KLASSIKŮ ŘECKÝCH A ŘÍMSKÝCH

Vosy (Sfékes) Komoedie. Přeložil Augustin Krejčí. Úvod (s. 5-6). Praha, Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění 1917. 96 s. (Bibliotéka klassiků řeckých a římských sv. 28, Komoedie Aristofanovy sv. 6)

BIBLIOTÉKA

KLASSIKŮ ŘECKÝCH A ŘÍMSKÝCH VYDÁVANÁ

III. TŘÍDOU ČESKÉ AKADEMIE CÍSAŘE FRANTIŠKAJOSEFA PRO VĚDY. SLOVESNOST A UMĚNÍ.

ČÍSLO 28.

KOMOEDIE ARISTOFANOVY. PŘELOŽIL

AUGUSTIN KREJČÍ.

VI.

VOSY.

V PRAZE. NÁKLADEM ČESKÉ AKADEMII CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMĚNÍ. 1917.

VOSY. KOMOEDIE ARISTOFANOVA.

___________

PŘELOŽIL

AUGUSTIN KREJČÍ.

______________

V PRAZE. NÁKLADEM ČESKÉ AKADEMIE CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMĚNÍ. 1917.

KNIHTISKÁRNA EDVARDA LESCHINGRA V PRAZE.

ÚVOD. Vosy (Σφῆκες) byly provozovány o Velikých Dionysiích roku 422 a dosáhly druhé ceny. První cenu dostal Filonides Proagonem, třetí Leukon komoedií „Vyslanci“. Tato komoedie patří k politickým komoediím Aristofanovým; neboť v ní tepá oblibu Atheňanů zasedati na soudech. V Athenách totiž lid nejen rozhodoval na sněmu o všech věcech, týkajících se státní správy, nýbrž i v soudnictví. To ovšem neplatí o době starší; teprve v pozdějších dobách rozkvětu demokratie domohl se lid toho, že rozhodoval v soudnictví sám. Každoročně bylo vylosováno z občanů, kteří překročili 30. rok věku, 6000 soudců. Ti tvořili tak zvanou heliaii. Plat soudcovský byl za Periklea stanoven na 1 obolos, od dob Kleonových dostávali soudcové 3 oboly denně. Tento soudcovský plat byl Atheňanům největší pobídkou účastniti se soudních jednání; neboť plat ten stačil chudému Atheňanu úplně k výživě. A právě tato nesmírná obliba Atheňanů v soudcovské činnosti, které se Aristofanes posmívá ve svých komoediích při každé příležitosti, poskytla mu látky k této komoedii. Předvádí v ní starého Atheňana Filokleona (t. j. přítele Kleonova), jehož jeho syn Bdelykleon (t. j. hanobitel Kleonův) střeže doma, aby nemohl na soud. Chtěje ho vyléčiti, zavede mu konečně vše, aby mohl doma konati soudy. Doma pak se vykoná se všemi formalitami na soudech obvyklými soud se psem Chňapalem (Λάβης)* pro krádež sýra. Bdelykleon přiměje posléze

__________ * Patrně narážka na soud, jímž snad byl stíhán vojevůdce Laches pro vyděračství, jehož prý se dopustil na výpravě sicilské. Rozhodného o tom nevíme nic; spíše se zdá, že ani nebyl pohnán na soud, ježto roku 421 spolu podpisoval mír tak zvaný Nikiův.

6

otce k tomu, aby zanechal dosavadního života. Filokleon dá se přemluviti, vrací se k dřívějším mravům; avšak jako byl dříve zuřivým demokratem a sudičem, tak upadá nyní v druhou krajnost. V závěrečných scénách vystupuje, an se ubírá z hostiny spit a jedná na cestě způsobem nedůstojným athenského občana. Z toho také zvláště je patrna tendence kusu; básník chce ukázati, že výhody demokratie, na nichž si lid tolik zakládá, nemají pravé ceny, a že prostý občan, jako byl Filokleon, nemá býti povoláván k rozhodování na soudech. Někteří soudili, že Vosy byly přepracovány, dovozujíce tak zvláště z verše 1326, v němž shledávána parodie Euripidových Trojanek, jež provozovány roku 415. Mínění to je nesprávné, poněvadž podobné výrazy jsou I jinde. Motivů z Vos užil Racine ve svých “Les Plaideurs”. Překládáno jest dle vydání Leeuwenova (Leiden 1909, 2. vydání), s nímž srovnána vydání jiná.

_________

OSOBY: Sosias, Xanthias, otroci Filokleonovi. Filokleon. B d e l y k l e o n , jeho syn. Sbor starců. Syn jednoho člena sboru. Hodovník. Pekařka. Občan.

Němé osoby: Chlapci. Otroci. Dva psi se štěňaty. Svědkové. Pištkyně. Hodovníci. Chairefon. Tři tanečníci.

Děj koná se v Athenách před domem Bdelykleonovým. Počátek děje před východem slunce, konec pozdě večer. ________

(Bdelykleon spí na střeše domu. Přede dveřmi sedí Sosias a Xanthias, podřimujíce.) Sosias. Ha, co to děláš, zlořečený Xanthio ? Xanthias. Jak z hlídky té se dostat, o tom přemýšlím. Sosias. Toť patrně chceš dostat hodně na záda. Což nevíš, jakou obludu zde hlídáme? Xanthias. To vím, však rád bych starost chvíli odložil. (Usne.) Sosias. Nu jen se odvaž; vždyť se po mých očích též již dávno jakás sladká spavost rozlila. (Usne.) Xanthias (probudí se po chvíli a spatří, že Sosias. spí). Zda vskutku blázníš či jsi korybantem1 snad? ____________ Korybanti, kněží Kybelini, kteří uctívali Kybelu orgiastickým tancem a hlučnou hudbou. Odtud korybantismem zván byl jakýsi vzrušený stav duševní. 1

5

10

Sosias. To ne, však Sabazios2 na mne seslal sen. Xanthias. 10

Toť také ty ctíš Sabazia jako já. Neb také na má víčka právě vypravil se jakýs spánek medský oči klížící. A právě se mi zdálo cosi divného. Sosias.

15

Mně také, jako ještě nikdy doposud. Však ty mluv dříve ! Xanthias. Mně se zdálo, jako by sem velikánský orel na trh zaletěl a chopiv svými drápy hada štítovce,3 s ním pak se vznesl vzhůru k nebi širému a potom štít že - Kleonymos4 zahodil. Sosias.

20

Toť o Kleonymovi celá hádanka. Xanthias. A kterak ? Sosias. Každý hodovníkům hádat dá: „Jen hádej, které zvíře kdysi na zemi i na nebi i v moři odhodilo štít?”5

____________ 2

Sabazios, původně thracký a fryžský bůh, splynul později s Dio-

nysem. 3V

orig. hříčka slovní; neboť ἀσ̟ίς značí štít i hada. Kleonymos, muž strany lidu, často tepaný od Aristofana. Nejspíš se to týká útěku Atheňanů při porážce u Delia r. 424. 5 Narážka na hádanku „co je totéž na nebi, na zemi a v moři”, vztahující se na souhvězdí medvěda, psa a hada. - Atheňané se rádi bavili při hostinách hádankami. 4

11

Xanthias. Ach, jaká pak mě asi stihne pohroma, že takový jsem sen měl ?

25

Sosias. Žádné starosti ! Neb nebude to přece hrozné, u bohů ! Xanthias. Vždyť hrozné jest, když člověk zbraň svou odhodí ! Teď ty mně svůj sen pověz ! Sosias. Však je veliký. Jeť o řízení celé loďky obecní. Xanthias. Nuž honem pověz základ věci veškeré.

30

Sosias. Mně v prvním spánku zdálo se, že usedly si na Pnyx 6 ovce, sněmujíce pospolu, a měly hole, na sobě pak pláště; pak jsem dále viděl ve snách, kterak krčmářský tam tuleň jal se k tomu bravu řečniti, jenž hlas měl jako hněvem rozpálený vepř.7 Xanthias. Ó hrůza ! Sosias. Co pak ? Xanthias. Ustaň, ustaň, nemluv dál ! Ten sen tvůj velmi páchne koží zpuchřelou.

____________ 6 Shromáždění lidu konala se na návrší Pykně. 7 Narážka na jircháře Kleona, jehož hřmotnému hlasu často se posmívá Aristofanes.

35

12

Sosias.

40

Pak onen tuleň bídný váhy uchopil a začal vážit lid jak lůj.8 Xanthias. Ach, běda, ach ! Toť patrně chce rozeštvati všechen lid. Sosias.

45

A zdálo se mi, na zemi že Theoros9 tam blízko něho seděl s hlavou krkavčí. A potom šišlal ke mně Alkibiades:10 „Zda vidís ? Theolos má hlavu klkavčí.“ Xanthias. To Alkibiades ti správně zašišlal. Sosias. A není tohle zvláštní, že se krkavcem stal Theoros ? Xanthias. To ne ; však dobře. Sosias. Jak pak ? Xanthias. Jak ?

50

Že z člověka se najednou stal krkavcem. A není z toho všeho zcela patrno, že od nás hned se - ke krkavcům povznese ? Sosias. To věru chuť mám tebe za dva oboly si najmout, když sny takto umíš vykládat.

____________ 8 9

V orig. slovní hříčka ve slovech δℑµοϕ, lid a δηµϕ, lůj. Theoros, přítel Kleonův; tepán u Aristofana i jinde.

10

Alkibiadovi posmívá se Aristofanes i jinde, že šišlal. 13

Xanthias (k divákům). Nuž nyní povím obsah kusu divákům ; však dřív jim musím ještě toto oznámit, by od nás nečekali pranic velkého, ba ani žádný „z M e g a r u k r a d e n ý v t i p ”.11 My nemáme ni otroků, již z ošatky by měli házet obecenstvu ořechy, ni Heraklea, který přijde o jídlo, ni „Euripida tupeného prasprostě!; 12 ni přál-li osud Kleonovi náhodou, zas nebudem ho pořád mlíti na kaši. Náš dnešní kus však plničký je důmyslu, ne sice obratnější nad nás samotné, však nad ty sprosté komoedie moudřejší. Nuž naším pánem chlap je onen, který spí tam nahoře, ten velký, tamhle na střeše. Ten zavřel otce vnitř, by z domu nemohl a rozkázal nám, bychom ho tu hlídali. Neb jeho otec stůně divnou nemocí, jíž nepozná ni neuhodne nikdo z vás, když my to nepovíme. Snad již tušíte.

55

60

65

70

(Poslouchá chvíli.) Sosias (ukazuje na jednoho z diváků). Tam Pronapovic Amynias13 povídá, že kostkomil on. Xanthias. Avšak neuhodl nic. Onť soudí, že to nemoc táž, jíž stižen sám.

____________ Slov těch užil básník Eupolis, vytýkaje tak Aristofanovi scénu v Acharňanech, kde Megařan prodává na trhu své dcerušky jako selata. 12 Že Arisfofanes tupí Euripida, také vytýkal Eupolis, narážeje na Acharňany. 13 Amynias, člověk špatné pověsti. 11

75

14

Sosias. To ne, však jeho nemoc končí slovem -mil. A tady praví k Derkylovi Sosias,14 že vínomil je zase. Xanthias.

80

Nijak; stonajíť tou nemocí i velmi řádní mužové. Sosias. A Skambonovic Nikostratos15 povídá, že hodomil je asi nebo hostomil. Xanthias. Ba, u psa,1ó Nikostrate, není hostomil ; neb Hostomil 17 je přece chlípník veliký. Sosias.

85

Toť žvást je prázdný ; vy to neuhodnete. Xanthias.

90

95

A chcete-li to zvědět, tedy mlčte teď. Neb povím vám již, jakou nemoc má náš pán. Je soudomil, jak nikdo jiný na světě, a sudičství si oblíbil, a sténá vždy, když nedostane místa v první lavici. A spánku nemá v noci nikdy ani zbla. Když na chvíli i zdřímne, pak vždy za noci jen ke klepsydře18 jeho mysl zalétá. A že je zvyklý hlasovacím kaménkům, vždy sevřené má prsty tři, když povstává,

____________ 14 Neznámí. 15 Nikostratos, snad spoluvůdce Lachetův. 16 Tak přísahá často Sokrates u Platona. 17 Patrně tepá nějakého tehdy známého muže jménem Filoxenos.

Klepsydra, vodní hodiny, jimiž určována doba, jak dlouho smí kdo mluviti na soudě. 18

15

jak za novoluní 19 by dával kadidlo. A vidí-li, že na dveřích je psáno kdes : „Ó Pyrilampův synu, krásný hošíčku”, hned píše vedle toho : „Krásný košíčku !” 20 Prý kohout, který od večera kokrhal, jej pozdě budí, byv prý k tomu naveden, že od obžalovaných dal se podplatit. Hned po večeři křičí po svých střevících ; a když tam přijde, dlouhý čas tam ještě spí, jak škeble pevně se tam drže u sloupu. A v zlosti dlouhou čárku vždycky dělaje,21 pak přichází jak včela nebo čmelák sem a za nehty má vždycky všude samý vosk. A ze strachu, by vždy měl hojnost kaménků a mohl soudit, břeh si doma pořídil. T a k t e d y š í l í . K d y ž j e k á r á n ,22 pokaždé tím spíš chce soudit. Jej tu tedy hlídáme, a na zámek je zavřen, aby neprchl. Neb těžce nese tuto nemoc jeho syn. Ten nejprve mu jenom slovy domlouval a přemlouval, by ani pláště nenosil ni nevycházel ; on však nechtěl poslechnout. Pak myl jej, počišťoval. Marně. Potom dal jej korybantům léčit ; on však uprchnuv i s bubnem na soud Nový,23 jal se soudit dál. Když nepomohly všecky tyto oběti, plul na Aiginu s ním, pak v noci chopil jej a v chrámě Asklepiově 24 jej uložil. Však za svítání objevil se na soudě.

____________ 19 20

Novoluní bylo začátkem měsíce a tudíž svátkem. Pyrilampovým synem byl Demos, jeden z přátel Perikleových. -

V orig. hříčka ve slovech ∆ℑµοϕ a χηµϕ (víko osudí). 21 t. j. nehtem na voskové destičce, na níž byl napsán žalobcův návrh a protinávrh žalovaného. 22 Verš z Eurip. Stheneboie (zl. 668). 23 Kde byl Nový soud, nevíme.

100

105

110

115

120

O Asklepiově chrámě na Aigině není nic známo. - V Asklepiových chrámech se léčilo hlavně inkubací. 16 24

125

130

135

A tu jsme ho již nikdy nepouštěli ven. On utíkal však vodními i rourami i děrami ; a my jsme vše, co děravé zde bylo, hadry ucpali a zatloukli. On potom zase do zdi vtloukal hřebíky a skákal po nich jako kavka nějaká. My tedy nyní kolem domu celého jsme rozprostřeli síť a tak ho hlídáme. A stařec ten se Filokleon jmenuje, nu vskutku ; 25 Bdelykleon sluje jeho syn, a mravy jeho vážnou vzpourou soptějí. Bdelykleon (probouzeje se). Snad nespíte tu, Xanthio a Sosio ? Xanthias. Ó ach ! Sosias. Nu, co pak ? Xanthias. Bdelykleon povstává. Bdelykleon.

140

Hned rychle, rychle jeden z vás již pospěš sem ; neb do komína nějak vlezl otec můj a jako myš tam běhá. Avšak pozor měj, by děrou u koupelny ven se nedostal ; (k Sosiovi). a ty se postav ke dveřím. Sosias. Tu, pane, jsem.

____________

Básník chce říci: Vy myslíte, že nikdo nemůže býti Filokleonem, t. j. přítelem Kleonovým, avšak je tomu tak. 25

17

Bdelykleon. Ó Poseidone, co to zvučí v komíně ? (Dívá se do komína.) Hej, kdo pák jsi ty ? Filokleon (v komíně). Jako kouř ven vycházím. Bdelykleon. A z kterého jsi dřeva ?

145 Filokleon. Z udavačského.26 Bdelykleon.

To, probůh, ze všech kouřů nejostřejší kouř. Však neutečeš ! Kde je poklop komína ? Lez zpátky, já pak tebe vsadím do klády. (Pokryje komín.) A tady hledej nyní jiný prostředek ! Však nešťasten jsem jako nikdo na světě, když budu nyní slouti synem Kouřovým. (Tluče se na dveře.)

150

Sosias (opíraje se o dveře). Ten do těch dveří strká ! Bdelykleon. Pevně na ně tlač a hezky statně ! Já pak tudy přicházím. A na klíče měj pozor ! Závoru též střez, by její poutko ohlodati nemohl ! (Sestoupí se střechy.)

____________

V orig. jmenováno dřevo fíkové (σ∨κινοϕ) s narážkou na sykofanty (udavače). 26

155

2 18

Filokleon (za dveřmi). Co počínáte, ničemové ? Pusťte mne ! Chci k soudu. Či má Drakontides27 ujíti ? Sosias. A těžce bys to nesl ? Filokleon.

160

Přece delfský bůh, když jsem se ho kdys tázal, dal mi v odpověď, že uschnu, ujde-li mi někdo na soudě. Sosias. Ach, jaká věštba, Apollone, spáso má ! Filokleon. Nuž pust mne, prosím, abych tady nepukl ! Sosias. To, probůh, Filokleone, se nestane ! Filokleon. Tak tedy musím prokousati vaši síť. Sosias.

165

Vždyť nemáš zubů ! Filokleon. Běda, jsem to ubožák ! Jak mám tě zabít ? Kterak ? Meč mi podejte a rychle, nebo spíše soudní tabulku ! (Bdelykleon přikvapí a postaví se vedle Sosia.) Bdelykleon. Ten člověk velké zlo by mohl způsobit.

____________ 27 Drakontides byl patrně aristokrat. 19

Filokleon. To, přisám Diu, ne, však na trh dovésti chci svého osla se sedlem i s náčiním. Jeť novoluní.

170

Bdelykleon. Což pak já bych prodati ho nedovedl ? Filokleon. Jako já, to jistě ne. Bdelykleon. Spíš ještě lépe ! Filokleon. Jen mi vyveď osla ven ! Sosias. Jak smyslil zase tuto vtipnou záminku, bys spíš ho pustil !

175

Bdelykleon. Tímto prutem pranic však si neulovil ; poznalť jsem, co zamýšlí. Však půjdu dovnitř, osla sem chci přivésti. Jen aby dědek zase tudy neprchl ! (Bdelykleon přivede po chvíli z domu osla, jehož se zespoda drží Filokleon.) Co pláčeš, osle ? Že máš býti prodán dnes ? Pojď rychle ! Co pak hekáš ? Přece neneseš teď nějakého Odyssea ?28 Sosias. U Dia, onť nese kohos skrčeného pod břichem. ____________

180

Parodie Homerova vypravováni, jak Odysseus unikl Polyfemovi, schovav se pod berana. Když se ho pak Polyfemos tázal po jméně, řekl, že sluje „Nikdo”. 28

2* 20

Bdelykleon. Ha, ukaž, koho? Sosias. Tohoto zde. Bdelykleon. Co to zas ? Kdo, člověče, jsi vlastně ? Filokleon. Nikdo, při bozích. Bdelykleon. 185

Ty Nikdo ? Odkud ? Filokleon. Ithačan, syn Zběhlíkův. Bdelykleon. Ty, Nikdo, věru radost míti nebudeš ! Jen hned jej odvaž ! Sosias (vytahuje Filokleona zpod osla). Jaký je to ničema, a kam se skrčil ! Tak že zcela vypadá, jak byl by nějakého osla osletem.

190

Filokleon. (bráně se). Když nedáte mi pokoj, dám se do boje ! Bdelykleon. A oč chceš bojovati ? Filokleon. O stín osličí.29

____________ 29 Narážka na vypravování (obyčejné se přičítá Demosthenovi), jak člověk, jenž pronajal druhému osla, nechtěl dopustiti, aby užíval i jeho stínu.

21

Bdelykleon. Tys odvážný a bídný ve svých nápadech ! Filokleon. Že bídný ? Ne ; však nevíš-li, že výtečný jsem nyní ? Teprv poznáš to, až podbřišek jíst budeš chutný sudičského staříka.

195

Bdelykleon. Strč osla a i sebe dovnitř do domu ! (Strčí Filokleona s oslem do domu.) Filokleon. Ó Kleone a spolusoudci, na pomoc ! Bdelykleon. Až zavřem dveře, potom můžeš křičeti ! (K Sosiovi.) Ty ke dveřím teď naval spoustu kamení a znova zase zaraz kolík v závoru a k trámu přival tam tu díži velikou co nejrychleji !

200

(Filokleon zatím vleze na střechu ; při tom spadne na Sosiu kus zdiva.) Sosias. Běda, ach, já nebožák ! Kuš zdiva spadl tady na mne ! Odkud to ? Bdelykleon. To myš as odkuds shora na tě shodila. Sosias. Že myš ? To sotva ; nejspíš sudič střechový se pod taškami šourá kdesi v úkrytu.

205

22

Bdelykleon (spatří Filokleona, že chce uprchnouti střechou). Ach, běda ! Vrabcem stal se nyní člověk ten a odletí nám ! Kde jen, kde je moje síť ? Jdeš zpátky ! Rychle zpátky ! (Filokleon zaleze zpět.)

210

Věru, Skionu 30 bych spíš chtěl hlídat nežli svého otce zde. Sosias. Nuž když se nám ho podařilo zahnati a není možno, aby tajně utekl, proč nelehnout si na nějakou chvilčinku ? Bdelykleon.

215

Však zanedlouho uvidíš, ty ničemo, že přijdou jeho spolusoudci vyvolat nám otce. Sosias. Cože ? Vždyť se ani nešeří. Bdelykleon.

220

Toť, přisám Diu, nyní pozdě vstávají ; vždyť od půlnoci vždy ho vyzývají ven, když se světly sem přijdou, písně cvrčíce své prastarosidonské podle Frynicha31 a jimi chtí ho zlákat. Sosias. Avšak dovedem, když bude třeba, zahnati je kamením,

____________

Skione, město na Chalkidice, odpadla od Athen a byla v době provozování Vos obléhána od Atheňanů. 31 V orig. komicky utvořená složenina. - Frynichos, tragický básník, napsal tragoedii Foiničanky, v níž sbor sidonských žen naříkal nad ztrátou foinického loďstva. 30

23

Bdelykleon. Však rozzlobí-li někdo těchto starců rod, ó bídný, hned jsou jako celé hnízdo vos. Neb mají také na zadnici žahadlo a velmi ostré na píchnutí, bodají a skáčí s křikem jako jiskry z popela.

225

Sosias. Buď bez starosti ! Neboť mám-li kamení, pak celé vosí hnízdo soudců zaženu. (Oba usnou přede dveřmi.) (Na orchestru vystoupí sbor ; před ním nese několik chlapců svítilny.) Náčelník sboru. Jen statně kráčej ku předu ! Proč, Komio, jsi vzadu ? Dřív nebýval jsi takový; však byls jak řemen na psa, a nyní lepší nežli ty je Charinades v chůzi. Ó Strymodore Konthylský, ty ozdobo všech soudců, zda Euergides někde je a Chabes z Flye tady ? 32

230

Člen sboru (Strymodoros). Jsou tady, běda ! přeběda ! jen trosky oné síly, již mívali jsme za mlada, když v Byzantsku33 jsme byli a hlídky měli ty i já ; pak za procházky noční tam hokynářce potají jsme vzali díži, potom jsme zeleninu vařili, tu díži rozštípavše.

235

Náčelník sboru. Však spěšme nyní, mužové, led na Lacheta 34 jdeme ; neb o něm všichni říkají, že úl má plný peněz. Vždyť včera Kleon, přítel náš, nám kázal, bychom brzo sem šli a vzali na tři dni 35 si - hroznou zlost sem s sebou.

240

____________ 32 Smyšlená jména členů sboru 33 Byzantia bylo dobyto r. 469. 34 O Lachetovi viz poznámku v Úvodě. 35 Vojíni, nastupující službu, byli vyzýváni vzíti s sebou potravu na tři dni. 24

245

Prý musíme ho potrestat, že ublížil nám kdysi. Však pojďme, starci, pojďme v před, dřív nežli den nám svitne. Tak vpřed a všude pochodní si prohlédněme všechno, by někde kámen na cestě nám neublížil nějak. Chlapec. Zde na to bláto, tatíčku, ať dáváš dobrý pozor ! Náčelník sboru. To stéblo zvedni se země a povytáhni knůtek ! Chlapec (povytahuje knot prstem).

250

Však lépe, myslím, tímhletím jej mohu povytáhnout. Náčelník sboru. A proč pak vlastně prstem svým jsi povytáhl knůtek, ty nerozumo, k tomu když je olej velmi drahý ? To ovšem tebe nebolí, když kupuji jej draho ! (Uhodí jej.) Chlapec.

255

Však budete-li pohlavky nás zase jenom kárat, tu zhasíme vám lampičky a sami půjdem domů ; a potom asi potmě zde, když nebudeš mít světla, tím blátem tady zamícháš, až půjdeš, jako bahňák. Náčelník sboru.

260

Však věru větší, než jsi ty, já lidi umím trestat ! Než vidím tady kráčeje teď jakýs bílý kámen, a ve čtyřech as jistě dnech vod velikánské spousty bůh na náš asi vylije ; to jistě tak se stane ; a oharky se dělají a neobvyklé v knotech.36

____________ 36

Následuje verš podvržený „když to je, často deštiví nám nastávají dnové”. 25

A také zemským plodinám, těm, které nejsou ranné, je třeba vody, severní pak musí váti vítr. Co as se děje s přítelem, jenž bydlí v tomto domě, že ještě perli viděti ho tady mezi námi ? Vždyť před tím třeba nebylo ho vytahovat, nýbrž vždy první kráčel, zpívaje si Frynichovu píseň ; onť rád má zpěv. Však počkejte a zastavte se tady, a volejme ho písní svou ; neb myslím, uslyší-li mou píseň, s velkou radostí hned vyleze k nám z domu.

265

270

Sbor. Proč stařec ten k nám nevychází ze dveří a nedbá hlasu našeho ? Zdaž někde o své střevíce snad přišel nebo v temnotě si u nohy prst natloukl, a potom že je příliš stár, snad dostal v kotník nebezpečný zánět ; ba mohou se mu zanítit i žlázy. A věru míval ze všech náš on vždycky nejvíc vzteku, on nikdy nedbal ničích slov, však kdykoli ho prosil kdo, tu takto sklonil se a děl ; „To vše jsou marné řeči.”

Strofa.

Snad k vůli chlapu, který včera unikl nám úskočně, že povídal nám o své lásce k Athenám a první že nám vyzradil, co na Samu37 se osnuje, snad proto v nemoc upadl a leží nyní horečkou jsa stižen. Neb on je věru člověk podle toho. Však, milý brachu, povstaň již ni takto sebe netrap,

Antistrofa.

275

280

285

____________ 37

Samos odpadl od athenského spolku r. 441.

26

a nehorši se pro to tak ; neb je tu člověk bohatý z těch, již nás v Thracku zradili,38 a toho hleď, bys zničil. Náčelník sboru. 290

Veď dále nás, ó chlapče. Chlapec. Zda splníš, otče, prosbu mou, když o něco tě požádám ? Náčelník sboru.

295

Nu ovšem, synku, jenom rci, co mám ti koupit pěkného ? Však řekneš, synku, nejspíše, že kostky bys chtěl dostati. Chlapec. To ne, však fíky, tatíčku. Jsouť sladší. Náčelník sboru. Nechci, u Dia, ať třeba tady visí. Chlapec. Tak tedy nebudu tě příště provázet. Náčelník sboru.

300

Vždyť musím z toho maličkého platu si dříve koupit obilí a k tomu pro tři osoby. A ty chceš na mně fíky !

Strofa.

____________ Tehdy válčil lakonský vůdce Brasidas v Thrakii v území athenském. Zrada na věci athenské mohla býti snadno brána za záminku, aby bohatý člověk byl pohnán na soud. 38

27

Chlapec. A což pak, otče, jestliže teď archon neustanoví soud žádný, zač pak koupíme si snídaní ? Či naději máš jakou dobrou nebo nám b r o d H e l l i n s v a t ý 39 ukážeš ?

Antistrofa.

305

Náčelník sboru. Ó běda, běda, běda, ach, to věru nevím, u Dia, jak oběd pro nás opatřit.

310

Chlapec. P r o č , n e š ť a s t n á m á m a t k o , j s i m n e z r o d i l a ? 40 Náčelník sboru. Bys starosti mně dělal, jak tě živit. Chlapec. Toť, vaku, zcela n a d a r m o jsem vzal tě s sebou p r o c h 1 o u b u . 41 T e ď m ů ž e m j e n o m s t é n a t . 42 Filokleon. (objeví se v okně, před nímž je natažena. síť). Já, braši, hynu ; slyšímť již dlouho touto děrou, co povídáte. Však ven jít nelze. Ach, co mám počít ? Mne tady tito hlídají,

____________

315

Poeticky jmenuje Hellespont cestou ke spáse. Verš z Euripidova Thesea (zl. 389), kde tak volá jeden z hochů, kteří měli býti vydáni Minotaurovi. 41 Taktéž verše Euripidovy. 42 Častý tragický výraz. 28 39 40

320

a já již dávno k osudí chci s vámi jíti zároveň a něco zlého provést. Ó přemocný Die, jenž ovládáš hrom, buď pojednou račiž mě proměnit v kouř neb v Proxenida neb ze mne buď syn ten Sellův, jenž největším lhářem ! 43 Ó račiž mi, vládce, ten prokázat vděk, že taký mám žal ; neb sálavým bleskem mne na prášek spal a brzičko hned ; až ven mne dáš, popel rač se mne pak střást a v omáčku horkou mne napotom vhoď, ba třeba i v kámen mne proměnit rač, co na něm se sčítají hlasy !

325

330

Náčelník sboru. Kdo pak je to, kdo tě drzí zavřeného v domě ? Pověz ; nebol mluvíš s přáteli.

335

Filokleon. Syn můj vlastní. Nekřičte však ! Neboť tady otrok ten spící na stráži jest u mne. Zmírněte jen hlasy své ! Náčelník sboru. Bloude, jaký pak má důvod ? Proč ti to chce činiti ? Jakou záminku si béře ? Filokleon. 340

Nechce, abych chodil k soudům, zlého nesmím činit nic.

Strofa.

____________ Proxenides, člověk ubožák, tepaný u Aristofana i jinde. - Sellovým synem míněn Kleonův stoupenec Aischines. 43

29

Avšak chce mě dobře krmit, já pak nechci nikterak. Náčelník sboru. Toho odvážil se tento bídný Lidokleonovic, ježto o lodích tu mluvíš pravdu. Avšak sotva byl by odvážil se tento člověk toto říci, kdyby nebyl spiklencem. Však proto je nyní již nejvyšší čas si vynajít myšlenku novou, bys potají mohl se dostati k nám a tento by neviděl pranic.

345

Filokleon. Co jest to jen asi ? Ó zkoumejte též ; neb hotov jsem učinit všechno ; tak náramně toužím se dostati pryč a na soud jít skrze ta prkna. Náčelník sboru. A zdaž pak je díra nějaká vnitř, jíž by ses snad prokopat mohl a vylézti zahalen v rozbitý šat jak Odysseus velevěhlasný ?

350

Filokleon. Vše zataraseno a není tu děr, že červ ani nemůže prolézt. Nuž nějakou jinou smyslete věc ; přec nemohu státi se sýrem. Náčelník sboru. Zdaž pamatuješ, jalo na vojně kdys jsi komusi ukradl rožně a s nimi jak po hradbě dolů jsi sjel, když útokem vzali jsme Naxos ?44 Filokleon. To ano. Však co mi to platno je teď ? Neb teď je to docela jiné. Byl mlád jsem tehdy a uměl jsem krást a dovedl ovládat sebe, a nehlídal nikdo, však bylo mi lze i bez strachu prchat. Teď zbrojenců dav

355

____________ 44 Naxu dobyto r. 467. 30

360

se ve zbroji pevné sem postavil v řad a pečlivě střeže zde přechodů všech. A u dveří na mne zde číhají dva, jak zlodějskou kočku mě lapiti chtí, a každý má v ruce své rožeň. Náčelník sboru.

365

Avšak ještě nyní rychle úskok nějaký hleď najít; jestiť ráno, včeličko. Filokleon. Nejlíp tedy přehlodati síť tu celou. Bohyně, v jejíž ochraně jsou sítě,45 odpustí mi tento pych. (Překusuje síť.) Náčelník sboru.

370

Takto musí jednat č 1 o v ě k , j e n ž c h c e s p a s i t d u š i s v o u .46 Jen se v sít' tu zakousni ! Filokleon (vystrčí hlavu skrze síť). Již je překousnuta. Avšak nikterak tu nekřičte ! Pozor ! Bdelykleon nesmí pranic vypozorovat ! Náčelník sboru. Nic se, přítelíčku, neboj, pranic ; neboť mukne-li jen slovo, způsobím, že v srdce

Antistrofa.

____________ 45

od δ

Bohyně Artemis slula jakožto bohyně lovu Diktynna (zde odvozováno

κτυον , síť, ač Artemis byla tak zvána podle hory Dikty). 46

Dikce tragická. 31

zakousne se svoje vlastní, o život mu půjde, ježto nikdo nesmí zhrdat bohyň – snesením. Však do této díry zde provaz ten dej a uvaž se, potom se dolů hleď spustit a Diopeithovou47 si dřív hleď důvěrou naplnit duši !

375

380

Filokleon (upevní na okně provaz, po němž se chce spustiti dolů). A což pak, když tito to uzří a pak jak udicí budou mě chytat a viset mě nechají, nuže co pak, co počnete, povězte nyní. Náčelník sboru. My budem tě bránit a pevnou jak dub my do boje povedem mysl, že nebudou moci tě vtáhnouti zpět ; to zajisté provedem tobě. Filokleon. Nuž spoléhám na vás a učiním tak. Však vězte, když utrpím něco, mne uchopte, oplakejte a pak mě pohřběte v ohradě soudní.

385

Náčelník sboru. I nic se ti nestane ! Všechen strach pryč ! Jen chutě se dolů spusť, brachu, a s odvážnou myslí ! Však pomodlit dřív se musíš k svým otcovským bohům. Filokleon. Ó mocný Lyku,48 jenž v sousedství dlíš a z téhož se raduješ se mnou, když obžalované slzeti zříš a slýcháváš jejich tu nářek ! Tyť proto jsi zvolil si sídlo své zde, bys mohl to slyšeti všecko, a jediný z heroů u těch jsi chtěl vždy sedět, kdož velice lkají. Nuž slituj se, heroe, zachraň mne teď, vždyť tvým jsem sousedem přece, a nikdy již potom nebudu bzdít ni močit zde na tvoje zdivo ! (Spouští se dolů.)

390

____________ 47 48

Diopeithes (vlastně důvěřující Diovi) byl známý tehdy věštec. U soudních budov bývala socha attického heroa Lyka.

32

Bdelykleon (probudí se). 395

He, probuď se ! Sosias. Co pak ? Bdelykleon. Jakoby hlas se nějaký kolem mne ozval. Snad někudy stařec nám ujít chce pryč. Sosias. I kde pak, však spouští se dolů, dřív lanem se uvázav. Bdelykleon. Ničemo, slyš, co činíš ? Ať již jsi mi dole ! (K Sosiovi.) Ty rychle ke druhým dveřím tam skoč a mrskej ho metlami ; takto snad obrátí nazpět lodi své záď, když bude bit svěceným prutem.49 (Spěchá k oknu a tahá Filokleona nahoru.) Filokleon.

400

Ó přispějte všichni, kdož letošní rok zde doufáte hojně mít soudů, sem Smikythione a Chremone spěš, i Feredeipne, mi pomoz !50 Kdy spíše mi pomoci chcete než teď, než zase mne zatáhnou dovnitř ? Sbor. Proč pak nyní nevznítíme onu svoji hroznou zlost, jako rozdráždí-li jindy někdo naše hnízdo vos ?

Strofa.

405

Nyní ono, nyní ono žahadlo to svoje vztyčme prudce, kterým trestáváme.

____________ Na domovních dveřích bývaly zavěšovány ratolesti, posvěcené o slavnosti pyanopsiích. 50 Jména smyšlená. 49

33

Avšak rychle shoďte šaty, rychle, milí synové, běžte, křičte, všecko toto Kleonovi oznamte, aby na muže sem přišel ničemného, který obec zraditi chce, který nám tu hlásat jde toto teď : „Soudům všem konec buď !”

410

Bdelykleon (v okně). Slyšte, braši, věc tu celou ! Avšak tolik nekřičte !

415

Náčelník sboru. Ať to na nebesích slyší ! Bdelykleon. Tohoto já nepustím ! Náčelník sboru. Zda to nejsou hrozné věci, zcela zřejmé tyranství ? Obci slyš, také ty, skvrno všech, Theore,51 nebo kdož jiný chce vládnout vám pochlebník ! Sosias. Žahadla též, Heraklee, mají ! Vidíš, pane můj ? Bdelykleon. Jimi zahubili syna Gorgiova Filippa.52 Náčelník sboru.

420

Jimi zničíme též tebe ! Každý teď se obrať sem, vystrč žahadlo své, na něj každý prudce dorážej, ____________ 51 Viz pozn. 9. 52 Udavač Filippos uveden zde jako syn sofisty Gorgia, jímž nebyl.

3 34

425

sražen v pevném šiku, zlostí naplněn a statností, aby poznal, kterak strašně rozdráždil tu celý roj ! (Sbor útočí ; Sosias vrhne se k zemi, a Filokleon spustí se dolů.) Sosias. Věc to bude věru hrozná, dáme-li se do boje ; neboť když zřím jejich ostny, strach mne jímá náramný. Sbor. Hned jej pusť ! Ne-li, věz, budeš hned závidět želvám štít, lítost mít, ježto's sám nechráněn. Filokleon.

430

Vzhůru tedy, spolusoudci, vosy prudce statečné, jedni na zadnice jejich leťte v zlosti veliké, druzí bodejte jim oči, též i prsty dokola ! Bdelykleon.

435

Masyntio, ku pomoci, Mido, Frygu,53 pospěšte, pevně držte toho chlapa, nikomu ho nepusťte ; sic vás vrhnu v pevná pouta, nic vám nedám k snídaní ! Neboť, jak mně mnozí řekli, nedbám lichých výhrůžek. (Odstoupí od okna v zadní část domu. Otroci uchopí Filokleona.) Náčelník sboru. Nepustíš-li toho muže, toto v tebe zarazím ! (Strhne se boj; sbor je zahnán.) Filokleon. Kekrope, ó mocný reku, Dračí synu ze spoda,54 mne tu necháš od barbarských mužů takto týrati,

440

kteří čtyři vědra slzí vyplakati umějí ?

____________ 53 54

Jména otroků. Tělo mythického krále Kekropa bylo zakončena hadem. 35

Náčelník sboru. Nehrozí-li tedy starcům vždycky hrůzy přemnohé ? Patrně ; vždyť ti dva chlapi svému pánu starému činí násilí zde hrozné, nemajíce v paměti kožichů a spodních šatů, které dřív jim prodával, ani čepic, ani jak je opatřoval na zimu, tak že nemusili mrznout. Avšak tito nemají ve svém zraku žádné úcty k oněm starým - střevícům.

445

Filokleon (k Sosiovi). Nepustíš mne ani nyní, šelmo ze všech nejhorší ? Vzpomeň, jak jsem tě kdys chytil, když jsi mi chtěl hrozny krást, jak jsem k olivě tě vtáhl, pak ti statně namlátil, že ti mohli záviděti ? Avšak tys byl nevděčník. Teď již obadva mne pusťte, nežli syn můj vyběhne !

450

Náčelník sboru. Věru za to všecko my se pěkně na vás pomstíme, v krátké chvíli máte poznat, jaké mravy mívají muži prchlí, spravedliví, v jejichž zraku plane zlost ! (Sbor učiní znova útok. Bdelykleon a Sosias uchopí planoucí pochodně.) Bdelykleon. Zažeň, zažeň tyto vosy od stavení, Xanthio ! Xanthias. Vždyť to činím ! Bdelykleon (k Sosiovi). Ty však také dus je kouřem přehustým !

455

Sosias. Táhněte pryč ke krkavcům ! Nepůjdete ? 3*

36

Bdelykleon.

Selartiova55

Klacek chop ; pak syna s Aischinem hleď zadusit ! (Sbor prchá.) Sosias.

460

Přece, jak nám osud kázal, jsme vás odtud zahnali ! Bdelykleon. Avšak nebyl bys jim mohl takto snadno uniknout, kdyby byli pojedli dřív písní Filokleových ! 56 Sbor. Není-li to chudým zřejmo, že se ke mně zcela skrytě připlížila samovláda ? Chceš-li, bídáku ty bídný, Amynio 57 vlasatý, brániti nám plnit zákon, který obec dala nám ? .......................

beze všeho zastírání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58

470

Důvod nic neplatí, jenom sám vlást chce nám. Bdelykleon. Zda je možno bez prudkého křiku nebo bez boje pustiti se v klidný hovor, uzavříti spolu mír ?

Antistrofa.

____________ 55

Ve v. 324 byl jmenován Aischines synem Sellovým; zde změněno

jméno Sellas v Selartios (od σ λαϕ , lesk). 56 Filokles, tragický básník, často tepán u komiků. 57 Viz pozn. 13. 58 Místo porušené. 37

Náčelník sboru. S tebou, protivníku lidu, samovlády ctiteli ? Jenž jsi druh Brasidův,59 nosíš šat, jehož lem třáseň kol dokola, jehož knír nestříhán ?

475

Bdelykleon. Věru lépe by mi bylo vzdát se otce nadobro nežli s těmi útrapami denně námořní vést boj ! Náčelník sboru. Však teď nejde o petržel tobě ani o routu ; neboť tady můžem užit trojpádného přísloví.60 Nyní netrápíš mne pranic ! Počkej jen, až žalobník zrovna tímto zasype tě neb ti vytkne spiklenství !

480

Bdelykleon. Zdaž pak přece, u všech bohů, zdaž mne jednou necháte ? Či je stanoveno spílat, po celý nás dříti den ?

485

Náčelník sboru. Nikdy ne ! Dokud dost málo sil budu mít ! Neboť tys uchystán stát se nám tyranem ! Bdelykleon. Že vy ve všem tyrannidu čijete a spiklence, ať kdo přijde se žalobou velkou nebo maličkou, jejíž jméno neslyšel jsem, ač jsem padesát let stár ! Nyní nad slanečka ještě o mnoho je levnější, tak že dokonce i v trhu tyrannis se přemílá. Kupuje-li někdo kapra, avšak nechce bělice,

490

____________ 59 O Brasidovi viz pozn. 38.- Aristokratická mládež athenská ráda se strojila po lakonsku. 60 Nejspíš pořekadlo o počátku něčeho.

38

495

ihned ten, jenž s bělicemi sedí vedle na trhu, praví : „Tento člověk, zdá se, na tyrannidu má chut.“ Chce-li někdo dostat k rybám zdarma kousek česneku, zelenářka popatřivši na souseda, povídá : „Pověz, dostati chceš česnek ; chceš snad býti tyranem ? Nebo mníš, že koření ti mají dávat Atheny ?“ Sosias.

500

Mne se také včera děvka, když jsem přišel v poledne, že jsem chtěl, by zjezdila mě, rozzlobeně tázala, zdali nechci Hippiovu 61 tyrannidu zavádět. Bdelykleon (ukazuje na sbor).

505

Neboť toto rádi slyší tito lidé ! Ježto pak žádám, aby otec nyní, odlože ty všeliké záhy - z rána - udavačsko - soudo - bídné způsoby,62 trávil řádný život jako Morychos,63 hned viní mne, že to činím, spiklencem jsa, z touhy po tyrannidě. Filokleon.

510

Plným právem ; neboť nechci ani ptačí mléko 64 pít za ten život, o který mě oloupiti zamýšlíš. Ani po rejnocích ani po úhořích netoužím, jen když mohu malou při kdy snísti v misce dušenou. Bdelykleon. Neboť tys již příliš zvykl radost z takých věcí mít. Avšak chceš-li zticha být a poslechnouti slova má, přesvědčím tě, jakož doufám, ve všem tom že chybuješ.

____________

Hippias, athenský tyran. Zde s obscoenní narážkou na πποϕ (kůň) V orig. složenina, zabírající skoro celý verš. 63 Morychos, tragický básník, často tepaný od komiků. 64 Příslovím o ptačím mléce naznačován obzvláštní blahobyt, podobně jako ve v. 709 uvedené přísloví „živiti se samými zajíci”. 61 62

39

Filokleon. To že chyba chodit na soud ?

515 Bdelykleon.

Což pak posměch nevidíš, který tržíš od těch lidí, které skoro zbožňuješ ? Ani nevíš, žes jich otrok ! Filokleon. Jenom o otroctví mlč ! Já jsem přece vládcem všechněch ! Bdelykleon. Ne, však spíše otrokem, ač si myslíš, žes jich vládcem ! Neboť, otče, pověz nám, která z toho čest ti vzchází, že m á š s k 1 i z e ň z H e 1 I a d y .65 Filokleon. Povím. Avšak rozhodnutí nechám těmto. Bdelykleon. Taktéž já. Nuže teď ho všichni pusťte ! (Otroci pustí Filokleona a odejdou.) Filokleon. Mně pak podejte sem meč. Neboť podlehnu-li tobě, nalehnu hned na svůj meč. (Jeden z otroků přinese mu meč, jejž drží pak Filokleon vytasený.)

520

Bdelykleon. Pověz, co pak - tento - potom, nezměníš-li život svůj ?

____________ 65

Nejspíš výrok některého demagoga.

40

Filokleon. 525

Nikdy potom nevypiji ke cti boha66 - čistý plat. Sbor (k Filokleonovi). Když patří k cechu našemu, přec musí něco nového nám říci, avšak nesmí -

Strofa I.

Bdelykleon. Nuž honem ať mi přinese sem někdo moji skřínku ! (Vezme ji a drží jako otec drží meč. K otci.) 530

Co o tobě si pomyslí, když tady takto žvaníš ? Sbor (k Filokleonovi).

535

se zdát, že podle mladíka chce toho mluvit. Vidíš přec, jak velký bude zápas a o celé tvé bytí, když teď by tě měl zdolat ! Však to se nesmí státi ! Bdelykleon. Co řekne, všecko zapíši, bych podržel to v mysli. Filokleon. Co určíte mi, jestliže mu podlehnu já v řeči ?

Strofa II.

Sbor. 540

Ten zástup lidí stařeckých již není zhola k ničemu, a slyšet budem v ulicích, že jsme již jenom výzdoba a pouhé slupky soudů.

545

Strofa III.

____________ Při hostinách po jídle, než se začalo píti víno, upíjeno čistého vína na počest „dobrého boha“. 66

41

Náčelník sboru. Však nyní, když veškerou královskou moc, již máme, chceš obhájit tady, i odvahy, hleď, ať plnou máš hruď, a prozkoumej jazyka sílu ! Filokleon. A věru že s počátku řeči své hned vám dokáži o našem panství, že žádná jiná královská moc být nemůže mocnější nad ně. Neb který pak na světě nad soudce tvor mít může blaženost větší neb bujnost, a koho se mohou víc bát, i třeba byl vetchým již starcem ? Vždyť jakmile s postele vyleze ven, tu čtyřloketních a velkých již mužů naň u brány čekává dav ; a každý, když blížím se k němu, mi podává hebounkou pravici hned, jež nakradla obecních peněz ; a skloněni pokorně vzývají mne a škemrají žalostným hlasem : „Ó prosím, otče, ó vyslyš můj hlas, když sám jsi též někdy již kradl buď v úřadě nebo když táhl jsi v boj a z nákupů výdělek míval !“ A kdyby mne nebyl kdys propustil soud, tu ani by nevěděl o mně.

550

555

Bdelykleon. To o těchto prosících první je věc, již musím si poznamenati. Filokleon. Pak na soud již kráčím, když veškeru zlost jsem odložil na jejich prosby ; však z toho, co slibuji, naprosto nic pak na soudě nečiním nikdy, než poslouchám jejich tam přerůzný křik, jímž snaží se ujíti soudu. A jakou pak všelikou lichotnou řeč tam častokrát slýchává soudce ! Tu jedni vám počnou na nouzi Tkát a k bídě, již mají, i ještě si přidávají, až počet jich běd se vyrovná zcela mé bídě ; a jiný nám z Aisopa67 nějaký vtip neb nějakou pohádku poví ; a jiní vtipkují, tak že se smát tam musím a přestat se zlobit. Když není pak možno nás přemluvit tím, tu přivlekou honem své dítky

560

565

____________ 67 Aisopos, skladatel bájek ze 6. stol. př. Kr. Pod jeho jménem zachována sbírka bájek. 42

570

575

a za ruku přivedou dcerky a též své synky, i vyslechnu všecko. Ty skloní se, potom se mečeti jmou ; a jejich tatík pak za ně se chvěje a prosí mne, jak bych byl bůh, bych ustál již důvody zkoumat. A jestliže těší tě beránčí hlas, tu dojme tě synáčkův hlásek, a jestliže selátka68 raději mám, hlas dceruščin působí na mne. To působí na nás, že veškerá zlost nám mizí a přechází v soucit. Nu, zdali pak není to veliká moc a bohatství naprostý výsměch ? Bdelykleon. To druhá věc, kterou si zapíši hned, ten bohatství naprostý výsměch. A nyní mi pověz, co dobrého máš, když pravíš, že vládcem jsi Řecka ? Filokleon.

580

585

Když rada hochy zkoumati 69 jde, lze prohlédnout stydké jich údy. A má-li Oiagros 70 nějaký soud, nám nemůže uniknout dříve, než nejkrásnější z Nioby verš nám poví a přednese celý. Když nějaký pištec svou vyhraje při, pak musí, když kráčíme domů, si na ústa pásku koženou dát a v odměnu zapískat píseň. A otec když před smrtí někomu dá svou dceru a celé s ní jmění, tu krátce my nakašlem na smluvní řád i na celou poslední vůli i na pečeť závěti, kterou tam dal ten nebožtík zavěsit slavně, a onu dědičku dostane ten, kdo dovede uprosit soudce. A zodpovědnost tu neplatí nic, však u jiných úřadů platí. Bdelykleon. V tom jediném ze všeho, co jsi tu děl, tě opravdu velebit mohu. Než na dědičce se dopouštíš křivd, když otvíráš závěti pečeť ! Filokleon.

590

Když rady si neví rada a lid, jak u velké jednati věci, tu snesení stane se, aby byl dán, kdo křivdy se dopouští, soudcům.

____________ 68 Jmenuje selátka (χοιρ διον ) s patrnou narážkou na χο ροϕ , jež značí nejen sele, nýbrž i ženskou hanbu. 69 Mladíci v 18 letech stávali se občany a zapisováni v seznamy okresní. Zapsané zkoumala rada (Aristot. Ath. polit. 42). Potom přísahali v chrámě Aglauřině. 70 Oiagros, herec, jenž nedávno hrál Niobu v tragoedii snad Aischylově. 43

Pak s Euathlem velký ten pochlebný chlap, jenž štít svůj kdys odhodil s hanbou,71 hned praví, že nikterak nezradí vás, však za lid že bojovat hodlá. A přemluvit nikdo zde nemohl lid až dosud, když nepodal dříve ten návrh, by skončen byl všeliký soud, však jeden spor rozhodnout ještě.72 A Kleon, jenž všecko zde překřičet zná, jen do nás si netroufá kousnout, než hlídá a na rukou nosívá nás, ba odhání od nás i mouchy. Ty z toho však doposud dočista nic jsi nečinil vlastnímu otci. Než Theoros, který je takový muž, že rovná se Eufemiovi,73 ten s vlastní miskou přichází sem a houbou nám čistívá obuv. Nuž uvaž jen, o jaké výhody chceš nás připravit, jakých nás zbavit, ač řekl jsi o tom a dokázat chtěls, že samá to otrocká služba !

595

600

Bdelykleon. Jen vymluv se do syta ; skončíš přec řeč a ukážeš docela zjevně, žes ve svém velebném úřadě tak, jak zadnice umytá v lázni. Filokleon. A ze všeho nejpříjemnější je to, co ještě jsem zapomněl říci : Když přijdu domů a nesu svou mzdu, jak všichni mi naproti přijdou a pro to stříbro mě vítají hned, jak dcerka má celého ihned mne myje a na nohy vonnou dá mast a objímá, polibky dává, a trojobol jazykem vyloví ven,74 mne mileným tatíčkem zovouc ! Pak měl bys i vidět, jak ženuška má mně ovesnou přináší kaši, jak sedne si ke mně a nutí mě jíst a říkává: „Toto zde pojez !“ a „Ochutnej toto zde !“ Při tom se mám já dobře a nemusím hledět, co tomu as řekne šafář neb ty, když snídaní nese a kleje a pobručuje, ač nemá již strach, že musil by jiné mi vařit.

605

610

____________ Euathlos, známý tehdy udavač. - Druhým mužem míněn Kleonymos, o němž viz pozn. 4. 72 Když bylo konáno mimořádné zasedání sněmu, jehož se ovšem účastnili i soudcové, byl konán aspoň jeden soud, aby si mohli vydělati své tři oboly. 73 Eufemios, neznám. O Theorovi viz pozn. 9. 74 Drobné mince držívali staří v ústech. 71

44

615

620

625

630

A to je má o c h r a n n á p r o t i z l u h r á z a k r u n ý ř , j e n ž p ř e d š í p y c h r á n í . 75 Když nenaliješ mi vína, bych pil, pak s sebou mám tento zde kalfas, jenž vína je pln, a naliji pak, a tento svou otevře hubu a zařve nad tím pohárkem tvým a vojensky zabzdí si k tomu. Zdaž nemám tedy velikou moc, jež r o v n á s e D i o v ě m o c i , 76 když platím tolik, co platí sám Zeus ? Neb kdykoli v soudě my stropíme hřmot, tu z mimojdoucích pak každý hned dí : „Jak velikým hřměním se ozývá soud ! Ó mocný je Zeus !“ A začnem-li blýskat, tu každý hned muž se podělá strachem, i bohat kdo jest a vážený muž. A nejvíc se bojíš mne asi ty sám ; ba, u Demetry, se bojíš, však já ať zhynu, když bojím se tebe ! Sbor. Tak jasně a tak rozumně jsme dosud ještě nikoho my neslyšeli mluvit.

Antistrofa I.

Filokleon.

635

To ne, však doufal pojísti zde nehlídaných plodů. Neb dobře znal jsem, nejlepší že já jsem v této věci. Sbor.

640

Jak všecko probral důkladně ! Nic nevynechal ; slyše jej, jsem vzrůstal ve svém srdci a myslil jsem, že konám soud na ostrovech šťastných.77 Tak jeho řeč mě těší.

Antistrofa II.

____________ Napodobení dikce homerské. Narážka na Eurip. Kyklopa 321. 77 totiž v podsvětí, jež zváno ostrovy blažených. 75 76

45

Filokleon. Však již se kroutí mrzutě a není ve své kůži. Bdelykleon. Ba učiním to ještě dnes, bys před koží se třásl. Sbor. A chceš-li z toho vyváznout, hleď různé plésti vytáčky ! Vždyť mladíku je za těžko mou zlost teď ztišit, nechce-li teď na můj prospěch mluvit.

Antistrofa III.

645

Náčelník sboru. A proto teď nový kámen si vzít hleď mlýnský a zostřený nově, když se mnou chceš mluvit ; ať takou má moc, by zlost moji dovedl zdrtit. Bdelykleon. Tu nutno je větší si sebrati um, než žádává kvasničná píseň,78 když stará nemoc se léčiti má, jež v naší se ujala obci. Však, otče náš Kronovče, vyslyš nás teď !

650

Filokleon. Již ustaň a neotčenáškuj ! Neb nedovedeš-li mi dokázat hned, že otročím, potom, věz, musíš tu na místě zemřít i třebaže mám se zdržeti obětních útrob. Bdelykleon. Nuž, rozmilý tatíčku, nyní mě slyš a urovnej na čele vrásky ! A spočítej nejprve - kaménků nech - jen na prstech, docela prostě

655

ty všecky poplatky, které nám jdou z měst spojených, hromadně všechny,

____________

78 Básníci často zvali komoedii (od χµοϕ, veselý rej) trygodií (od τρ∨ξ, kvasnice), poněvadž slavnostmi Bakchovými, o nichž byly komoedie provozovány, bylo oslavováno okoušení nově vykysalého vína.

46

660

a kromě toho spočítej cla a úroky, důchody z dolů i poplatky soudní, co vynáší trh a přístav i poplatky z dražeb. Dva tisíce talentů, spočteš-li vše, to jistě je úhrnné číslo.79 Když od toho odečteš soudcovský plat, jenž za rok se platí - a jistě šest tisíc tu soudců a sotva jich víc je doposud ve vlasti naší – pak vyjde nám z toho talentů sto a padesát soudcovských platů. Filokleon. Tak tedy ani desátý díl se nevydá na soudní platy ! Bdelykleon.

665

To, u Dia, ne ! Filokleon. Než pověz mi, kam se poděje ostatní příjem ? Bdelykleon.

670

675

Ten seberou oni, již říkají vždy : „Já nezradím athenský zástup, než za lid chci bojovat v každičký čas.“ - Vždyť právě ty, otče, si volíš, by nad tebou vládli, že oklamat dáš se těmito pěknými slovy. A ti pak zas na darech získati chtí as padesát talentů v obcích, a proto jdou po nich a hrozí jim zle a děsí je těmito slovy : „Hned zaplaťte poplatek, sice můj hrom vám na padrť rozbije obec !“ Však tobě dostačí tato tvá moc, byt hryzals jen odpadky kožní. A jakmile spojenci poznají to, že ostatní sebranka bídná vždy jenom z hrnečka lízat chce to a hltat, co nestojí za nic, tu tebe nedbají docela nic, však oněm jen dávají darem i koberce, nádobí, víno a med a podušky, sesam a sýry a kabátce, řetízky, věnce a číš a džbány a bohatství všecko. Však z oněch, jimž vládneš, kdož na zemi psot i na moři zkusili mnoho, ni hlavičku česneku nikdo ti dát pak nechce k tvým pečeným rybám.

____________ 79 Krátce před provozováním Vos činily poplatky asi 1200 talentů. Aristofanes zde ovšem přepíná, jakoby všech 6000 soudců zasedalo o všech 300 soudních dnů.

47

Filokleon. To ne, vždyť k Eucharidovi 80 jsem sám si pro tři stroužky kdys poslal. Však nikterak nemůžeš důkaz mi dát, že otročím. Tím mne jen trápíš.

680

Bdelykleon. Což není to otroctví velké a zlé, že všichni ti úřady mají a vedle nich ti, kdož se lísají k ním, a ti že mzdu nejlepší berou ? A ty když dostaneš oboly tři, máš radost, ač's perně jich nabyl bud jako pěšák se vrhaje v boj neb při dobývání měst pevných ! A mimoto na jejich rozkaz hned jdeš, což vždycky mě nejvíce trápí, když Chaireův 81 synek, ten chlípnický kluk, kdy přijde a rozkročen takto a hýbaje bujným svým tělem sem tam a nemravné posunky čině, ti praví, že přijít máš ráno a v čas ; neb kdo prý z vás později přijde, až znamení dá se, že počne se soud, že nemůže trojobol dostat. Sám dostane drachmu, zástupcův plat, i přijde-li o hodně pozdě ; a smluví se s druhým, kdo v úřadě s ním je témže, a jestliže někdo z těch, kteří jsou pohnáni, něco mu dá, tu sami dva o věc se smluví a pracují, jako když pilují dva, když piluje jeden i druhý. Ty na pokladníka jen čumíš a tak ni nevíš, co kolem se děje. Filokleon. Že toto mně činí ? Ó běda, co díš ? J a k b o u ř í š m i o d e d n a s r d c e 82 a ještě více mou zvětšuješ, zlost, ba nevím, co všecko mi činíš. Bdelykleon. Nuž uvaž jen, ačkoli bohatství mít ty můžeš i ostatní všichni, jak točí tebou, kamkoli chtí, kdož o lid se starají - hubou.

685

690

695

____________ Eucharides, člověk neznámý. Patrně jméno libovolně volené. Jméno volené pro souvislost s χα ρειν , radovati se. 82 Dikce tragická. 80 81

48

700

705

710

Ač vládcem jsi tolika bohatých měst, jež od Pontu táhnou se k Sardě,83 ty nic z toho nemáš, jen bídný svůj plat ! A ten ti jen tak, jako olej se na vlnu nakape, dávají vždy, bys dále žil bídný svůj život. Neb chtějí, bys stále jen v chudobě žil. A proč to tak činí, ti povím : bys krotitele svého ty znal ; a jakmile tento pak poštve psa na koho z nepřátel, abys ty hned naň s velikou prudkostí skočil. Neb kdyby to chtěli, by denní svůj chléb lid dostával, šlo by to snadno. My na tisíc máme nyní přec měst, jež platí nám poplatky roční ; z nich kdyby se každému rozkaz ten dal, by dvacet jen živilo mužů, tu na dvacet tisíc mužů by mít pak mohlo i zajíce denně a mohli by zdobit se věnci a pít pak nejlepší mléko, a takto by žili, jak sluší se na naši zem a vítězství u Marathona. Však nyní jak dělníci chodíte s tím, kdo bídně vás za práci platí. Filokleon. Ó běda ! Co je to ? Ruku mou křeč teď jakási podivná jímá, a nemohu v ruce ni udržet meč, tak zesláblým cítím se nyní. (Meč mu vypadne z ruky.) Bdelykleon.

715

720

Však jakmile sami kdy dostanou strach, hned Euboiu chtějí vám dávat 84 a hned vám slibují pšenici dát, a každému padesát měřic, však nikdy vám doposud nedali nic, leč nedávno stěží pět měřic jsi ječmene dostal, však najednou ne, a ještě's měl soudy, že´s cizák ! 85 A proto jsem nechtěl tě pouštěti ven, než chtěl jsem tě živit, by nemohl smích

____________ Hyperbola obvyklá v řečích demagogů. - Sardo jest ostrov Sardinie. totiž obilí z Euboie. 85 Chtěl-li kdo dostati od obce obilí, musil dříve dokázati, že jest občan 83 84

attický. 49

si tropiti z tebe těch melhubů dav. A nyní jsem hotov ti dávati vše, co budeš si přát, jen nedám ti výběrčích - mléka.86 Náčelník sboru. Byl muž to as rozumný, který kdys děl : „ N e ž v y s l e c h n e š o b o j í c h ř e č i , 87 ať nerozhoduješ !” Neb za to teď mám, že vítězství náleží tobě, a nechávám ochabnout zlost svou, a hůl, již v ruce mám, nechávám klesnout.

725

(Sbor odhodí hole.) Však ty, jenž's stejného věku jak já, a při hodech bývals mým druhem, dbej jeho řeči, dbej, a hleď být rozumný, buď muž povolný a svůj zaplaš hněv. Ó kéž bych byl měl zetě nebo přítele, jenž by mě býval vždycky takto pokáral ! Avšak bůh některý ti jde na pomoc teď v této věci ; patrně je zřejmo, že je při tobě. Nuž ber, rozum měj !

Strofa.

730

735

Bdelykleon. Chci živit ho věru a všecko mu dám, co hodí se starci, i odvar mu z krup dám k lízání, kožich a měkoučký plášť a nevěstku, která mu bude třít pyj a hřáti mu břich. Že tady však mlčí a neříká nic, to nechce se pranic mi líbit.

740 Antistrofa.

____________ 86 Srv. pozn. 64. Místo ptačího mléka jsou zde neočekávaně jmenováni výběrčí daní. 87 Soudcové přísahali, že vyslechnou obě strany. - Slova uvedená jsou od básníka Fokylida.

4 50

Náčelník sboru.

745

Sám na sebe má zlost, jak dříve jednával, že dřív blázen byl ; až teď poznal vše a uznává, že ve všem strašně chyboval, v čem nechtěl dbáti dobře míněných tvých rad. Avšak teď tvoje naň as řeč působí ; on rozumně si povede v čas příští, změně povahu, tvých rad bude dbát. Filokleon. Ó běda mi ! Ach ! Bdelykleon. Proč křičíš tu tak ? Filokleon.

750

755

I takové sliby si pro sebe nech ! J á p o o n o m t o u ž í m a t a m b y c h c h t ě l b ý t , 88 kde hlasatel volá : „Kdo nedal svůj hlas, ať vystoupí hned !“ Kéž poslední ze všech, kdož mají dát hlas, tam k osudí vstoupím a hlasovat jdu ! Ó pospěš, má duše ! Kde duše má dlí ? J i ž p u s ť m n e , t y s t í n e 8 9 . . . ! Kéž, Herakles věz, já nelapím nyní, jda v soudcovský sbor, tam Kleona někde, an krade ! Bdelykleon.

760

Nuž poslechni mne, otče, prosím, u bohů.

Filokleon. A v čem ? Rci, co chceš, jednu jenom vyjmi věc -

____________ 88 89

V tomto verši a následujících je patrná parodie dikce Euripidovské. Z Euripidova Bellerofonta (zl. 310). 51

Bdelykleon. Nuž, co ? Filokleon. že nesmím soudit ; neboť r o z s o u d í t o d ř í v e H a d e s , n e ž b y c h d a l s e p ř e m l u v i t . 90 Bdelykleon. Nuž když tě tolik těší v soudě zasedat, ty tam již nechoď, avšak tady zůstati a tady soudit můžeš mezi otroky.

765

Filokleon. A o čem ? Co to žvaníš ? Bdelykleon. Zrovna jako tam ! Když otrokyně tajně dveře otevře, ty za to odhlasuješ pro ni pokutu ; vždyť tak i tam jsi pokaždé to činíval. A všecko půjde dobře : za slunného dne vždy pěkně budeš soudívati na slunci ;91 když bude sněžit, sedneš k ohni ; za deště jít můžeš dovnitř ; vzbudíš-li se v poledne, tu archon tebe neodžene od závor.92 Filokleon. Nu, to je dobré. Bdelykleon. Kromě toho, dlouhou řeč

770

775

když bude někdo míti, hlad mít nebudeš a nepotrápíš sebe ani obhájce.

____________ 90 Z Euripidových Kreťanek (zl. 468). 91 Slovní hříčka : budeš souditi (≠λι≤σει) na slunci, jakoby slovo ≠λια α souviselo s …λιοϕ (slunce). 92

Celé toto místo je napodobení Euripidova Kyklopa v. 320-338.

4* 52

Filokleon.

780

Jak budu moci jíst a při tom zkoumati tak, jako dříve, všecky věci pořádně ? Bdelykleon. Ba mnohem lépe ! Vždyť se také povídá, že soudci, když jim svědci předkládají lež, jen stěží mohou strávit ji a rozeznat. Filokleon.

785

Již přesvědčen jsem. Avšak ještě neřekl's, kdo plat mi bude dávat. Bdelykleon. Já. Filokleon.

790

To dobře tak, když nemusím se s jiným dělit o platy. Neb šprýmař Lysistratos velmi hanebně se zachoval kdys ke mně. Dostav ode mne kdys drachmu, šel ji na trh rybí rozměnit, pak rybích šupin tré mně k ústům podával. Já po nich chňapl, mysle, že to oboly, a po čichu je poznav, vyplil jsem je hned a jej jsem chopil. Bdelykleon. Co pak k tomu řekl ? Filokleon.

795

Co ? On povídal, že kohoutí mám žaludek ; a „brzo strávíš stříbro” pravil s posměchem. Bdelykleon. Zda vidíš, jak i takto mnoho vyzískáš ?

53

Filokleon. To jistě dost. Však co chceš činit, jen to čiň. Bdelykleon. Nuž počkej tedy, já to honem přinesu. (Odejde do domu.) Filokleon. Hle, co to bude ! Jak se věštby splňují ! Neb slyšel jsem, že Atheňané budou kdys jen ve svých domech veškeré pře souditi, že na nádvoří postaví si každý muž jen zcela malý soudní dvorek nějaký, jak Hekatinu kapli,93 všude před dveřmi.

800

(Bdelykleon se vrátí se Sosiou a jinými otroky, kteří přinášejí různé nářadí.) Bdelykleon. Nuž, co pak tomu řekneš ? Všecko, co jsem děl, tu nesu, dokonce i ještě mnohem víc. Neb tento nočník, budeš-li chtít na stranu, zde blízko tebe na hřebík ti pověsím.

805

Filokleon. To věru moudrý lék a starci výhodný, jejž's smyslil, abych nedostával řezavku. Bdelykleon. A zde i oheň máš a čočku na kaši, když zachce se ti jísti.

810

(Postaví vše na stůl před Filokleona.) Filokleon. Toť je výborné,

____________ 93

Kapličky Hekaty, jak byla zvána bohyně Artemis, bývaly před domy.

54

když budu bráti plat, i maje horečku ; neb budu, doma sedě, kaši pojídat. (Otrok zavěsí na stěnu koš s kohoutem.) 815

Však k čemu jste sem toho ptáka přinesli ? Bdelykleon. By s hůry kokrhaje tebe probudil, až začneš někdy dřímat mezi hájením. Filokleon. Jsem spokojen, leč to bych přál si ještě Bdelykleon. Co ? Filokleon. bys přinesl mi Lykovu sem svatyni. Bdelykleon (vyjme desku, na níž je vyobrazena svatyně Lyka, jenž má tvář Kleonymovu).94

820

Ta jest již tady, a zde také vládce sám. Filokleon. Ó mocný reku, těžko bylo tebe zřít ! Sosias. A jistě jako Kleonymos vypadá.

On proto nemá zbraně, ač je také rek. (Sosias a ostatní otroci odejdou.) Bdelykleon.

825

Nuž sedni rychle, já pak zatím vyvolám při, o niž běží.

____________ 94

O Lykovi viz pozn. 48. - O Kleonymovi viz pozn. 4.

55

Filokleon (sedaje). Volej, dávno sedím již. Bdelykleon. Však kterou nejdřív žalobu mám přednésti ? Kdo z domácích zde jakou špatnost provedl ? Nám včera služka v hrnci kaši spálivši Filokleon. Ha, zadrž ! Vždyť bys mě byl málem zahubil. Což bez zábradlí hodláš vyvolati při, jež přece nám je nejpřednější svátostí ?

830

Bdelykleon. Ba toho nemám. Filokleon. Honem tedy poběhnu a okamžitě z domu ti je přinesu. (Vběhne do domu.) Sosias. Jdi ke krkavcům ! Takového živit psa ! Bdelykleon. Co jest ?

835

Sosias. Hle, právě pes náš Chňapal vyskočil nám tajně do komína a tam ukradnuv kus sicilského sýra, pohltil jej hned. Bdelykleon. Tak tedy toto provinění nejprve hnát musím na soud otcův ; ty to zažaluj !

56

Sosias. To neučiním ; avšak to, co druhý pes chce zažalovat, podá-li kdo žalobu. Bdelykleon. Nuž jdi a přiveď oba ! Sosias. To je potřebí. (Odejde do domu. Filokleon se vrátí, nesa otep chrastí, na něž usedne.) Bdelykleon. A co je toto ? Filokleon. To je svinčík Hestiin. Bdelykleon. 845

Toť spáchals svatokrádež ! Filokleon. Ne, však Hestií 95 bych začal rád, a někoho chci zahubit. Ať již jsou tady ; neboť chci již souditi. Bdelykleon. Teď musím přinést destičky a žalobu.

840

(Jde do domu,) Filokleon.

850

Ach, běda, ty mě zničíš, takto maře čas ! Já chtěl jsem ještě brázdou místo vyznačit. Bdelykleon (vrací se s několika miskami).

Jsem tu již. _____________ Bohyni krbu Hestii bývá obětováno nejdříve, poněvadž byla z nejstarších božstev. Odtud vzniklo pořekadlo „začínati Hestií“. 95

57

Filokleon. Vyvolej je ! Bdelykleon. Budiž ! Kdo pak má být první ? Filokleon. Na kolo jdi ! Musím míti zlost, že zapomněl jsem přinésti sem osudí. Bdelykleon. Ha, kam pak běžíš ? Filokleon. Pro osudí. Bdelykleon. Toho nech ; neb mám přec s sebou tyto malé poháry. Filokleon. To vše je dobře. Čeho máme potřebí, již všechno máme, jen ne vodní hodiny. Bdelykleon (ukazuje na nočník).

855

A co je toto ? Ne-li vodní hodiny ? Filokleon. Vše opatřuješ dobře, zcela rozumně. Bdelykleon. Však rychle ještě někdo přines oheň sem a kadidlo a myrrhu z mého příbytku ; neb musíme se nejdřív k bohům pomodlit.96 (Oba připravují oběť.)

860

___________ 96 Každé jednání veřejné počínalo se obětí. 58

Náčelník sboru.

865

Nuž obětovati když bohům chcem teď a prosby k nim vznést, chcem blahověstnou vám pronésti řeč, že veškeru válku a všechen svůj spor jste šlechetně smířili oba. Bdelykleon. Již nejdřív tedy budiž ticho posvátné ! Sbor.

870

Kéž, Pythský Foibe Apollone, plný zdar má dílo, které chystá muž tento konat u dveří ! Kéž na prospěch je všechněm nám, když zmatek skončen, Paiane náš spásný ! Bdelykleon.

875

880

Ó Agyiee,37 ó pane ty můj, jenž's ochráncem předdvoří mého, to svěcení nové ó přijmouti rač, jež chceme teď založit otci ! ó zaplaš již jeho mrzutý cit a jeho dubovou tvrdost, a namísto moštu, jejž v srdci svém má, mu nakapej trošíčku medu, by k lidem všem hleděl si laskavě vést i milostiv být, a obžalovaných by litoval víc než žalobců jich, by nad prosícími slz vyronil proud, a mrzutost všechnu až zaplaší pryč, by ze zlosti své pryč vytrhl kopřivy ostrost !

Strofa.

Sbor. 885

My s tebou bohy vzýváme a prosíme, by zdar měl nový úřad, jak tu řečeno. Neb přejeme ti nyní,

Antistrofa.

____________ 97 Apollon slul Agyieus. Před domy stávaly jeho oltáře nebo jeho symboly v podobě nízkých kuželovitých sloupů.

59

když vidíme, že rád máš lid tak jako žádný jiný muž z těch, kdož jsou mladší, Paiane náš spásný !

890

(Sosias přijde z domu se dvěma psy.98) Bdelykleon. Sem pojďte, soudci, kdo jste venku ; neboť pak, až začnou řečnit, nevpustíme nikoho. Filokleon. Kdo pohnán na soud ? Bdelykleon. Tento. Filokleon. Ten to projede ! Bdelykleon. Nuž slyšte obžalobu. (Čte z listiny.) „Podal žalobu pes Kydatheňan na Chňapala z Aixona,99 že provinil se, ježto sám nám sicilský sýr sežral. Návrh trestu : z fíku obojek.” Filokleon.

895

Toť psí smrt vskutku, bude-li jen usvědčen. Bdelykleon. A žalovaný Chňapal je zde přítomen. Filokleon. Ten bídák ! Jak se ještě dívá zlodějsky ! Jak cení zuby, mysle, že mě oklame ! A kde je kydathenský pes, jenž žaluje ? ________ totiž se dvěma lidmi, kteří měli škrabošky psí ; jeden z nich byl podoben Kleonovi, druhý Lachetovi. 99 Kleon byl z okresu Kydathenaia, Laches z Aixona. 98

60

Pes. Haf haf ! Bdelykleon. Je tady. Filokleon. Druhý Chňapal patrně, jenž štěkat zná a vylizovat nádobí. Bdelykleon. 905

Seď tiše ! (K Sosiovi.) Ty pak vstup a přednes žalobu ! Filokleon. Já naliji si zatím ; pak se napiji. Sosias.

910

Již slyšeli jste, muži soudci, žalobu, již jsem tu podal. Neboť skutek nejhorší on spáchal mně i mužům „hurá” křičícím. Vždyť zalezl si v kout a sýra velký kus tam sicilského žral a ve tmě jím se cpal. Filokleon.

900

Ba věru, toť je zjevno ; neboť zaříjel tu právě praohavně bídník po sýru. Sosias.

915

A ač jsem prosil, nic mi nechtěl vrátiti. Však kdo vám bude moci dobro prokázat, když nepředhodí někdo něco mně též psu ? Filokleon. A nic ti nedal ? Já jsem též nic nedostal ; vře tak, jak vře též horká, kaše čočková. 61

Bdelykleon. Jen, u bohů, ho, otče, neodsuzuj dřív, než obě strany vyposlechneš.

920

Filokleon. Docela je věc ta, brachu, jasná ; vždyť to skoro řve. Sosias. Ať mi ho nepustíte ; neboť ze všech psů je jistě mužem prašpinavě lakotným, jenž, když byl hmoždíř do kolečka obeplul, pak ze všech měst nám sežral kůru ze sýra.100

925

Filokleon. A já ni nemám, čím bych vědro vyspravil. Sosias. A proto jen ho potrestejte ; nemožnoť, by jedno křoví živilo dva zloděje. Ať nemusím tu volat jako na poušti. A ne-li, nikdy pak již volat nebudu. Filokleon. Ach, běda, běda ! Jak hrozný skutek tady na něj žaloval ! Ten muž má cosi zlodějského. Nemyslíš, ty kohoute ? Ba ano. Mrká na tebe.

930

(K Bdelykleonovi.) Kde thesmothetes ?101 Podej mi sem nočník ten !

____________ 100 Narážka na Lachetovu výpravu na Sicílii. Hmoždířem míněna Sicílie, jež slynula výrobou sýra. 101 Thesmothetes, předseda soudu. 62

Bdelykleon.

940

Jen sám jej sejmi ; musímť svědky zavolat. Ať vejdou Chňapalovi svědci : mistička, i krb a hrnec, palice a na sýr nůž a ostatní vše nářadí, jež svědčit má ! Ty ještě močíš ? Ještě jsi si nesedl ? Filokleon. Já myslím, že se tady dneska podělá. Bdelykleon. Ty nepřestaneš býti hrozným protivou, a to i k žalovaným ? Chceš je zakousnout ? (K obžalovanému.) Nuž, vystup, haj se ! - Proč pak mlčíš ? Přece mluv ! Filokleon.

945

Však, myslím, ani neví, co by pověděl. Bdelykleon. To ne, však zdá se, že se totéž děje s ním, co kdysi s Thukydidem,102 když byl žalován ; neb nedovedl náhle hnouti sanicí. (Ke Chňapalovi.)

935

Jdi s cesty ! Neboť sám tě budu hájiti. (Vystoupí na řečniště.) 950

Je těžko sice, muži, za psa mluviti, když žalován jest, přec však ho chci hájiti. Neb dobrý jest a umí vlky zahánět. Filokleon. Vždyť je to zloděj, k tomu tajný spiklenec.

____________ 102 Thukydides, Perikleův odpůrce, rozdílný od historika tohoto jména. 63

Bdelykleon. To ne, však nejlepší je z nynějších všech psů, a velkým stádům v čele státi dovede.

955

Filokleon. Co z toho máme, když nám sýra požírá ? Bdelykleon. Že v boj se dává za tebe a chrání dům, a jinak též je dobrý. Hleď mu odpustit, i vzal-li něco ; neznáť na kitharu hrát.103 Filokleon. Já chtěl bych, aby neznal ani číst a psát, by nenapsal nám celou řeč v své špatnosti.

960

Bdelykleon. Ó bláhový, přec moje svědky vyslechni ! Sem vystup, noži, promluv hlasem velikým ; neb tys byl správcem. (Vystoupí nůž.) Odpovídej zřetelně, ač nerozřezal-lis, cos dostal pra vojsko. Že rozřezal, tak praví.

965

Filokleon. Lže však, u Dia. Bdelykleon. Ó bloude, lituj přece lidí nešťastných. Neb tento Chňapal požírá i zákrčí i rybí hřbety, vždy chce něco jiného. A druhý umí jenom domu hlídati : Neb stojí zde, a ať kdo nes cokoli, kus musí dostat ; ne-li, hned ho pokouše.

____________ 103

Příslovné rčení o tom, kdo se ničemu nenaučil, aby mohl uhájiti života.

64

Filokleon. Ach běda, jakým zlem se dávám obměkčit ! Cos zlého na mne čeká, a jsem přemluven. Bdelykleon. 975

Nuž prosím, slitujte se nad ním, tatíčku, a neničte ho ! Kde pak jeho dítky jsou ? (Z domu přiběhne několik štěňat.) Sem pojďte, ubožáci, kňučte prosebně a prolévejte slzy, proste pokorně ! Filokleon. Nuž sestup ! Sestup ! Sestup ! Bdelykleon.

980

Sestupuji již. Však toto „sestup“ častokráte přemnohé již oklamalo. Ale přece sestoupím. Filokleon (stíraje slzy). Jdi k ďasu ! Není vždycky dobře hltati. Neb, po mém soudě, slzy tekou z očí mých, ač kromě kaše ničím jsem se nenacpal.

970

Bdelykleon. 985

Nuž bude osvobozen ? Filokleon. Těžko věděti. Bdelykleon. Můj drahý otče, k lepšímu se obrať teď. Zde hlas ten vezma proti tomu druhému a zavře oči, osvoboď jej, tatíčku. Filokleon. To nejde ; neboť „na kitharu neznám hrát”. 65

Bdelykleon. Nuž ať tě tedy nejdřív vedu dokola. (Vede Filokleona kolem stolu.) Filokleon. Je osudí to první ? Bdelykleon. Ano. Filokleon (házeje svůj hlas do osudí). Již je tam. Bdelykleon (k sobě). Jest oklamán a propustil jej bezděky. (K otci.) Nuž vysypu je. Filokleon. Jak jsme tedy rozhodli ?

990

Bdelykleon. Hned uvidíme. Nevinen jsi, Chňapale. (Filokleon klesne k zemi v mdlobách.) Co je ti, otče, otče ?

995 Filokleon. Běda, vodu sem ! Bdelykleon.

Jen povstaň ! Filokleon. To mi ještě nyní vypověz : je vskutku sproštěn ? 66

Bdelykleon. Ano. Filokleon. Již jsem pouhé nic. Bdelykleon. Ó bloudku, nedbej toho, ale povstaň přec ! (Zdvihne otce.) Filokleon. Jak mohu na svědomí mít, že unikl 1000 mi žalovaný ? Co se stane se mnou teď ? Však odpusťte mi, nejvýš ctění bohové ; toť proti zvyku nerad jen jsem učinil. Bdelykleon.

1005

A nehorši se ! Neboť dobře, tatíčku, tě budu krmit, všude s sebou voditi i k pitkám, k svatým průvodům i k hostinám, že libě budeš trávit život budoucí. A Hyperbolos,104 klamaje tě, nebude se tobě smát. Než pojďme ! Filokleon.

5

Ano, chceš-li jít. (Všichni odejdou.) ____________

Náčelník sboru.

1010

Nuž vesele jděte, kam libo je vám. A zatím, ty lide, jenž nesčetný jsa, máš na tisíc hlav,

Parabasis.

____________ 104 Hyperbolos, vlivný demagog, často tepaný od komiků, že prý se obohatil z obecních peněz.

67

na to, co se vám tu poví, pozor měj, by nebyla řeč má marná. Toť jen hloupí divákově mohou činit ; vy však nikdy. (Sbor se obrátí k divákům.) Nuž nyní, lide, k nám obrať svůj um, když vybrané slyšet chceš věci ; neb právě zamýšlí divákům všem vám básník náš vyčinit řádně. Onť praví, že křivdit jste začali vy, ač přečasto dobře vám činil, ne zjevně sic zprvu, však potají dav se do služby básníkům jiným,105 chtě Eurykleův106 věštecký dar a vynález napodobiti, když potají ukryl se do cizích břich a vtipy své vyléval na vás ; a samostatně pak vystoupiv sám a zcela již veřejně, hleděl on ovládat ústa vlastních svých Mus, ne cizích. A povznesen velmi a dostav od vás takových poct, jak ještě zde nedostal nikdo, prý neosoboval si pražádný pych a samolibým se nestal a po závodištích neběhal nic, by sváděl tam. Ani když přišel kdy milovník k němu a ze zlosti chtěl, by miláčka uvedl v posměch,107 tu nikdy prý nikým se nedával svést, že vždycky byl pořádné mysli ; neb z Mus, s nimiž obcoval, kuplířských žen on nikterak nadělat nechtěl. Však jakmile začal zde kusy své hrát, tu nechával menších prý lidí,108

1015

1020

1025

než se zlostí, jakou kdys Herakles měl, jen útočil, na nejmocnější.

____________ 105 Nejdříve totiž uváděl Aristofanes své komoedie pod cizím jménem. Rok před provozováním Vos (roku 423) propadla Oblaka, jež pokládal za svou nejlepší komoedii. 106 Eurykles, věštec a břichomluvec. 107 Tyto verše jsou nejspíš narážkou na Eupotidovu komoedii Autolykos. 108 Verše 1029-1037 jsou částečně vzaty z komoedie Míru v. 752-759 a později teprve od básníka sem přidány.

5* 68

1035

1040

1045

1050

Hned od začátku jsa smělosti pln se s ostrozubcem v boj pustil, ač zuřivěji jeho zřel zrak než paprsky z Kynniných očí 109 a jemuž olizovalo sto hlav vždy pochlebných kolkolem hlavu, jenž hlas měl přehrůzný tak jako proud, když přináší zkázu a zhoubu, 110 jenž tuleněm páchl, jak velbloud měl řiť, jak Lamia varlata hnusná. Zře takovou potvoru, neměl prý strach a nedal se podplatit dary, však za vás až po dnešní bojuje den. A praví, že loňského roku se po něm hned se zimnicemi dal v boj a s horečkami, jež v noci vždy vaše otce dusily zle a dědy vám škrtily dříve, když dolehly těžce na lože těch, kdož chtěli být vzdáleni sporů a lepily všeliké přísahy jim a žaloby, svědectví různá, že přemnozí ve strachu skočili ven a běželi k polemarchovi.111 A ačkoli ochrance našli jste v něm, jenž očistil naši nám zemi, přec nedostal ceny zde minulý rok,112 ač rozsel tu myšlenky nové, jimž sami jste vzrůstu nechtěli přát a řádně jich neprozkoumali. A oběti dává přec stále a vždy a přísahá u Dionysa, že lepších komických veršů než těch zde doposud neslyšel nikdo. A to tedy velikou hanbou je vám, že hned jste to nemohli poznat. Však proto přec nemůže v menší být cti náš básník u moudrých lidí, když, ačkoli odpůrce předešel své, přec v troskách zřel naději svoji. Však, bláhovci, proto vy v budoucí čas ty básníky, kteří věc pranovou vám se najíti snaží a povědět chtí, ty milujte více a ctěte je víc,

1030

1055

a myšlenky jejich ať zůstanou vám ; jak jablka vložte je do skříní svých a mezi svůj šat.

____________ 109Kynna,

pověstná nevěstka. Lamia, mythická bytost, kterou strašívali děti. 111 Polemarchos, třetí z archontů, rozhodoval o právních poměrech ne110

občanů. 112

Narážka na komoedii Oblaka. Srv. pozn. 105. 69

A jestliže činit to budete, šat vám po celý rok pak rozumem voněti bude. Sbor. Muži, již jste bývávali ve sborech kdys s t a t e č n í ,113 stateční i v zápasech, kteří právě v tomto vždycky stateční jste bývali, dříve tak to bylo, dří ; nyní pryč je všecko; tyto naše vlasy nad labuť jsou bělejší Ale i z těch zbytků nutno bráti sílu jako v mládí ; myslímť o svém stáří, to má větší sílu nad kadeře mnohých mládců, nad jich rozkrok, nad jich širší zadnice.

Strofa.

1060

1065

1070

Náčelník sboru. Diví-li se, divákově, někdo z vás, jak vypadám, když mě vidí, jak jsem vprostřed vosovitě přeštípnut, snadno poučím jej o tom, b y ť i n e m ě 1 v z d ě 1 á n í , 114 co má vlastně znamenati toto naše žahadlo. My jsme, kteří na zadnici máme tento ocásek, domorodí Attičané, z řádné krve jediní, plémě nejstatnější, které této obci prospělo

1075

nejvíc ve všech oněch bojích, když sem barbar přitáhl,115 kouřem hale celé město, chtě je zničit požárem, prudce touže naše hnízda vosí zhubit násilím. Tu jsme ihned vyrazili se štíty a kopími, s nimi bojovali jako spití vínem kyselým, muž stál vedle muže, zlostí kousaje se do pysku ;

1080

____________ 113 Prý napodobení lyrického básníka Timokreonta. 114 Z Euripidovy Stheneboie (zl. 666). 115 Míněny perské války. 70

1085

1090

pro střel množství věru ani nebe vidět nebylo. Přec však jsme je odrazili večer s boží pomocí. Neboť než jsme v boj se dali, sova tábor prolétla. Do jich zadnic vidlicemi bili jsme jak rybáři ; oni utíkali v líce bodáni a obočí. Proto u barbarů dosud ještě teď se říkává, nic že není statečnější nežli vosa attická. Sbor.

1095

1100

Hrozný věru byl jsem tehdy, vše se třáslo přede mnou, dovedl jsem pokořit nepřátele, když jsem na ně vyplul s trojveslicemi. Nedbaliť jsme toho dřív, kterak pěkně sestavovat máme slova nebo kterak udávat ; hlavní byla starost o to, kdo zná nejlíp veslovati. Za to, že jsme Medům vzali tehdy města velmi četná, nám teď poplatky ty patří, které kradou mladíci. Náčelník sboru. Podíváte-li se na nás se všech stran, tu poznáte, kterak podobny jsou vosám naše zvyky, náš i mrav. Předně není tvora, který, když ho někdo podráždí,

Antistrofa.

1105

byl by nad nás prchlivější nebo ještě divější. Za druhé my všecko všudy jako vosy činíme : neboť řadíme se v roje zrovna jako hnízda vos, jedni soudí u archonta, druzí zase v odeiu, jiní k jedenáctipánům nebo k hradbám soudit jdou,116 1110 kdež jsou hustě natlačeni, jsouce k zemi skloněni,

____________ 116

páni (ο

Předsedy soudů byli vedle archontů v některých přích i jedenáctiνδεκα ). Soudními budovami byly vedle heliaie i odeion, parabyston

(tam soudili jedenáctipáni) a soud u hradeb (πρϕ

το ϕ τειχ οιϕ ).

71

že se nemohou ni hýbat jako larvy v buňkách svých. Čeho nám je třeba k žití, dovedem si opatřit ; neboť do každého muže bodnem, čímž se živíme. Ovšem máme ve svých hnízdech také trubce přemnohé bez žahadla ; ti jen pěkně sedí doma pod střechou, sžírajíce výtěžek náš bez veškeré námahy. To pak nejvíce nás mrzí, když nám který nevoják shltne plat náš, třeba za vlast nikdy nevzal do ruky ani vesla ani kopí ani nemá puchýřů. Proto soudím : v budoucnosti nikdo vůbec z občanů nesmí dostat trojobolu, nemá-li své žahadlo.

1115

1120

____________ (Vyjdou Filokleon a Bdelykleon ; za nimi nese otrok plášti a nové střevíce.) Filokleon (drže na prsou plášť oběma rukama). Co žíti budu, nikdy plášť ten nesvleku ; onť jediný mne kdysi v šiku zachránil, když velký - vítr severní117 nás napadl. Bdelykleon. Ty, zdá se, nechceš míti pranic dobrého. Filokleon.

1125

To věru nechci ; neníť mně to na prospěch. Neb když jsem se kdys nacpal rybek pečených, tři oboly, svůj dluh, jsem splatil valcháři. Bdelykleon. Však zkus to aspoň, když ses jednou odhodlal mně poddat se, bych směl ti dobro prokázat. Filokleon. A co mám tedy činit ?

____________ 117

Neočekávaně místo velikého krále, totiž perského, jmenován severní vítr.

72

Bdelykleon. Odhoď žebrácký svůj šat a oblec tento hezky junácky. (Vezme mu plášť) Filokleon. A pak mám dítky ploditi a živiti, když tento člověk mé chce nyní zadusit ! Bdelykleon. 1135 Jen vezmi jej a oblec, nežvaň nadarmo. (Otrok mu podává plášť.) Filokleon. A jaké pak je, probůh, prosím, toto zlo ? Bdelykleon. Buď perským šatem zvou jej nebo pláštíkem. Filokleon. Já myslil, že to kožíšek je z Thymaitad.118 Bdelykleon.

1130

1140

A není divu ; neboť do Sard nepřišels. Tuť znal bys jej, však nyní neznáš. Filokleon. Cože, já ? Ba věru neznám ; avšak myslím, nejvíce že podobá se Morychovu119 pláštíku. Bdelykleon. To ne, však v Ekbatanech tkají takové.

____________ 118 Thymaitadai, attický okres. 119 O Morychovi viz pozn. 63. 73

Filokleon. Což v Ekbatanech šaty z vlny dělají ? Bdelykleon. I kde pak, brachu ! Avšak toto v barbarských se zemích velmi draho tká. A tento plášť, ten do sebe vpil snadno vlny celý cent.

1145

Filokleon. Toť měli bychom spíš jej zhoubou vlny zvát než říkati mu pláštík ? Bdelykleon. Jenom klidně stůj a pěkně si jej oblec.

1150 Filokleon

Ach, já ubožák ! Ten bídník na mne hrozné teplo vychrlil ! Bdelykleon. I jen jej vezmi !

Filokleon. Nechci. Bdelykleon. Avšak, rozmilý Filokleon. Když být to musí, v pec mě spíše oblecte ! Bdelykleon. Nuž obleku tě sám. (Vezme plášť od otroka. K otroku.) A ty si můžeš jít. (Otrok odejde. Bdelykleon obleče otce.) 74

Filokleon. 1155

Však polož na mne ještě kleště. Bdelykleon. Nač pak to ? Filokleon. Bys vytáhnout mě mohl, než se rozplynu. Bdelykleon. Nuž nyní vyzuj prokleté ty střevíce a honem obuj tyto škorně lakonské. Filokleon.

Což smím se odvážiti škorně obouti, 1160 jež ušili nám nepřátelští mužové ? Bdelykleon. Jen s chutí do nich, milý ; statně vykračuj, když lakonské mít budeš škorně. Filokleon.

Křivdíš mně, když do nepřátelské se škorně obout mám. Bdelykleon. A také v druhou. Filokleon. Není možno ; velikýmť 1165 je nepřítelem Lakonů můj jeden prst. Bdelykleon. A přece nelze jinak ! Filokleon. Ach, já nebožák, když nedostanu ani v stáří omrzlin. 75

Bdelykleon. Nuž rychle přec se obuj, jako boháč pak si vykroč po lakonsku, kroutě zadnicí. Filokleon. Hle, postavu mou viz a patř, jak dovedu se vyrovnati chůzí našim boháčům.

1170

Bdelykleon. Vždyť jdeš jak puchýř namazaný česnekem. Filokleon. A věru nyní toužím třásti zadnicí. Bdelykleon. Nuž, dovedeš-li také vážné řeči vést, když při tom budou muži bystří, učení ? Filokleon. To ano. Bdelykleon.

1175

Co bys asi mluvil ? Filokleon. Přemnoho. Tak nejprv, jak bzděla lapena, a potom kterak Kardopion121 matku svou Lamia120

Bdelykleon. Jen žádné bájky ! Ze života něco mluv, co obyčejně povídá se v rodinách. Filokleon. Již vím, co v rodinách se často povídá. Kdys byla jedna myš a jedna kolčavka ____________ 120 O Lamii viz pozn. 110 121 Kardopion, asi osoba nějaká z bájek. 76

Bdelykleon.

1185

Ty hloupý nevzdělanče ! Theogenes122 kdys to metařovi řekl, chtě mu vynadat. Chceš mužům mluvit o myších a kolčavkách ? Filokleon. Nuž co mám mluvit ? Bdelykleon. Vznešeně, jaks vyslán byl kdys ke slavnosti s Androklem a Kleisthenem.123 Filokleon. Což byl jsem někdy na slavnosti ? Na žádné, leč na Paru, a za to měl jsem dvojobol. Bdelykleon.

1190

Však vypravovat musíš, kterak bojoval kdys Efudion124 všezápasem s Askondem, jsa šedivcem již starým, avšak přece bok měl široký i ruce a plece ; největší pak pánev on měl ze všech.

1180

Filokleon. Ustaň, totě nic ! 1195 Jak ve všezápas dát se mohl s pánví svou ? Bdelykleon. Tak vypravovat obyčejem u moudrých. Však zas mi pověz, u mužů až budeš pít,

____________ Theogenes, athenský státník, jemuž se komikové posmívali pro zapáchavost ; proto zde nechce nic slyšet o kolčavce, která byla známa zápachem. 133 Syn posmívá se otci, jakoby ho byla někdy obec vyslala ke slavnosti jako vyslance se slavnými muži ; kdežto Filokleon byl pouze na Paru, a to ne jako vyslanec, nýbrž jako veslař na lodi, na níž dopravováni vyslanci. 124 Efudion dle starých zpráv zvítězil r. 464 ve hrách olympijských. 132

77

pak kterým činem přestatečným o sobě, jejž provedl jsi v mládí, chceš se pochlubit ? Filokleon. Z mých skutků nejstatečnější byl onen čin, když Ergasionovi125 - vzal jsem kolíky.

1200

Bdelykleon. Toť k zbláznění ! Mluv spíše, jak jsi zajíce kdys honil nebo kance, nebo s pochodní jaks běžel ! Vůbec vymysli čin junácký ! Filokleon. Již vzpomněl jsem si na čin velmi junácký ; když jako malý kluk jsem běžce Faylla126 kdys pro urážky dvěma hlasy odsoudil.

1205

Bdelykleon. Již dost ! Zde lehni si a o tom přemýšlej, jak milým společníkem stát se při hodech. Filokleon. A jak si lehnout ?

Honem pověz !

1210

Bdelykleon. Pořádně. Filokleon. (Položí se na zemi nepěkně.) Jak ? Mám si takto lehnout ? Bdelykleon. Co tě napadá ? Filokleon. Tak kterak ? ____________ 125 126

Ergasion, jméno nějakého rolníka. Fayllos, proslulý běhoun a zápasník.

78

Bdelykleon. Vypni kolena a natáhni se v loži pružně jako při tělocviku. Pak pochval něco ze skvostného nádobí, 1215 a na strop patř a podivuj se čalounům. Pak žádej vodu k mytí. Stoly přinést kaž ! Již jíme. Umyti jsme. Obět dáváme. Filokleon. Což, probůh, strojíme si ve snách hostinu ? Bdelykleon.

1220

Teď začala hrát hudebnice. Hodují tu Fanos, Kleon, Theoros a Aischines a u hlav jakýs cizák, Akestorův syn.127 Jak hodláš s nimi zpívat písně ? Filokleon. Překrásně. Bdelykleon. Co díš ? Filokleon.

Ó bloude, jako nikdo na světě !128 Bdelykleon.

1225

Hned zvím to. Já jsem tedy nyní Kleonem a zpívám o Harmodiovi ;129 po mně ty. (Zpívá.)

„ A ž d o s u d n e b y l v A t h e n á c h m u ž t a k ý “ - 130

____________ Fanos, byl nejspíš tajemník Kleonův. - O Theorovi viz pozn. 9. O Aischinovi viz pozn. 43. - Synem Akestora, básníka tragoedií, byl athenský vůdce Tisamenos. 128 Místo porušené. Přeloženo dle konjektury Leeuwenovy. 129 Při hostinách často zpíváno skolion na počest Harmodia, jenž s Aristogeitonem usmrtil tyrana Hipparcha. 130 Začátek jinak nezachovaného skolia 127

79

Filokleon. ni taký šibal ani taký zloděj Bdelykleon. A to chceš zpívat ? K smrti budeš ukřičen ; onť řekne, že tě zničí, zhubí, vyžene pryč z této země.

1230

Filokleon. Já pak, věru u Dia, když bude hrozit, jinou píseň zapěji : (Zpívá.) „Člověče, který jsi zatoužil po moci veliké, j e š t ě n á m z a h u b í š o b e c , j e ž b l í ž í s e k z á h u b ě . “ 131 Bdelykleon. A což až začne Theoros, jenž u nohou mu leží, drže Kleonovu pravici : (Zpívá ) „Co Admetos děl, brachu, znáš a proto rád měj

1235

v l a s t e n c e , ” 132 co ty chceš potom zazpívat ?

1240 Filokleon. Snad toto as : (Zpívá.)

„Chtít vést si po lišácku a d v ě m a s t r a n á m m i l ý b ý t i n e l z e . “ 133 Bdelykleon. A po něm začne Sellův synek Aischines,134 muž moudrý, hudby znalý. Ten pak zapěje : ____________ Verše Alkaiovy (zl. 25) . Skolion básnířky Praxilly. 133 Nějaký lidový popěvek. 134 O. Aischinovi viz pozn. 43. 131 132

80

(Zpívá.) 1245

„Já s Kleitagorou mám a s lidmi z Thessalska i p e n í z e i m o c “ - 135 Filokleon. Již mnoho jsme se nachlubili ty i já. Bdelykleon.

1250

Nu, této věci jsi se slušně naučil. Ted pojďme k Filoktemonovi136 k hostině. (K otroku.) Ó chlapče, chlapče Chryse, připrav hostinu, ať spijeme se jednou řádně. (Otrok připravuje jídla do koše.) Filokleon.

Nemožno ! Jeť pití zhoubou ; neboť víno působí, že vyrážíme dveře, rvem se, hřmotíme 1255 a po opici platíme pak pokuty.

Bdelykleon. To ne, když budeš s muži zcela řádnými. Ti uprosí buď toho, kdo co utrpěl, či sám jim povíš klípek z města nějaký bud aisopovsky směšný nebo sybarský,137 1260 jaks při hostině slyšel ; takto celou věc v žert obrátíš, a propustí tě dojista. Filokleon Tak tedy mnohým řečem jest se naučit, bych mohl páchat špatné skutky beztrestně.

____________ 135 Dle starých zpráv skolion thessalské básnířky Kleitagory. 136 Filoktemon, nejspíš nějaký labužník. 137 V Aisopových bájkách vystupovala zvířata, kdežto v bájkách sybarských prý lidé. 81

Bdelykleon. Nuž pojďme ; ničím nedejme se zdržeti.138

1264

____________

Sbor. To štěstí starci závidím, jak změnil nyní život a tvrdé mravy dřívější. Ted lepší žití ochutnal a životu se oddal, jenž zná jen bujnou změkčilost. Však nebude snad ihned chtít ; neb těžká je to věru věc svou náhle změnit povahu. Než to se stalo mnohým již, že obcováním s jinými své mravy potom změnili.

Strofa.

A velkou chválu ode mne a moudrých lidí získal i pro svou lásku synovskou i pro svou moudrost dojista teď Filokleonův syn. Neb nepoznal jsem člověka tak rozmilého, ničí mrav mne dosud tolik nenadchl.

Antistrofa.

1450

1455

1460

1465

Vždyť v čemkoli mu odpíral, byl vítězem, když otce chtěl vždy vážnějšími hovory vést k pořádnému životu.

1470

1473

____________

____________ 138 Dle Zielinského a Leeuwena přemisťuji zde scény 1450 - 1473 a 1265-1291, ježto jsou takto na místě mnohem vhodnějším jak podle obsahutak i podle podobných scén v jiných komoediích.

6 82

Sosias (přiběhne s pláčem). 1292

Ó blažené jste, želvy, pro tu kůži svou a trojblažené pro pokrývku boků svých ! Jak dobře ohradily jste a rozumně 1295 svá záda štítem, jenž vás chrání od bití ! Však já jsem ztracen, jsa tak holí utloukán. Náčelník sboru. Co je ti, hochu ? Neboť hochem nazývat je slušno třeba starce, když jest ještě bit. Sosias.

1300

1305

1310

Což nebyl dědek nejhroznějším neštěstím a nevynikal nad ostatní drzostí ? A byl tam Lykon, Hippyllos a Antifon a Lysistratos, Theofrastos s Frynichem !139 A ze všech těch on největším byl zpupníkem ! Neb jakmile se nacpal všechněch lahůdek, hned skákal, tančil, posmíval se, silně bzděl tak jako oslík, jenž se nají ječmene. A bil mě prudce „Hochu, hochu“ volaje. A jak jej Lysistratos spatřil, dráždil jej : „Ty, starče, jsi jak fryžský otrok140 zbohatlý neb osel,141 který mezi plevy zaběhl.“

On vzkřiknuv ke kobylce hned jej přirovnal, jež zbavena je svého pláště pokrývky, a k Sthenelovi,142 který prodal náčiní. Tu všichni kromě Theofrasta hlučeli ; 1315 a ten se, že jest jemný, jenom ušklíbl ; On pak se Theofrasta tázal : „Pověz mi,

____________ Frynichem míněn pravděpodobně herec, který měl v Euripidově Kyklopu hlavní úlohu. O ostatních nelze stanoviti nic bezpečného. 140 Fryžský otrok na svobodu propuštěný ; fryžští otroci pokládáni za nejhorší. 139

141 142

Slovo κλητ≈ρ = osel, avšak znamená též svědka. Sthenelos, špatný básník tragický. 83

čím chlubíš se a myslíš, že máš jemný mrav, když na herce, když něco mají, číháváš ?“ A takto posmíval se všechněm po řadě a sprostě je tam tupil, řeči pitomé tam mluvil, jež se nehodily nikterak. A nyní, když se opil, kráčí k domovu a tluče všecky, kdo mu přijde do cesty. Však právě tady vrávoraje přichází. Nuř musím zmizet, nežli výprask dostanu. (Odkvapí do domu. - Přichází Filokleon s pochodní, veda za ruku pištkyni. Za nimi jde několik hodovníků.)

1320

1325

Filokleon. Ustup s cesty ! Zle se nyní ti mít budou, kteří za mnou kráčejí ! Pryč se kliďte, ničemové, sic vás touto pochodní svou do červem upražím ! Hodovník. Však za to všecko věru zítra odpykáš nám všechněm, třeba si tu vedeš junácky ; neb všichni půjdem žalovati na tebe.

1330

(Hodovníci odejdou.) Filokleon. Ha ! Chtějí jíti žalovat ! Toť starosvětské ! Zdali víš, že ani slyšet o soudech již nechci ? Hejsa ! Hopsa ! Chci jen to : „Pryč s každým soudem !” Neodejdeš ? Kde pak jenom vězí soudce ? Pryč s ním, pryč !

1335

1340

(k pištkyni,) Sem ke mně, drahý zlatohlávku, vystup blíž a rukou chop se tady toho provázku. 6*

84

Jen drž jej ! Pozor ! Neboť již je zpuchřelý, však přece se mu líbí, když jej budeš třít. 1345 Zříš, kterak lstivě jsem tě hostům odvedl, když's již je chtěla po lesbicku láskati, a za to prokaž vděčnost pyji tomuto. Však neprokážeš, do ruky ho nevezmeš, než sklameš jej, a ještě se mi vysměješ ; 1350 neb učinila's to již jiným přemnohým. A nebude-li z tebe nyní žena zlá, až syn můj umře, vykoupím ti svobodu, a budeš mojí milou, ty mé selátko. Teď ještě nejsem pánem svého majetku ; 1355 jsemť ještě mlád, a náramně mne hlídají. Neb synáček mne hlídá nesnesitelný a skoupý, že i kmíny drobí na kousky. On tedy strach má, bych mu všecko nezmrhal. Neb nemá otce jiného, leč jenom mne. (Vystoupí Bdelykleon ověnčen a s pochodní v ruce.) 1360

A zde již běží k tobě a i ke mně sám. Však stůj a chop se rychle této pochodně, ať náležitě potupím ho junácky, jak on mně před mysteriemi učinil. (Podá pochodeň pištkyni, která se postaví nehnutě jako socha.)

Bdelykleon.

1365

Ty hlupče, jenž jen ohmatáváš ohanbí, tys po pěkné, jak zdá se, mrše zatoužil. To, u Apollova, neprojde ti beztrestně ! Filokleon. Ty rád bys asi soud chtěl jísti kyselý ! Bdelykleon. Toť hrůza, tupíš mne, ač tuto pištkyni jsi právě hodovníkům vzal ?

85

Filokleon. Co ? Pištkyni ? Co žvaníš, jako bys byl spadl dolů s mar ?143 Bdelykleon. Vždyť to je přece, při Diovi, Dardanis.144 Filokleon. Toť pochodeň, již bohům v trhu pálíme. Bdelykleon. Že pochodeň ? Filokleon. Jeť znamenána patrně. Bdelykleon. A co pak to má asi vprostřed černého ? Filokleon.

1370

To, jak se pálí, smůla ven z ní vytéká. Bdelykleon. A co pak toto vzadu není zadnice ? Filokleon. To z pochodně té vyčnívají oharky. Bdelykleon. Co pravíš ? Jaké oharky ? (K pištkyni.) Sem ke mně pojď !

____________

V orig. ′π∏ τ∨µβου neočekávaně místo obvyklého pořekadla „spadnouti s osla“ o hloupých lidech (′π∋ νου a ′π∏ νο◊). 144 Jméno té pištkyně. 86 143

Filokleon. Ha, co chceš činit ? Bdelykleon.

1380

Tuto tobě musím vzít a odvést ; myslímť, žes již zcela zpuchřelý a nedokážeš pranic. (Odvede pištkyni do domu.) Filokleon.

1385

Nuže, poslyš mne ! Když na slavnosti olympijské byl jsem kdys, tu Efudion v boj se pustil s Askondem, ač stár již byl ; a potom v pěstním zápase ten starší srazil k zemi toho mladšího. Tak pozor, abys neutržil modřiny ! Bdelykleon. Řeč o Olympii jsi dobře pochopil.

1375

(Přichází pekařka, za ní její svědek Chairefon.) Pekařka (k Chairefontovi ).

1390

Ach, pomoz, pomoz, snažně prosím, u bohů. Neb tento muž mě zničil, bil mě pochodní a rozházel mi chléb, jenž deset obolů měl ceny, nadto ještě čtyři nádavky. Bdelykleon. Zříš svoje dílo ? Spory musíš mít a soud zas pro své víno ? Filokleon.

1395

Nemyslím ; neb zajisté. řeč rozumná to všecko srovnat dovede. A vím, jak s touto vyrovnám se docela.

87

Pekařka. To, u bohyň, ti nedaruje Myrtias, již Ankylion se Sostratou zplodili, že takto jsi mi moje zboží pokazil. Filokleon. Ó ženo, poslyš ! Pěknou nyní pohádku ti povím.

1400

Pekařka. Probůh, bloude, nechci slyšet nic. Filokleon. Když Aisopos kdys večer kráčel z hostiny, tu drzá čubka spitá na něj štěkala. A on jí pravil : „Čubko, čubko, raději si nakup místo špatné řeči obilí, a potom zdát se bude, že jsi rozumna.” Pekařka.

1405

Ty tak mě tupit ? Kdokoli jsi, k tržníkům jít na soud musíš, žes mi zboží pokazil, a tady Chairefonta 145 vedu za svědka. Filokleon. Však poslyš, doufám, že mi budeš rozumět. Kdys závodili Lasos se Simonidem ;146 pak Lasos řekl : „To mně zcela lhostejno.” Pekařka. Aj, vskutku ?

____________ Na ulici vidí prodavačka jedině Sokratova přítele Chairefonta, jemuž se Aristofanes posmívá i jinde. 146 Slavní lyričtí básníci Simonides z Kea a Lasos, jenž zavedl dithyramb v zápasy. 145

88

Filokleon. Chairefonte, který ženě té máš svědčit, jako bledá Ino vypadáš, jež objímala nohy Euripidovy.147 (Přichází občan se zavázanou hlavou, provázen svědkem.) Bdelykleon. 1415

A tady druhý, jak se zdá, sem přichází, jenž požene tě na soud ; svědka s sebou má. Občan. Já přenešťastný ! Tebe, starče, z násilí já na soud ženu. Bdelykleon.

Z násilí ? Ach, nežaluj ! Neb za něj sám ti zaplatit chci pokutu, 1420 již určíš sám, a vděku dojdeš ode mne.

1410

Filokleon. Já po dobrém se sám s ním smířit pokusím, neb přiznávám se, že jsem ztloukl jej a zbil. (K občanu.)

1425

Však pojď sem ! Zdali přenecháš mně samému plat určit, jejž bych za ten svůj čin zaplatil a zůstal tobě přítelem, či určíš sám ? Občan. Jen sám to urči ! Po soudech já netoužím. Filokleon. Kdys jakýs Sybariťan z vozu vypadl a natloukl si hlavu velmi důkladně ; neb nebyl znalý jezdeckého umění.

____________ Nejspíš parodie nějaké scény z Euripidovy tragoedie Iny, kde Ino předvedena na jeviště bledá žalem. 147

89

A jeho přítel vedle něho povídal : „Ať každý jen si hledí toho, v čem se zná.“ A tak i ty jen k Pittalovi 148 utíkej.

1430

Bdelykleon. To věru srovnává se zcela s mravem tvým. Občan (k svědkovi). Ty pamatuj si dobře jeho odpověď ! (Chystá se k odchodu.) Filokleon. I neprchej a poslyš ! Žena sybarská džbán rozbila kdys -

1435

Občan.

Za svědky teď beru vás. Filokleon. a džbán si tedy někoho vzal za svědka. Pak Sybaritka děla : „Svědka nevolej a dej se, u bohyně, spíše zdrátovat ; tak budeš mnohem rozumněji jednati.“ Občan. Jen směj se, až tě archon na soud vyvolá. (Odejde.) Bdelykleon. Již, u Demetry, nezůstaneš déle zde, však odnesu tě (Uchopí otce.) Filokleon. Co pak činíš ? ____________ 148

Pittalos, lékař v Alhenách.

90

Bdelykleon.

1445

Ptáš se ? Co ? Pryč odnesu tě odtud, sice žalobci by brzo ani dosti svědků neměli. Filokleon. Kdys Aisopos byl viněn Bdelykleon. To mi lhostejno. Filokleon. že svatou číši bohů v Delfech ukradl. A on jim na to řekl, kterak chrobák 149 kdys Bdelykleon.

1449

Ha, zničím tě i s těmi tvými chrobáky.

1440

(Odnese otce do domu.) ____________

Sbor. 1265

Často již jsem myslil, kterak jsem se zrodil přeobratným, avšak neobratným ne; spíše Amynias, synek Sellův, onen Copařský,150 jejž jsem kdysi hodovati viděl s Leogorem,151 ač mu na to dal jen něco jablek ; hlad má jako Antifon.152

1270

Strofa.

____________ Dle Aisopovy bajky orel urval chrobákovi mláďata ; za to pomstil se chrobák tím, že odválel orlovi vejce. 150 O Amyniovi viz pozn. 13. - Zde zván Copařským ( κ Κρωβ∨λων s narážkou na κρωβ∨λοϕ, uzel, v nějž staří Atheňané svazovali vlasy). 151 Leogoras, bohatý Atheňan. 152 Antifon, řečník a státník, přívrženec oligarchů. Thukydides jej chválí (VIII. 68). 149

91

Ale ovšem vyslancovat do Farsalu153 kdysi šel ; tam pak vám jen obcovával s thessalskými Chuďasy, sám jsa takým nádeníkem jako nikdo na světě. Náčelník sborů. Kterých slov k chvále tvé najít mám, Automene ?154 Syny máš, nad něž zde nelze zřít umnějších : jeden všem milý jest ; jestiť muž přemoudrý, hráti zná výtečně, půvab jest jeho dar. Druhý syn, herec, má schopnost, až hrůza to. Třetí syn, Arifrades, vtipem svým vyniká ;

1275

1280

o něm sám otec dí, vše že má ze sebe, prý jej sám přírodní vlastní vtip naučil líbat jazykem, jak jenom přijde mezi nevěstky. (Antistrofa chybí.) ……………………….. ……………………155 Řekl kdos tady z vás,

____________ 153

slovní s π vati pole.

Farsalos, město v Thessalii. - Penestové (zde voleno pro hříčku

νηϕ , chudý) byl podrobený lid v Thessalii, jenž musil vzdělá-

Synové Automenovi byli Arignotos, proslulý citerník ; druhý byl hercem, třetí, Arifrades, tepán u Aristofana i jinde jako cunnilingus. 155 Začátek antepirrhematu ztracen. 154

92

prý jsem smír uzavřel, 1285 když i sám Kleon hnal na mne zle útokem ; dostal ran prý jsem dost. Když pak bit byl jsem, ti, jimž se nic nestalo, velký smích pozdvihli, o mne nic nedbali, chtíce zřít jenom, zdaž jaký vtip vyrazím, když mně dal spoustu ran. 1290 Zře tu věc, krátký čas hrál jsem hru lstivou s ním : teď pak ten, kdo dostal dříve, 1291 vyzrál na něj, zlostníka. ______ Sosias

(vyjde z domu). 1474 Věz Dionysos, věci věru podivné nám jakés božstvo vevalilo156 do domu. Neb stařec ten, že po dlouhém zas čase pil a slyšel pištce, naplněn jsa radostí, teď celou noc nám tančí ani neustal ty staré věci Thespidovy 157 přednášet ; 1480 a starosvětskými zve dnešní tragoedy a tancem chce to dokázati později. (Filokleon a Bdelykleon vyjdou z domu.) Filokleon. Kdo u vnějších dveří se posadil sem ? 158 Sosias. Již neštěstí ono se blíží sem k nám.

____________ 156 Technický výraz o divadelním stroji. 157 Thespis, zakladatel athenské tragoedie. 158 Celé následující místo je parodií jednak anapaestů v tragoediích, jednak Euripidova Kyklopa v. 222 n. 93

Filokleon. Tu závoru otevř ! Vždyť nastává čas již počíti rej, Sosias. Spíš řekni, že bláznit se počíti má. Filokleon. jenž prudkostí velkou mně otočil bok. Jak prudce nos funí a obratle mé již hřímají ! Sosias. Čemeřici 159 pij hned ! Filokleon.

1485

Již Frynichos 160 schoulen jak kohout má strach -

1490

Sosias. Jen šetři svých ran ! Filokleon. Až v nebeskou výš chci vymrštit nohu. Sosias. Je vidět tvou záď. Filokleon. Jen na sebe patř ! Neb v kloubech mých teď se otáčí již má velice pohybná pánev. Nuž, je to dobře ? Bdelykleon. Ne, toť čiré bláznění. ____________ Kořenů čemeřice (helleborus niger) užíváno u starých k léčení duševních chorob. 160 O herci Frynichovi viz pozn. 139. 94 159

Filokleon.

1500

Nuž nyní volám : „Kdo chce se mnou závodit ? A který tragoed mní, že dobře tančit zná, ať vejde, aby v závod se mnou zatančil.“ Chce někdo nebo nikdo ? (Vystoupí malý tanečník.) Bdelykleon. Tento jediný. Filokleon. Kdo je ten přenešťastník ? Bdelykleon. Je to prostřední syn Rakův.

161

1495

Filokleon. Ale toho snadno pohltím ; neb toho podle taktu zničím pohlavkem. Vždyť nerozumí rhythmu. (Přichází druhý tanečník.) Bdelykleon.

1505

Ach, ty ubohý, sem druhý tragoed z rodu Račat přichází, jest jeho bratrem. Filokleon. I to bude zákusek ! Bdelykleon. Tvým zákuskem jen budou raci, u Dia ; (Přichází třetí tanečník.)

neb ještě jeden z Račat tady přichází. ____________ Karkinos (slovo to znamená raka), tragický básník a tanečník. Aristofanes se mu často posmívá. Jeho synové byli Xenokles, taktéž tragik, Xenotimos a Xenarchos. 161

95

Filokleon. Co leze to tu na nás ?

Pavouk nebo krab ? Bdelykleon.

I to je jenom ráček podle původu. 162

1510

Filokleon. Ó Raku, jak jsi blažen pro své potomstvo ! Jak hrozné množství střízlíčků sem zapadlo! Však musím k nim teď sestoupiti, bídáku. A navař pro ně kaše, až je přemohu. (Bdelykleon a Sosias odejdou do domu.) Náčelník sboru.

1512

1515

Nuž všichni již musíme ustoupit jim a udělat patřičné místo, by mohli zde míti potřebný klid a mohli se před námi točit (Filokleon honí se za tanečníky. Sbor mezitím zpívá ) Sbor. Nuž slavní synové, Strofa, ó dítky boha moře, již tančte na břehu zde moře věčného, vy mořských raků bratří ! Ať rychle kroužíte a Frynichovým 163 rejem hoď každý nohou výš, by plno údivu „Á“ řeklo obecenstvo ! Již toč se, v kruhu postupuj a vlastní břicho kopej !

Strofa.

1520

Antistrofa.

1525

Epodos.

____________ Následuje verš podvržený „z nich nejmenší, jenž tragoedie skládává.“ 163 t. j. tak jako tančil Frynichos v úloze Kyklopově u Euripida. 162

96

1530

1535

Až k nebi mršti nohou svou a tvořte pěkné kroužky ; neb vládce moře samoten již leze sem a radost má ze svých synů trojvarlých, když tak je vidí tančit. Nuž vyberte se ze dveří, když chcete nyní, s tancem a rychle ; neboť doposud to neučinil nikdo, kdo konče píseň kvasničnou, sbor poslal s tancem domů ! (Všichni odejdou tančíce.)

____________