Knihovna – význam slova Paměťové instituce I
Knihovna = instituce fond knih místnost nábytek binární soubor
(Počátky – knihovny ve starověku)
1
Knihovna - etymologie
2
Knihovna - etymologie
Bibliotéka – βιβλιοθηκη βιβλίο (kniha) θηκη (police) Library liber (lýko, kniha)
Kniha (kniga) – písmeno → písmo → list (text) slovanský původ slova z čínského základu king → turkotatarské a ugrofinské jazyky → slovanské jazyky 3
4
1
Knihovna - etymologie
Knihovna - definice
Názvy místností bývají v češtině tvořeny většinou příponou –na (s variantami -ovna, -árna, -írna) např.: šatna, úschovna, továrna, udírna 5
Knihovna - definice
= kulturní, informační a vzdělávací instituce - shromažďuje, zpracovává a uchovává organizovanou sbírku dokumentů - poskytuje knihovnické a informační služby uživatelům TDKIV 6
Knihovna - definice
„Doposud jsem se domníval, že každá kniha k nám promlouvá pouze o věcech lidských či božských, které se nacházejí mimo knihy. Teprve nyní jsem si uvědomil, že knihy nezřídka mluví o knihách, neboli jako by rozprávěly mezi sebou. Ve světle této úvahy mi knihovna rázem připadala ještě zneklidňující. 7
Byla sídlem dlouhého, staletého šepotu, schránkou sil neovladatelných lidskou myslí, pokladem tajemství vyzařovaných z bezpočtu myslí, které přežily ty, kdož je vytvořily nebo se stali jejich nositeli a zprostředkovateli.“ Umberto Ecco: Jméno růže 8
2
Knihovny - dějiny
Knihovny - dějiny Etapy dokumentové komunikace:
- vznik a vývoj knihoven souvisí se vznikem a vývojem dokumentu - dokumentová komunikace - od vytvoření písma (3 tisíce let př. Kr.) - archiv x knihovna
- rukopisná kniha - tištěná kniha (od pol. 15. stol.) - diverzifikace knihy → dokument (od 2. pol. 19. stol.) - digitální dokument (od 40. let 20. stol.) 9
Knihovny - dějiny
10
Knihovny - dějiny
vývoj knihoven – různé funkce
- uspořádanost fondu jako souboru zaznamenaného poznání - přístupové cesty (katalog, volný přístup)
kniha x dokument bibliotéka → mediatéka, filmotéka, videotéka, artotéka … Co je společné? 11
12
3
Knihovny - dějiny
Knihovny - dějiny
souvislost s vývojem společnosti - hierarchie (autorita) x demokracie - bohatství a mír x méně příznivé podmínky - otevřenost a potřeba vývoje x neusilování
historie knihoven – 3 tisíce let úvahy o soumraku knihy a knihovny Domnívám se, že knihovny mají nejlepší léta ještě před sebou. 13
Egypt
14
Staroegyptská literatura
vyspělá kultura v povodí Nilu 3 000 let př. Kr. obrázkové písmo → ideografické písmo → slabičné písmo → hláskové
dochovaly se jen nepatrné zbytky odhad – 1 statisícina písemných pramenů důvod – křehkost papyru
hieroglyfické, hieratické, démotické písmo 15
16
4
Staroegyptská literatura
Staroegyptská literatura vědní oblasti: lékařství, matematika, astronomie, historie (letopisy) náboženství – rituály, hymny, zádušní texty, mýty (např. o stvoření světa), knihy mrtvých novely, pohádky, cestopisy, písně (milostné, pracovní, pijácké) hospodářské a diplomatické smlouvy 17
Staroegyptské knihovny
18
Staroegyptské knihovny
důkazy o existenci archivů
„domy života“ – místa, kde učenci a písaři tvořili a opisovali tajná vědecká a náboženská díla byly přičleněny k chrámům
jen nepřímé důkazy o existenci knihoven - chrámové - soukromé 19
20
5
Staroegyptské knihovny
Staroegyptské knihovny
každý důležitější chrám měl vlastní Dům života uložení knih - malá místnost nebo výklenek ve zdi na jejích stěnách byly soupisy názvů děl v ní uložených 21
Staroegyptské knihovny
dochovaný Horův chrám v Edfu - postaven 237-57 př. Kr. - výklenek v prvním hypostylu (sloupové síni) - text vyrytý do stěn výklenku - seznam 37 posvátných knih - vlastní knihy se nedochovaly 22
Staroegyptské knihovny
seznam obsahoval: příručky chrámového kultu rituály náboženských svátků magické texty → zahánět zlé síly, démony, plazy a lvy archiválie 23
24
6
Staroegyptské knihovny
Mezopotámie
další seznamy: • chrám válečnického boha Monta v Tódu - seznam náboženských knižních titulů •
kultura v „meziříčí“ (Eufrat a Tigris) klínové písmo - přelom 4. a 3. tisíciletí př. Kr. obrázkové písmo → ideografické písmo → slabičné písmo Sumerové, Akkadové, Asyřané
chrám beraního boha Chnuma v Esně - seznam uložených svitků 25
Mezopotámie
26
Literatura
hliněné tabulky – 6-8 x 10-14 cm, později i větší
mýty, eposy, hymny, modlitby, báje, bajky, přísloví odborná literatura: právo, účetnictví, lékařství, astronomie
+ rákosové pisátko
27
28
7
Literatura
Knihovny
dochovalo se obrovské množství popsaných hliněných destiček - obvykle v úlomcích klínové písmo se používalo pro více jazyků → rozluštění písma a jazyka
29
Knihovny
babylonský král Chammurabi sjednotil Mezopotámii (r. 2000 př. Kr.) doloženo že: „nechal shromáždit do své knihovny tisíce hliněných tabulek, na nichž bylo shromážděno vše, co se týkalo lidského těla“ 30
Aššurbanipalův palác
knihovna asyrského krále Aššurbanipala (cca 668-631 př. Kr.) v Ninive - objeveno 30 tisíc fragmentů hliněných tabulek - osobní knihovna krále a státní archiv 31
32
8
Aššurbanipalova knihovna
Aššurbanipalova knihovna
obsah: díla babylónského písemnictví - eposy, mýty, bajky, přísloví, kultovní texty, hymny, modlitby, zaklínadla, rituály, věštby, zákony - díla gramatická, matematická, astronomická, lékařská, ekonomická, právní, geografická
plánovaná a dlouhodobá tvorba knihovny systematické a přesné opisování textů uchování: dvě místnosti při požáru se propadly stropy → zpevnění hlíny požárem ale rozlomení tabulek
33
Aššurbanipalova knihovna
34
Aššurbanipalova knihovna
systém uchování - na každé tabulce název a pořadové číslo tabulky v rámci díla (některá díla obsahovala až 100 tabulek) - na větších tabulkách jméno písaře a označení vlastnictví (razítko knihovny!)
systém uchování - katalogy (soupisy) - tabulkový (počáteční slovo tabulky a počet řádků) - sériový (shrnuje tituly různých sérií) 35
36
9
Aššurbanipalova knihovna
Nipur chrám v Nippuru – při něm archiv 100.000 dokumentů - výkazy o příjmech a vydáních, přijatých darech a obětech, stavbách a opravách domů, sázení stromů, zavlažování polí, nákupu a prodeji zvířat, výrobě oděvů apod.
systém uchování - úlomky s názvem série: patrně označovaly umístění části fondu (rozřaďovače!) - systematické třídění (historie, zákon, věda, magie, dogma, legendy) 37
38
Čína
Nippur
obrázkové písmo nejstarší písemné památky ze 14. stol. př. Kr. vládci jednotlivých čínských států měli zřejmě své knihovny (archivy) Lao-c´ - doloženo, že byl archivářem 39
40
10
Čína - psací látky a náčiní
Čína - písmo
zvířecí kosti - rydla bambusové destičky – tuš kovové desky - rydla hedvábí – štětec z králičích chlupů, tuš (inkoust) papír - štětec a tuš (inkoust)
znaky se kladly do sloupce shora dolů sloupce se řadily zprava doleva 41
Čína
42
Čína
vyspělá civilizace – kulturně i technicky nejstarší literární památky – 1. tisíciletí př. Kr. – hymny a klasické knihy (řada filozofických škol) knihovny a archivy 43
sjednocení Číny – dynastie Čchin r. 213 př. Kr. – zničení soukromých knihoven a následná likvidace konfuciánských myslitelů 2. stol. př. Kr. - 2. stol. n.l. – dynastie Chan podpora konfuciánství 44
11
Čína
Čínské knihovny zakládání archivů císařská knihovna – založena v pol. 2. stol. př. Kr. spojena s rozvojem vědy a vzděláváním papír jako psací látka (doloženo zprávou z r. 105) 45
Čínské knihovny
46
Čínské knihovny
od 3. stol. šíření buddhismu – dovoz literatury z Indie jeskyně Tisíce Buddhů – nalezeno množství svitků Démantová sútra – nejstarší tištěná kniha na světě (z r. 868)
Soupisy dokumentů: - anotované bibliografie buddhistických textů - soupisy jejich překladů do čínštiny
47
48
12
Čínské knihovny
Čínské knihovny
dynastie Tchang (618-907) dynastie Sung (960-1279) - rozkvět země - rozvoj školství a vědy - vznik knihoven a knihkupectví
- rozvoj katalogizační a klasifikační teorie - zpracován nový katalog císařské knihovny
49
Řecko a Řím
50
Řecko
v 1. tisíciletí př. Kr. – těžiště vývoje z Předního východu do Středomoří využití předcházejících civilizací a kultur přetvoření do nové podoby
51
svobodní občané x otroci demokracie – podpora individuality člověka rozvoj řemesel a umění rozvoj vzdělanosti a vědy 52
13
Řecko
Řecké knihovny
převzetí fénického písma – cca r. 800 př. Kr. + znaky pro samohlásky → věrné zaznamenání řeči papyrus – od pol. 7. stol. př. Kr.
nedochovaly se nálezy pozůstatků budov fondy byly rozptýleny hojné zprávy o knihovnách v soudobé literatuře → knihovna běžnou součástí života 53
Řecká literatura
54
Řecké knihovny
Athény – nejvýznamnější městský stát krásná literatura – drama, básnictví vědecká literatura – filozofie, matematika, astronomie vydávány: kuchařské knihy, recepty pro nemocné, anekdoty, magie 55
počátek sbírek – 5. a 4. stol. př. Kr. doložena existence knihkupectví vývoz knih (svitků) soukromé knihovny – vzdělanci a vědci, významné osobnosti politického života 56
14
Řecké knihovny
Řecko
vzdělávací ústavy - Platónova Akademie - Aristotelova škola při nich knihovny
57
Řecko
úpadek městských států - na konci 4. stol. př. Kr. závislost na Makedonii výboje Alexandra Velikého zničení perské říše pronikání řecké civilizace na Přední východ a Středomoří
58
Múseion
→ helénistická doba (ἑλληνoς = Hellén, Řek) dorozumívací řeč – řečtina středisko – Alexandrie (v Egyptě)
= zasvěceno můzám, chrám múz - badatelská instituce a centrum soudobého vědění vůbec nejslavnější v Alexandrii součástí byla i proslulá alexandrijská knihovna 59
60
15
Alexandrie Múseion v Alexandrii •
•
první instituce, jejímž účelem bylo zajistit učencům příhodné podmínky pro bádání veškeré výdaje (včetně platů zaměstnanců) byly hrazeny státem
61
Múseion v Alexandrii •
62
Múseion v Alexandrii
založeno na konci 4. nebo na počátku 3. století př. Kr. Ptolemaiem I. nebo Ptolemaiem II. z podnětu Démétria Falérského
působili zde např.: Eukleidés, Archimédés, Hipparchos, chronograf a geograf Eratosthenés, lékaři Hérofilos a Eratostratos útočiště pohanství oproti dominujícímu křesťanství
63
64
16
Alexandrijská knihovna
Alexandrijská knihovna
součást Músaionu – věda bez knih není možná velkorysá akvizice – nákup po celém tehdy známém světě r. 283 př. Kr. – 200.000 svitků
knihovníci: Démétrios z Faléru Zénodotos z Efesu Kallimachos z Kyrény
65
Alexandrijská knihovna
66
Alexandrijská knihovna v 1. stol. př. Kr. – 700.000 svitků - patrně veškerá řecky psaná literatura - řecké překlady jiných literatur
uspořádání: beletrie – lyrika, epika, drama vědecká literatura – podle oborů + pobočka v chrámu boha Serepida (pro duplikáty) 67
katalog – vypracoval Kallimachos (pinakes = listiny, seznamy) „seznamy všech ve vědě a vzdělání významných mužů a toho, co napsali“
68
17
Alexandrijská knihovna
Alexandrijská knihovna
69
70
Alexandrijská knihovna zánik r. 47 př. Kr. – požár při obléhání Alexandrie Caesarem r. 389 – rozbořena při náboženských bouřích (obnovena) r. 391 – zničena pobočka r. 638 – dobytí a zničení Araby 71
72
18
Alexandrijská knihovna vzkříšení - r. 1989 architektonickou soutěž na novou Alexandrijskou knihovnu - projekty předložilo 650 týmů architektů - norská firma Snøhetta - český architekt Martin Roubík 73
Alexandrijská knihovna
74
Bibliotheca Alexandrina
vzkříšení Bibliotheca Alexandrina - otevřena v r. 2002 - považována za jedno z nejvýznamnějších architektonických děl posledních desetiletí 75
76
19
Alexandrijská knihovna
Knihovna v Pergamonu Pergamon v Malé Asii po vzoru Alexandrijské knihovny založil Eumenés II. – r. 170 př. Kr. 200 000 papyrových svitků druhá největší knihovna na světě, hned po alexandrijské 77
Knihovna v Pergamonu
78
Knihovna v Pergamonu skládala se ze 4 místností - největší měla rozměr 13×16 m (podle údaje Plinia Staršího) - bohatě zdobena sochami – na nádvoří mramorová socha bohyně Athény Parthenos – 3 m vysoká 79
80
20
Římská říše
Knihovna v Pergamonu zánik r. 41 př. Kr. - odvezena do Alexandrijské knihovny, aby byl nahrazen fond, který byl zničen požárem v r. 47 př. Kr. s ní zničena v r. 638 při arabském vpádu
nové imperium na Apeninském poloostrově postupně ovládlo tehdy známý svět vliv řecké kultury písmo – latinka papyrové svitky
81
Řím
82
Řím
římská literatura beletrie naučná literatura
knihovny veřejné soukromé
knižní trh desítky opisovačských dílen knižní obchody 83
84
21
Řím
Řím
Marcus Terentius Varro – spis De bibliothecis
= nejstarší známé pojednání o knihovnách (bohužel se nedochovalo)
G. Julius Caesar - úmysl založit veřejnou knihovnu - měl ji vést Terentius Varro - příkaz přivézt svitky z Alexandrijské knihovny - neuskutečněno
85
Řím
86
Řím Stalo se pravidlem, že římští císaři za své vlády zakládali veřejné knihovny
1. veřejná knihovna v chrámu Svobody na Aventinském pahorku r. 39 př. Kr. - Asinius Pollio
císař Augustus založil 2 knihovny na Palatinu na Martově poli 87
88
22
Řím – císař Augustus
Řím – císař Augustus
veřejná knihovna při Apollónově chrámu na Palatinu – r. 33 př. Kr. sál pro 600 lidí (zasedání senátu) latinské a řecké oddělení později rozšířena za císařů Tiberia a Caliguly → největší knihovna v Římě zničena požárem na konci 1. st.
knihovna Porticus Octaviae - na Martově poli - vznikla na počest císařovy sestry Octavie
89
Řím
90
Řím
císař Tiberius - počátek 1. stol. - vybudoval dvě významné knihovny: - ve svém paláci na Palatinu - v novém Augustově chrámu 91
knihovna Ulpia - založil císař Traian při Caesarově chrámu na Traianově foru - r. 114 - dochovaly se zbytky – měla 2 sály - cca 30.000 svitků - obsah: řecká i latinská literatura 92
23
Řím - knihovna Ulpia
Řím - veřejné knihovny
obsahovala: - oddělení řecké a latinské literatury - různé státní dokumenty, rozhodnutí senátu, císařské výnosy apod. poslední zprávy o ní máme z poloviny 5. stol., její pozdější osud je neznámý
velké stavby - mramor + sloupoví umělecká výzdoba okna na východ (kvůli osvětlení – četli dopoledne; ochrana svitků proti vlhkosti)
93
Řím – veřejné knihovny
94
Knihovna v Efezu dokončena r. 135 - Julius Aquila (římský konsul) pro svého otce Celsa Polemaena - římský architekt Vitruoya - rozměry knihovny 10,92 x 16,72 m - impozantní výzdoba
zakládány knihovny i mimo Řím - v Massilii, Córdobě, Smyrně, Antiochii, Athénách
95
96
24
Knihovna v Efezu
Knihovna v Efezu
- 12 až 15 tisíc svitků - dobrá ochrana proti vysokým teplotám a vlhkosti (mezera mezi vnější a vnitřní zdí) - zničena při vpádu barbarů - zemětřesení r. 1000 97
Knihovna v Efezu
98
Knihovna v Efezu
99
100
25
Řím – soukromé knihovny
Řím – soukromé knihovny
vlastní knihovna odznakem bohatství a vzdělanosti významné osobnosti „Dům, kde není kniha, podobá se tělu bez duše“ - Cicero rekonstrukce knihovny (Villa Hadriana) 101
Řím – soukromé knihovny
102
Starověké knihovny - shrnutí
dochovala se soukromá knihovna v Herkulaneu - samostatná místnost - 2 tisíce svitků - police u stěn i uprostřed místnosti - pouzdra na svitky – kožená a cedrová 103
nedochovaly se víme o nich z literatury mnoho děl zničeno – nedochovalo se papyrus – málo trvanlivý pohnutlivé doby – války, nájezdy, dobývání 104
26
Starověké knihovny - shrnutí ze 3.000 řeckých tragédií a komedií se zachovalo několik desítek texty knih římských autorů známe téměř výhradně z opisů knihovny byly ničeny častými požáry, válkami a přírodními katastrofami 105
Starověk rozklad říše římské - časté války - vpády barbarů konečný pád – r. 476 (západořímská říše) 106
27
