Kniha - Evropský katalog trofejí V letošním roce se podařilo pro nově zaloţenou mysliveckou sekci firmy VVS získat s pomocí maďarských kolegů knihu „EUROPEAN TROPHY CATALOGUE“ od autorů Sten Breith, László Bozóki a Burkhard Winsmann - Steins, a kol. z jednotlivých států Evropy a vydanou v nakladatelství Eujäger v roce 2010. Kniha je rozsáhlým dílem, které na 470 - ti stranách textu, ale hlavně tabulkových přehledů poskytuje ucelenou kolekci a přehled nejsilnějších srnčích trofejí ulovených na území celé Evropy a následně jednotlivých evropských států. Komentář ke knize je psán v několika světových jazycích především - němčině, angličtině, francouzštině, španělštině, švédštině a maďarštině. Ke kaţdé jednotlivé tabulce nebo přehledu jsou vţdy poskytnuty přehledné vysvětlivky a to rovněţ v několika světových jazycích takţe se naši myslivci nemusí obávat, ţe by jim toto rozsáhlé dílo nebylo schopno poskytnout ucelený přehled ohodnocených trofejí z jednotlivých zemí i bez důkladných znalostí cizích jazyků. Osobně povaţuji za nedostatek, ţe u přehledu trofejí z ČR na str. 56 aţ 64 není připojen český text vysvětlivek. Zcela samostatně je na začátku knihy uveden soupis jednotlivých míst spolu s rokem hodnocení trofeje, jen pro zajímavost tento časový rozsah zahrnuje období od hodnocení trofejí v Lipsku v roce 1930 aţ po hodnocení trofejí v Levicích v roce 2004, ale jak bude dále uvedeno, některé hodnocené trofeje byly uloveny i před rokem 1930. Jedná se tedy podle mě o ojedinělý katalog trofejí, který co do časového rozsahu hodnocení trofejí i počtu jednotlivých států které jsou zde soustředěny zatím nemá obdoby. V dalším popisu se tedy pokusím soustředit na některé důleţité věci nebo ukazatele které by mohly být zajímavé také pro ostatní myslivce. Snad úplně kaţdý myslivec by měl znát jakou bodovou hodnotu má trofej která je uznávaná za současně platný světový rekord. Tuto odpověď mu poskytne tabulka na straně 27, kde je uveden soupis sta nejsilnějších ulovených srnčích trofejí na světě. Za současný světový rekord je povaţována trofej ulovená ve Švédsku v lokalitě Skäne lovcem Carlem - Georgem Stjernswärdem v roce 1982 a ohodnocená v Dubrovníku v roce1983 na 246,90 bodů CIC. V této tabulce jsou před touto trofejí uvedeny ještě čtyři trofeje s vyšším bodovým ziskem neţ je současný platný světový rekord. Jedná se ale většinou o trofeje anglického původu, u kterých byla zjištěna nepřiměřeně zesílená a hmotnatá lebka, která by svou hmotností silně dotovala i po odpočtu 90 g na hmotnost lebky, váhu paroţní hmoty. Z tohoto důvodu tedy nebyl těmto trofejím přiznán titul „světový rekord“. Kaţdý myslivec z ČR se jistě bude zajímat na kterém místě je v současnosti naše nejsilnější srnčí trofej ulovená Friedrichem Haasem v roce 1938 v Ţidlochovicích ohodnocená v Budapešti v roce 1971 na 201,70 bodů CIC. Tuto odpověď mu opět poskytne tabulka na straně 27, kde pod číslem 56 je tato trofej uvedena. Jsme tedy padesátí šestí ze sta, coţ by jistě nebylo aţ tak špatné v kterékoliv jiné zemi. My se ale v ČR chlubíme několika světovými rekordy u jiných druhů lovné zvěře a tisíciletou historií české myslivosti. Přitom srnčí zvěř se u nás vyskytuje téměř ve všech honitbách. Daleko lépe na tom jsou i naši slovenští sousedé, jejichţ nejsilnější trofej ulovená v roce 2004 lovcem Z. Méhesem v lokalitě „Ďulov dvor“ dosahla ohodnocení 214,10 bodů CIC a je celkově uvedena jako dvacátá pátá nejsilnější trofej na světě.
Líp neţ my je na tom například i Itálie, která má nejsilnější trofej ulovenou dokonce ještě králem Umbertem I. v roce 1880 v lokalitě „La Mandria“ a ohodnocenou na 203,43 bodů CIC. Tato trofej, spolu s polskou trofejí ulovenou hraběnkou Marií Mycielskou v roce 1896 v lokalitě „Lemberg“ která byla ohodnocena v Berlíně v roce 1937 na 196 bodů CIC a stala se tak tehdy platným světovým rekordem trofeje srnčí zvěře, patří k nejstarším uvedeným ohodnoceným trofejím trofejím v této publikaci. Nejstarší srnčí trofej z ČR uvedená v katalogu byla ulovena v roce 1905 v lokalitě „Srby“ panem A. Černým a byla ohodnocena na 127,48 bodů CIC. Jak je vidět dobří srnci byli v ČR i v minulosti. Osobně jsem přesvědčen, ţe pod tíhou takovýchto důkazů se mnou bude souhlasit snad kaţdý myslivec, ţe je tedy jiţ opravdu nejvyšší čas s kvalitou, bodovou hodnotou a stářím naší nejlepší srnčí trofeje pohnout o pořádný kus kupředu vţdyť, tato trofej oslaví zanedlouho své stoleté výročí! Prostředky finanční i materiální, spolu s kvalitní srnčí zvěří s vynikající genetickou výbavou, která se mnohde na území ČR vyskytuje, by tak při troše pořádné snahy mohly přinést i takový výsledek jakým by byla naše nová nejsilnější srnčí trofej. V knize „Das Rehwild“ autorů Franze Vogta a Ferdinanda Schmída vydané v roce 1950 se autor Franz Vogt, snaţí na základě své mnohaleté práce, právě také se srnčí zvěří kterou choval ve své oboře na Děčínském Sněţníku spolu se zvěří jelení určit moţné horní hranice srnčí trofeje, které podle něj jsou 700 - 800 g paroţní hmoty s délkou lodyh okolo 35 cm při tělesné hmotnosti 30 kg. Bohuţel se nám nedochovaly ţádné kompletní podklady o hodnocení srnčích trofejí ulovených v této oboře kromě uváděných hmotností a případně i o délkách lodyh. I přesto jsem si chtěl ověřit, zda se některé trofeje ulovených srnců těmto hodnotám alespoň blíţí či je případně překračují. Výsledky jsou velmi zajímavé! Ze sta nejsilnějších světových trofejí přesahuje hmotnost srnčí trofeje 800 g po odečtení předepsaných 90 g na hmotnost lebky, hned u třinácti uvedených trofejí. Největší hmotnost je zaznamenána u srnčí trofeje ulovené v roce 2007 v lokalitě Salisbury (GB) lovcem Marco - Pierrem Whitem a to rovných 930 g. Z ČR ţádná trofej po provedeném odpočtu 90 g na hmotnost lebky nepřekračuje hranici 800 g. Nejblíţe je tomuto limitu naše nejsilnější trofej ulovená F. Haasem s redukovanou hmotností 710g. Tyto údaje nelze v procentech vyjádřit k danému počtu trofejí jelikoţ u některých trofejí nejsou zaznamenány všechny potřebné údaje. Poněkud lépe je moţno zhodnotit v katalogu délku lodyh zaregistrovaných srnčích trofejí. Zde bych hodnocení rozdělil na sto nejsilnějších trofejí ve světě a v ČR.
Tab. 1. Srnčí trofeje v České republice s délkou lodyh nad 30 cm ulovené do roku 2010. Vysvětlivky k tabulkám: 1. pořadové číslo 2. mezinárodní počet bodů CIC 3. hmotnost redukované trofeje (s provedeným odpočtem 90 g na hmotnost lebky) 4. délka lodyhy - pravá v cm 5. délka lodyhy - levá v cm 6. rozloha v cm
7. objem paroţí v cm³ 8. místo ulovení 9. datum ulovení 10. lovec nebo majitel trofeje 11. datum a místo hodnocení MHP- měrná hmotnost paroţní hmoty.
1
2
3
4
5
6
7
MHP
1
136,05
489,00
31,70
31,44
-
185
2,64
2
201,70
710,00
31,40
28,00
14,00
357
1,98
3
131,88
422,00
30,20
30,10
8,50
207
2,03
4
136,56
469,00
30,00
30,50
14,00
196
2,39
8 MARŠOVICE STŘEDOČESKÝ KRAJ ŢIDLOCHOVICE BRNO LITENČICE KROMĚŘÍŢ ZNOJMO
9 1999 1938 1963 1980
10
11
TUREK M. † HAASE Friedrich TRNAVSKÝ V. MARTINÁK F.
L. n. L. 2000 Bp / 71 Bc / 78
Do tab. 1. byly zařazeny trofeje, jejichţ alespoň jedna lodyha dosáhla délky 30 cm a více. Jak je zcela jasně z tab. 1. patrno k předpokládané hranici 35 cm délky lodyh mají srnci v ČR ještě dost daleko. V případě procentuálního vyjádření je moţno konstatovat, ţe z celého počtu 272 trofejí z ČR zařazených do katalogu a ohodnocených zlatou medailí (u trofejí oceněných stříbrnou medailí nebyla ţádné trofeji naměřena délka alespoň jedné lodyhy 30 cm a více), mají pouze čtyři trofeje délku obou lodyh delší neţ 30 cm tj. 1,4 % z celého souboru. Za velmi důleţité je však nutno povaţovat tu skutečnost, ţe ve třech případech ze čtyř dosáhly minimální délky 30 cm obě lodyhy na trofeji.
Bp / 71 Br / 85
Tab. 2. Srnčí trofeje s délkou lodyh 30 cm a více do roku 2010 - mimo ČR. 1
2
3
4
5
6
7
MHP
1
226,90
830,00
32,20
34,00
16,80
376
2,20
2
204,75
676,00
32,00
33,00
-
-
-
3
228,68
766,50
32,40
28,50
13,30
399
1,92
4
196,00
647,00
32,20
31,00
-
338
1,92
5
193,30
740,00
30,50
31,70
16,90
325
2,27
6
201,70
710,00
31,40
28,00
14,00
357
1,98
7
207,85
750,00
31,30
27,80
-
365
2,05
8
217,92
771,00
30,20
29,70
9,10
389
1,98
9
201,55
702,00
30,20
28,80
13,20
322
2,18
10
205,92
736,00
29,40
30,20
14,00
387
1,90
11
277,73
1182,00
30,06
29,90
11,30
450
2,62
12
230,75
769,00
30,00
29,80
15,60
338
1,98
13
201,50
681,00
30,00
28,40
14,60
364
1,96
14
198,20
681,00
30,00
28,40
8,80
335
2,03
8 VÄRGÄDA,VÄSTRA GÖTALAND (S) SKIEN TELEMARK (N) MARTONVÁSÁR (H) NIENADOWA LEMBERG (PL) PÄLBÖN MEL. GÖTALAND (S) ŢIDLOCHOVICE BRNO (CZ) SIGŰENZA GUADALAJARA (E) RADZYŃ PODALSKI (PL) ALYTA (LIT) NAPKOR (H) DIDLINGTON DORSET (GB) ABBÁDSZALÓK (H) LUND WEST - SKÄNE (S) DAMMSTORP WEST - SKÄNE (S)
9
10
11
NYKVIST Jonas THORSEN Tereje † CSETERKI Lajos † G. M. MYCIELSKA Muz. PZŁ WARSZAWA JOHANSSON Häkan † HAASE Friedrich MATEACHE SACRISTIÁN Pedro SUDBRACK Jochen GUDZINEVICIUS Stasys PEDERSEN Erik Hahn TROUBRIDGE Tom † ROLLAND Marc
Jagere forbunet Jens H. Engan NS /67 Ni / 05
2004
ANDERSEN Thomas
W. u. H. 2006
2004
MICHAEL Kurt Alexander
Nimród 2008
2004 2005 1965
1896
1992 1938 1999 2003 1999 2005 2006 1993
Z tab. 2. je zcela zřetelné, ţe srnec ulovený ve švédsku se svou délkou lodyh velmi blíţí limitu 35 - ti cm, který F. Vogt povaţoval za horní hranici moţné délky lodyh. Věřím, ţe brzká budoucnost nám ukáţe, zda je tento limit překročitelný. Jestliţe se tak stane jistě to bude opět srnčí trofejí z některého severského státu kde k produkci silných srnčích trofejí přispívá drsné ţivotní prostředí spolu s neúprosným zákonem vlčích tesáků. V tabulce 2. opět můţeme procentuálně vyjádřit počet trofejí s délkou lodyhy alespoň 30 cm ze souboru sta nejsilnějších trofejí, který je 14 %. Tedy kaţdá šestá ulovená trofej má alespoň jednu lodyhu delší neţ 30 cm. V případě, ţe by se jednalo o trofeje, u kterých obě lodyhy přesahují délku 30 - ti cm pak jsou to ale pouhá 4 %. Je rovněţ velmi zajímavé, ţe v obou souborech (ze sta nejsilnějších a souboru z ČR) trofejí je to téměř vţdy pravá lodyha trofeje (s výjimkou jediného případu) která má z obou lodyh min. délku 30 cm a více. I kdyţ je paradoxní, ţe je to právě levá lodyha, která má největší naměřenou délku a to rovných 34 cm. U tabulek v obou souborech jsem si také propočítal měrnou hmotnost paroţí (MHP). Je to údaj, který vyjadřuje, kolik gramů váţí jeden cm³ vyprodukované paroţní hmoty. Čím je toto číslo větší tím je jeden gram paroţí těţší a naopak. I tato hodnota má však své hranice.
Be / 37 Bp / 71 Jagere forbunet Bp / 71 G. P. B. De Quirós Pirsch 2003 Klaipedia 2003 Bp / 2000 R. Prior Asz / 1993
V souboru sta nejsilnějších srnčích trofejí má nejmenší měrnou hmotnost paroţí a to pouhých 1,42 g na cm³ trofej ulovená Steenem - Äke Axelssonem (S) v roce 2005 v lokalitě Skäne, při 639,00 g redukované hmotnosti a objemu paroţí 448 cm³. I přes tuto nejniţší zjištěnou měrnou hmotnost paroţí byla tato trofej výsledně ohodnocena na 220,40 bodů CIC a je uvedena coby šestnáctá nejsilnější srnčí trofej na světě. Největší měrnou hmotnost paroţí z tohoto souboru 2,96 g na cm³ má jiţ výše zmiňovaná trofej ulovená italským králem Umbertem I. (I) v roce1880 v lokalitě La Mandria při 890,00 g redukované hmotnosti a objemu paroţí 300 cm³. Tato trofej byla ohodnocena na 203,43 bodů CIC a je uvedena coby čtyřicátá šestá nejsilnější srnčí trofej na světě. Obě tyto uvedené zjištěné mezní hodnoty jsou velmi zajímavé při porovnání s hodnotami měrné hmotnosti paroţí u srnčích trofejí pocházejících z ČR. V souboru srnčích trofejí z ČR, kterých je v katalogu uvedeno celkem 400 (272 zlatých trofejí a 128 stříbrných) má nejniţší měrnou hmotnost 1,26 g na cm³ trofej ulovená V. Ovesným v roce 1989 v lokalitě Zlín při 350,00 g redukované hmotnosti a objemu paroţí 277 cm³. Tato trofej byla ohodnocena na 146,85 bodů CIC a je zapsána v katalogu coby padesátá čtvrtá nejsilnější srnčí trofej ČR. Největší měrnou hmotnost paroţí ze souboru srnčích trofejí z ČR a to 3,31 g na cm³ má trofej ulovená A. Pálkou v roce 2008 v lokalitě Záhlinice při 490,00 g redukované hmotnosti a objemu paroţí 148 cm³. Tato trofej byla ohodnocena na 124,15 bodů CIC (stříbrná medaile) a je uvedena v katalogu coby 334 nejsilnější trofej ČR. V tab. 3. jsou uvedeny další srnčí trofeje s velmi vysokou měrnou hmotností paroţí. Tato aţ extrémní měrná hmotnost paroţní hmoty není v souboru srnčích trofejí z ČR ojedinělá i kdyţ je z celého souboru nejvyšší zjištěná. Spolu s touto trofejí byla zjištěna i u sedmi dalších trofejí takto podobná vysoká hodnota měrné hmotnosti paroţí. Viz. tab. 3. Porovnáme - li, tuto zjištěnou měrnou hmotnost s měrnou hmotností některých nerostů, např. kalcitem (resp. vápencem) která je 2,7 g na cm³ zjistíme, ţe je tedy zcela evidentní, ţe tyto hodnoty které byly zjištěny za pomoci pouhého matematického propočtu mezi redukovanou hmotností trofeje a objemem paroţí nemohou odpovídat reálné skutečnosti i kdyby paroţní hmota byla tvořena jen samým vápníkem coţ, jak víme z rozborů paroţní hmoty není. Vysvětlení takto zjištěných vysokých hodnot je zcela jednoduché. Kaţdý kdo měl někdy moţnost si zváţit lebku srnce bez parůţků jistě zjistil, ţe dotyčná lebka měla hmotnost často větší neţ je sráţka 90g, kterou předepisuje metodika CIC při hodnocení srnčí trofeje. Tab. 3. Trofeje s nejvyšší zjištěnou měrnou hmotností paroží v ČR 1
2
3
4
5
6
7
MHP
8
9
1
124,15
490,00
21,40
21,60
10,00
148
3,31
ZÁHLINICE
2008
2
127,30
536,00
21,30
22,30
11,00
166
3,22
CHRAST
2007
3
130,35
526,00
27,50
28,70
10,20
164
3,20
PAČLAVICE
2006
4
138,12
545,00
23,80
22,70
14,80
180
3,02
NÁMĚŠŤ nad OSLAVOU
2004
5
141,73
526,00
22,50
23,60
-
182
2,98
HOLICE
1998
6
133,12
509,00
23,30
26,80
-
179
2,84
JABLONICE
1999
7
133,15
484,00
24,00
24,60
-
172
2,81
LZIN
1991
10
11
PÁLKA Antonín JARÝ Stanislav SOUŠEK Stanislav ŠTEFLÍČEK Vladislav KRATOCHVÍL K. JON P. HURT J.
Natura 2009 Natura 2009 Natura 2009 L. n. L. 2000 L. n. L. 2000 L. n. L. 2000
Například lebka ročního srnce - paličkáče můţe po odřezání parůţků váţit také 120g (Faltus, 2011). Lebka starších srnců můţe mít hmotnost po odřezání parůţků také ale i 230 g (Scherer, 2011). Z uvedeného je tedy zcela zřejmé, ţe rozdíl mezi skutečnou hmotností lebky a předepsanou sráţkou na lebku dle metodiky CIC pro hodnocení srnčích trofejí velmi často hmotnostně dotuje zjištěnou, výslednou bodovou hodnotu trofeje. Vypočtenou měrnou hmotnost paroţí je - li propočtena u trofeje s lebkou je nutno povaţovat za orientační hodnotu, i kdyţ právě tato zjištěná hodnota by podle mě od určité hodnoty např. 2,70 g na cm³ mohla v budoucnu určovat trofeje, u kterých by mohl být udělován větší odpočet neţ 90 g na hmotnost lebky při hodnocení a to právě z důvodu objektivnějšího hodnocení trofeje. Takto bychom mohli ve zjišťování různých zajímavých údajů týkajících se srnčích trofejí pokračovat, ale to jiţ záleţí na zájmu jednotlivých čtenářů. Studijního materiálu je víc neţ dost. Jak jsem jiţ uvedl, jen z ČR je v katalogu soubor čtyř set srnčích trofejí z toho 272 ohodnocených zlatou medailí a 128 trofejí ohodnocených stříbrnou medailí coţ v porovnání s ostatními zastoupenými státy není nijak mnoho. Například soubor trofejí z Maďarska obsahuje celkem 5 000 trofejí z toho 4 789 trofejí ohodnocených zlatou medailí a 211 trofejí ohodnocených stříbrnou medailí. Je třeba také podotknout, ţe součástí prezentace maďarských trofejí, je kolekce fotografií některých srnčích trofejí s vysokým bodovým ohodnocením, coţ u ostatních prezentací pokulhává především v početním a v grafickém provedení prezentovaných trofejí. V souboru srnčích trofejí z Maďarska pak jistě čtenáři neunikne výrazný počet srnčích trofejí, které zde odlovili někteří příslušníci panovnických rodů a význačné evropské šlechty nebo čelní představitelé států a zemí popřípadě také příslušnice něţného pohlaví, pro které byl lov moţnou reprezentací svého finančního zázemí či lovecké vášně tak, jak je tomu například u kolekce srnčích trofejí, které zde odlovila drţitelka světového rekordu u jelení zvěře paní Marion Schusterová. Jiří Hanák, Šumperk
[email protected]
POUŽITÁ LITERATŮRA :
Sten Breith, László Bozóki, Burkhard Winsmann - Steins, 2010: EUROPEAN TROPHY CATALOGUE. EUJÄGER, H - 8623 Balatontföldvár, Babits M. u. 18. trofeakatalogus.bozoki@t- online.hu Vogt Franz, Schmidt Ferdinand, 1950: Das Rehwild. Österreichischer Jagd - und Fischereiverlag Wien MÍSTA HODNOCENÍ: Lp / 30 - Lipsko 1930 Be / 37 - Berlín 1937 Dü / 54 - Düsseldorf 1954 Fl / 60 - Florencie 1960 Kö / 62 - Kolín 1962 Mü / 63 - Mnichov 1963 Fl / 64 - Florencie 1964
Dub / 83 - Dubrovník 1983 VT / 84 - Veliko Taranovo 1984 Br / 85 - Brno 1985 NS / 85 - Novi Sad 1985 Nü / 86 - Norimberk 1986 Vl / 89 - Vilnius 1989 Ni / 90 - Nitra 1990
Nk / 00 - Nagykanizsa 2000 Km / 01 - Kamenica 2001 Gu / 03 - Guth 2003 Le / 04 - Levice 2004
NS / 67 - Novi Sad 1967 Ki / 68 - Kiel 1968 To / 70 - Turín 1970 To / 71 - Turín 1971 Bp / 71 - Budapešť 1971 Mb / 72 - Maribor 1972 To / 72 - Turín 1972 To / 73 - Turín 1973 Ud / 76 - Udine 1976 CB / 76 - České Budějovice 1976 Ma / 77 - Marseille 1977 Bc / 78 - Bukurešť 1978 Ta / 80 - Tallin 1980 Ni / 80 - Nitra 1980 Lb / 80 - Ljubjana 1980 Pl / 81 - Plovdiv 1981 Zg / 81 - Zagreb 1981 Wr / 83 - Warsawa 1983
.
Mb / 91 - Moritzburg 1991 Ks / 92 - Kaunas 1992 KP / 93 - Kraków - Psczyna 1993 Ta / 93 - Tallin 1993 CB / 93 - České Budějovice 1993 Asz / 93 - Abádszalók 1993 Rh / 94 - Riihinäki 1994 Ni / 95 - Nitra 1995 Kr / 96 - Kranj 1996 Zg / 96 - Zagreb 1996 LL / 96 - Lysá nad Labem 1996 Si / 96 - Siauliai 1996 Bp / 96 - Budapešť 1996 Pl / 96 - Plovdiv 1996 NS / 96 - Novi Sad 1996 Bc / 97 - Bukurešť 1997 Ni / 00 - Nitra 2000 LnL / 00 - Lysá nad Labem 2000
