Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD

© 2012. Berman Group.

Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje • • • • • • • • • • • • • • •

Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika a inovační systém Cestovní ruch Trh práce Demografický vývoj a věková struktura populace Školství a vzdělanost Sociální služby Zdravotnictví Pozemní dopravní infrastruktura Rozvoj letiště v Karlových Varech a jeho ekonomické dopady Kvalita životního prostředí Územní rozdíly v Karlovarském kraji Porovnání Karlovarského kraje s německými regiony


Makroekonomický vývoj - problém 1 Nízká míra hospodářského růstu → stagnace ekonomiky kraje po roce 2003, kdy Česko zažívalo výrazný ekonomický růst; → nízká výkonnost ekonomiky kraje → kraj zaostává za ostatními regiony ČR a jeho odstup se neustále zvyšuje.


Příčiny → nízká produktivita práce téměř ve všech sektorech ekonomiky → nízká vzdělanostní úroveň obyvatelstva

→ špatná pozice firem v evropských a globálních hodnotových řetězcích → orientace na zakázkovou výrobu méně sofistikovaných výrobků s nižší přidanou hodnotou

Makroekonomický vývoj - problém 1 Důsledky → vysoká nezaměstnanost, (v letech 2003 a 2005 nárůst skokově o 5 p. b.) a dále se drží vysoko nad národním průměrem. → nízká atraktivita pro nové investory → velmi nízký příliv zahraničních investic → stagnace životní úrovně obyvatelstva


Makroekonomický vývoj – problém 2 Vysoká míra nezaměstnanosti → pozitivní vývoj do roku 2003 (MN odpovídala národnímu průměru); → od roku 2003 negativní trend ekonomického vývoje; → růst nezaměstnanosti až na hodnoty kolem 10 %.


Příčiny → nízká produktivita práce téměř ve všech sektorech ekonomiky → nízká vzdělanostní úroveň

Makroekonomický vývoj – problém 2 Důsledky : → vysoký přebytek uchazečů o zaměstnání v porovnání s počtem volných pracovních míst; → nevhodná vzdělanostní a oborová struktura pracovních sil; → nedostatek technicky vzdělaných a vyučených pracovníků; → vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob → specifická skupina dlouhodobě nezaměstnaných osob - také uchazeči s vyšším vzděláním a aktivně hledající práci.


Internacionalizace ekonomiky – problém 1 Nízká úroveň přímých ZI

Příčiny

→ dlouhodobě region s nejnižší absolutní i relativní výší přímých zahraničních investic (ZI).

→ absence silného ekonomického centra regionu se specializovanými podpůrnými službami, které PZI využívají. → malá tradice technických oborů v kraji → absence výzkumného a vývojového zázemí (VaV instituce či VŠ)


Internacionalizace ekonomiky – problém 1 Důsledky : → podle mnoha empirických studií mají podniky v zahraničním vlastnictví vyšší produktivitu práce. Její nízká úroveň je právě jednou z příčin ekonomického zaostávání Karlovarského kraje (důvodem je i malý objem zahraničních investic).


Internacionalizace ekonomiky – problém 2 Stagnace vývozní výkonnosti kraje → podíl kraje na celkovém vývozu z ČR dlouhodobě klesá → stagnace relativní úrovně exportní výkonnosti kraje

Příčiny → malá konkurenceschopnost výrobců, nízké ambice prosadit se na zahraničních trzích; → orientace firem na zakázkovou výrobu jednoduchých produktů;

→ neznalost koncových zákazníků a trhů; → malá autonomie při rozhodování o dalším směřování podniku; → minimální šance firem inovovat produkty a nabízet je úspěšně na globálních trzích


Internacionalizace ekonomiky – problém 2 Důsledky : → Karlovarský kraj je výrazně exportně orientován (tak jako celá česká ekonomika). Proto stagnace v úrovni exportu vede nutně k oslabení jeho ekonomického růstu .


Internacionalizace ekonomiky – problém 3 Diverzifikace portfolia vývozních destinací → silná vazba Německo;

exportu

Příčiny na

→ 57 % celkové hodnoty vývozu

→ přílišná závislost na některém exportním partnerovi s sebou nese potenciální riziko v případě jeho ekonomických problémů.


→ malá ambice většiny firem v kraji aktivně vytvářet nové produkty a snažit se pro ně hledat nové trhy, které mohou být zpětně pro firmy zdrojem inovací → výzva - noví exportní partneři v oblastech méně zasažených ekonomickou recesí a evropskou dluhovou krizí (např. asijské trhy, Rusko).

Internacionalizace ekonomiky – problém 3 Důsledky : → Příležitost - nastartování a rozvoj nových růstových exportních trhů značný pozitivní vliv na ekonomiku kraje; → noví odběratelé a jejich zakázky mohou přispět nejen k růstu exportních firem, ale také jejich regionálních partnerů a subdodavatelů. → prosazení se na růstových trzích, které zatím nebyly tolik postiženy krizí = značná konkurenční výhoda kraje oproti ostatním regionům.


Odvětvová specializace kraje - problém 1 Nízká úroveň produktivity práce → velmi nízká úroveň produktivity práce napříč všemi dílčími ekonomickými sektory; → hodnoty se pohybují od 60 % do 80 % úrovně v Česku.

Příčiny → vzájemná kombinace několika faktorů: → orientace podniků na výrobky s nižší přidanou hodnotou; → nízká pozice firem v hodnotových řetězcích; → malý objem investic;

zahraničních

→ velmi malý počet firem orientací na výzkumné vývojové aktivity. © 2012. Berman Group.

s a

Odvětvová specializace kraje - problém 1 Důsledky : → ekonomické zaostávání kraje oproti ostatním regionům Česka; → zhoršuje se konkurenceschopnost kraje na evropském trhu; Doporučení:

→ Kraj by se měl snažit podporovat užší provázanost firem a jednotlivých oborů v kraji tak, aby se využilo případných synergických efektů


Odvětvová specializace kraje - problém 2 Dominance tradičních odvětví … ekonomika kraje je postavena na tradičních odvětvích s nízkou produktivitou práce: → těžba a hutnictví → kovodělný průmysl, → textilní průmysl

→ výroba nekovových výrobků (sklo, keramika, porcelán).


Příčiny → historický vývoj - odvětvová struktura vyplývá z místních zdrojů nerostných surovin a bývalého centrálního plánování;

→ odvětvová struktura vykazuje velkou míru inercie v čase a je složité ji změnit.

Odvětvová specializace kraje - problém 2 Důsledky : → růst nezaměstnanosti v důsledku poklesu pracovních míst v tradičních oborech; Doporučení: → nové trhy a zdroje inovací pro firmy orientované na tradiční odvětví → rozvoj nových oborů v ekonomice kraje, které nahradí tradiční.


Odvětvová specializace kraje - problém 3 Málo rozvinutý a výkonný zpracovatelský průmysl → podíl zpracovatelského průmyslu na tvorbě celkové přidané hodnoty v kraji pouze 21% → nízká produktivita práce (pod národním průměrem).

Příčiny → aktivity firem v progresivnějších odvětvích průmyslu omezeny na jednodušší produkci dílčích komponent bez výzkumných a vývojových aktivit a se značnou závislostí na nadřazené firmy; → nedostatek pracovníků oborech;

odborníků a v technických

→ omezená nabídka technicky zaměřených středních škol.


Odvětvová specializace kraje - problém 3 Důsledky : → ekonomické zaostávání kraje; → nízká atraktivita pro nové investice na kvalitativně vyšší úrovni v oblasti zpracovatelského průmyslu.


Odvětvová specializace kraje - problém 4 Nižší zastoupení komerčních služeb → nízké zastoupení zejména peněžnictví a pojišťovnictví, informační, komunikační, vědecké a technické činnosti, které vykazují obecně vyšší tvorbu přidané hodnoty.


Příčiny → absence silného ekonomického centra v kraji → celková periferní poloha v sídelní struktuře a neexistence dostatečně velkého trhu;

Odvětvová specializace kraje - problém 4 Důsledky : → sektor služeb v kraji nadprůměrná dominance tzv. veřejných služeb jako školství, zdravotnictví, veřejná administrativa a sociální služby; → pozitivní rozvoj ekonomiky kraje může vést ke vzniku nových firem a oborů, nárůstu koupěschopnosti obyvatelstva a následně také k rozvoji komerčních služeb.


Znalostní ekonomika - problém 1 Extrémně nízká úroveň inovačních vstupů a výstupů → velmi malá pozornost věnovaná inovacím a vstupům do inovačního systému v kraji; → poslední pozice ve výdajích na VaV, počtu výzkumníků i podílu VŠ a odborné zaměstnanosti.


Příčiny → povaha aktivit místních firem, které až na výjimky vůbec nevěnují pozornost výzkumu či vývoj;

→ absence univerzity nebo výzkumného ústavu v kraji.

Znalostní ekonomika - problém 1 Důsledky : → nízká míra inovačních výstupů - měřeno patenty; která výrazně zaostává i za předposledním krajem Vysočina. → převažující jednodušší povaha inovačních aktivit, které jen výjimečně vedou k uvedení nového produktu na trh případně vzniku úplně nových trhů. → Při zachování této situace bude kraj jen velmi složitě postupovat ke znalostně založené regionální ekonomice.


Znalostní ekonomika - problém 2 Absence univerzity nebo vědecko-výzkumných institucí → v kraji se nenachází univerzita ani významnější vědeckovýzkumná instituce; → V kraji působí pouze pobočky soukromých vysokých škol.


Příčiny → periferní poloha kraje, jeho malá populační velikost a historické okolnosti, které nepřispívaly ke vzniku univerzity;

→ malá tradice v průmyslových oborech, které ve velké míře využívají VaV poznatků a inovací.

Znalostní ekonomika - problém 2 Důsledky : → nízká vzdělanostní úroveň obyvatel; → “odliv“ vzdělaných absolventů VŠ do metropolitních regionů (především Prahy); → Kraj je cílem pro firmy využívající méně kvalifikovanou pracovní sílu, nízké výrobní náklady. Doporučení:

→ navázání spolupráce mezi firmami v Karlovarském kraji a případný transfer technologií z některé VŠ z okolních regionů (Plzeň, Ústí, Praha). © 2012. Berman Group.

Trh práce - problém 1 Nadprůměrná míra nezaměstnanosti → ekonomický vývoj kraje má negativní dopad na vývoj trhu práce; → dlouhodobě nadprůměrná míra nezaměstnanosti - r. 2009 míra nezaměstnanosti za posledních 15 let nejvyšší, r. 2010 čtvrtá nejhorší pozici v Česku; → nejnižší úroveň mezd v ČR.

Příčiny → nižší ekonomická kraje;

výkonnost

→ ekonomika kraje mírně roste, ale není schopna vytvářet dostatek nových pracovních míst (zefektivňování výrobního procesu); → sezónní charakter trhu práce (sezónní výkyvy vlivem odvětvové struktury); → nevhodná struktura absolventů SŠ.


Trh práce - problém 1 Důsledky : → špatná situace na trhu práce vede ke zhoršování ekonomické pozice Karlovarského kraje; → zvyšování nezaměstnanosti ukazuje, že situace v kraji není ekonomicky stabilizovaná a předchozí zaostání ekonomické dynamiky kraje se může ještě silněji prohloubit. Doporučení: → Intervence Karlovarského kraje v této problematice mohou být prostřednictvím identifikace potenciálních rozvojových oblastí a tím přispět k nastartování ekonomiky či nových aktivit.


Trh práce - problém 2 Změna struktury uchazečů o zaměstnání → nové skupiny uchazečů se vzděláním a kvalifikovaní s praxí; → nárůst uchazečů ve věku 20-29 let (zejména absolventů) a uchazečů se středním odborným vzděláním bez maturity → relativní i absolutní navýšení skupiny dlouhodobě nezaměstnaných nad 12 měsíců © 2012. Berman Group.

Příčiny → dopad celosvětové ekonomické krize; → výrazný pokles počtu volných pracovních míst v kraji;

→ mezi roky 2007 a 2009 z 3 167 na 830 volných pracovních míst.

Trh práce - problém 2 Důsledky : → Využití těchto osob, které mají zájem pracovat, se bude postupem času zhoršovat a jejich návrat na trh práce bude mnohem složitější. Nejzávažnějším důsledkem dlouhodobé nezaměstnanosti je ztráta kvalifikace. → Dlouhodobá nezaměstnanost = společenské nebezpečí, její dopad může mít závažné negativní důsledky pro danou osobu – ztráta kvalifikace, sebedůvěry, pocit neužitečnosti, beznaděj, přebytek volného času.

→ Zhoršování sociální situace v kraji, vznik nových sociálních problémů – nárůst alkoholismu, drogově závislých, gamblerství, zločinnosti a dalších sociálních problémů. © 2012. Berman Group.

Trh práce - problém 2 Doporučení : → tyto nové skupiny mají i své specifické potřeby z hlediska podpory při hledání dalšího uplatnění; → opatření na trhu práce se musí zaměřit na specifikaci nových, pravděpodobně více individualizovaných a proaktivnějších nástrojů a forem podpory, které jim pomohou najít nové uplatnění a zabrání jejich propadu mezi dlouhodobě nezaměstnané, s kterými si zatím v Česku politika trhu práce nedokázala příliš poradit.


Demografický vývoj - problém 1 Stárnutí populace

Příčiny

→ současnost - relativně příznivá věková struktura populace kraje

→ pokles porodnosti a nárůst naděje dožití a nevyrovnaný populační vývoj v minulosti;

→ výrazné dopady procesu demografického stárnutí; → podíl obyvatel nad 65 let vzroste do roku 2020 přibližně na pětinu celkového počtu obyvatel kraje

→ největší růst nejstarší věkové kategorie - osoby nad 80 let nárůst do roku 2020 o více než 3 000 © 2012. Berman Group.

→ úbytek obyvatel věkových skupin;

mladších

→ naopak prodlužováním života starších obyvatel nárůst podílu seniorů v populaci; → dopady demografického stárnutí budou v kraji se zpožděním v porovnání s ostatními regiony ČR (v průměru pětiletým)

Demografický vývoj - problém 1 Důsledky : → zvyšování nároků na sociální a zdravotní služby poptávaných seniory (např. terénní sociální služby); → změny nároků na kapacity škol a školských zařízení vlivem: … ještě několik let pokračující pokles počtu obyvatel v ročnících vstupujících na střední školy; … nárůst počtu žáků vstupujících na základní školy (v nejmladší věkové skupině dětí s potřebou mateřských škol se růst brzy zastaví) a tato vlna bude postupně přecházet na střední školy; … po odeznění této druhé vlny pozvolný pokles počtu dětí ve všech věkových skupinách. © 2012. Berman Group.

Školství a vzdělanost - problém 1 Vzdělanostní struktura obyvatelstva

Příčiny

vzdělanosti

→ historický vývoj - specializace hospodářství kraje na těžkou chemii a těžbu v minulosti;

→ téměř čtvrtinu populace starší 15 let tvoří lidé pouze se základním vzděláním;

→ nižší rodinné tradice vzdělanosti vedou k nižší poptávce v další generaci

→ podíl vysokoškolsky vzdělaných osob je menší než 8 %.

→ omezené možnosti terciárního vzdělávání; odliv nejtalentovanějších za studiem mimo kraji;

→ nejnižší úroveň obyvatel;

→ menší nabídka pracovních míst a jejich nižší pestrost pro absolventy vysokých škol. © 2012. Berman Group.

Školství a vzdělanost - problém 1 Důsledky : → nedostatek vzdělané a kvalifikované pracovní síly, která by mohla napomáhat zavádění inovací a ekonomickému růstu; → negativní dopad na příliv a přínos zahraničních investic do regionu; → problematické umísťování aktivit s vyšší přidanou hodnotou v kraji, ať už by se jedná o zahraniční investory, nebo o rozvíjející se místní firmy.


Školství a vzdělanost - problém 2 Nabídka středního a vyššího vzdělávání → nabídka středního a vyššího vzdělávání nevyhovuje požadavkům trhu práce; → nízká kvalita a nevhodná struktura SŠ a VOŠ v kraji; → nedostatek kvalitních absolventů SŠ a VOŠ zaměřených na průmyslové obory; → vyšší vzdělávací nabídka v oboru služeb, než je zaměstnanost na trhu práce. © 2012. Berman Group.

Příčiny → zaměření vzdělávacích programů, kvalita pedagogů, jejich postoj k modernizaci a změnám ve výuce a v neposlední řadě technické vybavení škol, které může ztěžovat kvalitní přípravu studentů; → nízká efektivita a kvalita vzdělávání a jeho relevance vůči potřebám trhu práce a budoucích absolventů škol .

Školství a vzdělanost - problém 2 Důsledky : → setrvávající vysoká nezaměstnanost čerstvých absolventů středních škol; → vzhledem k vyšší mobilitě této skupiny obyvatel častější odchod za prací mimo Karlovarský kraj; Doporučení: Slaďování potřeb trhu práce a vzdělávání nesmí však podléhat krátkodobým potřebám například i firem z nekonkurenceschopných oborů a aktivit, ale musí vždy zohledňovat určitou šíři znalostí, dlouhodobější vzdělávací trendy a do jisté míry i předpovídat budoucí potřeby. © 2012. Berman Group.

Školství a vzdělanost - problém 3 Kapacita škol a školských zařízení → populační vlna bude mít dopad na aktuální potřebu a naplněnost jednotlivých stupňů škol; → síť škol a školských zařízení je v současné době z hlediska dostupnosti a naplněnosti dostatečná → potřeba širší optimalizace v oblasti středního školství.


Příčiny → změny v počtu dětí a žáků jednotlivých škol jsou ovlivněny posloupností populační vlny, která reprodukuje pokles porodnosti v 90. letech 20. století a následující nárůst daný nárůstem počtu dětí ženám silných ročníků 70. let 20. století.

Školství a vzdělanost - problém 3 Důsledky : → počet nejmladších dětí do 4 let věku bude od roku 2012 klesat;

→ počet dětí ve věku 5 – 9 let bude nejprve růst s kulminací v roce 2014 a klesat začne postupně až od roku 2017; → stejný vývoj bude i v ostatních věkových skupinách, vždy s přibližně pětiletým zpožděním. V nejbližších letech je však nutné počítat zejména s krátkodobým výrazným úbytkem mladistvých ve věku 15 – 19 let; → v některých lokalitách může dojít soustředěním mladých lidí a jejich dětí k dočasnému nedostatku míst jak v mateřských tak základních školách. © 2012. Berman Group.

Školství a vzdělanost - problém 3 Doporučení: Je zřejmé, že populační změny a jejich důsledky pro kapacity škol nebudou lineární a budou v příštích cca 15 – 20 letech proměnlivé v jednotlivých věkových skupinách a příslušných druzích škol. Proto bude potřeba řešit měnící se požadavky na školské kapacity krátkodobějšími opatřeními a lepším využíváním stávajících kapacit. .


Typologie firem v Karlovarském kraji I 1 Dynamické, velké zahraniční firmy → Stojí za nimi silná struktura TNC (zajišťuje odbyt, VaV) → Low-tech výroba, nízká pozice v globálních hodnotových řetězcích → Využívají málo kvalifikovanou pracovní sílu 2 Upadající, velké domácí firmy

→ Tradiční odvětvích v kraji (porcelán, strojírenství) → Inovují, mají vlastní VaV, ale dohánějí tím konkurenci → Významní zaměstnavatelé často v periferních oblastech kraje


39

Typologie firem v Karlovarském kraji II 3 Rozvíjející se střední zahraniční firmy → Medium-tech výroba složitějších součástí a modulů → Zvyšují obrat i zaměstnanost, potenciál pro přechod mezi velké firmy → Nedostatek technicky kvalifikovaných pracovníků 4 Stagnující středně velké domácí firmy

→ Mají technologický potenciál, know-how, vývojové aktivity → Nemají však motivaci dále se rozvíjet, růst, orientace na domácí trh 5 Stagnující technologická menší domácí firma

→ Medium až high-tech výrobci často finálních produktů → Nemají vlastní VaV aktivity, chybí kapacity a prostředky na další rozvoj © 2012. Berman Group.

40

Karlovarský kraj problémová analýza

Recommend Documents