KLAUZURNÍ PRÁCE NOSP2 (3. termín) 22. 6. 2015
…………………………………… jméno, příjmení, ročník
I. Teoretická část 1. Uveďte ustanovení OZ, kde je upraven princip accessorium sequitur principale § 510 odst. 2 2. Uveďte jeden příklad dies incertus an, certus quando Dosažení zletilosti (není jisté, zda k tomu dojde, ovšem pokud ano, pak se ví jistě, kdy se tak stane) 3. Dopadá norma § 580 odst. 2 na počáteční nemožnost plnění, na následnou nemožnost plnění či na oba případy? Jen na počáteční nemožnost 4. Jsou pojmy „věc hromadná“ a „soubor věcí“ synonyma? Ne II. Praktická část Odpovězte na následující otázky a každou svou odpověď řádně zdůvodněte poukazem na ustanovení OZ, dle nichž se daný příklad řeší. Pouhé konstatování výsledku bez řádného zdůvodnění není považováno za odpověď a nebude proto vůbec hodnoceno. Příklady řešte metodou zkoumání nároků. Skutečnosti, které ze zadání nevyplývají, neexistují!! Akademický malíř, pan Konečný, dne 1. 1. 2014 při návratu ze silvestrovské oslavy při chůzi na ulici zavrávoral a upadl do vozovky, čímž způsobil dopravní nehodu – náraz auta do sloupu vysokého napětí. V důsledku nehody vznikla škoda na voze pana Nevěřila ve výši 150.000 Kč. Příslušníci dopravní policie konstatovali zavinění ze strany pana Konečného. Pan Konečný souhlasil s tím, že je vinen a na místě zaplatil pokutu ve výši 1.000 Kč. S panem Nevěřilem se pak ústně dohodl na tom, že mu celou škodu uhradí, a to nejpozději do 30. 6. 2014. Vysvětlil mu, že sice aktuálně nemá k dispozici částku ve výši 150.000 Kč, neboť je starý mládenec a k životu nic moc nepotřebuje, žije v nájemní garsonce a všeho všudy má „jen pár blbostí“, přičemž úspory nemá prakticky žádné, avšak že vyhrál soutěž na vymalování vestibulu vlakového nádraží v Zapadlé Lhotě, za což měl inkasovat odměnu 250.000 Kč. Zakázka měla být provedena v průběhu dubna a května 2014 a odměna pak měla být zaplacena do 20. 6. 2014. Z této odměny hodlal pana Nevěřila uspokojit. Pan Nevěřil s tímto návrhem souhlasil. Koncem ledna pan Konečný viděl v televizi reportáž o povodních v Africe. Protože byl člověk velmi altruistický, neváhal ani minutu a rozhodl se, že přispěje obětem. Peníze v hotovosti neměl téměř žádné a výplatu měl dostat až za týden; proto se rozhodl, že prodá několik svých věcí a peníze pak pošle nadaci Zachraňme Afriku, která organizovala humanitární pomoc. Ještě téhož dne prodal v bazaru ABC, s.r.o. 10 knih, malířský stojan, 3 rámy na obrazy z počátku 19. století a 2 sady temperových barev. Obvyklá hodnota všech těchto věcí činila 40.000 Kč, ovšem provozovatel bazaru nabídl kupní cenu 7.000 Kč, s tím, že víc nedá a o ceně nehodlá smlouvat. Pan Konečný přesto souhlasil. Peníze potom odnesl do centrály nadace Zachraňme Afriku, kde uzavřel písemnou darovací smlouvu na celou částku. Počátkem dubna pana Konečného kontaktovala Obec Zapadlá Lhota s tím, že zakázku na vymalování vestibulu nádraží musela zrušit a tuto akci odkládá na neurčito. To pana Konečného velmi vyvedlo z míry. Zejména si uvědomil, že nebude moci panu Nevěřilovi uhradit dluh, jak mu slíbil. V polovině dubna kontaktoval pana Konečného jeho strýc pan Makovička, s tím, že by byl rád, kdyby mu pan Konečný daroval svoji garáž, jak mu v minulosti opakovaně sliboval (pan Makovička přitom dobře věděl o majetkové situaci svého synovce, i o tom, že dluží panu Nevěřilovi 150.000 Kč). Pan Konečný se zastyděl, neboť darování garáže svému strýci skutečně několikrát slíbil, a na konci května uzavřel se strýcem darovací smlouvu. Pana Konečného ztráta garáže nijak netížila: jednak neměl auto, jednak garáž stála na cizím pozemku a pan Konečný neměl s vlastníkem pozemku vypořádaný právní titul umístění stavby (přičemž vlastník stavby v nedávné době podal na pana Konečného žalobu na odstranění stavby a bylo vysoce pravděpodobné, že bude ve sporu úspěšný), jednak byla garáž ve špatném technickém stavu (do garáže zatékalo, na stěnách se tvořila plíseň a dřevěná střecha hrozila zřícením). Pana Konečného již také v nedávné době vyzval stavební úřad k odstranění nebezpečí, které garáž vyvolávala. Koncem června pan Konečný kontaktoval pana Nevěřila a sdělil mu, že bohužel nemá peníze a své dluhy vůči němu prozatím nemůže uhradit. Pan Nevěřil se po několik dalších měsíců snažil pana Konečného přinutit k zaplacení, avšak bezvýsledně. Vzhledem k tomu pan Nevěřil podal na pana Konečného dne 4. 10. 2014 žalobu a dne 15. 11. 2014 mu soud vyhověl a platebním rozkazem uložil panu Konečnému povinnost zaplatit žalobci částku 150.000 Kč. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 20. 12. 2014. Pan Konečný však uloženou povinnost ani poté nesplnil. Zkoumejte následující tři okruhy otázek (otázky zkoumejte k rozhodnému datu, jímž je 22. 6. 2015): 1. Může pan Nevěřil podniknout nějaké kroky k tomu, aby uspokojil svoji pohledávku ve výši 150.000 Kč za panem Konečným z majetku bazaru ABC, s.r.o.? 2. Může pan Nevěřil podniknout nějaké kroky k tomu, aby uspokojil svoji pohledávku ve výši 150.000 Kč za panem Konečným z majetku nadace Zachraňme Afriku? 3. Může pan Nevěřil podniknout nějaké kroky k tomu, aby uspokojil svoji pohledávku ve výši 150.000 Kč za panem Konečným z majetku pana Makovičky?
Řešení: 1. Pan Nevěřil by mohl mít vůči společnosti ABC, s.r.o. nárok na dovolání se relativní neúčinnosti kupní smlouvy na movité věci (uzavřené s panem Konečným) dle § 590 odst. 2. Pozn.: alternativní řešení tohoto nároku, které bude uznáváno ještě jako přípustné, je uvedeno zcela na konci vzorového řešení I. VZNIK NÁROKU Aby se pan Nevěřil mohl dovolat relativní neúčinnosti kupní smlouvy, musel by mít vůči panu Konečnému pohledávku a tato pohledávka by musela být vykonatelná. Dále by mezi panem Konečným a společností ABC, s.r.o. muselo existovat právní jednání, které by splňovalo požadavky § 589 a 590 odst. 2, tedy: - právním jednáním by muselo objektivně dojít ke zkrácení věřitele, - muselo by se jednat o kupní či směnnou smlouvou, - smlouva by musela být uzavřena v posledním roce, - druhá strana (tj. společnost ABC, s.r.o.) by musela v dlužníkově jednání poznat mrhání majetkem, kterým je dlužníkův věřitel zkracován. A. Existence pohledávky - splněno, ze zadání jasně plyne, že pan Nevěřil měl vůči panu Konečnému právo na náhradu škody způsobené dopravní nehodou ve výši 150.000 Kč. B. Vykonatelnost pohledávky - splněno, ze zadání jasně plyne, že pohledávka byla přiznána věřiteli pravomocným platebním rozkazem soudu. Právní moc rozhodnutí nastala dne 20. 12. 2014. Ze zadání plyne, že dlužník ani poté svůj dluh nesplnil. Je tedy zřejmé, že marně uplynula pariční lhůta (lhůta k dobrovolnému splnění soudem uložené povinnosti) a pohledávka je proto vykonatelná (existuje tedy exekuční titul). C. Existence právního jednání - splněno, byla uzavřena smlouva. D. Právním jednáním by muselo objektivně dojít ke zkrácení věřitele - splněno. Aby bylo možno určité právní jednání prohlásit za zkracující, musí v důsledku tohoto jednání vzniknout v majetkové sféře dlužníka určitá újma. Ta vzniká zásadně tím, že se sníží dlužníkův majetek (aktiva), popř. se tento majetek nezvýší, ačkoli by se za běžných okolností zvýšil (např. odmítnutí dědictví), popř. tím, že dojde ke zvýšení pasiv (dluhů). Ze zadání plyne, že pan Konečný prodal společnosti ABC, s.r.o. několik movitých věcí, jejichž obvyklá hodnota činila 40.000 Kč, za protiplnění ve výši 7.000 Kč. Vzhledem k tomu, že pan Konečný obdržel za prodané věci částku značně nižší, než byla hodnota věcí, došlo k jednoznačnému zásahu do jeho majetkové sféry. Tím byla ztížena potenciální možnost věřitele domoci se plnění přiznané pohledávky (zmenšil se rozsah aktiv dlužníka, z nichž by se věřitel mohl uspokojit při výkonu rozhodnutí). Lze tedy uzavřít, že prodejem movitých věcí na nízkou cenu došlo ke zkrácení věřitele. E. Muselo by se jednat o kupní či směnnou smlouvou - splněno, ze zadání plyne, že pan Konečný věci prodal za peníze, jde tedy o kupní smlouvu F. Smlouva by musela být uzavřena v posledním roce - nesplněno. Smlouva byla dle zadání uzavřena „koncem ledna 2014“. Jednoroční prekluzivní lhůta tedy již uplynula. Další předpoklady proto není třeba zkoumat. Dílčí závěr ke vzniku nároku: Nárok nevznikl II. ZÁNIK NÁROKU Nezkoumáme III. PROSADITELNOST NÁROKU Nezkoumáme IV. CELKOVÝ ZÁVĚR Pan Nevěřil nemá vůči společnosti ABC, s.r.o. nárok na dovolání se relativní neúčinnosti kupní smlouvy na movité věci (uzavřené s panem Konečným) dle § 590 odst. 2.
2. Pan Nevěřil by mohl mít vůči nadaci Zachraňme Afriku nárok na dovolání se relativní neúčinnosti darovací smlouvy na peněžní částku 7.000 Kč (uzavřené s panem Konečným) dle § 591. I. VZNIK NÁROKU Aby se pan Nevěřil mohl dovolat relativní neúčinnosti darovací smlouvy, musel by mít vůči panu Konečnému pohledávku a tato pohledávka by musela být vykonatelná. Dále by mezi panem Konečným a nadací Zachraňme Afriku muselo existovat právní jednání, které by splňovalo požadavky § 589 a 591, tedy: - právním jednáním by muselo objektivně dojít ke zkrácení věřitele, - muselo by se jednat o bezúplatné právní jednání (tedy mj. i darovací smlouvu), - smlouva by musela být uzavřena v posledních dvou letech, - nesmělo by se jednat o některou z výjimek dle § 591 písm. a)-d). A. Existence pohledávky - splněno, ze zadání jasně plyne, že pan Nevěřil měl vůči panu Konečnému právo na náhradu škody způsobené dopravní nehodou ve výši 150.000 Kč. B. Vykonatelnost pohledávky - splněno, ze zadání jasně plyne, že pohledávka byla přiznána věřiteli pravomocným platebním rozkazem soudu. Právní moc rozhodnutí nastala dne 20. 12. 2014. Ze zadání plyne, že dlužník ani poté svůj dluh nesplnil. Je tedy zřejmé, že marně uplynula pariční lhůta (lhůta k dobrovolnému splnění soudem uložené povinnosti) a pohledávka je proto vykonatelná (existuje tedy exekuční titul). C. Existence právního jednání - splněno, byla uzavřena smlouva. D. Právním jednáním by muselo objektivně dojít ke zkrácení věřitele - splněno. Aby bylo možno určité právní jednání prohlásit za zkracující, musí v důsledku tohoto jednání vzniknout v majetkové sféře dlužníka určitá újma. Ta vzniká zásadně tím, že se sníží dlužníkův majetek (aktiva), popř. se tento majetek nezvýší, ačkoli by se za běžných okolností zvýšil (např. odmítnutí dědictví), popř. tím, že dojde ke zvýšení pasiv (dluhů). Ze zadání plyne, že pan Konečný daroval nadaci Zachraňme Afriku peněžní částku ve výši 7.000 Kč. Vzhledem k tomu, že pan Konečný neobdržel za tuto částku žádné protiplnění, které by vyrovnalo snížení aktiv, došlo k jednoznačnému zásahu do jeho majetkové sféry. Tím byla ztížena potenciální možnost věřitele domoci se plnění přiznané pohledávky (zmenšil se rozsah aktiv dlužníka, z nichž by se věřitel mohl uspokojit při výkonu rozhodnutí). Lze tedy uzavřít, že darováním peněz došlo ke zkrácení věřitele. E. Muselo by se jednat o bezúplatné právní jednání (tedy mj. i darovací smlouvu) - splněno, ze zadání jasně plyne, že byla uzavřena darovací smlouva, tj. smlouva o bezúplatném převedení vlastnického práva k věci (penězům) na jiného. F. Smlouva by musela být uzavřena v posledních dvou letech - splněno. Smlouva byla dle zadání uzavřena „koncem ledna 2014“. G. Nesmělo by se jednat o některou z výjimek dle § 591 písm. a)-d) - nesplněno (naopak, o výjimku se jedná). Pan Konečný (dlužník) daroval částku ve výši 7.000 Kč nadaci Zachraňme Afriku. Ze zadání plyne, že uvedená nadace organizovala humanitární pomoc obětem povodní v Africe a pan Konečný daroval peníze právě proto, že chtěl přispět k jejich záchraně. Uvedené darování je možné podřadit pod skutkovou podstatu písm. c) – tj. věnování učiněné v přiměřené výši na veřejně prospěšný účel. Pomoc obětem povodní lze nepochybně chápat jako veřejně prospěšný účel. Dá se očekávat, že uvedená částka bude použita např. na zajištění potravin, hygienických pomůcek, zdravotnického materiálu apod. Není rozhodné, že peníze byly věnovány na účely mimo ČR. Pokud jde o kritérium „přiměřenosti“, pak lze s ohledem na okolnosti případu ještě tvrdit, že částka ve výši 7.000 Kč je přiměřená. Tento závěr je dán zejména poměrem této částky a celkové výše dluhu pana Konečného vůči panu Nevěřilovi – částka 7.000 Kč představuje necelých 5 % z celkového dluhu pana Konečného. Je tedy korektní závěr, že věnování bylo učiněno ještě v přiměřené výši. Další předpoklady proto není třeba zkoumat. Dílčí závěr ke vzniku nároku: Nárok nevznikl II. ZÁNIK NÁROKU Nezkoumáme III. PROSADITELNOST NÁROKU Nezkoumáme IV. CELKOVÝ ZÁVĚR Pan Nevěřil nemá vůči nadaci Zachraňme Afriku nárok na dovolání se relativní neúčinnosti darovací smlouvy na peněžní částku 7.000 Kč (uzavřené s panem Konečným) dle § 591.
3. Pan Nevěřil by mohl mít vůči panu Makovičkovi nárok na dovolání se relativní neúčinnosti darovací smlouvy na garáž (uzavřené s panem Konečným) dle § 591. I. VZNIK NÁROKU Aby se pan Nevěřil mohl dovolat relativní neúčinnosti darovací smlouvy, musel by mít vůči panu Konečnému pohledávku a tato pohledávka by musela být vykonatelná. Dále by mezi panem Konečným a panem Makovičkou muselo existovat právní jednání, které by splňovalo požadavky § 589 a 591, tedy: - právním jednáním by muselo objektivně dojít ke zkrácení věřitele, - muselo by se jednat o bezúplatné právní jednání (tedy mj. i darovací smlouvu), - smlouva by musela být uzavřena v posledních dvou letech, - nesmělo by se jednat o některou z výjimek dle § 591 písm. a)-d). A. Existence pohledávky - splněno, ze zadání jasně plyne, že pan Nevěřil měl vůči panu Konečnému právo na náhradu škody způsobené dopravní nehodou ve výši 150.000 Kč. B. Vykonatelnost pohledávky - splněno, ze zadání jasně plyne, že pohledávka byla přiznána věřiteli pravomocným platebním rozkazem soudu. Právní moc rozhodnutí nastala dne 20. 12. 2014. Ze zadání plyne, že dlužník ani poté svůj dluh nesplnil. Je tedy zřejmé, že marně uplynula pariční lhůta (lhůta k dobrovolnému splnění soudem uložené povinnosti) a pohledávka je proto vykonatelná (existuje tedy exekuční titul). C. Existence právního jednání - splněno, byla uzavřena smlouva. D. Právním jednáním by muselo objektivně dojít ke zkrácení věřitele - nesplněno. Aby bylo možno určité právní jednání prohlásit za zkracující, musí v důsledku tohoto jednání vzniknout v majetkové sféře dlužníka určitá újma. Ta vzniká zásadně tím, že se sníží dlužníkův majetek (aktiva), popř. se tento majetek nezvýší, ačkoli by se za běžných okolností zvýšil (např. odmítnutí dědictví), popř. tím, že dojde ke zvýšení pasiv (dluhů). Ze zadání plyne, že pan Konečný daroval panu Makovičkovi garáž (která nebyla součástí pozemku), tj. stavbu jako nemovitou věc. To by na první pohled znamenalo, že došlo ke zmenšení majetkové sféry dlužníka. Je však třeba přihlédnout k tomu, že - garáž stála na cizím pozemku a jednalo se o tzv. neoprávněnou stavbu (pan Konečný neměl od vlastníka pozemku souhlas s umístěním stavby), - aktuálně probíhalo soudní řízení, v němž se vlastník pozemku domáhal odstranění garáže (navíc ze zadání plyne, že úspěch žalobce v tomto sporu byl vysoce pravděpodobný – důsledkem v případě vyhraného sporu tedy bude odstranění garáže a tím i její zánik jako věci v právním smyslu), - garáž byla ve špatném technickém stavu (zatékalo do ní, na stěnách se tvořila plíseň a dřevěná střecha hrozila zřícením), - pan Konečný byl v nedávné době vyzván stavebním úřadem k odstranění nebezpečí, které garáž vyvolávala. Zvážíme-li veškeré uvedené skutečnosti, je nepochybný závěr, že darováním garáže panu Makovičkovi nedošlo k žádnému negativnímu zásahu do majetkové sféry dlužníka, spíše tomu bylo naopak. Dlužník se totiž převodem vlastnického práva ke garáži vyhnul nutnosti sanace garáže (a tedy vynaložení nemalých finančních prostředků), přičemž však i kdyby garáž byla v dobrém technickém stavu, hrozilo bezprostřední riziko, že bude muset být odstraněna (samozřejmě na náklady vlastníka). Garáž proto představovala jen zcela zanedbatelnou (a jednoznačně pouze časově omezenou) hodnotu. Lze tedy uzavřít, že darováním garáže objektivně nedošlo ke zkrácení věřitele. Další předpoklady proto není třeba zkoumat. Dílčí závěr ke vzniku nároku: Nárok nevznikl II. ZÁNIK NÁROKU Nezkoumáme III. PROSADITELNOST NÁROKU Nezkoumáme IV. CELKOVÝ ZÁVĚR Pan Nevěřil nemá vůči panu Makovičkovi nárok na dovolání se relativní neúčinnosti darovací smlouvy na garáž (uzavřené s panem Konečným) dle § 591.
Alternativní řešení nároku č. 1, které bude uznáváno ještě jako přípustné 1. Pan Nevěřil by mohl mít vůči společnosti ABC, s.r.o. nárok na dovolání se relativní neúčinnosti kupní smlouvy na movité věci (uzavřené s panem Konečným) dle § 590 odst. 1 písm. b). I. VZNIK NÁROKU Aby se pan Nevěřil mohl dovolat relativní neúčinnosti kupní smlouvy, musel by mít vůči panu Konečnému pohledávku a tato pohledávka by musela být vykonatelná. Dále by mezi panem Konečným a společností ABC, s.r.o. muselo existovat právní jednání, které by splňovalo požadavky § 589 a 590 odst. 1 písm. b), tedy: - právním jednáním by muselo objektivně dojít ke zkrácení věřitele, - smlouva by musela být uzavřena v posledních dvou letech, - musel by existovat úmysl dlužníka zkrátit věřitele, - druhé straně (tj. společnosti ABC, s.r.o.) by musel být znám dlužníkův úmysl zkrátit věřitele. A. Existence pohledávky - splněno, ze zadání jasně plyne, že pan Nevěřil měl vůči panu Konečnému právo na náhradu škody způsobené dopravní nehodou ve výši 150.000 Kč. B. Vykonatelnost pohledávky - splněno, ze zadání jasně plyne, že pohledávka byla přiznána věřiteli pravomocným platebním rozkazem soudu. Právní moc rozhodnutí nastala dne 20. 12. 2014. Ze zadání plyne, že dlužník ani poté svůj dluh nesplnil. Je tedy zřejmé, že marně uplynula pariční lhůta (lhůta k dobrovolnému splnění soudem uložené povinnosti) a pohledávka je proto vykonatelná (existuje tedy exekuční titul). C. Existence právního jednání - splněno, byla uzavřena smlouva. D. Právním jednáním by muselo objektivně dojít ke zkrácení věřitele - splněno. Aby bylo možno určité právní jednání prohlásit za zkracující, musí v důsledku tohoto jednání vzniknout v majetkové sféře dlužníka určitá újma. Ta vzniká zásadně tím, že se sníží dlužníkův majetek (aktiva), popř. se tento majetek nezvýší, ačkoli by se za běžných okolností zvýšil (např. odmítnutí dědictví), popř. tím, že dojde ke zvýšení pasiv (dluhů). Ze zadání plyne, že pan Konečný prodal společnosti ABC, s.r.o. několik movitých věcí, jejichž obvyklá hodnota činila 40.000 Kč, za protiplnění ve výši 7.000 Kč. Vzhledem k tomu, že pan Konečný obdržel za prodané věci částku značně nižší, než byla hodnota věcí, došlo k jednoznačnému zásahu do jeho majetkové sféry. Tím byla ztížena potenciální možnost věřitele domoci se plnění přiznané pohledávky (zmenšil se rozsah aktiv dlužníka, z nichž by se věřitel mohl uspokojit při výkonu rozhodnutí). Lze tedy uzavřít, že prodejem movitých věcí na nízkou cenu došlo ke zkrácení věřitele. E. Smlouva by musela být uzavřena v posledních dvou letech - splněno. Smlouva byla dle zadání uzavřena „koncem ledna 2014“. F. Musel by existovat úmysl dlužníka zkrátit věřitele - nesplněno. Ze zadání neplyne žádná indicie, z níž by bylo možno dovodit závěr o zkracujícím úmyslu pana Konečného. Pan Konečný se nezbavoval movitých věcí proto, aby zkrátil svého věřitele, nýbrž proto, aby pomohl obětem povodní v Africe. Nízká částka, za kterou věci prodal, nebyla nabídnuta panem Konečným, nýbrž kupujícím (bazarem) a to navíc striktně tak, že kupující nebyl ochoten o vyšší částce vyjednávat. Pan Konečný tedy mohl buď prodat, nebo si věci ponechat (peníze však chtěl použít jako pomoc obětem a pro ten případ se spokojil i s nižší kupní cenou). Navíc – pan Konečný věděl, že jeho dluh vůči panu Nevěřilovi bude splatný až koncem června 2014 a legitimně počítal s tím, že tento dluh splatí z odměny, která mu měla být vyplacena za provedení díla do 20. 6. 2014. Koncem ledna 2014 nemohl tušit, že zakázka, kterou měl začít provádět za 3 měsíce, bude zrušena. Navíc se jednalo o zakázku od obce, kde lze přece jen předpokládat vyšší míru solidnosti zadavatele. Z uvedeného lze tedy shrnout, že u dlužníka absentoval zkracující úmysl. Další předpoklady proto není třeba zkoumat. Dílčí závěr ke vzniku nároku: Nárok nevznikl II. ZÁNIK NÁROKU Nezkoumáme III. PROSADITELNOST NÁROKU Nezkoumáme IV. CELKOVÝ ZÁVĚR Pan Nevěřil nemá vůči společnosti ABC, s.r.o. nárok na dovolání se relativní neúčinnosti kupní smlouvy na movité věci (uzavřené s panem Konečným) dle § 590 odst. 1 písm. b).
