Kariérové poradenství pro žáky základních škol

Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Katedra veřejné a sociální politiky

Michaela Lazarová

Kariérové poradenství pro žáky základních škol Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: PhDr. Arnošt Veselý, Ph.D

Praha, 2007

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a použila jen ty zdroje informací, které jsou uvedeny v seznamu použité literatury.

V Praze, dne ………….

……………………….. podpis

1

Úvod ............................................................................................................... 4 1.1

Cíle práce................................................................................................ 5

1.2

Struktura práce........................................................................................ 5

1.3

Metodologie............................................................................................ 6

2

Důležité aspekty kariérového poradenství v ČR .......................................... 8

3

Diskuse k základním pojmům ..................................................................... 12 3.1

Terminologie poradenských služeb ....................................................... 12

3.2

Poradenské služby ve školství ............................................................... 12

3.3

Poradenské služby v oblasti zaměstnanosti............................................ 14

3.4

Přehled anglické terminologie............................................................... 17

4

Teoretická východiska poradenství............................................................. 19 4.1

Koncept celoživotního poradenství ....................................................... 19

4.2

Teorie volby povolání ........................................................................... 21

4.3

Informační a komunikační technologie (ICT) v poradenství .................. 22

4.4

Multikulturní aspekty v poradenské praxi.............................................. 26

5

Normativní východiska pro poradenství..................................................... 27 5.1

Přínosy kariérového poradenství ........................................................... 27

5.2

Principy celoživotního poradenství ....................................................... 28

5.3

Možnosti zlepšování poradenských služeb v ČR ................................... 29

6

Koncepční a strategické dokumenty v ČR.................................................. 31 6.1

Začlenění volby povolání do vzdělávání................................................ 31

6.2

Vzdělávací oblast Člověk a svět práce................................................... 31

6.3

Koncepce kariérového poradenství........................................................ 33

7

Návrh Politiky kariérového poradenství....................................... 34

6.3.2

Koncepce školních poradenských služeb ..................................... 36

Struktura systému poradenství v ČR.......................................................... 38 7.1

Stručný vývoj poradenského systému.................................................... 38

7.2

Správa ve školském poradenském subsystému ...................................... 38

7.3

8

6.3.1

7.2.1

MŠMT ........................................................................................ 39

7.2.2

Krajské úřady .............................................................................. 40

Správa subsystému v oblasti zaměstnanosti........................................... 41 7.3.1

Správa služeb zaměstnanosti MPSV ............................................ 41

7.3.2

Úřady práce................................................................................. 42

Realizace kariérového poradenství ve školství ........................................... 45 1

8.1

Systémová a metodická podpora kariérového poradenství ..................... 45

8.2

Národní ústav odborného vzdělávání (NÚOV) ............................ 45

8.1.2

Institut pedagogicko-psychologického poradenství (IPPP)........... 46

8.1.3

Ústav pro informace ve vzdělávání (ÚIV).................................... 47

8.1.4

Výzkumný ústav pedagogický (VÚP).......................................... 47

Základní poradenská zařízení ................................................................ 47

8.3

9

8.1.1

8.2.1

Centrum kariérového poradenství (CKP) ..................................... 47

8.2.2

Informační centrum pro mládež (ICM) ........................................ 48

Odborná poradenská zařízení ................................................................ 49 8.3.1

Pedagogicko-psychologické poradny (PPP) ................................. 49

8.3.2

Speciálně pedagogická centra (SPC)............................................ 49

8.3.3

Školní poradenská pracoviště na škole......................................... 49

Informační a edukační podpora kariérového poradenství......................... 53 9.1

Informační systém typových pozic (ISTP)............................................. 53

9.2

9.1.1

Kartotéka typových pozic ............................................................ 53

9.1.2

JOBTIP ....................................................................................... 54

9.1.3

Katalog pracovních míst .............................................................. 54

Průvodce světem povolání .................................................................... 54 9.2.1

Speciální moduly programu......................................................... 55

9.3

Průvodce pro volbu povolání ................................................................ 55

9.4

Zájmové dotazníky ............................................................................... 56

10

Kvalifikace v kariérovém poradenství ........................................................ 58

10.1

Kvalifikační požadavky ........................................................................ 58

10.2

Celoživotní vzdělávání.......................................................................... 59

10.3

10.2.1

Projekt VIP kariéra...................................................................... 60

10.2.2

Euroguidance .............................................................................. 61

Zvyšování profesionalizace poradenských pracovníků v oblasti školství61

11

Návrhy k dalšímu zkoumání kariérového poradenství .............................. 65

12

Závěr ............................................................................................................ 67

Shrnutí .................................................................................................................. 69 Summary .............................................................................................................. 70 Zdroje informací .................................................................................................. 71 Seznam příloh....................................................................................................... 76 Příloha 1: .............................................................................................................. 77 2

Příloha 2: .............................................................................................................. 82 Příloha 3................................................................................................................ 85 Příloha 4................................................................................................................ 92

3

1

ÚVOD Nerovnováha mezi na trhu žádanými obory a reálným zájmem žáků je

trvalým a rychle se měnícím jevem. Zájem o profesní orientaci jedince je konfrontován s poptávkou po oborech na trhu práce. Poradenství při rozhodování mladého člověka tedy hraje velice důležitou oporu při harmonizaci dvou oblastí: světa práce a jeho zájmů. Příprava k celoživotnímu učení se postupně začleňuje do praxe. Dochází k rozsáhlé modernizaci celého českého vzdělávacího systému. Jsou pozorovatelné změny strategií vzdělávací dráhy jedinců již na počátku vzdělávacího procesu. S růstem společenských změn, rychlými proměnami na trhu práce i demografickým trendem přišla také vlna informačních a komunikačních technologií. Zavádějí se nová povolání, stará zanikají a mnohá zásadně mění svůj charakter. Vznikají nejrůznější formy a způsoby poskytování poradenství, v sektoru veřejném i soukromém. Zapojením všech možných aktérů se tvoří různorodé nástroje pro účinnější vzdělávání a zvyšování zaměstnanosti. Poradenské služby mají v České republice obrovský potenciál zejména u skupiny mladých lidí - vnitřně sociálně, kulturně aj. diferencované skupiny - kteří se nacházejí v tranzitní fázi své vzdělávací cesty. Ne každá strategie volby vzdělávací a profesní orientace mladého člověka je úspěšná, často se objevují předem více či méně nepředvídatelné vnější nebo vnitřní bariéry v jeho životě. V průběhu celého života probíhají aktivity učení a poznávání různými prostředky, formálně ve vzdělávacím systému i neformálně mimo něj. Učení probíhá v průběhu práce a využívá při tom předchozí pracovní zkušenost. Jeho středem je sám učící se jedinec a jeho potřeby. Důraz je kladen na osobní volbu každého jedince a jeho poptávku po vzdělávání. Při celoživotním učení je zdůrazněn vlastní zájem k učení a získání schopnosti se učit. Tato hlediska jsou začleněna také do povinného vzdělávání na základní škole. Rozvíjející

se

kariérové

poradenství

se

zázemím

odpovídajícího

legislativního prostředí je proto vhodnou kombinací, která má jedince podporovat k plynulé adaptaci na změny prostřednictvím projekce vzdělávací cesty či identifikací profesní orientace. Kariérové poradenství má zabránit konfliktu potenciálu světa práce a potenciálu jedince, a tím i selhání na trhu práce se všemi z toho vyplývajícími společensky negativními důsledky. 4

Z úhlu pohledu vyspělých poradenských systémů států západní Evropy je však v těchto službách v České republice je však stále co rozvíjet, i když se už vytvářejí i zde mechanismy, které by zajistily kontinuální zlepšování kariérového poradenství.

1.1 Cíle práce Cílem této diplomové práce je přezkoumání struktury služeb kariérového poradenství v České republice za účelem výběru postupů vedoucích k optimalizaci těchto služeb. Předmětem zkoumání jsou poradenské služby v oblasti školství, které podporují volbu vzdělávací dráhy a povolání žáků ukončujících primární vzdělání. Dále jsou formulovány tyto dílčí cíle: 1. Definovat pojem kariérové poradenství, vysvětlit jeho význam a specifika aplikace v českých a evropských dokumentech. 2. Zmapovat začlenění služeb kariérového poradenství do české legislativy a koncepčních dokumentů v oblasti školství. 3. Empiricky

prozkoumat

strukturu

poskytovatelů

služeb

kariérového

poradenství ve veřejném sektoru. 4. Vybrat postupy pro sledování služeb kariérového poradenství.

Stanovení výzkumných otázek pro splnění cílů: •

Kdo a jak poskytuje služby kariérového poradenství v oblasti školství?

•

Jsou služby kariérového poradenství koordinovány?

•

Které služby kariérového poradenství jsou standardizovány?

1.2 Struktura práce Po počátečním uvedení reflexe změn plynoucích z celoživotního učení bude ve třetí kapitole diskutována terminologie, která se vztahuje na poradenské aktivity podporující volbu vzdělávací dráhy a profesní orientace v odborných publikacích. Na základě tohoto postupu stanovím, z které definice budu dále v této práci vycházet. Na terminologii nebudu pohlížet pouze z perspektivy národní, ale také mezinárodní. V závěru této kapitoly také uvedu přehled anglické terminologie ve vztahu k české. 5

Čtvrtá kapitola uvede základní teoretické poznatky a východiska, která se v současnosti dostávají do popředí zájmu v souvislosti s poradenskými službami. V páté kapitole budou předložena normativní východiska, z nichž budu při analýze struktury služeb kariérového poradenství vycházet. V šesté kapitole bude uveden přehled českých strategických a koncepčních dokumentů, které zakotvují kariérové poradenství a vzdělávání pro volbu povolání. Sedmá kapitola bude přezkoumávat systém poradenských služeb v České republice. Bude zaměřena na rozhodovací sféru, která dává podobu a předurčuje úroveň služeb kariérového poradenství se zřetelem na oblast školství. V osmé kapitole je přezkoumán obsah služeb kariérového poradenství poradenských zařízení, která se věnují stanovené skupině a rozdíly mezi jednotlivými typy poradenských zařízení. Devátá kapitola bude charakterizovat nástroje služeb kariérového poradenství podporující volbu vzdělávací dráhy a profesní orientace a krátce představí specifika používání těchto nástrojů a možnosti jejich využití. Desátá kapitola se bude zabývat možností rozvoje služeb kariérového poradenství promítnuté do požadované kvalifikace poradců. V jedenácté kapitole budou podány návrhy pro sledování služeb kariérového poradenství. Závěr shrne výsledky ve vztahu k vytyčeným cílům a výzkumným otázkám.

1.3 Metodologie V této diplomové práci jsou použity pouze kvalitativní metody, neboť se jeví vzhledem k postupu zkoumání vybrané problematiky jako nejvhodnější. Kvalitativní metoda má v této práci řadu pozitiv v zachycení relevantních hlubších souvislostí a umožňuje důkladnější průzkum dané problematiky, což by zde naopak samotná kvantitativní metoda neumožnila a ani by neposkytla spolehlivé údaje, které by bylo možné jako odpověď na výzkumné otázky generalizovat. Za hlavní metodu pro splnění stanovených cílů a zodpovězení výzkumných otázek jsem určila analýzu dokumentů. Výběr typu dokumentů byl zvolen podle relevance k výzkumným hypotézám, původu dokumentu, odbornosti a výpovědní hodnoty dokumentu [Hendl: 2005, s.132-133]. Další dokumenty, z nichž jsem čerpala při poznání této tématiky, jsem vyhledávala zejména z dostupných vědeckých databází, českých i zahraničních publikací. Pro získání souvisejících 6

poznatků jsem navštěvovala diskuse kulatého stolu pořádané Stálou konferencí asociací ve vzdělávání. Za výzkumné jednotky jsem označila: • Terminologii poradenských služeb. • Typy poradenských zařízení a poradců. • Obsah služeb kariérového poradenství. Mezi nejdůležitější dokumenty jsem zařadila legislativu, koncepční a strategické materiály, publikované kvantitativní a kvalitativní analýzy, přehledové studie a zprávy z národních projektů. Analýza dokumentů jakožto základní metoda umožnila prozkoumat služby kariérového poradenství jako nástroje pro zefektivnění vzdělávání a podpory jedince při volbě vzdělávací dráhy a profesní orientace ve měnících se podmínkách českého školství. Ke zkoumání vztahů a zájmů aktérů kariérového poradenství a k doplnění informací jsem využila také metodu expertního šetření. Experti nebyli vybráni libovolně, kritériem bylo jejich profesní zaměření a úroveň odbornosti ke zkoumané problematice.

7

2

DŮLEŽITÉ ASPEKTY KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ V ČR V průběhu posledních let se postupně vzdělanostní aspirace zvyšují. Tento

zájem vychází z předpokladu, že vyšší vzdělání přináší na trhu práce lepší pracovní uplatnění a životní úspěch je definovaný převážně ekonomicky jako cesta k vyšším příjmům a vyšší životní úrovni. Specifická míra nezaměstnanosti má u čerstvých absolventů oborů bez maturity permanentně nejvyšší hodnoty oproti maturitnímu stupni.1 V současnosti se zvyšuje poptávka po maturitních oborech před učebními obory. Napomáhá tomu také fakt, že střední školy začínají o své budoucí studenty a žáky více „soupeřit“ v důsledku demografického vývoje, který je charakteristický nízkými populačními ročníky. Tento trend vede rodiče i jejich potomky rozhodující se o volbě vzdělání na střední škole aspirovat na vyšší úroveň vzdělání, která přináší perspektivu lepšího uplatnění na trhu práce. Poměrně vysoké vzdělanostní aspirace se projevují u učňů i jejich rodičů2. Dalším trendem v této souvislosti je také integrace a rušení oborů odborných škol a učilišť. Z těchto poznatků lze usuzovat, že postupně dochází ke zvyšování účasti ve vzdělávání ukončeném maturitní zkouškou. Výběr střední školy zakládá na dostupných informačních zdrojích, materiálech o vzdělávací nabídce a schopnosti jedince se rozhodnout v souladu se svými zájmy a potenciálem pro určitý nabízený obor. Na studijních oborech SOU a SOŠ probíhá studium většinou v souladu s přáním žáků. Na druhou stranu poslední výzkumy3 prokazují, že u poměrně velké části studentů maturitních oborů SOŠ byla zaznamenána lhostejnost při volbě oboru školy, což může souviset s výběrem strategie volby takového oboru školy, u něhož je šance na přijetí vysoká. U poměrně velké části středoškoláků se projevuje také nezájem studovat vybraný obor, který je patrný zejména v prvních ročnících. Za nejvýznamnější příčiny tohoto nezájmu lze považovat vnější bariéry jako je nepřijetí na obor, o který původně měli zájem. Tato skupina poté volí přestup na jiný obor či školu, eventuálně předčasný odchod ze školy.4 Za vnitřní bariéry lze považovat například neodpovídající schopnosti a

1

Podle evropské klasifikace je označovaný jako stupeň ISCED 3. viz Veselý, A. In: Matějů, 2006, s. 268. 3 viz Trhlíková, J. a kol. Přechod absolventů do praxe a jejich uplatnění na trhu práce. 2006. 4 viz Úlovcová, H. Analýza předčasných odchodů ze středních škol. Rozsah, problémy, příčiny a možnosti prevence. 2006. 2

8

nesoulad lidského potenciálu daného žáka s pociťovanou vysokou náročností studia oboru, nevoli najít si práci v tomto oboru nebo nedostatečnou informovanost a mylné pojetí o požadavcích a obsahu studia. V souvislosti se zvýšenými aspiracemi rodičů a žáků se projevuje také nátlak rodičů na potomka, aby dosáhl vyššího stupně vzdělání. Tabulka č. 1. Podíl evidovaných přestupů na počtu předčasných odchodů ze vzdělávání (šk.rok 2004/2005) Kategorie vzdělání

1. ročník Předčasná ukončení

Evidované přestupy

Podíl evid přestupů

2. ročník Předčasná ukončení

Evidované přestupy

Podíl evid. přestupů

Vyšší stupeň gymnázia Studijní obory SOŠ Studijní obory SOU Učební obory SOU Učební obory OU a U

165

137

83,1 %

120

120

100,0 %

1321

562

42,6 %

861

356

41,4 %

596

105

17,7 %

148

59

40,2 %

3251

642

19,8 %

1451

221

15,3 %

921

273

29,7 %

409

99

24,4 %

3. ročník 106

77

72,1 %

4. ročník 34

14

49,9 %

526

169

32,3 %

360

38

10,6 %

83

47

56,7 %

100

2

2,9 %

643

43

6,8 %

*

*

*

211

29

13,9 %

*

*

*

Vyšší stupeň gymnázia Studijní obory SOŠ Studijní obory SOU Učební obory SOU Učební obory OU a U

Zdroj: Úlovcová a kol. [2006]

Problémová situace nastává u středních odborných učilišť s učebními i studijními obory, u nichž byly zaznamenány relativně vysoké podíly evidovaných předčasných odchodů ze vzdělávání5 zejména v prvních ročnících těchto škol.

5

Z celkového počtu 58571 žáků v prvních ročnících tvořili na vyšším stupni gymnázia žáci ve šk. roce 2004/2005 podíl 17,5%, na studijních oborech SOŠ 33,6%, na studijních oborech SOU 6,4%, na učebních oborech SOU 33,8% a na učebních oborech OU a U 5,1%.

9

Tabulka č. 2. Relativní vyjádření předčasných odchodů ze vzdělávání na celkovém počtu žáků v ročnících (šk. rok 2004/2005) Kategorie vzdělání

1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

Vyšší stupeň gymnázia

1,6%

1,2%

1,1%

0,3%

Studijní obory SOŠ

6,0%

4,1%

2,7%

1,9%

Studijní obory SOU

16,0%

4,4%

2,6%

3,9%

Učební obory SOU

16,4%

8,0%

3,7%

*

Učební obory OU a U

30,7%

16,7%

12,2%

*

Zdroj: Úlovcová a kol. [2006]

Výchovní poradci a učitelé na těchto školách vnášejí v denní praxi velké úsilí, aby odhalili příčiny této problémové situace, která je zde těmito aktéry uznávána.6 Zmíněné předčasné odchody i jevící se tendence růstu nezájmu žáků prvních ročníků o vybraný obor, který doprovází pociťovaná vysoká náročnost studia si vyžadují systémová řešení (viz Strom cílů). Jednotlivá řešení zasahují do celkového nastavení vzdělávacího systému: kurikulární politiky, profesní přípravy učitelů, jejich dalšího profesního vzdělávání a v neposlední řadě také do struktury školského subsystému poradenských služeb jakožto nástroje podporujícího účinnost a sociální soudržnost ve vzdělávání jedinců.

6

Ke způsobu vymezování problému viz Veselý, A. Metody a metodologie vymezení problému: (strukturace, definice, modelování a formulace problému v policy analysis. 2005.

10

Strom cílů

Snižování počtu žáků opouštějících střední školy

Rozvoj integrovaný ch služeb kariérového poradenství

Síťová spolupráce aktérů

Dodržení plnění kurikulární reformy

Zvýšení profesionaliz ace učitelů

Modifikace školních vzdělávacích programů podle potřeb žáků a škol

Podpora dalšího vzdělávání učitelů

Vytvoření národního systému kvalifikací

Uznávání dosažených kvalifikací

Z těchto obecně definovaných cílů se budu v této diplomové práci dále soustředit na zkoumání samotné struktury služeb kariérového poradenství pro žáky při volbě vzdělávací dráhy.

11

3

DISKUSE K ZÁKLADNÍM POJMŮM

3.1 Terminologie poradenských služeb Zkoumání systému poradenství v ČR se zaměřením na školské poradenské služby, vyžaduje sjednocené termíny a vyjasnění jejich obsahu. Kariérové poradenství nelze pojímat odděleně od nastavení sytému školství a vzdělávací politiky. V praxi se běžně objevuje termín pedagogicko-psychologické poradenství, výchovné poradenství a profesní poradenství a kariérové poradenství. Tato terminologie se však v praxi omezuje na „poradenství ve školství“ a „profesní poradenství“. Používání těchto termínů se liší podle resortů Ministerstva školství (dále MŠMT) a Ministerstva práce a sociálních věcí (dále MPSV).

3.2 Poradenské služby ve školství V resortu školství se kariérové poradenství zavedlo jako souhrnný název pro veškeré služby individuálního a skupinového poradenství se zaměřením na volbu vzdělávací dráhy a profesní orientaci. Jeho součástí je studijní a profesní poradenství zaměřené na orientaci žáků a studentů ve studijní nabídce, identifikaci jedincova potenciálu, podporu při výběru optimální varianty vzdělávací instituce a sestavení vzdělávacího plánu. Podskupinou studijního poradenství je pak výchovné poradenství [Vavrečková: 2004, s. 14.]. Z pohledu jedince znamená poradenství pomoc při řešení problémů seberealizace, tj. při rozhodování o výběru optimální vzdělávací cesty, kariéry a s tím souvisejících specifických situací v osobním životě a při uplatnění v praxi. Volba vzdělávací cesty a profesní orientace zásadním způsobem ovlivňuje nejen úspěšnost člověka při jeho profesní dráze během celého života, ale i prosperitu celé společnosti. Důležitým momentem je prvotní volba povolání, před kterou stojí žáci na konci povinné školní docházky. Některé teorie se dívají na otázku volby jako výchovný proces [Hřebíček, L. In Hloušková: 2004, s. 9] v rámci výchovného procesu si jedinci ujasňují a hledají místo ve světě práce. Tato etapa v sobě zahrnuje rozhodování, na jehož počátku stojí obecné zvažování, které má vést ke konkrétním krokům. Prvotní volba povolání představuje: a) Rozhodování o celkové profesní orientaci b) Hledání vhodného studijního či učebního oboru 12

c) Výběr konkrétní školy „Školy by měly usilovat o komplexní přípravu v oblasti rozvoje předpokladů pro celoživotní uplatnitelnost ve světě práce. Tato příprava by měla probíhat jednak v rovině vzdělávací (získávání kompetencí pro kariérové rozhodování a práci s kariérovými informacemi atd.), jednak v rovině poradensko-informační a poradensko-diagnostické (kariérové poradenství).“ [Úlovcová a kol.: 2006, s. 38] Podpora volby vzdělávací cesty a profesní orientace v oblasti školství tedy zahrnuje vzdělávání, informace i poradenství. Poradenství ve školství je značně diferencované. Poradenské služby jsou na různé úrovni odbornosti a tvoří tři funkce [Hloušková a kol.: 2004, s.13]: • formální funkci ve vzdělávacím procesu • formální funkci ve vzdělávacím procesu s určitým stupněm specializace • specializované poradenství oddělené od formálního procesu vzdělávání. Optimální

model

pokrývá

poradenství

studijní

(B),

pedagogicko-

psychologické a studijní orientaci (BC), studijně-profesní orientaci (BC), profesní orientaci (B).

13

Schéma optimálního modelu systému poradenství Osobní život (A)

Psychologické poradenství: osobnostní a vztahové apod. problémy

Profesní poradenství – bilanční diagnostika (AC)

Pedagogickopsychologické poradenství – studijní poradenství (AB)

A

C

B

Profesní poradenství

Studijní poradenství Studijně profesní orientace (BC)

Práce (C)

Zdroj:

Vzdělávání (B)

Freibergová [2004]

3.3 Poradenské služby v oblasti zaměstnanosti V oblasti zaměstnanosti se běžně používá termín profesní poradenství i kariérové poradenství. Oboje označuje veškeré individuální a poradenské služby spojené s výběrem povolání a profesním rozvojem. Termín profesní poradenství se obvykle používá v souvislosti se službami zaměstnanosti úřadu práce, který „zpracovává koncepce vývoje zaměstnanosti, provádí zprostředkování zaměstnání uchazečům o zaměstnání a poskytuje fyzickým osobám a zaměstnavatelům poradenské, informační a další služby v oblasti zaměstnanosti.“ 7 Kariérové poradenství8 v souvislosti se zprostředkováním práce je pak podle Hansena [2006] definováno takto: • Všechny informace nezbytné pro plánování, získání a udržení zaměstnání.

7 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, §8. 8 Angl. „career guidance“.

14

Zahrnuje to především informace o povoláních, dovednostech, kariérních dráhách, vzdělávacích příležitostech, trendech na trhu práce a podmínkách, vzdělávacích programech, vzdělávacích a výcvikových institucích, vládních i nevládních programech a službách a pracovních příležitostech. Jsou podstatou všech poradenských služeb pro volbu vzdělávací a profesní dráhy. • Vzdělávání poskytované ve vzdělávacích institucích a někdy ve sdruženích učitelů, poradenských pracovníků a komunitách. Pomáhá vzdělávaným porozumět svým motivům, hodnotám a jak mohou přispět společnosti. Poskytuje jim poznatky z trhu práce, dovednosti k učení a výcviku, životní a pracovní volbu, příležitosti si vyzkoušet služby a pracovní život, a nástroje k plánování kariéry. • Pomoc lidem objasnit jejich cíle a aspirace, porozumět jejich vlastní identitě, vytvořit rozhodnutí na základě informací, provádět činnosti a vést svůj plánovaný či neplánovaný život. • Pomoc lidem objasnit jejich bezprostřední cíle v zaměstnání a přistupovat k pracovním příležitostem a výcviku dovedností, naučit se dovednostem potřebným k udržení zaměstnání. • Aktivity organizací v soukromé i státní oblasti, případně škol, pro pomoc či k usnadnění hledání práce. Nielsson a Akerblom [2002] vymezují poradenství jako proces, ve kterém „poradce pomáhá klientovi vytvářet vazbu a rovnováhu mezi sebou a trhem práce“. Dále také zmiňují přidanou hodnotu kariérového poradenství oproti profesnímu poradenství v tom, jak je vyzdvižena role kariérového rozvoje jedince9. Kariérové poradenství spoléhá na 3 přístupy - řešení, prevence a pomoc ku „svépomoci“ [Amundson, 2005]: a) Řešení - nejčastější přístup se kterým se můžeme setkat, který je reaktivní – řeší problémy až se objeví. b) Prevence - není běžná, ale existuje ve formě poradenských aktivit např. na trhu práce, který se restrukturalizuje – proaktivní přístup před vyskytnutím problémů (např. hospodářské komory)

9

Angl. „career development“.

15

c) Pomoc ku „svépomoci“10 - jde nejvíce kontroverzní přístup. Poradenství má vést k tomu, aby lidé sami zvládali složité situace. Pomáhá ve smyslu přesunu od formálních aktivit k neformální formě mezi vrstevníky11 nebo mladí mladým (např. občanská sdružení, zájmová sdružení aj.).12 V této diplomové práci budu vycházet z terminologie resortu školství ve vztahu k terminologii publikovaných dokumentů mezinárodních institucí. Níže jsou definovány základní pojmy, s nimiž se setkáváme s evropských dokumentech pro zkvalitnění poradenských služeb: Služby kariérového poradenství13 sestávají z informačních a poradenských služeb a vedení pro pomoc jedincům každého věku, v každém momentě jejich života, aby si vybrali vzdělávací, profesní dráhu a vedli kariérní postup. Tyto služby jsou „integrální částí celoživotního učení a jsou poskytovány ve školách základních, středních i vysokých, ve institucích služeb zaměstnanosti a v organizacích soukromého sektoru ziskového i neziskového zaměření.“ [World Bank, 2002, s. 2]. Služby jsou určené jednotlivcům i skupinám, poskytované tváří v tvář i distančně, a také elektronicky. Pracují s informacemi tištěného, elektronického charakteru, s vnějšími i vlastními hodnotícími nástroji, s využitím metod poradenských rozhovorů, naučnými kariérními programy a programy pracovních „ochutnávek.“ Služby kariérového poradenství se tedy zaměřují na [Hloušková: 2004, s. 10]: •

Informace o kariéře a informace vztahující se ke kariérovému rozhodování

•

Podporu profesní orientace

•

Volbu povolání či zaměstnání

•

Volbu vzdělávací a profesní dráhy

•

Podporu rozvoje a plánování kariéry. Cílem těchto poradenských služeb by nemělo být pouze provádět odborný

posudek pro tvorbu rozhodování klienta, ale spíš pomoci lidem umět se sám rozhodnout. Poradenství může mít větší účinek, pokud se ustoupí od přístupu diagnostikování k přístupu facilitativnímu, resp. od obsahu rozhodování k procesu učení rozhodování se. Jedinou snahou kariérového poradenství by nemělo být pomáhat jedincům tvořit velká rozhodnutí, ale také pomáhat jim se rozhodovat

10

Angl. „coping.“ Angl. „peer guidance.“ 12 Angl. „youth to youth guidance.“ 13 Angl „career guidance services.“ 11

16

v širším pojetí svého života. [World Bank, 2003]. S konceptem celoživotního poradenství vyvstala také obava, že se poradenství může stát také metaforicky „Trojským koněm“ [Plant, 2004]. Aktivní poskytování zpětné vazby poradců „zdola“ může upozornit na nedostatky např. určitého programu, plánu nebo ve vzdělávacím systému, v němž se nacházejí. Zatímco koncepční dokumenty pro celoživotní poradenství pouze proklamativně zajišťují perspektivu „shora dolů“. Pojem kariérové poradenství14 je podle Organizace pro rozvoj hospodářské spolupráce (dále OECD) definován jako „systém poradenských služeb, jejichž cílem je pomáhat jednotlivcům jakéhokoli věku při rozhodování v otázkách vzdělávání, profesní přípravy, volby zaměstnání a při rozvoji kariéry v kterékoli fázi života.“ [OECD: 2004, s.10] Rada Evropské unie zastřešuje veškeré poradenské služby pod termín celoživotní poradenství15 a stává se zastřešením pro poradenství studijní, profesní a kariérové. Použití termínu se však takto v české praxi není běžné.

3.4 Přehled anglické terminologie Anglické termíny se v různých oficiálních dokumentech liší nebo překrývají. Uvedu tedy ještě anglické výrazy a jejich české ekvivalenty: Career guidance – jde o vedení, informování s osvětovým a výchovným charakterem. Podstatou je poskytnout klientům (školní třídě, výchovné skupině) základ potřebný pro samostatné řešení vlastní situace. Ve školství je poskytováno např. formou přednášek, instruktáže, zodpovězení dotazů od klientů, apod. Career counselling – poradenství v užším pojetí, které vede klienty k hlubšímu náhledu na jejich problém, jeho příčiny a možnosti řešení. „Charakter tohoto poradenství je interaktivní a někdy i prožitkový, předpokládá obousměrnou komunikaci, individuální diagnostiku, příp. i terapeutickou intervenci.“ [Novosád: 2000, s. 62] Vocational guidance – v překladu jde o profesní poradenství, což je specifický typ poradenství soustředěný na aktivity spojené s hledáním pracovních příležitostí

z hlediska uplatnění kvalifikací a kompetencí klientů, se zřetelem

k aktuální situaci na trhu práce. Profesní poradenství se zabývá tedy profesní 14 15

Angl. „career guidance.“ Angl. „lifelong guidance.“

17

kariérou klientů a volbou dalšího vzdělávání s ohledem na rozvoj pracovních zkušeností a sociálních kompetencí. Lifelong guidance – celoživotní poradenství odkazuje na rozsah aktivit, které umožňují

občanům jakéhokoliv věku

v jakémkoli momentě jejich života

identifikovat jejich potenciál, kompetence a zájmy, aby byli schopni vytvořit smysluplné rozhodnutí při vzdělávání, odborném výcviku a profesním zaměření a vedli své životní cesty při učení, práci a dalších sférách života, ve kterých jsou tento potenciál a kompetence využity a osvojovány. Poradenství je poskytováno v různých podobách: vzdělávání, odborný výcvik, zaměstnání, komunita a soukromí. [CEDEFOP: 2005, s. 11] V další práci budu vycházet z pojetí služeb „kariérového poradenství“ (viz Vavrečková, s. 12).

18

4

TEORETICKÁ VÝCHODISKA PORADENSTVÍ

4.1 Koncept celoživotního poradenství Koncept celoživotního poradenství vzniká v důsledku postindustriálního vývoje, který přináší mj. odklon od jednoho celoživotního povolání. Místo jedné pracovní kariéry vzniká model několika kariér v průběhu ekonomické aktivity. Místo kvalifikačních požadavků pro jedno určité povolání na celý život se stává klíčové být zaměstnatelný během života, nebo-li schopnost být zaměstnán v různých situacích a podmínkách na trhu práce a v různých fázích životního cyklu. Při identifikaci správné volby jde obvykle o celý komplex rozhodovacích kroků, které spolu určitým způsobem souvisejí, různě na sebe navazují a v konečném výsledku vytvářejí vzdělávací a profesní dráhu příslušného jednotlivce. Volba profesní dráhy tedy rozhodně není jednorázový akt, ale celoživotní proces, který bere v úvahu řadu vnějších i vnitřních aspektů. Postindustriální doba přináší nové modely práce a zaměstnanosti, které v nestabilních podmínkách trhu práce ovlivněného dopady globalizace vytváří udržitelnou zaměstnanost namísto udržitelnosti konkrétního pracovního místa. Poskytovatelé poradenských služeb na trhu práce mají v oblasti profesní orientace před sebou výzvy v aplikování nové metodologie a teorií do své praxe.16 Watts a Sultana [2003] se zabývají širší, globální perspektivou kariérového poradenství, které je poskytované poradenskými institucemi v různých systémech během života jedince. Kariérové poradenství má podle nich tyto rysy: • transparentnost a přístup k poradenství během celé délky života, • flexibilita a inovace v poskytování služeb, • pravidelné zprávy a plánování, • přístup k individuálnímu plánování a programy pro mladé lidi, • experimentální učení a pracovní příležitosti, • přístup k nepředpojatým a nezávislým službám, • souhrnné informace o vzdělávání, profesích a trhu práce, • aktivní zařazení vhodných sociálních partnerů.

16

Teoretici v této oblasti zmiňují např. multikulturní poradenství, konstruktivismus, „život jako vzdělávací a profesní dráha“, pragmatický racionalismus, systémová teorie, kariérová teorie pro ženy, kariérová teorie pro etnické minority či vzdělávací a profesní dráha bez hranic.

19

Celoživotní poradenství studijní poradenství

profesní poradenství

výchovné poradenství

kariérové poradenství

Zdroj: Vavrečková (2004)

Úroveň kariérového poradenství je v této souvislosti vnímána jako indikátor rozvinutosti systému celoživotního učení. Koncept celoživotního poradenství přispívá k dosahování cílů Evropské Unie týkajících se ekonomického rozvoje, efektivity trhu práce, profesní a geografické mobility tím, že zvyšuje efektivitu investic do vzdělávání a odborné přípravy, celoživotního učení se a rozvoje lidského kapitálu a pracovní síly. Poskytování poradenství má klíčový význam při zabezpečování [CEDEFOP: 2005, s. 14]: • sociální začlenění, • sociální rovnosti, • rovnosti pohlaví • aktivního občanství prostřednictvím podpory účasti jednotlivců na vzdělání a odborné přípravě a při volbě realistické a smysluplné kariéry. Poradenství se poskytuje prostřednictvím široké škály struktur, systémů a praxe

napříč

sektory

vzdělávání,

odbornou

přípravou,

zaměstnanosti,

nezaměstnanosti, v privátním i veřejném sektoru. Tato rozmanitost buduje bohatou základnu pro spolupráci a vzájemné učení se. Poradenství může poskytnout jednotlivcům výraznou pomoc [tamtéž]: • během jejich přechodu mezi jednotlivými stupni a oblastmi vzdělávacích a školících systémů, mezi školou a dospělým životem, • mladým lidem vracejícím se ke vzdělávání nebo odbornému vzdělávání po předčasném odchodu ze školy, • osobám vracejícím se na trh práce po dobrovolném nebo nedobrovolném období nezaměstnanosti nebo pobytu v domácnosti, • nebo pracovníkům při restrukturalizaci průmyslu, kdy je žádoucí, aby 20

změnili druh svého zaměstnání, • a také skupinám jako jsou starší zaměstnanci nebo imigranti. Účinky kariérového poradenství mohou projevovat na 3 stupních [Herr, 2003]: • bezprostřední výsledky učení jako je změna postojů a zvýšení znalostí, • průběžné výsledky jednání jako je účinnější vyhledávání a vytrvalost, • započetí určité vzdělávací či profesní dráhy jako výsledek kariérového poradenství, • dlouhodobé výsledky jako je úspěch a spokojení.17

4.2 Teorie volby povolání Proces volby povolání může být také definován jako18: ♦ přiřazování osobnostních znaků k profesním prostředím (metoda povahových rysů, Hollandova teorie), ♦ uskutečnění konceptu sebe sama v profesních prostředích (metoda orientovaná na klienta, Superova metoda celoživotního kariérního vývoje), ♦ proces učení či proces chování (behaviorální metody, REBT, Krumboltz) ♦ rozhodovací proces (informačně strukturovaná metoda, teoretické modely rozhodování). Zařazení do jedné z těchto čtyř skupin není jednoznačné, mnohdy dochází k překrývání. Ve vztahu k jednotlivým poradenským modelům je možné aplikovat různé teorie volby povolání. Volba povolání je zde zkoumána jako proces, který je ovlivňován různými poradenskými modely. Mezi ty, které mají v praxi největší vliv se řadí19: a) koncepce povahových rysů (Trait-Factor-Ansatz) a Hollandův model pro 17

Viz: . Viz studie „Distanční poradenství. Metodická pomůcka pro poradce informačních a poradenských středisek pro volbu povolání úřadů práce úřadů práce ČR.. 19 Viz studie „Distanční poradenství. Metodická pomůcka pro poradce informačních a poradenských středisek pro volbu povolání úřadů práce úřadů práce ČR.. 18

21

volbu povolání, b) Superova koncepce celoživotního kariérního vývoje (1994) a c) model Krumboltzův (1979). a) Hollandova teorie volby povolání a koncepce povahových rysů (1985) prostřednictvím testů vytváří osobnostní typy k odpovídajícímu pracovnímu prostředí. b) Superova koncepce celoživotního kariérního vývoje (1994) spatřuje v profesní volbě pokus o realizaci konceptu sebe sama. Přitom hraje důležitou roli, vedle schopností a profesních hodnotových představ, také stav vývoje klientovy osobnosti. V rámci poradenského procesu jsou kromě profesních rolí brány v úvahu také ostatní životní role člověka. c) Krumboltzova teorie (1983) považuje profesní rozhodování za sociální proces učení, při němž na sebe vzájemně působí genetická výbava, podmínky životního prostředí jedince, vzdělávací zkušenosti a schopnosti řešit problémy vedoucí k fixním představám o sobě samém a o světě práce.

4.3 Informační a komunikační technologie (ICT) v poradenství Informačními a komunikačními technologiemi se myslí všechny interaktivní materiály a nástroje, k nimž mají lidé přístup: internetové stránky, programy, databáze, vyhledávače, distanční poradenství (např. formou emailu), intranet atd. Poradenské webové portály mohou být: •

Integrované – vyvinuté poradenskými centry

•

Nezávislé – samostatné, mohou být vyvinuté různými vládními, komerčními a dalšími institucemi nebo jejich kombinací. Informační technologie se využívají v poradenství pro oblast vzdělání a

zaměstnání v formou práce s počítačovým softwarem a internetem, které umožňují zvýšení úrovně sebepoznání u klientů poradenských služeb nebo účinné hledání relevantní informace (např. včetně využití poradenských programů umístěných na internetu). Informační technologie jsou tedy do poradenského procesu integrovány v interakci s informováním, výukou, praktickými aktivitami a osobním rozhovorem. „V souvislosti s volbou vzdělání a zaměstnání, je třeba nahlížet na informační 22

technologie jako na integrální součást celého poradenského procesu, a nikoliv jako na část izolovanou.“20 Čtyři orientace poradenství a ICT21: • Poradenství orientované na rozvoj – nízký stupeň zprostředkování informace se zaměřením na potenciál rozvoje klienta • Poradenství orientované na výuku – vysoký stupeň zprostředkování informace se zaměřením na potenciál rozvoje klienta. • Poradenství situační - se zaměřením na aktuální možnosti žadatele. Informace jsou v zásadě elementárním prvkem, který předpokládá své využití v integrované formě. Úroveň integrace informací lze rozdělit do čtyř modelů [Watts, 2001]: •

Samostatný model – využití ICT odděleně od jiné poradenské činnosti22.

•

Podporovaný model – pro krátkodobé využití

•

Začleněný model – používaný v rámci další poradenské aktivity (např. edukační činnost při rozhovoru)

•

Progresivní model – realizovaná přímo jako poradenská činnost nebo je poradenství následkem. Využití informačních technologií se však může snadno minout svým

účinkem. V důsledku tohoto faktu je nutno vytvořit mechanismy, aby: • IT nenahrazovalo jiný druh poradenských služeb tam, kde tyto poradenské služby fungují lépe; • využití IT bylo vázáno na poradenský proces se k využití IT přistupovalo kriticky se zaměřením pozornosti na potřeby klienta; • se využití IT neakcelerovalo natolik, že by si poradci už nebyli schopni udržet přehled o funkčnosti výpočetní techniky. • IT nebylo nadužíváno coby univerzálního řešení problémů klienta.23

20

Viz Studie o optimální využití informačních technologií pro oblast zaměstnání a vzdělávání. NVF: 2002. s. 160. 21 tamtéž. 22 Tento model je velmi populární, což ilustrují také výsledky provedeného předvýzkumu. Viz příloha č. 1.

23

Na úlohu ICT lze nahlížet v těchto třech rovinách: • Využívání ICT v poradenských službách • Kompetence poradenských pracovníků v oblasti ICT • ICT jako prostředek vzdělávání poradenských pracovníků.

23

Viz: http://www.nvf.cz/publikace/pdf_publikace/euroguidance/cz.

24

Tabulka č. 3. Čtyři základní modely aplikace IT dle stanovení poradenských charakteristik.24 Základní

Autoregulované

Integrované/adminis

Progresivní využití

model

využití IT

Podpůrné využití IT

trativní využití IT

IT

Vyvážení

Klient používá

Klient využije IT

Poradce využívá IT

Klient využívá IT

různých

IT izolovaně bez

bezprostředně před

společně s klientem

spolu s poradcem

charakteristik

jiného typu

navázáním krátkého

jako součást jiného

před zahájením

poradenství

kontaktu s poradcem

typu poradenských

jiného typu

anebo po něm. Příp.

služeb

progresivních

Poradenská didaktika

Klient sám

úvod k IT formou

poradenských

skupinového

služeb anebo po

poradenství

něm

Poradenství

Poradenství

stanoví kritéria a orientované na výuku situační, referentský

Poradenství orientované na

strukturu

anebo samoobslužně.

styl. Poradce je v

rozvoj. Poradce je

vlastního

Poradce je v

předstihu vůči

na téže úrovni jako

poradenského

předstihu vůči

klientovi v roli

klient, neboť neví,

procesu. Klient

klientovi,

odborníka. IT se

kam až proces

nediskutuje s

např.doporučuje

začleňuje podle

rozvíjení povede.

poradcem o

informační zdroje,

potřeby vzniklé v

Zkušenosti klienta z

nalezených

obstará místnost s IT.

souvislosti s jiným

využívání IT jsou

materiálech.

Orientované na

typem

začleněny do

výuku: následné

poradenských

poradenského

projednání materiálů.

služeb.

rozhovoru s cílem dalšího rozvoje.

Samoobslužné: bez projednání materiálů. Využití

Využívá jen

Přednostně internet

Přednostní využití

Přednostní

internetu/prog

internet a

nebo samostatné

programů

využívání

ramů

webové stránky

využití programů,

administrativního

poradenských

k cílenému

které jsou k dispozici

charakteru (např.

programů

vyhledávání

databáze, sestava

informací.

plánovaných

Využití

činností)

poradenských programů

24

Dostupné z: .

25

založených na internetu.

4.4 Multikulturní aspekty v poradenské praxi Projevy procesu globalizace v podobě sílící migrace s sebou přinášejí potřebu věnovat se právě kulturně odlišným menšinám, imigrantům a dalším sociálně vyloučeným skupinám obyvatel. V podmínkách multikulturní společnosti, kterou se postupně stává i Česká republika, tedy vyvstává potřeba zohlednit tento aspekt i do profesní přípravy poradců. Měla by měla zahrnovat [Hloušková: 2005, s. 50]: • bilingvní či multilingvní schopnosti • interkulturní znalosti • schopnosti komunitní práce v kulturně odlišných podmínkách • schopnost přizpůsobit procesy diagnostiky a hodnocení.

26

5

NORMATIVNÍ VÝCHODISKA PRO PORADENSTVÍ

5.1 Přínosy kariérového poradenství V zemích OECD existují ve vztahu k poradenským službám velká a dlouhodobá očekávání spočívající ve zvýšení účinnosti vzdělávacích systémů a trhu práce a v přínosu pro sociální spravedlnost.25 Kariérové poradenství má splnit několik

úkolů

vyplývajících

z evropské

aktivní

politiky

zaměstnanosti

a

celoživotního učení [OECD, 2004]: • Umožnit flexibilnější služby. • Poskytování služeb s omezeným množstvím veřejných prostředků. • Výrazné rozšíření přístupu k poradenským službám • Přispívat ke sladění poptávky a nabídky na trhu práce Poradenství pomáhá dosáhnout čtyř cílů [Sultana, 2003]: • celoživotní učení • sociální spravedlnost a sociální inkluze • účinnost trhu práce a hospodářský rozvoj. Poradenské služby staví na důvěře a posiluje jedince, také jej uvádí do učení, práce a volnočasových příležitostí. Podporuje zaměstnanost a adaptibilitu pomocí asistence lidem k provádění rozhodnutí jak při vstupu na trh práce tak při pohybu na něm. Poradenství pomáhá zlepšit účinnost vzdělávání a nabídky praxe a nástrojů trhu práce, a to tak, že poskytuje bližší spojení jedince s potřebami trhu práce a pomáhá redukovat míry neúspěchu. Rozvinuté poradenství je tak základem pro dosažení lisabonských cílů z roku 2000, které mají vytvořit Evropu konkurenceschopným hospodářstvím a na znalostech založenou společností. Důraz je kladen zde na kvalitu a koordinaci poradenství k podpoře učení v každém věku a různými způsoby, posilování občanů k organizování jejich vzdělávání a práce. Aby toho bylo dosaženo byl sestaven společný evropský referenční rámec a principy pro podporu národních politik poradenství. 25

Na globální úrovni s v této problematice angažuje Mezinárodní centrum pro kariérový rozvoj a veřejnou politiku (International Centre for Career Development and Public Policy), které rozvíjí diskuse a zkoumá možnosti aplikace nových teoretických poznatků do praxe.

27

Přínosy služeb kariérového poradenství lze spatřovat na individuální, organizační a společenské úrovni: • Na individuální úrovni mohou přínosy vznikat tehdy, když lidé dovedou lépe zvládat jejich volbu vzdělávací a profesní dráhy a maximalizovat svůj potenciál. • Na organizační úrovni mohou plynout přínosy pro vzdělávací a výcvikové instituce, jestliže kariérové poradenství pomáhá lidem identifikovat a absolvovat vzdělávací program (obor, školu), která je v souladu s jejich potřebami a aspiracemi. Dále pak plynou přínosy pochopitelně samotným zaměstnavatelům, jestliže dojde ke sladění poptávky a nabídky a talent či motivace uchazečů o zaměstnání se setkají s požadavky zaměstnavatelů. • Na společenské úrovni se pak přínosy projevují, jestliže kariérové poradenství vede k účinné alokaci lidských zdrojů: např. podporou motivace žáků (studentů) a pracovníků, redukcí míry předčasných odchodů ze vzdělávání a výcviku, redukcí diskrepancí mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce, povzbuzováním zvýšení kvalifikace pracovní síly, redukcí dezorientace při přechodu mezi zaměstnáními a tudíž zlepšením způsobů fungování systémů celoživotního učení a trhu práce. Společenské přínosy mohou také vznikat, jestliže kariérové poradenství pomohlo rozšířit přístup ke vzdělávacím a pracovním příležitostem také pro sociálně vyloučené skupiny.

5.2 Principy celoživotního poradenství V rezoluci Rady Evropské unie č. 9286/04 vyplynuly následující principy: • Přístup k poradenským službám ve všech životních etapách pro všechny evropské občany, přičemž zvláštní pozornost by se měla věnovat ohroženým jednotlivcům a rizikovým skupinám. • Preventivní roli poradenských služeb při podpoře úspěšného absolvování studia a jejich příspěvek při podpoře jednotlivcům v rozhodování o svém učení se a kariéře, a při integraci osob, které předčasně opustily školu, do programů vzdělávání a odborné přípravy. • Význam poradenství při podpoře sociální a ekonomické integrace občanů prostřednictvím zvýšení dostupnosti vzdělávání, odborné přípravy 28

a pracovních příležitostí, zvýšení procenta úspěšných absolventů studia na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy, včetně dalšího a vyššího vzdělávání a vzdělávání a odborné přípravy dospělých a pomoci při profesní a geografické mobilitě studujících a pracovníků v Evropě. • Potřebu flexibility a rozmanitosti poskytování poradenství, včetně využití inovačních metod a technologií, přesahujících a příbuzných služeb pro zvýšení dostupnosti těchto služeb, zejména pokud se jedná o péči o těžko dosažitelné mladé lidi a dospělé a překonání ekonomického a geografického znevýhodnění. • Centrální postavení osob, kterým jsou poradenské služby určené, při tvorbě jejich koncepcí i při jejich hodnocení poradenství. • Začlenění všech relevantních aktérů a sociálních partnerů, v souladu s národní praxí do poradenského procesu, a to jak zajištěním přístupu zaměstnanců k poradenským službám, tak podporou poskytovatelů vzdělávání a odborné přípravy a poradenských služeb, například poskytnutím pracovních zkušeností a možností sledovat výkon práce, podporou podnikání a podnikatelského ducha a umožněním dostupnosti poradenských služeb pro zaměstnance. Celoživotní kariérové poradenství by se mělo26intenzivněji zabývat těmito kritérii: • Zajištění kvality • Míra koherence služeb • Reálný přístup ke službám • Informace • Kompetence pro kariérové rozhodování.

5.3 Možnosti zlepšování poradenských služeb v ČR Z hodnocení expertů OECD (2002) českého systému vyplynuly tyto závěry: • integrovaný

systém

kariérového

poradenství

26

musí

respektovat

potřeby

Projednáno na konferenci „Lifelong Guidance Policies and Systems: Building the Stepping Stones“pořádané při příležitosti finského předsednictví EU ve dnech 6.- 8. 11. 2006 ve finském Jyväskylä.

29

jednotlivce, je třeba zavést jednotný přístup napříč trhem vzdělávání a práce, • potřeba společné koncepce kariérového poradenství, „přemostění“ obou sektorů, je třeba zvolit přístup, který nevychází jen z psychologického testování a osobních pohovorů, ale který zahrnuje tvorbu a zpracování školních osnov, služby kariérových informací, služby poskytované na regionální úrovni a služby, poskytované pomocí moderních technologií jako je ICT, telefon a e-mail, • zlepšování kariérového poradenství v České republice není pouze záležitostí lepší spolupráce nebo koordinace mezi existujícími prvky systému, potřebná je i určitá reorganizace, restrukturalizace a provedení reforem; doporučení expertů OECD se zaměřují jednak na opatření vedoucí ke zlepšení v krátkodobém horizontu, jednak na hlavní směry střednědobé reformy (potřeba zavést moderní pojetí kariérového poradenství, strategické řízení, zlepšení školení a kvalifikací, integrovaný model výuky pro volbu povolání v rámci školních osnov, alokace zdrojů ve školách, PPP) • zlepšení způsobu rozvoje strategie a koordinace služeb v rámci MŠMT: a)

kariérové poradenství by mělo být vnímáno jako služba pro všechny,

jako služba, která má usnadnit přechod mezi povinnou školní docházkou a střední

školou,

všeobecným

a

odborným

vzděláváním,

terciálním

vzděláváním a vzděláváním dospělých, b)

je třeba koordinovat všechny aspekty kariérového poradenství - výuku

k volbě povolání v osnovách stejně jako služby poskytované v osobních rozhovorech, služby poskytování kariérových informací, pedagogickopsychologické služby, služby ve školách na nižší úrovni i na vysokých školách

30

6

KONCEPČNÍ A STRATEGICKÉ DOKUMENTY V ČR V této kapitole se zabývám strategickými a koncepčními dokumenty, které

podporují služby kariérového poradenství na školách a vzdělávání pro volbu povolání.

6.1

Začlenění volby povolání do vzdělávání K hlavnímu

strategickému

dokumentům

vzhledem

ke

zkoumané

problematice patří Národní program rozvoje vzdělávání v České republice (Bílá kniha MŠMT, 2001). Modernizace celého vzdělávacího systému je v procesu změn. Řada kroků reforem se podle harmonogramu teprve zavádí a je v ověřovací fázi. „Nedílnou součástí této reformy je i podpora rozvoje integrovaného systému poradenství na školách; především pak v oblasti kariérového poradenství, které je klíčové z hlediska uplatnění absolventů škol a volby povolání.“27 Nejdůležitější doporučení Bílé knihy se v vůči službám kariérového poradenství vážou na: • Vytvoření Rámcových vzdělávacích programů založených na širokém poznatkovém základu a klíčových kompetencích s jejich přepisem do školních vzdělávacích programů. • Zavedení spolupráce se sociálními partnery podpůrná opatření zlepšující přechod absolventů do praxe: legislativní zakotvení praxe každého žáka odborného vzdělávání v podnikové sféře, podpora rozvoje profesního a kariérového poradenství, podpora rozvoje informačního systému v oblasti vztahů vzdělávání a sféry práce, podpora rozvoje kompenzačních vzdělávacích programů pro mladé nezaměstnané.

6.2

Vzdělávací oblast Člověk a svět práce Kurikulární reforma28 se v ČR teprve postupně implementuje do praxe.Jde o

dvojúrovňový model kurikula, který je na státní úrovni tvořený obecným rámcem Rámcový vzdělávací program a konkretizovaný na úrovni školy a místní samosprávy – Školní vzdělávací program. Ředitel jak základní tak střední školy nově zodpovídá za školní vzdělávací program a začlenění nových vzdělávacích

27

Viz Národní lisabonský program 2005 -2008 (Národní program reforem České republiky).

31

oblastí do osnovy školy na základě Rámcového vzdělávacího programu. Nejdůležitější požadavky vztahující se na zařazení vzdělávací oblasti Člověk a svět práce do rámcového učebního plánu pro základní vzdělávání jsou vymezeny v kapitolách 5 a 7 Rámcového vzdělávacího programu pro základní školy. Z tohoto Rámcového vzdělávacího programu a z Rámcového učebního plánu pro vzdělávací oblast Člověk a svět práce na 2. stupni ZŠ (i na nižším stupni víceletých gymnázií) vyplývá29: 1. Celková časová dotace je čtyři vyučovací hodiny. V každém případě musí být dodržen celkový minimální počet 4 vyučovacích hodin na tomto stupni vzdělávání. 2. Vzdělávací obsah musí být zařazen v každém ročníku. Může být zařazen jako samostatný vyučovací předmět, případně může být částečně nebo zcela integrován do jiného, resp. jiných vyučovacích předmětů. 3. Do učebních osnov musí být zařazen tematický okruh Svět práce povinně v 8. a 9. ročníku. Může být zařazen již od 7. ročníku, ale i v tomto případě musí být zařazen také v 8. a 9. ročníku, přičemž nemusí být probírán v průběhu celého školního roku (např. v 9. ročníku je možné zařadit tento tematický okruh pouze do 1. pololetí). Celý tematický okruh je třeba realizovat v plném rozsahu. 4. Do učebních osnov musí být dále zařazeny minimálně další dva tematické okruhy z nabídky dalších sedmi tematických okruhů Rámcového vzdělávacího programu. Pro všechny tyto vybrané tematické okruhy platí, že musí být realizovány v plném rozsahu. Nelze tedy např. namísto vzdělávacího obsahu jednoho vybraného tematického okruhu zařadit části vzdělávacích obsahů dvou nebo více různých tematických okruhů. 5. V průběhu jednoho ročníku může být probírán větší počet tematických okruhů. 6. Časové dotace pro jednotlivé tematické okruhy nejsou pevně stanoveny, vždy je třeba volit takovou časovou dotaci, aby mohl být vzdělávací obsah příslušného tematického okruhu plně realizován.

29

http://www.rvp.cz/clanek/1155.

32

7. Vzdělávací obsah vzdělávacího oblasti Člověk a svět práce je určen všem žákům bez rozdílu pohlaví. Stanovení daná výše zmíněnými metodickými pokyny MŠMT k zařazení vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání do vzdělávacích programů základních škol, č.j. 19485/2001-22 a k zařazení učiva „Úvodu do světa práce“ do vzdělávacích programů středních škol, č.j. 22 067/2000-2 jsou doporučujícího charakteru a uvolňují podmínky dle daného typu školy. Od školního roku 2007/2008 by mělo však dojít k povinnému zařazení těchto celků do školou vytvořených školních vzdělávacích programů pro 1. – 6. ročníky ZŠ.

Příklad dobré praxe – NIZOZEMÍ, BELGIE Portfolia pro motivování žáků k pravidelnému plánování a vedení vlastního učení Základní školy v Nizozemí zavedly portfolia pro plánování vzdělávací a profesní dráhy. V Nizozemí i v Belgii je patrný odsun od dominujícího psychologického přístupu v péči o dítě směrem k přístupu, který je víc interaktivní a odpovídá na sociokulturní zázemí v jedincově postupu v učení. Tyto dovednosti obecně zahrnují meta-kognitivní dimenzi jako je např. schopnost se učit jak se učit – komplexní sadu kompetencí, která umožňuje jedinci identifikovat jejich vlastní učební potřeby a vedení vlastního učení. CEDEFOP: 2005

6.3 Koncepce kariérového poradenství Koncepce kariérového poradenství představuje konkrétní cíle pro rozvoj služeb kariérového poradenství v ČR. Vznikla již v době, kdy pro ni nebyla připravena školská legislativa. Jejím podkladem se stalo hodnocení expertů OECD (2002): • integrovaný

systém

kariérového

poradenství

musí

respektovat

potřeby

jednotlivce, je třeba zavést jednotný přístup napříč trhem vzdělávání a práce, • potřeba společné koncepce kariérového poradenství, „přemostění“ obou sektorů, je třeba zvolit přístup, který nevychází jen z psychologického testování a osobních pohovorů, ale který zahrnuje tvorbu a zpracování školních osnov, služby kariérových informací, služby poskytované na regionální úrovni a služby, poskytované pomocí moderních technologií jako je ICT, telefon a e-mail,

33

• zlepšování kariérového poradenství v České republice není pouze záležitostí lepší spolupráce nebo koordinace mezi existujícími prvky systému, potřebná je i určitá reorganizace, restrukturalizace a provedení reforem; doporučení expertů OECD se zaměřují jednak na opatření vedoucí ke zlepšení v krátkodobém horizontu, jednak na hlavní směry střednědobé reformy (potřeba zavést moderní pojetí kariérového poradenství, strategické řízení, zlepšení školení a kvalifikací, integrovaný model výuky pro volbu povolání v rámci školních osnov, alokace zdrojů ve školách, PPP) • zlepšení způsobu rozvoje strategie a koordinace služeb v rámci MŠMT: •

kariérové poradenství by mělo být vnímáno jako služba pro všechny, jako služba, která má usnadnit přechod mezi povinnou školní docházkou a střední školou, všeobecným a odborným vzděláváním, terciálním vzděláváním a vzděláváním dospělých,

•

je třeba koordinovat všechny aspekty kariérového poradenství - výuku k volbě povolání v osnovách stejně jako služby poskytované v osobních rozhovorech, služby poskytování kariérových informací, pedagogickopsychologické služby, služby ve školách na nižší úrovni i na vysokých školách

6.3.1 Návrh Politiky kariérového poradenství Návrh Politiky kariérového poradenství (2003) vytyčil hlavní cíle a pilíře rozvoje kariérového poradenství ve školství: 1. Cíl: Optimalizovat (posílit, zefektivnit) komplex služeb kariérového poradenství, které zahrnuje kariérové vzdělávání, poskytování kariérových informací a pedagogicko-psychologické služby související s rozhodováním o vzdělávací

a

profesní dráze, účelně kariérové poradenství integrovat a harmonizovat činnosti, které v této oblasti realizují školy a specializovaná poradenská zařízení s ohledem na jejich odborný potenciál. •

Vytvoření integrovaného subsystému kariérového poradenství Záměrem bylo vytvořit takový systém, který by zajistil návaznost kariérového

poradenství ve školství na stávající kariérové poradenství na úřadech práce a zároveň tak propojil služby poskytované v resortu školství do integrovaného subsystému, tj.

34

kariérové poradenství na úrovni škol a kariérové poradenství poskytované specializovanými poradenskými zařízeními. 2. Cíl: Zabezpečit rovný přístup k ucelenému spektru základních služeb kariérového poradenství poskytovaných na odborné úrovni. •

Rozvíjení služeb kariérového poradenství na úrovni školy Vznikla pozice kariérového poradce, kterou zaujímají pedagogičtí pracovníci

působící na škole. Došlo k propojení poradenské a vzdělávací činnosti na základních a středních školách prostřednictvím zařazení vzdělávacích oblastí Výchova k volbě povolání a Úvod do světa práce do školních vzdělávacích programů. Bylo iniciováno vzdělávání učitelů Výchovy k volbě povolání a Úvodu do světa práce v rámci další vzdělávání pedagogických pracovníků, vytvoření center distančního vzdělávání pro pracovníky z oblasti kariérového poradenství a prozkoumání možností vzdělávání poradců na pregraduální úrovni a s tím spojená jejich profesionalizace. Cíl 3: Zabezpečit kontinuitu mezi kariérovým vzděláváním, poskytováním kariérových informací a pedagogicko-psychologickými službami souvisejícími s rozhodováním o vzdělávací a profesní dráze. •

Propojení poradenské a vzdělávací činnosti ve školách Realizuje se vytvoření psychologických a speciálně-pedagogických služeb ve

školách, strategie školních poradenských služeb, modelů školních poradenských pracovišť a systému jejich koordinace se službami specializovaných poradenských zařízení. Cíl 4: Vytvořit reálné podmínky pro funkčnost a kvalitu poradenských služeb. •

Vytvoření systému informační, vzdělávací a metodické podpory služeb kariérového poradenství. V rámci tohoto pilíře byl podpořen vznik Informačního systému o uplatnění

absolventů (ISA) a tvorba Regionálního informačního systému o uplatnění absolventů (RISA). Přijetí koncepčních dokumentů v České republice naznačuje takto snahu o sladění s termíny v politických dokumentech pro rozvoj služeb kariérového poradenství. Nicméně další trend na evropské úrovni se váže spíše na zastřešující „celoživotní poradenství“ jakožto podpora celoživotního učení.

35

6.3.2 Koncepce školních poradenských služeb Ve Vyhlášce č. 72/2005 Sb., o poradenských službách ve školách a školských poradenských zařízeních, se vyskytuje pak termín „výchovný poradce“, který vykonává „kariérové poradenství“ jako jednu ze svých standardizovaných činností. Ředitel školy zabezpečuje poskytování poradenských služeb ve škole zpravidla výchovným poradcem a školním metodikem prevence, kteří spolupracují zejména s třídními učiteli, učiteli výchov, případně s dalšími pedagogickými pracovníky školy. Poskytování poradenských služeb ve škole může být zajišťováno i školním psychologem nebo školním speciálním pedagogem (§ 7) Koncepce poradenských služeb není s Vyhláškou č. 75/2005 Sb. terminologicky sjednocena. V této koncepci se uvádí termín „výchovný-kariérový poradce“ pro označení pedagoga, který poskytuje v rámci svých standardizovaných činností kariérové poradenství. (viz Příloha č. 3) V koncepci je dále uvedeno, že o složení školního poradenského pracoviště rozhoduje ředitel školy a je v jeho moci, zda pro školu bude potřebovat speciálního pedagoga nebo školního psychologa, případně oba tyto odborníky na zkrácený úvazek.30 Školní program pedagogicko-psychologického poradenství má zpracovávat a každoročně aktualizovat tým poradenských pracovníků školy. Tým jej po konzultacích předkládá ke schválení řediteli školy. Koncepce poradenských služeb rozlišuje 2 modely poradenských služeb ve škole, které mají umožnit programovou spolupráci učitelů, kteří se ve školách budou podílet na realizaci školního programu pedagogicko-psychologického poradenství.

30 U malotřídních škol v obcích, které jsou sdruženy pod jednou pověřenou obcí, se počítá s jedním společným školní psychologem nebo speciálním pedagogem. Minimální pracovní úvazek školního psychologa by však podle Koncepce neměl klesnout pod 0,5 , aby se v důsledku toho nestal pouhým konzultantem.

36

Modely školních poradenských pracovišť

• • • • •

A. Varianta základní – zajišťuje výchovně-pedagogické poradenství: výchovný poradce školní metodik prevence (jako dodatečně získaná kvalifikace pedagoga) třídní učitelé učitelé výchov (občanské výchovy, rodinné výchovy, výchovy k volbě povolání na ZŠ a úvodu do světa práce na SŠ) učitel-metodik pro přípravu školních vzdělávacích programů (úprava vzdělávání nadaných)

B. Varianta rozšířená – zajišťuje výchovně-pedagogické a psychologické či speciálně pedagogicko poradenství. Pracoviště je rozšířeno o: • školního psychologa • školního speciálního pedagoga (etoped a/nebo specialista na zdravotně postižené) Zdroj: MŚMT

V této kapitole se prokázalo pevné zakotvení kariérového poradenství v koncepčních a strategických dokumentech ČR, což nasvědčuje, že jsou připraveny podmínky pro další rozvoj kariérového poradenství ve školské oblasti.

37

7

STRUKTURA SYSTÉMU PORADENSTVÍ V ČR V této části diplomové práce se s podporou expertního šetření zjišťují vazby

mezi poradenskými subsystémy. Podstatou je podání obrazu o správní sféře, která zasahuje do kvality poradenských zařízení v regionech ČR. Oblast služeb zaměstnanosti MPSV zde nebude podrobněji rozepsána, neboť kariérové poradenství pro žáky ukončující z základní školu poskytují zpravidla jen Informační a poradenská střediska, jež jsou její součástí.

7.1 Stručný vývoj poradenského systému Podoby poradenských služeb podporujících volbu vzdělávací a profesní dráhy jsou v různých zemích EU různé. Podle toho, kdo poskytuje poradenské služby, lze rozlišit instituce v oblasti zaměstnanosti a školství na: • veřejnoprávní • soukromoprávní V České republice vedle sebe působí v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti dva poradenské subsystémy. Díky resortnímu dělení nejde o jeden ucelený systém poradenských služeb. Oba subsystémy

na sebe navazují a charakterizuje je

meziresortní nekoordinovanost. Nicméně iniciativy pro zvýšení koordinovanosti mezi oběma systémy existují. V současnosti se spolupráce mezi oběma částmi poradenského systému zlepšuje, jelikož mají společné cíle v poradenské a informační podpoře mladistvých při volbě vzdělávací cesty a profesní orientaci (o informačních a poradenských středisek při úřadech práce (viz s 48.). Oblast služeb zaměstnanosti je charakteristická

svou hierarchickou

strukturou. Má podobné rysy struktuře německého poradenského systému centrálně řízeného a velmi dobře rozvinutého ve sféře zaměstnanosti.

7.2 Správa ve školském poradenském subsystému Historicky byly v českých zemích poradenské služby v oblasti profesní orientace součástí výchovného poradenství již ve 30. letech 20. století. Fungovaly na relativně vysoké odborné úrovni pod správou Ústavu lidské práce v Praze až do 50. let. Výchovné, výukové a profesní poradenství se začalo rozvíjet teprve v druhé polovině

60. let. Síť Pedagogicko-psychologických poraden vznikla na základě

Pokynu Ministerstva školství a kultury z roku 1967 ke zřizování krajských 38

odborných

psychologicko-výchovných

pracovišť.

V

roce

1976

pak

byla

ministerstvem definována regionální správa a rozčlenění poradenských služeb v okresech a krajích a byly stanoveny jejich pravomoci a základní vztahy. [Slavíková: 1996, s. 18 – 22]. Rozčlenění článku výchovného poradenství a pedagogicko-psychologického poradenství v okresech a krajích bylo provedeno v r. 1976. Rozdělily se takto jejich kompetence a zavedla se hierarchická správa. „Řídícím článkem byl Ústav pro sociální výzkum mládeže a výchovní poradenství při Pedagogické fakultě UK. Zajišťoval zejména vědecko - výzkumnou a informační činnost, aktivity v oblasti vzdělávání především pro výchovní poradce a metodické zařízení ředitelů krajských pedagogických poraden.“ [Slavíková: 1996, s. 18 – 22]. Po roce 1989 se organizace výchovného poradenství zásadně změnila. Část škol, zejména středních, zrušila funkci výchovného poradce. Okresní poradny přebraly pod sebe úkoly poraden krajských, co se týče středních škol, ačkoli původně byly v jejich kompetenci jen školy základní. Dále však nedocházelo k jejich personálnímu posílení [tamtéž]. Ovšem po roce 1991 se už začala rozrůstat síť speciálně pedagogických center určených pro děti se zdravotním postižením. V roce 1994 byl založen Institut pedagogicko-psychologického poradenství v gesci MŠMT31, který začal koordinovat a zajišťovat vzdělávací a metodické aktivity. Organizační struktura poraden se v současnosti podobá Velké Británii a Dánsku, kde se dětem věnují po dobu celé školní docházky, dále má společné prvky s Rakouskem, kde se poradny zaměřují na určitý typ školy a také s USA, které je známé školami s vlastními jednotlivými školními psychology [tamtéž]. 7.2.1 MŠMT MŠMT zodpovídá za vzdělávací soustavu jako celek. Pro poradenské služby vytyčuje priority ve svém Dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky (2002), který stanovuje mj. také způsob zajištění a realizaci poradenských služeb ve školství. Společným základem pro stanovení strategických směrů je realizace

31

Viz .

39

celoživotního učení. MŠMT deleguje rozvoj poradenského systému na své přímo řízené organizace, které zajišťují institucionální podporu pro subjekty poskytující poradenství. Další ministerstvem přímo řízené organizace zajišťují pro ně informační a metodickou podporu.32 Oba systémy jsou doplněny poradenskými službami, které poskytují zaměstnavatelé, zaměstnavatelské svazy a poradenské subjekty, které pak spadají do působnosti resortu Ministerstva průmyslu a obchodu. 7.2.2 Krajské úřady Krajské úřady mají v kompetenci rozvoj školských poradenských služeb prostřednictvím Dlouhodobých záměrů vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v kraji a Výročních zpráv o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v kraji, a to v rozsahu své územní působnosti.33 Kraje jsou zřizovateli pedagogicko-psychologických poraden, speciálně-pedagogických center. Na krajské úrovni se sleduje kapacita školských poradenských služeb vzhledem k místním potřebám. Limity kapacit pedagogicko-psychologických poraden v kraji mají být upraveny podle počtu potenciálních klientů34 na konkrétní typ kvalifikace pedagogického pracovníka v poradně. Identifikace potřeb a poptávky je plně v kompetenci krajských úřadů, ředitelů škol a školských poradenských zařízení. Na národní úrovni se touto problematikou zabývá také Institut pedagogicko-psychologického poradenství (IPPP). Školy a školská poradenská zařízení mají povinnost jednou ročně vyplňovat statistické výkazy o své činnosti pro krajské úřady.35 Krajský úřad se jimi zabývá a dál posílá ke zpracování Ústavu pro informace ve vzdělávání (ÚIV). Statistická báze poté poskytuje informace potřebné pro vyhodnocování a projektování kapacit poradenských služeb. Poradenské služby má nově sledovat rovněž Česká školní inspekce. Jejím úkolem v této oblasti je vyhodnocovat zprávy o činnosti těchto institucí a skutečnosti 32

Struktura a vazby mezi poradenskými subjekty viz Příloha.5. Vztahuje se na ně Zákon č. 561/2004 Sb o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a Vyhláška č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy. 33

34

O optimálním stavu se hovoří při 2400 potenciálních klientů na pedagogického pracovníka a 12 000 potenciálních klientů na sociální pracovnici. 35 Viz Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), §28.

40

v nich uvedené ověřit. Inspekce se provádí jako tématická. Rovněž je možné na základě stanovení školského zákona iniciovat inspekce z důvodu podání stížností nebo na vyžádání zřizovatelů. Kraje jsou finančně subvencovány na podporu organizační kapacity poraden z MŠMT, na druhou stranu mají možnost do budoucna čerpat také z alternativních zdrojů, které vypisuje Evropský sociální fond na příští období 2007-2013.

7.3 Správa subsystému v oblasti zaměstnanosti Tento subsystém koexistuje řadu let paralelně vedle subsystému ve školství. Poradenství v oblasti pracovního trhu se zaměřením na nezaměstnané vzniklo již na počátku 90. let 20. století společně s vytvořením regionálních úřadů práce v Československu. „Zprostředkování zaměstnání má u nás dlouhou tradici. Za první republiky

se

udržovala

tradice

bezplatných

zprostředkovatelských

služeb

zaměstnanosti a navíc rozšířila intervenci státu o opatření aktivní a pasivní politiky.“ [VÚPSV: 2001, s. 6] Po pádu komunistického režimu se opět tento poradenský subsystém začal dynamicky vyvíjet, neboť opět začal existovat fenomén nezaměstnanosti. 7.3.1 Správa služeb zaměstnanosti MPSV Na národní úrovni je tento poradenský subsystém zaštítěn Správou služeb zaměstnanosti MPSV, která metodicky a organizačně řídí všechny úřady práce a spolupracuje také s jinými subjekty. K naplňování cílů státní politiky zaměstnanosti Správa služeb zaměstnanosti zabezpečuje právo na zaměstnání, koordinuje opatření v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů, tvoří a koordinuje jednotlivé programy a opatření k zajištění priorit v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů v souladu s Evropskou strategií zaměstnanosti.36 Správa služeb zaměstnanosti, sleduje a vyhodnocuje situaci na trhu práce a přijímá opatření k ovlivnění nabídky a poptávky na trhu práce. Zpracovává koncepci státní politiky zaměstnanosti, spravuje prostředky na zabezpečování státní politiky zaměstnanosti a rozhoduje o jejich využití.37

36 37

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, §2. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, §5.

41

7.3.2 Úřady práce V krajském městě je vždy jeden úřad práce pověřen koordinací38 státní politiky zaměstnanosti, spolupracuje s krajskými orgány a organizacemi při řešení optimalizace sítě oborů a škol, tvorby programů regionálního rozvoje, pravidelně informuje školy a odbor školství příslušného krajského úřadu o nezaměstnaných absolventech škol celého kraje atd. Pro tento aj. účel mohou kraje zakládat také Rady pro rozvoj lidských zdrojů, které sdružují zástupce z řad sociálních partnerů, odborníky z úřadů práce, vedení škol, hospodářské komory aj. Úřady práce působí ve všech původně okresních správních obvodech. Pro lepší obslužnost zřizují některé úřady práce jednu či více poboček ve správním obvodu. Úřady práce realizují státní politiku zaměstnanosti na příslušném území, tj. prevenci nezaměstnanosti, zpracovávají koncepce vývoje zaměstnanosti, provádějí zprostředkování zaměstnání uchazečům a zájemcům o zaměstnání a poskytují fyzickým osobám a zaměstnavatelům poradenské, informační a další služby v oblasti zaměstnanosti a volby povolání. Celou poradenskou činnost na úřadech práce je možno rozdělit na: •

základní – prochází všemi činnostmi úřadů práce, při kterých dochází ke vzájemnému kontaktu klienta a pracovníka úřadu práce

•

odborná – realizuje se v informačně poradenských střediscích v podobě profesního

(kariérového) poradenství a zabezpečuje poradenské služby

související s volbou a změnou povolání. Využívají se k tomu příručky, videokazety a v poslední době zejména počítačového softwaru (viz s. 64). •

specializační – posuzuje přiměřenost pracovní dráhy pro konkrétního jedince z hlediska jeho schopností, potřeb, cílů a celkové orientace, včetně sociokulturního zázemí a zdravotního stavu.39 Typologie poradenství úřadu práce: • Poradenství pro dlouhodobě nezaměstnané a obtížně zaměstnatelné osoby, • Informační poradenská střediska (IPS) pro volbu povolání. • Poradenství pro práci v zahraničí – EURES • Poradenství pro výběr vhodného rekvalifikačního kurzu.

38

Jde o 14 pověřených úřadů práce. Jde přibližně o 15 metodických bilančně-diagnostických pracovišť při úřadech práce a 23 jich je externích (2007). 39

42

Oddělení poradenství úzce spolupracují také s dalšími pracovišti úřadů práce - především s útvary zprostředkování zaměstnání analýz trhu práce a trhu práce. Klienti se mohou na poradenské pracovníky úřadů práce obracet buď přímo, nebo prostřednictvím pracovníků oddělení zprostředkování zaměstnání. Poradenské služby úřadů práce lze rámcově rozdělit do těchto oddělení40: Poradenství pro volbu povolání poskytuje odborné informační a poradenské služby související se studijní a profesní orientací v návaznosti na vhodné pracovní uplatnění vzhledem k současnému i předpokládanému vývoji na trhu práce. Formou individuální a skupinové práce se orientuje především na žáky základních a středních škol a další specifické skupiny klientů, a to bez ohledu na to, zda se jedná o evidované uchazeče a zájemce o zaměstnání či nikoliv. Poradenství při změně povolání a rekvalifikace je odborná poradenská činnost při doporučování rekvalifikací a jejich zabezpečení. Tento typ poradenské činnosti se zabývá vhodností změny profese vzhledem k osobnostním a kvalifikačním klienta v souvislosti s nároky konkrétní nové uvažované profese. Poradenství pro specifické skupiny klientů, kteří vyžadují zvýšenou péči jako jsou např. mladí do 25 let, absolventi vysokých škol do dvou let po ukončení studia, dlouhodobě nezaměstnaní nad 6 měsíců, občané starší 50 let, propuštění po ukončení výkonu trestu, matky s malými dětmi, příslušníci z odlišného sociokulturního prostředí, uprchlíci a společensky nepřizpůsobiví občané. Do tohoto úseku patří i činnost klubů práce (Job-Kluby), která vychází ze skupinového poradenství zaměřeného hlavně na nácvik dovedností k efektivnímu vyhledávání zaměstnání a usnadňující návrat do pracovního procesu dlouhodobě nezaměstnaným. Poradenství profesně-psychologické je odborná poradenská činnost poskytovaná specificky vzdělaným odborníkem v oblasti psychologie. Je využíváno pro řešení specifických osobnostních, sociálních a zdravotních problémů klientů, kteří mají problém s uplatněním na trhu práce. Ucelený systém práce s těmito klienty se nazývá bilanční diagnostika. Jedná se o poradenský proces, který s využitím komplexních odborných diagnostických metod směřuje k optimálnímu využití potenciálu člověka při nalézání jeho vhodné profesní orientace a uplatnění. Cílem je klientovi usnadnit orientaci v jeho silných a slabých stránkách a směrech profesní

40

Viz Freibergová, Z. Systém poradenských služeb v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti v České republice. 2005.

43

dráhy a otevřít možnosti k nalezení optimální studijní či pracovní příležitosti. Úřad práce může na základě dohody zabezpečovat některé poradenské služby prostřednictvím

dalších

subjektů

v soukromé

sféře

(např.

pedagogicko-

psychologických poraden a bilančně diagnostických pracovišť). V této oblasti působí také více než 300 soukromých personálních agentur, které získávají na základě žádosti povolení ke zprostředkování zaměstnání od MPSV. Závěrem této části lze usuzovat, že ač tyto historicky rozdílné poradenské subsystémy existují vedle sebe paralelně, je patrná jejich návaznost. V současnosti tedy tvoří uceleně fungující poradenský systém.

44

8

REALIZACE KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ VE ŠKOLSTVÍ . V této části je podrobněji rozebrána činnost aktérů systémově a metodicky

zajišťujících kariérové poradenství a také poskytovatele služeb kariérového poradenství.

8.1 Systémová a metodická podpora kariérového poradenství Na tvorbě systémové podpory a koordinace kariérového poradenství v oblasti školství se od roku 2003 podílejí Národní ústav odborného vzdělávání, Institut pedagogicko-psychologického poradenství, Výzkumný ústav pedagogický a Ústav pro informace ve vzdělávání. Zpočátku bylo mezi tyto ústavy zařazeno také Centrum pro studium vysokého školství, jakožto vědecká výzkumná organizace pro rozvoj vysokého školství. Nyní pod něj přešla agenda poradenství na vysokých školách, kterou se zde nebudu zabývat. 8.1.1 Národní ústav odborného vzdělávání (NÚOV) NÚOV41 má roli systémové podpory a koordinátora a je přímo řízený MŠMT (viz Příloha č. 4) a je tudíž jedním z nejvýznamnějších aktérů. V letech 1999/2000 podílel na řešení projektu MŠMT: Uplatněné absolventů škol.. Následně v letech 2002/2003 řešil ve spolupráci s Institutem pedagogicko-psychologických poraden ČR projekt „Kariérové poradenství v ČR“, jehož součástí byla participace na mezinárodním projektu OECD Review of Policies for Information, Guidance and Councelling. NÚOV v něm zastával roli národního koordinátora. Závěrečným výstupem tohoto projektu byl Návrh národní politiky rozvoje kariérového poradenství v ČR. NÚOV se podílel rovněž na projektu Start zaměřeném na školy Ústeckého a Karlovarského kraje, aby poskytl informační, metodickou a vzdělávací podporu v oblasti výuky a poradenství pro volbu vzdělávací a profesní dráhy a orientaci ve světě práce.42 Byl zde vytvořen modulový vzdělávací program pro další vzdělávání učitelů pro výuku Výchovy k volbě povolání na základních a zvláštních školách a pro 41

Má rovněž zkušenosti s projekty Risa, Start, Posun (Program EU Phare 2000) a Module EUROCARCO (Program EU Leonardo da Vinci) zaměřenými na budování informačního systému, přípravu a realizaci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti kariérového rozhodování a na orientaci ve světě práce. 42

45

výuku Úvodu do světa práce na středních školách. Vznikly vzdělávací kurzy pro učitele základních, zvláštních a středních škol. Vzdělávací cíle byly založeny na multiplikačním efektu – školili se lektoři, kteří jsou nyní schopni školit další učitele v regionu. V kompetenci NÚOV je rovněž výzkum oborů na středních školách, provádí jejich rušení a slučování provádí. O zařazení nebo vyřazení oborů mohou žádat ředitelé středních škol i několikrát ročně. Oddělení kariérového poradenství NÚOV Nově vydává pro každý rok příručky Kam na školu - střední školy v ČR a Kam na školu - vyšší odborné školy v ČR, které zahrnují podrobné informace o studiu na středních a vyšších školách v následujícím školním roce. 8.1.2 Institut pedagogicko-psychologického poradenství (IPPP) Spolu s NÚOV patří k důležitým aktérům kariérového poradenství. Jeho hlavním posláním je metodické a koncepční vedení poradenských služeb poskytovaných školami a školskými poradenskými zařízeními v ČR v rámci vzdělávací politiky. IPPP zajišťuje metodické a koncepční vedení poradenských služeb poskytovaných školami a školskými poradenskými zařízeními v celé republice v rámci vzdělávací politiky.43 Provádí také analýzy a publikuje metodické publikace a zprávy. Významně se podílí na poskytování dalšího vzdělávání pedagogicko-psychologických a poradensko-psychologických pracovníků. Společně s NÚOV jsou řešiteli projektu VIP kariéra, jenž má rozvíjet a zdokonalit integrovaný diagnostický, informační a poradenský systém v oblasti vzdělávání a volby povolání během let 2005 - 2008.44 Má přispět ke zlepšení pedagogicko-psychologického a kariérového poradenství na školách. Podpora integrovaného systému kariérového poradenství na školách má přispět k odstranění disparit mezi výstupy vzdělávacích institucí a poptávkou zaměstnavatelů.45

43

45 viz Zpráva o plnění národního lisabonského programu 2005 – 2008 (Národního programu reforem České republiky) 44

46

8.1.3 Ústav pro informace ve vzdělávání (ÚIV) ÚIV46 tvoří statistickou základnu pro kariérové poradenství. Je odpovědný za sběr a zpracovávání informací o školství a shromažďuje informace z celé ČR. Jeho databáze se každoročně aktualizují. Nově začal evidovat podrobné statistiky o žácích a

studentech ze škol formou tzv. matrik.47 Jeho Zákaznické centrum zpřístupňuje tyto informace při osobním kontaktu i v podobě databází na internetu. Z jeho statistické základny čerpají informace mj. poradenská a informační zařízení. 8.1.4 Výzkumný ústav pedagogický (VÚP) Ústav je, stejně jako předchozí organizace, přímo řízenou organizací MŠMT. Zaměřuje na předškolní, základní a střední všeobecné vzdělávání, včetně vzdělávání dětí a mládeže se speciálními vzdělávacím potřebami. Pracoviště má funkci koncepční, metodickou a ve své výzkumné činnosti se podílejí na přípravě studijních materiálů a metodiky pro učitele pro vzdělávací oblast základních škol Výchova k volbě povolání.

8.2 Základní poradenská zařízení Základní poradenská zařízení se v tomto rozčlenění vyznačují přímým poskytováním služeb kariérového poradenství na úrovni základní (informativní a edukační činnosti spojené s použitím IT). Jejich vliv na rozvoj kariérového poradenství je poměrně nízký, neboť nejsou součástí decizní sféry. Jejich činnost je limitována sociálními, ekonomickými a demografickými podmínkami regionů, ve kterých se nacházejí.

8.2.1 Centrum kariérového poradenství (CKP) CKP je svého druhu jedinou veřejnou poradenskou organizací ve školství. Je stálou součástí Národního ústavu pro odborné vzdělávání (MŠMT) a angažuje v poskytování celoživotního kariérového poradenství na národní úrovni. Nabízí individuální poradenské služby pro žáky, maturanty, uchazeče o studium při

46

viz zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), §28.

47

47

zaměstnání i nezaměstnané klienty, prostřednictvím telefonní linky, emailu, pošty i zpoplatněnou osobní konzultací (patří mezi preferované formy poskytování poradenství). Předmětem poradenství jsou především legislativní záležitosti, rekvalifikace, kvalifikační zkoušky, zařazování cizích státních příslušníků do českého vzdělávacího systému, uznávání zahraničního vzdělávání. „Velice poptávané je poskytování variantních výstupů a možností při projektování vzdělávací dráhy a vzdělávací nabídky středních škol, předčasných odchodů žáků ze středních škol nebo přestupu na jinou školu či prostupnosti vzdělávacích cest.“48 Centrum si za služby účtuje poplatek. 8.2.2 Informační centrum pro mládež (ICM) ICM je v Praze zaštítěno Národním institutem dětí a mládeže MŠMT49, v ostatních krajích je pak vytvořeno dalších 11 různě velkých a vybavených center. Zástupci z těchto center se sdružují v Asociaci pro podporu rozvoje ICM v ČR, která zpracovává koncepce týkající se mladé generace, spolupracuje s partnery z řad sdružení dětí a mládeže, spolupracuje se státními institucemi v oblasti informací pro mládež a při zajišťování finančních prostředků pro ICM. „ICM při Národním institutu dětí a mládeže má speciální pozici, nabízí v oblasti kariérového poradenství rozvinuté informační, konzultační a poradenské služby ČR i v zahraničí. Ostatní ICM při Domech dětí a mládeže jsou závislá na regionálních finančních možnostech.“ Spolupráce probíhá mezi jednotlivými centry vzájemně. ICM při Institutu dětí a mládeže využívá metodické a informační podpory NÚOV a ÚIV.“50 V rámci tohoto centra je zde pro oblast volby povolání prováděna placená profesní diagnostiku COMDI pro žáky 9. tříd ZŠ a absolventy SŠ. Testy jsou vyhodnoceny v Republikovém centru vzdělávání v Chotěboři a oddělení zajišťuje následnou interpretaci výsledků testu. Profesní diagnostika je založena na modulovém systému složeném z různých testových baterií s kritérii věku, pohlaví, úrovně dosaženého vzdělání a potřeb pro budoucí profesní orientaci. Zkoumá zájmy o profesní uplatnění a pracovní činnosti, úroveň vědomostí a znalostí v souladu s učivem základní školy, schopnosti, vlohy či talent a osobnostní předpoklady profesní orientace. 48

Expertní rozhovor: Bubíková, M. 50 Expertní rozhovor: Kušková, Š.

49

48

8.3 Odborná poradenská zařízení Specializovaná poradenská zařízení jsou složena z odborných poradenských pracovníků. Jejich charakter práce vyžaduje speciální kvalifikaci pro práci s klientem a diagnostickými nástroji. Poradenští pracovníci v těchto zařízeních rovněž zastávají aktivity informačního rázu, ke kterým nejsou speciálně kvalifikačně připravováni. 8.3.1 Pedagogicko-psychologické poradny (PPP) PPP51 poskytují podle psychologického

a

speciálně

Vyhlášky č. 72/2005 Sb. služby pedagogickopedagogického

poradenství

a

pedagogicko-

psychologickou pomoc při výchově a vzdělávání žákům. Poradny mají podle této vyhlášky za úkol zjistit připravenost žáků na povinnou školní docházku, odborně posuzovat zařazení žáka do příslušné školy a třídy a navrhovat vhodnou formu jeho vzdělávání. PPP rovněž kooperují při přijímání žáků do škol a provádějí k tomu psychologická a speciálně pedagogická vyšetření. Pro zdravotně postižené navrhují alternativní formy výuky. Rozhodnutí zůstává na rodičích, kteří zpravidla touto formou ověřují nejschůdnější cesty ke vzdělávání a budoucímu povolání pro své děti. 8.3.2 Speciálně pedagogická centra (SPC) SPC52 se podle Vyhlášky č. 72/2005 Sb. koncentrují na poskytování poradenských služeb pro žáky se zdravotním postižením53 jak ambulantně na pracovišti tak návštěvami pedagogických pracovníků centra ve školách a školských zařízeních, rodinách, v jiných zařízeních. Centra zjišťují především speciální připravenost žáků se zdravotním postižením na povinnou školní docházku, zpracovávají odborné podklady pro integraci a přeřazování těchto žáků do škol a školských zařízení a pro další vzdělávací opatření. Posudky SPC bývají pro rodiče a jejich děti rozhodující pro další plánování vzdělávací dráhy a povolání. 8.3.3 Školní poradenská pracoviště na škole Školský zákon zakotvil nyní pilotní „školská poradenská pracoviště“ při 51

V ČR je celkem 70 pedagogicko-psychologických poraden, z toho 3 jsou v soukromém sektoru. Podle informací z ÚIV je v ČR 102 SPC, z toho 9 soukromých. 53 Na území hl.m.Prahy existují navíc Centra integrované podpory určená zdravotně postiženým, která jsou pilotně zřízená MŠMT.53 Existují jako alternativy a vyskytují se duplicitně vedle pilotně zřízených školních poradenských pracovišť, avšak nejsou zakotveny ve Vyhlášce č.72/2005 Sb. 52

49

posuzování speciálních vzdělávacích potřeb v souvislosti s rozhodováním o integraci těchto dětí s těmito potřebami do běžných škol. Poradenská pracoviště se tak pomalu stávají integrální částí škol. Doposud (2007) jich funguje pouze okolo 12 v celé republice. Důležitým faktorem pro tvorbu poradenského pracoviště je velikost školy. Malé nebo malotřídní školy obvykle umožňují včasné odhalení možného problému žáka, nicméně ve všech případech je nutná součinnost také s dalšími odborníky (sociální antropologie, sociální práce, aj.). Organizační rámec školního poradenského programu






Aktivity poradenského programu Skupinové aktivity: zájmové aktivity, kroužky, celoškolní akce mimoškolní akce





Skupinové poradenství: peer programy lektorská činnost








Aktivity pro jednotlivce/malou skupinu: reedukační činnost doučovací kurzy mentorská činnost (rodičů, VŠ studentů aj.) mediační programy konzultační (tutorské) programy




Individuální poradenství: individuální vzdělávací plán u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Zdroj: Berný L., 2006 (úprava)

Výchovný poradce v rámci výuky musí dle Vyhlášky č. 75/2005 Sb. v rámci mimoškolní akcí navštívit informačně-poradenské středisko při úřadu práce, kde se žáci posledních ročníků základních škol dozvědí informace o povolání a vzdělávací nabídce. Mohou zde vyzkoušet diagnostické testy a počítačový software i internet. Podle expertního rozhovoru54 je v tomto směru „výchovný poradce do značné míry ovlivněn rozmístěním informačně-poradenských středisek a jejich kapacitou v regionech. Není výjimkou, že informačně-poradenská střediska nestačí postihnout

54

Expertní rozhovor: Prokopová, V.

50

poptávku škol po těchto mimoškolních akcích. Je tomu tak v důsledku původního rozmístění těchto středisek, které se řídilo aktuální situací na trhu práce v regionu, resp. mírou nezaměstnanosti a podle tohoto zřetele se střediska rozšiřovala.“ Struktura školního poradenského programu Podpora a realizace programu





Sestavení programu: plánování aktivit a zdrojů sestavení programu realizace programu evaluace ukazatelů účinnosti programu







Zapojení dalších členů: pedagogové školy zástupci neziskových organizací zaměstnavatelé rodiče a přátelé školy

Týmová kooperace pro realizaci programu:
komunikace výchovného poradce a školního psychologa, spec. pedagoga
komunikace se školními poradenskými zařízeními





Zveřejnění a prezentace programu: uvnitř školy vně školy jako součást výměny dobré praxe

51

Optimální síť komunikace školního poradenského pracoviště JINÉ SUBJEKTY

ŠKOLA

Zdravotní odborníci, sociální kurátoři aj.

PORADENSKÉ SUBJEKTY

Informačněporadenské centrum Úřadu práce, aj.

Ředitel Třídní učitel, učitel, asistent pedagoga

Výchovný poradce, školní psycholog, speciální pedagog, školní metodik prevence

Zákonný zástupce žáka

ŽÁK

Prozkoumání

jednotlivých

PPP SPC

aktérů

v této

kapitole

ukázalo

výsledky

rozhodovacích procesů plynoucích z koncepčních a strategických dokumentů (viz s. 31–32). Jednotliví aktéři tvoří víceúrovňovou síť vycházející z resortu školství. Aktéři na nejnižší úrovni – poradenská zařízení nemají silný vliv na rozhodování. V souvislosti ověřováním prvních školních poradenských pracovišť na několika vybraných školách zatím není konkrétně stanovena regionální zodpovědnost při jejich fungování.

52

9

INFORMAČNÍ A EDUKAČNÍ PODPORA KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ V současnosti55 je poradenství silně závislé na rozvoji moderního softwaru a

elektronických aplikací zejména těch dostupných z internetu.56 Trexima, s.r.o. vytvořila tři internetové programy: Integrovaný systém typových pozic, Kartotéku typových pozic a JOBTIP.

9.1 Informační systém typových pozic (ISTP) MPSV ČR – Správa služeb zaměstnanosti je gestorem ISTP. Samotný vývoj, realizace a správa jsou prováděny odborníky

zainteresovaných ministerstev,

výzkumných pracovišť, poradenských firem, zástupců zaměstnavatelských

a

odborových svazů. ISTP57 je otevřený systém, který se stále rozvíjí a jeho cílem je vytvořit soubor informací o světě práce, včetně metod pro jejich využití. Software sdružuje údaje o náplni jednotlivých profesí, mzdách, požadované kvalifikaci, školách i volných pracovních místech. Slouží pro tvorbu popisů pracovních pozic, firemního katalogu a rovněž při hledání práce a zvyšování kvalifikace. Je tedy využitelný pro zaměstnavatele, zájemce o práci, studenty, zprostředkovatele i personální poradce. ISTP obsahuje 3 moduly (viz níže). PROFILY TYPOVÝCH POZIC

PROFILY ČLOVĚKA

(analýza práce)

(Jobtip) ANALÝZA ZPŮSOBILOSTÍ (srovnávání databází)

Nabídka vhodných pracovních pozic

Disproporce ve způsobilosti

Vyhledání VOLNÝCH MÍST

9.1.1 Kartotéka typových pozic Kartotéka je informační základnou ISTP obsahující typové pozice a povolání trhu práce. Pozice strukturovaně popisují aspekty výkonu práce a požadavky na 55

Pro srovnání - ve dvacátých letech minulého století volba povolání pro žáky ve školách probíhala výlučně s výchovným poradcem, který osobně vyhledával a hodnotil své svěřence pro výběr vhodného povolání. 56 Z internetu jsou také dostupné některé diagnostické testy (verze COMDI). 57 viz:

53

pracovníka. Soustava pozic je členěna podle odborného zaměření a kvalifikační úrovně, což výrazně rozšiřuje možnosti jejího využití. Kartotéka však doposud zůstává nedoplněna o aktuální kvalifikační požadavky zaměstnavatelů a nepočítá s uznáváním získané kvalifikace jedince v důsledku jeho změny pracovního zaměření. 9.1.2 JOBTIP Zaměřuje se na klienty, kteří potřebují poradit s volbou povolání, hodlají si najít novou práci, nebo zcela změnit profesi. Tento nástroj vede klienta k sestavení osobnostního profilu, na jehož základě obdrží nabídku povolání. Získá informace o dalších možnostech uplatnění na trhu práce, případně najde inspiraci k doplnění nebo rozšíření kvalifikace. K pozicím které si klient vybere nabídne systém volná místa. Jeho regionální verze se průběžně aktualizují a na úrovni celé republiky je elektronicky propojen. 9.1.3 Katalog pracovních míst Katalog pracovních míst shromažďuje popisy pracovních míst. Z jednotlivých popisů lze sestavit např. katalog pracovních míst.

9.2 Průvodce světem povolání Je určen uživatelům, kteří hledají pomoc při volbě povolání a při vstupu na trh práce. První verze programu byla vytvořena společností 5D software s.r.o. již v r. 1997 s podporou programu Evropské unie PHARE. Byla jím vybavena Informační a poradenská střediska všech úřadů práce v ČR. V dalších letech zaznamenal program úspěch, což přineslo vytvoření širokého projektového partnerství mezi zeměmi EU s podporou programu EU Leonardo da Vinci. Program Průvodce světem povolání je dnes významně inovován a má tyto hlavní cíle: a) nabídnout klientovi různé postupy pro volbu povolání vycházející z různých výběrových kritérií, včetně možnosti vyhledávat povolání navzájem příbuzná; b) dát o každém povolání stručnou a výstižnou textovou informaci; c) u většiny povolání představit klientovi hlavní pracovní činnosti na barevných fotografiích, u vybraných povolání přiblížit některé činnosti prostřednictvím zvukových dialogů; d) dát klientovi praktické návody jak se ucházet o zaměstnání, jak sestavit životopis, jak uspět u přijímacího pohovoru 54

e) pomoci klientovi, který chce své povolání změnit, nabídkou možností příbuzných povolání f) poskytnout rady a informace těm, kteří chtějí soukromě podnikat g) pomoci nezaměstnaným při řešení problémů vyplývajících z jejich situace; 9.2.1 Speciální moduly programu58 Modul Volba povolání u jednotlivých povolání klientovi poskytne stručné charakteristiky, fotografie hlavních pracovních činností, někdy i nahrávky modelových pracovních dialogů, odkazuje na příbuzná povolání včetně specifikace toho, v čem jsou příbuzná povolání shodná a v čem se odlišují. Modul se speciálně věnuje zdravotně postiženým. Modul Absolvent nabízí pomoc při získávání zaměstnání, včetně napsání životopisu a přípravy na pohovor u zaměstnavatele, umožňuje vyhledávat příbuzná povolání a obsahuje rady pro soukromé podnikání. Současně s programem je uživatelům k dispozici i portál "Career navigator" obsahující relevantní webové odkazy rozdělené do tří sekcí - kariérové testování, možnosti vzdělávání a možnosti zaměstnání.

9.3 Průvodce pro volbu povolání Jde o publikaci určenou pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. Vydává a distribuuje ji Nakladatelství Dr. Josef Raabe s průběžnými aktualizacemi. Na její tvorbě se podílí odborníci s oblasti psychologie, pedagogiky, poradenství, trhu práce, informačních technologií, pohlaví aj.

58



55

Příklad dobré praxe – KANADA Program Blue Print Blue Print má dvě části – první se vztahuje ke kompetencím kariérového rozvoje, které děti, mladí lidé a dospělí musí zvládnout. Tyto kompetence jsou doplněny výkonnými indikátory, které se projeví na základě těchto kompetencí. Na každé úrovni jsou kompetence rozděleny do širokých oblastí: • • •

Personální management Průzkum studia a práce Plánování životní/pracovní vize

Druhá část programu nabízí informaci o struktuře, podpoře a závazcích nezbytných pro organizace, které chtějí mít efektivní programy uceleného kariérového rozvoje. Blue Print má tyto sekce: 1. Kompetence pro kariérový rozvoj. 2. Souhrnný proces pro rozvoj a inovaci programů a produktů kariérového rozvoje na všech úrovních. 3. Dodatky k plným informacím, které podporují efektivnost programů (hodnotící a klasifikační systémy, portfolia, standardy, aj. zdroje). 4. Rychlý referenční průvodce pro pomoc uživatelům programu. Zdroj: Blue Print for Life59

9.4 Zájmové dotazníky Pracovní a studijní obory dnes více komplexní, než tomu bylo předtím. Nejen počet alternativ profesního uplatnění, ale i počet specializovaných oborů prudce vzrostl- Je potřeba také vytvořit adekvátní reakci na straně psychologické diagnostiky. Na školách a informačně-poradenských střediscích se k tomu používají zájmové dotazníky, které mají vest žáky k postupnému sebepoznávání. Zájmové dotazníky zaujímají v edukačním procesu významnou úlohu60, neboť vedle své diagnostické a evaluační funkce plní funkci také motivační. Smyslem

zájmových

dotazníků

je

stimulovat

u

žáků

autoevaluační

a

psychokorektivní procesy, které v procesu jejich kariérového vývoje poskytují zpětnou vazbu.61 Usnadňují rozhodování, ale i plánování další kroků Jejich omezení však spočívá v tom, že nezohledňuje reálné schopnosti jedince (např. vysoký zájem o

59

Viz Výchovní poradci upřednostňují zájmové dotazníky před ICT aplikacemi (například modulem programu Volba povolání). Dokladem mohou být výsledky předvýzkumu, viz příloha 1. 61 Viz MEZERA, A. Hollandova teorie profesního vývoje a kariérové volby. Příručka vzdělávacího programu Zájmové dotazníky v poradenské praxi výchovného poradce základní a střední školy.

60

56

práci s počítačem nevypovídá o tom, že je nutně jedinec schopen absolvovat střední odbornou školu s např. s oborem IT a programování). Výsledky takových zájmových dotazníků nabídnou informace nejen o profesní orientaci žáků, ale také mohou vysvětlit, proč řada často talentovaných žáků dosahuje ve škole nerovnoměrných či slabých školních výsledků.

57

10 KVALIFIKACE V KARIÉROVÉM PORADENSTVÍ V této kapitole se pouze stručně zmíním o kvalifikačních požadavcích pro pracovníky, zabývající se volbou vzdělávací dráhy a budoucího povolání žáků. Dále se také budou zmíněny cesty ke zvyšování jejich profesionalizace.

10.1 Kvalifikační požadavky U všech sledovaných zařízení poradenských zařízení existují rozdílné minimální kvalifikační požadavky pro poskytování služeb kariérového poradenství. Rozdíly se projevují mezi pracovníky Informačního centra mládeže, Centra kariérového poradenství při NÚOV, pedagogicko-psychologickými poradnami, Informačními a poradenskými středisky při úřadech práce a výchovnými poradci na školách. Požadovaná kvalifikace pracovníky ICM, kteří se věnují volbě povolání a vzdělávací dráhy pro žáky základních i středních škol jsou zajišťovány pracovníky s humanitním zaměřením, není zde však přesně vymezena jejich kvalifikace ani výše vzdělání. Požadavkem pro provádění individuální diagnostiky v rámci osobního poradenství je vysokoškolské vzdělání (psychologie).62 Pracovníci se školní v rámci celoživotního vzdělávání na různých školeních aj. akcích. 22 pracovníků ICM z celé republiky absolvovalo také certifikát e-learnigový kurz VIP kariéra . U poradenských pracovníků Informačních a poradenských center je situace jiná. Poradcům ve službách zaměstnanosti nebyly doposud stanoveny kvalifikační standardy. „Poradenští pracovníci IPS spolupracující se školami při edukační činnosti nemají pevně stanovenou kvalifikaci, pouze zaměření oboru studia (humanitní vědy) a jejich výše vzdělání se požaduje dle určení pracovní náplně a dle lokalizace IPS (tzn. rozsah mezi maturitním až vysokoškolským vzděláním). Další vzdělávání těchto pracovníků je umožněno až po třech měsících zkušební doby. Do té doby, jakkoli je potřeba pro získání chybějících kompetencí na dané pracovní pozici vysoká, není možné absolvovat vzdělávací moduly prezenčního studia nabízeného Ministerstvem vnitra ČR.“ Z expertního rozhovoru bylo také potvrzeno, že „služby kariérového poradenství nejsou standardizovány, a že jednotlivá IPS disponují etickými kodexy poradce.“63

62 63

Rozhovor: Kušková, Š. 5/2007. Expertní šetření: Prokopová, V. 5/2007.

58

Výchovný poradce ke splnění kvalifikačních předpokladů potřebuje studium pro výchovného poradce, které je specializací v základním oboru zaměřeném na oblast pedagogiky, speciální pedagogiky a psychologie (§ 8). Uskutečňuje se na vysoké škole v rámci celoživotního vzdělávání v rozsahu 250 hodin. Průběžné prohlubování odborné kvalifikace probíhá např. formou seminářů nebo kurzů a týká se zejména nových praktických nebo teoretických poznatků. Ve Vyhlášce č. 72/2005 Sb. je stanoveno, že „pedagogickým pracovníkům vykonávajícím pedagogicko-psychologickou činnost ve školách a školských poradenských zařízeních je poskytována odborná podpora za účelem zvýšení kvality poradenských služeb“ (§ 3).

10.2 Celoživotní vzdělávání V zákoně č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů jsou definovány základní předpoklady pro práci pedagogického pracovníka pro přímou pedagogickou činnost, další vzdělávání a kariérní systém. Je zde vymezena povinnost dalšího vzdělávání pedagogů po dobu výkonu jejich praxe, aby si obnovili nebo doplnili kvalifikaci. Od roku 2005 další vzdělávání pedagogických pracovníků zajišťuje s celostátní působností Národní institut pro další vzdělávání. Realizace dalšího vzdělávání probíhá: 1. na základě akreditace MŠMT, 2. pomocí rozvojových programů MŠMT, 3. s podporou Evropského sociálního fondu 4. samostudiem. Vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků pro učitele, speciálního pedagoga, psychologa, asistenta pedagoga určuje přímou pedagogickou činnost. Do výčtu přímé pedagogické činnosti ale není zařazen metodik prevence sociálně-patologických jevů. „Pedagogičtí pracovníci mají po dobu výkonu své pedagogické činnosti povinnost se dále vzdělávat a obnovovat či doplňovat si svou kvalifikaci.“ (§ 24) Ředitel školy organizuje další vzdělávání podle plánu a po projednání s odborovým orgánem. Přihlíží při tom ke studijním zájmům pedagoga, potřebám a rozpočtu školy. Další vzdělávání se uskutečňuje na vysokých školách, v zařízeních dalšího vzdělávání nebo samostudiem. Podle této vyhlášky je dalším 59

vzděláváním pedagogických pracovníků studium ke splnění (dalších) kvalifikačních předpokladů a studium k prohlubování odborné kvalifikace (§ 1). Další vzdělávání jako specifická část celoživotního učení je financováno z veřejných zdrojů, předpokládá se ale spolufinancování ze zdrojů soukromých, resp. ze zdrojů samotných účastníků. Výchovní poradci aj. pedagogičtí pracovníci mohou využít také od roku 2004/2005 inovovanou profesní přípravu výchovných poradců v rámci celoživotního vzdělávání. Nabídka možností celoživotního vzdělávání je různorodá. Vzdělávání poradců je v celé Evropě nabízeno v heterogenních formách. Existují jednorázové či krátkodobé semináře, ale také několikaletá studia ve vzdělávacích institucích a univerzitách. V ČR je vzdělávání výchovných poradců v kariérovém poradenství realizováno prostřednictvím pregraduálního vzdělávání, studijními programy celoživotního vzdělávání na vysokých školách a dále na Institutu pedagogicko-psychologických poraden a v pedagogických centrech. V současnosti se inovují studijní plány na českých univerzitách, zejména v problematice multikulturní výchovy, rovnosti pohlaví a témat ve vztahu k trhu práce a volbě povolání. Kurzy celoživotního vzdělávání nabízejí však tématicky různorodé vzdělávací příležitosti. Nabídky jsou paralelní a nevyznačují se graduální přípravou či profesním růstem poradců. Nicméně jeví se, že jsou schopny saturovat vzdělávací potřeby poradců. Na akademické půdě se v současnosti vedou diskuse o zařazení nejméně třech zásadních a aktuálních okruhů, které by měly být součástí poradenských kurzů [Hloušková: 2004, s. 52 - 61]: • multikulturní aspekt poradenství a evropská dimenze poradenských služeb • celoživotní báze poradenství • informační a komunikační technologie. 10.2.1 Projekt VIP kariéra64 Tento systémový projekt65 MŠMT má za cíl rozvíjet a zdokonalit integrovaný diagnostický, informační a poradenský systém v oblasti vzdělávání a volby povolání během let 2005 - 2008. Má přispět ke zlepšení pedagogicko-psychologického a kariérového poradenství na školách. Jeho řešiteli jsou IPPP ČR a NÚOV.

64 65

Projekt je ze 75% financován z prostředků Evropského sociálního fondu.

60

V jeho rámci NÚOV vytvořil e-learningový kurz kariérového poradenství. Obsah vzdělávání je rozdělen do deseti navazujících studijních modulů s následujícími tématy a celé studium je zakončeno vypracováním samostatného závěrečného úkolu. Tento o způsob celoživotního vzdělávání poradenských pracovníků s využitím moderních technologií ICT je snadno přístupný a bezplatný.66 E-learning mohou využívat také jiní pracovníci např. z informačních a poradenských středisek při úřadech práce, z neziskového sektoru v oblasti např. sociální práce s minoritními skupinami v posledních ročnících škol při volbě jejich vzdělávací a profesní dráhy či se začleňováním dětí zpátky do vzdělávacího procesu a jejich zvládáním školních nároků apod. Prezenční forma vzdělávání v rámci tohoto projektu je od září 2005 poskytována Institutem pedagogicko-psychologických poraden, zahrnuje praktickou složku, která je pro kursisty velice užitečná. Poskytování prezenční formy je prozatím hrazeno z finančních prostředků projektu VIP kariéra. Prezenční forma vzdělávání umožňuje zvýšení kompetencí školních psychologů, školních speciálních pedagogů a dalších pedagogických pracovníků zapojených do poradenských pracovišť škol. 10.2.2 Euroguidance Jeho součástí je Středisko podpory poradenských služeb, sdružuje desítky podobných pracovišť v evropských zemích. Jeho hlavním posláním je podpora mobility v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (projekt Ploteus), evropské dimenze v poskytování poradenských a informačních služeb, výměny informací o vzdělávacích příležitostech, spolupráce mezi poskytovateli poradenských a informačních služeb v oblasti vzdělávání a šíření příkladů dobré praxe v poradenství.

10.3 Zvyšování profesionalizace poradenských pracovníků v oblasti školství Zvyšování profesionalizace poradenských pracovníků se uskutečňuje prostřednictvím asociací. Asociace poradenských pracovníků ve školství je doposud nejdéle existující asociací (od r. 1991, má okolo 450 členů z řad pedagogickopsychologických poraden). Hájí agregované zájmy těchto pracovníků. V současnosti

66

Rozhovor: Velas, M. 4/2007.

61

existuje celkem šest různých asociací pro poradce různé specializace. Nejnověji (2007) vznikla Asociace výchovných poradců, jejímž členem se může stát kdokoliv působící ve výchovném, studijním, profesním či kariérovém poradenství nebo mající o některý z těchto druhů poradenství zájem. Asociace komunikuje rovněž s poradenskými pracovníky vysokých škol a úřadů práce a pokouší se o spolupráci s ostatními asociacemi sdružujícími poradenské pracovníky a s dalšími institucemi, které se zabývají poradenskými službami ve sféře vzdělávání a zaměstnanosti.67 Asociace výrazně zasahují do představ o kvalifikovaném poradci. „Kvalifikace poradců je prezentována jako vstupní kvalifikace (stupeň požadovaného vzdělání, požadovaná odbornost), dalšího vzdělání (vzdělávací kurzy či výcviky) aj. kvalifikační požadavky (např. délka odborné praxe, vlastní psychoterapeutický výcvik, výcvik a stáže pod supervizí apod.).“ [Hloušková a kol.: 2004, s. 17]. Asociace napomáhá k rozvoji poradenské práce a její kvality, koordinuje a monitoruje rozvoj poradenské práce ve školství. Cílem její činnosti dále je: • zapojovat členy do domácích a mezinárodních projektů, • zprostředkovávat informace a zkušenosti mezi členy, • informovat veřejnost o poradenských službách škol, • rozvíjet celoživotní vzdělávání poradenských pracovníků. V r. 2006 měla 172 členů z řad středních odborných škol, základních škol, gymnázií, úřadů práce, aj. institucí. Ve svých odborných sekcích se zaměřuje na: výchovné poradenství, kariérové poradenství, péče o nadané studenty, integraci studentů se zdravotním postižením, problematiku poskytování poradenských služeb studentům – cizincům se zřetelem k jejich vzdělávacím potřebám, vedení dokumentace, další vzdělávání a postavení výchovného poradce na škole. V současnosti přejímá funkci tzv. národního poradenského fóra. „Toto fórum teprve započalo svou činnost a snaží se přilákat poradenské pracovníky působící v jakékoli sekci poradenství a snaží se o spolupráci také s dalšími pracovníky a institucemi, které se zabývají poradenstvím ve službách zaměstnanosti a ve vzdělávání.“68 Na mezinárodní úrovni byla založena pro výměnu dobré praxe a profesionalizaci poradenství Mezinárodní asociace pro vzdělávací a profesní

67 68

. Expertní šetření: Freibergová, Z. 11/2006.

62

poradenství (International Association for Educational and Vocational Guidance – IAEVG).69 Tato asociace připravila Mezinárodní kompetence pro výchovné a profesní poradce, který je se stal kompetenčním modelem také pro země Evropské unie. Shrnutím této kapitoly lze říci, že pracovníci věnující se kariérovému poradenství mají dostatek možností pro celoživotní vzdělávání. Tyto možnosti jsou různorodé podle specializace pracovníka (viz Tabulka č. 5) Jako nejdostupnější pro kohokoli se jeví elektronická forma celoživotního vzdělávání. Tabulka č. 4: Poskytovatelé služeb kariérového poradenství a jejich charakteristiky Charakteristiky Požadovaná kvalifikace poradce Požadovaná minim. úroveň kvalifikace poradce

PPP

Poskytovatelé služeb kariérového poradenství IPC ICM CKP ZŠ/SŠ: výchovný poradce

Psychologie speciální pedagogika, sociální práce, etopedie VŠ (Mgr.)

Humanitní obory

VŠ (Bc., Mgr.), VOŠ, SŠ - dle regionu a pracovní náplně Dlouhodobě stabilní, dle kraje

Personální kapacita

Dlouhodobě nestabilní, variabilní dle kraje

Typ zřizovatele

Kraj

Kraj

Umístění poradenského zařízení

Samostatné zařízení

Součást (oddělení) úřadu práce

Sledovaná skupina

Žáci ZŠ v posledních ročnících škola ostatní dle vyhlášky (predikovateln é)

Žáci v posledních ročnících škol, skupina s předčasně ukončeným vzděláním, absolventi

69

Sociální práce, na ICM IDM navíc psychologie VŠ (Bc., Mgr.) - dle pracovní náplně

Psychologie

Pedagogika s 3-letou praxí

VŠ (Mgr.)

VŠ (Mgr.), pedagogické minimum

Nestabilní, variabilní dle regionů a zřizovatele

Aktuálně stabilní, jediná

MŠMT, obec Samostatné zařízení nebo součást organizace Budoucí absolventi škol (nepredikov atelné)

MŠMT

Dlouhodobě nestabilní, variabilní dle typu a velikosti školy Obec, kraj

Součást (oddělení) ústavu

Součást (pracoviště) školy

Skupiny jedinců různého věku v tranzitní fázi své vzdělávací dráhy (nepredikov

Žáci ZŠ a SŠ v posledních ročnících, žáci ohrožení předčasným ukončením vzdělávání (predikovateln é)



63

Používané nástroje

Diagnostické nástroje, ICT

(nepredikov atelné) ICT software, informační příručky

Typ poradenství Způsob vedení poradenských aktivit

Individuální, skupinové Diagnostická činnost, informační činnost, komplexní intervence aj.

Individuální, skupinové Zprostředko vatelská činnost, informační činnost, edukační činnost

Kontrolovatelné výstupy

Sjednaná činnost, spolehlivost a adekvátnost diagnostických nástrojů, validita disponibilní informace

Sjednaná činnost, validita disponibilní informace

atelné) Diagnostick é nástroje, informační příručky, ICT Individuální, skupinové Zprostředko vatelská činnost, informační činnost, diagnostická činnost, edukační činnost Sjednaná činnost, spolehlivost, diagnostický ch nástrojů a validita disponibilní informace

64

Diagnostick é nástroje, informační příručky, ICT Individuální, skupinové Zprostředko vatelská činnost, informační činnost

ICT software, metodické a informační příručky

Sjednaná činnost, validita disponibilní informace

Validita disponibilní informace

Individuální, skupinové Informační činnost, diagnostická činnost, edukační činnost, diagnostická činnost

11 NÁVRHY K DALŠÍMU ZKOUMÁNÍ KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ Díky získaným poznatkům z předcházejících kapitol je možné navrhnout některé postupy pro monitorování kariérového poradenství. Hodně se v této souvislosti kladou otázky k měření výsledků v poradenství vzhledem k rozhodování jedince při volbě vzdělávací dráhy a povolání. Také probíhá na vědecké úrovni diskuse, zda přistupovat k měření výsledků operacionalizací a měřením proměnných nebo pouze navrhovat obecné typy studií, které mají pomoci odhadovat výsledky poradenství.

70

Při výzkumu kariérového poradenství si odborníci pokládají řadu

otázek, jak sledovat přínosy kariérového poradenství ve vzdělávací sféře i ve sféře zaměstnanosti, jak postupovat při systematickém sběru dat (jaký typ dat, odkud a jak by měl být shromaždován a jakým způsobem a jak často). Tato data se dají agregovat podle účelu práce institucí, které je ve své činnosti používají a které rozvíjejí kariérového poradenství.71 Kvantifikace služeb kariérového poradenství Počty poradenských pracovníků v regionu pro dané období Počty poradenských pracovníků dle určité kvalifikace pro dané období Počty potenciálních klientů na poradce určité kvalifikace pro dané období Počet poradenských zařízení v regionu pro dané období Typy činností poradce dle jeho kvalifikace (snímkování) Inventář standardizovaných činností poradce dle jeho kvalifikace

70

viz MAGUIRE, M. KILLEN, J. Outcomes from Career Information and Guidance Services. OECD: 2003 71 V naší republice se této činnosti věnuje Ústav pro informace ve vzdělávání.

65

Pro monitorování služeb kariérového poradenství určeného stanovené cílové skupině, lze použít 4 kvalitativní indikátory navrhované v rámci celoživotního poradenství [CEDEFOP, 2005]: a) Vhodnost poradenských metod: poradenské metody mají inovovanou teoretickou nebo vědeckou/empirickou základnu odpovídající účelu, pro který jsou používané. b) Kontinuální zlepšování: poradenské služby mají kulturu neustálého zlepšování včetně pravidelné zpětné vazby občanů a poskytují příležitosti pro celoživotní vzdělávání pracovníků. c) Právo na nápravu: právo podat stížnost skrze formální proceduru, jestliže byla nabízená služba neuspokojivá vzhledem ke garantované. d) Kompetentní pracovníci: pracovníci poskytující poradenství mají adekvátní kvalifikace a tam, kde je to vhodné, odkazují na vhodnější - specializované služby. Při použití indikátorů pro sledování určitého rozvoje je možné vybrat tato kritéria: e) významnosti – hledisko naplnění vytyčených cílů, které má poradenství splňovat (např. standardizované činnosti). f) důvěryhodnosti – aktuální data s porovnatelnými výstupy, která jsou zjišťovaná ověřenými metodami. g) legitimity – získávání dat je přijatelné pro klienta, poradenská instituce je pořizuje legálně a transparentně.

66

12 ZÁVĚR V této diplomové práci autorka zkoumala služby kariérového poradenství pro stanovenou skupinu mladých lidí v tranzitní fázi své vzdělávací dráhy, tj. ve stádiu volby vzdělávací dráhy a profesní orientace na konci primárního vzdělávání. Pro dosažení stanovených cílů vybranými metodami byla základní terminologie podstoupena diskusi pro ujasnění těchto termínů. Na základě poznatků o dosavadní velice rozšířené české terminologii v oblasti poradenství autorka usuzuje, že v souvislosti s celoživotním učením termín „kariérové poradenství“ může působit nadbytečně. Při přezkoumání struktury se autorka řídila kritériem služeb kariérového poradenství určených žákům, kteří ukončují primární vzdělání. V empirické části byla použita metoda expertních rozhovorů k prozkoumání aktuální struktury poradenského systému, vztahů a jeho vnitřních vazeb. V jednotlivých regionech nejsou všechny typy systematicky sledovány ani koordinovány, což je zapříčiněno jejich rozdílným zřizovatelem. V některých regionech se vyskytuje tendence k nerovnoměrné vytíženosti na informačních a poradenských střediskách, která zajišťují posledním ročníkům základních škol povinnou edukaci. Přezkoumání struktury a vazeb mezi různými poskytovateli služeb kariérového poradenství v oblasti školství ukázalo, že používají společné informační zázemí, podobně zaměřené diagnostické nástroje a sdílejí obdobné vzdělávací potřeby k získávání kvalifikace pro tuto oblast. Ne všechna zařízení, která se věnují volbě vzdělávací dráhy a profesní orientaci žáků, systematicky sledují dotazy a požadavky žáků, ač je možné tak činit v souladu s platnými právními normami. Poradenská pracoviště na školách nejsou doposud rozšířena, avšak jsou již zakotvena v platné legislativě a koncepčních dokumentech. Jejich součástí se má stát odborný tým poradenských pracovníků, kterým jsou standardizovány jejich činnosti a stanoveny kvalifikační požadavky. Autorka doporučuje zejména důraznější sledování personální i organizační kapacity všech zařízení poskytujících služby kariérového poradenství v oblasti školství, zlepšování standardů poradenských činností a diagnostických nástrojů a uznávání kvalifikací pracovníků v této oblasti v rámci celoživotního vzdělávání. Dále pak je vhodné lépe integrovat přístup ke službám kariérového poradenství s využitím informačních a komunikačních technologií a rozšiřovat

67

publikované informační a metodické materiály u všech možných typů poskytovatelů těchto služeb a pro jejich klienty. Služby kariérového poradenství hrají u žáků ukončujících primární vzdělání významnou roli jak při eliminaci neúspěchů při vstupu na střední školu, tak při rozvoji lidského potenciálu nadaných. Jde o důležitý systémový nástroj prevence a následného řešení problémových situací žáků spojených s volbou vzdělávací dráhy a povolání a výběrem nevhodného typu školy či oboru. Vytváří se zde místo k dalšímu rozvoji služeb kariérového poradenství a výzkumu zejména v oblasti sledování aspektů rozhodování žáků za přetrvávajícího trendu zvýšených aspirací ve vzdělávání a dynamiky změn ve školství.

68

SHRNUTÍ V této práci jsou zkoumány služby kariérového poradenství v oblasti školství v podmínkách změn plynoucích z celoživotního učení. Poradenská terminologie je zde podstoupena diskusi z národního i mezinárodního pohledu. V práci se objevuje struktura poradenských služeb, která podporuje volbu vzdělávací a profesní dráhy u žáků ukončujících základní školu. Vzniká zde potřeba zlepšovat přístup ke službám kariérového poradenství, integrovat rozmanité informační zdroje a více využívat různé formy informační a komunikační techniky. Doporučení se vážou zejména na důraznější sledování personální i organizační kapacity všech zařízení poskytujících služby kariérového poradenství v oblasti školství, na zvyšování standardů poradenských činností a diagnostických nástrojů.

69

SUMMARY This research of career guidance services in the Czech Republic is focused on educational area in the background of changes that come from lifelong learning. The discussion is based on terminology, which is very diverse both in practise and theory in the educational area. There is need for improving of access of career guidance services for pupils at primary schools, integration of career information and further use of various forms of information and communication technology. The empirical revision of the structure of career guidance services gives suggestion for continuous monitoring career guidance services in full extend. Final recommendation is to put stress on personal and organisation capacity for career guidance services in the educational area, improving standards of career guidance services and diagnostic tools.

70

ZDROJE INFORMACÍ AMUNDSON, N. Challenges for Career Interventions in Changing Context. International Journal for Educational and Vocational Guidance (2006): 3–14. 2005. [online] Dostupné z: . [cit. 2007-02-02]. BERNÝ, L. Poradce k volbě povolání. Praha, Raabe: c2002- . ISBN: 80-86307-12-3. BUBÍKOVÁ, M. Otázky a přístupy v celoživotním kariérovém poradenství v komparativním pohledu, aktuální témata jeho dalšího rozvoje. NÚOV: 2006. 52s. Dostupné na: [cit. 2007-02-28]. Career Guidance. A Handbook for Policy Makers. OECD: 2004. ISBN: 92-6401519-1. FREIBERGOVÁ, Z. Systém poradenských služeb v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti v České republice. 2005. [online] Dostupné na: . [cit. 2007-03-28]. HANSEN, E. Career Guidance. A resource handbook for low- and middle-income countries. ILO: 2006. [online] Dostupné z: <www.ilo.org/public/english/region/ampro/cinterfor/news/biblio/hansen.htm>. [cit. 2006-12-12]. HENDL, J. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha : Portál, 2005. ISBN: 80-7367-040-2. HERR, E. L. Measuring Outcomes. 2003. Dostupné na: HLOUŠKOVÁ, L. a kol. Vzdělávání poradců v České republice. Výzkumná zpráva. Praha: NVF, 2004. ISBN:80-86728-15-3. [online] Dostupné na: . [cit. 2007-04-28]. Improving Lifelong Guidance Policies and Systems. Using Common European Reference Tools. CEDEFOP: 2005. ISBN 92-896-0402-6 [online] Dostupné na: [cit. 2007-01-10]. Kompendium českých a slovenských příspěvků. Psychologické metody vo výchovnom a kariérovom poradenstve. Brno, 29. 30. 2005. ISBN 80-969353-2-1. Dostupné na: . [cit. 2007-0428]. MAGUIRE, M. KILLEN, J. Outcomes from Career Information and Guidance Services. OECD: 2003. [online] Dostupné na: 71

. [cit. 2007-03-25]. MEZERA, A. Hollandova teorie profesního vývoje a kariérové volby. Příručka vzdělávacího programu Zájmové dotazníky v poradenské praxi výchovného poradce základní a střední školy. PROFI: 2005. MŠMT: S novým školským zákonem. Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v ČR za rok 2005. NOVOSÁD, L. Základy speciálního poradenství. Praha: Portál, 2000. ISBN 807178-197-5. Národní lisabonský program 2005 - 2008 (Národní program reforem České republiky). 2005. [online] Dostupné na: . [cit. 2007-04-28]. PLANT, P. Guidance Policies: The Trojan Horse. International Journal for Educational and Vocational Guidance (2005): 101–109. 2004 [online] Dostupné z: . [cit. 2007-02-02]. POTŮČEK, M. Nejen trh. Praha, SLON: 1997. 188 s. ISBN: 80-85850-26-5. Review of Career Guidance Policies. Country Note, Czech Republic. OECD: 2003. Sborník ke Kongresu o výchovném poradenství. University and School Publishing s.r.o., Praha: 2004. [online] Dostupné na: . [cit. 2007-04-12]. SLAVÍKOVÁ, I. Počátky, vývoj, současnost a perspektivy výchovného poradenství. [online] Dostupné na: . [cit. 2006-09-12]. Studie o optimálním využití informačních technologií v poradenství pro oblast vzdělávání a zaměstnání. NVF: 2002. [online] Dostupné z: <www.nvf.cz/publikace/pdf_publikace/euroguidance/cz>. [cit. 2006-05-12]. SULTANA, R.G. Guidance Policies in the Knowledge Society: Trends, Challenges and Responses across Europe. A Cedefop Syntesis Report. [online] Thessaloniki: 2004. ISBN 92-896-0289-9. Dostupné na: . [cit. 2007-05-10]. TRHLÍKOVÁ, J. ÚLOVCOVÁ, H. VOJTĚCH, J. Přechod absolventů do praxe a jejich uplatnění na trhu práce. NÚOV: 2006. [online] Dostupné na:.[c it. 2007-04-12].

72

ÚLOVCOVÁ, H. a kol.: Analýza předčasných odchodů ze středních škol. Rozsah, problémy, příčiny a možnosti prevence. NÚOV: 2006. [online] Dostupné na: <www.nuov.cz/public/File/predcasne_odchody_inter.pdf>. [cit. 200705-12]. VAVREČKOVÁ, M. Poradenské služby v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti. Diplomová práce obhájená na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy na katedře Veřejné a sociální politiky. Vedoucí diplomové práce Jaroslav Kalous. VESELÝ, A. Metody a metodologie vymezení problému: (strukturace, definice, modelování a formulace problému v policy analysis). 1. vyd. Praha : CESES FSV UK, 2005. 48 s. Studies CESES; no. 5. ISSN 1801-1640. VESELÝ, A. Kdo a proč končí v učňovských oborech. In MATĚJŮ, P. STRAKOVÁ, J. (eds.). (Ne)rovné šance na vzdělání. 1. vyd. Praha: Academia, 2006, s. 247-281. ISBN 80-200-1400-4. VÚPSV: Vliv pracovního práva na situaci na trhu práce. 2001. [online] Dostupné na: . [cit. 2006-06-03]. WATTS, A.G. Career Information and Guidance Systém. OECD: 2001. [online] Dostupné z: [cit. 2007-03-25]. WATTS, A.G. FRETWELL, D.H. Public Policies for Career Development. Policy Strategies for Designing Career Information and Guidance Systems in MiddleIncome and Transition Economies. World Bank Discusion Paper. Wordl Bank: 2003. Dostupné na: <www1.worldbank.org/education/lifelong_learning/pdf/Final%20report%20draft%2 012.pdf –> [cit. 2007-03-25]. Zpráva o plnění národního lisabonského programu 2005 – 2008 (Národního programu reforem České republiky). 2005. [online] Dostupné na: . [cit. 2007-01-15]. Zpráva o činnosti. Oddělení informací a Informačního centra pro mládež Národního institutu dětí a mládeže MŠMT za rok 2006. Informační centrum pro mládež Národního institutu dětí a mládeže MŠMT: 2007.

73

INTERNET http://www.asociacevp.cz http://asociace.studentin.cz http://www.ucitelskenoviny.cz http://www.cedefop.europa.eu http://www.crcsi.cz http://www.guidance-research.org/EG/policy/eb/#H2_3 http://www.gwo.cz http://www.icm.cz http://www.iaevg.org/iaevg/index.cfm?lang=2 http://www.ippp.cz http://www.istp.cz http://www.karieroveporadenstvi.cz http://www.lifelongguidance.net http://portal.mpsv.cz/sz http://www.nuov.cz http://www.nvf.cz/spps http://www.occupationsguide.cz http://www.proequality.cz/vzdelavani-a-skolstvi-vystupy.html http://www.refernet.cz/publikace.htm http://www.rvc.cz http://www.uiv.cz http://www.vuppraha.cz http://eng.uvm.dk/guidance

74

LEGISLATIVA Koncepce poradenských služeb poskytovaných ve škole, č.j.: 27317/2004-24. Metodický pokyn MŠMT k zařazení vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání do vzdělávacích programů základních škol, č.j. 19485/2001-22. Metodický pokyn MŠMT: k zařazení učiva „Úvodu do světa práce“ do vzdělávacích programů středních škol, č.j. 22 067/2000-2. Metodický pokyn MŠMT k prevenci sociálně patologických jevů u dětí a mládeže čj. 14 514/2000-51. Národní program rozvoje vzdělávání v České republice. Bílá kniha MŠMT, 2001. Návrh politiky kariérového poradenství. MŠMT: 2003. Nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně-pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků. Návrh rezoluce Rady Evropské unie č. 9286/04. Strategie rozvoje lidských zdrojů (2003). Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. Vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků,, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků. Vyhláška č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy. Zákon č. 435/2004 Sb.,o zaměstnanosti. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů. Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poradenských službách ve školách a školských poradenských zařízeních. Vyhláška č. 15/2005 Sb, kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy.

75

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Předvýzkum Příloha 2: Rozhovory s odborníky Příloha 3: Standardní činnosti poradenských pracovníků školního poradenského pracoviště Příloha 4: Schéma systému poradenských služeb

76

PŘÍLOHA 1: Předvýzkum – přepis dotazníků Na základě vlastního předvýzkumu na několika vybraných středních odborných školách a středních odborných učilištích byl u žáků prvních ročníků proveden předvýzkum (nešlo o reprezentativní výběr škol a oborů, který by bylo možné generalizovat na celou populaci prvních ročníků, neboť se původně oslovené jiné střední školy neozvaly) pro zjištění okolností volby oboru a typu střední školy u žáků prvních ročníků, a dále jejich využití disponibilních poradenských a informačních zdrojů. Předvýzkum byl proveden v 1 třídě (25 učňů) učebního oboru automechanik na SOU a v 5 třídách různých studijních oborů ukončených maturitou na SOŠ/SPŠ na SOU (strojírenství – 28 žáků, strojírenská technická administrativa – 25 žáků, silniční doprava – 21 žáků, informační technologie a aplikace osobních počítačů – 29 žáků, mechanik/elektronik – 19 žáků), v prvních ročnících (v Praze 3 třídy a Teplicích 3 třídy). Přepis podařených dotazníků 1. Velkoměsto (Praha) s širokou nabídkou oborů středních škol a nízkou nezaměstnaností Volba oboru na střední odborné škole probíhá v prvé řadě na základě zvýšeného zájmu o obor, v druhé řadě s vědomím snadného uplatnění v tomto oboru na trhu práce. Žáci uvádějí, že se rozhodují převážně samostatně a k tomu to konzultují s rodiči. U jedinců z menších přilehlých obcí u velkoměsta hraje významnou roli také konzultace s vrstevníky a v podstatně menší míře konzultace s výchovným poradcem na ZŠ. Nejčastěji využívaným zdrojem informací se pro ně stává v tomto pořadí: osobní návštěva střední školy, internetové stránky s informacemi o středních školách, internetové stránky školy, v relativně menší míře příručka „Kam na školu“, test v pedagogicko-psychologické poradně, Zájmový dotazník ve škole či počítačový program „Volba povolání“. Inzeráty v novinách, rádiích a televizi jsou zmiňovány velmi marginálně (uvádějí je žáci z přilehlých či vzdálenějších oblastí od školy). 2. Město do 50 000 tisíc obyvatel (Teplice) s omezenou nabídkou s škol a relativně vysokou mírou nezaměstnanosti. Volba oboru a školy probíhá ze všeho nejdříve na základě tří hlavních důvodů: snadného uplatnění v tomto oboru na trhu práce, zvýšené pravděpodobnosti přijetí na školu a zájmu o obor a dále pak blízkost bydliště od školy. Žáci se obracejí nejprve na své rodiče a/nebo se samostatně rozhodují. V menší míře je pro ně jako první důležitý výchovný poradce na škole (event. třídní učitel). Svůj výběr školy pak konzultují dále s kamarády a na informačním a poradenském centru na úřadu práce, v relativně menší míře v pedagogickopsychologické poradně. Nejčastěji využívaným zdrojem informací se pro ně stává v tomto pořadí: návštěva střední školy, internetové stránky s informacemi o školách, internetové stránky školy, Zájmový dotazník ve škole a příručka „Kam na školu.“ O polovinu méně často pak počítačový program „Volba povolání“ a test 77

v pedagogicko-psychologické poradně. Téměř vůbec nebyly zmíněny inzeráty v novinách, rádiích a televizi. Hlavní důvod výběru oboru a školy uváděný jako snadné uplatnění v oboru na trhu práce silně koreluje s původním nezájmem o obor a také s uváděným mnohem výraznějším vlivem rodičů na žáka při volbě oboru a školy. Nicméně strategie žáků v takovém případě zůstala nepřestupovat na jiný obor či školu a kvalifikovat se „alespoň nějak“ v daných podmínkách nabídky středních odborných škol v regionu. Někteří z této skupiny žáků pocházeli z malých přilehlých obcí a uváděli navíc nedostatek informací o vzdělávací nabídce škol. Uvedené četnosti v jednotlivých třídách pro výběr informačních zdrojů: 1. SPŠ obor: Informační technologie a aplikace osobních počítačů o o o o o o o o

Zájmový dotazník na škole – 3x Test v pedagogicko-psychologické poradně – 5x Počítačový program „Volba povolání“ – 3x Internetové stránky o středních školách – 12x Příručku Kam na školu – 6 x Návštěvu střední školy – 19x Internetové stránky školy - 10x Inzeráty v tisku, rádiu nebo televizi – 2x

2. SOU obor: mechanik/elektronik o o o o o o o o

Zájmový dotazník na škole – 10x Test v pedagogicko-psychologické poradně – 5x Počítačový program „Volba povolání“ – 8x Internetové stránky o středních školách – 6x Příručku Kam na školu – 13 x Návštěvu střední školy – 14x Internetové stránky školy - 7x Inzeráty v tisku, rádiu nebo televizi – 0x

3. SOU obor: automechanik o o o o o o o o

Zájmový dotazník na škole – 3x Test v pedagogicko-psychologické poradně – 2x Počítačový program „Volba povolání“ – 5x Internetové stránky o středních školách – 15x Příručku Kam na školu – 14 x Návštěvu střední školy – 17x Internetové stránky školy - 13x Inzeráty v tisku, rádiu nebo televizi – 0x

4. SPŠ obor: silniční doprava: 78

o o o o o o o o

Zájmový dotazník na škole – 5x Test v pedagogicko-psychologické poradně – 4x Počítačový program „Volba povolání“ – 6x Internetové stránky o středních školách – 8x Příručku Kam na školu – 5 x Návštěvu střední školy – 19x Internetové stránky školy - 7x Inzeráty v tisku, rádiu nebo televizi – 1x

5. SPŠ obor: Strojírenství: o o o o o o o o

Zájmový dotazník na škole – 9x Test v pedagogicko-psychologické poradně – 4x Počítačový program „Volba povolání“ – 6x Internetové stránky o středních školách – 13x Příručku Kam na školu – 5 x Návštěvu střední školy – 22x Internetové stránky školy - 12x Inzeráty v tisku, rádiu nebo televizi – 0x

6. SPŠ obor: Strojní technická administrativa o o o o o o o o

•

• • •

Zájmový dotazník na škole – 14x Test v pedagogicko-psychologické poradně – 7x Počítačový program „Volba povolání“ – 6x Internetové stránky o středních školách – 14x Příručku Kam na školu – 12 x Návštěvu střední školy – 22x Internetové stránky školy - 19x Inzeráty v tisku, rádiu nebo televizi – 2x

Shrnutí: Žáci využívají kariérových informací v drtivé většině případů zejména z internetu (nabídka oborů středních škol, vlastní webové stránky škol) a osobních návštěv škol. Žáci se obracejí na pedagogicko-psychologické poradny relativně běžně a jednorázově bez ohledu na důvod výběru oboru školy. Výchovní poradci zastávají především informační roli, kterou žáci využívají spíše doplňkově. Žáci se obracejí na informačně-poradenská střediska oproti jiným možnostem tím více, čím více uvádějí jako hlavní důvod výběru oboru na střední škole „snadné uplatnění v oboru na trhu práce“.

79

DOTAZNÍK K VÝBĚRU OBORU NA STŘEDNÍ ŠKOLE Město/obec,:………………………………………….. Nejvyšší vzdělání tvých rodičů: Matka: ZŠ SOU SOŠ/GYMNÁZIUM VŠ Otec: ZŠ SOU SOŠ/GYMNÁZIUM VŠ Pohlaví: MUŽ ŽENA

1. Vybral/a jsem si obor, protože (Číslem 1 označ hlavní důvod) Mám tu své kamarády Bylo mi jasné, že mě sem určitě vezmou Je to blízko od mého bydliště Chtěli to rodiče Po škole nebudu mít problém sehnat zaměstnání v oboru Zajímá mě to Jiný důvod:………………….. 2. Při výběru oboru a školy jsem se při svém rozhodování obrátil/a na: Rodiče Kamarádi Výchovný poradce ve škole Poradce v Informačně-poradenském středisku Informační centrum mládeže Pedagogicko-psychologická poradna Jiné:……………………… 3. Při výběru školy a oboru jsem vyzkoušel/a: (Označ klidně více možností.) Zájmový dotazník na škole Test v pedagogicko-psychologické poradně Počítačový program „Volba povolání“ Internetové stránky o středních školách 80

Příručku Kam na školu Návštěvu střední školy Internetové stránky školy Inzeráty v tisku, rádiu nebo televizi Jiné:……………………………..

81

PŘÍLOHA 2: Rozhovory s odborníky (řízené, otevřené) Mgr. Milena Bubíková (vedoucí Oddělení pro kariérové poradenství NÚOV) – 11/2006 o o o o

Celoživotní poradenství v Evropě Činnost Centra kariérového poradenství Mezinárodní iniciativy Výměna zkušeností PhDr. Ivana Slavíková (pracovnice IPPP) – 2/2007

o o o o o o

Legislativa k poskytování poradenských služeb Další vzdělávání pedagogicko-psychologických pracovníků Problematika diagnostických nástrojů Spolupráce poraden s dalšími zařízeními Vzdělávání pedagogických pracovníků Standardizace poradenských služeb Ing. Zuzana Freibergová (vedoucí SPPS - NVF) – 11/2006

o o o o

Systém poradenských služeb v CŘ Evropská dimenze poradenských služeb Výměna zkušeností Vzdělávání poradců a jejich asociace PhDr. Věra Prokopová (vedoucí IPS Praha - Žižkov) – 5/2007

o o o o o

Regionální specifika IPS Vzdělávání poradenských pracovníků IPS Požadované kvalifikace poradenských pracovníků IPS Standardizace poradenských služeb Kodex poradce

Neřízené otevřené rozhovory: Mgr. Libuše Třískalová (Zástupkyně ředitele a výchovný poradce na ZŠ) – 5/2007 o Vzdělávání k volbě povolání na ZŠ o Kvalifikační požadavky výchovných poradců o Výměna zkušeností poradců Mgr. Marek Velas (manažer pro e-learning, Centrum kariérového 82

poradenství NÚOV) – 4/2007 o Vzdělávací moduly e-learningu o Charakteristika kursistů o Marketing e-learningu

o o o o

Mgr. Šárka Kušková (vedoucí ICM při IDM MŠMT) – 5/2007 Komunikace ICM s poradenskými středisky Kapacita a charakteristika ICM v ČR Dotazy klientů ICM a diagnostické testy pro volbu povolání Kvalifikační požadavky pracovníků ICM a jejich další vzdělávání

Mgr. Jitka Dvořáková (vedoucí IPS ÚP Ostrava) o Komunikace pracovníka IPS s výchovnými poradci o Dotazy klientů IPS o Personální vytíženost při edukační činnosti pro žáky Ing. Martina Volná (krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor školství) o Zjišťování/ověřování kapacit pedagogicko psychologických poraden v kraji o Rozvoj kariérového poradenství kraji o Zapojení kraje do projektu VIP kariéra

83

84

PŘÍLOHA 3 Příloha: Standardní činnosti poradenských pracovníků školního poradenského pracoviště (Vyhláška 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb ve školách a školských zařízeních, Příloha 3). Výchovný poradce vykonává činnosti poradenské, činnosti informační a činnosti metodické. O těchto činnostech vede písemnou dokumentaci. Poradenské činnosti: 1) Kariérové poradenství a poradenská pomoc při rozhodování o další vzdělávací a profesní dráze žáků, tj. zejména: a) koordinace mezi hlavními oblastmi kariérového poradenství kariérovým vzděláváním a diagnosticko-poradenskými činnostmi zaměřenými k volbě vzdělávací dráhy žáka, b) základní skupinová šetření k volbě povolání, administraci, zpracování a interpretaci zájmových dotazníků v rámci vlastní odborné kompetence a analýzy preferencí v oblasti volby povolání žáků, c) individuální šetření k volbě povolání a individuální poradenství v této oblasti (ve spolupráci s třídním učitelem), d) poradenství zákonným zástupcům s ohledem na očekávání a předpoklady žáků (ve spolupráci s třídním učitelem), e) spolupráce se školskými poradenskými zařízeními (pedagogickopsychologická poradna, speciálně pedagogické centrum a středisko výchovné péče) při zajišťování poradenských služeb přesahujících kompetence školy, f) zajišťování skupinových návštěv žáků školy v informačních poradenských střediscích úřadů práce a poskytování informací žákům a rodičům o možnosti individuálního využití informačních služeb těchto středisek. 2) Vyhledávání a orientační šetření žáků, jejichž vývoj a vzdělávání vyžadují zvláštní pozornost, a příprava návrhů na další péči o tyto žáky. 3) Zajišťování nebo zprostředkování diagnostiky speciálních vzdělávacích potřeb (vstupní a průběžné) a intervenčních činností pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. 4) Příprava podmínek pro integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole, koordinace poskytování poradenských služeb těmto žákům školou a školskými poradenskými zařízeními a koordinace vzdělávacích opatření (včetně zvláštního režimu přijímacích zkoušek a maturit) u těchto žáků. 5) Poskytování služeb kariérového poradenství žákům/cizincům se zřetelem k jejich speciálním potřebám. Metodické a informační činnosti 1) Zprostředkování nových metod pedagogické diagnostiky a intervence.

85

2) Metodická pomoc pedagogickým pracovníkům školy v otázkách kariérového rozhodování žáků, integrace, individuálních vzdělávacích plánů, práce s nadanými žáky apod. 3) Předávání odborných informací z oblasti kariérového poradenství a péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami pedagogickým pracovníkům školy. 4) Poskytování informací o činnosti poradenských pracovníků školy, o specializovaných školských a dalších poradenských zařízeních v regionu, o jejich zaměření, kompetencích a o možnostech využívání jejich služeb žákům a jejich zákonným zástupcům. 5) Shromažďování odborných zpráv a informací o žácích v poradenské péči specializovaných poradenských zařízení a jejich zajištování v souladu s předpisy o ochraně osobních údajů. 6) Vedení písemných záznamů umožňujících doložit rozsah a obsah činnosti výchovného poradce, navržená a realizovaná opatření. zajištování těchto zpráv a Školní metodik prevence vykonává činnosti metodické, koordinační, informační a poradenské. O těchto činnostech vede písemnou dokumentaci. Metodické a koordinační činnosti ⇒ Koordinace tvorby a kontrola realizace preventivního programu školy. ⇒ Koordinace a participace na realizaci aktivit školy zaměřených na prevenci záškoláctví, závislostí, násilí, vandalizmu, sexuálního zneužívání, zneužívání sektami, prekriminálního a kriminálního chování, rizikových projevů sebepoškozování a dalších sociálně patologických jevů. ⇒ Metodické vedení činnosti učitelů školy v oblasti prevence sociálně patologických jevů (vyhledávání problémových projevů chování, preventivní práce s třídními kolektivy apod.). 1) Koordinace vzdělávání pedagogů školy v oblasti prevence sociálně patologických jevů. 2) Koordinace přípravy a realizace aktivit zaměřených na zapojování multikulturních prvků do vzdělávacího procesu a na integraci žáků/cizinců; prioritou v rámci tohoto procesu je prevence rasizmu, xenofobie a dalších jevů, které souvisejí s otázkou přijímání kulturní a etnické odlišnosti. 3) Koordinace spolupráce školy s orgány státní správy a samosprávy, které mají v kompetenci problematiku prevence sociálně patologických jevů, s metodikem preventivních aktivit v pedagogicko-psychologické poradně a s odbornými pracovišti (poradenskými, terapeutickými, preventivními, krizovými a dalšími zařízeními a institucemi), které působí v oblasti prevence sociálně patologických jevů. 4) Kontaktování odpovídajícího odborného pracoviště a participace na intervenci a následné péči v případě akutního výskytu sociálně patologických jevů.

86

5)

6)

Shromažďování odborných zpráv a informací o žácích v poradenské péči specializovaných poradenských zařízení v rámci prevence sociálně patologických jevů a informací v souladu s předpisy o ochraně osobních údajů. Vedení písemných záznamů umožňujících doložit rozsah a obsah činnosti školního metodika prevence, navržená a realizovaná opatření.

Informační činnosti 1) Zajišťování a předávání odborných informací o problematice sociálně patologických jevů, o nabídkách programů a projektů, o metodách a formách specifické primární prevence pedagogům školy. 2) Prezentace výsledků preventivní práce školy, získávání nových odborných informací a zkušeností. 3) Vedení a průběžné aktualizování databáze spolupracovníků školy pro oblast prevence sociálně patologických jevů (orgány státní správy a samosprávy, střediska výchovné péče, pedagogicko-psychologické poradny, zdravotnická zařízení, policie, orgány sociální péče, nestátní organizace působící v oblasti prevence, centra krizové intervence a další zařízení, instituce, organizace i jednotliví odborníci). Poradenské činnosti 1) Vyhledávání a orientační šetření žáků s rizikem či projevy sociálně nežádoucího chování; poskytování poradenských služeb těmto žákům a jejich zákonným zástupcům, případně zajišťování péče odpovídajícího odborného pracoviště (ve spolupráci s třídními učiteli). 2) Spolupráce s třídními učiteli při zachycování varovných signálů spojených s možností rozvoje sociálně patologických jevů u jednotlivých žáků a tříd a participace na sledování úrovně rizikových faktorů, které jsou významné pro rozvoj sociálně patologických jevů ve škole. 3) Příprava podmínek pro integraci žáků s poruchami chování ve škole a koordinace poskytování poradenských a preventivních služeb těmto žákům školou a specializovanými školskými zařízeními. Školní speciální pedagog vykonává činnosti zaměřené na odbornou podporu integrovaných žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a všech ostatních žáků, kteří potřebují speciálně pedagogickou podporu a péči založenou na krátkodobých či dlouhodobých podpůrných opatřeních. O svých činnostech vede písemnou dokumentaci v souladu se Zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů. Depistážní činnosti Vyhledávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a jejich zařazení do speciálně pedagogické péče. Diagnostické a intervenční činnosti (péče o žáka/žáky se speciálními vzdělávacími potřebami) 1) Diagnostika speciálních vzdělávacích potřeb žáka (shromažďování údajů o žákovi, včetně anamnézy osobní a rodinné), analýza získaných údajů a jejich vyhodnocení. 87

2) Vytyčení hlavních problémů žáka, stanovení individuálního plánu podpory v rámci školy a mimo ni (druh, rozsah, frekvenci, trvání intervenčních činností). 3) Realizace intervenčních činností, tj. provádění, event. zajištění krátkodobé i dlouhodobé individuální práce se žákem (speciálně pedagogické vzdělávací činnosti, činnosti reedukační, kompenzační, stimulační), provádění, event. zajištění speciálně pedagogické vzdělávací činnosti, činností reedukačních, kompenzačních, stimulačních se skupinou žáků, participace na vytvoření individuálního vzdělávacího plánu (v kooperaci s třídním učitelem, učitelem odborného předmětu, s vedením školy, se zákonnými zástupci žáka, se žákem a s ostatními partnery podpůrného týmu uvnitř i vně školy), průběžné vyhodnocování účinnosti navržených opatření, dle potřeby navržení a realizace úprav, úpravy školního prostředí, zajištění speciálních pomůcek a didaktických materiálů, zabezpečení průběžné komunikace a kontaktů s rodinou žáka (se zákonným zástupcem), speciálně pedagogické poradenské intervence a služby pro žáky, zákonné zástupce a pedagogy školy, participace na kariérovém poradenství – volba vzdělávací cesty žáka individuální provázení žáka, konzultace s pracovníky specializovaných poradenských a dalších pracovišť.

Školní psycholog vykonává činnosti konzultační, poradenské, diagnostické, metodické a informační, pracuje se žáky, pedagogy i rodiči. Dokumentaci o svých činnostech vede v souladu s předpisy o ochraně osobních údajů a etickým kodexem školního psychologa. Školní psycholog spolupracuje se specializovanými školskými a dalšími poradenskými zařízeními, zejm. pedagogicko-psychologickými poradnami, dále se zařízeními a institucemi zdravotnickými a sociálními, s orgány státními i nestátními, s organizacemi péče o děti a mládež apod. Diagnostika, depistáž 1) 2) 3) 4) 5) 6)

Spolupráce při zápisu do 1. ročníku základní školy. Depistáž specifických poruch učení v základních a středních školách. Diagnostika při výukových a výchovných problémech žáků. Depistáž a diagnostika nadaných dětí. Zjišťování sociálního klimatu ve třídě. Screening, ankety, dotazníky ve škole na zakázku vedení školy. Konzultační, poradenské a intervenční práce

88

1) Péče o integrované žáky (pomoc při sestavování individuálního programu, vedení). 2) Individuální případová práce se žáky v osobních problémech (konzultace, vedení...). 3) Krizová intervence a zpracování krize pro žáky, učitele a zákonné zástupce. 4) Prevence školního neúspěchu žáků (náprava, vedení, apod.). 5) Kariérové poradenství u žáků. 6) Techniky a hygiena učení (pro žáky). 7) Skupinová a komunitní práce s žáky. 8) Koordinace preventivní práce ve třídě, programů pro třídy apod. 9) Podpora spolupráce třídy a třídního učitele. 10) Individuální konzultace pro učitele v oblasti výchovy a vzdělávání. 11) Konzultace se zákonnými zástupci při výukových a výchovných problémech dětí. 12) Pomoc při řešení multikulturní problematiky ve školním prostředí.

Metodická práce a vzdělávací činnost 1) 2) 3) 4) 5)

Participace na přípravě programu zápisu do 1. ročníku základní školy. Metodická pomoc třídním učitelům. Pracovní semináře pro učitele (konzultace a metodické vedení). Účast na pracovních poradách školy. Koordinace poradenských služeb poskytovaných ve škole (výchovný poradce, školní metodik prevence, třídní učitelé, ředitel). 6) Ko ordinace poradenských služeb mimo školu a spolupráce se školskými poradenskými zařízeními, zdravotnickými a dalšími zařízeními. 7) Metodické intervence z psychodidaktiky pro učitele, včetně podpory při tvorbě školního vzdělávacího programu. 8) Besedy a osvěta (zákonným zástupcům). 9) Dokumentace případů a její zajišťování v souladu s předpisy o ochraně osobních údajů; administrativa. 10) Prezentační a informační činnost. 11) Participace na přípravě přijímacího řízení na střední školy. Diagnostické a intervenční činnosti (péče o žáka/žáky se speciálními vzdělávacími potřebami) 4) 5) 6) -

Diagnostika speciálních vzdělávacích potřeb žáka (shromažďování údajů o žákovi, včetně anamnézy osobní a rodinné), analýza získaných údajů a jejich vyhodnocení. Vytyčení hlavních problémů žáka, stanovení individuálního plánu podpory v rámci školy a mimo ni (druh, rozsah, frekvenci, trvání intervenčních činností). Realizace intervenčních činností, tj. provádění, event. zajištění krátkodobé i dlouhodobé individuální práce se žákem (speciálně pedagogické vzdělávací činnosti, činnosti reedukační, kompenzační, stimulační), 89

-

-

provádění, event. zajištění speciálně pedagogické vzdělávací činnosti, činností reedukačních, kompenzačních, stimulačních se skupinou žáků, participace na vytvoření individuálního vzdělávacího plánu (v kooperaci s třídním učitelem, učitelem odborného předmětu, s vedením školy, se zákonnými zástupci žáka, se žákem a s ostatními partnery podpůrného týmu uvnitř i vně školy), průběžné vyhodnocování účinnosti navržených opatření, dle potřeby navržení a realizace úprav, úpravy školního prostředí, zajištění speciálních pomůcek a didaktických materiálů, zabezpečení průběžné komunikace a kontaktů s rodinou žáka (se zákonným zástupcem), speciálně pedagogické poradenské intervence a služby pro žáky, zákonné zástupce a pedagogy školy, participace na kariérovém poradenství – volba vzdělávací cesty žáka individuální provázení žáka, konzultace s pracovníky specializovaných poradenských a dalších pracovišť.

Metodické a koordinační činnosti 1) 2) 3) 4)

5) 6)

-

-

Příprava a průběžná úprava podmínek pro integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole – koordinace speciálně pedagogických poradenských služeb na škole. Kooperace se školskými poradenskými zařízeními a s dalšími institucemi a odbornými pracovníky ve prospěch žáka se speciálními vzdělávacími potřebami. Participace na vytváření vzdělávacích plánů a programů školy s cílem rozšíření služeb a zkvalitnění péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Metodické činnosti pro pedagogy školy – specifika výuky a možnosti žáků dle druhu a stupně zdravotního postižení, návrhy metod a forem práce se žáky – jejich zavádění do výuky, instruktáže využívání speciálních pomůcek a didaktických materiálů. Koordinace a metodické vedení pedagogických asistentů ve škole. Dokumentace případů a její zajištění v souladu s předpisy o ochraně osobních údajů; administrativa.

Třídní učitel Motivuje vytvoření vnitřních pravidel třídy, která jsou v souladu se školním řádem, a dbá na jejich spravedlivé dodržování (vytváření otevřené bezpečné atmosféry a pozitivního sociálního klimatu ve třídě); podporuje rozvoj pozitivních sociálních interakcí mezi žáky třídy. Zprostředkovává komunikaci s ostatními členy pedagogického sboru a je garantem spolupráce školy s rodiči žáků třídy. Získává a udržuje si přehled o osobnostních zvláštnostech žáků třídy a o jejich rodinném zázemí.

90

-

-

-

Spolupracuje s výchovným – kariérovým poradcem při poskytování poradenských služeb týkajících se rozhodování o další vzdělávací a profesní dráze žáků třídy. Spolupracuje se školním metodikem prevence na depistáži varovných signálů, podílí se na realizaci minimálního preventivního programu, diagnostikuje vztahy ve třídě. Spolupracuje se školním psychologem / speciálním pedagogem při aktivitách zaměřených na prevenci školního neprospěchu žáků třídy (náprava, vedení apod.), při vytváření podmínek pro integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve třídě a podle pokynů ředitele i v dalších oblastech vzdělávací a poradenské práce s žáky třídy.

Učitel(é) vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání (ZŠ) a Úvodu do světa práce (SŠ) -

-

Motivuje žáky k odpovědnosti za vlastní životní dráhu a k uvědomění si významu vzdělání pro život. Podporuje sebepoznávání a konstruktivní zvažování profesních možností žáků. Vede žáky k uvědomování si dynamiky současných ekonomických a technologických změn ve světě a s nimi souvisejícího významu profesní mobility, rekvalifikací, celoživotního učení. Pomáhá žákům orientovat se ve světě práce a vzdělávacích příležitostí a vytvářet si představu o nabídce profesních a vzdělávacích možností, učí je nahlížet na složitost jednotlivých profesí v porovnání s vlastními možnostmi a předpoklady. Seznamuje žáky s možnostmi podpory státu ve sféře zaměstnanosti a v poradenských a zprostředkovatelských službách.

Na střední škole dále: -

Poskytuje žákům základní orientaci v nejdůležitějších otázkách pracovního práva a soukromého podnikání. Seznamuje žáky s trendy trhu práce, s jeho vývojem v daném regionu a možnostmi uplatnění v jednotlivých oborech, pomáhá jim získat představu o realitě pracovní pozice absolventa po nástupu do zaměstnání, vede je k osvojování dovedností v oblasti sebeprezentace na trhu práce.

-

91

PŘÍLOHA 4

92

PŘÍLOHA 4: STRUKTURA A VAZBY PORADENSKÉHO SYSTÉMU V ČR V OBLASTI ŠKOLSKÉ A V ZAMĚSTNANOSTI

(FREIBERGOVÁ, 2005) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Ministerstvo práce a sociálních věcí Správa služeb zaměstnanosti

Úřady práce ČR

Obec

Kraj

Útvar zprostředkování

Institut pedagogickopsychologického poradenství ČR

Útvar poradenství

Mateřské, základní, střední a vyšší odborné školy

Školská poradenská zařízení

Informační a poradenské středisko

Výchovný poradce Metodik prevence sociálně patologických jevů

Pedagogickopsychologické poradny Speciální pedagogická centra Střediska výchovné péče

EURES Evropské služby zaměstnanosti Bilančně diagnostické pracoviště Národní vzdělávací fond

Středisko podpory poradenských služeb Legenda:

Speciální pedagog Školní psycholog

Vysoké školy Poradenské středisko

Národní ústav odborného vzdělávání

Oddělení kariérového poradenství

Ústav informací ve vzdělávání

Zákaznické centrum

Centrum pro studium vysokého školství Informační centra pro mládež

řídící instituce, instituce poskytující metodickou podporu poradenským službám, instituce poskytující informační podporu a zprostředkování informací o vzdělávacích příležitostech, informační a poradenské instituce/pracovníci, zastřešující instituce, jejichž hlavním posláním není poskytování poradenských služeb (nejsou uvedena všechna jejich oddělení), přímé řízení a financování, metodická pomoc, částečné financování pomocí grantů a dotací, financování, nikoliv přímé řízení, nekoordinovaná a slabá místa poradenského systému

94