Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa
Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku designu a bydlení
Knihovna pro soukromé interiéry (Book-case for private interiors)
DIPLOMOVÁ PRÁCE Příloha: Výkresová dokumentace
Aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa
2009
Bc. Miroslav CINCIBUS
1
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Knihovna pro soukromé interiéry zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.
V Brně, dne:…………………….
………………………………………….. Podpis
2
Na tomto místě bych rád vyjádřil své poděkování vedoucímu práce Ing. Milanovi Šimkovi, Ph.D., za vstřícný přístup, odbornou pomoc a cenné rady, kterých se mi při práci dostalo.
3
Abstrakt: Autor: Miroslav Cincibus
Česky:
Diplomová práce se zabývá analýzou požadavků, které musí splňovat domácí knihovna. Zaměřuje se zejména na funkčnost, nosnost, bezpečnost, ergonomii, design. V diplomové práci jsou uvedené základní požadavky na nosné prvky konstrukce, konstrukce knihoven, použité materiály, zabezpečení, umístění a rozměrové rozdělení používaných věcí v knihovně. V diplomové práci je dále uvedena nabídka trhu s uvedením jednotlivých výrobců. Výstupem diplomové práce je vizuální řešení vlastního návrhu domácí knihovny.
Název práce: Knihovna pro soukromé interiéry
Klíčová slova: ergonomie, funkčnost, nosnost, bezpečnost, knihovna.
English:
This dissertation deals with the analyses of demands, which a bookcase must fulfil. It is aimed mostly at the functionality, bearing capacity, safety, ergonomics and design. There are given basic demands on the bearing capacity of the constituent elements of the construction, on the bookcase construction, on the used materials, on the security, on the placement and dimensional dividing of used things in the bookcase in this dissertation. Further the market supply and single producers are listed. The final output of this dissertation is the visual arrangement of the own proposal for a home bookcase.
Name of work: Bookcase for private interiors
Key words: ergonomy, carrying capacity, security, book-case.
4
Obsah 1.
ÚVOD............................................................................................................................................................ 8
2.
CÍL PRÁCE.................................................................................................................................................. 9
3.
MATERIÁLY A METODIKA ................................................................................................................. 10
4.
HISTORIE PÍSEMNICTVÍ A VÝVOJ KNIHOVEN ............................................................................ 11 4.1
5.
HISTORIE A VÝVOJ KNIHOVEN ....................................................................................................... 12
HLAVNÍ ROZDÍLY MEZI VEŘEJNOU A DOMÁCÍ KNIHOVNOU ............................................... 18 5.1
6.
UKÁZKY VEŘEJNÝCH A DOMÁCÍCH KNIHOVEN ........................................................................................ 19
ERGONOMIE ............................................................................................................................................ 20 6.1 6.2 6.3
7.
ZÁKLADNÍ ROZMĚROVÉ A DOSAHOVÉ PARAMETRY ................................................................................. 20 ROZMĚRY VYBRANÝCH UKLÁDANÝCH PŘEDMĚTŮ .................................................................................. 22 ZORNÉ ÚHLY VIDITELNOSTI ..................................................................................................................... 22
KNIHOVNA V RÁMCI BYTU A DOMU ............................................................................................... 23 7.1 7.2
8.
Funkční zóny bydlení .......................................................................................................................... 23 Nejvhodnější umístění knihovny ......................................................................................................... 24
ESTETIKA ................................................................................................................................................. 25 8.1 8.2 8.3 8.4
9.
KOMPOZICE ............................................................................................................................................. 25 PROPORCE................................................................................................................................................ 25 BARVA ..................................................................................................................................................... 25 VLIV BAREV ............................................................................................................................................. 26
SVĚTLO A OSVĚTLENÍ ......................................................................................................................... 27 9.1 SVĚTELNĚTECHNICKÉ POŽADAVKY ......................................................................................................... 27 9. 1.1 CENTRÁLNÍ OSVĚTLENÍ ....................................................................................................................... 27 9.1.2 OSVĚTLENÍ PRACOVNÍCH PLOCH ......................................................................................................... 28
10.
BEZPEČNOST........................................................................................................................................... 29
10.1 10.1.1 10.1.2 10.1.3 10.1.2 10.3 10.4 10.5 11.
OBECNÉ LEGISLATIVNÍ POŽADAVKY NA BEZPEČNOST VÝROBKŮ ........................................................ 29 ZÁKON Č. 22/1997 SB., O TECHNICKÝCH POŽADAVCÍCH NA VÝROBKY .......................................... 29 ZÁKON Č. 102/2001 SB., O OBECNÉ BEZPEČNOSTI VÝROBKŮ.......................................................... 30 ZÁKON Č. 209/2000 SB., O ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU ZPŮSOBENOU VADOU VÝROBKU ................. 30 ZDRAVOTNÍ A HYGIENICKÉ ASPEKTY NÁBYTKU DEFINOVANÉ KONSTRUKCÍ (MATERIÁLY)............. 30 ZABEZPEČENÍ KNIHOVNY PROTI PÁDU ................................................................................................. 30 ZABEZPEČENÍ PROTI PŘETÍŽENÍ POLIC ................................................................................................. 32 ZABEZPEČENÍ KNIHOVNY PROTI VYPADNUTÍ PŘEDMĚTŮ ..................................................................... 33
POUŽÍVANÉ MATERIÁLY .................................................................................................................... 34
11.1
MATERIÁLY ........................................................................................................................................ 34
12.
KONSTRUKCE ......................................................................................................................................... 35
13.
KOVÁNÍ ..................................................................................................................................................... 36
13.1 NOSNÉ KOVÁNÍ POLIC ......................................................................................................................... 36 13.1.1 3 základní skupiny zatížení....................................................................................................... 36 13.1.2 Druhy nosného kování dle skupiny zatížení ............................................................................. 37 13.2 DRUHY POLIC ...................................................................................................................................... 37 14.
ZPŮSOBY UKLÁDÁNÍ ............................................................................................................................ 38
14.1
ZÁSADY UKLÁDÁNÍ ............................................................................................................................. 38
5
14.2
VŠEOBECNÉ PODMÍNKY....................................................................................................................... 39
15.
ÚLOŽNÉ SYSTÉMY ................................................................................................................................ 40
16.
DRUHY NOSNÉHO KOVÁNÍ................................................................................................................. 41
16.1 PŘESTAVITELNÉ NOSNÉ KOVÁNÍ: ........................................................................................................ 41 16.2 PEVNÉ NOSNÉ KOVÁNÍ: ....................................................................................................................... 41 16.3 UDÁVÁNÍ ZATÍŽENÍ NOSNÉHO KOVÁNÍ ................................................................................................ 42 16.3.1 Nosné lišty s přestavitelnými konzolkami................................................................................. 42 16.3.2 Nosné profily na konzole.......................................................................................................... 42 16.3.3 Nosné podpěrky polic: ............................................................................................................. 43 17.
ROZBOR TRHU........................................................................................................................................ 45
17.1 17.2 17.3 17.4 17.5 18.
IKEA .................................................................................................................................................. 45 UP ZÁVODY ........................................................................................................................................ 46 ABCONCEPT – GENERAL EKO S.R.O. ............................................................................................... 47 VOPA ................................................................................................................................................. 48 TRENDY .............................................................................................................................................. 48
VÝPOČET NOSNOSTI POLIC ............................................................................................................... 49
18.1 VÝPOČET MAXIMÁLNÍHO PROHNUTÍ U ZVOLENÝCH MATERIÁLŮ ......................................................... 50 18.1.1 Postup výpočtu - OSB deska ..................................................................................................... 51 18.1.7 Výsledky .................................................................................................................................... 53 18.1.8 Konečný maximální průhyb pro různé délky police .................................................................. 53 19.
VLASTNÍ NÁVRH KNIHOVNY ............................................................................................................. 54
19.1 VIZE .................................................................................................................................................... 54 19.2 PRVNÍ NÁVRHY ................................................................................................................................... 54 19.3 KONSTRUKCE ...................................................................................................................................... 55 19.3.1 Konstrukční řešení knihovny ..................................................................................................... 55 19.4 KOVÁNÍ............................................................................................................................................... 56 19.4.1 Spojovací kování ....................................................................................................................... 56 19.4.2 Závěsné kování.......................................................................................................................... 57 19.4.3 Rektifikace................................................................................................................................. 57 19.4.4 Zajištění polic ........................................................................................................................... 58 19.4.5 Zajištění skleněných polic ......................................................................................................... 58 20.
KOTVÍCÍ PROSTŘEDKY ....................................................................................................................... 59
20.1 21.
POUŽITÉ MATERIÁLY .......................................................................................................................... 61
21.1 21.2 21.3 22.
SPOJOVACÍ LIŠTA ................................................................................................................................ 61 VOŠTINOVÁ DESKA ............................................................................................................................. 61 MDF E1 CE ....................................................................................................................................... 62
MONTÁŽ KNIHOVNY ............................................................................................................................ 63
21.1 21.2 21.3 23.
ZPŮSOBY KOTVENÍ .............................................................................................................................. 59
POSTUP MONTÁŽE ............................................................................................................................... 63 ZABEZPEČENÍ KNIHOVNY PROTI PÁDU ................................................................................................. 67 REKTIFIKAČNÍ NOHY ........................................................................................................................... 67
VIZUALIZACE ......................................................................................................................................... 68
22.1 KNIHOVNA ZÁKLADNÍ MODEL ............................................................................................................. 68 22.2 ŠÍŘKA KNIHOVNY 2400MM ................................................................................................................. 69 22.2 BAREVNÁ PROVEDENÍ ......................................................................................................................... 70 22.2.1 Kombinace ořech - jasan .......................................................................................................... 70 22.2.2 Kombinace palisandr - javor .................................................................................................... 71 22.3 SKLENĚNÉ POLICE: .............................................................................................................................. 72 23.
VARIANTY PROFILU A DRUHU SPOJE ORÁMOVÁNÍ ................................................................. 73
23.1
VARIANTY PROFILU: ........................................................................................................................... 73
6
23.2 VARIANTY SPOJE ORÁMOVÁNÍ ............................................................................................................ 74 23.2.1 Použité lepidlo: ......................................................................................................................... 75 23.2.2 Povrchová úprava knihovny: .................................................................................................... 75 24.
DISKUZE ................................................................................................................................................... 77
23.
ZÁVĚR ....................................................................................................................................................... 80
24.
SUMMARY ................................................................................................................................................ 81
25.
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...................................................................................................... 82
26.
SEZNAM PŘÍLOH.................................................................................................................................... 84
27.
PŘÍLOHY ................................................................................................................................................... 85
27.1 27.2 27.3 27.3
TECHNICKÁ DATA VYBRANÝCH DRUHŮ HMOŽDINEK .......................................................................... 85 ŠÍŘKOVÉ VARIANTY KNIHOVNY: ......................................................................................................... 86 ZAPLNĚNÁ KNIHOVNA......................................................................................................................... 88 KNIHOVNA V POROVNÁNÍ S POSTAVOU ............................................................................................... 89
7
1.
Úvod Současná doba je charakteristická moderními technologiemi, které proměňují nejen
předměty a prostředí kolem nás, ale také způsob našeho života. V důsledku nástupu moderních technologií se mění interiér, jeho užívání i nábytek, který se konstrukčně i technicky přizpůsobuje novým technologiím, materiálům, ale i požadavkům a potřebám uživatele.
8
2. Cíl práce Cílem práce je na základě shromážděných informací vytvořit vlastní návrh Knihovny pro soukromé interiéry. Zpracovat historii knihoven, uvést informace o ergonomických parametrech, zařízení, bezpečnosti, nabídce trhu a současných trendech. Tyto informace zpracovat do ucelené formy a na jejich základě se v závěru práce pokusit dosavadní poznatky aplikovat do vizuálního návrhu. Knihovna bude konstrukčně řešena jako sestavitelná uživatelem doma.
9
3. Materiály a metodika Zdroje a prameny pro zpracování diplomové práce jsem čerpal z literatury (knih, skript, časopisů, propagačních materiálů a katalogů). Obrázky k ergonomii jsem převzal z knihy Odborné kreslení a základy konstrukce, Výroba nábytku Tvorba a konstrukce a Domácí pracovny a kanceláře. Obrázky a tabulky k nosnému kování jsem převzal z katalogů a internetových stránek příslušných firem. Při návrhu vlastního vizuálního řešení a úpravy jednotlivých ergonomických požadavků a rozměrů jsem využil připomínek a konzultace s výrobci a se zástupci firem. Výslednou vizualizaci jsem realizoval v programu SolidWorks.
10
4. Historie písemnictví a vývoj knihoven Ukládání informací v písemné podobě provází lidské pokolení již více jak 5000 let. Písemné zprávy nejrůznějšího charakteru se postupně staly významnými historickými dokumenty, které zachycují vývoj lidské společnosti, významné historické události, životy význačných osobností a v neposlední řadě také lidské znalosti a zkušenosti, které se touto cestou uchovávají pro další generace. První „písemné zprávy“ tvořené piktogramy, obrázkovými symboly, sloužily převážně k uchovávání praktických informací týkajících se všedního života – účetních záznamů, informací o obživě nebo obchodních transakcích.
Psací materiály Téměř každá oblast a každý národ používal svůj typický materiál. Ve stejné době se současně používaly kamenné tabulky, hliněné destičky, kovové a měděné desky nebo bambusové destičky. Indičtí písaři používali březovou kůru, Egypťanům sloužily k zaznamenávání denních potřeb hliněné střepy, Římané psali mimo jiné na slonovou kost, zlato, bronz nebo olovo. V oblasti jihovýchodní Asie sloužila jako psací materiál bavlna pokrytá vrstvou rýžového nebo obilného prášku, případně kožené destičky, které byly používány k zaznamenávání oficiálních dokumentů. Avšak nejrozšířenějším médiem se stal papyrus, který se ve 3. tisíciletí před naším letopočtem začal vyrábět v Egyptě. Pro svou kvalitu, odolnost, lehkost a skladnost vytlačil a téměř nahradil jiné psací materiály, které se sice používaly i nadále, ale v podstatně menší míře. Papyrus byl však velmi křehký a pro dlouhodobé uchování vyžadoval vhodné podmínky (teplo, sucho), a to je nejspíš jedním z důvodů, proč se do dnešní doby dochovalo tak malé množství papyrových svitků. Papyrus se jako psací materiál používal do počátku 2. tisíciletí n. l., kdy byl nahrazen pergamenem. První rukopisy sepsané na pergamenu se objevují již ve 2. tisíciletí př. n. l. v Egyptě a Asýrii. Poté byl však na dlouhá staletí zapomenut a teprve ve 2. století př. n. l. byla jeho výroba obnovena v antickém městě Pergamon (na území dnešního Turecka), podle kterého získal také svůj název. Pergamen byl vyráběn nejčastěji z jemné jehněčí kůže a oproti křehkému papyru byl podstatně odolnější a trvanlivější.
11
4.1
HISTORIE A VÝVOJ KNIHOVEN Historie knihoven má velmi hluboké kořeny, první z nich byly budovány již ve 2.
tisíciletí před naším letopočtem. Významnou oblastí z hlediska knižní a knihovnické historie je Mezopotámie, jedna z největších a nejvyspělejších starověkých civilizací.
Aššurbanipalova knihovna Jedna z nejvýznamnějších starověkých knihoven vznikla v 7. století př. n. l. v Asýrii na území severní Mezopotámie. V hlavním městě Ninive ji nechal vybudovat Aššurbanipal, který je znám nejen jako poslední velký vládce Asýrie, ale také jako vzdělaný muž se zájmem o kulturu a historii. Ve své knihovně shromáždil soukromé sbírky kněžích, literaturu, kterou získal jako válečnou kořist nebo sbírky svých předchůdců. Aššurbanipalova sbírka je považována za největší a nejvýznamnější knihovnu na asyrském území, a to především díky tomu, že obsahuje dokumenty podávající velmi cenné a přesné informace o všech oblastech asyrského života. Aššurbanipalova knihovna se skládala ze dvou základních částí – státního archivu a vlastní knihovny. Archiv obsahoval státní smlouvy, diplomatickou korespondenci, královské letopisy, astrologické zprávy, soukromé právní listiny a podobně. Vlastní knihovna se skládala přibližně z 5000 tabulek a obsahovala texty literární, kultovní, historické, ale také matematické, astronomické nebo lékařské. Byly zde uchovány eposy, mýty, bajky, modlitby, rituály, texty zákonů, královské nápisy a další. Hliněné tabulky v Aššurbanipalově knihovně byly ukládány různým způsobem. Stály na dřevěných stojanech nebo na hliněných podstavcích, případně byly naskládány v nádobách a schránkách z hlíny nebo rákosu. Knihovna nebyla veřejně přístupná, neboť v tehdejší době žádná čtenářská obec neexistovala. Není tedy zcela jasné, za jakým účelem byla tato knihovna zřízena, avšak můžeme s jistotou tvrdit, že její význam pro současné historické bádání je obrovský. Dvojjazyčné texty umožnily rozluštit sumerštinu a chronologické záznamy dopomohly spolu s historickými dokumenty k velmi přesné rekonstrukci babylonsko-asyrských dějin od poloviny 2. tisíciletí před naším letopočtem.
Knižní kultura a knihovny starověkého Řecka Nejstarší řecké soukromé knihovny jsou doloženy již v 6. století př. n. l. Tyto knihovny byly umísťovány především v domech nejvzdělanějších lidí, tedy spisovatelů a 12
vědců, kteří je potřebovali ke svému vzdělání a k tvorbě svých děl. K nejvýznamnějším knižním sbírkám své doby patřila Aristotelova knihovna. Některé knihy a spisy z této sbírky se později staly součástí slavné Alexandrijské knihovny. Knihovny se dále zakládaly na panovnických dvorech, budovali je zámožní jednotlivci nebo byly součástí gymnázií. Knižní kultura však nebyla určena jen nejvyšším (vzdělaným, nejvzdělanějším) jedincům, ale rovněž širokým vrstvám/široké veřejnosti. Například již na počátku 6. století př. n. l. byly Solónovy zákony napsány v Athénách na dřevěné sloupy, a tak zpřístupněny veřejnosti. Kromě knihoven fungoval v Řecku také čilý knižní obchod.
Alexandrijská knihovna Řecké knihovnictví dosáhlo svého vrcholu počátkem 3. století př. n. l. založením Alexandrijské knihovny, největší a nejvýznamnější knižní sbírky starověku. Knihovna, kterou nechal vybudovat Ptolemaios II., byla součástí proslulého alexandrijského domu Múz – Múseionu. Dům byl jednou ze starořeckých vědeckých škol, jakousi první státní starověkou univerzitou, a byl zasvěcen Múzám, božským ochránkyním umění a věd. Fondy Alexandrijské knihovny obsahovaly většinu tehdejší řecky psané literatury. Uvádí se, že v době největšího rozkvětu, za vlády Caesara, zde bylo uchováno až 700 000 papyrových svitků. V knihovně působili přední učenci tohoto období, jako například geograf Erastothenes, matematik Euklides, gramatik Apollonios nebo židovští učenci, kteří tu přeložili svá svatá písma do řečtiny. Alexandrijská knihovna fungovala až do poloviny 7. století n. l., kdy byla Alexandrie dobyta Araby.
Knižní kultura a knihovny v římské říši V římské říši se knižní kultura velmi rozšířila. Byly tu zakládány desítky velkých opisovačských dílen, v nichž vzdělaní otroci opisovali texty podle diktátu, a vznikaly zde také knižní obchody, kde bylo možné získat díla významných spisovatelů, básníků a vědců z různých států antického světa. Knihovny se v Římě začaly objevovat již ve 2. století př. n. l. Julius Caesar přišel jako první vládce s myšlenkou zřídit veřejnou knihovnu, avšak svůj plán již nestačil zrealizovat. Až 5 let po Caesarově smrti, v roce 39 před naším letopočtem, nechal Asinius Pollio vybudovat v chrámu Svobody na Aventinském pahorku první římskou veřejnou knihovnu, a uskutečnil tak Caesarovu myšlenku. Poté začali zakládat veřejné knihovny také další římští vládci, např. císař Augustus, Tiberius nebo Vespasianus. 13
Podoba antických knihoven Podobně jako ve starověkém Řecku se také římské knihovny nacházely v rozlehlých a nákladných stavbách z mramoru, které reprezentovaly římskou kulturu a také moc a bohatství římského státu. Budovy byly zvenčí i zevnitř zdobeny sochami a bustami nejvýznamnějších vědců, spisovatelů a dalších význačných osobností. Knihovny se stavěly tak, že jejich okna byla obrácena na východ, aby v čítárnách bylo v ranní době, kdy Římané nejvíce četli, dobré osvětlení. Knihovny byly budovány v blízkosti chrámů nebo přímo v nich, dále byly stavěny při lázních, v palácích a v domech bohatých lidí. Papyrové svitky či pergamenové kodexy, které se začaly objevovat od 4. století n. l., byly uloženy na regálech a byly rozděleny podle vědních oborů.
Středověké knihovny První středověké knihovny začaly vznikat zhruba v polovině 6. století n. l. při biskupstvích a klášterech. Tyto církevní, pro středověk charakteristické knihovny sloužily převážně kněžím. Zpočátku nevelké sbírky obsahující převážně náboženské, ručně psané texty se brzy staly úctyhodnými knihovnami. Klášterní knihovny obohacovaly své sbírky výměnou mezi kláštery nebo dary, například od šlechticů. Nejvýznamnějším zdrojem však byla tzv. skriptoria (písařské dílny), která byla zakládána při těchto knihovnách a v nichž mniši měli za úkol opisovat rukopisy. Pouze zřídka se knihy kupovaly. Středověké církevní knihovny můžeme rozdělit na pokladnicové, tedy takové, které byly převážně uchovávány spolu s ostatními drahocennými předměty klášterů, kostelů a církevních úřadů, a na studijní. Od 13. a 14. století začaly vznikat knihovny také při středověkých univerzitách. Nejvýznamnějšími z nich jsou například knihovny při univerzitách v Sorbonně, Oxfordu, Cambridgi, Vídni, Heidelbergu nebo v Krakově. Ve stejné době se o knihovny začínají zajímat také panovníci a příslušníci nejvyšší šlechty. Knihovna se tak stává, podobně jako umělecké sbírky, součástí jejich reprezentace.
Uspořádání středověkých knihoven V klášterech byly knihovny umísťovány vždy v místnostech v bezprostřední blízkosti chóru, nad sakristií nebo nad skriptoriem, většinou tedy v prvním patře, a to především kvůli bezpečnosti a ochraně před vlhkostí. Svazky byly na policích ukládány vodorovně, takže byla vidět přední deska. Tato skutečnost vedla později k tomu, že přední desky byly náležitě 14
zdobeny. Vzácné rukopisy byly často připoutávány k lavicím řetězy (libri catenati), aby je nebylo možné odnášet. Toto zabezpečení knih pochází z doby vrcholného nebo pozdního středověku, kdy klášterní knihovny sloužily zčásti také profesorům a studentům univerzit. Středověké knihovny jsou označovány jako tzv. knihovny pultové, které se vyskytovaly ve dvou základních typech: kodexy byly buď připoutány k lavicím podobným kostelním lavicím, nebo k regálům o 2 – 3 paprscích, kde byl pult upevněn k regálu ve výši dolní police. V prvním případě se studovalo vsedě, v druhém vestoje. Kromě studijní a prezenční knihovny mívaly knihovny zpravidla ještě depozitář výpůjčních knih nebo naopak uzavřený prostor, kde byly uchovávány obzvlášť cenné rukopisy a knihy.
Humanismus a renesance V této době se podstatně zvýšil význam knihy, knižního umění a sběratelství. Velký impuls ke sběratelství a budování knihoven dávají humanisté, především Francesco Petrarca, Caluccio Salutaci a další. K největšímu přelomu v knižní a zároveň i knihovnické oblasti však dochází v polovině 15. století s Gutenbergovým vynálezem knihtisku.
Johannes Gutenberg a jeho vynález Vynález knihtisku je jednou z významných historických událostí, jež stály na počátku novověku. Svým dlouhodobým významem se tak staví po bok takových událostí, jakou byl pádu Cařihradu či objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem. Vynálezce knihtisku byl Johannes Gutenberg (1397 - 1468), vyučený zlatník pocházející z Mohuče. Odtud však brzy odešel do nedalého Štrasburku, kde se již od roku 1438 zabýval pokusy s knihtiskem. Předchůdci knihtisku byla například razidla na vazbách, tisk na látku nebo tzv. deskotisky, které se začínají objevovat na konci 14. století. Pro vynález knihtisku bylo důležité několik základních principů. Jednak to byla samostatná existence liter, možnost jejich rozmetání a nového užití při sazbě. Dalšími základními úkoly pro realizaci tisku bylo vytvoření liteřiny (slitiny k odlévání písmen), vyvinutí tiskařské barvy a konstrukce tiskařského lisu včetně dalšího technického vybavení. Gutenberg všechny tyto úkoly úspěšně splnil, a v padesátých letech tak mohl vydat své nevýznamnější dílo, 42řádkovou bibli. Gutenbergův vynález se záhy začal šířit celou Evropou především díky jeho vyučencům, kteří se svými vědomostmi a schopnostmi odcházeli do světa. Vznikaly tiskařské dílny a tištěných děl velmi rychle přibývalo. Do českých zemí se tiskařské umění dostalo velmi brzy, první českou tištěnou knihou byla Kronika trojánská z roku 1468. 15
Vznik sálových knihoven V humanistické době se v knihovnách zpočátku ještě uplatňoval pultový systém, kde byly kodexy položeny vodorovně vedle sebe. Tato forma však byla velmi brzy opuštěna a knihy, výrazně a hojně rozmnožované po vynálezu knihtisku, začaly být ukládány do skříní a regálů postavených podél stěn a sloupů honosných sálů. Tyto knihovny jsou označovány jako knihovny sálového typu, který se plně rozvinul v 17. století. Jednou z nejznámějších knihoven tohoto typu je vatokánská knihovna, jež byla postavena v letech 1587 - 89. Knihy jsou zde uloženy v knihovních skříních při stěnách a kolem mohutných čtvercových sloupů. Charakteristická je bohatá štuková a malířská výzdoba, kterou je pokryta klenba stropu, stěn a sloupů a také dveře knihovních skříní. Sálové knihovny byly budovány a řešeny různým způsobem. Například v Anglii se můžeme často setkat s větším využitím prostoru i světla tím způsobem, že k meziokenním stěnám jsou regály stavěny kolmo, takže mezi regály jsou dobře osvětlené široké uličky, kde jsou v některých případech umístěny studijní stoly.
Veřejné knihovny Za předchůdce veřejných knihoven můžeme považovat různé čtenářské besedy, ale také soukromé půjčovny knih, které byly zřizovány zpravidla při knihkupectvích. První soukromou půjčovnu založil pravděpodobně Allan Ramsay v roce 1726 v Edinburghu. Koncem století byly tyto půjčovny téměř v každém městě západních zemí. Veřejné knihovny byly zakládány po polovině 19. století nejdříve ve Spojených státech amerických a poté i v dalších zemích. V českých zemích byl vznik veřejných knihoven spjat s obdobím Národního obrození v druhé polovině 19. století. K největšímu rozvoji veřejných knihoven došlo koncem 19. století.
Knihovny ve 20. století Ve 20. století již nebyly knihovny výjimkou. V hojném počtu byly zakládány knihovny školní, městské, univerzitní a díky dostupnosti a značnému rozšíření knih začaly vznikat také knihovny domácí. V dnešní době má téměř každá člověk ve svém bytě či domě svou knihovnu, kde shromažďuje své oblíbené tituly. Přestože je současná doba charakteristická moderními technologiemi neustálým vývojem nejrůznějších médií, kniha zůstává stále jednou ze základních kulturních hodnot.
16
Obr. 1 Zámecká knihovna v Českém Krumlově
Obr. 2 Královská univerzitní knihovna v Oxfordu
Obr. 3 Teologická knihovna Strahov
17
5. Hlavní rozdíly mezi veřejnou a domácí knihovnou První a největší rozdíl je především v rozměrech a množství knih a médiích v nich uložených. Dále knihovna veřejná, jak už napovídá samotný název, plní veřejnou službu a nabízí své služby veřejnosti. Oproti tomu domácí knihovna má svého majitele a slouží výhradně jeho potřebě. Veřejné knihovny nabízejí velké množství titulů a žánrů, aby uspokojily požadavky velkého počtu klientů. A na množství klientů, kteří přicházejí do veřejných knihoven, musí být daný prostor patřičně vybaven. Měl by tu být k dispozici přehledný orientační systém, možnost odpočinku, šatna, čítárna, recepce, wc, internet a mnoho dalších služeb, které by veřejná knihovna měla nabízet. Existují však samozřejmě rozdíly mezi veřejnými knihovnami, které se nacházejí ve městech, a knihovnami na vesnicích.
Domácí knihovna slouží jako přehledné odkladné místo pro knihy a předměty, které si pořídil majitel knihovny či člen domácnosti. Nevyskytuje se zde velké množství žánrů, ale většinou jen ty nejoblíbenější. Knihovna také plní úlohu pohledové dominanty a často bývá výrazným estetickým prvkem domácnosti.
18
5.1
Ukázky veřejných a domácích knihoven
Obr. 4 Školní knihovna
Obr. 5 Veřejná knihovna v CHAMBÉRY
(Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná hora)
Obr. 6 Interiérová knihovna Fast Anta
Obr. 7 Interiérová knihovna Largo
19
6. Ergonomie Ergonomie jee nauka o studii vztahu člověka s okolím, která zohledňuje zohled člověka v jeho různorodosti, znorodosti, jako je velikost těla, t váha, pohlaví, stáří, rasa apod.1 Ergonomie nám udává výškové, šířkové, kové, hloubkové, manipulační, manipula dosahové a jiné rozměry, ěry, které nám již předem upravují a zpřesňují ují základní požadavky. Ty by se měly ještě upřesnit přesnit po konzultacích s osobou, která daný prostor bude používat.
6.1
Základní rozměrové ěrové a dosahové parametry
Obr. 8 Dosahové vzdálenosti
1
BRUNECKÝ P., ŠVANCARA F. Interiér – člověk a nábytek. Brno: MZLU, 1995.
20
Obr. 9 Výškové rozložení úložných prostor
Obr. 10 Dosahové vzdálenosti a výškové rozložení úložných prostor
21
6.2
Rozměry ry vybraných ukládaných předmětů p
Obr. 11 Rozměry ry ukládaných předmětů předm
6.3
Zorné úhly viditelnosti
Obr. 12 Vertikální zorný úhel
Obr. 13 Horizontální orizontální zorný úhel
Obr. 14 Zorný úhel vsedě a ve stoje
Zorný úhel se uplatňuje uplatň při navrhování pozic ovládacích prvků, ů, kdy musíme ovládací prvky umísťovat na viditelná a přístupná p místa. Dobřee zvoleným místem daného dan prvku ulehčujeme orientaci v prostoru.
22
7. Knihovna v rámci bytu a domu Knihovna je součástí obytného prostoru. Jejím hlavním účelem je ukládání písemností a hledání informací, případně může sloužit jako provizorní pracoviště. Je důležité si náležitě promyslet její umístění a dodržet při tom několik základních pravidel, která zabezpečí následnou použitelnost bez vážnějších omezení v provozu domácnosti. Musíme si uvědomit, že každý byt má svoje komunikační cesty. Je to podobné jako u sítě dopravních komunikací, kde rozlišujeme hlavní komunikace, které jsou významnější a často používané, a cesty vedlejší využívané jen zřídka. Komunikační cesty se vyskytují nejen v rámci celého bytu, ale také v jednotlivých pokojích. Hlavní komunikační cesty by měly být vždy průchodné a dostatečně široké (min. šířka 80 cm). Vedlejší komunikační cesty by měly být široké minimálně 45 cm. Ke knihovně je dostačující vedlejší komunikační cesta. Ve výjimečných případech se může umístit také do dětských pokojů nebo na chodbu.
7.1
Funkční zóny bydlení
Obr. 15 Síťové rozložení funkčních zón bydlení
V rámci funkčních zón v bytě patří knihovna do denní společenské zóny. Případně se může umístit také do pokojů, hal, pracoven či na chodbu.
23
7.2
Nejvhodnější umístění knihovny
Nejvhodnější umístění knihovny v rámci bytu je: -
obývací pokoj
-
pracovna
-
jídelna
-
hala (předsíň)
Nejvhodnější umístění multimediální knihovny v rámci pokoje: -
na místě s nepřímým osvětlením
-
u vedlejší komunikační cesty
-
podél zdi
Při umístění do prostoru je složité zabezpečit knihovnu proti pádu.
24
8. Estetika Hlavními výtvarnými prostředky, které nejsou přímo závislé na ekonomických kritériích, avšak rozhodným způsobem ovlivňují míru estetické hodnoty, jsou především kompozice, proporce a barva.2
8.1
Kompozice Je to uspořádání vzájemných vztahů různých komponentů, například jednotlivé
stavební články a jejich formování v celku i detailu, dále opticky zřejmé struktury použitých materiálů, lineární členění plochy, barevné rozlišení, umístění aplikovaných součástek, případně dalších prvků. Kompozice sleduje optimální uspořádání velkých i malých celků z hlediska funkčních souvislostí, konstrukčních vazeb a estetického ztvárnění.3 8.2
Proporce Proporce je souběžně působící faktor kompozice. Při kompozici je důležité nejen to,
na kterém místě nebo v jakém prostředí jsou umístěny jednotlivé články komponovaného celku, ale také rozměrová úměrnost. Význam proporce pro estetickou hodnotu je tak podstatný, že se během celého historického vývoje umělecké tvorby hledají i teorie, podle kterých by bylo možno rozměrové vztahy vyjádřit číselným nebo modulovým řádem (teorie zlatého řezu).4
8.3
Barva Působení barev pro estetický účinek je velmi významné, neboť člověk vnímá barvu
mnohem dříve, než pochopí koncepci tvaru předmětu./neboť člověk si všimne barvy mnohem dřív než koncepce tvaru daného předmětu. Barva patří k nejúčinnějším nástrojům estetického ztvárnění, protože už sama o sobě vyvolává v člověku, který jí vnímá, různé pocity, ať už pozitivní, nebo negativní.5
2
HALABALA Jindřich: Výroba nábytku, tvorba a konstrukce, 1982, str. 68. Tamtéž, str. 68. 4 Tamtéž, str. 68. 5 Tamtéž, str. 70. 3
25
8.4
Vliv barev Barvy napomáhají vytvářet příjemnou atmosféru. Vhodnou kombinací barev můžeme
docílit přijatelného doladění, a tím dosáhnout zajímavého barevného sladění daného prostoru. Platí to však i naopak. Knihovna je součástí obytného prostoru a vytváří velký vizuální prvek, který by měl být sladěn s okolím. Nevhodně zvolenými barvami nebo jejich nesprávným použitím můžeme daný prostor zkazit. Barva ovlivňuje kromě prostoru také lidské pocity, psychiku a chování. Barvy dělíme na teplé a studené. Do teplých barev řadíme například růžovou, oranžovou, ale i okrovou. Mezi studené počítáme zelenou či modrou. Obecně platí, že teplé barvy jsou veselé, lehké a povzbudivé. Rozšiřují a oživují prostor a jsou vhodné do jídelen, pracoven, dětských pokojů, v menší míře do kuchyní. Studené barvy jsou považovány za pasivní, přitom jsou však čisté, svěží a jasné. Opticky rozšiřují daný prostor a ustupují do pozadí. Studené barvy jsou vhodné do pracoven, kuchyní nebo koupelen. Barvy by měly korespondovat s velikostí a charakterem místnosti. Než se pro některou kombinaci barev rozhodneme, musíme mít ujasněné a vyřešené osvětlení daného prostoru. Díky němu totiž barvy mění charakter a intenzitu, a proto záleží na tom, jak se nasvítí. Například zelená barva přechází při teplém osvětlení do žluta, při studeném do modra.
26
9.
Světlo a osvětlení Vhodné osvětlení je vedle účelně využitého prostoru jedním z prvků dobře zařízeného prostoru. Vždy se snažíme o co nejpraktičtější kombinaci přirozeného a umělého světla. Zatímco ve světlém prostoru se bez osvětlení často neobejdeme jenom večer, v tmavých místnostech je nutno přisvěcovat i ve dne. V dobře osvětlené místnosti je všechno přehledné, intenzita světla v jednotlivých částech odpovídá účelu, světlo neoslňuje a prostor je dostatečně osvětlen. Osvětlení místnosti musí splňovat parametry dané příslušnými technickými normami.6
9.1
Světelnětechnické požadavky
Tab. 1 Světelnětechnické požadavky
Velmi nízké nároky
30 – 60 lx
Krátkodobý pobyt, jednoduchá orientace
Nízké nároky
60 – 120 lx
Celkové orientační osvětlení
Běžné nároky
120 – 150 lx
Vysoké nároky
250 – 500 lx
Orientační osvětlení příslušenství bytu Osvětlení pracovních prostor bez dalšího místního osvětlení Osvětlení místa pro činnosti zrakově velmi náročné
Velmi vysoké nároky 600 – 1000 lx
Vedlejší místnosti, domovní komunikace, garáže Šatny bez prostoru na oblékání, WC, v obytných místnostech nutno doplnit místním osvětlením Koupelny, šatny, předsíně, komunikační prostory, haly Obývací pokoj, pracovna, kuchyně, činnosti zrakově náročné Čtení, psaní, ruční práce
Intenzita osvětlení je uvedena v luxech /lx/ Zamračený zimní den: 3 000 lx Denní světlo v naší zeměpisné šířce: 5 000 lx
9. 1.1 Centrální osvětlení Centrální osvětlení sloužící k orientaci v místnosti zajišťuje ve většině případů stropní světlo. Nemělo by být příliš nízko, aby nevadilo při pohybu po místnosti. Rozptýlené světlo musí dopadat seshora, a to s dostatečnou intenzitou. Hlavním cílem centrálního osvětlení je
6
Norma ČSN 12664 – 1, Světlo a osvětlení – Osvětlení pracovních prostorů
27
osvětlit místnost, a to především její komunikační zóny. Centrální osvětlení by mělo být snadno ovladatelné ze všech přístupových míst. 9.1.2 Osvětlení pracovních ploch Velice důležité je osvětlení zejména v pracovnách a místech určených ke čtení, psaní anebo podobným, zrakově náročným činnostem. Patří sem světelné rampy, bodová světla, ale především přenosné lampy. Ty šíří světlo, které neunavuje oči, nezkresluje barvy, rovnoměrně osvětluje pracovní plochu a dovoluje bezpečné čtení bez zdravotních následků.
9.1.3 Dekorační osvětlení Speciální druh osvětlení, které slouží k vizuálnímu zdůraznění určitého předmětu. Můžeme se s ním setkat v galeriích, muzeích, ale také doma například při osvětlení obrazu, knihovny nebo dekoračního předmětu. Jedná se většinou o bodová nebo diodová světla, která jsou nasměrována na osvětlovaný předmět. Osvětlení musí daný předmět dostatečně osvětlovat a nezkreslovat. Dále by osvětlení nemělo být příliš intenzivní, aby nedocházelo k poškození uložených předmětů. V knihovnách se doporučuje použít takzvané studené osvětlení, kdy se při svícení uvolňuje co nejméně tepelné energie. Tomuto požadavku vyhovují nejvíce diodová světla.
28
10. Bezpečnost Knihovna může být při nesprávném zabezpečení a dodržování všech zásad velice nebezpečná a může způsobit vážná zranění. Ve většině případů je to dáno především jejími rozměry. Knihovny bývají často úzké a vysoké, čímž se posouvá jejich těžiště nahoru a zmenšuje se jejich stabilita. Dalšími prvky v bezpečnosti jsou použité materiály, konstrukce a použité kování. CE – Označení CE na výrobcích vyjadřuje, že tento výrobek splňuje technické požadavky stanovené ve všech právních předpisech, které se na něj vztahují a které toto označení stanovují nebo umožňují. Dále tato značka dokládá, že byl při posouzení jeho shody dodržen stanovený postup a že byl vyroben v souladu se správnou technickou praxí z hlediska zásad bezpečnosti platných v Evropské unii. 10.1Obecné legislativní požadavky na bezpečnost výrobků
10.1.1 Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky Povinnosti výrobců, dovozců a distributorů při uvádění výrobků na trh: 1) Výrobce a dovozce je povinen uvádět na trh jen bezpečné výrobky. 2) Bezpečným výrobkem je výrobek, který za běžných podmínek nepředstavuje po dobu své obvyklé použitelnosti žádné nebo minimální nebezpečí při jeho užívání. 3) Při posuzování bezpečnosti výrobku se sledují: a) vlastnosti výrobku, jeho životnost, složení, balení a návod pro jeho montáž a uvedení do provozu, dále jeho užití, údržba a likvidace, které musí být uvedeny v českém jazyce. b) vlivy výrobků na další produkty, pokud lze předpokládat jejich vzájemné užívání. c) kategorie uživatelů, kteří mohou být vážně ohroženi při užívání výrobku, především děti. 4) Povinnost dbát o uvádění bezpečných výrobků na trh má rovněž distributor. 5) Výrobce, dovozce nebo distributor je dále povinen poskytovat uživatelům informace, které jim umožní posoudit nebezpečí spojené s užíváním výrobku, které by mohlo ohrozit oprávněný zájem.
29
10.1.2 Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků Za bezpečný výrobek se považuje produkt splňující požadavky zvláštního právního předpisu a mezinárodních smluv, kterými je ČR vázána. Pokud takový předpis na výrobek neexistuje, musí výrobek splňovat požadavky českých technických norem nebo odpovídat stavu vědeckých a technických poznatků známých v době uvádění na trh. Nebezpečným výrobkem je každý produkt nesplňující výše uvedené požadavky. 10.1.3 Zákon č. 209/2000 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku Odpovídá-li za škodu více výrobců, odpovídají za ni společně a nerozdílně. Výrobce se odpovědnosti zcela nebo částečně zprostí, jestliže prokáže, že vznik škody způsobil svým jednáním nebo opomenutím poškozený nebo osoba, za kterou je poškozený odpovědný. 10.1.2 Zdravotní a hygienické aspekty nábytku definované konstrukcí (materiály) Použité materiály by měly splňovat požadavky z hlediska několika aspektů: -
splnění
hygienických požadavků
(čistitelnost,
zdravotní nezávadnost,
prodyšnost u čalouněného materiálu) -
splnění legislativních požadavků, které jsou dány normami (např. obsah formaldehydu, VOC látky)
-
10.3
splnění ergonomických požadavků (rozměry výrobků)
Zabezpečení knihovny proti pádu Jde o velice důležité zabezpečení knihovny, které může v některých případech
zachránit i život. Nejúčinnější je zakotvení knihovny ke stěně, čímž se zabrání případnému pádu. K připevnění se používá: •
Drát s očky a háčky – starý způsob zabezpečení proti pádu; používal se ocelový drát, který se jednou stranou připevnil do zdi a druhý konec se přichytil na půdu skříně.
•
Textilní pás – jde o textilní popruh šířky 1,5 – 3 cm, který se připevní na zeď a druhý konec na skříň, resp. na půdu skříně.
30
•
Plech – jde o plech o tloušťce 0,5 – 1,5 mm a délce 15 – 20 cm, na koncích plechu jsou otvory sloužící k přidělání pomocí šroubů, vrutů nebo hřebíků.
•
Kování o profilované úhelníky: profilovaný plech do tvaru L (viz obr. 16) o nastavitelné kování: uchycování kování s utahovacími šrouby a protiplechem; tvarovaný protiplech se připevní do zdi do určené výšky a kování připevněné ve skříni se následně pomocí šroubu přitáhne ke zdi (viz obr. 17)
U závěsné knihovny je zabezpečení proti pádu zajištěno samotnou konstrukcí knihovny, kde jsou hlavní nosné prvky pevně připevněny k nosné zdi.
Obr. 16 Montážní nákres upevňování knihovny ke zdi pomocí profilovaného L úhelníku
31
Obr. 17 Nákresy upevňování pomocí závěsného kování
10.4
Zabezpečení proti přetížení polic Knihovny slouží k ukládání knih a jiných předmětů, které mohou ve velkém množství
dosahovat velké hmotnosti a tudíž velkého zatížení na nosné prvky. Aby se předešlo přetížení a možnému poškození knihovny či ohrožení zdraví uživatele, je nutné knihovny konstrukčně zabezpečit tak, aby k přetížení nedošlo. Přetížení může způsobit průhyb a následně může dojít například k vypadnutí posuvných skleněných dveří, vytrhnutí nosného prvku nebo omezení funkcí knihovny.
Zabezpečení proti zatížení: -
policový systém nosných prvků v modulu 50 – 75 cm (omezená délka police nedovolí přetížení při plném zaplnění)
-
dělící nosné příčky (dělí polici na segmenty a zároveň zabraňují průhybu polic)
32
10.5
Zabezpečení knihovny proti vypadnutí předmětů Předměty, které jsou do knihovny ukládány většinou volně bez jakéhokoli zajištění,
mohou při nevhodné manipulaci vypadnout a rozbít se, případně někoho zranit. Nejedná se však jen o samotné předměty, které mohou vypadnout, v horších případech může nesprávnou manipulací dojít až k vypadnutí celé nezajištěné police.
Zabezpečení proti vypadnutí předmětů:
-
police s bezpečnostní hranou (přední hrana police je zesílena a tvoří vystouplou překážku, která zabraňuje vypadnutí)
-
zabezpečující kování (jde o tzv. zábradlíčko, police je opatřena hrazením, které zabrání vypadnutí)
-
pevné police
-
bezpečnostní nosné prvky (nosné prvky, které zabezpečují polici proti vypadnutí)
33
11.
Používané materiály Zhodnotit, zda materiál použitý na výrobku je bez bezpečnostních rizik, je pro laika
velice obtížné a většinou se musí spolehnout na informace od prodejce. Zákazník by si proto měl také ověřit, zda je daný výrobek opatřen značkou CE.
11.1
Materiály
Korpus •
Masiv
•
Aglomerované materiály (DTD, DVD, LTD, LVD, PDP ...)
•
Kovy (profilované plechy, hliník, dural ...)
•
Plasty
•
Kompozitní materiály
Police •
Masiv
•
Aglomerované materiály (DTD, DVD, LTD, LVD, PDP ...)
•
Kovy (profilované plechy, hliník, dural ...)
•
Sklo (tvrzené bezpečnostní sklo)
•
Plasty
•
Kompozitní materiály
Dvířka •
Masiv
•
Aglomerované materiály (DTD, DVD, LTD, LVD, PDP ...)
•
Kovy (profilované plechy, hliník, dural ...)
•
Sklo (tvrzené bezpečnostní sklo)
•
Plasty
•
Kompozitní materiály
34
12. Konstrukce Konstrukce knihoven může být rozebíratelná nebo nerozebíratelná. Rozebíratelná konstrukce U rozebíratelné konstrukce jsou použity rozebíratelné spoje, které nám umožňují knihovnu rozebrat a opětovně složit. Tento typ je výhodný při nákupu a převozu, kdy si koupíme demontovanou knihovnu v krabici a doma si ji smontujeme. Tento typ výrobků je levnější a nemáme u něj problém s převozem. Naopak nevýhodou je potřeba průběžné kontroly spojů a jejich dotahování. Nerozebíratelná konstrukce Korpus této konstrukce je pevný. Součástí konstrukce jsou většinou pevná záda, která zvyšují stabilitu, a spojovací prostředky a kování nejsou viditelné. Nevýhodou této konstrukce je její velikost, která ztěžuje manipulaci a zároveň zvyšuje náklady. Druhy spojů: Rohové spoje nerozebíratelné: - kolíky, lamely, vložené pero, ozuby, domino systém, … Rohové spoje rozebíratelné: - spojovací šroub a excentrické spojky, spojovací šroub s příčnou válcovou maticí, excentrické minispojky, spojovací šrouby (confirmat), …
Plošné spoje nerozebíratelné: - kolíky, lamely, vložené pero, svlak, … Plošné spoje rozebíratelné: - spojovací šroub a excentrické spojky, spojovací šroub s příčnou válcovou maticí, excentrické minispojky, spojovací šrouby (confirmat), …
Spojení rohu rámů: - na tupo, spojeno vlnovcem, přeplátování, rozpor a čep, čep a dlab s pérem, spojení na vložené pero, …
35
13. Kování Kování u knihoven ovlivňuje jejich funkčnost, spolehlivost, vzhled a bezpečnost. Druhy kování: •
nosné kování (podpěrky, nosiče, konzole a jiné nosiče polic)
•
kotvící kování (slouží k zabezpečení knihovny proti převrácení)
•
kování na otvírání dvířek (závěsy, kování na posuvné dveře, rolety, žaluzie, sklopné kování, ...)
•
pojezdy na zásuvky
•
doplňkové kování (úchytky, bezpečnostní doplňky)
13.1
Nosné kování polic
Základní parametry polic: Podle ČSN 91 0227 se police nesmí prohýbat více, než je 1/250 rozpětí police. To znamená, že metrová police se může prohnout max. o 4 mm. A pokud je pod policí umístěna zásuvka nebo dveře, police se nesmí prohýbat více, než je 1/300 délky. Metrová police se tedy v takovém případě může prohnout max. o 3,3 mm.
13.1.1
3 základní skupiny zatížení
1.
Skupina zatížení:
50 kg/m2
(sklenice, spodní prádlo, …)
2.
Skupina zatížení:
85 kg/m2
(ručníky, části oděvů, …)
3.
Skupina zatížení:
110 kg/m2
(ložní prádlo, knihy, …)
36
13.1.2
Druhy nosného kování dle skupiny zatížení
Pro první skupinu zatížení je vhodné použít: - podpěrky do průměru dříku 3 mm, plastové podpěrky, …
Pro druhou skupinu zatížení je vhodné použít: - podpěrky na Systém 32, podpěrky s průměrem dříku větším než 3 mm, …
Pro třetí skupinu zatížení je vhodné použít: - konzole, nosné lišty, … 13.2
Druhy polic
Dle materiálu: -
dřevěné (spárovka)
-
dřevotřískové a dřevovláknité materiály
-
překližované materiály
-
skleněné (bezpečnostní skla)
-
kovové
-
plastové
-
speciální: např. voštinové desky
Dle nosného prvku: •
U masivních polic se používají lišty našroubované nebo uložené v zubových svislých lištách.
•
U polic z dřevotřískových desek či laťovek se používají tvarované podpěrky nebo kolíky.
•
Systém 32, což jsou svislé řady vrtaných otvorů vzdálených od sebe 32 mm.
•
Nosičem u skleněných polic jsou speciálně upravené podpěry, které konstrukcí či druhem materiálu zabrání sklouznutí police.
•
Nosný prvek přestavitelný pomocí tenkých kovových profilovaných tyčí nebo drátěných lanek.
37
14. Způsoby ukládání Knihovna je určena k přehlednému ukládání různých druhů knih, časopisů, alb a v dnešní době i CD, DVD a dalších věcí. Každý ukládaný předmět má určité své specifické požadavky, které by se měly dodržovat. Správné uložení a zařazení na správné místo nejen šetří čas při vyhledávání, ale zároveň je šetrné k předmětu samotnému. Naopak při nesprávném ukládání a řazení se daná knihovna stává nepřehlednou a nesprávným uložením se mohou dané předměty dokonce poškodit. 14.1
Zásady ukládání
Knihy – ukládají se na vybrané místo hřbetem knihy do místnosti. Kniha by měla stát, pokud to rozměry knihy a velikost úložného místa dovolují. Při uložení na plochu (na ležato) by se na sebe mělo dávat maximálně pět knížek. Při větším zatížení by mohlo dojít k poškození vazby u spodních knih. Pro snadnější orientaci v knihovně by se měly knížky řadit podle určitého systému. Nejčastěji se používá řazení dle abecedy (autor, název knihy) nebo podle žánru, případně dle obliby majitele. Speciálním druhem řazení v domácnosti se stává označování knih a následného vyhledávání pomocí čárových kódů. Časopisy – ukládají se na vymezené místo na sebe do komínku. Nedoporučuje se ukládání na stojato z důvodů malé stability a kvůli možnému poškození. U časopisů s lepenou vazbou a počtem stránek převyšující 200 je možné ukládání na stojato. Noviny – v domácím prostředí se celé noviny dlouhodobě neukládají. Většinou se uchovávají jen určité výstřižky a noviny se po určité době ekologicky zlikvidují. Ukládají se na sebe do komínku podle druhu a data vydání. Bývají složené na rozměr A3 nebo A4. Podobně jako časopisy se mohou vkládat do pořadačů. Pořadače – jsou to jenom tzv. obaly na jiné tiskoviny a dokumenty. V domácí knihovně se využívají k uložení časopisů, novin, dokumentů. Chrání a třídí vložené písemnosti. Každý pořadač by měl být označen a měl by v něm být uchováván pouze jeden druh dokumentů. Alba – je to druh knihy a pořadače s pevnými deskami. Uvnitř jsou vkládací listy na fotografie, známky, mince, CD a další předměty. Způsob ukládání a řazení je stejný jako u knih a pořadačů. Gramofonové desky (SP, EP, LP) – desky se ukládají v obalu chránícím gramofonovou desku před poškozením. Desky se mohou pokládat na sebe do komínku či mohou být řazeny na stojato do řady. Pro lepší vyhledávání je však vhodnější skladování nastojato do řady. 38
Magnetické pásky – ukládají se vždy v obalu (ochrana před poškozením a prachem). Jsou řazeny v řadě za sebou označovacím štítkem do místnosti. CD, DVD (dále jen médium) – Médium by se mělo ukládat v obalu, které chrání před poškozením. Jsou k dostání různé druhy obalů od papírových přes plechové po exkluzivní dřevěné. Média jsou řazena v řadě za sebou označením do místnosti. Na trhu jsou k dostání různé druhy pořadačů určených k ukládání médií. Mohou se ukládat jak na otevřenou polici do pořadačů, tak do uzavřených zásuvek. 14.2
Všeobecné podmínky Veškeré předměty uložené v domácí knihovně jsou choulostivé na vlhkost, ostré
osvětlení, prašnost, teplotu a jiné nežádoucí vlivy. Z těchto důvodů je zapotřebí pečlivě vybírat místo pro knihovnu a vyvarovat se již předem škodlivých činitelů. Vlhkost: Knihovna by se neměla nacházet v místnosti, kde je vysoká vlhkost nebo kde vlhkost prudce stoupá a klesá. Mezi taková místa patří například předsíň, kuchyň nebo koupelna. Osvětlení: Ostré světlo poškozuje věci v knihovně a má za následek rychlejší stárnutí datových médií a v některých případech dokonce ztráty dat. Z tohoto důvodu by knihovna neměla být umístěna přímo naproti oknu či proskleným dveřím. Prach: Mikroskopické částečky nečistot poškozují a ničí uložené předměty. Velice náchylné na prach jsou magnetické pásky, gramofonové desky a média. Knihovna by neměla být umístěna v prašném prostředí či v místech, kde se víří prach, jako například na chodbách nebo v dílnách. Proti prachu lze předměty chránit tak, že si pořídíme uzavřenou knihovnu, která je/bude zakrytá dvířky, žaluzií nebo jiným způsobem. Teplota: Nežádoucí vliv na ukládané předměty má zejména vysoká teplota nebo její nárazové změny. Zvýšená teplota napomáhá k rychlejšímu stárnutí ukládaných předmětů. U domácích knihoven se doporučuje teplota prostředí 18 – 22°C.
39
15. Úložné systémy Knihovna slouží k ukládání a řazení předmětů do přehledného uspořádání. Druhy systémů: •
systém polic
•
systém pořadačů
•
systém zásuvek
•
kombinace systémů
Základním systémem, který se používá, je soustava polic, na které se rovnají předměty. Dalším způsobem uspořádání jsou pořadače, kde každý předmět má své místo, které je od ostatních předmětů odděleno. Využívá se například na ukládání videokazet, CD nebo různých dokumentů. Dále se používá zásuvkový systém, kdy jsou předměty vkládány do zásuvek, které mohou být upraveny speciálně na daný ukládaný předmět. Kombinací základních systémů získáme různé ukládací prostory.
Obr. 18 – 20 Druhy úložných systémů
40
16. Druhy nosného kování Nosné kování slouží především k upevnění či umístění polic do námi určené polohy. Nejznámější jsou podpěrné elementy, na které se umísťuje volná police takzvané podpěrky. Nosné kování dělíme na přestavitelné a pevné. Přestavitelnost police znamená možnost upravit výšku či umístění police. Naopak u nepřestavitelných nosičů je výška a umístění dáno a nelze je jednoduše změnit. Princip přestavitelného kování je v řadě za sebou umístěných otvorů či profilové lišty s otvory, do kterých umísťujeme nosné prvky. Výběrem určitých otvorů určujeme pozici police. Naopak nepřestavitelné nosné prvky jsou pevně přidělány do určité pozice. 16.1
Přestavitelné nosné kování:
-
nosné přestavitelné lišty
-
podpěrky polic (mnoho druhů)
-
zápustné nosiče polic
-
podpěrka skleněných polic
-
nosiče skleněných polic
-
lišty s konzolkami
-
plechové profily na konzole
16.2
Pevné nosné kování:
•
nosné konzole
•
svěrné nosiče polic
•
skryté nosiče na police
41
16.3
Udávání zatížení nosného kování
Jde o velice důležitou informaci, která nám určuje, jaké nosné vlastnosti má daný prvek, a podle toho se rozhodneme, jaký nosný prvek použijeme. Údaje o užitném zatížení jsou publikovány v katalozích výrobce či distributora. Užitné zatížení se udává v Nm, N a Kg. Firmy zabývající se výrobou a prodeje nosného kování:
16.3.1
o
Hettich
o
Häfele
o
Blum
Nosné lišty s přestavitelnými konzolkami
Lišta pro podpěrky polic Vari Alu 11 x 6 mm s roztečí otvorů 25 mm nosnost: 80 kg (na 4 ks konzolek)
Obr. 21 Nosná lišta s přestavitelnými konzolkami
16.3.2
Nosné profily na konzole
Nosný profil na nosné konzole Systém ELEMENT Nosnost konzol: dle typu od 30 kg až 75 kg
Obr. 22 Nosný systém ELEMENT
42
16.3.3 1.
Nosné podpěrky polic: Podpěrka polic s pojistným kolíkem nosnost: 80 kg (na 4 ks podpěrek)
2.
Podpěrka polic o průměru 5 x 24 mm nosnost: 60 kg (na 4 ks podpěrek)
3.
Podpěrka polic s osazením nosnost: 60 kg (na 4 ks podpěrek)
4.
Podpěrka polic oboustranná o průměru 5 mm a s osazením nosnost: 80 kg (na 4 ks podpěrek)
5.
Podpěrka skleněných polic
nosnost: 60 kg (na 4 ks podpěrek)
6.
Podpěrka polic s ploškou a čepem
nosnost: 80 kg (na 4 ks podpěrek)
43
7.
Podpěrka s ocelovým kolíkem a plastovou opěrnou částí
nosnost: 60 kg (na 4 ks podpěrek)
8.
Podpěrka polic s jistícím kolíkem
nosnost: 80 kg (na 4 ks podpěrek)
9.
Zapuštěný nosič polic s pojistkou
a) kolík pro zápustný nosič k přišroubování o průměru 3 mm b) kolík pro zápustný nosič k přišroubování o průměru 5 mm c) kolík pro zápustný nosič k nasunutí nosnost: 80 kg (na 4 ks podpěrek)
Obr. 23 Montáž police se zápustným nosičem
44
17. Rozbor trhu Domácí knihovna je segment, který je na našem trhu hojně zastoupen. Na trhu s nábytkem je mnoho výrobců zabývajících se zakázkovou výrobou, kde si zákazník nechá vyrobit na zakázku produkt přesně dle svých představ a do určeného prostoru. Dále se na trhu s nábytkem nacházejí výrobci, kteří mají svůj výrobní program zahrnující knihovny a domácí pracovny. Další kategorii tvoří prodejci nábytku, kteří ve své nabídce mají knihovny, police, pořadače a jiné prvky.
17.1 IKEA http://www.ikea.com/cz/cs/ Švédská nábytkářská firma zaměřující se na výrobu a prodej levného nábytku a bytových doplňků. Hlavním cílem firmy je nabídnout zákazníkovi moderní nábytek s moderním designem za přijatelnou cenu. Specifikem je možnost prohlédnout si již vytvořené interiéry plně vybavené a obsahující doplňky. Veškerý nábytkový sortiment se prodává v rozložené formě v krabicích.
Obr. 36 Úložný systém knihovna BILLY
Obr. 37 Policový systém NORREBO
45
17.2 UP závody http://www.upzavody.cz/ V období 1920-1948 patřily Spojené uměleckoprůmyslové závody k největším a nejvýznamnějším výrobcům nábytku v tehdejším Československu. Jako první začaly vyrábět nábytek průmyslově a dokázaly přizpůsobit design svých produktů módním trendům i dobovým požadavkům v souladu se světovým vývojem. V roce 2007 se konal návrat této slavné nábytkářské firmy pod vedením designéra Maxima Velčovského. Na přehlídce Designblok 2007 předvedly UP závody svoji novou sérii solitérů, jež se v roce 2008 představily na mezinárodní scéně.
Obr. 38 Úložný systém COMENIUS od Jiřího Pelcla
Obr. 39 Úložný systém FABRIKA od Maxima Velčovského
46
17.3 abConcept – GENERAL EKO s.r.o. http://www.abconcept.cz/
Firma zabývající se dodáváním moderního nábytku. Spolupracuje s předními českými a evropskými přímými dodavateli nábytku, jehož kupní cena se pohybuje ve střední a vyšší cenové kategorii. Také poskytuje služby v oblasti realizace interiérů na klíč.
Obr. 40 Police Mobis IV.
Obr. 41 Knihovna Link
47
17.4 VOPA http://www.vopa-shop.cz/ Zástupce internetových obchodů s nábytkem. Firma VOPA se zabývá prodejem zboží přes internet. Nabízí velký sortiment zboží, které převážně dováží ze zahraničí. V nabídce má nejen nábytek, ale zabývá se také prodejem nářadí, sportovních potřeb nebo kosmetiky. V sekci nábytku si zákazník může vybrat a následně koupit různé produkty od kuchyně až po bytové doplňky. Cena knihovny SCOTT (obr. 39) s DPH je 2 250 Kč.
Obr. 42 Knihovna SCOTT
17.5
Obr. 43 Knihovna Elippe
Trendy Každá doba přináší určitý druh designu, který je pro danou dobu specifický. Tyto
trendy se postupem času mění a to díky pokroku a vzniku nových materiálu a technologií. Současné trendy v nábytku směřují k jednoduchosti a k používání nejmodernějších technologií a materiálů. V poslední době hraje významnou roli také snaha o návrat k přírodě a ekologickému stylu života. Hlavní směr v nábytkářství směřuje k minimalismu. Ohledně povrchové úpravy se lidé vracejí k vysokému lesku, pestrým barvám a k přírodním materiálům.
48
18. Výpočet nosnosti polic Pro správné a bezpečné využití polic bylo důležité zjistit jejich nosnost. Pro zjištění nosnosti základních prvků bylo důležité zjištění překročení průhybu dle normy ČSN 91 0227. Průhyb police v rozmezí 1/250 rozpětí police. Maximální prohnutí u police 1m je 4 mm. Maximální zatížení pro police na knížky se udává hodnota 1100 N/m2. Pro výpočet použijeme vzorec na výpočet maximálního okamžitého průhybu Wmax. Wmax = maximální prohnutí E = modul pružnosti, l = délka police, b = šířka police, h = tloušťka police Použité vzorečky7: Maximální počáteční průhyb police :
. . ..
[mm]
[mm4]
Moment setrvačnosti v průřezu:
Délkové zatížení:
..
[N.m-1]
Konečný maximální průhyb dílců: Pro danou délku:
. . [mm]
Na délku 1 m:
!&#$%
'''.
[mm.m-1]
Obr. 44 Police podepřená ze dvou stran
7
JOŠČÁK, P. Pevnostné navrhovanie nábytku- příklady, Zvolen : Technická univerzita, 1999.
49
18.1
Výpočet maximálního prohnutí u zvolených materiálů
Vstupní hodnoty: Šířka police
b = 350 mm
Délka police
l = 650 mm
Tloušťka police
h = 18 a 22 mm
Plošné zatížení
qA = 1100 N.m2
Deformační koeficient
kdef = 1,0 Limitní hodnota průhybu ( * ) 4 mm
Modul pružnosti E dle druhu materiálů8
Plošný materiál
Tloušťka (mm)
Modul pružnosti (MPa)
DTD
18/22
2500/2000
MDF
18/22
2500/2000
OSB deska
18/22
3000/2500
BIO deska
18/22
2800
Laťovka
20
2500
Překližka
15
2000
Voštinová deska
28
3000
Tab. 2 Modul pružnosti E dle druhu materiálu a tloušťky
Pro výpočet jsem zvolil maximální plošné zatížení polic 1100N.m2, při použití deformačního koeficientu 1, který náleží pro dlouhodobé zatížení police.
8
Hodnoty modulu pružnosti byly převzaty z JOŠČÁK, P. Pevnost navrhovanie nábytku, Zvolen : Technická univerzita, 1999, s. 178-181, Technické listy materiálu od společnosti EGER.
50
18.1.1
Postup výpočtu - OSB deska
h ≤ 20 mm
E = 3000 MPa
h = 21 – 40 mm
E = 2500 MPa
tloušťka desky 18 mm
Moment setrvačnosti v průřezu:
+
, .-. /0
1./ .
170100 55
/0
Délkové zatížení:
. . 67 . 8 1100.0,35 385 =. 5/ 0,385 =. 55/
Maximální počáteční průhyb police :
. . ..
.1, .>1 . 111./?1/11
1,75 55
Konečný maximální průhyb dílců:
. . 1,75.@ A B C, D ##
!&#$%
'''.
Podmínka spolehlivosti:
'''.C,D ED'
D, C ##
!&#$% F !&#
51
5,3 F 4
podmínka není splněna
tloušťka desky 22 mm
Moment setrvačnosti v průřezu:
+
, .-. /0
1.00.
310566 55
/0
Délkové zatížení:
. . 67 . 8 1100.0,35 385 =. 5/ 0,385 =. 55/
Maximální počáteční průhyb police :
. . ..
.1, .>1 .011. /1>>
1,15 55
Konečný maximální průhyb dílců:
. . 1,15.@ A B H, C ##
!&#$%
'''.
Podmínka spolehlivosti:
'''.C,D ED'
C, D ##
!&#$% F !&#
52
3,5 F 4
podmínka splněna
18.1.7
Výsledky
18.1.8
Konečný maximální průhyb pro různé délky police
Materiál
Tloušťtka [mm] Délka police 500
DTD
[mm]
550
600
650
700
750
800
18
2,94
3,9
5
6,4
8
9,92
12
22
2
2,67
3,46
4,43
5,5
6,8
8,25
18
2,94
3,9
5
6,4
8
9,92
12
22
2
2,67
3,46
4,43
5,5
6,8
8,25
18
2,44
3,25
4,28
5,3
6,57
8,3
10,05
22
1,6
2,85
2,76
3,5
4,28
5,44
6,6
Bio deska 18
2,6
3,49
4,33
5,78
7,14
8,8
12
22
1,6
2,14
2,76
3,5
4,28
5,44
6,6
Laťovka
20
2,14
2,85
3,51
4,7
5,88
7,22
8,75
Překližka
15
6,36
8,36
8,8
13,8
14,76
17,06
20,75
Voština
28
0,64
0,85
1,1
1,41
1,77
2,18
2,65
MDF
OSB
Podmínka spolehlivosti splněna / Podmínka spolehlivosti nesplněna Tab. 3 Konečný maximální průhyb dílců Wrmax pro různé délky police
Z výsledků výpočtů vyplívá, že nejlepší materiál pro police je voštinová deska s nejmenším konečným průhybem. Výsledky nám ukázali, že při tloušťce desky 18mm může být police maximálně dlouhá 550mm.
53
19. Vlastní návrh knihovny 19.1
Vize Domácí knihovna je jak odkládacím místem, tak zároveň estetickou dominantou
daného prostoru, a proto by měla takzvaně oku lahodit. Člověk by se na ni neměl koukat jen jako na odkládací plochu, ale také jako na estetický prvek, který v prostoru nepřekáží, ale naopak ho doplňuje. Knihovna by měla odpovídat požadavkům a specifickým potřebám uživatele či uživatelů, kteří ji budou používat. Při navrhování jsem vycházel z hledisek jednoduché konstrukce spolu s dostatečnou nosností a funkčností knihovny. Knihovnu jsem řešil jako stavebnici, kterou si nový majitel sám doma postaví. Při vymýšlení, jak by měla knihovna vypadat, jsem vycházel z principu roubených staveb, kdy se trámy postupně skládají na sebe, až vznikne stěna. V mém případě jsem místo trámu použil plošný materiál, který rovněž postupně skládám na sebe. 19.2
První návrhy
Obr. 45 První návrhy knihovny
54
19.3
Konstrukce Základními požadavky při návrhu konstrukčního řešení byla dostatečná nosnost,
bezpečnost a funkčnost.
19.3.1
Konstrukční řešení knihovny
Knihovna se skládá z korpusu, polic a orámování. Korpus knihovny je vyroben z plošných materiálů, u navrhované knihovny jsem zvolil dýhovanou MDF tloušťky 24 mm. Spojení jednotlivých částí korpusu je provedeno pomocí spojovací lišty a excentrického spojovacího kování Rastex 15. Spojení korpusu a orámování je pomocí kolíkového spoje a excentrického spojovacího kování Rastex 15. Police jsou vloženy na boky knihovny a jsou zajištěny proti pohybu několika způsoby. Druh zajištění záleží na druhu materiálu zvolených polic a na výši bezpečnosti. U polic z voštinové desky tl.28mm jsem použil kování EVERFIX s nutností použít tzv. chemického vyplnění voštinové desky. Chemické vyplnění znamená, že se místo pro kování nejdříve zaplní speciální polyuretanovým tmelem, který dané místo vyplní a může se umístit kování. Při použití dýhované MDF tloušťky 22 mm, se police zajistí pomocí kování EVERFIX. Pro zachování čistoty knihovny jsou zvolené takové druhy spojení, aby daný spojovací prostředek byl nenápadný a nerušil vzhled. Proto je spojovací kování Rastex 15 umístěno do hrany boků, nikoliv do plochy. Z tohoto důvodu musí být minimální tloušťka boků knihovny 24 mm a opatřen bukovým nákližkem, do kterého je umístěno spojovací kování. Bukový nákližek zabezpečí pevnost spoje. Korpus knihovny se skládá z bočních a zadních dílů, které jsou spojeny pomocí spojovací lišty. Ta je u bočních dílů zafrézovaná do zadní hrany a spojena pomocí excentrického kování a kovových čepů, u zadních dílů je zafrézovaná do zadní plochy a spojena pomocí vrutu (V 3,5x16 ) a kovových čepů. Orámování spojuje boční dílce korpusu. Pro rohové spojení orámování může být použito několik druhů rámových spojů. Pro zvolenou variantu knihovny jsem použil dvojitý čep a rozpor se začištěním na 45°. Přesné řešení konstrukce je znázorněno ve výkresové dokumentaci.
55
19.4
Kování
19.4.1
Spojovací kování
Spojovací lišta – ocelový nerezový plech o rozměrech 5 x 18 mm a délce 185 cm. Lišta je opatřena otvory pro spojovací prostředky. Čepy na spojovací liště slouží k vymezení polohy daného dílce. Otvory v liště jsou použity pro excentrické spojovací kování a pro vruty (V 3,5 x 16 mm).
Obr.46 Excentrické spojovací kování Rastex 15
Spojení korpusu je provedeno pomocí spojovacího kování Rastex 15 a koncového kolíku DU 109.
Obr. 47 Koncový kolík DU 109
Spojení korpusu a orámování je provedeno pomocí spojovacího kování Rastex 15 a kolíku DU 294.
Obr. 48 Kolík DU 294
56
19.4.2
Závěsné kování
Z důvodů stability a bezpečnosti je knihovna zabezpečena proti pádu závěsným kováním firmy Hettich. Závěsné kování SAH 301 je konstruováno na zatížení 300 N. Jeho výhodou je možnost výškového a stranového seřízení. Závěsné kování se vkládá do vyvrtaného otvoru zad a zajišťuje se pomocí vrutů. Díky umístění je kování skryto a nenarušuje viditelné plochy nábytku.
Obr.49 Závěsné kování DAH 301
Knihovna je opatřena 4 kusy závěsného kování. Dva prvky jsou umístěny ve vrchní části knihovny v orámování a dva prvky jsou umístěny ve spodní části knihovny.
19.4.3
Rektifikace
Pro zvýšení stability je knihovna opatřena rektifikačními zápustnými nožičkami se závitem M 10 a narážecí maticí se závitem M 10 od firmy Häfele.
-
pro tloušťku boku od 18 mm
-
montážní otvor o průměru 12 mm
-
výškové seřízení klíčem č. 10
-
nosnost 200 kg/ks
Obr.50 Seřizovací noha s narážecí maticí
57
Knihovna je pomocí rektifikačních nožiček dobře seřiditelná do stabilní polohy. Seřiditelné nohy jsou zapuštěny v bokách a středu knihovny. Nosnost udávaná výrobcem je 200kg/ks.
19.4.4
Zajištění polic
Police jsou zajištěny pomocí speciálního spojovacího kování EVERFIX. Toto kování zajišťuje pevné spojení police s boky knihovny.
Obr.51 Everfix s kolíkem s eurozávitem
Jako jednodušší variantu, bez použití speciálního kování, je pomocí nosné podpěrky průměru 5 mm. Do police a hrany boků se vyvrtají otvory pro podpěrku, která nám vymezí polohu police a zároveň ji zabezpečí. Nevýhodou této varianty je malá pevnost spojení při vytahování, kde při použití kování EVERFIX je nutno použít velkou sílu, aby došlo k rozpojení.
19.4.5
Zajištění skleněných polic
Při použití skleněných polic z bezpečnostního skla je nutné pro jejich zabezpečení proti nežádoucímu pohybu použít silikonové body. Tyto silikonové body se vyrábějí ve variantě čočky nebo přísavky. Při použití typu čočky se tento silikonový bod nalepí na hranu boků knihovny, na který se následně položí police. Police drží na pozici zvýšeného tření. Pokud se použije přísavka, silikonový bod se připevní na bok knihovny a při položení skleněné police dojde pomocí podtlaku k přisání.
58
20. Kotvící prostředky Knihovna je úzká a vysoká a z tohoto důvodu je potřeba ji zajistit a zabezpečit proti pádu. Použité nosné kování vyžaduje připevnění závěsného háku do zdi pomocí hmoždinky. Druh použité hmoždinky záleží na druhu zdi a požadované pevnosti. Při zvolení špatné hmoždinky vzniká nebezpečí úrazu či škody na majetku.
20.1
Způsoby kotvení
K bezpečnému přenášení zatížení do kotevního podkladu lze využívat: 1. Třecí spoj -
Rozpěrná část upevňovacího prvku je tlačena proti stěně díry, čímž vzniká tření.
Obr. 52 Kotva FH
Použití:
Obr.53 Hmoždinka SX
beton B 25, plná cihla P 15, porotherm, …
2. Tvarový spoj -
Geometrie upevňovacího prvku je přizpůsobena tvaru kotevního podkladu nebo vyvrtané díře.
Obr. 54 Zarážecí kotva Zykon FZA-D
Obr. 55 Univerzální hmoždinka UX
Použití: Zarážecí kotva Zykon - do betonu B 25, plná cihla P 15, porotherm, vápenopísková plná cihla KS12,… Univerzální hmoždinka UX - pórobeton, dřevotřísková deska 16mm, sádrokarton 10mm, …
59
3. Spojivý spoj -
Upevňovací prvek se pojí s kotevním podkladem (tzv. chemická kotva).
Obr. 56 Chemická kotva R
Použití:
beton, porotherm, pórobeton, vápenopískové cihly.
Vybrané druhy hmoždinek lze použít pro ukotvení knihovny. U hmoždinek typu UX, FU, PD je nutné použít šroubovací háček s pevnou podložkou. Podložka slouží k zapření o zeď a při dalším šroubování dochází k roztahování hmoždinky.
60
21. Použité materiály -
Spojovací lišta
-
Voštinová deska 28mm
-
MDF
21.1 Spojovací lišta9 Je vyrobena z nerezové oceli 1. 4571o tloušťce 5mm.
Technologie zpracování Je svařitelná bez nutnosti žíhání při hlubokých průvarech. Zpracovává se stříháním, tvářením, obráběním. Leštitelnost je více pracná - nelze dosáhnout zrcadlový lesk. Užití Na korozně namáhané konstrukce, svařované konstrukce s hlubšími průvary. Pro styk s potravinami a pokrmy ji lze použít, nelze ji však použít pro styk s pitnou vodou.
21.2 Voštinová deska Výrobce: Montanna s. r. o10
Jedná se o lehké konstrukční desky umožňující výrobu nábytkových dílců velmi dobrých mechanických vlastností při výrazně nižší hmotnosti, která může podle provedení činit 50% nebo dokonce jen 30% hmotnosti běžných dřevotřískových desek.
Konstrukce voštinových desek je v principu sendvičovou strukturou. Skládá se ze tří vrstev: dvou nosných desek, mezi kterými je výplň z voštiny. Pokud to konstrukce vyžaduje, zpravidla u velmi rozměrných dílců, může se voština vložit do rámu. Jako nosné desky se podle účelu a předpokládaného zatížení používají různé materiály, většinou běžné tenké dřevotřískové desky nebo MDF v tloušťkách 4 až 8 mm. Voštinu tvoří řady šestiúhelníkových komůrek z kartónového papíru. 9
Dílcový výkres spojovací lišty v přílohách diplomové práce Montanna, spol. s r. o http://www
[email protected]/
10
61
Použití: V kuchyňských sestavách, šatních skříních, kancelářském nábytku i jako stolové desky a nejrůznější dekorativní i velmi silné police.
Obr. 57 Voštinová deska výrobce: Montanna s.r.o
21.3
MDF E1 CE
( Medium Density Fibreboard – středně zhuštěná dřevovláknitá deska)
MDF desky jsou plnohodnotnou a multifunkční alternativou masivního dřeva. Jsou vhodné pro povrchovou úpravu laminací, vysokotlakým laminátem, dýhováním, lakováním, frézováním v ploše i hraně.11 Využití: Výroba konstrukcí nábytku a interiérového vybavení
Technické údaje: Rozměry Šířka x výška (mm): 2850 x 2070, 2850 x 1830 Tloušťka (mm): 6, 8, 10, 12, 16, 18, 19, 22, 24, 25, 28, 30, 38. Modul pružnosti:
pro tloušťku desky 18 mm
2500 MPa
pro tloušťku desky 22 mm
2000 MPa
Stavebně fyzikální vlastnosti: dle normy EN 13986 Obsah formaldehydu: emisní třída E1
11
Kronospan: http://www.kronospan.cz/mdf-hdf-desky.html
62
22. Montáž knihovny Knihovna je navržena ve formě stavebnice. Prodávala by se v rozloženém stavu a samotnou montáž by si provedl majitel doma.
21.1
Postup montáže:
První krok – sestavení zad knihovny
Obr. 58 Sestavení zad knihovny
Prvním krokem je smontování zad knihovny. Zadní díly knihovny se spojí spojovací lištou, která pomocí kolíků vymezí správnou polohu dílce a následně se pomocí vrutu (V 3,5 x 16) zajistí.
63
Druhý krok – spojení zad s boky
Obr. 59 Spojení zad s boky pomocí spojovací lišty
Po sestavení zad se pomocí excentrů spojí boky se zády knihovna. Spojení je provedeno pomocí spojovacího kování Rastex 15 a koncového kolíku DU 109.
64
Třetí krok – připevnění předního orámování
Obr. 60 Připevnění orámování
Po spojení zad a boků knihovny se připojí orámování s boky a zády knihovny. Spojení je provedeno pomocí spojovacího kování Rastex 15 a kolíku DU232. Po smontování korpusu se knihovna postaví na požadované místo. Pomocí rektifikačních nožiček se vyrovnají případné nerovnosti a následně se knihovna připevní ke zdi.
65
Čtvrtý krok – vložení polic
Obr. 61 Připevnění ní polic pomocí spojovacího kování EVERFIX EVERFI
Posledním krokem při při sestavování knihovny je vložení a zajištění polic. polic Zajištění polic je provedeno pomocí spojovacího kování EVERFIX.
66
21.2
Zabezpečení knihovny proti pádu:
Knihovna je opatřena závěsným kováním SAH 301. Kování je umístěno v horizontálním orámování, které je přímo spojeno se spojovací lištou i vertikálním orámováním a na nejspodnějším díle zad knihovny.
Obr. 62 Závěsné kování SAH 301
21.3
Rektifikační nohy Knihovna je opatřena rektifikačními nožičkami, které slouží ke stabilizaci knihovny.
Obr. 63 Rektifikační nohy
-
Celá knihovna stojí na šesti rektifikačních nohách.
67
23. Vizualizace 22.1 Knihovna základní model Rozměry: šířka x výška x hloubka
1375 mm x 2130 mm x 412 mm
tloušťka korpusu
24 mm
tloušťka polic
28 mm
šířka polic
350 mm
Obr. 64 Knihovna základní model
68
22.2
Šířka knihovny 2400mm
Šířka knihovny 2400 mm
Obr. 65 Knihovna o šířce 2400mm
Při šířce větší jak dva metry musí být knihovna rozdělena do tří sloupů. Dle uvedených výpočtů je optimální šířka police do 60 cm u tloušťky 22 mm a 55 cm při tloušťce 18 mm. Při použití polic z voštinové desky může být délka polic až 80 cm.
69
22.2
Barevná provedení:
22.2.1
Kombinace ořech - jasan
Obr. 66 Kombinace ořech - jasan
70
22.2.2
Kombinace palisandr - javor
Obr. 67 Kombinace palisandr - javor
71
22.3
Skleněné police:
Obr. 68 Skleněné police
Při použití skleněných polic je nutné použít skla, která jsou určena pro použití na police. Jedná se o bezpečnostní skla s broušenou hranou.
72
23. Varianty profilu a druhu spoje orámování
23.1 Varianty profilu: a) Profil 44 x 44mm b) Profil 44 x 44mm s ofrézovanými předními hranami R 22 c) Profil 30 x 60mm
Obr. 69 Možné profily orámování
Všechny navržené profily orámování mají odstraněny ostré hrany ofrézováním do minimálního poloměru R 3. Ofrézování zvýší bezpečnost výrobku při užívání. Každý profil změní vnímání celku knihovny a záleží jen na budoucím uživateli, zda chce mít orámování široké či s ofrézovanou přední hranou. Při použitý širokého orámování knihovna opticky zmohutní a opticky se zdá pevnější a stabilnější.
73
23.2 Varianty spoje orámování a) Jednoduchý čep a rozpor b) Dvojitý čep a rozpor se začištěním 45° c) Rozpor a vložené pero d) Na tupo ( 45°), spojeno pomocí koliku DOMINO
a)
b)
c)
d)
Obr. 70 Varianty spojů orámování
Spoj orámování vytváří vizuální prvek řemeslné zručnosti a dodává knihovně na atraktivitě.
74
23.2.1
Použité lepidlo:
Pro lepení konstrukčních spojů je nejvhodnější použít disperzní lepidlo typu Emfibois12 863. Lepidlo na dřevo na bázi vinylové disperze bez rozpouštědel. Lepidlo odpovídá normě D3 dle DIN 6802 (s tužidlem DA normě D4)……………… Použití lepidla Emfibois 863
Lepení čepů, hran ze dřeva, překližky nebo dřevotřískových desek, k lepení dřevěných spojů a výrobků ze dřeva. Např.: stolů, židlí, schodišťových stupňů, zábradlí, kuchyňských linek, oken a dveří.
Technické údaje: Doba slisování za studena (+20°C): 10-20 min Doba lisování při +80°C:
2-3 min
Otevřená doba:
5-10 min
Barva:
transparentní
Hustota:
1.09 g/cm3
Manipulační pevnost:
u dřeva po 35 min
Teplotní odolnost:
-40 až 120°C
Vodovzdornost:
podle EN 204, kategorie D4
23.2.2
Povrchová úprava knihovny:
Na povrchovou úpravu knihovny jsem zvolil lak OLI – CRYLL 25.50 od firmy OLI – Lacke13.
Jde o dvousložkový akrylátový lak. Zasychání je založeno na chemické reakci laku s tvrdidlem a na fyzikálním odparu těkavých složek laku. Akrylátové laky jsou vícevrstvé, s dobrou brousitelnosti a jdou snadno tónovat rozpouštědlovými mořidly.
12
Převzato z katalogů produktů firmy Marsi CZ s. r. o , dodavatel průmyslové chemie (www.marsi.cz/lepidlana-drevo) 13 Převzato z katalogů produktů firmy KOPEKO s. r. o , katalog laků OLI - LACKE
75
Nanášení: stříkáním, poléváním, válečkem Použití: nábytek (kuchyně, kanceláře, restaurace, hotely, stoly, postele, …) schody. Technické údaje:
Viskozita: 30 – 35s (DIN f 4mm /při 20°C/) Obsah sušiny:
35%
Brousitelný:
po 2 hodinách
Míchání:
s tužidlem 11,1/Hv 7:1 s tužidlem 11,4/Hv 10:1
Zpracovatelnost:
8 hodin
Skladovatelnost:
lak 1 rok, tužidlo ½ roku
76
24.
Diskuze Knihovna slouží především k získávání informací a je místem bezpečného uložení a
uspořádání knih, časopisů, alb a dalších informačních médií. Základem každé knihovny je její konstrukce, použité materiály a kování. Knihovna musí být dostatečně pevná s vysokou únosností polic. Z těchto důvodů jsem zjišťoval únosnost různých druhů nosného kování a maximální dovolený průhyb materiálů. Zaměřil jsem se především na průhyb polic z hlediska použitého materiálu a použitých rozměrů, jako je tloušťka nebo délka polic. Při hledání konstrukčního kování jsem vycházel z vize, jak by měla knihovna vypadat, aby splňovala požadavky na nosnost a bezpečnost pro daný typ výrobku. Knihovnu jsem navrhl jako demontovatelný nábytek. Z tohoto důvodu jsem použil demontovatelné spojovací prostředky, a to excentrické spojovací kování. Speciální částí knihovny je spojovací lišta, která slouží ke spojení korpusu zad a boků. Tato lišta je zafrézovaná do plochy zad a hrany boků. Přesnou pozici jednotlivých boků a zad určují vymezovací kolíky, které jsou součástí spojovací lišty. Zvolený typ spojovacího kování je pro danou konstrukci vhodným řešením, a to jak pro svoji pevnost, tak i snadnost při montáži. Spojení boků a spojovací lišty je provedeno excentrickým spojovacím kováním, které jsem umístil do hrany boků. Toto specifické umístění jsem zvolil proto, aby se spojovací kování po vložení polic skrylo a nenarušovalo tak čistý vzhled knihovny. Boky s předním orámováním jsou spojeny také excentrickým spojovacím kováním a přesnou pozici zabezpečuje bukový kolík o průměru 8 mm. Police jsou vkládány do knihovny tak, že se pokládají se přímo na hranu boků. Police jsou v požadované poloze zajištěny pomocí spojovacího kování SAH 301 a díky zvolenému spojení jsou pevně spojeny s konstrukcí knihovny. Knihovna je opatřena rektifikačními nožičkami, které vyrovnávají nerovnosti podlahy a zvyšují stabilitu. Pro zvýšení bezpečnosti a zamezení rizika pádu se knihovna v horní a spodní části zad ukotvuje pomocí nosného kování do zdi. Z tohoto důvodu jsem se zabýval tím, jaký druh hmoždinek použít. Nakonec jsem vypsal několik druhů nejpoužívanějších hmoždinek v závislosti na druhu materiálů stěny. Při volení vhodného materiálu jsem se zaměřil na všeobecně používané materiály v nábytkářském průmyslu. Při volbě nejvhodnějšího materiálu na výrobu korpusu jsem zvolil materiál MDF o tloušťce 24 mm. MDF jsem zvolil pro její snadnou obrobitelnost, dobrou pevnost držení spojovacích prostředků a její homogennost. Z důvodů uložení excentrického kování v hraně, je MDF opatřena bukovým nákližkem. Při nepoužití nákližku je nutné umístit excentrické kování do plochy dílce, tato varianta je levnější, ale viditelné spojovací kování by 77
narušilo čistý vzhled knihovny. Při volbě materiálů na police jsem vycházel z rozměrů, váhy, požadavku na pevnost a maximálního průhybu. Z hodnocených materiálů vyšla nejlépe voštinová deska tloušťky 28mm, která se vyznačuje lehkostí a pevností. Orámování je z masivního dřeva. V navrhované knihovně jsem zvolil jako materiál Jasan o čtvercovém průřezu 44mm a při použití dvojitého čepu a rozporu se začištěním 45o. Viditelný konstrukční spoj je estetickým prvkem. Při řešení výškového rozložení polic jsem vycházel ze znalosti ergonomie, udávaných dosahových vzdáleností a výškového rozložení úložných prostor. Z důvodů pevných polic jsem při návrhu volil co nejvhodnější výškové rozložení polic v daných možných výškách při zachování designu návrhu. Nejnižší police je ve výšce 30 cm od země a nejvyšší ve výšce 200 cm. Boky knihovny slouží zároveň jako boční zarážka pro ukládané předměty. Knihovna nemá žádný sokl a díky první polici, která se nachází ve výšce 30 cm, je pod knihovnou dostatečný prostor pro snadný úklid. Tento prostor lze zároveň využít například na zásuvky či na volné koše. Barevné zpracování záleží na volbě uživatele. Při dnešní dostatečné nabídce nejrůznějších dekorů, materiálů a barev je k dispozici nepřeberné možností barevných variant a dekorů. Pro svoji variantu jsem zvolil přírodní dýhu tmavé barvy a na orámování dřevinu světlé barvy. Při základním průzkumu trhu jsem se zaměřil na nosnost jednotlivých typů nosného kování a udávání nosností jednotlivých částí nábytku či celku. Základním zjištěním byla malá informovanost prodejců, kteří většinou dané nosnosti neznali. Výjimkou je společnost IKEA, která na prodejních prospektech daného výrobku nosnost uvádí vždy. A to nosnost celého prvku a někdy je i uvedena nosnost části např.: jedné police. Výrobci nosného kování uvádějí nosnost prvku v katalozích, a to většinou tak, že nosnost u podpěrek vztahují na 4 kusy a nosnost konzol na jeden kus či na jeden pár v kilogramech. Dále výrobce v katalozích uvádí další údaje, jako je šířka, délka nebo hloubka, které ovlivňují nosnost, a také je zde například uvedeno, jaké parametry musí daná police splňovat, aby udávaná nosnost byla garantována. Jedna z nejzávažnějších kapitol je bezpečnost, a to především otázka, jak zabraňovat a předcházet zranění. U knihoven je toto téma velmi důležité, neboť jsou většinou vysoké a úzké, a tak při nesprávné manipulaci může snadno dojít k jejich převrácení. Hlavním bezpečnostním prvkem je bezpečné ukotvení knihovny, které zabrání případnému pádu. Nejlepší a nejbezpečnější variantou je knihovna pevně přichycená ke zdi. Při tomto způsobu zajištění je však nebezpečí v nedodržení technických předpisů kotvících prvků, například když se použije nesprávný typ hmoždinek. Jako další je poddimenzování nosného prvku. 78
Dalším bezpečnostním rizikem je vypadnutí police. Tento problém lze řešit vhodně zvoleným nosným kováním, které zároveň zabraňuje vypadnutí. Dalším rizikem z hlediska bezpečnosti je překročení nosnosti nosného prvku. Z tohoto důvodu je nejvhodnější zvolit nosný prvek s velkou nosností nebo prostorově omezit úložný prostor a zabránit tak nedostatkem místa přetěžování nosného prvku. Z hlediska bezpečnosti musíme brát samozřejmě zřetel na používání zdravotně nezávadných a vhodně zvolených materiálů. Zejména upravit konstrukci knihovny, tak aby její části nemohly zranit uživatele. V případě navrhované knihovny jsou veškeré hrany ofrézovány a knihovna neobsahuje volné části, které by mohly při pádu zranit uživatele. Na povrchovou úpravu jsem použil nátěrovou hmotu, která splňuje veškeré bezpečnostní i zdravotní předpisy.
79
23. Závěr Diplomová práce na téma knihovna pro soukromé interiéry se zabývá popsáním základních požadavků, které jsou důležité při řešení dané problematiky. Jedná se zde především o základní požadavky, jakými jsou funkčnost, bezpečnost a samotné řešení.
konstrukční
Veškeré
zjištěné
informace
byly
základem vlastního návrhu knihovny pro soukromé interiéry, který jsem vytvořil v programu SolidWorks. Vlastní návrh knihovny jsem založil především na základních požadavcích, které bych já sám očekával od knihovny. Nejdůležitějším požadavkem je dostatek úložného místa, bezpečnost a funkčnost. Dalším požadavkem je zvolit rozebiratelné kování, při nenarušení čistého vzhledu knihovny. Dále je v diplomové práci uvedena historie knihoven, ergonomie člověka, druhy nosného kování se zjištěnými nosnostmi,
druhy
materiálů
se
zaměřením
na
materiály
na
police,
výpočty
maximálního průhybu polic dle materiálu a rozměrů a mnoho dalších podkapitol. Výsledkem diplomové práce je vlastní řešení knihovny pro soukromé interiéry. Knihovna
je
řešena
jako
solitér
s
jednoduchým
minimalistickým
designem
a
použitím rozebíratelného kování, které je specificky schováno pod policemi, aby nenarušovalo čistý vzhled knihovny. Diplomová práce obsahuje také různé varianty zvolených délek polic, materiálu, konstrukčních spojů a profilů, které jdou dále použít v dalších variantách.
80
24. Summary
This dissertation on the theme Bookcase for private interiors is focused on the basic demands, which are important for the given issue. The basic demands as a functionality, flexibility, safety and constructional solution itself are mostly dealt with. All the gained information were the basis for the own proposal of a home bookcase, which I created in the SolidWorks software. The own proposal of a home bookcase is based mostly on the demands, which I myself would expect of a bookcase. The most important demand is the sufficiency of storage space, safety and functionality. Further in the dissertation the history of the bookcases is mentioned, also the ergonomics of the human being, types of bearing ironwork with determined bearing capacities, material types especially materials for shelves, calculation of maximal deflection according to the material and dimension and many other subheads on similar themes. The final output of this dissertation is ones own proposal for a home bookcase for private interiors. The bookcase is solved as a solitaire with simple minimalist design and with usage of dismountable ironwork, which is specifically hidden not to disturb the clear appearance of the bookcase. The dissertation includes also various variants of selected length, material, construction joins and profiles of shelves.
81
25.
Seznam použité literatury 1. ARKAD. Hmoždinky, ocelové kotvy, chemické kotvy [on-line], 18. 3. 2007. Dostupné na World Wide Web: http://www.fischercentrumzlin.cz/ 2. BRUNECKÝ, P., ŠVANCARA, F. Interier – člověk a nábytek. 1. vyd. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 1995. 280 s. ISBN 80-7157-157-1. 3. BRUNECKÝ, P. Historický vývoj nábytku. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 1993. 228 s. ISBN 80-7157-093-1 4. CEJPEK, J., ČINČERA, J., HLAVÁČEK, I., KNEIDL, P. Dějiny knihoven a knihovnictví. Praha : Univerzita Karlova, 2002. 247 s. 5. CIMBUREK, F. Dějiny nábytkového umění I-II. Brno : Rovnost, 1948. 6. CIMBUREK, F. Dějiny nábytkového umění III. 1. vyd. Brno : Rovnost, 1950. 7. CINCIBUS, M. Kuchyně pro invalidy. Bakalářská práce. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2006. 8. DLABAL S., KITTRICHOVÁ E. a autorský kol.: Nábytek, člověk, bydlení – základy navrhování nábytku a zařizování bytových interiérů. Praha : Ústav bytové a oděvní kultury, 1970. 9. GINGO Press, AliTayar: Parallel Design (design focus). Beijing : Gingko Press, 2001. ISBN 7500640862. s. 144 10. HALABALA J. Výroba nábytku, tvorba a konstrukce. Praha : SNTL, 1982. 316 s. 11. HÁJEK, V. Ergonomie v bytě, v projektu a v praxi. 1. vyd. Praha : Sobotáles, 2004. 125 s. ISBN 80-86817-00-8. 12. HÄFELE. Velký katalog Häfele. Německo : Häfele, 2005. 13. HÄFELE. Katalog nábytkového kování [on- line], 26. 11. 2007 Dostupné na World Wide Web: http://www.haefele.de/de/ 14. HETTICH. Nábytkové kování. Vloho : Hettich FurnTech, 2005. 15. Hettich International. Katalog nábytkového kování [on- line], 15. 4. 2008 Dostupné na World Wide Web: http://www.hettich.com/cz/ecatalog.htm 16. CHRIST, D., DOPLENA, D. Nomadic Design. New York: Watson-Guptill Publications (November 1993), ISBN 8425216214 17. JOŠČÁK, P.: Pevnostné navrhovanie nábytku, Technická univerzita Zvolen, 1999 18. JOŠČÁK, P.: Pevnostné navrhovanie nábytku- příklady, Technická univerzita Zvolen, 1999 19. JULIUS BLUM. Novinky u systémů výklopů, závěsů, výsuvů, zásuvek, [on- line], 2008
82
Dostupné na World Wide Web: http://www.blum.cz/cz/cs/01/index.php 20. KNEIDL, P. Z historie evropské knihy : Po stopách knih, knihtisku a knihoven. 1. vyd. Praha : Svoboda, 1989. 143 s. ISBN 80-205-0093-6. 21. MAŇÁK, H., ŘEZNÍČKOVÁ, A. Materiály a technické vybavení současného interiéru: moderní bydlení. Bratislava : Jaga, 2002. ISBN 80-88905-67-2. 22. NOVÁK, L. Starověká Mezopotámie [on- line], 18. 3. 2008 Dostupné na World Wide Web: http://pokushistory.blog.cz/ 23. NUTSCH, W. Konstrukce nábytku: nábytek a zabudované skříně. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2003. 398 s. Stavitel. ISBN 80-247-0220-7. 24. NEUFERT, NEFF.: Dobrý projekt, správná stavba – dům, byt, zahrada. Vykladatelstvo Jaga grup v. o. s, Bratislava 2002 25. PANERO J., ZELNÍK M.: Rozměry lidského těla a vnitřní prostor. Překlad VVÜT. New York: Watson – Guptil, Brno č. 1356. 26. PAVLÁT, L. Tajemství knihy. Praha : Albatros, 1982. 27. PETRÁŠOVÁ, M. Historický vývoj knihoven v zahraničí [on-line], 19. 9. 2002 Dostupné na World Wide Web: http://www.sfiles.host.sk/work/hist_knih.html 28. PRAISICH, A: Domov a bydlení. Přel. Zoltán Kancel. Praha : Ikea DBK, 1992. 277 s. 29. SHIMIZU, D., Dietz, M.: Euro design: a visual review of contemporary design works from 7 European countries. Tokyo : Graphic-sha, 1993. ISBN 4766107667 30. E EGGER.: Katalog materiálů ZOOM, 2007 31. History of the private, royal, imperial, monastic and public libraries [www dokument] dostupný z: http://www.libraries.gr/nonmembers/en/main.htm [cit. 3. 5. 2003] 32. Obrázky knihoven [on-line] 14. 3. 2008 Dostupné na World Wide Web:http://www.curiousexpeditions.org/
83
26.
Seznam příloh 1. Technická data vybraných druhů hmoždinek 2. Šířkové varianty knihovny 3. Zaplněná knihovna 4. Knihovna v porovnání s postavou 5. Výkresová dokumentace
84
27. Přílohy: Technická data vybraných druhů hmoždinek14
27.1
Univerzální hmoždinka UX Výpočtová zatížení (kN) Stavební materiál UX 6
UX 6 L
UX 8
UX 10
UX 12
UX 14
Beton B25
0,4
0,6
0,6
1
1,5
1,8
Plná cihla Mz12
0,2
0,3
0,3
0,5
0,7
0,8
Běrovaná cihla KSL12
0,4
0,4
0,5
0,6
0,8
0,8
Porotherm Hlz12
0,2
0,2
0,2
0,2
0,3
0,4
Pórobeton P4
0,2
0,2
0,3
0,4
0,6
0,7
Sádrokarton 12,5 mm
0,1
0,1
0,1
0,1
-
-
Sádrokarton 2×12,5 mm
0,15
0,15
0,15
0,15
-
-
Dřevotříska
0,2
0,2
0,2
0,25
-
-
Hmoždinka S Výpočtová zatížení (kN) Stavební materiál
S5
S6
S8
S 10
S 12
S 16
S 20
Beton B 15
1,4
2
3,3
6,1
9
11,3
19,4
Plná cihla Mz 12
1,2
1,9
3,3
-
-
-
-
Vápenopísková plná cihla
1,2
1,9
3,3
-
-
-
-
Pórobeton
0,25
0,35
0,8
1,4
2,0
-
-
Při použití vrtacího kladiva a šroubů do dřeva s velkým průřezem (ocelový vrut). Při použití vrutů do dřevotřísky se hodnoty sníží o 30%. Tyto hodnoty vytržení se upraví odpovídajícím bezpečnostním koeficientem. Kvůli možné odlišné kvalitě spárových výplní platí hodnoty pouze pro montáž do betonu. Vzdálenost od hrany stěny (okrajová vzdálenost ar) odpovídá min. jedné délce hmoždinky. U montáže v blízkosti krajů se doporučuje natočit hmoždinku tak, aby směr rozpínání působil rovnoběžně s hranami.
14
Data jsou převzata od prodejce a výrobce kotvící techniky FISCHER.
85
Univerzální hmoždinka FU Výpočtová zatížení (kN) FU FU FU FU 6×35 vrut FU 8×50 vrut 6×35 8×50 10×60 Stavební materiál do do vrut do vrut do vrut do dřevotřísky dřevotřísky dřeva dřeva dřeva
FU 10×60 vrut do dřevotřísky
Beton B25
2
1
4
2
6
3
Plná cihla P15
1,8
0,6
3,5
1,4
5,5
1,7
Vápenopísková plná cihla KS12
1,8
0,8
3,5
1,7
5,5
2,1
Pórobeton G2
0,25
0,2
0,65
0,6
0,9
0,8
Pórobeton G4
0,9
0,5
1,6
1,1
1,9
1,7
Příčně děrovaná cihla Hlz12
-
0,9
-
1,1
-
1,5
Vápenopísková děrovaná cihla KSL6
-
1
-
1,5
-
2,0
Sádrokarton 10 mm
-
0,4
-
0,45
-
0,45
Dřevotříska 10 mm
-
1,2
-
1,4
-
2
Hmoždinka pro deskové materiály PD Výpočtová zatížení (kN) Typ materiálu
27.2
PD 8
PD 10
PD 12
Sádrokarton 9,5 mm
0,1
0,1
0,1
Sádrokarton 12,5 mm
0,1
0,1
0,15
Sádrokarton 2 x 12,5 mm
0,15
0,15
0,15
Sádrokarton odolný vodě 12,5 mm
0,2
0,25
0,3
Překližka
0,15
0,4
0,8
Dřevotříska 16 mm
0,25
0,25
0,25
Šířkové varianty knihovny:
86
šířka knihovny 1475 mm
Obr. 71 Knihovna o šířce 1475mm
šířka knihovny 1675 mm
Obr. 72 Knihovna o šířce 1675mm
87
27.3
Zaplněná knihovnaa
Obr. 73 Zaplněná knihovna
88
27.3
Knihovna v porovnání s postavou
Obr. 72 Knihovna v porovnání s postavou
89
