Kapitola je po objasnní podstaty a významu finanního plánování rozdlena do nkolika navazujících ástí:

Kociánová, E. Finan ní analýza a finan ní plánování

2 FINAN NÍ PLÁNOVÁNÍ

STRU NÉ SEZNÁMENÍ S OBSAHEM KAPITOLY FINAN NÍ PLÁNOVÁNÍ Kapitola je po objasn ní podstaty a významu finan ního plánování rozd lena do n kolika navazujících ástí:

2.1 Stanovení poslání a cíl podniku – Finan ní plán je nedílnou sou ástí celkového podnikového plánu – mezi jeho jednotlivými ástmi existují úzké p ímé a zp tné vazby. Finan ní plánování se zam uje na napln ní základních a díl ích cíl podniku. Tomu odpovídá i základní struktura finan ního plánu: - plánový výkaz zisku a ztráty, - plánový pen žní tok, - plánová rozvaha. 2.2 Dlouhodobé finan ní plánování – v rámci plánových výkaz jsou zde vyjád eny vize podniku v perspektiv n kolika let (záleží na oboru podnikání). S t mito aktivitami souvisí zvýšené riziko, které je t eba brát v úvahu, po ítat s faktorem asu apod. 2.3 Krátkodobé finan ní plánování – krátkodobý (ro ní) finan ní plán je nedílnou sou ástí dlouhodobého finan ního plánu, jehož ást na nejbližší období se rozpracovává do konkrétn jší podoby, v závislosti na možné zm n vnit ních i vn jších podmínek hospoda ení. 2.4 Metody dlouhodobého finan ního plánování – jsou uvedeny pro UPRAVIT !!!! konkrétn jší p edstavu studujících o postupech sestavování finan ního plánu. Tuto ást dopl uje poslední podkapitola, a to je: 2.5 Souhrnný p íklad – student se seznámí (ve zjednodušené podob ) s tvorbou jednotlivých plánových výkaz v rámci dlouhodobého finan ního plánování. 2.6 Otázky k procvi ení

28

29


CÍLE KAPITOLY : Po úsp šném a aktivním absolvování této KAPITOLY Budete um t: •

orientovat se v problematice finan ního plánování;

•

sestavit základní ásti finan ního plánu.

Získáte: •

znalosti o cílech podniku a možnostech je dosáhnout;

•

znalosti o finan ní politice podniku;

•

znalosti o vzájemných vazbách v rámci podnikového plánu;

•

znalosti o ástech finan ního plánu a jejich vazbách;

•

znalosti o specifikách dlouhodobého a krátkodobého finan ního plánování;

Budete schopni: •

popsat jednotlivé ásti finan ních plán a objasnit jejich vazby.

AS DOPORU ENÝ K PROSTUDOVÁNÍ Celkový doporu ený as k prostudování KAPITOLY je asi 15 hodin.

KLÍ OVÁ SLOVA KAPITOLY FINAN NÍ PLÁNOVÁNÍ Poslání podniku, finan ní politika podniku, podnikový plán, p ímá vazba, zp tná vazba, plánová rozvaha, plánový výkaz zisku a ztráty, plánové hotovostní toky, prognóza prodeje, rozpo et investi ních výdaj , rozpo et dlouhodobého externího financování; plánování výkon náklad a zisku; kritický bod rentability (bod zvratu), fixní náklady, variabilní náklady, procentní podíl na tržbách, regresní metoda.

2.1 Plánování a cíle podniku

Budete um t

Získáte

Budete schopni

30


Plánování je komplexní rozhodovací proces, který spo ívá v navrhování, hodnocení, výb ru cíl a cest (zp sob ) jejich dosažení. Plánování Finan ní plánování je nedílnou sou ástí celkového plánování podnikatelské innosti. Obecn je možné konstatovat, že procesu plánování se nevyhne žádný subjekt, který chce za ít podnikat, který už podniká nebo který kon í svou podnikatelskou innost. Jinými slovy: plánování provází podniky od jejich vzniku (resp. ješt p ed jejich vznikem) až do konce jejich existence. Aby mohl podnik dosahovat stanovené finan ní cíle a rozvíjet se, musí být respektovány finan ní zásady a kritéria, které se promítají i do finan ního plánu (výsledek finan ního plánování).

Úkol plánování

Úkolem plánování je: • • •

p ipravit koncepci podniku na základ informací, íseln tuto koncepci konkretizovat, stanovit asový pr b h realizace.

dostupných

Zajišt ní r stu výkonnosti firmy a její podnikatelské prosperity v náro ném tržním prost edí vyžaduje pe livé plánování budoucích aktivit firmy. Náplní Poslání a cíle podniku t chto plánovacích proces je: • •

stanovení cíl , které chce podnik dosáhnout z krátkodobého i dlouhodobého hlediska, stanovení zp sob (cest) dosažení t chto cíl .

Podstatou plánování je: • p emýšlení o budoucnosti, a to: - o cílech podniku, - o vývoji podnikatelského okolí, které firmu na jedné stran ohrožuje, ale zárove p ináší i rozvojové p íležitosti; •

a transformace t chto informací do ur itých dokument vymezujících budoucí fungování podniku a její aktivity.

Vrcholem pyramidy podnikových cíl je jeho poslání. Jde o obecné vyjád ení hlavních sm r innosti podniku, vyjád ení toho, pro existuje, jaká je oblast jeho p sobnosti. Poslání by m lo vyjad ovat hlavní orientaci podniku, p edpoklady jeho vnit ního a vn jšího chování. Zárove by m lo specifikovat p ednosti, o které se chce podnik opírat – nap . chce být podnikem s nejvyšší kvalitou výrobk , podnikem reagujícím s maximální rychlostí na m nící se požadavky odb ratel .


Vyjasn ní poslání podniku vytvá í p edpoklady pro stanovení strategických podnikových cíl . Jejich formulace je konkrétn jší, pracuje s veli inami íseln vyjád enými. P íklady strategických cíl : -

uspokojení poptávky odb ratel a postavení podniku na trhu, ochrana životního prost edí:, inovace výrobního programu a technologií, finan ní oblast.

Poslední uvedená skupina podnikových cíl má významné postavení v rámci celkové innosti podniku a úzce se vztahuje k finan nímu plánování. Finan ní Finan ní cíle cíle je možné formulovat nap . takto: • • • • • •

zvyšování tržní hodnoty podniku z hlediska jeho vlastník (r st tržní hodnoty podniku = základní cíl podnikání), dosažení ur ité hodnoty zisku, zajišt ní ur itého r stu podniku, nap . prost ednictvím tempa r stu tržeb, dosažení ur ité úrovn rentability vlastního a celkového kapitálu, dosažení optimální kapitálové struktury, zabezpe ení dostate né finan ní schopnosti podniku (schopnost podniku hradit své závazky z krátkodobého i dlouhodobého hlediska).

Podnik si stanovil cíle, kterých chce svou inností dosáhnout. Dalším krokem je formulaei zp sob jejich uskute n ní. K dosažení cíl vede realizace opat ení v oblasti investi ní innosti, výzkumu, vývoje, marketingu, personalistiky. Opat ení jsou zabezpe ována plánováním pot eby a užití finan ních zdroj . S tím neodmysliteln souvisí p ijetí zásad finan ní politiky podniku. Finan ní politika podniku formuluje zásady pro zp sob financování jeho Finan ní politika innosti. Dává odpov na otázky, nap .: podniku - jak sm jí být jednotlivé finan ní zdroje používány? - kde lze získat dodate ný kapitál? jaká smí být zadluženost? - jaký rozsah majetku má být uložen v pen žních prost edcích a pen žních ekvivalentech? - jaká jsou omezení r stu majetku a tržeb s ohledem na pen žní toky? - kolik se má vyplácet na dividendách? Odpov di p edstavují „soubor p ikázání“, jak se vyhýbat p íliš riskantnímu podnikání, které by mohlo vést k ohrožení finan ního zdraví, v kone ném d sledku snad i k zániku podniku.

PR VODCE TEXTEM Na formulování cíl a politik navazuje podnikový plán, který vyjad uje

31


podnikovou strategii na cest k realizaci cíl v p íštích n kolika letech.

Finan ní plán je sou ástí podnikového plánu, který propojuje všechny aktivity s kvantifikovaným finan ním cílem a s asov rozvrženými strategickými zám ry.

2.1.1 Vazba finan ního plánu na ostatní ásti podnikového plánu Volba podnikatelské strategie spolu se soustavou podnikových cíl vytvá í p edpoklady pro tvorbu dlouhodobého (strategického) plánu podniku. Struktura plánu a jeho jednotlivé složky (díl í plány) odpovídají jednotlivým funk ním zám r m podniku. P ed zahájením plánovacích inností je nezbytné krom stanovení cíl a zp sob jejich dosažení provést pr zkum trhu (analýzu a prognózu tržní poptávky); zda bude mít podnik zajišt n odbyt. Na zjišt né výsledky pak navazuje podnikový plán jako celek a v konkrétní podob díl í plány. Metody plánování, ani nápl plánu není stanovena žádným vn jším na ízením, záleží na podnikatelském subjektu a zam ení jeho innosti. Obecn je možné do podnikového plánu zahrnout nap . tyto ásti: • plán prodeje (odbytu) a marketingu, ten musí být výrobn zabezpe en • plán výroby; výroba musí být zabezpe ena pot ebnými vstupy - plán zásobování, - plán investic, - plán inovací, - personální plán; tyto plány musí mít své zdrojové (finan ní) zabezpe ení •

FINAN NÍ PLÁN

32


Tvorba finan ního plánu podniku p edstavuje iterativní zp tnovazební proces, který tvo í sou ást procesu tvorby podnikového plánu. V cné ásti podnikového plánu poskytují základní vstupní informace pro tvorbu finan ního plánu, vyjad ují požadavky na objem finan ních zdroj k nákupu surovin, materiál , realizaci investic, mzdové a sociální zabezpe ení zam stnanc podniku apod. (p ímé vazby).

Na jedné stran jsou požadavky, na druhé stran finan ní realita, která nebude schopna zajistit p edpoklady v cných ástí podnikového plánu. Možný nedostatek finan ních zdroj vzhledem k požadavk m pak vede ke korekci plán zdrojového zabezpe ení (nap . omezení výzkumu a vývoje, omezení realizace investic nebo jejich p evedení na pozd jší dobu). To se zp tn projeví v možnostech výroby (úprava plánu výroby) a samoz ejm ve velikosti plánovaného odbytu (zm na plánu prodeje a marketingu) – zp tné vazby. Základním úkolem finan ního plánu je zabezpe it realizaci podnikového plánu, Základní úkol pot ebnými finan ními zdroji (vlastními i cizími). finan ního plánu

K ZAPAMATOVÁNÍ 2 Vazby mezi finan ním plánem a ostatními ástmi podnikového plánu: • •

p ímé vazby – každý díl í plán prost ednictvím výnos a náklad ovliv uje finan ní plán; zp tné vazby – výstupy finan ního plánu (disponibilní finan ní zdroje) p sobí na realizovatelnost díl ích plán ; obvykle si vynucují ur ité korekce t chto plán .

T sné vazby neexistují jen mezi finan ním plánem a ostatními ástmi plánu, ale i uvnit finan ního plánu – jde o vzájemné vztahy jednotlivých ástí finan ního plánu: plánová rozvaha, plánová výsledovka, plánový výkaz pen žních tok (kapitola 2.1.2).

33


KONTROLNÍ OTÁZKY 1 1) Co je základním úkolem plánování? 2) Jaký je rozdíl mezi posláním a cíli podniku? 3) Jaké znáte finan ní cíle podnikání a který z nich je na vrcholu pyramidy cíl ? 4) Jak se projevuje zp tné p sobení (zp tná vazba) finan ního plánu na ostatní ásti podnikového plánu? 5) Jaké vazby existují mezi finan ním plánem a v cnými ástmi podnikového plánu? 6) Jaké d vody vedou ke korekci v jednotlivých ástech podnikového plánu?

2.1.2

ásti finan ního plánu podniku

Úst ední postavení v soustav díl ích ástí podnikového plánu zaujímá finan ní plán, je syntetizujícím prost edkem, protože všechny podnikové aktivity jsou ve svém d sledku p evedeny na peníze. Finan ní plán hraje tedy ur itou integrující roli a má charakter komplexního plánu. Tvo í jej tyto složky: 1.

SOUSTAVA FINAN NÍCH UKAZATEL : - ukazatele charakterizující cíle, které chce podnik dosáhnout (zadluženost, rentabilita, likvidita…); - slouží k posouzení r zných variant plánu.

Prost ednictvím vhodn zvolených ukazatel finan ní analýzy je možné posoudit finan ní zdraví podniku. Hodnocení finan ní situace by m lo potvrdit, zda provád ná politika vede k dosažení stanoveného cíle nebo zda je nutné finan ní politiku, kterou firma realizuje, upravit. 2.

PLÁNOVÝ VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY: a) plán výnos (plyne z plánu odbytu), b) plán náklad (plyne z plánu výroby, zásobování, investic, inovací, personálního plánu).

Na základ rozdílu plánu výnos a plánu náklad dostaneme plánovou výsledovku. Ta slouží ke stanovení p edpokládaného výsledku hospoda ení. Do této ásti plánovacích inností pat í i plán rozd lení výsledku hospoda ení.

34


3.

PLÁNOVÉ HOTOVOSTNÍ TOKY v rozd lení podle: - provozní innosti, - investi ní innosti, - finan ní innosti.

4.

PLÁNOVÁ ROZVAHA:

Souvisí velmi úzce s plánovými pen žními toky. Rozvaha shrnuje p edpokládaný vývoj majetku v daném plánovacím období i finan ní krytí tohoto majetku.

35

36


2.2 Dlouhodobé finan ní plánování Cíle, které jsou ve finan ním plánu specifikovány, vyžadují ve v tšin p ípad dobu delší než jeden rok. Dlouhodobé finan ní plánování má svá specifika: 1)

jádrem dlouhodobého finan ního plánování rozhodování a dlouhodobé financování;

2)

st edem pozornosti dlouhodobého finan ního plánování jsou p íjmy a výdaje zachycené v plánu pen žních tok ;

3)

plán pen žních dokumenty: -

tok

provázejí

ti

je

Specifika dlouhodobého finan ního investi ní plánování

„satelitní“

plánovací

prognóza prodeje, rozpo et investi ních výdaj rozpo et dlouhodobého externího financování.

2.2.1 Plánování prodeje (odbytu) Východiskem podnikového plánování je prognóza tržních podmínek. Na jejich základ je pak možné usuzovat, jak velký bude objem prodeje a v závislosti na uplat ovaných cenách zpracovat plán tržeb. Obchodní úsek se snaží prosadit v plánu co nejvyšší objem prodej a tudíž i tržeb.

Klí ovou otázkou v této souvislosti je prognóza, zda poptávka kupujících poroste, klesne nebo bude stagnovat. Chybná prognóza m že mít vážné Nadm rný r st následky: tržeb m že vyvolat nap tí ve 1) Rozší í-li se poptávka po produkci podniku více, než na jakou se finan ních p ipravil, nebude schopen uspokojit své zákazníky. Objednávky se zdrojích


budou hromadit, dodací lh ty se prodlouží, odb ratele nebudou spokojeni. Své zakázky pak budou sm rovat k jiným dodavatel m. V kone ném d sledku to m že pro podnik znamenat snížení jeho podílu na trhu, bude promarn na p íležitost r stu podniku;

2)

P íliš optimistická prognóza naopak povede k nadm rnému vybavení podniku za ízením, zásobami. Pokud poptávka po výrobcích bude oproti p edpoklad m nižší, povede tato skute nost k poklesu ukazatel doby obratu, k r stu fixních náklad na jednotku produkce, zárove výše fixních náklad bude mít za následek pokles rentability. V p ípad , že podnik použil k financování svého rozvoje úv r, mohou se stát t žko ešitelné i problémy s likviditou.

Prodej je možné prognózovat r znými zp soby: -

prost ednictvím selské logiky, využívají se matematicko-statistické metody (metoda nejmenších tverc , pohyblivé /klouzavé/ pr m ry aj.), asto se využívají procentní vztahy z minulého období, pragmatickými postupy: ankety mezi zákazníky, dodavateli apod.

37

38


2.2.2 Plánování investi ní innosti Investi ní innost je determinována interními rozhodnutími. Ú inky t chto rozhodnutí se projeví neodvratn v dob , která následuje v tšinou s velkým asovým odstupem od rozhodnutí. Tzn., že o ekávané p ínosy z investice, kterým odpovídá prognóza prodeje, nemusí nastat v p ípad , že sám podnik nebo jeho okolí se vyvíjí jinak, než se p edpokládalo.

Investi ní innost se plánuje, investice je nutné zahrnout do plánu D vody plánování pen žních tok , protože uvažovaná investice ovlivní výdaje (kapitálové investi ní innosti výdaje), které bude nutné v souvislosti s realizovaným investi ním projektem vynaložit. Zárove ovlivní i velikost p íjm (6. ást p edm tu FINANCE) – investi ní projekt je v tšinou realizován proto, aby v budoucnu zvýšil tržby a disponibilní zisk, jinými slovy, aby rostla tržní hodnota podniku (základní cíl podnikání). P í inou realizace investi ních projekt mohou být i jiné d vody, nap . snižování podílu podniku na zne iš ování životního prost edí. V rámci investi ního plánování, p i výb ru investi ních projekt se berou v úvahu cílové finan ní ukazatele, nap . minimální vnit ní výnosové procento, limit prost edk na investi ní výdaje, pr m rné kapitálové náklady, limit prost edk na investi ní výdaje aj. P i posuzování finan ních d sledk investi ní innosti je t eba rozlišovat investi ní projekty podle stanoveného cíle: • cílem je obnova opot ebeného majetku, • cílem je rozší ení nedostate ných kapacit, • cílem jsou technologické inovace. Investi ní výdaje, které jsou spojeny s realizací investi ních projekt , jsou rozd leny na jednotlivá plánovací období. Jejich výši zachycuje rozpo et investi ních výdaj , který je nedílnou sou ástí dlouhodobého finan ního plánu. Rozpo et investi ních výdaj je rozd len na delší období s roz len ním na jednotlivé roky. V druhém roce a následujících letech m že dojít k odlišnostem proti plánu, proto je nutné v krátkém období investi ní výdaje korigovat. Zárove je vhodné po ítat v plánu s ur itou rezervou.

Cíle investi ní innosti


39

2.2.3 Plánování dlouhodobých finan ních zdroj Vytvo ený rámcový finan ní plán se porovnává s p ipravovanými investi ními projekty. Pro ty se vypracuje harmonogram investi ní výstavby a vstupují do plánu pen žních tok t emi veli inami: 1) 2) 3)

tržbami, ziskem po zdan ní (disponibilní zisk), investi ními výdaji.

Zapracováním plánu investi ních výdaj do plánu pen žních tok se up esní pot eba finan ních zdroj – pro ni se pak vypracovává další ást dlouhodobého finan ního plánu, tj. rozpo et dlouhodobého externího financování. Dlouhodobé externí zdroje jsou využívány v p ípad , že podniku nesta í k pokrytí jeho pot eb interní finan ní zdroje (nerozd lený zisk). ešení jejich nedostatku mohou být r zná. Situaci lze nap . ešit:

bankovním úv rem – Firma musí zapracovat do plánu pen žních tok : - p íjem z poskytnutého úv ru, - splátky poskytnuté úv ru. Úroky z úv ru se do plánu pen žních tok promítnou p es zisk po zdan ní. •

•

emisí dluhopis (toto ešení p ichází v úvahu p edevším u velkých firem, které mají dobrou finan ní situaci),

•

dodavatelským úv rem (v p ípad , že má podnik uzav eny obchodn -úv rové kontrakty a vztahy mezi ním a dodavatelem jsou na dobré úrovni),

•

projektovým financováním.

Druhy dlouhodobého externího kapitálu


40

2.2.4 Hodnocení rizika Je t eba si uv domit, že v rámci finan ního plánování má obecnou platnost existence neur itosti, která je d sledkem: 1)

jednak neur itost budoucího vývoje

2)

a rovn ž neur itosti minulého vývoje (ve fázi p íprav a úvah o finan ním plánu nejsou zpravidla dostate n známy dosažené výsledky).

Výše uvedené jsou možné p edpoklady vzniku rizika chyb, kterých je možno Ú elem finan ního se p i plánování dopustit. Navíc je nezbytné uvažovat i v tom sm ru, že plánování je mj. budoucnost m že p inést zcela jiné výsledky, než s kterými se p i plánování omezování rizika po ítalo, díky dnes neznámým okolnostem,. Tyto a jiné možnosti vzniku rizika je t eba zohlednit p i plánovací innosti. P íprava plánu nutí k zamyšlení nad budoucností podniku, je t eba p edvídat n která ohrožení, po ítat s nep edvídanými událostmi. Sestavený plán pr b žn porovnat se skute ností – to je p edpokladem v asného varování a jeho využití k p ehodnocení p vodních zám r .

Hlavní zdroj rizika vychází z prognózy prodeje a z plánované ziskovosti. Proto je nanejvýš vhodné jistit se proti odchylnému vývoji prodeje a ziskovosti variantním zpracováním plánu na základ : • • •

pesimistické, optimistické a reálné p edpov di.

Na tomto variantním p ístupu je založena analýza citlivosti, jejíž podstatou je ur it initele, které ohrožují výsledek nejpodstatn ji. Další možností posuzování reálnosti plán je použití model a simulací. Krom toho by se m lo v plánu po ítat i s ústupovými cestami a s možnostmi využití nenadálých p íležitostí.


41

2.3 Krátkodobé finan ní plánování O krátkodobé finan ní plánování se jedná v p ípad , že doba, na kterou jsou plánovány r zné innosti a pot ebné zdroje krytí nep esáhne 1 rok. Výsledkem a základem krátkodobého finan ního plánování je ro ní finan ní plán. V praxi to neznamená, že nemohou být sestaveny plány na kratší období, nap . tvrtletní, m sí ní, týdenní. Záleží na konkrétní podnikové innosti. Ro ní finan ní plán vzniká konkretizací a zp esn ním zám r pro daný rok Ro ní finan ní plán v dlouhodobém finan ním plánu – jde tedy v podstat o sou ást dlouhodobého je nedílnou sou ástí finan ního plánu. Nelze požadovat, aby ro ní finan ní plán lp l na spln ní dlouhodobého plánu zám r , které byly v d ív jších letech p edpokládány pro daný rok v dlouhodobém plánu. Ro ní finan ní plán musí být aktualizací dlouhodobého plánu.

2.3.1 Specifika ro ního finan ního plánování • •

• •

Plánovanému roku p edchází období, za které je známa o ekávaná skute nost. Zisk jako cíl je limitován krátkodob nezam nitelnými faktory provozního potenciálu výrobní kapacita limituje tržby, instalovaná p edpoklad existence optimálního technologie p edur uje náklady výkonu podniku, p i kterém je provozní zisk maximální). D ležitou sou ástí ro ního finan ního plánování je plánování výnos , náklad a zisku. Základním cílem ro ního finan ního plánování je zabezpe ení likvidity (platební schopnosti) podniku.


•

P i ro ním finan ním plánování lze rozlišit t i kroky: 1)

sestavení plánové výsledovky v kalkula ním len ní na základ plánu výnos , náklad a zisku:

tržby p ímý materiál p ímé mzdy variabilní nep ímé náklady fixní nep ímé náklady z toho odpisy zisk p ed zdan ním da z p íjm zisk po zdan ní

2) -

plán pen žních tok :

z provozní innosti – navazuje na plánovou výsledovku a na rozpo et p íjm a výdaj v oblasti istého pracovního kapitálu, z investi ní innosti – navazuje na rozpo et investi ních výdaj , z finan ní innosti – navazuje na rozpo et externího financování,

3)

sestavení plánové rozvahy.

42

43


2.3.2 Plánování výnos , náklad a zisku Jedním ze specifik ro ního finan ního plánování je sestavení plánu výnos , náklad a zisku. Podstatnou ást výnos tvo í tržby. Tak jako u dlouhodobého finan ního Plánování tržeb plánování i v kratším období je odhad tržeb klí ovou otázkou. P i jejich plánování je nutné specifikovat, s kterými zm nami p sobícími na velikost tržeb (objem výroby, ceny a jejich zm ny, výše prodeje na obchodní úv r a za hotové apod.) se po ítá a jaký bude jejich vliv na vývoj tržeb v relativním vyjád ení. Klade se velký d raz na plánování tržeb a náklad , protože ob veli iny jsou základním kamenem pro propo et zisku.

Náklady se podle jejich vztahu k objemu produkce lení na fixní (stálé; do ur itého objemu výroby se nem ní) a variabilní (prom nlivé se zm nami Náklady v objemu produkce). Na základ znalosti (odhadu) velikosti tržeb a náklad je možné stanovit tzv. kritický bod rentability (bod zvratu). Jde o stanovení takového objemu výroby, kdy se náklady rovnají tržbám. P edpokládá se, že každá další jednotka výroby Bod zvratu bude p inášet zisk:

P edpoklad: T = N Platí: P . Q = F + (v . Q)

(2.1)

T …… tržby (K ) N …... celkové náklady (K ) P …… cena za jednotku produkce (K ) Q …... objem produkce (v techn. jednotkách) F …… celkové fixní náklady (K ) V …... variabilní náklady na jednotku produkce Vypo ítáme množství produkce vyhovující základnímu p edpokladu:

Q=

F P−v

EŠENÝ P ÍKLAD 2-1 Cena jednoho výrobku je 50,- K . Celkové fixní náklady iní 1 200,-K ,

(2.2)


variabilní náklady na jeden výrobek jsou 30,- K . Od jakého vyráb ného množství za ne podnik dosahovat zisk? Dosazením do vzorce (2.2) zjistíme, že Q = 1 200: 20 = 60 kus .

2.3.3 Plánování krátkodobé likvidity Základním cílem krátkodobého finan ního plánování je zajišt ní likvidity v rámci plánovaného období. Pro krátkodobé finan ní plánování je typické, že se zabývá p edevším oblastmi, které jsou v rámci dlouhodobého finan ního plánu stanoveny pouze globáln . Jedná se o oblast ob žného majetku a krátkodobých závazk (krátkodobého kapitálu). P edpokladem platební schopnosti v jednotlivých obdobích je p íznivý pom r celkových p íjm a výdaj v plánovaném období. Úkolem plánování a realizace plánu je vytvá ení záruk, aby p i výkyvech v p íjmech a výdajích nedošlo k platebním potížím. Základem ízení likvidity podniku je systematické dopl ování istého pracovního kapitálu v rámci dlouhodobého finan ního plánování. To znamená, že p íliv istého pracovního kapitálu musí odpovídat r stu výkon . V kapitole Finan ní analýza bylo uvedeno, že ukazatel b žné likvidity, ani PK nevedou k reálnému posouzení platební schopnosti podniku. V tší vypovídací schopnost mají další ukazatele likvidity: pohotová a okamžitá likvidita. Ješt více zjistíme o úrovni platební schopnosti, pokud použijeme údaje o pen žních tocích v len ní z provozní, investi ní a finan ní innosti. Proto základem ro ního finan ního plánu je plán pen žních tok .

K ZAPAMATOVÁNÍ 3 Platební neschopnost podniku snižuje jeho možnosti získávat externí finan ní zdroje (bankovní úv ry, další dodávky na obchodní úv r) a ohrožuje plynulost jeho výrobní innosti

44


2.3.4 Plánování rozvahy Plánování výnos , náklad a zisku vede k sestavení plánového výkazu zisku a ztráty. Ten poskytuje základní údaje pro sestavení plánu pen žních p íjm a výdaj (zisk, úroky, odpisy). P i zpracování plánu pen žních tok získáme údaje o zm nách v majetku podniku a jeho finan ních zdrojích. To je podkladem pro sestavení plánové rozvahy (bilance). Rozvaha se sestavuje soub žn s plánem pen žních tok : každá zm na majetkových položek a závazk se promítá do stav na konci období. Z výše uvedeného plyne, že není možné ásti ro ního finan ního plánu sestavovat odd len , všechny t i ásti na sebe úzce navazují.

SHRNUTÍ KAPITOLY FINAN NÍ PLÁNOVÁNÍ Finan ní plánování je významnou ástí finan ního ízení a rozhodování podniku. Jde o rozhodování o dalším innostním zam ení podniku v souladu se vyty enými cíli. Proto je nutné brát v úvahu možnosti, které podnik má ve zp sobu financování, investování kapitálu a v oblasti pen žního hospoda ení. Finan ní plánování nejen navazuje na podnikové cíle, zárove se ídí p ijatou finan ní politikou. Finan ní plány jsou konstruovány tak, aby v co nejv tší mí e zabezpe ovaly maximalizaci tržní hodnoty firmy. Zde je nutné p ipomenout, že v plánových výpo tech vystupuje jako zástupný cíl zisk, který lze ovlivnit jen v dlouhodobém horizontu. Proto je základem finan ního plánování dlouhodobé plánování. V ro ním (nebo kratším) intervalu se zp soby dosažení zisku podrobn ji konkretizují. Dlouhodobý finan ní plán je zjednodušeným modelem budoucích stav a tok ve finan ním hospoda ení podnik . Jeho podstatou je rozhodování v p ítomnosti o aktivitách, jejichž d sledky nastanou v pozd jších obdobích.

Dlouhodobému finan nímu plánování p edchází analýza finan ní situace podniku. Základem dlouhodobého finan ního plánu je plán pen žních tok , z n j pak vychází plánová rozvaha a plánový výkaz zisku a ztráty. Plán pen žních tok je doprovázen t emi satelitními dokumenty: • •

plán tržeb (navazuje na prognózu odbytu), rozpo et investi ních výdaj (navazuje na plánované investi ní projekty),

45


•

rozpo et dlouhodobého externího financování.

V rámci krátkodobého finan ního plánování se finan ní plán p izp sobuje disponibilním vstup m. Dlouhodobé zám ry podniku se transformují na taktiku, která odpovídá aktuálním p íležitostem podniku. Základním úkolem krátkodobého finan ního plánování je zajišt ní platební schopnosti firmy. Kvalita finan ního plánu se hodnotí podle jeho d sledk pro vývoj tržní hodnoty podniku. Klí em k posouzení, zda byl napln n základní cíl, je hodnocení finan ního plánu podle výnosnosti.

KONTROLNÍ OTÁZKY 2 1. Jaké rozhodovací úlohy eší finan ní plánování? 2. Pro je zisk nej ast ji cílem finan ního plánu? 3. Pro je dlouhodobý finan ní plán základem finan ního plánování? 4. Vyjmenujte sou ásti dlouhodobého finan ního plánu. 5. Jaký je význam analýzy finan ní situace podniku? 6. Jaká je vazba mezi prognózou trhu a plánem tržeb? 7. Co je základem pro vypracování plánového výkazu zisku a ztráty v ro ním finan ním plánu? 8. Co je základním úkolem krátkodobého finan ního plánování?

46

Kapitola je po objasnní podstaty a významu finanního plánování rozdlena do nkolika navazujících ástí:

Recommend Documents