K O B
R A
KULTURNÍ OBČASNÍK REGIONÁLNÍCH AUTORŮ LISTOPAD 2011 *** ROČNÍK XII. *** ČÍSLO 11 Citát inspirující:
… báseň je vnitřní skutečnost. Báseň, to jsou volné, surreální představy, které skutečnost vyvolá v podvědomí básníka ... Karel Čapek – povídka Básník (Povídky z jedné kapsy)
PRO TEBE Ušiju pro tebe na zimu velikou teplou peřinu z dotyků svých a z pohlazení bude tě hřát po setmění Vymyslím pro tebe až skončí den krásný a radosti plný sen
z plánů našich a fantazie v nich naše budoucnost žije Natáhnu pro tebe na věčnost ve volných chvílích pevný most z dobrých skutků a z pochopení to pevné je nad kamení
DANA BERANOVÁ (text písně) 1
DÁRCI K dnešnímu neliterárnímu zamyšlení mě přiměl jeden netradiční zážitek. V úterý 18.října 2011 jsem se zúčastnil v Porotním sále jičínského zámku slavnostního předání plaket a Jánského křížů bezpříspěvkovým dárcům krve. Nechci se chlubit, že do tohoto společenství lidí patřím (mimochodem přebral jsem stříbrnou plaketu za 20 odběrů, přičemž jeden pán dostal Jánského kříž za 120! odběrů), ale ona necelá hodinka ve společnosti zvláštních lidí mně přinutila k zastavení a přemýšlení. A myslím si, že i většinu přítomných. Jak řekl starosta Jičína, většinou se setkává s lidmi, kteří po něm něco chtějí (většinou peníze) a mezi dárce chodí rád, neboť (volně cituji): " ... vy jste lidé, kteří nejen nic nechcete, ale dokonce sami a bezplatně něco dáváte ..." Jak si nevzpomenout třeba na Žáčkovu báseň "Nehrdinové". Sedělo nás v sále několik desítek a najednou bylo jedno, jakou máme barvu pleti, hlásíme se k levici, pravici či středu, prostě a jednoduše všechny ty rozdíly, které uměle vytváříme mezi lidmi, najednou pominuly. Když potřebujete krev, když jde o život, je vám přece jedno, jestli vám ji dá černoch nebo běloch, socialista, lidovec nebo komunista. Hlavně že se ještě najde dost lidí, kteří jsou ochotni dnes něco "bezplatně" udělat pro druhé. Byl jsem i rád, že se mezi těmi oceněnými našli i mladí lidé. Dnešní doba, vedoucí k výchově individualit, sobeckosti a bezohlednosti určitě solidaritě mezi generacemi a lidmi vůbec není příliš nakloněna. O to víc, jsem oceňoval, že mezi těmi dekorovanými byli docela obyčejní lidé. Moc se o nic nepíše, někdy o nich ani jejich okolí neví. Chodí mezi námi, zatímco o těm VIP se píše (a nevím kolik z nich patří třeba mezi bezpříspěvkové dárce nebo dělají vůbec něco jiného bezplatně jen z dobré vůle, aniž by to dávali na obdiv veřejnosti). A na závěr ještě jeden postřeh, když se dívám na onu stříbrnou plaketu, mám zvláštní pocit, ona totiž nejde "KOUPIT". A to je velká vzácnost, neboť dnes už se dá koupit vlastně skoro všechno, třeba i politici! VáclaV
2
VÍTE, ŽE ... - Josef Jindra uveřejnil v Obrysu – Kmen č. 37/2011 (vyšlo 16.září 2011) „Epigramy“ (čtyři čtyřverší). - V pátek 7.října 2011 se v Knihovně Václava Čtvrtka v Jičíně konala beseda s básníkem Karlem Sýsem. - V Jičínském deníku v úterý 11.října 2011 uveřejnil Bohumír Procházka článek „Český básník Karel Sýs o současném světě“. - V Knižních novinkách č.20/2011 (vyšlo 10.října 2011) vyšel článek Bohumíra Procházky „Svět knihy dětem a pohádka v Jičíně.“ - Václav Franc získal na 17.ročníku literární soutěže Mělnický Pegas 3.cenu v kategorii D za soubor básní „Vzlety a pády“. Jeho báseň „Letecký snímek života“ byla uveřejněna ve „Sborníčku vítězných prací Mělnický Pegas 2011“. - Ve dnech 20. - 22.října proběhla v Jičíně konference o Václavu Čtvrtkovi. V pátek 21.října vystoupil v aule Gymnázia Františka Lepaře v Jičíně Ilona Pluhařová se svým příspěvkem „Cvičná škola v učitelském ústavu v Jičíně“. -V Knižních novinkách č.21/2011 (vyšlo 24.října 2011) vyšel článek Bohumíra Procházky „ České literární kluby na setkání v Martině.“ -Ilona Pluhařová se zúčastnila v rámci akce „Mesiac česko – slovenskej kultúrnej vzájomnosti“ ve dnech 24.- 28.října 2011 setkání v Banské Bystrici za spisovatele Královéhradeckého kraje. Setkání mezi SVK Hradec Králové a ŠVK Banská Bystrica se koná každoročně. - Ve čtvrtletníku SVK Hradec Králové „U nás“ ( vyšlo 26.října 2011, číslo 3/2011) vyšel článek Jany Benešové a Lenky Dědečkové „Literární festival na Zahradě poznání v jičínské knihovně.“
3
- Ve sborníku „Na prahu podzimu“, který vyšel v rámci setkání česko - polských autorů v Broumově v rámci 12. Dnů poezie ve dnech 21.23.října 2011(editor Věra Kopecká) vyšla poezie Václava Teslíka (báseň „Konečná“) a Václava France (básně „Letecký snímek života“ a „Povinná četba“). -Koncem října 2011 vydal Václav Franc vlastním nákladem sbírku básní „Na druhém břehu dětství“. Knihu vytiskla pražská firma Printia , grafickou úpravu obálky provedl Roman Polák. Doslov ke sbírce napsal Josef Jindra. -V bulletinu Střediska východočeských spisovatelů „Kruh“ (vyšlo červen 2011, číslo 25, ročník VII) vyšel článek Bohumíra Procházky o knize Václava France „Svědek neposkvrněného početí“ (převzato z Knižních novinek č.7, ročník X/2011). -V bulletinu Střediska východočeských spisovatelů „Kruh“ (vyšlo červen 2011, číslo 25, ročník VII) vyšel článek Jiřího Faltuse „Obdivuhodných dvacet let“ o činnosti LiSu a především o sborníku „Dvacet let“. -V bulletinu Střediska východočeských spisovatelů „Kruh“ (vyšlo červen 2011, číslo 25, ročník VII) vyšla v rubrice „Tituly, které zasluhují pozornost“ (autor František Uher) informace o knize „Drceni koly jaguára“ belgické básnířky B.Y. Flamandové, kterou přeložila Draga Zlatníková a o knize „Dvacet let literárního spolku v Jičíně“. VáclaV Literární spolek LiS a Knihovna Václava Čtvrtka v Jičíně pořádají v rámci Festivalu české a mezinárodní poezie na počest narození K. H. Máchy Den poezie 2011 program autorských čtení „TŘI OD JIČÍNA aneb Poezie inspirovaná výročími našeho kraje.“ na který si Vás dovolují pozvat v úterý 15.listopadu 2011 v 18 hodin do hudebního oddělení Knihovny Václava Čtvrtka v Jičíně.
4
ČAJ č. 62 – KAREL JAROMÍR ERBEN V listopadovém čísle jsem uvítal vzácného hosta – Karla Jaromíra Erbena, který se 7.listopadu 1811, tedy před dvěstě lety, narodil v Miletíně. I při vší úctě ke Karlu Hynku Máchovi (mimochodem toho jsme slavili vloni) musím napsat, že Erben je zřejmě nejznámější český básník, od něhož zná většina populace, alespoň z dob naší generace, alespoň nějakou básničku. Polednici nebo kousek z Vodníka nebo aspoň úryvek z úvodní básně Kytice byste snad dali dohromady!? Jsem rád, že mě duch Karla Jaromíra neodmítl a poskytl našemu listu rozhovor, i když moc sdílný nebyl, ale omluvte jej vzhledem k věku, neboť za něj mluví jeho tvorba. A ruku na srdce, Erben nás přežije, díky Kytici a překrásným pohádkám, ,všechny! Rozhovor tentokrát vedla Jana Benešová s Václavem Francem, trochu se ohlížela po mém jubileu. Pravda, jsem o pár pátků mladší než náš dnešní vzácný host, ale třeba se dočkám slávy jako v oné povídce „Památník“. Další tvorbu přibalila do „kytice“ dnešního ČAJe Zlata Zákoutská v povídce „Prokouřil se životem“ a Josef Jindra v básni „Mlčení“. No a i když je listopad, až se Řehečská slepice ke dni uzávěrky (13.ledna 2012) zeptá, co jsi dělal v zimě? Copak odpovíte? A tak na závěr přibaluji i propozice 11.ročníku soutěže. Oslavujme s Karlem Jaromírem Erbenem a připijme si symbolicky listopadovým ČAJem! VáclaV
ZÁPIS ZE SCHŮZKY LiSU – 2.LISTOPADU 2011 Schůzka se konala ve středu 2.listopadu 2011 v KVČ v Jičíně od 17 hodin za účasti těchto členů a sympatizantů: Franc, Jebavá, Jindra ( s manželkou), Žantovský, Zákoutská, Pluhařová, Teslík, Benešová, Procházka, Zlatníková a Tran Hoang My. Obsah schůzky: 1) Příprava Dne poezie, který se koná v úterý 15.listopadu 2011. Sraz v 17 hodin v KVČ, akce začíná v 18 hodin. Projednána
5
propagace: zajistí Franc, Žantovský, Procházka. Květiny zajistí Pluhařová. Projektor Benešová. Scénář připravil Jindra, určení autorů k jednotlivým osobnostem, další bude upřesněno až hodinu před zahájením programu. 2) Pluhařová informovala o své cestě a pobytu v rámci delegace Královéhradeckého kraje do Banské Bystrice. 3) Benešová a Pluhařová informovali o konferenci o Václavu Čtvrtkovi. 4) Další akce spolku ve středu 9.listopadu v 18 hodin – beseda s básníkem Miroslavem Matoušem. 5) Příští schůzka v rámci Dne poezie 15.listopadu a následná ve středu 7.prosince v 17 hodin (proběhne křest knihy Václava France). 6) Franc představil novou sbírku „Na druhém břehu dětství“. 7) Oslava kulatin France. Schůze byla ukončena v 19:30 hodin.
Zapsal václaV
ŘEKNI MI, CO ČTEŠ ... IRINA DĚNĚŽKINOVÁ – DEJ MI! Vydavatelství Ikar v roce 2005 Překlad Barbora Gregorová My, kteří jsme ještě maturovali z ruštiny, si pod pojmem ruská nebo sovětská literatura představujeme jména jako Puškin, Gogol, Dostojevskij, Gorkij atd., ale jaká je vlastně současná ruská literatura? Na tuto otázku mně pomohla odpovědět útlá knížka mladé ruské autorky Iriny Děněžkinové (ročník 1981) vydaná v originále v roce 2002. Kniha obsahuje 11 povídek, z nichž tři úvodní tvoří podstatnou část knihy. Děj většiny povídek vypovídá o současné ruské „zlaté mládeži“, která se ve sféře globalizace blíží světu konzumu, tj. sexu, drogám, alkoholismu, brutálnímu náhledu na svět, nevázanému životu, úniku z reálného světa do zapomnění a znuděnému pohledu na svět, na tradice, minulost i budoucnost.
6
Ten kdo by čekal nějaké specificky ruské téma, bude zklamán, neboť s výjimkou první povídky (Dej mi!), kde jeden z hrdinů je bývalý účastník války v Čečensku Deňa, se vlastně děj jednotlivých příběhů mohl odehrát prakticky kdekoliv. Z mého pohledu je asi nejzajímavější druhá povídka Valeročka, která nás přivádí do světa táborů dětí, kteří odjíždějí na jih k moři. Jednou z protagonistek je učitelka Lýdie, je zaměstnána v agentuře a dělá dětem dozor. Její náhled na mládež se rychle mění, neboť se z ní musí stát „generálka“. Viz citace ze str. 39 - „Lýdie je nenáviděla a bála se jich jako psů. … věděla, že jsou to úplně ty samé děti jako předtím – drzé, hrubé a vulgární.“ Otřesné zkušenosti s ruskou současnou mládeží najdeme i v další povídce Song for Lovers, viz str. 72, cituji: „Syn je pěknej gauner a vyhazuje mě z bytu. Řve na mě: Dostalas důchod, ty jedna krávo? Celej mi ho vždycky sebere a prochlastá ho ...“ Z kratších povídek se mi nejvíc líbila povídka Vasja. Hlavní hrdina malý chlapec se musí vypořádat s tzv. „zelenými lidmi“, jedná se o povídku se sci-fi motivem. Nakonec to zvládne, i když obětuje mrtvého dědečka. „Kniha se stala bestsellerem nejen v Rusku, ale posléze i v západní Evropě“, jak se píše na zadním přebalu knihy. Syrová výpověď o postsovětské společnosti světa mladých je až děsivá, autorka má zcela určitě pozorovací talent a pokud je to jeden z největších talentů současné ruské prózy (opět viz přebal), tak si počkejme na její další díla, jak se jí talent podaří rozvinout. Jen se děsím, že už vlastně ona slavná ruská literatura ztrácí schopnost světu přinést něco nového, neboť podobné knihy můžou napsat autoři kdekoliv, bojím se, že i u nás, neboť i v Čechách by se podobných „příkladů“ našlo dost. Pak se ale v pozadí musí vynořit další otázka: „Kam vlastně směřuje dnešní mládež?“ A hned si přisolím jeden čerstvý zážitek z Jičína (i když s knihou nesouvisí). Potkal jsem mladou rodinku, otec, matka, asi sedmiletý syn a čtyřletá dcera. Syn křičel na otce: „Ty debile, slíbils mi, že půjdeme na kolotoč!“ Otec klidně odvětil: „Ale, Lukáši, neboj, zase zejtra půjdeme, dneska už jsi se točil třikrát!“ VáclaV
7
BESEDA S BÁSNÍKEM MIROSLAVEM MATOUŠEM středa 9.listopadu 2011 Článek na webu J. K. Čeliše: Miroslav Matouš oslaví v tomto roce devadesátiny Známe se od mého dětství. Ještě jako student jičínského gymnázia tancoval s mou matkou, s otcem, tenkrát studentem učitelského ústavu, vedl dlouhé světonázorové diskuse, které pamatuju ještě i já jako malý kluk, vždy když nás Miroslav Matouš navštívil, už jako Pražák. Na Filozofické fakultě UK napsal disertační práci o T. G. Masarykovi, ale přišel Únor 1948 a on odmítl svůj názor revidovat. Další desetiletí pracoval na „ještěrce“ u silnic, tzv. „státní souhlas“ získal až tuším někdy po dvaceti třiceti letech, podrobnosti nevím, možná je mám i s léty zkreslené. O té „ještěrce“ mi to ale vyprávěla matka, i o úrazu, který se mu při té práci stal, napadal od té doby na nohu. Později jsem s ním byl v poměrně pravidelném kontaktu a převzal jsem po otci štafetu v dialozích o životě. Byl jedním z těch, kteří, ač měli diametrálně jiný názor, ale nenutili mne dogmaticky převzít ten jeho, ale naslouchali mému. A já se učil argumentovat. Nejdříve jako středoškolský student, později vysokoškolský, ještě později coby pedagog. Četl jsem některé jeho knížky, ta první vlastně ještě nebyla četba, ale verše pro děti, ale ty pozdější, překlad Angela Silesia, Cherubský poutník, přednášky o Přemyslu Pitrovi, to byly mnohdy úžasné věci. A byla to i příležitost pozvat ho na besedu do gymnázia v Jičíně. Přestože je o generaci starší, je duševně stále úžasně čilý a inspirativní, jako kněze a člověka filozofického zaměření ho zajímá původ zla ve světě a pátrá po něm, jako člověk literárně činný vidí svět otevřeně a s pochopením. Na webu je na stránkách Církve československé husitské, na jejímž poslání se, po předchozí činnosti v Jednotě bratrské, podílí, Matoušův životopis. http://www.ccsh.cz/view.php?id=92 Další odkazy http://www.ceska-konference.cz/hoste/miroslav-matous Výběrová bibliografie Knížky pro děti, Moje zvířátka, padesátá léta, Zvířátka dětem ,V
8
naší zahrádce, Poezie, Uhel a křída, Karmelitánské nakladatelství 1995, Světla a stíny strun, Karmelitánské nakladatelství 1997, Únik z Babylonu, Archa, 2000, Poslední hlas, Stíny apokalypsy, Karmelitánské nakladatelství 2003, Pouť za světlem, Diecézní rada CČSH, Praha, 2008. Překlady Angelus Silesius: Cherubský poutník, české katolické nakladatelství ZVON, Praha 1993, Úvahy, eseje, příběhy ,Být bližním světu, Povídky, příběhy, úvahy, 1988, Světlo všedním dnům, Jednota bratrská, 1990, Zvláštní člověk Přemysl Pitter, Nakladatelství Bonaventura, 2001,Poslední hlas, 2003, Noc na horách, 2004, Přemítání nad labyrintem. Eseje na rozhraní. 2005, Putování rosou i prachem, 2006.
Mezinárodní konference Pohádkové vzkázání Václava Čtvrka – Jičín, 20. – 22. října 2011 Spisovatele Václava Čtvrtka snad není nutné ani představovat. Již několik desetiletí nás provázejí jeho postavičky Rumcajs, Manka Cipísek, Křemílek a Vochomůrka, Maková panenka a motýl Emanuel, víla Amálka, Rákosníček a mnoho dalších. V letošním roce jsme si v Jičíně připomněli 100. výročí narození Václava Čvrtka a narozeniny jičínského pohádkáře (dne 4. dubna) se staly podnětem pro celou řadu akcí. Jednou z největších se stala zejména třídenní Mezinárodní konference Pohádkové vzkázání Václava Čtvrtka, kterou uspořádala Knihovna Václava Čtvrtka v Jičíně ve spolupráci s řadou jičínských i
Ilona Pluhařová na konferenci „Pohádkové vzkázání Václava Čtvrtka“.
9
Foto: stránky KVČ v Jičíně
mimojičínských kulturních a vzdělávacích institucí. Akce probíhala střídavě v budově Lepařova gymnázia a Okresní knihovny Václava Čtvrtka v Jičíně. Předmětem konference byl život a především dílo slavného spisovatele z nejrůznějších úhlů pohledu a hodnocení, např. jazykovědného, historického, mediálního, kulturního, aj. Do Jičína se proto sjela řada odborníků, významných osobností a zájemců o Čtvrtkovo dílo, aby někteří z nich přednesli své vědecké poznatky, závěry, vzpomínky či zkušenosti ohledně Čtvrtkovské tématiky. Ze známých osobností, které se akce zúčastnily možno jmenovat paní PhDr. Vladimíru Gebhartovou, která znala Václava Čtvrtka osobně a účastnila se také třídění jeho literární pozůstalosti; paní Marii Kšajtovou, dlouholetou dramaturgini pořadu Večerníček, jež uvedla na televizní obrazovku mnoho Čtvrtkových pohádek, aj. Z místních přednášel např. Prof. Václav Úlehla, PhDr. Eva Bílková, její dcera Mgr. Jitka Bílková, aj. Za LiS vystoupila se svým příspěvkem Učitelský ústav v Jičíně a Václav Čvrtek PhDr. Ilona Pluhařová. Ilona Pluhařová
KONFERENCE O STOLETÍ VÁCLAVA ČTVRTKA Zúčastnil jsem se sice jen krátce v pátek odpoledne po práci (21.října 2011), ale jsem rád, že jsem mohl na pár hodin být přitom, když se přední odborníci a "čtvrtkologové" sešli v aule jičínského gymnázia, aby se podívali na významného českého pohádkáře, jehož kořeny, resp. kořeny jeho tvorby, se nacházejí právě v Jičíně a okolí, ze všech stran. A věru bylo to zajímavé naslouchání, ať už šlo o Čvrtkova dědečka Václava Fejfara ( přednesl V.Úlehla), jeho inspiraci bratry Čapkovými (A.Fetters), pobytech na inspirující Dobříši (M.Švehlová.), místech kde Václav Čtvrtek žil a tvořil (P.Kovařík.), jeho první školní krůčky (Ilona Pluhařová) a celá řada dalších příspěvků. Byl jsem rád, že jsem mohl být přitom aspoň chvíli, neboť konference to byla zdařilá a velký dík patří paní doktorce Evě Bílkové a pochopitelně ředitelce jičínské knihovny Janě Benešové, všem knihovnicím a ostatním organizátorům třeba z Lepařova
10
gymnázia, kteří se přidali, aby vznikla zajímavá symbióza pohledů na osobnost nejen našeho kraje. Bylo to pro mě symbolické setkání se Čtvrtkem, nakonec i s gymnáziem (právě v aule gymnázia jsem na jaře 1980 psal maturitní písemnou práci z českého jazyka, ale aula se změnila k nepoznání). Vzpomínám si, jak jsem jako dítě čekal na další číslo Mateřídoušky, kde právě kolem roku 1970 vycházel Rumcajs na pokračování. Pamatuji si dokonce, jak v jednom z čísel vyšla zpráva, že se v Řáholci narodil Cipísek. Přiznám se, že jsem si tehdy myslel, že opravdu někde u Jičína v jeskyni žije slavný loupežník s ženou Mankou a čerstvě narozeným synkem. Tehdy jsem hltal i každý "Rumcajsovský Večerníček" s nezapomenutelným přednesem Karla Högra. Jen jsem se tak trochu obával, a zároveň si i přál, setkání s Rumcajsem na "jičínském rynku" (to se mi splnilo až o letošních prázdninách). Dnes už vím, že Rumcajs se narodil a žil jen v mysli jednoho hodného "strejdy Čtvrtka", ale díky jemu žije s námi i dál, i když už onen strejda mezi námi 35 let není. Myslím si, že by Václav Čtvrtek měl radost, kdyby mohl na konferenci sedět společně s námi. A určitě by se těšil, stejně jako já, až v příštím roce vydá Knihovna nesoucí jeho jméno, tedy Václava Čtvrtka, sborník z konference. P.S. Když páteční program končil, blahopřál jsem Iloně Pluhařové k jejímu vystoupení (nakonec dobře reprezentovala LiS) a říkal, aby mi někdo poslal její fotografii z vystoupení do archivu spolku (je na str.9 této Kobry), protože třeba za nějakých 79 let se bude v Jičíně konat konference o významu LiSu při Knihovně Václava Čtvrtka a bude dobře, když organizátoři budou mít všechno pěkně připravené. Jen Jana Benešová, unavená po maratónské konferenci, poznamenala, že je ráda, že ona už onu "LiSáckou" konferenci nebude muset pořádat. Jano, díky, za tu "Čtvrtkovskou"! ¨
VáclaV
11
17. MĚLNICKÝ PEGAS Již posedmnácté se sešli v Mělníku příznivci poezie. V sobotu 15.října 2011 se v Masarykově kulturním domě konalo vyhlášení výsledků dalšího ročníku tradiční soutěže, kterou letos obeslalo více než padesát autorek a autorů. Opět nechyběly tradiční koblihy a "burza" sbírek a knížek nebo sborníček vítězných prací. Hlavní program byl pak věnován 85. výročí narození dlouholetého aktivního básníka Miroslava Sígla, ve kterém ostatní členové vzpomínali na "Mirka" a recitovali ukázky z jeho tvorby. Nechyběl ani hudební doprovod Mariana Kořínka a jeho kolegy. Dopolední program uváděl Pavel Malák. Cenu za dlouhodobý přínos pro Pegas získala Blanka Štráchalová a oceněna byla i dlouholetá práce pro spolek Magdy Líbalové. V druhé části promluvil předseda poroty Jaroslav Schnerch. Na další ročník soutěže Alše Balcárka pozvala předsedkyně občanského sdružení JANUA Jaroslava Čajová. Pavel Malák a Alena Krtilová potom přednesli verše oceněných autorů. Je potěšitelné, že se mezi oceněnými ocitla i nová jména, např. vítězka kategorie B (do 30 let) Michaela Schwarzová z Ostrova či vítěz kategorie C (nad 30 let ) Petr Petříček z Hořovic. V kategorii D (autoři, kteří vydali sbírku) zvítězil Pavel Šubrt z Kosmonos. Jičínský spolek zde získal díky Václavu Francovi 3.cenu právě v kategorii D. V závěru soutěže byl vyhlášen i další, již 18.ročník soutěže. Tentokrát se ponese v duchu oslav čtvrtstoletí spolku Mělnický Pegas, ke kterému chtějí členové připravit sborník. Úspěšný ročník pozval básnířky i básníky k dalšímu ročníku. Básně lze posílat od 1.ledna do 31.května 2012. vyhlášení se uskuteční v říjnu 2012. A ještě douška na závěr: Přinesl jsem si opět řadu zajímavých sbírek. Zaujal mě především Olin Damborský se svoji sbírkou Vlci dne a beránci noci! VáclaV
12
Mesiac česko – slovenskej kultúrnej vzájomnosti Státní vědecká knihovna v Hradci Králové a Štátna vedecká knihovna v Banské Bystrici pořádají každoročně v rámci akce Mesiac česko – slovenskej kultúrnej vzájomnosti výměnné pobyty ke společnému setkávání. Tentokrát přivítala ŠVK v Banské Bystrici ve dnech 24.10. – 28.10. 2011 delegaci Královéhradeckého kraje. ŠVK Hradec Králové reprezentovali Mgr. vedoucí knihovnice Markéta Špačková, knihovnice Alena Hronovská a řidič René Hladík, za spisovatele Královéhradeckého kraje se akce zúčastnila PhDr. Ilona Pluhařová. Program tohoto kulturního pobytu byl velmi bohatý. Hostitelé provedli královéhradeckou výpravu po svém městě, které oplývá řadou kulturních památek. Banskou Bystrici založil roku 1255 král Béla IV. a město získalo svou proslulost a bohatství zejména těžbou mědi. S bohatou historií vývoje Banské Bystrice se česká návštěva seznámila zejména v muzeu, které se nachází v historické
budově Matejova domu. K velmi známým historickým událostem města patří bezesporu Slovenské národní povstání, jež vypuklo ke konci druhé světové války, koncem srpna 1944. Program pobytu se proto týkal rovněž prohlídky Pamätníka SNP. Každodenní aktivity královéhradecké delegace směřovaly však především k provozu a činnosti banskobystrické státní vědecké knihovny. Na úvod se uskutečnilo setkání českých hostů s vedoucími jednotlivých oddělení knihovny, následovala prohlídka budovy, jednotlivých studoven, oddělení bibliografie a historických fondů. Nutno konstatovat, že vybavení studoven pro studium cizích jazyků (zejména studovna německého jazyka) je v Banské Bystrici vskutku vynikající. K dalším chloubám knihovny patří např. Babkárský salón, kde jsou uloženy nejrůznější loutky a loutkářské vybavení. Příchozí mohou rovněž zhlédnout řadu filmů představující známé i méně známé loutkové hry. V Hudebním muzeu knihovny najde každý návštěvník tradiční slovenské lidové nástroje jako jsou nejrůznější píšťaly, fujary, vzácné housle, cimbál, aj. Nevíte, co je např.
13
drumbľa? V Hudebním muzeu banskobystrické knihovny se dozvíte, že je to strunný hudební nástroj, jenž rozezvučíte správným fouknutím. Pokud si ale nejste jistí svým hudebním nadáním, pozor na zuby! Jako třešnička na dortu přišel ke konci pobytu ojedinělý zážitek. Banskobystřičtí umožnili svým hostů prohlídku velmi vzácné Lutherovy bible. Tento literární skvost byl vytištěn roku 1555 a jeho stránky zdobí ručně malované a kolorované perokresby. Srdce historika se skutečně mocně rozbuší, když v látkových rukavicích listujete zrestaurovanými stránkami a poměrně snadno můžete přečíst německy tištěné řádky bible. Program probíhal rovněž mimo Banskou Bystrici, česká výprava vycestovala do nedalekého Zvolena, kde navštívila místní knihovnu a Zvolenský zámek.. Návštěva české delegace však neprobíhala jen v rovině poznávání, došlo pochopitelně i na výměnu zkušeností. Den před odjezdem pobývaly české knihovnice v oddělení fondů a Ilona Pluhařová uskutečnila prezentaci a besedu s místními žáky 8. třídy. Předmětem přednášky a aktivit bylo téma východočeských spisovatelů, jičínských pohádek a postaviček. Přítomní školáci si mohli rovněž prakticky vyzkoušet interaktivní materiály Ilony Pluhařové, týkaly se Marie Terezie a Josefa II. Zážitků z Banské Bystrice si všichni odvezli vrchovatě a všichni se těší na další setkání. Příštím hostitelem se stává Hradec Králové, jenž přivítá banskobystrickou delegaci již v listopadu tohoto roku.
Ilona Pluhařová 3. ročník Mobelovy ceny V útulné vinárničce Petit Chateau ve Vodičkově ul. 17 se 25. srpna 2011 konal již 3. ročník Mobelovy ceny. Slavnostní setkání připravil zakladatel této poetické ceny, básník Alois Marhoul. Ve „francouzsky laděném“ prostoru vinárny byli přítomni například spisovatel a básník Lubomír Brožek nebo spisovatel Ing. Emil Lazarov se svou ženou lékařkou Annou. Manželka Aloise Marhoula, Dana, připravila výtvarně zajímavě řešené „Mobelovy pochvaly“, které dostali všichni ocenění autoři. Mezi hosty byl i Jiří Tušl,
14
dlouholetý vedoucí známého rozhlasového Mikrofóra, který již v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století jednou týdně vysílal Mikropoetické fórum. Představoval zde tehdy mladé básníky a spisovatele a později s nimi realizoval klubové pořady v Michalské, Řeznické, v klubu Aurora apod. Nositelé „Mobelových pochval“ za rok 2010 v Petit Chateau přednesli za hudebního doprovodu své verše. Nescházela ani zahraniční účast s verši v rodném jazyce. Jak všichni zúčastnění na závěr konstatovali, setkání bylo inspirativní a přineslo nové podněty. V rámci Mobelovy ceny za rok 2010 byla vyhlášena tato ocenění: Mobelova cena nebyla udělena Mobelova pochvala Jana Buchtová za báseň 2010 Josef Jindra za báseň Jazyková bariéra ze sbírky Střípky v zemi Stanislav Kubín za báseň Na šalmaj hrej ze sbírky Ponorná řeka Michal Maršálek za báseň Všechno, co je pravda ze sbírky Tady a nikde Jan Maruna za báseň Pohádka ze sbírky The Sun Dial Svatava Mášová za báseň Domovy 1 ze sbírky Pozdní svítání Olga Nytrová za báseň Zvony vyzvánějí ze sbírky Ty už nepřebýváš v lidském těle aneb Okno očekávání Jiří Weinberger za báseň Jedna baba pije kafe ze sbírky Antianalfabeticum Mobelovo uznání Tereza Hejdová za sbírku Docta ignorantia a Ladislav Vondrák za sbírku Tajnospády Knihovna Václava Čtvrtka v Jičíně Vás srdečně zve na autorské čtení Václava France „DVAKRÁT VRTEJ, JEDNOU TRHEJ.“ Václav Franc představí svoji stejnojmennou knihu a další nové literární počiny. V sálku knihovny ve středu 7.prosince 2011 od 18 hodin. Autora přijde podpořit Řehečské kvarteto! Akci možno využít k nákupu autorových knih.
15
V pátek 7. října 2011 mezi nás zavítal po dvaceti letech básník Karel Sýs. Foto: Jiří Němeček KOBRA Kulturní občasník regionálních autorů Vydává Literární spolek při Knihovně Václava Čtvrtka v Jičíně jako interní tiskovinu. Připravil : Václav Franc, K Hájku 1724, 509 01 Nová Paka Ročník 12. Číslo 11. Listopad 2011. (5. listopadu 2011) www.ikobra.cz
16
