Kdo má volit vedení svazu?

38 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 13. LISTOPADU 2008, DATUM VYDÁNÍ: 21. LISTOPADU 2008, CENA: 6 KČ

Čtěte v čísle i na http//www.oskovo.cz z Mladí jsou naše budoucnost – str. 2 z Informace ze zahraničí – str. 3

PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV: z Výzkum: Komu důvěřují Evropané a Američané? z Důchody od ledna 2010 „po novu“ (III.)

Bohužel, pánové, máme obsazeno. Dnes tady posilují sociální demokrati…

V PRAZE UBYLO KOMÍNŮ I ODBORÁŘŮ KOVÁCI Z HLAVNÍHO MĚSTA SE RADILI JAK DÁL O stárnutí členské základny, nezájmu mladých o funkce v základních organizacích a o budoucnosti odborů v Praze se diskutovalo 11. listopadu na konferenci Krajského sdružení Odborového svazu KOVO Praha. „Mám problémy, abych dostal lidi na jakoukoliv protestní akci. Zajímá je jedině kolonka v kolektivní smlouvě o zvýšení mezd. Řešil jsem například netekoucí teplou vodu. Když si to ředitel na místě obešel, všichni říkali, že jim to nevadí, že jim stačí studená. To je ukázka, jak jsou lidi ochotni brát se za své zájmy. Bude nás stále ubývat, v Praze je to nejhorší. Nemám nástupce,“ svěřil se Radim Krása z Elektromontážních závodů. „U nás je situace podobná, nástupce také nemám. A ani se nedivím. Když jde odborový funkcionář do jiného zaměstnání a nový zaměstnavatel se dozví, co je zač, tak ta jeho situace není dobrá. To je prostě fakt, takže budu přesluhovat dál. Byla by potřeba určitá propagace, hledání způsobů, které by mohly mladé lidi oslovit,“ přidal se Petr Jungmann ze ZO OS KOVO Social-partner. „Veškeré činnosti jsme převedli na sekretariát naší základní organizace a lidi si zvykli, že nemusí nic dělat. Své dělá masírování médií, práce odborů je málo viditelná. Když se koná nějaká demonstrace, tak tam jdu já a ostatní mě sice podpoří, ale nejdou. Nic jim totiž nechybí, ještě se nestalo, že by šli domů bez peněz,“ uvedl Petr Rukavička z Avie. „V Praze ubylo hodně komínů a také odborářů. Je

(Pokračování na str. 3)

„Nepřijatelný je i návrh na práci na zavolání. Je to nebezpečné,“ řekl na konferenci středočeských kováků 12. 11. předseda OS KOVO Josef Středula

VÝPOVĚĎ ANI S ROČNÍM ODSTUPNÝM! Bez udání důvodu je to nebezpečné - shodli se středočeští kováci O změnách stanov Odborového svazu KOVO, kterými se bude zabývat kovácký sjezd příští rok, a o chystaném novém zákoníku práce jednali středočeští kováci na konferenci Krajského sdružení OS KOVO Středočeského kraje 12. listopadu v Praze. Kdo má volit vedení svazu? Přítomní Středočeši rokovali, zda by měl nové výkonné vedení OS KOVO volit nadcházející sjezd, nebo tradičně Rada OS KOVO. „Naprostá většina volebního obvodu, který zastupuji, je pro původní variantu, tedy aby vedení volila rada. Stávající systém je dostačující a nevím, proč by si někdo měl honit své mocenské ambice, aby novým systémem prosadil někoho, koho chce. Kdyby volil sjezd, museli by být kandidáti důkladně představeni delegátům, protože ti by o nich museli něco znát. Mnozí budou na takovém shromáždění poprvé. To nemá význam. Volič má mít aspoň základní informace o tom, koho bude volit,“ uvedl Karel Ortmann z Brana, a. s., SBU CS Rakovník. „Způsob této volby vždy přinášel spory, vždy existují skupiny, které chtějí protlačit svého kandidáta, a to buď radou nebo sjezdem. Delegáti

sjezdu mají mandát, s kandidáty tam mohou diskutovat, ale pokud nastane krize, tak bude problém. Když například předseda začne konat špatně a bude třeba ho paralyzovat, tak kdo by ho mohl odvolat? Rada? Když sjezd deleguje mandát k odvolání a volbě nového člena vedení, tak to bude stejně silný mandát. Je to přenesený mandát. Doporučuji, aby sjezd, pokud bude volit členy vedení, přenesl mandát k jejich odvolání na radu,“ prohlásil Jaroslav Povšík ze Škody Auto. „Tento sjezd bude jiný,“ upozornil předseda OS KOVO Josef Středula, „dřív členové rady nechávali často zvolit jiné jako delegáty s hlasem rozhodujícím a na sjezd šli jen s hlasem poradním. Tentokrát budou mít všichni členové rady na sjezdu - vedle dalších delegátů - hlas rozhodující. Co se týká volby výkonného vedení, tak dřív vždy zvítězil názor, že by měli volit členové rady, kteří (Pokračování na str. 3)

1

KOVÁK číslo 38 — 21. listopadu 2008

JAK VIDÍ ODBORÁŘI NOVELU ZÁKONÍKU PRÁCE (IV.)

práce, která bude přijatelná pro všechny partnery v tripartitě. S pozdravem JAROSLAV POVŠÍK, předseda Podnikové rady OS KOVO ŠKODA AUTO, a. s.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) vyzvalo na svých internetových stránkách veřejnost, aby se vyjádřila k návrhu novely zákoníku práce (tak jak jej připravila komise jmenovaná ministrem Nečasem). Na tuto výzvu zareagovali někteří funkcionáři a členové ZO OS KOVO, jejichž vyjádření adresovaná MPSV Naši rodiče bojovali za práva v Kováku na pokračování uveřejňujeme. (redakce) zaměstnanců Návrhy jdou mimo realitu Vážení předkladatelé! Moje připomínka a názor je pouze k příloze č. 7 – reprezentativnost odborů a kolektivní smlouvy a oprávnění odborů. Pracuji v malém podniku 20 let a mám zkušenosti s osobním vyjednáváním s manažery firmy. To, co předkládáte, rozhodně nepovede k větší iniciativě či zdánlivě individuálnímu rozhodování zaměstnanců. Jednak je platí zaměstnavatel a část se jich dá snadno zastrašit, pak budou při prvním propouštění ihned na řadě. A samozřejmě na ráně jako první jsou zaměstnanci s nejnižšími příjmy. Některé vaše návrhy jsou zcela mimo realitu. JIŘÍ KOS, místopředseda ZO OS KOVO AIR Čenkov

Podpoříme všechny akce OS KOVO a ČMKOS Vážený pane ministře, Podniková rada OS KOVO ŠKODA AUTO, a. s., reprezentující základní organizace OS KOVO v Mladé Boleslavi, Kvasinách a Vrchlabí, věnuje velkou pozornost připravované „koncepční“ novele zákoníku práce. Jsem oprávněn

Vám sdělit, že navrhované úpravy v nás vesměs vzbuzují veliké obavy z další podoby a budoucnosti tohoto zákona. Jednoznačně z nich vysvítá snaha o co největší okleštění práv zaměstnanců a jejich zástupců – odborových organizací. Pod proklamacemi o další liberalizaci pracovněprávních vztahů a vyšší flexibilitě právní úpravy dosud v zákoníku práce obsažené se ukrývá výsledek lobbingu Svazu zaměstnavatelů, Hospodářské komory a dalších orgánů, které vyústily v jednoznačné ovlivnění „expertní komise“, jejíž návrh novely zákoníku práce se opravdu stal smrtícím koktejlem pro zaměstnance a odborové organizace působící u zaměstnavatelů. Vážený pane ministře, Podniková rada OS KOVO ŠKODA AUTO, a. s., vyslovuje tímto svůj zásadní nesouhlas s navrženou novelou zákoníku práce. Budeme tolerovat provedení změn v zákoně dle nálezu Ústavního soudu a možné zpřesnění textové úpravy zákoníku práce. Nebudeme však lhostejní ke snaze o zakotvení nejistoty pro zaměstnance a podpoření arogance zaměstnavatelů v novelizovaném předpise. Jsme odhodláni podpořit všechny akce OS KOVO a ČMKOS, které povedou k nalezení takové podoby novely zákoníku

MLADÍ JSOU NAŠE BUDOUCNOST

Mladí kováci z Blanenska se začínají aktivizovat. Kovák otiskl v čísle 33 jejich stanovisko ze setkání ve Sněžném na Moravě 4. října tohoto roku (Stanovisko mladých z Blanenska). Nyní přinášíme rozhovor s členkou Rady OS KOVO za volební obvod Odborového svazu KOVO Blansko Márií Koudelovou (působí ve firmě ADAMOV – SYSTEMS, a. s.). Co vás vedlo ke svolání setkání mladých kováků? Jsme přesvědčeni, že jsou naší budoucností a měli by po nás vést odbory. Je tedy třeba, aby se o odborech naučili alespoň to základní, osvojili si schopnost vystupování a mluvení před lidmi, aby si vůbec uvědomili, co to odborová organizace je. Jak setkání probíhalo? Protože víme, že mladí velmi neradi sedí někde na školení, tak jsme to spojili se sportovní aktivitou. Hrálo se o pohár volebního obvodu Blansko. Mladí tam přišli z podniků Minerva Boskovice, Baumüller (Skalice nad Svitavou), Adast (Adamov) a ČKD Blansko. První den bylo školení, kdy jsme se do nich snažili dostat co nejvíc informací, a pak se sportovalo. Vítězným družstvem se stala Minerva Boskovice, a ta si také odnesla putovní pohár. Příští rok hodláme pokračovat, a to v červnu. Doufejme jen, že již ve větším počtu. Nyní se zúčastnilo 29 lidí. Jak jste dostali ty mladé lidi dohromady? Oslovili jsme předsedy jednotlivých základních organizací na Blanensku, aby si mladé (do 35 let) nějak podchytili a pozvali je na toto setkání. Mají tito blanenští mladí kováci nějakou vazbu na komisi mladých OS KOVO? Nemá to vůbec žádnou vazbu. Od nás byli na

2

nedávném setkání mladých v Butově, které organizovala komise mladých, dva kluci, takže to mohli porovnat. Možná, že do budoucna bychom tam naše mladé převeleli, ale dnes je velký problém s uvolňováním mladých ze zaměstnání. Pan ředitel za mnou po akci našich mladých přišel a vytýkal mi, že jsem mu zase vzala z práce čtyři lidi. Zatím to necháme na regionální úrovni a uvidíme příští rok, jestli se mladých dostaví více a bude větší zájem. Já bych byla hrozně ráda, protože je to opravdu naše budoucnost.

Názor místopředsedy OS KOVO Jaromíra Endlichera Měl jsem možnost navštívit toto setkání a mu-

Stanovisko k věcné novele zákoníku práce: Vážení, jsme velice znepokojeni s předloženými návrhy věcné novely zákoníku práce. Tyto změny se budou hluboce dotýkat slušných a poctivých zaměstnanců a zároveň útočí a oslabují práva zástupců zaměstnanců, tzn. odborových organizací, a naopak dávají ještě větší pravomoce zaměstnavatelům. Zamýšlenými návrhy se vracíme do doby třicátých let minulého století, kterou prožívali naši rodiče, kteří usilovně bojovali za práva zaměstnanců. Rádi bychom připomněli situaci v Siemens Kolejová vozidla, která nastala 23. 7. 2008 oznámením SIEMES AG, že společnost Siemens Kolejová vozidla bude uzavřena nebo prodána k 30. 9. 2009. Jenom na základě vyjednávání s odborovými organizacemi za pomoci Odborového svazu KOVO a podpory všech zaměstnanců se podařilo dojednat velice slušné podmínky pro zaměstnance v případě uzavření závodu. Chtěli bychom zdůraznit, že jsme odhodláni podpořit všechny akce OS KOVO a ČMKOS, které povedou k odvrácení změny zákoníku práce. S pozdravem JIŘÍ ŽÁČEK, předseda ZO OS KOVO Siemens Kolejová vozidla sím konstatovat, že jsem byl velmi spokojen jak s průběhem, tak i se zájmem mladých o práci odborů. Co bylo ale významné, je skutečnost, že se účastnili i předsedové ZO OS KOVO, že byli s nimi, že se mladým věnovali. Je to o to potěšitelnější, že někteří navrhnou sice mladého do komise, ale tím to končí. Skoro bych řekl „splnil jsem úkol a hotovo“. Pokud chceme mladé pro odbory získat, pokud je chceme zapojit do práce, pokud v nich chceme vidět naše nástupce, a nikoliv konkurenty, musíme to dělat co nejblíže místa, kde žijí, kde pracují, a právě v tom vidím obrovské pozitivum toho, co uskutečnili kolegové z Blanenska. Připravil (ben)

ABRA G2 - FINÁLNÍ VERZE Chtěli bychom touto cestou informovat základní organizace, že jsme připravili dohodu o koupi nových licencí verze 8, které jsou upraveny na současnou legislativu a plně funkční ve všech modulech. Nejedná se již o multilicenci, ale o samostatné licence pro jednotlivé ZO OS KOVO. Podařilo se nám vyjednat cenu z původních Kč 15 000 bez DPH na konečných Kč 1490 s DPH. Možnost objednání je přes internet pomocí objednávkového formuláře na adrese http://www.abra. eu/cmkos/aktualni.htm, případně přes metodická pracoviště OS KOVO. Jednotlivé ZO si mohou objednat tzv. licenční službu. Licenční služba obsahuje aktuální verzi software, telefonickou hotline a možnost účasti na hromadných obecných

školeních. Licenční služba se kupuje vždy na jeden rok, tzn. že ZO si můžou stáhnout a nainstalovat všechny verze, které jsou v daném roce vydány. Po uplynutí tohoto období budou ZO automaticky obeslány s nabídkou zakoupit si licenční službu na další rok za Kč 1490 s DPH UPOZORNĚNÍ: Pokud po instalaci nové verze ABRA G2 v ní chcete obnovit data uložená ve staré verzi (tzn. 5.02.13), kontaktujte OS KOVO, kde na adrese [email protected] (tel. 234 462 621) obdržíte bližší informace. PETR VAŇKÁT, metodik účetnictví ekonomického úseku OS KOVO


SRN: POMOHOU VÝSTRAŽNÉ STÁVKY?

V PRAZE UBYLO KOMÍNŮ Nová tarifní smlouva v kovoprůmyslu je v nedohlednu I ODBORÁŘŮ (Dokončení ze str. 1)

První výstražné stávky v německém kovoprůmyslu proběhly za účasti asi 55 000 kováků po skončení tzv. míru (tj. po 1. 11.), uspořádal je Odborový svaz pracov- velký rozdíl mezi firmou, kde zaměstnanci nosí níků ve strojírenství a elektrotechnice (IG Metall). modráky a kde ne. To má velký vliv. Výroba zmizeSvaz podnikatelů (Gesamtmetall) však nadále odmítá požadavek na zvýšení tarifních mezd o osm procent a trvá na úpravě nejvýše o 2,1 procenta plus jednorázový bonus. Šéf tohoto svazu Martin Kannegiesser využil posledního zhoršení konjunktury v důsledku nedávné globální finanční krize k argumentu, že si zaměstnavatelé za této situace nemohou dovolit na mzdách více přidat. Předseda IG Metallu Berthold Huber mezitím vyšel Gesamtmetallu vstříc v ochotě uzavřít novou tarifní smlouvu i na 18 až 20 měsíců, namísto kováky dosud požadovaných dvanácti měsíců. „Chápu, že podniky potřebují jistotu pro plánování svých aktivit,“ dodal Huber v listu Frankfurter Allgemeine Zeitung z 10. listopadu a připustil, že se

hospodářská situace od dříve předloženého požadavku na osmiprocentní růst mezd mezitím zhoršila. Podle jeho slov je IG Metall ochoten připustit v nové tarifní smlouvě odchylky v jednotlivých podnicích od plošného tarifu. Myslitelné by bylo i dočasné krácení pracovní doby, podotkl šéf kováků. Předseda Gesamtmetallu Kannegiesser sice označil shodu za „ne nemožnou“, avšak zvýšení mezd o více než o 2,1 procenta považuje za „nepřijatelné“. Reakce Hubera byla vzápětí jednoznačná: „Pokud má zůstat při této nabídce, nemusíme dále vyjednávat,“ zdůraznil předseda IG Metallu. A dodal, že „pak by začal boj“, tj. stávky. JAN HÁLA

RAKOUSKÉ KOMINIČKY A ELEKTRONIČKY „Typická dívčí povolání jako kadeřnice nebo prodavačka mne vlastně nikdy obzvláště nezajímala,“ prohlásila 16letá Michaela, která již druhým rokem zdárně proniká do tajů pro ženy neobvyklé náročné profese kominické. Jak se svěřila rakouskému odborovému časopisu Solidarität, na možnost vyučení se kominičkou ji přivedla její matka, jež pracuje jako sekretářka v jednom vídeňském podniku provozujícím čištění komínů. Hlavní zásluhu o průnik žen do kominictví, považovaného odedávna za doménu mužů, má však kominický mistr Kurt Habacht, který se zasadil o otevření tří učňovských míst speciálně pro dívky. Za jeho iniciativou stála dle jeho slov původně zvědavost, zde a jak učnice v tomto nesnadném povolání obstojí. „Ani já ani moje dvě kolegyně jsme nelitovaly této volby,“ ujistila Michaela. „Fyzické nároky na tuto práci nejsou již díky moderní technice takové jako kdysi,“ prohlásila budoucí kominička a přiznala, že se jen musela přizpůsobit časnému začátku pracovní doby: přesně o šesté. Také automobilový podnik Peugeot v rakouské metropoli otevřel dokořán dveře dívkám zajímajícím se o získání kvalifikace v technických oborech. V současné době se pro profesi mechanička a elektronička u Peugeota připravuje pět učnic. Jedna z nich, 18letá Sabrina, jež je ve třetím roce čtyřletého učňovského oboru, prohlásila, že se odhodlala k této volbě poté, co jejich rodinné auto mívalo časté problémy. Vyzkoušela si sice zprvu práci kancelářské síly, ale jelikož ji nebavilo sedět celý den u počítače, udělala změnu a dnes se dle svých slov přímo baví na dílně. Jak kolegové úspěšných učnic, tak členové podnikové rady se s uznáním vyjadřují o budoucích mechaničkách a elektroničkách: „Jak ve škole, tak v práci se svým mužským protějškům naprosto vyrovnají.“ Právě za příkladnou výchovu dívek v technických oborech byly oba zmíněné ví-

deňské podniky vyznamenány takzvanou Cenou Amazonky, kterou uděluje iniciativa Odborový můstek pro dívky, uvedl časopis Solidarität. (jh)

VÝPOVĚĎ ANI… (Dokončení ze str. 1)

členy vedení posuzují třikrát ročně. Šlo o zajištění vyšší profesionality. Ale obě varianty jsou možné úplně bez problému. A způsob odvolání, to je jen technická záležitost.“

„Fiškuntálie“ v chystaném zákoníku „V záležitosti připravovaného vládního návrhu zákoníku práce padly v poslední době dva návrhy. Jeden chce prosadit právo zaměstnavatele dát zaměstnanci výpověď bez udání důvodu, a to – nově – s kompenzací dvanáctiměsíčního odstupného. Ten druhý návrh chce obecně zlegalizovat takzvanou práci na zavolání. Oba jsou ale naprosto nepřijatelné. Výpověď bez udání důvodu je velice nebezpečný institut. Zaměstnanci by se pak neměli proti čemu soudně bránit. Takto by se šlo zbavit nepohodlného odborového funkcionáře, a nebo třeba prosadit v podniku jen blonďáky s modrýma očima,“ zdůraznil J. Středula. „Bylo to naše motto, proč demonstrujeme, na to jsme dostávali lidi na mítinky. Je to agresivní útok na zaměstnance a vydává se to za něco dobrého. Zaměstnanci se mají vysokým odstupným oblbnout a rozeštvat je s odbory,“ upozornil J. Povšík.

la, u nás jsou samí inženýři a kandidáti věd. Lidi říkají: proč bych odborům dával procento z platu, když kolektivní smlouva platí stejně pro všechny. Neuvědomují si ale, že to, co bylo dosud běžné, do budoucna už být nemusí,“ zdůraznil Josef Čapek ze Škody Praha. „Vy jste jak misionáři. Odbory vznikly, protože je lidé potřebovali, dnes zanikají, protože je nepotřebují. Zase vzniknou, až je potřebovat budou. Obešel jsem celou fabriku a získal jsem jen 12 lidí do odborů,“ prohlásil Jan Kozel z Walteru. „Není pravda, že dobrá práce se chválí sama. Musíme se umět chválit a svou práci lidem prodat. Na příkladu firmy Siemens Kolejová vozidla je vidět, jak moc jsou odbory potřebné. Bez odborů by totiž tamní zaměstnanci zřejmě navíc nedostali ani korunu. Siemens chtěl prostě pražský závod zrušit, a to bez kompenzace. Lidé jsou všude stejní. I v Praze existuje potenciál lidí podporujících odbory. V Siemensu šlo jen o to, jakou taktiku odboroví předáci zvolili. Chápu vaši depresi, ale není to tak bezvýchodné, jak si myslíte. V našem odborovém svazu roste počet členů ve věku do 35 let. Prodejte práci, kterou umíte. Co se nejvíc osvědčilo, je komunikace. Věřte tomu, že umíte a dovedete,“ upozornil předseda OS KOVO Josef Středula. „Není také trochu chyba v nás, že mladým nevěříme, že dokážou to, co my? Musíme se naučit změnit rétoriku typu: odbory musí… To vzbuzuje protitlak. Je třeba ukázat, co by lidé neměli, kdyby odbory nebyly,“ připomněl místopředseda OS KOVO Jaromír Endlicher (ben)

„Výpověď bez udání důvodu, to je naprostý nesmysl. Už dnes existují firmy, které propuštěnému zaměstnanci nezaplatí ani tříměsíční odstupné, natož pak dvanáctiměsíční,“ prohlásil Stanislav Pála z Králodvorských železáren. „My výpověď bez udání důvodu nechceme, ať je tam jakékoliv odstupné,“ přidal se Stanislav Tomášek ze ZO OS KOVO Hutě Poldi. „Nepřijatelný je i návrh na práci na zavolání. Takový člověk nebude vědět dne ani hodiny, nebude si moci plánovat čas, odjet někam dál na dovolenou… Je to nebezpečné. Když slyším, že se o tom uvažuje i v klasickém průmyslu, tak vidím, že tu není něco v pořádku,“ varoval J. Středula. „Jedná se o zlegalizování postupu, kdy zaměstnavatel pošle v době odstávky zaměstnance zadarmo domů,“ upozornil K. Ortmann. „Zaměstnavatelé mají příklad u agenturních zaměstnanců a rádi by to dělali i s námi, kmenovými zaměstnanci. Poslali by nás domů a pak by nás zavolali, že máme nastoupit, nemohli bychom jet ani na dovolenou,“ připomněl J. Povšík. Konference se usnesla, že nesouhlasí s provedením změn zákoníku práce, které jdou nad rámec ústavního soudu, zejména pak se zakotvením možnosti výpovědi bez udání důvodu s finanční kompenzací a s prací na zavolání. Text a snímek MARTIN BENEŠ

KOVÁK • Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email: [email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016255, O. Beneda, J. Cvrček, J. Sůva, JUDr. V. Štich, Mgr. P. Taraba, J. Voráč • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605

3


KOVY V MÝTECH A SKUTEČNOSTI (LXXXIV.)

K zahraničním akcionářům Pražské železářské byl po roce 1918 postaven před problém ustát přespolečnosti (dále jen PŽS) patřili od počátku 20. let chod na mírové hospodářství; to především zname20. století významní kapitalisté američtí, francouzští nalo zrušit dosavadní zbrojní produkci a značně snía belgičtí, kteří z velké části kontrolovali činnost žit počet zaměstnanců. Například likvidace výrobny Dolnorakouské eskomptní banky. Konkrétně to byl střel, kde bylo za války zaměstnáno několik tisíc lidí, například bankovní dům Brown Brothers, Harriman s sebou přinesla snížení počtu zaměstnanců na 2702 and Co. v New Yorku, známé anglické banky Lloyds dělníků (v roce 1920) a později v období první pováBank Ltd. a Hambros Bank Ltd., francouzská Schne- lečné hospodářské krize poklesl stav zaměstnaneců iderova banka L ‘Union Européenne a belgická (v roce 1922) až na 1841 osob, tj. až pod předválečBanque de Bruxelles. Prostřednictvím rakouské nou úroveň. Chomutovský závod, vybudovaný účeNiederösterreichische Escompte Bank udržovala lově pro výrobu dělostřeleckých střel, musel nyní PŽS i spojení s Alpskou montánní společností (Ra- přejít k výrobě a dalšímu zpracování ušlechtilých kousko). K dalším cizím akcionářům PŽS náležela ocelí. Provoz byl zahájen na počátku roku 1920 a zai německá velkobanka Berliner Handelsgessellschaft, také patřící k rakouské Alpské montánní společnosti a spolupracující s americkým kapitálem. Zahraničním kapitálem se tak prosazoval vliv důležitých zahraničních bankovních domů a koncernů; pokud jde o koncerny, rozhodující slovo v PŽS měl německý koncern Mannesmann Röhren – Werke A.G. v Düsseldorfu, uplatňující se přes svou pobočku v Chomutově (Mannesmannův závod na výrobu trub). (Veškeré údaje k této pasáži čerpány z publikace Sto let kladenských železáren, dále jen Sto let – poznámka autorky.) Druhým velkoakcionářem v PŽS byla Královodvorská cementárna (založená již v roce 1889), patřící do koncernu Živnobanky a České eskomptní banky; tento podnik pro PŽS smluvně zpracovával vysokopecní strusku z kladen- Akcie Poldi – Kladno, 1921 ských železárenských pecí. V nových podmínkách se ocitla po roce 1918 čalo se nejdříve s výrobou stříbřité oceli; z Kladna také Poldina huť, která v letech první světové války sem byla z tohoto důvodu přeložena tažírna oceli orientovala svůj výrobní program na plnění vojen- (Sto let). Poldovka měla v poválečném Československu ských zakázek a procházela obdobím vysoké válečné konjunktury. Akciový kapitál se během války exkluzivní postavení jediného hutního podniku, zazvýšil z 15,4 na 26 miliónů korun (Sto let). Závod měřeného na produkci ušlechtilé oceli. Bylo to dáno

KŘÍ ŽŽOOVVKA Í K Ř A K Člověk nezačíná se kolébkou, ba ani dobytím doktorátů, ale chvílí, kdy rozkvete ... (viz tajenku). V tajence se skrývá dokončení výroku, jehož autorem je slovenský básník, prozaik a publicista Martin Rázus (1888 - 1937). Psal vlasteneckou poezii zaměřenou proti 1. světové válce (Z tichých i búrnych chvíľ, To je vojna!, Hoj, zem drahá) a lyrické sbírky (Cestou, Stretnutie). Po roce 1918 se věnoval hlavně próze, náměty čerpal ze soudobého života (Svety) a ze slovenských dějin (Júlia, Krčmársky kráľ, Odkaz mŕtvych). Je autorem hry Hana a filosoficko-dramatické básně Ahasver. (jk) Vyluštění z Kováku č. 37/2008 (výrok M. Acharda): Ideální žena je ta, která je vám věrná, zahrnuje vás péčí a něhou, jako byste byl její milenec.

4

tím, že jako jediný výrobce této komodity neměla žádného konkurenta, nebyla členem železářského kartelu, a nebyla tudíž vázána na jeho limitující ustanovení, například o výši výrobních kvót, rozdělování zakázek či o podmínkách prodeje. Měla tedy u nás skutečný monopol, specializovala se na vysoce kvalitní výrobky, jejichž spotřeba stoupala s pokrokem techniky a rozvojem strojírenství. Protože manažeři Poldovky včas tento trend podchytili a dokázali jej zdatně využít, zajistili tak huti její dlouhodobou úspěšnost. Od samých počátků své existence (Poldovka byla založena v roce 1889 a od roku 1890 fungovala jako akciová společnost) byla huť zaměřena především na zahraniční trhy, čímž se lišila od ostatních závodů už v dobách monarchie; toto specifikum se ještě výrazněji projevilo po roce 1918, kdy došlo k podstatné redukci domácího odbytiště v důsledku poválečných územních změn a rozpadu bývalé obchodní struktury. Vzhledem k tomu, že převážná část výroby huti šla do zahraničí, byla důležitá široká zahraniční prodejní síť, jejímuž vybudování věnoval podnik mimořádnou pozornost. Výsledkem bylo zastoupení Poldovky v 38 zemích světa a 78 zahraničních prodejen.V zahraničí huť založila rovněž řadu akciových společností, které sloužily k prodeji jejích výrobků, například v Argentině působila Aceros Poldi S. R. Ltd., v Austrálii a v Anglii Poldi Steel Company Pty Ltd., Poldičelik a. d. v tehdejší Jugoslávii, Societa Anonima Italiana Acciaierie Poldi v Itálii (podle publikace Sto let). Časem si Poldovka vybudovala rovněž vlastní kapitálově velmi silný koncern, kam později patřily kladenské a chomutovské hutě, doly na Kladensku a LánskoRakovnicku a některé další hutní závody, jako například Čenkovské továrny na železné a ocelové zboží se závody v Čenkově a v Brně. Připravila PhDr. JITKA KLEMENTOVÁ, CSc.

KOVÁK číslo 38 — 21. listopadu 2008/příloha

DŮCHODY OD LEDNA 2010 „PO NOVU“ (III.) JUDr. ZDENĚK HÁJEK, ČMKOS, expert na sociální zabezpečení ČMKOS

V předchozí druhé části jsme se zaměřili na důchodový věk a na řádný starobní důchod a na předčasný starobní důchod. Další kapitola je věnována zejména invaliditě a podmínkám, za nichž vznikne „po novu“ nárok na invalidní důchod, a novému způsobu jeho výpočtu.

1. Kdy vznikne nárok na invalidní důchod Dřívější dva druhy invalidních důchodů – plný invalidní důchod a částečný invalidní důchod – nahradil invalidní důchod podle tří stupňů invalidity, a to podle míry poklesu pracovní schopnosti, ať je podmíněn jakýmkoliv zdravotním postižením, respektive zdravotními postiženími. Podmínky vzniku nároku na něj stanoví § 38 zákona. Podle něho má pojištěnec nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let a: z stal se invalidním, z získal potřebnou dobu pojištění, z nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na řádný starobní důchod podle § 29 (získání potřebné doby pojištění podle toho, kdy dosáhne důchodového věku, v rozmezí od 25 do 35 let, a dosažení důchodového věku). V případě, že byl pojištěnci přiznán starobní důchod podle § 31 (předčasný starobní důchod), je podmínkou pro vznik nároku na invalidní důchod (vedle toho, že se pojištěnec stal invalidním a získal potřebnou dobu pojištění), že nedosáhl důchodového věku. Bez jakýchkoliv dalších podmínek má pojištěnec nárok na invalidní důchod také tehdy, jestliže se stal invalidním následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.

2. Podmínkou pro uznání invalidity pokles pracovní schopnosti nejméně 35 % Podle právní úpravy platné do 31. 12. 2009 je pojištěnec plně invalidní, jestliže jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti poklesla nejméně o 66 %, a částečně invalidní, jestliže poklesla nejméně o 33 %. Podle nového znění § 39 platného od 1. 1. 2010 je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

3. Tři stupně invalidity Namísto dřívějších dvou stupňů invalidity (plná invalidita a částečná invalidita) přijatá novela zákona rozlišuje tři stupně invalidity: z podle odst. 2 § 39 zákona, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla aspoň o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, je to invalidita prvního stupně; z jestliže poklesla aspoň o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, je to invalidita druhého stupně; z a jestliže poklesla aspoň o 70 %, je to invalidita třetího stupně. Podle předkládací zprávy k návrhu zákona se tak v podstatě zachovávají dosavadní hranice míry poklesu pro uznání jednotlivých stupňů invalidity, kdy dosavadní hranice 33 % jako kritérium pro uznání částečné invalidity se posouvá na 35 % a dosavadní hranice 66 % jako kritérium pro uznání plné invalidity se posouvá na 70 %.

4. Namísto soustavné výdělečné činnosti ztráta pracovní schopnosti Podle právní úpravy platné před 1. 1. 2010, kdy se při posuzování invalidity hodnotil pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti, byla soustavná výdělečná činnost definována v §§ 5 a 6 nařízení vlády č. 284/1995 Sb., kterým se provádí zákon o důchodovém pojištění. Za soustavnou výdělečnou

činnost se považovala činnost vykonávaná tak, že výdělek z ní byl stálým zdrojem příjmu, a to i když tato činnost nezakládala účast na důchodovém pojištění. Pro účely posouzení poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti pojištěnce se touto schopností rozumí schopnost pojištěnce vlastní prací dosáhnout výdělek odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem. Pro stanovení procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti bylo nutné určit zdravotní postižení, které je příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Bylo-li těchto zdravotních postižení více, určilo se, které zdravotní postižení je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a procentní míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanovila podle tohoto zdravotního postižení se zřetelem k závažnosti ostatních zdravotních postižení. Podle přijaté novely zákona o důchodovém pojištění se invalidita již nebude posuzovat podle schopnosti soustavné výdělečné činnosti, ale podle pracovní schopnosti, respektive rozsahu její ztráty. Pracovní schopností se podle § 39 zákona rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí podle zákona o důchodovém pojištění pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Věcně se tak vymezuje jak pracovní schopnost, tak i pokles pracovní schopnosti vazbou na tělesné, smyslové a duševní schopnosti a kvalifikační potenciál. Zachovává se povinnost určování poklesu pracovní schopnosti na základě výsledků funkčních vyšetření. „Pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti” se nahrazuje “poklesem pracovní schopnosti“ mj. také proto, že stávající pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti byl v právní úpravě spojován vždy s výdělky. Není podle MPSV ČR žádoucí, aby posuzování zdravotního stavu a invalidity, jako odborná lékařská činnost, byla spojována s finančními otázkami. Zavedením pojmu pracovní schopnost má dojít k návaznosti systému důchodového pojištění na systém nemocenského pojištění, když dočasná pracovní neschopnost pro nemoc a úraz často přechází v dlouhodobou pracovní neschopnost ve smyslu invalidity.

5. Co se při určování poklesu pracovní schopnosti také bere v úvahu Při určování poklesu pracovní schopnosti, kdy se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce a doložených výsledků jeho funkčních vyšetření, se bere v úvahu: z zda zdravotní postižení trvale ovlivňuje pracovní schopnost pojištěnce, z zda je u něho již stabilizovaný zdravotní stav, z zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, z schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával, z jeho schopnost využít zachovanou pracovní schopnost při poklesu jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %, z při poklesu pracovní schopnosti pojištěnce nejméně o 70 % se také bere v úvahu, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Za zdravotní postižení se pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí.

I


Stabilizovaným zdravotním stavem je podle zákona takový zdravotní stav, jenž se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti. S tím, že udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Pokud jde o adaptaci, je pojištěnec adaptován na své zdravotní postižení, pokud nabyl nebo znovu nabyl schopností a dovedností, které mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti.

6. Potřebná doba pojištění u osob starších 38 let je nově 10 roků Potřebnou dobu pojištění pro vznik nároku na invalidní důchod stanoví § 40 zákona. Také po 31. 12. 2009 je potřebná doba pojištění u invalidních důchodů odstupňována podle věku pojištěnce. Přitom potřebná doba pojištění činí u pojištěnce: z ve věku do 20 let méně než jeden rok, z od 20 let do 22 let jeden rok, z od 22 let do 24 let dva roky, z od 24 let do 26 let tři roky, z od 26 let do 28 let čtyři roky, z nad 28 let pět roků. S tím, že se potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod zjišťuje z období před vznikem invalidity. U pojištěnce ve věku nad 28 let se zjišťuje z posledních 10 roků před vznikem invalidity. Nově však zákon od 1. 1. 2010 vymezuje potřebnou dobu pojištění u pojištěnce staršího 38 let. Podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod se u něho totiž považuje za splněnou též, byla-li tato doba získána v období posledních 20 let před vznikem invalidity. Přitom potřebná doba pojištění u této věkové kategorie pojištěnců činí nově 10 roků. U pojištěnce staršího 38 let se tak zavádí možnost zjišťovat splnění podmínky potřebné doby pojištění též z období 20 roků před vznikem invalidity. Tato změna má umožnit důslednější zhodnocení ekonomické aktivity pojištěnce před vznikem invalidity u pojištěnců střední věkové kategorie. Podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod se považuje za splněnou též, byla-li tato doba získána v kterémkoliv období 10 roků dokončeném po vzniku invalidity, a u pojištěnce mladšího 24 let činí v těchto případech potřebná doba pojištění 2 roky.

7. Do potřebné doby pro invalidní důchod se započte i doba studia Do potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod se jako doba pojištění hodnotí též doba účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. n) a dále doba studia na střední nebo vysoké škole v České republice, a to před dosažením 18 let věku, nejdříve však po ukončení povinné školní docházky, a dále doba studia po dosažení věku 18 let po dobu prvních 6 let tohoto studia. I když doba studia na střední nebo vysoké škole v ČR po 18. roce věku získaná po 31. 12. 2009 se nebude hodnotit pro starobní důchod jako náhradní doba ani pro výši důchodu a ani při zjišťování potřebné doby pojištění pro nárok na něj (viz I. část seriálu). Výjimkou jsou invalidní důchody. Zrušení účasti na pojištění z důvodu soustavné přípravy na budoucí povolání studiem na střední nebo vysoké škole od 1. 1. 2010 by způsobilo problémy se získáním potřebné doby pojištění pro vznik nároku na invalidní důchod, a to zejména při vzniku invalidity před 28. rokem věku. Je zřejmé, že mnoho z pojištěnců v tomto věku nezíská potřebnou dobu pojištění, neboť před vznikem invalidity studovali nebo aspoň převážně studovali. Smyslem zápočtu doby studia pro invalidní důchod je zabránit tomu, aby z nároku na invalidní důchod byly vyloučeny osoby, které z důvodu soustavné přípravy na budoucí povolání studiem na střední, vyšší odborné a vysoké škole nezískaly potřebnou dobu pojištění pro nárok na invalidní důchod. Doba studia bude hodnocena jen k posouzení nároku na invalidní důchod (tedy pro účely splnění podmínky potřebné doby pojištění), ale do

II

doby pojištění pro stanovení výše procentní výměry se započítávat nebude, stejně jako je tomu u starobního důchodu.

8. Výše invalidního důchodu Pokud jde o výši plného invalidního důchodu, byla podle právní úpravy platné do 31. 12. 2009 v zásadě stejná jako výše starobního důchodu téhož pojištěnce. Je to dáno tím, že také při invalidním důchodu činí výše procentní výměry ke vzniku nároku na důchod za každý celý rok doby pojištění, včetně náhradních dob, 1,5 % výpočtového základu. Chybějící doba do důchodového věku pro nárok na starobní důchod se přitom dopočte. Pokud jde o ženy - tak tím výhodnějším způsobem, tj. i u žen, které vychovaly jedno nebo více dětí, a mají proto nižší důchodový věk, do důchodového věku bezdětné ženy. To bylo pro ně samozřejmě výhodnější, neboť to znamená získání více let doby pojištění pro výši důchodu, než kolik by získaly při starobním důchodu. Částečný invalidní důchod pak činil podle právní úpravy platné do 31. 12. 2009 polovinu procentní výměry plného invalidního důchodu (za každý celý rok 0,75 % výpočtového základu) plus základní výměra. K procentním výměrám obou důchodů samozřejmě náležela také základní výměra. Se zavedením nového typu invalidního důchodu od 1. 1. 2010 se výpočet jeho výše poněkud změnil. Výše základní výměry invalidního důchodu bez ohledu na stupeň invalidity je stejná jako u ostatních důchodů a od srpna 2008 činí 2170 Kč měsíčně. Výše procentní výměry invalidního důchodu činí za každý celý rok doby pojištění: z 0,5 % výpočtového základu, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, z 0,75 % výpočtového základu, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, z 1,5 % výpočtového základu, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně. Také zde platí stejně jako u starobního důchodu, že do doby pojištění získané do 18 let věku a po vzniku nároku na starobní důchod se nezahrnují náhradní doby pojištění a že výše procentní výměry činí nejméně 770 Kč měsíčně. Takto stanovená výše invalidního důchodu znamená, že v případě poklesu pracovní schopnosti pojištěnce nejméně o 70 %, tj. při invaliditě třetího stupně, bude výše procentní výměry stejná, jako bude do 31. 12. 2009 u plného invalidního důchodu podle dosud platné právní úpravy (za každý rok doby pojištění, včetně dopočtené doby, 1,5 %). V návaznosti na to a s ohledem na procentní odstupňování poklesu pracovní schopnosti se pak stanoví procentní sazba za každý celý rok pojištění 0,75 % výpočtového základu v případě invalidního důchodu při druhém stupni invalidity (procentní výměra je tedy stejná jako u dosavadního částečného invalidního důchodu, i u něho činí za každý celý rok pojištění a dopočtené doby 0,75 % výpočtového základu) a 0,5 % výpočtového základu v případě invalidního důchodu při prvním stupni invalidity. Do doby pojištění se u invalidního důchodu stejně jako u starobního důchodu započítávají náhradní doby pojištění pouze v rozsahu 80 %, s výjimkou náhradní doby pojištění péče o dítě do 4 let věku, péče o bezmocnou nebo závislou osobu a základní vojenské služby.

9. Stanovení výše invalidního důchodu při změně invalidity Pokud dojde na základě nového posouzení ztráty pracovní schopnosti poživatele invalidního důchodu ke změně stupně invalidity, musí se stanovit nová výše invalidního důchodu. Nedojde tedy k zániku nároku na invalidní důchod, ale „pouze“ ke změně výše procentní výměry vypláceného důchodu. Nová výše invalidního důchodu se stanoví ode dne, od něhož došlo ke změně stupně invalidity. Zákon stanoví, že tato nová výše procentní výměry invalidního důchodu se stanoví jako součin procentní výměry invalidního důchodu, který náležel ke dni předcházejícímu dni, od něhož došlo ke změně stupně


invalidity, a koeficientu vypočteného jako podíl procentní sazby výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění, která odpovídá novému stupni invalidity, a procentní sazby výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění, která odpovídá dosavadnímu stupni invalidity. Při stanovení nové výše procentní výměry invalidního důchodu se její dosavadní výše upraví v takovém poměru, který odpovídá poměru procentních sazeb výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění nového a dosavadního stupně invalidity. Pro výši procentní výměry invalidního důchodu se jako doba pojištění započítává, stejně jako tomu bylo dosud, také dopočtená doba. Tou je doba ode dne vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení důchodového věku pro nárok na starobní důchod podle § 32. U žen se přitom bere v úvahu důchodový věk stanovený pro ženy, které nevychovaly žádné dítě, a u mužů se bere v úvahu důchodový věk stanovený pro ženy stejného data narození, které nevychovaly žádné dítě. To je zásadní změna oproti právní úpravě platné do 31. 12. 2009, kdy se u mužů dopočítávala chybějící doba pojištění do dosažení jejich důchodového věku, u žen to bylo stejné, jako tomu bude od 1. 1. 2010, tedy doba se dopočte do důchodového věku ženy, která nevychovala žádné dítě. Tato změna u mužů je mimo jiné odůvodňována potřebou zajistit rovné zacházení mužů a žen, a nezvýhodňovat nadále muže vyšším dopočtem chybějící doby pojištění. Omezení dopočtené doby u mužů má podle předkladatele novely zákona také zohlednit fakt, že mužům se hodnotí dopočtená doba plně jako doba pojištění, přestože za ni není placeno pojistné. Dopočtená doba se však nezapočítává, jestliže invalidita vznikla následkem úmyslného poškození zdraví, které si pojištěnec způsobil nebo nechal způsobit, nebo poškození zdraví pojištěnce, které vzniklo jako následek jeho úmyslného trestného činu.

10. Dopočtená doba se diferencuje podle doby pojištění před vznikem invalidity Podle právní úpravy platné do 31. 12. 2009 není délka dopočtené doby závislá na délce doby pojištění získané do vzniku nároku na invalidní důchod, což se považuje za nesprávné. Také pojištěncům s minimální dobou pojištění se dopočtená doba hodnotí od vzniku nároku na důchod do dosažení důchodového věku plně. Nově se proto dopočtená doba již nezapočte každému pojištěnci při výpočtu jeho invalidního důchodu plně, tj. až do uvedeného důchodového věku. Závisí to na pracovní aktivitě pojištěnce, respektive jeho účasti na důchodovém pojištění, před vznikem invalidity. Podle novely zákona o důchodovém pojištění se bude od 1. 1. 2010 krátit délka dopočtené doby v případech, kdy pojištěnec nemá dobu od dosažení 18 let věku do vzniku nároku na invalidní důchod plně pokrytu českou dobou pojištění nebo náhradní dobou pojištění a nepokrytá doba činí více než 1, 2 anebo 3 roky podle věku pojištěnce, ve kterém se stal invalidním. V takovém případě se bude “plná” dopočtená doba krátit v poměru doby pojištění nebo náhradní doby pojištění získané v uvedeném období výlučně podle českých předpisů k době, která uplynula od dosažení 18 let věku do vzniku nároku na invalidní důchod. a) Plně se podle zákona chybějící doba pojištění dopočte, je-li období od 18 let věku do vzniku nároku na invalidní důchod: z celé kryto dobou českého pojištění nebo z vznikla-li invalidita následkem pracovního úrazu anebo z doba, která není kryta dobou českého pojištění, je kratší 1 roku, vznikla-li invalidita před 28. rokem věku pojištěnce, nebo kratší 2 let, vznikla-li invalidita od dosažení věku 28 let do 40. roku věku pojištěnce, nebo kratší 3 let, vznikla-li invalidita od dosažení věku 40 let pojištěnce. b) Částečně, respektive ve sníženém rozsahu: z nejsou-li splněny výše uvedené podmínky pro plný zápočet dopočtené doby. V těchto případech se krátí dopočtená doba v poměru délky dob pojištění získaných v českém pojištění v období od 18 let věku do vzniku nároku na invalidní důchod k době, která uplynula od dosažení 18 let věku do dne vzniku nároku na invalidní důchod. Krácení dopočtené doby se nebude aplikovat v případech, kdy invalidita vznikla následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.

V těchto případech se bude dopočtená doba započítávat vždy v plném rozsahu.

11. Do dopočtené doby se zahrnuje i doba studia Při stanovení délky dopočtené doby se za dobu pojištění považuje též doba studia na střední nebo vysoké škole v České republice po dosažení věku 18 let po dobu prvních 6 let tohoto studia, a to i když jde o dobu studia až po 31. 12. 2009.

12. Invalidní důchod v mimořádných případech a jeho výše Invalidní důchod se bude i podle právní úpravy platné od 1. 1. 2010 přiznávat tzv. invalidům z mládí, a to za dosavadních podmínek. Současně se nově vymezuje tzv. invalidita z mládí, a to jako invalidita třetího stupně, která vznikla před dosažením 18 let věku pojištěnce. Procentní výměra invalidního důchodu v mimořádných případech (vznik invalidity před 28. rokem věku nebo získání aspoň 15 roků doby pojištění ke dni vzniku nároku na invalidní důchod) je závislá z hlediska své výše, o jaký stupeň invalidity jde. Podle § 42 zákona má na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nárok též osoba, která dosáhla aspoň 18 let věku, má trvalý pobyt na území České republiky a je invalidní pro invaliditu třetího stupně, jestliže tato invalidita vznikla před dosažením 18 let věku a tato osoba nebyla účastna pojištění po potřebnou dobu pro nárok na invalidní důchod. Za invaliditu třetího stupně se pro tyto účely považuje též takové omezení tělesných, smyslových nebo duševních schopností, které má za následek neschopnost soustavné přípravy k pracovnímu uplatnění. Výše procentní výměry invalidního důchodu v těchto případech činí podle odst. 2 § 42 zákona měsíčně 45 % výpočtového základu. Pro účely stanovení výpočtového základu se za osobní vyměřovací základ považuje všeobecný vyměřovací základ, který o dva roky předchází roku přiznání invalidního důchodu, vynásobený přepočítacím koeficientem pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Základní výměra je stejná jako u jiných důchodů a činí 2170 Kč měsíčně. Podle odst. 3 § 42 zákona pojištěnci mladšímu 28 let, který splnil podmínky nároku na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, náleží procentní výměra invalidního důchodu nejméně ve výši 45 % výpočtového základu; pokud splnil podmínky nároku na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, pak nejméně ve výši poloviny částky stanovené podle odstavce 2 § 42 (nejméně poloviny 45 % výpočtového základu, tj. ve výši nejméně 20,5 % výpočtového základu); pokud splnil podmínky nároku na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně pak nejméně ve výši třetiny částky stanovené podle odstavce 2 § 42 (nejméně třetiny 45 % výpočtového základu, tj. ve výši nejméně 15 % výpočtového základu). Společnou podmínkou je, že je invalidní důchod přiznáván před 18. rokem věku nebo je období od 18 let věku do vzniku nároku na invalidní důchod kryto dobou pojištění nebo doba, která není kryta dobou pojištění, je kratší jednoho roku. Přitom se pro tyto účely za dobu pojištění považuje i doba studia na střední nebo vysoké škole v České republice po ukončení povinné školní docházky do dosažení věku 18 let a po dosažení věku 18 let po dobu prvních 6 let tohoto studia. Dále pak také doba, po kterou byl pojištěnec veden v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, a náhradní doby pojištění, i když doba pojištění netrvala ani jeden rok. Pojištěnci, který ke dni vzniku nároku na invalidní důchod získal aspoň 15 roků doby pojištění (tzv. „čisté“ doby pojištění bez náhradních dob), náleží procentní výměra invalidního důchodu: z nejméně ve výši stanovené podle odstavce 2 § 42 (45 % výpočtového základu), jde-li o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, z nejméně ve výši poloviny částky stanovené podle odstavce 2 § 42, jde-li o invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, z nejméně ve výši třetiny částky stanovené podle odstavce 2 § 42, jde-li o invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. Poznámka: V příští, závěrečné části seriálu se budeme zabývat změnami v pozůstalostních důchodech a některými dalšími změnami zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. (Pokračování příště)

III


KOMU DŮVĚŘUJÍ EVROPANÉ A AMERIČANÉ? Lidé důvěřují politikům méně než jakékoliv jiné profesní skupině. Pouze 14 procent respondentů v Evropě si myslí, že představitelé jejich politické reprezentace jsou důvěryhodné. Ani pověst reklamních odborníků a manažerů velkých firem není zcela bez poskvrny. Evropané považují za nejdůvěryhodnější hasiče a lékaře, které následují učitelé a poštovní doručovatelé. Ve střední a východní Evropě jsou pak nejdůvěryhodnější učitelé. Výše uvedené poznatky přináší nejnovější výzkum GfK Trust Index uskutečněný společností GfK Custom Research na téma důvěry v profesní skupiny a organizace. Tohoto výzkumu se zúčastnilo celkem 19 760 respondentů v 19 evropských zemích a v USA, a to během března až dubna 2008. Více než 90 % respondentů v Evropě a v USA spoléhá na rozhodné a neochvějné nasazení a odbornou kvalifikaci hasičů. „Zároveň 83 % Evropanů považuje lékaře za důvěryhodné a spolehlivé. Téměř stejný počet účastníků šetření dotazovaných v Evropě vyjádřil důvěru v učitele, avšak pouze 14 % respondentů si myslí, že politici jsou důvěryhodní,“ upřesňuje Mark Hofmans z GfK Custom Research a dodává: „Tato skupina tak uvádí opačný pól žebříčku hodnocení úrovně důvěry, kde se k politikům na konci tabulky připojují lidé pracující v reklamě a manažeři velkých firem. Pouze přibližně jedna třetina respondentů hodnotila tyto skupiny profesionálů jako důvěryhodné.“

Nejméně důvěry požívají politici Výsledky šetření poskytují nejednoznačný obrázek, pokud jde o různé země a regiony. V západní Evropě je nízké procento respondentů, kteří důvěřují vedoucím politickým představitelům vlastní země, a to 13 %. Politici se těší malé úctě především v Itálii (6 %) a v Řecku (9 %), stejně jako ve Francii a v Německu (v obou zemích 10 %). V České republice důvěřuje politikům 11 % dotazovaných. I když také v USA obsadili představitelé politické elity nejnižší místo na indexu důvěry, je podíl amerických respondentů, kteří důvěřují svým politikům, ve výši 22 % výrazně vyšší než v západní Evropě. Podobné hodnoty dosáhli politici ve Švýcarsku, v Nizozemí, v Belgii, ve Španělsku a ve Švédsku. GfK Trust Index dále ukazuje, že občané v západní Evropě mají málo důvěry v manažery velkých firem a stejně tak málo důvěřují pracujícím v oblasti reklamy. Kolem 70 % občanů nedůvěřuje těmto skupinám profesionálů. Úroveň důvěry německých respondentů ve vysoce postavené představitele firemní sféry je nízká - pouze 15 % věří manažerům velkých podniků. V žádné jiné zemi nevyjádřili občané tak vysokou míru nedůvěry v tuto profesní skupinu. Ze západoevropských zemí si nejvíce váží manažerů Španělsko, Portugalsko a Švédsko, kde přibližně 40 % respondentů důvěřuje šéfům podniků. Image manažerů je dokonce ještě pozitivnější ve střední a východní Evropě, kde si v průměru kolem 50 % respondentů myslí, že se jedná o věrohodné osoby (v ČR 36 %). Rusko však představuje výjimku – pouze asi 25 % dotázaných věří této skupině profesionálů a přibližně jedna třetina respondentů v USA prohlašuje, že manažerům lze důvěřovat. Proto jsou v celkovém hodnocení tito profesionálové na třetím nejnižším místě v pomyslném žebříčku důvěry. S ohledem na reklamní průmysl zejména respondenti ve Francii a v Nizozemí deklarují vysokou míru nedůvěry, a to 80 %. Také respondenti v USA dali této skupině profesionálů nízké hodnocení - pracující v reklamě se umístili na předposledním místě. Většina populace hodnotila pracovníky reklamního průmyslu nedůvěryhodnými, a jako věrohodné je respondenti shledali pouze ve dvou zemích střední a východní Evropy, a to v Rumunsku a v Polsku.

hasiči na druhém místě s dosaženými 80 % na indexu důvěry, neboť populace v těchto regionech považuje za nejvěrohodnější učitele. Absolutně nejvyšší důvěře se ze zkoumaných zemí těší učitelé v České republice, a to v 92 %,“ komentuje výzkum Mark Hofmans. V celkovém žebříčku pak ČR nejvíce věří hasičům (94 %), následně již zmíněným učitelům a také lékařům (92 %). V západní Evropě jsou druhou nejdůvěryhodnější skupinou lékaři. Kolem 84 % respondentů říká, že této skupině profesionálů důvěřují, i když Řecko je v tomto ohledu výjimkou - pouze 51 % si myslí, že lékaři v jejich zemi jsou důvěryhodní. Řecko získalo pomyslné prvenství ve vyjadřování nedůvěry: celkem u osmi profesí vyjádřilo nejnižší věrohodnost ze všech dotázaných zemí. Na třetím místě se v západní Evropě umístili pracovníci pošt (81 %), následováni učiteli (79 %). Pokud jde o USA, tak pracovníci poštovní služby jsou hodnoceni jako druzí v pořadí, kdy se mohou těšit ze stejné úrovně důvěry, jakou požívají lékaři v západní Evropě.

Policie, ozbrojené složky a soudní systém Přibližně tři čtvrtiny respondentů v západní Evropě a v USA důvěřují policii. Zejména obyvatelé Švédska a Německa považují policisty za důvěryhodné, zatímco ve střední a východní Evropě se policie těší mnohem menší důvěře dotazovaných, neboť pouze 47 % má pozitivní názor v tomto směru. „V České republice policistům důvěřuje 58 % dotazovaných, což je nejnižší hodnocení od roku 2003. Oproti loňskému roku si pohoršili na důvěryhodnosti o 11 procentních bodů,“ doplňuje Mark Hofmans. Míra důvěryhodnosti vyjádřená ozbrojeným složkám je v západní Evropě obdobná hodnotám důvěry v policii. Ozbrojené složky dosáhly v USA, pokud jde o důvěru ve srovnání s policií, o 10 procentních bodů více. Okolo 83 % respondentů je hodnotí pozitivně, což znamená pro ozbrojené složky v USA třetí místo, těsně před učiteli a lékaři. Soudce a agentury pro životní prostředí hodnotí jako důvěryhodné kolem 60 % respondentů v západní Evropě a v USA, stejně jako ve střední a východní Evropě. Vysoké mínění o soudech ve své zemi mají zejména obyvatelé Švédska, Nizozemí, Polska a Německa. V České republice věří soudcům pouze polovina respondentů.

Výzkumníci trhu, právníci, církev a odbory

Hasičská služba vede

Pracující v oblasti výzkumu trhu, představitelé duchovenstva, charit a právnických firem dosáhli v západní Evropě taktéž marginální většiny pozitivního hodnocení. Za zmínku stojí, že představitelé duchovenstva se zejména těší vysokému respektu ve střední a východní Evropě, stejně jako ve Švédsku, USA, Německu a Portugalsku. Nadprůměrný počet dotazovaných v Německu si také velmi váží právnických firem (69 %). Pouze právnické firmy ve Švédsku dosáhly obdobně vysoké hodnoty na pomyslném žebříčku hodnocení důvěry.

„Jsou to hasiči, kdo obdrželi nejvyšší hodnoty v oblasti důvěryhodnosti. Více než 90 % Západoevropanů a Američanů spoléhá na hasičskou službu, zatímco ve střední a východní Evropě jsou

Důvěra v odborové organizace byla v České republice vysoko nad evropským průměrem: 61 % oproti evropským 44 %.

IV

Kdo má volit vedení svazu?

Recommend Documents