Jak můžete efektivně omezit rizika odpovědnosti statutárního zástupce firmy
Ke smlouve o vykonu funkce Aniž si to členové volených orgánů společnosti (zejm. statutárního a kontrolního) mnohdy uvědomují, nejpozději okamžikem svého zvolení do příslušné funkce (se kterým vysloví souhlas) současně vstupují se společností do smluvního vztahu. Tento smluvní vztah nemusí být zachycen písemně, resp. dokonce ani nemusí dojít k žádnému výslovnému ujednání jeho parametrů – pro takový případ stanoví jeho základní parametry podpůrně zákon. Není bohužel dost dobře možné věnovat se všem aspektům smlouvy o výkonu funkce – zaměřím se tedy zejména na ten patrně nejcitlivěji vnímaný, konkrétně na odměnu za výkon funkce. V minulosti (do 31. 12. 2013) vztah společnosti a člena jejího orgánu upravoval obchodní zákoník, který v ust. § 66 odst. 2 konstatoval, že pokud si smluvní strany (tj. v tomto případě společnost a člen orgánu) nesjednaly speciální písemnou smlouvu o výkonu funkce, kterou musela schválit valná hromada, řídil se jejich vztah přiměřeně ustanoveními obchodního zákoníku upravujícími smlouvu mandátní (tj. ustanoveními § 566 – 576 obchodního zákoníku). Některé další parametry tohoto smluvního vztahu dále vyplývaly z jiných ustanovení obchodního zákoníku (zejm. z ust. § 194 odst. 5, ze kterého vyplývala povinnost výkonu funkce s „péčí řádného hospodáře“ a nemožnost vyloučení nebo omezení odpovědnosti člena orgánu za škodu způsobenou výkonem funkce). Ze skutečnosti, že se vztah člena voleného orgánu a společnosti řídil podpůrně ustanoveními upravujícími mandátní smlouvu, vyplýval pro praxi zejména jeden velmi důležitý závěr: protože obecná úprava mandátní smlouvy předpokládala, že vztah mezi tzv. mandantem (tím, jehož obchodní záležitost má zařízena, tzn. v daném případě společností) a mandatářem (tím, kdo zařizuje obchodní záležitost mandanta, tzn. v daném případě členem voleného orgánu) je vztahem úplatným, dovodil Nejvyšší soud, že v případě, kdy nebylo mezi smluvními stranami sjednáno ohledně odměny za výkon funkce vůbec nic (tzn. nebyl zejména sjednán bezúplatný výkon funkce, resp. taková dohoda nebyla prokázána), náleží členovi voleného orgánu odměna ve výši obvyklé (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 994/2005). Pokud jste tedy v minulosti byl(a) členem voleného orgánu, se společností jsme neměla(a) ohledně odměny nic sjednáno a za výkon funkce jste nic nedostával(a), vznikl Vám nárok na odměnu v „obvyklé“ výši, kterého je možné se domáhat i dodatečně (pokud tedy samozřejmě v mezidobí nezanikl, např. z důvodu jeho promlčení). Konkrétní výši odměny (její „obvyklost“) by bylo v případě soudního sporu nutno zjišťovat dokazováním zaměřeným jak na objektivní aspekty (obvyklá výše odměny člena stejného orgánu v obdobně velké společnosti, působící v obdobném odvětví, v obdobné lokalitě a čase…), tak i na aspekty subjektivní (konkrétní typ a množství
1
Jak můžete efektivně omezit rizika odpovědnosti statutárního zástupce firmy práce, které příslušný člen voleného orgánu fakticky pro danou společnost vykonával). Současná právní úprava (od 1. 1. 2014) přistupuje k problematice smlouvy o výkonu v základních rysech velmi podobně, ovšem s jednou významnou odlišností týkající se právě odměny za výkon funkce. Pokud jde o podobnost s původní právní úpravou, potom i nyní je ponecháno na vůli stran, zda zvláštní písemnou smlouvu o výkonu funkce (podléhající schválení valné hromady) uzavřou či nikoliv a pokud nikoliv, je odkazováno na přiměřenou aplikaci ustanovení občanského zákoníku o příkazu (§ 2430 a násl. občanského zákoníku). Nově se ale zákon velmi podrobně věnuje právě problematice odměny za výkon funkce, nepochybně z důvodu, aby předcházel vzniku sporů mezi členy volených orgánu a společnostmi pramenícími z této oblasti. Parametry ujednání o odměně za výkon funkce jsou velmi podrobně stanoveny v zákoně o obchodních korporacích (konkrétně v ust. § 60 a 61). Těmto ustanovením je nezbytné věnovat velkou pozornost, protože jejich nerespektování vedle k závěru, že právo na odměnu členovi orgánu vůbec nevzniká a výkon jeho funkce je bezúplatný (jak výslovně konstatuje ust. § 59 odst. 3 téhož předpisu). Z uvedeného vyplývá, že v podstatě přesně naopak oproti předchozí právní úpravě se současná právní úprava staví k situaci, kdy si smluvní strany ve vztahu k odměně za výkon funkce nesjednají zhola nic – pro takový případ platí, že výkon funkce je vykonáván bezúplatně (odměna za výkon funkce v takovém případě totiž nebyla sjednána v souladu s ustanoveními § 60 a 61 zákona o obchodních korporacích, což v souladu s již citovaným ust. 59 odst. 3 téhož předpisu vede k závěru o bezplatnosti výkonu funkce). Pokud by ale důvody nesjednání odměny nebo důvody neplatnosti takové dohody ležely výhradně na straně samotné společnosti (která by např. úmyslně oddalovala podpis smlouvy o výkonu funkce atp.), zákon v zájmu ochrany člena orgánu výslovně stanoví, že členovi orgánu vzniká nárok na odměnu, a to v obvyklé výši (§ 59 odst. 4 stejného předpisu). Ke zjišťování „obvyklosti“ viz výše, v tomto směru se nic podstatného nemění. Aby byly v přiměřené době sesouladněny původní smlouvy o výkonu funkce (tj. smlouvy uzavřené před 1. 1. 2014) s novou právní úpravou účinnou od 1. 1. 2014, zakotvuje ust. § 777 odst. 3 zákona o obchodních korporacích povinnost uvést původní smlouvy o výkonu funkce do souladu s tímto předpisem (tzn. zejm. problematiku odměny za výkon funkce), a to ve lhůtě nejpozději šesti měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti (tzn. nejpozději do 30. 6. 2014). V opačném případě zákon stanoví, že výkon funkce je vykonáván bezplatně. Pokud tedy mezi Vámi a Vaší společností nedošlo ke sjednání nové smlouvy, která by již plně respektovala novou právní úpravu, je nezbytné zkontrolovat existující (původní) smlouvu o výkonu funkce, zda plně respektuje nová pravidla. Pokud tyto pravidla nerespektuje, případně pokud mezi Vámi a Vaší společností nebyla sjednána žádná smlouva o výkonu funkce, doporučuji v zájmu Vaší právní jistoty co nejrychleji 2
Jak můžete efektivně omezit rizika odpovědnosti statutárního zástupce firmy takovou smlouvu (plně respektující nová pravidla) urychleně uzavřít, tzn. svolat valnou hromadu a nechat ji odsouhlasit znění nové smlouvy o výkonu funkce. V opačném případě Vám hrozí nejenom to, že Vám společnost nebude povinna poskytovat budoucí odměny za výkon funkce, ale i to, že bude oprávněna domáhat se vrácení odměn poskytovaných po 30. 6. 2014, a to z důvodu, že jejich poskytnutí proběhlo bez platného právního důvodu (v takovém případě se jedná na straně člena voleného orgánu o bezdůvodné obohacení, které je povinen společnosti vrátit). V této souvislosti podotýkám a zdůrazňuji, že: -
-
„odměnou za výkon funkce“ je nutno rozumět nejenom klasické finanční plnění, ale též eventuální naturální plnění poskytovaného členovi orgánu (např. možnost používat služební automobil či telefon k soukromým účelům), dokud jsou vztahy mezi společníky společnosti a členy orgánů korektní, patrně nikdo tyto skutečnosti „neřeší“. Pokud by se ale tyto vztahy zhoršily, anebo pokud by se změnila struktura společníků (k čemuž může dojít velmi snadno např. v důsledku úmrtí stávajícího společníka či společníků), není vyloučeno, že podobné nároky společnost vznese – v takovém případě bude absence smlouvy o výkonu funkce respektující nová pravidla ohrožovat zejména samotného člena voleného orgánu.
S ohledem na výše uvedené tudíž nezbývá než doporučit pečlivou kontrolu stávajících smluv o výkonu funkce a v případě zjištění nedostatků co nejrychleji iniciovat nápravu (připravit s novým právem souladnou smlouvu o výkonu funkce a nechat ji schválit valnou hromadou společnosti).
3
Jak můžete efektivně omezit rizika odpovědnosti statutárního zástupce firmy Mgr. Ivo Štorek
Hotel Barceló Seminaria s.r.o., Radlická 2000/3, Praha 5, tel: 257 095 220, fax: 257 095 221,
[email protected], www.seminaria.cz 1
Motivace účastníků a Cíl semináře Dnem 1. ledna 2014 nabyly účinnosti zejm. nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích. K výrazným změnám patří mj. nová úprava právnických osob, zejména obchodních korporací, včetně oblasti odpovědnosti členů statutárních orgánů obchodních společností (zejm. jednatelů a předsedů představenstev) a členů kontrolních orgánů (zejm. dozorčích rad). Seminář se pokusí nastínit základní rozdíly mezi stávající a novou právní úpravou a zodpovědět základní otázky související s novou právní úpravou, zejm. zda a jakým způsobem je možné omezit rizika vyplývající z odpovědnosti člena statutárního orgánu obchodní společnosti. 2
Osnova semináře 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
Obecně k nové právní úpravě Orgány právnické osoby Typy odpovědnosti členů volených orgánů Civilní odpovědnost Trestní odpovědnost Smlouva o výkonu funkce Přechodná ustanovení
3
1. Obecně k nové právní úpravě 1.1 Obecně k nové právní úpravě - subsidiarita nového občanského zákoníku (dále jen „NOZ“) x specialita zákona o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) - zásady nového práva (diskontinuita, konvence) 1.2 Obecně k nové právní úpravě právnických osob - původní právní úprava: detailní úprava zvláštních typů právnických osob (zejm. obchodních společností a družstev v ObchZ) a kusá (či přímo absentující) úprava v obecné rovině (likvidace právnické osoby…) - nová právní úprava: snaha o opačný přístup – co největší úprava v obecné rovině a následně pouze úprava specifických otázek týkajících se jednotlivých typů právnických osob – > stratifikace právní úpravy do více vrstev (nižší „uživatelský komfort“) - velká inspirace ve stávajícím ObchZ - přemístění většiny ustanovení relevantních pro jednání OK do obecné části NOZ - nahrazení teorie reality teorií fikce 4
1.3 Členění právnických osob soukromého práva - obecná ustanovení ke všem právnickým osobám (§ 118 – 209 NOZ) - korporace (§ 210 – 302 NOZ) - účelové sdružení osob (§ 210 NOZ: „Korporaci vytváří jako právnickou osobu společenství osob“) - fundace (§ 303 – 401 NOZ) - účelové vyčlenění majetku (§ 303 NOZ: Fundace je právnická osoba vytvořená majetkem vyčleněným k určitému účelu. Její činnost se váže na účel, k němuž byla zřízena“ - ústav (§ 402 – 418 NOZ) - kombinace prvku osobnostního a majetkového (§ 402 NOZ: „Ústav je právnická osoba ustavená za účelem provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky s využitím své osobní a majetkové složky. Ústav provozuje činnost, jejíž výsledky jsou každému rovnocenně dostupné za podmínek předem stanovených“
- pojem „obchodní korporace“ (dále jen „OK“) - pojem „člen statutárního orgánu“(dále jen „člen SO“)
5
1.4 Vrstvy právní úpravy - 1. vrstva – obecná ustanovení NOZ ke všem právnickým osobám (§ 118 – 209 NOZ) - 2. vrstva – obecná ustanovení NOZ ke korporacím (§ 210 – 213 NOZ) + aplikace některých („povolaných“) ustanovení o spolku (§ 3 odst. 1 ZOK ve spojení s ust. § 45 odst. 1 ZOK, § 151 odst. 2 ZOK, § 191 odst. 1 ZOK, § 428 odst. 1 ZOK, § 663 odst. 1 ZOK, § 702 odst. 1 ZOK, § 193 odst. 2 ZOK a § 430 odst. 2 ZOK) - 3. vrstva – obecná ustanovení ZOK ke všem OK (§ 1 – 94 ZOK, resp. 44 – 70 ZOK k orgánům OK) - 4. vrstva – jednotlivá ustanovení ZOK k příslušnému typu OK - VOS (§ 95 - 117 ZOK) - KS (§ 118 - 131 ZOK) - SRO (§ 132 - 242 ZOK, resp. § 167 – 201 ZOK k orgánům SRO) - AS (§ 243 - 551 ZOK, resp. § 396 – 463 ZOK k orgánům AS) - družstvo (§ 552 - 773 ZOK, resp. § 629 – 726 ZOK k orgánům družstva) - typy družstev (bytová, sociální… - 5. vrstva) 6
2. Orgány právnické osoby 2.1 Členění orgánů OK - nejvyšší (všichni společníci, valná hromada, členská schůze…)
- volené: - statutární (jednatel, představenstvo…) - hlavní změny v SRO – možnost více jednatelů – individuálních SO nebo kolektivního SO (§ 194 ZOK) - hlavní změny v AS – možnost monistického (quasimonistického) x dualistického systému - kontrolní (dozorčí rada, kontrolní komise…) - v SRO fakultativní (může být i unipersonální) - v AS obligatorní v dualistickém systému - v AS může být unipersonální dozorčí rada bez ohledu na počet akcionářů - zvláštní (výbor pro audit) - další vytvořené zakladatelským jednáním (nesmí ale zasahovat do působnosti jiného orgánu – 29 Cdo 4563/2008) 7
2.2 Základní funkce SO - tři základní funkce: - zastupování OK ve všech věcech - dříve „jednání za společnost“ - jednání „navenek OK“ - obchodní vedení OK - jednání „dovnitř OK“ - zákonná definice - judikatura (např. 29 Odo 479/2003 nebo 4 Asf 24/2003) - základní rysy: 1. každodennost, 2. řízení, 3. běžné provozní věci - výlučně v působnosti SO se zákonem stanovenými výjimkami - organizačně-správní úkoly uvnitř společnosti - např. svolávání valné hromady nebo vedení seznamu společníků - jednání „dovnitř OK“ - delegace úkolů, odpovědnost za činnost podřízených osob
8
2.3 Ostatní významné otázky související s výkonem funkce člena SO - rozsah zákonného zmocnění SO: § 164 odst. 1 NOZ: „Člen statutárního orgánu může zastupovat právnickou osobu ve všech záležitostech“ - omezení jednatelského oprávnění SO: § 48 ZOK: „Omezení jednatelského oprávnění orgánu obchodní korporace společenskou smlouvou nebo jiným ujednáním nebo rozhodnutím orgánu obchodní korporace nejsou vůči třetím osobám účinná, i když byla zveřejněna“ - více osob disponujících působností SO: § 164 odst. 2 NOZ: „Náleží-li působnost statutárního orgánu více osobám, tvoří kolektivní statutární orgán. Neurčí-li zakladatelské právní jednání, jak jeho členové právnickou osobu zastupují, činí tak každý člen samostatně. Vyžaduje-li zakladatelské právní jednání, aby členové statutárního orgánu jednali společně, může člen právnickou osobu zastoupit jako zmocněnec samostatně, jen byl-li zmocněn k určitému právnímu jednání“ - nesouhlas člena kolektivního orgánu s rozhodnutím orgánu: 157 odst. 1 NOZ: „Je-li rozhodnutí přijato, zaznamená se na žádost člena voleného orgánu, který návrhu odporoval, jeho odchylný názor“ - značný význam v souvislosti s prokazováním vynaložení péče řádného hospodáře 9
- osobní výkon funkce, možnost zmocnění jiného člena SO - hlasování: § 159 odst. 2 NOZ: „Člen voleného orgánu vykonává funkci osobně; to však nebrání tomu, aby člen zmocnil pro jednotlivý případ jiného člena téhož orgánu, aby za něho při jeho neúčasti hlasoval“ - právní jednání: § 164 odst. 2 NOZ: „Náleží-li působnost statutárního orgánu více osobám, tvoří kolektivní statutární orgán. Neurčí-li zakladatelské právní jednání, jak jeho členové právnickou osobu zastupují, činí tak každý člen samostatně. Vyžaduje-li zakladatelské právní jednání, aby členové statutárního orgánu jednali společně, může člen právnickou osobu zastoupit jako zmocněnec samostatně, jen byl-li zmocněn k určitému právnímu jednání“ - smysl: upravit technickou nemožnost souběžné přítomnosti, nikoliv omezení principu „čtyř a více očí“ (= generální zmocnění není připuštěno) - pojem „určité právní jednání“ - kdo zmocňuje: SO způsobem, kterým jedná navenek - obsah zmocnění: vymezení „určitého právního jednání“
10
3. Typy odpovědnosti členů volených orgánů 3.1 Obecně k odpovědnosti - pojem odpovědnosti v právním smyslu - značné množství přístupů (právní x morální, retrospektivní x prospektivní…) - nejpoužívanější definice: sekundární následek porušení právní (zákonné či smluvní) povinnosti - základní typy právní odpovědnosti - civilní (za škodu, za vady, za prodlení) x trestní - subjektivní x objektivní - předpoklady vzniku odpovědnosti - liší se dle typu odpovědnosti - zpravidla: - 1. porušení právní povinnosti, - 2. vznik negativního následku (zejm. škody), - 3. příčinná souvislost mezi 1. (porušením právní povinnosti) a 2. (negativním následkem, zejm. škodou), - 4. zavinění (v případě subjektivní odpovědnosti) 11
3.2 Nejčastější odpovědností vztahy člena SO
Stát (FÚ, ŽÚ, SÚIP…)
Společnost
člen SO
Třetí osoby (FO, PO)
Valná hromada
Společník
Společník 12
4. Civilní odpovědnost 4.1 Základní povinnosti člena SO - péče řádného hospodáře + pravidlo podnikatelského úsudku
- ochrana OK před střetem zájmů 4.2 Péče řádného hospodáře - péče řádného hospodáře: § 159 odst. 1 NOZ: „Kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky“ - dřívější právní úprava: § 194 odst. 5 + § 135 odst. 2 ObchZ
13
- obecná a přísná úprava - dopad na všechny právnické osoby (SVJ, spolky…) - objektivní pojetí (obecný standard), vždy ale s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu (zpřísnění podmínek může obsahovat spol. smlouva), viz § 52 odst. 1 ZOK: „Při posouzení, zda člen orgánu jednal s péčí řádného hospodáře, se vždy přihlédne k péči, kterou by v obdobné situaci vynaložila jiná rozumně pečlivá osoba, byla-li by v postavení člena obdobného orgánu obchodní korporace“ - nevyžaduje se „nadstandardní“ péče, ale „rozumná“ péče - tři základní komponenty PŘH: loajality, znalosti a pečlivost: - loajalita („duty of loyalty“) - nesleduje zájem věřitelů, ale OK - „nezbytnost“ – nejde o absolutní imperativ - zkoumá se ad hoc, dle okolností případu, pod testem objektivního hlediska
14
- znalosti - nevyžaduje se znalost všech oblastí (5 Tdo 875/2009) - nezbytnost rozpoznat absenci znalostí a delegovat věc odborníkovi (29 Cdo 134/2011, 8 Tdo 124/2005: odpovědnost za výběr, odpovědnost za kontrolu, odpovědnost za přijatá opatření) - pečlivost („duty of care“) - nevyžaduje se absolutní, ale typová pečlivost - příklady porušení PŘH v judikatuře: - 29 Odo 387/2006 (prodej obchodního podílu na „bílého koně“) - 8 Tdo 124/2005 (absence kontroly stavebníka) - 29 Cdo 134/2011 (absence kontroly účetní) - 29 Cdo 745/2011 (svévolná změna sídla) - 29 Cdo 1657/2009 (trvání povinnosti PŘH i po prohlášení konkursu) - ustanovení ZOK reflektující porušení PŘH: § 49, § 51 – 53, § 62, § 65, § 68, § 81 a § 255 - osoby povinné k PŘH: členové SO, členové DR, prokurista, osoba v postavení obdobném členovi SO, opatrovník (PŘH nedopadá na společníky, jejichž povinnost loajality ale není dotčena - § 212 NOZ) 15
4.3 Pravidlo podnikatelského úsudku - pravidlo podnikatelského úsudku: § 51 odst. 1 ZOK: „ Pečlivě a s potřebnými znalostmi jedná ten, kdo mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace; to neplatí, pokud takovéto rozhodování nebylo učiněno s nezbytnou loajalitou“ - koncepce OK – smlouva s nejistým výsledkem = nemožnost požadovat odpovědnost členů SO za všechny okolnosti (zejm. ty, které nemohou ovlivnit) - snaha o snížení tvrdosti PŘH v oblasti obchodního práva (nedemotivovat členy SO od podnikatelského riskování) („safe harbour“) - odhlíží se od výsledku a zkoumá se proces rozhodování (obhajitelné rozumné jednání v zájmu OK = splnění PŘH bez ohledu na výsledek)
- neloajalita (nezbytná, nikoliv absolutní) vylučuje aplikaci PPÚ a zakládá jednání v rozporu s PŘH - „podnikatelské rozhodování“ – nejasný pojem (jednání dovnitř, zejm. organizační otázky, jí není, personální politika již ano?) 16
4.4 Porušení péče řádného hospodáře - obecné pravidlo: § 52 odst. 1 ZOK: „ Při posouzení, zda člen orgánu jednal s péčí řádného hospodáře, se vždy přihlédne k péči, kterou by v obdobné situaci vynaložila jiná rozumně pečlivá osoba, byla-li by v postavení člena obdobného orgánu obchodní korporace“ - důkazní břemeno: § 52 odst. 2 ZOK: „Je-li v řízení před soudem posuzováno, zda člen orgánu obchodní korporace jednal s péčí řádného hospodáře, nese důkazní břemeno tento člen, ledaže soud rozhodne, že to po něm nelze spravedlivě požadovat“ - důvody obrácení důkazního břemene - možnost zproštění člena SO nesením důkazního břemene - presumpce zavinění a odbornost: - § 5 NOZ (přihlášení se k odbornosti) + § 2911 NOZ (vyvratitelná domněnka nedbalosti při porušení zákonné povinnosti) - porušení zákona nebo smlouvy?
17
4.5 Následky porušení péče řádného hospodáře - 1) vydání prospěchu: § 53 odst. 1 ZOK: „Osoba, která porušila povinnost péče řádného hospodáře, vydá obchodní korporaci prospěch, který v souvislosti s takovým svým jednáním získala. Není-li vydání prospěchu možné, nahradí ho povinná osoba obchodní korporaci v penězích“ - preference naturální restituce před relutární restitucí (obdobně § 2951 odst. 1 NOZ) - vydání prospěchu nemusí kompenzovat veškerou újmu - § 53 odst. 3 ZOK - osoby oprávněné domáhat společníci (actio pro socio)
se
vydání
prospěchu:
společnost,
- solidární odpovědnost (§ 2915 NOZ)
18
- 2) náhrada újmy: § 53 odst. 3 ZOK: „Vznikla-li porušením péče řádného hospodáře obchodní korporaci újma, může ji obchodní korporace vypořádat podle smlouvy uzavřené s povinnou osobou; pro účinnost smlouvy se vyžaduje souhlas nejvyššího orgánu obchodní korporace přijatý alespoň dvoutřetinovou většinou hlasů všech společníků“ - pojmy „újma“ a „škoda“ - § 2894 a násl. NOZ odst. 1 („Povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody)“) - podpůrná aplikace obecné úpravy náhrady škody (§ 2894 NOZ)
- nenahrazení újmy = vznik ručitelského závazku za dluhy SO přímo věřitelům, pokud se věřitelé nemohou plnění vůči OK domoci (§ 159 odst. 3 NOZ: „Nenahradil-li člen voleného orgánu právnické osobě škodu, kterou jí způsobil porušením povinnosti při výkonu funkce, ačkoli byl povinen škodu nahradit, ručí věřiteli právnické osoby za její dluh v rozsahu, v jakém škodu nenahradil, pokud se věřitel plnění na právnické osobě nemůže domoci“
19
- „smlouva o vypořádání“ - účel: snazší vymožení plnění v případě sporu - smlouva nesmí odporovat § 53 odst. 2 („K právním jednáním obchodní korporace omezujícím odpovědnost člena jejích orgánů se nepřihlíží“) (= nicotnost) - NOZ neobsahuje obdobu § 574 odst. 2 ObčZ („Dohoda, kterou se někdo vzdává práv, jež mohou v budoucnosti teprve vzniknout, je neplatná“), ale obsahuje § 2898 „Nepřihlíží se k ujednání, které předem vylučuje nebo omezuje povinnost k náhradě újmy způsobené člověku na jeho přirozených právech, anebo způsobené úmyslně nebo z hrubé nedbalosti; nepřihlíží se ani k ujednání, které předem vylučuje nebo omezuje právo slabší strany na náhradu jakékoli újmy. V těchto případech se práva na náhradu nelze ani platně vzdát“ - intenzita nedbalosti člena SO: patrně bude většinou kvalifikována jako „hrubá“ (s ohledem na podmínky PŘH) = úzký prostor pro takovou dohodu - uzavřením takové platné dohody patrně zaniká ručení člena SO dle § 159 odst. 3 NOZ - soud může prohlásit usnesení valné hromady o jejím uzavření za neplatné (§ 53 odst. 3 ZOK) = neplatnost smlouvy, běh nové promlčecí doby ode dne právní moci (pro všechny dohodou „vypořádávaná“ plnění) 20
- osoby oprávněné domáhat se náhrady újmy: společnost, společníci (actio pro socio) - solidární odpovědnost (§ 2915 NOZ) - 3) ručení v případě úpadku OK: § 68 ZOK: „ Soud může na návrh insolvenčního správce nebo věřitele obchodní korporace rozhodnout, že člen nebo bývalý člen jejího statutárního orgánu ručí za splnění jejích povinností, jestliže: a) bylo rozhodnuto, že obchodní korporace je v úpadku, a b) člen nebo bývalý člen statutárního orgánu obchodní korporace věděli nebo měli a mohli vědět, že je obchodní korporace v hrozícím úpadku podle jiného právního předpisu, a v rozporu s péčí řádného hospodáře neučinili za účelem jeho odvrácení vše potřebné a rozumně předpokladatelné„ - nepoužije se v případě krizové manažery neporušující PŘH - solidární odpovědnost (§ 2915 NOZ)
21
- 4) povinnost vrátit plnění v případě úpadku OK (§ 62 odst. 1 – 3 ZOK: „Bylo-li v insolvenčním řízení zahájeném na návrh jiné osoby než dlužníka podle jiného právního předpisu soudem rozhodnuto, že obchodní korporace je v úpadku, vydají členové jejích orgánů, vyzve-li je k tomu insolvenční správce, prospěch získaný ze smlouvy o výkonu funkce, jakož i případný jiný prospěch, který od obchodní korporace obdrželi, a to za období 2 let zpět před právní mocí rozhodnutí o úpadku, pokud věděli nebo měli a mohli vědět, že je obchodní korporace v hrozícím úpadku podle jiného právního předpisu, a v rozporu s péčí řádného hospodáře neučinili za účelem jeho odvrácení vše potřebné a rozumně předpokládatelné. Není-li vydání podle odstavce 1 možné, nahradí členové orgánů získaný prospěch v penězích. Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně na bývalé členy orgánu obchodní korporace“) - předpoklady: - insolvenční návrh nepodal dlužník (§ 98 ins. zákona – povinnost podat návrh a § 99 ins. zákona – odpovědnost za škodu vzniklou v důsledku nepodání ins. návrhu) - vědomí člena SO o insolvenci OK - členové SO porušili péči řádného hospodáře (neučinili „vše potřebné a rozumně předpokládatelné pro odvrácení insolvence“) - insolvenční správce člena SO vyzval 22
- pojem „jiného prospěchu“ – zcela bez hranic daných výkonem funkce? - riziko i pro bývalé členy SO - doporučení: - zajišťovat dokumentaci k rozhodnutím, - využívat § 157 NOZ (zaznamenání odchylného názoru), - využívat § 51 odst. 2 ZOK (pokyny týkající se obchodního vedení)
23
4.6 Změny v opatřeních proti střetu zájmů - pojem „střet zájmů“: - kontraktace za OK s potenciálně ovlivněnými osobami - „samokontraktace“ - zákaz konkurence - dřívější právní úprava: zejm. § 196a ObchZ 4.7 Střet zájmů - obecná úprava: § 165 odst. 2 NOZ: „Soud jmenuje právnické osobě opatrovníka, a to i bez návrhu, jsou-li zájmy člena statutárního orgánu v rozporu se zájmy právnické osoby a nemá-li právnická osoba jiného člena orgánu schopného ji zastupovat“ - nejasnost, zda se aplikuje i na OK s ohledem na zvláštní úpravu v § 54 – 58 ZOK (patrně nikoliv)
24
- zvláštní úprava: § 54 odst. 1 ZOK: „Dozví-li se člen orgánu obchodní korporace, že může při výkonu jeho funkce dojít ke střetu jeho zájmu se zájmem obchodní korporace, informuje o tom bez zbytečného odkladu ostatní členy orgánu, jehož je členem, a kontrolní orgán, byl-li zřízen, jinak nejvyšší orgán. To platí obdobně pro možný střet zájmů osob členovi orgánu obchodní korporace blízkých nebo osob jím ovlivněných nebo ovládaných. - primární povinnost: informovat příslušný orgán - člen SO musí zavést mechanismy, které budou indikovat možný střet zájmů (nesmí se vyhýbat jeho zjištění)
- postačuje potenciální střet zájmů - osoby blízké: § 22 NOZ, osoby ovlivněné nebo ovládané: § 71 a 74 ZOK - možnost informovat přímo nejvyšší orgán (ale při vyhodnocení časové a finanční nákladnosti – musí splnit test PŘH+PPÚ)
25
- opatření OK proti střetu zájmů: - pozastavení výkonu funkce: § 54 odst. 4 ZOK: „Kontrolní nebo nejvyšší orgán může na vymezenou dobu pozastavit členu orgánu, který oznámí střet zájmu podle odstavce 1, výkon jeho funkce“ - nejasnosti pojmu „vymezená doba“ (nepochybně ne např. na 2 roky…) - nejasnosti v otázce odměňování - patrně na ni mít nebude nárok (nevykonává pro společnost činnost) – asi bude vhodnější nárok na odměnu výslovně ponechat (motivace hlásit konflikty zájmů) - otázka placení soc. a zdrav. pojistného (teoreticky by si jej měl platit sám… pokud je bude platit společnost, je otázka jejich daňové uznatelnosti) - vhodné bude výslovně ošetřit i další plnění (automobil, telefon…) - absence reakce příslušného orgánu – nadále trvá povinnost respektovat PŘH+PPÚ - pozastavení ze strany orgánu, kterému nebyl střet hlášen - udělení pokynu - odvolání člena SO 26
4.8 „Samokontraktace“ - „samokontraktace“: obecná úprava ZOK: § 55 odst. 1 ZOK: „Hodlá-li člen orgánu obchodní korporace uzavřít s touto korporací smlouvu, informuje o tom bez zbytečného odkladu orgán, jehož je členem, a kontrolní orgán, byl-li zřízen, jinak nejvyšší orgán. Zároveň uvede, za jakých podmínek má být smlouva uzavřena. To platí obdobně pro smlouvy mezi obchodní korporací a osobou členovi jejího orgánu blízkou nebo osobami jím ovlivněnými nebo ovládanými“ - primární povinnost člena SO: informovat příslušný orgán - opatření OK proti „ samokontraktaci: - zákaz uzavření smlouvy: § 56 odst. 2 ZOK: „Uzavření smlouvy podle odstavce 1 nebo § 55, které není v zájmu obchodní korporace, může její nejvyšší nebo kontrolní orgán zakázat“ - porušení zákazu: není zcela zřejmé, zda na věc dopadá § 48 ZOK (v důsledku čehož by šlo o neplatnost smlouvy), anebo § 47 ZOK (v důsledku čehož by šlo o platnou smlouvu a případnou odpovědnost člena SO za škodu) - absence reakce příslušného orgánu – nadále trvá povinnost respektovat PŘH+PPÚ - zákaz uzavřít smlouvu ze strany orgánu, kterému nebyl zájem o její uzavření hlášen - nepoužití úpravy: smlouvy uzavírané v rámci běžného obchodního styku 27
4.9 Zákaz konkurence - zákaz konkurence obecně: upraven samostatně pro jednotlivé typy OK (§ 199 ZOK a § 201 odst. 4 –SRO, § 441 – 442 a § 451 – 452 ZOK – AS, § 710 – 711 a § 722 – družstvo) - zákaz konkurence v SRO: § 199 odst. 1 ZOK: „Bez svolení všech společníků jednatel nesmí a) podnikat v předmětu činnosti nebo podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného, b) být členem statutárního orgánu jiné právnické osoby s obdobným předmětem činnosti nebo podnikání nebo osobou v obdobném postavení, ledaže se jedná o koncern, nebo c) účastnit se na podnikání jiné obchodní korporace jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo obdobným předmětem činnosti nebo podnikání“ - oproti stávající úpravě (§ 136 ObchZ) již není úprava kogentní (nelze ji ale vyloučit usnesením valné hromady ani spol. smlouvou – musí jít o souhlas všech společníků) - musí jít o fakticky konkurenční jednání, nikoliv formálně konkurenční v 28 důsledku např. širokého vymezení předmětu podnikání
- vyloučení zákazu konkurence: § 199 odst. 2 ZOK: „Pokud všichni společníci při založení společnosti nebo v okamžiku zvolení jednatele byli jednatelem na některou z okolností podle odstavce 1 výslovně upozorněni nebo vznikla-li později a jednatel na ni písemně upozornil všechny společníky, má se za to, že jednatel činnost, které se zákaz týká, zakázanou nemá. To neplatí, pokud kterýkoli ze společníků vyslovil nesouhlas s činností jednatele podle odstavce 1 do jednoho měsíce ode dne, kdy na ni byl jednatelem upozorněn“ - není zapotřebí rozhodnutí – postačuje mlčení společníků - vyvratitelná domněnka souhlasu - rozšíření zákazu konkurence: - obsahové: § 199 odst. 3: „Společenská smlouva může se souhlasem všech společníků určit další omezení činnosti jednatele“ - personální: § 199 odst. 4: Společenská smlouva může určit, v jakém rozsahu se zákaz konkurence vztahuje také na společníky“ - na jiné osoby než společníky vztáhnout nelze (lze ale sjednat smluvní zákaz konkurenčního jednání)
29
4.10 Změny v úpravě obchodního vedení OK zdánlivě ovlivňující odpovědnost členů SO
- možnost rozdělení působnosti: § 156 odst. 1 a 2: „Je-li orgán kolektivní, rozhoduje o záležitostech právnické osoby ve sboru. Je schopen usnášet se za přítomnosti nebo jiné účasti většiny členů a rozhoduje většinou hlasů zúčastněných členů“ a „Je-li působnost jednotlivých členů orgánu rozdělena podle určitých oborů, ustanovení odstavce 1 se nepoužije. Rozdělení působnosti nezbavuje další členy povinnosti dohlížet, jak jsou záležitosti právnické osoby spravovány“ - pokyny ve věci obchodního vedení: § 51 odst. 2 ZOK: „Člen statutárního orgánu kapitálové společnosti může požádat nejvyšší orgán obchodní korporace o udělení pokynu týkajícího se obchodního vedení; tím není dotčena jeho povinnost jednat s péčí řádného hospodáře“)
30
5. Civilní odpovědnost 5.1 Obecně k trestní odpovědnosti -
trestní odpovědnost SO a samotné OK podmínky vzniku trestní odpovědnosti důkazní břemeno trestní řízení
5.2 Významné trestné činy - významné trestné činy proti majetku: - porušování povinnosti při správě cizího majetku (+ z nedbalosti) (§ 220 § 221 TZ) - poškození věřitele (§ 222 TZ) - zvýhodnění věřitele (§ 223 TZ) - porušení povinnosti v insolvenčním řízení (§ 225 TZ) - pletichy v insolvenčním řízení (§ 225 TZ) - významné trestné činy daňové, poplatkové a devizové - zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby (§ 240 TZ) - neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby (§ 241 TZ) 31
6. Smlouva o výkonu funkce 6.1 Smlouva o výkonu funkce - podpůrná aplikace příkazní smlouvy (2430 – 2444 NOZ), vyloučení úpravy NOZ o správě cizího majetku (§ 59 odst. 1 ZOK) - písemná forma, schválení valnou hromadou (§ 59 odst. 2 ZOK) - bezplatnost výkonu v případě absence výslovného sjednání odměny (§ 59 odst. 3 ZOK: „Není-li odměňování ve smlouvě o výkonu funkce sjednáno v souladu s tímto zákonem, platí, že výkon funkce je bezplatný“) - odlišný přístup oproti současnosti dosavadní judikatura (29 Odo 994/2005) - obsah zákon (s výjimkou náležitostí ustanovení o odměňování) neupravuje
- může jít o libovolný typ smlouvy (pracovní…), vždy se ale aplikuje úprava odpovědnost za výkon funkce dle NOZ a ZOK - ochrana člena statutárního orgánu 32
- úprava odměňování ve smlouvě: (§ 60 ZOK: „Smlouva o výkonu funkce v kapitálové společnosti obsahuje také tyto údaje o odměňování: a) vymezení všech složek odměn, které náleží nebo mohou náležet členovi orgánu, včetně případného věcného plnění, úhrad do systému penzijního připojištění nebo dalšího plnění, b) určení výše odměny nebo způsobu jejího výpočtu a její podoby, c) určení pravidel pro výplatu zvláštních odměn a podílu na zisku pro člena orgánu, pokud mohou být přiznány, a d) údaje o výhodách nebo odměnách člena orgánu spočívajících v převodu účastnických cenných papírů nebo v umožnění jejich nabytí členem orgánu a osobou jemu blízkou, má-li být odměna poskytnuta v této podobě“)
- jiné plnění (§ 61 odst. 1 ZOK: „Jiné plnění ve prospěch osoby, která je členem orgánu obchodní korporace, než na které plyne právo z právního předpisu, ze smlouvy o výkonu funkce schválené podle § 59 odst. 2 nebo z vnitřního předpisu schváleného orgánem obchodní korporace, do jehož působnosti náleží schvalování smlouvy o výkonu funkce, lze poskytnout pouze se souhlasem toho, kdo schvaluje smlouvu o výkonu funkce, a s vyjádřením kontrolního orgánu, byl-li zřízen“ - nenárokové složky – nutný dvojí souhlas? - plnění, které není zmíněno ve smlouvě – dodatek smlouvy 33
- absence ujednání o odměně (aniž by vedlo k bezplatnosti) = odměna v obvyklé výši (§ 2438 NOZ) - přechodné ustanovení: § 777 odst. 3 ZOK: „Ujednání smluv o výkonu funkce a o odměně se uzpůsobí tomuto zákonu do 6 měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti, jinak platí, že je výkon funkce bezplatný“)
34
7. Přechodná ustanovení 7.1 Obecně k přechodným ustanovením - § 3041 – 3053 NOZ, § 775 – 785 ZOK - dotčeny jsou OK vzniklé před 1. 1. 2014 - značné názorové neshody 7.2 Vliv nové úpravy na vztahy OK a členů SO zvolených před 1. 1. 2014 - velká variabilita názorů - rozlišení statusového režimu člena SO (§ 3041 odst. 1 NOZ) x smluvního režimu člena SO - vztah člena orgánu ke společnosti je primárně otázkou statusovou (§ 151 odst. 1 NOZ: „ Zákon stanoví, popřípadě zakladatelské právní jednání určí, jakým způsobem a v jakém rozsahu členové orgánů právnické osoby za ni rozhodují a nahrazují její vůli“) – smlouva o výkonu funkce může i nemusí být ujednána,
- na statusové otázky a kogentní úpravu povinností člena SO (povinnost péče žádného hospodáře atp.) se aplikuje od 1. 1. 2014 nové právo
35
- změny smluv o výkonu funkce: § 777 odst. 3 ZOK: „Ujednání smluv o výkonu funkce a o odměně se uzpůsobí tomuto zákonu do 6 měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti, jinak platí, že je výkon funkce bezplatný“ - opačný přístup oproti předchozí právní úpravě) - přísná sankce (bezplatnost výkonu funkce) - generální opt-in: § 777 odst. 5 ZOK: „Obchodní korporace uvedené v odstavci 4 se mohou nejpozději do 2 let ode dne účinnosti tohoto zákona změnou svých společenských smluv podřídit tomuto zákonu jako celku. Údaj o tom zapíše obchodní korporace do obchodního rejstříku. Změna společenské smlouvy nabývá v tomto případě účinnosti až zveřejněním zápisu o podřízení se tomuto zákonu jako celku v obchodním rejstříku„ - podřízení se v celém rozsahu (včetně dispozitivních ustanovení) - lhůta 2 let - konstitutivnost zápisu - způsob provedení (změna spol. smlouvy)
36
Závěrečné shrnutí • •
• •
•
odpovědnosti související s výkonem funkce se není možné platně zprostit ani není možné její platné omezení je možné přijetí takových opatření, v jejichž důsledku bude pravděpodobnost vzniku odpovědnosti v co možná nejvyšším rozsahu limitována (princip „čtyř očí“, interní kontrolní mechanismy, důsledné využívání opatření proti střetu zájmů…) pro případy vzniku odpovědnosti a povinnosti hradit vzniklou škodu je možné sjednat pojištění současná soudní judikatura je s ohledem na řadu zásadních odlišností stávajícího a nového práva do prostředí ovládaného novou právní úpravou přenositelná pouze částečně stanoviska soudní praxe k nové právní úpravě (zejm. stanoviska soudů vyšších stupňů), případně změna nové právní úpravy, si bohužel nepochybně vyžádá určitý čas
37
Děkuji za pozornost! © 2014 Mgr. Ivo Štorek, advokát Tento seminář pořádá Seminaria s.r.o. Radlická 2000/3 150 00 Praha 5 tel: 257 095 220 fax: 257 095 221
[email protected] www.seminaria.cz 38
Jak můžete efektivně omezit rizika odpovědnosti statutárního zástupce firmy Mgr. Marie Lorencová
Hotel Barceló
Seminaria s.r.o., Radlická 2000/3, Praha 5, tel: 257 095 220, fax: 257 095 221,
[email protected], www.seminaria.cz
1
Odpovědnost manažerů = pojistné nebezpečí • Odpovědnost manažerů je nebezpečím, které lze pojistit • Z důvodu ochrany osobního majetku manažerů i ochrany majetku společnosti je toto pojištění vysoce účelné • Pro toto pojištění jsou vytvořeny speciální pojistné produkty, nejedná se o „připojištění“ k běžnému pojištění odpovědnosti za škodu • Cíl této části semináře – seznámení s problematikou D&O pojištění
2
Obsah příspěvku • • • • • •
Komu je pojištění D&O určeno Popis pojištění D&O Likvidace škod s pojištění D&O Příklady škod z praxe Jak postupovat při sjednání pojištění D&O Závěr
3
Stručná charakteristika D&O pojištění • Pojištění „odpovědnostního typu“ • Pojištěný má právo, aby za něj pojišťovna nahradila škodu, kterou je v souladu s právními předpisy povinen uhradit poškozenému • Pro vznik práva na pojistné plnění je zásadní, aby byl prokázán vznik škody a povinnost tuto škodu nahradit • Možné připojištění dalších nároků, ze kterého je pojistné plnění poukazováno přímo pojištěným
4
Pojištění D&O na českém pojistném trhu • Nabízejí všichni pojistitelé poskytující komplexní pojistné programy • Liší se v pojetí rozsahu pojištění • Při výběru pojistitele je více než u kteréhokoli dalšího pojištění třeba zkoumat pojistné podmínky do všech detailů a souvislostí
5
Pojištění D&O na českém pojistném trhu Při výběru pojistitele je více než u kteréhokoli dalšího pojištění třeba zkoumat • rozsah nároků zahrnutých do pojistného krytí • okruh pojištěných subjektů • časové vymezení pojistné události • časové podmínky pro oznámení pojistné události • rozsah výluk • výklady pojmů, ve kterých mohou být mnohé výluky skryté 6
Dvě základní pojetí „Nadnárodní pojetí“
„Lokální pojetí“
• Širší okruh pojištěných • Širší okruh pojištěných nároků • Širší retroaktivita, prodloužená lhůta pro uplatnění nároků po skončení pojištění • Složitější textace pojistných podmínek
• Užší okruh pojištěných • Užší okruh pojištěných nároků • Užší retroaktivita, omezená doba pro uplatnění nároků po skončení pojištění • Standardní textace výluk • Snazší orientace v pojistných podmínkách 7
Společné principy • Pojištění není vázáno na konkrétní osoby, ale na výkon funkce • Pojistníkem je vždy společnost, která sjednává pojištění ve prospěch • svých manažerů • manažerů svých dceřiných společností • Kryty jsou pouze škody finanční povahy • Důraz na pojištění nákladů na právní ochranu pojištěných před vzneseným nárokem • Velký důraz na jednoznačné prokázání odpovědnosti, preference soudního rozhodnutí x v jednoznačných případech není podmínkou 8
Důležité principy • Pojištěný je vždy povinen předcházet vzniku škody • S tím souvisí i vyloučení nebo obtížné řešení nároků, které vyplývají z úmyslného či vědomého porušení právních předpisů • Pokud dojde k nahodilému pochybení, byť s velkými následky, pojištění poskytuje očekávanou ochranu
9
Okruh pojištěných osob • Členové statutárních orgánů, vč. zástupců právnické osoby, která je členem statutárního orgánu • Členové dozorčích orgánů • Prokuristé Pojištění potom může ochránit i další osoby: • zaměstnance ve vedoucí nebo kontrolní funkci • zaměstnance, kteří jsou žalováni o náhradu újmy spolu se členem statutárního orgánu • manželky a manžele pojištěných • dědice pojištěných 10
Rozsah pojištění Pojištěný má zpravidla nárok na to, aby za něj (nebo jemu) pojistitel uhradil • náhradu škody • náklady na právní obranu proti vznesenému nároku • další náklady (pokud jsou pojištěny) • na obnovení dobré pověsti • na vydání • na osobní potřeby při zabavení majetku • na psychologickou pomoc 11
Výluky z pojištění Pojištění se nevztahuje na škodu či újmu způsobenou • úmyslným či podvodným jednáním pojištěného • jednáním, ze kterého měl pojištěný majetkový prospěch, na který neměl nárok • na zdraví či životě (s výjimkou nemajetkové újmy za duševní útrapy způsobené porušením pracovněprávních předpisů) • na životním prostředí • mezi pojištěnými navzájem • porušení povinností, škody či nároky známé při sjednání pojištění nebo nastalé před retroaktivním datem (datem kontinuity) 12
Výluky vyplývající z definic • • • • • •
Řada výluk je skryta a v definicích Zejména ve výkladu pojmu „škoda“ Definice obsahují současně vymezení pojmů Pozitivně – „škodou se rozumí.....“ Negativně – „škodu není......“ U jednotlivých pojistitelů se mohou definice výrazně lišit • Často je výluka skryta u výkladu jiného pojmu, než bychom očekávali
13
Časová působnost pojištění D&O Právo na pojistné plnění vzniká za těchto podmínek • příčina a vznik škody spadají do období po retroaktivním datu (datu kontinuity) • vznesení nároku na náhradu škody (nebo zahájení řízení) spadá do období trvání pojištění • vznik pojistné události byl pojistiteli oznámen v době trvání pojištění nebo v prodloužené době pro oznámení nároků z pojistné smlouvy
14
Prodloužená doba pro uplatnění nároků • • • • •
Liší se u jednotlivých pojistitelů Může být smluvně individuálně nastavena Bezplatná + další prodloužení za příplatek Pro „bývalé pojištěné“ je zpravidla neomezená Může být pro určité případy výrazně omezena – opět nutnost studia detailů pojistných podmínek • Pozor na definici pojmu „transakce“
15
Náklady na právní zastoupení • Pojištěný je povinen bránit se proti vznesenému nároku a využít všechny obranné a opravné právní prostředky • Náklady na právní obranu jsou pojištěny • Podmínky pro vznik práva na plnění • Musí být vždy projednány a odsouhlaseny pojistitelem • Pojištěný je povinen řídit se pokyny pojistitele • V případě, že bude prokázáno, že škoda nastala v důsledku jednání, na které se pojištění nevztahuje – povinnost vyplacené náklady vrátit zpět pojistiteli 16
Postup při řešení pojistných událostí • Včasná a otevřená komunikace s pojistitelem okamžitě po zjištění problému, který • vedl ke vznesení požadavku o náhradu škody nebo zahájení řízení proti pojištěnému • může vést ke vznesení požadavku o náhradu škody proti pojištěnému • Dodržování pokynů pojistitele • Obrana proti nároku za účasti advokáta • Průběžné předkládání informací a důkazů • Je-li zahájeno soudní řízení – pojistitel má právo vstoupit do řízení jako vedlejší účastník na straně žalované 17
Jednotlivé kroky • Oznámení vzniku nebo hrozby pojistné události • Doložení základních podkladů pro šetření pojistitele: • tiskopis nebo dopis s popisem situace • písemná podoba nároku na náhradu škody nebo jiného dokumentu, který je za „nárok“ považován ve smyslu pojistných podmínek (usnesení o zahájení trestního stíhání, dokument o zahájení správního řízení apod....) • vyjádření pojištěného k odpovědnosti vč. odůvodnění • dokumenty relevantní v projednávané věci 18
Zvláštnosti likvidace škod z pojištění D&O • • • • •
Pojistník je zpravidla poškozený Ztížená důkazní a komunikační situace Konfliktní situace mezi pojištěným a pojistníkem Nutno zohlednit pravidla pro jednání při střetu zájmů Větší pravděpodobnost nutnosti prokázání povinnosti k náhradě škody v soudním řízení (civilním či trestním) • Časová náročnost na řešení škodních událostí, a to zejména s ohledem na délku soudního řízení 19
Příklad z praxe I - Pokuta udělená ÚOHS • Společnost budovala sportovní areál, byla vypsána veřejná zakázka • V průběhu výstavby došlo k rozhodnutí o tom, že v rámci investice bude vybudována restaurace • Představenstvo společnosti si neuvědomilo, že je třeba dodavatele na tuto stavbu vybrat formou nové veřejné zakázky a zadalo vybudování restaurace dodavateli stavby sportovního areálu formou dodatku ke smlouvě o dílo • ÚOHS konstatoval, že byl porušen zákon o veřejných zakázkách a investorovi uložil pokutu 300 000,-kč • Z pojištění D&O bylo uhrazeno 20
Příklad II. - Neuhrazené náklady na obhajobu • Proti představenstvu společnosti bylo zahájeno trestní stíhání pro porušování povinností při správě cizího majetku • Případ nebyl pojistiteli oznámen • Trestní řízení probíhalo dlouhá léta, po celou dobu pojištění hradili náklady právního zastoupení • Poté, co byli zbaveni obžaloby, požádali o náhradu nákladů na právní zastoupení • Pojišťovna poskytnutí pojistného plnění v souladu s pojistnými podmínkami odmítla, neboť nebyla řádně a včas informována, námitka promlčení 21
Příklad III. - Uhrazené náklady na obhajobu • Společnost zastoupená akcionářem podala žalobu o náhradu škody na členy představenstva • Škoda byla údajně způsobena v opakovaném procesu nabytí vlastních akcií a jejich zpětném prodeji. Případ vyšetřovala i policie na základě trestního oznámení • Trestný čin nebyl prokázán • Vedeno civilní soudní řízení • Případ je stále otevřený a trvá již cca 9 let • Pojišťovna průběžně hradí nemalé náklady obhajoby pojištěných 22
Příklad IV. - Velmi konfliktní situace • Společnost v insolvenci • Akcionář • trestní oznámení na některé členy představenstva • písemný požadavek o náhradu škody v řádu několika desítek milionů korun, která měla být způsobena špatným vedením společnosti • Profesní pověst jednotlivých členů představenstva poničena • Insolvenční správkyně - požadavek o náhradu škody, která měla být způsobena opožděným podáním návrhu na zahájení insolvenčního řízení 23
Postup při sjednání pojistné smlouvy • Rozbor pojistných potřeb společnosti a stanovení priorit • Sestavení poptávky pojištění vč. dokumentace • Oslovení pojistného trhu poptávkou po pojištění • Rozbor nabídek pojistitelů • Vyhodnocení výběrového řízení s ohledem na potřeby a priority společnosti • Výběr pojistitele • Uzavření pojistné smlouvy 24
Dokumenty potřebné pro sjednání pojištění • Dotazník se základními údaji o společnosti a její struktuře • obsahuje klíčové údaje o společnosti, její činnosti, struktuře, historii apod. • nezbytný pro získání nabídky pojistitele • Finanční výkazy • Výroční zprávy • Společenské dokumenty – stanovy, společenská smlouva
25
Na závěr...... • Pojištění D&O - účinný prostředkem eliminace finančních rizik za příznivou cenu • Má své místo v pojistném programu většiny společností • Poměrně složitý pojistný produkt • Nezbytná • pečlivě zpracovaná poptávka • důkladné vyhodnocení nabídek v kontextu pojistných podmínek
26
Děkuji za pozornost! © 2014 Marie Lorencová Tento seminář pořádá Seminaria s.r.o. Radlická 2000/3 150 00 Praha 5 tel: 257 095 220 fax: 257 095 221
[email protected] www.seminaria.cz
27