ÚZEMNÍ PLÁN
KARDAŠOVA ŘEČICE KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ KARDAŠOVA ŘEČICE, MNICH A NÍTOVICE
projektant: Ing. arch. Zuzana Hudcová Na Hradbách 52/I 377 01 Jindřichův Hradec pořizovatel: Městský úřad Jindřichův Hradec odbor výstavby a územního plánování 377 22 Jindřichův Hradec
ZÁZNAM O ÚČINNOSTI
Správní orgán, který územní plán Oprávněná úřední osoba pořizovatele: Jméno a příjmení: Ivana Přibylová vydal: Zastupitelstvo města Kardašova Řečice Funkce: referent Městského úřadu, odboru výstavby a územního plánování, Jindřichŧv Hradec Podpis: Datum nabytí účinnosti:
Otisk úředního razítka
1
I.
OBSAH ÚZEMNÍHO PLÁNU
TEXTOVÁ ČÁST VÝROKOVÉ ČÁSTI a. Vymezení zastavěného území b. Základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot c. Urbanistická koncepce včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně d. Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umisťování e. Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny jejich vyuţití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání loţisek nerostných surovin a podobně f. Stanovení podmínek pro vyuţití ploch s rozdílným způsobem vyuţití s určením převaţujícího účelu (hlavní vyuţití), pokud je moţné je stanovit, přípustného vyuţití, nepřípustného vyuţití (včetně stanovení, ve kterých plochách je vyloučeno umisťování staveb, zařízení a jiných opatření pro účely, uvedené v § 18, odst. 5 stavebního zákona), popřípadě podmíněně přípustného vyuţití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, charakteru a struktury zástavby, stanovení rozmezí výměry pro vymezování stavebních pozemků a intenzity jejich vyuţití g. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit h. Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství pro které lze uplatnit předkupní právo, s uvedením, v čí prospěch je předkupní právo zřizováno, parcelních čísel pozemků, názvu katastrálního území a popřípadě dalších údajů podle § 5 odst. 1 katastrálního zákona i. Stanovení kompenzačních opatření podle § 50 odst. 6 stavebního zákona j. Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení moţného budoucího vyuţití, včetně podmínek pro jeho prověření k. Vymezení ploch, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno dohodou o parcelaci, regulačním plánem nebo územní studií l. Stanovení pořadí změn v území (etapizace) m. Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů připojené grafické části
4 4 7 17
21
25
34
35 35 35 35 36 36
GRAFICKÁ ČÁST VÝROKOVÉ ČÁSTI – PŘÍLOHA Č.1 1. Výkres základního členění území 1 : 10 000 2. Hlavní výkres 1 : 5 000 3. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací 1 : 5 000
II. OBSAH ODŦVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU TEXTOVÁ ČÁST ODŦVODNĚNÍ 1. Postup při pořízení územního plánu 2. Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace vyuţívání území z hlediska širších vztahů v území 3. Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s poţadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a poţadavky na ochranu nezastavěného území 4. Vyhodnocení souladu s poţadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů 5. Vyhodnocení souladu s poţadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů 6. Vyhodnocení splnění poţadavků zadání, popřípadě vyhodnocení souladu s body 1 – 4 uvedenými ve vyhlášce 500 v příloze 7 části II., bod b. 7. Zpráva o vyhodnocení vlivů na udrţitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na ţivotní prostředí 8. Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 9. Sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50, odst. 5 zohledněno, s uvedením závaţných důvodů, pokud některé poţadavky nebo podmínky zohledněny nebyly
37
39
41 42
42 43 44 45 45 2
10. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, 11. Vyhodnocení účelného vyuţití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch 12. Výčet záleţitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§ 43 odst. 1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení 13. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa 14. Rozhodnutí o námitkách včetně jejich odůvodnění 15. Vypořádání připomínek 16. Podání k návrhu ÚP při II. veřejném projednání
45 70 71 71 81 91 92
GRAFICKÁ ČÁST ODŦVODNĚNÍ – PŘÍLOHA Č.2 OD1 Koordinační výkres 1 : 5 000 OD2 Koordinační výkres – detaily sídel 1 : 2 000 OD3 Výkres širších vztahů 1 : 50 000 OD4 Výkres předpokládaných záborů půdního fondu 1 : 5 000
3
Město Kardašova Řečice Zastupitelstvo města Kardašova Řečice, příslušné podle ust. § 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších změn a předpisů (dále jen „stavební zákon“), za pouţití ust. § 43 odst. 4 stavebního zákona, § 171 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, § 13 a přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti (dále jen vyhláška)
vydává
Územní plán KARDAŠOVA ŘEČICE : 1. Textová část územního plánu, skládající se z obsahu níţe uvedených kapitol v rozsahu 36 stran textu:
I.
TEXTOVÁ ČÁST NÁVRHU VÝROKOVÉ ČÁSTI
a.
Vymezení zastavěného území
Zastavěné území bylo pro potřeby územního plánu stanoveno projektantem územního plánu k 1.7.2013. Zastavěné území je vyznačeno v grafické části ve výkresech č. 1, 2 územního plánu.
b.
Základní koncepce rozvoje území, ochrany a rozvoje jeho hodnot
Celková koncepce rozvoje území: Preferované oblasti rozvoje jsou následující: bydlení výroba a sluţby turistika a rekreace ochrana a tvorba krajinného rázu, přírodních a kulturních hodnot Celková koncepce rozvoje území je zaloţena na dvou základních kamenech: Řešené území má polohu na rozvojové ose a je specifické svými nadprůměrnými přírodními hodnotami. Cílovým stavem řešeného území je rovnováha mezi hospodářským rozvojem a zachováním stávajících hodnot. Je navrţena koncepce, která rozvíjí ty funkce, které jsou v území jiţ zastoupeny: bydlení, výroba lehkého charakteru, drobná výroba, sluţby, rekreace, zemědělství, lesnictví, rybnikářství. Funkce bydlení je návrhem stabilizována a dále rozvíjena, je zdůrazněna hospodářská funkce města stabilizací stávajících výrobních ploch a návrhem zastavitelných ploch pro lehkou výrobu. Návrh zohledňuje rozsahem navrţených rozvojových ploch polohu území na krajské rozvojové ose a řeší zásadním způsobem dopravní koncepci. Urbanistická koncepce chrání přírodní hodnoty území a s ohledem na ochranu přírody rozvíjí rekreační vyuţití území. Není navrţen masový rozvoj cestovního ruchu formou hromadného ubytování (tj. více neţ 100 lůţek). Jsou umoţněny různé formy sluţeb pro tzv. měkkou turistiku, ve spojení s agroturistikou, ekofarmami apod.
4
Ochrana a rozvoj hodnot: KULTURNÍ HODNOTY (ARCHITEKTONICKÉ A URBANISTICKÉ) H1
ochrana:
H2
ochrana:
H3
ochrana:
H4 ochrana:
H5
ochrana:
urbanistická hodnota Kardašova Řečice urbanisticky cenné plochy zástavby s dochovanou charakteristickou urbanistickou kompozicí městského charakteru. Jedná se o zástavbu nejstarších a nejhodnotnějších částí města v okolí obou náměstí. Součástí jsou stavby významné architektonické hodnoty – kostel, fara a zámek s parkem (viz H6). ve vymezených urbanisticky cenných plochách (viz grafická část) budou všechny stavby, přestavby a změny staveb respektovat historický charakter prostředí – výška budov, hmotové uspořádání včetně tvaru střech, linie uliční fasády v souladu s okolím. Dále viz kap.f., plošné a prostorové uspořádání SM, PV, OV, BI, ZS. Bude respektována stávající sídelní zeleň. urbanistická hodnota Řehořinky urbanisticky cenná plocha se souvislou skupinou vesnických domků a roztroušenou zástavbou v harmonickém prostředí s rovnováhou mezi přírodou a lidskou činností. Celý soubor je situován v prostoru, obklopeném lesy s průhledem k Nítovicím. Způsob zástavby je charakteristický pro pozdější osídlení a původní způsoby obhospodařování půdy. Ve vymezených urbanisticky cenných plochách (viz grafická část) budou stavby, přestavby a změny staveb respektovat vesnický charakter zástavby. Dále viz H11 a kap.f.,plošné a prostorové uspořádání BV, PV, OV. urbanistická hodnota Mnich ojediněle dochovaný statek č.p. 30 včetně bezprostředního okolí v izolované poloze s dochovanou architektonickou výzdobou plochu před průčelím statku nezastavovat ţádnými rušivými stavbami s výjimkou případných protipovodňových opatření. Ochrana architektonické hodnoty zajištěna v rámci památkové ochrany. urbanistická hodnota Mnich plocha historického centra obce s kaplí a sídelní zelení zachovat celkové hmotové a prostorové uspořádání ploch. Dodrţovat vesnický charakter zástavby - základní architektonické řešení staveb, a to i při přestavbách a změnách staveb. Jedná se o dodrţení hmotového uspořádání, počtu podlaţí a tvaru střech. Dále viz H10 a kap.f., plošné a prostorové uspořádání BV. Chránit sídelní zeleň. urbanistická hodnota Nítovice dobře dochovaná urbanistická kompozice sídla vesnického charakteru s hodnotnými architektonickými detaily. Plocha zahrnuje historicky nejstarší část obce s návsí, kaplí a cennou sídelní zelení a novodobější zástavu okolo návesního rybníka. zachovat celkové hmotové a prostorové uspořádání ploch. Chránit sídelní zeleň a vodní plochy. Dodrţovat vesnický charakter zástavby - základní architektonické řešení staveb, a to i při přestavbách a změnách staveb. Jedná se o dodrţení hmotového uspořádání včetně tvaru střech. Dále viz H10 a kap.f, plošné a prostorové uspořádání BV.
ochrana:
architektonická a kulturní hodnota v celém území Kulturní hodnotou jsou všechny nemovité památky V plochách i bezprostředně sousedících plochách nesmí být realizovány ţádné stavby ani opatření, sniţující nebo esteticky narušující okolí památky (např. reklamní tabule, stoţáry veřejného osvětlení a jiná podobná technická infrastruktura apod.)
H7
architektonická a kulturní hodnota
H6
v celém území 5
ochrana:
H8
ochrana:
H9
ochrana:
všechny drobné sakrální stavby v území (v zastavěném a zastavitelném území i ve volné krajině, boţí muka, kapličky apod.), všechny stavby s architektonickou a kulturní hodnotou (pomníky, památníky apod.), významné stavební dominanty V plochách bezprostředně sousedících nesmí být realizovány ţádné stavby ani opatření, sniţující nebo esteticky narušující okolí památné stavby (např. reklamní tabule, stoţáry veřejného osvětlení a jiná podobná technická infrastruktura apod.) V zastavěném území a zastavitelných plochách respektovat umístění a zajistit dostatečný ochranný prostor okolo stavby. kulturní hodnota Kardašova Řečice historicky významná stavba nezahrnutá mezi nemovité kulturní památky - rodný dům Boleslava Jablonského (viz koordinační výkres odůvodnění) přestavby a přístavby musí respektovat architektonický styl domu, okolí neznehodnocovat (viz H6) urbanistická hodnota Kardašova Řečice, Nítovice významné vyhlídkové body a panoramatické pohledy - pohled na K.Řečici ze silnice na Pleše - pohled na Řehořinky přes rybník ze silnice III/14721 - pohled na rybník Velký Řečický ze silnice na Mnich - pohled na Kardašovu Řečici od Nítovic ze silnice II/147 - panoramatický pohled na Řehořinky ze severu ochrana panoramatu – nepřípustné jsou stavby převyšující horizont, jako např. budovy, větrné elektrárny apod., přípustné jsou ostatní technické stavby jako např. stoţáry vedení vysokého napětí, vysílače mobilních sítí apod.
Poznámka: Všechny uvedené plochy urbanistické hodnoty jsou vyznačeny v grafické části dokumentace. PŘÍRODNÍ HODNOTY, KRAJINNÝ RÁZ H10
ochrana:
H11
ochrana:
plochy chráněné v CHKO Třeboňsko
Kardašova Řečice, Mnich, Nítovice krajinný ráz území Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko, s unikátními přírodními hodnotami a krajinou spoluvytvářenou lidskou činností (viz koordinační výkres odůvodnění) ochrana přírodních prvků je zajištěna mimo rámec územ. plánu, v územním plánu doplněna o návrh územního systému ekologické stability. Ochrana krajinného rázu se týká zastavěného území a zastavitelných ploch Mnichu, Nítovic, Cikaru a Řehořinek v celém rozsahu. Stavby v CHKO (přestavby, přístavby i novostavby) musí odpovídat vesnickému charakteru zástavby: podlaţnost pro rodinné domy max. 1 nadzemní podlaţí a podkroví, vţdy formou vesnické stavby, ostatní (např. občanské vybavení) max. 2 nadzemní podlaţí a podkroví. Výškové, hmotové a architektonické uspořádání staveb včetně materiálů musí respektovat vesnický charakter zástavby (více viz Odůvodnění – kap.7). Ochrana krajinného rázu v Kardašově Řečici (část v CHKO) platí přiměřeně, tzn.: bude dbáno na dostatek zeleně jak na veřejných prostranstvích, tak v zastavěných a zastavitelných plochách, aby přechod od nezastavěného území k urbanizovaným plochám byl harmonický. Vesnický charakter zástavby, výškové omezení pro lok. Z K18 - plochy bydlení v bytových domech max. 4 nadzemní podlaţí nebo 3 nadzemní podlaţí a podkroví. krajinářsky hodnotná území Řehořinky, Cikar, Mnich ohraničené části krajiny s vysokou krajinářsky estetickou hodnotou, která spočívá v souladu přírodních a civilizačních - urbanistických hodnot musí zůstat zachován stávající vesnický charakter zástavby, vyznačující se rozvolněností zástavby a jednotlivými samotami. Dále viz ochrana H 10. Zachovat pestrost krajiny, chránit roztroušenou nelesní zeleň, ale nezvyšovat podíl lesní zeleně a náletové zeleně.
6
H12 ochrana:
přírodní hodnota v celém území VKP ze zákona (vodní plochy a toky, lesní plochy, nivy) viz podmínky pro plochy s rozdílným způsobem vyuţití kap.f, pl.vodní, plochy lesní - VV, NL přírodní hodnota Kardašova Řečice vyhlášené významné krajinné prvky (VKP)
H13
ochrana: VKP lesopark u zámku: respektování specifických podmínek ochrany ploch, nezasahování do chráněných zájmů VKP alej stromů při silnici K. Řečice – J. Hradec: návrh územního plánu se dotýká vyhlášeného VKP návrhem přeloţky komunikace I/23. Stávající komunikace bude potom přístupovou komunikací do sídla, podstatná část aleje zůstane zachována, je navrţeno doplnění jiţní strany, kde je výsadba nekompletní. H14
ochrana:
přírodní hodnota v celém území přírodní hodnoty národního a regionálního významu: biosférická rezervace UNESCO, NATURA 2000 – ptačí oblast, NATURA 2000 – evropsky významná lokalita (hranice vyznačeny v koordinačním výkresu) respektování specifických podmínek ochrany ploch, nezasahování do chráněných zájmů
CIVILIZAČNÍ HODNOTY
ochrana:
c.
veřejná infrastruktura v celém území veškerá stávající veřejná infrastruktura, tj. inţenýrské sítě, dopravní infrastruktura a občanské vybavení, plochy veřejných prostranství nesniţovat rozsah a úroveň veřejné infrastruktury, v následných řízeních řešit střety navrţených zastavitelných ploch se stávající dopravní a technickou infrastrukturou
Urbanistická koncepce včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně
Urbanistická koncepce vychází ze stanoveného cíle rozvoje, jímţ je stabilizace stávajících funkcí a rozvoj obce a současně uchování hodnot území. Stanovené priority rozvoje území určující základní urbanistickou koncepci: rozvoj bydlení rozvoj výroby a sluţeb turistika a rekreace v souladu s ochranou hodnot ochrana krajinného rázu, přírodních a kulturních hodnot změna silniční dopravní koncepce území
Urbanistická koncepce 1.
2.
3.
4. 5.
Základní prioritní funkce území dále rozvíjet. Nenavrhovat zásadní změny ve funkčním vyuţití území. Stávající základní funkce území jsou i prioritami dalšího rozvoje. Budou dále rozvíjeny jako formy vhodné pro dané území v souladu s ochranou hodnot Území je členěno na urbanizované plochy (plochy sídel) a plochy volné krajiny, případně plochy s roztroušenou zástavbou. Urbanizované plochy jsou dále rozvíjeny návrhem zastavitelných ploch v přímé návaznosti na zastavěné území. Intenzifikace stávající zástavby je navrţena formou vymezení zastavitelných ploch v zastavěném území. Jedná se o plochy většího rozsahu. Jednotlivé menší nezastavěné plochy uvnitř zastavěného území lze také zastavět, a to v souladu s podmínkami vyuţití dané funkční plochy. Jedná se o jednotlivé parcely – proluky v zástavbě. Funkční vyuţití a podmínky pro jednotlivé funkční plochy jsou stanoveny tak, aby zástavba respektovala charakter sídla, tj. odlišně pro město a vesnické celky. Neurbanizované plochy tvořící volnou krajinu jsou v řešeném území dvojího druhu s rozdílným vyuţitím. Jiţní část je vesměs přírodního charakteru s unikátním významem – 7
6.
7. 8. 9.
10.
11. 12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
jsou to plochy Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. Severní část je intenzivně zemědělsky vyuţívaná, převáţně se jedná o ornou půdu a produkční rybníky. Koncepce jiţní části se soustředí na maximální ochranu krajinného rázu i přírody a minimalizaci urbanizačních zásahů. Dále viz Koncepce krajiny. Výstavba ve volné krajině nebo rozšiřování zástavby tzv.samot vymezováním dalších zastavitelných ploch je v rozporu s ochranou hodnot, tj. je v rozporu se základní urbanistickou koncepcí územního plánu (přípustné jsou rekonstrukce, přístavby a přestavby). Je navrţen větší rozsah zastavitelných ploch pro bydlení a výrobu včetně územních rezerv v plochách mezi zastavěným územím města a přeloţkou silnice I/23. Změny v dopravním systému. Navrhuje se vymístění dálkové dopravy z centra města Kardašova Řečice navrţeným obchvatem jiţně od města. Dále viz Koncepce dopravy. Koncepce rozvojových ploch a jejich funkční členění je plynulým navázáním na stávající funkce sousedních zastavěných částí města Kardašova Řečice. Plochy menšího rozsahu doplňují zástavbu severní části města, plochy většího rozsahu jsou navrţeny v hlavní rozvojové oblasti města, kterou je plocha mezi zastavěným územím a přeloţkou silnice. Plochy s rozdílným způsobem vyuţití (dále funkční plochy) jsou navrhovány tak, aby základní funkce byla doplněna co nejširším moţným spektrem přípustných funkcí pro dosaţení variability a pruţnosti při následné realizaci zástavby, vţdy však s ohledem na ochranu prostředí. Jsou navrţena jen nezbytná omezení s ohledem na stávající městskou strukturu (výšková hladina zástavby) a hygienické poţadavky (návrh hranic negativního vlivu u ploch výroby a technické i dopravní infrastruktury). V centru města jsou plochy navrţeny jako smíšené obytné městské s širším spektrem moţného vyuţití. Nedílnou součástí některých stávajících areálů i navrţených lokalit je ochranná zeleň (ZO) – viz grafická část. Plochy bydlení menšího rozsahu v rodinných domech jsou navrţeny v severní části města, kde převáţně doplňují proluky v zástavbě. Plochy většího rozsahu jsou navrţeny v hlavní rozvojové oblasti města (viz výše), a to jak v rodinných domech, tak v bytových domech. Plochy výroby jsou navrţeny s ohledem na dopravní napojení, aby vyšší dopravní zátěţ neovlivňovala plochy bydlení. Jejich umístění je na západě a východě města u přeloţky silnice a na severu v návaznosti na stávající plochy výroby. Na jihu je navrţeno rozšíření stávajících ploch výroby, zejména plochy zemědělského areálu. Je navrţen systém veřejných prostranství, zahrnující městské a vesnické komunikace včetně chodníků a parkovišť, náměstí a částečně veřejné zeleně (veřejné zeleně stávající v zastavěném území). Samostatně jako plochy dopravy je vymezen základní komunikační systém. Systém sídelní zeleně je navrţen v rozvojových plochách většinou formou samostatně vymezené funkce veřejné zeleně plošné i liniové. Za veřejnou zeleň v tomto smyslu nelze povaţovat samostatně vymezenou ochrannou zeleň (jedná se o zeleň se speciálními poţadavky na krycí ochrannou funkci, neplní funkci parku). Plochy pro občanské vybavení - sport jsou vymezeny jako samostatná sloţka občanského vybavení. Jsou navrţeny v západní části města. Jsou doplněny ochrannou zelení (ochrana ploch bydlení proti hluku). Dále je navrţena okruţní cyklistická stezka podél pásu ochranné zeleně lemujícího navrţené plochy dopravy. Je vymezena plocha (stávající stabilizovaná) ve východní části Kardašovy Řečice. Občanské vybavení je navrţeno v západní části města v návaznosti na nejrozsáhlejší plochy bydlení. Další občanské vybavení můţe vznikat i v jiných funkčních plochách, kde je vymezeno jako přípustná funkce. Rozvoj místních částí Mnich a Nítovice je navrţen především formou rozvoje bydlení v rodinných domech, regulativy připouštějí další funkce slučitelné s venkovským bydlením. Plochy jsou vymezeny v návaznosti na zastavěné území nebo doplňují proluky v zástavbě. Rekreace je zastoupena v řešeném území několika základními formami – pobytovou (tj. rekreační chalupy v rámci ploch bydlení BV a penziony OM), zahrádky (RZ1 a RZ2) a dále sportovní (plochy občanského vybavení – sportu, cyklostezky, plocha rekreace na plochách přírodních – pouze stávající). Všechny uvedené formy jsou v územním plánu dále rozvíjeny s ohledem na ochranu hodnot. Součástí urbanistické koncepce území je navrţený systém etapizace lokalit a systém územních rezerv, vedoucí k postupné realizaci a ekonomickému vyuţití území (dále viz kap.j.)
8
21.
22.
23.
Navrţené maximální hranice negativního vlivu navrţených ČOV – hranice, které nesmí ochranné pásmo překročit. Hranice jsou vyznačeny v grafické části dokumentace. V těchto hranicích není moţno umisťovat stavby s výjimkou staveb technického a dopravního vybavení a protipovodňových opatření. Navrţené maximální hranice negativního vlivu zemědělských areálů, výrobních areálů – hranice, které nesmí v budoucnu vyhlašované ochranné pásmo překročit. Hranice jsou vymezeny vzhledem k zastavěnému území (případně zastavitelným plochám), směrem do volné krajiny nejsou omezeny. Hranice jsou vyznačeny v grafické části dokumentace. Dále viz výstupní limity. Pro výrobní areály v zastavěném území (stávající i navrţené), pokud nemají graficky vyznačenu hranici negativního vlivu, je tato hranice rovna hranici vlastního areálu. Ochrana proti hluku: viz kap.f., výstupní limity – hluková zátěţ
Vymezení zastavitelných ploch: Značení zastavitelných ploch: k.ú Kardašova Řečice (včetně Řehořinek a Cikaru): kód Z K+pořadové číslo k.ú. Mnich: kód Z M+pořadové číslo k.ú. Nítovice: kód Z N+pořadové číslo k.ú. Kardašova Řečice: Z K1, Z K2, Z K3, Z K4 RZ1 plochy rekreace-zahrádkové osady umístění: západně od rybníka Obecního specifické podmínky: dopravní napojení na stávající místní komunikaci lokalita nebude napojena na veřejný vodovod a kanalizaci – likvidace odpadních vod a zásobování vodou vlastní Z K5 BI plochy bydlení v rodinných domech městské a příměstské umístění: sever města pod tratí specifické podmínky: dopravní napojení stávající komunikací za knihovnou hluková zátěţ – viz výstupní limity, kap.f. Z K6 SM plochy smíšené obytné – městské umístění: sever města, u knihovny, v návaznosti na ZÚ specifické podmínky: dopravní napojení navrţenou komunikací navazující na ulici Lomnického řešit střet s vedením VN a jeho OP v následných dokumentacích Z K7 BI plochy bydlení v rodinných domech městské a příměstské umístění: sever města, mezi zastavěným územím a zastavitelnou plochou Z K6 specifické podmínky: zachovat a respektovat 6 m volný přístupný pás podél vodního toku, navrţený jako ZT, zeleň - travní dopravní napojení navrţenou komunikací navazující na ulici Lomnického řešit střet s vedením VN a jeho OP v následných dokumentacích Z K8 VL plochy výroby a skladování – lehký prŧmysl umístění: severozápad města u čerpací stanice PHM specifické podmínky: dopravní napojení severní části Z K8 bude buď z I/23 nebo řešeno v navazujících řízeních jiţní část plochy bude vyuţitelná aţ po realizaci přeloţky I/23 – stávající komunikace bude zachována do doby realizace přeloţky součástí plochy je plocha zeleně ochranné ZO stanovená hranice negativního vlivu na okolí Z K9a, b umístění: specifické podmínky:
OM plochy občanského vybavení – komerční severozápad města mezi přeloţkou a ul.Míru
9
hluková zátěţ – viz výstupní limity, kap.f. dopravní napojení ze stávající komunikace respektovat trasu cyklostezky řešit střet s vedením VN a jeho OP v následných dokumentacích součástí plochy je navrţená alej
Z K10a BH plochy bydlení v bytových domech umístění: západ města, navazuje na stávající zástavbu bytovými domy specifické podmínky: pro plochu řešit územní studii včetně plochy pro veřejné prostranství – veřejnou zeleň min.1 000 m², dále viz kap.i. stanovena etapizace výstavby – viz kap. j. dopravní napojení z ulice Míru a od sídliště TGM řešit střet s vedením VN a jeho OP v následných dokumentacích součástí plochy je navrţená alej Z K10b BH plochy bydlení v bytových domech umístění: západ města, navazuje na stávající zástavbu bytovými domy specifické podmínky: pro plochu řešit územní studii - viz kap.i dopravní napojení z ulice Míru a od sídliště TGM hluková zátěţ – viz výstupní limity kap.f plocha je zařazena do II. etapy výstavby řešit střet s vedením VN a jeho OP v následných dokumentacích součástí plochy je navrţená alej Z K11
plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení západ města, za areálem garáţí OS
umístění: specifické podmínky: dopravní napojení od sídliště TGM součástí lokality je plocha zeleně ochranné ZO veškeré potřebné příleţitostné parkování řešit v rámci vymezených ploch OS případná protihluková opatření řešit v rámci vymezené plochy OS hluková zátěţ – viz výstupní limity, kap.f. Z K12 umístění:
BI plochy bydlení v rodinných domech městské a příměstské západ města mezi přeloţkou a zastavěným územím, navazuje na plochy rod. domků
specifické podmínky: pro plochu řešit územní studii, zahrnout plochu pro veřejné prostranství – veřejnou zeleň min.2 000 m², dále viz kap.i. dopravní napojení na stávající komunikaci v severní části plochy a navrţenou plochou DS jiţně od IP1 součástí plochy je zeleň ochranná ZO u vodní plochy hluková zátěţ – viz výstupní limity, kap.f. Z K13a DS koridor dopravní infrastruktury silniční umístění: plocha přeloţky v západní a střední části území (obchvat města) specifické podmínky: návazně na lokalitu je navrţen pás pro zeleň ochrannou ZO - protihluková opatření k ochraně zastavitelných ploch s dostatečnou šíří pro ochrannou zeleň v navazujících řízeních je nutné řešit střety se stávající technickou a dopravní infrastrukturou, zejména: elektrické vedení VN 22Kv vodovod meliorace, protierozní opatření interakční prvek ÚSES cyklotrasa
10
současně s přemostěním vodního toku řešit průchod pro pěší Z K13b DS koridor dopravní infrastruktury silniční umístění: plocha přeloţky ve východní části území specifické podmínky: v navazujících řízeních je nutné řešit střety se stávající technickou a dopravní infrastrukturou, zejména ţelezniční dopravou Z K14 umístění:
DS plochy dopravní infrastruktury - silniční jih města, napojení zástavby kolem silnice na Cikar na silniční síť s ohledem na trasu přeloţky
specifické podmínky: – Z K15a VZ plochy výroby a skladování – zemědělská výroba umístění: jih města, rozšíření stávajícího areálu u silnice II/147 specifické podmínky: dopravní napojení v rámci stávajícího areálu součástí plochy je zeleň ochranná ZO plocha je v CHKO Třeboňsko – respektovat ochranu hodnot, H10, dále zejména realizace ochranné zeleně stanovená hranice negativního vlivu na okolí Z K15b VZ plochy výroby a skladování – zemědělská výroba umístění: jih města, rozšíření stávajícího areálu u silnice III/14721 specifické podmínky: dopravní napojení v rámci stávajícího areálu součástí plochy je zeleň ochranná ZO plocha je v CHKO Třeboňsko – respektovat ochranu hodnot, H10, dále zejména realizace ochranné zeleně stanovená hranice negativního vlivu na okolí Z K16a, b umístění:
VL plochy výroby a skladování – lehký prŧmysl jih města, rozšíření stávajícího areálu u silnice III/14721 na severní stranu a jiţní stranu
specifické podmínky: plocha v CHKO – ochrana hodnot H10 dopravní napojení na stávající komunikaci (silnice na Cikar) stanovená hranice negativního vlivu na okolí řešit střet s vedením VN, TS a jejich OP v následných dokumentacích respektovat 6 m pás ZT podél vodního toku Z K17 BI plochy bydlení v rodinných domech městské a příměstské umístění: jih města, plocha u hřbitova specifické podmínky: plocha v CHKO – ochrana hodnot H10 součástí lokality je sídelní zeleň ZS a veřejné prostranství PV plochu řešit územní studií dopravní napojení na stávající komunikaci oddělení od hřbitova sídelní zelení hluková zátěţ – viz výstupní limity, kap.f. řešit střet s vedením VN a jeho OP v následných dokumentacích Z K18 BH plochy bydlení v bytových domech umístění: jih města, u stávajících bytových domů specifické podmínky: plocha v CHKO – ochrana hodnot H10 plochu řešit územní studií dopravní napojení na stávající komunikaci hluková zátěţ – viz výstupní limity, kap.f.
11
řešit střet s vedením VN a jeho OP v následných dokumentacích součástí lokality je veřejné prostranství PV
Z K19 VL plochy výroby a skladování – lehký prŧmysl umístění: jihovýchod města u přeloţky specifické podmínky: plocha v CHKO – ochrana hodnot H10 dopravní napojení mimo I/23, pouze z Hradecké ulice součástí lokality je zeleň ochranná ZO respektovat VKP alej podél Hradecké ulice stanovená hranice negativního vlivu Z K20 VZ plochy výroby a skladování – zemědělská výroba umístění: plocha rybníků ve východní části zastavěného území Kardašovy Řečice specifické podmínky: dopravní napojení ze stávající komunikace zachovat okolní sídelní zeleň lokalita určena výhradně pro rybářskou výrobu – sádky na ryby, jakékoliv jiné vyuţití je nepřípustné Z K22 VL plochy výroby a skladování – lehký prŧmysl umístění: východ města nedaleko Husovy ulice mezi stávajícími plochami výroby specifické podmínky: dopravní napojení přes stávající areál truhlářství součástí lokality je zeleň ochranná ZO stanovená hranice negativního vlivu na okolí Z K23 umístění:
SM plochy smíšené obytné - městské východ města nedaleko Husovy ulice mezi stávajícími plochami výroby a bydlení
specifické podmínky: dopravní napojení na stávající komunikaci Z K24 umístění:
SM plochy smíšené obytné - městské východ města nedaleko Husovy ulice mezi stávajícími plochami výroby a bydlení
specifické podmínky: dopravní napojení na stávající komunikaci součástí lokality je zeleň ochranná ZO Z K25 BI plochy bydlení v rodinných domech městské a příměstské umístění: sever města při Husově ulici specifické podmínky: dopravní napojení na Husovu ulici Z K26 VX plochy výroby a skladování – víceúčelová funkce umístění: sever města při Husově ulici specifické podmínky: dopravní napojení na Husovu ulici součástí plochy je zeleň ochranná ZO stanovená hranice negativního vlivu na okolí zajistit přístup ke stávající TI (TI-VMO) Z K27 BI plochy bydlení v rodinných domech městské a příměstské umístění: sever města při Husově ulici specifické podmínky: dopravní napojení na Husovu ulici Z K28
SM
plochy smíšené obytné - městské 12
umístění: sever města nad Husovou ulicí specifické podmínky: dopravní napojení na stávající komunikaci součástí lokality je zeleň ochranná ZO hluková zátěţ – viz výstupní limity, kap.f. Z K29 SM plochy smíšené obytné - městské umístění: sever města nad Husovou ulicí specifické podmínky: dopravní napojení na stávající komunikaci Z K30 BI plochy bydlení v rodinných domech městské a příměstské umístění: sever města, Fortunátova ulice, rozšíření stávající parcely (vydáno ÚR) specifické podmínky: dopravní napojení přes související pozemek RD (jedná se o doplňkové stavby k RD) Z K31 SM plochy smíšené obytné - městské umístění: sever města na Husově ulici specifické podmínky: dopravní napojení na Husovu ulici řešit střet s vedením VN a jeho OP v následných dokumentacích Z K32
plochy technické infrastruktury – plochy pro stavby a zařízení pro nakládání s odpady jiţně od silnice II/147 na Veselí, pod křiţovatkou na silnici k Řehořinkám TO
umístění: specifické podmínky: dopravní napojení stávající – areál leţí vedle silnice na Řehořinky součástí lokality je zeleň ochranná ZO – řešit v následné dokumentaci plocha v CHKO – ochrana hodnot H10 respektovat přilehlý rybník
Z K35 VZ plochy výroby a skladování – zemědělská výroba umístění: Cikar, pod hrází rybníka Popelov specifické podmínky: dopravní napojení na stávající komunikaci (místní komunikace) plocha v CHKO – ochrana hodnot H10, H11 zajistit ochranu sousedních ploch bydlení proti negat. vlivu provozu zařízení část plochy je v záplavovém území Řečického potoka a jeho aktivní zóně – v aktivní zóně záplavového území stavby nejsou přípustné, mimo aktivní zónu v záplavovém území jsou přípustné pouze stavby formou lehkých přístřešků část plochy je v biokoridoru (LBK) – stavbu umisťovat mimo plochu LBK Z K36 VZ plochy výroby a skladování – zemědělská výroba umístění: Cikar, pod hrází rybníka Popelov specifické podmínky: dopravní napojení na stávající komunikaci (místní komunikace) plocha v CHKO – ochrana hodnot H10, H11 zajistit ochranu sousedních ploch bydlení proti negat. vlivu provozu zařízení část plochy je v záplavovém území Řečického potoka, ale není v jeho aktivní zóně – v této ploše jsou přípustné pouze stavby formou lehkých přístřešků Z K37 OM plochy občanského vybavení – komerční umístění: jiţní část Řehořinek specifické podmínky: dopravní napojení na stávající komunikaci plocha v CHKO – ochrana hodnot H10, H11 Z K38 umístění:
BV plochy bydlení v rodinných domech venkovské jiţní část Řehořinek 13
specifické podmínky: dopravní napojení na stávající komunikaci plocha v CHKO, ochrana hodnot H10, H11 řešit střet s vedením VN a jeho OP v následných dokumentacích Z K39 BV plochy bydlení v rodinných domech venkovské umístění: jiţní část Řehořinek specifické podmínky: dopravní napojení na stávající komunikaci v navazujících řízeních řešit střet s ochranným pásmem vedení VN plocha v CHKO, ochrana hodnot H10, H11 Z K40 BV plochy bydlení v rodinných domech venkovské umístění: severní část Řehořinek specifické podmínky: dopravní napojení na stávající komunikaci plocha v CHKO, ochrana hodnot H10, H11 v navazujících řízeních řešit střet s ochranným pásmem vedení VN a trafostanice Z K41 BV plochy bydlení v rodinných domech venkovské umístění: severní část Řehořinek specifické podmínky: dopravní napojení na stávající komunikaci plocha v CHKO, ochrana hodnot H10, H11 Z K42 BV plochy bydlení v rodinných domech venkovské umístění: severní část Řehořinek specifické podmínky: dopravní napojení na stávající komunikaci plocha v CHKO, ochrana hodnot H10, H11 Z K43 BV plochy bydlení v rodinných domech venkovské umístění: severní část Řehořinek specifické podmínky: dopravní napojení na stávající komunikaci plocha v CHKO, ochrana hodnot H10, H11
specifické podmínky:
DC plochy dopravní infrastruktury - cyklostezka sleduje pás ochranné zeleně podél části přeloţky západ, jihozápad, na západě za komunikací spojuje s navrţenou místní komunikací -
Z K45 umístění: specifické podmínky:
DC plochy dopravní infrastruktury - cyklostezka sleduje pás ochranné zeleně podél části přeloţky jih, jihovýchod -
Z K46
TO
Z K44a,b umístění:
plochy technické infrastruktury – plochy pro stavby a zařízení pro nakládání s odpady jiţně od hřbitova v K.Řečici
umístění: specifické podmínky: dopravní napojení na stávající komunikaci
Z K47 DS plochy dopravní infrastruktury – silniční umístění: západ města, napojení města na přeloţku komunikace I/23 specifické podmínky. Z K48 DS plochy dopravní infrastruktury – silniční umístění: východ města, napojení města na přeloţku komunikace I/23 specifické podmínky – 14
Z K49
TI ( ČOV)
plochy technické infrastruktury – inţenýrské sítě a zařízení v severním okraji řešeného území
umístění: specifické podmínky: součástí plochy je i komunikace dopravní napojení ze stávající komunikace mimo řešené území stanovená hranice negativního vlivu
Z K50 OM plochy občanského vybavení – komerční umístění: u Cikaru specifické podmínky: dopravní napojení na stávající komunikaci plocha pro zázemí plochy přestavby P3 plocha v CHKO – ochrana hodnot H10, H11 Vzhledem k výsledku projednání není dodržena posloupnost zastavitelných ploch. k.ú. Mnich: Z M1
TI ( ČOV)
plochy technické infrastruktury – inţenýrské sítě a zařízení v jiţním okraji zastavěného území v návaznosti na rybník
umístění: specifické podmínky: dopravní napojení na stávající komunikaci stanovená hranice negativního vlivu plocha v CHKO, ochrana hodnot H10
Z M2 BV plochy bydlení v rodinných domech venkovské umístění: v jiţní části Mnichu v návaznosti na zastavěné území (dále ZÚ) specifické podmínky: dopravní napojení na stávající komunikaci Z M3 BV plochy bydlení v rodinných domech venkovské umístění: v jihozápadním okraji Mnichu v návaznosti na ZÚ specifické podmínky: dopravní napojení na stávající komunikaci plocha v CHKO, ochrana hodnot H10 Z M4 OM plochy občanského vybavení – komerční umístění: specifické podmínky: plocha je určena pro penzion s farmou (nutný soulad s hygienickými předpisy) dopravní napojení na stávající komunikaci přes stávající část areálu řešit střet s vedením VN a jeho OP v následných dokumentacích k.ú. Nítovice Z N1
plochy technické infrastruktury – inţenýrské sítě a zařízení jihozápadně od obce TI (ČOV)
umístění: specifické podmínky: dopravní napojení nově navrţenou plochou dopravní infrastruktury ZN 9 nedílnou součástí plochy bude ochranná zeleň stanovená hranice negativního vlivu plocha v CHKO, ochrana hodnot H10 Z N2 umístění:
BV plochy bydlení v rodinných domech venkovské v jihovýchodní části v proluce zastavěného území (dále ZÚ) 15
specifické podmínky: dopravní napojení na stávající komunikaci plocha v CHKO, ochrana hodnot H10 Z N3 BV plochy bydlení v rodinných domech venkovské umístění: v severním okraji obce v návaznosti na ZÚ specifické podmínky: dopravní napojení na stávající komunikaci respektovat boţí muka u silnice hluková zátěţ – viz výstupní limity, kap.f. Z N4 VL plochy výroby a skladování – lehký prŧmysl umístění: v severním okraji Nítovic v návaznosti na ZÚ specifické podmínky: dopravní napojení na stávající komunikaci řešit střet s vedením VN a jeho OP v následných dokumentacích Z N5 BV plochy bydlení v rodinných domech venkovské umístění: v západním okraji obce v návaznosti na ZÚ specifické podmínky: dopravní napojení na stávající místní komunikaci plocha v CHKO, ochrana hodnot H10 Z N6 DX plochy dopravní infrastruktury – cesty polní a lesní umístění: ve východním okraji obce specifické podmínky: dopravní napojení na stávající místní komunikaci plocha v CHKO, ochrana hodnot H10 – návrh doprovodné aleje Z N7 BV plochy bydlení v rodinných domech venkovské umístění. proluka na východě obce, jiţně od silnice specifické podmínky: dopravní napojení na stávající komunikaci plocha v CHKO, ochrana hodnot H10 hluková zátěţ – viz výstupní limity, kap.f. pro plochu řešit územní studii řešit střet s vedením VN a jeho OP v následných dokumentacích Z N8 BV plochy bydlení v rodinných domech venkovské umístění: východně od obce, v návaznosti na ZÚ specifické podmínky: dopravní napojení ze stávající cesty plocha v CHKO, ochrana hodnot H 10
Plochy přestavby: kód
stávající vyuţití
navrţené vyuţití
plochy výroby a skladování – zemědělská výroba OM plochy občanského vybavení (Cikar) komerční umístění: areál statku na Cikaru s přilehlými pozemky specifické podmínky: plocha určena pro občanské vybavení typu např. penzion, dopravní napojení na stávající komunikaci (silnice na Cikar) plocha v CHKO – ochrana hodnot H10, H11 P1
plochy výroby a skladování – zemědělská výroba OM plochy občanského vybavení (Metel) komerční umístění: Metel – západní část území, u Neţárky P2
16
specifické podmínky: plocha je určena pro občanské vybavení typu např.penzion plocha v CHKO, ochrana hodnot H10 dopravní napojení na stávající komunikaci P3
plochy výroby a skladování – zemědělská výroba
OM plochy občanského vybavení – komerční
umístění: u Cikaru, bývalá ubytovna lesních dělníků specifické podmínky: plocha je určena pro občanské vybavení typu např.penzion plocha v CHKO, ochrana hodnot H10 dopravní napojení na stávající komunikaci související zastavitelná plocha je určena pro technickou a dopravní infrastrukturu (přístup k objektu, parkování, ostatní zpevněné plochy apod.)
Systém sídelní zeleně V řešném území je navrţen systém sídelní zeleně s ohledem na charakter jednotlivých sídel a lokalit. Zčásti je sídelní zeleň zahrnuta v plochách veřejných prostranství. Samostaně nejsou vymezeny drobnější plochy zeleně nebo v těch případech, kdy je zeleň jen jednou z funkcí plochy, např. náměstí nebo návsi. V ţádném případě nelze ani v těchto plochách sídelní zeleň likvidovat a nahrazovat např. zpevněnými plochami nebo plochami parkování vozidel. Přípustné jsou liniové stavby včetně cest. Sídelní zeleň je dále podrobněji členěna: plochy systému sídelní zeleně ZS zeleň - sídelní Veškerá sídelní zeleň veřejná, soukromá a vyhrazená a přírodní v zastavěném území. Součástí sídelní zeleně je i zeleň na veřejných prostranstvích. Plochy zeleně sídelní jsou vymezeny v lokalitách Z K9, Z K10, Z K12, Z K17 a Z K18 (v plochách PV) ZO zeleň - ochranná Plochy zeleně ochranné jako ochrana území před nagativními vlivy provozu výrobních areálů, ploch dopravy a technického vybavení. Dále viz Odůvodnění. Plochy zeleně ochranné jsou vymezeny v lokalitách Z K8, Z K11, Z K12, Z K13, Z K15a,b, Z K19, Z K22, Z K24, Z K26, Z K28, Z K32 (konkretizovat umístění v následných dokumentacích), Z M1. ZT zeleň - travní Plochy s funkcí zelených pásů podél vodních toků zajišťujících přístupnost toku a revitalizační podmínky. Aleje Navrţena alej v zastavitelných plochách – u Z K9 a Z K10.
d.
Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umisťování
Technická infrastruktura Kódy pouţité pro typy technické infrastruktury: kód typ technické infrastruktury TI-ČOV ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD TI-K KANALIZACE TI-V VODOVOD TI-P PLYNOVOD TI-RS REGULAČNÍ STANICE PLYN VTL-STL TI-TS TRAFOSTANICE TI-VN NADZEMNÍ VEDENÍ VN TI-VVN NADZEMNÍ VEDENÍ VVN TI-VNK PODZEMNÍ VEDENÍ VN TI-SK TELEKOMUNIKAČNÍ KABEL TI-VMO KOMUNIKAČNÍ ZAŘÍZENÍ (VYSÍLAČ MOBILNÍCH OPERÁTORŮ) Dále v textu pouţity kódy.
17
Zásobování vodou Kardašova Řečice V Kardašově Řečici stávající systém zásobování vodou zůstane zachován. Pro rozvojové záměry obce budou rozšířeny vodovodní sítě k rozvojovým lokalitám. Při rozšíření vodovodní sítě je nutné zachovat podmínku zokruhování sítě. V místních částech Řehořinky a Cikar bude zásobování obyvatel pitnou vodou probíhat i nadále individuálně ze soukromých studen. Mnich Nové obytné plochy budou napojeny na stávající veřejný vodovod. Nítovice Obytné plochy budou napojeny na stávající veřejný vodovod, zásobovaný ze skupinového vodovodu Pleše – J. Hradec. Ostatní Je navrţen koridor pro vodovod do k.ú. Klenov (Veřejně prospěšná stavba VVT 8). Je navrţen koridor pro vodovod do k.ú. Plasná (Veřejně prospěšná stavba VVT 9). Odkanalizování Kardašova Řečice Splaškové odpadní vody: Systém odvádění a čištění odpadních vod v obci Kardašova Řečice zůstane zachován. Rozvojové lokality budou napojeny na stávající řady. Pro intenzifikaci ČOV je dostatek prostoru ve stávající ČOV, plocha umoţňuje expanzi technologického zařízení. Likvidace odpadních vod v místních částech Cikar, Řehořinky bude probíhat nezávisle na obci Kardašova Řečice tj. v oblasti Cikaru, Řehořinek a Metele budou odpadní vody likvidovány individuálně. Mnich Je navrţena plocha technické infrastruktury – inţenýrské sítě a zařízení ZM 1 pro centrální čistírnu odpadních vod, ve které budou čištěny odpadní vody z obce Mnich. Je navrţen koridor technické infrastruktury pro hlavní kanalizační řad VVT 11. . Nítovice Je navrţena plocha technické infrastruktury – inţenýrské sítě a zařízení ZN 1 pro centrální čistírnu odpadních vod, ve které budou čištěny odpadní vody z obce Nítovice. Je navrţen koridor technické infrastruktury pro hlavní kanalizační řad VVT 12 Ostatní Je navrţena plocha technické infrastruktury – inţenýrské sítě a zařízení Z K49 (VVT 10) pro část centrální čistírny odpadních vod, ve které budou čištěny odpadní vody z obce Plasná. Zásobování elektrickou energií Jsou navrţeny tři nové trafostanice a přípojná vedení VN ke stávající VN síti. Ostatní navrţené lokality budou zásobovány ze stávajících trafostanic. VVT5 trafostanice a vedení VN K.Řečice u Z K2 VVT6 trafostanice a vedení VN Mnich u areálu VX VVT7 trafostanice a vedení VN Mnich u Z M2 Zásobování plynem Koncepce zásobování plynem zůstane zachována. V Mnichu, Nítovicích a ostatních místních částech se plyn nenavrhuje. Jednotlivé sítě technické infrastruktury je moţné a vhodné umisťovat převáţně ve veřejných prostranstvích, komunikacích apod.
Dopravní infrastruktura Doprava silniční Hlavní silniční síť. Je vymezen koridor dopravy (ZK13a ) pro přeloţku silnice I/23 mimo zastavěné území obce. Na hranici katastrálního území směrem od Jindřichova Hradce se odklání ze stávající trasy pravostranným a levostranným obloukem severně od dnešní trasy a mostem (nadjezdem) kříţí ţelezniční trať. Dále křiţuje stávající trasu, která je vyuţita pro připojení silnice III/1458 a přístup do 18
města od východu. Komunikace míjí město z jihu pravostranným obloukem, ve kterém je kříţení se silnici II/147. Ještě před kříţením se silnicí II/147 koridor kříţí vodoteč potok Řečice. Levostranným obloukem se silnice I/23 napojuje na západní straně obce na stávající trasu. Je vymezen koridor dopravy (ZK13b) pro přeloţku silnice I/23 ve východní části řešeného území. Je navrţeno připojení města na přeloţku I/23 na západě města (Z K47) a na východě města (Z K48), navazující na stávající komunikaci. Koridor dopravy ZK13a vymezený návrhem přeloţky komunikace I/23 zasahuje do stávajících ploch VL (výroba a skladování – lehký průmysl) na jihu Kardašovy Řečice. Při realizaci přeloţky dojde ke zrušení areálu výroby. Bude řešeno v navazujících řízeních. Plochy silnice III/14721 – Je řešeno nové kříţení se silnicí II/147. Plocha dopravy označená Z K14 je přivedena kolmo levostranným obloukem před koridorem silnice I/23. Komunikace v obcích, místní komunikace Síť místních komunikací je doplněna místními obsluţnými komunikacemi v Kardanově Řečici u lokalit Z K10 a Z K 18. Jsou vymezeny formou veřejných prostranství. Dále je navrţena přístupová komunikace mezi lokalitami Z K6 a Z K7. V Nítovicích je navrţena plocha dopravní infrastruktury – cesty polní a lesní Z N6 se souvisejícím krajinotvorným prvkem – alejí. V rozvojových plochách návrh umoţňuje vznik nových komunikací v šířkových parametrech v souladu s příslušnými normami dle druhu důvodu vzniku komunikace. Při vyuţití zastavitelných ploch podél komunikací bude ponechána rezerva pro úpravy parametrů těchto komunikací, zřízení chodníků, případně pro ukládání inţenýrských sítí. Doprava v klidu. Nenavrhují se nové plochy parkování - musí být řešeny na vlastních pozemcích. Plochy příleţitostného parkování jsou umoţněny v přípustném vyuţití ploch s rozdílným způsobem vyuţití. Územní rezerva. Je vymezena plocha územní rezervy R2 pro moţnost budoucího mimoúrovňového kříţení veškeré silniční dopravy v severním směru křiţující ţelezniční trať v Kardašově Řečici. Doprava ţelezniční. Změny se nenavrhují. Doprava cyklistická. Je navrţena cyklostezka v Kardašově Řečici – Z K44a, b; Z K45 – podél pásu ochranné zeleně oddělujícího plochy I/23 (přeloţka) a zastavitelné plochy a zastavěné území, s návazností na stávající cyklotrasu procházející Kardašovou Řečicí.
Nakládání s odpady V Kardašově Řečici je stávající sběrný dvůr tříděného odpadu a pro odkládání nebezpečných sloţek komunálního odpadu jako stabilizovaná plocha (u dráhy). Stávající systém nakládání s odpady zůstane zachován. V územním plánu jsou navrţeny další plochy pro manipulaci s odpady: Z K32, Z K46 - TO - plochy technické infrastruktury – plochy pro stavby a zařízení pro nakládání s odpady v jiţní části K. Řečice (u hřbitova) a areál severně od Řehořinek (u silnice K. Řečice – Veselí n/L). V navrhovaných zastavitelných plochách RZV většího rozsahu je nutno řešit umístění plochy pro tříděný komunální odpad (shromaţďovací místo) - (viz podmínky pro územní studie). V návrhu ÚP se nenavrhují plochy pro podnikání a výrobu, které by vyţadovaly ukládání nebezpečných látek. Nenavrhují se plochy skládek komunálního odpadu.
Plochy veřejného občanského vybavení V řešném území je navrţen systém ploch občanského vybavení s ohledem na charakter jednotlivých sídel a lokalit. Zčásti je občanské vybavení zahrnuto v plochách bydlení a plochách smíšených. Samostatně nejsou vymezeny drobnější plochy komerčního občanského vybavení v Kardašově Řečici a zejména v ostatních sídlech. plochy systému veřejného občanského vybavení OV občanské vybavení – veřejná infrastruktura OS občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení OH občanské vybavení – hřbitovy
19
Kardašova Řečice Občanské vybavení v zastavěném území: jsou vymezeny plochy stávajícího občanského vybavení veřejného (OV) – Městský úřad, poţární zbrojnice, škola, knihovna, kulturní dům, klubovna, kostel s farou, ústav sociální péče, dále hřbitov (OH) a dva sportovní areály a kynologické cvičiště (OS). Občanské vybavení – sport (OS): Je navrţena plocha pro občanské vybavení – sport v centru ploch bydlení - Z K11 (ochrana okolí proti hluku podmínkou). Další občanské vybavení různého typu můţe vznikat v plochách smíšených obytných městských i v plochách bydlení, vţdy však v souladu s přípustným a podmíněně přípustným vyuţitím (hygienické podmínky z hlediska hluku, prachu apod.). Mnich Občanské vybavení v zastavěném území: kaple na návsi (OV) Další občanské vybavení různého typu můţe vznikat v plochách bydlení venkovského, vţdy však v souladu s přípustným a podmíněně přípustným vyuţitím (hygienické podmínky z hlediska hluku, prachu apod.). Nítovice Občanské vybavení v zastavěném území: kaple na návsi (OV), klubovna (OV) Další občanské vybavení různého typu můţe vznikat v plochách bydlení venkovského, vţdy však v souladu s přípustným a podmíněně přípustným vyuţitím (hygienické podmínky z hlediska hluku, prachu apod.).
Plochy veřejných prostranství V řešném území byly vymezeny plochy veřejných prostranství v zastavěném území a v navrţených plochách. Kardašova Řečice Veřejná prostranství v zastavěném území: Systém tvoří centrální městské prostory obou náměstí, sídelní zeleně, komunikací pěších i automobilových. Veřejná prostranství v zastavitelných plochách: V plochách bydlení jsou navrţena veřejná prostranství formou základní dopravní obsluhy a sídelní zeleně. Další veřejná prostranství jsou navrţena ve vymezených lokalitách bydlení a občanského vybavení větších neţ 2 ha – Z K9, Z K10, Z K12, Z K17. Mnich a Nítovice Plochy veřejných prostranství (PV) jsou vymezeny v centrálních částech obcí v návaznosti na hlavní komunikační systém. Do ploch PV je zahrnuta i sídelní zeleň. Vyuţití je dáno stanovenými podmínkami pro vyuţití ploch veřejných prostranství (viz.kap.f.). Nejsou navrhována nová PV, mohou vznikat v plochách bydlení venkovského.
Civilní ochrana Poţadavky CO Návrh ploch pro poţadované potřeby: a. Ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní V řešeném území se neočekává průchod průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní, jejímţ původcem můţe být vodní dílo. Na základě zpracovaných parametrů zvláštních povodní se konstatuje, ţe vznik zvláštní povodně je velmi málo pravděpodobný. Při běţném provozu a údrţbě ani při stoleté vodě riziko nevzniká. Nenavrhují se plochy pro opatření. b. Zón havarijního plánování Správní území města Kardašova Řečice se nenachází v zóně havarijního plánování. Podle analýzy moţného vzniku mimořádné události, která je součástí Havarijního plánu kraje, ţádná firma svou produkcí a skladováním nebezpečných látek neohroţuje území řešené tímto územním plánem. c. Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události Ukrytí obyvatelstva zabezpečuje příslušný obecní úřad pouze při vyhlášení válečného stavu. Ukrytí bude provedeno ve vytipovaných podzemních, suterénních a jiných částech obytných domů a v provozních a výrobních objektech po jejich úpravě na improvizované úkryty. V případě potřeby ukrytí obyvatel a návštěvníků obce při vzniku MU v době míru zajišťuje městský úřad ochranu osob před kontaminací nebezpečnými látkami (průmyslová havárie, únik nebezpečné látky z havarovaného vozidla) především za vyuţití ochranných prostorů jednoduchého typu ve vhodných částech obytných domů a provozních, výrobních a dalších objektů, kde budou improvizovaně prováděny úpravy proti pronikání nebezpečných látek. d. Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování
20
Zajištění evakuace organizuje obecní úřad. Pobyt evakuovaných osob a osob bez přístřeší je moţný v základní škole. e. Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci Toto opatření bude dle potřeby zajišťováno v době vzniku mimořádné události. K tomu budou vyuţity vhodné prostory v rámci obce, případně blízkého okolí. Skladování prostředků individuální ochrany pro zabezpečované skupiny osob ve školských a zdravotnických zařízeních bude prozatímně řešeno v centrálních skladech mimo území obcí a měst. f. Vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obcí Na území obce se nenacházejí nebezpečné látky v takovém mnoţství, aby bylo nutno tímto způsobem sniţovat riziko spojené s případnými haváriemi. g. Záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo sníţení škodlivých účinků kontaminace Jako místo pro dekontaminaci osob, případně pro dekontaminaci kolových vozidel je moţno vyuţít plochy na vstupech do zastavěných částí sídel na komunikacích III. třídy, případně další zpevněné plochy ve městě a v místních částech. Záhraboviště není v řešeném území obce vymezeno, nakaţená zvířata budou likvidována v místě nákazy a odvezena do míst určených příslušným pracovníkem veterinární správy a hygieny. h. Ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území Na řešeném území je moţno vyuţít ochranných vlastností budov-staveb, které bude nutno upravit proti proniknutí kontaminantů (uzavření a utěsnění otvorů, oken a dveří, větracích zařízení a dočasně ukrývané osoby chránit improvizovaným způsobem (ochrana dýchacích cest, očí a povrchu těla). i. Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií bude řešit obec a její orgány ve spolupráci s provozovateli sítí podle jejich zpracovaných plánů pro případy mimořádné situace. j. Zajištění varování a vyrozumění o vzniklém ohroţení Tato oblast bude v případě obce zajištěna spuštěním sirén a předáním varovných informací občanů cestou MÚ za vyuţití rozhlasů, pojízdných rozhlasových zařízení, předání telefonických informací a dalších náhradních prvků varování.
e.
Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich vyuţití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání loţisek nerostných surovin a podobně
Koncepce uspořádání krajiny 1. Území je členěno na urbanizované plochy (plochy sídel) a plochy volné krajiny, případně plochy s roztroušenou zástavbou. Prioritou území je ochrana volné krajiny. Ve volné krajině nejsou přípustné ţádné nové stavby pro bydlení, občanské vybavení, sport a rekreaci (s výjimkou rekreace na plochách přírodního charakteru – sezonní – např. stanové tábory), rekreace formou individuálních staveb ve volné krajině není dále rozvíjena. Přípustné jsou pouze přestavby a přístavby stávajících staveb (chaty, stavby pro bydlení). Dále viz kap.f., podmínky pro RI. 2. Ochrana přírodních hodnot je další z priorit území. Plochy Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko, významné krajinné prvky a další významné chráněné zájmy přírody jsou návrhem stabilizovány a rozvoj v těchto částech území je podřízen ochraně hodnot. Jsou navrţena krajinářsky hodnotná území (Řehořinky vč. Cikaru a Mnich) jako součást ochrany krajinného rázu. 3. Větrné elektrárny nejsou v řešeném území přípustné. 4. Severní část území s převáţně zemědělským vyuţitím - stabilizovat tuto funkci. Plochy rybníků a plochy zemědělské půdy jsou doplněny návrhem ploch zeleně přírodního charakteru v nezastavěném území (NP) na březích rybníků. V plochách ohroţených erozí provést protierozní opatření. Tato opatření budou konkretizována v následujících dokumentacích. Mimo tyto plochy eroze jsou protierozní opatření umoţněna v podmínkách vyuţití pro plochy zemědělské. Podmínky vyuţití ploch zemědělských mimo jiné umoţňují
21
budování rybníků, zalesňování, změny orné půdy na trvalé travní porosty, budování cest s alejemi apod. (viz kap.f.). 5. Respektovat návrhy v krajině: návrh systému ÚSES, viz dále Koncepce ÚSES stabilizaci stávající roztroušené zeleně formou vymezení jako ploch zeleně přírodního charakteru NP návrh nových ploch zeleně přírodního charakteru NP(zejména kolem rybníků): KP2 zeleň kolem rybníka 1368/1 Hladov (mimo ÚSES) KP3 zeleň kolem rybníka 1372/1 Obecní rybník KP4 zeleň kolem rybníka 1259 Šlechtů rybník KP5 zeleň kolem rybníka 2243/1 Velký Řečický rybník (mimo ÚSES) návrh alejí KA7, KA8, KA9 aleje podél cest v Nítovicích návrh ochranné zeleně podél koridoru dopravy (přeloţka komunikace I/23) vymezené konkrétní plochy protierozních opatření KR1 aţ KR13 Vzhledem k výsledku projednání není u KP a KA dodržena posloupnost návrhů v krajině. 6. Důleţité je zachování sítě stávajících polních a lesních cest. Prostupnost krajiny nebude sniţována likvidací cest. Mohou vznikat i nová komunikační propojení v krajině formou cest, účelových komunikací, cyklotras a cyklostezek. Tato komunikační propojení budou doplněna doprovodnou zelení. Je navrţena cesta pro prostupnost krajiny (se souvisejícím krajinotvorným prvkem – alejí) v Nítovicích Z N6. 7. Meliorované plochy zemědělské půdy: případné narušení funkčnosti systému v důsledku nové výstavby v zastavitelných plochách – funkčnost systému zajistit opatřeními v následných řízeních
Koncepce územního systému ekologické stability ÚSES Regionální úroveň ÚSES Kostru regionální úrovně územního systému ekologické stability tvoří řeka Neţárka, v jejíţ nivě je vymezen regionální biokoridor RBK489 Hamr- Pávek, v zájmovém území rozdělený do pěti úseků, spojující dvě regionální biocentra RBC679 Pávek, RBC680 Hamr, které do území zasahují pouze částečně. Okrajově vstupují do území dvěma úseky RBK486 U Vilémky-Kočičí vršek a jedním úsekem RBK487 Svatá Barbora-U Vilémky, napojené na RBC1570 U Vilémky, které je v území celé. Do regionálních biokoridorů jsou v odpovídajících vzdálenostech vloţena lokální biocentra regionálního významu, čtyři na řece Neţárce pouze svými pravobřeţními částmi, jedno v lesním komplexu u Vilémky celou svou rozlohou. Všechny skladebné prvky jsou plně funkční, vymezené v krajinných segmentech s ekologickou stabilitou 3 a vyšší. Lokální úroveň ÚSES Na páteřní regionální biokorodor s vloţenými regionálními biocentry procházející podél toku Neţárky navazuje lokální systém biokoridory LBK18, LBK16, LBK15, LBK24. Do RBK jsou vloţena biocentra LBC25, LBC26, LBC15, LBC24.
Prvky ÚSES, vymezené v řešeném území: RBC - regionální biocentrum, RBK – regionální biokoridor, LBC – lokální biocentrum, LBK – lokální biokoridor, IP – interakční prvek, Funk – funkčnost: V – vymezené, částečně funkční aţ funkční N – navrţené (nefunkční) Označení
Funk
Název
Poznámka
RBC679 RBC680 RBC1570 RBK486 RBK487 RBK489 LBC01 LBC02 LBC03
V V V V V V V V V
Pávek Hamr U Vilémky U Vilémky-Kočičí vršek úsek 1-2 Svatá Barbora-U Vilémky úsek 1 Hamr-Pávek úsek 1-5 Cikar Popelov Velká Ochoz
vloţeno mezi LBK 2,3,19 vloţeno mezi LBK 1,5,6 vloţeno mezi LBK 3,4,5,10
22
LBC04 LBC05 LBC06 LBC07 LBC08 LBC09 LBC10 LBC11 LBC12 LBC13 LBC14 LBC15 LBC16 LBC17 LBC18 LBC19 LBC20 LBC21 LBC22 LBC23 LBC24 LBC25 LBC26 LBC27 LBK01 LBK02 LBK03 LBK04 LBK05 LBK06 LBK07 LBK08 LBK09 LBK10 LBK11 LBK12 LBK13 LBK14 LBK15 LBK16 LBK17 LBK18 LBK19 LBK20 LBK21 LBK22 LBK23 LBK24 LBK25 LBK26 LBK27 LBK28
N V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V N V V V V V V V V V V V V V V V V V V
V Čekale Velký řečický rybník U Klenova Svital Kardaš Pod Tisovicí Na ţeleznici Drápal Dţbán Nová louka Karštejnská bašta Kramářka Kařtýnský rybník Landštejnova alej Velká Mokrá Lesní rybníčky U Vulsí Záhumeník Nový u Mnicha U Barona Nad Pálenskou/Kramářka I U Ostrova/Ostrov Metel Horní Stávek Řečice IB/Na ţeleznici-Popelov Cikar-Dţbán Velká Ochoz-Cikar Štíchovský rybník/Velká Ochoz-Dţbán Velká Ochoz-Popelov Popelov-U Vulsí Záhumeník-Velký řečický rybník Za pastouškou Velký řečický rybník V paloucích/Velká Ochoz-V Čekale U Velkého Nad Svitalem Kardašský potok-Kardaš Nad Kardašem Řečice II/Karštejnská bašta-Kramářka-Metel U dobré rady 1/RBC Hamr-Nová louka U dobré rady 2/Nová louka-Drápal Drápalská/RBC Hamr-Drápal Cikar-Drápal Řečice IA/Karštejnská bašta-Na ţeleznici Landštejnova alej-Na ţeleznici Velká Mokrá-Landštejnova alej Ke Kramářce 2/Kařtýnský rybník-Velká Mokrá Ke Kramářce 2/Kramářka-Kařtýnský rybník RBC U Vilémky-U Vulsí U Vulsí-Záhumeník Mnišský potok/Malá Holná-Záhumeník Přes Trepků rybník
vloţeno do LBK 10 vloţeno mezi LBK 7,8,9 vloţeno do LBK 9 vloţeno mezi LBK 12,13 vloţeno mezi LBK 13,14 vloţeno mezi LBK 30,31 vloţeno mezi LBK 1,20,21 vloţeno mezi LBK 18,19 vloţeno mezi LBK 2,4,9 vloţeno mezi LBK 16,17 vloţeno mezi LBK 15,20 vloţeno mezi RBK 489 a LBK 15,24 vloţeno mezi LBK 23,24 vloţeno mezi LBK 21,22 vloţeno mezi LBK 22,23 vloţeno do RBK 489 vloţeno mezi LBK 6,25,26 vloţeno mezi LBK 7,26,27 vloţeno mezi LBK 28,31 vloţeno do RBK 489 vloţeno do RBK 489 vloţeno do RBK 489 vloţeno mezi RBK 489 a LBK15 vloţeno do LBK 32
23
LBK29 LBK30 LBK31 LBK32 LBK33 IP01 IP02 IP03 IP04 IP05 IP06 IP07 IP08 IP09 IP10 IP11 IP12
V V N V V V N V N N N N N V V V V
Závidovka Mnišský potok Mnišský potok U Horního Stávku U Remízu Rybníček u Ţabova Řečice Píchovský a Nový rybník Silnice Kardašova Řečice-Klenov Silnice Kardašova Řečice-Pohoří Silnice Kardašova Řečice-Lhota Silnice Kardašova Řečice-Pleše Silnice Kardašova Řečice-Vřesná V Laţanech Krkavec Velký Závistivý rybník Malý Závistivý rybník
Zpŧsob ochrany prvkŧ ÚSES a základní uţívací podmínky Způsob ochrany prvků ÚSES a základní uţívací podmínky jsou v kap. f. – podmínky pro vyuţití ploch. Navrţený interakční prvek IP 7 – alej podél komunikace I/23 bude realizován aţ po dokončení přeloţky tak, ţe bude sledovat trasu komunikace.
Rekreační vyuţití krajiny, prostupnost krajiny. Umístění zařízení pro hromadnou rekreaci ve volné krajině např. formou stanů nebo kempinkových přívěsů se nenavrhuje. Zachování prostupnosti krajiny je jednou z podmínek jejího extenzivního rekreačního vyuţití (pěší turistika, cykloturistika, jízda na koni apod.). Stávající síť pěších komunikací, tj. polních a lesních cest bude zachována, nebude sniţována rušením nebo omezováním průchodnosti (např. velkoplošné oplocené pastviny pro dobytek). Mohou vznikat i nová komunikační propojení v krajině formou cest, účelových komunikací, cyklotras. Jako součást rekreačního vyuţití je navrţena okruţní cyklostezka (Z K44a,b; Z K45) – dále viz kap.d. doprava cyklistická.
Protipovodňová opatření V řešeném území je vyhlášeno záplavové území Neţárky a záplavové území Řečického potoka včetně aktivní zóny a Mnišského potoka. Záplavové území Neţárky se nedotýká ţádných zastavitelných ploch (pouze několika stávajících rekreačních objektů v CHKO). Nenavrhují se ţádná opatření. Záplavové území Řečického potoka se dotýká zastavitelných plochZ K35 a Z K36. Podmínky jsou upraveny viz kap.c). Ochrana proti záplavám spočívá v umoţnění maximálního rozlivu vody do vhodných ploch, nezasahování do průtočného profilu násypy a stavbami, zhoršujícími průtok. Podmínky pro plochy nezastavěného území (plochy zemědělské, plochy lesní a plochy přírodní) umoţňují zřizování protipovodňových opatření formou suchých poldrů, rekultivací vodních toků a zřizování vodních ploch jako retenčních nádrţí. V Evropsky významné lokalitě „Luţnice a Neţárka“ a v kontaktu s touto lokalitou jsou jakákoliv protipovodňová opatření nepřípustná.
Zásady pro plochy záplavového území: V záplavovém území nesmí být prováděny změny zemědělské půdy z luk na ornou půdu, vhodné je zatravňování ploch, udrţování trvalých porostů. Podmínky pro zastavitelné plochy Z K35 a Z K36 jsou ve specifických podmínkách pro tyto plochy v kap. c.
Protierozní opatření. Konkrétní plochy pro protierozní opatření jsou navrţeny na svaţitém terénu v plochách zemědělské půdy jako ochrana proti splavování půdy a současně jako ochrana zastavitelných
24
ploch (zejména Z K 10, Z K11 a Z K12). Jsou to plochy K R1 aţ K R13 v k.ú. Kardašova Řečice, Mnich, Nítovice(viz grafická část). Dále podmínky vyuţití ploch nezastavěného území umoţňují realizaci protierozních opatření podle potřeby. Rovněţ umoţňují realizaci revitalizačních opatření, zřizování ochranné nelesní zeleně. Součástí protierozních opatření je poţadavek neodlesňovat a nelikvidovat meze, remízy a přírodní porosty všude v řešeném území, které slouţí jako stávající ochrana proti splavování půdy, neodstraňovat barierové travnaté pásy kolem vodních ploch, toků a komunikací, v záplavovém území není povolena změna kultury zemědělské půdy z louky na ornou půdu.
Plochy pro dobývání nerostŧ V řešeném území se nachází chráněné loţiskové území (k.ú. Nítovice), výhradní loţisko nerostných surovin 3010200 v k.ú. Nítovice a poddolované území po těţbě rud (k.ú. Nítovice) Zakresleno v grafické části dokumentace. CHLÚ a výhradní loţisko jsou návrhem respektovány. V uvedených plochách se nenavrhují změny.
f.
Stanovení podmínek pro vyuţití ploch s rozdílným zpŧsobem vyuţití s určením převaţujícího účelu (hlavní vyuţití), pokud je moţné jej stanovit, přípustného vyuţití, nepřípustného vyuţití, (včetně stanovení, ve kterých plochách je vyloučeno umisťování staveb, zařízení a jiných opatření pro účely, uvedené v § 18, odst. 5 stavebního zákona), popřípadě podmíněně přípustného vyuţití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (např. výšková regulace zástavby, charakteru a struktury zástavby, stanovení rozmezí výměry pro vymezování stavebních pozemkŧ a intenzity jejich vyuţití). Výstupní limity.
Plochy s rozdílným zpŧsobem vyuţití v řešeném území PLOCHY BYDLENÍ BH BYDLENÍ V BYTOVÝCH DOMECH BI BYDLENÍ V RODINNÝCH DOMECH MĚSTSKÉ A PŘÍMĚSTSKÉ BV BYDLENÍ V RODINNÝCH DOMECH VENKOVSKÉ PLOCHY REKREACE RI REKREACE-PLOCHY STAVEB PRO RODINNOU REKREACI RZ1 REKREACE – ZAHRÁDKOVÉ OSADY RZ2 REKREACE – ZAHRÁDKOVÉ OSADY BEZ MOŢNOSTI STAVBY ZAHR. DOMKU RN REKREACE NA PLOCHÁCH PŘÍRODNÍHO CHARAKTERU PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ OV OBČANSKÉ VYBAVENÍ – VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA OM OBČANSKÉ VYBAVENÍ – KOMERČNÍ OS OBČANSKÉ VYBAVENÍ – TĚLOVÝCHOVNÁ A SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ OH OBČANSKÉ VYBAVENÍ – HŘBITOVY PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ PV VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ SM PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ - MĚSTSKÉ PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY DS DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA – SILNIČNÍ DC DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA - CYKLOSTEZKA DZ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA – DRÁŢNÍ DX DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA – CESTY POLNÍ A LESNÍ DG DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA – GARÁŢE PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY TI TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA – INŢENÝRSKÉ SÍTĚ A ZAŘÍZENÍ 25
TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA – PLOCHY PRO STAVBY A ZAŘÍZENÍ PRO NAKLÁDÁNÍ S ODPADY PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ VL VÝROBA A SKLADOVÁNÍ – LEHKÝ PRŮMYSL VZ VÝROBA A SKLADOVÁNÍ – ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA VX VÝROBA A SKLADOVÁNÍ – VÍCEÚČELOVÁ FUNKCE PLOCHY SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ ZS ZELEŇ – SÍDELNÍ ZO ZELEŇ – OCHRANNÁ ZT ZELEŇ – TRAVNÍ PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ VV PLOCHY ZEMEDĚLSKÉ NZ PLOCHY LESNÍ NL PLOCHY PŘÍRODNÍ NP PLOCHY ZELENĚ PŘÍRODNÍHO CHARAKTERU TO
Podmínky pro plochy s rozdílným zpŧsobem vyuţití BH
BYDLENÍ V BYTOVÝCH DOMECH
hlavní vyuţití: bydlení přípustné vyuţití: bytové domy, potřebná dopravní a technická infrastruktura, sídelní zeleň, veřejná prostranství, dětská hřiště, plochy pro parkování, plochy pro komunální odpad (kontejnery pro tříděný odpad); podmíněně přípustné vyuţití: bydlení v rodinných domech i doplňkové stavby ke stavbě hlavní rodinného domu omezeně do 25% celkové zastavitelné plochy; související občanské vybavení (typu školka, zdravotnictví), komerční občanské vybavení typu stravování, obchod potravinami, drobné sluţby apod. do 1000 m² za podmínky vyloučení nadměrné dopravní zátěţe nepřípustné vyuţití: obchodní prodej o ploše nad 1000 m², plochy výroby, jakékoliv rušící funkce a vyuţití podmínky prostorového uspořádání: izolovaná i řadová zástavba, max. 3 n.p.+podkroví nebo 4.n.p.
BI
BYDLENÍ V RODINNÝCH DOMECH MĚSTSKÉ A PŘÍMĚSTSKÉ
hlavní vyuţití: bydlení přípustné vyuţití: rodinné domy, zázemí zahrad, doplňkové stavby k RD, potřebná dopravní a technická infrastruktura, sídelní zeleň, dětská hřiště, plochy pro komunální odpad (kontejnery pro tříděný odpad), veřejná prostranství apod., nezbytné příleţitostné parkovací plochy; dále např. kadeřnictví, krejčovství, ordinace lékaře apod. administrativa, kanceláře; podmíněně přípustné vyuţití: bytové domy - podmínka do 2. nadzemních podlaţí a podkroví; dále za podmínky vyloučení nadměrné dopravní zátěţe: veřejné občanské vybavení správy, školství, zdravotnictví a sociálních sluţeb; za podmínky vyloučení negativního vlivu na okolní pozemky a nadměrné dopravní zátěţe 2 související občanské vybavení komerční typu stravování, obchod do 1000 m , nepřípustné vyuţití: plochy výroby, jakékoliv jiné vyuţití neslučitelné se zdravými ţivotními podmínkami z hlediska hluku, prachu, nadměrné dopravní zátěţe apod. podmínky prostorového uspořádání: izolovaná i řadová zástavba, 2.n.p.+podkroví. Pro navrţené zastavitelné plochy: výměra stavebního pozemku min. 600 m², max. 1200 m², plocha zeleně na pozemku min. 50%. Zajistit plochy pro zeleň na souvisejících veřejných prostranstvích (včetně např. liniové zeleně) Dále respektovat ochranu krajinného rázu – viz ochrana hodnot kap. b, H10
BV
BYDLENÍ V RODINNÝCH DOMECH VENKOVSKÉ
hlavní vyuţití: bydlení přípustné vyuţití: rodinné domy včetně doplňkových staveb; zázemí chovatelské a pěstitelské zahrady a chov drobného domácího zvířectva, související technická a dopravní infrastruktura 26
k obsluze území včetně nezbytných parkovacích ploch, veřejné prostranství včetně zeleně a vodních ploch, dětská hřiště podmíněně přípustné vyuţití: za podmínky vyloučení nadměrné dopravní zátěţe: veřejné občanské vybavení správy, školství, zdravotnictví a sociálních sluţeb. Za podmínky vyloučení negativního vlivu na okolní pozemky bydlení (hluk, prašnost, zápach apod.) a nadměrné dopravní zátěţe: komerční občanské vybavení typu stravování, penzion, obchod potravinami, drobné sluţby, dále plochy drobné výroby, malá zařízení řemeslná a hospodářská např., keramická dílna, zámečnictví, pokrývač, zednictví, autodílna, sluţby pro cyklisty – např. opravy kol, dále zahradnictví, chov drobného zvířectva, dále např. chov koní apod. nepřípustné vyuţití: výroba a občanské vybavení s negativním vlivem na okolní pozemky bydlení - např. hlučná výroba, sluţby s nároky na parkování a dopravu podmínky prostorového uspořádání: převáţně izolovaná zástavba; max.1.n.p.+ podkroví, výjimečně u komerčních zařízení (penzion) 2.n.p.+podkroví; Pro navrţené zastavitelné plochy: výměra stavebního pozemku min. 800 m², max. 1200 m², plocha zeleně na pozemku min. 60%. Dále respektovat ochranu krajinného rázu – viz ochrana hodnot kap. b, H10, H11
RI
REKREACE – PLOCHY STAVEB PRO RODINNOU REKREACI
hlavní vyuţití: rekreace přípustné vyuţití: rekreační chaty, technická a dopravní infrastruktura, rekonstrukce a dostavby chat nepřípustné vyuţití: nové samostatně stojící stavby podmínky prostorového uspořádání: rekonstrukce a dostavby musí být řešeny jako přístavba hlavního objektu, nikoli samostatně stojící objekt, plocha max. 25% prvně zkolaudované zastavěné plochy, max. jedno nadzemní podlaţí+podkroví
RZ1
REKREACE – ZAHRÁDKOVÉ OSADY
hlavní vyuţití: zahrádkaření přípustné vyuţití: pěstování zeleniny, ovoce a okrasných rostlin, stavba pro zázemí, účelové komunikace, parkovací plochy a technická infrastruktura, další doplňkové stavby související s hlavní funkcí – skleník, pergola apod., veřejné prostranství-zeleň nepřípustné vyuţití: rodinné domy, jiné neţ uvedené podmínky prostorového uspořádání: pro zastavitelné plochy R Z1 stavba pro zázemí max. do 25 m², max.1.n.p.+podkroví. Neplatí pro stávající zastavěné území RZ1 sousedící s lok. Z K1, Z K2, Z K3 a Z K4 – dále viz Odůvodnění.
RZ2
REKREACE – ZAHRÁDKOVÉ OSADY BEZ MOŢNOSTI STAVBY ZAHR. DOMKU
hlavní vyuţití: pěstování zeleniny, ovoce a okrasných rostlin přípustné vyuţití: potřebné komunikace, parkovací plochy a technická infrastruktura, pergola, skleník, vodní nádrţ apod., dále veřejné prostranství-zeleň, nepřípustné vyuţití: stavby zahradních domků v jakékoliv formě a dále jiné neţ uvedené, podmínky prostorového uspořádání: odpovídající uvedenému přípustnému vyuţití – stavbám v úrovni terénu, max. přízemním (skleníky)
RN
REKREACE NA PLOCHÁCH PŘÍRODNÍHO CHARAKTERU
hlavní vyuţití: rekreační pobyt v přírodě přípustné vyuţití: ubytování ve stanech a nezbytné příslušenství (hygienické a sociální, stravování) formou lehkých přístřešků, přírodní koupaliště, travnatá hřiště bez staveb, rekreační louky, dopravní a technická infrastruktura nepřípustné vyuţití: jiné neţ uvedené podmínky prostorového uspořádání: přízemní přístřešky a stany
OV
OBČANSKÉ VYBAVENÍ – VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA
hlavní vyuţití: veřejné občanské vybavení přípustné vyuţití: školství, zdravotnictví, veřejná správa, sociální sluţby, kultura; potřebná dopravní a technická infrastruktura, plochy parkování, veřejná zeleň, ojediněle bydlení formou sluţebních bytů 27
podmíněně přípustné vyuţití: hřiště při dodrţení limitů hluku vzhledem k plochám bydlení nepřípustné vyuţití: plochy výroby, jakékoliv další vyuţití s vysokými nároky na dopravní obsluhu s dopadem na okolní zejména bytovou zástavbu podmínky prostorového uspořádání: při umisťování ve stávající zástavbě: počet podlaţí nepřevýší okolní stavby (max. 2 nadzemní podlaţí a podkroví nebo 3 nadzemní podlaţí), v nově navrţených plochách: max. 2 nadzemní podlaţí a podkroví nebo 3 nadzemní podlaţí, min. 20% plochy pro veřejnou zeleň Dále respektovat ochranu krajinného rázu – viz ochrana hodnot kap. b, H10
OM
OBČANSKÉ VYBAVENÍ – KOMERČNÍ
hlavní vyuţití: komerční občanské vybavení přípustné vyuţití: administrativa, ubytování, obchodní prodej, stravování správa, školství, zdravotnictví a sociální sluţby, plochy parkování podmíněně přípustné vyuţití: ubytovací zařízení formou penzionu s farmou včetně chovatelské činnosti (např. koně, ovce, kozy) s kapacitou chovu zajišťující splnění příslušných hygienických předpisů, dále bydlení za podmínky dodrţení hygienických limitů hluku v chráněném venkovním i vnitřním prostoru staveb pro bydlení nepřípustné vyuţití: jakékoliv vyuţití s vysokými nároky na dopravní obsluhu a s negativním dopadem na okolní zejména bytovou zástavbu podmínky prostorového uspořádání: při umisťování ve stávající zástavbě: počet podlaţí nepřevýší okolní stavby (obvykle 2 nadzemní podlaţí a podkroví nebo 3 nadzemní podlaţí), v nově navrţených plochách: max. 2 nadzemní podlaţí a podkroví nebo 3 nadzemní podlaţí, min. 20% plochy pro zeleň Dále respektovat ochranu krajinného rázu – viz ochrana hodnot kap. b, H10
OS
OBČANSKÉ VYBAVENÍ – TĚLOVÝCHOVNÁ A SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ
hlavní vyuţití: tělovýchova a sport přípustné vyuţití: hřiště, stavby pro zázemí (např. šatny, tribuny apod.), související dopravní a technická infrastruktura, parkování a sídelní a ochranná zeleň, ubytování podmíněně přípustné vyuţití: ojediněle bydlení (např. byty správců a vlastníků zařízení) za podmínky dodrţení limitů hluku v chráněném venkovním i vnitřním prostoru staveb nepřípustné vyuţití: rodinné domy, plochy výroby, a dále vyuţití, při kterém není moţno zajistit omezení negativního vlivu (zejména hluku) na okolní plochy bydlení podmínky prostorového uspořádání: max. výška staveb do výše dvou nadzemních podlaţí
OH
OBČANSKÉ VYBAVENÍ – HŘBITOVY
hlavní vyuţití: pohřebiště přípustné vyuţití: související dopravní a technická infrastruktura a zeleň nepřípustné vyuţití: jiné neţ uvedené vyuţití je nepřípustné
PV
VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ
hlavní vyuţití: zachování nebo vytvoření veřejného prostoru přístupného veřejnosti umoţňující setkávání obyvatel obce, průchodnost některých částí sídel apod. přípustné vyuţití: náměstí, návsi, a další veřejné prostory, komunikace, veřejná a sídelní zeleň, umisťování potřebné technické infrastruktury, drobných dětských hřišť apod. vţdy veřejně přístupných. V zastavitelných plochách Z K9, Z K10, Z K12, Z K17 a Z K18 vyuţití PV je určeno pouze pro zeleň podmíněně přípustné vyuţití: výjimečně stavby pro bydlení v nově navrţených plochách bydlení, kde je předepsáno řešení územní studií, za podmínky, ţe veřejné prostranství bude vymezeno v jiném místě předmětné plochy pro bydlení nepřípustné vyuţití: jiné neţ uvedené jako hlavní, přípustné a podmíněně přípustné
SM
PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ – MĚSTSKÉ
hlavní vyuţití: bydlení a občanské vybavení přípustné vyuţití: bydlení v rodinných a bytových domech, občanské vybavení (např. zdravotnictví, školství, státní správa apod.), obchody a sluţby do 1000 m², dopravní a technická infrastruktura, zeleň, plochy pro komunální odpad, veřejná prostranství apod., dětská hřiště, parkovací plochy pro veřejnost 28
podmíněně přípustné vyuţití: za podmínky dodrţení hygienických limitů z hlediska hluku ve vnějším i vnitřním chráněném prostoru a bez přesahu jiného negativního vlivu (prach, zápach apod.) na okolní plochy bydlení: řemeslná malovýroba (např. keramická dílna, šicí dílna, výrobna potravin); drobné plochy pro sport při dodrţení hygienických limitů hluku. V zastavitelných plochách ZK6, ZK23, ZK24, ZK28, ZK29, ZK31 je moţné umístit stavby pro výrobu např. truhlářství, tesařství, jiná stavební výroba, zámečnictví apod. za podmínky dodrţení hygienických limitů z hlediska hluku ve vnějším i vnitřním chráněném prostoru okolních ploch bydlení. nepřípustné vyuţití: jakékoliv vyuţití neslučitelné se zdravými ţivotními podmínkami z hlediska hluku, prachu, nadměrné dopravní zátěţe apod. podmínky prostorového uspořádání: izolovaná i řadová zástavba, max. 3 n.p.+ podkroví
DS
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA – SILNIČNÍ
hlavní vyuţití: silniční doprava přípustné vyuţití: komunikace, náspy, mosty, zářezy, opěrné zdi, dopravní vybavení, protihluková opatření, autobusová zastávka, odstavné a parkovací plochy, ochranná zeleň, chodníky pro pěší, umisťování potřebné technické infrastruktury, stavby a opatření pro zajištění hrází rybníků nepřípustné vyuţití: jiné neţ uvedené jako hlavní a přípustné
DC
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA – CYKLOSTEZKA
hlavní vyuţití: cyklistická doprava přípustné vyuţití: cyklostezky, doprovodná zeleň, uloţení sítí technické infrastruktury nepřípustné vyuţití: dopravní infrastruktura silniční, místní komunikace pro automobilovou dopravu
DZ
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA – DRÁŢNÍ
hlavní vyuţití: ţelezniční doprava přípustné vyuţití: ţeleznice, náspy, zářezy, opěrné zdi, mosty, kolejiště, nástupiště, zastávky, provozní a správní budovy, přístupové cesty, opravny, depa, doprovodná zeleň, technická infrastruktura, dopravní infrastruktura nepřípustné vyuţití: jiné neţ uvedené jako hlavní a přípustné podmínky prostorového uspořádání: budovy max. 2 nadzemní podlaţí a podkroví
DX
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA – CESTY POLNÍ A LESNÍ
hlavní vyuţití: cesty polní a lesní přípustné vyuţití: polní a lesní cesty, uloţení sítí technické infrastruktury, doprovodná zeleň nepřípustné vyuţití: jiné neţ uvedené jako hlavní a přípustné
DG
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA – GARÁŢE
hlavní vyuţití: hromadné a řadové garáţe přípustné vyuţití: garáţe, parkovací plochy, dopravní a technická infrastruktura a sídelní a ochranná zeleň podmíněně přípustné vyuţití: drobná a řemeslná výroba a sluţby, pokud neomezí funkci hlavní nepřípustné vyuţití: bydlení, ubytování podmínky prostorového uspořádání: max. jedno nadzemní podlaţí (přízemní)
TI
TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA – INŢENÝRSKÉ SÍTĚ A ZAŘÍZENÍ
hlavní vyuţití: technická infrastruktura přípustné vyuţití: ČOV, regulační stanice plynu, trafostanice, telekomunikační zařízení apod., potřebná dopravní infrastruktura a ochranná zeleň nepřípustné vyuţití: jiné neţ uvedené jako hlavní a přípustné podmínky prostorového uspořádání: přízemní objekt
TO
TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA – PLOCHY PRO STAVBY A ZAŘÍZENÍ PRO NAKLÁDÁNÍ S ODPADY
hlavní vyuţití: nakládání s odpady
29
přípustné vyuţití: skladové haly, skládky, sběrné dvory, skladování posypových materiálů, dopravní a technická infrastruktura a ochranná zeleň nepřípustné vyuţití: jiné neţ uvedené jako hlavní a přípustné podmínky prostorového uspořádání: budovy max. jedno nadzemní podlaţí, součástí vţdy ochranná pohledová krycí zeleň Dále respektovat ochranu krajinného rázu – viz ochrana hodnot kap. b, H10
VL
VÝROBA A SKLADOVÁNÍ – LEHKÝ PRŦMYSL
hlavní vyuţití: výroba a skladování lehkého průmyslu přípustné vyuţití: výrobní stavby a plochy např. dřevovýroba, strojní a zámečnická výroba, montáţní haly, stavební výroba, potravinářství, skladování apod., provozní a administrativní zázemí, související dopravní a technická infrastruktura, ochranná zeleň, parkovací plochy podmíněně přípustné vyuţití: výroba el. energie např. formou solárních paneĺů - pouze jako doplňková funkce výroby, ne hlavní vyuţití; bydlení (např. sluţební byt) - ojediněle za podmínky, ţe bude zajištěna ochrana před negativními vlivy a budou dodrţeny hygienické limity hluku v chráněném venkovním i vnitřním prostoru staveb. nepřípustné vyuţití: výroba zemědělská, bydlení v rodinných domech podmínky prostorového uspořádání: stavby hal přízemní, ostatní stavby max. 3 nadzemní podlaţí nebo tomu odpovídající výška, min. 15% plochy ochranná pohledová a izolační zeleň Dále respektovat ochranu krajinného rázu – viz ochrana hodnot kap. b, H10
VZ
VÝROBA A SKLADOVÁNÍ – ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA
hlavní vyuţití: zemědělská výroba přípustné vyuţití: zemědělská výroba, lesnická výroba, rybářská výroba, přidruţená výroba, stavby pro výrobu energie z biomasy, administrativa podmíněně přípustné vyuţití: bydlení (např. sluţební byt) - ojediněle za podmínky, ţe bude zajištěna ochrana před negativními vlivy a budou dodrţeny hygienické limity hluku v chráněném venkovním i vnitřním prostoru staveb. Výroba el. energie např. formou solárních paneĺů - pouze jako doplňková funkce výroby, ne hlavní vyuţití. Lokalita Z K20 – určeno výhradně pro rybářskou výrobu – sádky na ryby Stávající plocha VZ na Cikaru mezi rybníky Ochoz a Popelov je určena výhradně pro lesnickou výrobu Pro zastavitelné plochy Z K35 a Z K36 platí specifické podmínky viz vymezení zastavitelných ploch kap.c. nepřípustné vyuţití: bydlení v rodinných domech podmínky prostorového uspořádání: stavby hal přízemní, ostatní stavby max. 2 nadzem. podlaţí nebo tomu odpovídající výška, min. 15% plochy ochranná pohledová a izolační zeleň Dále respektovat ochranu krajinného rázu – viz ochrana hodnot kap. b, H10
VX
VÝROBA A SKLADOVÁNÍ – VÍCEÚČELOVÁ FUNKCE
hlavní vyuţití: zemědělská výroba, lehký průmysl přípustné vyuţití: zemědělská výroba, lehký průmysl, související dopravní a technická infrastruktura, administrativa, ochranná zeleň podmíněně přípustné vyuţití: bydlení (např. sluţební byt) - ojediněle za podmínky, ţe bude zajištěna ochrana před negativními vlivy a budou dodrţeny hygienické limity hluku v chráněném venkovním i vnitřním prostoru staveb. Výroba el. energie např. formou solárních paneĺů - pouze jako doplňková funkce výroby, ne hlavní vyuţití. nepřípustné vyuţití: bydlení v rodinných domech podmínky prostorového uspořádání: stavby hal přízemní, ostatní stavby max. 3 nadzemní podlaţí nebo tomu odpovídající výška;
ZS
ZELEŇ - SÍDELNÍ
hlavní vyuţití: zeleň přípustné vyuţití: zahrady, parky, plochy přírodní zeleně v sídle, ostatní veřejná zeleň; drobné vodní plochy a toky; pěší komunikace; liniová technická infrastruktura podmíněně přípustné vyuţití: ostatní nezbytná technická infrastruktura bodová např. trafostanice za podmínky nenarušení estetické a přírodní hodnoty prostoru nepřípustné vyuţití: jakékoliv jiné neţ uvedené
30
ZO
ZELEŇ - OCHRANNÁ
hlavní vyuţití: zeleň přípustné vyuţití: ochranná zeleň v sídlech i v nezastavěném území; stavby protihlukových opatření, pěší komunikace, liniová technická infrastruktura a dopravní infrastruktura (např. vjezd do areálu) podmíněně přípustné vyuţití: ostatní technická infrastruktura za podmínky, ţe nenaruší a neomezí hlavní ochrannou funkci nepřípustné vyuţití: jakékoliv vyuţití omezující a ohroţující funkci hlavní podmínky prostorového uspořádání: umístění vysoké a střední zeleně musí respektovat rozhledové poměry komunikací
ZT
ZELEŇ - TRAVNÍ
hlavní vyuţití: zeleň přípustné vyuţití: manipulační pruhy zajišťující přístup podél vodního toku, nezbytná technická infrastruktura liniového charakteru, pěší komunikace, cyklostezka podmíněně přípustné vyuţití: za podmínky zachování přístupnosti toku: revitalizace vodního toku; protipovodňová a protierozní opatření nepřípustné vyuţití: stavby a oplocení a jakékoliv vyuţití, bránící nebo omezující hlavní funkci
VV
PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ
hlavní vyuţití: pozemky vodních ploch, koryt vodních toků a jiné pozemky určené pro převaţující vodohospodářské vyuţití přípustné vyuţití: vyuţití nezhoršující ţivotní prostředí a ţivotní podmínky, neomezující hlavní funkci nepřípustné vyuţití: jakékoliv vyuţití, zhoršující výše uvedené podmínky nad stanovenou hranici
NZ
PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ
hlavní vyuţití: zemědělské hospodaření přípustné vyuţití: stavby nezbytné pro obhospodařování zemědělské půdy v nezastavěném území, zařízení a opatření pro zemědělství (např. siláţní ţlaby, lehké přístřešky pro dobytek apod.), změny kultur v rámci zemědělských pozemků, umístění sítí dopravní a technické infrastruktury v nezbytném rozsahu včetně účelových komunikací pro obsluhu území, zřizování účelových staveb včelínů a seníků, přístřešků pro chovaná zvířata a zvěř formou lehkých přístřešků, plochy a stavby protipovodňových a protierozních opatření včetně suchých poldrů, revitalizační opatření pro zvýšení ekologické stability a retenční schopnosti krajiny, realizace ÚSES, komunitní kompostování. Stavby pro rekreaci – přípustné jsou cyklostezky. Oplocení v nezastavěném území pouze formou oplocení pastvin podmíněně přípustné vyuţití: změny na lesní půdu (PUPFL) nebo vodní plochy s ohledem na třídu ochrany zem. půdního fondu, nepřípustné vyuţití: Nové stavby mimo zastavěná území jsou moţné pouze v rozsahu, který je vymezen v přípustném vyuţití této plochy. Jiné stavby a zařízení jsou vyloučeny. Nepřípustné jsou zejména stavby pro rekreaci, bydlení, dále pro zemědělství spojené s jakoukoliv formou bydlení nebo rekreace a výrobní objekty ţivočišné výroby jako kravíny, vepříny apod. podmínky prostorového uspořádání: nadzemní stavby uvedené jako přípustné vţdy přízemní formou lehkého přístřešku. Technickou infrastrukturu umisťovat s ohledem na krajinný ráz, omezit počet výškových stoţárových staveb - sdruţování mobilních operátorů do jednoho objektu),
NL
PLOCHY LESNÍ
hlavní vyuţití: pozemky slouţící k plnění funkcí lesa a činností související s touto funkcí (např. účelové manipulační plochy apod.) přípustné vyuţití: činnosti a zařízení související se zachováním ekologické rovnováhy území, realizace ÚSES, opatření pro udrţení vody v krajině, zachycení přívalových dešťů, protipovodňová a protierozní opatření a další opatření k vyšší retenční schopnosti krajiny. Dále účelové komunikace, komunikace pro pěší, cyklisty, pro jízdu s potahem, na koni a pro jízdu na lyţích a na saních. Dále výstavba malých vodních nádrţí v případě, ţe jejich vyuţití bude extenzivní. podmíněně přípustné vyuţití: pouze nezbytně nutné stavby a zařízení pro hospodaření v lese, pro myslivost a ochranu přírody, dále pouze nezbytně nutné stavby dopravní a technické infrastruktury.
31
Dále dostavby a přístavby malého rozsahu stávajících trvalých staveb na vlastním pozemku (nárůst plochy o max. 20% prvotně zkolaudované podlahové plochy). nepřípustné vyuţití: všechny funkce, činnosti a zařízení kromě výše uvedených (např. výstavba objektů bydlení, sportu a rekreace, individuální rekreace a objektů, které by mohly slouţit k bydlení a rekreaci atd.) a jakékoliv činnosti, které nejsou v souladu s lesním zákonem. Nová zástavba mimo sídla ve volné krajině je moţná pouze v rozsahu, který je vymezen v přípustném vyuţití ploch. Jiná výstavba je vyloučena. Nepřípustné jsou zejména stavby pro rekreaci, bydlení, dále pro zemědělství spojené s jakoukoliv formou bydlení nebo rekreace Všechny funkce výše neuvedené, jakékoliv činnosti, které nejsou v souladu s lesním zákonem. podmínky prostorového uspořádání: stavby uvedené jako podmíněně přípustné max. přízemní, Technická infrastruktura bude umisťována s ohledem na krajinný ráz, omezit počet výškových stoţárových staveb (sdruţování mobilních operátorů do jednoho objektu). Dále respektovat ochranu krajinného rázu – viz ochrana hodnot kap. b, H10
NP
PLOCHY ZELENĚ PŘÍRODNÍHO CHARAKTERU
hlavní vyuţití: zeleň přípustné vyuţití: plochy zeleně s převaţující přírodní funkcí - např. skalnaté, zamokřené, roztroušená a doprovodná zeleň apod., plnící funkci ekologicky stabilizačních prvků v krajině, liniová vedení technické infrastruktury, plochy a stavby protipovodňových opatření, zřizování účelových staveb včelínů, seníků a přístřešků pro chovaná zvířata a zvěř formou lehkých přístřešků, revitalizační opatření pro zvýšení ekologické stability a retenční schopnosti krajiny. podmíněně přípustné vyuţití: vodní plochy při zachování ekolog. stability prvku, přístavby stávajících staveb včetně drobných přístaveb (do 25% prvně zkolaudované plochy) nepřípustné vyuţití: nové samostatně stojící rekreační chaty, jakékoliv zásahy sniţující retenční schopnost krajiny (např. meliorace a převedení na ornou půdu, apod.); všechny funkce, činnosti a zařízení kromě výše uvedených podmínky prostorového uspořádání: stavby uvedené jako podmíněně přípustné max. přízemní Dále respektovat ochranu krajinného rázu – viz ochrana hodnot kap. b, H10
PLOCHY ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY Územní systém ekologické stability je vymezen v území jako síť ekologicky stabilních ploch (biocentra) a koridorů mezi nimi (biokoridory) zajišťujících ekologicky stabilní kostru území. Jedná se o překryvnou funkci. Ve všech plochách ÚSES je jejich vyuţití podmíněno zachováním základního účelu, kterým je ekologicko-stabilizační funkce plochy.
RBC, LBC – REGIONÁLNÍ BIOCENTRUM, LOKÁLNÍ BIOCENTRUM Hlavní vyuţití: zajištění ekologicko-stabilizační funkce Přípustné vyuţití: Jen současné vyuţití a budoucí vyuţití ploch závazně navrţené ÚP, jestliţe zajišťuje přirozenou druhovou skladbu bioty odpovídající trvalým stanovištním podmínkám. Nesmí dojít ke znemoţnění nebo zhoršení přírodní funkce současných ploch ÚSES. Podmíněně přípustné vyuţití: Přípustné jsou, a to jen ve výjimečných případech, nezbytně nutné liniové stavby, vodohospodářská zařízení, ČOV atd., při co nejmenším zásahu do biocentra a narušení jeho funkčnosti. Nepřípustné vyuţití: změny funkčního vyuţití, které by sniţovaly současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do ÚSES (změna druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability na druh s niţším stupněm ekologické stability, např. z louky na ornou půdu), dále pak změny, které jsou v rozporu s funkcí těchto ploch v ÚSES, jakékoliv změny funkčního vyuţití, které by znemoţnily nebo ohrozily funkčnost biocenter, nebo územní ochranu ploch navrhovaných k začlenění do nich, rušivé činnosti jako je umisťování staveb, odvodňování pozemků, těţba nerostných surovin apod., mimo činnosti přípustné a podmíněné.
RBK, LBK – REGIONÁLNÍ BIOKORIDOR, LOKÁLNÍ BIOKORIDOR Hlavní vyuţití: zajištění ekologicko-stabilizační funkce Přípustné vyuţití: jen současné vyuţití a budoucí vyuţití ploch závazně navrţené ÚP, jestliţe zajišťuje vysoké zastoupení druhů organismů odpovídajících trvalým stanovištním podmínkám při běţném extensivním zemědělském nebo lesnickém hospodaření (trvalé travní porosty, extensivní sady, lesy apod.), případně rekreační plochy přírodního charakteru, jiné jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu, přitom nesmí dojít ke znemoţnění navrhovaného vyuţití a přírodní funkce současných biokoridorů. 32
Podmíněně přípustné vyuţití: jen funkční vyuţití pouze pro nezbytně nutné liniové stavby kříţící biokoridor, vodohospodářské zařízení, ČOV atd., při co nejmenším zásahu a narušení funkčnosti biokoridoru. Nepřípustné vyuţití: změny funkčního vyuţití, které by sniţovaly současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do ÚSES (změna druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability na druh s niţším stupněm ekologické stability, např. z louky na ornou půdu), dále pak změny, které jsou v rozporu s funkcí biokoridoru, jakékoliv změny funkčního vyuţití, které by znemoţnily nebo ohrozily zaloţení chybějících částí biokoridorů, rušivé činnosti, jako je umisťování staveb (odvodňování pozemků, těţba nerostných surovin apod., mimo činností podmíněných.
INTERAKČNÍ PRVKY hlavní vyuţití: zajištění doplňující ekologicko-stabilizační funkce ÚSES přípustné vyuţití: současné vyuţití, zajišťující hlavní funkci – např. vodní plochy a toky, aleje, lesní zeleň, zeleň přírodního charakteru, sídelní zeleň podmíněně přípustné vyuţití: pěší komunikace, liniová technická infrastruktura, ostatní nezbytná technická infrastruktura bodová např. trafostanice za podmínky nenarušení funkce hlavní nepřípustné vyuţití: jakékoliv jiné neţ uvedené
PLOCHY KORIDORŦ TECHNICKÉ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Koridory jsou vymezeny jako ochrana území pro realizace záměrů výstavby dopravní a technické infrastruktury. Tato území je nutno chránit z důvodu zajištění prostoru pro umístění těchto staveb v navazujících řízeních (včetně prostoru pro OP plynoucích z příslušných právních předpisů) a popřípadě také následný přístup k nim. Působnost koridoru pro vedení sítí technické infrastruktury a dopravní infrastruktury končí realizací stavby, pokud nebude změnou územního plánu navrţeno jiné vyuţití území, zůstává stávající způsob vyuţití.
PLOCHY ÚZEMNÍCH REZERV Plochy územních rezerv jsou vymezeny jako ochrana území pro realizace záměrů budoucí výstavby dopravní infrastruktury, bydlení a výroby - tato území je nutno chránit z důvodu zajištění prostoru pro umístění těchto staveb.
Výstupní limity Neumisťovat nadzemní stavby blíţe neţ 25 m od hranic ploch pozemků určených pro plnění funkcí lesa (plochy lesní – NL). Navrţená maximální hranice negativního vlivu ploch výroby a skladování je hranice, kterou nesmí v budoucnu vyhlašované ochranné pásmo překročit. Hranice je vymezena vzhledem k zastavěnému (případně zastavitelnému) území, směrem do volné krajiny není omezena; pokud není hranice negativních vlivů vyznačena, je vymezena po hranici dané funkční plochy výroby a skladování. Trafostanice nebudou umisťovány do chráněných venkovních prostorů staveb a chráněných venkovních prostorů. Navrţená maximální hranice negativního vlivu navrţených čistíren odpadních vod je hranice, kterou nesmí v budoucnu vyhlašované ochranné pásmo překročit. Hranice je vyznačena v grafické části dokumentace. Hluková zátěţ - v rozvojových plochách v blízkosti navrhovaného koridoru dopravy i v blízkosti stávající ţeleznice a komunikací II.a III. tříddy (tj. zejména plocha ZK 12 (BI), ZK 11 (OS), ZK 10 (BH) a ZK 9 (OM), dále Z K5 (BI), Z K28 (SP), Z K17 (BI), Z K18 (BH) a Z N7 (BV) mohou být situovány stavby pro bydlení, stavby pro občanské vybavení typu staveb pro účely školní a předškolní výchovy a pro zdravotní, sociální účely a pro sport a funkčně obdobné stavby a plochy vyţadující ochranu před hlukem (chráněný venkovní prostor) aţ po splnění hygienických limitů z hlediska hluku či vyloučení předpokládané hlukové zátěţe. Ochrana melioračních zařízení – v případě dotčení a moţnosti narušení meliorovaných ploch je nutno před zahájením záměru provést úpravu drenáţního sytému tak, aby nedocházelo k narušení jeho funkčnosti nebo ovlivnění zamokřením navazujících ploch. Ochrana protierozních opatření – respektovat stávající zařízení k ochraně zastavěných ploch Kardašovy Řečice. Hranice negativních vlivů z provozu (např. hluk, prašnost, apod.) u ploch technické infrastruktury, u ploch občanského vybavení, smíšených obytných – městských, ploch bydlení
33
v rodinných domech venkovského bude na hranici této plochy rozdílného vyuţití, případně na hranici vlastního pozemku. Platí pro plochy stávající i navrhované. Respektovat vymezené koridory a územní rezervy tak, aby bylo zajištěno jejich budoucí vyuţití V Evropsky významné lokalitě „Luţnice a Neţárka“ a v kontaktu s touto lokalitou jsou nepřípustná jakákoliv protipovodňová opatření.
g.
Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkŧm a stavbám vyvlastnit
VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY – VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA KÓD VVD1
K.Ú. K.ŘEČICE
VVD4
ÚČEL KORIDOR DOPRAVY PŘELOŢKA I/23 – ČÁST 1 KORIDOR DOPRAVY PŘELOŢKA I/23 – ČÁST 2 NAPOJENÍ JIŢNÍ ČÁSTI K.ŘEČICE ZA PŘELOŢKOU NAPOJENÍ K.ŘEČICE NA PŘELOŢKU I/23 NA ZÁPADĚ
VVD5
NAPOJENÍ K.ŘEČICE NA PŘELOŢKU I/23 NA VÝCHODĚ
K.ŘEČICE
VVD2 VVD3
K.ŘEČICE K.ŘEČICE K.ŘEČICE
VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY – TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA KÓD VVT2
ÚČEL COV MNICH
K.Ú. MNICH
VVT11
HLAVNÍ KANALIZAČNÍ ŘAD MNICH
MNICH
VVT3
ČOV NÍTOVICE
NÍTOVICE
VVT12
HLAVNÍ KANALIZAČNÍ ŘAD NÍTOVICE
NÍTOVICE
VVT5
TRAFOSTANICE A VEDENÍ VN
K.ŘEČICE
VVT6
TRAFOSTANICE A VEDENÍ VN
MNICH
VVT7
TRAFOSTANICE A VEDENÍ VN
MNICH
VVT8
VODOVOD K.ŘEČICE-PLUHŮV ŢĎÁR
K.ŘEČICE
VVT9
VODOVOD K.ŘEČICE-PLASNÁ
K.ŘEČICE
VVT 10
ČOV KLENOV
K.ŘEČICE
VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ – ZALOŢENÍ PRVKŦ ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY KÓD VVU1
ÚČEL ZALOŢENÍ ÚSES-BIOCENTRA LBC 4
K.Ú. K.ŘEČICE
VVU2
ZALOŢENÍ ÚSES – BIOKORIDORU LBK 4
K.ŘEČICE
VVU3
ZALOŢENÍ ÚSES – BIOKORIDORU LBK 10
VVU4
ZALOŢENÍ ÚSES – BIOKORIDORU LBK 31
K.ŘEČICE, NÍTOVICE MNICH
34
Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo, s uvedením, v čí prospěch je předkupní právo zřizováno, parcelních čísel pozemkŧ, názvu katastrálního území a popřípadě dalších údajŧ podle § 5 odst.1 katastrálního zákona
h.
Veřejně prospěšné stavby, pro které lze uplatnit předkupní právo nejsou vymezeny.
Stanovení kompenzačních opatření podle § 50 odst. 6 stavebního zákona
i.
Nejsou stanovena.
Vymezení ploch a koridorŧ územních rezerv a stanovení moţného budoucího vyuţití, včetně podmínek pro jeho prověření
j.
Plochy územních rezerv: kód R2 R3
R4
R5
R6
funkční vyuţití plochy dopravní infrastruktury – dopravní infrastruktura silniční (územní rezerva pro dopravní přeloţku mimoúrovňového kříţení silnice se ţeleznicí v Kardašově Řečici) plochy výroby a skladování – lehký průmysl (územní rezerva pro plochy výroby západ K.Řečice) Podmínka: prověřit aţ po vyčerpání severovýchodní části (od stávající komunikace) lok. Z K 8 pro VL. plochy bydlení v bytových domech (územní rezerva pro plochy bydlení v bytových domech západ K.Řečice) Podmínka: prověřit aţ po vyčerpání všech navrţených zastavitelných ploch BH plochy bydlení v rodinných domech městské a příměstské (územní rezerva pro bydlení v rodinných domech jihovýchod K.Řečice) Podmínka: prověřit aţ po vyčerpání 50% všech navrţených zastavitelných ploch bydlení v rodinných domech městského a příměstského plochy bydlení v bytových domech (územní rezerva pro bydlení v bytových domech jihovýchod K.Řečice) Podmínka: prověřit aţ po vyčerpání všech navrţených zastavitelných ploch BH
Vzhledem k projednání nebyla zachována posloupnost ploch územních rezerv.
Vymezení ploch, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno dohodou o parcelaci, regulačním plánem nebo územní studií
k.
lokalita
funkce
poţadavky na řešení územní studie
Z K10 a, b
BH
Z K11
OS
Z K12
BI
řešit zejména parcelaci, komunikační systém včetně parkování vozidel a umístění plochy pro tříděný odpad a plochy sídelní zeleně veřejné min. 1 000m². (nezaměňovat se sousední ochrannou zelení), případně umístění nezbytných ploch občanského vybavení řešit zejména komunikační napojení, plochy příleţitostného parkování návštěvníků areálu, řešit ochrannou zeleň s ohledem na její ochrannou protihlukovou funkci řešit zejména parcelaci, komunikační systém a příleţitostné parkování, plochy pro tříděný komunální odpad, plochy veřejných prostranství sídelní veřejné zeleně min. 2 000 m² (nezaměňovat se sousední 35
Z K17
BI
Z K18
BH
Z N7
BV
ochrannou zelení), na základě navrţeného komunikačního systému řešit etapizaci lokality ve dvou etapách, případně umístění nezbytných ploch občanského vybavení řešit zejména parcelaci, komunikační systém včetně parkování vozidel a umístění plochy pro tříděný odpad a plochu sídelní zeleně veřejné min. 1 000m² (nezaměňovat se sousední ochrannou zelení), případně umístění nezbytných ploch občanského vybavení řešit zejména umístění staveb, komunikační systém včetně příleţitostného parkování, umístění plochy pro tříděný odpad, plochu veřejného prostranství, umístění nezbytných ploch občanského vybavení, řešit napojení ploch rezerv R5 a R6 řešit zejména parcelaci, komunikační systém a příleţitostné parkování
Lhůta pro pořízení územních studií pro Z K10a,b; Z K11; Z K12; Z K17 a Z K18 – 5 let Lhůta pro pořízení územní studie pro Z N7 je 5 let.
Stanovení pořadí změn v území – etapizace
l.
Všechny navrţené zastavitelné plochy: 1. etapa technická a dopravní infrastruktura 2. etapa ostatní stavby lokalita Z K10 b Z K12
m.
funkce BH BI
počet etap 2 viz kap.k.
potřeb. procento zastavění pro zahájení další etapy
po vyčerpání 80% plochy Z K10a po vyčerpání 50% z plochy 1.etapy
Údaje o počtu listŧ územního plánu a počtu výkresŧ připojené grafické část
Počet listů textové části návrhu územního plánu: 36 Grafická část územního plánu je nedílnou součástí tohoto opatření obecné povahy (příloha č. 1) skládající se z 3 níţe uvedených výkresů: 1. Výkres základního členění území 1 : 10 000 2. Hlavní výkres 1 : 5 000 3. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací 1 : 5 000
36
Odŧvodnění územního plánu 1. Postup při pořízení územního plánu Na základě § 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších změn a předpisů (dále jen „stavební zákon“) a na základě ţádosti města Kardašova Řečice ze dne 6.4.2007 pořizuje Úřad územního plánování Jindřichův Hradec (dále jen „pořizovatel“) územní plán Kardašova Řečice (dále jen „ÚP“). Zastupitelstvo města Kardašova Řečice rozhodlo o pořízení územního plánu Kardašova Řečice Usnesením ze dne 4.4.2007 pod bodem č. 6. Územní plán se zpracovává na celé správní území města Kardašova Řečice tj. kat. území Kardašova Řečice, Mnich u Kardašovy Řečice a Nítovice. Zpracovatelem ÚP je Ing. arch. Zuzana Hudcová, Na Hradbách 52/I, 377 01 Jindřichův Hradec. Jako I. etapa byly zpracovány průzkumy a rozbory, které byly téţ podkladem pro vypracování návrhu zadání. Jako další podklad pro návrh zadání ÚP byly územně analytické podklady. Návrh zadání ÚP zpracoval úřad územního plánování ve spolupráci s určeným zastupitelem města Kardašova Řečice. Podle § 47 odst. 2 zákona stavebního zákona zaslal pořizovatel návrh zadání dotčeným orgánům (dále jen „DO“), krajskému úřadu, sousedním obcím a městu Kardašova Řečice. Návrh zadání byl rozeslán dopisem ze dne 9.4.2009 pod čj. VÚP 18648/09/Pb, ve kterém byly DO a krajský úřad vyzváni k uplatnění svých poţadavků a sousední obce k uplatnění svých podnětů k zaslanému návrhu zadání do 30 dnů od doručení návrhu zadání. Vypracování návrhu zadání změny bylo zveřejněno veřejnou vyhláškou MěÚ J. Hradec (Zn.: VÚP 18691/09/Pb), ve které bylo oznámeno, ţe návrh zadání je vystaven k veřejnému nahlédnutí na Městském úřadu Kardašova Řečice nebo na MěÚ Jindř. Hradec, odbor výstavby a územního plánování a dále, ţe je moţné do návrhu zadání také nahlédnout na webových stránkách Městského úřadu Jindř. Hradec a města Kardašova Řečice. Veřejná vyhláška dále obsahovala, ţe po dobu 30 dnů ode dne vyvěšení oznámení o projednávání návrhu zadání můţe kaţdý uplatnit své připomínky k návrhu zadání. K návrhu zadání byly uplatněny poţadavky DO. Správa CHKO ve svém stanovisku zcela nevyloučila ve smyslu § 45i zákona 114/1992 Sb. významný vliv projednávané koncepce na území soustavy Natura 2000 na území CHKO a na Ptačí oblast a Krajský úřad, odbor ŢP, České Budějovice poţadoval zpracování vyhodnocení vlivu územního plánu na ŢP (SEA). Na základě těchto stanovisek a poţadavků DO byl pořizovatelem ve spolupráci s určeným zastupitelem Města K. Řečice upraven návrh zadání ÚP, které spočívalo v konkretizaci rozvojových ploch a protipovodňových opatření, dále byl návrh zadání doplněn o některé poţadavky dotčených orgánů včetně doplnění některých chybějících limitů území. Nové znění návrhu zadání bylo zasláno na Správu CHKO Třeboňsko i Krajskému úřadu, odboru ŢP, Č. Budějovice. Protoţe zpracováním upraveného návrhu zadání ÚP K. Řečice se změnily podmínky, za kterých byla původní stanoviska k návrhu zadání ÚP K. Řečice vydána, byla vydána nová stanoviska DO, ve kterých byl zcela vyloučen významný vliv na území soustavy Natura 2000 tj. na Evropsky významné lokality na území CHKO Třeboňsko a na Ptačí oblast Třeboňsko a nebylo poţadováno zpracování vlivů ÚP na ţivotní prostředí. Výsledek projednání návrhu zadání ÚP K. Řečice mimo jiné znamená, ţe není poţadováno vyhodnocení vlivů územního plánu na udrţitelný rozvoj území, protoţe nebyla shledána nezbytnost komplexního posouzení vlivu na ţivotní prostředí (SEA). Usnesením pod bodem č. 4 II. ze dne 16.12.2009 byl návrh zadání ÚP schválen Zastupitelstvem města Kardašova Řečice. Schválené zadání bylo zasláno zpracovateli ÚP jako podklad pro zpracování návrhu ÚP. Po předání a kontrole návrhu Městský úřad Jindř. Hradec, odbor výstavby a územního plánování (dále jen „pořizovatel“) dle § 50 stavebního zákona oznámil dopisem č. j. VÚP 41678/11/Pb ze dne 1.8.2011 místo a dobu společného jednání o návrhu územního plánu (dále jen „návrh ÚP“) dotčeným orgánům, sousedním obcím, obci pro kterou je územní plán pořizován a krajskému úřadu a vyzval je k uplatnění stanovisek a připomínek k návrhu ÚP. Společné jednání se uskutečnilo na Městském úřadu Kardašova Řečice dne 13. 9. 2011. K návrhu ÚP byla uplatněna písemná stanoviska DO a připomínky města K. Řečice a sousedních obcí. Přehled stanovisek a připomínek obce a jejich vyhodnocení je uvedeno v tabulce „Vyhodnocení stanovisek DO, kraj. úřadu a sousedních obcí k návrhu ÚP K. Řečice“, která je součástí spisu. Stanoviska DO byla respektována nebo byla s nimi dohodnuta. Návrh ÚP byl předloţen dle § 51 stavebního zákona Krajskému úřadu České Budějovice k posouzení společně se zprávou o projednání návrhu 37
ÚP zpracovanou dle § 12 vyhlášky 500. Krajský úřad – Jihočeský kraj, odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic, České Budějovice posoudil návrh ÚP a dne 13.3.2012 vydal pod. čj. KUJCK 6193/2012 OREG/2 stanovisko k návrhu ÚP, kde uvedl, ţe návrh ÚP nekoliduje s územně plánovací dokumentací sousedních obcí, ţe není v rozporu s Politikou územního rozvoje a ţe není v rozporu se Zásadami územního rozvoje Jihočeského kraje. Po stanovisku krajského úřadu k návrhu ÚP byla pořizovatelem zajištěna úprava návrhu ÚP dle zpracovaných poţadavků pořizovatele na úpravu návrhu ÚP, které byly téţ součástí dohody s DO a ţádosti o posouzení návrhu ÚP krajským úřadem a dále dle doporučených úprav Krajského úřadu Jihočeského kraje. Po úpravě dokumentace bylo pořizovatelem zahájeno řízení o územním plánu dle § 52 stavebního zákona. Vystavení návrhu ÚP bylo pořizovatelem oznámeno dle § 52 stavebního zákona veřejnou vyhláškou ze dne ze dne 11.9.2012 pod čj. VÚP 39375/12/Pb zveřejněnou na úřední desce města K. Řečice a města J. Hradec po dobu min. 45 dní s uvedením data veřejného projednání (30.10.2012) a uvedení místa a doby vystavení návrhu ÚP k veřejnému nahlédnutí. Návrh ÚP byl vystaven k veřejnému nahlédnutí na Městském úřadu Jindřichův Hradec a Městském úřadu K. Řečice a téţ byl připraven k nahlédnutí na webových stránkách města Jindř. Hradec a města K. Řečice po celou dobu vyvěšení veřejné vyhlášky. Dále veřejná vyhláška obsahovala dle § 52 odst. 2 a 3 stavebního zákona moţnosti a lhůty podání připomínek a námitek k návrhu ÚP. K veřejnému projednání pořizovatel oznámením ze dne 12.9.2012 pod čj. VÚP 39609/12/Pb přizval město K. Řečice, sousední obce a dotčené orgány. Na základě § 22 stavebního zákona pořizovatel zajistil výklad návrhu ÚP jeho zpracovatelem. Veřejného projednání se zúčastnil dotčený orgán – Správa CHKO Třeboňsko. Ve spolupráci s určeným zastupitelem pořizovatel v souladu s § 53 stavebního zákona vyhodnotil výsledky projednání návrhu ÚP. Protoţe k návrhu ÚP byly uplatněny námitky, byly dotčené orgány vyzvány k uplatnění stanovisek k podaným námitkám. Na základě těchto stanovisek byly námitky téţ vyhodnoceny městem K. Řečice. Dne 28. 11. 2012 bylo na úřad územního plánování doručeno staţení námitky od paní Evy Helimanové zastoupenou Ing. arch. Markem Helimanem proti zastavitelné ploše Zn4 v kat. území Nítovice. . S ohledem na skutečnost, ţe dnem 1.1.2013 vstoupila v platnost novela stavebního zákona (zákon č. 350/2012 Sb.) a novela vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných poţadavcích na vyuţívání území (dále téţ jen “vyhláška 501“) a vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti (dále téţ jen „vyhláška 500“) pořizovatel s určeným zastupitelem vyhodnotil výsledky projednání a zpracoval poţadavky na úpravu návrhu ÚP po I. veřejném projednání, které téţ obsahovaly i poţadavek na úpravu návrhu dle novely stavebního zákona. Dle těchto zajistil úpravu návrhu územního plánu pro opakované veřejné projednání. „Poţadavky pořizovatele na úpravu návrhu ÚP K. Řečice po I. veřejném projednání“ jsou součástí spisu. Vzhledem k tomu, ţe na základě veřejného projednání došlo k podstatné úpravě návrhu ÚP, bylo pořizovatelem zajištěno dle § 53 odst. 3 stavebního zákona projednání návrhu v rozsahu úprav od I. veřejného projednání na opakovaném veřejném projednání. Pořizovatel zahájil opakované veřejné projednání, tedy bylo zahájeno nové (opakované) řízení o územním plánu dle § 52 stavebního zákona. Vystavení návrhu ÚP bylo pořizovatelem oznámeno veřejnou vyhláškou ze dne ze dne 17.9.2013 pod č.j. VÚP 44507/13/Pb zveřejněnou na úřední desce města K. Řečice a na MěÚ J. Hradec. Oznámení bylo zveřejněno po dobu moţnosti uplatnit námitky nebo připomínky s uvedením data veřejného projednání (23.10.2013) a uvedení místa a doby vystavení návrhu ÚP k veřejnému nahlédnutí. Návrh ÚP byl vystaven k veřejnému nahlédnutí na Městském úřadě Jindřichův Hradec a Městském úřadě K. Řečice a též byl připraven k nahlédnutí na webových stránkách města Jindřichův Hradec a města K. Řečice po celou dobu vyvěšení veřejné vyhlášky. Dále veřejná vyhláška obsahovala dle § 52 odst. 2 a 3 stavebního zákona možnosti a lhůty podání připomínek a námitek k návrhu ÚP. K veřejnému projednání pořizovatel oznámením ze dne 16.9.2013 pod č.j. VÚP 44405/13/Pb přizval město K. Řečice, sousední obce a dotčené orgány. Na základě § 22 stavebního zákona pořizovatel zajistil výklad návrhu ÚP jeho zpracovatelem. Opakovaného veřejného projednání se zúčastnil dotčený orgán za oblast ochrany přírody a krajiny. V zákoně stanovené lhůtě byla uplatněna stanoviska dotčených orgánů a námitky veřejnosti. Stanoviska neobsahovala ţádné poţadavky nebo byla respektována - více viz kap. e) odůvodnění. Pořizovatel s určeným zastupitelem v souladu s § 53 stavebního zákona vyhodnotil výsledky projednání a zpracoval s ohledem na veřejné zájmy návrh rozhodnutí o námitkách uplatněných k II. 38
návrhu úz. plánu. Návrh rozhodnutí byl doručen dotčeným orgánům a krajskému úřadu jako nadřízeném orgánu a dále byl doručen příslušnému orgánu a příslušnému orgánu ochrany přírody k uplatnění stanovisek. Stanoviska dotčeným orgánů k návrhu rozhodnutí o námitkách byla souhlasná a podporovala návrh rozhodnutí. Na základě stanovisek bylo odůvodnění rozhodnutí o námitkách dopřesněno. Znovu nebylo poţadováno zpracování vlivů návrhu ÚP K. Řečice na ţivotní prostředí. Dále byla v době opakovaného řízení o územním plánu na úřad územního plánování doručena podání, která se netýkala měněných částí návrhu územního plánu od I. veřejného projednání do II. veřejného projednání. Tato byla odmítnuta, pouze byly zapracovány části řešení vyplývající z právních předpisů, případně byly opraveny nepřesnosti řešení. S tímto byly téţ seznámeni dotčené orgány a to v rámci zaslaného návrhu rozhodnutí o námitkách a jeho odůvodnění. Pořizovatel dospěl k závěru, ţe nedojde k podstatné úpravě návrhu a není nutné opakovat další jiţ III. veřejné projednání. Zpracoval poţadavky na zpracování výsledného návrhu ÚP K. Řečice, která se týkala jiţ pouze minimálních úprav (viz spis). Pořizovatel před předloţením návrhu na vydání ÚP přezkoumal soulad návrhu ÚP dle § 53 odst. 4 stavebního zákona. Jeho výsledek a další body § 53 odst. 5 stavebního zákona jsou zapracovány v jednotlivých kapitolách odůvodnění (např. kapitola 2, 3, 4, 5). Projektantovi byly zaslány poţadavky na zpracování výsledného návrhu. Po úpravě vyplývající z II. veřejného projednání byl Zastupitelstvu města Kardašova Řečice předloţen návrh na vydání územního plánu s jeho odůvodněním.
2. Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace vyuţívání území z hlediska širších vztahŧ v území Politika územního rozvoje S politikou územního rozvoje není návrh územního plánu Kardašova Řečice v rozporu, jelikoţ se nedotýká záměrů ţádné rozvojové oblasti, rozvojové osy, specifické oblasti, multimodálního dopravního koridoru ani záměrů v oblasti technické infrastruktury. Splňuje poţadavky na ochranu a rozvoj přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území. Navrţené vyuţití zastavěného území je hospodárné, je navrţeno vyuţití opuštěných areálů. V souladu s PÚR nejsou navrţeny ţádné rozvojové plochy v záplavovém území. Výjimkou jsou lokality Z K35 a Z K36. Jsou zde vyloučeny stavby v aktivní zóně záplavového území. Pro stavby v záplavovém území jsou stanoveny takové podmínky vyuţití, které neumoţňují v záplavovém území ţádné jiné stavby kromě protipovodňových opatření a staveb lehkých přístřešků. Soulad územního plánu s politikou územního rozvoje je téţ spatřován v návrhu důsledné ochrany přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území. Navrhované řešení téţ vytváří podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje Návrh územního plánu Kardašova Řečice je v souladu se ZÚR. respektuje stanovené priority územního plánování kraje pro zajištění udrţitelného rozvoje území 1. ţivotní prostředí: Do návrhu územního plánu zapracována ochrana zvláště chráněných území, ptačí oblasti a evropsky významných lokalit soustavy NATURA 2000 v řešeném území, doplněno o vymezení prvků ÚSES. Řešena ochrana proti větrné a vodní erozi (viz kap. e. koncepce uspořádání krajiny. ÚP obsahuje návrh ochrany krajinného rázu a ochrany volné krajiny. 2. hospodářský rozvoj: Územní plán zohledňuje umístění řešeného území na rozvojové ose dostatečným návrhem rozvojových ploch smíšeného charakteru i ploch výrobních. Řeší rovněţ veřejnou infrastrukturu území se zaměřením zejména na koncepci silniční dopravy. 3. sociální soudrţnost: Územní plán podporuje sociální soudrţnost návrhem dostatečných rozvojových ploch, veřejné infrastruktury (včetně veřejných prostranství) s ohledem na přírodní hodnoty území. Respektuje poţadavek ZÚR na ochranu volné krajiny, ochranu historicky utvářené sídelní struktury a tradiční obraz městských i venkovských sídel návrhem ochrany hodnot.
39
upřesňuje územní podmínky koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území kraje Přírodní hodnoty: Zvláště chráněná území, evropsky významná lokalita, ptačí oblast: v uvedených plochách jsou navrţeny především plochy přírodní, lesní, vodní a vodohospodářské. Zastavitelné plochy jsou zde minimalizovány a navrţeny především v návaznosti na zastavěné území. Dle místních moţností je respektována maximálně ochrana I. a II. tř. ZPF. Kulturní hodnoty: Navrţená ochrana hodnot a podmínky pro plochy s rozdílným způsobem vyuţití zajišťují poţadované zachování specifického krajinného rázu, nepřipouštějí zástavbu vymykající se měřítku krajiny. Negativně nejsou ovlivněny dálkové pohledy. Civilizační hodnoty: V souladu s umístěním řešeného území na rozvojové ose je navrţen rozvoj veřejné infrastruktury. Rozsah zastavitelných ploch zejména v Kardašově Řečici rovněţ odpovídá poloze sídla na rozvojové ose. Je navrţeno vyuţití pro nevyuţívané zemědělské areály v souladu s ochranou hodnot. Důleţitý dopravní koridor je vymezen jako veřejně prospěšná stavba. respektuje vymezených cílových charakteristik krajiny, resp. stanovené zásady pro vyuţívání území jednotlivých vymezených základních typů krajiny Řešené území patří do oblasti krajinného rázu ObKR16 Třeboňsko a ObKR17 Kardašovořečicko – Stráţsko. Jedná se o typ krajiny rybniční. Respektování zásad krajiny rybniční: Návrh územního plánu nepodporuje intenzifikaci chovu ryb na úkor ekologické únosnosti krajiny. Navrţena jsou opatření proti splachům z okolních zemědělských pozemků ve formě stabilizace i nových návrhů nelesní zeleně na březích rybníků. Návrh územního plánu respektuje poţadavek na zamezení nových staveb bez ohledu na krajinné měřítko a původní hmoty a architekturu tradičních vesnických staveb pomocí ochrany urbanistických a architektonických hodnot, krajinného rázu a rovněţ poţadavky na prostorové uspořádání ploch s rozdílným způsobem vyuţití. Územní plán nepodporuje intenzivní formy zemědělství a pastevectví zvláště v okolí potočních a říčních niv a v okolí rybníků. Vegetační prvky volné krajiny (aleje, větrolamy, porosty na hrázích, doprovodná a břehová zeleň vodotečí) jsou respektovány a v návrhu doplněny o nové prvky v rámci systému ÚSES. V návrhu územního plánu je kladen důraz na zachování jedinečnosti rybniční krajiny včetně její vysoké ekologické hodnoty a typického způsobu osídlení. Ochrana krajinného rázu i urbanistických a architektonických hodnot je prioritou návrhu. Je obsaţena jak v ochraně hodnot, tak v návrhu koncepce krajiny a urbanistické koncepce, rovněţ v podmínkách pro plochy s rozdílným způsobem vyuţití (prostorové uspořádání). Původní urbanistické znaky vesnických sídel jsou nedílnou součástí krajinného rázu. Proto jsou v územním plánu navrţeny podmínky pro urbanisticky cenné plochy k zachování této hodnoty. respektuje zásady pro rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování v navazujících územně plánovacích dokumentacích stanovené pro rozvojovou osu Soběslavsko – Jindřichohradecko Rozvoj sídel řešeného území je soustředěn převáţně do Kardašovy Řečice v souladu s poţadavkem na dobrou dopravní dostupnost navrţených zastavitelných ploch. Přírodní a krajinářské hodnoty jsou respektovány, je navrţena dostatečná ochrana. Urbanistická koncepce je v souladu s poţadavky na minimalizaci dopadů na kulturní a urbanistické hodnoty území. Byly vymezeny urbanisticky cenné plochy a stanovena jejich ochrana. Dopravní řešení upřesňuje koridor silnice I/23 včetně návazností na okolní území. respektuje či zpřesňuje koridor dopravy pro přeloţku sil. I/23 (D9/2) a regionální ÚSES. Dopravní řešení obchvatu Kardašovy Řečice a homogenizace silniční sítě zpřesňuje koridor pro silnici I/23 v řešeném území. Navrţeno je rovněţ zpřesnění hranic regionálních prvků ÚSES v řešeném území na základě katastrálních hranic pozemků. Širší vztahy Doprava a inţenýrské sítě. Je řešena návaznost na sousední obce: návrh koridoru dopravy přeloţka I/23. Zejména navazuje na územní plán Pleše. Komunikace je propojením na budovanou dálnici Praha – České Budějovice. Dále je zahrnut návrh vodovodního řadu do Klenova a vodovodního řadu pro sídlo Plasná v souladu s pořizovaným územním plánem Pluhův Ţďár. Rovněţ je navrţena plocha technické infrastruktury ČOV Klenov v souladu s pořizovaným ÚP Pluhův Ţďár. Ochrana přírody.
40
Řešené území je součástí Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko, biosférické rezervace UNESCO (totoţné), dále NATURA 2000 – ptačí oblast, NATURA 2000 – evropsky významná lokalita. Všechna omezení plynoucí z těchto skutečností jsou promítnuta do návrhu územního plánu. Je řešena návaznost systému ÚSES, řešený v souladu s generelem ÚSES, ZÚR. Všechny úrovně ÚSES (R, L) jsou napojeny na sousední území. Občanské vybavení. Kardašova Řečice je lokálním centrem oblasti s občanským vybavením základního zdravotnictví, školství, sociálních sluţeb a správy. Je situována mezi větší centra osídlení: Jindřichův Hradec, Veselí nad Luţnicí a Soběslav. Vyšší vybavenost je dostupná zejména v centru osídlení Jindřichově Hradci. Jedná se o zdravotnictví (nemocnice), správa (úřady, instituce), školství – střední školy, vysoká škola), finanční sluţby (banky), kulturu (divadlo, kina, výstavní prostory např. České muzeum fotografie), komerční občanské vybavení (na úrovni krajského města), sport a rekreace (aquacentrum). Nejsou navrţeny ţádné další změny vyuţití, které by měly vliv na sousední obce.
3. Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s poţadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a poţadavky na ochranu nezastavěného území. Cíle územního plánování 1. Návrhem územního plánu dochází k vytvoření podmínek pro trvale udrţitelný rozvoj území i k vyváţenému vztahu pro udrţitelný rozvoj území tj. vyváţeného hospodářského rozvoje, sociální soudrţnosti a kvalitních ţivotních podmínek. 2. Územní plán je koncipován se snahou o zachování volné krajiny a přírodních hodnot území. Zastavitelné plochy rozšiřují zastavěné území přiměřeně velikosti a významu sídla ve struktuře osídlení. Tento princip je uplatněn a je respektován v celém správním území obce. Rozvoj urbanizovaného území je směrován zejména do Kardašovy Řečice a přiměřeně do ostatních sídel. 3. Územní plán je v souladu s poţadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území. Byly navrţeny hodnoty území zahrnující např. prostory urbanisticky a architektonicky cenné (prostory s geniem loci), soubory objektů určující urbanistickou kompozici, objekty charakterizující místní prostředí a tradici, území se zvýšenou krajinářskou hodnotou a další, které jsou dokladem cenné přírody a příznivého ţivotního prostředí řešeného území. Návrhem územního plánu jsou tyto hodnoty respektovány a chráněny. Dále viz kap. 7 odůvodnění. 4. S ohledem na jedinečný přírodní potenciál řešeného území nejsou ve volné krajině vymezovány ţádné zastavitelné plochy s výjimkou ploch technické infrastruktury. Úkoly územního plánování 1. Úkoly územního plánování: Dokumentace je v souladu s úkoly územního plánování. Byl zjištěn a posouzen stav území, jeho kulturní a civilizační hodnoty. 2. Byla stanovena koncepce rozvoje území navrţením urbanistické koncepce a koncepce krajiny. 3. Po prověření a posouzení potřeb změn v území byly navrţeny zastavitelné plochy a doplněna technická a dopravní infrastruktura. 4. Návrh obsahuje podmínky pro provedení změn v území. 5. Návrh stanovuje v souladu se stavebním zákonem urbanistické, architektonické a estetické poţadavky na vyuţívání a prostorové uspořádání staveb s ohledem na ochranu zjištěných hodnot. Koncepce je navrţena na základě současných poznatků v oboru. 6. Je navrţena etapizace. 7. Jsou stanoveny podmínky pro obnovu i rozvoj stávající sídelní struktury vyváţeným návrhem rozvojových ploch a podmínkami pro vyuţití ploch s rozdílným způsobem vyuţití. 8. Návrh zohledňuje potřebu hospodárného nakládání s prostředky koncentrací rozvojových ploch a tím i ekonomickým uspořádáním veřejného občanského vybavení. 9. V návrhu územního plánu jsou podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů zapracovány. 10. Uplatňování poznatků z architektury, urbanismu a územního plánování - Viz bod 5. Podrobně k jednotlivým bodům - viz Odůvodnění, bod 7.
41
4. Vyhodnocení souladu s poţadavky prováděcích právních předpisŧ
stavebního
zákona
a
jeho
Územní plán je zpracován v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších změn a předpisů (dále jen „stavební zákon“) a vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění vyhlášky č. 269/2009 Sb. (dále též jen “vyhláška 501“) a vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb. (dále též jen „vyhláška 500“). Jednotlivé plochy jsou členěny dle § 4 až 19 vyhlášky 501. Některé funkční plochy jsou podrobněji rozčleněny. Nad rámec vyhlášky jsou samostatně vymezeny plochy zeleně. Dále viz kap.7 Odůvodnění. Textová část návrhu je zpracována dle přílohy č. 7 I. vyhlášky 500, textová část odůvodnění územního plánu je zpracována dle přílohy 7 II. vyhlášky č. 500 v kombinaci s § 53 stavebního zákona. Grafická část územního plánu je zpracována v měř. 1:5000, výkres základního členění je zpracován v měřítku 1:10 000, výkres širších vztahů je zpracován v měř. 1:50 000, tedy v měřítku Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Grafické části tvoří přílohu I. a II. k textovým částem. Vymezení funkčních ploch je vesměs v souladu s vyhláškou 501/2006 Sb., některé funkční plochy jsou podrobněji rozčleněny. Nad rámec vyhlášky jsou samostatně vymezeny plochy zeleně. Dále viz kap.7 Odůvodnění. Plochy veřejných prostranství jsou vymezeny v souladu s vyhl. 501/2006 Sb., vymezení veřejných prostranství v plochách bydlení, občanského vybavení nad 2 ha – viz kap.7 Odůvodnění. Územní plán je zpracován pro celé území města Kardašova Řečice, tj. pro katastrální území Kardašova Řečice, Nítovice a Mnich u Kardašovy Řečice. Územní plán byl pořízen úředníkem splňujícím kvalifikační předpoklady pro územně plánovací činnost a zpracován osobou oprávněnou k vybrané činnosti ve výstavbě. Zveřejňování písemností v celém procesu probíhalo v souladu s ustanovením § 20 stavebního zákona. Pořizovatel má za to, ţe dle výše uvedeného a popsaného postupu při pořizování územního plánu (viz kap. 1 odůvodnění a této kapitoly) byly splněny poţadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů na postup pořízení územního plánu a obsahu územního plánu.
5. Vyhodnocení souladu s poţadavky zvláštních právních předpisŧ a se stanovisky dotčených orgánŧ podle zvláštních právních předpisŧ, popřípadě s výsledkem řešení rozporŧ K návrhu ÚP byla uplatněna stanoviska dotčených orgánů: MěÚ J. Hradec, odbor ţivotního prostředí; MěÚ J. Hradec, odbor rozvoje; Krajská hygienická stanice, Č. Budějovice; Krajský úřad, odbor ŢP, zemědělství a lesnictví, Č. Budějovice; Ministerstvo ţivotního prostředí, odbor výkonu státní správy II., České Budějovice; Obvodní báňský úřad v Příbrami, Příbram; Státní energetická inspekce, České Budějovice; Ministerstvo průmyslu a obchodu, Praha 1, Krajský úřad, odbor dopravy České Budějovice a Správa CHKO Třeboňsko, Třeboň. Uplatněná stanoviska dotčených orgánů byla respektována nebo byla vyhodnocena, s nimi dohodnuta a zapracována do návrhu ÚP. Vyhodnocení obdrţených stanovisek DO k návrhu ÚP je zpracováno v tabulce „Vyhodnocení stanovisek DO, krajského úřadu a sousedních obcí k návrhu ÚP K. Řečice“, která je součástí spisu. Po úpravě dokumentace byl návrh ÚP předloţen znovu k posouzení dotčenému orgánu z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu, který vydal s předloţeným návrhem souhlas. Prvního veřejného projednání se zúčastnil dotčený orgán za oblast ochrany přírody a krajiny – Správa CHKO Třeboňsko. Pořizovatel si po veřejném projednání zajistil stanoviska dotčených orgánů, které byly námitkami dotčeny a mohly uplatnit své zájmy k námitkám a připomínkám podaným k návrhu územního plánu. Stanoviska dotčených orgánů k uplatněným námitkám byla zohledněna při zpracování poţadavků na úpravu návrhu ÚP pro opakované veřejné projednání. 42
V době vedení II. řízení o územním plánu bylo na adresu pořizovatele zasláno stanovisko dotčeného orgánu – Krajské hygienické stanice, která poţadovala z textové části výroku z kap. f) z podmínek pro plochy s rozdílným způsobem vyuţití u plochy zemědělské vypustit z přípustného vyuţití text: a rekreace sezónní – nezastavitelné plochy (např. stanové tábory). Stanovisko bylo respektováno a text byl vypuštěn. II. veřejného projednání se opět zúčastnil dotčený orgán za oblast ochrany přírody a krajiny – Správa CHKO Třeboňsko. Pořizovatel si zajistil stanoviska dotčených orgánů k návrhům rozhodnutí o námitkách podaných v rámci II. řízení o územním plánu a na základě jich dopřesnil odůvodnění rozhodnutí námitek. Územní plán respektuje poţadavky zvláštních právních předpisů. V celém procesu pořizování pořizovatel postupoval ve vzájemné součinnosti s dotčenými orgány chránícími veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů. Zákonným postupem si zajistil jejich stanoviska ve všech etapách projednávání územního plánu, která byla respektována, nebo případně byl s nimi odsouhlasen návrh jejich vypořádání. V průběhu pořizování územního plánu nebyl řešen ţádný rozpor.
6. Vyhodnocení splnění zadání, popřípadě vyhodnocení souladu s body 1-4 uvedenými ve vyhl. 500 v příloze 7 části II. bod b Schválené zadání je v návrhu územního plánu Kardašova Řečice splněno. A. Vyhodnocení je obsaţeno v kap. 2.Odůvodnění B. Poţadavky vyplývající z ÚAP a poţadavky na rozvoj území obce jsou v řešení vesměs zapracovány. Nebyly samostatně vymezeny plochy pro dětská hřiště, jejich vznik je umoţněn v plochách zeleně veřejné a veřejných prostranství a v plochách bydlení. Nebyly navrţeny plochy pro zimní sporty. Kluziště je moţno umístit ve vymezených plochách pro sport. Běţecké trati je moţno realizovat na stávající síti lesních cest a ve volné krajině. Nebyly vymezeny nové plochy pro veřejná tábořiště ani rekreační louky. Tyto formy rekreace nejsou v souladu s ochranou přírody v chráněné krajinné oblasti a s cennými lokalitami ochrany přírody UNESCO. Vstupní limity jsou respektovány C. Byla prověřena aktuálnost vymezení ploch bydlení, výroby a dalších ploch RZV vymezených v ÚPN SÚ a změně č. 1 ÚPN SÚ a navrţeny další zastavitelné plochy v souladu s potřebou danou demografickým vývojem a zejména polohou obce na rozvojové ose dle ZÚR Jihočeského kraje. Dále viz kap.7. Odůvodnění. D. Navrţená urbanistická koncepce a koncepce uspořádání krajiny jsou navrţeny v souladu se zadáním včetně návrhu systému ÚSES. Zastavitelné plochy jsou navrţeny tak, aby nedošlo k narušení krajinného rázu v hodnotných územích. E. Veřejná infrastruktura je řešena dle podmínek Zadání. Není navrţena plocha pro další alternativní zdroje vytápění, protoţe v městě je rezerva stávající kapacity alternativního zdroje NEVA (spalování odpadu dřevozpracující výroby). Dále je moţno vyuţívat individuálních lokálních zdrojů (fotovoltaické panely na střechách, tepelná čerpadla apod.) V rozvojových plochách návrh umoţňuje vznik nových komunikací v šířkových parametrech v souladu s příslušnými normami dle druhu důvodu vzniku komunikace. V zastavitelných plochách je navrţeno, aby byla ponechána rezerva pro úpravy parametrů těchto komunikací, zřízení chodníků, případně pro ukládání inţenýrských sítí. F. Ochrana a rozvoj hodnot jsou navrţeny v souladu se Zadáním. Je zohledněn výjimečný krajinný ráz a přírodní hodnoty území. G. Plochy a koridory veřejné infrastruktury dopravní a technické jsou navrţeny jako VPS. Nefunkční části ÚSES jsou navrţeny jako VPO. H. 43
Zadání je respektováno. Ochrana veřejného zdraví je zajištěna navrţením opatření - stanovení hranic negativního vlivu ČOV a ploch výroby, na ochranu před hlukovou zátěţí apod. Je zohledněn poţadavek na ochranu, obranu a bezpečnost stanovením poţadavků CO. Ochrana loţisek nerostných surovin je zohledněna – nejsou dotčena návrhem zastavitelných ploch. Záplavové území viz bod 2. Odůvodnění. Ochrana ZPF a PUPFL viz kap.10 Odůvodnění. I. Střety zájmů dle Zadání jsou v návrhu územního plánu řešeny. Nezbytné zábory ZPF v I. třídě ochrany jsou odůvodněny v kap.10. Odůvodnění. J. Návrh je zpracován v souladu se Zadáním. Poţadavky na vymezení zastavitelných ploch viz bod C., D. Byly vymezeny plochy přestavby. K. Byly vymezeny plochy k prověření změn územní studií – viz kap.i. Jedná se o plochy rozsáhlejší, s nutností řešit parcelaci, komunikační systém, systém sídelní zeleně apod. L. Nebyly vymezeny plochy k podrobnějšímu řešení regulačním plánem. Pro rozsah navrţených ploch a jejich vesměs monofunkční hlavní vyuţití jsou územní studie postačujícím podkladem. M. Poţadavky na vyhodnocení vlivů na udrţitelný rozvoj území nebyly poţadovány. N. Koncept nebyl Zadáním poţadován. O. Obsah dokumentace je zpracován v souladu se Zadáním.
7. Zpráva o vyhodnocení vlivŧ na udrţitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledkŧ vyhodnocení vlivŧ na ţivotní prostředí Vzhledem k tomu, ţe Správa CHKO Třeboňsko ve svém stanovisku k upravenému návrhu zadání čj. 01770/TR/2009 vyloučila významný vliv územním plánu na území soustavy Natura 2000 tj. na evropsky významné lokality a na Ptačí oblast Třeboňsko, a v návaznosti na to Krajský úřadJihočeský kraj, odbor ţivotního prostředí, České Budějovice ve svém stanovisku k návrhu zadání ÚP Kardašova Řečice ze dne 29.7.2009 uvedl, ţe na základě zjišťovacího řízení nepoţaduje zpracování vyhodnocení vlivů ÚP K. Řečice na ţivotní prostředí, nebyla shledána nezbytnost komplexního posouzení vlivů na ţivotní prostředí (SEA) a tudíţ nebylo poţadováno ani vyhodnocení vlivů územního plánu na udrţitelný rozvoj území. I ze stanovisek dotčených orgánů uplatněných k návrhům rozhodnutí o námitkách k návrhu ÚP nevyplýval poţadavek zpracování vyhodnocení vlivů návrhu ÚP K. Řečice na ţivotní prostředí, protoţe ve stanovisku 1. Krajského úřadu, odboru ţivotního prostředí bylo uvedeno: Na základě předloţeného a upraveného II. návrhu územního plánu K. Řečice a kritérií uvedených v příloze č. 8 k zákonu a v souladu s § 10i odst. 3 zákona sdělili, ţe nepoţadují zpracování vlivů návrhu ÚP K. Řečice na ţivotní prostředí, protoţe nebyla shledána nezbytnost komplexního posouzení vlivů na ţivotní prostředí (SEA) a to převáţně z těchto důvodů: ÚP nemůţe mít samostatně nebo ve spojení s jinými významnými vlivy negativními vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významných lokalit a ptačích oblastí leţících na území v působnosti krajského úřadu, Poţadavky na návrh ÚP jsou stanoveny v rozsahu, který nepředpokládá kumulativní vliv jednotlivých funkčních vyuţití území ve smyslu uvedeného zákona Zájmy ochrany ţivotního prostředí a veřejného zdraví lze prosadit standardními postupy podle zvláštních předpisů. 2. Ve stanovisku CHKO Třeboňsko bylo uvedeno:
44
U návrhu rozhodnutí o námitkách a vyhodnocení připomínek k II. návrhu ÚP je moţno ve smyslu § 45i zákona č. 114/1992 Sb. zcela vyloučit významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvosti evropsky významných lokalit nacházejících se na území CHKO Třeboňsko a na Ptačí oblast Třeboňsko. Vzhledem k charakteru předloţeného návrhu rozhodnutí o námitkách a vyhodnocení připomínek nelze předpokládat významný vliv II. návrhu ÚP (opakované veřejné projednání) na EVL a Ptačí oblast Třeboňsko ani ve spojení s jinými záměry a koncepcemi.
8. Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 Stanovisko nebylo vydáno, jelikoţ dotčený orgán z hlediska zákona o posuzování vlivů na ţivotní prostředí nepoţadoval vyhodnocení vlivů na ţivotní prostředí.
9. Sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50, odst. 5 zohledněno, s uvedením závaţných dŧvodŧ, pokud některé poţadavky nebo podmínky zohledněny nebyly Stanovisko nebylo vydáno, jelikoţ dotčený orgán z hlediska zákona o posuzování vlivů na ţivotní prostředí nepoţadoval vyhodnocení vlivů na ţivotní prostředí.
10. Komplexní zdŧvodnění přijatého řešení a vybrané varianty Podklady Podklady pro návrh územního plánu 1. Politika územního rozvoje České republiky (2008) 2. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje (2010) 3. Generel krajinného rázu Jihočeského kraje (2009) 4. Územní plán sídelního útvaru Kardašova Řečice (ÚPN SÚ) z roku 1994 5. Změna č.1 a Změna č.2 ÚPN SÚ Kardašova Řečice 6. Územně analytické podklady ORP Jindřichův Hradec 7. Doplňující průzkumy a rozbory projektanta 8. Schválené a rozpracované územní plány sousedních obcí. Dále viz Koncepce ÚSES. Územní plán byl zpracován nad digitální katastrální mapou, poskytnutou Katastrálním úřadem (stav podzim 2010). Zastavěné území bylo vymezeno k datu 1.7.2013 dle § 58 stavebního zákona. Sestává se z několika dílčích zastavěných území. Poţadavky na variantní řešení Poţadavky na variantní řešení nebyly uplatněny.
Definice některých pouţitých termínŧ. Výstupní limity: Soubor omezení a podmínek v území pouţitých pro účely tohoto územního plánu, které vyplývají zejména z potřeb ochrany veřejného zdraví, případně dalších zájmů ochrany zpravidla jinde ve výrokové části neuvedených (zde např. ochrana funkčnosti melioračního systému, speciální poţadavek umisťování staveb od okraje lesa apod.).
Lehký přístřešek: Dočasná stavba lehké skeletové nosné konstrukce ze dřeva nebo kovu (nikoli zděná), zastřešená, opláštění dřevěné, přízemní, podlaha na úrovni terénu, stavba provedená takovým způsobem, aby po likvidaci mohl být pozemek a jeho okolí uţit k původnímu účelu (např. zemědělská půda, zeleň přírodního charakteru).
Vesnický charakter zástavby: Vesnický charakter zástavby je nutno specifikovat pro tuto konkrétní oblast. Kaţdý region má vlastní typické znaky lidové architektury, které se vzájemně 45
mohou významně odlišovat. Zde se zabýváme vesnickou architekturou Jindřichohradecka, kam lze přiřadit i řešené území: Odlišností od ostatních jihočeských oblastí je jednoduchost aţ strohost architektonického výrazu. Stavby se mohou lišit velikostí, uspořádáním hmot i způsobem urbanistického uspořádání zástavby, sjednocujícím prvkem je tvarová i barevná jednoduchost vlastních staveb. Typické znaky: způsob zástavby obce: Preference rozvolněné zástavby s dostatečně velkými zahradami, uzavřené nebo polootevřené dvory, většinou všechny části stavby stavebně spojené do jednoho celku funkční vyuţití: Funkční vyuţití můţe být pouze takové, které nevyţaduje netypické stavby z měřítka vesnice. Převáţně se jedná o bydlení, rekreaci v menším měřítku, zemědělskou výrobu, místní sluţby, drobná řemesla. Např. nelze umisťovat: hotely, nákupní střediska, velké průmyslové a skladové objekty, sportovní areály s nadmístním významem apod. umístění staveb na pozemcích: NIKDY uprostřed pozemku jako městské vilky. Musí být situovány na pozemku co nejblíţe k cestě či ulici, buď přímo na hranici pozemku, nebo za předzahrádkou. Toto uspořádání umoţňuje hospodárné vyuţití plochy za stavbou na ucelenou zahradu. Kromě toho poskytuje dostatek soukromí na zahradách a dvorech. Stavby mohou být orientovány ke komunikaci podélně i kolmo (štítem). stavební čáry a oplocení: Stavební čáry mohou být často nejednotné, vzdálenosti staveb od komunikace přizpůsobeny terénu. Stavby s předzahrádkami i bez nich, oplocení předzahrádek nízké, oplocení můţe být do ulice tvořeno ohradní zdí, která je součástí stavby domu (s vjezdovými vraty – viz obrazová příloha). tvar, tj. půdorys a výška staveb, počet podlaţí a tvar střech: Půdorys staveb vţdy obdélníkový, nejlépe v poměru stran 3 : 1, minimálně však 2 : 1. Uzavřené nebo polootevřené dvory, stavba hlavní a stavby doplňkové tvoří jeden stavební celek. Stavby převáţně jednopodlaţní. Tvar střech sedlový, zcela ojediněle s malou polovalbou, sklon 38˚ aţ 45˚. materiály a architektonický detail staveb: V současné době jiţ pouze zděné stavby, dřevěné roubené stavby se dochovaly v minimu exemplářů a nejsou proto pro oblast Jindřichohradecka – obce s rozšířenou působností - typické. Omítky hladké, dominantně převaţuje bílá barva, moţné jsou tlumené odstíny teplých barev (ţlutá, růţová, světle oranţová). Vstup do objektu bydlení ne ze štítové stěny, vţdy z podélné strany domu. Plastický dekor fasád se omezuje na štítové stěny domu a je jednodušší a méně zdobný neţ např. Soběslavská Blata. Pokud je dekorace pouţita, omezuje se na ploché štukové zvýraznění nároţí, říms a lemování otvorů. Jako jedinou skutečnou ozdobu dochovaných staveb lze označit jen emblémy na štítech, kde se nejčastěji vyskytuje kříţ v kombinaci s nápisy (INRI, IHS apod.) Štíty zásadně bez vyřezávaných dřevěných ozdob a vystupujících částí krovu, bez přetaţené střechy ve štítě, bez jakýchkoliv tvarů balkonů a lodţií. V rozporu s vesnickým charakterem jsou rovněţ arkýře, více vikýřů, velké a tvarově sloţité vikýře, vysoká nadezdívka. Charakter nenarušují střešní okna a solární panely na střeše. sídelní zeleň: Sídelní zeleň je významným prvkem urbanistické kompozice vesnice. Sídelní zeleň tvoří: soukromé zahrady za stavbami, případně předzahrádky a veřejná zeleň. Stavby jsou obvykle umístěny dále od komunikace, coţ umoţňuje umístění zeleně - komunikace bývá lemována zelení, travními plochami i stromy. Důleţitou součástí je zeleň na vnějším okraji zastavěných ploch (zeleň zahrad nebo doprovodná zeleň humenních cest), tvořící plynulé zapojení zástavby do krajiny. veřejné prostranství: Typickým prvkem vesnice je náves jako společný veřejný prostor, zpravidla s kaplí nebo kostelíkem a dostatkem sídelní zeleně, často bývá součástí prostoru návesní rybník. Nelze připustit přeměny návsi na parkovací plochy a podobně. Obrazová dokumentace je nejnázornějším způsobem vyjádření základních znaků vesnického charakteru zástavby. Níţe jsou ukázky skutečně typických prvků staveb i urbanistické skladby vesnického charakteru v oblasti Jindřichohradecka a Třeboňska, týkající se řešeného území. Jsou zde zachyceny výše uvedené zásady. Závěr: Nově navrhované stavby ve vesnických sídlech a zejména tam, kde je vymezena urbanistická hodnota sídla, nemusejí být zásadně kopiemi historické zástavby, ale je poţadováno, 46
aby ctily základní charakteristiky staveb. Stavby mohou být současnou architekturou, splňující všechny poţadavky na technickou úroveň. Znamená to především, ţe není nutné, aby stavba měla např. dělená okna na šest tabulek a napodobeniny štukových ozdob, ale je nutné, aby nevybočovala nadměrnou dekorativností, výraznou barevností, nepůvodními materiály, tvary a konstrukcemi, netypickým půdorysem a polohou na pozemku. Typické znaky: Půdorys staveb vţdy obdélníkový, v poměru stran 3 : 1, minimálně však 2 : 1. Stavby převáţně jednopodlaţní. Tvar střech sedlový, zcela ojediněle s malou polovalbou, sklon 38˚ aţ 45˚. Umístění ne centrálně - uprostřed pozemku. Charakter vesnické zástavby nesplňují zejména sruby a mobilní domy. Ukázky typických znakŧ vesnického charakteru zástavby Následující fotografie dokumentují na konkrétních příkladech výše popsané typické znaky vesnického charakteru zástavby. charakteristická zástavba s jednoduchým minimálním dekorem, obdélníkový půdorys staveb, tvary střech, materiálové zpracování, sdruţení částí stavby v jeden stavební celek, předzahrádky
dominanta návesní kaple – ukázka typického veřejného prostranství s vodní plochou a dostatkem vzrostlé i nízké zeleně
47
vzájemné vztahy staveb, štítová průčelí s bočními vjezdy na pozemek, návesní kaple, sídelní zeleň
ukázka harmonického zapojení sídla do krajiny vzrostlou sídelní zelení
Zdŧvodnění celkové koncepce Základem pro koncepci řešeného území jsou zásady stanovené stavebním zákonem. Cílem územního plánování stanoveným stavebním zákonem je ochrana krajiny ve veřejném zájmu, ochrana a rozvoj přírodních, kulturních a civilizačních hodnot, včetně urbanistického a architektonického dědictví. Základním úkolem pro řešení trvale udrţitelného územního rozvoje v území je koordinace hospodářského rozvoje s ochranou hodnot území. Hodnoty území jsou zde nadprůměrně vysoké. Základem přijatého řešení je koncepce zaloţená na veřejném zájmu na zhodnocení kvalit území.
48
Hodnoty území, koncepce urbanistického řešení včetně řešení uspořádání krajiny Území je členěno na plochy urbanizované (zastavěné a zastavitelné), na plochy hospodářsky vyuţívané (lesní a zemědělské plochy) a další, např. vodní plochy apod. a plochy relativně přírodní. Plochy přírodní, chráněné v rámci CHKO a ÚSES, tvoří kostru ekologické stability krajiny. Podle Generelu krajinného rázu Jihočeského kraje patří území do ploch území se zvýšenou ochranou krajinného rázu. Jedná se o celek se specifickou přírodní, kulturní a historickou charakteristikou, oblast krajinného rázu Třeboňskou, severní okraj Třeboňské pánve, typickou rybniční krajinu, místo krajinného rázu Řečicko. Ochrana krajinného rázu není ochranou ostře ohraničené plochy, ale ochranou souvislého území – místa, oblasti se shodnými znaky. Priority rozvoje území: bydlení výroba a sluţby turistika a rekreace ochrana krajinného rázu, přírodních a kulturních hodnot Takto stanovené priority mají pro území rovnocennou hodnotu. Základní prioritní funkce území jsou dále rozvíjeny. Stávající základní funkce území jsou i prioritami dalšího rozvoje. Nenavrhují se zásadní změny ve funkčním vyuţití území. Budou dále rozvíjeny jako formy vhodné pro dané řešené území v souladu s ochranou hodnot. Řešené území má polohu na navrţené rozvojové ose krajského významu a je specifické svými nadprůměrnými přírodními hodnotami. Tyto hodnoty představuje především území, zahrnuté do Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko se specifickou ochranou ploch ptačí oblasti NATURA 2000, evropsky významné lokality NATURA 2000 a biosférické rezervace UNESCO. Jak je výše uvedeno, řešené území má vysokou hodnotu krajinného rázu, v návrhu se jedná o zvýšenou ochranu. Charakteristika krajinného rázu Kardašovořečicka Jedná se o ObKR 16, Třeboňsko a ObKR 17, Kardašovořečicko – Stráţsko. Jsou stanoveny základní charakteristiky oblasti - dominantní znaky přírodní, kulturní a historické charakteristiky, vizuální charakteristika včetně estetické hodnoty, harmonického měřítka a harmonických vztahů v krajině jako podklad pro návrh ochranných opatření k ochraně hodnot krajinného rázu. Základní charakteristiky a znaky (podrobně viz Generel krajinného rázu Jihočeského kraje): 1. Přírodní: ploše pahorkatinný reliéf, vodní toky, rybníky a rybniční soustavy, střední zalesnění oblasti (výskyt remízků, lesíků), menší přírodně cenné lokality 2. Kulturní a historické: krajinná struktura (hlavní cestní síť a struktura osídlení zachovaná historická, převáţně středověké osídlení), menší venkovská zemědělská sídla dochována, existence několika architektonicky cenných souborů a objektů, rybníky a rybniční soustavy dochovány zejména z období 16. století 3. Vizuální charakteristiky (estetické hodnoty, harmonické měřítko a vztahy v krajině): jemně členitý georeliéf, rybniční soustavy, bohatá prostorová členitost krajiny se strukturní nelesní zelení, zřetelné horizonty a hřbetnice (morfologické linie), výrazně harmonické měřítko krajiny se souladem zástavby a krajinného rámce, absence výrazně rušivých a měřítkově vybočujících prvků Z těchto podmínek vychází celková koncepce rozvoje území. Územní plán musí zohlednit podmínky pro dostatečný rozvoj obce v rovnováze k ochraně všech, i nepřírodních hodnot. Cílovým stavem řešeného území je rovnováha mezi hospodářským rozvojem a zachováním stávajících hodnot. Navrţená koncepce navazuje na funkce, které jsou v území jiţ zastoupeny: bydlení, výroba lehkého charakteru, drobná výroba, sluţby, rekreace, zemědělství, lesnictví, rybnikářství. Návrh zohledňuje rozsahem navrţených rozvojových ploch polohu území na rozvojové ose. Funkce bydlení je návrhem stabilizována a dále rozvíjena, je zdůrazněna hospodářská funkce města stabilizací stávajících výrobních ploch a návrhem zastavitelných ploch pro lehkou výrobu. Není navrţen masový rozvoj cestovního ruchu formou hromadného ubytování v souladu s koncepcí ochrany přírodních hodnot území. Jsou umoţněny různé formy sluţeb pro tzv. měkkou turistiku, ve spojení s agroturistikou, ekofarmami apod. Rozsah navrţených zastavitelných ploch odpovídá významu Kardašovy Řečice na rozvojové ose krajského významu, s krátkým dopravním napojením na připravovanou dálnici Praha – České Budějovice. Je navrţen větší počet lokalit, i menšího rozsahu, zejména ploch pro bydlení a podnikání. 49
Počet a rozsah zastavitelných ploch je navrţen s ohledem na ochranu krajinného rázu. Územní rozvoj je navrţen především v Kardašově Řečici, ostatní sídla v CHKO a na hranici CHKO jsou rozvíjena přiměřeně jejich sídelnímu významu a ochraně hodnot. Počet a rozsah zastavitelných ploch je navrţen také vzhledem k výjimečně komplikované majetkové struktuře území kolem města – členění na velké mnoţství malých parcel, které jednotlivě nejsou vyuţitelné a při nutnosti sdruţit více parcel různých vlastníků pro jednu funkci vznikají prakticky neřešitelné situace, které někdy zcela znemoţní realizaci záměrů. Ochrana volné krajiny a zemědělského půdního fondu je sledována návrhem etapizace rozsáhlejších lokalit, dále vymezením ploch územních rezerv. Nebude tak docházet k nehospodárnému vyuţívání území a naddimenzování rozvojových ploch. K účelnému vyuţití jsou směrovány i uloţené územní studie pro někreré rozsáhlejší lokality Kardašovy Řečice. Ochrana hodnot v souvislosti s koncepcí krajiny a urbanistickou koncepcí Ochrana hodnot zahrnuje ochranu hodnot přírodních, architektonických a urbanistických, historických včetně hodnoty krajinného rázu. Pro ochranu krajinného rázu je zásadní akceptovat základní charakteristiky ve smyslu jejich uchování tak, aby ţádný ze základních prvků a specifických znaků nebyl potlačen, případně znehodnocen. Ochrana přírodních hodnot a architektonických a urbanistických hodnot včetně ochrany krajinného rázu Území je členěno na plochy urbanizované (zastavěné a zastavitelné), na plochy hospodářsky vyuţívané (lesní a zemědělské plochy) a další, např. vodní plochy apod. Plochy přírodní, chráněné v rámci ÚSES, tvoří kostru ekologické stability krajiny. Důleţité je zaměření na ochranu dochovaného krajinného rázu a přírodních hodnot území (které jsou soustředěny v jiţní části území): zvýšená ochrana krajinného rázu Kardašovořečicka hranice CHKO Třeboňsko, hranice biosférické rezervace UNESCO (totoţné) hranice NATURA 2000 – ptačí oblast, hranice NATURA 2000 – evropsky významná lokalita registrované významné krajinné prvky (lesopark u zámku v K.Řečici, alej podél silnice K.Řečice – J.Hradec) vyhlášené památné stromy vodní plochy a toky, pozemky určené k plnění funkcí lesa Krajinný ráz, přírodní hodnoty Cíle a podmínky ochrany krajinného rázu na jejichţ základě byla stanovena celková koncepce území, jsou obsahem ZÚR a Generelu krajinného rázu Jihočeského kraje. Jsou to: CÍLE
PODMÍNKY
zachování významu rybničních včetně nelesní rozptýlené zeleně
soustav chránit prostorovou strukturu partií rybniční krajiny, chránit existující a vytvářet nové prvky strukturní nelesní rozptýlené zeleně zachování významu terénního horizontu chránit terénní horizonty zejména na severovýchodě Třeboňska před zástavbou zachování husté struktury drobných zachovat charakter struktury osídlení omezením venkovských sídel s těţištěm v Kardašově rozlohy rozvojových ploch v drobných Řečici vesnických sídlech a vyloučením zástavby ve volné krajině (okolí Kardašovy Řečice) zachování a obnovení prostorového chránit a posilovat význam drobných kulturních významu drobných kulturních dominant dominant v siluetách obcí a krajinných sceneriích zachování nenarušenosti významnějších omezit nebo vyloučit moţnost umístění staveb a terénních horizontů výstavbou a technickými areálů narušujících harmonické měřítko krajiny zařízeními a vymykajících se prvků krajinné scenerie zachování souladu zástavby a krajinného chránit harmonické zapojení a siluety rámce některých obcí a relativní vesnických sídel nenarušenosti měřítka zástavby
50
Vliv na řešení územního plánu je podstatný. Koncentrace a nadmístní význam těchto prvků určuje způsob nakládání s krajinou, důraz na ochranu krajinného rázu a přírody i jednotlivých chráněných prvků. Ovlivňuje tak celkovou koncepci jak navrhovaných zastavitelných ploch, tak koncepci krajiny. Ochrana nezastavěného území, ochrana volné krajiny je podmínkou udrţitelného rozvoje území. Plochy navrţené k zástavbě jsou v celém řešeném území zásadně situovány v návaznosti na plochy zastavěné. Takto nedochází k narušování přírodního prostředí, řešení inţenýrských sítí a dopravního napojení je hospodárné, nedochází k nevhodným záborům zemědělské půdy. Samostatně stojící objekty a samoty nejsou povaţovány za souvisle zastavěné území, tento typ osídlení nebude dále rozvíjen, jak vyplývá z návrhu ÚP (viz výše). Dále viz koncepce krajiny, koncepce ÚSES. Vzhledem k nutnosti zachování prostupnosti krajiny jsou jako samostatná plocha s rozdílným způsobem vyuţití vyčleněny polní a lesní cesty jako specifická plocha dopravy. Proto nejsou začleněny např. do ploch zemědělských nebo lesních. Architektonické a urbanistické hodnoty Architektonické, urbanistické a kulturní hodnoty jsou v území zastoupeny nemovitými památkami, významnou stavbou rodného domu B. Jablonského, drobnými sakrálními památkami v obcích i v krajině a zejména urbanistickými celky s dochovanou historickou strukturou osídlení. V Kardašově Řečici se jedná o centrum města s náměstím, menší náměstí s okolní zástavbou a areál kostela a zámku, které jsou památkově chráněné a tvoří architektonickou dominantu města. Vesnická sídla řešeného území mají vesměs vysokou dochovanou zejména urbanistickou ale i architektonickou hodnotu. Jsou typem středověkého osídlení první kolonizace těchto území. Nejsou doposud znehodnoceny necitlivými novostavbami a přestavbami, takţe si zachovávají svého genia loci. Plochy architektonicky a urbanisticky cenné jsou vyznačeny v grafické části v jednotlivých sídlech. Pro tyto plochy byla stanovena speciální ochrana, doplňující podmínky pro vyuţití ploch s rozdílným způsobem vyuţití. Ve vymezených urbanisticky cenných plochách (viz grafická část) musí stavby, přestavby a změny staveb respektovat historický charakter prostředí – výška budov, hmotové uspořádání včetně tvaru střech, linie uliční fasády v souladu s okolím (podrobnější vysvětlení viz pojem „vesnický charakter zástavby“). Důleţité je zachovat celkové hmotové a prostorové uspořádání staveb, dodrţovat základní architektonické řešení staveb, a to i při přestavbách a změnách staveb. Podlaţnost pro bytové stavby max. 1 nadzemní podlaţí a podkroví, vţdy formou vesnické stavby, ostatní (např. občanské vybavení) max. 2 nadzemní podlaţí a podkroví. Hmotové uspořádání: Tvar střech: výhradně sedlová střecha sklonu 38-45˚, půdorys obdélníkový, zcela vyloučit čtvercový půdorys. Materiálové řešení: tradiční zděné stavby (nebo alespoň omítané), tradiční barevnost (nepřípustné jsou syté výrazné barvy), taškové krytiny. Nedílnou součástí historické urbanistické struktury jsou vodní plochy a sídelní zeleň. Tyto prvky spolu s komunikační sítí a způsobem parcelace jsou základní kostrou historické urbanistické koncepce. Specifické postavení mají Řehořinky. Jedná se o pozdější zástavbu s rozvolněnější strukturou a malou koncentrací staveb, s vysokou hodnotou krajinného rázu - urbanisticky cenná plocha se souvislou skupinou vesnických domků a roztroušenou zástavbou v harmonickém prostředí s rovnováhou mezi přírodou a lidskou činností. Celý soubor je situován v prostoru, obklopeném lesy s průhledem k Nítovicím. Způsob zástavby je charakteristický pro pozdější osídlení a původní způsoby obhospodařování půdy. Plocha je součástí CHKO Třeboňsko. Zastavitelné plochy jsou proto navrţeny pouze omezeně, není rozvíjena zástavba v izolované poloze. Tato koncepce rozvoje nezbytná i pro případné následné změny územního plánu. Základním prvkem ochrany je maximální ochrana volné krajiny a minimalizace rozvojových zastavitelných ploch (navíc s omezující regulací). Význam Třeboňska je spatřován zejména v harmonii přírody a lidské činnosti, která má svůj původ ve středověku. Proto by měly být vyloučeny všechny zásahy, narušující tuto harmonii, významné vyhlídkové body a panoramatické pohledy. Ochrana panoramatu je důleţitou sloţkou ochrany krajinného rázu území. Nepřípustné jsou proto stavby převyšující horizont, jako např. budovy, větrné elektrárny apod., tedy stavby s větším objemem či výškou, které jsou pro krajinný ráz rušivé. Přípustné jsou ostatní technické stavby jako např. stoţáry vedení vysokého napětí, vysílače mobilních sítí apod. (stoţárové stavby se skeletovou kovovou nebo dřevěnou konstrukcí).
51
Z limitů území vyplývá ochranné pásmo hřbitova. Předpokládá se takové vyuţití okolí hřbitova, které nenarušuje pietní ráz místa. V ochranném pásmu jsou proto navrţeny jen plochy důsledně oddělené sídelní zelení s klidným provozem. Rozvoj sídel, bydlení Hlavní rozvojovou funkcí území je kvalitní bydlení. Jsou navrţeny formy víceméně čistého bydlení a plochy smíšené s moţností hospodářského vyuţívání a občanského vybavení. Přirozeným centrem osídlení je Kardašova Řečice. Je rozlišena základní funkce bydlení ve městě a na vesnici, bydlení v rodinných domech a v bytových domech. V Kardašově Řečici se jedná o plochy BI, BH, SM, v ostatních sídlech plochy bydlení venkovského charakteru BV. Rozvoj sídel, zejména funkce bydlení, je navrţen jednak intenzifikací zastavěného území, kterou umoţňují regulativy pro plochy bydlení, smíšené obytné a smíšené obytné venkovské a rozvojem v rámci nových navrţených lokalit zastavitelných ploch, vymezovaných zásadně v návaznosti na zastavěné území. Urbanistická koncepce je zaloţena na potřebách rozvoje území a vymezení systému hodnot, podloţena výstupy Generelu krajinného rázu Jihočeského kraje. V územním plánu, respektive jeho grafické části jsou navrţeny podrobnosti jen v nezbytných případech, u větších ploch je vţdy předepsáno podrobnější řešení segmentu formou územní studie. Studie bude řešit parcelaci, dopravní systém segmentu, napojení na technickou infrastrukturu a zejména vţdy umístění ploch sídelní veřejné zeleně a další. Kardašova Řečice Návrh rozvojových ploch v Kardašově Řečici je mimo jiné ovlivněn polohou na navrţené rozvojové ose dle ZÚR - ZÚR N-OS5: ROZVOJOVÁ OSA NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU DLE ZÚR SEVEROVÝCHODNÍ, JINDŘICHOHRADECKÁ OSA. Tato skutečnost výhledově ovlivní pozitivně rozvoj města. V územním plánu je toto zohledněno dostatečným návrhem rozvojových ploch bydlení i výroby. Kapacitně návrh odpovídá zvýšenému poţadavku na vymezení zastavitelných ploch. Bydlení v Kardašově Řečici má v současné době jednak formu bytových domů, jednak převáţně rodinných domů. Zástavba bytových domů je vesměs novodobá, na okrajích města. Centrum je tvořeno jedno aţ dvoupodlaţními řadovými domy s bytovou a víceúčelovou funkcí, doplněnými objekty občanského vybavení. V plochách okolo centra se rozvíjí bydlení převáţně v izolovaných rodinných domech s větším podílem zahrad. Návrh rozvojových ploch je koncipován na základě stávajícího schematu: centrum – okrajové plochy. Byla zvolena diferenciace těchto ploch formou vymezení ploch SM smíšených – městských (s vyšším podílem nebytových funkcí v centru) a ploch s bydlením jako převaţující funkcí v okrajových polohách (BI, BH). Plochy SM jsou dále vymezeny v severních částech města tam, kde se i v současnosti mísí plochy výroby s bydlením. Plochy bydlení navrţené v Kardašově Řečici lze napojit na stávající technickou infrastrukturu města – kanalizaci, vodovod, elektrické vedení, případně v některých částech i teplovod. Rozvoj sídla je limitován návrhem přeloţky komunikace I/23. Ta tvoří jiţní hranici zástavby. Plochy mezi přeloţkou a zastavěným územím jsou navrţeny k zastavění, ale v etapách, včetně ploch územní rezervy. Rozšiřování zastavěného území bude postupné, podle skutečné potřeby a bez zbytečného neekonomického znehodnocování půdního fondu. V menším rozsahu je navrţen rozvoj ploch na severu, za ţeleznicí. Na severu i jihu jsou navrţeny plochy bydlení formou rodinných domů, na jihovýchodě a západě v návaznosti na stávající bytové domy je rozvíjena i tato forma městského bydlení. Mnich, Nítovice, Řehořinky, Cikar, Metel. V souladu s ochranou hodnot a hlavní funkcí bydlení venkovského jsou rozvíjeny plochy bydlení, umoţňující i drobné sluţby a výrobní sluţby slučitelné s bydlením. Jsou doplněny speciálními plochami občanského vybavení pro rekreaci (penziony). Rozsah zastavitelných ploch odpovídá velikosti sídel. S rozvojem bydlení je navrţen i rozvoj technické infrastruktury – čištění odpadních vod. V sídlech je stabilizována funkce veřejných prostranství – v tomto případě návsí včetně veřejné sídelní zeleně. Ta je nedělitelnou součástí návesních prostorů. Výjimkou jsou Řehořinky, které nemají vytvořen tradiční návesní systém, jedná se o obec bez centrálního prostoru, podél komunikace, navíc s nespojitou zástavbou. V případě Cikaru se jedná o vysloveně roztroušenou zástavbu, z různých období a s různou funkcí. Na tato základní urbanistická schemata navazuje i koncepce rozvoje lokalit a vymezení zastavitelných ploch. 52
Metel – nejsou navrţeny zastavitelné plochy, pouze plocha přestavby zemědělského areálu (statek) na občanské vybavení OM. Další rozvoj lokality je omezen dopravním napojením (zákaz vjezdu v rámci ploch CHKO). Rekreace, sport Dochované nenarušené přírodní hodnoty území budou výhledově stále cennější, turistická atraktivita oblasti je vázána právě na ně. Rekreační funkce řešeného území spočívá zejména v jeho přírodním prostředí – formy rekreace přestavuje pěší turistika, cyklistika, jízda na koni apod. Další formou rekreace je sport. Stávající plochy občanského vybavení – sport jsou v Kardašově Řečici. Jsou to tři stávající plochy pro sport – Sokol, fotbalové hřiště na jihu města a kynologické cvičiště u rybníka Velký Řečický. Rekreace v přírodě je zde i formou rekreačního bydlení převáţně individuálního - chat, chalup a zahradních domků. Rekreační funkci mají i plochy rekreace – zahrádkové osady. Jsou navrţeny ve dvou formách – s moţností a bez moţnosti stavby zahradního domku. Bez moţnosti stavby zahradního domku jsou vymezeny plochy zahrádek v zastavěném území Mnichu, v návesním prostoru uprostřed vesnické zástavby. Zde by byly stavby zahradních domků v rozporu s ochranou krajinného rázu a vesnického charakteru zástavby. Pro stavby zahradních domků byly stanoveny podmínky prostorového uspořádání. Výjimku tvoří stávající zastavěné území RZ1 sousedící s lok. Z K1, Z K2, Z K3 a Z K4. Zde jiţ je stávající zástavba, nesplňující v územním plánu stanovené podmínky prostorového uspořádání. Návrh zachovává šetrné formy rekreace v přírodě, rozvíjí rekreační ubytování formou menších penzionů. Tato forma rekreace je zde zastoupena přestavbami a rekonstrukcemi stávajících objektů – Metel, Cikar, Řehořinky, Mnich. S ohledem na ochranu hodnot (CHKO a další formy ochrany území) nejsou navrţeny rekreační louky a veřejná tábořiště. Jsou potlačeny činnosti, které by mohly narušit jedinečné přírodní hodnoty území. Nejsou např. navrhovány plochy pobytové rekreace s vyšší kapacitou ubytování a související nadměrnou dopravní zátěţí, plochy výroby s rušivým dopadem na okolí včetně dopravní zátěţe, není rozvíjena zástavba mimo sídla apod. Pro sport v Kardašově Řečici je navrţena plocha Z K11 na západě města u přeloţky komunikace, v centru zastavitelných ploch bydlení, dobře dostupná – mezi Z K10 a Z K12. Je navrţena okruţní cyklostezka Z K44a, b a Z K45, vedená podél navrţené zástavby a ochranné zeleně, souběţně s přeloţkou. Cyklotrasa spojuje západ s jihem a východem města i se stávající cyklotrasou vedenou městem od severu k jihu. Doplňuje zastavitelné plochy bydlení o moţnost sportovního vyţití mimo areály sportu. Nejsou vymezeny další plochy pro tuto rekreaci, uvedené formy jsou umoţněny stávající sítí lesních cest a účelových komunikací. Občanské vybavení Kardašova Řečice Občanské vybavení města je v současné době odpovídající významu sídla. Vyšší občanské vybavení je dobře dostupné v centru osídlení Jindřichově Hradci. Rozvoj je umoţněn ve veškerých funkčních plochách v souladu s jejich funkcí (bez narušení zdravých ţivotních podmínek). V plochách, v nichţ je podmínkou zpracování územní studie, budou navrţeny případné větší plochy pro občanské vybavení (např. školka). Rozvojové plochy zejména komerčního občanského vybavení jsou navrţeny v návaznosti na komunikační systém tak, aby zásobování nezatěţovalo dopravní zátěţí a hlukem plochy bydlení a bylo přesto dobře dostupné. Mnich, Nítovice, Řehořinky, Cikar Veškeré občanské vybavení místních částí je soustředěno v centru osídlení Kardašově Řečici. Místní části vlastní občanské vybavení nemají. Drobné občanské vybavení komerčního charakteru můţe vznikat v plochách bydlení venkovského. V Mnichu, Řehořinkách, Meteli a Cikaru byly vymezeny plochy pro občanské vybavení – záměr penzion (spíše odpovídá formě rekreace, viz výše). Výroba Kardašova Řečice Současná výroba v Kardašově Řečici představuje formu lehké výroby a zemědělské výroby. Severně od centra jsou plochy dřevovýroby, rybářství, výroba zámečnická (konstrukce hal), na jihu zejména areál zemědělské výroby včetně výroby bioplynu. Plochy v centru města jsou stabilizované, navrhuje se pouze rozšíření areálu rybářství o plochy sádek na plochách stávajících rybníků. Tyto rybníky nejsou z přírodního hlediska významné, 53
protoţe jsou v zastavěném území města. Z urbanistického hlediska nejsou městotvorné – jsou oplocené, z hlediska vyuţití rekreačního nevyuţitelné. Z hlediska sídelní zeleně nedojde k úbytku, sídelní a ochranná zeleň zůstane zachována. Plošně rozvíjeny jsou lokality na severu území, v okrajové poloze mimo plochy bydlení. Nové rozvojové plochy jsou navrţeny na západě a východě města, s dopravním napojením poblíţ přeloţky. Vyloučí se tím nadměrná dopravní zátěţ města. S ohledem na rozsah navrhovaných ploch výroby a jejich návaznost na plochy bydlení jsou navrţeny různé typy výroby. Drobnější plochy v zastavěném území nebo v přímé návaznosti na plochy bydlení jsou navrţeny jako bydlení a drobné formy výroby řemeslného charakteru (vymezeny jako SM, lokality č. 23, 24, 28, 29, 31) případně i výroby slučitelné s bydlením v rodinných domcích. V okrajových rozsáhlejších plochách města je umoţněna výroba a skladování průmyslového charakteru (VL). Nevyuţité zemědělské areály na okraji Kardašovy Řečice (a v Mnichu – viz níţe) umoţňují víceúčelové vyuţití jak pro průmysl a skladování, tak i pro výrobu zemědělskou (VX). Dále jsou vymezeny pro dvě lokality výroby specifické podmínky (viz výroba zemědělská VZ, podmíněně přípustné vyuţití): typy výroby – lesnické a rybářské. Plocha lesnické výroby jiţně od Řehořinek je stávající, vzhledem k poloze v CHKO a velkému rozsahu plochy zde není navrţena funkce tak, aby umoţnila změny na jiný typ výroby. Obdobně plocha výroby rybářské, situovaná v zástavbě Kardašovy Řečice, která je výhradně určena k záměru vybudování sádek v ploše současného rybníka. Plocha je situovaná vesměs mezi plochy bydlení a občanského vybavení – sportu se zelení. Oblast by po vymístění průjezdní dopravy (přeloţka I/23) měla být klidová. Navrţené konkrétní vyuţití není v rozporu s tímto záměrem svým charakterem (sádky bez další zástavby). Mnich, Nítovice, Řehořinky, Cikar V Mnichu jsou dva z větší části nevyuţité areály bývalé zemědělské výroby. Jsou navrţeny jako plochy výroby s moţností víceúčelové výrobní funkce VX. V Nítovicích je stabilizována a rozšířena plocha pro drobnou řemeslnou výrobu v izolované poloze s návazností na komunikaci. Na Cikaru jsou navrţeny drobné plochy zemědělské výroby formou chovu hospodářských zvířat v rozsahu, který není v rozporu s ochranou přírodních hodnot. Odŧvodnění jednotlivých navrţených lokalit Z K1, Z K2, Z K3, Z K4 – RZ1 Lokalita navrţená jiţ ve změně č.2 ÚPN-SÚ pro zahrádky nebyla dosud celá vyuţita. Dosud nevyuţité plochy jsou znovu navrţeny k doplnění. Vyuţití navrţeno pro zahrádky s minimálním podílem staveb. Není určeno pro bydlení. Plochy bydlení všech podtypŧ: Bydlení je preferovaná funkce sídla s předpokádaným rozvojem vzhledem k poloze na rozvojové ose krajského významu, proto je funkce bydlení jednou z preferovaných funkcí a je rozvíjena ve větším počtu vhodných ploch. Z K5 - BI Lokalita pro bydlení v rodinných domech městské a příměstské doplňuje stávající plochy bydlení, je situována mezi komunikaci a stávající zástavbu. Z K6 – SM Lokalita navrţená ve změně č.2 ÚPN-SÚ nebyla dosud vyuţita. Je znovu navrţena, a to jako smíšená obytná městská s moţností staveb drobného podnikání vzhledem k poloze na okraji zástavby. Z K7 – BI Lokalita navrţená ve změně č.2 ÚPN-SÚ nebyla dosud vyuţita. Je znovu navrţena pro bydlení v rodinných domech městské a příměstské. Z K8 – VL Lokalita navrţená jiţ ve změně č.2. Výroba je preferovaná funkce sídla s předpokádaným rozvojem vzhledem k poloze na rozvojové ose krajského významu. Pro výrobní funkce jsou navrţeny plochy v okrajových polohách sídla s krátkým dopravním napojením na silnici I. třídy, aby nedocházelo k rušení obytných zón dopravním ruchem. Z K9a, b – OM
54
Lokalita obsaţená jiţ v návrhu změny č.2. Plocha pro občanské vybavení je situována mezi zastavěným územím a koridorem pro přeloţku silnice I/23, s krátkým dopravním napojením na silnici I. třídy. Z K10 - BH Lokalita obsaţená jiţ v návrhu změny č.2. Plocha pro bydlení v bytových domech je situována mezi zastavěným územím a koridorem pro přeloţku silnice I/23. Rozvíjí stávající zástavbu bytových domů. Z K11 – OS Lokalita obsaţená jiţ v návrhu změny č.2. Plocha občanské vybavení - sport je situována mezi zastavěným územím a koridorem pro přeloţku silnice I/23. Vymezuje potřebné plochy pro rozvoj sportu v městě. Z K12 – BI Lokalita obsaţená jiţ v návrhu změny č.2. Plocha pro bydlení v rodinných domech městské a příměstské je situována mezi zastavěným územím a koridorem pro přeloţku silnice I/23. Rozvíjí bytovou zástavbu ve formě rodinných domů. Z K13a,b - DI Plocha koridoru dopravy, obsaţená jiţ ve změně č.2. Došlo k posunu koridoru ve východní části K.Řečice. Veřejně prospěšná stavba ze ZÚR. Z K14 - DI Plocha dopravní infrastruktury – komunikace navazující na přeloţku – spojení části Cikar a jiţní části K. Řečice s městem. Obsaţeno jiţ ve zm.č.2. Z K15a, b - VZ Plochy VZ jsou rozšířením stávajícího areálu Agro B. Umístění rozvojových ploch areálu v izolované ploze nenaruší kvalitu prostředí v plochách bydlení. Z K16 - VL Lokalita rozšiřuje stávající plochu výroby. Je situována v izolované poloze mimo město, nenaruší kvalitu prostředí v plochách bydlení. Z K17 - BI Plocha lokality obsaţená v návrhu změny č.2. Plocha pro bydlení v rodinných domech městské a příměstské je situována mezi zastavěným územím a koridorem pro přeloţku silnice I/23. Navazuje na stávající zástavbu rodinných domů. Z K18 – BH Plocha lokality obsaţená částečně v návrhu změny č.2, rozšířená. Plocha pro bydlení v bytových domech je situována mezi zastavěným územím a koridorem pro přeloţku silnice I/23 a navazuje na stávající zástavbu bytových domů. Z K19 – VL Lokalita výroby navrţená ve změně č.2. Výroba je preferovaná funkce sídla s předpokádaným rozvojem vzhledem k poloze na rozvojové ose krajského významu. Pro výrobní funkce jsou navrţeny plochy v okrajových polohách sídla s krátkým dopravním napojením na silnici I. třídy, aby nedocházelo k rušení obytných zón dopravním ruchem. Z K20 – VZ Lokalita navazuje na stávající plochy rybářské výroby v Kardašově Řečici. Je určena výhradně k účelu zřízení sádek na ryby. Z K22 – VL Lokalita výroby navrţená jiţ ve změně č.2 v zastavěném území. V severovýchodní části území jsou soustředěny stávající plochy výroby, tato navrţená vyplňuje proluku mezi nimi. Z K23 – SM Lokalita navrţená jiţ ve změně č.2 Je znovu navrţena, a to jako smíšená obytná městská s moţností staveb drobného podnikání. Tvoří přechod mezi výrobními a obytnými plochami. Z K24 - SM Lokalita navrţená jiţ ve změně č.2 Je znovu navrţena, a to jako smíšená obytná městská s moţností staveb drobného podnikání. Tvoří přechod mezi výrobními a obytnými plochami. Z K25 – BI Plocha pro bydlení v rodinných domech městské a příměstské v zastavěném území, proluka v zástavbě. Z K26 – VX Plochy výroby víceúčelové funkce jsou rozšířením stávajících ploch výroby v zastavěném území. Z K27 – BI Dosud nevyuţitá část lokality navrţené ve zm. č.2, proluka v zastavěném území. Z K28, Z K29 - SM
55
Lokality v okrajové poloze smíšené obytné městské s moţností staveb drobného podnikání. Nově navrţené plochy menšího rozsahu v návaznosti na zastavěné území. Z K30 – BI Plocha bydlení v rodinných domech městské a příměstské – doplňuje pozemek stávajícího RD. Vydáno ÚR. Z K31 – SM Lokalita navrţená ve změně č.2 ÚPN-SÚ nebyla dosud vyuţita. Lokalita v okrajové poloze smíšená obytná městská s moţností staveb drobného podnikání. Z K32 – TO Plochy technické infrastruktury – plochy pro stavby a zařízení pro nakládání s odpady – obecní kompostárna. Vydáno ÚR. Z K35 – VZ Plocha výroby zemědělské pro chov dobytka s lehkým přístřeškem pro ustájení. Plocha bude slouţit ţivočišné zemědělské výrobě drobného rozsahu, slučitelné s ochranou přírody. Z K36 - VZ Plocha výroby zemědělské pro chov dobytka s lehkým přístřeškem pro ustájení. Plocha bude slouţit ţivočišné zemědělské výrobě drobného rozsahu, slučitelné s ochranou přírody. Z K37 – OM Plocha pro občanské vybavení na ostatní a zastavěné ploše. Jedná se o plochu přestavby zemědělského areálu na penzion. Funkce rozvíjí ţádoucí rekreační potenciál území. Z K38 aţ 43 – BV Plochy pro bydlení v rodinných domech venkovské v Řehořinkách. Místní část Řehořinky je svojí polohou určena ke klidnému venkovskému bydlení. Navrţené plochy zajišťují přiměřený rozsah rozvoje Řehořinek při uchování krajinného rázu místa. Z K44a, b; Z K45 – DC Plochy dopravní infrastruktury – cyklostezka. Umístěna mezi koridor dopravy s ochrannou zelení a navrţenou vesměs obytnou zástavbu s pokračováním do severní části města. Doplňuje rekreační a sportovní plochy navrţené v ÚP, slouţí k propojení cyklodopravy uvnitř obce, navazuje na stávající cyklotrasu. Z K46 – TO Plochy technické infrastruktury – plochy pro stavby a zařízení pro nakládání s odpady na ostatní ploše v zastavěném území. Z K47 – DS Plochy dopravní infrastruktury - západní napojení města na přeloţku komunikace I/34 Z K48 – DS Plochy dopravní infrastruktury – východní napojení města na přeloţku komunikace I/34 Z K49 – TI –ČOV Plocha pro technickou infrastrukturu – čistírnu odpadních vod obce Plasná zasahující do řešeného území. Z K50 – OM Plochy občanského vybavení – komerční. Plocha pro zázemí plochy přestavby P3. Je vymezena ke stávající stavbě pro umístění přístupu a manipulačních ploch (včetně parkování). Z M1 – TI-ČOV Plocha v Mnichu pro technickou infrastrukturu – čistírna odpadních vod. Páteřní stavba základního nezbytného technického vybavení obce. Veřejně prospěšná stavba. Z M2 – BV Plocha bydlení v rodinných domech venkovského v Mnichu. Navazuje na zastavěné území. Navrţeno jako nezbytné plochy rozvoje místní části na niţších třídách ochrany. Z M3 – BV Plocha bydlení v rodinných domech venkovského v Mnichu. Navazuje na zastavěné území. Navrţeno jako nezbytné plochy rozvoje místní části na niţších třídách ochrany. Z M4 – OM Plocha občanského vybavení malého rozsahu, navazuje na stávající zastavěnou plochu. Jedná se o rozvoj funkce slouţící cestovnímu ruchu, v souladu s celkovou koncepcí rozvoje řešeného území. Z N1 – TI-ČOV Plocha v Nítovicích pro technickou infrastrukturu – čistírna odpadních vod. Páteřní stavba základního nezbytného technického vybavení obce. Veřejně prospěšná stavba. Z N2 – BV
56
Plocha bydlení v rodinných domech venkovského v Nítovicích. Navrţeno jako nezbytné plochy rozvoje místní části na niţších třídách ochrany. Doplňuje proluku v zástavbě. Navazuje na zastavěné území. Z N3 – BV Plocha bydlení v rodinných domech venkovského v Nítovicích. Navrţeno jako nezbytné plochy rozvoje místní části, doplňuje a uzavírá zástavbu okolo návsi a návesního rybníka. Z N4 – VL Plocha výroby pro drobnou a řemeslnou výrobu, navazující na stávající plochu tohoto vyuţití jako moţnost rozšíření. Plocha navrţena v rozsahu dnes skutečně k tomu účelu vyuţívaného pozemku. Z N5 – BV Plocha bydlení v rodinných domech venkovského v Nítovicích. Navrţeno jako nezbytné plochy rozvoje místní části. Navazuje na zastavěné území. Z N6 – DX Plocha dopravy – polní cesta, navrţená jako doplnění stávajícího propojení v krajině s doprovodem liniové zeleně, prvku krajinného rázu a ekologické stability krajiny. Z N7 – BV Plocha bydlení venkovského vyplňující proluku v zástavbě. Z N8 – BV Plocha bydlení v rodinných domech venkovské v Nítovicích. Navrţeno jako nezbytné plochy rozvoje místní části na niţších třídách ochrany. Navazuje na zastavěné území. Vzhledem k výsledku projednání není dodržena posloupnost zastavitelných ploch. Plochy přestavby P1 Nevyuţívaný areál bývalé zemědělské ţivočišné výroby většího rozsahu na Cikaru je navrţen k novému vyuţití jako občanské vybavení se záměrem investora vybudovat zde rekreační ubytovací zařízení. Tento záměr je v souladu s celkovou koncepcí ekonomického rozvoje obce bez narušení hodnot. Zkvalitní se sluţby v oblasti turistického ruchu bez záboru půdního fondu a narušení krajinného rázu. P2 Nevyuţívaný areál zemědělské výroby na Meteli je navrţen k novému vyuţití pro občanské vybavení formou rekreačního ubytování. Záměr je v souladu s celkovou koncepcí ekonomického rozvoje obce s ohledem na hodnoty. P3 Nevyuţívaný objekt zemědělské výroby (původně ubytovna lesních dělníků) je navrţen pro přestavbu na rekreační ubytování – opět v souladu s rozvojem obce. Veřejná prostranství V souladu s vyhláškou 501/2006 Sb. jsou vymezeny plochy veřejných prostranství v plochách bydlení a občanského vybavení nad 2 ha zastavitelné plochy. Jsou to: – Z K9, Z K10, Z K12, Z K17. Tyto plochy jsou určeny pro veřejnou zeleň. Dále byly vymezeny plochy veřejných prostranství ve stávající zástavbě, které zahrnují základní kostru veřejně přístupných prostorů města a obou vesnických sídel. V Kardašově Řečici to jsou zejména obě náměstí. Jako veřejná prostranství byly vymezeny komunikační koridory uvnitř města, které zahrnují jak místní komunikace, tak i chodníky a související veřejnou zeleň malých ploch a zeleň na obou náměstích. Je tím zdůrazněn veřejný charakter shromaţďovacích i komunikačních tahů města. Některé místní komunikace uvnitř města byly zahrnuty do funkčního vyuţití okolní plochy, jsou to komunikace obvykle koncové nebo skutečně lokálního významu, slouţící jen pro okolní plochu. Obdobně bylo postupováno i u místních částí Mnich a Nítovice. Sídelní zeleň Systém sídelní zeleně byl rozčleněn podle specifické funkce kaţdého typu. ZS, zeleň sídelní: zahrnující veřejnou i soukromou zeleň a přírodě blízkou zeleň v zastavěném území. Vymezena samostatně zejména na veřejných prostranstvích, jako významná zejména parková zeleň. Jedná se o větší plochy sídelní zeleně, kde tyto plochy musí být zachovány v celém rozsahu jako významné pro městskou strukturu. Proto nebyly zahrnuty do ploch veřejných prostranství. Jsou to jak plochy stávající , tak navrţené. ZO, zeleň – ochranná a izolační: zeleň plnící ochrannou hygienickou funkci. Vzhledem k speciální funkci vyţaduje speciální druhy výsadby včetně hustoty a typu dřevin. Jedná se o plochy 57
navrţené. Plochy zeleně ochranné a izolační jsou navrţeny jako ochrana území před nagativními vlivy provozu výrobních areálů, ploch dopravy a technického vybavení. Nelze zaměňovat se zelení sídelní, ZS, vzhledem ke zcela jiné funkci a charakteru porostů. ZT, zeleň – travní: Plochy s funkcí koridorů podél vodních toků zajišťujících přístupnost toku. V sídelní zeleni jsou to pásy podél vodního toku, plnící funkci ekologickou a současně vytvářejí přístupný nazastavitelný pás podél toku šíře 6 m. Na jihu Kardašovy Řečice je pás součástí interakčního prvku systému ÚSES. Vzhledem k funkci zpřístupnění toku není navrţena přírodní zeleň (forma s vysokou a střední zelení). Jedná se o dvě navrţené plochy. Aleje: Součástí koncepce sídelní zeleně je návrh aleje jako doprovodné pásové zeleně obsluţných komunikací u lokality Z K9 a 10. Koncepce krajiny Území je členěno na urbanizované plochy (plochy sídel) a plochy volné krajiny, případně plochy s roztroušenou zástavbou. Celé řešené území má dvě zcela rozdílné části krajiny. Sever území tvoří vesměs zemědělsky vyuţívané plochy a soustavy rybníků. Zeleň je zde pouze doprovodným prvkem soustav rybníků. Jiţní část naopak tvoří převáţně lesní plochy a plochy přírodě blízké, vesměs chráněné v CHKO Třeboňsko a meandrující řeka Neţárka s podmáčenými plochami. Koncepce krajiny je zaloţena na vymezení systému hodnot, podloţena výstupy Generelu krajinného rázu Jihočeského kraje. Koncepce uspořádání krajiny vychází právě z dvojího charakteru obou částí území. Ochrana přírodních hodnot včetně krajinného rázu a ochrana volné krajiny je prioritou území zejména v jeho jiţní části, která se převáţně kryje s hranicemi CHKO. Zastavitelné plochy jsou zde převáţně plochami pro bydlení, případně občanské vybavení a technickou infrastrukturu. Takové funkce v navrţeném rozsahu nejsou v rozporu s ochranou přírodních hodnot a krajinářských hodnot (krajinného rázu). V menší míře jsou navrţeny plochy výroby zemědělské (chov hospodářských zvířat v omezené míře na menších plochách). Zastavitelné plochy v této oblasti jsou navrţeny s ohledem na ochranu přírodních hodnot a krajinného rázu. Rozsah zastavitelných ploch a regulace v nich směřují k udrţitelnému rozvoji sídel v CHKO. Proto ve volné krajině a bez návaznosti na zastavěné území nejsou přípustné ţádné nové stavby pro bydlení, občanské vybavení, sport a rekreaci (s výjimkou stávající rekreace na plochách přírodního charakteru - sezónní rekreace formou stanů), rekreace formou individuálních staveb ve volné krajině nebude dále rozvíjena. Přípustné jsou pouze přestavby a přístavby stávajících staveb (chaty, stavby pro bydlení). Významné chráněné zájmy přírody jsou tím respektovány a rozvoj v těchto částech území je podřízen ochraně hodnot. Větrné elektrárny nejsou přípustné. Krajina Třeboňska a Kardašovořečicka se vyznačuje harmonickými vztahy v krajině, drobným měřítkem i detailem. V drobném měřítku i detailu jihočeské krajiny jsou větrné elektrárny prvek významně rušivý, porušující zásadním způsobem harmonii krajiny, měřítko, horizont a tím i krajinný ráz. Vzhledem k významu Třeboňska v rámci státu i Evropy nelze připustit narušení těchto vztahů v krajině. Severní část území s převáţně zemědělským vyuţitím si zachovává tuto produkční funkci. Plochy rybníků a plochy zemědělské půdy jsou doplněny stávající roztroušenou zelení, která je návrhem stabilizována a doplněna o nové plochy. Rozlehlejší plochy orné půdy a zejména plochy ohroţené erozí jsou navrţeny pro protierozní opatření. Konkrétní opatření budou navrţena v následných dokumentacích. Nové plochy rybníků, zalesnění a jiná protierozní, případně revitalizační opatření jsou umoţněna rovněţ v podmínkách pro plochy zemědělské tak, aby přípustné vyuţití umoţňovalo budování rybníků, zalesňování, změny orné půdy na trvalé travní porosty, budování cest s alejemi apod. beze změn územního plánu. Návrh opatření v krajině zahrnuje několik forem ochrany stávajících prvků a návrh nezbytných změn: návrh systému ÚSES (viz koncepce ÚSES, veřejně prospěšná opatření) stabilizaci stávající roztroušené zeleně formou vymezení ploch přírodních návrh nových ploch přírodních (zejména kolem rybníků) návrh alejí jako doprovodné zeleně vymezení zranitelných ploch, ohroţených erozí – určené k realizaci protierozních opatření Důleţité je zachování sítě stávajících polních a lesních cest včetně doprovodné zeleně. Tvoří síť účelových, pěších komunikací a přírodní zeleně v krajině. V území je vytipováno 13 ploch, ohroţených erozí s přednostní potřebou opatření.
58
Protipovodňová, protierozní a revitalizační opatření v krajině jsou v územním plánu umoţněna jednak formou přesného vymezení 13 ploch, ale jsou rovněţ umoţněna v regulativech ploch s rozdílným způsobem vyuţití tak, aby mohla být řešena v následujících dokumentacích kdekoli je to potřebné. Konkrétní návrhy v krajině byly označeny kódy obdobně jako zastavitelné plochy. Jsou rozlišeny jednotlivé konkrétní typy opatření, navrţené k dosaţení ţádané funkce prvku. KA Aleje. V územním plánu jsou navrţeny aleje podél komunikací. Význam alejí podél komunikace vyniká zejména v bezlesé otevřené krajině, intenzivně zemědělsky vyuţité. Vytváří prvek s vyšší ekologickou stabilitou a estetickou hodnotou. Spojením s dalšími prvky vytvoří kostru ekologicky stabilnější krajiny. Nezastupitelnou funkci vytváří aleje v obrazu krajiny, kterou člení a obohacují, mají vysokou estetickou funkci. Jejich obnova v obrazu krajiny je podstatná a ţádoucí, proto jsou v územním plánu navrţeny jako prvek tvorby krajiny. KP Zeleň přírodního charakteru – navrţena pro doplnění zeleně v plochách zem. půdy, bezprostředně souvisejících s vodními plochami – jedná se o pruhy lemující břehy (vesměs se jedná o stabilizaci stávající vegetace). KR Plochy k revitalizaci Zeleň přírodního charakteru NP Stávající nelesní zeleň v krajině je návrhem stabilizována. Dále je navrţena v nezbytných případech zejména na březích rybníků, kde má protierozní a stabilizační funkci.
ÚSES Byl vymezen systém ÚSES. Opatření v jeho nefunkčních částech budou zajištěna stávajícími a následnými podrobnými dokumentacemi – např. plán ÚSES. Podrobněji viz níţe. Koncepce ÚSES. Podklady vyuţité při vymezení ÚSES 1. Krajský generel ÚSES Jihočeského kraje ve verzi, která je součásti ZUR Jihočeského kraje – převzaty skladebné prvky R úrovně a lokální biocentra vloţená do RBK 2. Generel ÚSES CHKOT (zpracovaný podle Generálního plánu CHKOT, WV Projection Service s.r.o.,2003) – převzaty skladebné prvky lokální úrovně na správním území CHKO Třeboňsko 3. Generel ÚSES Kardašova Řečice (LANDSERVIS s.r.o) – převzaty a upraveny skladebné prvky lokální úrovně mimo správní území CHKO Třeboňsko. 4. Vlastní venkovní průzkumy – vymezeny nové skladebné prvky. Hranice skladebných prvků všech úrovní byly v rámci zájmového území upřesněny nad podkladem katastrální mapy a ověřeny venkovním šetřením. Mimo zájmové území byly převzaty z podkladů, získaných digitalizací buď základní mapy 1:10000 nebo byly upřesněny nad rastrem státní mapy 1:5000. Lokální úroveň ÚSES je tvořena především vymezením biocenter a biokoridorů „mokré“ řady, vyuţívá vodních toků a nádrţí, popřípadě přilehlých lesních porostů, převáţně na vodou ovlivněných stanovištích. Výjimečně jsou skladebné prvky či jejich části vymezeny na zonálních stanovištích „suché“ řady. Významnou osou je tok Řečice, protékající celým územím od severního cípu, přes rybník Velký řečický, přes Kardašovu Řečici, kde je technicky upraven a pro ÚSES prakticky nevyuţitý (pouze interakční prvky), dále protéká rozsáhlým lesním komplexem s rybníky (Velký závistivý) aţ do Neţárky. Méně se uplatňují Kardašský a Mnišský potok, popř. drobné bezejmenné vodní toky. Většina skladebných prvků je plně funkčních, část je částečně funkčních (antropicky ovlivněné krajinné segmenty, degradovaná stanoviště), menší část je nefunkční, navrţená k zaloţení – biocentrum a biokoridory v severní části území, navrţené interakční prvky podél cestní sítě. Koordinace s ostatními zájmy v území Vymezení systému ÚSES je plně v souladu s ostatními zájmy v území. Je součástí celkové koncepce krajiny, která musí zajistit zvýšení ekologické stability území a zvýšení hodnoty krajinného rázu. Zhruba v jiţní polovině území lze krajinu vzhledem k vysoké lesnatosti a významnému výskytu rybničních ploch označit za harmonickou (CHKOT). Zde je ÚSES prakticky plně funkční a jeho skladebné prvky nejsou ohroţeny intenzivní lidskou činností. Zato v severní části, která se vyznačuje intenzivnějším zemědělským vyuţitím a plošnou obytnou zástavbou lze 59
současný stav ÚSES povaţovat za méně příznivý aţ narušený, více ohroţovaný investičními záměry a stavebním rozvojem obcí. Do budoucna by bylo vhodné, například při zpracování komplexních pozemkových úprav (KPÚ), rozdělit větší plochy intenzivní zemědělské půdy na menší celky liniovými segmenty (cestní síť, meze, pruhy lučních porostů) a tyto při aktualizaci ÚSES (ÚAP) vyuţít k doplnění interakčních prvků nebo dokonce lokálních biokoridorů. Tuto aktualizaci či doplnění lze však provést aţ při vyhodnocení většího území neţ je správní území obce. Návaznost na okolní území Všechny úrovně ÚSES (NR, R, L) jsou napojeny na sousední území, skladebné prvky mimo zájmové území nejsou v grafické části číslovány a byly převzaty z jiţ výše jmenovaných podkladů, popř. z generelů ÚSES sousedních obcí. Zdŧvodnění návrhu ÚSES Návrh ÚSES byl zpracován podle stávající platné metodiky, která není předmětem obsahu ani zdůvodnění územního plánu (Plán ÚSES). Takto byl do územního plánu zapracován. Následující zásady opatření v plochách ÚSES jsou uvedeny jako rozvedení a zpřesnění hlavního, přípustného a nepřípustného vyuţití ploch s rozdílným způsobem vyuţití dle kap. f. Umoţňují mimo výrokovou část územního plánu ujasnit, jaké činnosti jsou ţádoucí a naopak nejsou moţné v plochách ÚSES, mají-li správně plnit svou funkci. Zásady návrhŧ opatření ve skladebných prvcích ÚSES Podle typu aktuálního i cílového společenstva lze rámcově stanovit následující zásady návrhů opatření. Cílová podoba lesních biocenter a biokoridorŧ Cílem hospodaření v lesních porostech (v biocentrech a biokoridorech) je vytvoření lesa věkově, prostorově diferencovaného, s dřevinnou skladbou blízkou přirozené, obnovovaného jemnými obnovními způsoby (clonná seč, vyuţití přirozeného zmlazení, předsunuté kotlíky s jedlí a listnáči, skupinovitý aţ jednotlivý výběr ap.). Hospodářská funkce lesa je potlačena, významu nabývá funkce ekologická, ochranná. V praxi to znamená, ţe se sníţí zastoupení ekonomických dřevin (smrk a borovice) zejména na stanovištích, kde nejsou původní, postupně v několika obmýtích se dřevinná skladba přiblíţí skladbě přirozené dle odpovídajících jednotek potenciální lesní vegetace (skupin lesních typů), obmýtí se zvýší o 10-30 r., na exponovaných stanovištích se přiblíţí fyzickému věku dřeviny, obnovní doba se prodlouţí, popř. bude nepřetrţitá (v lesích skupinovitě aţ jednotlivě výběrných). Na přirozených borových stanovištích zůstává hlavní dřevinou borovice a obnovním způsobem je tu maloplošná holoseč (se zvlněným okrajem), v porostech s převahou borovice na stanovištích jedlových doubrav a květnatých jedlin) je nutno postupně upravit dřevinnou skladbu ve prospěch dřevin přirozené skladby (dub, jedle, buk, javory), zastoupení borovice zredukovat v několika obmýtích na 20-30%. Formy opatření lze rámcově formulovat následujícím způsobem: uchování, perspektivně obnova a zakládání přírodě blízkých listnatých smíšených porostů redukce velikosti pasek a co nejpestřejší směna porostních skupin různého stáří uchování a prodlouţení vnitřních a vnějších hraničních linií porostů a porostních skupin zvýšení mýtních věků a předrţování výstavků, které poskytují více ekologických nik uchování nik pro ohroţené druhy ţivočichů, závislé na rozpadová stádia dřeva maloplošné obhospodařování lesů s maximálním vyuţitím přirozené obnovy přir. genofondu maximální šetrnost při dalším zpřístupňování lesa účelovými komunikacemi maximální omezení biocidů a jiných jedů v porostech, zejména v kulturách a na pasekách ponechání co největšího počtu ploch samovolnému vývoji (třeba i malých) zdrţenlivý přístup k zalesňování neobdělatelných zemědělských ploch a pleší na LPF Cílová podoba biocenter a biokoridorŧ tvořených trvalými travními porosty Trvalé travní porosty v segmentech ÚSES mají charakter jednak polokulturních aţ kulturních luk, méně jsou zastoupeny polopřirozené aţ přírodě blízké louky se společenstvy z rámce sv. Calthion, Alopecurion, Molinion, fragmentárně i sv. Caricion fuscae, Violion caninae. Luční porosty jsou buď pravidelně několikrát do roka sečeny a hnojeny a pak se vyznačují podprůměrnou druhovou diverzitou se zastoupením ruderálních druhů, se známkami degradace, anebo jsou sečeny 60
nepravidelně popř. nejsou sečeny vůbec. Tyto extenzivní luční porosty mají průměrnou aţ nadprůměrnou druhovou diverzitu se zastoupením přirozeně rostoucích druhů, mnohdy na větších plochách dochází k degradaci porostu v důsledku ponechání samovolnému vývoji, ke sniţování druhové diverzity nebo k invazi agresivnějších druhů z okolních společenstev. Svěţí trávníky Travnatá aţ travinobylinná společenstva čerstvě vlhkých půd s celoročně příznivou vláhou. Ztráta biomasy pravidelným sečením je nahrazována pravidelným hnojením. Formy péče: pravidelné kosení (červen-červenec, podle potřeby koncem května) omezení hnojení - hnojit pouze statkovými hnojivy vyloučit pouţití chemických prostředků - biocidů, anorganických hnojiv na části plochy umoţnit dokončení reprodukčního cyklu rostlin a ţivočichů v druhově chudých porostech dosevem a přísevem zvyšovat druhovou diverzitu intenzivní hospodaření převést na extenzivní způsob obhospodařování zajistit dvousečné obhospodařování nevysoušet vlhčí lokality neobnovovat drn orbou a přísevem kulturních trav Travinobylinná společenstva vlhkých a mokrých stanovišť Porosty mokrých a střídavě zamokřených půd, druhově velmi bohaté, se zastoupením přirozeně rostoucích druhů. Většinou extenzivně obhospodařované nebo v současné době nevyuţívané (vysokobylinné nivy a porosty vysokých ostřic). Pokud jsou koseny, tak 1-2x ročně. Typické luční porosty byly v nedávné minulosti nevhodně odvodněny, jejich zbytky lze nalézt v nivách neregulovaných vodních toků nebo v pobřeţních zónách vodních nádrţí. Základní formy péče: zachovat dynamiku periodických záplav, nezasahovat do vodního reţimu, popřípadě řešit nadbytečnou funkci odvodňovacího systému s ohledem na poţadavek nutnosti zachování původního charakteru zamokření technickou úpravou (vyřazením některých prvků systému) na podkladě vypracovaného projektu diferencované kosení dle typu společenstva první seč v druhé polovině června, druhá dle potřeby po 15. březnu omezit vstup do lokality (hnízdění ptactva) podél hranice s intenzivně vyuţívanými plochami zaloţit a udrţovat pásy dřevin mokré louky chránit před výstavbou komunikací a energovodů zamezit hnojení, popř. dle stanoviště omezené hnojení statkovými hnojivy zabránit neţádoucí sukcesi - přeměna mokré louky v rákosinu a poté v olšinu nezalesňovat, blokovat neţádoucí sukcesi dřevinných nárostů a náletů při údrţbě toků nepoškodit doprovodné lemy vysokobylinné vegetace nevyrovnávat mikroreliéf technickými opatřeními nepřevádět na pastvinu s nebezpečím velkého sešlapu zabránit příliš častému sečení luční společenstva nepřevádět na ornou půdu při kosení postupovat od středu k okrajům po předchozím vyrušením zvěře pochůzkou s loveckým psem - spolupráce s mysliveckým sdruţením Cílová podoba biocenter a biokoridorŧ tekoucích vod Vodní toky v zemědělské krajině jsou v drtivé většině napřímeny, s upraveným odtokem, bez přirozených břehových porostů, bez dřevinného doprovodu. Voda obsahuje mnoţství dusíkatých látek, vymytých z okolních zemědělsky intenzivně vyuţívaných ploch, odtok je urychlený, samočistící funkce toku je sníţena na minimum, estetické působení toku je silně narušeno. V lesních porostech nebo při jejich okrajích jsou toky víceméně přírodě blízké, pokud jsou technicky upraveny, pak jsou s polopřirozenými aţ přirozenými břehovými porosty, v rozsáhlejších lesních komplexech mají přirozeně meandrující koryto s nenarušenými břehovými společenstvy. Základní formy péče: úplné vyloučení dalších technicistních úprav podporovat všechna opatření v povodí, jeţ nepřímo přispívají ke zlepšení čistoty vody (výstavba ČOV, protierozní opatření, omezení hnojení, vyloučení zimního solení vozovek) vytvořit (tam kde chybějí) alespoň 5m široké pásy po obou březích toku - ponechat spontánnímu vývoji stávající vysokobylinné a rákosové lemy kosit 1x za 2-3 roky, nevypalovat doprovodný dřevinný lem víceméně bez zásahu - pouze zdravotní výběr, výsadba stanovištně vhodných druhů
61
v relativně „nejhorších“ úsecích vodních toků vypracovat revitalizační studie s cílem zpomalit odtok, zvýšit samočistící funkci vodního toku, obnovit dřevinný doprovod, zorněné „meliorované“ nivy zatravnit, v místech kontaktu toku s ornou půdou zaloţit nárazníkové pruhy trvalých travních porostů v minimální šíři 5 m, lépe však 20-50 m dle konkrétních podmínek, se specifickým reţimem hospodaření (omezení či úplné vyloučení hnojení, extenzivní charakter hospodaření) řešit zatrubněné vodní toky - zváţit jejich renaturalizaci technicky navrhnout moţnost obnovy co nejrozmanitější morfologie toku: proměnlivé hloubky, rychlosti proudu, různé zrnitostní sloţení dna, prouděním formovaný podélný i příčný profil, zákruty, nárazové a náplavové břehy ap. zajistit co nejdelší souvislou délku relativně přirozených úseků Cílová podoba biocenter a biokoridorŧ stojatých vod Rybníky v současné době představují téměř přirozené krajinné segmenty, s významnými rostlinnými společenstvy mokřadních biotopů ve více či méně vyvinutých litorálech. Mělké vody a jejich litorální pásma jsou nejproduktivnějším ekosystémem v naší krajině, zejména významným svou vysokou biodiverzitou. V současné době jsou tyto ekosystémy poškozovány zejména intenzivním hospodařením - eutrofizace a znečištění, vyhrnováním břehových partií a tím likvidací litorálního pásma (radikální oddělení vodní plochy od okolí). Základní formy péče: trvalé zachování (popř. znovuvytvoření) litorálního mělkého pásma s baţinnými porosty po obvodu nádrţe (vrbové křoviny), zajistit co nejdelší břehovou linii a pozvolný přechod do podmáčených okolních luk a stromových porostů vysekávání břehových a litorálních porostů provádět etapovitě, po částech, s ponecháním některých nekosených úseků z loňského roku jako úkrytů zabránit přísunu dusíku do vody - po obvodu vodních nádrţí zakládat v místech kontaktu s ornou půdou nárazníkový pás trvalých travních porostů proti smyvům z výše poloţených polí, na okolních polích v blízkosti vodní nádrţe omezit hnojení a vyloučit pouţití chemických prostředků, omezit naváţení hnoje (za účelem vylepšení obsahu uhlíku ve vodní nádrţi) zajištění dostatečného přítoku kvalitní vody úprava vegetačního krytu na ostrůvcích určených ke hnízdění ptáků v době hnízdění ptáků od března do července zajistit stabilní vodní hladinu, s maximálním kolísáním 5 cm během 24 hodin na vodních plochách nad 5 ha zakládat malé ploché, neporostlé ostrůvky zachovat nebo vytvořit nedostatkové typy porostů (kompletní hydrosérie) blízké nebo sousední vodní plochy funkčně propojovat zajistit klidový reţim ve vztahu k rybářství a rekreaci Zdŧvodnění návrhu zásad v záplavovém území V záplavovém území mimo aktivní zónu jsou navrţeny zastavitelné plochy lokalit Z K35 a Z K36. Jedná se o jedinou výjimku v rámci řešeného území. Jedná se o pastevní plochy a přípustnou stavbou je pouze lehký přístřešek pro dobytek, aby pozemky byly hospodářsky vyuţitelné. Podmínky jsou stanoveny ve specifických podmínkách pro tyto plochy v kap. c. Poznámka: v grafické části znázorněná hranice Q5. Zdŧvodnění návrhu hranic negativního vlivu ČOV, areálŧ výroby a ploch výroby ČOV – ochranné pásmo stávající ČOV v Kardašově Řečici je vyhlášeno. Hranice negativního vlivu navrţených ČOV stanovena na základě ČSN 756402 Čistírny odpadních vod do 500 EO a ČSN 756401 Čistírny odpadních vod pro více neţ 500 EO, dále TNV 75 6011 Ochrana prostředí kolem kanalizačních zařízení. Případné zmenšení je závislé na technickém provedení ČOV a je technicky moţné. Bude řešeno v následných dokumentacích. Výrobní areály – hranice negativního vlivu areálů výroby v zastavěném území je stanovena na hranici tohoto areálu, negativní vliv nesmí přesahovat vlastní pozemek výroby. Pro plochy výroby mimo zastavěné území nebo na jeho okraji jsou navrţeny hranice negativního vlivu vzhledem k zastavěnému území a zastavitelným plochám pevně, do volné krajiny je hranice otevřená (např. plochy výroby VX). Hranice negativního vlivu jsou stanoveny tak, aby nedocházelo ke střetu s poţadavky na ochranu zdraví. Proto jsou zejména vymezeny směrem k plochám bydlení. Směrem do volné krajiny není nutné je omezovat – proto jsou stanoveny jako otevřené.
62
Zdŧvodnění navrţené technické infrastruktury Zásobování vodou Podklady: Návrh zásobování vodou a odkanalizování byl zpracován v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Jihočeského kraje. Kardašova Řečice Kardašova Řečice má vybudovaný vodovod pro veřejnou potřebu. Územní plán předpokládá zachování stávajícího systému zásobování vodou. Do nově navrhovaných rozvojových ploch budou přivedeny vodovodní řady postupně po etapách, v nichţ bude rozvoj probíhat. Potřeba vody rozvojových ploch pro bydlení: Průměrná denní potřeba vody: Trvale bydlící obyvatelé stávající: 2123 (KŘ vč. Řehořinek a Cikaru) - 53 (Řehořinky) - 27 (Cikar) -1 -1 EO, tj. 2043 EO á 150 l.os .d -1 -1 Počet navrhovaných RD 101 á 3 os = 303 EO á 150 l.os .d (plochy BI) -1 -1 Počet navrhovaných RD s drobným podnikáním 24 EO á 200 l.os .d (plochy SP) -1 -1 Bydlení v bytových domech 610 EO á 150 l.os .d (plochy BH) -1 -1 -1 -1 Celkem plochy pro bydlení: EO = 2956 EO á 150 l.os .d + 24 EO á 200 l.os .d 3 -1 -1 Qp = 448,2 m .d tj. 5,2 l.s Maximální denní potřeba vody: koeficient denní nerovnoměrnosti k d=1,5 3 -1 -1 Qm = 448,2 x 1,5 = 672,3 m .d tj. 7,8 l.s Maximální hodinová potřeba vody: koeficient hodinové nerovnoměrnosti k h=2,1 -1 Qh = 7,8 x 2,1 = 16,38 l.s Velikost potřeby vody rozvojových ploch pro bydlení se můţe mírně změnit v závislosti na skutečném mnoţství postavených RD a počtu obyvatel. Kapacita zdroje pitné vody je dostatečná i pro navýšenou potřebu vody v zastavitelných plochách. Rozvody vody v zastavěném území a zastavitelných plochách se nenavrhují. Jejich realizace je umoţněna podmínkami ploch, viz.kap.f. Potřeba vody pro výrobní plochy a občanskou vybavenost je značně závislá na druhu výroby či sluţeb a odvíjí se od skutečnosti, zda se jedná o čistý či špinavý provoz, popř. horký provoz, zda voda slouţí jako technologická nebo pouze pro pití a hygienu zaměstnanců. Proto je potřeba volit druh výroby na základě konzultace s provozovatelem vodovodu, případně doplnit zajištění pitné vody např. z vlastních vrtů. Mnich Obec Mnich je zásobována pitnou vodou ze skupinového vodovodu Pleše – Jindřichův Hradec. Na tento řad je napojen přívodní řad do Mnichu, který plynule přechází do rozvodného řadu. Potřeba vody: Průměrná denní potřeba vody: -1 -1 Trvale bydlící obyvatelé stávající: 81 EO á 150 l.os .d -1 -1 Počet navrhovaných RD 10 á 3 os = 30 EO á 150 l.os .d -1 -1 Navrhovaný penzion 25 lůţek á 150 l.os .d -1 -1 Celkem: EO = 136 á 150 l.os .d 3 -1 -1 Qp = 20,4 m .d tj. 0,23 l.s Maximální denní potřeba vody: koeficient denní nerovnoměrnosti k d=1,5 3 -1 -1 Qm = 20,4 x 1,5 = 30,6 m .d tj. 0,35 l.s Maximální hodinová potřeba vody: koeficient hodinové nerovnoměrnosti k h=5,2 -1 Qh = 0,35 x 5,2 = 1,82 l.s Kapacita zdroje pitné vody je dostatečná i pro navýšenou potřebu vody v zastavitelných plochách. Kapacita vodojemu Pleše je dostačující i pro navýšení potřeby vody pro zastavitelné plochy. Změny se nenavrhují. Nítovice Zdrojem vody pro obec Nítovice je skupinový vodovod Pleše – Jindřichův Hradec. Potřeba vody: Průměrná denní potřeba vody: 63
-1
-1
Trvale bydlící obyvatelé stávající: 72 EO á 150 l.os .d -1 -1 Počet navrhovaných RD 7 á 3 os = 21 EO á 150 l.os .d -1 -1 Celkem: EO = 93 á 150 l.os .d 3 -1 -1 Qp = 14,0 m .d tj. 0,16 l.s Maximální denní potřeba vody: koeficient denní nerovnoměrnosti k d=1,5 3 -1 -1 Qm = 14,0 x 1,5 = 21,0 m .d tj. 0,24 l.s Maximální hodinová potřeba vody: koeficient hodinové nerovnoměrnosti kh=5,2 -1 Qh = 0,24 x 6,0 = 1,44 l.s Kapacita zdroje pitné vody je dostatečná i pro navýšenou potřebu vody v zastavitelných plochách. Ostatní: Jsou navrţeny koridory technické infrastruktury VVT 8 a VVT 9 pro vodovody do Klenova a Plasné. Trasa navazuje na návrh vodovodů z pořizovaného územního plánu Pluhův Ţďár. Odkanalizování a čištění odpadních vod Kardašova Řečice Odpadní vody včetně vod sráţkových z městské aglomerace jsou gravitačně a čerpáním odváděny jednotnou stokovou sítí na centrální čistírnu odpadních vod. V několika menších lokalitách je vybudována oddílná kanalizace. ČOV je umístěna na jiţním okraji města. Kapacita ČOV je 2670 EO. Čistírna odpadních vod je postavena jako mechanicko-biologická s nízkozatěţovaným aktivačním systémem. ČOV prošla v letech 2008-09 celkovou rekonstrukcí. V rámci stávající plochy areálu ČOV je moţné další rozšíření kapacity pro navrţený nárůst. Mnich Obec Mnich nemá v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace. Odpadní vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách, odkud se vyváţejí na smluvní ČOV. Někteří obyvatelé vypouštějí odpadní vody předčištěné v septicích do potoka v obci. U několika málo objektů v obci byly nově zbudovány domovní ČOV. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků do potoka. V obci Mnich je navrţena kanalizace a plocha pro ČOV. Odpadní vody budou čištěny na centrální ČOV. Plocha pro ČOV byla zvolena tak, aby kanalizační řad mohl být převáţně gravitační. Není vyloučena moţnost vyuţít přečerpávání splaškových vod. Nítovice Obec Nítovice nemá v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace. Odpadní vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách, odkud se vyváţejí na smluvní komunální ČOV. Někteří obyvatelé vypouštějí odpadní vody předčištěné v septicích do rybníka v obci. U několika málo objektů v obci byly nově zbudovány domovní ČOV. Pro obec Nítovice je navrţena kanalizační síť, která bude odpadní vody svádět převáţně gravitačně na navrţenou ČOV. Není vyloučena moţnost vyuţít přečerpávání splaškových vod. Plocha pro ČOV je dimenzována tak, aby při zpracování podrobného projektu mohla být zvolena jak čistírna kořenová, tak aktivační, v závislosti na poţadavcích investora. Plocha navrţená pro ČOV se nachází v blízkosti odtokového koryta návesních rybníků, do něhoţ budou předčištěné odpadní vody vypouštěny. Ostatní: Je navrţena plocha technické infrastruktury ČOV Plasná na základě pořizovaného územního plánu Pluhův Ţďár a územního rozhodnutí na TI ČOV. Zásobování elektrickou energií Pro stanovení energetické bilance v nově navrţených lokalitách bylo uvaţováno s tím,ţe v cca 40 % bude elektrická energie vyuţívána k topení, vaření a přípravě TUV (spotřeba kategorie C2), v cca 40 % bude elektrická energie vyuţívána k vaření a svícení , vytápění a příprava TUV - plynem (spotřeba kategorie B1), ve zbývajících cca 20% budou pouţity alternativní zdroje. event. kotle na pevná paliva (spotřeba kategorie B 2). Příkon pro jednotlivé kategorie domů byl stanoven takto : Soudobý příkon RD kategorie „B1“ : Pb = 2W - vaření, svícení a drobné spotřebiče „B2“ : Pb = 3 kW - vaření a příprava TUV „C2“ : Pb = 12 kW - vaření, příprava TUV, el. vytápění
64
Bytové domy : ( uvaţováno vytápění plynem)
„B2“ : Pb = 2,1 kW
- vaření a příprava TUV
Byl proveden propočet nároků všech navrţených lokalit na zásobování elektrickou energií a na základě propočtu a ve spolupráci s e.on navrţeny čtyři nové trafostanice. VVT5 – v Kardašově Řečici – záspobování lok. Z K1, Z K2 a Z K3 VVT6 – zásobování severní části Mnichu VVT7 – zásobování jiţní části Mnichu a lok. Z M2 Zásobování plynem V Kardašově Řečici je regulační stanice plynu s rozvodem po městě. Místní části nejsou zásobovány plynem ani se s tím neuvaţuje. Kapacita pro zásobování navrţených lokalit plynem při současném vyuţití elektrické energie (viz výše) je dostatečná. Dopravní infrastruktura Silniční doprava je nosným prvkem dopravního systému řešeného území. Hlavní dopravní osou řešeného území, propojující Kardašovu Řečici jako centrum osídlení s okolními většími sídly, je silnice I/23, vedoucí v širších dopravních vztazích od budoucí dálnice D3 k silnici I. třídy I/34 (Jindřichův Hradec). Koridor respektuje ZÚR Jihočeského kraje. Pro řešené území byl koridor zpřesněn na základě studie Silnice I/23 Jindřichův Hradec – Dráchov z června 2006 ( vyhledávací studie Pragoprojekt 2006, zpracovaná pro ředitelství silnic a dálnic ČR), pro kterou byla v r. 2008 zpracována dokumentace EIA a dále bylo Krajským úřadem Jihočeského kraje vydáno souhlasné stanovisko se záměrem. Koridor je vymezen s mírnou rezervou, aby v něm mohla být stavba komunikace umístěna včetně budoucího ochranného pásma silnice I. tř. i stavby s komunikací související. Koridor se v řešeném území skládá ze dvou částí, oddělených plochou mimo řešené území. Západní část obsahuje návrh obchvatu jiţně od města K. Řečice (Z K13a). Realizace přeloţky umoţní zklidnění města, zejména jeho centra, které trpí hlukem a prašností. Dojde rovněţ k odstranění dopravních závad v zúţených průjezdních profilech ve městě a zvýšení bezpečnosti chodců i cyklistů. Trasa přeloţky je volena s minimálním dopadem na stávající zástavbu. Nedotýká se bytové zástavby ani veřejného občanského vybavení. Je dotčen pouze areál výroby, kde je umístěna skladová hala. Východní část koridoru dopravy je plochou pro rozšíření komunikace I/23 (Z K13b). Jiţní část Kardašovy Řečice a silnice na Cikar jsou nově napojeny na komunikaci II/147. Je tím eliminováno kříţení koridoru s místní komunikací na Cikar. Pro návrh se uvaţují kategorie silnic: silnice II /128 kategorie S 9,5/80, silnice II/147 kategorie S 7,5/70, pro silnice III. třídy kategorie S 6,5/50 v souladu s účelem komunikace. Doplněním zdůvodnění je sčítání dopravy v r. 2005: Nejbliţší místo sčítání na silnici I/23 k Jindřichovu Hradci 2-1170 Č. sil. Sčítací úsek Těţká Osobní 23 2-1170 1156 3708 Nejbliţší místo sčítání na silnici I/23 k I/3 2-1189 Č. sil. Sčítací úsek Těţká Osobní 23 2-1189 1200 3054 Místo sčítání na silnici II/147 2-3279 Č. sil. Sčítací úsek Těţká Osobní 147 2-3279 187 507 Navrţené kategorie silnic: I/23 II/147 III/14721 III/1458
Moto 28
Součet 4892
Moto 29
Součet 4283
Moto 28
Součet 722
S 9,5/80 S 7,5/60 S 6,5/50 S 6,5/50
Rezerva pro mimoúrovňové kříţení silnice a ţeleznice R2 byla převzata v rozsahu řešení územního plánu sídelního útvaru Kardašova Řečice (viz podklady). Představuje optimální řešení
65
pro případ nezbytnosti mimoúrovňového kříţení v budoucnu, proto by území mělo být chráněno před další výstavbou. Zřízením nového silničního tělesa v prostoru ulice Kopeček se navrhuje nadjezdem překonat ţelezniční trať a připojit místní komunikace severovýchodně od trati a silnici III/12843 do Pohoří. V případě rozšíření hráze Obecního Rybníka by bylo moţno připojit i silnici III/13525 do Višňové. Tyto úpravy umoţňují zrušit všechny stávající úrovňové ţelezniční přejezdy. Napojení města na obchvat je řešeno ve třech bodech: napojení severovýchodní části (Z K47), jihovýchodní části (Z K48) a jiţní části a centra na jihu, kde je rovněţ řešeno napojení Cikaru a Řehořinek. Takto dojde k významnému zklidnění dopravy v centrální části města, bude vyloučena průjezdní nákladní doprava spojující východ a západ sídla. Stávající i rozvojové plochy výroby budou nejkratší cestou napojeny na dálkovou silniční síť. Komunikace v obcích, místní komunikace Komunikační koridory uvnitř města byly vymezeny jako veřejná prostranství, která zahrnují jak místní komunikace, tak i chodníky a související veřejnou zeleň malých ploch a zeleň na obou náměstích. Je tím zdůrazněn veřejný charakter shromaţďovacích i komunikačních vnitřních vazeb města. Některé místní komunikace uvnitř města byly zahrnuty do funkčního vyuţití okolní plochy, jsou to komunikace obvykle koncové nebo skutečně lokálního významu, slouţící jen pro okolní plochu. Obdobně bylo postupováno i u místních částí Mnich a Nítovice. Pouze páteřní komunikace sledující dnešní silnici č.23 je vymezena jako dopravní plocha, čímţ je zdůrazněn spíše dopravní význam, který zůstane zachován i po realizaci obchvatu. V Nítovicích je jako plocha dopravy obdobně vymezena silnice II/147, procházející severním okrajem obce. Síť místních komunikací je doplněna místními obsluţnými komunikacemi nezbytnými pro napojení zastavitelných lokalit: v Kardašově Řečici u lokalit Z K10 a Z K18. Jsou vymezeny formou veřejných prostranství. Dále je navrţena přístupová komunikace mezi lokalitami Z K6 a Z K7. V Nítovicích je navrţena plocha dopravní infrastruktury – cesty polní a lesní Z N6 se souvisejícím krajinotvorným prvkem – alejí. Je navrţena na základě historické struktury místa, na samostatném pozemku, v katastru nemovitostí vedenému jako cesta. Návrh sleduje prostupnost krajiny, zapojení sídla do krajiny a rozčlenění plochy zemědělské půdy zelení (je částečně umístěna v plochách protierozních opatření). Síť účelových cest v nezastavěném území je vymezena formou DX. Cyklistická doprava Koncepce vychází ze stávající trasy vedené přes město severojiţním směrem. Tento základní tah je doplněn návrhem cyklostezky, která slouţí spíše rekreačnímu vyuţití obyvateli města, ale je vedena tak, aby navazovala na dálkovou cyklotrasu, vedenou po místních komunikacích. Navrţená cyklostezka je vedena podél celého zeleného pásu, lemujícího obchvat, takţe propojuje všechny zastavitelné plochy od západu k východu obloukem, sledujícím ochrannou zeleň obchvatu. Můţe slouţit jak místní cyklistické dopravě, tak sportovnímu vyuţití (Z K44a,b; Z K45 – DC) Zdŧvodnění podrobnějšího členění základních ploch dle vyhl. 501/2006 Sb. na typy ploch Plochy s rozdílným způsobem vyuţití v řešeném území jsou vymezeny dle výše uvedené vyhlášky. Vzhledem k velikosti sídla a nezbytné podrobnosti územního plánu je nutné rozlišit podrobněji základní plochy na podtypy tak, aby bylo moţno stanovit jednoznačněji hlavní vyuţití. Základní urbanistická koncepce vychází ze specifických podmínek jednotlivých zastavitelných ploch s ohledem na krajinný ráz, charakter lokality a její bezprostřední okolí, umístění ve městě nebo venkovském sídle, v centru nebo na okraji. Např. v případě ploch výroby je dopad na okolní plochy rozdílný dle upřesněného hlavního vyuţití pro zajištění ochrany ploch bydlení situovaných v okolí. V ostaních typech ploch je vţdy rovněţ nutné rozlišení v hlavním vyuţití a v přípustných funkcích. Rekapitulace členění základních ploch: PLOCHY BYDLENÍ BH BYDLENÍ V BYTOVÝCH DOMECH BI BYDLENÍ V RODINNÝCH DOMECH MĚSTSKÉ A PŘÍMĚSTSKÉ BV BYDLENÍ V RODINNÝCH DOMECH VENKOVSKÉ PLOCHY REKREACE RI REKREACE-PLOCHY STAVEB PRO RODINNOU REKREACI RZ1 REKREACE – ZAHRÁDKOVÉ OSADY RZ2 REKREACE – ZAHRÁDKOVÉ OSADY BEZ MOŢNOSTI STAVBY ZAHR.DOMKU RN REKREACE NA PLOCHÁCH PŘÍRODNÍHO CHARAKTERU PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ 66
OV OBČANSKÉ VYBAVENÍ – VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA OM OBČANSKÉ VYBAVENÍ – KOMERČNÍ OS OBČANSKÉ VYBAVENÍ – TĚLOVÝCHOVNÁ A SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ OH OBČANSKÉ VYBAVENÍ – HŘBITOVY PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ PV VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ SM PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ – MĚSTSKÉ PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY DS DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA – SILNIČNÍ DC DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA - CYKLOSTEZKA DZ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA – DRÁŢNÍ DX DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA – CESTY POLNÍ A LESNÍ DG DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA – GARÁŢE PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY TI TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA – INŢENÝRSKÉ SÍTĚ A ZAŘÍZENÍ TO TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA – PLOCHY PRO STAVBY A ZAŘÍZENÍ PRO NAKLÁDÁNÍ S ODPADY PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ VL VÝROBA A SKLADOVÁNÍ – LEHKÝ PRŮMYSL VZ VÝROBA A SKLADOVÁNÍ – ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA VX VÝROBA A SKLADOVÁNÍ – VÍCEÚČELOVÁ FUNKCE PLOCHY PŘÍRODNÍ NP PLOCHY ZELENĚ PŘÍRODNÍHO CHARAKTERU Zdŧvodnění návrhu ploch systému sídelní zeleně, neuvedených ve vyhl. 501/2006 Sb. s ohledem na specifické podmínky a charakter území PLOCHY SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ Rozsah sídel v řešeném území vyţaduje bezpodmínečně podrobnější členění zejména zastavěného území. Systém zahrnutí sídelní zeleně do ostatních typů ploch by zde neodpovídal nezastupitelnosti funkce sídelní zeleně a neumoţňoval by dostatečnou diferenciaci hlavního vyuţití ploch. Současně je zde sídelní zeleň významným prvkem krajinného rázu, který je nutné chránit i formou jednoznačného vymezení ploch sídelní zeleně. Kaţdý z níţe uvedených typů představuje specifickou formu zeleně s jednoznačně odlišnou funkcí a tedy i hlavním vyuţitím. ZV ZELEŇ - SÍDELNÍ, významná sídelní zeleň ve vetších souvislých plochách. Jedná se o větší plochy sídelní zeleně, kde tyto plochy musí být zachovány v celém rozsahu jako významné pro městskou strukturu. Proto nebyly zahrnuty do ploch veřejných prostranství. Jsou to jak plochy stávající , tak navrţené. ZO ZELEŇ - OCHRANNÁ, zeleň plnící ochrannou hygienickou funkci. Vzhledem k speciální funkci vyţaduje speciální druhy výsadby včetně hustoty a typu dřevin. Nelze proto slučovat se zelení sídelní, vzhledem ke zcela jiné funkci a charakteru porostů. ZT ZELEŇ – TRAVNÍ, plochy trvale zatravněné, umoţňující volný přístup podél vodního toku. Součástí zdŧvodnění navrţeného řešení je i rekapitulace vstupních limitŧ: regionální územní systém ekologické stability koridory veřejné infrastruktury z ÚP VÚC Jindřichohradecko hranice CHKO Třeboňsko, hranice biosférické rezervace UNESCO (totoţné) hranice NATURA 2000 – ptačí oblast, hranice NATURA 2000 – evropsky významná lokalita registrované významné krajinné prvky (lesopark u zámku v K.Řečici, alej podél silnice K.Řečice – J.Hradec) vyhlášené památné stromy (viz Zadání) vodní plochy a toky, pozemky určené k plnění funkcí lesa vzdálenost 50 m od okraje lesa nemovité kulturní památky zapsané do seznamu (viz Zadání) vyhlášená záplavová území Neţárky, Řečice včetně aktivních zón a Mnišského potoka ochranné pásmo ČOV Kardašova řečice ochranné pásmo hřbitova investice do zem.půdy – meliorace
67
ochranné pásmo silnic I.,II. a III. třídy a ţeleznice ochranná a bezpečnostní pásma technické infrastruktury ochranné pásmo radiolokačního prostředku – RTH Třebotovice ochranné pásmo prostoru pro létání v malých a přízemních výškách ochranné pásmo hřbitova Do ochranného pásma hřbitova zasahuje návrh zastavitelné plochy pro rodinné domky. Plocha zastavitelná je proto oddělena od hřbitova sídelní zelení. investice do zem.půdy – meliorace V koncepci krajiny jsou navrţena opatření k zajištění funkčnosti systému po realizaci zastavitelných ploch. ochranné pásmo silnic I.,II. a III. třídy Ochranná pásma jsou respektována do doby vydání územních rozhodnutí pro zastavitelné plochy. ochranná a bezpečnostní pásma technické infrastruktury V důsledku realizace zastavitelných ploch můţe v některých případech dojít k úpravám tras inţenýrských sítí, a v důsledku toho i ochranných pásem inţenýrských sítí.
Zdŧvodnění návrhu veřejně prospěšných staveb a opatření Veřejně prospěšné stavby – dopravní infrastruktura VVD1 (Z K13a): kodidor dopravy podle ZÚR Jihočeského kraje. Jedná se o stavbu nadmístního významu. Návrhem VVD1 Z K13a) je řešena dopravní závada v Kardašově Řečici – průchod komunikace I. třídy zastavěným územím (zúţený profil silnice, nadměrný hluk). VVD2 (Z K13b) je součástí rozšíření trasy I/23 dle ZÚR ve východním cípu území. VVD3 (Z K14): dopravní stavba vyvolaná stavbou přeloţky – napojení jiţní části Kardašovy Řečice a celého území náhradou za místní komunikaci zanikající v rámci přeloţky. Jedná se o nejvhodnější řešení, bez zásahu do zastavěného území. VVD4 a VVD5 (Z K47, Z K48): silniční napojení města na přeloţku silnice v západní a východní části – nezbytná součást dopravního systému města Veřejně prospěšné stavby – technická infrastruktura VVT2 (Z M1): jedná se o řešení likvidace odpadních vod Mnichu, který nemá v současné době ČOV, navrţením plochy pro ČOV je tento problém řešen. Byly vybrány plochy nejvhodnější pro umístění ČOV vzhledem ke spádovým poměrům v území VVT3 (Z N1) jedná se o řešení likvidace odpadních vod Nítovic, které nemají v současné době ČOV, navrţením plochy pro ČOV a hlavní kanalizační sběrač je tento problém řešen. Byly vybrány plochy nejvhodnější pro umístění ČOV vzhledem ke spádovým poměrům v území. Dále je plocha navrţena na pozemku obce. VVT5: stavba trafostanice a vedení VN, řešící nárůst spotřeby v obci v závislosti na navrţeném rozvoji města K.Řečice. VVT6: stavba trafostanice a vedení VN, řešící nárůst spotřeby v Mnichu v závislosti na navrţeném rozvoji. VVT7: stavba trafostanice a vedení VN, řešící nárůst spotřeby v Mnichu v závislosti na navrţeném rozvoji. VVT8: vodovod K.Řečice – Klenov je stavba pro zásobování vodou sousední obce. Navrţeno na základě navrhované koncepce zásobování vodou v pořizovaném územním plánu Pluhův Ţďár a rovněţ zajištění koordinace s tímto územním plánem sousední obce. VVT9: vodovod K.Řečice – Plasná Navrţeno na základě navrhované koncepce zásobování vodou v pořizovaném územním plánu Pluhův Ţďár a rovněţ zajištění koordinace s tímto územním plánem sousední obce. VVT10: ČOV Klenov Navrţeno na základě navrhované koncepce čištění odpadních vod v pořizovaném územním plánu Pluhův Ţďár a rovněţ zajištění koordinace s tímto územním plánem sousední obce VVT11: hlavní kanalizační řad Mnich - jedná se o řešení likvidace odpadních vod v Mnichu, navrţením hlavního kanalizačního sběrače bude obec napojena na navrţenou ČOV VVT12: hlavní kanalizační řad Nítovice - jedná se o řešení likvidace odpadních vod v Nítovicích navrţením hlavního kanalizačního sběrače bude obec napojena na navrţenou ČOV
68
Veřejně prospěšná opatření – zaloţení prvkŧ územního systému ekologické stability VVU1 aţ VVU4 Jako veřejně prospěšná opatření jsou navrţeny nefunkční části systému ÚSES. Bez zajištění propojení prvků nemůţe celý systém fungovat. Proto je nezbytné v krajním případě i formou vyvlastnění zajistit pro fungování vhodné podmínky a tedy způsob hospodaření s omezeními, danými regulativy pro plochy ÚSES. Například zajistit, aby plochy zemědělské půdy byly vyuţívány jako trvalý travní porost a nezorňovány.
Zdŧvodnění přijatého řešení vzhledem k rozboru udrţitelného rozvoje území ve vztahu na ÚAP Základní údaje o území z územně analytických podkladŧ SILNÉ STRÁNKY výskyt loţisek nerostných surovin, relativně vysoký podíl vodních ploch, celková kvalita ovzduší nezhoršená, mimořádná přírodní hodnota (CHKO), chráněné plochy a prvky přírody. Koef.ekologické stability 2,1 urbanistické hodnoty, vysoká míra zalesnění poloha na silnici I. a II. třídy, přímé napojení na ţeleznici, poloha na dopravní ose, rozšíření kanalizace a vodovodu, ČOV v K.Řečici nízký index stáří, výborné vybavení sociální infrastrukturou rozvoj v bytové výstavbě, velmi vysoký potenciál v cestovním ruchu, kulturní hodnoty (paměť místa), významná stavba, nemovitá památka významný zaměstnavatel SLABÉ STRÁNKY výskyt poddolovaných území, absence vodních zdrojů, existence zranitelných oblastí, existence záplavových území, existence starých ekologických zátěţí, převládající III. třída ochrany ZPF, stagnace počtu obyvatel, podprůměrná míra podnikatelské aktivity, nadprůměrná míra nezaměstnanosti, vzhledem k SO ORP J. Hradec vysoký podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců vcelku PŘÍLEŢITOSTI realizace přeloţky silnice I/23, HROZBY ohroţení zastavěného území záplavami, odkládání rekultivace starých zátěţí, ukončení činnosti významného zaměstnavatele by mělo za následek zvýšení míry nezaměstnanosti Určení problémŧ k řešení v ÚPD: 1. ochrana hodnot 2. regulativy pro záplavová území 3. záměry ZÚR v oblasti infrastruktury D/K, D9 4. navrţení ploch pro výstavbu rodinných domků a podnikatelských objektů Zdŧvodnění řešení vzhledem k uvedeným problémŧm 1. OCHRANA HODNOT - v územním plánu navrţena formou vymezení systému ÚSES a ochranou jednotlivých hodnot jak přírodních, tak architektonických a urbanistických 2. NÁVRH REGULATIVŮ PRO ZÁLAVOVÉ ÚZEMÍ – v územním plánu obsaţen regulativ pro záplavové území. 3. D/K, D9: SILNICE I/23 (V ÚSEKU VESELÍ NAD LUŢNICÍ-JINDŘICHŮV HRADEC) – v územním plánu navrţen koridor dopravní infrastruktury v souladu se záměrem ZÚR 4. PLOCHY BYDLENÍ - v územním plánu jsou navrţeny rozsáhlé plochy pro rozvoj bydlení v klidné poloze PLOCHY PRO VÝROBU -v územním plánu jsou navrţeny rozsáhlé plochy pro rozvoj výroby zejména v návaznosti na přeloţku I/23 Vyváţenost územních podmínek A. PRO PŘÍZNIVÉ ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Zlepšení ţivotního prostředí je dosaţeno návrhem centrálního čištění odpadních vod, návrhem hranic negativních vlivů ploch výroby a ČOV a dále navrţenou formou ochrany přírody. Součástí ochrany je i návrh regulativů (nezastavitelnosti) aktivní zóny záplavového 69
území – eliminace rizik. Výjimka v záplavovém území mimo jeho aktivní zónu viz kap.7, Zdůvodnění návrhu zásad v záplavovém území, lok.Z K35 a 36. B. PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ Poloha území na rozvojové ose si nárokuje zvýšené poţadavky na vymezení rozvojových ploch výroby, coţ územní plán zohledňuje (viz výše). C. PRO SOCIÁLNÍ SOUDRŢNOST OBYVATEL Návrh územního plánu obsahuje vymezení ploch pro stabilizaci obyvatel formou ploch pro bydlení a veřejná prostranství. Nepříznivé podmínky zaměstnanosti řeší vymezením ploch pro výrobu. Ráz místa (identifikace obyvatel s místem) je chráněn formou ochrany architektonických a urbanistických hodnot.
11. Vyhodnocení účelného vyuţití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch V řešeném území je zastavěné území účelně a dostatečně vyuţíváno. Moţnost realizace staveb pro bydlení je umoţněna i v zastavěném území, coţ je jedním z důkazů účelného vyuţívání zastavěného území. Regulativy umoţňují účelné vyuţití zastavěného území, plochy se smíšeným vyuţitím umoţňují intenzivnější vyuţití ploch pro podnikání, rekreaci, turistický ruch apod. Zastavitelné plochy vţdy navazují na zastavěné území s výjimkou drobných zastavitelných ploch pro hospodářské účely (např. chov hospodářských zvířat – lokality u Cikaru Z K35 a Z K36). Rozsah vymezených zastavitelných ploch odpovídá současným a výhledovým potřebám obce situované v rozvojové ose krajského významu (zejména rozšíření nabídky ploch bydlení a podnikání). Jedná se o obec s kvalitním přírodním zázemím, nacházející se ve výhodné poloze na dopravní infrastruktuře v blízkosti Jindřichova Hradce a Veselí nad Luţnicí a Soběslavi - měst s vyšší občanskou vybaveností a nabídkou pracovních příleţitostí. Další příleţitostí je v současné době rozestavěná dálnice Praha – České Budějovice. Vymezení zastavitelných ploch vychází a odpovídá postavení a významu jednotlivých sídel ve struktuře osídlení. Zastavitelné rozvojové plochy jsou v převáţné míře vymezovány do Kardašovy Řečice. V ostatních sídlech je navrţen přiměřený rozvoj bydlení i hospodářských ploch a ploch pro občanské vybavení komerčního charakteru bez negativního dopadu na ochranu hodnot území. Ochrana volné krajiny a zemědělského půdního fondu je sledována návrhem etapizace rozsáhlejších lokalit, dále vymezením ploch rezerv. Nebude tímto docházet k nehospodárnému vyuţívání území. Demografický rozvoj obce v posledním období: Počet obyvatel r.2011 – 2225, r.2014 – 2268 Počet dokončených bytů v letech 2001 aţ 2007: 84 Počet dokončených bytů v letech 2008 aţ 2014: 54 Předpokládaný nárůst včetně rezervy cca 35%: 787 osob
Odhad počtu bytŧ a rodinných domŧ navrţených územním plánem katastrální území
přibliţný počet nových RD
přibliţný počet nových bytŧ
přibliţný nárŧst obyvatel
Kardašova Řečice
109
280
270+476
Mnich
10
0
25
Nítovice
7
0
17
126
280
787
Celkový přibliţný nárŧst obyvatel
70
Návrh rozvojových ploch bydlení pro Kardašovu Řečici je výsledkem specifických podmínek města. Nevychází pouze z demografického rozvoje, ale zohledňuje další faktory, ovlivňující rozvoj města. 1. Město se nachází na rozvojové ose krajského významu, s nadprůměrným dopravním napojením – ţeleznice + blízká dálnice Praha – České Budějovice. Město má velmi dobré podmínky pro hospodářský rozvoj. 2. Dobrá občanská vybavenost společně s příznivým ţivotním prostředím a mimořádnou přírodní hodnotou dává dobré podmínky pro bydlení. 3. Urbanistická koncepce předpokládá rozvoj zastavitelných ploch v dlouhodobém horizontu. Zohledňuje hodnoty území, nepředpokládá další plošný rozvoj města směrem do Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. Stanovuje tím hranici moţností budoucího rozvoje města. Hranici tvoří přeloţka silnice I/23. Pro zastavitelné plochy jsou vyuţity zejména plochy mezi zastavěným územím a přeloţkou, pro zemědělství hůře dostupné. 4. Plochy jsou členěny na I. a II. etapu a územní rezervy. Tak je zaručeno hospodárné postupné vyuţívání zastavitelných ploch. 5. Negativním jevem, který ovlivňuje moţnosti rozvoje, je nedostatek ploch v majetku města, které mohou být vyuţity pro bytovou výstavbu. Vlastnická struktura zastavitelných ploch je mimořádně komplikovaná, coţ ovlivní negativně dostupnost pozemků pro realizaci. To je další důvod proč jsou rozvojové plochy navrţeny s dostatečnou rezervou.
12. Výčet záleţitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§ 43 odst. 1 stavebního zákona), s odŧvodněním potřeby jejich vymezení V územním plánu nejsou vymezeny ţádné nadmístní záleţitosti neuvedené v ZÚR.
13. Vyhodnocení předpokládaných dŧsledkŧ navrţeného řešení zemědělský pŧdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa
na
ZEMĚDĚLSKÝ PŦDNÍ FOND Tabulky záborŧ ZPF jsou součástí přílohy textové části Odŧvodnění Odŧvodnění záborŧ ZPF Zastavitelné plochy. Z K1, Z K2, Z K3, Z K4 – RZ1 Lokalita navrţená ve změně č.2 ÚPN-SÚ pro zahrádky nebyla dosud celá vyuţita. Dosud nevyuţité plochy jsou navrţeny k doplnění. BPEJ I.třídy. Vyuţití pro zahrádky s minimálním podílem staveb. Není určeno pro bydlení. Z K5 - BI Lokalita pro bydlení v rodinných domech městské a příměstské menšího rozsahu 0,77 ha. BPEJ I.třídy. Bydlení je preferovaná funkce sídla s předpokádaným rozvojem vzhledem k poloze na rozvojové ose krajského významu. Dále viz Odůvodnění, kap. 7, urbanistická koncepce. Z K6 – SM Lokalita navrţená ve změně č.2 ÚPN-SÚ nebyla dosud vyuţita. BPEJ III.tř. Plochy smíšené obytné – městské. Z K7 – BI Lokalita navrţená ve změně č.2 ÚPN-SÚ nebyla dosud vyuţita. BPEJ III.tř. Lokalita pro bydlení v rodinných domech městské a příměstské. Z K8 – VL Lokalita navrţená ve změně č.2, dosud nevyuţitá. BPEJ I. a III.tř. Výroba je preferovaná funkce sídla s předpokádaným rozvojem vzhledem k poloze na rozvojové ose krajského významu. Z K9 – OM Plocha lokality obsaţená v návrhu změny č.2. BPEJ I. a III.tř. Plocha pro občanské vybavení je situována mezi zastavěným územím a koridorem pro přeloţku silnice I/23. Z K10a, b - BH Plocha lokality obsaţená v návrhu změny č.2. BPEJ III.tř. 71
Plocha pro bydlení v bytových domech je situována mezi zastavěným územím a koridorem pro přeloţku silnice I/23. Z K11 – OS Plocha lokality obsaţená v návrhu změny č.2. BPEJ III.tř. Plocha občanské vybavení - sport je situována mezi zastavěným územím a koridorem pro přeloţku silnice I/23. Z K12 – BI Plocha lokality obsaţená v návrhu změny č.2. BPEJ III.tř. Plocha pro bydlení v rodinných domech městské a příměstské je situována mezi zastavěným územím a koridorem pro přeloţku silnice I/23. Z K13a,b - DI Plocha koridoru dopravy z ÚP VÚC, obsaţená ve změně č.2. Došlo k posunu koridoru ve východní části K.Řečice. Veřejně prospěšná stavba. BPEJ I., II.,III., IV., V. Uvedená plocha je stanovena výpočtem: délka koridoru x 20 m. Z K14 - DI Plocha dopravní infrastruktury – komunikace navazující na přeloţku – spojení části Cikar a jiţní části K.Řečice s městem. Obsaţeno ve zm.č.2. Veřejně prospěšná stavba. BPEJ III. a IV. tř. Z K15a,b - VZ Plochy VZ jsou rozšířením stávajícího areálu Agro B. BPEJ III. a IV. tř. Z K16a, b - VL Plocha VL –plochy výroby – lehký průmysl je rozšířením stávající plochy výroby. BPEJ II. a III. tř. a nebonitovaná plocha. Z K17 - BI Plocha lokality obsaţená v návrhu změny č.2. BPEJ IV.tř. Plocha pro bydlení v rodinných domech městské a příměstské je situována mezi zastavěným územím a koridorem pro přeloţku silnice I/23. Z K18 – BH Plocha lokality obsaţená částečněv návrhu změny č.2, rozšířená. BPEJ IV.tř. Plocha pro bydlení v bytových domech je situována mezi zastavěným územím a koridorem pro přeloţku silnice I/23. Z K19 – VL Lokalita výroby navrţená ve změně č.2. Původně umístěná severně od komunikace, přemístěna do polohy mezi přeloţku a komunikaci připojující město. BPEJ II.tř. Výroba je preferovaná funkce sídla s předpokádaným rozvojem vzhledem k poloze na rozvojové ose krajského významu, je vyuţita plocha mezi komunikacemi. Z K20 – VZ Plocha výroby zemědělské, určená pro rozvoj rybnikářství pro zřízení sádek na ryby.Lokalita je umístěna na ploše vodní. Nejedná se o zábor ZPF. Z K22 – VL Lokalita výroby navrţená ve změně č.2 v zastavěném území. BPEJ II. a V.tř. Z K23 – SM Lokalita plochy smíšené obytné – městské, navrţená v proluce zastavěného území. BPEJ II.tř. Z K24 - SM Lokalita plochy smíšené obytné – městské, navrţená ve změně č.2 v zastavěném území. BPEJ II.tř. Z K25 – BI Plocha pro bydlení v rodinných domech městské a příměstské v zastavěném území, proluka v zástavbě. BPEJ II.tř. Z K26 – VX Plochy výroby víceúčelové funkce jsou rozšířením stávajících ploch výroby v zastavěném území. BPEJ II. a převaţující V. tř. Z K27 – BI Dosud nevyuţitá část lokality navrţené ve zm. č.2, proluka v zastavěném území. BPEJ II. tř. Z K28, Z K29 - SM Lokality plochy smíšené obytné – podnikatelské. Nově navrţené plochy menšího rozsahu v návaznosti na zastavěné území určené pro bydlení s moţností drobného podnikání na okraji zástavby. BPEJ I. a II.tř. Z K30 – BI Plocha bydlení v rodinných domech městské a příměstské – doplňuje pozemek stávajícího RD. Vydáno ÚR. BPEJ IV.tř.
72
Z K31 – SM Lokalita navrţená ve změně č.2 ÚPN-SÚ nebyla dosud vyuţita. BPEJ II.tř. Plochy smíšené obytné – podnikatelské. Z K32 – TO Plochy technické infrastruktury – plochy pro stavby a zařízení pro nakládání s odpady – obecní kompostárna. Vydáno ÚR. BPEJ II. a III. tř. Z K35 – VZ Plocha výroby zemědělské pro chov dobytka s lehkým přístřeškem pro ustájení. BPEJ II. Plochy budou slouţit zemědělské výrobě. Z K36 - VZ Plocha výroby zemědělské pro chov dobytka s lehkým přístřeškem pro ustájení. BPEJ II. Plochy budou slouţit zemědělské výrobě. Z K37 – OM Plocha pro občanské vybavení na ostatní a zastavěné ploše (přestavba). Není zábor ZPF. Z K38 – BV Plocha pro bydlení v rodinných domech venkovské v Řehořinkách. Proluka v zástavbě. BPEJ II. tř. Z K39 – BV Plocha pro bydlení v rodinných domech venkovské v Řehořinkách. Proluka v zástavbě. BPEJ II. tř. Z K40 – BV Plocha pro bydlení v rodinných domech venkovské v Řehořinkách. BPEJ III. tř. Z K41 – BV Plocha pro bydlení v rodinných domech venkovské v Řehořinkách. BPEJ III. tř. Z K42 – BV Plocha pro bydlení v rodinných domech venkovské v Řehořinkách. Proluka v zástavbě. BPEJ II. a převaţující III.tř. Z K43 – BV Plocha pro bydlení v rodinných domech venkovské v Řehořinkách. Proluka v zástavbě. BPEJ II. tř. Z K44a,b; Z K45 – DC Plochy dopravní infrastruktury – cyklostezka. Umístěna mezi koridor dopravy s ochrannou zelení a navrţenou vesměs obytnou zástavabu. Doplňuje rekreační a sportovní plochy navrţené v ÚP, slouţí k propojení cyklodopravy uvnitř obce, navazuje na stávající cyklotrasu. BPEJ III. a IV.tř. Z K46 – TO Plochy technické infrastruktury – plochy pro stavby a zařízení pro nakládání s odpady na ostatní ploše v zastavěném území. Není zábor ZPF. Z K47, Z K48 – Plochy dopravní infrastruktury – silniční napojení města na přeloţku silnice na západě a východě města. Tvoří základní komunikační systém města. BPEJ I., II., III. tř. Z K50 – OM Plochy občanského vybavení – komerční. Plocha pro nezbytné zázemí plochy přestavby P3. BPEJ III. tř. Z M1 – TI-ČOV Plocha v Mnichu pro technickou infrastrukturu – čistírna odpadních vod. Páteřní stavba základního nezbytného technického vybavení obce. Veřejně prospěšná stavba. BPEJ III.tř. Z M2 – BV Plocha bydlení v rodinných domech venkovského v Mnichu. Navazuje na zastavěné území. Navrţeno jako nezbytné plochy rozvoje místní části na niţších třídách ochrany. BPEJ III. a IV. tř. Z M3 – BV Plocha bydlení v rodinných domech venkovského v Mnichu. Navazuje na zastavěné území. Navrţeno jako nezbytné plochy rozvoje místní části na niţších třídách ochrany. BPEJ V. tř. Z M4 – OM Plocha občanského vybavení malého rozsahu, navazuje na stávající zastavěnou plochu stejného účelu. BPEJ V.tř. Z N1 – TI-ČOV Plocha v Nítovicích pro technickou infrastrukturu – čistírna odpadních vod. Páteřní stavba základního nezbytného technického vybavení obce, umístěná na pozemku obce. Veřejně prospěšná stavba. BPEJ I. a III.tř. Z N2 – BV Plocha bydlení v rodinných domech venkovského v Nítovicích. Navrţeno jako nezbytné plochy rozvoje místní části na niţších třídách ochrany. Doplňuje proluku v zástavbě. Navazuje na zastavěné území. BPEJ IV. tř. Z N3 – BV
73
Plocha bydlení v rodinných domech venkovského v Nítovicích. Navrţeno jako nezbytné plochy rozvoje místní části, doplňuje a uzavírá zástavbu okolo návsi a návesního rybníka. BPEJ I.tř. Z N4 – VL Plocha výroby, určená pro drobnou řemeslnou výrobu, navazující na stávající plochu tohoto vyuţití jako moţnost rozšíření. Plocha navrţena v rozsahu dnes skutečně k tomu účelu vyuţívaného pozemku. BPEJ I.tř. Z N5 – BV Plocha bydlení v rodinných domech venkovského v Nítovicích. Navrţeno jako nezbytné plochy rozvoje místní části. Navazuje na zastavěné území. BPEJ I. tř. Z N6 – DX Plocha dopravy – polní cesta, navrţená jako doplnění stávajícího propojení v krajině s doprovodem liniové zeleně, prvku krajinného rázu a ekol.stability krajiny. BPEJ III., IV. tř. Z N7 – BV Plocha bydlení v rodinných domech venkovského v Nítovicích. Navrţeno do proluky v zástavbě, s napojením na stávající komunikaci. BPEJ IV. tř.ochrany. Z N8 – BV Plocha bydlení v rodinných domech venkovské v Nítovicích. Navrţeno jako nezbytné plochy rozvoje místní části na niţších třídách ochrany. Navazuje na zastavěné území. BPEJ V. tř. Vzhledem k výsledku projednání není dodržena posloupnost zastavitelných ploch. Krajina, ochranná zeleň ZO Plochy systému sídelní zeleně. Zeleň ochranná je navrţena jako ochrana území před negativními vlivy dopravy, výrobních areálů a areálů ČOV. Je navrţena v nezbytném rozsahu, je součástí základní urbanistické koncepce a koncepce krajiny. NP Plochy zeleně přírodního charakteru v nezastavěném území. Plochy jsou součástí koncepce krajiny, doplňují v nezbytné míře stávající roztroušenou nelesní zeleň. Funkce protierozní – návrhy zejména podél břehů rybníků. Viz kap.e., plochy změn v krajině, prvek KP. Vyhodnocení s ohledem na schválený územní plán sídelního útvaru Kardašova Řečice včetně změn Vyhodnocení a srovnání není moţno provést komplexně, protoţe územní plán sídelního útvaru Kardašova Řečice byl zpracován pouze pro město Kardašova Řečice (nikoliv pro katastrální území, ale jen sídlo), bez místních částí Mnichu a Nítovic, nezahrnuje ani části Cikar, Řehořinky a Metel. Lokality navrţené v ÚPN-SÚ, dosud nevyuţité, jsou zahrnuty do návrhu ÚP. Jsou to lokality: Z K22, Z K25, část Z K27. Jednotlivé parcely v ZÚ byly jiţ vesměs vyuţity. Celkový zábor v Kardašově Řečici se v návrhu územního plánu zvětšuje zejména o plochy navrţené mezi zastavěným územím a koridorem dopravy pro přeloţku silnice I/23 dle ZÚR.Tyto plochy budou odděleny od zemědělského půdního fondu tělesem komunikace. Dochází zde k posunu koridoru v jihovýchodní části. ÚPN – SÚ včetně změn obsahuje návrh zastavitelných ploch mezi přeloţkou komunikace a zastavěným územím, kterou návrh územního plánu Kardašova Řečice vesměs přebírá. Zastavitelné plochy jsou rozšířeny o plochy vzniklé mezi zastavěným územím a koridorem dopravy dle ZÚR. Celkový nárůst nároku navrţených zastavitelných ploch na vynětí ze ZPF ve srovnání se SCHVÁLENÝM ÚZEMNÍM PLÁNEM VČETNĚ ZMĚN JE 26, 97 HA
74
Celkové zábory:
Kardašova Řečice Mnich Nítovice
Řešené území
celkový zábor ZPF dle kultur (ha) zábor ZPF (ha) orná zahrady TTP
63,55 2,23 4,79
70,57
II.
2,29 0,27
12,62 0,62
7,80
2,68
0,25
1,86
1,21
Funkční využití Plochy bydlení Občanské vybavení Plochy smíšené obytné Dopravní infrastruktura Technická infrastruktura Plochy výroby Rekreace a sport Zeleň
Celkem
I.
48,64 1,34
52,66
2,81
15,10
Investice schváleno nově do půdy ve změně navrženo (ha) 2 (ha)
zábory dle tříd ochrany (ha)
9,01
III. 2,62
IV. 35,18 0,88
V. 5,29
1,30
2,62
37,36
5,29
11,60 1,35
27,59
2,28
0,46
15,23
28,05
43,69
19,86 2,23 4,79
43,69
26,88
Plocha ZPF v ha 21,66 6,65 2,71 9,39 2,56 15,79 3,92 7,89
70,57
75
způsob využití č.lokality plochy
celkový zábor ZPF (ha)
zábor ZPF dle kultur (ha) orná
zahrady
TTP
Investice schváleno do půdy ve změně (ha) 2
zábory dle tříd ochrany (ha) I.
II.
III.
IV.
V.
KÚ Kardašova Řečice 10 18 5 12 17 27 30 38 39 40 41 42 43
celkem 9 50
BH BH BI BI BI BI BI BV BV BV BV BV BV
4,48 2,04 0,78 4,83 2,23 0,13 0,12 0,06 0,17 0,49 0,69 0,32 0,33
4,48 2,04 0,53 4,80 2,23 0,13 0,12
4,48
BH BI BV
6,52 8,08 2,07
6,52 7,80
0,25
0,04 2,07
0,66 0,04
pl. bydlení
16,67
14,32
0,25
2,11
0,70
OM OM
3,73 0,05
3,73 0,05
2,80
4,44 2,04
2,59
4,60 2,20
2,04 0,25
0,65
0,13 4,83
0,04
2,23 0,13 0,01 0,06 0,17 0,49 0,69 0,32 0,33
0,11 0,06 0,17 0,49 0,66 0,32 0,33
0,04
0,97
0,13
4,48 4,96 2,04
2,04 2,34
2,80 2,59
6,48 6,79
0,13
11,47
4,38
5,39
13,27
3,53
3,73
2,76 0,05
76
11
OS
2,46
2,46
celkem
OM
3,78
3,78
celkem
pl. obč. vybavení
6,24
6,24
SM SM SM SM
1,17 0,69 0,18 0,67
0,87 0,69 0,18 0,65
0,30
2,71
2,39
0,32
DC DC DI DI DS DS
0,63 0,24 0,78 6,84 0,22 0,41
0,55 0,24 0,78 5,85 0,22 0,41
0,06
DC DI DS Pl. dopravy
0,87 7,62 0,63
0,78 6,63 0,63
0,06 0,95
0,03 0,04
9,12
8,04
1,01
0,07
TO
2,24
6 28 29 31 celkem 44 45 14 13 47 48
celkem 32
SM
2,46
1,90
2,46
0,97
2,81
3,53
3,73
0,97
5,27
5,44
6,19
1,17
1,17
1,15
0,47
0,66
1,63
1,80
0,54
0,56 0,24 0,78 5,23 0,22 0,37
0,23 0,16 0,02 0,39
0,46 0,02 0,18
0,50
0,64
1,67
0,03
0,02
0,63 0,24
0,95
0,04
2,24
0,40
0,47 3,56 0,01 0,01
0,92 0,21
1,27 0,40
0,63 4,03 0,02
0,31
0,24 1,07
1,13
1,67
4,68
0,31
1,31
0,92 0,21
1,27
2,14
0,31 1,07
3,98 0,19
0,54 3,98 0,19
0,80 6,01 0,59
4,71
7,39
1,99
77
16 8 19 22 26 15 35 36
celkem celkem celkem K K Pozn.
VD VL VL VL VX VZ VZ VZ
0,44 1,71 4,27 1,14 0,27 6,88 0,31 0,14
0,44 1,63 0,48 0,02
VD VL VX VZ Pl. výroby
0,44 7,12 0,27 7,33
0,44 2,13
15,15
9,44
0,27
RZ
3,92
3,16
0,76
3,11
3,11
0,16 0,94 3,82
0,27
4,71
0,31 0,14
2,17 0,31 0,14
0,27
4,99
0,16 4,75 2,62
4,71
7,53
4,98
0,08 3,79 1,12
0,77 0,19
0,77
0,19
0,45 5,44
0,77
0,19
0,70
1,86
4,95
6,77
0,70
1,86
1,67
5,65
8,62
1,41 0,27
0,27 6,88
1,62 4,27 0,88
0,45 0,95 0,27
0,27 6,88
1,22 3,73
3,47
0,12
0,33
1,77
2,93
0,19
1,80
1,13
1,86
3,11
NP 3,18 0,75 2,44 0,18 0,49 1,57 ZS 1,19 1,19 1,19 výpočet celkové plochy koridoru (ZK13): délka osy 5150m x šířka 20m = 10,3ha; z toho ZPF 6,64 ha
1,14
ZO
0,37
78
způsob využití č.lokality plochy
celkový zábor ZPF (ha)
zábor ZPF dle kultur (ha) orná
zahrady
TTP
Investice schváleno do půdy ve změně (ha) 2
zábory dle tříd ochrany (ha) I.
II.
III.
IV.
V.
Mnich TI1 ČOV
0,04
0,04
2 3
BV BV
1,52 0,27
1,30
BV
1,79
1,30
OM
0,40
celkem
4
způsob využití č.lokality plochy
celkový zábor ZPF (ha)
0,04 0,22
0,84
0,68 0,27
0,22
0,84
0,95
0,27 0,27
0,40
0,40
zábor ZPF dle kultur (ha) orná
zahrady
TTP
Investice schváleno do půdy ve změně (ha) 2
zábory dle tříd ochrany (ha) I.
II.
III.
IV.
V.
Nítovice TI1 ČOV
0,28
0,28
2 3 5 7
0,87 0,38 0,76 1,09
0,87
BV BV BV BV
0,38
0,16 0,87
0,38 0,15
1,09
0,12
0,61
0,76
0,46 1,09 79
8
BV
0,10
pl. bydlení
3,20
1,46
6
DX
0,27
0,27
4
VD
0,64
0,64
KA KA KA
0,18 0,10 0,06
0,18 0,08 0,06
ZO
0,07
celkem
KA7 KA8 KA9
0,10 0,25
0,10 1,49
0,38
0,76
2,06
0,18
0,08
0,14
0,03 0,10
0,46
0,64
0,02 0,01 0,07
0,04
0,07
80
VYHODNOCENÍ ZÁBORU PUPFL PUPFL (PLOCHY LESNÍ) lokalita Z K13b
funkce DI-koridor
výměra ha 3,67
Odŧvodnění záboru PUPFL Z K13b Vyplývá ze ZÚR. Jedná se o záměr DI – koridor pro přeloţku komunikace I/23. Dotčení ochranného pásma ZK32 – TO ZK13b – DI – záměr ze ZÚR. Viz výše.
14. Rozhodnutí o námitkách včetně jejich odŧvodnění Námitky podané k návrhu ÚP při I. veřejném projednání (úplné znění námitek je součástí spisu): 1. Níţe uvedení: Gabriela a Miroslav Štroufovi, sídl. T.G. Masaryka 581, 378 21 K. Řečice (vlastníci parc. č. 1249/1 v kat. území K. Řečice) Jiří a Petra Maxovi, Italských legií 422/III, 377 01 Jindř. Hradec (vlastníci parc. č. 1247/1 a 1247/4 v kat. území K. Řečice) Gabriela Ťápalová, sídl. Vajgar, 377 01 Jindř. Hradec (vlastník pozemku parc. č. 1253/2 v kat. území K. Řečice) je zde vlastník i Josef Cimrhakel, sídl. Vajgar, 377 01 Jindř. Hradec Jiří a Ivanka Slunéčkovi, Polákova 89, 378 21 K. Řečice (vlastníci pozemku parc. č. 1247/13 a 1247/14 v kat. území K. Řečice) Simona Škardová a Jiří Takáč, Nádraţní 462, 378 21 K. Řečice (vlastníci pozemku parc. č. 1247/10 v kat. území K. Řečice) Jiřina Hrabačková, Jesenická 1, 307 00 Plzeň a Ing. Ladislav Fikar, Májová 10, 301 00 Plzeň, (vlastníci pozemku parc. č. 1215/3 a 1215/4 v kat. území K. Řečice) Václav a Alena Dardovi, Špičák 64, 340 04 Ţelezná Ruda (vlastníci pozemku parc. č. 1215/5 v kat. území K. Řečice) Zdenka a Josef Pugnerovi, Vajgar 720/III, 378 21 J. Hradec (vlastníci pozemku parc. č. 1253/1 v kat. území K. Řečice) Monika a Jaroslav Šenkýřovi, Tyršova 161, 378 21 K. Řečice (vlastníci pozemku parc. č. 1238/7 v kat. území K. Řečice) František a Marie Kořínkovi, Severní 985, 258 01 Vlašim (vlastníci pozemku parc. č. 1246/1 a 1246/4 v kat. území K. Řečice) Vladimíra Svobodová, sídl T.G. Masaryka 583, 378 21 K. Řečice a Pavel Vrba, Vajgar 701/III, 377 01 Jindř. Hradec (vlastníci pozemku parc. č. 1249/8 v kat. území K. Řečice) Lucie Dvořáková a Petr Šimlík, Míru 287, 378 21 K. Řečice (vlastníci pozemku parc. č. 1247/11 a 1247/12 v kat. území K. Řečice) Petr Šimlík není vlastníkem Zdeňka a Štefan Ţákovi, Palackého 315, 378 21 H. Řečice (vlastníci pozemku parc. č. 1238/6 v kat. území K. Řečice)
81
Irena a Petr Markovi, Nádraţní 697, 378 21 K. Řečice (vlastníci pozemku parc. č. 1249/5 v kat. území K. Řečice) Helena Forštová, U Nádraţí 786/II, 377 01 J. Hradec (vlastník pozemku parc. č. 1249/3 a 1249/4 v kat. území K. Řečice) podali věcně shodnou námitku - poţadují, aby ve výše uvedených místech (parc. číslech), které jsou v návrhu ÚP navrhovány jako plochy rekreace – zahrádkové osady (stav) byly navrţeny jako plochy bydlení. Námitce se nevyhovuje. V poţadovaných územích nebyl měněn rozdílný způsob vyuţití. Odŧvodnění: Jedná se o severní okraj sídla Kardašova Řečice, které bylo změnou č. 2 územního plánu sídelního útvaru Kardašova Řečice navrţeno k vyuţití zahrádkářské kolonie. Stavebním úřadem byla v této lokalitě vydána územní rozhodnutí na zahradní domky, které jsou v územním plánu K. Řečice zahrnuty do zastavěného území a jsou navrhovány jako plochy „rekreace – zahrádkové osady“ (RZ1) stabilizovaného území (stav). Ostatní území, kde nebylo vydáno územní rozhodnutí, je tvořeno zastavitelnými plochami rekreace – zahrádkové osady (Z K1-Z K4). Zejména proto, ţe se jedná se o lokalitu v izolované poloze, bylo na celou plochu, ať uţ plochy stabilizované nebo zastavitelné (rekreace – zahrádkové osady), při řešení podaných námitek pohlíţeno jako celek, nikoli jen na jednotlivé pozemky. Souhlas s odnětím zemědělského půdního fondu na nejvyšších třídách ochrany byl u zm. č. 2 územního plánu sídelního útvaru vydán na základě toho, ţe hlavním vyuţitím těchto ploch bude „zahrádkaření“. Do územního plánu K. Řečice se tyto plochy přebíraly se stejným vyuţitím plochy. Změnit způsob vyuţití ze zahrádkářských kolonií na plochy pro bydlení není v souladu s přijatou urbanistickou koncepcí. Vznikl by nový sídelní útvar ploch bydlení mimo hlavní rozvojové plochy a směry. Jedná se o izolovanou lokalitu bez potřebných inţenýrských sítí a plnění nároků na dopravní obsluţnost. Dopravní systém v zahrádkářské kolonii v současné době nesplňuje parametry pro komunikace a veřejná prostranství pro plochy bydlení vyplývající z právních předpisů. Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehoţ součástí má být pozemní komunikace zpřístupňující pozemek rodinného domu, je 8m (vyhláška 501/2006 Sb.). Dnešní rozparcelování stabilizovaných ploch tento poţadavek nesplňuje. Je nutné zde vnímat a zohledňovat také ekonomické hledisko. Provoz likvidace odpadních vod je zde realizován tak, ţe splaškové vody jsou jímány do nepropustných jímek s likvidací na odpovídající čistírně odpadních vod. Z hlediska provozovatele jímky jde o likvidaci ekonomicky velmi náročnou ve srovnání s likvidací odpadních vod z rodinných domů v Kardanově Řečici, které jsou přímo napojeny na kanalizaci ukončenou čistírnou odpadních vod. Objekty zahradních domků jsou v současné době napojeny na vlastní domovní studny (převáţně vrtané), které mají povětšině omezenou vydatnost, která s ohledem na mnoţství vrtaných studní v dané lokalitě, byla zohledňována i v rámci povolení nakládání s vodami – odběru vod. Tedy technický provoz budoucích rodinných domů v reţii vlastníka je ekonomicky nevýhodný. Zejména však výhledově výhledově můţe dojít i k tomu, ţe některým domům s ohledem na omezenou vydatnost podzemních vod nebude povolena moţnost vybudovat vrtané studny. Napojit řešené území na veřejný vodovod, veřejnou kanalizaci a vybudovat komunikační systém je ekonomicky velice náročné. Ani vzhledem ke své poloze zde není prioritou budovat rozvoj bydlení. Hlavní rozvojové plochy bydlení jsou směrovány do míst, kde není problém tyto napojit na veřejné sítě technické infrastruktury. Pořizovatel jednal s dotčenými orgány a vyzval je k uplatnění stanovisek k podaným námitkám k I. návrhu územního plánu. Dotčený orgán ochrany vodního hospodářství upozornil na individuální řešení technické infrastruktury a poukázal na ekonomickou náročnost provozu. Se změnou vyuţití na plochy bydlení by souhlasil v případě napojení lokality na veřejný vodovod a kanalizaci. Dotčený orgán za oblast ochrany a přírody uvedl, ţe realizací by vznikl nový sídelní útvar, jehoţ vznik je v rozporu ochranou krajinného rázu. Dotčený orgán z hlediska ochrany veřejného zdraví ve svém
82
stanovisku uvedl, ţe ke změně funkčního vyuţití souhlasí za podmínky prokázání dodrţení platných hygienických limitů z hluku v chráněném venkovním prostoru. Tato podmínka je zakotvena ve výrokové části v kap. f) – výstupní limity a je vázána k plochám, kde je předpoklad zvýšené hlukové zátěţe v chráněných venkovních prostorech. V případě vyhovění námitce by se tato podmínka vztahovala i na tyto nově vzniklé plochy bydlení. Na závěr je nutné připomenout, ţe řešené území námitky bylo vzhledem ke své poloze od začátku tj. změnou č. 2 územního plánu sídelního útvaru poţadováno na vyuţití zahrádek nikoli na plochy pro rozvoj bydlení. Uţ tehdy byla zohledňována finanční nákladnost případného zasíťování veřejnou infrastrukturou. V celém prosesu pořízení změny č. 2 územního plánu sídelního útvaru v této lokalitě nikdo nepoţadoval plochy pro bydlení, ani nezpochybnil navrhované vyuţití a to na vyuţití ploch zahrádkářské kolonie. 2) Sládková Zdeňka, J. Hybeše 331, 391 81 Veselí nad Luţnicí: poţaduje vymezit parc. č. 327/1 v Nítovicích pro bytovou výstavbu. Námitce se vyhovuje z části. Na části parcely č. 327/1 byla vymezena zastavitelná plocha pro bydlení ZN8. Odŧvodnění: Pořizovatel vyzval dotčené orgány k uplatnění stanovisek k podaným námitkám k návrhu územního plánu. Dotčený orgán ochrany přírody a krajiny konstatoval, ţe výstavba rodinného domu je zde moţná a ţe tato plocha není v rozporu se zásadou respektování oblastně specifických přírodních a krajinářských hodnot území. Dotčený orgán ochrany zemědělského půdního fondu souhlasil s odnětím půdy pro výstavbu jednoho rodinného domu do výměry 1000 2 m , protoţe se jedná o zahradu s půdou s podprůměrnou produkcí. Vzhledem ke stanovisku dotčeného orgánu za oblast ochrany zemědělského půdního fondu a celkovému rozsahu záboru půdy v návrhu územního plánu, byla vymezena zastavitelná plocha pouze na části parcely č. 327/1 o velikosti 0,1 hektaru a námitce bylo vyhověno pouze z části. Nicméně poţadavek záměru v námitce umístit zde rodinný dům je realizovatelný.
3) MEDIAN s.r.o., Národních hrdinŧ 73, 190 12 Praha 9 – Dolní Počernice: a) nesouhlasí s navrhovaným zalesněním (KL) na parc. č. st. 692/1, parc. č. 4339 a 4338 v kat. území K. Řečice a poţadují na parc. č. st. 692/1 navrhnout způsob vyuţití VZ – výroba a skladování – zem. výroba, u ostatních způsob vyuţití NZ – plochy zemědělské. Námitce se vyhovuje v části st. parcely č. 692/1. Navrhované zalesnění bylo vypuštěno a st. parc. č. 692/1 byla zahrnuta do ploch výroby a skladování. Odŧvodnění: Dle § 58 stavebního zákona byla stavební parcela č. 692/1 v kat. území K. Řečice zahrnuta do zastavěného území. Historicky byla vţdy vyuţívána pro ţivočišnou výrobu, zejména pro výkrm prasat. Pořizovatelem bylo ověřeno, ţe na výše uvedený stavební pozemek, byl stavebním úřadem vydán souhlas s provedením ohlášené stavby „Úprava části zemědělského objektu na zimoviště pro ovce“, pro které vydala Správa CHKO Třeboňsko souhlasné závazné stanovisko. Pořizovatel jednal s dotčenými orgány a vyzval je k uplatnění stanovisek k uplatněným námitkám k návrhu územního plánu. Dotčený orgán ochrany přírody a krajiny ve svém stanovisku potvrdil vydání závazného stanoviska ke stavbě zimoviště a tedy s vymezením ploch výroby a skladování na st. parc. č. 692/1 souhlasil. Dotčený orgán z hlediska ochrany veřejného zdraví ve svém stanovisku uvedl, ţe s kladným vyřešením námitky souhlasí za podmínky, ţe u nově navrhované plochy výroby a skladování bude navrţena maximální hranice negativních vlivů. Poţadovaná
83
hranice, tak jako u ostatních ploch výroby a skladování, byla vymezena. Ostatní dotčené orgány uplatnily stanoviska bez připomínek. Vzhledem k tomu, ţe řešené území v této části námitky, je stále vyuţíváno k zemědělským účelům a oslovené dotčené orgány neuplatnily negativní stanoviska, a navíc potvrdily svá dřívější rozhodnutí, bylo námitce v této části vyhověno a na st. parc. č. 692/1 byl vymezen rozdílný způsob vyuţití plochy výroby a skladování ve stabilizovaném území. Ve fázi opakovaného řízení o územním plánu (II. veřejné projednání) neuplatnily dotčené orgány stanoviska proti navrhovanému řešení části této námitky. Vzhledem k tomu, ţe dotčené orgány neuplatnily k uplatněným námitkám a opakovanému návrhu územního plánu negativní stanoviska bylo námitce vyhověno. Námitce se nevyhovuje v části parc. č. 4339 a 4338. Navrhované zalesnění bylo vypuštěno, ale parc. č. 4339 a 4338 byly zahrnuty do ploch zeleně přírodního charakteru. Odŧvodnění: Plocha původně navrhovaná k zalesnění byla historicky vyuţívána k zemědělskému vyuţití se zaměřením na výkrm prasat. Stavební pozemek je nyní v návrhu územního plánu součástí zastavěného území se stabilizovanými plochami pro výrobu a skladování – zemědělská výroba (VZ). Zbývající okolní pozemky parc. č. 4339 a 4338 byly zahrnuty do ploch zeleně přírodního charakteru a to z toho důvodu, ţe nejenţe v katastru nemovitostí jsou tyto vedeny jako ostatní plocha, ale především proto, ţe na uvedených plochách je převáţně vzrostlá zeleň, zejména na parc. č. 4338 připomínající spíše lesní pozemek. Vyuţitím a realizací ploch zeleně přírodního charakteru dojde k eliminaci negativních vlivů areálu na okolí z hlediska hygienického, neboť severním směrem se nachází plochy bydlení. Dále je nutné připomenout, ţe se jedná o plochu v Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko, kde je kladen zvýšený nárok na ochranu krajinného rázu a kde by plochy trvalého travního porostu měly být kombinovány s vysokou a střední zelení. Pořizovatel jednal s dotčenými orgány a vyzval je k uplatnění stanovisek k uplatněným námitkám k návrhu územního plánu. Dotčený orgán ochrany přírody a krajiny ve svém stanovisku uvedl, ţe povaţuje tyto pozemky za vhodné zalesnit. Ostatní dotčené orgány uplatnily stanoviska bez připomínek. Dotčené orgány při opakovaném řízení o územním plánu neuplatnily negativní stanoviska k měněným částem návrhu. I kdyţ se námitce v této části nevyhovělo, a nebyly zde vymezeny plochy zemědělské, lze stabilizované plochy zeleně přírodního charakteru dle uvedené regulace v návrhu územního plánu vyuţívat velice podobně jako plochy zemědělské. Není zde vyloučeno zaloţení travního porostu a dále je zde moţné např. zřizovat účelové stavby včelínů, seníků a přístřešků pro chovaná zvířata a zvěř formou lehkých přístřešků, coţ je obdoba ploch zemědělských a splňuje poţadavek zabezpečit péči o hospodářská zvířata. b) navrhují změnu vyuţití parc. č. st. 747 v kat. území Kardašova Řečice z ploch zemědělských na plochy OM – občanské vybavení – komerční. Námitce se vyhovuje. Vyuţití st. parcely č. 747 bylo navrţeno do plochy přestavby se způsobem vyuţití „občanské vybavení – komerční“. Odŧvodnění: Pořizovatelem bylo zjištěno, ţe dle § 58 stavebního zákona patří st. parc. 747 v kat. území K. Řečice do zastavěného území. Vzhledem k tomu, ţe v současné době je stavba opuštěná a k původnímu účelu není vyuţívána, byla zde vymezena plocha přestavby (P3). Rozdílný způsob vyuţití je navrţen dle poţadavku majitele a to na vyuţití občanské vybavení – komerční.
84
S ohledem na moţnost vyuţívání plochy přestavby bylo nezbytné vymezit související zastavitelnou plochu ZK50 stejného vyuţití, ovšem určená jen pro zázemí plochy přestavby P3 technickou a dopravní infrastrukturou (jako je např. přístup k objektu, parkování, ostatní zpevněné plochy apod.) Pořizovatel jednal s dotčenými orgány a vyzval je k uplatnění stanovisek k uplatněným námitkám k návrhu územního plánu. Dotčený orgán ochrany přírody a krajiny ve svém stanovisku neměl námitky k záměru vyuţití na občanskou vybavenost za předpokladu respektování identity místa a vhodného začlenění stavby do rázu krajiny. Dále uvedl, ţe rozsah zastavitelných ploch by mohl odpovídat jiţ zastavěným plochám ubytoven, případně by mohlo dojít k mírnému zvětšení těchto ploch. Ostatní dotčené orgány uplatnily stanoviska bez připomínek. Ve fázi opakovaného řízení o územním plánu (II. veřejné projednání) neuplatnily dotčené orgány stanoviska proti navrhovanému řešení této námitky. Vzhledem k tomu, ţe dotčené orgány neuplatnily k uplatněným námitkám a opakovanému návrhu územního plánu negativní stanoviska bylo námitce vyhověno. 4) Eva Helimanová, Zahradní 329, 330 08 Zruč – Senec (zastupuje Ing. arch. Marek Heliman): (První část námitky ve věci rozšíření plochy výroby a skladování Z N4 byla stažena dopisem ze dne 28.11.2012 doručeným na Městský úřad, Jindř. Hradec.) a) Namítá vymezení zastavitelné plochy ZN 1 TI-ČOV v kat. území Nítovice. Námitce se vyhovuje. Zastavitelná plocha technické infrastruktury technické infrastruktury – inţenýrské sítě a zařízení pod označením ZN1 byla z parcely č. 125/1 v kat. území Nítovice vypuštěna. Odŧvodnění: viz odŧvodnění námitky níţe, bod 5, kde paní Helimanová podala stejnou námitku. b) navrhuje vyznačení bodu H9 v blízkosti pozemků parc. č. 14/1, 14/2 14/3 jako urbanisticky a krajinářsky hodnotný pohled směrem k rybníku Dţbán, Námitce se nevyhovuje. Poţadovaná část území nebyla zahrnuta do hodnot H9. Odŧvodnění: viz odŧvodnění námitky podané k návrhu ÚP při II. veřejném projednání, bod 1 c), kde paní Helimanová podala obsahově stejnou námitku. 5) Vlastimil a Inka Vonešovi, Nítovice 8, 378 21 K. Řečice Eva Helimanová, Zahradní 329, 330 08 Zruč – Senec (zastupuje Ing. arch. Marek Heliman) Václav a Marcela Broučkovi, U Dubu 749/76, 147 00 Praha 4 a Robert Vaněk, U Mlýny 24, 141 00 Praha 4 a Ilona Vaňková, Nítovice 4, 378 21 K. Řečice a Jiří Vaněk, Řehořinky 658, 378 21 K. Řečice a Stanislava Ţáková, Nítovice 2, 378 21 K. Řečice a Stanislav Červenka, Nítovice 55, 378 21 K. Řečice: namítají vymezení zastavitelné plochy ZN 1 TI-ČOV v kat. území Nítovice a namítají uplatnění předkupního práva na pozemek par. č. 125/1 Námitce se vyhovuje. Zastavitelná plocha technické infrastruktury technické infrastruktury – inţenýrské sítě a zařízení pod označením ZN1 byla z parcely č. 125/1 v kat. území Nítovice vypuštěna.
85
Odŧvodnění: Schválené zadání územního plánu K. Řečice Zastupitelstvem města K. Řečice je podkladem pro řešení územního plánu K. Řečice. Jedním z úkolů z něj vyplývajících bylo pro místní části Mnich a Nítovice navrhnout plochy technické infrastruktury – čistírny odpadních vod (ČOV). V návrhu územního plánu pro I. veřejné projednání byla plocha technické infrastruktury „TIČOV“ (ZN1) pro centrální čistírnu odpadních vod v sídle Nítovice vymezena blíţe k hranici zastavěného území obce Nírovice. Pořizovatel jednal s dotčenými orgány a vyzval je k uplatnění stanovisek k podaným námitkám k I. návrhu územního plánu. Dotčený orgán ochrany vodního hospodářství ve svém stanovisku uvedl, ţe vhodná lokalita pro umístění obecní ČOV bývá posuzována z více pohledů, jedním z nejdůleţitějších je blízkost vodního toku pro napojení odpadu z ČOV, coţ pozemek p.č. 125/1 k.ú. Nítovice splňuje. Moţnost svedení splaškových odpadních vod na ČOV pouze gravitační kanalizací není prioritou pro umístění ČOV, vody mimo spádové poměry lze na ČOV přivést tlakovou kanalizací. V současné době se s ohledem na finanční náročnost gravitační kanalizace v mnoha případech realizuje i v místech dostatečného spádu, kanalizace tlaková. Dále uvedl, ţe ke zvolenému umístění ČOV nemají námitky. Správa CHKO Třeboňsko ve svém stanovisku uvedla, ţe je moţno plochu pro ČOV umístit dále od sídla směrem do volné krajiny. Krajská hygienická stanice uvedla, ţe v případě jiného umístění ČOV musí být pro toto umístění opět navrţena maximální hranice negativních vlivů, která nesmí zasahovat do ploch bydlení stávajících ani navrhovaných ani do ostatních ploch mající ochranu před nadlimitním hlukem. Protoţe byla snaha uplatněným námitkám proti vymezené ploše technické infrastruktury (ZN1) vyhovět, bylo na základě jednání s obcí, zpracovatelem územního plánu i dotčených orgánů hledáno nové řešení pro umístění plochy pro centrální ČOV, neboť musel být dodrţen soulad poţadavků řešení vyplývajících ze schváleného zadání a následných stanovisek dotčených orgánů. Původní plocha pro umístění centrální čistírny odpadních vod včetně navrţené hranice negativních vlivů byla nahrazena plochou stejného vyuţití, ale v jiné lokalitě, jihozápadním směrem od obce a na pozemek ve vlastnictví města. Nově zvolená plocha pro umístění ČOV splňuje moţnost vyuţít i gravitační kanalizaci s kombinací přečerpávání splaškových vod. K novému vymezení plochy pro centrální čistírnu odpadních vod neuplatnily dotčené orgány negativní stanoviska a nové řešení umístění akceptovaly. Předkupní právo na pozemek parc. č. 125/1 v kat. území Nítovice bylo vypuštěno, neboť se změnila plocha pro realizaci centrální čistírny odpadních vod a důvod k předkupnímu právu na uvedený pozemek tedy pominul.
6) Eva Novotná, Mnich 54, 378 21 K. Řečice: namítá vymezení zastavitelné plochy ZM 1 TI-ČOV v kat. území Mnich, včetně vymezení ochranného pásma čistírny odpadních vod Námitce se vyhovuje. Zastavitelná plocha technické infrastruktury – inţenýrské sítě a zařízení pod označením ZM1 byla z parcely č. 33/1 v kat. území Mnich vypuštěna. Odŧvodnění: Schválené zadání územního plánu K. Řečice Zastupitelstvem města K. Řečice je podkladem pro řešení územního plánu K. Řečice. Jedním z úkolů z něj vyplývajících bylo pro místní části Mnich a Nítovice navrhnout plochy technické infrastruktury – čistírny odpadních vod (ČOV). V návrhu územního plánu pro I. veřejné projednání byla plocha technické infrastruktury „TIČOV“ (ZM1) pro centrální čistírnu odpadních vod v sídle Mnich vymezena v blízké vzdálenosti od hranice zastavěného území obce Mnich. Pořizovatel jednal s dotčenými orgány a vyzval je k uplatnění stanovisek k podaným námitkám k I. návrhu územního plánu. Dotčený orgán ochrany vodního hospodářství ve svém stanovisku uvedl, ţe vhodná lokalita pro umístění obecní ČOV bývá posuzována z více pohledů, jedním z nejdůleţitějších je blízkost vodního toku pro napojení odpadu z ČOV, coţ pozemek p.č. 33/1 k.ú. Mnich u K. Řečice splňuje. Moţnost svedení splaškových odpadních vod na ČOV pouze gravitační
86
kanalizací není prioritou pro umístění ČOV, vody mimo spádové poměry lze na ČOV přivést tlakovou kanalizací. V současné době se s ohledem na finanční náročnost gravitační kanalizace v mnoha případech realizuje i v místech dostatečného spádu, kanalizace tlaková. Dále uvedl, ţe ke zvolenému umístění ČOV nemají námitky. Správa CHKO Třeboňsko ve svém stanovisku uvedla, ţe je moţno plochu pro ČOV umístit směrem jiţním na okraj sídla. Krajská hygienická stanice uvedla, ţe v případě jiného umístění ČOV musí být pro toto umístění opět navrţena maximální hranice negativních vlivů, která nesmí zasahovat do ploch bydlení stávajících ani navrhovaných ani do ostatních ploch mající ochranu před nadlimitním hlukem. Protoţe byla snaha uplatněným námitkám proti vymezené ploše technické infrastruktury (ZM1) vyhovět, bylo na základě jednání s obcí, zpracovatelem územního plánu i dotčených orgánů hledáno nové řešení pro umístění plochy pro centrální ČOV, neboť musel být dodrţen soulad poţadavků řešení vyplývajících ze schváleného zadání a následných stanovisek dotčených orgánů. Původní plocha pro umístění centrální čistírny odpadních vod včetně navrţené hranice negativních vlivů byla nahrazena plochou stejného vyuţití, ale v jiné lokalitě, jiţně od obce a na pozemek, který je v současné době ve vlastnictví obce. Nově zvolená plocha pro umístění ČOV splňuje moţnost vyuţít i gravitační kanalizaci s kombinací přečerpávání splaškových vod. K novému vymezení plochy pro centrální čistírnu odpadních vod neuplatnily dotčené orgány negativní stanoviska a nové řešení umístění akceptovaly. 7) Mgr. Martin Velík a Mgr. Vlasta Velíková, Mnich 39, 378 21 K. Řečice: a) namítají vymezení zastavitelné plochy ZM 1 TI-ČOV v kat. území Mnich a nesouhlasí s uplatněním předkupního práva na pozemek parc. č. 33/1 v kat. území Mnich; Námitce se vyhovuje. Zastavitelná plocha technické infrastruktury - inţenýrské sítě a zařízení pod označením (ZM1) byla z parcely č. 33/1 v kat. území Mnich vypuštěna. Odŧvodnění: Schválené zadání územního plánu K. Řečice Zastupitelstvem města K. Řečice je podkladem pro řešení územního plánu K. Řečice. Jedním z úkolů z něj vyplývajících bylo pro místní části Mnich a Nítovice navrhnout plochy technické infrastruktury – čistírny odpadních vod (ČOV). V návrhu územního plánu pro I. veřejné projednání byla plocha technické infrastruktury „TIČOV“ (ZM1) pro centrální čistírnu odpadních vod v sídle Mnich vymezena v blízké vzdálenosti od hranice zastavěného území obce Mnich, nikoli však v zastavěném území obce Mnich. Pořizovatel jednal s dotčenými orgány a vyzval je k uplatnění stanovisek k podaným námitkám k I. návrhu územního plánu. Dotčený orgán ochrany vodního hospodářství ve svém stanovisku uvedl, ţe vhodná lokalita pro umístění obecní ČOV bývá posuzována z více pohledů, jedním z nejdůleţitějších je blízkost vodního toku pro napojení odpadu z ČOV, coţ pozemek p.č. 33/1 k.ú. Mnich u K. Řečice splňuje. Moţnost svedení splaškových odpadních vod na ČOV pouze gravitační kanalizací není prioritou pro umístění ČOV, vody mimo spádové poměry lze na ČOV přivést tlakovou kanalizací. V současné době se s ohledem na finanční náročnost gravitační kanalizace v mnoha případech realizuje i v místech dostatečného spádu, kanalizace tlaková. Dále uvedl, ţe ke zvolenému umístění ČOV nemají námitky. Správa CHKO Třeboňsko ve svém stanovisku uvedla, ţe je moţno plochu pro ČOV umístit směrem jiţním na okraj sídla. Krajská hygienická stanice uvedla, ţe v případě jiného umístění ČOV musí být pro toto umístění opět navrţena maximální hranice negativních vlivů, která nesmí zasahovat do ploch bydlení stávajících ani navrhovaných ani do ostatních ploch mající ochranu před nadlimitním hlukem. Protoţe byla snaha uplatněným námitkám proti vymezené ploše technické infrastruktury (ZM1) vyhovět, bylo na základě jednání s obcí, zpracovatelem územního plánu i dotčených orgánů hledáno nové řešení pro umístění plochy pro centrální ČOV, neboť musel být dodrţen soulad poţadavků řešení vyplývajících ze schváleného zadání a následných stanovisek dotčených orgánů. Původní plocha pro umístění centrální čistírny odpadních vod včetně navrţené hranice negativních vlivů byla nahrazena plochou stejného vyuţití, ale v jiné lokalitě, jiţně od obce a na 87
pozemek, který město pro daný účel koupilo a je tedy v jeho vlastnictví. Nově zvolená plocha pro umístění ČOV splňuje moţnost vyuţít i kombinaci gravitace a přečerpávání splaškových vod. K novému vymezení plochy pro centrální čistírnu odpadních vod neuplatnily dotčené orgány negativní stanoviska a nové řešení umístění akceptovaly. Předkupní právo na pozemek parc. č. 33/1 v kat. území Mnich není uplatněno, neboť se změnila plocha pro realizaci centrální čistírny odpadních vod a důvod k předkupnímu právu na uvedený pozemek tedy pominul. V současné době je nová plocha pro realizaci čistírny odpadních vod v majetku města. 8) Jiří Vaněk, Řehořinky 658, 378 21 K. Řečice: navrhuje zanést část pozemku parc. č. 3926 v kat. území K. Řečice do zóny B.V. Námitce se nevyhovuje. Na parc. č. 3329 nebyla vymezena zastavitelná plocha pro bydlení. Odŧvodnění: Jedním z cílů územního plánování, které jsou uvedeny v ust. § 18 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavební řádu je mimo jiné také ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území; přitom je nutno chránit krajinu jako podstatnou sloţku prostředí ţivota obyvatel. S ohledem na to územní plánování určuje podmínky pro hospodárné vyuţívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavitelného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují vţdy s ohledem na potenciál rozvoje území a míru vyuţití zastavěného území. Vymezení dalších zastavitelné plochy by vyvolalo další zábor zemědělského půdního fondu na půdě v I. třídě ochrany. Pořizovatel jednal s dotčenými orgány a vyzval je k uplatnění stanovisek k podaným námitkám k návrhu územního plánu. Dotčený orgán ochrany zemědělského půdního fondu podal k námitce negativní stanovisko. Poţadavek vymezení zastavitelné plochy v tomto území vyhodnotil jako neopodstatněný a v rozporu se zásadami ochrany zem. půdního fondu. Dále nesouhlasil z důvodu záboru na pozemku s bonitně nejcennější půdou s nadprůměrnou produkční schopností zařazenou převáţně do I. třídy ochrany. Ostatní dotčené orgány uvedly stanoviska bez připomínek. Vzhledem k nesouhlasu dotčeného orgánu se záborem zemědělského půdního fondu na nejvyšší třídě ochrany, nebylo námitce vyhověno a zastavitelná plocha nebyla vymezena.
Námitky podané k návrhu ÚP při II. veřejném projednání (úplné znění námitek je součástí spisu): 1. Vlastimil a Inka Vonešovi, Nítovice 8, 378 21 K. Řečice; Stanislav Červenka st. a Boţena Červenková, Nítovice 55, 378 21 K. Řečice; Stanislav Červenka ml. a Marie Červenková, Nítovice 55, 378 21 K. Řečice; JUDr. Jiřina Poslušná, Masarykovo nám. 105, 377 01 Jindř. Hradec; Dana Zezulová, Santoriova 32, Praha 6 169 00; Eva Helimanová, Zahradní 329, 330 08 Zruč – Senec; Václav a Marcela Broučkovi, U Dubu 749/76, 147 00 Praha 4; Robert Vaněk, U Mlýny 24, 141 00 Praha 4; Ilona Vaňková, Nítovice 4, 378 21 K. Řečice; Stanislava Ţáková, Nítovice 2, 378 21 K. Řečice a Pavel Plocek, Nítovice 7, 378 21 K. Řečice
88
všichni zastoupeni Ing. arch. Markem Helimanem, V Háji 35, 170 00 Praha 7 - Holešovice a) namítají řešení ČOV ve variantě aktivační čistírny v kat. území Nítovice Námitce se nevyhovuje. Odŧvodnění: Z ustanovení § 43 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu mimo jiné vyplývá, ţe územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury. Dále je uvedeno, ţe územní plán nesmí obsahovat podrobnosti náleţející svým obsahem regulačnímu plánu nebo územnímu rozhodnutí. Návrh územního plánu v koncepci veřejné infrastruktury v oblasti likvidace odpadních vod (odkanalizování) pro místní část Nítovice navrhuje tyto vody likvidovat na centrální čistírně odpadních vod, pro kterou je vymezena plocha technické infrastruktury – inţenýrské sítě a zařízení pod označením ZN1. Návrh ve své výrokové části neobsahuje, jaký typ čistírny odpadních vod má být realizován. V části odůvodnění, kde jsou jednotlivé návrhy územního plánu odůvodňovány, je uvedeno, ţe velikost plochy pro čistírnu odpadních vod byla zvolena tak, aby mohla být realizována s aerobním či anaerobním čistěním. Jaký bude zvolen typ čistírny a i další konkrétnější řešení kanalizace, je předmětem řešení projektové dokumentace pro územní řízení a téţ rozhodnutí zastupitelstva obce (města). Pořizovatel v souladu s § 53 stavebního zákona ve spolupráci s určeným zastupitelem zpracoval s ohledem na veřejné zájmy návrh rozhodnutí o námitkách a vyzval dotčené orgány k uplatnění stanovisek k návrhům na rozhodnutí o námitkách k návrhu územního plánu. Dotčený orgán ochrany přírody a krajiny ve svém stanovisku poţadoval námitce nevyhovět. Dotčený orgán ochrany vodního hospodářství se s návrhem rozhodnutí plně ztotoţnil. Předurčit typ centrální čistírny odpadních vod nebo nějaký vylučovat by byla přílišná podrobnost pro řešení územního plánu. Toto řešení by poté bylo pro svojí přílišnou podrobnost v rozporu se stavebním zákonem, neboť jak výše uvedeno § 43 stavebního zákona upravuje podrobnosti řešení územního plánu. Z těchto důvodů není ani vyloučena moţnost aktivační čistírny a proto nemůţe být námitce v této části vyhověno. b) nesouhlasí s novým umístěním čistírny odpadních vod, neboť je de facto ve volné krajině a umístěním v tomto místě budou znehodnoceny ty pozitivní charakteristiky krajiny, které samotný územní plán v jiných bodech navrhuje chránit. Námitce se nevyhovuje. Zastavitelná plocha technické infrastruktury - inţenýrské sítě a zařízení pod označením ZN1 zůstává vymezena. Odŧvodnění: Uţ při I. veřejném projednání byla podána námitka obdobnými vlastníky proti vymezení plochy pro ČOV v Nítovicích. Původní návrh plochy pro čistírnu odpadních vod byl blíţe k hranici zastavěného území obce Nítovice. Protoţe byla snaha uplatněným námitkám proti vymezené ploše technické infrastruktury (ZN1) vyhovět, bylo na základě jednání s obcí, zpracovatelem územního plánu i dotčených orgánů hledáno nové řešení pro umístění plochy pro centrální ČOV, neboť musel být dodrţen soulad poţadavků řešení vyplývajících ze schváleného zadání a následných stanovisek dotčených orgánů. Původní plocha pro umístění centrální čistírny odpadních vod včetně navrţené hranice negativních vlivů byla nahrazena plochou stejného vyuţití, ale v jiné lokalitě, jihozápadním směrem od obce a na pozemek ve vlastnictví města K. Řečice. Nově zvolená plocha pro umístění ČOV nebyla vybrána náhodně. Splňuje moţnost vyuţít i kombinaci gravitace a přečerpávání splaškových vod. Následně bude moci být vyuţito odtokové koryto návesních rybníků, do něhoţ budou předčištěné odpadní vody vypouštěny. Obě tato hlediska jsou z ekonomických důvodů pro realizaci výhodná. Blízkost dopravního napojení na stávající komunikaci není také zanedbatelné. Z hlediska vodního hospodářství je svojí zvolenou
89
polohou splněn i poţadavek budoucího napojení odtoku přečištěných odpadních vod do blízké vodoteče. Ustanovení § 18 stavebního zákona umoţňuje v nezastavěném území v souladu s jeho charakterem umisťovat mimo jiné veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Čistírna odpadních vod je jednou z moţností veřejné technické infrastruktury. Soulad s charakterem území je spatřován v moţnosti vyuţití stávajícího odtokového koryta. I přesto, ţe plocha ČOV je navrhována v nezastavěném území nelze připustit její negativní vliv na krajinu a její znehodnocení. Kaţdý zvolený typ čistírny můţe být realizován tak, aby krajinu nenarušoval. Jednou z podmínek vyplývajících z návrhu územního plánu pro plochu ČOV v Nítovicích je poţadavek, ţe nedílnou součástí bude ochranná zeleň a v případě nutné stavby (záleţí na zvoleném typu ČOV), zde musí být pouze objekt přízemní. Podrobnější řešení samotné čistírny odpadních vod a poţadavky na vzhled, poţadavky z hlediska krajinného rázu budou součástí stanoviska dotčeného orgánu ochrany krajiny a přírody vydávané ke správním řízením v povolování čistírny. Pro variabilnější konkrétní řešení umístění ČOV a také poţadavku namítajících byla plocha ZN1 rozšířena a to směrem ke stávající cestě ve stávající parcele č. 107. Vzhledem k tomu, ţe regulace na plochy technické infrastruktury umoţňuje realizaci potřebné dopravní infrastruktury, byla vypuštěna navrhovaná plocha ZN9 pro realizaci komunikace k ČOV. Vzhledem k rozšíření plochy byla upravena navrhovaná hranice negativních vlivů. Se zastavitelnou plochou vymezenou pro realizaci čistírny odpadních vod souhlasily dotčené orgány. Ţádný z nich nevznesl negativní stanovisko a nové řešení umístění akceptovaly. Následně i podpořily návrh rozhodnutí o této námitce včetně souhlasu se záborem zem. půdního fondu. Výstavba čistírny odpadních vod je jednoznačně veřejným zájmem. Při výše uvedené minimalizaci zásahu do hodnot krajinného rázu převaţuje v tomto případě veřejný zájem nad zájmem ochrany přírody. Z výše uvedených důvodů nebylo námitce vyhověno. c) poţadují, aby označením H9, které určuje urbanistickou hodnotu, byla označena i část v Nítovicích pod zástavbou s výhledem k jihu, na les a k rybníku Dţbán. Námitce se nevyhovuje. Poţadovaná část území nebyla zahrnuta do hodnot H9. Odŧvodnění: Vymezené hodnoty území se při zpracování územního plánu prvně objevují v návrhu zadání, jako součást poviné kapitoly zadání „Poţadavky na ochranu a rozvoj hodnot území“ (viz vyhláška 500/2006 Sb. před novenou v roce 2012). Hodnoty území byly v zadání definovány na základě doplňujících průzkumů a rozborů řešeného území v rozsahu odpovídajícím územně analytickým podkladům, které na začátku pořízení územního plánu nahrazovaly územně analytické podklady. Návrh zadání územního plánu byl veřejně projednán, ke kterému bylo moţno uplatnit připomínky. Následně po projednání byl návrh zadání v zastupiteldtvu města schválen. Hodnoty území v územním plánu označené H9 jsou hodnoty území pro významné vyhlídkové body a panoramatické pohledy v kat. území K. Řečice a Nítovice. Jedná se o: - pohled na Kardašovu Řečici ze silnice na Pleše, - pohled na Řehořinky přes rybník ze silnice III/14721, - pohled na rybník Velký Řečický ze silnice na Mnich, - pohled na Kardašovu Řečici od Nítovic ze silnice II/147, - panoramatický pohled na Řehořinky ze severu. Z výčtu zvolených pohledů označených H9 vyplývá, ţe body rozhledu byly voleny jako charakteristické pohledy na krajinu z míst, která umoţňují široký rozhled na velkou část krajiny s urbanizovanými plochami – jde o zdůraznění prvku přírodního v kombinaci s lidskými sídly a jejich zapojením do krajiny. Zdůrazněna je právě spojitost krajiny a lidských sídel v ní. Proto je zde 90
zařazen i pro rybniční krajinu typický pohled na Řehořinky s vodní plochou, opět s důrazem na spojení přírodních prvků s lidskou činností. Toto je právě prvek, charakteristický pro Třeboňsko i jeho okrajové části. Z uvedených zdůrazněných hodnot území, coţ je spojení přírody a lidské činnosti, vyplývá navrţená ochrana, omezující moţnost takového typu staveb, které by hodnoty území mohly významně narušit. Nepřípustné jsou stavby převyšující horizont, jako např. budovy, větrné elektrárny apod. Přípustné jsou ostatní technické stavby jako např. stoţáry vedení vysokého napětí, vysílače mobilních sítí apod. Ochrana hodnot neznamená vyloučení jakékoliv výstavby, pouze takové, která by skutečně významně ovlivnila prostorové uspořádání krajiny a zejména panoramatu. Dotčený orgán ochrany přírody a krajiny ve svém stanovisku uvedl, ţe se jedná o pohled na rybník dokomponovaný masivem lesa, tj. zcela běţný jev v rámci CHKO Třeboňsko a rověnţ běţný jev v řešeném území. Významný vyhlídkový bod a panoramatický pohled by měl být zcela unikátní, v němţ se snoubí aspetky přírodní a kulturněhistorické ve vyjímečných urbálních vazbách. Poţadovaný pohled na rybník Dţbán jako hodnota H9 neodpovídá základní zvolené chrakteristice ochrany urbanistických hodnot území. Chybí zde prvek lidské činnosti – jedná se o pohled na rybník s lesem v nezastavěném území. V řešeném území by při takovém výběru hodnot bylo moţno takových pohledů najít mnohem více. Ochrana krajiny v tomto smyslu je v územním plánu zajištěna regulací stavební činnosti v nezastavěném území a dále uvedený krajinný segment je navíc chráněn v rámci Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko.
15. Vypořádání připomínek Připomínky podané k návrhu ÚP při I. veřejném projednání (úplné znění připomínek je součástí spisu): 1. Eva Helimanová, Zahradní 329, 330 08 Zruč – Senec (zastupuje Ing. arch. Marek Heliman): a) navrhuje umístění sídelní zeleně, případně aleje u silnice z Nítovic směrem na Řehořinky (parc. ř. 54/4 nebo 50/1) jako optické odclonění vrakoviště. Vypořádání: Sídelní zeleň nebyla ve zvaţovaném místě navrţena. Realizace sídlení zeleně je moţná v rámci vyuţití ploch rozdílného vyuţití, tedy můţe být realiziována i bez konkrétního vymezení. Jako odclonění vrakoviště i jiných míst lze vnímat návrh aleje podél cest v Nítovicích v návrhu územního plánu označené KA8 či KA7. I přesto, kdyby byla vymezena plocha pro sídelní zeleň nelze toto povaţovat jako záruku, ţe k realizaci – výsadbě zeleně dojde. Stále by se jednalo pouze o navrhované řešení. Dotčený orgán ochrany přírody a krajiny s návrhem na vypořádání námitky souhlasil a podpořil. Navíc uvedl, že vrakoviště v Nítovicích je funkcí zcela nevhodnou a považuje za vhodné veškeré vraky z těchto míst odstranit. b) navrhuje vyznačení bodu H7 na křiţovatce v části Řehořinky v ZN 40 – jsou zde umístěna boţí muka; Vypořádání: Vzhledem k tomu, ţe v uváděném místě se skutečně nacházejí boţí muka, byla na tomto místě označena hodnota území H7, která pro celý územní plán označuje všechny sakrální stavby. 2. DELTA K. Řečice s.r.o., Husova 537, 378 21 K. Řečice: a) nesouhlasí s navrţenou cyklostezkou přes jejich výrobní areál,
91
b) nesouhlasí s návrhem druhé etapy změn s plánováním zástavby bytových domů na parc. č. 145/2, 145/4 4307, 145/6, 1221, 4330 (parc. č. 145/3 neexistuje), protoţe se jedná o jiţ vybudovaný výrobní areál. Vypořádání: Pořizovatelem bylo zjištěno, ţe se nejedná o návrh změn s plánováním zástavby bytových domů ve druhé etapě, ale o stabilizované plochy občanského vybavení ovšem s chybným zákresem. Ve věci cyklotrasy bylo téţ zjištěno, ţe došlo k mylnému zanesení vrstvy v koordinačním výkrese. Do grafické části návrhu pro II. veřejné projednání byla cyklotrasa přes areál firmy Delta K. Řečice s.r.o. vypuštěna. Rovněţ byl upraven rozdílný způsob vyuţití z mylně uvedeného občanského vybavení na plochy výroby a skladování – lehký průmysl, který odpovídá skutečnému a poţadovanému vyuţití plochy.
16. Podání k návrhu ÚP při II. veřejném projednání (úplné znění podání je součástí spisu): 1. České dráhy, nábř. L. Svobody 1222, Praha 1 – souhlasí za podmínky, ţe k dotčení obvodu dráhy a OP dráhy u zast. plochy č. ZK20 a u návrhu plochy územní rezervy R2 se kladně vyjádří vlastník a provozovatel dráhy tj. SŢDC a dále budou-li České dráhy přizváni ke všem předmětným jednáním a řízením. Uvedené podání se odmítá a nebude o něm rozhodnuto a to z důvodu, ţe proces pořízení územního plánu v době písemného podání se nacházelo ve fázi II. projednání upraveného návrhu územního plánu v rozsahu úprav měněných od I. veřejného projednání návrhu, kdy je v řízení o územním plánu dle § 53 stavebního zákona moţnost uplatňovat námitky a připomínky pouze k měněným částem měněných mezi I. a II. projednáním návrhu územního plánu. Uvedené podání se týká částí, které se od I. veřejného projednání do II. veřejného projednání v ţádných bodech neměnilo a návrh zůstává stejný. 2. TUPA s.r.o., Kardašova Řečice – poţadují, aby parc. č. 627, 321/3, 628, 321/4 v kat. území K. Řečice měly uváděno vyuţití v souladu se skutečností, coţ je výroba a skladování materiálů pro lehký průmysl nikoli jako plochy bydlení v individuálních rodinných domcích. Proces pořízení územního plánu se nachází ve fázi II. projednání upraveného návrhu územního plánu v rozsahu úprav měněných od I. veřejného projednání návrhu. Dle § 53 stavebního zákonce je moţné uplatňovat námitky a připomínky pouze k měněným částem měněných mezi I. a II. projednáním návrhu územního plánu. Uvedené podání se týká části, která sice nebyla mezi I. a II. projednáním návrhu územního plánu měněna, ale v tomto případě došlo k mylnému vyznačení stávající funkční plochy. Pořizovatelem bylo ověřeno, ţe na plochách uvedených parcel v kat. území K. Řečice se opravdu nachází stavby a objekty vyuţívané pro výrobu a skladování materiálu ve vlastnictví TUPA s.r.o. Z tohoto důvodu byl rozdílný způsob vyuţití předmětných parcel změněn na plochy výroby a skladování – lehký průmysl (VL). Hranicí negativních vlivů ploch výroby a skladování je, v souladu s výstupními limity kap. f) výrokové části, hranice doplněné dané funkční plochy výroby a skladování. S podáním a jeho řešením byly seznámeni dotčené orgány a to v rámci zaslaného návrhu rozhodnutí o námitkách a jeho odůvodnění. Proti řešení podání neměly dotčené orgány ţádné námitky. 3. Stanislav Červenka, Nítovice 55 – poţaduje, aby pozemek parc. č. 416 v kú. Nítovice byl zahrnut do plochy BV – bydlení v rodinných domech venkovské“. Uvedené podání se odmítá a nebude o něm rozhodnuto a to z důvodu, ţe proces pořízení územního plánu se nachází ve fázi II. projednání upraveného návrhu územního plánu v rozsahu úprav měněných od I. veřejného projednání návrhu, kdy je v řízení o územním plánu dle § 53 stavebního zákona moţnost uplatňovat námitky a připomínky pouze k měněným částem měněných 92
mezi I. a II. projednáním návrhu územního plánu. Uvedené podání se týká území, které od I. veřejného projednání do II. veřejného projednání nebylo měněno a návrh zůstává stejný. 4. Radek Hrib, Ak. Bydţovského 440, Veselí nad Luţnicí 391 81 – poţaduje parc. č. st. 101 v kat. území Nítovice zahrnout do územního plánu jako plochu stavby určené k individuální rekreaci. Proces pořízení územního plánu se nachází ve fázi II. projednání upraveného návrhu územního plánu v rozsahu úprav měněných od I. veřejného projednání návrhu. V řízení o územním plánu dle § 53 stavebního zákonce je moţné uplatňovat námitky a připomínky pouze k měněným částem měněných mezi I. a II. projednáním návrhu územního plánu. Uvedené podání se týká části, která sice nebyla mezi I. a II. projednáním návrhu územního plánu měněna, ale v tomto případě došlo k opomenutí vymezit zastavěné území s odpovídajícím způsobem vyuţití. Jedná se o stavební pozemek s rozestavěnou stavbou zapsanou na listu vlastnictví č. 781. Pořizovatelem dále bylo zjištěno, ţe stavební parcela č. 101 v kat. území Nítovice vznikla na základě vydaného stavebního povolení na stavbu seníku – zemědělská účelová stavba za účelem skladování sena. Z tohoto důvodu bude v předmětném místě v grafické části územního plánu vymezeno zastavěné území s vymezeným rozdílným způsobem vyuţití, coţ je v tomto případě, výroba a skladování zemědělská výroba (VZ). Poţadovaný způsob vyuţití „individuální rekreace“ majitelem pozemku není moţný, neboť se v prvé řadě jedná o potvrzení stávajícího stavu vyuţití pozemku v souladu s vydaným stavebním povolením a zejména nejedná se o měnné části návrhu územního plánu mezi I. a II. veřejným projednáním jak § 53 stavebního zákona uvádí. S podáním a jeho řešením byly seznámeni dotčené orgány a to v rámci zaslaného návrhu rozhodnutí o námitkách a jeho odůvodnění. Proti řešení podání neměly dotčené orgány ţádné námitky. 5. Helena Michlová a František Michl zastoupeni Mgr. Martinem Velíkem, Rohenická 71/1, 190 16 Praha 9 – nesouhlasí s vymezením stabilizované plochy „Občanské vybavení – veřejná infrastruktura“ na parc. č. 2554/1 a 2554/7. Uvedené podání se odmítá, nebude o něm rozhodnuto a to z důvodu, ţe proces pořízení územního plánu se nachází ve fázi II. projednání upraveného návrhu územního plánu v rozsahu úprav měněných od I. veřejného projednání návrhu. V řízení o územním plánu dle § 53 stavebního zákona je moţné uplatňovat námitky a připomínky proti nově upraveným částem měněných mezi I. a II. projednáním návrhu územního plánu. Uvedené podání se týká části, která nebyla předmětem měněných částí návrhu územního plánu, tj. i v návrhu pro I. veřejné projednání byly předmětné pozemky na parc. č. 2554/1 a 2554/7 v kat. území K. Řečice součástí stabilizované plochy se způsobem vyuţití „občanské vybavení – veřejná infrastruktura“. Protoţe se nejedná o měněné části, zůstává návrh stejný. Dále bylo v podání uvedeno, že považují za velmi závažné pochybení, že zastupitelstvo města určilo MVDr. Petra Nekuta, starostu pro spolupráci s pořizovatelem při tvorbě návrhu až po termínu veřejného projednání. Zastupitelstvo města Kardašova Řečice rozhodlo o pořízení územního plánu Kardašova Řečice Usnesením ze dne 4.4.2007 pod bodem č. 6. Určení zastupitele ke spolupráci s pořizovatelem na územním plánu se volí zpravidla na zasedání zastupitelstva, kdy se rozhoduje o pořízení územního plánu. Rovněţ tak se i na tomto zasedání schvaluje případná ţádost o pořízení územního plánu Úřadem územního plánování. Z těchto důvodu bod 6 Usnesení ze dne 4.4.2007 obsahuje tyto náleţitosti. To znamená i jmenování starosty města K. Řečice p. MVDr. Petra Nekuta, jako kontaktní osobu za obec k projednávání územního plánu. Vzhledem k tomu, ţe pan MVDr. Petr Nekut i po nových volbách do zastupitelstev obcí v roce 2010 obhájil mandát a téţ byl zvolen starostou města, nebyl shledán důvod opět určovat zastupitele pro spolupráci s pořizovatelem. Po dobu procesu na územním plánu zastupitelstvo města 93
nezpochybnilo určeného zastupitele naopak ho svým usnesením ze dne 13.12.2012 v této pozici potvrdilo a to i zpětně od obhájení mandátu na podzim 2010. Dle výše uvedeného nemůţe být pochyb o tom, ţe by starosta MVDr. Petr Nekut nebyl zvolen jako určený zastupitel pro spolupráci s pořizovatelem na ÚP a ţe by se jednáních o ÚP zúčastňoval jen z funkce starosty.
B.
Grafická část odŧvodnění je nedílnou součástí odŧvodnění tohoto opatření obecné povahy (příloha č. 2) skládající se z níţe uvedených výkresŧ
1. Koordinační výkres 1 : 5 000 2. Koordinační výkres – detaily sídel 1 : 2 000 3. Výkres širších vztahů 1 : 50 000 4. Výkres předpokládaného záboru půdního fondu 1 : 5 000
Poučení: Proti územnímu plánu Kardašova Řečice vydanému formou opatření obecné povahy nelze podat opravný prostředek (§ 173 odst. 2 zákona č.500/2004 Sb., Správní řád). Přílohy: 1. grafická část územního plánu 2. grafická část odůvodnění
místostarosta
starosta
ing.Karel Mach
MVDr. Petr Nekut
94