Kamenný Újezd Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice.
Vybavenost obce Požární zbrojnice Základní škola a mateřská škola Tělocvična Dům s pečovatelskou službou Sokolovna Knihovna Hřiště Hostince, vinárny Obchod Hřbitov
Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)
Název obce: Kamenný Újezd Počet částí obce: 9 Počet katastrálních území: 5 (Kamenný Újezd, Kosov u Opalic, Krasejovka, Otmanka, Opalice, Březí) Výměra obce: 2897 ha Počet obyvatel (31.12.2011): 2249 Hustota obyvatel (31.12.2011): 78 obyv/km2 Počet obyvatel (31.12.2009): 2217 Hustota obyvatel (31.12.2009): 76 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice
Charakteristika Obec je sídlem římskokatolické a řeckokatolické farnosti, je zde základní a mateřská škola, obecní knihovna, dům s pečovatelskou službou a tři ordinace lékařů (praktický, dětský a zubní). V místě se nachází řada provozoven veřejného stravování a prodejny s potravinami, textilem a průmyslovým zbožím. Sektor služeb je zastoupen provozovnou sklenářství, pedikúry, masáží, kadeřnictví, autoopravárenství, dopravní služby zahrnují spedici, taxislužbu a provoz benzínového čerpadla. Sportovní vybavenost tvoří zejména areál TJ Sokol s fotbalovým hřištěm a tenisovými kurty, dále pak sportovní zařízení místní školy včetně sauny a tělocvična místní sokolovny. Vyhledávaným místem pro rekreaci je autokempink Štilec a penzion Štilec. Kosov Asi 120 m východně od osady stavbou triangulačního bodu zničena pravěká mohyla. Dochovaná část dalšího mohylníku v lese asi 1000 m od středu Milíkovic (2 mohyly). Mlýn U Sovů částečně zachován v čp. 12. Opalice Na poli někdejšího Bürgerova (Kolouchova) statku, 500 m jihovýchodně od středu osady, rozvlečeno 12 mohyl z doby bronzové, halštatské a laténské. Ves dvorcového charakteru se selskými usedlostmi ze 16. století. Dům čp. 11 je zdoben sgrafity, pozdně gotický patrová špýchar se nachází v čp. 10. Památný dub. Radostice Pozdně gotický dvorec z jehož jádra se dochoval kamenný obytný dům a dva špýchary v zemědělské usedlosti č.p. 1. Hodnotná sgrafitová výzdoba je dochovaná na štítové partii obytného domu. Lidové zemědělské usedlosti. Rančice
Selské lidové usedlosti, památkově chráněn je špýchar a stodola ze 1780 v čp. 3. Březí Malá osada na pravém břehu Vltavy je vzdálena cca 2 km severozápadně od Kamenného Újezdu. Poprvé byla písemně doložena v roce 1375. Shluk původně zemědělských usedlostí je soustředěn kolem návesního prostoru. V blízkosti se na úbočí vltavského údolí nachází chatová osada. Sousedící areál Mlýnů a těstáren bratří Zátků byl již ve 14. století spolu s blízkým hospodářským dvorem a hradem Maškovcem nejvýznamnější stavbou. Nyní leží ve správním území obce Boršov nad Vltavou. Krasejovka Existence vesnice je prvně doložena roku 1388, kdy obec pravděpodobně náležela ke Kamennému Újezdu. Jádro sídla je tvořeno zástavbou hodnotnými zemědělskými usedlostmi. Svažité návsi dominuje skupina lip a javorů s kapličkou. Návesní kaplička se zvonicí pochází z roku 1920. Další památkou jsou výklenková boží muka. V roce 1849 vznikla samostatná obce Krasejovka, spravující vesnice Milíkovice, část Bukovce, dvůr Bartochov a Otmanku. V roce 1975 se Krasejovka i s uvedenými osadami stala součástí obce Kamenný Újezd. V sídle je velmi aktivní Sdružení hasičů. Bukovec Zástavba venkovských usedlostí je soustředěna při mezinárodní silnici I/3. Nedaleký strážní domek koněspřežky č.p. 16 je součástí národní kulturní památky. Před č.p. 71, bývalou kovárnou rodiny Švarců stojí malá zvonička.
Milíkovice Dochovaná rozsáhlá náves je obklopena původními zemědělskými usedlostmi. Osada byla poprvé zmiňována už v roce 1397. Nyní slouží jak k bydlení, tak k rekreaci. Jeden kilometr jižně od obce se při cestě do Dolních Svinců nalézá rybník Děkanec, kde bylo roku 1990 vyhlášeno území o rozloze 10,01 ha za přírodní památku na ochranu ekosystému slatinné louky.
Historie Již od počátku byla obec označována dvěma názvy. Český Újezd vyjadřoval způsob založení vesnice a celého panství pánů z Újezda ve 13.století, kdy některý z Bavorů ze Strakonic daroval svému družiníkovi pozemkový majetek s vesnicemi mezi Vltavou a Malší, jehož velikost byla stanovena objetím - ujetím na koni po hranicích, odtud tedy Újezd. Desítky vesnic se stejným
základem názvu dokládají, že to byl zcela běžný způsob vzniku nových osad v dobách vnitřní kolonizace země. Nová vesnice měla již od 13.století také souběžně užívaný německý název Steinkirchen (kamenný kostel). Dosud dominantní stavba v rámci obce poutala pozornost právě díky materiálu a dokládá, že sakrální stavby z kamene na počátku 13.století byly v této oblasti spíše vyjímkou. Pro odlišení od ostatních Újezdů v Čechách sloužily poukazy na polohu u Budějovic, na panství krumlovské a v archivních pramenech nám k bezpečnému odlišení napomáhá právě německé označení Steinkirchen. S rozvojem společnosti, obchodu a výměny informací bylo potřeba název zpřesnit, a tak v 19.století začíná být za jméno Újezd přikládáno Kamenný, podle charakteru středověkého kostela. Název se později ustálil v nynější podobě Kamenný (kostel) Újezd, německý tvar Steinkirchen byl naposledy užíván během druhé světové války v letech 1939 - 1945. V první polovině 13.století bylo mezi Vltavou a Malší vyměřeno panství rytířů z Újezda, kteří měli v erbu znamení střely. První písemný doklad existence je z roku 1263, kdy je Vernéř z Kamenného kostela (Wernherus de Steynchirchen) svědkem při založení kláštera Zlatá Koruna. Téhož roku svědčí Michal z Újezda (Michael de Wgezt) při prodeji vesnice Záhoří klášteru ve Vyšším Brodě. Při obchodní cestě do Rakous vznikla u křižovatky vesnice s velkou obdélnou návsí, kostelem a tvrzí. Rytíři z Újezda sídlili nejdříve v tvrzi u kostela, po polovině 14.st., v době největšího rozmachu si zbudovali západně od vesnice na skále nad Vltavou hrad Maškovec. Postupně však chudli a dědickými podíly bylo panství zmenšováno a ve 20.letech 15.století se někteří členové poslední známé generace rodu živili také přepadáváním kupců na obchodní cestě kolem Újezda. Ve 30.letech 15.st. získávají část a roku 1455 zbylý majetek s vesnicí Rožmberkové, kteří tak úspěšně pokračují ve scelování svého dominia. Obec těžila z obchodního ruchu a užívala, i když zřejmě právně nepodloženě statut poddanského městečka a to až do roku 1464, kdy vyvrcholil spor ohledně mílového práva a vesnice spadla pod obchodní vliv a omezení řemesel městem Budějovic. Tehdy bylo v Újezdě 5 sladoven, 24 krčem a domů, kde se šenkovalo pivo a nejméně tři hostince. Bez překážek jako staletí před tím tu pracovali řezníci, krejčí, ševci, tkalci, hrnčíři, provazníci a kováři. Došlo ke kuriózní situaci, ač byl Újezd majetkem Rožmberků, pivo sem bylo dováženo z města, nebo jej tu vařili a prodávali budějovičtí poddaní. Situaci, kdy měl zisk z poddaných někdo jiný, se Rožmberkové snažili zvrátit žádostí o povýšení Újezda na město roku 1552. Pokus byl neúspěšný a Rožmberkové své aktivity realizovali na hranici mílového práva v blízké Plavnici, kde roku 1564 postavil Jakub Krčín z Jelčan dvůr s pivovarem, aby újezdští kupovali pivo své vrchnosti. V roce 1579 byly v Plavnici napuštěny nové rybníky a vznikl tu mlýn. Roku 1602 získal krumlovské panství i s Újezdem císař Rudolf II. Za třicetileté války byla ve vsi vypálena a opuštěna polovina usedlostí. Hlavní silnice, která byla v dobách míru zdrojem zisku a prosperity, se během kruté války stala příčinou úpadku, neboť přivedla stavovská či císařská vojska, jenž bezohledně drancovala malá hospodářství. V roce 1622 získal krumlovské panství kníže Jan Oldřich z Eggenberka a roku 1719 přechází do majetku Schwarzenbergů. Roku 1849 se Kamenný Újezd stal samostatnou obcí a od 1.listopadu 1975 spravuje tyto obce - Březí, Bukovec, Radostice, Rančice, Opalice, Kosov, Krasejovka a Milíkovice. Pamětihodnosti Kostel Všech svatých - nepřímo doložen jako kamenná stavba již roku 1263 v predikátu rytíře Vernéře "z Kamenného kostela" (de Steynchirchen) na zakládací listině kláštera Zlatá Koruna. Patrocinium kostela je písemně doloženo až v roce 1383. Jednolodní plochostropý kostel s pravoúhlým klenutým presbytářem, sakristií a věží před západním štítem. Gotice náleží sakristie, kněžiště s monumentálním pastoforiem z doby kolem roku 1500. Z mobiliáře pak deskový obraz Madony a torzo sochy Panny Marie s Ježíškem ze 40.let 15.st.(dnes v expozici AJG, Hluboká n./Vlt.) V roce 1520 ulil mistr Bartoloměj z Prahy Velký zvon, který je zavěšen v dolní části věže. V letech 1690 - 1694 byla přistavěna věž, v první třetině 18.st. byla rozšířena loď a celý kostel dostal jednotnou barokní úpravu. Současně vznikl kompaktní barokní mobiliář - 3 oltáře, kazatelna, křtitelnice, 4 zpovědnice, lavice, varhany a sochy světců. Tento kompaktně dochovaný soubor byl vážně narušen a poškozen při neuvážené modernizaci interiéru kostela v roce 1995 - přesunuta kamenná balustráda z triumfálního oblouku, poničena a odstraněna kazatelna, odstraněny branky u hlavního oltáře, zničena jedna ze zbývajících barokních zpovědnic. V roce 1999 pak byly zcela zbytečně odstraněny původní barokní lavice a nahrazeny novými. Fara - vznikla nepochybně současně s kostelem v první polovině 13.st., písemně je doložena v roce 1290. Fara stojící severně od kostela, v jádře ještě renesanční byla barokně upravena. Přilehlý hospodářský dvůr se zahradou je jako opravna zemědělských strojů.
Prvním známým farářem byl Bozdiech (přip.1359). Za husitských válek byla fara napadena, farář oloupen o knihy a kaplan Ondřej byl zabit kvůli penězům. Farář Jan Pryndl dokončil roku 1427 na hradě Maškovci opis Zlaté legendy Jacopa de Voragine. V letech 1681-1695 tu byl farářem kněz a spisovatel Jan Florián Hammerschmidt. V letech 1705-1737 spravoval zdejší farnost Jan Josef Zavadil, který inicioval a částečně dotoval barokní přestavbu kostela. V roce 1800 byl na faru jmenován spisovatel Antonín Puchmajer, který odtud do roku 1804 vedl čilou korespondenci s Dobrovským a dalšími přáteli. Roku 1933 byl presentován farářem v K.Újezdě rázovitý Jan Evangelista Eybl, který je znám jako postava Haškovy knihy Osudy dobrého vojáka Švejka. Po smrti faráře Karla Kubíčka roku 1990, po více jak sedmi a půl století přestala fara sloužit jako sídlo duchovního správce a farnost je administrována z Boršova nad Vltavou. Od roku 1996 spravuje farnosti Kamenný Újezd, Boršov nad Vltavou a Doudleby - O.Praem. Hugo Josef Pitel (*1928) Škola - byla v Kamenném Újezdě již ve středověku. "Stará škola", trojtřídní se nacházela mezi kostelem a farou v čp.22, čtvrtá třída se od roku 1898 nacházela v čp.31. V roce 1942 byla dokončena nová škola. 11.května 1945 proběhlo ve škole setkání zástupců sovětské a americké armády a byla podepsána kapitulace německého vojska. V listopadu téhož roku byla škola rozšířena na měšťanku. Přístavba z roku 1961 ustoupila pro statické poruchy nové přístavbě z roku 1997, o rok později byla dokončena nová tělocvična. Boží muka - v obci se nacházejí čtyři boží muka. V parku na Náměstí stojí žulová na tordovaném sloupku ze 16.století, jedny z nejstarších v jižních Čechách. Ve výklenku bývala barokní soška sv.Jana Nepomuckého, zcizena roku 1994. Jižně od středu obce stojí boží muka datovaná 1776. Třetí se nalézají na rozcestí u školy. Poslední boží muka "u sv.Antonína" datovaná na soklu 1856 byla v červenci 2000 povalena a zcizena jim horní část s křížkem. Pošta - C.k. poštovní úřad tu byl zřízen roku 1869 v čp.79, pak ale přemístěn do výstavné budovy čp.31 na východní straně Náměstí, které se dosud říká "Stará pošta". Kamenný rozcestník Krumlov - Velešín, taktéž na Náměstí (původně stával na křižovatce u rybníka Štilec) Pozůstatky koněspřežné dráhy České Budějovice - Linec - strážní domek severovýchodně od obce při současné železniční trati, v lokalitě Na Dolech, násep s klenutým mostkem, v areálu železniční stanice na jižním okraji Kamenného Újezda, strážní domek a dva kamenné propustky poblíž rekreačního rybníka Štilec, jižně od obce Zřícenina hradu Maškovec - ze druhé polovina 14. století na skále nad Vltavou západně od obce, Mohylová pohřebiště - různého stáří na několika místech v okolí obce (U Kotka na sz., Hamerský les na jv.), nevětší z nich s asi 35 dochovanými mohylami z doby bronzové až doby halštatské se nachází v lokalitě Obecní les vsv. od Kamenného Újezda, směrem ku Plavu.
Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky § 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ano Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výpis ložisek nerostů: Název ložiska: Opalice, nerost: karbonát, rula, surovina: grafit, organizace: Ministerstvo životního prostředí, Praha 10 Výskyt starých důlních děl: ano Výskyt poddolovaných území: ano Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ano Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ano 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ano (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ano (Zdroj: mapový server Cenia, www.cenia.cz) Výskyt ekologických zátěží: ano Výpis ekologických zátěží: Bartochov; skládka Plavnice Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA 2000 - evropsky významná lokalita: ano NATURA 2000 - ptačí oblast: ne Výpis evropsky významných lokalit: Blanský les Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ano Výpis přírodních památek: Děkanec Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ano Výpis památných stromů: Dub letní; Vrba bílá Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ano (Římovsko – pouze okrajově) Významné krajinné prvky registrované: ano Výpis významných krajinných prvků registrovaných:
Dubové stromoř.na hrázi ryb. Beranovec, Plavnice; Dvouřadé dub. stromořadí SV od osady Plavnice; Dvouřadé stromořadí JJV od osady Plavnice; Dvouřadé stromořadí na SZ okraji obce Plavnice; Dvouřadé stromořadí u polní cesty SV od obce Kosov; Dvouřadé stromořadí u silnice Kamenný Újezd-Včelná; Dvě lípy u silnice do Opalic; Dvě lípy v zahradě v obci Krasejovka; Hráz rybníčku v obci Otmanka; Listnatý remízek JV od obce Kosov; Listnatý remízek JZ od Radostic; Listnatý remízek S od obce Opalice; Listnatý remízek ZJZ od Radostic; Listnatý remízek ZSZ od Radostic; Porost dřevin S od Kamenného Újezda; Porost dřevin SSZ od Kamenného Újezda; Porost dřevin SV od osady Plavnice; Porost dřevin VJV od obce Kamenný Újezd; Porost dřevin na SSZ okraji Kamenného Újezda; Porost dřevin u zaniklého rybníčku; Porost keřů JV od obce Březí; Prameniště, niva potoka a rybník - Krasejovka; Skupina SV od Kamenného Újezda; Skupina dubů nad bývalým kravínem v Plavnici; Skupina dvou dubů na S okraji obce Otmanka; Skupina dvou dubů u Plavnic. potoka (Plavnice); Skupina dvou lip u kapličky v osadě Borek; Skupina jasanů před statkem č.10 v obci Opalice; Soliterní dub ZJZ od Radostic; Soliterní dub na J okraji obce Otmanka; Soliterní dub u rybníka - Milíkovice; Stromořadí V od obce Březí; Stromořadí VSV od obce Březí; Stromořadí před kostelem v Kamenném Újezdu; Stromořadí u komunikace do Bukovce (obec Plavnice); Stromořadí u samoty SZ od obce Milíkovice; Vlhká louka a lesík JV - VJV od Borku Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano Památka UNESCO: ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ano (Kamenný Újezd: fara; výklenková kaple; kovaný kříž; boží muka; kostel Všech svatých_ Březí: hrad Maškovec_ Krasejovka: zájezdní hostinec Bartochův dvůr_ Opalice: venkovská usedlost; zemědělská usedlost; boží muka žulová_ Radostice: venkovská usedlost_ Rančice: venkovská usedlost; špýchar; boží muka kamenná_) Národní kulturní památky: ano Výpis národních kulturních památek: Koněspřežní železnice České Budějovice - Linec 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 2896 2897 ha Zemědělská půda celkem: 1866 1820 ha, což je 62.8% z celkové výměry obce Orná půda: 1445 1385 ha, což je 76.1% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 72 74 ha, což je 4.1% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 2 ha, což je 0.1% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 346 360 ha, což je 19.8% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 695 701 ha, což je 24.2% z celkové výměry obce Vodní plochy: 83 82 ha, což je 2.8% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 36 ha, což je 1.2% z celkové výměry obce Ostatní plochy 216 258 ha, což je 7.5% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 10.1% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: 0.715 6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ano Železniční stanice či zastávka: ano Městská hromadná doprava: ne
Dopravní dostupnost spádových sídel: dobrá Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano Plynofikace: ano Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 1819 Počet obyvatel (SLDB 2001): 1845, změna k roku 1991: nárůst 1.4% Počet obyvatel (2002): 1973 Počet obyvatel (2003): 2002 Počet obyvatel (2004): 2026 Počet obyvatel (2005): 2075 Počet obyvatel (2006): 2104 Počet obyvatel (2007): 2148, změna k roku 1991: nárůst 18.1%, změna k roku 2001: nárůst 16.4%, změna k roku 2006: nárůst 2.1% Počet obyvatel (31.12.2009): 2217, změna k roku 2007: nárůst 3.2% Počet obyvatel (31.12.2011): 2249, změna k roku 2009: nárůst 1.4% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 19.2% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 16.0% Děti do věku 14 let (2007): 15.1%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 5.6% Děti do věku 14 let (31.12.2009): 15.7% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 16.8% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 14.7% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 13.4%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 8.8% Senioři ve věku 65 let a starší (31.12.2009): 14.5% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): 0.919 Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 15.6% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): 0.929
8. Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 633 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 704 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 615 Počet trvale obydlených domů (SLDB 2001): 533 Nové byty postavené v letech 2001-2007: 79 Bytová výstavba v roce 2011: 6 Odpad počtu bytů v letech 2001-2007: 15 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 6.12 Vybavenost: Základní škola: ano Zdravotní středisko: ano Plochy občanského vybavení celkem: 33.23 ha (Stanoveno na základě územních plánů obcí) Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 0.36, což je 1.1% nárůst ploch (Stanoveno na základě územních plánů obcí) Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 32 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 65 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 97 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 15.5 ha
Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 84,91 ha 84.89 ha, což je 630,4% 547.0% odhadované potřeby ploch pro bydlení (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby)
9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 358 Intenzita individuální rekreace: 0.46 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): 2 (Penziony: 1; Kemp: 1) Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ano Historicky významná stavba nebo soubor: ano Významná stavební dominanta: ano Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ano Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 5 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k 31.12. 2009: 4.0% Míra registrované nezaměstnanosti k 31.12.2011: 5.6% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 7.2% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 7.6% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 25.22 ha (Stanoveno na základě územních plánů obcí) Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 19.55 ha, což je 77.5% nárůst ploch (Stanoveno na základě územních plánů obcí) Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 160 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 490 Kč/m2 Výpis silných stránek Celková kvalita ovzduší není zhoršená vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví Vysoká úroveň koeficientu ekologické stability vyřazeno Kvalitní dopravní napojení (silnice I. třídy) Kvalitní dopravní napojení (železnice) Existence základní technické vybavenosti sídla Kamenný Újezd (plynofikace,vodovod, kanalizace) Dlouhodobý růst počtu obyvatel Dobrá věková struktura obyvatelstva vyřazeno Vysoká intenzita bytové výstavby Existence základní a mateřské školy Existence domu s pečovatelskou službou Existence zdravotního střediska Dostatek zastavitelných ploch pro bydlení Dostatek zastavitelných ploch pro výrobu Nízká míra nezaměstnanosti vyřazeno Výpis slabých stránek Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k průjezdu silniční dopravy zastavěným
územím Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k existenci zdroje znečištění Výpis příležitostí Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností národní kulturní památky Vysoký turistický a rekreační potenciál Rozvoj služeb zaměřených na děti a mladé rodiny Výpis hrozeb Výskyt ekologických zátěží - Staré ekologické zátěže – Bartochov – riziko 3 (Zdroj: mapový server Cenia, www.cenia.cz) Omezení kvality bydlení vzhledem k malému rozvoji občanské vybavenosti Narušení tradiční struktury obce vzhledem k předimenzování zastavitelných ploch pro bydlení Stárnutí populace
Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek Příznivé životní prostředí Míra pozitivních jevů (silné stránky a příležitosti - získané/možné): 60% (3+0/5+0) Míra negativních jevů (slabé stránky a ohrožení - získané/možné): 75% (2+1/3+1) Dílčí hodnocení životního prostředí: Průměrné (počet bodů: 0) Hospodářský rozvoj Míra pozitivních jevů (silné stránky a příležitosti - získané/možné): 38% (4+2/5+11) Míra negativních jevů (slabé stránky a ohrožení - získané/možné): 0% (0+0/5+3) Dílčí hodnocení hospodářského rozvoje: Velmi dobrý (počet bodů: 2) Soudržnost společenství obyvatel území Míra pozitivních jevů (silné stránky a příležitosti - získané/možné): 75% (5+1/8+0) Míra negativních jevů (slabé stránky a ohrožení - získané/možné): 25% (0+3/3+9) Dílčí hodnocení soudržnosti obyvatel území: Velmi dobrá (počet bodů: 2) Vyváženost Dobrá (počet bodů: 4) Hodnocení zůstává.
Určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích Urbanistické závady sZUoVZ - Zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje Dopravní závady sS1xZE - Silnice I. třídy křižuje úrovňově železniční trať Hygienické závady sS1-VZ - Silnice I. třídy prochází ochranným pásmem vodního zdroje sS1/ZU - Silnice I. třídy zatěžuje exhalacemi zastavěné území Environmentální závady sS1xLK - Silnice I. třídy křižuje lokální biokoridor
Vývoj území Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území Střety se záměry dopravními zUPXZUR28 - Střet koridoru železnice D3/6 se zastavit. pl. fcí bydlení zUPXZUR29 - Střet koridoru silnice D56/4 se zastavit. pl. fcí bydlení Střety záměrů na provedení změn v území s limity využití území Střety urbanistických záměrů nZUoLC - Návrh zastavitelného území zasahuje do lokálního biocentra nZUoLK - Návrh zastavitelného území zasahuje do lokálního biokoridoru
nZUoPU - Návrh zastavitelného území zasahuje do poddolovaného území nZUoVZ - Návrh zastavitelného území zasahuje do ochranného pásma vodních zdrojů Střety dopravních záměrů zZExNK - Záměr železniční tratě křižuje nadregionální biokoridor Střety záměrů ze ZÚR JčK s limity využití území – nadmístní: Prověřit střet zXZUR 5: Prověřit střet koridoru železniční dopravy D3/6 s NBK117 (zZExNK). Prověřit trasu koridoru železniční dopravy D3/6 se stávající ÚPD a trasu koridoru silniční dopravy D1/8 D1/6 se stávající ÚPD. Prověřit rozsah NBC52 ve stávající ÚPD. Střety záměrů s hodnotami v území koordinace rozvojových ploch s ochranou krajinného rázu a významnou urbanistickou strukturou sídla
