Kapitoly z rodinného a trestního práva přednáška 2. 4. 2009
Vztahy dítěte k nevlastnímu rodiči • Na výchově dítěte se podílí i manžel, který není rodičem dítěte (tzv. „nevlastní rodič“), za předpokladu, že s ním žije ve společné domácnosti (§ 33 ZR). Povinnost podílet se na výchově dítěte se týká jen samotné výchovy, nikoliv tedy zastupování a správy jmění dítěte (nevlastní rodič má tedy pouze povinnost podílet se na výchově nezletilého dítěte, jiná práva a povinnost dle ZR upravena nejsou). • Za nevlastního rodiče nelze považovat osobu, která žije s rodičem v nesezdaném soužití! • Pozn.: osvojení nezl. dítěte manželem jeho rodiče je nejčastějším případem osvojení.
Svěření dítěte do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče (§ 45 ZR) • = nejvolnější forma náhradní rodinné výchovy. Jde o výkon osobní péče o nezl. dítě po dobu, po kterou nemohou rodiče o dítě osobně pečovat (pojímána jako dočasný institut). Nemění se status dítěte, rodině-právní vztahy rodiče a dítěte nezanikají (rodiče musí platit výživné k rukám osoby pečující o dítě). • Dítě může být svěřeno do výchovy jiné fyz. osoby než rodiče, pokud rodičům brání v bezprostřední péči o dítě nějaká subjektivní nebo objektivní překážka zpravidla krátkodobého charakteru a lze-li současně předpokládat, že se dítě bude moci po odpadnutí této překážky do své rodiny vrátit. • Jakmile se rodinné poměry dítěte podaří uspořádat, má dítě opět právo na osobní péči rodičů.
Předpoklady pro svěření dítěte do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče
a) existence subjektivních nebo objektivních překážek (zpravidla krátkodobých), které brání rodičům ve výchově nezl. dítěte; b) zájem dítěte na svěření do jiného výchovného prostředí; c) vyjádření dítěte (pokud je schopno formulovat své názory); d) souhlas fyzické osoby, která je způsobilá náhradní rodinnou výchovu zabezpečit.
Pokračování • Dítě lze svěřit do výchovy jedné fyzické osoby nebo manželů. Při výběru vhodné osoby dá soud přednost zpravidla příbuznému dítěte (z důvodu kontinuity výchovného prostředí je žádoucí, aby mezi fyzickou osobou, které je nezl. dítě svěřováno do výchovy, a dítětem byl příbuzenský poměr =KONTINUITA výchovného prostředí). • Zákon o rodině neupravuje konkrétní rozsah tohoto vztahu. Při rozhodování o svěření dítěte do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče je povinností soudu vymezit rozsah práv a povinností jiné fyzické osoby k dítěti (např. soud stanoví, že jiná fyz. osoba má právo a povinnost zajistit výkon péče o dítě, dítě vychovávat a zastupovat v běžných záležitostech). Soudním rozhodnutí nelze převést všechna práva vyplývající z rodič. zodpovědnosti – rozhodování o podstatných záležitostech dítěte zůstává rodičům. • Rodiče zůstávají zpravidla zákonnými zástupci dítěte (rozhodují o dítěti v podstatných záležitostech). Nenáleží jím ale právo osobně pečovat o dítě!!! • Rodičům zůstává zachována vyživovací povinnost k rukám fyzické osoby, které bylo dítě svěřeno do výchovy.
zánik • dosažením zletilosti dítěte; • smrtí dítěte nebo fyz. osoby, které bylo dítě svěřeno do výchovy; • rozhodnutím soudu (např. pominuly důvody pro rozhodnutí, „jiná fyz. osoba“, které bylo dítě svěřeno do výchovy, nevykonává řádně své povinnosti); • rozhodnutím soudu po rozvodu manželství, pokud bylo dítě svěřeno do společné výchovy manželům (po rozvodu až do rozhodnutí soudu společná výchova trvá).
Pěstounská péče • Jde o náhradní osobní péči o nezl. dítě, při které se nemění status dítěte (rodinně právní vztah rodič-dítě zůstává zachován, rodiče mají povinnost platit výživné). • Hl. náplní je výkon osobní péče o nezl. dítě po dobu, po kterou nemohou rodiče o dítě osobně pečovat (dočasný institut). • Do pěstounské péče jsou často svěřovány děti, které není možné osvojit (např. pokud rodiče odmítají dát souhlas s osvojením) nebo děti ne zcela vhodné k osvojení (např. děti se špatným zdrav. stavem, starší děti).
Třídění • Pěstounská péče individuální – vykonávaná osamělou osobou, vdanou nebo ženatou osobou, manžely)
• Pěstounská péče v zařízeních (SOS vesničky…).
Předpoklady pro vznik pěstounské péče a) výchova dítěte v rodině není řádně zabezpečena (např. rodiče nemohou, neumí nebo nechtějí výchovu dítěte řádně zabezpečovat); b) zájem dítěte na svěření do jiného výchovného prostředí; c) je dáno kladné vyjádření dítěte (pokud je schopno formulovat své názory); d) souhlas osoby způsobilé pěstounskou péči zabezpečit; e) fakultativně realizace předpěstounské péče.
Add d) předpoklady na straně pěstouna • •
• • • • •
•
Zákon nepreferuje jako pěstouny příbuzné dítěte (příbuzenská pěstounská péče však není vyloučena). Pěstounem se může stát pouze fyz. osoba, která má osobní předpoklady (morální a zdravotní) pro zajištění řádné výchovy nezl. a která způsobem svého života zaručuje, že bude pěstounská péče ku prospěchu dítěte (zkoumá se též občanská bezúhonnost). Do pěstounské péče jen jednoho z manželů je možno dítě svěřit jen se souhlasem druhého manžela (§ 45 odst. 3 ZR). U společné pěstounské péče manželů musí být dát souhlas obou manželů, navíc se musí jednat o manželství, které je stabilním svazkem. Pěstoun musí mít způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu. Budoucí pěstoun by měl být ochoten postoupit přípravu k přijetí dítěte do rodiny (do pěstounských rodin přichází i děti se špatnými životními návyky). Fakultativním předpokladem je realizace dočasné předpěstounské péče (§ 45b odst. 2 ZR - je-li dítě v ústavní výchově nebo v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc z rozhodnutí soudu, může být před rozhodnutím soudu o svěření do pěstounské péče dočasně svěřeno do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem a splňuje stanovené předpoklady. Pěstounská péče je státem financována.
Zprostředkování pěstounské péče • Spočívá ve vyhledání dětí vhodných k pěstounské péčí a vhodných pěstounů. Provádí se pouze na žádost fyz. osoby, která se chce stát pěstounem. Žádost se podává u obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Vlastní zprostředkování provádí Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Řízení • O předpěstounské péči rozhoduje orgán sociálně právní ochrany dětí (obecní úřad obce s rozšířenou působností). • O svěření dítěte do pěstounské péče rozhoduje výlučně soud. Řízení se zahajuje na návrh nebo bez návrhu. • Účastníky řízení jsou nezl. dítě zastoupené opatrovníkem, jeho rodiče, budoucí pěstoun nebo manželé pěstouni. • Vyjádření dítěte, které je schopno formulovat své vlastní názory, je podmínkou rozhodnutí soudu. • Souhlas rodičů dítěte není zákonem vyžadován.
Práva a povinnosti rodičů • Rozhodnutím soudu o pěstounské péči nezaniká rodinněprávní vztah mezi rodiči a dětmi (nejde o statusové rozhodnutí). Rodiče mají právo se s dětmi stýkat. • Rodiče zůstávají zákonnými zástupci dítěte. • Rodiče mají právo rozhodovat pouze o podstatných záležitostech týkajících se dítěte, spravují jeho jmění a mají právo výchovy v širším smyslu (mají zachovánu rodičovskou zodpovědnost). • Rodičům zůstává vyživovací povinnost.
Práva a povinnosti pěstounů a nezl. dětí • Zákl. povinností pěstouna je o dítě osobně pečovat. • Pěstounovi nevzniká rodičovská zodpovědnost. • Má pouze právo rozhodovat a zastupovat dítě v běžných záležitostech. Pokud by měl pěstoun za to, že rozhodnutí zákonného zástupce v podstatné věci není v souladu se zájmem dítěte, může se domáhat rozhodnutí soudu. • Pěstoun nemá právo spravovat jmění dítěte. • Pěstoun nemá vyživovací povinnost. • Dítě svěřené do pěstounské péče je povinno pomáhat podle svých schopností v domácnosti pěstouna. • Pokud má dítě vlastní příjem, je povinno přispívat na úhradu společných potřeb.
Dávky pěstounské péče a) příspěvek na úhradu potřeb dítěte (právo na tento příspěvek má nezaopatřené dítě, tj. dítě soustavně se připravující na budoucí povolání, nejdéle však do věku 26 let. Do zletilosti dítěte se příspěvek vyplácí k rukám pěstouna, poté k rukám dítěte); b) odměna pěstouna (zá výkon pěstounské péče náleží pěstounovi odměna, kterou vyplácí stát); c) příspěvek při převzetí dítěte ( = jednorázový příspěvek, který může sloužit např. k pořízení ošacení, hraček); d) příspěvek na zakoupení vozidla (na tento příspěvek má nárok pěstoun, který má v pěstounské péči nejméně čtyři děti).
Vyživovací povinnost • Rodičům dítěte, které bylo svěřeno do pěstounské péče, nezaniká vyživovací povinnost. Rodiče ji však neplní k rukám pěstouna, ale právo na výživné přechází na stát. Smyslem tohoto ustanovení je oproštění pěstounů od problematického vymáhání výživného.
Kontrola pěstounské péče • Orgán sociálněprávní ochrany dětí (obecní úřad obce s rozšířenou působností) má právo navštěvovat pěstounskou rodinu jednou za tři měsíce v období prvních 6 měsíců péče a poté dle zájmů dítěte nejméně však jednou za šest měsíců.
Zánik pěstounské péče • dosažením zletilosti dítěte; • úmrtím dítěte nebo pěstouna; • rozhodnutím soudu (odpadly důvody pro svěření do pěstounské péče nebo pěstounská péče neplní svůj účel; jestliže o to pěstoun požádá, je soud povinen zrušit pěstounskou péči vždy); • V případě rozvodu manželství pěstounů trvá společná pěstounská péče i po právní mocí rozsudku o rozvodu manželství - následně až soud rouhodne o individuánlní pěstounské péči jedním z bývalých manželů.
Opatrovnictví X poručenství • Oba instituty se uplatní na základě soudního rozhodnutí, pokud rodiče nemohou z nejrůznějších důvodů vykonávat některá (popř. všechna ) práva a povinnosti vyplývající z rodič. zodpovědnosti. • Opatrovník vykonává pouze některá práva a povinnosti za rodiče. • Poručník vykonává práva a povinnosti namísto rodičů, protože rodiče nejsou nositeli rodičovské zodpovědnosti.
Opatrovník • - je ustanovován k ochraně zájmů nezl. v jednotlivých konkrétních případech. • O ustanovení opatrovníka rozhoduje soud vždy usnesením, přičemž vymezí konkrétní rozsah práv a povinností opatrovníka.
Dělení opatrovnictví • Opatrovnictví krátkodobé – kolizní opatrovník (§ 37 odst. 1 ZR) – opatrovník v řízení o osvojení ( § 68b ZR) – opatrovník ad hoc (§ 83 ZR)
• Opatrovnictví dlouhodobé – opatrovník v případě omezení rodiče ve výkonu rodič. zodpovědnosti (§44 odst. 2 ZR) – opatrovník pro správu jmění dítěte (§ 37b ZR)
Poručenství • Poručník musí být ustanoven nezl. dítěti, pokud dítě nemá zákonného zástupce. Konkrétně jde o tyto případy: – rodiče dítěte zemřeli; – byli zbaveni rodičovské zodpovědnosti; – byl pozastaven výkon jejich rodičovské zodpovědnosti; – rodiče nemají plnou způsobilost k právním úkonům (nejsou nositeli rodičovské zodpovědnosti).
poručník • Musí mít plnou způsobilost k právním úkonům • Svým způsobem života musí skýtat záruky, že bude tuto funkci plnit řádně a v zájmu dítěte • Musí s ustanovením do funkce poručníka souhlasit • Soud ustanoví do funkce poručníka především toho, koho doporučili rodiče (soud přáním rodičů není vázán). Nebyl-li nikdo takto doporučen, ustanoví soud poručníkem někoho z příbuzných a nebo osob blízkých dítěti nebo jeho rodině, popřípadě jinou fyzickou osobu. Poručníky nezletilého dítěte mohou být ustanoveni i manželé. • Nemůže-li být poručníkem ustanovena fyzická osoba, ustanoví soud poručníkem orgán sociálně-právní ochrany dětí. • Dokud není dítěti ustanoven poručník nebo dokud se ustanovený poručník neujme své funkce, činí neodkladné úkony v zájmu dítěte a v jeho zastoupení orgán sociálně-právní ochrany dětí.
Obsah poručenství • • •
• •
•
Poručník má právo a povinnost dítě vychovávat, zastupovat a spravovat jeho majetek místo rodičů. Mezi poručníkem a dítětem nevzniká ze zákona takový vztah jako mezi rodiči a dětmi. Funkce poručníka nezakládá vyživovací povinnost. Poručník odpovídá soudu za řádné plnění této funkce a podléhá jeho pravidelnému dozoru. Zejména je povinen podávat soudu zprávy o osobě poručence a účty ze správy jeho jmění. Soud však může poručníka zprostit povinnosti podávat podrobné vyúčtování, nepřesahují-li výnosy jmění pravděpodobné náklady na výchovu a výživu poručence. Poručník je povinen nejdéle do dvou měsíců po skončení svého poručenství předložit soudu závěrečný účet ze správy jmění poručence. Této povinnosti může soud poručníka zprostit. Jakékoliv rozhodnutí poručníka v podstatné věci týkající se dítěte potřebuje schválení soudu. Na rozdíl od všech ostatních osob majících v péči cizí dítě, jen poručník má výslovně stanovenou povinnost spravovat majetek dítěte. Z úpravy poručenství nevyplývá, že by poručník měl povinnost osobně o dítě pečova. Pokud má však dítě u sebe a osobně o ně pečuje, má nárok na hmotné zabezpečení, jako by šlo o pěstounskou péči. Je-li správa jmění poručence spojena se značnou námahou, může soud poručníkovi na jeho žádost přiznat z tohoto jmění přiměřenou odměnu ročně a nebo při skončení správy.
Zánik poručenství • Ze zákona: – – – –
dosažení zletilosti poručence; smrtí poručence; osvojením poručence; pravomocným rozhodnutím, které se obnovuje rodičům rodičovská zodpovědnost; – pravomocným rozhodnutí, kterým se rodičům vrací plná způsobilost k právním úkonům; – smrtí poručníka.
• Zproštěním – soud zprostí poručníka poručenství na jeho návrh (§ 82 odst. 1 ZR). • Odvoláním – soud poručníka odvolá, jestliže se stane pro výkon funkce poručníka nezpůsobilý nebo porušuje své povinnosti.
Rozvod manželů - poručníků • Rozvodem manželství funkce poručníků nezaniká. Soud vždy posoudí, zda je v zájmu dítěte, aby tuto funkci vykonávali nadále oba rozvedení manželé. V opačném případě jednoho z nich poručenství zprostí.
Výchovná opatření - § 43 ZR • Vyžaduje-li to zájem společnosti na řádné výchově dítěte může soud nebo orgán sociálně-právní ochrany dětí rozhodnout o těchto výchovných opatřeních: – napomenutí – je nejmírnější formou výchovného opatření. Může být uloženo jednak dítěti, jeho rodiči nebo i třetí osobě, která narušuje řádnou výchovu dítěte. – dohled – jestliže se napomenutí míjí účinkem nebo jde o závažnější poruchy v chování nezletilého nebo jeho rodičů, může být nad nezletilým nařízen dohled (je prováděn za součinnosti školy a občanských združení). – omezení – nezl. lze uložit omezení, která zabrání škodlivým vlivům na jeho výchovu. Zejména lze nezl. zakázat návštěvu podniků a zábav, které jsou pro něj nevhodné.
Ústavní výchova • Ústavní výchova je na místě pokud dítěti není možné zabezpečit vhodné rodinné prostředí mimo původní rodinu, která neexistue nebo selhala při plnění svých funkcí. O nařízení ústavní výchovy rozhoduje soud i bez návrhu. Jednotlivé případy: a) Ústavní výchova může být nařízena, jestliže je výchova dítěte vážně ohrožena nebo narušena a jiná výchovná opatření nevedla k nápravě (např. v případě úmrtí rodičů nebo pokud rodiče zenedbávají své povinnosti vůči dítěti ale i v případě dětí obtížně vychovatelných). b) Ústavní výchova může být nařízena také tehdy, pokud rodiče z jiných závažných důvodů nemohou výchovu dítěte zabezpečit (např. nemoc rodičů nebo dítě vyžaduje v důsledku duševní poruchy zvláštní péči). c) Jestliže je to v zájmu nezl. nutné, může soud nařídit ústavní výchovu i v případě, že jiná výchovná opatření nepředcházela.
Ústavní výchova - pokračování •
Ústavní výchova zaniká – rozhodnutím soudu, jestliže pominuly důvody pro její nařízení; – nejpozději po dosažení zletilosti dítěte (jestliže jsou pro to důležité důvody, může být ústavní výchova rozhodnutím soudu prodloužena, a to na jeden rok po dosažení zletilosti (např. aby dítě dokončilo v ústavu učební poměr)
•
Ústavní výchova je vykonávaná v těchto zařízeních: – diagnostický ústav; – dětský domov; – dětský domov se školou; – výchovný ústav.
•
Jednou z forem ústavní výchovy je i zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (např. Klokánek, Fond ohrožených dětí) – toto zařízení poskytuje ochranu a pomoc dětem které se ocitly bez jakékoliv péče nebo jsou-li život nebo příznivý vývoj vážně ohroženy (např. děti týrané, zneužívané).
Zvláštní předběžné opatření dle § 76a o.s.ř. • Ocitlo-li se nezletilé dítě bez jakékoliv péče nebo jsou-li jeho život nebo příznivý vývoj vážně ohroženy nebo narušeny, předseda senátu předběžným opatřením nařídí, aby bylo předáno do péče osoby, kterou v usnesení označí (jedná se například o situaci, kdy dítěti při dopravní nehodě umřou oba rodiče). Takto může být dítě umístěno např. do diagnostického ústavu, do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo i do péče konkrétní osoby. • Toto předběžné opatření může soud nařídit jen na návrh obce s rozšířenou působností. O návrhu je nutné rozhodnout bezodkladně, nejdéle však do 24 hod. poté, co byl návrh podán.
