ŠKOLA V PŘÍRODĚ 8. – 13. června 2015
Janské Lázně hotel SIRÉNA
DEN 1. - PONDĚLÍ 8. 6. 35 dětí je bezpečně usazeno v autobusu. 5 učitelek (děláme si legraci, že 2 matky a 3 jejich dcery) “našťouchávají“ (teď už kamkoli) poslední nezbytné pomůcky pro týdenní pobyt v přírodě. S posledním obhlédnutím situace a komentářem „ co nemáme – nepotřebujeme“, máváním a žhavým posíláním pusinek našim milým, se vydáváme vstříc novým zážitkům a dobrodružství. Každá cesta někde končí, ta naše v Janských Lázních. Oběd, stěhování nejprve postelí na pokoje, potom dětí na postele a finálně kufrů pod postele. Kupodivu vše klapne napoprvé, a tak se může jít hned ven. Není nic lepšího, než odpolední odpočinek na čerstvém vzduchu s pohádkou. Jen to sluníčko by mohlo víc hřát. Po krátkém poznávání nejbližšího prostředí si čteme příběh O Machovi a Šebestové, právě ten, kde pomáhají najít tajemnému pánovi jeho ztracené brýle. A co kdyby … Jasně, zkusíme jim pomoci! Víc lidí, víc vidí, a tak nacházíme ne jedny, ale hned patery brýle, každé jinak barevné. Ale co to, co to? Z dálky se k nám kdosi blíží! Jen pojďte blíž a ještě blíž… Zamyšlený Mach a trošku promrzlá Šebestová v závěsu s čmuchajícím Jonatánem. Společně nás prosí o pomoc. I Jonatán nás svými tlapkami pěkně prosí. Ztratilo se jim kouzelné sluchátko. Pro nás to bude hračka, našli jsme přece kouzelné brýle a hned patery. K barevným brýlím dostáváme barevné kšiltovky, jé ty nám parádně padnou. Už víme, kdo je s kým, ale stejně bude platit: „Všichni za jednoho, jeden za všechny!“ Pouštíme se do hledání sluchátka. Pátrání po něm nám zabere celých pět dní, to ale zatím ještě netušíme. První den zakončíme výrobou obřího sluchátka ve svém barevném družstvu s motivačním pokřikem. Na to si po celou dobu pobytu budeme sbírat malé Jonatány. A za co je získáme? Prakticky za cokoli. Před večerkou dochází k představení družstev Modrých Ďáblíků, Žlutých Tygrů, Oranžových a Červených Bludišťáků a Zelených Opiček. První noc je ze strany učitelek neklidná, ale všichni souputníci usínají tvrdým spánkem.
DEN 2. - ÚTERÝ 9. 6. Probouzíme se do deštivého rána. Jak zjistíme později, proprší nám celý den. Nedá se nic dělat. Oblékáme pláštěnky a holiny a vyrážíme na obhlídku Janských Lázní. Jsme tu přece proto, abychom byli co nejvíce venku. Využíváme daných podmínek ke koupi pohledů a známek a píšeme domů. Cestou potkáváme poprvé Krakonoše. Během pobytu ho uvidíme ještě několikrát. Zajímavé je, že je pokaždé trošku jiný. Odpoledne trávíme v budově hotelu. Využíváme toho, že nikdo jiný tu s námi nebydlí a je tak celý “náš“. Do deštivého počasí se hodí příběh o tom, jak Mach a Šebestová vyléčili Kropáčkovi angínu. My preventivně léčíme bacily nejen Kropáčkovi, ale i sobě navzájem. Situace v hotelu připomíná zčista jasna orientační závod. Pohybujeme se volně po budově a procházíme jednotlivými soutěžními disciplínami. Jedinou podmínkou je vyzkoušet si úplně všechny. K tomu nám slouží kontrolní body. Kohokoli vyléčit? To nejde jen tak! My musíme prokázat svou všestrannost ve sportovním klání, vědomostních a tvořivých disciplínách i v testech zručnosti. Vítězíme a připisujeme si první Jonatány jak pro své družstvo, tak do svých portfolií.
DEN 3. - STŘEDA 10. 6. Hele, sluníčko, jede se na celodenní výlet. Jak? No přece lanovkou. Kam? Na Černou horu. Mnozí z nás jedou lanovkou prvně. Zážitek veliký! Nahoře na hoře je chladno, přesto krásně. Před námi je další pátrání po ztraceném sluchátku. S Machem a Šebestovou jsme na kouzelné planetě. Zatím sice nevíme na jaké, ale však my na to přijdeme! Sbíráme vše, co je záhadné, zvláštní, zajímavé – tzv. 3 „Z“. Prošmejdíme různá místa - okolí vysílače, dětské hřiště a vylezeme i na rozhlednu (to abychom lépe viděli). Večer máme jasno. Naše - námi prozkoumaná - planeta se bude jmenovat HOP – HOP a je vážně krásná. Při zpáteční cestě se v centru Janských Lázní odměňujeme zmrzlinovým pohárem, ochutnáváme léčivý pramen, to kdyby náhodou některý z včerejších bacilů přece jen přežil a potkáváme,... že už víte koho? Jasně, Krakonoše. A on nás láká na svou stezku, a tak se rozhodneme ho následovat, ale raději až zítra, až načerpáme nových sil, pro dnešek toho bylo dost…
DEN 4. - ČTVRTEK 11. 6. …Vyrážíme a dozvídáme se tolik, že kdo dobře naslouchal, mohl by se okamžitě stát ochráncem přírody. Krakonoš je opravdu moudrý pán a vše nám dokáže perfektně vysvětlit. Čteme si z jeho poučných knih i proto, že nás dnes čeká projít s Machem a Šebestovou pirátskou stezkou. Pozor, není vůbec jednoduchá! Orientovat se na podobné cestě dá zabrat i dospělákům, ale my prokazujeme svou šikovnost, odhodlání i ostražitost a společnými silami si celkem snadno poradíme i se zapeklitými úkoly, které nám naučná stezka nachystala. Ostrov plný zvířat je nám zaslouženou odměnou a nám se nechce ani trošku vracet. Leda, … že bychom nutně potřebovali vymyslet a následně si i vyrobit svou (nejen) pirátskou vlajku. Máme je, jedna hezčí než druhá a Jonatánů také přibývá, jak v družstvech, tak v soukromých deskách. A to ještě nikdo netuší, co ho čeká v noci... Noční výprava, která prověří odvahu úplně každého – temný les, tajuplné zvuky, samota. Naštěstí svítí světýlka, ne jedno, ale moc světýlek, nejdeme za babou Jagou do Perníkové chaloupky, ale hledáme pirátský poklad. Pochybuje snad někdo o tom, že to zvládneme? Máme ho a je jen a jen náš!
DEN 5. - PÁTEK 12. 6. Předposlední den, zítra se jede domů. Těšíme se? Učitelky NE a i mnohé děti chtějí zůstat, a to ještě ani netuší, že je čeká lov mamuta. Šebestová už má tušení, že nás dnes čeká cosi hodně napínavého a přestává poučovat. Odvážnější Mach jí jde příkladem a Jonatán?... Jako správný pes čenichá, stopuje a občas i štěkne. Lov takového mamuta nutně potřebuje přípravu, a tak vyrábíme zbraně, kopeme past, testujeme naši sílu. Už ho vidíme, je tu! Zbraně letí vzduchem, lovci jsou nezadržitelní a mamut? Ten nemá šanci! Společně ho neseme na oheň a víme, že jsme Machovi a Šebestové pomohli, alespoň tak, jak nejlépe jsme uměli. Při zpáteční cestě přemýšlíme, zda naše snaha a úsilí stačí k tomu, abychom dokázali najít ztracené sluchátko. Indicie nás navádějí a už je jisté, že nejsme jen nejšikovnější, nejbystřejší, ale i nejchytřejší, protože sluchátko záhy nalézáme. Děkuje Mach, děkuje Šebestová, Jonatán přátelsky poštěkává a my dostáváme medaile za statečnost, diplom za odvahu a drobné dárky za celý týden, který byl postaven na pomoci, spolupráci a hlavně kamarádství.
DEN 6. – SOBOTA 13. 6. Nastupovat, odjíždíme. Poslední snídaně, poslední pohledy z domova, poslední věci nastrkané do kufru či batohu. Bylo to překrásné a bylo toho dost! Ahoj zase za rok. Na jiném místě, s jinou partičkou, ale určitě opět s úsměvem, elánem, očekáváním a pohodou.
