Kapitola první: Přišel čas prohlédnout Neviditelná argumentace Osobní příběh o přesvědčování, kterému nelze odolat.
„Pravda pramení ze sporů mezi přáteli.“
– David Hume
Je časně ráno a můj sedmnáctiletý syn právě snídá, čímž získávám chvilku času na využití naší jediné koupelny. Omotávám si ručník kolem pasu a pokouším se nedívat na neradostný obraz v zrcadle nad umyvadlem. Spisovatelé se nemusí holit každý den. (Marketingoví pracovníci v zoufalství označují spotřebitele jako já termínem „osoby s nízkým zájmem o to, co si o nich myslí ostatní“.) Přesto mám svoje zásady, a hygiena je jednou z nich. Popadnu kartáček a zubní pastu. Lépe řečeno prázdnou tubu od pasty. Nejbližší náhrada se nachází na polici v našem ledovém suterénu, a na to nejsem oblečený. Zakřičím: „Georgi! Kdo spotřeboval všechnu pastu?“ Z druhé strany dveří mi Georgeův sarkastický hlas odpoví: „O to nejde, že ne, tati? Jde o to, jak zabráníme tomu, aby se to stalo znova.“ Dostal mě. Tisíckrát jsem mu vysvětlovat, že nejúčinnější argumentace je ta, která používá budoucí čas, řeč možností a rozhodování. „Tak jo,“ řeknu, „vyhráls. A teď už mi prosím tě doneseš tu pastu?“ „Jasně.“ A George se po chvíli vrátí s pastou, šťastný, že porazil svého otce ve sporu. Opravdu mě porazil? Kdo dostal to, co chtěl? Ve skutečnosti jsem to byl já, kdo přesvědčil jeho – tím, že jsem uznal jeho argument. Kdybych jednoduše řekl: „Nevymýšlej si a dones pastu,“ George by se možná hádal dál. Místo toho jsem ho nechal pocítit vítězství; vítězství ho
VYZKOUŠEJTE NA SCHŮZI Když někdo vyjádří pochybnost o vašem návrhu, odpovězte mu: „Dobře, tak zkusíme, jak by to šlo vylepšit.“ A převeďte celý spor na přepracování vašeho návrhu, jako by už byl schválený. Tato taktika se jmenuje ústupek – řečnické džiu-džitsu, které využívá tahy vašeho protivníka ve váš prospěch.
~9~
KE0527_sazba.indd 9
16.9.2009 12:03:21
obměkčilo a já jsem tím získal přesně to, co jsem potřeboval. Dosáhl jsem vrcholu přesvědčování: nejen obyčejné dohody, ale dohody, která přinutí posluchače – ke všemu ještě puberťáka – aby udělal, co chci. Kdepak, Georgi. To já jsem vyhrál.
Jako Matrix, jenom ještě lepší UŽITEČNÁ FIGURA Synkrisis (řecký výraz pro „posouzení jiným způsobem“) přeformuluje argument tím, že ho definuje jinak. „Žádná manipulace. Poučení.“ Na dalších stranách najdete celou kapitolu věnovanou řečnickým figurám a v závěru knihy je připojený glosář.
Co je to za otce, že manipuluje vlastního syna? Neříkejme tomu manipulace. Říkejme tomu poučení. Každý rodič by měl považovat rétoriku, umění diskutovat, za jednu ze základních dovedností, které by jeho děti měly umět. Rétorika je umění vlivu, přátelství a výmluvnosti, bystrého úsudku a nevyvratitelné logiky. Navíc využívá tu nejmocnější sociální zbraň – argumentaci.
Ať už si to uvědomujete nebo ne, argumentace je všude kolem vás. Pohrává si s vašimi emocemi, mění vaše postoje, přemlouvá vás k rozhodnutí a navádí k nakupování. Argumentace stojí za zjednodušenými politickými nálepkami, reklamou, žargonem, hlasy, gesty a výčitkami svědomí; vytváří skutečPOZOR, PŘESVĚDČUJI! ný Matrix, základní software, který řídí náš společenský Je jenom fér ukázat mé řečnické život. A rétorika slouží jako dekodér přesvědčování. karty – říci vám, kdy používám přesvědčovací metody, abych Tím, že nás učí o tricích, které používáme k přesvědčovás přesvědčil. Přirovnání vání toho druhého, odhaluje rétorika Matrix v celé jeho k Matrixu neslouží jenom jako manipulativní slávě. odkaz na současný kulturní Staří myslitelé považovali rétoriku za nepostradatelnou dovednost vůdce, za znalost tak důležitou, že její výuka byla základem vyššího vzdělání. Učila je, jak mluvit a psát přesvědčivě, jak mít při každé příležitosti co říct a jak proslovem přimět lidi, aby si je oblíbili. Poté, co ji staří Řekové vynalezli, pomohla rétorika vytvořit první demokratické státy světa. Vyškolila římské řečníky, jako byli Julius Caesar a Marcus Tullius Cicero a dala Bibli ten nejvytříbenější jazyk, který v ní je. Inspirovala dokonce
fenomén; odvolává se na to, že čtenář připouští existenci neviditelných poháněcích koleček v našem moderním způsobu života, ať už se jedná o počítačový software nebo kvantovou fyziku. V rétorice se takovému sdílenému postoji říká „společná místa“ (latinsky loci communes). Jak uvidíte, je to jeden ze základních stavebních kamenů přesvědčování.
~ 10 ~
KE0527_sazba.indd 10
16.9.2009 12:03:21
i Williama Shakespeara. Všichni ze zakladatelů amerického státu studovali rétoriku a také ji použili při psaní ústavy. V akademickém prostředí rétorika začala postupně upadat v průběhu 19. století, kdy sociologové odmítli Tady přeskakuju ve vyprávění názor, že by se jednotlivec mohl postavit neúprosné síle od Webstera ke Zvěřinci, a to nejenom proto, abych shrnul dějin. Kdo by chtěl vyučovat schopnost vést, když akaúpadek řečnictví, ale také demický svět ve vůdce nevěří? Ve stejné době také klaabych vás – bez vašeho vědomí siky nahradila moderní literatura a antika vyšla z módy. – přiměl se mnou souhlasit. Na čí straně spíš budete: na straně Několik pozoruhodných lidí nicméně ve studiu tohoto státníka Webstera nebo komika umění pokračovalo. Budoucí státník Daniel Webster naJohna Belushiho? Technický termín pro toto výbušné vázal v Dartmouthu na řečnické tradice, když vstoupil do spojení protikladných myšlenek debatní společnosti zvané United Fraternity, která měla je antiteze, což znamená působivou sbírku klasických knih a každý týden pořáda„protichůdný pojem“. la debaty. O mnoho let později se klub přejmenoval na Alfa Delta a proflámoval si cestu k nesmrtelnosti tím, že inspiroval film Zvěřinec. Bratrstvu je třeba přičíst k dobru, že na své klasické tradice nezapomnělo úplně; jako důkaz můžeme ve filmu vidět ten večírek v tógách. POZOR, PŘESVĚDČUJI!
Pořád se ještě najdou univerzity, které vyučují rétoriku – po pravdě řečeno, toto umění si začíná mezi vysokoškoláky rychle získávat oblibu – ale mimo akademické prostředí je prakticky zapomenutá. Je škoda něco takového ztratit. Představte si, že náhodou zakopnete o Newtonův gravitační zákon a náhle stojíte tváří v tvář silám, které hýbou vesmírem. Nebo že poprvé narazíte na Freuda a zjistíte, že máte nevědomí, kde vaše id, ego a superego vedou své tiché spory. Proto jsem tuto knihu napsal – abych vás provedl málo známým světem argumentace a přivítal vás mezi smetánku těch přesvědčivých. Cestou si vylepšíte své osobní image třemi aristotelovskými rysy spolehlivého vůdce: jsou to ctnost, nezaujatost a praktická moudrost. Zjistíte, že jste začali používat logiku jako nástroj přesvědčování, kterým zboříte falešné závěry a vybudujete nenapadnutelná tvrzení. Aristotelovy zásady vám také pomohou při rozhodování, jak je nejlepší konkrétní zprávu oznámit. E-mailem? Telefonem? Kouřovým nápisem na obloze? Objevíte jednoduchou strategii, jak vybřednout ze sporu, který uvízl ve vzteku a vzájemném obviňování.
VYZKOUŠEJTE PŘI PREZENTACI Římané používali taktiku „jen počkejte, to ještě není všechno“ už dva tisíce let před nástupem teleshoppingu. Dali jí rozkošný název dirimens copulatio, což znamená „přerušované spojení“. Je to forma amplifikace, základní řečnické taktiky, která v průběhu vaší řeči otáčí knoflíkem hlasitosti. Na prezentaci můžete například zesílit význam toho, co říkáte, správným uspořádáním slov: „Nejenom, že máme toto, ale také…“
~ 11 ~
KE0527_sazba.indd 11
16.9.2009 12:03:22
A to je jenom začátek. Následující strany obsahují víc než sto argumentačních nástrojů převzatých z antických knih a přizpůsobených dnešnímu životu spolu s návrhy, jak si můžete danou techniku vyzkoušet doma, ve škole, v práci nebo na svém okolí. Uvidíte, kdy nejlépe funguje logika a kdy je účinnější použít emoce. Osvojíte si řečnické figury, s jejichž pomocí můžete formovat názory jiných, a taktiky pro okamžité použití, včetně Aristotelovy neodolatelné entymémy – úhledného uzlíku logiky, který se jednodušeji používá, než vyslovuje. Než se dostanete na konec knihy, naučíte se také řečnické techniky, díky kterým vám bude obecenstvo dychtivě naslouchat. Lidé pořád milují dobře pronesenou řeč; nejlepší řečníci si za projev účtují víc než Rolling Stones za celý koncert. Jedna kapitola se věnuje výlučně Cicerově elegantní metodě stavby proslovu podle pěti základních zásad (invence, uspořádání, styl, paměť a přednes), která poslední dva tisíce let sloužila největším řečníkům. Skvělá argumentace ale vždycky neznamená dokonale propracovanou řeč. Nejúčinnější rétorika je ta, která není vidět. Proto vám odhalím řečnickou metodu, s jejíž pomocí lze lidem vštípit názor pouhou hbitostí jazyka. Kromě všech těchto praktických pomůcek nabízí rétorika ještě velkolepější, metafyzickou odměnu: rázem získáte úplně nový pohled na lidskou podstatu. Jakmile se ve vás probudí schopnost vidět všechnu tu argumentaci okolo sebe, svět už nikdy nebude jako předtím. Já sám jsem živým důkazem.
Tak mi to teda nandej, bejby Abych se přesvědčil, jak všudypřítomná je argumentace, provedl jsem nedávno pokus – celý den bez přesvědčování, den prostý reklamy, politiky, rodinného hašteření a vůbec jakékoli psychologické manipulace. Nenechám se nikým přesvědčovat a sám taky nikoho přesvědčovat nebudu. Nedopustím dokonce ani to, abych přesvědčoval sám sebe. Nikdo, ani já sám, mi nebude říkat, co mám dělat. Pokud se někdo může považovat za dostatečně kvalifikovaného pro takový experiment, tak zatvrzelý poustevník jako já.
~ 12 ~
KE0527_sazba.indd 12
16.9.2009 12:03:22
Od té doby, co jsem nechal práce v novinách a nakladatelství, pracuji nejenom sám pro sebe, ale taky skutečně sám – ve srubu značně vzdáleném od našeho rodinného domu. Žiji v malinké vesničce na severu Nové Anglie, což je oblast, která se pyšní těmi nejhůře přesvědčitelnými lidmi na celé planetě. Pro lidi z reklamních agentur jsou lidé jako já noční můrou – žádná televize, žádný mobil, žádný komunikátor BlackBerry, internetové připojení přes telefon. Jsem „reklamy prostý“, jsem sám sebou – jsem člověk imunní vůči přesvědčování. Alespoň by to tak mohlo vypadat. Budík na hodinkách začne pípat v šest. Většinou ho používám k tomu, abych se přemluvil vstát, ale dneska ho ignoruji. Zírám na strop, odkud na mě konejšivě mrká kouřový detektor. Kdyby zachytil kouř, začal by dělat takový rámus, že by zburcoval i toho největšího ospalce. Filozof Aristoteles by s rétorikou kouřového detektoru souhlasil; dobře věděl, jak silně dokáží člověka motivovat emoce. Pro tentokrát nemá detektor co říct. Zato moje kočka ano. Vyskočí na postel a strčí mi nos do podpaží. Je stejně spolehlivá jako moje hodinky a dvakrát tak otravná. Na necelých deset kilo chlupů, ještě ke všemu němých, dokáže kočka přesvědčovat pozoruhodně dobře. Místo slov používá gesta a tón hlasu – účinné prvky argumentace. Stoicky jí vzdoruji. Dneska ráno mě žádná kočka komandovat nebude. Hodinky se zase rozpípají. Je to značka Timex Ironman, pojmenovaná podle triatlonového závodu, jehož účastníci se snaží sami sebe zničit. Dá se předpokládat, že pokud se ty hodinky osvědčí masochistovi, který s nimi bude skoro čtyři kilometry plavat, sto osmdesát kilometrů šlapat na kole a čtyřicet šest kilometrů běžet, to všechno v jednom dni, osvědčí se i někomu jako já, kdo tráví svoje obědové pauzy namáhavou chůzí k potoku, aby se podíval, jestli jsou tam ryby.
VYZKOUŠEJTE V NÁVRHU Pokud jste svůj nápad už někde uplatnili, popište v živých barvách jeho úspěch, aby vaše publikum mělo pocit, že to oni sami ho uskutečnili. Ukažte, kolik nových možností a zdrojů ten plán přinese vašemu společnému úsilí. A nebojte se nakonec použít svoji oblíbenou frázi, jako třeba: „Je to tutovka.“
Staří Římané by řekli, že přitažlivost značky Ironman spočívá v argumentum a fortiori, „argumentaci silnějším tvrzením“. Její logika je jednoduchá: pokud něco funguje v obtížných podmínkách, tím spíš to bude fungovat v každodenním životě. Reklamní agentury mají argumentaci silnějším tvrzením v oblibě. Před lety běžela ve Spojených státech reklama na müsli značky Life, kde byl hlavní postavou malý mlsoun Mikey. Jeho dva starší bráškové se rozhodli otestovat müsli na něm, s tím, že pokud bude chutnat Mikeymu, tak bude chutnat všem. A opravdu mu chutnalo!
~ 13 ~
KE0527_sazba.indd 13
16.9.2009 12:03:22
Reklama na müsli argumentum a fortiori. Argumentace silnějším tvrzením mých hodinek mě ale neovlivňuje. Koupil jsem si je, protože jsou praktické. Pamatujte, jsem vůči reklamám imunní. Ale to jejich pípání mě dohání k šílenství. Ještě jsem ani nevstal a už rozjímám nad emocionálním nátlakem kočky a kouřového detektoru a nad tím, že moje hodinky argumentují silnějším tvrzením. Když se konečně vyhrabu z postele, jdu říct zrcadlu, co mu říkám každé ráno: „Hlavně nikomu nenaleť.“ Kočka mě kouše do paty. Popadnu ručník a jdu jí nachystat snídani. Za pět minut mi dojde zubní pasta a hádám se se synem. Není to zrovna dobrý začátek mého experimentu, ale připíšu to tomu, čemu vědci eufemisticky říkají „lidská přirozenost“ (v překladu: hloupá chyba) a jdu dál. Udělám si kávu, popadnu pero a začnu okázale psát do poznámkového bloku. Z literárního hlediska to nemá význam prakticky žádný – poznámky naškrábané ještě před ranní kávou stěží sám po sobě přečtu – ale má to ohromné rétorické účinky: když mě moje žena vidí psát, často mi donese snídani. Neporušil jsem právě svůj experiment? Zakrývám blok rukou a píšu nákupní seznam. Tak. To už se dá počítat jako psaní. VYZKOUŠEJTE DOMA Pokud vás pohoršuje představa manipulování vašich milovaných, zkuste použít čistou logiku – žádné emoce, žádné skryté taktiky, žádné odvolávání se na vaši autoritu nebo na to, čeho všeho se musíte vzdát. Dělejte to tak celý den a budete překvapeni stoupající hladinou vzteku v rodině. Svádění zabírá stejně, jako když dáte dítěti dudlík.
Dorothy nastoupila zpět do práce na plný úvazek před rokem a půl, když jsem já se svou prací skončil. Dohoda zněla tak, že za ni převezmu vaření, ale jí se hrozně líbí mít za manžela talentovaného spisovatele a sama být schopnou živitelkou rodiny, která mu to psaní umožní. Moje žena je zlatíčko a zlatíčka často letí na talentované spisovatele. Samozřejmě je tu možnost, že ona přesvědčuje mě: že ze sebe dělá zlatíčko, které letí na talentované spisovatele, a tím mě vzrušuje. Svádění je základem těch nejrafinovanějších a nejzábavnějších druhů argumentace.
Svádění se navíc nemusí týkat jenom sexu. Spisovatel Frederick Kaufman nedávno v časopise Harper’s Magazine ukázal, že televizní pořady o jídle používají stejné techniky jako pornoprůmysl – mikrofon nastavený na nejvyšší hlasitost, velice chatrnou zápletku, dobře vypadající obsazení a štědré záběry pevného masa a tekoucích šťáv.
Hvězda televizních obrazovek Rachel Ray: „Čočka se při vaření hezky nafoukne. Nasaje všechnu tekutinu a je potom krásně jemná.“
~ 14 ~
KE0527_sazba.indd 14
16.9.2009 12:03:22
Slavný šéfkuchař Emeril Lagasse: „A šup tam s banány. Přesně tak, zlato. Udělej jim tu radost hned teď.“
Žijeme ve složitém, temném (skoro se chce dodat „vlhkém“) světě přesvědčování. Prodavač ojetých vozů mě kdysi svedl k utracení patnácti tisíc dolarů, což už je slušná pálka. Právě jsme se s rodinou přestěhovali do Connecticutu a já jsem potřeboval levný dopravní prostředek. Bylo to náročné stěhování a nebyl jsem zrovna v náladě. Ten člověk v autobazaru mě měl na háku dříve, než jsem stihl cokoliv říct. Ukázal na skromně vypadajícího sedana Ford Taurus, navrhl zkušební jízdu a jakmile jsem se připoutal, řekl: „Chtěl byste vidět hrob P. T. Barnuma?“ Kdo by nechtěl vidět místo posledního odpočinku krále cirkusu?
TIPY ZE STAROVĚKU Když spravedlnost nebyla slepá: Aristoteles řekl, že emoce přetrumfnou logiku. Známý římský řečník to dokázal strategickým použitím pornografie při obhajobě krásné kněžky z Afroditina chrámu, která čelila obvinění z prostituce. Když to vypadalo, že soud skončí špatně, řečník postavil dotyčnou mladou ženu doprostřed římského fóra a tam z ní strhl šaty. Zabralo to. Porota (složená ze samých mužů) byla tak pohnuta pohledem na kyprou poddanou bohyně lásky, že ji zprostila viny. Díky stejné technice prošla Sharon Stoneové v Základním instinktu vražda.
Byla to senzační projížďka. Museli jsme zastavovat kvůli pávům a ve větvích ohromné jedle nad námi skřehotali divocí peruánští papoušci s oslnivě zeleným peřím. Naproti Barnumovu impozantnímu pomníku stál památník Toma Palečka – trpasličího muže, který udělal v manéži pod Barnumovým vedením kariéru milionáře – i s jeho sochou v životní velikosti. Očarovaný naší zkušební jízdou jsem udělal všechno ostatní, co ten prodejce navrhl, a on navrhl, ať si toho forda koupím. To auto bylo šmejd. Měl mě přečteného a dostal mě do lepší nálady: svedl mě, a abych řekl pravdu, užil jsem si to. Další den ráno jsem už měl nějaké pochybnosti, ale nelitoval jsem. Bylo to jednání na základě shody. Čímž se dostáváme k hlavní ceně v přemlouvání: ke shodě. Znamená to víc než dohoda, a mnohem víc než kompromis. Shoda představuje selský rozum publika. Je to sdílená víra v určitou volbu, v rozhodnutí nebo jednání, kterého chcete dosáhnout. A tady vstupuje do hry svádění. Jak věděl už svatý Augustin, víra vyžaduje emoce. Svádění je manipulace a manipulace je polovina celé argumentace, proto se ho řada z nás zdráhá použít. Ale svádění může vést i k jiným výsledkům než k sexu. Může vést ke shodě. Dokonce i Aristoteles, ten starý logik, věřil v hojivé účinky svádění. Samotná logika lidi zřídka přiměje něco udělat. Musí po tom toužit. Možná se vám
VYZKOUŠEJTE V PRÁCI Svádění – tedy ten asexuální druh svádění – můžete použít při prezentaci. Zvýší váš plán produktivitu práce? Přinuťte své posluchače, aby po tom toužili. Vykreslete jim vizi poklidných přestávek na oběd a večerů trávených s rodinou.
~ 15 ~
KE0527_sazba.indd 15
16.9.2009 12:03:22
nelíbí manipulativní aspekty logiky; stále je ale lepší než ty bitvy, které většinou za argumentaci mylně zaměňujeme.
Dělají to i ptáci… Můj experiment je zatím čím dál tím pochybnější. Když vycházím z koupelny, Dorothy zrovna pokládá na stůl talíř míchaných vajíček. Jedním pohybem ramen si nahodí sako a políbí mě na rozloučenou. „Nezapomeň, že dneska se vrátím pozdě – na recepci bude večer senzační bufet,“ a vyráží pro právnickou školu, kde pracuje, získávat sponzory. (Získávání sponzorů a právo. Rétoričtější už to snad ani být nemůže.) Obracím se k Georgovi: „Chceš dneska jíst se mnou nebo v kampusu?“ George se učí v internátní škole, ale bydlí doma. A nesnáší školní jídlo. „Ještě nevím,“ odpoví. „Zavolám ti ze školy.“ Chci dneska pracovat do noci a na vaření se zrovna necítím, ale nerad bych, aby si George myslel, že moje práce je důležitější než on. „Tak jo,“ řeknu tak nadšeně, jak jen dokážu, „bude dušené maso!“
VYZKOUŠEJTE, KDYŽ VÁS NĚKDO ZDRŽUJE Toto zabírá na většinu byrokratů. Předstírejte, že vám patří všechen čas na světě, a nechejte dotyčného byrokrata, aby si vybral, co je menší zlo: dát vám pokoj, nebo s vámi dál ztrácet čas. Funkcionáři, stejně jako voda, jdou cestou nejmenšího odporu.
„Fuj,“ zašklebí se George, přesně podle očekávání. Nesnáší moje dušené maso dokonce ještě víc než školní kuchyni. Pravděpodobnost, že budu muset dneska večer vařit, právě prudce poklesla. Oops, jak pravila ta skvělá řečnice Britney Spears. I did it again. Zase jsem to udělal. A tak pokračuje můj den. Ve své srubové kanceláři píšu e-mail svým vydavatelům, který lichotivě vysvětluje, proč jsem prošvihl termín. (Jenom se snažím dostát jejich vysokým standardům!) Odkládám telefonát společnosti Sears: chci si stěžovat, že mi naúčtovali 147 dolarů za výměnu šroubku v naší troubě. Když jim nakonec zavolám, dávám si s vysvětlením mého problému hezky načas. Bude pro ně levnější dát mi s tím účtem pokoj, než se se mnou dál dohadovat. V poledne si narychlo udělám oběd a jdu se ven projít. Na velkém žulovém kamenu leží hromádka liščího trusu. Liška tím trusem říká: „Toto místo je moje.“
~ 16 ~
KE0527_sazba.indd 16
16.9.2009 12:03:23
Teritoriální tvorové, jako jsou lišky a obyvatelé předměstí, používají k vytyčení svého území a odrazení vetřelců složité signály – pižmo, ploty, trus, svatební povolení, stopy, bezpečnostní alarmy… Argumentace je doslova naší přirozeností. Drozd zpívá hezkou jednoduchou písničku, aby zahnal rivaly ze svého trávníku, a pak hned zazpívá tutéž melodii pozpátku v uměleckém ztvárnění řečnické figury zvané chiasmus. Tato figura je založená na opakování stejné fráze s opačným pořadím slov: „Můžete vyrvat chlapce z venkova, ale nemůžete vyrvat venkov z chlapce“ (severoamerické přísloví); „Mařil jsem čas a čas teď maří mne“* (Shakespeare). V naší kultuře se řečnické figury VYZKOUŠEJTE NA podceňují, ale to je jenom proto, že většině z nás chybí PREZENTACI Prezentujte nějaké rozhodnutí řečnický důvtip potřebný k jejich používání. Mohou mít jako chiasmus s pomocí jeho překvapivou moc. John Fitzgerald Kennedy jednou pouzrcadlového obrazu: „Buď žil chiasmus během televizního projevu – „Neptejte se, budeme my kontrolovat výdaje, nebo budou výdaje kontrolovat co může vaše země udělat pro vás, ptejte se, co můžete nás.“ udělat vy pro svoji zemi“ – a tisíce lidí vstoupily do mírových sborů. Já jsem se do figur zamiloval a dokonce jsem založil webovou stránku, která se jim věnuje (Figarospeech.com). Figury dodávají vybroušenost oběžníkům i přednáškám a v každodenní konverzaci pohotově dodají důvtip i těm nejúnavnějším rozmluvám.
POZOR, PŘESVĚDČUJI! Nepřeháním to trochu? Prezidentův chiasmus způsobil hromadný příliv dobrovolníků do mírových sborů? Toto je jeden z nejúčinnějších způsobů, jak podvádět v logice: protože B následuje po A, A je příčinou B. Říkám tomu Kokrháčův logický klam, podle té pohádky o kohoutovi, který si myslel, že slunce vyšlo díky jeho kokrhání.
Když se vracím zpátky do srubu, zvoní telefon. Volá George, že bude večeřet ve škole. (Ano!) Takže pracuji až do večera a čas od času se odměním hraním počítačového pinballu. Zjistil jsem, že se dokážu déle soustředit, když si dávám herní pauzy. Je toto přesvědčování? Nejspíš ano. Můj den bez rétoriky se nakonec ukázal být pěkně rétorický, ale i tak jsem si ho užil.
Nakonec „zapíchnu“ psaní a jdu zpátky do domu dát si sprchu a oholit se, i když dneska není holící den. Moje žena se setkává se spoustou dobře vypadajících a dobře oblečených mužů, takže raději čas od času s pomocí trochy péče o vzhled a slušného oblečení upevním hranice svého teritoria, abych ji přesvědčil, že si nevzala úplného pobudu. Natáhnu si kašmírový svetr, ve kterém podle Dorothy vypadám „ložnicově“, a přivítám ji ve dveřích s vychlazeným ginem s tonikem. Svádění může začít. *
překlad Martin Hilský
~ 17 ~
KE0527_sazba.indd 17
16.9.2009 12:03:23