Klíčové dovednosti absolventů VŠ Vysoké školy tvoří nejvyšší stupeň vzdělávací soustavy. V současné době (podle zákona č. 172/1990 Sb. o vysokých školách) existují tři druhy vysokoškolského studia: bakalářské, magistersko/inženýrské a postgraduální. Magistersko/inženýrské studium je v podstatě nástupcem standardního druhu studia platného před rokem 1989 a trvá zpravidla 5 let. Postgraduální studium nahrazuje dřívější vědeckou a odbornou přípravu a mohou v něm studovat ti, kteří absolvovali magistersko/inženýrské studium. Jeho délka trvání (u interního typu studia) je obvykle 3 roky. Bakalářské studium je nový, kratší typ studia, který má za cíl rozšířit nabídku terciálního vzdělávání u nás. Obvyklá délka trvání je 3 roky a jeho absolventi mohou vstoupit do magistersko/inženýrského studia a za dva roky složit státní závěrečnou zkoušku magistersko/inženýrskou. Studium je ukončeno již zmíněnou státní závěrečnou zkouškou (jejíž součástí je i diplomová práce) a obdržením diplomu. Vysoké školy připravují vysoce kvalifikované odborníky a výzkumné pracovníky v technických, přírodních, humanitních, lékařských a dalších oborech. Zaměstnavatelé měli u každé vlastnosti či dovednosti vyjádřit, jak je pro ně důležité, aby ji pracovníci s daným typem vzdělání ovládali. K tomu používali stupnici od 1 do 5, kde 1=„zcela nezbytné“ a 5=„vůbec nehledáme“. V hodnotící tabulce je vždy uveden přehled pro daný typ vzdělání, u kterých jsou uvedena řádková procenta a aritmetický průměr, kterého příslušná dovednost dosáhla u dané vzdělanostní skupiny. Vzhledem k omezenému absolutnímu počtu odpovědí slouží tyto číselné hodnoty zejména k nastínění základních tendencí, které jsou pro danou vzdělanostní skupinu typické - posun ve vyžadování zvládnutí klíčových kompetencí je patrný se zvyšujícím se vzděláním absolventů. Jejich statistický význam je však zákonitě silně limitován. Ke každé vzdělanostní skupině se v průměru vyjádřilo méně než 10% dotázaných zaměstnavatelů. Tabulka č. 1 - Důležitost znalostí, dovedností a schopností u absolventů Vysokých škol Absolventi VŠ Ústní a písemný projev Čtení a porozumění pracovním instrukcím Zběhlost v cizích jazycích Práce s čísly při plnění pracovních úkolů či při pracovním uplatnění Schopnost rozhodovat se Schopnost řešit problém Nést zodpovědnost Adaptabilita a flexibilita Schopnost týmové práce Schopnost vést Ochota učit se Zběhlost v používání výpočetní techniky Zběhlost v zacházení s informacemi
1 2 3 4 5 Průměr 63,6% 27,3% 9,1% 0,0% 0,0% 1,5 40,0% 60,0% 0,0% 0,0% 0,0% 1,6 54,5% 45,5% 0,0% 0,0% 0,0% 1,5 45,5% 54,5% 0,0% 0,0% 0,0%
1,5
66,7% 80,0% 80,0% 40,0% 50,0% 70,0% 50,0% 40,0% 50,0%
1,5 1,4 1,3 2,5 1,8 1,5 1,8 1,9 1,8
16,7% 0,0% 10,0% 10,0% 20,0% 10,0% 20,0% 30,0% 20,0%
16,7% 20,0% 10,0% 10,0% 30,0% 20,0% 30,0% 30,0% 30,0%
0,0% 0,0% 0,0% 40,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0%
0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0%
U absolventů VŠ, kteří převážně budou vykonávat odborné práce, nelze jmenovat rozhodující znalost, dovednost či schopnost. Rozhodující je na jakou pozici je absolvent VŠ přijímán. Z výzkumu vyplynulo, že prioritami, jsou „schopnost řešit problém", „nést zodpovědnost", „schopnost vést" a jistá samostatnost v rozhodování.
Klíčové dovednosti absolventů SOU Střední odborná učiliště jsou druhem střední školy, kde se vyučují především nematuritní obory (v menší míře i maturitní obory) a kde se žáci připravují pro výkon dělnických profesí a odborných činností. Délka studia na SOU trvá u nematuritních oborů 3 roky a je ukončeno závěrečnou zkouškou a obdržením výučního listu. U maturitních oborů je délka studia stanovena na 4 roky a je ukončeno maturitní zkouškou. Součástí výuky jak u nematuritních tak u maturitních oborů je odborný výcvik. Příprava žáků středních odborných učilišť je orientována především na výkon manuálních a manipulačních činností. Tyto základní charakteristiky utvářejí celkový charakter školy i charakter uplatnění jejích absolventů, kteří po absolvování školy směřují zejména do oblasti výroby či služeb a vykonávají manuální a manipulační (více či méně specializované) činnosti. Zaměstnavatelé měli u každé vlastnosti či dovednosti vyjádřit, jak je pro ně důležité, aby ji pracovníci s daným typem vzdělání ovládali. K tomu používali stupnici od 1 do 5, kde 1=„zcela nezbytné“ a 5=„vůbec nehledáme“. V hodnotící tabulce je vždy uveden přehled pro daný typ vzdělání, u kterých jsou uvedena řádková procenta a aritmetický průměr, kterého příslušná dovednost dosáhla u dané vzdělanostní skupiny. Vzhledem k omezenému absolutnímu počtu odpovědí slouží tyto číselné hodnoty zejména k nastínění základních tendencí, které jsou pro danou vzdělanostní skupinu typické - posun ve vyžadování zvládnutí klíčových kompetencí je patrný se zvyšujícím se vzděláním absolventů. Jejich statistický význam je však zákonitě silně limitován. Ke každé vzdělanostní skupině se v průměru vyjádřilo méně než 10% dotázaných zaměstnavatelů. Tabulka č. 1 - Důležitost znalostí, dovedností a schopností u absolventů Středních odborných učilišť Ústní a písemný projev Čtení a porozumění pracovním instrukcím Zběhlost v cizích jazycích Práce s čísly při plnění pracovních úkolů či při pracovním uplatnění Schopnost rozhodovat se Schopnost řešit problém Nést zodpovědnost Adaptabilita a flexibilita Schopnost týmové práce Schopnost vést Ochota učit se Zběhlost v používání výpočetní techniky Zběhlost v zacházení s informacemi
1 2 3 4 5 Průměr 25,0% 25,0% 16,7% 33,3% 0,0% 2,6 33,3% 41,7% 25,0% 0,0% 0,0% 1,9 22,2% 33,3% 33,3% 0,0% 11,1% 2,4 15,4% 30,8% 38,5% 15,4% 0,0%
2,5
18,2% 27,3% 54,5% 9,1% 18,2% 9,1% 36,4% 27,3% 36,4%
2,8 2,5 2,2 3,0 2,5 3,1 2,2 2,8 2,4
0,0% 9,1% 0,0% 18,2% 36,4% 18,2% 9,1% 27,3% 27,3%
63,6% 54,5% 18,2% 36,4% 18,2% 27,3% 54,5% 9,1% 0,0%
18,2% 9,1% 27,3% 36,4% 27,3% 45,5% 0,0% 9,1% 36,4%
0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 27,3% 0,0%
U absolventů SOU, kteří převážně vykonávají dělnické profese, je nejdůležitější znalostí, schopností a dovedností „čtení a porozumění pracovním instrukcím (přesné plnění pracovních úkolů)". Na tyto schopnosti navazují „ochota učit se" (vzhledem k stále se měnícím jak technickým, tak i obecným podmínkám), „nést zodpovědnost" a „schopnost řešit problém". „Zběhlost v používání výpočetní techniky" a „adaptabilita a flexibilita" nejsou klíčovými dovednostmi .
Klíčové dovednosti absolventů SOŠ Střední odborné školy představují rozsáhlou oblast vzdělávání, kde jsou žáci připravováni pro výkon odborných povolání, především v oblasti technické, ekonomické, zemědělské, pedagogické, zdravotnické, sociálně právní, správní, umělecké a kulturní. Charakteristickým znakem těchto škol je jejich specializace. Délka studia je stanovena na 4 roky, u konzervatoří na 6 let1. Studium je ukončeno maturitní zkouškou. V tomto druhu střední školy jsou žáci připravováni především pro výkon odborných povolání, které kladou vyšší nároky jak na odborné znalosti tak i na ovládnutí širších dovedností. Oblíbenost tohoto druhu středního vzdělávání pramení z široké možnosti uplatnění. Po absolvování střední odborné školy mohou její absolventi pokračovat ve studiu na vysoké škole, současně však mají odbornou kvalifikaci, která jim umožňuje - v případě, že nesměřují na vysokou školu či nebyli přijati - dobrý start na trhu práce. Zaměstnavatelé měli u každé vlastnosti či dovednosti vyjádřit, jak je pro ně důležité, aby ji pracovníci s daným typem vzdělání ovládali. K tomu používali stupnici od 1 do 5, kde 1=„zcela nezbytné“ a 5=„vůbec nehledáme“. V hodnotící tabulce je vždy uveden přehled pro daný typ vzdělání, u kterých jsou uvedena řádková procenta a aritmetický průměr, kterého příslušná dovednost dosáhla u dané vzdělanostní skupiny. Vzhledem k omezenému absolutnímu počtu odpovědí slouží tyto číselné hodnoty zejména k nastínění základních tendencí, které jsou pro danou vzdělanostní skupinu typické - posun ve vyžadování zvládnutí klíčových kompetencí je patrný se zvyšujícím se vzděláním absolventů. Jejich statistický význam je však zákonitě silně limitován. Ke každé vzdělanostní skupině se v průměru vyjádřilo méně než 10% dotázaných zaměstnavatelů. Tabulka č. 1 - Důležitost znalostí, dovedností a schopností u absolventů Středních odborných škol Absolventi SOŠ Ústní a písemný projev Čtení a porozumění pracovním instrukcím Zběhlost v cizích jazycích Práce s čísly při plnění pracovních úkolů či při pracovním uplatnění Schopnost rozhodovat se Schopnost řešit problém Nést zodpovědnost Adaptabilita a flexibilita Schopnost týmové práce Schopnost vést Ochota učit se Zběhlost v používání výpočetní techniky Zběhlost v zacházení s informacemi
1 2 3 4 23,1% 46,2% 23,1% 7,7% 46,2% 38,5% 15,4% 0,0% 36,4% 45,5% 18,2% 0,0%
5 Průměr 0,0% 2,2 0,0% 1,7 0,0% 1,8
21,4% 64,3% 14,3% 0,0%
0,0%
1,9
38,5% 50,0% 50,0% 8,3% 25,0% 8,3% 46,2% 46,2% 41,7%
0,0% 0,0% 0,0% 8,3% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0%
2,3 1,8 2,1 3,2 2,4 2,8 1,9 1,9 1,9
7,7% 25,0% 8,3% 16,7% 33,3% 33,3% 15,4% 15,4% 25,0%
38,5% 16,7% 25,0% 33,3% 16,7% 25,0% 38,5% 38,5% 33,3%
15,4% 8,3% 16,7% 33,3% 25,0% 33,3% 0,0% 0,0% 0,0%
Absolventi SOŠ, nacházejí své uplatnění jak v některých odborných (specializovaných) dělnických profesích tak i v technických a administrativních funkcích. Z toho vyplývá, že se snížily rozdíly mezi důležitostí požadovaných znalostí, dovedností a schopností. Mezi nejdůležitější dovednosti však lze zařadit „zběhlost v používání výpočetní techniky", „nést zodpovědnost" a „adaptabilita a flexibilita". S ohledem na skutečnost, že u absolventů SOŠ se již vyžaduje také umět se prezentovat a vystupovat je též důležitý „ústní a písemný projev".Výraznou položkou je také „schopnost porozumění pracovním instrukcím". 1 V případě, že žáci vstupují na konzervatoř již po ukončení 5. ročníku základní školy, trvá studium 8 let.
Klíčové dovednosti absolventa VOŠ Novelou školského zákona z roku 1995 byl ustanoven nový druh škol - vyšší odborné školy. Tyto školy jsou určeny pro studenty mající ukončené střední vzdělání s maturitou. Vyšší odborné školy byly ustanoveny s cílem rozšířit nabídku terciálního neuniverzitního vzdělávání. Zároveň nahrazují zrušené pomaturitní vzdělávání. Délka studia je stanovena na 2 až 3,5 roku a je ukončeno absolutoriem. Absolutorium se skládá z absolventské práce, zkoušky z odborných předmětů a zkoušky z cizího jazyka. Výuka je ve srovnání s vysokými školami mnohem více zaměřena na praxi a praktické dovednosti. Zaměstnavatelé měli u každé vlastnosti či dovednosti vyjádřit, jak je pro ně důležité, aby ji pracovníci s daným typem vzdělání ovládali. K tomu používali stupnici od 1 do 5, kde 1=„zcela nezbytné" a 5=„vůbec nehledáme". V hodnotící tabulce je vždy uveden přehled pro daný typ vzdělání, u kterých jsou uvedena řádková procenta a aritmetický průměr, kterého příslušná dovednost dosáhla u dané vzdělanostní skupiny. Vzhledem k omezenému absolutnímu počtu odpovědí slouží tyto číselné hodnoty zejména k nastínění základních tendencí, které jsou pro danou vzdělanostní skupinu typické - posun ve vyžadování zvládnutí klíčových kompetencí je patrný se zvyšujícím se vzděláním absolventů. Jejich statistický význam je však zákonitě silně limitován. Ke každé vzdělanostní skupině se v průměru vyjádřilo méně než 10% dotázaných zaměstnavatelů. Tabulka č. 1 - Důležitost znalostí, dovedností a schopností u absolventů Vyšších odborných škol Absolventi VOŠ Ústní a písemný projev Čtení a porozumění pracovním instrukcím Zběhlost v cizích jazycích Práce s čísly při plnění pracovních úkolů či při pracovním uplatnění Schopnost rozhodovat se Schopnost řešit problém Nést zodpovědnost Adaptabilita a flexibilita Schopnost týmové práce Schopnost vést Ochota učit se Zběhlost v používání výpočetní techniky Zběhlost v zacházení s informacemi
1 2 3 4 5 Průměr 60,0% 40,0% 0,0% 0,0% 0,0% 1,4 50,0% 25,0% 25,0% 0,0% 0,0% 1,8 60,0% 40,0% 0,0% 0,0% 0,0% 1,4 40,0% 40,0% 20,0% 0,0% 0,0%
1,8
66,7% 0,0% 33,3% 0,0% 0,0% 60,0% 0,0% 40,0% 0,0% 0,0% 80,0% 0,0% 20,0% 0,0% 0,0% 80,0% 0,0% 20,0% 0,0% 0,0% 80,0% 0,0% 20,0% 0,0% 0,0% 40,0% 20,0% 40,0% 0,0% 0,0% 80,0% 20,0% 0,0% 0,0% 0,0% 80,0% 0,0% 20,0% 0,0% 0,0% 60,0% 20,0% 20,0% 0,0% 0,0%
1,7 1,8 1,4 1,4 1,4 2,0 1,2 1,4 1,6
U absolventů VOŠ, u kterých je předpoklad práce v technických a administrativních funkcích, je nejdůležitější znalostí, schopností a dovedností „zběhlost v používání výpočetní techniky" spolu s „ochotou učit se" a „ochotou nést zodpovědnost". Na tyto schopnosti navazují „zběhlost v cizích jazycích". Dále pak pokračují schopnosti „nést zodpovědnost" a „schopnost týmové práce". Zajímavá je skutečnost zařazení znalosti cizích jazyků na druhé místo důležitosti. Je zřejmé, že od absolventů VOŠ zaměstnavatelé především očekávají perfektní znalosti alespoň jednoho cizího jazyka. Současně se od těchto absolventů očekává značná míra schopnosti týmové spolupráce.
Poptávka po absolventech na trhu práce Postoje zaměstnavatelů k zaměstnávání absolventů škol – 40% ne, 60% ano přijatý absolvent vyžaduje mnohem více času nadřízeného na seznámení se s firmou, poskytování a vysvětlování informací atd., než zaměstnanec s praxí a zaměstnavatelé zaměstnávající méně zaměstnanců, kteří vykonávají i vrcholové řídící funkce ve své firmě nemají dostatečný časový prostor pro tuto činnost. Při přijímání zaměstnanců s praxí jsou důležitá následující kritéria: 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Praxe, Praxe v oboru a Délka praxe Odbornost, znalosti v oboru Vzdělání, vzdělání v oboru Komunikativnost, slušnost, vztah k lidem, vystupování Angažovanost, loajalita, ochota pracovat Jazykové znalosti
Méně důležitá kritéria jsou: 1. Trestní bezúhonnost 2. Adaptabilita a flexibilita 3. Práce na PC Při přijímání absolventů převládají kritéria: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
Vzdělání, vzdělání v oboru Komunikativnost, slušnost, vztah k lidem, vystupování Angažovanost, loajalita, ochota pracovat Odbornost, znalosti v oboru Jazykové znalosti Práce na PC Ochota učit se
Méně důležitá kritéria jsou: 1. řidičský průkaz 2. Doporučení (škola, ÚP, zaměstnanci) 3. Trestní bezúhonnost Zajímavé je zjištění, že firmy nedávají velký důraz na znalost práce na PC a jazykové znalosti. Je možné předpokládat, že tyto znalosti jsou již brány jako samozřejmost nebo v případě jazykových znalostí již firmy nejsou v tomto hledisku tak náročné. Mezi hlavní důvod proč se zaměstnavatelé vyhýbají zaměstnávání absolventů patří především absence praxe a zkušeností z čehož plyne nutnost delší doby, kterou absolventi potřebují na zapracování či jejich neschopnost přizpůsobit se firemní filozofii, proniknout do způsobu práce. Další důležitá kritéria jsou nedostatečné dovednosti (pracovní návyky, nevyzrálost, jazyky, verb. projev), obecně nepřijímání absolventů a nezájem samotných absolventů. Mezi hlavní důvod pro zaměstnavatele pro přijetí absolventů patří především Znalosti (jazyky, PC, administrativa, atd.), Podpory pro zaměstnávání absolventů, Lépe se učí nové věci, přizpůsobí se, zapadnou do kolektivu. Mezi další kritéria patří Flexibilita,
Možnost vlastního zaškolení, Nemají špatné návyky z praxe, nižší platové požadavky, absolvování praxe. Pohled zaměstnavatelů na zaměstnávání absolventů vychází z obecného tvrzení zaměstnavatelů, že nemají nedostatek zaměstnanců a tedy přijímají nové zaměstnance spíše ojediněle. Zaměstnavatelé přijímají absolventy nejčastěji do odborných profesí na střední úrovni, do dělnických profesí, do nižší administrativy a naopak nejméně na nekvalifikované profese.
Klíčové dovednosti nebo odbornost Při přijímání nových pracovníků dávají zaměstnavatelé různou míru preference úzké profesní specializaci a obecným klíčovým dovednostem. Průmysl a Stavebnictví – 44 odborné, 56 obecné… dáno množstvím specializovaných profesí řemeslných a dělnických. Dále měli zaměstnavatelé vyjádřit šířku profesního záběru od hluboké a úzké (1) po širokou profesní dovednost (6). Vůbec nejčastější odpovědí byla známka 4 (26%) následovaná známkou 5 (24%). Vyloženě úzká profesní specializace se objevila pouze v 6% odpovědí, velmi široký profesní záběr pak v 9%.
Budoucí očekávání zaměstnavatelů na trhu práce Pokud jde o obory, o které bude podle zaměstnavatelů v budoucnu vzrůstat zájem, pak se k nim řadí především obory Strojní a technické, Řemesla a Informatiky. Mezi obory, o které v budoucnu bude zájem jsou také zařazeny Stavební obory a Dělnické profese Pokud jde o dělnické profese, tak zde se nejvíce projevuje již současný a především v budoucnu očekávaný nedostatek těchto pracovníků na trhu vzhledem k nezájmu žáků o tyto obory. K oborům, po kterých bude poptávka i v příštích letech, zařadili zaměstnavatelé dále ty, které jsou úzce spojeny se vstupem České republiky do Evropské unie a následnými změnami které nastaly na trhu České republiky (odchod pracovníků do zahraničí, otevření nových trhů, nové technologie, nové normy, nové možnosti podpory zaměstnání atd.). Jedná se o obory Manažerské, provoz a administrace Podíl Profesní skupina
Důvody odpovědí odpovědí
řemeslníci odborníci vestrojírenství ICT odborníci dělnické profese stavební řemesla pracovníci ve zdravotnictví pracovníci ve službách obchod manažerské pozice sociální služby
nedostatek na trhu, nezájem o profesi, změna životního stylu zahraniční investice, rozvoj ekonomiky, odborníci pro 16,42% vývojová centra vývoj, trhu, rozvoj nových technologií, Hi-tech, 12,94% nedostatek odborníků 10,95% nedostatek, malý zájem o obor, složitější technologie rozovoj oboru, nedostatek kvalifikovaných odborníků, 8,46% nedostatečná infrastruktura nedostatek na prac. trhu, odchody do zahraničí, stárnutí 4,98% populace rozvoj segmentu, změna životního stylu, změna 3,98% struktury ekonomiky 3,48% nedostatek na trhu, rozvoj trhu 2,99% modernizace procesů, nedostatek kvalitních odborníků nedostatek na trhu, odchody do zahraničí a do jiných 2,99% profesí 20,90%
