Mastitidy Mastitidy jsou hromadná onemocn ní skotu, která mají mimo!ádný ekonomický význam. Významn snižují produkci mléka, snižují rovn ž nutri"ní hodnotu a technologickou zpracovatelnost syrového mléka na mlé"né produkty. Zat žují ekonomiku chovu dojnic vícenáklady za lé"bu a preventivní opat!ení. Považují se za produk"ní onemocn ní, nebo# byla prokázána pozitivní genetické korelace mezi mlé"nou produkcí a výskytem mastitid. Mastitidy skotu nemají charakter jednoduché nosologické jednotky. Jsou to polyfaktorová onemocn ní, na kterých se podílí celá !ada "initel$ vn jšího prost!edí na jedné stran a úrove% obranných mechanism$ organismu dojnic na stran druhé. &ada "initel$ vn jšího prost!edí má charakter pouze dispozi"ních "initel$ vzniku onemocn ní. P!í"inou naprosté v tšiny mastitid je infekce mlé"né žlázy mikrobiálními patogeny. K infekci mlé"né žlázy dochází tém ! vždy strukovým kanálkem. Významné je rozlišovat, kdy k infekci dochází. U n kterých infekcí je tomu tak v dob dojení, u jiných v dob mezi dojeními. Uvádí se, že p!í"inou mastitid je tém ! devadesát mikrobiálních druh$, nicmén devadesát procent mastitid je vyvoláváno t mito nej"ast jšími etiologickými agens. Jsou to: Staphylococcus aureus, Streptococcus agalastiae, Streptococcus dysgalactiae, Streptococcus uberis. Krom t chto agens se stále "ast ji uplat%ují i enterokoky, koliformní bakterie a plazmakoaguláza negativní stafylokoky. V tšina patogen$ mlé"né žlázy je schopna žít mimo žlázu, nap!. na jiných místech t la dojnice: v dutin ústní, na mulci, v nozdrách, v genitáliích, na k$ži struk$, avšak i v prost!edí: na rukou a v horních cestách dýchacích doji"$, ve hnoji, ve vlhké podestýlce, na muchách a v sekretu z mastitidou stižených žláz. Pouze pro Streptococcus agalactiae platí, že jeho nejzávažným zdrojem je mlé"ná žláza, nebo# z vn jšího prost!edí b hem n kolika dní po kontaminaci vymizí. Proto se udává, že mastitidy p$sobené tímto p$vodcem lze eradikovat a do stáda opakovan infek"ní agens proniká pouze infikovanými zví!aty. Mastitidy zp$sobované ostatními patogeny eradikovat nelze. Proto mastitidy p!edstavují trvalý zdravotní problém ve stádech mlé"ného skotu. P$vodci mastitid se vzájemn liší epizootologickým charakterem. Hlavním zdrojem infekce mlé"né žlázy bakteriemi Staphylococcus aureus, Streptococcus agalactiae a do zna"né míry i Streptococcus dysgalactiae je infikovaná mlé"ná žláza. K p!enosu t chto infek"ních agens dochází p!evážn z dojnice na dojnici, tém ! výhradn v dob dojení. Proto jsou tyto bakterie ozna"ované za p$vodce kontagiózních mastitid. Mlé"ná žláza bývá "asto kolonizována plazmakoaguláza negativními stafylokoky. Bylo zjišt no, že tyto bakterie pronikají strukovým kanálkem a zp$sobují infekci mlé"ných žláz. Jsou nej"ast jší p!í"inou infekce mlé"né žlázy jalovic. Zdrojem infekce mlé"né žlázy enterokoky a koliformními bakteriemi je p!evážen vn jší prost!edí. Proto jsou ozna"ovány za environmentální p$vodce mastitid. K infekci mlé"ných žláz t mito bakteriemi dochází p!evážn v období mezi dojeními. Stádo mlé"ného skotu m$že být infikováno r$znými patogeny. Nicmén jejich spektrum se ve stád významn m ní. Bylo prokázáno, že po utlumení mastitid zp$sobovaných Streptococcus agalactiae dominanci nabývá Staphylococcus aureus. Pokud se poda!í ve vysp lých chovech utlumit i mastitidy této etiologie, uplatní se širokou m rou environmentální p$vodci mastitid. Vzhledem k tomu, že vyjmenované skupiny bakteriálních p$vodc$ mastitid jsou r$zn citlivé
1
k preventivním a terapeutickým opat!ením a zásah$m, je ú"elné p!izp$sobovat prost!edky tlumení konkrétnímu spektru patogen$ mlé"ných žláz p!íslušného stáda. Pokud by se tak ned lo, neú"innost n kterých prvk$ tlumení by vedla ke zklamání, v jiném p!ípad k iracionánímu vynakládání finan"ních prost!edk$. U mastitid kontagiózního charakteru je nutné akcentovat prost!edky omezující zdroje infekce, t.j. výskyt infikovaných mlé"ných žláz (zejména ošet!ením mlé"ných žláz antibiotiky v dob zaprahování a vy!azování dojnic s chronickou infekcí). Dále je t!eba omezovat vektory p!enosu infekce v pr$b hu dojení (d$sledným uplat%ováním hygienického režimu dojení s dezinfekcí struk$ po dojení). P!i dominanci mastitid zp$sobovaných environmentálními p$vodci je t!eba akcentovat preventivní pé"i o prost!edí, ve kterém jsou dojnice umíst ny v období mezi dojením. Souhrnn !e"eno prosazovat "istotu prost!edí, sucho a chlad. Zásadní význam mají pastva a hygienické režimy dojení. Ú"elné je i použití imunomodula"ních prost!edk$, potencujících p!irozené obranné mechanismy (nap!. suplementace zinkem, selenem, vitaminem E). Vždy je t!eba uplat%ovat obecné prvky tlumení mastitid, zejména v"asnou terapii zjevných mastitid. Kategorizace patogenních mikroorganism mlé!né žlázy skotu Patogeny Zdroj Hlavní (major)
Kontagiózní Mlé!ná žláza Staphylococcus aureus Streptococcus agalactiae (Streptococcus dysgalactiae) Mycoplasma bovis
Environmentální Vn"jší prost#edí Environmentální streptokoky: Streptococcus uberis Streptococcus equinus („bovis“) (Streptococcus dysgalactiae) Enterococcus spp.: Enterococcus faecalis Enterococcus faecium Enterococcus durans Koliformní: Escherichia coli Klebsiella pneumoniae Klebsiella oxytoca Enterobacter aerogenes Nekoliformní: Proteus spp. Serratia spp. Yersinia spp. Jiné: Pseudomonas aeroginosa Arcanobacterium pyogenes Koaguláza negativní stafylokoky plísn Vedlejší houby Corynebacterium bovis (minor) Upraveno dle: Smith et al. (1985); Watts, 1988; Sandholm et Louhi (1991); Fox et Gay, 1993; Harmon (1994); Hillerton et Berry (2003)
2
Diagnostická kategorizace mastitid Mezinárodní mléka!ská federace zavedla následující kategorizaci: Zdravá mlé"ná žláza - normální sekrece. Po"et somatických bun k leží pod kritickou hodnotou. Sekret má normální chemické složení a normální fyzikální vlastnosti. V sekretu nebyl diagnostikován mikrobiální patogen mlé"né žlázy. Latentní infekce. Po"et somatických bun k leží pod kritickou hodnotou. Sekret má normální chemické složení a normální fyzikální vlastnosti. V sekretu byl diagnostikován mikrobiální patogen mlé"né žlázy. Aseptická (nespecifická) mastitida. Po"et somatických bun k dosáhl, nebo leží nad kritickou hodnotou. Sekret má zm n né chemické složení a fyzikální vlastnosti. V sekretu nebyl diagnostikován mikrobiální patogen mlé"né žlázy. Subklinická mastitida. Po"et somatických bun k dosáhl, nebo leží nad kritickou hodnotou. Sekret má zm n né chemické složení a fyzikální vlastnosti. V sekretu byl diagnostikován mikrobiální patogen mlé"né žlázy. Klinická mastitida. Mlé"ná žláza vykazuje klinické p!íznaky zán tu (dolor, calor, rubor, oedema, functio laesa) nebo jen n který z nich. Sekret je vždy smyslov zm n ný. Podle pozitivity mikrobiologického nálezu se rozlišuje klinická mastitida nespecifická (negativní nález) a klinická mastitida infek"ní (pozitivní nález). Schematicky uvedené shrnuje následující tabulka: Kategorizace zdravotního stavu mlé!né žlázy Po!et somatických bun"k [. 103 . ml-1] < 250 > 250
Patogen nevykultivován zdravá žláza aseptická mastitida
Klinická mastitida nespecifická International Dairy Federation Bulletin 211, 1987, 24 s.
vykultivován latentní infekce subklinická mastitida infek"ní
Uvedená klasifikace zdravotního stavu mlé"né žlázy se využívá dosud, i když byly u"in ny pokusy založit diagnostiku mastitid pouze na mikrobiologickém vyšet!ení sekretu mlé"ných žláz ("tvrtí vemena). Je-li diagnostika založena na shod dvou za sebou následujících bakteriologických vyšet!eních, p!ípadn t!etím, pokud výsledky prvních dvou nebyly shodné, pak správnost diagnostiky dosahuje 99 %, opakovatelnost výsledku diagnostiky 95 % (IDF, 1987). Uvedený p!ístup zanedbává kategorii aseptických mastitid, která p!edstavuje závažnou nezjevnou formu onemocn ní mlé"né žlázy dojnic, nebo# její "etnost ve stád se nejvyšší m rou podílí na po"tu somatických bun k v bazénovém vzorku mléka. Navíc je tato forma onemocn ní provázena závažnými zm nami složení mléka, které se ni"ím neliší o zm n pozorovaných p!i subklinické mastitid .
3
Proto, že tyto zm ny se výrazn uplat%ují již p!i nižší limitní hodnot po"tu somatických bun k ve "tvr#ových vzorcích mléka (viz následující graf), projevuje se od devadesátých let 20. století snaha snížit limitní hodnotu po"tu somatických bun k z 250.103.ml-1 na 100.103.ml-1.
Pr m"rné odchylky hodnot vybraných komponent mléka od celkového pr m"ru podle t#íd po!tu somatických bun"k (log; n = 9326 vzork$ sm sného "tvr#ového mléka)
Hamann, 2003 Limitní hodnotu po"tu somatických bun k 100 . 103 . ml-1 prosazuje N mecká spole"nost veterinárních léka!$ již od r. 1994. Kategorizaci zdravotních stavu mlé"né žlázy dojnic podle doporu"ení IDF však respektuje: Deutsche Veterinämedizinische Gesellschaft Po"et somatických bun k Patogen 3 -1 [. 10 . ml ] nevykultivován vykultivován < 100 zdravá žláza latentní infekce > 100 aseptická mastitida subklinická mastitida Klinická mastitida DVG/1994
nespecifická
infek"ní
Po"et somatických bun k v jednotlivých druzích vzork$ mléka je odlišný. Paape a Tucker v r. 1966 totiž prokázali, že se po"et bun k ve frak"ních vzorcích mléka odebraných v pr$b hu dojení významn liší. V prvních st!icích mléka je vyšší, aby následn poklesl a v dodojkové porci a v reziduálním mléce výrazn vzrostl. U sm sných vzork$ se velmi výrazn uplat%uje 4
!edící fenomén. Proto nem$že existovat jedna obecn platná limitní hodnota po"tu pro rozlišení normálního sekretu, nýbrž existují r$zné limity p!íslušné druhu vzorku mléka. Rozlišujeme:
Druhy vzork mléka $tvr%ový vzorek (Quarter milk sample QMS) Vzorek z prvních st#ik mléka (Foremilk quarter milk sample FQMS) Sm"sný !tvr%ový vzorek (Quarter composite milk sample QCMS) Individuální vzorek (konvový vzorek) (Cow milk sample/ Individual cow milk sample ICMS/ ICMS) Bazénový vzorek (Bulk tank milk sample BTMS) Pro rekapitulaci limitních hodnot po"tu somatických bun k uvádím následující tabulku: Limitní hodnoty po!tu somatických bun"k Po!et somatických bun"k [x 103/ml] Vzorek 100 $tvr%ový
Zdravá
Individuální
Functiolaesa
P!ijatelný stav
200
400
Pravd podobná infekce Má být < 10 % krav
Exudativní proces Nep!ijatelný stav
Hillerton, 1999
Vybrané literární prameny Deutsche Veterinärmedizinische Gesellschaft (DVG): Leitlinien zur Bekämpfung der Mastitis des Rindes als Bestandsproblem. 3. Aufl., Gießen, 1994. FOX, L.K. and GAY, J.M. (1993): Contagious Mstitis. Veterinary Clinics of North America Food Animal Practice. 9: 475-487. HAMANN, J (2003).: Definition of the Physiological cell count treshold based on changes in milk composition. Bulletin of the International Dairy Federation 381, Mastitis Newsletter No 25, 9 -12. HARMON, R. J.: Physiology of mastitis and factors affecting somatic cell counts. Journal of Dairy Scince 77, 1994: 2103-2112. HILLERTON J. E. (1999) Redefining mastitis based on somatic cell count. Bulletin of the International Dairy Federation 345: 4-6 5
HILLERTON J. E., BERRY E. A. (2003) The management and treatment of environmental streptococcal mastitis. Veterinary Clinics of North America - Food Animal Practice 19: 157169.. SANDHOLM, M. - LOUHI, M.: Bovine mastitis why does antibiotics therapy fail. In: Mammites des Vaches Laitieres (Ed. J. Espinasse) Societe Francaise de Buiatrie 1991, ISBN 2-903626-24-5, POLYGONE Toulose, p. 98-106. SMITH, K. L. - Todhunter, D. A. - Schoenberger, P. S. (1985): Environmental mastitis: Cause, Prevalence, Prevention. Journal of Dairy Science 68:1531-1553 WATTS, J. L. (1988): Etiological agents of bovine mastitis. Veterinary Microbiology 16: 4166.
Poslední aktualizace: Kv ten 2007 Copyright (c) Dušan Ryšánek. All rights reserved.
6
