Kde ti všichni skíni jsou? Obsahová analýza Zpráv o problematice extremismu na území ČR v letech

s oc i á l n í v ě d y a z d ra v í

KON TAKT 2 (2016) 139–146

Available online at www.sciencedirect.com Volume 18

•

Issue 1

•

ISSN 1212-4117

(print)

•

ISSN

1804-7122

(on-line)

9 771212 411601

journal homepage: http://www.elsevier.com/locate/kontakt

•

01

2016

Original research article

Kde ti všichni skíni jsou? Obsahová analýza Zpráv o problematice extremismu na území ČR v letech 1997–2013 Where have all the skinheads gone? A content analysis of Reports on Extremism in the Czech Republic from 1997–2013

Josef Smolík * Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, Brno, Česká republika INFORMACE O ČL ÁNKU

ABSTRACT

Received: 2015-10-15 Received in revised form: 2016-02-17 Accepted: 2016-04-12 Published online: 2016-06-27

This study explores the skinhead subculture in the Czech Republic, as reflected in the media and in the political, pedagogical, sociological, psychological, and security fields. It presents skinhead subculture on the basis of the Reports on Extremism in the Czech Republic that have been published by the Ministry of the Interior since 1997. It also describes the mechanism by which these reports are formulated and prepared, along with their history and ratification by the government. The main objective of the study is to identify security issues associated with the skinhead subculture in the Czech Republic, and the way it has been evaluated by the Ministry of the Interior in the Ministry’s internal documents. On the basis of the content analysis, basic security topics are identified that have been associated with this highly publicized subculture since the 1990s. The research question is: What security issues are associated with the skinhead subculture in the Reports on Extremism in the Czech Republic? The answer is provided via content analysis which is both quantitative and qualitative, and which covers the period from 1997 to 2013.

Keywords: Skinhead subculture Content analysis Extremism Security

sou h rn

Klíčová slova: subkultura skinheads obsahová analýza extremismus bezpečnost

Tato studie se zabývá skinheadskou subkulturou v České republice, která je reflektována v médiích, ale i v politické, pedagogické, sociologické, psychologické a bezpečnostní oblasti. Text popisuje skinheadskou subkulturu na základě Zpráv o extremismu na území České republiky, které jsou publikovány od roku 1997 Ministerstvem vnitra ČR. Stručně jsou popsány mechanismy zpracování těchto zpráv. Hlavním cílem studie je určení bezpečnostních témat spjatých se skinheadskou subkulturou v České republice na základě dokumentů Ministerstva vnitra ČR. Na základě obsahové analýzy jsou představena relevantní bezpečnostní témata vztahující se k subkultuře skinheads. Výzkumná otázka zní: Jaká bezpečnostní témata jsou spojována se subkulturou skinheads ve Zprávách o problematice extremismu na území České republiky? © 2016 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta. Published by Elsevier Sp. z o. o. All rights reserved.

* Korespondenční autor: PhDr. Josef Smolík, Ph.D., MBA, Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, Joštova 10, 602 00 Brno, Česká republika; e-mail: [email protected] http://dx.doi.org/10.1016/j.kontakt.2016.04.002 KONTAKT XVIII/2: 139–146 • ISSN 1212-4117 (Print) • ISSN 1804-7122 (Online) Článek citujte takto: Smolík J. Where have all the skinheads gone? A content analysis of Reports on Extremism in the Czech Republic from 1997 to 2013. Kontakt 2016; 18(2): e127–e133; http://dx.doi.org/10.1016/j.kontakt.2016.04.002

140

KON TAKT 2 (2016) 139–146

Úvod Některé subkultury mládeže máme tendenci odsuzovat, jiné považujeme za zajímavé, či dokonce přínosné. Současně však tak docela nevíme, co jednotlivé identity mladým lidem přinášejí, co je jejich podstatou. Jednou ze subkultur jsou i skinheads, případně „skíni“, v novinářském slangu známí jako „holé lebky“ či „holé hlavy“. Tento text bude užívat převážně anglickou (nepočeštěnou) variantu slova – „skinheads“. V průběhu 90. let se subkultura skinheads dostává do zorného úhlu bezpečnostních složek České republiky, které upozorňují na část radikalizované mládeže, která se průběžně diferencuje do několika proudů, které buď působí i nadále na subkulturní bázi, nebo se případně realizují ve formě nejrůznějších organizovaných (například ve formě občanských sdružení) či neorganizovaných skupin s pevnou hierarchií. Subkultura skinheads je od poloviny 90. let součástí tzv. Zpráv o problematice extremismu na území ČR. Cílem tohoto textu je stručné představení subkultury skinheads, stejně jako jejich vnitřní diferenciace. Nezbytnou součástí je také představení Zpráv o problematice extremismu na území ČR. Tyto dokumenty budou využity k obsahové analýze jak z hlediska kvantitativní, tak kvalitativní analýzy. Základním výstupem bude určit frekvenci, s jakou byla v jednotlivých Zprávách zmiňována subkultura skinheads, tj. bude realizována kvantitativní analýza, stejně jako bude realizována analýza kvalitativní; bude tedy realizován kvalitativní výzkum, který představí, s jakými tématy byla subkultura skinheads spojována.

Teoretické ukotvení tématu Vývoj subkultury skinheads je často v různých pramenech a různými autory popisován značně rozdílně. Důvodem je především odlišný náhled na to, zda skinheads mají primárně rasistický původ a podstatu, či nikoli [1]. Do střední a východní Evropy se subkultura začíná šířit koncem 80. let a velký rozmach zažívá po proměnách na konci tohoto desetiletí. Skinheads se objevují nejenom v Československé socialistické republice či Maďarské lidové republice, ale výraznější roli hrají již od počátku 80. let i v Německé demokratické republice, přičemž po znovusjednocení Německa v roce 1990 dochází především v nových spolkových zemích k výraznému nárůstu skinheads mezi mládeží, ale i k násilným trestným činům ze strany skinheads [2, 3, 4]. Zpočátku byly informace (či jejich interpretace) o skinheads (ale často i o punku) ne zcela objektivní a mnohdy neodpovídaly realitě. V tehdejší ČSSR byl i rasistický a nacionalistický prvek ve druhé polovině osmdesátých let částečně spojen s punk rockem [5]. Zatímco tedy před rokem 1989 spojovala skinheady a punkery neznalost subkulturní ideologie, byla to později právě její částečná znalost, která zapříčinila politizaci a radikalizaci přinejmenším početně významných částí obou subkultur a která je tedy v devadesátých letech odlišila [6].

„S touto ideovou znalostí souviselo i mnoho případů vzájemného napadání mezi příznivci obou subkultur, což některé autory vede k tomu, aby období od roku 1990 označovali jako vzájemné násilí mezi punkovou a skinheadskou subkulturou. Od těchto násilných projevů se distancovali i členové skupiny Orlík, kteří oficinálně apelovali na své příznivce, aby od agresivního jednání upustili“ [1, s. 142]. Na počátku 90. let byla subkultura skinheads přijata poměrně významnou částí tehdejší mládeže, což se projevilo nejenom při poslechu prvních skinheadských kapel i dospívajícími mimo subkulturu, ale i přebíráním postojů, názorů a náhledu na samotnou subkulturu [7]. Skinheads lze definovat jako transponovanou subkulturu, která je v současnosti poměrně rozšířená, byť ve srovnání s 90. lety 20. století je patrný zřetelný ústup. Ten pak lze přičíst několika faktorům, k nimž patří: a) demografické změny; b) nové hudební směry a styly (rap, hip hop a především taneční scény od konce 90. let 20. století); c) kriminalizace ultrapravicové části subkultury skinheads [8]. Další charakteristikou českých skinheads je roztříštěnost této subkultury, která je dána politickou orientací (a angažovaností) jednotlivých příznivců, kteří se ztotožňují: a) s krajní pravicí (nacionálním socialismem); b) tradicionalistickým proudem (národovectvím a klasickými tématy původní skinheadské subkultury); c) s krajní levicí (trockismem, marxismem, komunismem či anarchoautonomními koncepty). Subkultura skinheads je – jak médii, tak i státní správou – spojována s násilnými excesy, „politickým extremismem“ a negativními jevy, přičemž je často opomíjena významná socializační role této subkultury. Výzkumy v prostředí této subkultury jsou většinou kvalitativního charakteru, případně se jedná o konkrétně zacílené sondy [5, 8].

Základní proudy subkultury skinheads v České republice V rámci českých skinheads došlo již v 90. letech k výrazné vnitřní strukturaci především podle ideové orientace, příklonu k hudebním stylům či propojení s dalšími subkulturami, přičemž společnými prvky všech směrů zůstávají již pouze holá hlava a skinheadská image. Přesná typologie je však s ohledem na častou nezřetelnost, propojenost (současně však i vzájemné nepřátelství podle ne zcela jasných linií), bouřlivý vývoj všech směrů a odlišnou situaci v jednotlivých zemích střední a východní Evropy – včetně ČR – velmi obtížná [1]. Současná podoba české skinheadské subkultury je rozložena do tří směrů: 1. směr národněsocialistický (rasistický), 2. antifašistický (antirasistický) a 3. apolitický (tab. 1). Přestože je každá klasifikace jednotlivých skinheadských proudů odsouzena k uznání dalších a dalších výjimek a specifických gangů, lze skinheads členit na původní skinheads, tzv. tradicionalisty (apolitické skinheads), SHARP skinheads (skinheadi proti rasovým předsudkům), RASH (red and anarchist) skinheads, white power skinheads a zcela českou záležitost, tzv. kališníky [5]. Význam však mají pouze dva proudy, tj. nacionálněsocialistický a tradicionalistický.

141

KON TAKT 2 (2016) 139–146

Tabulka 1 – Rozdíly ve vnímání proudů subkultury skinheads v ČR Proud subkultury

Počet (rozšířenost)

Projevy násilí

Vztah k politice

nacionálněsocialistický proud

střední

významné (ve vztahu k ideovým oponentům, přistěhovalcům, policii či Romům)

významný (vztah k nacionálnímu socialismu, kritika establishmentu, EU, multikulturalismu atp.)

tradicionalistický proud

střední

méně významné

středně významný (pouze tradiční témata, jako jsou národní identita, vlast, kritika multikulturalismu atp.)

levicový proud (RASH skinheads)

malá

nevýznamné (pouze ve vztahu k ideovým oponentům)

významný (vztah k anarchistickým, komunistickým a jiným levicovým konceptům)

Zdroj: [8, s. 366]

Sociologické výzkumy, které se subkulturou skinheads zabývají, konstatují, že skinheads jsou v české společnosti odmítáni a velká část populace k této subkultuře cítí antipatie, které se zvyšují s věkem respondentů. Pozice subkultury skinheads se za posledních přibližně 20 let značně zhoršila. Postoje ke skinům se zhoršují s věkem a dále se trvale zhoršují v celém věkovém spektru od roku 1992. Klesající vliv skinheads ve společnosti a na mladou generaci je pravděpodobně důsledkem toho, že jimi nastolovaná témata nejsou pro mládež živá a ani formy jejich politického působení nejsou pro širší spektrum skupin mládeže atraktivní [9]. Subkultura skinheads je i v současnosti oblíbená. Jak vyplývá ze sociologického průzkumu u dospívajících ve věku 16–18 let, pro 3,6 % chlapců a 2,8 % dívek je nejsympatičtější proud tzv. SHARP skinheads. Pro 4,1 % chlapců a 1,6 % dívek je nejsympatičtější proud pravicových skinheads [7, s. 47].

Zprávy o problematice extremismu na území ČR Jak bylo zmíněno v předchozí části, subkultura skinheads je ztotožňována s (politickým) extremismem [1]. Za extremisty Policie ČR a Ministerstvo vnitra ČR označují osoby nebo skupiny, které se „vyznačují výraznou odchylkou od obecně zavedených a v aktuální době přijímaných norem, zejména vysokou mírou demagogie a názorové nesnášenlivosti a odmítáním kompromisních řešení, přičemž argumentačně nabízí jednoduchá, rychlá a nereálná řešení složitých společenských problémů, a dále směřování útoků proti skupinám obyvatel bez ohledu na to, zda tito obyvatelé jsou nositeli prvků, vůči nimž je snaha extremistů vedena, stejně jako absencí hmotných pohnutek ve spojení s ideovou motivací jednání. K prosazení své ideologie pak užívají extrémní prostředky – včetně násilného chování“ [10, s. 490–1]. MV ČR je hlavním orgánem na poli státní politiky v boji proti extremismu a zaujímá v tomto ohledu dominantní roli. Je ústředním správním orgánem pro věci veřejného pořádku a další věci vnitřního pořádku a bezpečnosti státu, což jsou prvořadé úkoly policie. Do gesce MV ČR spadá i činnost policie jakožto ozbrojeného bezpečnostního sboru. Policie disponuje specialisty zaměřenými na odhalování kriminality s extremistickým podtextem, kteří působí na okresní, krajské i celostátní úrovni. Na území Prahy se extremistickou kriminalitou zabývá speciální oddělení

odboru pro odhalování závažné obecné kriminality; pod celostátním Útvarem pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) se tímto tématem zabývá odbor extremismu a terorismu. Metodicky vede policisty na úseku boje proti extremismu specializované oddělení policejního prezidia. V rámci policie se problematikou extremistické trestné činnosti zabývá služba kriminální policie a vyšetřování, která je členěna podle systemizace útvarů. Nejnižším organizačním článkem jsou územní odbory, krajské odbory služby kriminální policie a vyšetřování a dále úřad služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia ČR. Ve zmíněné systemizaci se jedná o odbory a oddělení obecné kriminality, ve kterých jsou zařazeni policejní specialisté na problematiku extremismu [11]. Koordinační roli plní Ministerstvo vnitra, které vypracovává každoroční Zprávu o extremismu na území ČR. V rezortu vnitra se do boje proti extremismu zapojuje Policie ČR, která má zřízeny i zvláštní protiextremistické složky, vláda pověřuje bojem proti extremismu také zpravodajské služby, především Bezpečnostní informační službu – BIS (v období let 2010–2013 BIS dokonce vydávala čtvrtletní zprávy o vývoji na extremistické scéně v ČR). Kromě státních subjektů se v působení proti extremismu angažuje rovněž nevládní sféra. Extremismus je i předmětem vědeckého výzkumu a několik pracovišť se věnuje jeho zkoumání systematicky a dlouhodobě [12]. První problém, který s sebou nesou podobné seznamy, je, že zařazení určitého subjektu mezi extremistické má za následek dehonestaci a diskvalifikaci tohoto subjektu (např. politické strany, jednotlivce atp.). Navíc hodnocení „extremičnosti“ je závislé více než kde jinde na subjektivním hodnocení autora (analytika). To, že jsou určité subjekty hodnoceny jako extremistické, neznamená, že jsou protiprávní. Kdyby tomu tak bylo, pak by každý formálně existující subjekt označený za extremistický musel být rozpuštěn, zakázán a zřejmě by musela být alespoň část jeho členů trestně stíhána. Do extremistických seznamů bývají zařazovány různorodé skupiny. Vedle sebe tu stojí neregistrované neonacistické organizace a nacionální politické strany, ekologická sdružení, anarchistické organizace a komunistické strany [13]. Tyto zprávy (jejichž název se postupně měnil) jsou od roku 1997 pravidelně zpracovávány (podíleli se na nich i jednotlivci věnující se politickému extremismu v akademickém prostředí, např. Zdeněk Zbořil, Miroslav Mareš ad.) a snaží se mapovat daný

142

KON TAKT 2 (2016) 139–146

stav různých extremistických subjektů a jejich projevů na území ČR, včetně důrazu na jednotlivé kraje. MV ČR tak nastavuje určitý diskurz, který je prostřednictvím médií zprostředkován široké veřejnosti. Tento diskurz má vliv i na proces sekuritizace určitého tématu, protože jeho prostřednictvím je něco prezentováno jako existenční hrozba pro referenční objekt (v tomto případě ČR). Diskurz sám o sobě ještě sekuritizaci nevytváří, nicméně je podstatným sekuritizačním pohybem či krokem; veřejnost tento krok musí nejprve přijmout a až pak se z tématu stává plnohodnotný bezpečnostní problém [14]. Odbor bezpečnostní politiky MV ČR tak de facto do jisté míry konzervuje kritiku vůči společenským institucím, jevům či trendům a nastoluje sekuritizační diskurz.

Metodika a charakteristika souboru Základním cílem tohoto textu je realizace obsahové analýzy Zpráv o problematice extremismu na území ČR v období 1997–2013 s důrazem na prezentovaný obrázek skinheads v ČR. Obsahová analýza je definována jako systematická, objektivní, kvantitativní analýza charakteristik sdělení [15]. Obsahová analýza – ve variantě kvantitativní i kvalitativní – je v sociálních vědách označována jako „jedna z nejpoužívanějších analytických metod“ [16, s. 12]. Pomocí této metody lze analyzovat dokumenty, které lze členit na osobní i úřední, oficiální i neoficiální. Výhodou dokumentů je to, že zprostředkovávají informaci o realitě, do níž výzkumník nemusí aktivně vstupovat. Mluvíme tu o neobtruzivním přístupu, který nezatěžuje zkoumané osoby [10]. V případě zde realizované kvantitativní obsahové analýzy oficiálních dokumentů tak budeme sledovat frekvenci výskytu centrální kategorie, tj. výrazu skinhead (kořen slova „skin“). V tomto případě tak bude realizována tzv. frekvenční analýza textu [17, s. 302]. „V případě realizace kvalitativní obsahové analýzy se jedná o subjektivní interpretaci obsahu textových dat prostřednictvím systematického procesu kódování a identifikování témat nebo vzorů. Kódování je v případě realizace kvalitativní obsahové analýzy označováno za klíčovou roli při užití této metody“ [18, s. 63]. Kvalitativní obsahová analýza tak rezignuje na snahu o spočítání výsledků a soustředí se spíše na otázku především implicitních významů zkoumaných sdělení [7]. V případě zde realizované kvalitativní obsahové analýzy byla zaměřena pozornost na témata (kategorie), která jsou spojována se subkulturou skinheads v ČR ve Zprávách o extremismu na území ČR ve sledovaném období. Samotná obsahová analýza – kvalitativní i kvantitativní – probíhala ve třech etapách. První etapa zdůvodnila výběr dokumentů (korpus), následně byla realizována kvantitativní obsahová analýza, která se zaměřila na frekvenci jednotlivých slov vyjadřujících subkulturu skinheads ve zvoleném korpusu (v tomto případě se jedná o tzv. diachronní analýzu trendu). Následně byl ve formě tabulky vyjádřen výskyt sledované kategorie v jednotlivých čás-

tech – tj. dokumentech za konkrétní roky – ve zkoumaném korpusu. Aby se neprojevila rozdílná délka zkoumaných dokumentů a nedošlo tak ke zkreslení, byly výskyty sledované kategorie vyjádřeny i v relativních číslech, tedy jako procentuální podíl sledované kategorie v závislosti na délce zkoumaného dokumentu. Tato procedura eliminovala možné zkreslení z důvodů rozdílné délky jednotlivých zkoumaných textů [17]. Jako poslední etapa byla realizována kvalitativní obsahová analýza, kdy byly na základě studia korpusu induktivně vytvořeny kategorie, které si všímají projevů subkultury skinheads v ČR. Tyto kategorie byly identifikovány ve všech součástech zvoleného korpusu. Následně bylo možné interpretovat, s jakými konkrétními aktivitami je subkultura skinheads v ČR spojována v úředních dokumentech MV ČR.

Výsledky Na začátku představení výsledků kvantitativní i kvalitativní části obsahové analýzy je vhodné konstatovat, že cílem nebylo zachycení subkultury skinheads v ČR, což v realitě nelze, ale zachycení obrazu této subkultury ze strany státní moci, resp. MV ČR. Celkově bylo analyzováno 17 Zpráv o problematice extremismu na území ČR, což v součtu činilo 1 436 stran textu. Je také vhodné poznamenat, že až od roku 2002 jsou Zprávy o problematice extremismu v ČR dostupné v jednotném pdf dokumentu, což umožnilo jednodušší analyzování (např. počet stran). Značně rozdílná byla i délka jednotlivých dokumentů. Nejkratším dokumentem byla Zpráva o problematice extremismu na území ČR z roku 2003, která měla 30 stran, nejdelším dokumentem byla Zpráva z roku 2011, která měla 210 stran. Kvantitativní část obsahové analýzy Zpráv o problematice extremismu na území ČR v letech 1997–2013 se zaměřila na výskyt slova „skin“ v analyzovaných dokumentech. Frekvence tohoto základního pojmu je uvedena v grafu 1, který podrobně představuje frekvenci v dokumentech za jednotlivé roky. Přibližně od roku 2003 lze ve Zprávách o problematice extremismu na území ČR vysledovat sestupný trend, který můžeme opatrně interpretovat jako odklon od tematiky „skinheads“. OBP MV ČR přikládá zřejmě subkultuře skinheads menší význam v rámci zkoumaných dokumentů. Ve Zprávách o problematice extremismu na území ČR za rok 2008 a 2013 dokonce kategorie „skin“ zcela chybí (graf 1). Kvantitativní část obsahové analýzy ukázala sestupný trend zájmu o subkulturu skinheads v průběhu zkoumaného období, tj. v letech 1997–2013. Kvalitativní obsahová analýza byla realizována podle výše popsaných principů. Dokumenty byly kódovány zvlášť, nicméně v poslední fázi analýzy došlo ke slučování jednotlivých kódů, tj. k procesu kategorizace [19]. Analýza jednotlivých Zpráv o problematice extremismu na území ČR je uvedena v tabulce 2.

K O(frekvence) N T A K T 2 ( 2 0základní 1 6 ) 1 3 9 –kategorie 146 Výskyt (hledání pomocí kořene slova „skin“)

120

80

108 86

90

81 63

60 40

38

34 20

20 0

19 8

20 17

12 0

4 3

0

Výskyt (frekvence) základní kategorie (hledání pomocí kořene slova „skin“).

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Frekvence výskytu

100

143

Rok

Graf 1 – Výskyt (frekvence) základní kategorie

Tabulka 2 – Analýza Zpráv o problematice extremismu v ČR za rok 1997–2013 Zpráva o problematice extremismu v ČR

Počet stran dokumentu (bez příloh)

Výskyt (frekvence) základní kategorie (hledání pomocí kořene slova „skin“)

Výskyt kódů

Rok 1997

47

86 (1,83 kategorie/strana)

Příslušníci, hnutí, ideologie, neonacismus, fašismus, koncerty, srazy, demonstrace, tiskoviny, kapely, mládež, extremismus, verbální útoky, fyzické útoky, trestné činy, konflikty, agresivita, rasismus, anarchisté, Romové

Rok 1998

56


Příslušníci, hnutí, útoky, tiskoviny, koncerty, organizace, opilost, trestná činnost, národnost, anarchisté, zbraně, punk, Romové, fotbalová utkání

Rok 1999

47


Hnutí, rasismus, menšiny, anarchoautonomové, napadení, koncerty, protesty, setkávání

Rok 2000

65


Hnutí, verbální a fyzické útoky, příznivci, trestná činnost, taktika, střety, Romové, hudební skupiny, neonacistická organizace, Bohemia Hammer Skins, hooligans, anarchoautonomové

Rok 2001

97


Středoevropský prostor, hnutí, židé, hudební skupiny, oslavy narozenin, nacionalisté, skinheadské srazy, konspirativní sítě, rasismus, konflikty s policií, neonacismus, útoky na Romy, příslušníci, demonstrace, koncerty, trestná činnost, extremisté, styl oblékání, fotbal

Rok 2002

117


Skinheadské kapely, hnutí, oblékání, rekrutace, skinheadské organizace, mladí lidé, anarchisté, hooligans, počty příznivců, ublížení na zdraví, střety, předsudky, internet, soudy, útoky na Romy

Rok 2003

30


Neonacismus, hnutí, hooligans, příznivci, napadení, hudební skupiny, organizace, internet, anarchisté

Rok 2004

45


Skinheadské organizace, koncerty, hnutí, anarchisté, útoky, trestná činnost, hudební kapely, kontakty do zahraničí

Rok 2005

49


Militantní organizace, apolitičtí skinheadi, příznivci, hnutí, anarchisté, hooligans

Rok 2006

54


Kinderskins, hooligans, anarchisté, neonacisté

Rok 2007

67


Malé skupiny, hnutí, kinderskins, antisemitismus, Policie ČR

Rok 2008

67

0 (0 kategorie/strana)

0

Rok 2009

136


Hnutí, neonacismus, skinheadské kapely

Rok 2010

140


Odmítavý postoj, mediální obraz, negativní předsudek

Rok 2011

214


Koncerty, SHARP skinheads, subkultura, hnutí, ženy, hooligans, mladí lidé, Oi! skinheads

Rok 2012

133


Koncerty, apolitičtí skinheads, mezinárodní kontakty, útoky, naziskinheads, SHARP skinheads, antirasističtí skinheads, hnutí

Rok 2013

72

0 (0 kategorie/strana)

0

Sestaveno na základě: [20–34]

144

KON TAKT 2 (2016) 139–146

Jak vyplývá z tabulky 2, kategorie „skinhead“ byla od poloviny 90. let 20. století podstatnou součástí Zpráv o problematice extremismu v ČR. V roce 1997 kategorii „skinhead“ Zpráva zmiňovala v 86 případech, přičemž bylo identifikováno 20 kódů [20]. O rok později byla zmínka o skinheadech v 90 případech, přičemž bylo identifikováno 14 kódů [21]. Zpráva o problematice extremismu v ČR v roce 1999 kategorii „skinhead“ zmiňovala v 63 případech, přičemž bylo identifikováno pouze 8 kódů [22]. V roce 2000 nastal výrazný pokles, kdy se kategorie „skinhead“ zmiňovala v 34 případech (12 kódů) [23]. V roce následujícím jsou skinheads zmiňováni v 81 případech (19 kódů) [23]. V roce 2002 se kategorie „skinhead“ zmiňovala dokonce 108×, přičemž bylo identifikováno 15 kódů [25]. Následně již nastává ústup kategorie „skinheads“, což lze interpretovat tak, že MV ČR změnilo (či zpřesnilo) užívanou terminologii, což lze ilustrovat na Zprávě o problematice extremismu v ČR z roku 2005, kdy tento dokument diferencuje jednotlivé skinheadské proudy (např. apolitické skinheady), což byl významný posun oproti předchozímu období, ve kterém „hnutí“ (správně subkultura) bylo vnímáno jako jednotné. Ve stejném období se mění i pohled na pravicový

a levicový extremismus, což vede k sestupné tendenci užívání kategorie „skinhead“ [27]. Úroveň i délka Zpráv o extremismu na území ČR se měnila a vyvíjela. Zcela nejdelší Zprávou o problematice extremismu v ČR byl dokument z roku 2011, který měl celkem 214 stran, avšak kategorii „skinhead“ zmiňoval pouze ve 20 případech, přičemž bylo identifikováno 8 kódů. Tento text již diverzifikoval mezi jednotlivými proudy subkultury. Jako kódy tak byly identifikovány např. SHARP skinheads a tzv. Oi! skinheads [32]. V poslední analyzované Zprávě o problematice extremismu v ČR v roce 2013 kategorie „skinhead“ absentovala, proto výskyt kódů zaznamenán nebyl [34]. Z předchozích parciálních kódů zůstalo celkem 49 relevantních. Následně tyto kódy z obsahové analýzy byly rozčleněny do logických skupin, které se vztahovaly obecně k těmto konceptům (kategoriím): 1. subkultura/hnutí (celkem 12 kódů); 2. ideologie (celkem 9 kódů); 3. projevy (celkem 17 kódů); 4. okolí (celkem 7 kódů); 5. komunikace (celkem 2 kódy); 6. důsledky pro subkulturu skinheads (celkem 2 kódy). Všechny kategorie a kódy jsou zobrazeny v tabulce 3.

Tabulka 3 – Počet kódů po provedení všech analýz za všechny Zprávy o problematice extremismu na území ČR Tematické oblasti kódování/ počet kódů

Subkultura/ hnutí (12)

Ideologie (9)

Projevy (17)

Okolí (7)

Komunikace (2)

Důsledky (2)

Kódy

příslušníci, příznivci, hnutí, subkultura, skinheadské organizace, rekrutace, apolitičtí skinheads, SHARP skinheads, Oi! skinheads, antirasističtí skinheads, kinderskinhead, party (malé skupiny)

ideologie, neonacismus (neonacistické organizace), militantní organizace, fašismus, extremismus, rasismus, nacionalismus (národnost), antisemitismus, odmítavé postoje

koncerty, srazy, demonstrace, skinheadské kapely, útoky (verbální, fyzické, na Romy), trestná činnost, konflikty s PČR, agresivita, opilost, zbraně, fotbal (hooligans), protesty, taktika, oslavy narozenin, konspirace, oblékání, předsudky

mládež (mladí lidé), Romové, subkultura, punk, menšiny, židé, středoevropský prostor, zahraniční kontakty

tiskoviny, internet

soudy, mediální obraz

Diskuse Základní výzkumnou otázkou bylo zjistit: S jakými bezpečnostními tématy je spojována subkultura skinheads ve Zprávách o problematice extremismu v ČR? Kvantitativní část obsahové analýzy Zpráv o problematice extremismu na území ČR ve sledovaném období (1997–2013) prokázala snižující se význam subkultury skinheads v těchto dokumentech. Tento snižující se význam skinheads byl identifikován na základě sestupné tendence výskytu kategorie „skinhead“. Tento trend lze patrně vysvětlit tím, že o subkulturu skinheads z hlediska bezpečnostních složek byl od roku 2005 menší zájem, resp.

se v těchto dokumentech již upřednostňuje jiné označení (např. „pravicový extremista“). Následně byla realizována kvalitativní část obsahové analýzy. Celkově se jednalo o 17 dokumentů, které tvořily korpus obsahové analýzy (celkově se jednalo o 1 436 stran textu). Zprávy o problematice extremismu na území ČR byly rozdílné délky i analytické kvality. Nejkratší dokument byl z roku 2003 (pouze 30 stran), nejdelší a nejobsažnější byl z roku 2011 (210 stran). Na základě kvalitativní obsahové analýzy bylo ze všech 17 dokumentů identifikováno 49 relevantních kódů, které byly následně rozčleněny do šesti tematických oblastí (tab. 3). Všechny kategorie však nelze označit jako bezpečnostní témata. Za bezpečnostní témata lze označit především kódy v tematických oblastech

KON TAKT 2 (2016) 139–146

„ideologie“ a „projevy“ subkultury skinheads v ČR. Těmito bezpečnostními tématy jsou – jak vyplynulo z analýzy – především témata vymezující se proti demokracii a jejím základním hodnotám (např. lidským právům). Jedná se o oblast nazvanou jako „ideologie“, kam patří neonacismus, militantní organizace, fašismus, extremismus, rasismus, nacionalismus. Z oblasti, která byla nazvána „projevy“ k bezpečnostním tématům, patří útoky, trestná činnost, konflikty s PČR, agresivita a zbraně. OBP MV ČR na základě Zpráv o problematice extremismu na území ČR subkulturu skinheads veřejnosti představuje jako velkou antidemokraticky smýšlející homogenní (minimálně do roku 2005) sociální skupinu, která je spojována s projevy agresivity, trestné činnosti, zbraněmi, konflikty atp. Tento pohled je však v posledních dokumentech korigován, když jsou zmiňovány i skinheadské proudy, které se proti některým – především ideologickým – tématům vymezují.

Závěr Text této studie se zaměřil na subkulturu skinheads v ČR, resp. na obraz, který je této subkultuře přiřazován ze strany MV ČR. Po představení stručného vývoje, hodnot a norem této subkultury byly rovněž představeny i jednotlivé – často kontradiktorní – proudy skinheads. Následně byla stručně popsána metoda obsahové analýzy, která byla následně realizována kvantitativním i kvalitativním způsobem. Pro účel realizace obsahové analýzy byly využity Zprávy o problematice extremismu na území ČR v období let 1997–2013. Bylo konstatováno, že subkultura skinheads v ČR je z pohledu OBP MV ČR sociálně konstruována jako antidemokratická a homogenní velká sociální skupina, která je spojována s ideologickými (antisemitismus, neonacismus, rasismus atp.) a behaviorálními (agresivita, trestná činnosti, zbraně, konflikty atp.) atributy.

Konflikt zájmů Autor prohlašuje, že si není vědom žádného konfliktu zájmu týkajícího se uvedeného příspěvku. L I T ER ATUR A [1] Mareš M. Pravicový extremismus a radikalismus v ČR. Brno: Barrister & Principal; 2003. [2] Kromschröder G. Holohlavci, to jsou, pane, chlapci… In: 100+1 zahraniční zajímavost 1986;32(18):9–12. [3] Bostch G. From Skinhead-Subculture to Radical Right Movement: The Development of a ‘National Opposition’ in East Germany. In: Contemporary European History 2012;21(4):553–73. [4] Marsahll G. Spirit of ’69. A skinhead bible. 2. vyd. Dunoon: George Marshall; 1994. [5] Smolík J. Subkultury mládeže: uvedení do problematiky. Praha: Grada; 2010.

145

[6] Novotná H. Punks and skins united? Souvislosti proměn vztahů punkové a skinheadské subkultury v Československu, respektive České republice. In: Daniel O, Kavka T, Machek J a kol. Populární kultura v českém prostoru. Praha: Univerzita Karlova; 2013, s. 249–61. [7] Holas J. Politický radikalismus a mládež. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci; 2013. [8] Smolík J. Subkultura skinheads v České republice. In: Lubelcová G, Džambazovič R (eds). Sociálna patológia optikou sociologického skúmania (slovensko-české sociologické dni). Bratislava: Stimul; 2013, s. 360–71. [9] Sak P, Saková K. Mládež na křižovatce. Sociologická analýza postavení mládeže ve společnosti a její úlohy v procesech evropeizace a informatizace. Praha: Svoboda servis; 2004. [10] Kuchta J, Válková H a kol. Základy kriminologie a trestní politiky. Praha: C. H. Beck; 2005. [11] Vegrichtová B. Extremismus a společnost. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk; 2013. [12] Holas J. Extremismus. In: Gřivna T, Scheinost M, Zoubková I a kol. Kriminologie. 4. vyd. Praha: Wolters Kluwer; 2014, s. 354–73. [13] Černý P. Právní ochrana před extremismem. Praha: C. H. Beck; 2008. [14] Buzan B, Waever O, de Wilde J. Bezpečnost. Nový rámec pro analýzu. Brno: Centrum strategických studií; 2005. [15] Neuedorf KA. The Content Analysis Guidebook. London, Thousand Oaks, New Delhi: Sage Publications; 2002. [16] Weber RP. Basic Content Analysis. London, New Delhi: Sage Publications; 1990. [17] Sedláková R. Výzkum médií. Nejužívanější metody a techniky. Praha: Grada Publishing; 2014. [18] Hájek M. Čtenář a stroj. Vybrané metody sociálněvědní analýzy textů. Praha: Sociologické nakladatelství; 2014. [19] Strauss A, Corbinová J. Základy kvalitativního výzkumu. Boskovice: Albert; 1999. [20] OBP MV ČR. Zpráva o postupu státních orgánů při postihu trestných činů motivovaných rasismem a xenofobií. Praha: MV ČR; 1998. [21] OBP MV ČR. Zpráva o postupu státních orgánů při postihu trestných činů motivovaných rasismem a xenofobií nebo páchaných příznivci extremistických skupin a o aktivitách extremistických uskupení na území České republiky v roce 1998. Praha: MV ČR; 1999. [22] OBP MV ČR. Zpráva o problematice extremismu na území České republiky v roce 1999 (ve srovnání s rokem 1998). Praha: MV ČR; 2000. [23] OBP MV ČR. Zpráva o problematice extremismu na území České republiky v roce 2000. Praha MV ČR; 2001. [24] OBP MV ČR. Zpráva o problematice extremismu na území České republiky v roce 2001. Praha MV ČR; 2002. [25] OBP MV ČR. Zpráva o problematice extremismu na území České republiky v roce 2002. Praha MV ČR; 2003. [26] OBP MV ČR. Informace o problematice extremismu na území České republiky v roce 2003. Praha MV ČR; 2004. [27] OBP MV ČR. Informace o problematice extremismu na území České republiky v roce 2004. Praha MV ČR; 2005. [28] OBP MV ČR. Informace o problematice extremismu na území České republiky v roce 2005. Praha MV ČR; 2006. [29] OBP MV ČR. Informace o problematice extremismu na území České republiky v roce 2006. Praha MV ČR; 2007. [30] OBP MV ČR. Informace o problematice extremismu na území České republiky v roce 2007. Praha MV ČR; 2008.

146

KON TAKT 2 (2016) 139–146

[31] OBP MV ČR. Zpráva o problematice extremismu na území České republiky v roce 2010 a vyhodnocení koncepce boje proti extremismu pro rok 2010 a ke koncepci boje proti extremismu pro rok 2011. Praha: MV ČR; 2011. [32] OBP MV ČR. Zpráva o extremismu a projevech rasismu a xenofobie na území České republiky v roce 2011,

vyhodnocení plnění koncepce boje proti extremismu pro rok 2011 a ke koncepci boje proti extremismu pro rok 2012. Praha: MV ČR; 2012. [33] OBP MV ČR. Zpráva o extremismu na území České republiky v roce 2012. Praha: MV ČR; 2013. [34] OBP MV ČR. Zpráva o extremismu na území České republiky v roce 2013. Praha: MV ČR; 2014.

Kde ti všichni skíni jsou? Obsahová analýza Zpráv o problematice extremismu na území ČR v letech

Recommend Documents