ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola
Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208R087 Podniková ekonomika a management obchodu
DIGITALIZACE KNIHOVEN V
ESKÉ REPUBLICE
Barbora ŠTAFLOVÁ
Vedoucí práce: Mgr. Michal
ulák
ANOTA NÍ ZÁZNAM AUTOR
Barbora Štaflová
STUDIJNÍ OBOR
Podniková ekonomika a management obchodu
NÁZEV PRÁCE
Digitalizace knihoven v eské republice
VEDOUCÍ PRÁCE
Mgr. Michal ulák
INSTITUT
IIT
PO ET STRAN
42
PO ET OBRÁZK
11
PO ET TABULEK
0
PO ET P ÍLOH
0
STRU NÝ POPIS
Tato bakalá ská práce v úvodu vysv tluje pojmy „informace“ a „informa ní systémy“. Popisuje vývoj dokumentu, vznik elektronického dokumentu a jeho vlastnosti. V další ásti této práce se zam uji na vývoj a digitalizaci fondu technické knihovny a knihovny Škoda Auto Vysoké školy. Navrhuji nová ešení tohoto projektu a zam uji se na nové technologie, které by bylo vhodné aplikovat do obou knihoven. V poslední ásti upozor uji na problémy, které komplikují knihovnám komplexn realizovat digitalizaci knih a dokument , jako nap íklad problémy spojené s autorskými právy a jejich uplatn ním i na elektronické dokumenty.
KLÍ OVÁ SLOVA
Informace, systémy, digitalizace, knihovny
ROK ODEVZDÁNÍ
2010
ANNOTATION AUTHOR
Barbora Štaflová
FIELD
Economics and management Business Administration and Sales
THESIS TITLE
The Digitizing of Libraries in the Czech Republic
SUPERVISOR
Mgr. Michal ulák
INSTITUTE
IIT
YEAR
NUMBER OF PAGES
42
NUMBER OF PICTURES
11
NUMBER OF TABLES
0
NUMBER OF APPENDICES
0
2010
SUMMARY
The aim of this thesis is to explain chat we understand under the term of “information“ and “information systems”. The thesis also describes document’s development, as well as development and duality of a digital document. Second part of this thesis is focused on evolution and digitizing of document collection of a technical library and a library of Skoda Auto Vysoká škola. For this ongoing digitalization process I have suggested new solutions and implementation of new technologies for both libraries. In the last part of my thesis I’m focusing on problems, which are connected to complex realization of digitalization of books and other documents in those libraries, as are copyright restrictions and their application on electronic/digital documents.
KEY WORDS
Information, systems, digitizing, libraries
ESTNÉ PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji,
že
jsem
bakalá skou
práci
vypracovala
samostatn
s použitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce.
Prohlašuji, že citace použitých pramenu je úplná a v práci jsem neporušila autorská práva (ve smyslu zákona
. 121/2000 Sb., o právu autorském
a o právech souvisejících s právem autorským).
V Mladé Boleslavi, dne 10. 5. 2010
Vlastnoru ní podpis
3
POD KOVÁNÍ
kuji Mgr. Michalu
ulákovi, za odborné vedení bakalá ské práce, poskytování
rad a informa ních podklad .
4
OBSAH
1
ÚVOD .............................................................................................................. 8
2
INFORMACE A INFORMA NÍ SYSTÉMY ...................................................... 8 2.1
INFORMACE ............................................................................................. 8
2.1.1
3
2.2
TEORIE INFORMACE .............................................................................. 9
2.3
INFORMA NÍ SYSTÉMY........................................................................ 10
DOKUMENT JAKO SOUBOR POTENCIÁLNÍCH INFORMACÍ .................... 12 3.1
ZÁZNAM INFORMACÍ ............................................................................ 12
3.2
ELEKTRONICKÉ DOKUMENTY ............................................................. 13
3.2.1 3.3 4
zné pohledy na pojem informace ................................................... 9
Vlastnosti digitálního dokumentu ...................................................... 14
DIGITALIZACE TEXTOVÝCH DOKUMENT ......................................... 14
DIGITALIZACE TECHNICKÉ KNIHOVNY ŠKODA AUTO – HISTORICKÝ
VÝVOJ A SOU ASNOST .................................................................................... 16 4.1
HISTORIE ............................................................................................... 18
4.1.1 4.2
SOU ASNOST ....................................................................................... 19
4.2.1 5
Systém BIBIS .................................................................................... 19
Systém WebRELIEF ......................................................................... 20
NÁVRH EŠENÍ SYNERGICKÝCH EFEKT
TECHNICKÉ KNIHOVNY A
KNIHOVNY ŠKODA AUTO VYSOKÉ ŠKOLY Z POHLEDU REALIZACE DALŠÍ ETAPY JEJICH DIGITALIZACE ........................................................................... 24
6
5.1
ELEKTRONICKÁ SKRIPTA .................................................................... 24
5.2
KNIŽNÍ SKENER ..................................................................................... 26
DIGITÁLNÍ KNIHOVNY Z POHLEDU AUTORSKÉHO PRÁVA ..................... 28 6.1
ZP ÍSTUP OVÁNÍ ELEKTRONICKÝCH PUBLIKACÍ A AUTORSKÉ
PRÁVO ............................................................................................................. 28 6.2
MOŽNOSTI
ESKÉHO AUTORSKÉHO PRÁVA PRO DIGITÁLNÍ
KNIHOVNY ....................................................................................................... 29 6.3
LEGISLATIVA EU O ZP ÍSTUPN NÍ ELEKTRONICKÝCH DOKUMENT 31
6.3.1
Sm rnice o právu na pronájem a p
6.3.2
Sm rnice o harmonizaci pojmu ochrany práv autorských................. 32 5
ování...................................... 31
7
6.3.3
Sm rnice o ochran databází ........................................................... 32
6.3.4
Sm rnice o harmonizaci n kterých aspekt autorského práva ......... 32
SV TOVÉ TRENDY DIGITALIZACE ODBORNÝCH KNIHOVEN ................. 34 7.1
BRITISH LIBRARY .................................................................................. 34
7.2
GOOGLE BOOKS ................................................................................... 35
7.3
ELEKTRONICKÉ TE KY KNIH KINDLE .............................................. 36
8
ZÁV R ........................................................................................................... 39
9
POUŽITÁ LITERATURA ................................................................................ 41
6
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK DL’s
digitální knihovny
EDGE
z anglického Enhanced Data Rates for GSM Evolution vylepšení systému GPRS použitím 8stavové modulace
EU
Evropská unie
GPRS
z anglického General Packet Radio Systém – obecný paketový rádiový systém; mobilní internet
OCR
z anglických slov Optical Character Recognition optické rozpoznávání znak
ŠAVŠ
Škoda Auto a.s. Vysoká škola
Škoda Auto
Škoda Auto a.s.
tj.
to je
tzv.
tak zvané
UMTS
z anglického Universal Mobile Telephone Standard – nástupce mobilní sít GSM umož ující rychlý p enos dat
VPK
Virtuální polytechnické knihovny
Wi-Fi
z anglického Wireles Fidelity – komunika ní standard pro bezdrátový p enos dat
ZS
Služby pro lidské zdroje
7
1
ÚVOD
Téma této bakalá ské práce jsem si vybrala z d vodu, že více než p t let pracuji jako praktikantka v technické knihovn ve ŠKODA AUTO a.s., kde jsem pobývala i na povinné školní praxi. Dvacáté první století se již dnes považuje za století informací. Informace jsou všude kolem nás, a je jich tolik, že je nedokážeme zpracovávat. V tom nám pomohou po íta e a další technika, která je prakticky nezbytná pro život v tomto století. V této práci se zabývám nejprve samotným pojmem informace a dále informa ními systémy. Jaké mají informace podoby a formy. Dále se zam uji na dokumenty a jejich vývoj s vývojem technologií a celé spole nosti. Jaký je rozdíl mezi dokumentem a dokumentem v elektronické podob , resp. digitalizovaným dokumentem a jaký význam a zm ny zaznamenává knihovna jako taková. V další ásti se zam ím na innosti technické knihovny ve ŠKODA AUTO a.s. a knihovny ve Škoda Auto Vysoké škole. Téma práce je velmi obsáhlé a široké a proto se zam uji p evážn
na technickou knihovnu a knihovnu Škoda Auto
Vysoké školy. P edstavuji systémy, s kterými pracovaly a pracují ob
uvedené
knihovny. Navrhuji ešení a dokon ení projektu „Digitalizace technické knihovny a knihovny ŠAVŠ.“ Dále se zam ím na problémy vznikající spolu s digitalizací dokument , a jak tyto problémy knihovny eší. Jedná se zejména o autorské právo. Tento problém pojednávám jednak z pohledu
eské republiky a pak také z pohledu Evropské
unie. V poslední kapitole popisuji sv tové trendy v digitalizaci. Vedoucími institucemi v tomto oboru jsou dv významné velké knihovny a to anglická British Library a americká spole nost Google, se svým projektem Google Books. A dále se zabývám te kou knih Kindle, která p edstavuje praktické využití elektronických knih. Tato te ka umož uje stažení knih nebo asopis tém
8
z celého sv ta.
2
INFORMACE A INFORMA NÍ SYSTÉMY
2.1 INFORMACE Slovo „informace“ vychází z latinského jazyka a jeho význam je velmi široký a mnohozna ný. Užívá se v mnoha významech a definovat jej lze jak obecn tak i oborov . Latinské „informatio“ znamená utvá ení, ztvárn ní nebo také pojem i obrys a používalo se pro u ení a v
ní. Podobné latinské „informare“ znamená vytvá et,
zobrazovat, formovat, tvo it. Je patrné, že informace byla z po átku spojována s lidským myšlením a v
ním. S rozvojem písma a postupným vývojem
spole nosti je chápána jako sd lení i zpráva. Výstižná je definice amerického antropologa Gregory Batesona, podle kterého povaha informace znamená „takový rozdíl, na n mž záleží“. Lidstvo se s informacemi jako takovými setkávalo již od prvopo átku. Už prav cí lidé, kte í se dorozumívali r znými posunky a sk eky. Informovali se t eba o tom, že hrozí nebezpe í, kam jdou lovit apod. S rozvojem lidské spole nosti se rozvíjela i vzájemná informovanost. Z hlediska záznamu záznamem informace pravd podobn
i je nejstarším
piktogram, tedy schematický obrázek.
mito obrázky se nej ast ji vyjad ovali hmotné a viditelné p edm ty. Pozd ji za ali zobrazovat i nehmotné v ci, jako smrt, vít zství nebo radost. S vývojem písma a knihtisku se za al, a vyvíjel i zp sob trvalého uchovávání informace. Knihy, které byly více než dv staletí hlavními uchovateli informací, jsou postupem asu nahrazovány elektronickými soubory. Nejvíce se pojem informace za al rozši ovat po druhé sv tové válce a s technickým rozvojem byl tento pojem stále oblíben jší. Dnes toto slovo používá každý lov k denn a už se ani moc nezamýšlí nad tím, co tento pojem vlastn znamená. Dnešní spole nost se proto nazývá informa ní. Tato spole nost stále více shromaž uje, využívá a ší í informace.
8
2.1.1 R zné pohledy na pojem informace Informace je skute nost, se kterou se každý lov k setkává b žn n kolikrát za den. Každý ale s každou takovou informací nakládá r zn . Informace se dá popsat z hlediska obecného, tzv. „laického pohledu. Dále z pohledu filozofického, komunika ního, kybernetického a matematického.1 Informace z pohledu „laického“, každodenního, je chápána jako sd lení nebo zpráva obsahující ur itá fakta. Informace v
ní, které lze p edat dál.
Pohled z hlediska komunikace zobrazuje informaci jako komunika ní prost edek, který je p enášen a p ijímán osobním kontaktem, zvukem, signálem nebo prost edky masové komunikace. Kybernetické pojetí informace je jeden z neposledních pohled . Jedná se o proces, kdy ur itý systém p edává jinému systému pomocí signál zprávu, která jakým zp sobem m ní stav p ijímajícího systému. Proces p ijímání a využívání informace je procesem našeho p izp sobování k nahodilostem vn jšího prost edí a aktivního života v tomto prost edí. Z hlediska
filozofie
je
informace
vnímatelný
obsah
poznaného
nebo
edpokládaného obrazu skute nosti, který lze využít pro život lov ka. Význam azený obraz m, údaj m a z nich utvo eným lidským celk m. Informace edstavuje míru uspo ádanosti systém
na rozdíl od entropie, tj. míry
neuspo ádanosti. Informace v matematice je energetická veli ina, jejíž hodnota je úm rná zmenšení entropie systému.
2.2
TEORIE INFORMACE
Teorie informace se zabývá p enosem, kódováním a m ením informace. V roce 1948 vypracoval americký elektronik a matematik C. E. Shannon pr kopnickou knihu A Mathematical Theory of Communication a byl jedním ze zakladatel teorie informace.
1
Toman, P. Teorie informace, 1993, str. 10
9
„Teorie informace“, která se stala základem kybernetiky, se ovšem nezabývá obsahem, smyslem, významem, užite ností a hodnotou informace. Teorii informace zajímá pouze po et, míra informace m ená jednotkami jako jsou bit a bajt. Hlavní myšlenka Shannonovy teorie informace2 je, že p i rozhodování o hodnot informace vychází z jasn definovaných variant znak . Frekvence výskyt t chto znak
udává pravd podobnou váhu sd lení, které p inášejí. P edpokládal, že
kombinace znak , které mají velkou
etnost, jsou nadbyte né a nep inášejí
žádnou novou zprávu. Naopak kombinace znak majících jedine ný výskyt bude ejm obsahovat nové informace. „Teorie informace usiluje o kvantitativní vyjád ení obsahu sd lované zprávy. Zajímá se zejména o p enos zpráv, které mohou být zkresleny rušivými vlivy ili šumem. Úst edními pojmy teorie informace jsou informace a zpráva.“3
2.3 INFORMA NÍ SYSTÉMY Systémem lze ozna it soubor na sob závislých prvk sdružující se v jeden celek, který po spojení t chto prvk
má ur itý význam. Systém se skládá z element ,
které se spojují do toku informací, materiálu nebo energie. V nejširším slova smyslu lze informa ní systém chápat jako systém, jehož vazby se definují jako potenciální informace (fyzikální, biologické, sociální) a prvky jako místa transformace t chto informací. Soubor t chto prvk vlastnostmi tvo í celek, který plní informa
spolu s jejich
-komunika ní úlohu. V užším slova
smyslu jde o systémy umož ující shromaž ování, zpracování a transformaci informací a jejich zprost edkování uživateli nezávisle na jejich
asovém a
prostorovém rozptylu. Informa ním systémem lze nazvat systém, ve kterém jednotlivé prvky utvá í dohromady ur itý celek. Prvky se rozumí lidé, potenciální informace, technické prost edky a metody a také pravidla, která zajiš ují shromážd ní, zpracování, 2
SHANNON, Claude E. A mathematical theory of communication. 1948. 55 s. dostupné z:
3 CIRKVA, L. Pojmy teorie informace: manuál nejen k Solarisu. [cit. 30. 3. 2010]. dostupné z: <docs.cirkva.net/CVUT/FSV/Statnice/S/IS/Ot32/32.doc>
10
uchování a vyhledání t chto informací za ú elem jejich využití. Informa ním systémem m že být nap . telefonní seznam nebo ú etnictví. Podobu m že mýt jak elektronickou tak papírovou. Vstupy do informa ního systému jsou soubory prvk , které vycházejí ze systému tvorby potenciálních informací a vstupují do první složky informa ního systému. Výstupem z informa ního systému je pak soubor prvk , které vycházejí z daného systému, aby uspokojily požadavky uživatel . Informa ním systémem lze také nazvat program, nebo soubory program , které zpracovávají n jaká data. Takový program m že být spoušt n bu
jako
samostatná aplikace nebo jako webová aplikace, která se spouští z internetového prohlíže e. Informa ní systémy jsou modulární. Znamená to, že každý systém je sestaven z typických
ástí. Jednotlivé
ásti zpracovávají jednotlivé logické oblasti dat.
Informa ní systémy podporují r zné úrovn oprávn ní, m li by být snadno ši itelné a pružné na eventuální zm ny spojené s prací s nimi. Jak uvádí J. Cejpek (2005) ve své knize, moderním typem informa ního systému je automatizovaný informa ní systém, který v hlavních nebo ve vybraných informa ních operacích používá informa ní techniku a technologii. Potenciální informace mají v takových informa ních systémech podobu dat a jsou uloženy v bázích dat.
11
3 DOKUMENT JAKO SOUBOR POTENCIÁLNÍCH INFORMACÍ 3.1 ZÁZNAM INFORMACÍ Pohledem do minulosti lze shlédnout celou
adu nosi
, které zachovávají
specifické informace dané doby. S ohledem na kulturu a dobu se m nily materiály, které byly k dispozici. Nosi e se vyskytují nap íklad ve form hlin ných desti ek, papyrusových nebo pergamenových svitk . Dalším významným nosi em se stala (a dá se íci, že po ád i je) kniha. „Vývoj diverzifikace knihy dosp l po 450 letech od vynálezu knihtisku k tomu, že se za alo používat ozna ení „dokument“ jako výraz pro jakýkoliv hmotný nosi , na mž nebo do n hož jsou znakov
zaznamenány znalosti
i zkušenosti, tj.
4
potenciální informace .“. Ve 20. století se slovo dokument stalo velmi používaným. Dokument lze rozlišovat podle celé ady hledisek. Z hlediska zp sobu záznamu dat lze rozd lit dokument na obrazový, písemný, zvukový, audiovizuální. Existují dokumenty digitální a elektronické. Další hledisko je dle obsahu, které se d lí na primární (základní složka systému), sekundární (vedlejší, obsahuje informace, které mohou mít d ležitý význam) a terciární (zprost edkovává informace obsažené
v sekundárním
dokumentu).
S dokumentem
za ala
vznikat
i
dokumentace, která se zabývala shromaž ováním, vyhledáváním, uchováváním, a distribucí nast ádaných informací. Technický pokrok, který je výrazný zejména ve 20. století, vedl i k vývoji dokumentu, který obsahuje informace vnímané
lov kem jeho smysly.
lov k
dává p ednost dokument m obrazovým neboli vizuálním nad textovým. Vizuální dokumenty jsou zejména televize a videa. Jak uvádí J. Cejpek ve své knize, mezi dokumenty, které zprost edkovan
s pomocí
elektrických
p ístroj
nebo
lov k vnímá
p ehráva
,
pat í
gramofonová deska, magnetofonové pásky nebo ím dál více rozší ené kompaktní disky. S dalším vývojem komunika ních sítí a propojením po íta „dokument k ídla“.
4
Cejpek, J: Informace, komunikace a myšlení…, 2005, str. 47
12
dostává
3.2 ELEKTRONICKÉ DOKUMENTY Jak již bylo uvedeno, je 20. století zlomovým stoletím ve vývoji dokumentu a komunikace lidí. V této dob
vznikly dva druhy dokument : auditivní a
audiovizuální. Rozdíl mezi t mito dv ma dokumenty je takový, že dokument auditivní zaznamenává
, hudbu a jakékoliv jiné zvukové jevy a projevy. Tyto
dokumenty jsou ur eny k reprodukci a je zapot ebí p íslušných p ístroj . Do této skupiny dokument
pat i magnetofonová deska (obr. 3.2.-1),kazeta nebo
kompaktní disky. Oproti tomu dokument audiovizuální je nosi zaznamenávající sou asn zvuky i obraz.
zdroj: obr. 3.2-1 Magnetofonové desky
V souvislosti s vývojem t chto dokument se vyvíjí i knihovny jako takové. Do této doby byla výhradou knihoven kniha. S vývojem dalších možností dokument se i knihovny za ali rozši ovat a vznikali vedle studoven i tzv. mediatéky. Mediatéka pracuje s auditivními i audiovizuálními dokumenty a poskytuje tyto informace svým uživatel m.
13
Dalo by se íct, že tento vývoj dokumentace dat významn vývoj knih, a to jak negativn , tak i pozitivn
(pozitivn
ovlivnil další možný
hlavn
v oblasti knižní
ilustrace) viz kapitola 7.3. „Po íta e p inesly do tohoto vývoje zásadní zlom. Trvalo ur itou dobu, než si lidé uv domili, že vznikl nový digitální dokument s vlastnostmi zcela odlišnými od t ch, jimiž se vyzna ovaly všechny dosavadní druhy dokument .“5 Podstata t chto digitálních dokument
je dvojková soustava zpracovaná n meckým filozofem a
polyhistorem G. W. Leibnitzem.
3.2.1 Vlastnosti digitálního dokumentu ležitou vlastností digitálního dokumentu je skute nost, že digitální dokument ní znakový systém, ale nezm ní obsah dokumentu. To má za následek, že p i ukládání takovéhoto dokumentu do po íta e, lze tato data velmi snadno a rychle enést nebo poslat na jiný po íta . Hlavn rychlost je vlastnost klí ová. Digitální dokumenty se p eposílají p es kabelová spojení a nyní stále více p es rozší ené lokální bezdrátové sít (Wi-Fi). Další výhodnou vlastností digitálního dokumentu je velmi snadné zacházení s daty a soubory dat uloženými v po íta i. Toto zacházení lze ocenit hlavn p i produkci textu, obrazu nebo hudby. V podstat
jakýkoliv dokument, a již výše zmín né
auditivní a audiovizuální dokumenty, se p em „Tyto vlastnosti digitálních dokument
uje do stejné digitální soustavy.
se natolik liší od vlastností dokument
vývojov starších, že odborníci za ali pochybovat o tom, zda je v tomto p ípad ješt oprávn né a vhodné používat pojem „dokument“. A tak se pro tento druh dokumentu ujal název elektronický zdroj.“6
3.3 DIGITALIZACE TEXTOVÝCH DOKUMENT Text lze charakterizovat jako ur ité uskupení slov tvo ících dohromady celek, který má n jaký význam. Slova tvo í abecední nebo jiné znakové soustavy. Text nej ast ji vzniká psaním nebo tišt ním.
5 6
Cejpek, J: Informace, komunikace a myšlení…, 2005, str. 54 Cejpek, J: Informace, komunikace a myšlení…, 2005, str. 56
14
„V širším pojetí lze text chápat jako stopu po minulém život a prost edí, v n mž se tento život odehrál. Je svébytným sv dectvím o zaniklém sv
. Za sou ást
textu lze považovat i obrazy, které text dopl ují, rozši ují a obohacují.“7 V dnešní dob se vytvá ejí a vydávají knihy nebo tzv. „nedigitální dokumenty.“ Ale stále ast ji se stává, že knihu nebo periodikum vydané v klasické tišt né podob lze nalézt i v digitální podob . Na digitální zdroj lze p etransformovat jakýkoliv textový dokument. Lze to provést pomocí po íta ové klávesnice a stejn tak lze evést i r zné tabulky, grafy a schémata. Tento zp sob je ovšem jak asov , tak i pracovn
náro ný, a proto lze využít
ístroje ozna ené zkratkou OCR (Optical Character Recognition). „Jedná se o ístroje p evád jící dokumenty z textové podoby do podoby digitální „pomocí metody optického rozpoznávání znak . Takto p evád t lze tišt né i rukopisné znaky.“8
7 8
Cejpek, J: Informace, komunikace a myšlení…, 2005, str. 58 Cejpek, J: Informace, komunikace a myšlení…, 2005, str. 58
15
4 DIGITALIZACE TECHNICKÉ KNIHOVNY ŠKODA AUTO – HISTORICKÝ VÝVOJ A SOU ASNOST Útvar odborných informací a technická knihovna (dále jen technická knihovna) je odd lení ve firm ŠKODA AUTO a.s., dnes sou ástí oblasti ZS – Služby pro lidské zdroje. Útvar je ozna en zkratkou ZS/67 a jeho sou ástí je krom
technické
knihovny v hlavním závod i knihovna Škoda Auto Vysoké školy (ŠAVŠ). Technická knihovna je dislokována v hlavním závod v budov V3 (obrázek 4-1), což je historicky nejstarší do dnešní doby zachovaný objekt postavený již v prvních letech 20. století firmou Laurin&Klement, poté, kdy byla kv li rostoucí poptávce nucena opustit místo svého prvního p sobení v Pražské ulici (nedaleko Hejtmánky).
zdroj: Zam stnanecký e-portál Škoda Auto obr. 4-1 Umíst ní technické knihovny v hlavním závod
Knihovna ŠAVŠ se nachází v komplexu budov Vzd lávacího centra Na Karmeli (obrázek 4-2), v p ízemí bývalého minoritského kláštera. Ob knihovny poskytují služby jak zam stnanc m firmy, tak student m ŠAVŠ i student m odborného ilišt . Mezi jejich uživatele však pat í i bývalí zam stnanci spole nosti Škoda Auto a studenti st edních odborných škol Mladoboleslavska.
16
zdroj: obr. 4-2 Komplex budov Vzd lávacího centra Na Karmeli
Technická knihovna má ve svém fondu tak ka 30 000 publikací a tém
stovku
odborných eských i zahrani ních asopis , v etn deník . Knihy jsou zam eny nejen technicky
i elektrotechnicky, ale také na ekonomii, management a
marketing. Lze si zde p
it i technické a dílenské p íru ky automobil Škoda a
návody na údržbu a opravu automobil . Ve fondu má také nemalé množství ebnic, cvi ebnic a mluvnic cizích jazyk , zejména anglického, n meckého, ruského a špan lského jazyka. V poslední dob ínského jazyka. V knihovn si lze p
se rozši uje také o u ebnice
it i atlasy sv ta a Evropy, mapy hlavních
evropských m st a v neposlední ad cyklistické a turistické mapy Další službou technické knihovny jsou rešerše
lánk
eska.
z odborných
asopis
a
internetových portál . Jak už bylo uvedeno, knihovna odebírá tém
stovku
asopis , tuzemské i cizojazy né, zejména anglické, n mecké a ruské.
asopisy
jsou zam eny hlavn
na automobilový pr mysl.
lánky, ze kterých se d lají
rešerše, zpravidla obsahují bu informace o nových automobilech koncernu VW, nebo nové vývojové trendy v automobilovém pr myslu. Dvakrát v m síci jsou pak 17
na portálové stránky útvaru umis ovány nové výb ry informací obsahující vybrané aktuální anotované záznamy z budované databanky (dnes obsahuje více než 20 000 záznam ). K technické knihovn pat í také studovna a mediatéka s po íta i p ipojenými na internet, kde mají pracovníci spole nosti a výše zmi ované skupiny uživatel možnost abonovaného p ístupu, tj. p edem si objednat termín práce s internetem. V roce 2005, kdy byla zahájena p íprava transferu ŠAVŠ z prostor 6. základní školy do práv dokon ovaného Vzd lávacího centra Na Karmeli, byla spušt na i íprava systémového propojení technické knihovny a knihovny ŠAVŠ. To bylo dokon eno v roce 2007, kdy se kompletní Škoda Auto Vysoká škola p est hovala Na Karmel. Ob
knihovny tak používají shodný knihovnický systém Relief se
všemi souvisejícími moduly. V knihovn ŠAVŠ je evidováno tém odborných asopis
20 000 knih, 50
eských i zahrani ních. Knihy i asopisy jsou v této knihovn
zam eny spíše na ekonomii, právo, marketing, aby vyhovovaly více student m této školy. Spolu s knihovnou ŠAVŠ funguje v areálu Vzd lávacího centra Na Karmeli i informa ní st edisko pro útvar vývoje Škoda Auto (konstruk ní i technologické centrum), a to z d vodu snazšího p ístupu jejich pracovník , ke službám útvaru odborných informací a technické knihovny. Ob
knihovny poskytují rovn ž meziknihovní výp
zam stnanec firmy m že požádat knihovnu o p
ní služby. Student nebo
ení knihy, kterou nemá ve fondu
ani technická knihovna ani knihovna ŠAVŠ. Je nutné znát jen p esný název a autora knihy, aby se tato kniha dala vyhledat a vyp meziknihovní výp
it. Knihovna realizuje
ní službu nap . se St edo eskou v deckou knihovnou
v Kladn , se Severo eskou v deckou knihovnou v Liberci, s V deckou knihovnou v Olomouci, s Moravskou zemskou knihovnou v Brn
nebo také s Národní
knihovnou a s Národní technickou knihovnou v Praze Dejvicích.
4.1 HISTORIE Technická knihovna funguje v boleslavské automobilce od t icátých let minulého století poté, kdy firmu Laurin&Klement p evzaly Škodovy závody v Plzni. Jedny z nejstarších dochovaných publikací ve fondu pocházejí však až z druhé poloviny 40. let, nebo p vodní fond byl poškozen p i bombardování na samém konci druhé 18
sv tové války, v kv tnu roku 1945. Do roku 1990 evidovala technická knihovna více než 11.000 knih, které byly t íd ny podle katalogiza ních lístk s uvedením názvu, autora knihy a signatury (p ír stkového
ísla). Tato forma však byla
s p ibývajícím
navíc
po tem
publikací
nepraktická,
katalogiza ní
lístek
neobsahoval dostate né množství informací. Proto byl v polovin devadesátých let minulého století zakoupen u pražské spole nosti INCAD knihovnický systém BIBIS a za pomoci praktikant
b hem pouhých t í m síc
p eveden stávající
systém katalog do digitální podoby.
4.1.1 Systém BIBIS Systém BIBIS podporovaný fulltextovým vyhledávacím nástrojem CONVERA byl hem let pravideln upgradován až do dnešní verze WebRELIEF.
4.2
SOU ASNOST
První verzi WebRELIEF, m la technická knihovna k dispozici v roce 2003. Postupn se tento systém zdokonaloval, a nyní knihovna používá t etí verzi tohoto systému, tedy WebRELIEFIII V systému WebRELIEF se uchovávají údaje o tená ích obou knihoven, knihy, periodika a rešerše
lánk
(anotované záznamy). Katalogizace knih spo ívá
v prvním kroku v zápisu do p ír stkového seznamu, kde nová kniha získá konkrétní p ír stkové íslo, pod kterým se pozd ji vyhledává ve fondu. V systému se zadá autor, nebo kolektiv autor , p esný název knihy a m že se zapsat i podnázev. Dále se uvede nakladatelství, rok a místo vydání a klí ová slova, podle kterých lze knihu také najít. Kniha se pak ozna í razítkem technické knihovny (p ípadn razítkem Škoda Auto Vysoké školy), a to na úvodní stránce a dále pak na 17. stránce a na každé následující sté stránce. Na titulní stránku a h bet knihy se p ilepí p ír stkové íslo a do knihy se vlepí
árový kód, který slouží ke snadn jšímu na ítání knihy
uživatel m obou knihoven.
19
4.2.1 Systém WebRELIEF „Systém WebRELIEFIII se adí mezi „record management systémy“ p inášející svým uživatel m možnost vlastní "sbírku" organizovan uspo ádat, implementovat pot ebné funkce a kvalitn v ní vyhledávat.“9 Systém umož uje: libovolné ukládání podle typ dokument , nadefinování formulá
podle pot eby v etn ukládání soubor a obrázk ,
p idružit seznamy, jako auto i, nakladatelé, p
ování, rezervování publikací,
generování upomínek a jejich automatické odesílání uživatel m, volné nadefinování výstup (náhled, tisk), online katalog. Systém umož uje ukládání jednotlivých položek do složek podle toho, jaký typ dokumentu se ukládá. Složky se nazývají: tená , knihy, periodikum, kartografické dokumenty, multimédia, exemplá . Podle t chto složek se rozlišují typy dokument a je tak zajišt na snadn jší a rychlejší práce p i katalogizování t ch kterých dokument . Ukládání obrázk je hodn využíváno hlavn p i katalogizaci knih, kdy se skenují jejich titulní stránky a ukládají k p íslušnému p ír stkovému
íslu konkrétní
publikace. Ve vyhledávání se pak tyto obrázky zobrazují spolu s dalšími informacemi o knize a usnad ují uživatel m orientaci p i jejich výb ru. Další funkce tohoto systému jsou p idružené seznamy autor knih a nakladatel . Znamená to, že auto i ani nakladatelství se nevypisují ru
, ale rozbalí se
„nabídková lišta“, ve které se zvolí konkrétní autor nebo nakladatel. Nejen že to usnad uje práci p i katalogizování knih, ale umož uje to vyhledávání podle nakladatelství i autora. Generování upomínek je jedna z nejnov jších funkcí tohoto systému a používá se - na žádost vedení ŠAVŠ - zatím jen pro studenty vysoké školy (v p íprav je však aplikace stejného modulu i pro ostatní uživatele z ad pracovník Škoda Auto, a to 9
Incad, spol. s r. o. [online]. [cit. 1. 4. 2010]. dostupné z .
20
edevším kv li efektivn jšímu využívání fondu). Student ŠAVŠ má p i záp ímo v knihovn k dispozici dvoum sí ní výp publikaci bu zap
vrátit, nebo výp
ce
ní lh tu, po uplynutí které musí
ku prodloužit (pokud však existuje žádanka o
ení ze strany jiného uživatele, platí pouze její vrácení). Jestliže knihu nevrátí
i neprodlouží další den po uplynutí doby vrácení, obdrží na sv j e-mail 1. upomínku. Jde o upomínku bezplatnou a student má deset dní na vrácení knihy nebo prodloužení záp
ky. Druhá upomínka následuje po dalších deseti dnech a
je již zpoplatn na ástkou K 50/1 publikaci. Je to z d vodu toho, aby knihy byly co nejvíce p
ovány. Celkový po et student
se pohybuje kolem osmi set a
knihovna logicky nedisponuje takovým objemem finan ních prost edk , aby ve fondu nabízela vždy ideální po et výtisk té které publikace. Z uživatelského pohledu je velmi d ležitá funkce on-line vyhledávání, které je k dispozici již na domovské stránce portálu spole nosti Škoda Auto. Uživateli sta í pouze dva kroky k tomu, aby se dostal do katalogu obou knihoven (viz obr. 4.2.1-2 a 4.2.1-3).
zdroj: vlastní obr. 4.2.1-2 Snadné vyhledávání – krok 1
zdroj: vlastní obr. 4.2.1-3 Snadné vyhledávání – krok 2
21
i katalogizaci knih se totiž ukládají i tzv. deskriptory, tedy slova nebo slovní spojení týkající se konkrétní knihy (obr. 4.2.1-4). V praxi to vypadá tak, že když tená pot ebuje knihu, ale nezná jejího autora ani p esný název, m že vyhledávat podle t chto deskriptor , tedy klí ových slov. Vyhledávat se tedy dá podle autora, názvu knih, podle tématiky knih nebo podle deskriptor . P i výb ru konkrétní knihy (obr. 4.2.1-5) se tená i zobrazí rok vydání knihy, po et stran, a jestli je kniha z fondu ŠAVŠ nebo technické knihovny a zda je kniha k dispozici nebo do kdy je zap
ená.
zdroj: vlastní obr. 4.2.1-4 Vyhledání zadaného slova
22
zdroj: vlastní obr. 4.2.1-5 Výb r knihy
Velikou výhodou tohoto systému je, že je technické knihovn
doslova „ušitý na
míru“. Dodavatelská firma INCAD Praha totiž implementovala vyhledávací nástroj FAST použitý nejprve v systému Relief i v novém portálu spole nosti Škoda Auto, takže pracovnice knihovny p i objevení jakéhokoliv problému eventuelních p ipomínek
i vznesení
eší celou situaci s pracovníky firmy INCAD Praha
komplexn i s ohledem na umíst ní v portálu.
23
5 NÁVRH
EŠENÍ
SYNERGICKÝCH
EFEKT
TECHNICKÉ
KNIHOVNY A KNIHOVNY ŠKODA AUTO VYSOKÉ ŠKOLY Z POHLEDU REALIZACE DALŠÍ ETAPY JEJICH DIGITALIZACE 5.1 ELEKTRONICKÁ SKRIPTA Technická knihovna, ale p edevším knihovna Škoda Auto Vysoké školy mají zájem na tom, aby se digitalizace fondu neomezila jen na skenování titulních stránek, ale dále se rozši ovala (v první fázi nap . na skenování obsah oborov profilujících publikací, což není v rozporu s autorským zákonem). P edpokladem je získání kvalitního technického zázemí (skeneru) a cílem pak rozší ení nabídky fondu o tzv. elektronické publikace. To však souvisí s dodržováním litery autorského zákona . 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským, takže se bude muset vždy rozhodnout, která z variant (digitalizovaná verze – nákup fyzických výtisk ) bude finan
výhodn jší. U
elektronických publikací je také problém v tom, že odpadají zisky za nakoupené kusy a jestli se publikace „vydá“ v elektronické podob , nelze ji pak vydat v knižní podob . Elektronická skripta by m la velké uplatn ní hlavn
v knihovn
Škoda Auto
Vysoké školy. Knihovna totiž nedisponuje nadbyte nými skladovacími prostory, takže p i ro ní akvizici v ádu stovek publikací bude její kapacita b hem n kolika íštích let vy erpána. Po ty titul se mohou zvyšovat podle zájmu student , nebo na doporu ení vyu ujícího. Knihy mají také jednu velkou vadu, že n které z nich jsou brzy neaktuální. Nejmarkantn jší je to nap . u témat, jako je ú etnictví, právo a úplná zn ní zákon . Knihovna proto nakupuje stále nové a nové aktualizované knihy, což edstavuje stále vyšší nároky na skladové prostory. Elektronické skripta by byla dostupná všem student m daného p edm tu. Byli by ke stažení v Akademickém informa ním systému Škoda Auto Vysoké školy bu zcela zdarma, nebo za manipula ní poplatek. Další faktor, který by m l vést k zavedení elektronických skript a publikací, jsou stále rostoucí náklady na po izování tišt ných publikací.
24
Klady elektronických publikací vyplývají z již napsaného textu. Jsou to p edevším nízké po izovací náklady a dostupnost materiálu všem uživatel m. Tato elektronická skripta by byla uložena na jednom míst
a bylo by možné si je
vyhledat p es Internet. Informace v t chto skriptech by byly dostupné d ív než žná tišt ná forma a každý by m l dostupnou i aktuální verzi daného tématu. Student m by také odpadlo shán ní, p
ování, rezervování, kopírování nebo
nákup skript. 10 Negativem elektronických skript, je p edevším zavedení ( i nezavedení) poplatku za stažení skript. Student by skripta musel vytisknout sám na své náklady. Elektronická forma nemusí vyhovovat všem autor m skript. Musela by se ešit otázka povinných výtisk pro knihovnu a zaplacení autorského práva. Masarykova Univerzita v Brn skripta. Je jen otázkou
již p ed n kolika lety zavedla tato elektronická
asu, kdy na tyto publikace p ejdou postupn
všechny
vysokoškolské knihovny. Podle posledních informací knihovna Škoda Auto Vysoké školy zatím nechystá zavedení elektronických skript, ale zaru en by tato novinka zvedla prestiž Škoda Auto Vysoké školy. Jistou variantou by se mohly stát i tzv. e-books, avšak s jejich zavád ním v eském prost edí zatím p íslušná vydavatelství bu
ješt neza ala anebo jsou
na samém po átku t chto aktivit. Nejlépe s e-books jsou na tom eské vysoké školy, mezi kterými jsou nap . Vysoká škola bá ská, Technická Univerzita Ostrava, nebo
VUT Praha. První dv zmín né vysoké školy mají p ístup k plným
text m elektronických knih z nakladatelství Oxford University Press, který se nazývá Oxford Scholarship Online. Díky SpringerLink mají zp ístupn ny knihy z oblasti matematiky a informatiky. Vysoká škola ekonomická Praha má zp ístupn ny informa ní zdroje dostupné v CERGE-EI (Centrum pro ekonomický výzkum a doktorské studium Praha). P ístup do této databáze má i Škoda Auto Vysoká škola.11
10
Nekuda, J. Elektronická skripta US MUNI [online]. [cit. 1. 4. 2010]. dostupné z . 11 Interní materiály Škoda Auto
25
I n které knihovny pracují s e-books. V prvé ad
se jedná o Národní knihovnu
eské republiky a její projekt Národní digitální knihovna, který zp ístup uje digitální objekty ur ené k dlouhodobé ochran . Dále existují t i národní projekty, Manuseriptorium, díky kterému jsou digitalizovány vzácné a historické dokumenty. Další projekt, který zp ístup uje periodika a knihy od roku 1801 se nazývá Kramerius a WebArchiv je archiv eských webových zdroj . eská nakladatelství jako Státní nakladatelství technické literatury,
eské
nakladatelství technické literatury, KOPP nebo Grada nedisponují žádnou nabídkou e-books kv li nízkému objemu na trhu. Nakladatelství Computer Press odstoupili od projektu po provedeném pr zkumu zájmu o e-books. Jediné nakladatelství BEN zvažuje p ípravné stádium, zatím je vše ve vývojové fázi.
5.2 KNIŽNÍ SKENER Na základ
informací získávaných b hem mého praktikantského p sobení
v útvaru odborných informací a technické knihovny, se instalace knižního skeneru v areálu knihovny ŠAVŠ blíží své realizaci díky finan ním prost edk m, které byly útvaru pro tyto ú ely p id leny pro letošní rok 2010. S vysokou pravd podobností se bude jednat o za ízení „BookEye Repro Color Systém A1“ (obrázek 5.2-1), barevný skener pro dokumenty do formátu A2+ s optikou „Linos Rodenstock“ a rozlišením 400x600 dpi/H5 CCD 35 mega pixel , s integrovanou kolébkou a krycím sklem (Autofocus, format recognition). Skenovací as se uvádí na úrovni 5 vte in p i rozlišení 300 dpi a 7 vte in p i rozlišení 600 dpi u formátu A2. Jeho vn jší rozm ry: 1050x690 mm p i výšce 1220 mm. Software: BCS-2. i zd vod ování nákupu skeneru, které bylo plánováno již p ed n kolika lety, ale realizaci kterého zbrzdilo propuknutí finan
-ekonomické krize na p elomu let
2008/2009, se s jeho využitím po ítalo nejen v útvaru odborných informací a technické knihovny, ale také v historickém archívu spole nosti ŠkodaAuto, což by dále umocnilo související synergické efekty v rámci firmy jako celku. Knižní skener: umožní po izování elektronických kopií pracovník m obou knihoven i jejich uživatel , což bude znamenat úsporu papíru (odpadá nutnost kopírování, uživatel si odnáší kopii na jiném médiu), 26
uspo í finan ní prost edky spojené s nákupem odborné literatury ro v ádech desítek tisíc korun, nebo odpadne nutnost po izovat více výtisk jednoho díla, usnadní p ístup uživatel
knihoven (tj. zam stnanc
Škoda Auto, student
ŠAVŠ i odborného u ilišt Škoda Auto) k primárním dokument m, p edevším úzkoprofilových (nap . již nevydávaných publikací apod.). Zanedbatelné není ani to, že jeho nasazení by bylo pozitivn vnímáno p i dalším hodnocení ŠAVŠ akredita ní komisí, protože korelace aktivit informa ních pracoviš s moderními trendy má p i celkovém posudku nepochybn vypovídací hodnotu.
zdroj: reklamní prospekt BookEye obr. 5.2-1 Knižní skener BookEye Repro Color Systém A1
27
vysokou
6 DIGITÁLNÍ KNIHOVNY Z POHLEDU AUTORSKÉHO PRÁVA 6.1
ZP ÍSTUP OVÁNÍ ELEKTRONICKÝCH
PUBLIKACÍ
A AUTORSKÉ
PRÁVO Publikace v papírové podob dokument
podléhají autorskému právu. Stejn
tomu je u
v elektronické podob . Tišt né publikace se prodávají v obchodech,
v internetových obchodech nebo se dají vyp
it v knihovnách. U digitálního
dokumentu by tomu bylo stejn . Rozdíl je, ale v tom, že v dnešní dob návšt vy knihoven jsou spíše sporadické. Knihy se více kupují, než p
ují a to autor m
zajiš uje zisk. Naopak Internet a s ním spojované digitální knihovny (DL’s) za ínají mít stále více p íznivc . P ístup do t chto knihoven m že mít v podstat lov k na celém sv
každý
, a proto hrozí, že se knihy nebudou ani kupovat, ani
prodávat a auto i knih p ijdou o své zisky. Jeden z problém , týkajících se digitálních knihoven, spo ívá v tom, že digitální dokument v podstat nemá reálnou existenci a není jasné, jak se bude realizovat ování nebo prodej takového dokumentu. V p ípad , že si tená v knihovn
p
í klasickou knihu a bude si chtít vytvo it
kopii celé nebo jen ásti knihy, tak za takto vytvo enou kopii knihy auto i dostanou zaplaceno hned dvakrát. Za každý kopírovací p ístroj, který je dovezen na území eské republiky obdrží auto i peníze. Pokud si tená kopii po ídí na p ístroji, který není v jeho vlastnictví, zaplatí za každou stranu ur itý poplatek správci kopírovacího p ístroje. Z t chto plateb musí správce odvád t poplatky autor m knih. Z toho vyplývá, že autor dostane zaplaceno za samotnou knihu i za vytvá ení jejích kopií. V p ípad , že si výp
tená vyžádá knihu v digitální podob , m že jít o stejnou
ku jako v p ípad
tišt né knihy, nebo m že jít o „poskytnutí dokumentu,
jehož d sledkem m že být jeho vlastnictví za symbolickou nebo v bec žádnou ástku.“12 Na rozdíl od klasické knihy je množení digitálního dokumentu snazší, tém
12
bez náklad a kvalita kopie se neliší od originálu.
Jurmanová Volemanová, V: Digitální knihovny z pohledu autorského práva, 2005, str. 17-18
28
„Tyto dva rozdíly mezi dokumenty fyzickými a digitálními, tedy rozdílná ú ast v kamenných a digitálních knihovnách a rozdílné
asové a finan ní náklady a
kvalitativní výsledek p i vytvá ení kopií tišt ných a digitálních, jsou p
inou
autorskoprávních problém v otázce realizace DL’s.“13 ležitá otázka je, jak dosáhnout zp ístupn ní digitálních dokument
ve ejnosti,
jejich zabezpe ení proti zneužití a adekvátní odškodn ní autor . „Smyslem knihovny je služba uživateli a snaha poskytnout mu pokud možno co nejširší potenciál informací, což by mohla napl ovat práv
rozsáhlá sí
digitálních
knihoven.“ Proto by knihovny svou inností nem li porušovat zákon a také, aby auto i dostali ádn zaplaceno za svou odvedenou práci. Knihovnický zákon íká, že každý má právo dostat informace zdarma. Teoreticky by tento zákon pro digitální knihovny platit nemusel, jelikož se považují za nadstandardní služby. M lo by se proto dosáhnout takového cíle, aby uživatelé knihoven m li zp ístupn né velké množství informací a zárove , aby auto i d l byli ádn odm
ni za svou práci.
6.2 MOŽNOSTI
ESKÉHO
AUTORSKÉHO
PRÁVA
PRO
DIGITÁLNÍ
KNIHOVNY „Autorské právo
eské republiky neumož uje dosud existenci digitální knihovny
v pravém slova smyslu, aniž by uživatelé byli nuceni platit za každé užití díla odm nu kolektivním správc m autorských práv. Tudíž, výjimky z ochrany autorských práv neboli volné užití díla, které platí pro tzv. kamenné knihovny, se nevztahuje na knihovny digitální. Autorský zákon umož uje realizaci pouze služby zvané elektronické dodávání dokument , kterou v sou asnosti nabízí v
R n kolik
knihoven: Národní knihovna v Praze, Státní v decká knihovna v Hradci Králové a Econlib (Centrum informa ních a knihovnických služeb VŠE Praha a knihovna CERGE – Ekonomického institutu).“14 První knihovna,
která
zavedla
tuto
službu je
Státní
knihovna v Praze
prost ednictvím Virtuální polytechnické knihovny (VPK). Ta byla založena pro tyto
13 14
Jurmanová Volemanová, V: Digitální knihovny z pohledu autorského práva, 2005, str. 18 Jurmanová Volemanová, V: Digitální knihovny z pohledu autorského práva, 2005, str. 19
29
ely. Jelikož autorský zákon neumož uje jiné ešení, všechny ostatní knihovny pracují na stejném principu jako VPK. Tato
knihovna
byla
z ízena
v roce
polytechnické knihovny jsou Knihovny
2001.
Zakládající
lenové
Virtuální
eského vysokého u ení technického
v Praze, Státní technická knihovna v Praze, Státní v decká knihovna v Ostrav a v Plzni a eské technicky zam ené vysoké školy, Západo eská univerzita v Plzni, Technická univerzita v Liberci, Univerzita Pardubice, a Vysoké školy chemickotechnologické
v Praze.
VPK
se
zabývá
shromaž ováním,
zpracováním,
uspo ádáním a poskytováním dokument z p írodních a technických v d. Systém knihovny VPK spo ívá v tom, že každý uživatel si založí uživatelské konto. Toto konto p edstavuje chrán ný prostor na www serveru, vytvo ený na základ smlouvy mezi knihovnou a daným uživatelem. Sou ástí uživatelského konta je finan ní konto, kam uživatel vloží peníze a knihovna se z tohoto konta ode ítá ástky za jednotlivé poskytnuté služby. Uživatelské konto slouží jako autorskoprávní ochrana dokument , ochrana uživatele a celé knihovny. Každé uživatelské konto má svoje p ístupové heslo, to zabra uje neoprávn nému užívání. Pomocí uživatelského konta má uživatel k dispozici informace o poskytovaných službách, o kone ném z statku na finan ním kontu. Knihovna m že vyhledat i t i roky staré informace. VPK není zcela digitální knihovnou. Knihovna nemá ve fondu pouze digitální dokumentu. V moment , kdy uživatel zažádá o ten který dokument, knihovna vytvo í elektronickou podobu, kterou uživateli pošle. Výhoda je i v tom, že elektronická podoba umož uje rychlou distribuci uživateli. Uživatel se zavazuje, že si musí zhotovit kopii, pro svou vlastní pot ebu a elektronickou podobu dokumenty zni it. „V souladu s autorským zákonem nedostává uživatel VPK žádná užívací práva krom oprávn ní užití pro vlastní osobní pot ebu, ne však pro jakékoliv jiné ú ely. Uživatel je také srozum n s tím, že nesmí dokument kopírovat, ší it, upravovat, a je odpov dný za p ípadné porušení autorského zákona.“15
15
Jurmanová Volemanová, V: Digitální knihovny z pohledu autorského práva, 2005, str. 20
30
Cílem této knihovny je kvalitní vyšší informa ní a meziknihovní služby poskytované a dostupné zejména z internetu. Dále má za cíl vytvo it v cné, organiza ní, personální a technologické podmínky umož ující ú elné využití dostupných informa ních zdroj . A v neposlední
ad
zajistit koordinované
využívání finan ních prost edk ur ených na nákup multilicencí. Od 1. kv tna 2004 pat í
eská republika do Evropské unie, musí se ídit jejími
sm rnicemi, a sledovat, aby nebyla porušována rozhodnutí a stanovy Evropské unie. I
eský autorský zákon byl utvá en tak, aby byl v souladu s návrhem
sm rnice 2001/29/EC ze dne 22. Kv tna 2001 i harmonizaci n kterých aspekt autorského práva a práv související v informa ní spole nosti.
6.3 LEGISLATIVA EU O ZP ÍSTUPN NÍ ELEKTRONICKÝCH DOKUMENT Evropská unie se v souvislosti s digitálními knihovnami ídí 4 hlavními sm rnicemi. Jsou to „Sm rnice 92/100/ECC o právu na pronájem a p
ování a o n kterých
právech souvisejících s autorským právem na poli duševního vlastnictví“, „Sm rnice 93/98/EEC o harmonizaci pojmu ochrany práv autorských a n kterých práv souvisejících s právem autorským“, „Sm rnice 94/9/EC o právní ochran databází“ a „Sm rnice 2001/29/EC o harmonizaci n kterých aspekt autorského práva a práv souvisejících v informa ní spole nosti.“16
6.3.1 Sm rnice o právu na pronájem a p
ování
Tato sm rnice se zabývá p edevším distribucí díla a kontrolou díla autorem p i ování a pronájmu díla. V p ípad , že dílo je v tišt né podob , nemá autor po koupi svého díla p ehled o tom, jak s ním kupující nakládá. Nikdo se koupí nezavazuje, že dílo bude uchovávat, neni it a nepoškozovat. U digitálních dokument
tomu je jinak.
v podob , jak si dílo p
tená
musí, dle této sm rnice, dílo uchovávat
il, a má povinnost chránit toto dílo p ed zni ením i
poškozením. V praxi to znamená, že auto i d l mohou zasahovat do
innosti
knihoven. Toto právo m že být v lenských zemích omezeno za p edpokladu, že ípadná škoda bude autor m uhrazena.
16
Juremanová Volemanová, V: Digitální knihovny z pohledu autorského práva, 2005, str. 23
31
6.3.2 Sm rnice o harmonizaci pojmu ochrany práv autorských Hlavním úkolem sm rnice o harmonizaci ochrany autorských práv je sjednotit podmínky pro autorské právo u všech
lenských zemí EU stejn . Jedná se
edevším o uchování autorského práva po celý život autora a 70 let po jeho smrti. Konkrétn v eské republice je toto právo obsaženo v právu majetkovém.
6.3.3 Sm rnice o ochran databází Sm rnice o ochran
databází vznikla hlavn
proto, že ím dál víc databází je
v elektronické podob . D íve m li podobu slovníku nebo encyklopedie, a nebylo, je nutné chránit zvláštními p edpisy. Ochrana databází se nevztahuje na samotný obsah, ten je brán stejn jako dílo a správce databáze musí mít p ed vložením, souhlas autor, ale na výb r a zp sob uspo ádání jednotlivých sou ástí v rámci celé databáze. Shromážd ním veškerých dat, které tvo í celou databázi, vzniká zcela nové dílo. A to je d vod, pro
byla vytvo ena tato sm rnice o ochran
databází. „Z pohledu knihovník
má sm rnice o právní ochran
íjemnou výhodnou novinku. Obsahu
databází jednu velmi
lánek, který íká, že všechny smlouvy,
které rozši ují práva poskytovatele/ tv rce databáze i zprost edkovatele p ístupu k jejímu obsahu nad rámec práv ur ených ve sm rnici, jsou neplatné.“17
6.3.4 Sm rnice o harmonizaci n kterých aspekt autorského práva Jedná se o nejd ležit jší sm rnici, ze všech výše popisovaných sm rnicí. V této sm rnici je uvád no jak používat a množit díla, jak zp ístupnit elektronická díla ve ejnosti a jak pevné kopie distribuovat. Využívání a rozmnožování d l chrání autory p ed zneužíváním d l tím, že nebudou nelegáln
rozmnožovány. Auto i díky této sm rnici mají možnost
rozhodovat o tom, zda se publikace mohou nebo nemohou množit. Jedná se o zásadní krok, jelikož ve sv
internetu bylo jen velmi t žko zjistitelné kolik a jak
rychle se díla ší í a rozmnožují. Výjimku z tohoto autorského práva mohou dostat zejména archivy, které mohou využívat rozmnožená díla pro svou pot ebu. 17
Juremanová Volemanová, V: Digitální knihovny z pohledu autorského práva, 2005, str. 25
32
I p i zp ístup ování d l široké ve ejnosti mají auto i možnost rozhodovat o povolení nebo zákazu ší ení díla. Také zde mohou auto i ud lit výjimku v p ípadech jako je: v da a výzkum, politické projevy, náboženské ob ady, reklama. Knihovny, které si p
ují knihy, které nemají ve svém fondu, a zažádají
si o dílo, u kterého není jasné, zda byla ud lena výjimka ve smyslu zp ístup ování díla ve ejnosti, mohou tuto knihu získat v prezen ní výp
ce.
Z toho lze usuzovat, že pokud by knihovna m la danou knihu ve svém fondu a byla by autorem povolena k ší ení, mohla by se tato kniha p
ovat absen
.U
elektronických knih by to znamenalo ší ení pomocí Internetu. Ale to, aby autor dal povolení k ší ení, znamená seznámit kolektivního správce autorských práv s daným problémem, podat návrhy na ešení zp ístup ování daného dokumentu, a podle toho stanovit poplatky a sepsat licen ní smlouvu. Finan ní prost edky na to splacení t chto poplatk knihovny jen t žko mají z vlastních zdroj k dispozici. A z toho plyne, že takto zp ístupn ný dokument bude k dostání jen solventním uživatel m. Knihovny p esto tento problém zatím eší velmi elegantn . Uživatelé využívající elektronických služeb, zaplatí tzv. p edplatné. Výši ástky, kterou uživatel zaplatí, závisí na samotném uživateli a knihovna z této poskytnuté služby.
33
ástky strhává poplatky za
7 SV TOVÉ TRENDY DIGITALIZACE ODBORNÝCH KNIHOVEN O digitalizaci knihoven a dokument
se za alo mluvit p ed více než deseti lety.
Digitalizace knihoven je a ješt nejspíše pár let bude, „b h na dlouhou tra “. Touto inností se zabývají tém
všechny velké knihovny. Je to d ležitá
innost
knihoven, aby mohly svým tená m a v dc m zp ístupnit i takové dokumenty, které by se jim fyzicky do rukou jen t žko dostali. Knihovny za ínají digitalizovat vzácná a stará díla, která mají zav ená v prostorách, kde jsou vhodné podmínky, pro zachování díla. Jak již je v této práci zmín no, v
eské republice se tímto
projektem zabývá p edevším Národní knihovna spolu se zakládajícími
leny
knihovny VPK.
7.1 BRITISH LIBRARY Ze zahrani ních knihoven stojí za zmínku knihovna British Library v Londýn . Tato knihovna má ve svém fondu spoustu vzácných d l, které jsou staré stovky let. Díky digitalizaci t chto vzácných dokument se i p íští generace budou moci do t chto d l podívat a budou jim k dispozici. Od letošního roku zp ístup uje desítky knih, které si mohou uživatelé voln stáhnout.
zdroj: obr. 7.1-1 Hlavní budova knihovny British Library
S touto knihovnou spolupracuje a tento projekt financuje spole nost Microsoft. Je pravd podobné, že se m že jednat o konkuren ní boj mezi spole nostmi Microsoft a Google. British Library, ale nemá problém s autorskými právy jako 34
tomu je v p ípad spole nosti Google a jeho Google Books. British Library totiž digitalizuje materiál, který je z roku 1936 a starší, jelikož uznává autorské právo, které trvá 70 let po smrti autora, jak je již uvedeno v p edchozí kapitole.18
7.2 GOOGLE BOOKS Google digitalizuje dokumenty z univerzitních knihoven Standfordu, Harvardu a Michiganské univerzity, z New York Public Library a z Bodleian Library v Oxfordu. Projekt spole nosti Google je asi nejznám jší a nejdiskutovan jší. Google cht l dosáhnout, aby každá kniha na sv
, byla v elektronické podob a byla voln ke
stažení všem lidem. Myšlenka je to jist skv lá, ale po ád je nutné se ohlížet na to, zda se porušují i neporušují autorská práva. Spustit tento projekt naplno bude velmi obtížné a je otázkou, zda v bec n kdy bude fungovat.
zdroj: obr. 7.2-1 Hlavní stránka Google Books
U knih je obdivuhodné, že se i dnes, ve sv
internetu, stále nacházejí své
tená e, a jsou stále ve stejné podob . U hudby nebo videu toto íct nelze. Hudební spole nosti i samotní interpreti byli také ze za átku proti ukládání a stahování hudby a videoklip
z internetu. Postupem asu ale p istoupili na tuto
možnost distribuce a dneska kapely vkládají nová alba na své stránky a fanoušci se mohou sami rozhodnout, zda za stahování zaplatí i nikoliv a kolik. Internetová stránka YouTube.com, kde lze najít snad všechny interprety sv ta a stáhnout si jejich hudbu, je v podstat
obdobou Google Books s rozdílem, že na Google
18
Rous, O. Emag.cz [online]. [cit. 15. 4. 2010]. dostupné z .
35
Books by si lidé stahovali knihy. Navíc tém
nikdo neprotestoval v
i stránkám
YouTube.com a všichni je za ali využívat i pro ukládání amatérských videí. Velkým problémem toho, že Google Books nefunguje, je pohled jednak Ameri an , kte í jsou v zásad pro, na druhou stranu pohled evropský, který se bojí spušt ní i z d vodu velké revoluce v knihovnictví. Knihy mají svá nejlepší léta dávno za sebou. Lidé, kte í ješt dnes sáhnou po klasické knize rad ji, jsou ze starší a st ední generace. Také knižní trh stále klesá a bude tomu i nadále. Nastupující generace knihy jako takové, v žádném p ípad
preferovat nebude.
Evropští nakladatelé se také obávají toho, že s nástupem e-knih budou mít vše pod kontrolou ameri tí nakladatelé a jim nezbude v bec nic. Je evidentní, že nejvíce se tento projekt nelíbí práv vydavatel m, ale na druhou stranu existuje spousta knih, které republice se ro
tená nikdy nedostane do rukou. V eské
vydá okolo 20.000 knih, z toho 10 % jsou aktualizovaná díla.
V knihkupectví najdeme zlomek vydaných knih. „Z vydavatelské produkce posledních padesáti let je tak na volném trhu k dispozici mén než jedno procento, to je jedna kniha ze sta19“. Zbytek knih již nebude vydán, protože nakladatel m by se to nevyplatilo. A pro tená e jsou proto tyto knihy prakticky nedostupné. Díky spole nosti Google by se toto mohlo zm nit. Knihy, které již nikdy nebudou mít knižní podobu, by si lidé mohly stáhnout z Google Books. A postupn
by se
zp ístup ovaly všechny takové knihy.
7.3 ELEKTRONICKÉ TE KY KNIH KINDLE Elektronická te ka knih je p ístroj umož ující tení asopis a knih v elektronické podob . Tyto
te ky p edstavil Amazon.com, což je
jedno z nejv tších
internetových knihkupectví. Na trhu je od roku 2007 v Americe, postupn
se
rozši ovala do ostatních zemí a na konci roku 2009 se dostala i na eský trh. Úplný bezdrátový p ístup na internet, který je pot eba ke stahování knih, magazín nebo asopis , je zatím v esku zakázán. te ka Kindle (obrázek 7.3-1), pracuje prost ednictvím datových p enos GPRS, EDGE i UMTS a uživatel m mimo USA je omezen p ístup na internet jen na 19
Hlavenka, J. knihy.google.cz [online]. [cit. 20. 4. 2010]. dostupné z .
36
stahování knih za ur itý poplatek. Cena jedné knihy se pohybuje nej ast ji okolo deseti až patnácti amerických dolar , mnoho knih je ale dostupných levn ji nebo jsou zcela zdarma. Nejvíce knih lze stáhnout v anglickém jazyce, s rozší ením te ky do ostatních zemí Evropy roste i po et dostupných jazyk , ale není jasné, zda se eština objeví v nabízených jazycích.20
zdroj: obr. 7.3-1 elektronická te ka knih Kindle
Kindle je snadno p enositelný a odolný v
i pád m. Speciální displej, založen na
technologii E Ink a rozlišením 600 x 800 pixel , zaru uje velmi dobrou itelnost i na slunci nebo pod ostrým úhlem a jeho zobrazování nespot ebovává v podstat žádnou energii. Podle technických parametr je uvád no tém bez nabití. Nabíjení pak trvá asi dv hodiny.
týdenní používání
te ka má interní pam
o velikosti 2
GB, která pojme asi 1.500 knih.
20
Kasík, P. Technet.cz [online]. [cit. 30. 4. 2010]. dostupné z .
37
Lze p edpokládat, že se v nejbližších letech rozší í trh o další typy te ek zejména od spole ností Appel nebo Google. I to by mohlo mít za následek, že te ky se stanou dostupn jší pro v tší
ást populace. Oproti papírovým knihám budou
elektronické knihy atraktivn jší pro tená e díky aktualizovaným informacím, které budou mít b hem pár minut k dispozici, p iloženým videím nebo kvíz m k danému tématu. Výhledov je naplánované po ízení te ky Kindle do knihovny Škoda Auto Vysoké školy, aby studenti mohly stahovat materiály pot ebné ke svému studiu, prezentace nebo, aby m li p ístup k projekt m v rámci svých cvi ení. Finan ní prost edky jsou již dnes k dispozici.
38
8
ZÁV R
V záv ru své bakalá ské práce se ješt ohlédnu za celým vývojem dokument a knih. Vývoj, kterým prošlo lidstvo, je neuv itelný a je jen t žké íci, co nás eká za dvacet, t icet let. Když p esko ím vývoj uchovávání informací na st nách jeskyní i na papyrových svitcích, je nutné se pozastavit nad vznikem knihtisku. Vznikl kolem roku 1450, díky jistému Johannesu Gutenbergovi, jehož nejstarším datovaným dochovaným tiskem je jednolistový kalendá „Almanach aus des Jahres 1448“ z konce roku 1448. V druhé polovin
15. století se rozší il do Evropy a celého
sv ta. Práv díky knihtisku se za ali shromaž ovat a uchovávat informace. Tyto informace se sjednotily do jednoho, nebo více svazk a tak vznikla kniha. Knihy obsahují informace, které bychom dnes nedokázali dohledat. I v nejstarších knihách nacházíme takové informace, které dnes mají nesmírnou hodnotu. Další revolucí v uchování informací je zcela jist
p íchod po íta
, kompaktních
disk a v neposlední ad vysp lé komunika ní sít Internet. Po íta umož uje sb r, skladování a uložení informací v podob
elektronického dokumentu.
Výhodou tohoto elektronického dokumentu je, že data v n m uložená se dají velmi rychle a snadno posílat a p enést na jiný po íta . A práv
rychlost je klí ová
v p edávání informací. I díky tomu je dnes sv t zahlcen nesmírn
velkým
množstvím informací. Digitální dokumenty se p enášejí prost ednictvím kabelové nebo lokální internetové sít . Práv rychlost a snadné zacházení s daty, jsou hlavními d vody toho, že se stále ast ji hovo í o digitalizaci knih. Ti, kdo by toto nejvíce ocenili, jsou p edevším studenti st edních a vysokých škol, u itelé, v dci, ale jist
i velké procento
ve ejnosti. Digitalizace knihoven je nesmírn
široké téma. Díky praktikantskému pobytu
v technické knihovn spole nosti ŠKODA AUTO a.s. jsem se v bakalá ské práci zam ila p edevším na tuto knihovnu. Za mého p sobení jsem se stala sou ástí projektu, který je realizován v knihovn
Škoda Auto Vysoké školy a technické
knihovn . P edevším technická knihovna má za sebou nesmírný vývoj a drží krok s velkými
eskými knihovnami. V devadesátých letech, kdy technická knihovna
la ve svém fondu p es deset tisíc knih, zaznamenala systémové zm ny. Za al se používat systém WebRELIEF, který umož uje jak pracovník m knihovny, tak 39
jejím uživatel m snadn jší práci. Uživatel m jsou poskytovány tém
všechny
informace o hledaném titulu. Vyhledávání je zp ístupn no hned na úvodní stránce Zam stnaneckého e-portálu Škoda Auto. Výhledov
je i p ipraven nákup knižního skeneru, který umožní poskytování
drahých nebo mén v knihovn
dostupných titul . Využití tohoto skeneru bude spíše
Škoda Auto Vysoké školy, ale samoz ejm
pot eby technické knihovny. Dále je v plánu nákup
bude možné užití i pro te ky elektronických knih
zna ky Kindle. V eské republice, stejn jako ŠAVŠ, za ali p ední univerzitní knihovny realizovat digitalizaci svých fond . Myšlenka, mít veškeré studijní materiály, beletrii, asopisy, ale i denní tisk v elektronické podob , je famózní. Velký problém je ale v uspokojení obou stran. To znamená jak u tená , tak autor . Je možné, že ze za átku by nemusely být dokumenty v kvalit
hodného srovnání s klasickou
knihou. Také poplatky za poskytování elektronických dokument jsou v n kterých knihovnách p íliš vysoké. Dnes je tato služba, službou nadstandardní, ale lze ekávat postupné snižování cen. Na druhou stranu, znamená nesmírnou úsporu asu. Z pohodlí domova si p es Internet v knihovn vyhledají pot ebnou literaturu a mohou si ji vzít v podstat kamkoli, nap . prost ednictvím te ky Kindle. Z pohledu autor
knih je to spíše nep íjemná záležitost. Jedná se p edevším o
autorská práva. Autorská práva u tišt ných publikací jsou ošet ena. Problém však stále trvá u dokument v elektronické podob . Je pot eba zajistit, aby nedocházelo k nelegálnímu rozši ování d l, která by se nekontrolovateln
rozmnožovala
pomocí Internetu. Tento problém je stále v ešení a je otázkou, zda nakonec ustoupí samotní auto i, nebo se najde ešení, které bude vyhovovat ob ma stranám. Osobn v ím, že digitalizace knihoven p isp je celé spole nosti k zjednodušení a zp ístupn ní informací, které povedou k dalšímu rozvoji celé spole nosti. Umožní student m využívat a studovat pomocí elektronických skript stahovaných do te ek. A v neposlední ad
p iblíží klasickou literaturu prost ednictvím nových
technologií i nastupující generaci.
40
9 POUŽITÁ LITERATURA [1]
CEJPEK, J. Informace, komunikace a myšlení. 2. p eprac. vyd. Praha:Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X.
[2]
TOMAN, P. Teorie informace 1: Úvod pro ekonomy. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1993. ISBN80-7079-627-8.
[3]
CIRKVA, L. Pojmy teorie informace: manuál nejen k Solarisu. [cit. 30. 3. 2010]. dostupné z: <docs.cirkva.net/CVUT/FSV/Statnice/S/IS/Ot32/32.doc>.
[4]
SEDLÁ KOVÁ, B. Dokumentová komunikace. 1. vyd. Praha: Národní knihovna, 2007. ISBN 978-80-7050-535-9.
[5]
Zam stnanecký portál Škoda Auto. Mapa závodu Mladá Boleslav. dostupné z: .
[6]
2010 ŠKODA AUTO a.s. Areál Na Karmeli. dostupné z: .
[7]
2010 INCAD. Produkty a služby – Open source ešení. dostupné z: .
[8]
McLUHAN, M. lov k, média a elektronická kultura: Výbor z díla. 1. vyd. Brno: Jota, 2000. ISBN 80-7212-128-3.
[9]
JURMANOVÁ VOLEMANOVÁ, V. Digitální knihovny z pohledu autorského práva. 1. vyd. Brno: MU Brn-Kraví Hora, 2005. ISBN 80-210-3646-X.
[10] ZAM STNANECKÝ PORTÁL ŠKODA AUTO. Vyhledávání. dostupné z: . [11] WebRELIEF.
tená i. dostupné z:
plaant?action=desk&deskName=cz.incad.core.lend.Ctenar>. [12] VISE, D.A. Google story. Praha: Pragma, 2007. ISBN 978-80-7349-034-8. [13] 2010 GOOGLE. Domovská stránka Google Books. dostupné z: . 41
[14] ÚST EDNÍ V STNÍK EVROPSKÉ UNIE. Sm rnice Evropského parlamentu a rady 2001/29/ES o harmonizaci ur itých aspekt autorského práva a práv s ním souvisejících v informa ní spole nosti. [cit. 5. 5. 2010]. dostupné z: < http://eur-lex.europa.eu/en/index.htm>. [15] ÚST EDNÍ V STNÍK EVROPSKÉ UNIE. Sm rnice Rady 92/100/EHS o právu na pronájem a p
ování a o n kterých právech v oblasti duševního
vlastnictví souvisejících s autorským právem. [cit. 5. 5. 2010]. dostupné z: . [16] ÚST EDNÍ V STNÍK EVROPSKÉ UNIE. Sm rnice Rady 93/98/EHS o harmonizaci doby ochrany autorského práva a ur itých práv s ním souvisejících. dostupné z: . [17] ÚST EDNÍ V STNÍK EVROPSKÉ UNIE. Sm rnice Evropského parlamentu A Rady 96/9/ES o právní ochran databází. dostupné z: . [18] Interní materiály Škoda Auto.
42
