Katedra pedagogiky, psychologie a didaktiky TV a sportu Fakulta tělesné výchovy a sportu, Univerzita Karlova v Praze

Česká kinantropologie 2013, vol. 17, no. 3, p. 75–81

Tělesné sebepojetí u českých a švédských mužských návštěvníků fitness centra* Physical Self in Czech and Swedish male fitness center visitors Petr Schlegel, Ludmila Fialová Katedra pedagogiky, psychologie a didaktiky TV a sportu Fakulta tělesné výchovy a sportu, Univerzita Karlova v Praze SOUHRN Výzkum se zaměřuje na body image a jeho úroveň v  mezinárodní komparaci. Výzkumný soubor tvořili návštěvníci fitness centra ve Švédsku (n = 124) a České republice (n = 110). Soubory byly dále rozděleny na věkové skupiny 25–34 let a 35–45 let. Sběr dat byl uskutečněn pomocí dotazníkového šetření (Physical Self Perception Profile). Při komparaci celých souborů byly zjištěny statisticky významné rozdíly u subškály Fyzická kondice. Porovnání věkových skupin indikovalo signifikanci u subškál Fyzická síla a Fyzická kondice. Oba dva vzorky vykazují vyšší hodnoty v testu PSPP a potvrzují obecná zjištění o sportující populaci. Na základě získaných dat konstatujeme, že výsledky v percepci a hodnocení tělesného sebepojetí u švédských a českých klientů fitness centra částečně potvrzují zjištění v jiných studiích. Klíčová slova: body image, sportovní kompetence, fyzická kondice, tělesná atraktivita, fyzická síla, fyzická sebeúcta, Physical Self Perception Profile, fitness centrum. abstract The research focuses on body image and its level in international comparison. Participants were fitness center visitors center in Sweden (n = 124) and Czech Republic (n = 110). The participants were further divided into age groups 25–34 years and 35–45 years. Data collection was conducted through a questionnaire survey (Physical Self Perception Profile). When comparing entire files were found statistically significant differences in the subscale Physical Condition. Comparing age groups indicated significance for subscales Strength and Physical Condition. Both samples show higher values in the test PSPP and confirm the general findings of the sporting population. Based on these data, we see that in the perception and evaluation of physical self-concept among Swedish and Czech fitness center clients partially confirm the findings in other studies. Key words: body image, sport competence, physical condition, attractive body, strength, physical self worth, physical self perception profile, fitness center. ˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉ * Projekt byl podpořen ze Specifického výzkumu č. 265602.

75

Kinantropologie_2013_3_nov.indd 75

9.10.2013 10:58:40

ÚVOD Vnímání těla, postoj k němu a současný emoční vztah jsou psychologické entity, které hrají důležitou roli v celkovém sebepojetí. Tím, že se tělem zhmotňujeme a také díky němu pronikáme do světa (a svět do nás), stává se tělesné sebepojetí o to významnějším. Žijeme v době, kdy se z těla stal prodejní artikl a objekt, který je vystavován, zneužíván a slouží k marketingové propagaci téměř všeho. Kromě toho se jedná o „dokonalá“ těla, která jsou štíhlá, atletická, bez vrásek, jizev nebo jiných odchylek od symetrického ideálu. Na druhé straně stojí realita v podobě nedostatečně sportující populace s  neoptimálním podílem podkožního tuku. Vzniklá diskrepance působí jako otevírající se nůžky a přináší nespokojenost v hodnocení a příjímání těla (van den Berg et al., 2007; Arbour, Ginis, 2006; Ricciardelli, 2000). Při zkoumání tělesného sebepojetí se pozornost upíná častěji na ženy než na muže. Genderová vyhraněnost je dána především větším výskytem patologických jevů a historicky a kulturně zapříčiněnou významností krásy ženského těla (Cash, Pruzinskij, 2002; Brown, Graham, 2008). U mužského ideálu se na rozdíl od jeho protějšku nejedná o inklinaci ke štíhlosti, ale spíše k postavě s určitým stupněm muskularity. Tento trend se označuje jako drive for muscularity a představuje potřebu, touhu mít atletickou postavu vyznačující se viditelnou svalovou hmotou. Je nutné podotknout, že mužské (obnažené) tělo se stalo běžnou součástí časopisů, reklam apod. Prezentace mužského těla se výrazně změnila především za poslední tři dekády (Hobza, Rochlen, 2009; Burn, Ward, 2005; Courtenay, 2000). Není neobvyklé, když se muži starají o svůj vzhled a používají make-up nebo podstupují kosmetické i chirurgické procedury dříve určené výhradně ženám. Bohužel tím, že je z vnějšku vytvářen tlak na vizuální normu těla a její přehnaný význam, ovlivňuje to následně i individuální vytváření body image. Důležitost vzhledu dokazuje mimo jiné množství fitness center a podobných sportovních zařízení. V těchto místech lze nejlépe docílit vizuálních změn a je to také nejčastější důvod jejich návštěvy (Stackeová, 2009). Vlivem fyziologicko-anatomických predispozic jsou u mužů změny rychlejší a výraznější. Svou roli hraje i povaha cvičení – jedná se často o silové zatížení s cílem dosažení svalové hypertrofie. Díky tomu se zlepšují silové výkony, které mají následně vliv při hodnocení funkčnosti těla a celkové kondice (Brown, Graham, 2008). Cvičeni ve fitness centru je specifické také z  hlediska prožívání těla. Vznikají intenzivní prožitky, které jsou zapříčiněny svalovým vyčerpáním a překrvením svalů v  součinnosti s  velkým vynaloženým úsilím. Zmíněné efekty ovlivňují aktuální i dlouhodobou percepci a mohou se promítat do celkového body image, self-esteem nebo self-efficacy. Výzkumy zaměřené na body image mezi kulturami ukazují rozdíly ve spokojenosti s tělem, jeho hodnocením i významem pro svého nositele. Obecně lze říci, že západní kultury jsou kritičtější vůči vnímání a hodnocení těla, svou úlohu hraje také socioekonomický status země. Při komparaci evropských států např. s Austrálií, USA či africkými zeměmi nejsou výsledky jednotné (Frederick et al., 2007; Soh, 2006). Konzistentní nejsou ani výsledky mezi evropskými státy, zde jsou indikovány odlišnosti např. mezi ostrovními a pevninskými zeměmi nebo mezi zeměmi s větší vzdáleností – Rusko – Británie, Turecko – Španělsko (Holmqvist, Frisén, 2010; Pope, 2000). Srovnání mezi skandinávskými a středoevropskými státy u dospělé mužské populace zatím chybí.

76

Kinantropologie_2013_3_nov.indd 76

9.10.2013 10:58:40

Obecně lze konstatovat pozitivnější výsledky při sledování tělesného sebepojetí u sportující populace. U návštěvníků fitness centra, obzvláště u výkonnostních nebo závodních jedinců, se však objevují opačné tendence. Jejich nespokojenost je dána povahou sportovního odvětví kulturistiky a touhou po maximálním svalovém rozvoji (Goldfield, 2006; Edwards, 2005; Hallsworth et al., 2005; Pickett et al., 2005; Fox, 2000). Cílem našeho výzkumu byla analýza tělesného sebepojetí návštěvníků fitness center. Zajímalo nás, jaké subškály tělesného sebepojetí jsou nejlépe hodnoceny, a zda existují rozdíly i na základě geografické odlišnosti. METODIKA Výzkumný soubor tvořili švédští a čeští muži navštěvující fitness centra ve větších městech. Věkové rozpětí bylo omezeno na 25–45 let, což je skupina, která tvoří majoritu mezi klientelou. Průměrný věk byl 37,2 let u českého a 34,4 let u švédského vzorku. Soubor byl dále rozdělen na dvě skupiny 25–34 let a 35–45 let. Výběrový filtr se dále týkal pravidelnosti a doby cvičení – nutné bylo docházet alespoň dvakrát týdně a po dobu šesti měsíců. Výběr fitness center byl omezen na početnější města – nad 80 000 obyvatel a zároveň byla zvolena požadovaná specifika na vybavení a povahu zařízení (plocha minimálně 400 m2, přítomnost funkční zóny, dostatečné penzum posilovacích strojů a volných zátěží). Pro sběr dat byl zvolen dotazník Physical Self Perception Profile (PSPP) (Fox, Corbin, 1989). U nás byl validizován Tomešovou (2005). Ten obsahuje 30 párů výroků, ze kterých výzkumná osoba vybírá ten, který ho více vystihuje. Dotazník je rozdělen do pěti subškál (Sport Competence – Sportovní kompetence, Physical Condition – Fyzická kondice, Attractive Body – Tělesná atraktivita, Strength – Fyzická síla, Physical Self Worth – Fyzická sebeúcta), z nichž každé náleží 6 otázek a je možné dosáhnout hodnot 6–24. Vyhodnocení se týkalo komparace českého a švédského vzorku v  jednotlivých subškálách a testu jako celku. Dále byly porovnávány věkové skupiny. Při statistické analýze byl použit Shapiro test pro posouzení normality a následně Wilcoxonův neparametrický test na hladině významnosti α = 0,05. VÝSLEDKY 1. Tělesná percepce českých a švédských respondentů je analyzována v tabulkách 1 a 2. Výsledky ukazují hodnoty jednotlivých subškál: sportovní kompetence, tělesná kondice, tělesná atraktivita, fyzická síla a tělesná sebeúcta. Tabulka 1 Charakteristika tělesné sebepercepce u českých probandů Subškály n Průměr Směrodatná odchylka

Sportovní kompetence

Tělesná kondice

Tělesná atraktivita

Fyzická síla

Tělesná sebeúcta

110 17,44 3,348

110 15,57 3,912

110 14,9 2,782

110 16,54 3,534

110 15,1 3,773

77

Kinantropologie_2013_3_nov.indd 77

9.10.2013 10:58:41

Tabulka 2 Charakteristika tělesné sebepercepce u švédských probandů Sportovní kompetence

Tělesná kondice

Tělesná atraktivita

Fyzická síla

Tělesná sebeúcta

n

124

124

124

124

124

Průměr

17,67

16,83

15,24

15,87

15,99

Směrodatná odchylka

3,622

3,689

3,641

2,484

3,153

Subškály

Obě skupiny vykazují nejvyšší spokojenost v  subškále Sportovní kompetence (17,44, respektive 17,67), která představuje pocit účinnosti a jistoty ve sportovním prostředí. Zároveň konstatujeme nejnižší spokojenost u subškály Tělesná atraktivita (14,9, respektive 15,24). Fyzická atraktivita není v porovnání s ostatními subškálami příliš pozitivně vnímána, což zároveň může znamenat nižší sebevědomí v prezentaci nebo odhalování těla. Obě země mají tendenci ke kladnému hodnocení a vnímání sportovní kompetence, proti čemuž stojí nižší spokojenost s tělem a jeho vzhledem. Při porovnávání švédského a českého vzorku vyšlo najevo, že rozdíly mezi jednotlivými subškálami nejsou statisticky významné. Jedinou výjimku tvoří subškála Tělesná kondice (označené kurzívou). Švédští návštěvníci hodnotí lépe svou fyzickou kondici, která vyjadřuje vnímání tělesné zdatnosti, vytrvalosti a pozitivního vztahu ke sportovním aktivitám. Švédští návštěvníci dosáhli vyšších hodnot ve čtyřech z pěti subškál. Z toho vyplývá obecně vyšší spokojenost v tělesném sebepojetí, a tím také pozitivnější vztah k tělu, jeho schopnostem, atraktivitě a fyzické sebeúctě. Celkově se však jedná u obou vzorků o vyšší hodnoty oproti obecné populaci, které jsou příznačné pro sportující populaci. 2. Charakteristika tělesné sebepercepce podle věkových skupin měla přinést odpověď na otázku, zda se mění význam jednotlivých složek tělesného sebepojetí vzhledem k věku a které složky mají větší význam pro mladší, respektive starší respondenty.

Graf 1 Tělesná sebepercepce v jednotlivých subškálách u českých probandů 78

Kinantropologie_2013_3_nov.indd 78

9.10.2013 10:58:41

Graf 2 Tělesná sebepercepce v jednotlivých subškálách u švédských probandů

Komparace české a švédské skupiny 25–34 let indikovala na hladině významnosti α = 0,05 signifikanci pouze u subškály Strength, a to ve prospěch českých návštěvníků fitness centra. Česká mladší skupina lépe hodnotí své silové schopnosti a jejich uplatnění a prezentaci v běžném životě. Porovnáním věkových skupin 35–45 let konstatujeme signifikantní rozdíly u subškál Strength a Physical Condition, v obou dosáhl vyšších hodnot švédský vzorek. Kromě subškály Attractive Body dosahují švédští návštěvníci v ostatních vyšších hodnot. Uvnitř obou skupin lze konstatovat, že se s věkem zlepšuje vnímání a hodnocení tělesného sebepojetí. Rozdíly nejsou vždy statisticky významné, ale ukazují na větší kritičnost a odlišné hodnocení u mladších lidí. DISKUSE Výzkumy v oblasti tělesného sebepojetí přinášejí nejednotné výsledky z hlediska porovnávání odlišných státních nebo geografických celků. Důvodem může být také rozdílnost zahrnující sociokulturní prostředí, vztah k tělu, hodnotový systém, návyky v péči o tělo etc. V této studii se jednalo o specifický vzorek, který vykazoval vyšší hodnoty v testu PSPP. Z toho vyplývá, že tito jedinci (ČR i SWE) mají v průměru pozitivní body image, konkrétně v  kontextu evaluace všech zmíněných subškál (Sport Competence, Physical Condition, Attractive body, Strength, Physical Self Worth). Je zajímavé, že vzhledem k problematickému zařazení cvičení ve fitness centru mezi ostatní sportovní odvětví mají návštěvníci pocit obecné kompetentnosti, uplatnění ve sportu a vnímání jistoty v tomto prostředí. V subškále Sport Competence dosáhly obě skupiny nejvyšších hodnot. Tím, že se jednalo o rekreační a nikoliv závodní sportovce, je také pravděpodobné, že se v jejich pohybovém režimu objevují i jiné pohybové aktivity. Tento aspekt však ve výzkumu nebyl podchycen. Česká i švédská skupina vnímá nejhůře svou tělesnou atraktivitu. Ačkoliv by se právě cvičením ve fitness centru měly ovlivňovat percepce a posuzování vzhledu a tělesné stavby, výsledky ukazují na menší spokojenost v  souvislosti s  ostatními subškálami. 79

Kinantropologie_2013_3_nov.indd 79

9.10.2013 10:58:41

Je možné, že cíl návštěvníků ve smyslu vizuálních proměn nebyl dosud dostatečně naplněn. Důvodem může být i větší kritičnost vzhledem k prostředí a sportovním vzorům. V oblasti fitness jsou ikonami lidé s hypermuskularitou, svalovou symetrií, nepatrným množstvím podkožního tuku. Tito lidé jsou velmi často zobrazováni na potravinových doplňcích, v časopisech a jsou nedílnou součástí dekorace prostředí. Při porovnání běžného cvičence s upravenou fotografií závodního kulturisty ve vrcholné přípravě může docházet k negativním vlivům na vnímání atraktivity vlastního těla. Podobný stav nastal u subškály Strength, u které by se dal díky silové povaze cvičení předpokládat pozitivnější výsledek. Z uvedeného vyplývá, že i přes to, že mají návštěvníci fitness centra v porovnání s běžnou populací lépe rozvinuté silové schopnosti, neodpovídá to plně jejich vnímání a posouzení tohoto stavu. Rozdíly při porovnávání české a švédské skupiny v jednotlivých subškálách nejsou velké, i když u Physical Condition byla prokázána statistická významnost. Největší odlišnost mezi sledovanými osobami je v  posouzení vlastních fyzických možností, kondice, vytrvalosti apod. Z  pohledu diskrepancí v  jiných studiích nevykazuje ani jeden náš soubor výrazně nízké hodnoty v žádné subškále, z čehož vyplývá, že nízké hodnoty indikujeme spíše u výkonnostních, závodních nebo profesionálních kulturistů. Dále se potvrzuje, že s přibývajícím věkem dochází ke zlepšování vnímaní a hodnocení těla, jeho kondice, vzhledu a celkové úcty k němu. Tuto tendenci lze plně konstatovat u švédské, z větší míry pak u české skupiny. Nezávisle na sportovní oblasti nebo sociokulturním vlivu se mění postupem času pohled na tělo, jeho schopnosti, atraktivitu. Je zde silná souvislost se změnou žebříčku hodnot, celkového pojetí života a nazírání na svět. ZÁVĚR Výzkumným cílem bylo zjistit vnímání tělesného sebepojetí u švédských a českých návštěvníků fitness centra. Porovnávány byly také věkové skupiny 25–34 let a 35–45 let. I když byly zjištěny signifikantní rozdíly u některých subškál, celkově se nejednalo o výsledky směřující k vyslovení jasné rozdílnosti. Hodnoty dále vypovídají o body image mužské klientely, které je v porovnání s běžnou populací na lepší úrovni. Věkové skupiny také vykazovaly z mezinárodního pohledu určité rozdíly, ale komplexně konstatujeme tendence uvnitř obou skupin v  podobě zlepšujícího se body image v návaznosti na věk, což potvrzují i jiné studie. Vzhledem k malému množství ekvivalentních prací je nutná další výzkumná činnost v  dané problematice, která by mohla postihnout sledované parametry více do hloubky a také s dalšími souvislostmi. LITERATURA ARBOUR, K. P., GINIS, K. A. M. (2006) Effect of exposure to muscular and hypermuscular media images on young men´s muscularity dissatisfaction and body dissatisfaction. Body image, 3, 153–161. BROWN, J., GRAHAM, D. (2008) Body Satisfaction in Gym-active Males: An Exploration of Sexuality, Gender, and Narcissism. Sex Roles, 59, 94–106. BURN, S. M., WARD, A. Z. (2005) Men´s conformity to traditional maskulinity and relationship satisfaction. Psychology of men and maskulinity, 6, 254–263.

80

Kinantropologie_2013_3_nov.indd 80

9.10.2013 10:58:41

CASH, T. F., PRUZINSKY, T. (2002) Body Image, A Handbook of Theory, Research, and Clinical Practice. New York: Guilford press. COURTENAY, W. H. (2000) Constructions of maskulinity and their influence on men´s well-being: a theory of gender and heatlh. Social Science and Medicine, 1385–1401. EDWARDS, D. S. et al. (2005) Exploring the relationship Between Physical Activity, Psychological Well-Being and Physical Self-Perception in Different Exercie Groups. South African Journal of research in Sport, Physical Education and Recreation, 27, 75–90. FOX, K. R., CORBIN, C. B. (1989) The physical self- perception profile. Journal of Sport and Exercise Psychology, 11, 408–430. FOX, K. R. (2000) The effects of exercise on self-perceptions and self-esteem. In BIDDLE, S.J.H, FOX, K. R. and BOUTCHER, S. H. (Eds.) Physical activity and psychological well-being (88–118). London: Routhledge. FREDERICK, D. A. et al. (2007) Desiring the muscular ideal: Men´s body dissatisfaction in the United States, Ukraine, and Ghana. Psychology of Men and Masculinity, 8, 103–117. GOLDFIELD, G. S. et al. (2006) Body Image, Binge Eating, and Bulimia Nervosa in Male Bodybuilders. Canadian Journal of Psychiatry, 51, 160–168. HALLSWORTH, L., WADE, T., TIGGEMAN, M. (2005) Individual differences in male body-image: An examination of self-objectification in recreational body builders.  British Journal of Health Psychology, 10, 453–465. HOBZA, C. L., ROCHLEN, A. B. (2009) Gender Role Conflict, Drive for Muscularity, and the Impact of Ideal Media Portrayals on Men. Psychology of Men & Masculinity, 10, 120–130. HOLMQVIST, K., FRISÉN, A. (2010) Body dissatisfactions aross cultures: findings and research problems. Europian Eating Dissorder review, 18, 133–146. POPE, H. G. et al. (2000) Body image perception among men in three countries.  American Journal of Psychiatry, 157, 1297–1301. PICKETT, T. C. et al. (2005) Men, muscles, and body image: comparisons of competitive bodybuilders, weight trainers, and athletically active controls. British Journal of Sports Medicine, 39, 217–222. RICCIARDELLI, L. A. et al. (2000) Body image and body change methods in adolescent boys: Role of parents, friends, and the media. Journal of Psychosomatic Research, 49, 189–197. SOH, N. L. et al. (2006) Eating and Body Image Disturbance Across Cultures. Europian Eating Dissorder review, 14, 54–65. STACKEOVÁ, D. (2009) Lifestyle of visitors to fitness centres. In SLEPIČKA, P. (Ed.), MAN, F., DUKE, V. (recs.) Sport and lifestyle. Praha: Karolinum. TOMEŠOVÁ, E. (2005) Tělesné sebepojetí a sebeúcta: mezikulturní převod a validizace profilu tělesného sebepojetí. Disertační práce. Praha: UK FTVS, 2005. VAN DEN BERG, P. et al. (2007) Body Dissatisfaction and Body Comparison With Media Images in Males and Females. Body image, 4, 257–268.

PhDr. Petr Schlegel Březnice 65, 262 72 Březnice e-mail: [email protected]

81

Kinantropologie_2013_3_nov.indd 81

9.10.2013 10:58:41