MÁJ
Byl pozdní večer - první máj Večerní máj - byl lásky čas. Hrdliččin zval ku lásce hlas, Kde borový zaváněl háj. O lásce šeptal tichý mech; Kvetoucí strom lhal lásky žel, Svou lásku slavík růži pěl, Růžinu jevil vonný vzdech. Jezero hladké v křovích stinných Zvučelo temně tajný bol, Břeh je objímal kol a kol; A slunce jasná světů jiných Na vodách obrazy své zřela, a sama k sobě láskou mřela, Dál blyštil bledý dvorů stín, Jenž k sobě šly blíž a blíž, Jak v objetí by níž a níž se vinuly v soumraku klín, Až posléz šerem v jedno splynou. S nimi se stromy k stromům vinou. Nejzáze stíní šero hor, Tam bříza k boru k bříze bor Se kloní. Vlna za vlnou Potokem spěchá. Vře plnou V čas lásky - láskou každý tvor.
Bloudila blankytnými pásky, Planoucí tam co slzy lásky, I světy jich v oblohu skvoucí Co ve chrám věčné lásky vzešly; Až se milostí k sobě vroucí Změnivše se v jiskry hasnoucí Bloudící co milenci sešly. Ouplné luny krásná tvář Tak bledě jasná jasně bledá, Jak milenec milenku hledá Ve růžovou vzplanula zář;
Měšický zpravodaj - 1
Karel Hynek Mácha (úryvek z básně)
SLOVO REDAKCE ČTENÁŘŮM Editorial Milí čtenáři, vážení spoluobčané, potvrzuje se moje úvaha z minulého úvodníku o tom, že pravými „osudovými“ roky jsou nejen ty „osmičkové“, ale ty hned po nich - devítkové. Je rok 2009, který se do dějin jistě výrazně zapíše, neboť hle: padla vláda, padl i trenér Rada, poslanci nám nadělili řadu pěkných zákonů - zákaz měřit rychlost Obecní policií, aniž by to místo bylo označeno dopravní značkou (je to stejné, jako když si na dům dáte tabulku, kdy nejste doma a kdy není zapnut alarm), pak ještě rozhodnutí o pokácení všech stromů podél silnic, a aby se o těchto věcech moc nepsalo, tak „náhubkový“ zákon - omezení svobody slova. A chaos kolem placení poplatků ve zdravotnictví, to už je jen dokladem toho, jak si neumíme vládnout. Ten zmíněný „náhubkový“ zákon postihuje hlavně novináře „velkých“ novin a časopisů. Nás, jako regionálního listu, se to snad naštěstí moc nedotkne, ve smyslu, že by čtenáři dostávali méně informací. My totiž, stejně jako většina ostatních regionálních listů, píšeme mírněji a méně konfliktně, než celostátní listy. Je to dáno i tím, že na nějakou investigativní žurnalistiku nemáme čas ani peníze. Nicméně se nám z řad čtenářů kromě pochval dostává i nesouhlasu, což je pro nás potěšujícím dokladem, že nás lidé čtou, a to velmi pečlivě. Dejme tedy kousek prostoru i těm záporným ohlasům. Vyberu dva příklady (o moc víc jich není). Tak třeba jeden čtenář se domnívá, že píši neobjektivně, tendenčně o určité době dějin obce, má tím na mysli 70. a 80. léta minulého století. Nebudu a ani nechci ten názor vyvracet. Jen mi dovolte malé vysvětlení. O dějinách se dá psát jen dvěma způsoby - pravdivě nebo nepravdivě. Historii obce zpracovávám ne podle toho, co si myslím já, nebo někdo jiný, ale jen a výhradně na základě faktů. Záznamy, archivní dokumenty, zápisy z jednání různých orgánů, fotografie, vyhlášky, volební programy, to je materiál, ze kterého čerpám, nikoliv to, co kdo řekl v hospodě nebo na návsi. Ústní sdělení pamětníků jsou samozřejmě také jedním z pramenů, ale musí být neanonymní a ověřené ještě alespoň z jednoho zdroje. Ještě se k tomu někdy vrátím v samostatném článku. Je jen škoda, že ten čtenář, nebo další se stejným názorem nám to nenapíší jako příspěvek. Značných výhrad k obsahu a stylu našich novin se nám dostává od jednoho ze zastupitelů obce („píšete bludy - jste Měšický bulvár - jste škvár“). Když jsem, nejen jako novinář a kronikář, ale také jako občan, položil zastupitelstvu několik dotazů, které se tohoto zastupitele týkaly, dostalo se mi od něho odpovědi nejen nevyhovující, ale obsahující i řadu osobních invektiv až urážek. Jedna z nich, ta nejslušnější, vás, čtenáře (a voliče) může zajímat. Jsem totiž údajně „samozvolený redaktor“. Takže já teď musím informovat dotyčného pána, že redaktor, ten se nevolí. Je to označení povolání, nebo funkce v redakci. Volí se zastupitelé, poslanci... A abych se já „samozvolil“ do redakční rady kvůli vidině stovek hodin neplacené náročné práce, tak to bych byl opravdu blázen. Nehledě na to, že to ani nejde. Měšický zpravodaj - 2
S potěšením mohu konstatovat, že zbytek zastupitelstva tuto odpověď nepřijal a distancoval se od ní - odkazuji na zápis z jednání ZO ze dne 18. 3. t. r. Dodávám k tomu jen tolik, že každý politik, byť jen na komunální úrovní, musí počítat s tím, že se o něm bude psát víc než o jiných, a že jeho činnost bude posuzována kritičtěji než u řadového občana. A že přinejmenším na slušný dotaz občana voliče má odpovědět slušně a pravdivě. Kdo toto neumí, nechť odejde. I k této věci se někdy vrátím v samostatném příspěvku názorovém článku. Ale teď už k obsahu listu. V příspěvku pana starosty se dočtete o postoji obce k reálnému nebezpečí, které hrozí nám všem obyvatelům z chystaného otevření civilního mezinárodního letiště ve Vodochodech. Jde o hrozbu ohrožení životního prostředí zejména nadměrným stálým hlukem, spalinami, o jiných nebezpečích ani nemluvě. Škoda jen, že proti této aroganci peněz nepozvednou svůj hlas ti, kteří ochranu zdraví občanů mají ve svých volebních slibech. Třeba strana Zelených. Když se teď nebudou občané bránit všemi prostředky, budou se pak divit. Na příbuzné téma - životní prostředí - najdete uvnitř články ještě dva. První je o znečisťování ovzduší spalováním odpadků, v dalším si oživíme pravidla nakládání s odpadem. Co s bioodpadem? V krátkém příspěvku Vás seznámíme s nabídkou firmy na jeho pravidelný svoz. Co vám chce sdělit Obecní policie? Dozvíte se z příspěvku její velitelky paní Lídy. Co nového připravila pro své čtenáře Obecní knihovna? Poví vám paní knihovnice. Dozvíte se i o změně ke které došlo v zastupitelstvu obce. Do bloku informací patří i příloha s důležitými telefonními čísly, kterou si můžete vyjmout a uschovat. K pravidelným rubrikám patří oblíbené „Toulky“ historií obce. Dostali jsme se v nich už do roku 1949 - to už je úplně nedávno, pouhých 60 let uplynulo. V pozvánce na výlet vás zavedeme do nedalekého Ďáblického háje a k tamní hvězdárně. Víte, že i v Měšicích se může ztratit náš spoluobčan? Více v článečku p. Knetla, jednoho ze zachránců. K hezkým tradicím patří „Vítání občánků“, i o něm se dočtete. Jak jsme 4.dubna vítali jaro, 18. dubna pořádali dětský maškarní karneval a další informace o tom, co se v obci v nedávné době dělo, vystřídají pozvánky na akce chystané. V sobotu 25. dubna prošel opět obcí pravidelný turistický „Vejšlap“, ale reportáž z něho se už stihnout nedala, tak až příště. V čísle ještě najdete příspěvky o činnosti „Klubu maminek“ a „Klubu žen“, o „Spolku rybářů“ samozřejmě. Pokud jsem na něco ještě zapomněl, uvnitř to jistě nepřehlédnete. Pár slov na závěr: v dnešním neklidném světě plném spěchu a honby za senzacemi chceme být ostrůvkem klidu a pohody, a tak pro vás píšeme věci příjemné, užitečné, potěšující. Když se nám to někdy nepovede, omluvte nás - jsme jen lidi. Takže na chvíli zapomeňte, že je krize, kdo nám zrovna vládne, a začtěte se do toho, co jsme pro vás připravili. Příjemné dny jara vám za redakční radu a vydavatele přeje Vladimír Novák Měšický zpravodaj - 3
Slovo starosty Vážení spoluobčané, všichni jste se jistě seznámili se záměrem přebudovat tovární letiště Aero Vodochody na letiště civilní. Předkládám Vám nyní stanovisko obce, které jsme odeslali na Ministerstvo životního prostředí: Obec Měšice, po seznámení s dokumentací zjišťovacího řízení k záměru “Letiště Vodochody”, nesouhlasí, aby oznámení nahradilo dokumentaci vlivu záměru na životní prostředí. Obec požaduje vypracování dokumentace vlivů záměru na životní prostředí v další fázi procesu posuzování. Důvodem je, že předložená dokumentace nehodnotí zatížení životního prostředí uvedeným záměrem v kumulaci s těmito současnými negativními vlivy: • působení hluku z letecké dopravy směrem na letiště Ruzyně • působení hluku ze silniční dopravy po komunikacích č. 0085 a 244, které jsou nejkratší spojkou od Letiště Vodochody směrem na Kostelec nad Labem, Brandýs nad Labem – Starou Boleslav a Mladou Boleslav. Doprava po těchto komunikacích, které vedou středem obcí Bášť, Měšice a Mratín, zatěžuje obyvatele již nyní nad povolený limit. • působení hluku uvažované železniční trasy VRT směrem na Berlín • zatížení území imisemi a emisemi z letecké dopravy směrem na letiště Ruzyň Předložená dokumentace se dále nezabývá: • zatížením území při možných haváriích únikem provozních hmot a vlastním pádem letadla • znehodnocením nemovitostí negativním působením uvažovaného provozu Letiště Vodochody na život obyvatel, které je zřetelné snížením zájmu o bydlení v lokalitě již od seznámení veřejnosti se záměrem • hlukovou zátěží při uváděných 20% vzletů východním směrem • případným odškodněním občanů všech dotčených obcí za znehodnocení jejich nemovitostí Obec Měšice požaduje umístění stálého měření vlivu provozu na životní prostředí na svém katastrálním území, jeho možnou kontrolu a záruky omezení provozu při překračování povolených limitů. Obec Měšice se domnívá, že zdůvodnění nutnosti a potřebnosti realizace záměru uvedené v předložené a posuzované dokumentaci není adekvátní ke zvyšování další zátěže životního prostředí. Vzhledem k tomu, že v současné době dosahuje tato zátěž již mezních hodnot a další zatížení z uvažovaného provozu by je ještě zhoršilo, není možné, podle Listiny základních práv a svobod (č.2/ 1993 Sb.) čl. 35 ve kterém se přiznává každému právo na příznivé životní prostředí, připustit jeho další zatěžování nad přípustnou míru. Zdůvodnění potřeby přestavby letiště v uvedeném dokumentu tím, že nízkonákladové společnosti vyvíjejí tlak na snižování svých nákladů, obec Měšice odmítá a domnívá se, že se jedná o vyloženě podnikatelský a komerční zájem společnosti Aera Vodochody a těchto společností. Dále se obec Měšice domnívá, že slibované generované navýšení pracovních příležitostí a zvýšené příjmy z cestovního ruchu (ty se budou našeho regionu a všech dotčených obcí týkat minimálně), nejsou v žádném případně adekvátní náhradou za další zatěžování životního prostředí nad rámec zákona a znehodnocování nemovitostí a majetků našich občanů, kteří v této lokalitě již po generace žijí a vychovávají své děti. Měšický zpravodaj - 4
Po předložení negativních stanovisek většiny dotčených obcí by k povolení uvedeného záměru nemělo stačit zahájené zjišťovací řízení, ale záměr by měl projít další fází posuzování vlivu na životní prostředí. Do textové části oznámení můžete nahlédnout v Informačním systému EIA na internetových stránkách CENIA (http://www.cenia.cz/eia) nebo na stránkách Ministerstva životního prostředí (http://www.mzp.cz/eia), pod kódem záměru MZP257. Zdravím, Petr Lanc PS: Krátký dovětek ke „Slovu starosty“ Dobrá zpráva po redakční uzávěrce: Na základě všech těchto vyhlášení a protestů dotčených obcí, odmítlo Ministerstvo životního prostředí uznat dokumentaci, předloženou Letištěm Vodochody za dokumentaci vlivu záměru na životní prostředí podle příl. 4 zák. č. 100/2001 Sb. a uložilo ji předkladateli nově zpracovat s důrazem na oblasti, které byly nejčastějšími předměty připomínek. Jaký bude další postup? Letiště Vodochody musí předložit ke svému záměru novou dokumentaci o vlivu na životní prostředí, a ta bude opět předána k veřejným připomínkám. Spolu s připomínkami bude tato dokumentace předmětem oponentního posudku, jehož zpracování zadá některé odborné instituci MŽP. Tento posudek bude opět předmětem veřejných připomínek. V případě nesouhlasných stanovisek k němu svolá Ministerstvo veřejné projednání a teprve po něm vydá konečné stanovisko jako odborný podklad k dalšímu případnému jednání. Pokud by některým orgánem nebylo v dalším jednání respektováno, musí být zdůvodněno, proč se tak děje. Ve všech těchto případných dalších jednáních jsou obce nepominutelnými účastníky. Zpracování nové dokumentace vlivu na životní prostředí obvykle trvá rok, někomu déle, někomu méně. Nesmíme se však nechat ukolébat tímto malým úspěchem. Soupeř je velice silný a mocný. Jistě si nebude chtít nechat líbit, že má ohroženu svoji investici. Musíme proto společně s okolními obcemi vytvořit tlak a hledat další argumenty a spojence proti Letišti Vodochody. Při rozhodování Ministerstvo přece musí respektovat nesouhlas velké části ohrožených obyvatel. Nesmíme dát na řeči, že je vše ztraceno. Nic není ztraceno. Nebudeme přece stahovat kalhoty, když brod je ještě daleko. Nahonem a ve spěchu připravil Jiří Bejlek - místostarosta
Informace z radnice Vítání občánků 2009 Letošní vítání občánků je naplánováno na sobotu 23. května 2009. Vítat budeme všechny děti narozené od ledna 2008 do února 2009. Protože loňský a začátek letošního roku byl velice „plodný“ a dětí je celkem 33, byli jsme nuceni rozdělit vítání na čtyři skupiny, podle věku dětí. Začínáme od 14:30 hodin. Každému bude zaslána pozvánka s vyznačeným časem. Měšický zpravodaj - 5
Básnička k vítání občánků Říkanka pro menší děti:
A dodatek pro větší děti:
Při vítání občánků slyšte moji říkanku: Máma ať je usměvavá, táta ať je laskavý, ať nám ruku v ruce pěkný domov připraví...
Když pak malé děti rostou v pohodě a v radosti, pak jsou i dospělí lidé světu k spokojenosti.
Dobrý den vám přeji všem tatínkové, maminky, kteří sem dnes přicházíte s těmi svými miminky. Všem vám přeji dobré zdraví štěstí, sílu, pohodu. Ať své děti vychováte pro zdar svému národu...
Jarmila Ptáková
A koho letos přivítáme mezi měšičáky: Děvčata Kluci Burianová Lucie Bačo Patrik Proška Matěj Břichnáčová Ella Blaheta Karel Svojítko Jakub Černá Jana Borecký Dominik Vašátko Ondřej Jirouchová Jana Doležal David Vestfál Dominik Maršálková Iva Duňka Stanislav Zátka Denis Neumanová Alice Hodač Pavel Pospíšilová Lucie Houštecký Vojtěch Rýznarová Laura Kraus Štěpán Saláková Marie Kohlíček Daniel Šestáková Michaela Koten Petr Šimková Karolína Kudláček Dominik Josef Štifterová Magdalena Lomoz Lukáš Tamchynová Eliška Píša Josef Vlčková Natálie Svoboda David Zpracovala Jana Literová - matrikářka
Měšický zpravodaj - 6
Změna v Zastupitelstvu obce Začátkem dubna z osobních důvodů rezignoval na svou funkci v zastupitelstvu obce předseda Kontrolního výboru pan Vlastimil Hanzl. Starosta obce mu poděkoval za více jak šest let práce vykonávanou pro obec a popřál mu mnoho úspěchů v jeho dalším životě. Jako první náhradník ze strany nezávislých kandidátů nastoupil na jeho místo pan Pavel Žižka. Na zasedání zastupitelstva dne 15.4.2009 přijal pověření zastupitele a složil slib zastupitele. Byl navržen na funkci předsedy Kontrolního výboru s částkou odměny za výkon této funkce ve výši 1 300,- Kč. Pan Žižka funkci předsedy Kontrolního výboru přijal. Všichni zastupitelé a jistě i vy všichni spoluobčané mu budeme přát, aby se své funkce zhostil co nejlépe a ku prospěchu celé obce. Jiří Bejlek-místostarosta obce Aktuálně z Obecní knihovny S potěšením je možno konstatovat, že téměř všichni „hříšníci“ po upomínce vrátili dlouho držené knihy a nemuselo tak dojít na nepříjemné finanční sankce. Do budoucna připomínáme, že lhůta pro vrácení vypůjčených knih je mimořádně dlouhá (dva měsíce) a možná dojde k jejímu zkrácení. Když ani tento dlouhý termín někdo nedodrží, brání dalším zájemcům, aby si dotyčné knihy půjčili. Je to škoda zejména u žádaných titulů. Od března disponuje knihovna novými soubory z krajské knihovny. Je to stovka nových knih, které tu budou zase jenom rok. K tomu ještě přibylo několik zcela nových knih z vlastního nákupu. Na Vaši návštěvu se těší knihovnice Marie Nováková Pravidla pro nakládání s odpadem Už jsme o odpadovém hospodářství v obci ve Zpravodaji psali, ale uplynula už delší doba, a tak nebude škodit, když, třeba pro nové obyvatele, kteří tu informaci nemají, připomeneme některé zásady znovu. Prvním a hlavním pravidlem ze zákona o odpadech je, že občan může odevzdat své odpady k likvidaci pouze obci nebo pověřené firmě. Každý jiný postup je v rozporu se zákonem. Jestliže tedy odpad za úplatu odevzdáte osobám, které k tomu nemají oprávnění, je to špatně, protože náklad skončí nejspíš na černé skládce. Stejně tak nelze likvidovat odpad byť i na vlastním pozemku, třeba formou skládky, navážky, vrakoviště. Způsoby, jakými se občan může legálně zbavit odpadu, jsou v zásadě tři: 1) Odložení do domovních sběrných nádob (popelnic), ve stanovených termínech odvážených svozovou firmou. Patří do nich jen běžný smíšený odpad z provozu domácnosti. 2) Tříděný odpad (papír, plasty, sklo) patří do barevných kontejnerů, které jsou na několika místech v obci. Je třeba dodržet pravidla na kontejnerech napsaná. Co tam psáno není, ale je to samozřejmost: Kartonové krabice je třeba rozložit na plocho. Láhve PET je nutno sešlápnout. Šetří se tím místo. Vedle kontejnerů (ani popelnic) nelze nic odkládat, není povinností svozové firmy to nakládat a uklízet. 3) Téměř všechno ostatní, až na výjimky patří na obecní sběrné středisko odpadu. Je to v ohradě na konci Revoluční ulice. Dvůr je pro příjem odpadu otevřen celoročně v sobotu od 10 do 12 hodin a od dubna do října také ve středu od 15 do 17 hodin. Tuto dobu je třeba Měšický zpravodaj - 7
dodržovat. Je bezohledností vůči zaměstnancům obce složit odpad před bránu ve dnech, kdy je zavřeno. Pravidla pro příjem odpadu na tomto místě si povíme trochu podrobněji. Do velkého kontejneru patří veškerý odpad, který nelze dát do popelnic nebo mezi tříděný odpad. Platí to i naopak, čili co patří do popelnic nebo mezi tříděný odpad, nemá přijít do velkého kontejneru. Nelze sem odkládat stavební suť, zeminu, odpady z novostavby nebo velké rekonstrukce, dále autovraky nebo větší objem dílů z autooprav, materiály s azbestem (eternit a pod.) Na tyto věci si každý musí individuálně objednat specializovanou firmu. Co sem naopak patří, je tak zvaný nebezpečný odpad. To jsou zbytky barev, oleje, chemikálie a pod. Dále je zde možno odevzdat lednice, ale jen nepoškozené demontáží agregátu. To se ostatně týká i dalšího tzv. elektroodpadu. Zde upozorňujeme, že starou lednici od vás musejí vzít také tam, kde jste koupili novou. Ještě je sem možno odevzdat pneumatiky a rostlinný odpad. Za příjem odpadu se zde nic neplatí, ale je možný jen pro občany, kteří zaplatili obci za odvoz odpadu. Odpad smí být jen od fyzických osob z provozu domácností, tedy ne od firem a živností a jiných právnických osob - ty musejí mít své odpadové hospodářství smluvně zajištěné se svozovými firmami. Odpad si na místo musí každý dovézt sám a také sám složit na místo určené pracovníkem, který tam má službu. Pokud si sjednáte odvoz odpadu s technickými službami obce, je nutno jim to oznámit včas a také zaplatit. Je to mimořádná služba, kterou obec poskytne jen je-li to v časových a kapacitních možnostech zaměstnanců obce - oú Kam s bioodpadem? Již v loňském roce nás svozová firma AVE CZ odpadové hospodářství oslovila s nabídkou svozu biologicky rozložitelného odpadu z domácností. Na tuto nabídku tehdy reagovalo asi 15 zájemců. To je ale málo. Firma, aby svoz prováděla, požaduje alespoň 40 zájemců. Aktualizujeme proto znovu nabídku pro tento rok. Zde jsou podmínky svozu: Firma AVE CZ odpadové hospodářství si Vám dovoluje nabídnout, jako součást již poskytovaných služeb v obci Měšice, svoz biologicky rozložitelného odpadu z domácností. Biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a domácností by byl shromažďován do speciálně upravených nádob a pravidelně v období od dubna do konce listopadu odvážen ke kompostování. Četnost vývozu nádob je plánována v 14- ti denních intervalech. Obec by všem zájemcům zprostředkovala uzavření smlouvy s naší společností. Podmínkou je dostatečný zájem ze strany občanů (cca 40 zájemců). Cenová nabídka služby: Nádoba o objemu 120 l Nádoba o objemu 240 l Cenová nabídka nádob: Nádoba o objemu 120 l Nádoba o objemu 240 l
340,- Kč bez DPH 600,- Kč bez DPH
Pořizovací cena 850,- Kč bez DPH 1 000,- Kč bez DPH
Měšický zpravodaj - 8
Roční nájem nádoby 220,- Kč bez DPH 260,- Kč bez DPH
Pokud Vás tato nabídka osloví, tak urychleně (do 15. května 2009) svůj zájem prosím sdělte na Obecní úřad. Protože oproti loňskému roku došlo k malým cenovým změnám, je třeba souhlas i těch, kteří provádění služby již požadovali vloni. V závazné písemné žádosti je třeba uvést: Jméno, č. popisné, velikost nádoby a požadavek na její odkup nebo roční pronájem. Podepsanou žádost můžete doručit osobně na OÚ, poslat poštou, e-mailem (na adresu
[email protected]), faxem (283 981 280). Nezapomeňte poznamenat kontakt na Vás, abychom Vás mohli vyrozumět a vyzvat k jednání o podpisu smlouvy. Vše ovšem závisí na dostatečném počtu přihlášených zájemců. Po 15. květnu 2009 vyhodnotíme zájem a výsledek oznámíme místním rozhlasem a rozesláním SMS zpráv. Z nabídky firmy AVE CZ odpadové hospodářství, zpracoval Jiří Bejlek PS: Upozorňujeme spoluobčany, že pokud se nenajde dostatečný počet zájemců o svoz, existuje možnost odvézt rostlinný bioodpad do obecního sběrného střediska v otvírací době tak, jak je uvedeno v předcházejícím článku „Pravidla pro nakládání s odpadem“. V současnosti se v Měšicích začíná rozmáhat nešvar, že si občané posekají trávu na svém pozemku a trávu složí před svou nemovitost s tím, že ji „někdo“ odveze. Na tento bezplatný odvoz však obec nemá finance ani pracovníky, kteří v této době, kdy se tráva musí sekat každé tři neděle, neví, kam dříve skočit a kde dříve veřejná prostranství sekat. A tyto načerno složené hromádky, již leckdy hnijící trávy, jim znemožňují používat při sekání potřebnou techniku. Využijte proto nabídky svozové firmy nebo našeho sběrného střediska a předejdete tak sankcím ze strany Obecní policie za znečišťování a zábor veřejného prostranství. - oú -
Ještě jedno oznámení, které také souvisí s odpadem. Tím je podzimní svoz listí, které organizuje na podzim obec, kdy bezplatně listí sváží. Na svoz obec rozdávala zdarma zájemcům žoky, do kterých se listí uložilo a připravilo k odvozu. V loňském roce však žoky došly. Pro letošek se nám podařilo sehnat jiné. Bohužel již nejsou zdarma. Obec je musela nakoupit (cca 100 ks) po 50,- Kč a za tu samou cenu je přenechá zájemcům. Kdo tedy z občanů bude mít zájem, může si je na podzim na OÚ zakoupit. - oú -
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Nepříznivý stav čistoty ovzduší v obci Po roce 1990 došlo všeobecně a tedy i na území naší obce, k výraznému poklesu hodnot obsahu znečisťujících látek v ovzduší. Výrazně se snížila koncentrace oxidů síry a polétavého prachu. Stalo se tak díky odsíření uhelných elektráren, redukci těžkého průmyslu a masivní plynofikaci měst a obcí. Před několika lety začal obsah škodlivin ve vzduchu opět zvolna stoupat a tato tendence trvá. Charakter znečistění se ale změnil. Hlavní složkou jsou polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), velmi jemné polétavé částice prachu a také oxidy dusíku spolu s CO a CO2. Příčinou je hlavně výrazný nárůst automobilové Měšický zpravodaj - 9
dopravy. S tím nic nenaděláme, ale je tu ještě jeden vydatný zdroj lokálního a nárazového znečisťování a tím jsou domácí topeniště na pevná paliva. Na tento problém se teď zaměříme. Když totiž začala stoupat cena zemního plynu, začali se někteří majitelé plynových kotlů vracet zpět k topení uhlím a to často nekvalitním (levným) a v zastaralých zařízeních. Čím je takové topení uhlím škodlivé? Hnědé uhlí obsahuje značný podíl síry (50-70 kg na tunu uhlí), což je zdrojem onoho štiplavého zápachu oxidů síry. Zkuste si doma zapálit jen několik gramů síry, a seznáte, o čem je řeč. Navíc při nedokonalém spalování při nízkých teplotách uniká do ovzduší velké množství pevných nespálených částic - prachu, popílku a sazí. Popílek přitom často vykazuje v různé míře přirozenou radioaktivitu. To by ještě nebylo tak nejhorší, uhlím jsme všichni topili desítky let, jiná možnost nebyla. Však jsme za to taky zaplatili daň v podobě prudkého nárůstu onemocnění rakovinou. Jenže, a to je horší, mnozí majitelé kotlů a kamen do nich ve snaze ušetřit přihazují různé odpadky. Děje se tak i mimo topnou sezónu, kdy si za chladných večerů tak zvaně „přitápějí“. A to už je na pováženou. Tím jsme se dostali k jádru problému. Když se za zimního, nebo i jarního podvečera, projdete některými ulicemi obce, jasně ucítíte, a to doslova, že něco není v pořádku. Někdo spaluje odpadky. Řekněme si tedy, co při spalování kterých látek nedobrovolně vdechujeme. Při spalování dřevotřísky, sololitu, nábytkového dřeva s lepidly a nátěry, umakartu, nebo dřeva chemicky ošetřeného vznikají: dioxiny, formaldehyd, fenoly a další jedy. Ještě horší následky má spalování plastů (PVC, PP, PE a PET) a gumy. Do ovzduší se dostávají: fosgen, ftaláty, polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), styren. K tomu přidejme ještě oxidy síry (z gumy), oxid uhelnatý (z plastů, vlhké trávy a listí) a čpavek a kyanovodík (z umělohmotného textilu). Jak tyto vesměs toxické látky působí a lidský organismus? Dioxiny jsou rakovinotvorné, paralyzují nervovou soustavu, jsou nejsilnějšími syntetickými jedy (TCDD). Oxid uhelnatý - smrtelně jedovatý plyn. Fosgen - bojový plyn, leptá plíce. PAU - jsou rakovinotvorné, mají mutagenní a toxické vlastnost, hromadí se v těle. Formaldehyd - rakovinotvorný, dráždí plíce a oči, působí alergie. Styren je rakovinotvorný, ovlivňuje nervový systém Do této zabijácké společnost si ještě přidejme těžké kovy, ty se uvolňují při spalování uhlí, barevných letáků a časopisů a nápojových kartonů. Účinky některých těchto látek se nepříznivě násobí u malých dětí, jejichž organismus ještě není adaptován na odbourávání vdechnutých škodlivin. Myslím, že tento výčet stačí k tomu, aby každého soudného člověka přesvědčil o tom, že takto šetřit opravdu není ta správná cesta. Zdraví, ať už vaše, nebo těch ostatních, má hodnotu vyšší, než sebevíc peněz. Pro úplnost si na závěr přidejme informaci, co se tedy pálit smí, aniž bychom přišli do konfliktu se zákony a vyhláškami. Na otevřeném ohni (venku): suché, čisté dřevo, a suché, zdůrazňuji opravdu suché, rostlinné zbytky. Navíc za dodržení dalších podmínek, to nebudu rozvádět. V kotlích a kamnech jen palivo předepsané výrobcem. Za nedodržení těchto pravidel hrozí ve správním řízení pokuta až 30 000 Kč. Měšický zpravodaj - 10
Zastupitelstvo obce se po mém upozornění záležitostí lokálního znečisťování ovzduší zabývalo na svém zasedání dne 18. března se závěrem, že bude hledat řešení a k problému se bude průběžně vracet (viz zápis a usnesení). My se k tomu budeme vracet také a rádi vás budeme informovat, co se s tím bude dělat. - nk – redInspirace a pramen: Klecanský zpravodaj, únor 2009 a leták společnost ROSA
TIP NA VÝLET Hvězdárna v Ďáblicích, Ďáblický háj Po dlouhé zimě s nedostatkem pohybu nebývá často lidský organismus ochoten podnikat delší turistické výlety, navíc vykonává své i jarní únava. A tak vám dnes nabízíme velmi lehký, pohodlný, nenáročný výlet do velmi příjemných míst. Ďáblický háj kolem vrcholku kopce Ládví je od nás vzdálen doslova na dohled, přitom ne každý to místo zná. Je to skutečná oáza klidu a pohody, přitom téměř uvnitř velkého města. Areál je upraven pro oddych a rekreaci a kdo se tam vydá, nebude zklamán. Výlet je zejména vhodný pro rodiny s dětmi. Najdete tam i dětská hřiště a les je protkán sítí cestiček a pěšinek, takže procházku si může každý upravit podle svého. Když s sebou vezmete pro děti do auta kolečko, budou tam jistě spokojeny. Nejdřív ale jako obvykle, jak se tam dostaneme. Automobilisté pojedou přes Čakovice nebo Březiněves do Ďáblic, kterými projedou po trase autobusu linek 103 nebo 345. Auto pak zaparkují někde v okolí zastávky Květnová, poblíž hvězdárny. Cyklisté pojedou stejnou cestou přes Čakovice, ale vzhledem k hustému provozu aut na trase, je nejlepším řešením naložit kolo na auto a složit je až před cílem. Sám Ďáblický háj je pro cyklisty místem přívětivým. Pro pěšáky je nejlepším způsobem přiblížení použití autobusu linky 345 z Měšic. Ovšem pozor, ten jede jen v pracovní dny. Pokud se rozhodnete k cestě o víkendu, pak nezbývá, než použít trochu delší a složitější spojení, od metra „C“ Ládví autobusem linky 103. Jako výchozí místo pro všechny si zvolíme zastávku autobusů „Květnová“. Odtud už vyrazíme pěšky, ale ještě ne do háje, ale napřed se podíváme k hvězdárně. Ulicí Květnová, kde bychom měli objevit žluté turistické značení, jdeme kolem budovy Místního úřadu, po pár desítkách metrů odbočíme vlevo do ulice „Pod hvězdárnou“ a po chvíli už objekt hvězdárny uvidíme. Byla postavena v roce 1955 skupinou nadšenců dobrovolníků, má dvě kopule a je od té doby v provozu, v některých dnech i pro veřejnost. Kdykoliv sice přístupná není, ale často se tam různé akce pro veřejnost konají - přednášky, pozorování a podobně. Nejlépe je si aktuální stav zjistit na Internetu předem. Měšický zpravodaj - 11
Nedaleko hvězdárny najdete místo s mimořádným dalekým a širokým rozhledem. Za příznivých povětrnostních podmínek je odtud vidět nejen Říp, ale i vrcholy Středohoří, Bezděz, Ještěd, a zcela výjimečně - asi tak jednou do roka - docela i zasněžené pásmo vrcholů Krkonoš. Od hvězdárny se vrátíme do Květnové ulice a půjdeme k jihozápadu po žluté značce směrem k lesu. Cesta povede nejdříve po jeho okraji, pak do lesa vstoupíme. Asi po 600 m se setkáme s druhou hlavní cestou, značenou zeleně, odbočíme na ni doleva do protisměru a jdeme středem háje. Tyto dvě hlavní cesty jsou pohodlné, široké. Z nich ale odbočuje síť cestiček a pěšinek, které je příjemné procházet, zejména jdete-li s dětmi. Zanoříte se do nitra přírody a budete nacházet různé tůňky, buližníkové skalky, objevíte i lom a jiné zajímavosti, třeba i hřiště pro děti. Jdeme-li po zelené cestě dál k severovýchodu, tak po pravé straně je vrchol Ládví (357 m), s nepřístupnou triangulační věží a vodojemem pro pražský vodovod. Kopec Ládví má geologický podklad tvořen buližníkem, čehož dokladem jsou četné buližníkové skalky suky. Lesní porost sestává ze smrků, borovic, modřínů, dubů a jeřábů. Žijí tu veverky, zajíci a mnoho druhů ptáků. Pokračujeme-li ještě kousek dál, objevíme jezírko. Na křižovatce cest pak máme na výběr, vrátíme-li se k hvězdárně, nebo po zelené vpravo vyjdeme z lesa a Javorovou ulicí sejdeme k hlavní silnici Ďáblické naproti Ďáblickému hřbitovu, kde je zastávka autobusů. Nezní zdánlivě dobře, když řekneme, že vycházku skončíme na hřbitově, ale když nám zbude nějaký čas do odjezdu autobusu, tak proč ne. Tento hřbitov je totiž významným místem, které za shlédnutí stojí. Ďáblický hřbitov, jeden z největších v Praze byl založen v roce 1914 a jeho cennou zvláštností je ohradní zeď a brána ve stylu kubismu. Takových památek není v Praze mnoho. Na hřbitově samém najdete pietně upravená místa, kde nalezli věčný odpočinek italští a francouzští partyzáni nebo oběti pražského květnového povstání. Tady byli pohřbívány také oběti komunistického režimu, a to anonymně a nedůstojně. To dnes připomíná nedávno upravený památník. Výlet lze samozřejmě absolvovat i v opačném směru, od hřbitova nebo konečné tramvají, a skončit buď u hvězdárny, nebo přes Žernoseckou ulici v ďáblickém sídlišti. Tam se také lze po cestě zastavit na občerstvení. Zbývá už jen přát hezké počasí a hodně příjemných zážitků. Vladimír Novák Pramen: Výlety po okolí Prahy (Němec, Soukup)
TOULKY MĚŠICKOU MINULOSTÍ - díl XXVIII. Úvod: V minulém dílu jsme procházku léty a událostmi přerušili, abychom si přehledně a souhrnně pověděli o působení dvou významných spolků v obci - dobrovolných hasičů a Obce baráčníků. Dnes se do proudu času vrátíme. Předminule jsme skončili v roce 1948. Dnes v tomto roce zůstaneme a seznámíme se s některými dobovými reáliemi, které začaly předznamenávat vývoj společnosti na další desítky let. Objeví se nám nové pojmy, které jsme do té doby neznali: plánování, povinné dodávky, brigádní hodiny, směrná čísla a další. Měšický zpravodaj - 12
V té době měla obec stále ještě téměř výlučně zemědělský charakter, s tím, že obyvatelé ve velké míře dojížděli za prací do okolních průmyslových závodů. Podíváme se tedy blíže na dosud opomíjenou stránku života obce - zemědělskou výrobu, její charakter a výsledky. Zbude-li prostor, podíváme se pak do příštího roku 1949, co ten nám přinesl. (Poznámka autora: V tomto díle i v těch dalších se budou objevovat jména lidí, kteří v té době byli komunistickými funkcionáři. To dnes není lichotivá nálepka, ale je to historie, oni do té historie obce patří a vytvářeli ji. Uplynulo 60 let, ti lidé už většinou nežijí, ale jsou zde jejich rodiny, příbuzní, známí. Znal jsem je také téměř všechny, a tak bych nerad, aby na jejich památku padl jakýsi stín podezření, že škodili lidem či obci. Byli mezi nimi lidé čestní, poctiví, byli i horší, ale kdo dnes má právo to posuzovat. A je tomu snad dnes jinak? Podle činů suďme, ne podle kabátu, a tak těm slušným poděkujme, těm méně slušným odpusťme. O tento přístup prosím i čtenáře našeho pojednání). Část dvacátá osmá: Konec 40. let 20. století ve znamení zásadních změn ve společnosti i v životě obce. Poslední dva měsíce roku proběhly ve znamení prověrek členů komunistické strany. Dnes už neví každý, co to byly prověrky. V dalších letech byly ještě několikery, a to nejen mezi komunisty. Byla to česky řečeno čistka, neboli odstranění lidí, kteří měli jiné názory, než bylo v dané době třeba. Konec roku je příležitostí k bilancování. Tak třeba obecní knihovna - tehdy se jmenovala Místní lidová knihovna - měla k 31.12.1948 1 130 svazků oproti 770 z počátku roku. Přírůstek se sestával hlavně z darů, 154 knih byl nákup. Zapsaných čtenářů bylo 99. Knihovna měla překvapivě vysoký příjem i vydání, něco přes 16 000 korun. Bilancovali i Baráčníci, psali jsme o nich minule. Jen zopakujme, že pantatínkem byl Jan Kubela a rychtářem Karel Šára. Nastaly vánoce, a péčí Osvětové besedy byl instalován Vánoční strom republiky, pod kterým se na sociální péči vybralo přes 3 000 korun. Zde je na místě vysvětlit, co to byla Osvětová beseda. To byla instituce zastřešující a řídící činnost kulturních složek v obci - jakýsi koordinátor. Jak jsme si v úvodu řekli, byla v té době značná pozornost věnována zemědělské výrobě, zejména plnění dodávek, neboli kontingentů. Jak by ne, na tom bylo závislé zásobování potravinami, a na něm zase spokojenost obyvatelstva. Z pozdějších let víme, že neplnění bylo často záminkou pro tvrdý postih dotyčného rolníka. Podívejme se tedy, jak se u nás plnilo. Předpis byl pro ječmen, chleboviny a brambory, dál pro maso hovězí, vepřové a vejce. Odvádět musel každý, kdo vlastnil byť sebemenší kousek zemědělské půdy, i kdyby na ní nehospodařil. Pro zajímavost pár vybraných čísel: u potravinářského obilí byl předpis 1 068 q, skutečnost 1 231 q, neboli 115 %. U brambor předpis 500 q, byl splněn na 116 %, masa hovězího bylo dodáno 304 q, což znamenalo splnění na 146 %. Mléka odevzdal velkostatek za celý rok 168 317 l, neboli 6,6 l na jednu krávu a den. Od drobných zemědělců to bylo 29 878 l, čili 3,4 l na krávu a den. Vajec bylo odevzdáno 5 000 kusů, čili 99 % povinnosti. Tolik o zemědělské produkci, závěr je optimistický. Všechna pole byla zorána a zaseto ozimé obilí. Tehdy to ještě byla samozřejmost. Během roku zemřelo 5 občanů a 12 dětí se narodilo. Měšický zpravodaj - 13
Občané a zemědělci se shodli na tom, že velkostatek by neměl být rozparcelován, ale zestátněn. Budoucnost ukáže, že to bylo prozíravé rozhodnutí. Jen není jasné, jak o tom rozhodli občané, kdo se jich na to ptal. Fenoménem té doby a mnoha let dalších byly brigádnické práce, čili neplacená činnost dobrovolníků. Jiným způsobem se tehdy jakékoliv veřejné práce pro obec neřešily. Tak třeba mládež (zřejmě ČSM) opravovala a vyměňovala elektrické vedení k veřejnému osvětlení. Začala také doba plánování, a to úplně všeho. Už v příštím roce totiž vypukne pětiletý plán rozvoje národního hospodářství, čili pětiletka, v pořadí první (doteď byla dvouletka). Plánoval tedy i Místní národní výbor. Vybírám třeba úpravu některých ulic. A k tomu zajímavost. Ulice tehdy a ještě dlouho, neměly jména. A tak se k jejich identifikaci a k orientaci používalo jmen obyvatel okrajových domů ulice. Tak třeba - cituji: „od domu občana Pytlíka k rozcestí u Rytířových“ atd. Dále se plánovala výsadba různého stromoví, příprava výstavby kulturního domu na bývalém sokolském cvičišti, úprava cvičiště na parčík (provede ČSM - svaz mládeže). Dále se chystala instalace památníčku Rudé armády, čistění rybníčku Reservát a výstavba vodních protipožárních nádrží. Už příští rok nám ukáže, kolik se z toho podaří splnit. Takže do něj vstoupíme. Je rok 1949, první rok pětiletky. Dnes před 60 lety. Co se stalo v naší obci, dozvíme se hned. Bylo toho dost - záznamy z té doby jsou podrobné a bohaté, i když hodně archivního materiálu se nenávratně ztratilo. Tak hned 1. ledna byl slavný den, domy byly ověšeny prapory, jak pravil letopisec. Protože lidé šli ve slavnostní náladě plnit pětiletku. (To zní dnes neuvěřitelně, ale tehdy opravdu Nový rok nebyl svátkem, po Silvestru se ráno šlo do práce - pozn. autora). Dne 5. ledna bylo v Sokolovně divadelní představení. Hostovalo zde „Žižkovské divadlo“ s Moliérovou hrou „Bláznovství milování“. Smutná událost se ale stala o dva dny později. Zemřel pan Josef Kozler, bývalý kronikář, významný občan. Působil v roce 1945 jako místopředseda Revolučního národního výboru. K počasí této zimy říkají zápisy, že zima byla spíš teplá, téměř bez sněhu, a jaro přišlo způsobně, koncem března, s teplotami nad 20 °C. Schůze SČSP proběhla 25. ledna, lidé se tam poučili o životě a díle V. I. Lenina. Důležitý okamžik pro život obce nastal 1. února, kdy Měšice začaly patřit k okresu Praha - sever (dosud byl naším okresním městem Brandýs nad Labem). Praha byla pro občany dopravně příhodnější, tak byli spokojeni. K tomu je třeba připomenout, že tehdy do Brandýsa žádný autobus nejezdil, zdlouhavé spojení bylo přes Neratovice vlakem a tak se jezdilo na kole nebo šlo pěšky. Vzpomínka na únorové události roku 1948 se uskutečnila 21. února. Dne 16. března šli mládenci z obce k odvodu. Bylo jich 9 a 2 zde nebydlící. Odvedeni byli pánové Zátka, Tomíček, Petrák, Pšenička. Pokračujeme dál, téměř den po dni rokem 1949. Hned 18. března se občané ke své radosti dozvěděli, že v Sokolovně bude zřízeno kino. Dosud jsme do biografu chodili do Líbeznic nebo do Mratína. Na stejné schůzi bylo oznámeno, že funkci obecního tajemníka bude vykonávat J. Hrbek, předseda MNV. Toto sloučení funkcí se údajně jako dobré řešení neosvědčilo. Měšický zpravodaj - 14
Koncem března byly vyměřeny parcely na obecním pozemku (mezi dnešní Revoluční ulicí a lesíkem Na Křížku). Stávající parcely od silnice byly prodlouženy o 10 m, zbytek byl rozdělen na 26 parcel. Ty byly přiděleny nejpotřebnějším žadatelům z obce, rozmístění bylo řešeno losováním. Brigádnická činnost opět ožila. Byla opravena cesta od MNV do starých Měšic (dnes ulice Nosticova, dříve Školská). A zajímavost: Z Velké Bažantnice byl dopraven buližníkový balvan do místa u památníku padlých z 1. světové války. Kde se v tom lese asi vzal, buližník není místní hornina. Prvomájová oslava by se dala popsat na celé straně, tak byla bohatá, ale omezíme se jen na to zajímavé. Deset obcí se sešlo na sokolském cvičišti v Líbeznicích (tam, co je dnes budova školní), a odtud šel průvod do měšického zámeckého parku. Ten tehdy vypadal ještě dobře. Přišlo 2 600 lidí, 21 alegorických vozů, 5 hudeb... Obsahy projevů a názvy písní a básní přeskočíme, to teď bude ještě pár let stejné. Následovaly oslavy 5. až 9. května. Při nich byl právě odhalen ten už zmíněný velký kámen, s deskou na paměť příchodu Rudé armády do obce v roce 1945. Kromě nejasného původu tohoto krásného balvanu (věděl by někdo něco k tomu ?) je ještě zajímavé, že v základech je uložena láhev s pamětními listinami. Díky příznivému počasí byla dobrá úroda a žně se vydařily. Tak jsme se přehoupli přes polovinu roku, jsme už v listopadu a nastala další etapa života obce. Z rozhodnutí komunistické strany rezignoval na všechny své funkce předseda a tajemník MNV J. Hrbek. Jedním z důvodů bylo údajně i to, že se občas rád napil a tím pak trpěla vážnost funkce. Novým předsedou MNV se 5. listopadu stal Ladislav Fabián. Provedena byla i rekonstrukce MNV. Členy se stali (pro stručnost bez funkcí a křestních jmen): pánové Pytlík, Vavruška, Fiala, Josef Šíla, Černohorský, Dufek st., a paní Černá (V této době jsme si už všichni museli říkat „soudruhu“, ať šlo o straníka nebo ne. Budu tedy v dalším textu ke jménům přidávat kvůli autentičnosti zkratku „s.“ - pozn. autora) Jmenování L. Fabiána bylo příznivou volbou ve prospěch obce. A pokračujeme dál. V národní škole (dříve obecná) bylo ve Ladislav Fabián předseda školním roce 1949/50 ve čtyřech odděleních zapsáno 39 žáků (13, MNV v letech 1949 - 1961 10, 6, 10). Učitelem byl Miroslav Krátký. Knihovna měla k 31.12. 1404 svazky a 137 čtenářů. Výdaje a příjmy za rok činily přes 16 000 korun. Knihovníkem byl, stejně jako v minulém roce, Josef Horák. Na místo obecního tajemníka nastoupil 1. prosince Miroslav Krátký. Lidový kurs ruštiny probíhal na podzim za účasti 32 posluchačů. Vyučoval F. Kořínek, student medicíny. V prosinci byly sbírány podpisy na zdravici J. V. Stalinovi k jeho 70. narozeninám. V té době se tyto věci pečlivě sledovaly, kdo podepsal, a tak víme, že byli jen tři stateční, kteří nepodepsali: paní Magerlová a manželé Sendekovi. Ti asi věděli o Stalinovi svoje.
Měšický zpravodaj - 15
V letech 1947 a 48 postavila firma „Bratří Milsimerové“ v obci závod na výrobu a zpracování umělých hmot na bázi umělých pryskyřic. Budovy stály (a dodnes stojí) na pozemku při silnici od nádraží do Líbeznic, za tratí, na asi 3/4 ha pozemků. Výroba nábytkových krycích desek zde začala roku 1949. Firma byla k 1. 1. 1950 znárodněna. Stal se z ní národní podnik Synthesia a závod měl tehdy 31 zaměstnanců. ČSM (Československý svaz mládeže) pracoval úspěšně celý rok, od srpna měl nový výbor, od září byl předsedou J. Kohout. Měl 14 výborových a 9 členských schůzí a řadu brigád pro statek a obec. Brigádnicky pracovali i ostatní občané. Bylo to pro obec 659 hodin a pro statek 1964 hodin. Prioritou té doby na vesnici bylo plnění dodávek čili kontingentů zemědělských produktů. Jak se tedy plnilo v roce 1949: pšenice 80%, žito 105%, ječmen 107%. Nesplnění dodávek pšenice údajně způsobil rolník pan Čermák a doplatil na to, jak se ještě za chvíli dozvíme. V září a říjnu proběhla akce zdánlivě okrajového významu, ale pro obec životně důležitá, totiž oprava silnice do Líbeznic. Dělalo se to tak, že do štěrkového základu se zaválcoval hlinitopísčitý povrch. Dělo se tak pomocí parního válce, impozantního mohutného stroje, který dnes už můžeme vidět jen v muzeu. Že oprava byla tehdy provedena kvalitně, svědčí to, že silnice se dodnes, po 60 letech i při dnešním silném provozu nerozpadá. V dějinách obce v období 1. republiky se vždy objevovaly výsledky hospodaření, tedy rozpočet, tak, jako je tomu i dnes. V době, ve které se pohybujeme, se tyto údaje stále více utajovaly. Pro rok 1950 se v záznamech objevuje jen tzv. směrné číslo rozpočtu, není jasné, co to bylo, zřejmě jakýsi limit nebo předpoklad. Byl ve výši 293 000 korun. Mnoho se nám už do výčtu dění za rok 1949 nevejde, tak ještě alespoň pár slov o činnosti organizace, která už tehdy vládla a rozhodovala o všem - měla to i zaručeno ústavou, tedy místní organizace KSČ. Teď ještě máme k dispozici výčet akcí a rozhodnutí na schůzích, za pár let už to bude všechno tajné. Ten výčet bodů jednání by opět zabral víc jak dvě strany, tak jen to podstatné. V tomto roce měla KSČ v Měšicích dvě organizace (č. I a II) a nad nimi městský (!) výbor. I. organizace měla 49 členů, II. organizace 53 členů. Funkcionáři výborů byli (opět bez funkcí a křestních jmen) soudruzi: Sýkora (Jan), Dufka ml., Špánek, Vrabec, Šulc, J. Šíla st. a Hanžlík, dále Titl, Z. Šíla, Kesler, Salač, Krátký J. a další. K důležitým rozhodnutím patří třeba vyloučení J. Hrbka ze strany a zbavení všech funkcí. Stal se nežádoucím a vyloučen byl pro „nekomunistické jednání“ (sic!). Zemědělské práce - výmlat parní mlátičkou v obci Měšický zpravodaj - 16
Dále třeba bylo rozhodnuto, že panu Václavu Čermákovi bude odebráno hospodářství, údajně pro špatné hospodaření (viz výše, nesplnění dodávky). A na závěr, jak už to tak bývá, zpráva o počasí. Zima byla až do Vánoc velice mírná, ještě 27. XII. byla teplota +11o C. Teprve na Silvestra se ochladilo na - 9o C. Více se nám už do dnešního dílu nevešlo. Příště vstoupíme do let padesátých, nejhoršího období za 40 let komunistické vlády. Na shledanou v roce 1950. Pokračování příště Vladimír Novák Oprava a omluva: V minulém díle Toulek jsme v historii hasičského sboru uvedli chybně křestní jméno velitele sboru v roce 1981 jako J. Burda. Správně mělo být L. Burda (Ladislav). Za chybu se omlouváme. - nk -
Poděkování Dne 10.3.2009 jsem se zoufalá při hledání mého druha p. Rudolfa T., který zabloudil na procházce se psy (těžký diabetik) a ztratil orientaci, obrátila s žádostí o pomoc na pana Bejlka. Ten hned zburcoval všechny své známé z Klubu rybářů, pana starostu a všechny chlapy z obou měšických restaurací. Vzali baterky a za velmi nepříznivého počasí se dali do hledání v okolí Velkého rybníka, kam jsme chodili s druhem na procházky. Zámecký park prohledávala obecní policie. Asi po dvou hodinách pátrání vše šťastně dopadlo a můj druh se našel. Byl dezorientovaný, ale hlavně že přežil. Ještě jednou bych chtěla všem členům rybářského klubu, obecní policii i všem ostatním poděkovat. Jejich ochota a vstřícnost byla potěšující, ale obzvlášť si vážím toho, že i v této době jsou mezi námi lidé, kteří jsou ochotni pomoc. Moc děkuji a jsem s pozdravem, Kateřina Levitová, Hlavní 174, 250 64 Měšice Proč jsem rád, že jsem občanem Měšic V úterý 10. března v podvečer mi volal kolega Bejlek: „Vezmi si baterku, jdeme hledat pana R.T.. Ztratil se někde v lese, je nemocný.“ Tak jsem šel. Pochopitelně nebyl jsem sám, prý nás bylo asi 25. Skvostně pršelo, teplo též bylo, že nebylo, bez baterky nikdo nic neviděl. Do akce se zapojila také naše obecní policie. Nakonec se pan R.T. našel a vše dobře dopadlo. Proč se ale k této události vracím? Protože na tomto případě byla vidět lidská (měšická) sounáležitost. To, co se obecně ze společnosti vymazává, v naší obci zůstalo. Díky tomu, že rybáři mají na sebe spojení a mají oblečení do nepohody se mohlo ihned vyrazit. Když se pohřešovaný pán našel, měli jsme všichni nelíčenou radost. Vůbec nebylo důležité kdo ho našel, ale že se našel. A proto jsem rád, že bydlím v Měšicích. Antonín Knetl P.S.: Jsem přesvědčen, že kdyby bylo třeba, tak by se do hledání zapojila celá obec. Měšický zpravodaj - 17
Okénko měšického zahrádkáře Dnešním číslem otevíráme další rubriku nazvanou „Okénko měšického zahrádkáře“. Podařilo se nám získat příslib na pravidelné příspěvky do Zpravodaje od našeho spoluobčana pana Šmorance, který je odborníkem v tomto oboru. Bude nám pravidelně po dvou měsících, tak jak Zpravodaj vychází, udělovat rady, jaké práce jsou potřebné na naší zahradě udělat. Doufáme, že i vy, naši čtenáři zde naleznete užitečnou radu nebo inspiraci, jak o svou zahradu pečovat. Květnové práce na zahradě V květnu je již jaro v plné síle, ale pozor na pokles nočních teplot při vpádu studeného vzduchu od severu. Zahrádkář má již plné ruce práce, předkládám přehled prací v měsíci květnu, na které by se v zelinářské a ovocné zahradě nemělo zapomenout. Ovocná zahrada 1. Ve fenofázi kvetení nebo po odkvětu je ještě vhodná doba řezu broskvoní, popřípadě i jiných peckovin. Tento zásah připadá v úvahu především, když se opozdí jaro, nebo ve vyšších polohách. 2. Můžeme rovněž prosvětlit nadměrně rostoucí a zahuštěné koruny jabloní a hrušní, a to těch stromů, u nichž jsme neuskutečnili zimní průklest. Zmírníme tím nežádoucí bujný růst. 3. Ořešák řežeme v době, kdy mají nové letorosty délku v průměru 50 – 100 milimetrů. Pokud by rány ještě slzely, přerušíme práci a řez dokončíme po 10-14 dnech. 4. U zmlazených nebo přeroubovaných stromů vylamujeme koncem května až v červnu takzvané vlky (letorosty prorůstající obvykle pod místem řezu starší větve). 5. Pro oslabení růstu a zvýšení plodnosti vyvazujeme postranní výhony i tenčí větve do šikmé, vodorovné nebo ještě lépe až do podvodorovné polohy. 6. Poopravíme úvazky u stromů, které jsou po výsadbě již usazeny, aby nezaškrtily tloustnoucí kmeny nebo větve. 7. I v květnu se mohou ještě vyskytnout mrazy, a proto sledujeme v době kvetení počasí tak jako dosud a ponecháme si materiál pro případné zakrytí na dosah. 8. Doporučuje se použít nastýlku z drcené kůry, kompostu, posečené trávy apod. Tato vrstva udrží stále stejnou vlhkost půdy a potlačí růst plevelů. 9. Průběžně odstraňujeme kořenové výmladky, které zaplevelují půdu. Můžeme se s nimi setkat především u odrůd slivoní na vegetativně množených podnožích. Nesmíme však nechat odkopaný kořenový krček, ani ho nesmíme poranit, protože by tím zesílilo obrůstání nových výmladků. 10. Na začátku květu ošetříme hrušně proti rzivosti. Ošetříme jádroviny proti merám. Použijeme insekticidy proti přezimujícím stádiím škůdců a provedeme první ošetření (před květem) jádrovin proti strupovitosti a padlí. 11. Na začátku květu meruněk a višní provedeme ošetření proti moniliovému úžehu. Vyvěšujeme sférické žluté lapáky na stromech třešní a na základě signalizace provádíme ošetření proti vrtuli třešňové. Měšický zpravodaj - 18
12. Ošetřujeme rybíz proti sloupečkové rzivosti rybízu (rzi vejmutovkové) a angrešt s rybízem proti mšicím. 13. Chemickou ochranu jahod proti šedé hnilobě provádíme jen v době květu. V místech s pravidelným výskytem ošetříme jahodník ve fázi poupěte proti roztočíku jahodníkovému a proti květopasu jahodníkovému. 14. U stromů především broskvoní, kde se v minulých letech vyskytla nepatogenní chloróza (kalcióza) z důvodu nedostatku železa, začneme s listovou aplikací vhodných hnojiv. 15. Zpravidla již od druhé poloviny května začínáme sklízet plody nejčasněji zrající bobuloviny–zimolezu kamčatského, nesprávně nazývaného, kamčatskou borůvkou, netrpí chorobami ani škůdci. Koncem května můžeme již sklízet první plody raných třešní (odr. Rivan) a jahod. Réva vinná V polovině května může docházet k výskytu pozdních mrazíků, které mohou v některých případech poškodit rovněž mladé výhony révy. Po případném poškození je třeba podpořit růst výhonů dusíkatým hnojením nebo listovou (mimokořenovou) výživou. Čistíme kmínky révy vinné od nadbytečného obrostu, od báze kmene až po výhony na tažni. Na plodných tažních provádíme podlom, kdy z jednoho pupenu (očka) ponecháme vyrůst pouze jeden, nejlépe hlavní výhon s nejvyšší násadou květenství, která je již v polovině května dobře patrná. V závislosti na klimatických podmínkách je třeba počítat se zahájením ochrany proti houbovým chorobám. Rychle rostoucí výhony je třeba co nejdříve je to možné zastrkovat do dvojdrátí, abychom vytvořili upravenou listovou stěnu. Předcházíme tím masivnímu rozšíření houbových chorob a pozitivně působíme na kvalitu hroznů. Začátek května je posledním termínem pro výsadbu révy vinné, kdy lze ještě využít zimní vláhu. Zelenina Sklízíme ředkvičku, špenát, salát, ranou kedlubnu, ze skleníku a fóliovníku i karotku. Průběžně sklízíme chřest a rebarboru. Volné plochy po sklizni zelenin na venkovních stanovištích i v krytých prostorách vyčistíme od posklizňových zbytků a připravíme pro další výsevy či výsadby. Vyséváme podzimní košťálové zeleniny, průběžně saláty, dále cukrovou kukuřici, fazolky, červenou řepu a do poloviny května čekanku salátovou pro rychlení puků. Vzcházející rostlinky brukvovité zeleniny chráníme proti dřepčíkům, mšicím a květilce. Kukuřici můžeme vyset tak, že nám v pozdějším období bude sloužit jako ochrana proti větru, čímž můžeme vytvořit vhodnější podmínky pro pěstování některých citlivých rostlin. Půdu pravidelně zbavujeme plevelů, případně kypříme. V sušších obdobích zavlažujeme, aby rostliny netrpěly nedostatkem vláhy. Po 15. květnu, jestliže již nehrozí nebezpečí pozdních jarních mrazíků, vysazujeme na venkovní stanoviště sadbu teplomilných zelenin (rajčata, papriky, lilky). Pro přímý konzum pěstujeme rajčata tyčková, nebo keříčková (ne rajčata keříčková pro průmyslové zpracování). Sazenice vysadíme šikmo tak, že část stonku rajčete nad kořenovým krčkem utopíme v půdě. Díky dobré schopnosti rajčat zakořeňovat ze stonku se vytvoří mohutnější kořenový systém a tím budou rostliny lépe zásobovány vodou a živinami. Je třeba kontrolovat zdravotní stav porostu brambor. Od druhé poloviny května je již možný výskyt mandelinky bramborové. Při ohniskovém výskytu lze tato ohniska odstranit a tím výrazně potlačit další rozvoj škůdce. Existují také biologické prostředky na ochranu rostlin. Vzhledem k tomu, že se jedná o přípravky na bázi Měšický zpravodaj - 19
živých organismů, nehrozí při jejich použití riziko zanesení reziduí pesticidů do konzumní části zeleniny jako při aplikaci chemických prostředků na ochranu rostlin. Například proti mandelince bramborové, která napadá brambory, lilek, ale někdy i rajčata, lze použít přípravky na bázi Bacillus thuringiensis tenebrionis. Ve druhé polovině května vysazujeme sadbu celeru. Ten jsme buď zakoupili nebo předpěstovali ve skleníku ve vhodných podmínkách již z únorových výsevů. Při předčasné výsadbě do nevhodných teplotních podmínek by mohlo dojít k jarovizaci (zakládání květenství v důsledku delšího působení nízkých teplot) a následnému vybíhání do květu. Jarovizace může proběhnout již při předpěstování sadby v prostředí s nižšími teplotami. Před výsadbou sazenic lze zakrátit kořeny i nadzemní část. Pokud jsme dopěstovali nebo nakoupili sazenice bylinek, můžeme je nyní vysazovat na zahrádku. Z druhů u nás běžně dostupných lze doporučit např.: vytrvalé (máta peprná, meduňka lékařská, dobromysl obecná, tymián, levandule lékařská, yzop lékařský, meduňka lékařská, saturejka horská, libeček lékařský), jednoleté (bazalka pravá, saturejka zahradní, majoránka zahradní) aj. Přeji mnoho úspěchů při pěstování rostlin. Miroslav Šmoranc
Slovo obecní policie Vážení občané, nedávno jsem absolvovala zkoušky k obnovení svého osvědčení k výkonu práce strážníka obecní policie, které se opakují každé tři roky a skládají se z písemné a ústní části za přítomnosti tříčlenné komise z ministerstva vnitra. Takže taková malá maturita každý třetí rok, ale proč o tom vlastně píši? Nedávno jsem totiž psala rozhovor do zpravodaje ve vedlejší obci, v kterém jsem mimo jiné byla požádána o stručný životopis. A tak jsem psala o tom, kde jsem se narodila, o své rodině, o minulých zaměstnáních, o svém koníčku a také to, že jsem absolvovala střední odborné učiliště, potom střední veřejnoprávní školu, a že nyní dálkově studuji vysokou školu. A představte si, že jsem se dva dny po vydání tohoto rozhovoru dozvěděla, že nejvíc lidi šokovalo a fascinovalo to, že mám maturitu a že ještě dálkově studuji vysokou školu. A tak jsem se ptala sama sebe, co je na tom šokujícího?, co vlastně mají lidé za mínění o nás, o strážnících. To si opravdu myslí, že vykonávat toto zaměstnání může kdokoliv, kdo se přihlásí a má na to, jak někteří tvrdí, náturu? Nedalo mi to a tak jsem udělala malou soukromou anketu. Zeptala jsem se deseti lidí jestli tuší, co musí zájemce o toto zaměstnání splňovat a ani vám snad nebudu psát jak to dopadlo!!! Raději vám ale napíši, co opravdu musí splňovat uchazeč o místo strážníka obecní nebo městské policie. Tak za: 1. Strážníkem může být pouze občan ČR 2. Bezúhonný (čistý trestní rejstřík) 3. Starší 21 let 4. Zdravotně způsobilý (každý třetí rok kompletní zdravotní prohlídka) 5. Spolehlivý (nebyl v posledních 3 letech uznán vinným z přestupku) 6. Dosáhl středního vzdělání s maturitní zkouškou Měšický zpravodaj - 20
To ale pořád není všechno, protože po splnění výše uvedených požadavků, musí uchazeč o místo strážníka absolvovat kurz v akreditovaném školícím středisku ČR, kde musí získat teoretické znalosti z právní úpravy: 1. obecní policie 2. obecní a krajské zřízení 3. shromažďování 4. Policie České republiky 5. trestní právo 6. živnostenské podnikání 7. střelné zbraně a střeliva 8. bezpečnost silničního provozu 9. krizové řízení 10. integrovaný záchranný systém a pořád to není všechno, protože ještě musí uchazeč o místo strážníka absolvovat 1. psychotesty 2. výcvik sebeobrany 3. techniku poutání 4. taktiky zákroku 5. výcvik pokynů k zastavování vozidel No a potom z toho všeho budoucí strážník udělá zkoušky o kterých píši v úvodu tohoto příspěvku a aby se mu to nevypařilo z hlavy a nemusel to pořád hledat v knížečkách zákonů (jako většina státních policistů) si to každý třetí rok opráší a k tomu mezi tím proběhne pár novelizací zákona o obecní policii a tak mu přibude ještě něco nového a navíc. Toto totiž státní policisté absolvovat nemusí a po skončení školy a základní přípravy už na žádné zkoušky ani kurzy nemusí a to jim upřímně závidím, protože vždycky to jsou pěkné nervy a stres. Na druhou stranu mě vždycky potěší, když při společné služební akci se někdo z policistů zeptá, jaký je to paragraf nebo zákon a já nebo kolega, mu ho luxusně a s přehledem odříkáme skoro z paměti. Doufám, že to nebylo dnes moc nudné, ale z mé strany to po výsledku mé mini ankety bylo prostě nutné a také si myslím, že je dobré, aby občané věděli více o tom, co musí splňovat, ovládat a znát osoby, které jim skoro každý den při úkonu či zákroku při plnění úkolů obecní policie zasahují do jejich práv a svobod anebo kterým jsou občané například při řešení přestupků povinni na výzvu předložit doklad totožnosti (své osobní údaje). Nebo tyto dnešní informace o požadavcích na strážníka mohou být užitečné případným zájemcům o toto zaměstnání. A také aby někteří ,,fandové policie“ věděli, že to nemáme až tak jednoduché a že nejsme až takový d……é. Přeji Vám i nám krásné slunečné dny, plné klidu a pohody, Lída PS: ,,NEBRZDÍŠ, ZAPLATÍŠ! Určitě jste již zaregistrovali, že opět probíhají dopravní akce se zaměřením na dodržování nejvyšší povolené rychlosti nejen u nás v Měšicích, ale i v ostatních obcích a městech. A možná jste už také slyšeli o tom, že řidičům kterým bylo naměřeno v naší, nebo jiné obci či městě překročení rychlosti o pouhé 4 km/h, bylo bez milosti za tento přestupek uděleno blokově na místě 1 000 Kč. Ano, toto je pravda, protože zákon neumožňuje obecní ani republikové policii ,,tolerovat“ jakékoli překročení maximální povolené rychlosti, zákon řidiče duplicitně upozorňuje na měření rychlosti vozidel dopravní značkou ,,začátek obce“ a dopravní značkou ,,měření rychlosti“, nezbývá nic jiného než v takto označených úsecích Měšický zpravodaj - 21
,,tolerovat“ pouze překročení rychlosti o 3 km/h, toto umožňuje jako možnou odchylku výrobce radaru. V opačném případě by se obecní policie mohla vystavit nebezpečí trestního stíhání pro zneužití pravomoci veřejného činitele. Buďte proto při řízení pozorní a nezapomeňte šlápnout (pořádně) na brzdu při vjezdu do kterékoliv obce či města v naší republice. Lída
Pochvala Lídu určitě potěší! Ráda bych tímto za své děti a sebe vyjádřila velký dík Obecní policii Měšice v čele s paní Lídou. V pondělí 20.4. jsem se svými dětmi zažila velmi nepříjemné okamžiky, kdy do našeho vozu téměř před naším domem havaroval ve velké rychlosti podnapilý řidič, který porušil svým jednáním hned několik dopravních předpisů. Obecní policie byla na místě prakticky ihned, zajistila místo nehody a setrvala do příjezdu Policie ČR. Paní Lída zvládla situaci naprosto profesionálně. Za svoji rodinu mohu opravdu říci, že jsem ráda, že naše obec svoji obecní policii má, a že mezi ně patří paní Lída a její tým. Lído, děkuji Vám i Vašemu kolegovi, který na místě také zasahoval. Petra Nová Střední 268, Měšice PS: Náš dík patří také všem svědkům, kteří policii svědectví potvrdili, jmenovitě panu J. Strakošovi ml. a rodině ze světlého vozu.
Jak se lékař stává myslivcem Opět jsme zde s pokračováním vzpomínek profesora Andryska na začátky jeho „myslivecké kariéry“. Chodsko Srnec bez výjezdní doložky Když tak prohlížím své trofeje, vystávají v mé paměti zážitky a příhody spojené s jejich lovem. Často se mne návštěvníci ptají co to je za trofej srnce špičáka s parůžky v lýči, se slepovanými kostmi a chybějícím týlem. Ano, je to snad nejbizarnější lov na srnce, který jsem kdy zažil. Dostal jsem jednou asi v roce 1974 povolenku z ministerstva lesů na odstřel srnce na Chodsku. Splnil se mi tím můj sen dostat se do kraje, který jsem znal pouze z četby mého oblíbeného autora Jindřicha Šimona Baara. Stojím v kanceláři ředitele, milé přijetí, podám mu povolenku k lovu, rychle ji přečte a zavolá: „Pošlete mi, prosím, soudruha Světlinu“. Přichází mladý lesník a ředitel se ujme slova: „Soudruhu Světlino, tady je soudruh Andrysek, který dostal od soudruha ministra povolenku na odstřel soudruha srnce“. Měšický zpravodaj - 22
Bylo zřejmé, že ředitel se s tou povolenkou, skutečně podepsanou ministrem lesů, vod a strání, jak se mu tehdy přezdívalo, necítil dobře a jak jsem se později dozvěděl ani před soudruhem Světlinou, protekčním to synkem jeho krajského nadřízeného. „Ale pane řediteli, já pana ministra ani neznám, já jsem jen léčil manželku jeho tajemníka Ing. Nouzáka a ten, když se mi ptal, co by mi udělalo radost, požádal jsem o povolenku na odstřel srnečka na Chodsku, Nouzák je prima chlap a je to můj kamarád“, najednou ztratil ředitel napjatý postoj a mile se usmíval a bez dalšího soudruhování nás vyprovodil ze své kanceláře. Odešli jsme do mé ubytovny, kde jsem byl soudruhem Světlinou poučen o vlastnostech a riziku používání střelných zbraní. Jako člověk zvyklý jednat i s psychicky nemocnými jsem to se zájmem vyslechl a s úsměvem poděkoval. Odpoledne jsme vyšli do polesí. Výzva k tichu a instrukce: „Tam v tom křoví před námi má stávaniště pěkný odstřelový srnec. Pozor, je moc plachý, proto, jak se ukáže, hned střílejte“! Zanedlouho skutečně vidím z křoví vylézat něco bílého, dosti srnci nepodobného a za bílým svetříčkem ještě chlapec. „Mám střelit oba?“ „Proboha nestřílejte“. To mi snad nemusel říkat, párek milenců za denního světla na 100 metrů pozná od srnce i poloslepý. A tak se smíšenými pocity jsme se rozloučili a domluvili na další den. Pamětníci vědí, že Chodsko v těch letech bylo podobně jako jiné příhraniční oblasti našeho státu, pečlivě střežené a prošpikované jak uniformovanými pohraničníky tak civilními spolupracovníky „Pomocná pohraniční stráž“. Člověk mohl potkat i přátelsky vyhlížející neuniformované spolupracovníky Bezpečnosti, a nemohl si být nikdy jist. Když člověk šel směrem ke hranici, narazil nejprve na pohraniční pásmo, označené hustě výstražnými cedulkami. Sice i osídlené, ale přístupné jen na propustky. Jeho šíře byla několik kilometrů. To končilo tzv. dráty. Plot se táhnul stovky metrů až kilometry od vlastní hranice, označené jako v dřívějších dobách hraničními kameny. Již nebyl připojen na vysoké napětí, které mělo usmrtit ty, kteří se pokoušeli z klece socialismu utéci, ale mělo elektronické zařízení nazývané signálka. Jakýkoliv dotek plotu vyvolal alarm na nejbližší strážnici a sestava byla promyšlena tak, aby „narušitel,“ snažící se dostat za hranice, neměl čas dostihnout hranice dřív, než do dostihne, zadrží nebo zastřelí pohraniční hlídka, aktivovaná signálkou. Samotný prostor „za dráty“ byl svým způsobem ráj zvěře, která nebyla rušena téměř žádným provozem, jen občasné průchody pohraničních hlídek dávaly najevo, že to není země nikoho. Na druhé straně byly ale vybudovány posedy, dokonce i vytápěné a zvěř, přebíhající z našeho prostoru za dráty byla pak vítanou kořistí německých lovců, pokud z neznalosti člověkem vytvořených hranic k sousedům přeběhla. Inu byl to lov, ale k myslivosti to mělo daleko. I na naší straně byl tento prostor využíván prominenty režimu, kteří samozřejmě za dráty mohli a užívali si úlovků, které nebyly obhospodařovány, myslivecky posuzovány a co těmto „myslivcům“ přišlo před mušku, bylo sloveno, bohužel s celkem logickou úvahou, že když ne já, tak soused z druhé strany. Druhý den jsme se sešli dopoledne, k dalšímu lovu a najednou se mi ten protekční, patřičně důležitý myslivecký průvodce zeptá: „Znáte Junka?“ „Kterého?“ „No přece Josefa, ministra vnitra.“ Tou dobou se náš stát přetvořil ve federaci a měli jsme tři vlády, tři parlamenty a tudíž také tři ministry vnitra. To by bylo řešení otázky nezaměstnanosti! Něco mi to ale připomnělo, asi jsem ho zahlédl v novinách. „Jo, Pepíka, to víte že jo, copa dělá?“ Respekt panského soudruha ke mně vzrostl, chudák netušil, že jsem ho neviděl ani na obrázku nebo v televizi, takových vládců bylo u nás nepřehledně moc. „Tak to je Měšický zpravodaj - 23
prima, dnes na čáře slouží můj kamarád a prý se tam motá nějaký srnec, nabíhá na signálku a vyvolává poplachy při kterých musí rota ve službě vždy na to místo vyslat hlídku se psem a už jsou z toho otrávený. Tak to já mu řeknu, že se znáte s ministrem a šli bychom ho slovit za dráty“. No nazdar, jako podívat se do země nikoho, kam normální smrtelník neměl šanci se dostat, to by mne lákalo. Ale pozor! Co když je to past, vytáhnou mne za čáru, ozbrojeného a když jsem se chtěl prostřílet za hranice, použili zbraně … Tenkrát bylo vše možné a v pohraničí si člověk nemohl být s nikým, kromě přátel, jistý. No nedalo se nic dělat, když jsem se znal s „Pepíkem“, tak už to nešlo zpět a jeli jsme. No, že bych se cítil, jako na lovecké vycházce, to zrovna ne. Před mým Favoritem Jawa 350, vedle mne na sedadle můj prominentní průvodce a na zadních sedadlech kulovnice s puškohledem. Po chvíli jízdy stojíme před impozantním drátěným plotem opatřeným vícejazyčnými cedulkami s varováním a zákazy a proti nám dvoukřídlá zadrátovaná vrata a hlouček péesáků, zdravících přijedšího velitele a nakonec nesmím zapomenout na zlobně se tvářící asi tři služební psy. Vrata se otevřela a jeli jsme dále po cestě různými zkazkami opředené zóny za dráty. Najednou podporučík seskakuje z motorky, zastavuje nás a velí „Vystupte!“ Vycházím nejistě, pušku nechávám na sedadle a vnímám v dohledu hraniční kámen a kus za ním posedávající hraničáře z německé strany, se zájmem přihlížejícími, co se to tam na naší straně děje. „Střílejte!“ volá můj průvodce a vábničkou píská na slabého špičáčka, který je tím „narušitelem“ a asi ho přivábil pach říjných srnek za dráty a v jeho touhách mu nebrání silnější konkurenti, kteří jsou na druhé straně u svých partnerek. Než jsem srnečka uviděl, chvilku to trvalo, přiznám se, že takto jsem nikdy nelovil ani předtím, ani do dnešních dnů. Skutečně jsem viděl slabého ročního špičáčka, který je opravdu určen jako slabý jedinec k odstřelu, aby nedal základ dalším slabým potomkům. Tak tohle mne trochu uklidnilo a hrnu se do vozu pro pušku a chci jí nabíjet. „Ježíšmarjá, vy nemáte ani nabito.“ Jak by mohl pochopit mé obavy, že jsem se vloudil na tato místa s nabitou zbraní pod záminkou lovu? Ten srnec musel být zaláskovaný až po uši, že i když nás jistil, stále naslouchal vábení mého průvodce. Rychle jsem odhadl situaci, na podporu nebylo nic, tak z volné ruky, srnec se chystal odskočit, stál ke mně naostro tak jedinou možností byla rána na krk, což považuji při zhruba sto metrech za hazard, omluvitelný nezvyklou situací. Navíc, přiznám se k tomu, že jsem měl obavu z odskočení za čáru a pak by si na právu pochutnali bavorští sousedi. Když se mi kříž na moment ustálil, stisknul jsem spoušť a přitom si všimnul, že srneček v ten okamžik sklonil hlavu. Copak, rána byla dobrá, zůstal v ohni, ale odletu týlních kostí a mozku do Bavor jsem zabránit nemohl. Když se průvodce k ničemu neměl, šel jsem si pro zálomek a chystal jsem slovený kus myslivecky ošetřit. „Prosím Vás, teď žádné ty vaše ceremonie, nevyvrhovat, naložit a hned odjezd!“ Teda, připadal jsem si jako pytlák, ale nakonec – on byl velitel, můj průvodce ho taky poslouchal, tak jsme úlovek dali do kufru a jeli zpátky. Soudruh podporučík prohlašoval, že tam na nás hoši čekají a proto spěchá. Samozřejmě vrata zamčena a jak se vrátit do socialistické vlasti? Měšický zpravodaj - 24
„Maličkost, vyvoláme poplach, hoši přiběhnou ze strážnice s klíči.“ Přiběhli, ale se psy a samopaly a bez klíčů. No nebudu to napínat, časem jsme se přes dráty dostali, srnce nakonec myslivecky ošetřili, trofej s průstřelem mezi světly a lepidlem slepenými lebečními kostmi s chybějícím týlem, mně vždy tento neobvyklý lov připomene a když jsem ho naposledy spatřil, musel jsem se o tento zážitek s Vámi podělit. Pokračování příště, ze vzpomínek profesora Andryska redakčně bez úprav zpracoval Jiří Bejlek
Ze sportu a kultury
Kurzy tance Dobrý den, chtěla bych všem Měšičákům nabídnout možnost přihlásit se do kurzů tance v sokolovně Mratín. Kurz je nejlevnější, nejrychlejší a nejpohodlnější. Koná se každé úterý od 19 - 21 hod. Je nutná pouze společenská obuv. Žádné obleky a žádné šaty. Velmi přátelský přístup. Celkem 10 - 11 lekcí. Cena 600,- Kč/ os. Více info na www.mratin.info v aktualitách je možno nalézt dva články. Případné dotazy je možné směřovat na email:
[email protected]
Skautské akce 14. února proběhl jako každoročně ve Zloníně již tradiční Skautský ples. Protože chřipková epidemie zachvátila i naše řady, sešlo se nás poněkud méně, ale to nic neměnilo na tom, že jsme se sešli rádi a příjemně se pobavili. Byl připraven zajímavý program a bohatá tombola. Děvčata z dívčího oddílu nám připravila velice zajímavé vystoupení s barevnými světly a také jsme se podívali, jak profesionálové tančí tango. Losování tomboly bylo napínavé a protože sponzorů bylo opravdu hodně, za což chceme všem moc poděkovat, bylo skutečně o co hrát. Letošní první jarní den byl pro členy Skautského střediska „WILLI“ Líbeznice ve znamení maškarního reje. Tělocvična líbeznické základní školy se proměnila na jedno odpoledne v rozkvetlou louku plnou různých zvířátek. Královna louky, její stráž a poddaní připravili pro děti spoustu her a soutěží. Společně jsme si zatancovali a vyhlásili nejlepší masky. Protože tělocvična byla plná broučků, motýlků a všelijakého hmyzu, nebylo jednoduché vybrat tu nejlepší. Zaslouženě vyhrál Honzík Pytelka. Jeho maska roháče byla nejen nápaditá, ale bylo na ní odvedeno i spousta poctivé práce. Protože mezi nás zavítala i orientální tanečnice, předvedla nám, jak se v Orientu tančí. Obětavé maminky připravily sladké domácí občerstvení a tak si děti i pochutnaly. Karneval se moc povedl a vzhledem k tomu, že celý program připravili a zorganizovali „náctiletí“ sami, patří jim obdiv a poděkování. Měšický zpravodaj - 25
30. dubna budou členové našeho skautského střediska jako tradičně pořádat „Pálení čarodějnic“ u skautské chaty v Areálu zdraví. Zveme tímto všechny malé čarodějnice a čaroděje, kteří mají chuť a náladu zasoutěžit si v čarodějnických soutěžích a strávit s námi večer u ohně. Celý program začne v 18.00 hodin.
(Pozn. redakce:Toto pozvání již možná nebude aktuální, protože se Vám zřejmě dostane do ruky tento Zpravodaj později, nicméně co kdyby?)
Zároveň zveme všechny hravé děti i rodiče na „kuličkiádu“, která se bude konat v úterý 5. května od 16 hod. v areálu zdraví. Bude se soutěžit o putovní cenu, na které jsou jména výherců z předchozích let a kde přibude i jméno letošního výherce. Přijďte si zacvrnkat nejen o ceny, ale i jen tak pro radost! Skautské středisko WILLI
Výlet do Příbrami Sobota 28. 2. ráno, rychle vstávejte, umýt, obléci, sbalit, nasnídat a hurááá. Jedeme na výlet. Dnes nás čeká obzvlášť vypečená akce. Přestože je první neděle postní, horníci opožděně nasedají do masopustního reje. My – skauti a přívrženci netradičních prožitků - nasedáme do autobusu, abychom nahlédli do tajů stříbrokopectví. V Příbrami mají totiž velmi zajímavé muzeum hornické. Uvnitř sice bylo zavřeno, ale venku to stálo za to: mašinky, vagónky, čerpadla velikosti trpasličí, vchod do šachty, ale hlavně – masopustní rej. Masky horníků, zvířátek, podivných bytostí, permoníků, a k tomu jim hraje celá kapela. Když se masky vydováděly a děti nabažily, autobus nás odvezl k dolu. Všechny doly v okolí jsou označeny jménem, ten náš se jmenuje Prokop a fungoval v letech 1832 - 1994. Těžilo se zde hlavně stříbro a olovo. Důl je hluboký bez mála 1,5 km a jednotlivé šachty od sebe vzdálené 40 metrů. Nejprve nás paní průvodkyně zavedla do strojovny, kde to vonělo naleštěnými obrovskými stroji na ovládání důlního výtahu, kterým horníci jezdí do dolu, nahoru, do dolu, nahoru, do dolu nahoru,... Českomoravská - Kolben - Daněk se vytáhla... Následně jsme se dostavili pod zem s panem bývalým horníkem, který barvitě líčil, jak důl fungoval, co se zde těžilo, a že prý kdyby na nás někdo plivnul, tak si toho nemáme všímat – to jsou jen místní zlobiví Permoníci. Jediný problém by mohl nastat další den ráno, neboť na koho plivnou, povyroste do rána o 2 cm. Myslím, že povyrostli všichni zúčastnění. Do dolu jsme se – stejně jako horníci dostali důlním vláčkem. Místa tam mnoho nebylo a byl tak neuvěřitelně hlučný, že nebylo slyšet při jízdě vlastního slova, ale věřte, že to nevadilo. Po exkurzi dolů se naše výprava přesunula do pohádky. V Pičíně totiž má stálou expozici Vítězslava Klimtová, kněžka přírodních božstev, výtvarnice a spisovatelka, která svou tvorbu věnuje převážně dětem. Je autorkou neuvěřitelného množství postaviček – vodníci, víly, čarodějové, skřítci, ke všem si vytvořila velmi pozitivní vztah. U vchodu nás přivítal drak s kouřícími nozdrami. Celý dům i zahrada jsou jakoby z jiného světa. Nevěříte? Tak se tam jeďte podívat, nám se tam moc líbilo. A kdybyste nějakého permoníka potkali, tak ho nezapomeňte pěkně po hornicku pozdravit: Zdař Bůh! Michaela Klimešová Měšický zpravodaj - 26
Klub maminek Velikonoční břízku máme krásně ozdobenou a naše „Václavské náměstí“ nám mohou ostatní vesnice tiše závidět. I naše děti se snažily vyrobit každý své malované vajíčko a myslím, že se jim to moc povedlo. Na přání dětí jsme připravily a ozdobily vlastní vrbičku. Stálo to za to! Snad i Vám se líbí. Jaro nám už zaklepalo na dveře a dětičky začínají mít velký problém, kde si mohou začít hrát. V obci máme sice dětské hřiště, ale bohužel si myslím, že více slouží kočkám a psům místo toalety a dospívající mládeži jako kuřácký ráj než dětem pro které bylo zřízeno. Chtěla bych poprosit majitele pejsků aby na hřiště nepouštěli své miláčky. Je opravdu velice nepříjemné, když sáhnete, nebo šlápnete do výkalů a to ani nemluvím o tom, když Vám přijde takto „voňavé“ dítě, které rádo vše ochutná... Měšická mládež by mohla být ohleduplná ke svým mladším „kamarádům“ a zbytečně neničit hřiště a jeho okolí. Je opravdu nutné, aby 4 - 5 skoro dospělých hochů lezlo na zábradlí u klouzačky a snažilo se ho rozvrzat? Slečny na tom nejsou o moc lépe. Houpací koník, kohout a ryba je určena pro děti do 6 let a ne aby na něm seděly dvě 12 leté holčiny a houpaly se na nich ze všech sil. V poslední řadě to padne na všechny kuřáky a návštěvníky hřiště. Odpadky a nedopalky Ano, o vás co se na této fotografii poznáváte, mají také své místo a to se jmenuje popelnice. o vás píšeme Věřím, že většina z nás se s tímto důmyslným pomocníkem již setkala :-) Je mi líto, že zrovna do jarního vydání zpravodaje, kdy by člověk měl být plný optimizmu, musím psát tolik výtek, ale dělám to proto, že věřím, že se všichni společně budeme snažit udržovat společné prostory a nebudeme ničit to co se dělá pro druhé. Šárka Lukavská
Klub měšických žen Tak máme za sebou dlouhou zimu a sluníčko nás konečně vytáhlo z tepla domova ven. Tak je to i s naším klubem. V zimě se nikomu nechtělo za tmy vycházet z domu a tak podle toho vypadala i setkání v klubu. Ne, že by zel prázdnotou, ale moc se nás nescházelo. Přesto jsme si naše setkání užívaly, my „mladší“ jsme se naučily plést ponožky a na oplátku jsme těm „starším“ radily jak na digitalizaci. Pěkným počasím se situace změnila, je déle vidět, což se odrazilo i na účasti. Máme toho mnoho na probírání, spoustu problémů s výsadbami na zahrádkách a soutěžením komu a jak moc již něco vyrostlo. Dělám si legraci, ale jenom chci ukázat, že je nám v klubu dobře a třeba po celodenní práci na zahrádce a okolo domu, je dobré přijít na jiné myšlenky a jen tak si poklábosit. Tím bych chtěla pozvat mezi nás ty, které do klubu zatím nenašly cestu. Připomínám, že se scházíme každé pondělí od 18 hod. v prvním patře Teska. Stačí si vzít sebou jenom dobrou náladu, ale i v případě problémů, jsme ochotny naslouchat a i pomoci. Měšický zpravodaj - 27
Chtěla bych poděkovat všem, kteří nosí věci na Charitu. Počet lidí se značně rozšířil, už to nejsou jenom dvě členky klubu, což je fajn. Myslím si, že pocit toho, že je někomu pomoženo, stojí za to. Jenom bych prosila, aby věci byly vyprány. Samozřejmě děkuji panu starostovi, který to všechno na Charitu vozí. Při poslední dodávce jsme byli pochváleni, neboť obsahovala i nádobí. Takže, sbíráme od skleniček po hrnce vše, co se hodí do kuchyně. Poslední věc na kterou bych chtěla upozornit je Blešák. Loni nám počasí nepřálo, přesto se docela vydařil. Letos bude určitě pěkně, tak věřím, že se sejdeme v hojném počtu. Určitě každý doma najde věci, které je mu je líto vyhodit a tak můžou za drobný peníz udělat radost někomu jinému. Případné dotazy ráda zodpovím na tel. 724 969 619, nebo paní Myšáková při roznášení pošty. ----------------------------------------------------------------------------------------------------
Kl u b m ě š i c k ý c h ž e n srdečně zve na
B L E Š Á K Určitě se u vás doma najdou věci, které je vám líto vyhodit do popelnice a někomu jinému mohou za pár korun udělat radost. Tak přijďte mezi nás.
Kdy? 23. května od 8. hodin Kde? na místním Václaváku /Hlavní ulice/ Přijďte prodávat či nakupovat. Určitě si něco vyberete. Přeji vám všem krásné jaro, plné pohody a sluníčka. Za Klub měšických žen Lála Langmayerová Vítání jara Jaro jsme tento rok v Měšicích uvítali v sobotu 4. dubna, kdy jsme slavnostně ozdobili krásnou břízku před Obecním úřadem. Letos si svou malou vrbičku pořídil a ozdobil i Klub maminek. Setkání pod jarní břízkou bylo milé a příjemné. Kdo přišel, pověsil si své malované vajíčko, ochutnal mazanec paní Myšákové, občerstvil se vínkem z Moravy a poklábosil se sousedy. Dík patří rychlé rotě z obce za přivezení a postavení břízky a všem, kdo se zúčastnili a břízku a tím pádem i obec ozdobili. Jiří Bejlek Dětský karneval Za čtrnáct dní po uvítání jara v sobotu 18. dubna jsme v restauraci„U Václava“ přivítali měšické děti v maskách. Zásluhou manželů Hluchých se v jejich restauraci opět konal dětský karneval. Dětí v maskách s doprovodem maminek přišlo dost, ale co nás trochu překvapilo, byla neúčast tatínků. Je to jejich chyba, že propásli příležitost vidět, jak se jejich ratolest ve společnosti vrstevníků při diskotékovém tanci, dokáže odvázat a vydovádět. Děti rostou strašně rychle a tato šance se již nikdy u vlastních dětí nebude opakovat. Až si to otcové uvědomí bude již pozdě. Děti si ovšem nic takového nepřipouštěly a vesele se předváděly a skotačily. Všechny ty princezny, čarodějnice, berušky, kovbojové, piráti, pekelníci a jiné pohádkové bytosti se Měšický zpravodaj - 28
snažily upoutat pozornost poroty, aby zrovna ta jejich maska zvítězila. V tom mumraji však nešlo objektivně nic hodnotit, všechny masky byly pěkné a za snahu si zasloužily vyhrát všechny děti. Přesto se odměnilo několik zajímavých masek, které si odnesly drobné ceny. Dostalo se však i na ostatní a tak snad nebyl nikdo zklamán. Dík za tuto podařenou akci patří manželům Hluchým, kteří vše organizovali a s přispěním obce sponzorovali a pár jedincům, které nebudu jmenovat, ale které vždy na takovýchto akcích vidíte (bohužel však stále takoví nadšenci ubývají). Tak za rok na viděnou, Jiří Bejlek Pozvání na VI. ročník dětského dne v novém stylu! Co to bude ten nový styl? Nové bude to, že letos začneme v sobotu 30. května již od 14:00 hodin a celý dětský den pojmeme nově, tak trochu jako Dětskou pouť. V úvodní části nás budou čekat tradiční sportovní disciplíny, ve kterých získáte mimo obvyklé pamlsky a ceny i vstupenky na připravené atrakce. Můžete se těšit na malý dětský řetízkový kolotoč, skákací hrad, kuličkový bazén, trampolínu, silovou hru Gladiátor, aj. Očekáváme opět příjezd líbeznických hasičů a celým odpolednem nás všechny bude provázet živá hudba, která v případě zájmu bude hrát až do rána u táboráku, který si večer zapálíme. Vyhlásíme opět tradičního nejlepšího atleta a atletku Měšic a celé odpoledne se budeme bavit a soutěžit. Vyznačte si proto do kalendáře velkým červeným fixem datum 30. května 2009 od 14:00 hodin u Kruhu se koná VI. ročník Dětského dne, kde nesmím chybět. Vezměte kamarády a rodiče a přijďte zažít velkou jízdu. Vždyť budete slavit svůj svátek, svátek dětí. Občerstvení po celý den zajištěno. Už se těším na setkání u kolotoče, Jiří Bejlek
Klub rybářů Měšice Vás srdečně zve ke Kruhu!! 1) Na sobotní dopoledne dne 16. května, na tradiční, letos již XI. ročník jarních rybářských závodů o hodnotné ceny. Po roční přestávce, kdy se rybníček Kruh odbahňoval a čistil, se opět sejdeme na tradičním místě na tradičních závodech. Všichni, kdo si chcete zazávodit a zasoutěžit o hodnotné ceny, se můžete hlásit od 1. května 2009 v restauraci „U Václava“ nebo v den závodu do 6:45 hodin, kdy končí prezentace. Vlastní závody začínají v 7:00 a končí ve 13:00 hod. Jak je u rybářů zvykem, po celý den je zajištěno bohaté občerstvení. Cena 200,- Kč za startovné je jistě adekvátní k nevšedním zážitkům, úlovkům a cenám, které na Vás čekají. Tak neváhejte a zajistěte si včas místo u Kruhu. Počet lístků je omezen rozměrem Kruhu!!! 2) Koncem závodů ale pochopitelně a také tradičně, celý den nekončí. I na večer rybáři přichystali bohatý program s živou hudbou a táborákem. Opět Vás čekají nevšední zážitky s bohatým občerstvením a hudbou pod širým nebem až do rána za přijatelnou cenu 70,- Kč. Neváhejte proto, obtelefonujte všechny své přátele a známé a v soboto ráno na závodech a potom ještě s živou muzikou večer na viděnou u Kruhu, se těší rybáři. Jiří Bejlek, který již trénuje, je natěšený a určitě si tuto akci určitě nenechá ujít! Měšický zpravodaj - 29
Vydává Obec Měšice - registrační číslo MK ČR E 14565. Měšický zpravodaj - Duben 2009. Ročník 6, číslo 2. Vychází v nákladu 650 výtisků. Řídí redakční rada ve složení: Jiří Bejlek, Vladimír Novák, Anna Raková, Ladislava Nováková, Drahoslava Myšáková, Lálka Langmayerová. Uveřejněné příspěvky nemusí vyjadřovat názory redakční rady. Náměty, dotazy a příspěvky je možné předat v označené obálce na Obecní úřad nebo vložit do schránky před vchodem do obchodu v budově TESKO, případně zaslat na e-mail:
[email protected]. Důležitá telefonní čísla: Obecní úřad - 283 980 330 Obecní policie - 723 737 027 Grafická úprava a tisk: Tiskárna Tigras s.r.o., Klíčany Toto číslo vyšlo 30. dubna 2009, příští číslo vyjde v červnu 2009. Distribuováno zdarma. Měšický zpravodaj - 30
Důležitá telefonní čísla Národní tísňová linka Hasiči Záchranná služba Policie Policie ČR Odolena Voda Obecní policie Měšice
112 150 155 158 283 971 066 723 737 027
Poruchy: Poruchy dodávky elektřiny Poruchy dodávky vody Pohotovost voda p. Vyroubal Pohotovost plyn Telefonní poruchy
840 850 860 840 121 121, 315 682 100 602 244 663 1239 13129
Zdravotnictví: Nemocnice Brandýs nad Labem Záchranná služba Brandýs nad Labem Záchranná služba Líbezníce Nemocnice Měšice Poliklinika Prosek Pohotovost Říčany
326 902 222 326 902 591 283 981 439 283 981 049-051 266 010 111 323 602 611
Praktičtí lékaři Líbezníce: MUDr. J. Posltová MUDr. E. Chlumská MUDr. M. Svobodová (dětská lékařka) MUDr. M. Pražanová (zubní) Lékárna Líbezníce
283 981 436 283 980 441 283 981 303 283 981 038 283 980 085
Obecní úřad Měšice: Obecní úřad 283 980 330 Obecní úřad fax: 283 981 280 Obecní úřad e- mail:
[email protected] Starosta 725 021 852 Místostarosta 739 058 481 Stavební úřad Líbezníce 283 981 200 Měšický zpravodaj - 31
Úřady Krajský úřad Středočeského kraje
257 280 111
Městský úřad Brandýs n/Lab. Star. Bol.
326 909 340
Pracoviště Stará Boleslav ---------------------------------------------------------------------------------Odbor vnitřní správy Cestovní doklady 326 909 355 Občanské průkazy 326 909 357 Evidence obyvatel 326 909 358 Odbor dopravy Evidence řidičů Evidence vozidel
326 909 366 326 909 333
Pracoviště Praha ---------------------------------------------------------------------------------Odbor vnitřní správy Cestovní doklady 222 330 292 Občanské průkazy 222 330 284 Odbor soc. věcí a zdravotnictví Informační servis (dávky stát. podpory)
221 621 621
Odbor živnostenský Oddělení registrace
221 621 304
Odbor školství Vedoucí odboru
222 330 218
Katastrální úřad Okresní soud Praha-východ Finanční úřad Praha-východ OSSZ Praha-východ Sokolovská 855/225, Praha 9
284 041 111 221 325 515, 222 325 517 225 332 111 284 005 401
Měšický zpravodaj - 32