. Naopak nevýhodou jsou poplatky fondům za správu a obhospodařování. Z historického pohledu můžeme tvrdit, že kolektivní investování v České republice prošlo mnoha fázemi. Nejpodstatnější byla kuponová privatizace, tedy období, kdy v České republice probíhala transformace. Kuponová privatizace měla dvě fáze, kde v první bylo zastoupeno více jak 400 fondů s podobou akciových společností a ve druhé fázi už do tohoto procesu mohly vstupovat i podílové fondy. Velmi podstatnou fází byl dále vstup České republiky do Evropské unie, kde došlo ke „sladění“ evropské legislativy s českou.

Legislativa kolektivního investování je v České republice upravena zákonem č 189/2004 Sb., o kolektivním investování. Z pohledu legislativy jsme se zabývali subjekty kolektivního investování, a to především investičním fondem, podílovým fondem, investiční společností a depozitářem. Dále jsme se zabývali typologií a rozdělením fondů z pohledu jejich právní subjektivity, skladby portfolia, vztahu investiční strategie a srovnávacího indexu, a rozdělením fondu dle FEFSI. 67

V další části této diplomové práce jsme se zabývali vlivem světové finanční krize na kolektivní investování v České republice. V první části, zaměřenou na finanční krizi, byl popsán vznik, příčiny a důsledky finanční krize. Zde můžeme konstatovat, že finanční krize má své kořeny v USA. Prvním impulsem bylo razantní snížení úrokových měr americkou vládou, což následně rapidně snížilo ceny hypoték v USA. Z mého pohledu se úrokové míry měly snižovat postupně a nemělo dojít k takto velkému skoku. Největší podíl na sjednaných hypotékách měly tzv. subprime hypotéky. Tyto hypotéky fungují jako úvěry, které byly uzavřeny na sekundárním trhu, kde již ale byly úvěry jednou uzavřeny a následně znovu prodány za nižší cenu nebankovní společnosti. Právě tyto hypotéky měly největší podíl na zrodu hypoteční krize, která se postupně přeměnila v krizi finanční. Díky provázanosti finančních trhu na celém světě se krize začala velice rychle šířit jak do světa, tak do Evropy. Tomu se podle mě nedalo nikterak zabránit. Z evropských zemí bylo jako jednou z prvních zasaženo Španělsko a Portugalsko, kde krize nejvíce dopadla na stavební průmysl, jenž je ve Španělsku hlavním tahounem ekonomiky. Dále došlo k rozšíření krize na sever, především do Dánska, které se potýkalo s velkou úrovní zadlužeností, a dále do zemí Beneluxu, kde hlavní příčinou byl pád akcií banky Fortis. Dále došlo k šíření krize do Velké Británie, kde byl nejvíce zasažen bankovní sektor a došlo dokonce ke znárodnění dvou největších hypotečních bank. Rozšíření krize do České republiky nebylo z pohledu ostatních evropských států tak markantní, neboť český bankovní sektor je od evropského částečně izolován a nebyl téměř poškozen, a to i např. z toho důvodu, že banky disponovaly dostatečným množstvím primárních zdrojů pro poskytování úvěrů. V sektoru kolektivního investování se krize projevila z pohledu jednotlivých typů investic podílových fondů následovně: Více než polovina investic byly investice dlouhodobé. Na přelomu roku 2008 a 2009 došlo k poklesu objemu akcií ve fondech o 6,7 p.b a naopak podíl dluhových cenných papírů meziročně narostl o 5,6 p.b. V dnešní době tvoří dluhové cenné papíry největší podíl investicí do otevřených podílových fondů. Z pohledu jednotlivých typů domácích fondů na celkových aktivech můžeme říci, že došlo k výraznému poklesu fondů akciových a naopak k posílení fondů fondů a fondů peněžního trhu. Právě tyto typy fondů, i když nedosahují vysokých výnosů, jsou podle mě vhodné pro začínající investory.

68

V další části jsme se zaměřili na analýzu fondů v době světové finanční krize v České republice. Analyzovali jsme fondy před krizí, v průběhu krize a z dnešního pohledu. Do této analýzy jsme zařadily fondy akciové, dluhopisové a smíšené od společností Conseq, KB a ČP Invest, kde jsme došli k následujícím závěrům: U fondů akciových docházelo v období největší krize (2008-2009) k výrazným propadům, a to až o 60%. Z dnešního pohledu ale fondy opět posilují a meziročně stouply až o 40% a mají tendenci, ač jsou stále v záporných hodnotách, stále posilovat. U dluhopisových fondů nebyly propady tak propastné a většina z nich má dnes tendenci stále růst. Záměrně nakonec jsme uvedli smíšený fond. Tento fond je charakteristický tím, že jeho portfolio se skládá převáženě z komodit. I když z velké části jsou v něm zastoupeny akcie právě vázané na komodity, a to především zlato, stříbro a drahé kovy. Jako jeden z mála fondů se dokázal v době, kdy docházelo u ostatních fondů k drtivým propadům držet dokonce v kladných hodnotách, i když v době krize největší dosáhl skoro 30% propadu, což není ale ani zdaleka polovina jako např. u fondů akciových.Z mého pohledu bych do budoucna doporučil investovat právě do fondů, v nichž jsou zastoupeny komodity. Poslední část práce byla zaměřena na pravidelné investování v době finanční krize. Právě pravidelné investice v době krize neučinily investorům takové ztráty, jako když investovali jednorázově. Je to z toho důvodu, že výnosnost investice je závislá na ceně podkladového aktiva. Pokud bude investice jednorázová, je výnosnost závislá na ceně podkladového aktiva pouze na začátku a na konci období, po které investujeme. Tedy pokud na konci dojde k rapidnímu poklesu, budeme značně ve ztrátě. Pravidelná (měsíční) investice se chová samostatně a může mít jiný výnos či ztrátu. Proto když dojde v nějakém období k propadu, nemusí to nutně znamenat ztrátu. Dle mého názoru, byla v období světové finanční krize pravidelná investice méně riziková a výhodnější. Tato diplomová práce nás měla obeznámit s vlivem světové finanční krize na kolektivní investování v České republice. Zabývali jsme se zde teoretickými východisky kolektivního investování, analýzou fondů a pravidelným investováním v období finanční krize. Tato práce může být podkladem ve vymezeném rozsahu pro toho, kdo by se chtěl seznámit s vývojem finanční krize a jejími dopady na kolektivní investování v České republice.

69

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Monografie [1]

BLAKE, D. Analýza finančních trhů. 1. vyd. Praha: Grada, 1995. 623 s. ISBN 8071692018

[2]

DĚDIČ, J. Investiční společnosti a investiční fondy. 1. vyd. Praha: Prospektum, 1992. 127 s. ISBN 808543152

[3]

FREIBERGER, K. Kolektivní investování. Bakalářská práce. Brno: MU Brno. Ekonomicko-správní fakulta, 2008. 46 s.

[4]

FUCHS, D. Finanční trhy. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. 106 s. ISBN 8021035269

[5]

HAVEL, J. Úvod do kapitálových trhů. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2000. 296 s. ISBN 80-246-0014-5

[6]

LIŠKA, V., Kolektivní investování. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 1997. 195 s.

[7]

LIŠKA, V., GAZDA, J. Kapitálové trhy a kolektivní investování. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004. 525 s. ISBN 80-86419-63-0.

[8]

MUSÍLEK, P. Finanční trhy: instrumenty, instituce a management. Praha: ETC Publishing, 1999. 852 s. ISBN 80-86006-78-6.

[9]

MUSÍLEK, P. Trhy cenných papírů. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2002. 459 s. ISBN 8086119-55-6.

[10]

PAVLÁT, V. Kapitálové trhy. 2. dopl. vyd. Praha: Professional Publishing, 2005. 318 s. ISBN 8086419878.

[11]

REJNUŠ, O. Finanční trhy. První vydání. Ostrava: Key Publishing, 2008. 544 s. Ekonomie. ISBN 978-80-87071-87-8.

[12]

REVENDA, Z. Peněžní ekonomie a bankovnictví, 4. vyd. Praha: Management Press, 2005. 627 s. ISBN 80-7261-132-1.

[13]

SHARPE, W. F., ALEXANDER, G. J. Investice. 4. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1994. 810 s. ISBN 8085605473. STEIGAUF, S. Fondy: Jak vydělávat pomocí fondů. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. 191 s.ISBN 80-247-0247-9

[14] [15]

ŠPIČKA, J. Investiční společnosti a investiční fondy: kolektivní investování a jeho právní úprava. 1.vyd. Praha: Management Press, 1993. 133 s. ISBN 80-85603-33-0

70

Internetové zdroje [16]

Blisty.cz: Finanční krize-systémový pohled 2008. Dostupný na WWW: http://www.blisty.cz/art/43628.html

[17]

Conseq.cz: Srovnání fondů 2010. Dostupný na WWW: https://www.conseq.cz/prices_historical_compare.asp?form_state=compare&datefrom =28.2.2006&dateto=30.3.2010&output-type=tablegraph¤cy=&fund_1=259&fund_2=255&fund_3=&fund_4=&fund_5=&btn_sel ect=Porovnat

[18]

Česká národní banka: Vítězslav Babický- Investování ve světle finanční krize 2009. Dostupný na WWW: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konfere nce_projevy/vystoupeni_projevy/download/babicky_20090630_ivestovani_finkrize.pd f

[19]

Česká národní banka: Pavel Řezábek- Dopady finanční krize na podnikání v České republice. 2009. Dostupný na WWW: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konfere nce_projevy/vystoupeni_projevy/download/rezabek_20090317_caki.pdf

[19]

Česká národní banka: Eva Zamrazilová- Světová finanční krize a její důsledky pro českou ekonomiku 2008. Dostupný na WWW: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konfere nce_projevy/vystoupeni_projevy/download/Zamrazilova_20081202_brno.pdf

[20]

ČP Invest: Zlatý fond ČP Invest 2010. Dostupný na WWW: http://www.cpinvest.cz/obsah.php?menu=64&stranka=512&datumOd=20.02.2006&d atumDo=31.03.2010¶m=k

[21]

Euractiv: Finanční krize zasahuje první evropské banky 2008. Dostupný na WWW: http://www.euractiv.cz/ekonomika-a-euro/clanek/financni-krize-zasahuje-prvnievropske-banky

[22]

Finance.cz: Subrime hypotéky 2009. Dostupný na WWW: http://poradna.finance.cz/bydleni/40539-subprime-hypoteky/

[23]

Finance.cz: Finanční krize již vypukla v Evropě 2008. Dostupný na WWW. http://www.finance.cz/zpravy/finance/178848-financni-krize-jiz-vypukla-i-v-evrope-/

[24]

Finez.cz: Jak investovat v době krize I-pravidelné investování 2009. Dostupný na WWW: http://www.finez.cz/odborne-clanky/detail/jak-investovat-v-dobe-krize-ipravidelne-investice/

[25]


[26]

Finweb.cz: Nejlepší v době krize: fond kupoval zlato 2008. Dostupný na WWW: http://finweb.ihned.cz/c4-10040080-23867440-P02000_detail-nejlepsi-fond-kupovalzlato-akcie-ztraci 71

[27]

Hospodářská krize.eu: Řešení hospodářské krize 2009. Dostupné na WWW: http://www.hospodarskakrize.eu/reseni.php

[28]

Iks.cz: IKS Fondy 2010. Dostupný na WWW: http://www.ikskb.cz/opencms/opencms/iks/funds_iks.html?tm=1267736609193

[29]

Ing.sk: Pravidelné investice 2009. Dostupný na WWW: http://www.ing-tatrysympatia.sk/cz/produkty-sluzby/ing-fondy/ing-fondy-jak-investovat/pravidelneinvestice/

[30]

Investujeme.cz: Jak se chovat v době finanční krize? 2008. Dostupný na WWW: http://www.finance.cz/zpravy/finance/195752/

[31]

Investujeme.cz: Hypoteční a finanční krize aneb roztočená spirála 2009. Dostupný na WWW: http://www.investujeme.cz/clanky/hypotecni-a-financni-krize-aneb-roztocenaspirala/

[32]

Investujeme.cz: Řešení krize: Regulace a vládní pomoc nejsou na místě 2008. Dostupný na WWW: http://www.investujeme.cz/clanky/reseni-krize-regulace-avladni-pomoc-nejsou-na-miste/

[33]

Investujeme.cz: Rok po pádu Lehman Brothers 2009. Dostupný na WWW: http://www.finance.cz/zpravy/finance/236196/

[34]

Investujeme.cz: Řešení krize a recese: Vládní zásahy USA a EU 2009. Dostupný na WWW: http://www.investujeme.cz/clanky/reseni-krize-a-recese-vladni-zasahy-usa-aeu/

[35]

Investujeme.cz: Světová finanční krize: Co stálo na počátku? 2009. Dostupný na WWW: http://www.investujeme.cz/clanky/svetova-financni-krize-co-stalo-napocatku/#_ftn1

[36]

Komora.cz. Pomáháme vám čelit hospodářské krizi 2009. Dostupný na WWW: http://www.komora.cz/hk-cr-top-02-sede/podpora-podnikani-v-cr/pomahame-vamcelit-hospodarske-krizi/art_28179/article.aspx

[37]

Měšec.cz: Jak finanční krize ovlivňuje běžné finanční produkty 2008. Dostupný na WWW: http://www.mesec.cz/clanky/jak-financni-krize-ovlivnuje-financni-produkty/

[38]

Miroslav Křížek: Finanční krize v Evropě 2008. Dostupný na WWW: http://www.miroslavkrizek.cz/co-si-myslim/ekonomicke-komentare/financni-krize-vevrope.html

[39]

Penize.cz. Finanční krize táhne evropské banky do červených čísel 2008. Dostupný na WWW: http://www.penize.cz/46709-financni-krize-tahne-evropske-banky-docervenych-cisel

[40]

Penize.cz: Fondy, které umí ochránit majetek v krizi 2009. Dostupné na WWW: http://www.penize.cz/62319-fondy-ktere-umi-ochranit-majetek-i-v-krizi 72

[41]

Peníze.cz: Pravidelné investování po malých částkách: Jak funguje a komu se vyplatí 2006. Dostupné na WWW: http://www.penize.cz/18230-pravidelne-investovani-pomalych-castkach-jak-funguje-a-komu-se-vyplati

[42]

Penize.cz: Vyplatí se vám pravidelné investování? 2005. Dostupný na WWW: http://www.penize.cz/17233-vyplati-se-vam-pravidelne-investovani

[43]

Wikipedie.org: Americká hypoteční krize 2007. 2010. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Americk%C3%A1_hypote%C4%8Dn%C3%AD_krize_2 007

Legislativa [44]

Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů.

[45]

Zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů.

[46]

Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.

[47]

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

73

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Výhody a nevýhody kolektivního investování ................................................... 14 Tabulka č. 2: Cost-average efekt .............................................................................................. 59

Seznam grafů Graf č. 1: Vývoj otevřených hypoték v USA ........................................................................... 33 Graf č. 2: Vývoj úrokových sazeb v USA ................................................................................ 34 Graf č. 3: Podíl jednotlivých typů investic portfolií otevřených podílových fondů k 31.12.2008 ............................................................................................................................. 41 Graf č. 4: Vývoj objemu prostředků v jednotlivých typech domácích fondů .......................... 42 Graf č. 5: Podíl jednotlivých typů domácích fondů na celkových aktivech k 31.12.2008 ....... 42 Graf č. 6: Výkonnost Conseq akciového fondu ........................................................................ 45 Graf č. 7: Výkonnost Conseq dluhopisového fondu ................................................................. 46 Graf č. 8: Srovnání Conseq akciového a Conseq dluhopisového fondu................................... 47 Graf č. 9: Výkonnost KB IKS akciového plus fondu ............................................................... 48 Graf č. 10: Výkonnost KB IKS dluhopisového plus fondu ...................................................... 50 Graf č. 11: Výkonnost Zlatého fondu ČP Investu .................................................................... 52 Graf č. 12: Rozdělení aktiv ve zlatém fondu ............................................................................ 53 Graf č. 13: Tržní hodnota cenného papíru (v Kč) ..................................................................... 60 Graf č. 14: Hodnota portfolia (v tis. Kč) .................................................................................. 60

74

KOLEKTIVNÍ INVESTOVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE V OBDOBÍ SVĚTOVÉ FINANČNÍ KRIZE

Recommend Documents