RUSKO A MY Patrik Salot Klíčová slova: Ruská federace, Rusko, česko-ruské vztahy, proexportní podpora, zahraniční vztahy, investiční potenciál, Key words: The Russian Federation, Russia, Czech – Russian relations, export promotion support, foreign relations, investment potential Abstrakt: Ruský trh svou velikostí, rozmanitostí, strukturou poptávky a rovněž nabídky, nabízí již několik let obrovský obchodní potenciál. Tento velký potenciál však v naší české kotlině jako bychom neviděli a to nejen z ekonomického pohledu. V podstatě je celkově zájem o Rusko z pohledů České republiky velice nízký. Kde je však klasický ekonomický pragmatismus českých manažerů, při vyhledávaní nových ekonomických příležitostí? Abstract: The Russian market for its size, diversity, structure, demand and supply, has for several years a huge commercial potential. This large, however, the potential of our Czech basin like we've seen, not only from an economic point of view. Basically, the overall interest in Russia from the perspectives of the Czech Republic is very low. But where is the classical economic pragmatism Czech managers searching for new economic opportunities?
Úvod Rusko, oficiálním názvem Ruská federace je 11. největší ekonomikou světa a se svými 143 mil. obyvateli je 8mým nejlidnatějším státem. Ruský trh svou velikostí, rozmanitostí, strukturou poptávky a rovněž nabídky nabízí již několik let obrovský obchodní potenciál. Tento velký potenciál však v naší české kotlině, jako bychom neviděli a to nejen z ekonomického pohledu. V podstatě celkově je zájem o Rusko z pohledů České republiky velice nízký. Do Ruska se nejezdí – přestože je to blízko, je tam co vidět a mnohdy víc než v námi oblíbených destinacích. Ruské knihy nečteme – přestože Rusové jsou jeden z nejvíce sečtělých národů světa a odpovídá tomu i jejích nabídka literatury. Neposloucháme ani ruskou hudbu – přestože její kvalitu hudební odborníci hodnotí velmi vysoko. Všechny tyto a jiné ruské směry, ne že by se nám nelíbili – my je totiž jednoduše ani neznáme. Na otázku proč tomu tak je máme tendence odpovědět, že je to především vliv minulé ruské politiky, která v České republice negativně zakořenila určitým stereotypem pohledu směrem na východ – na Rusko. Jistě je to jeden z důvodů a zejména současná střední generace je tímto pohledem zatížená. Od počátku devadesátých let minulého století, převládá mínění, že vše co směřovalo z Ruska – potažmo Sovětského svazu do českého prostoru, bylo negativní a brzdilo rozlet českého prostředí. Kde je však klasický ekonomický pragmatismus českých manažerů, při vyhledávaní nových ekonomických příležitostí?
888
1. Česko – Ruská současnost Při pohledu na statistické údaje vzájemného obchodu s Ruskou federací, ve srovnání obchodů jiných zemí s Ruskem, se zdá, že převážná část manažerů, obchodníků, či jiných zainteresovaných obchodních skupin, jakoby i přes ekonomickou výhodnost případných obchodů, podléhala negativnímu pohledu na Rusko. Až současná ekonomická krize tento pohled mění. Nicméně zdá se, že velmi pomalu. Naopak Rusové Českou republiku mají rádi. Rusové k nám jezdí za dovolenou, za zdravím, za businessem. Je to určitá dávka prestiže odpočinout si v Karlových Varech, podívat se na Prahu a při tom třeba udělat nějaký obchod. Pro ruský obchodní trh jsme určitým bezpečným mostem s bránou na západ. Není náhoda, že první místo v počtu firem založených cizinci na českém území patří právě ruským občanům a společnostem. Daleko převyšují ostatní, jedná se o více než 17 tis. společností. Rusové často a rádi hovoří o společných historických slovanských kořenech a patrně více než my cítí stejnou citovou vlnu. Někdy však mají tendence uplatňovat svůj ruský vliv, což naopak evokuje u českých občanů strach, že se české prostředí stane tímto vlivem ovládané. Tabulka 1 Bilance vzájemné obchodní výměny 2007 2 870,4 Vývoz ČR 5 626,0 Dovoz ČR 8 499,5 Obrat -2 758,7 Saldo OB
2008 2009 3 988,1 2 621,2 9 141,0 5 399,9 13 129,1 8 021,2 -5 152,9 -2 778,8
2010 3 535,4 6 822,0 10 357,4 -3 286,6
2011 5 219,8 8 099,2 13 319,0 -2 879,4
Zdroj: Český statistický úřad
Z ekonomického hlediska v Ruské federaci nastalo prakticky plné zotavení po krizovém poklesu v létech 2008 – 2009. Ekonomika zaznamenává růst většiny makroekonomických ukazatelů:1 • Růst HDP v roce 2011 – 4,3% , 1. pol. roku 2012 – 4,4% • Index růstu průmyslové výroby v roce 2011 – 4,7% • Růst obratu zahraničního obchodu – 6,1% (vývoz se podílí 63,1%, dovoz 36,9%) • Růst reálných mezd – 11,3 % • Za první pololetí roku 2012 rekordně nízká inflace 3,1% Jedním z hlavních faktorů ekonomického růstu, je spotřebitelská poptávka, která vzrostla v období leden – červen 2012 o 7,1%. Maloobchodní obrat rostl především díky růstu reálných příjmu obyvatelstva a také objemu spotřebitelských úvěrů. Dalším významným faktorem růstu ekonomiky Ruské federace jsou vysoké ceny ropy. Surovinový růst se sice postupně vyčerpává a stěží lze z dlouhodobého hlediska očekávat rostoucí trend. Nicméně oproti minulým létům, kdy se zdálo, že ropa a ostatní suroviny jsou jediným tahounem ekonomiky, začíná domácí spotřebitelská poptávka nebývalé růst a pomalu vyvažovat tento nepoměr.
1
Zdroj: Ministerstvo ekonomického rozvoje RF
889
Tabulka 2 Vývoj ruských makroekonomických ukazatelů 2008 2009 142 141,9 počet obyvatel (mil. osob) 13,3 8,8 inflace (%) 5,6 -7,8 HDP (%) přímé zahr. Investice (mld. 15,9 27 USD) 2,7 2,1 reálné příjmy obyv. (%) 470,8 303,4 export (mld. USD) 191,8 291,5 import 5,8 6,3 nezaměstnanost (mil. osob) 41 540 38 797 HDP v mld. RUB (běžné ceny) 292 275 HDP na obyvatele v tis. RUB
2010 141,9 8,8 4,3
2011 142,9 6,1 4,3
1.6.2012 143,1 3,2 4,4
13,8 5,1 400 248,7 5,6 45 166 318
18,4 0,8 516 305,3 5 54 369 380,5
7,6 2,7 264,7 154,6 4,1 30 010 209
Zdroj: Rosstat a Ministerstvo ekonomického rozvoje RF, 2012
Ruská ekonomika má však rovněž i spoustu dlouhodobě neřešených problémů, které mají přímý vliv a činí ji v mnoha směrech zranitelnou. Mezi základní neřešené problémy patří zejména2: • Sociální nerovnováha, velice pomalu se snižuje sociální diferenciace mezi příjmy horních a dolních 10% obyvatel, mezi pracovníky rozpočtové sféry a podnikatelským sektorem, mezi regióny RF • Krajně nepříznivá demografická situace, která se střednědobě až dlouhodobě, stává faktorem ohrožujícím bezpečnost země • Vysoká míra korupce • Nízká konkurenceschopnost průmyslu, závislost na importu, nízký růst produktivity práce ve srovnání s tempem růstu mezd • Nedostatečná investice do výrobní struktury • Nízká diverzifikace ekonomiky, vysoká závislost na exportu surovin 2. Očekávaný vývoj Česko-Ruských vztahů Z budoucího hlediska lze očekávat, že současné ceny ropy, devizové rezervy, nízký státní dluh (cca 11% HDP) a neustále se zvyšující spotřebitelská poptávka dává šanci na pozitivní růst ekonomiky. Ukončená politická stabilizace prezidentskou volbou vytváří prostředí pro uvádění do života reformních ekonomických opatření, které jsou pro ruskou ekonomiku nezbytné. Jedním ze zásadních politických úkolů vlády je podpora domácích a přilákaní zahraničních investic. Podle odhadů lze v nejbližších létech, i přes veškeré úskalí ruské ekonomiky, očekávat růst HDP kolem 4%, tažený především domácí poptávkou. Nejen pohled na statistická data, ale i analýzy a studie zpracované na Ruskou federaci, předpokládají víceméně stabilní růstový potenciál a to i v případě pokračující ekonomické krize v Evropě a USA. Poměrně stabilní politická situace a neustále – byť by pomalé – zlepšování demokratických principů ve společnosti a obchodních vztazích staví Rusko do role velkého obchodního potenciálu pro všechny partnerské země. Pro Českou republiku je v současné době Ruská federace přímo strategickým partnerem. 2
Zdroj: www.businessinfo.cz
890
České společností si tuto skutečnost začínají pomalu uvědomovat. Objevují, že Ruský trh je trhem perspektivním a v současné době již i trhem solventním. Nicméně má řadu svých specifik, složitostí a problémů, takže uspět na tomto trhu vyžaduje znát jeho náročnost a umět se přizpůsobit místním podmínkám. Zdá se, že právě tyto specifika ruského trhu, spolu s náročnosti a pohledem historického negativního sepjetí prozatímně staví české společnosti do vyčkávací role. Tato jistá váhavost nad vstupem na ruský trh, však může v budoucnu znamenat finančně náročnější pronikání se silnějším konkurenčním prostředí. Vzájemný obchod sice každým rokem roste, nicméně jeho velikost a meziroční růst má vzhledem k velikosti celého trhu velké rezervy.
3. Podpora obchodních vztahů Podpora zahraničního obchodu se zaměřením na Ruskou federaci je ze strany institucí a složek podporující české exportéry při vstupu na ruský trh na poměrně solidní úrovni. Převážná část těchto institucí se pak opírají o vypracovanou Strategie prosazování obchodněekonomických zájmu ČR v RF3. Nejvýznamnější instituce a podporující složky jsou v současné době : • Ministerstvo průmyslu a obchodu • Ministerstvo zahraničních věcí ČR • Česká exportní banka • Česká agentura na podporu obchodu – Czech – Trade • Hospodářská komora ČR • Komora pro hospodářské styky se SNS Přestože je podpora ze strany českých institucí na poměrně solidní úrovní, zdá se, že ruská strana je v tomto ohledu opět aktivnější. Posledním signálem je v září tohoto roku 2012 nově vzniklá Rusko-česká obchodní komora, kde se iniciátory staly především společnosti se silným ruským kapitálem operující na českém trhu.
Závěr Rusko otvírá svým partnerům obrovský trh, který v takové míře neotevře žádná jiná země. Z novodobého historického hlediska se může dokonce jednat o jednu z největších příležitostí. O potenciálu ruského trhu se hodně píše i mluví, nicméně málokdo si uvědomuje jeho skutečnou velikost, větší než si běžně uvědomujeme. Potenciál ruského trhu je bezesporu velký, stejně však jsou velké řady překážek, které musí investor překonat, pakliže chce na tento trh vstoupit. Nicméně ruské prostředí se komplexně mění a podstatně zlepšuje. Pakliže si udrží tento směr, stane se víc a víc žádoucí na světovém trhu. Váhavost českých podniků s investicemi v Rusku není na místě. K velkým výhodám českých podniků patří dobrá pověst České republiky a českých výrobků u ruské veřejnosti. Nezanedbatelný je i fakt, že v ruských podnicích stále funguje spoustu zařízení a strojů, českého původů, což vytváří prostor pro obnovení spolupráce. Domnívám se, že je čas otevřít naplno pootevřené dveře ruského trhu. Dnes již oproti minulosti svobodně, samostatně a sebevědomě. Ovšem také stále velice ostražitě. Určitou nepředvídatelnost a především nečitelnost ruské politické budoucnosti je třeba stále vnímat, stejně tak jako ekonomickou rozpínavost ruského vlivu v naší české kotlině. Nejen z důvodů tohoto faktu, je třeba se na 3
MPO ČR: Strategie prosazování obchodně ekonomických zájmů České republiky v Ruské federaci, Březen 2005.
891
Rusko neustále dívat, vnímat jej se vším všudy. Bylo by škoda nevyužít to, co současné Rusko nabízí.
Literatura Tištěné publikace [1] DOROFEEV, V. a V. BAŠKIROVA. Кризис есть кризиc (Krize je krizí), Moskva: Kommersant, 2009. ISBN 978-5-699-35550-1. [2] KLJUČNIKOV, I.K. Финансовые кризисы - теория история и современность (Finanční krize – teorie,dějiny a současnost). St.Peterburg, 2011. ISBN 978-5-7310-2700 [3] PETŘÍČEK, Václav. Česká podpora podnikání v evropském kontextu. Praha: Corona Communication, s.r.o., 2007. ISBN 978-80-90394-2-8. [4] RAKUŠAN, L.: Rusko – strategický trh pro české podnikatele, VŠE v Praze, 2008 [5] ДЕНЬГИ No 38 – Peníze – ekonomický týdeník č.38, vydává : Kommersant [6] BUSINESSINFOR.CZ. Oficiální portal pro podnikání a export. [online]. ©2012 [cit. 2012-11-28]. Dostupné z: www.businessinfo.cz [7] CZECH TRADE.CZ. Česká agentura na podporu obchodu. [online]. ©2012 [cit. 201211-28]. Dostupné z: www.czechtrade.cz [8] Informační server o investičních příležitostech v RF, www.investinginrussia.ru [9] MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. [online]. ©2012 [cit. 2012-11-28]. Dostuponé z: www.mpo.cz
Ing. Patrik Salot Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné Slezská univerzita v Opavě Univerzitní náměstí 1934/3 733 40 Karviná
[email protected]
892
