Popis systému
ABB i-bus® EIB/KNX Inteligentní systém elektrické instalace
Obsah mmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmiiStrana 1. Rozdíly v porovnání s klasickou elektrickoumnn instalací 3 2. PĜehled systému EIB/KNXmmmm mmmmmmiiiii 2.1 VšeobecnČ 4 2.2 Typická struktura rozvodu pro jednu linii 5 2.3 Topologie linie 6 2.4 Struktura rozvodu ve více liniích 7 3. Odhad nákladĤ na EIB/KNXmmmmmmmmmmmmiiiiii 3.1 VšeobecnČ 3.2 PĜedbČžný stav 3.3 V etapČ pĜípravy realizace
10 10 11
4. Návrh elektrického rozvodu (doporuþení)mmmmmmmii 4.1 VšeobecnČ 4.2 Návrhy instalace 4.3 Schema zapojení 4.4 Provozní zapojení
12 12 14 16
5. Systémové Ĝízenímmmmmmmmmmmmmmmmii 5.1 Evropský programovací nástroj (ETS) 18 5.2 Postup pĜi vytváĜení programu 19 5.3 PrĤbČh programování 19 6. Tipy a triky
-2-
20
1. Rozdíly v porovnání s klasickou elektrickou instalací
Tak zvaná klasická elektrická instalace vyžaduje nejen • napájené vedení pro pĜenos energie, ale také samostatné kabely nebo vodiþe • pro každý spínací pĜíkaz, • nebo pro každé mČĜení, • pro každou zprávu, • pro každý ovladaþ nebo regulátor.
Bez EIB/KNX
S EIB/KNX
Všechny linie, které nevyžadují pĜenos energie, jsou nahrazeny sbČrnicovými liniemi soustavy ABB ibus®EIB/KNX.
Vedení sbČrnice Silové vedení
Uvedená ilustrace vyžaduje urþité doplnČní: • SbČrnicové vedení je pĜipojeno k napájecímu zdroji EIB/KNX a ke všem dalším pĜístrojĤm. • Silové vedení 230 V (nebo 400 V) nevyžaduje ke svému ovládání pĜístroje (snímaþe).
Je pouze vyžadováno pro silové napájení spotĜebiþĤ. • DĤsledkem jsou dva napájené systémy; jeden pro výkonový pĜenos a druhý pro pĜenos informací.
-3–
2. PĜehled systému EIB/KNX 2.1 VšeobecnČ
2.1 VšeobecnČ
EIB/KNX systém pracuje decentralizovanČ a nevyžaduje PC ani žádnou jinou speciální Ĝídicí jednotku, jakmile je systém nastaven. Celá „intelegence“, nebo správnČ Ĝeþeno
naprogramované funkce, jsou uloženy v jednotlivých pĜístrojích – úþastnických stanicích (STN). ! Každá STN si mĤže vymČĖovat informace s kteroukoli jinou STN prostĜednictvím telegramĤ. Nejnižší konfiguraþní úroveĖ se nazývá linií.
V jedné linii mĤže být nejvýše 64 pĜístrojĤ (úþastnických stanic). Aktuální poþet stanic závisí na výbČru napájecího zdroje a také na spotĜebČ jednotlivých STN.
Používají se þtyĜi typy pĜístrojĤ
• Systémové pĜístroje:mmmmmmmmmii • Akþní þleny:iiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiii Napájecí zdroje, datové sbČrnice,mmmiiiiiiii Spínací, stmívací akþní þleny,iiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiii V nejmenší konfiguraci mohou sériová rozhraní (RS-232, USB),iiiiiiiiiiiiiiiiiiiii akþní þleny pro Ĝízení žaluzií,iiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiii spolupracovat s napájecím zdrojem dvČ svorkovnice, tlumivky, liniovéiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiii akþní þleny topeníiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiii STN. SbČrnicová instalace mĤže být spojky, oblastní spojkyiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiii iiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiii progesivnČ upravována podle potĜebné iiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiii • ěídicí prvky:iiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiii velikosti systému a poþtĤ požadovaných • Snímaþe:iiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiii Snímaþe a akþní þleny mohou býtiiiiiiiiiiiiiiiiii funkcí. MĤže tak být rozšíĜena na více než Tlaþítkové ovladaþe,iiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiii vzájemnČ logicky propojeny Ĝídicími prvkyiii 46.000 STN. snímaþe povČtrnosti (vítr, déšĢ,iiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiii (logickými þleny, logickými moduly apod.)iii svČtlo, teplo, atd.),iiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiii pro zajištČní vyšších poþtĤ komplexníchiiiiii termostaty, analogovéiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiii funkcí.iiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiii a binární vstupyiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiii
-4-
2. PĜehled systému EIB/KNX 2.2 Typická struktura rozvodu pro jednu linii 2.2 Typická struktura rozvodu pro jednu linii. Popis pĜístrojĤ: 1. Proudový chrániþ pro montáž do rozvodnic 2. ěadové jistiþe; jeden z nich rezervovat pro EIB/KNX a servisní zásuvku 3. Zásuvka pro servisní práce, napĜ. pro laptop. 4. Napájecí zdroj EIB/KNX 5. Dvojitá svorka (kontakt na sbČrnici EIB/KNX – u zdrojĤ ABB i-bus®EIB/KNX zpravidla být nemusí) 6. Rozhraní RS-232 (nebo USB) pro pĜenos dat na sbČrnici z PC bČhem servisních prací 7. Kryt. Datová sbČrnice (pokud je použita) je vložena do drážky v nosné lištČ
VysvČtlivky ke struktuĜe: • Jsou dvČ rĤzné velikosti napájecích zdrojĤ, 320 mA a 640 mA. V pĜípadČ pochyb je vhodné použít výkonnČjší napájecí zdroj pro 640 mA, protože nČkteré z EIB/KNX pĜístrojĤ (stanic STN) vyžadují dvou i vícenásobný proud než jiné STN. K síti nízkého napČtí se pĜipojují ke svorkám (L, N, PE), ke sbČrnicové linii je urþen vývod malého napČtí (24 V). • Všechny STN pĜipojené k linii a k napájecímu zdroji se pĜipojují zpravidla sbČrnicovým kabelem.
Je velice úþelné trvale instalovat do rozvodnice interface pro PC pro servisní úþely (RS 232 nebo USB) a domovní zásuvku pro pĜipojení PC k síti. Podle typu napájecího zdroje mĤže být sbČrnice pĜipojena prostĜednictvím konektoru nebo prostĜednictvím svorky.
-5-
2. PĜehled systému EIB/KNX 2.2 Typická struktura rozvodu pro jednu linii 2.3 Topologie linie SbČrnicový kabel se klade mezi jednotlivými stanicemi (STN). Doporuþujeme použití pro EIB/KNX
certifikovaných sbČrnicových kabelĤ. Je nezbytné, aby kabel vyhovoval z hlediska základních parametrĤ
(poþet žil, prĤĜez, izolaþní pevnost, atd.), potom mĤže být použit vhodný sdČlovací kabel.
2.3 Topologie linie Linie EIB/KNX sbČrnice smí být kladena prakticky libovolným zpĤsobem. MĤže být kombinována liniová, paprsková i
stromová struktura. Nesmí být pouze uzavĜena žádná smyþka (kruhová struktura je zakázána).
SbČrnice EIB/KNX nevyžaduje použití žádného ukonþovacího odporu.
Maximální délka sbČrnice v linii nesmí být delší než: Vzdálenost napájecího zdroje od nejvdálenČjšího pĜístroje (TLN) Vzdálenost od prvního STN k poslednímu STN Celková délka sbČrnice v linii Vzdálenost dvou napájecích zdrojĤ v jedné linii
-6-
max. 350 m max. 700 m max. 1000 m min. 200 m
2. PĜehled systému EIB/KNX 2.4 Struktura rozvodu ve více liniích 2.4 Struktura rozvodu ve více liniích Pokud je v instalaci více než 64 STN nebo je do ní zahrnuto více þástí budovy, je nezbytné vytvoĜit alespoĖ
druhou linii. Linie jsou vzájemnČ propojeny liniovými spojkami. Tak zvaná hlavní linie, která rovnČž
vyžaduje napájení, tvoĜí propojovací linii mezi liniovými spojkami.
Schematicky:
-7-
2. PĜehled systému EIB/KNX 2.4 Struktura rozvodu ve více liniích poþtem než 64 STN, pokud není Prakticky lze novou linii konfigurovat se znaþnČ nižším ! Zapojení:
-8-
vyžadována okamžitá instalace jednotlivých STN do druhé linie.
2. PĜehled systému EIB/KNX 2.4 Struktura rozvodu ve více liniích
V jednom projektu lze vzájemnČ propojit až 15 hlavních linií, pokud poþet pĜístrojĤ potĜebných pro kompletaci instalace pĜevyšuje kapacitu 12 linií. Maximální poþet stanic v EIB instalaci je 64 STN v jedné linii. Ovšem v rozsáhlých instalacích lze topologii upravit pro použití až 256 pĜístrojĤ v jedné linii, využitím podpĤrných opatĜení. Matematicky vyjádĜeno to znamená maximální poþet 46.080 stanic STN. 64 stanic v linii x 12 linií v oblasti x 15 oblastí v instalaci = 11.520 stanic v instalaci 256 stanic v linii x 12 linií v oblasti x 15 oblastí v instalaci = 46.080 stanic v instalaci
-9-
- 10 -
3. Odhad nákladĤ na EIB/KNX 3.1 VšeobecnČ 3.2 PĜedbČžný stav 3.3 V etapČ pĜípravy realizace
3.1 VšeobecnČ Lze použít zjednodušenou metodu odhadu nákladĤ, založenou na následujících pĜedpokladech: • pĜedbČžný odhad • výpoþet potĜeby Úþelem je vystihnout funkcionalitu ve vztahu k nákladĤm. Navržené
možnosti pĜirozenČ nemohou vést k pĜesným výsledkĤm, k jakým se lze dostat koneþnou kalkulací. Namísto vytváĜení typových variant je dobré ukázat možnost odhadnout náklady ve srovnání s klasickou technikou nebo s jinými systémy. Zkušenosti z této oblasti ukázaly, že náklady na
EIB/KNX v komerþních budovách nejsou vyšší, než pĜi použití jiného Ĝešení anebo jsou nižší. U obytných objektĤ je obvyklým pĜípadem, že je nutné objasnit pĜídavné náklady. V takovýchto pĜípadech musí koncový zákazník sám posoudit výhody a zvážit výsledky.
3.2 PĜedbČžný odhad nákladĤ Jednoduchý odhad nákladĤ na elektrickou instalaci vyžaduje odhadnutí celkových nákladĤ na budovu podle pĜedbČžného projektu. NejþastČji je pro tento odhad uvažována tĜípodlažní budova s celkovou plochou vyjádĜenou ve þtvereþních metrech. Pro odhad bývá uvažován nízký, stĜední a vysoký standard, bez specifikace detailního Ĝešení skupin pĜístrojĤ a jejich funkcí. Tento odhad mĤže být více nebo ménČ postaþujícím hrubým podkladem o nákladech pro projektanta nebo investora, v závislosti na velikosti objektu a na úrovni vybavení. Nezávisle na úrovni
vybavení lze pro komerþní objekty uvažovat, že náklady na použití EIB/KNX nebudou odlišné od jiných alternativních Ĝešení, pokud se EIB/KNX použije pro automatizaþní úþely. V pĜípadČ nižšího standardu mĤže být napĜ. požadováno využití jen nČkolika centrálnČ shromažćovaných poruchových hlášení nebo þasovČ ovládaných funkcí. NicménČ, i když se ukázalo vhodným jen omezené použití, jako pro nepĜedvídatelné zmČny úrovnČ požadavkĤ, lze je zabezpeþit kdykoliv bČhem výstavby. ObzvláštČ v takovýchto pĜípadech je pĜizpĤsobivost EIB/KNX velkou výhodou. Pro soukromé úþely je její
využití užiteþným, jen když jsou vysoké požadavky na elektrickou instalaci. To mĤže být napĜ. pĜi zaĜazení elektricky ovládaných žaluzií nebo pĜi vysoce nároþném osvČtlovacím systému se svČtelnými scénami a centrálními funkcemi. • V komerþních budovách lze použít nestranného pĜedbČžného odhadu nákladĤ, i když odhad nákladĤ bude odvozen od plošné výmČry v objektu. • V neveĜejných aplikacích má smysl vypracovávat finanþní potĜeby na EIB/KNX jen pĜi vysokých nárocích.
3.3 Odhad nákladĤ v etapČ pĜípravy realizace V prĤbČhu etapy pĜípravy realizace urþuje projektant (obecnČ to mĤže být i montážní firma dodávající instalace do obytných objektĤ) funkþnost elektrické instalace, ve spolupráci se zákazníkem nebo zákazníkovým zástupcem (napĜ. architektem), nazávisle na tom, jaký systém bude použit. Oþekávané náklady jsou stanoveny na základČ popisu funkcí !
vymezených projektantem a zákazníkem. Pro koho je novou instalace EIB/KNX, þasto velice obtížnČ dokáže odhadnout náklady. ýastou chybou je založit odhad na použití jednotlivých pĜístrojĤ, þímž se bez znalostí dalších souvislostí dospívá k názoru, že systém je „pĜíliš drahý“. PĜesto je možné dojít k odhadu, který je pomČrnČ pĜesný, bez nadmČrné námahy. Uvedený odhad nákladĤ vychází z plošné
výmČry bytu vypoþtené podle ceníkových položek platných v € zónČ. Odhad je vypoþítáván ve þtyĜech krocích. • Stanovení nákladĤ na na aktivní pĜístroje • Stanovení nákladĤ na systémové pĜístroje a pĜíslušenství • Stanovení nákladĤ na sestavení programu, naprogramování a oživení • Stanovení nákladĤ na speciální požadavky
- 11 -
3. Odhad nákladĤ na EIB/KNX 3.3 V etapČ pĜípravy realizace PĜíklad: Tento pĜíklad je urþen k objasnČní postupu odhadu nákladĤ. PĜipravuje se výstavba školy. Jednání mezi investorem a projektantem stavby konþí pĜehledem požadavkĤ, které také obsahují zaþlenČní EIB/KNX.
PĜehled požadavkĤ: OsvČtlení v uþebnách bude vypínáno v závislosti na intenzitČ venkovního osvČtlení. Aby se zabránilo pĜerušovanému spínání, bude k tomuto vypínání docházet pouze o pĜestávkách. V laboratoĜích a dalších specializovaných uþebnách budou elektricky ovládané žaluzie, Ĝízené doplĖkovČ k osvČtlení. PodobnČ osvČtlení v pĜestávkové místnosti bude vypínáno pĜi dostateþném venkovním osvČtlení. Mimoto bude poþítáno s nČkolika dalšími, dosud nespecifikovanými místnostmi. PĜehled místností: BČžné uþebny: 40 Speciální uþebny: 10 PĜestávková místnost: 1 Auditorium: 1 Kabinety: 2 KanceláĜe: 5oom li
1. Stanovení nákladĤ na aktivní pĜístroje Aktivními pĜístroji jsou všechny akþní þleny a snímaþe v EIB/KNX instalaci. Namísto kalkulace s konkrétními pĜístroji, které mohou být použity, se použije paušálních cen, stanovených pro jednotlivé použité funkce. • Spínání zátČže . . . . . . . . . 120 € • Stmívání zátČže. . . . . . . . . 220 € • Skupina žaluzií . . . . . . . . . 180 € • Okruh topení s hlavicí s plynulou regulací . . . . . . . . 400 € elektrotepelnou. . . . . . . . . . . 260 € . . systémové . . . 60 € •2.Monitorování zprávy. .na Stanovení nákladĤ pĜístroje Za pĜedpokladu nasazení nejvýše 50 pĜístrojĤ v jedné linii a po stanovení uvažované ceny aktivních pĜístrojĤ je možné správnČ odhadnout náklady na systémové pĜístroje. Cenu systémových pĜístrojĤ mĤžeme stanovit na 7% z ceny aktivních pĜístrojĤ 3. Stanovení nákladĤ na práce Zakládá se na zkušenostech z používání paušálních položek. Tak je možné urþit náklady na zpracování aplikaþních programĤ i na jejich programování a oživování. • VytvoĜení programu: 10% z ceny aktivních prvkĤ • Oživování: 5% z ceny aktivních prvkĤ
Systémové pĜístroje 14580€ x 7% = . . . . . . . . . . .1020.60 € Materiálové náklady . . . . . 15600.60 €
VytvoĜení programu 14580€ x 10% = . . . . . . .1458.00 € Oživení 14580€ x 5% = . . . . . . . . .729.00 € Práce . . . . . . . . . . . . . . .2187.00 € Materiály a práce . . . . 17787.60 €
DĤležité: VytváĜení programu mĤže vyžadovat znaþnČ delší þas v obytných domech, protože každá z místností mĤže být vybavena vlastními individuálními funkcemi. Jednodušší kopírování funkcí z místnosti do místnosti, jak tomu þasto bývá u komerþních budov, nelze obvykle použít. V krajním pĜípadČ mohou náklady na vytvoĜení elektronického projektu dosáhnout až 20% z vypoþtených nákladĤ na aktivní pĜístroje. 4. Zvláštní náklady Zvláštní náklady nelze zahrnout mezi náklady, snadno stanovené paušálními položkami. PatĜí sem napĜ.: • Vizualizace • Integrace do jiného systému • ...
- 12 -
K našemu pĜíkladu: Spínání zátČže 50 uþeben, každá se 2 svČtelnými skupinami, 1 pĜestávková místnost se 4 svČtelnými skupinami 104 svČtelných skupin = . . . . . . 12480 € Žaluzie 10 speciálních uþeben (uvažované 2 skupiny žaluzií v každé z nich). . .1800 € VytápČní Není uvažováno Ĝízení EIB/KNX . . . 0 € Monitorování zpráv Paušální odhad 5 poruchových hlášení . . . . . . . . .300 € Celkem aktivní pĜístroje. . . . . 14580 €
Vizualizace EIB/KNX funkcí je v našem pĜíkladČ uvažována z centralizovaného místa. Protože pĜehled požadavkĤ není stanoven detailnČ, zvolíme pro náš pĜípad jednoduchý dotykový displej, jako vizualizaþní prostĜedek. Materiálové náklady Dotykový displej. . . . . . . . . . . . . cca 1000 € Práce Grafický návrh a integrace EIB/KNX datových bodĤ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . cca 500 € Zvláštní náklady . . . . . . . . . . . . . . . .1500 € Náklady celkem pro náš pĜíklad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19287.60€
4. Návrh elektrického rozvodu (doporuþení) 4.1 VšeobecnČ 4.2 Návrhy instalace 4.1 VšeobecnČ PĜi projektování rozvodĤ EIB/KNX jsou drobné odlišnosti vzhledem k rozvodĤm klasickým. Jsou to pĜedevším dva rozdíly, které musí projektant uvažovat. 1. Nabízená specifikace musí obsahovat detailní popis funkcí, pĜiþemž obecnČ funkcionalita nemusí být svázána na nabídku pĜístrojĤ. Tento funkþní popis umožĖuje instalaþním firmám vstupovat do výbČrového Ĝízení tak, aby mohly vyhovČt požadavkĤm na programové vybavení instalace v dané budovČ. 2. PĜedloha instalace EIB/KNX musí být znázornČna graficky. To zabezpeþuje pĜídavné informace týkající se þasových a cenových požadavkĤ a znázorĖuje pĜedpokládanou strukturu projektu. (Viz též „Topologie“.)
Doporuþení pro projektování EIB/KNX: Pole zkušeností ukázalo, že ménČ zkušení tíhnou k nabízení EIB/KNX jako samostatného rozvodu. To vede k následujícím nevýhodám: • Jen s potížemi mohou soupeĜící instalaþní firmy vytvoĜit vzájemný vztah mezi rĤznými montážními skupinami. • Projektant vytváĜí dojem, že EIB/KNX je volitelným rozvodem a mĤže být odstranČn z nabídky. To ovšem jen v pĜípadČ, je-li doplnČn jiný, alternativní systém (který þasto vyžaduje další mČĜení) nebo je-li souþástí uznaného odsouhlaseného Ĝešení. To mĤže zabránit zaþlenČní do pĜedpokládané realizace mezi bČžné segmenty specifikace nabídky (napĜ. osvČtlení, vytápČní, ...). Poznámka: Programování pĜístrojĤ obecnČ není zahrnuto do projektování. Tyto služby zabezpeþují elektromontážní spoleþnosti nebo specializovaní dodavatelé služeb
4.2 Návrhy instalace PĜi použití konvenþních technologií podává výkresová dokumentace informace o pĜesných polohách instalaþních pĜístrojĤ, jejich funkce ale nemohou být zobrazeny na výkrese, protože tyto funkce jsou jednoznaþnČ stanoveny až po jejich naprogramování, nikoliv po jejich nainstalování.
-
13 -
- 14 -
4. Návrh elektrického rozvodu (doporuþení) 4.3 Schema zapojení 4.3 Schema zapojení Dodavatel EIB/KNX pĜístrojĤ je ve schematu zapojení reprezentován symboly jednotlivých blokĤ. Jedovodiþové schema je pĜi kreslení schemat zapojení obvyklejším. Vícevodiþová schemata jsou zapotĜebí jen ve zvláštních pĜípadech a ve schematech pro kontrolu zapojení.
- 15 -
- 16 -
4. Návrh elektrického rozvodu (doporuþení) 4.4 Provozní zapojení 4.4 Provozní zapojení Používá se pro znázornČní v objektech: Objekt sloužící jako celkový pohled na všechny budovy obsahující sbČrnicové úþastníky. StejnČ tak všechny dílþí funkce, které mají být zobrazeny. Jen takto lze optimalizovat informace, které mají být vzájemnČ pĜedávány mezi projektantem a dodavatelem a nČkdy také možným uživatelem. Tato pĜedloha se vyvolá a upraví vždy pĜi návrzích zmČn projektu. Chybná umístČní, pozdČjší rozšiĜování instalace a zmČny programĤ se potom také bez problémĤ umisĢují do tČchto provozních výkresĤ, bez nutnosti jejich detailní znalosti!
- 17 -
- 18 -
5. Systémové Ĝízení 5.1 Evropský programovací nástroj (ETS) 5.2 Postup pĜi vytváĜení programu 5.1 Evropský programovací nástroj (ETS) ETS je normalizovaným softwarem používaným pro instalaci aplikaþních programĤ v EIB/KNX instalacích. Narozdíl od jiných systémĤ, všichni výrobci EIB/KNX pĜístrojĤ používají pro svoje výrobky programovací software ETS. To je zárukou sluþitelnosti výrobkĤ rĤzných výrobcĤ. Základní údaje (aplikaþní softwary)dodávají jednotliví výrobci zdarma. Tato data si potom uživatelé importují do softwaru ETS bez jakýchkoli problémĤ. Software ETS není poskytován bezplatnČ, je dodáván mezinárodní asociací EIBA: www.eiba.com/index.html nebo www.ets3.com Výukové certifikaþní kursy jsou zajišĢovány v mnoha zemích v oficiálních školicích centrech (zatím není žádnČ v ýR – lze napĜ. v Polsku). Pro použití software ETS3-Starter ale není zapotĜebí absolvovat toto certifikaþní školení. PĜípadné další informace o certifikaþních i o neoficiálních (bezplatných) školeních, zamČĜených na seznamování s výrobky ABB ibus®EIB/KNX, jsou napĜ. na www.abbepj.cz nebo u obchodních reprezentantĤ ABB s.r.o.
5.2 Postup pĜi vytváĜení programu VytvoĜení programu v systému ETS vyžaduje nČkolik krokĤ.
VytvoĜení struktury objektu (volitelné) Budovy, podlaží a místnosti nebo rozvádČþe jsou v projektu definovány stromovou strukturou. VýbČr pĜístrojĤ v projektu PotĜebné pĜístroje jsou vkládány do místností nebo rozvádČþĤ a vymezují se jejich parametry. PĜidČlují se jim jedineþné „fyzické adresy“ (viz dále). Stanovení funkcí vprojektu Každá funkce je dána svým názvem, který slouží jako tzv. skupinová adresa (viz dále) Stanovení vzájemných vazeb Jednotlivé pĜístroje se vzájemnČ propojí prostĜednictvím spoleþných skupinových adres, které jsou srovnatelné s pĜedlohou v kontrolním zapojení na projektové výkresové dokumentaci.
- 19 -
5. Systémové Ĝízení 5.2 Postup pĜi vytváĜení programu 5.3 PrĤbČh programování Používá se dvojí odlišné základní adresace: • Fyzické adresy • Skupinové adresy
Fyzické adresy Fyzická adresa je obdobou popisného þísla domu ve mČstČ nebo telefonního þísla, které je individuální pro každou stanici. DĤsledkem toho je, že každá fyzická adresa mĤže být použita jen jedenkrát v jednom projektu EIB/KNX.Podle fyzické adresy lze snadno urþit, ve které linii je umístČna odpovídající úþastnická stanice (STN). Oblast 1 Linie 4
}
1.4.5
Stanice 5
Skupinové adresy Skupinové adresy slouží také pro þíslování jednotlivých
5.3 PrĤbČh programování K nahrání aplikaþního programu do ABB ibus®EIB/KNX instalace je nutné propojit poþítaþ s touto instalací. Je možné zvolit kteroukoliv z následujících možností: • Sériové rozhraní COM • USB rozhraní (pro ETS 3 a následující) • Rozhraní LAN nebo LAN/ISDN (vzdálený pĜístup) Jedno z tČchto rozhraní se jedenkrát nastaví pro programování a v dalším kroku se odešlou fyzické adresy jednotlivým pĜístrojĤm. K tomu je nezbytné postupnČ jedenkrát stisknout programovací tlaþítka na pĜístrojích. Poté se tČmto pĜístrojĤm odešlou tzv. aplikaþní programy. Tato operace probČhne po sbČrnici, bez potĜeby pĜístupu k tČmto pĜístrojĤm.
- 20 -
funkcí. Skupinová adresa se v projektu musí vyskytovat alespoĖ dvakrát, jednou u snímaþe, podruhé u akþního þlenu. Snímaþ a akþní þlen jsou vzájemnČ funkþnČ propojeny touto spoleþnou skupinovou adresou. Skupinovou adresu odesílá snímaþ, vyslechne ji akþní þlen a vykoná požadovanou spínací operaci. DČlení na hlavní skupiny a podskupiny je bČžnou zásadou. Od ETS 2 je používáno druhé dČlení na tĜíúrovĖové skupinové adresy: hlavní skupiny, stĜední skupina a podskupina. Bez ohledu na zpĤsob dČlení, v jednom projektu lze použít až 32.768 rĤzných skupinových adres. Addressing on two levels Addressing on three levels Hlavní skupina StĜední skupina Podskupina Poþet skupinových adres
DvouúrovĖové adresy 0 až 15 = 16 adres 0 až 2.047 = 2.048 adres Celkem = 32.768 adres
TĜíúrovĖové adresy 0 až 15 = 16 adres 0 až 7 = 8 adres 0 až 255 = 256 adres Celkem = 32.768 adres
6. Tipy a triky
1. Neprojektujte více než 40 až 45 stanic (STN) na jednu linii v ABB i-bus®EIB/KNX instalaci, aby nebylo nutné ihned pĜi jakémkoliv doplnČní nebo rozšíĜení instalace pĜidávat další linii.
2. Upravte strukturu sbČrnice podle uspoĜádání objektu, napĜ. jedna linie na jedno podlaží. To vede k pĜehlednému uspoĜádání celého projektu.
3. Certifikovaný sbČrnicový kabel obsahuje dva páry vodiþĤ. První pár (þervená a þerná) je použit ihned. Druhý pár (žlutá a bílá) mĤže být použit podle potĜeby pro jiné úþely, podle požadavkĤ projektu. Je také vhodné mít pĜipraven tento pár pro budoucí použití napĜ. v každé odboþovací krabici. 4. V rozsáhlých ABB i-bus®EIB/KNX instalacích se doporuþuje využít i nČkolika programovacích míst. Znamená to použití potĜebných napĜ. sériových rozhraní (pro pĜipojení ke sbČrnici) a silových zásuvek (pro pĜipojení notebooku) na vhodných místech.
5. Používejte certifikovaný sbČrnicový kabel. Ten má pĜedepsané fyzikální vlastnosti (poþet žil, prĤĜez vodiþĤ, izolaþní napČtí) a mĤže být snadno odlišen od ostatních slaboproudých vodiþĤ. Možné typy sbČrnicových kabelĤ jsou: JY(ST)Y 2x2x0,8 nebo YCYM 2x2x0,8. 6. PrincipiálnČ jsou dva zpĤsoby uspoĜádání akþních þlenĤ v budovČ; decentralizovanČ ve stropních podhledech nebo centralizovanČ v rozvádČþích a rozvodnicích. ObČ tyto možnosti mají své výhody: decentralizovanČ • nižší montážní pracnost • ménČ vedení, jejichž dĤsledkem je vyšší požární bezpeþnost a kratší kabelová vedení • menší rozvodnice a rozvádČþe centralizovanČ • pĜístroje jsou snáze dostupné • pĜístroje jsou jasnČ uspoĜádané.
- 21 -
Máte další dotazy nebo byste rádi získali další, podrobnČjší informace? ObraĢte se na naše internetové stránky www.abb-epj.cz anebo sdČlte svoje požadavky E-mailem na adresu
[email protected] . Veškeré potĜebné podklady, které Vám zašleme (samozĜejmČ bezplatnČ) Vám mohou pomoci pĜi Ĝešení vašich úkolĤ.
ABB s. r. o. Elektro-Praga Resslova 3 466 02 Jablonec nad Nisou Tel.: +420 483 364 111 Fax: +420 483 312 059 E-mail:
[email protected] http://www.abb-epj.cz
ABB s. r. o. ELSYNN Heršpická 13 619 00 Brno Tel.: +420 543 145 444 Fax: +420 543 243 489 E-mail:
[email protected] http://www.abb.com/cz
