KATEGORIE PK, ZEMNÍ TĚLESO A PŘÍČNÉŘEZY. Michal Radimský

KATEGORIE PK, ZEMNÍ TĚLESO A PŘÍČNÉ ŘEZY

Michal Radimský

ZÁKLADNÍ NORMY A PŘEDPISY • • • • • •

ČSN 73 6100 – Názvosloví pozemních komunikací ČSN 73 6101 – Projektování silnic a dálnic ČSN 73 6102 – Projektování křižovatek na silničních komunikacích ČSN 73 6133 – Navrhování a provádění zemního tělesa pozemních komunikací ČSN 73 3050 – Zemní práce ČSN 73 6244 – Přechody mostů pozemních komunikací

•

TP 133 – Zásady pro vodorovné dopravní značení na PK

• • •

VL 1 – Vozovky a krajnice VL 3 – Silniční těleso VL 6.2 – Vodorovné dopravní značky

•

Zákon 13/97 – Silniční zákon

DEFINICE A POJMY Prvky šířkového uspořádání • kategorijní šířka volná šířka stanovená pro určitou normalizovanou návrhovou kategorii silnice/dálnice při základním příčném uspořádání • šířkové uspořádání šířkové členění příčného řezu pozemní komunikace • dopravní pruh zpevněná část koruny pozemní komunikace určená pro jeden dopravní proud vozidel nebo chodců; podle účelu, k němuž je určen, se rozeznává: – jízdní pruh – pruh pro cyklisty – pruh pro chodce – přídatný pruh – přidružený pruh

DEFINICE A POJMY Prvky šířkového uspořádání • dopravní pás souvisle zpevněná část koruny pozemní komunikace složená z více dopravních pruhů • dělicí pás šířkový prvek koruny pozemní komunikace, který odděluje jízdní pásy (zejména protisměrné); podle umístění se rozeznává: střední dělicí pás, postranní dělicí pás; funkci dělicího pásu plní také dělicí ostrůvek, u kterého výrazně převažuje délkový rozměr • jízdní pruh základní část jízdního pásu určená pro jeden jízdní proud silničních vozidel nebo hlavní dopravní pruh jednopruhové pozemní komunikace • jízdní pás dopravní pás určený pro hlavní silniční dopravu; po šířce se skládá z jízdních pruhů

DEFINICE A POJMY Prvky šířkového uspořádání • přidružený pás dopravní pás určený pro přidruženou silniční dopravu zpravidla stanoveného druhu; podle účelu, k němuž je určen, se rozeznává: – pás pro místní silniční dopravu – pás pro veřejnou hromadnou dopravu – chodník – parkovací pás – cyklistický pás • přídatný (přidaný) pruh zvláštní pruh jízdního pásu, kterým se zvětšuje stálý počet jízdních pruhů příslušného kategorijního typu; podle účelu, pro který se přídatný pruh zřizuje, se rozeznává: – řadicí pruh – odbočovací pruh – předjížděcí pruh – připojovací pruh

DEFINICE A POJMY Prvky šířkového uspořádání • přidružený pruh část přidruženého pásu určená pro jeden jízdní nebo pěší proud přidruženého silničního provozu, popřípadě pro parkování v jedné řadě podélných stání; podle účelu se přidružený pruh označuje názvem: – autobusový nebo trolejbusový pruh – jízdní pruh pro cyklisty – pruh pro chodce – parkovací pruh – zastavovací pruh – zastávkový pruh • vodicí proužek šířkový prvek koruny (dopravního prostoru) pozemní komunikace, který opticky ohraničuje jízdní pás

DEFINICE A POJMY Prvky šířkového uspořádání • krajnice šířkový prvek koruny pozemní komunikace mezi dopravním pásem a hranou koruny; skládá se zpravidla ze zpevněné a nezpevněné části; do šířky zpevněné části krajnice se funkčně (nikoliv stavebně) započítává i šířka přilehlého vodicího proužku • příčný sklon odklon povrchové přímky koruny pozemní komunikace nebo její části od vodorovné roviny v příčném řezu; udává se v procentech; ve směrovém oblouku se příčný sklon klesající směrem ke středu křivosti, označuje užším názvem dostředný sklon

DEFINICE A POJMY

DEFINICE A POJMY Zemní těleso • zemní těleso součást tělesa pozemní komunikace vytvořená zemními pracemi; rozeznává se: zářez, násyp, odřez • zářez zemní těleso vzniklé vytěžením a odstraněním rostlé zeminy (horniny) do úrovně pláně • výkop zemní objekt, který se tvaruje vykopávkou se současným tvořením svahů a dna s jejich případným urovnáním a roubením • šachta hloubený výkop, jehož plocha půdorysu nepřesáhne 36 m2 a jehož největším rozměrem je hloubka měřená v jeho ose jako svislá vzdálenost dna od průsečíku s úrovní vodorovného přemístění

DEFINICE A POJMY Zemní těleso • násyp zemní těleso vytvořené nasypáním a zhutněním zeminy nebo horniny do předepsaných rozměrů, včetně úpravy svahů a pláně; sypaná konstrukce vybudovaná na povrchu území • podloží násypu část terénu po odstranění orniční vrstvy, tvořící základ násypu. Podloží násypu se zpravidla omezuje hloubkou, do níž působí vlivy přitížení násypem; do zemního tělesa se zahrnuje pouze hloubka, do níž zasahují případné stavební úpravy (např. svislé drény, náhrada nevhodné zeminy do stanovené hloubky apod.) • konsolidační vrstva vrstva z propustného a nenamrzavého materiálu, zřizovaná pod násypem na málo únosném podloží; působí jako drenážní vrstva pro bezpečné odvedení vody z konsolidujícího podloží násypu a zabraňující negativnímu vlivu vytlačené vody na zeminy násypu; vrstva shodného materiálu může rovněž sloužit jako ztužující prvek konstrukce násypu

DEFINICE A POJMY Zemní těleso • konstrukční vrstva násypu vrstva násypu tvořená ze sypaniny jednoho typu. Konstrukční vrstva je budována z jedné nebo více technologických vrstev sypaniny • poddajná vrstva vrstva sendvičového dvouvrství vrstevnatého násypu, tvořená ze stlačitelnější, poddajnější, zpravidla vlhké, jílovité zeminy, ve které může probíhat konsolidace • ztužující vrstva vrstva sendvičového dvouvrství vrstevnatého násypu, tvořená z méně stlačitelné zeminy o vyšší smykové pevnosti, která svými vlastnostmi působí současně jako vrstva drenážní (konsolidační) • aktivní zóna vozovky (podloží vozovky) horní vrstva zemního tělesa násypu i v zářezu, o tloušťce zpravidla 0,5 m, do níž zasahují vlivy zatížení a klimatu; tyto vlivy mohou vést ke změnám fyzikálních a mechanických vlastností materiálů, z nichž je tato vrstva složena. Pro tuto vrstvu se požadují přísnější kvalitativní parametry oproti ostatním částem zemního tělesa

DEFINICE A POJMY Zemní těleso • zemní pláň / pláň zemního tělesa plocha uzavírající zemní těleso ve styku s vozovkou; tvoří horní líc aktivní zóny • parapláň povrch zemního tělesa před vytvořením aktivní zóny • odřez zemní těleso, které je v příčném řezu po jedné straně zářezem a po druhé násypem • obsyp násyp nebo zásyp určený k ochraně stavebních konstrukcí • zásyp sypaná konstrukce, která vyplňuje prostory pod úrovní povrchu terénu • výsypka volně nasypané zemní těleso bez hutnění (obvykle se jedná o násyp vytvořený báňskou technikou)

DEFINICE A POJMY Zemní těleso • svah zemního tělesa plocha, která omezuje zemní těleso po stranách; rozlišuje se na násypový svah a výkopový svah • sklon svahu zemního tělesa odchylka svahové přímky příčného řezu od vodorovné roviny; obvykle se vyjadřuje v poměru svislé ku vodorovné odvěsně pravoúhlého trojúhelníka (např. 1 : 2) • prostý násyp zhutněný násyp ze zeminy nezlepšené, převážně stejnorodého charakteru • přechodová oblast; přechod část zemního tělesa přiléhající k opěře mostu, popř. k přesypanému objektu v násypu, do vzdálenosti asi 1,5 násobku výšky násypu (zásypu) od rubu opěry. Jedná se o oblast, ve které se projevují vlivy nestejného sedání objektu a přilehlé části násypu pozemní komunikace; přechod vyžaduje speciální konstrukční řešení, pracovní postupy a kontrolu – viz ČSN 73 6244

DEFINICE A POJMY

1 - směrový sloupek 2 - svah výkopu 3 - hranice silničního pozemku 4 - mezník 5 - původní terén 6 - humus a zatravnění 7 - výkop (zářez) 8 - příkop

9 - nezpevněná krajnice 10 - zpevněná krajnice 11 - vodicí proužek 12 - jízdní pruh 13 - násyp 14 - svah násypu 15 - svodidlo 16 - osa komunikace

KATEGORIE KOMUNIKACÍ návrhová kategorie silnice a dálnice je charakterizována zlomkem obsahujícím v čitateli příslušný písmenný znak (S,R nebo D) a kategorijní šířku silnice nebo dálnice v metrech a ve jmenovateli návrhovou rychlost v km/h

KATEGORIE KOMUNIKACÍ








ŠÍŘKOVÉ USPOŘÁDÁNÍ Koruna • u směrově nerozdělených silnic – obousměrný jízdní pás – případné přídatné jízdní pruhy – vodící proužky – krajnice – případně postranní dělící pásy – případně přidružené pruhy, nebo pásy • u směrově rozdělených silnic a dálnic – dva jednosměrné jízdní pásy – případné přídatné jízdní pruhy – vodící proužky – střední dělící pás – krajnice – případně postranní dělící pásy – případně přidružené pruhy, nebo pásy

ŠÍŘKOVÉ USPOŘÁDÁNÍ Jízdní pás • jízdní pás se skládá: – na jednopruhových silnicích z jednoho pruhu pojížděného v obou směrech – na směrově nerozdělených silnicích z jednoho nebo dvou jízdních pruhů v každém směru – na směrově rozdělených silnicích a dálnicích ze dvou, nebo vícesměrných jízdních pruhů • šířka jízdních pruhů je stanovena pro základní návrhové kategorie v těchto hodnotách: – 2,75; 3,00; 3,25; 3,50 a 3,75 m – jejich užití v jednotlivých základních návrhových kategoriích viz výše

ŠÍŘKOVÉ USPOŘÁDÁNÍ Rozšíření ve směrovém oblouku • rozšíření jízdního pásu ve směrovém oblouku se provádí pouze u poloměrů R0 menších než 250 m; navrhuje se jen na silnicích se základními šířkami jízdních pruhů 3,50 m, 3,25 m, 3,00 m a 2,75 m; celková hodnota rozšíření jízdního pásu dvoupruhové silnice je dvojnásobkem rozšíření připadajícího na jeden jízdní pruh podle tabulky; vnitřní pruh se rozšiřuje na vnitřní stranu a vnější na vnější stranu směrového oblouku

ŠÍŘKOVÉ USPOŘÁDÁNÍ Rozšíření jízdních pruhů v závislosti na poloměru a orientaci směrových oblouků dle ČSN 73 6102

ŠÍŘKOVÉ USPOŘÁDÁNÍ •

předepsané rozšíření ve směrovém oblouku, jak v mezipřímkových úsecích, tak i ve větvích křižovatek a jeho opětné zrušení se provede náběhovým klínem lineárně na délku přechodnice; průběh rozšíření jízdního pásu na vnější straně oblouku nesmí však být pohledově patrný, a to i v případě, že plné rozšíření nebude zcela zachováno ve stanovené hodnotě na začátku nebo na konci části oblouku • rozšíření přídatného pruhu se provede v téže hodnotě a týmž způsobem jako případné rozšíření přilehlého průběžného jízdního pruhu. totéž platí při zvětšení počtu jízdních pruhů Zvětšení počtu jízdních pruhů • ve stoupání a klesání dle zásad uvedených v předmětu BM01 Přídatné pruhy • přídatné pruhy se navrhují v šířce 3,50 m (u kategorijního typu S20,75 v šířce 3.25 m a S7,5 v šířce 3,00 m). Jejich návrh se řídí ustanovením ČSN 73 6102; u návrhových kategorií S6,5 a S4 se nenavrhují

ŠÍŘKOVÉ USPOŘÁDÁNÍ

ŠÍŘKOVÉ USPOŘÁDÁNÍ Vodící proužek • v příčném uspořádání silnic a dálnic se vodící proužky funkčně považují za součást trvale nepojížděné plochy, k níž přiléhají, tj.: – zpevněná krajnice – středního (popř. postranního) dělícího pásu – dopravního ostrůvku • vodící proužek má týž příčný sklon a stavební konstrukční vrstvy jako přilehlý jízdní (popř. přídatný) pruh. • šířku vodící čáry, jíž se vyznačí okraj vodícího proužku, který přiléhá k jízdnímu pásu nebo přídatnému pruhu, stanovují zvláštní předpisy (VL 6.2 a TP 133)

ŠÍŘKOVÉ USPOŘÁDÁNÍ Vodící proužek • vodící proužky se umísťují: – na směrově nerozdělených silnicích na rozmezí jízdního pásu a zpevněné krajnice nebo na rozmezí jízdního pásu a nezpevněné krajnice u kategorijního typu S7,5 v šířce 0,25 m – na směrově rozdělených silnicích: • na rozmezí jízdního pásu a zpevněné krajnice na všech kategorijních typech v šířce 0,25 m • na rozmezí jízdního pásu a nezpevněné části středního dělícího pásu na S24,5 a R25,5 v šířce 0,5 m a na D a R 27,5 a D a R33,5 v šířce 0,75 m • na rozmezí jízdního pásu a zpevněné části středního dělícího pásu na S20,75 v šířce 0,25 m


pro průběh vodících proužků platí zásady: – vodící proužky podél středního dělícího pásu probíhají plynule, a to i prostorem přejezdů středního dělícího pásu – vodící proužky, oddělující jízdní pás od zpevněné části krajnice, se při zvětšení počtu jízdních pruhů vychýlí náběhovými klíny na vnější okraj jízdního pásu – vodící proužky podél odbočovacích a připojovacích pruhů se provedou na křižovatkách i na obslužných dopravních zařízeních podle ČSN 73 6102 Dělící pásy • střední dělící pás se skládá z nezpevněné části a k ní přilehlých vodících proužků • šířka je stanovena: – 3,50 m pro kategorijní typy R a D 33,5 a R a D27,5 – 3,00 m pro kategorijní typy S24,5 a R25,5 – u kategorijního typu S20,75 je široký 1,75 m a jeho vnitřní část šířky 1,25 m je v celé šířce zpevněna


•

•

šířku nezpevněné části středního dělícího pásu lze rozšířit o násobek 0,5 m – z důvodu zajištění rozhledu ve směrových obloucích o malých poloměrech – při umístění rozměrné svislé konstrukce v SDP – při vedení silnice nebo dálnice v nezávislých jízdních pásech – v jiných odůvodněných případech z hledisek územních, bezpečnosti dopravy a stavebně technických příčné uspořádání středních dělících pásů návrhových kategorií stanovuje zvláštní technický předpis (VL 1) rozšířené střední dělící pásy se řeší individuálně podle místních podmínek střední dělící pás se přerušuje zpevněnými přejezdy ve vzdálenosti zpravidla 3 až 5 km. Více viz ČSN 73 6101 a PPK-SDP Požadavky na provedení a kvalitu přejezdů středního dělícího pásu na dálnicích a rychlostních silnicích ve správě Ředitelství silnic a dálnic)


šířka postranního dělícího pásu se navrhuje s ohledem na funkci pásu, tj. zejména na druh oddělované dopravy, na případné umístění různých zařízení a překážek, na osazení záchytných bezpečnostních zařízení apod., zpravidla v šířkových hodnotách středního dělícího pásu. Pro příčné sklonové uspořádání, osazování zařízení, odvodnění, zajišťování rozhledových polí atd. se obdobně použije ustanovení pro střední dělící pás.


ŠÍŘKOVÉ USPOŘÁDÁNÍ Zpevněná krajnice • šířka zpevněné krajnice je pro návrhové kategorie uvedena v tabulkách • do šířky zpevněné části krajnice se funkčně (nikoliv stavebně) započítává i šířka přilehlého vodícího proužku • zpevněná krajnice má týž sklon jako přilehlý jízdní (popř. přídatný) pruh

ŠÍŘKOVÉ USPOŘÁDÁNÍ Nezpevněná krajnice • šířky nezpevněné krajnice kategorijních typů silnic a dálnic stanoví tabulky (viz výše); z těchto šířek se započítává 0,50 m do volné (popř. dílčí volné) šířky silnice nebo dálnice, zbývající část v šířce 0,25 m slouží k osazování směrových sloupků; pro osazování svodidel se krajnice rozšiřuje o 0,75 m, tj. na celkovou šířku 1,50 m; u kategorijního typu S4 se osazení směrových sloupků neprovádí • v zářezu, kde se navrhuje osadit ocelové svodidlo jako ochranu překážky, nebo jako ochranu vozidla před nárazem do překážky, se navrhne šířka nezpevněné krajnice 1,5 m na délku nejméně 12 m před a 4,0 m za překážkou; zbývající úseky svodidel mimo překážku, v délkách dle zvláštního předpisu lze osadit do nezpevněné krajnice šířky 0,75 m, pokud hloubka příkopu nepřesahuje 0,40 m. • šířka nezpevněné krajnice 0,50 m, která se započítává do volné (popř. dílčí volné) šířky, je šířkou minimální; vyžaduje-li to bezpečnost silničního provozu (např. zajištění rozhledu), je nutné tuto část krajnice rozšířit


ŠÍŘKOVÉ USPOŘÁDÁNÍ Výhybny • na jednopruhových silnicích se zřizují výhybny pro vyhýbání vozidel na vhodných místech, pokud možno na dohledné vzdálenosti, nejdále však na vzdálenost 200 m; jako výhybnu lze využít i plochu málo zatížených křižovatek silnic, připojení polních a lesních cest, sjezdů a jiných vhodných zpevněných ploch přilehlých k jízdnímu pruhu; výhybny musí umožnit vyhnutí dvou nákladních vozidel šířky 2,50 m; uspořádání výhyben se navrhuje podle obrázku; ve stoupání se výhybny umisťují tak, aby stoupající vozidlo mělo přednost před protijedoucím vozidlem; není-li na konci jednopruhové silnice možnost otočení do protisměru, navrhne se obratiště dle ČSN 73 6110

ZEMNÍ TĚLESO Podle polohy nivelety a pláně vzhledem k povrchu území, rozeznáváme • zemní těleso celé v násypu • nebo celé v zářezu (výkopu) • nebo z části ve výkopu a z části v násypu – v odřezu • nebo na povrchu území

ZEMNÍ TĚLESO

ZEMNÍ TĚLESO Návrh zemního tělese přijetím vzorových řešení • vzorová řešení podle normy ČSN 73 6133 a podle VL2 je dovoleno použít při návrhu tělesa ve fázi zpracování studie a dokumentace pro územní rozhodnutí, ve vyšších fázích se mohou použít při zemním těleso do 6 m výšky v jednoduchých geotechnických poměrech (pro 1. a 2. geotech. kategorii); vzorová řešení smí být dále použita tam, kde podle srovnatelné zkušenosti (stávající zemní tělesa v okolí dlouhodobě stabilní a bez poruch) jsou navrhované výpočty zbytečné; v ostatních případech není stabilita zemního tělesa navrženého podle vzorových řešení obecně zaručena a je ji třeba ověřit!

ZEMNÍ TĚLESO - ZÁŘEZ Svahy zářezu • pokud ustanovení ČSN 73 3050, popř. jiné důvody (geotechnické poměry, hledisko údržby, využití svahu, získání výkopku, vhodnější začlenění pozemní komunikace do krajiny, zajištění rozhledového pole ve směrovém oblouku apod.) nevyžadují zřízení mírnějších zářezových zemních svahů, navrhuje se: – při hloubce zářezu menší, nebo rovné 2 m jednotný sklon ne strmější než 1:2 – při hloubce zářezu větší než 2 m až do 6 m včetně, jednotný sklon ne strmější než 1:1,75 – při hloubce zářezu větší než 6 m, popř. u zářezů mělčích zařazených do 3 geotechnické kategorie, musí být sklon navržen na základu výpočtu

ZEMNÍ TĚLESO - ZÁŘEZ








ZEMNÍ TĚLESO - ZÁŘEZ Skalní zářez • v případě zdravých skalních hornin není na závadu, ponechá-li se zdravá skála vyčnívat nad úroveň svahu; jestliže i po očištění skalní stěny lze předpokládat, že se z ní budou postupně odlupovat a padat úlomky, navrhuje se odsazení vyšších částí svahů nejméně o 1,0 m široké vodorovné lavičky; jejich umístění a popř. větší šířka se navrhne podle geotechnických poměrů (druhu horniny, sklonu vrstev) a způsobu odstřelu apod. použije-li se k ochraně před padajícími kameny jiné zabezpečení (např. drátěné sítě, různé bariéry apod.), navrhuje se vždy mezi patou skalního svahu a vnější hranou příkopu nebo rigolu patní lavička o šířce nejméně 1 m

ZEMNÍ TĚLESO - NÁSYP Svahy násypu • pokud ustanovení ČSN 73 3050, popř. jiné důvody (např. bezpečnost silničního provozu, úspora svodidel, údržba a využití svahů, vhodnější začlenění do krajiny apod.) nevyžadují mírnější násypové svahy, navrhují se OBVYKLE odstupňované podle výškových pásem (viz obrázek) ve sklonu: – v pásmu do 3 m: sklon 1:2,5 – v pásmu od 3 m do 6 m: • při výšce násypu do 6 m sklon 1:1,5 • při celkové výšce násypu nad 6 m sklon 1:1,75 – v pásmu nad 6 m výše: sklon 1:1,5 • násypy z kamenité sypaniny mohou v pásmu nad 3,0 m jednotný sklon 1:1,5 bez ohledu na výšku násypu (viz obrázek) • přechod paty násypu do okolního terénu se doporučuje zaoblit (viz obrázek) tak, aby vzhled svahu a jeho začlenění do krajiny bylo plynulé; Za výšku násypu se považuje výškový rozdíl mezi hranou koruny pozemní komunikace a patní čarou násypového svahu před provedením zaoblení nebo hranou patního příkopu

ZEMNÍ TĚLESO - NÁSYP



Lavičky • slouží k přitěžování svahu


ZEMNÍ TĚLESO – OCHRANA SVAHŮ Ochrana svahů zemního tělesa proti erozi • ohumusování a zatravnění – obvyklá tloušťka humusu je 100 - 150 mm – ruční osévání svahů • hydroosev – mechanizované osévání svahů – okamžitá ochrana svahu proti erozi – ochrana osiva před nepříznivými vlivy – úspora humusové zeminy • drnování – drnování spočívá v položení a upevnění vrstvy předem nařezaného drnu na upravený svah; provádí se po celé ploše, nebo v pásech a roštech; drn se upevní kolíky a zaleje, aby lépe přilnul k terénu a rychle prokořenil; předpoklad je kvalitní hustý předpěstovaný drn, proto se v současné době příliš nepoužívá

ZEMNÍ TĚLESO – OCHRANA SVAHŮ

•

– armovaný drn - drn se vypěstuje na geotextilii nebo travní rohoži, stočí a pokládá na místa, kde je třeba dosáhnout okamžitého účinku (drnové koberce); i v tomto případě je předpoklad dobré protierozní účinnosti dokonalé přilnutí k dobře upravenému svahu a řádné upevnění v horní části svahu speciální geotextilie pro zatravnění – geotextilie s hydroosevem • v podmínkách, kde již nestačí pouhé zatravnění pomocí hydroosevu, použije se řidší nebo hustší geotextilie a na ni se provede hydroosev • geotextilie chrání okamžitě svah proti erozi, než tuto funkci převezme souvislý drn; geotextilie i pak spolupůsobí s travním porostem a chrání svah, dokud se fotodegradací nerozpadne. • geotextilie se používají na svazích s nesoudržnou zeminou, při sklonech 1:1,5 a strmějších, v podmínkách, kde lze geotextilie řádně ukotvit

ZEMNÍ TĚLESO – OCHRANA SVAHŮ – geotextilie položená na osetý svah • tento způsob je opačný než předchozí,ale používá se v obdobných podmínkách tam, kde nestačí pouhé osetí svahu travní směsí; svah se nejprve oseje travní směsí a na ni se položí geotextilie, která svah i osivo ochrání před nepříznivými povětrnostními podmínkami – georohože • jedná se o prostorovou strukturu vytvořenou z plošné sítě, ke které je připojena prostorově uspořádaná síť; po položení na svah se připevní, zahrne zeminou a oseje se; používají se v podmínkách vyššího ohrožení svahů vodní erozí; slouží jako trvalá ochrana povrchu svahu proti erozi a v počátečním stadiu chrání osivo a mladé rostliny; jsou finančně náročnější než běžné geotextilie, proto se používají zejména v místech vyššího ohrožení vodní erozí

ZEMNÍ TĚLESO – OCHRANA SVAHŮ – vegetační tvárnice • zpevnění svahů vegetačními dílci se používá v místech silně ohrožených erozí – u vodotečí – v místech soustředěného přítoku cizích vod po svazích PK – u objektů komunikací – na svahových kuželích – na strmých svazích – v místech kde je třeba zajistit stabilitu svahů. – v blízkosti vodních toků odláždění svahů do výšky nad hladinu Q100 (u nižších kategorií méně)






SILNIČNÍ POZEMEK Zákon 13/1997 sb. § 11 • •

•

(1) silničním pozemkem se rozumí pozemky, na nichž je umístěno těleso dálnice, silnice a místní komunikace a silniční pomocný pozemek (2) těleso dálnice nebo těleso silnice a místní komunikace mimo území zastavěné nebo zastavitelné je ohraničeno spodním okrajem a vnějšími okraji stavby pozemní komunikace, kterými jsou vnější okraje zaoblených hran zářezů či zaoblených pat náspů, vnější hrany silničních nebo záchytných příkopů nebo rigolů nebo vnější hrany pat opěrných zdí, tarasů, koruny obkladních nebo zárubních zdí nebo zářezů nad těmito zdmi (3) těleso průjezdního úseku silnice je ohraničeno šířkou vozovky s krajnicemi mezi zvýšenými obrubami chodníků, zelených pásů nebo obdobných ploch; na náměstích a podobných prostranstvích je šířkou průjezdního úseku šířka pruhu odlišeného od okolního povrchu druhem nebo materiálem vozovky nebo plochými rigoly, a není-li ani jich, šířka pruhu odpovídající šířce vozovky s krajnicemi navazujících úseků silnice; v ostatních případech je průjezdní úsek dálnice nebo průjezdní úsek silnice ohraničen obdobně jako v odstavci 2

SILNIČNÍ POZEMEK •

•

(4) Šířka průjezdního úseku dálnice nebo průjezdního úseku silnice celništěm na hraničním přechodu odpovídá šířce vozovky s krajnicemi navazujících úseků dálnice nebo silnice. (5) Silniční pomocný pozemek je pruh pozemku přilehlého po obou stranách k tělesu dálnice, silnice nebo místní komunikace mimo souvisle zastavěné území obcí, který slouží účelům ochrany a údržby dálnice, silnice nebo místní komunikace, pokud tyto pozemky jsou ve vlastnictví vlastníka dálnice, silnice nebo místní komunikace.

SILNIČNÍ OCHRANNÉ PÁSMO Zákon 13/1997 sb. §30 • •

• • • •

(2) silničním ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti: a) 100 m od osy přilehlého jízdního pásu dálnice, rychlostní silnice nebo rychlostní místní komunikace anebo od osy větve jejich křižovatek; pokud by takto určené pásmo nezahrnovalo celou plochu odpočívky, tvoří hranici pásma hranice silničního pozemku, b) 50 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu ostatních silnic I. třídy a ostatních místních komunikací I. třídy, c) 15 m od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu silnice II. třídy nebo III. třídy a místní komunikace II. třídy. (3) prováděcí předpis vymezí pro účely tohoto zákona, co je souvisle zastavěným územím obce při určování silničního ochranného pásma (4) hranice silničního ochranného pásma definovaná v §30 odst. 2 písm. a) je pro případ povolování zřizování a provozování reklamních poutačů, propagačních a jiných zařízení, světelných zdrojů, barevných ploch a jiných obdobných zařízení, které by byly viditelné uživateli dotčené pozemní komunikace, posunuta ze 100 metrů na 250 metrů

Děkuji za pozornost

KATEGORIE PK, ZEMNÍ TĚLESO A PŘÍČNÉŘEZY. Michal Radimský

Recommend Documents