K A KO D É M O N I C K Ý K A R TÁ Č

P A V E L

Ř E Z N Í Č E K

K A KOD ÉMON IC K Ý K A RTÁČ

KAKODÉMONICKÝ KARTÁČ

P a v e l

Ř e z n í č e k

KAKODÉMONICKÝ KARTÁČ



Praha 2006

Kniha vychází za finančního přispění Nadace Český literární fond

Copyright © Pavel Řezníček, 2006 Czech edition © dybbuk, 2006

ISBN 80-86862-14-3

V záhybu Konec města není konec města Je to jen kus šatů zmrzlých jako člověk Konec moře není konec moře Je to jen pleť a kdesi furgon Dramatické setkání lampy a korby plné uhlí Pleť a lampa Lopatou do čela Ráj přichází

F acka při š itá na ob l o h u ko u ř í .

7

Čistota perel V pytli nosil jaguára Pak zase červený mák a mátu peprnou Peprná matka masakrů a uragánů Katrin a Rita Na všech lodích světa křižovat a ukřižovat suchohřib Na stole uprostřed zahrady leží Theofrastus Bombastus Nebo je to jaguár? Co to vlastně nosil celou dobu v pytli? Dmychadlo vahadlo ložiska mazadlo smrt olej a geparda? Sponky popel vlka v prostěradle krupeto a Krista? Čistá vražda chystá setkání slin v Sjöbergu Chvístá Nad ránem chvístá Čistá vražda čistá

8

O bčas s e v y pra v í m z O l š an z e s v é po z ic e 7 / X / 2 4 9 po z oro v at orbis t e rrar u m .

Nohy na stole Nikdy jsem neznal žádného šakala Natož pěnu z mýdla hustou jako topinka Chlorofyl je guma Nádherné rudé vlasy Které spadaly až na ramena Tomu uhlíři Připomněly mi elektrárnu v Londýně Kde Pink Floyd Jablkem obtěžkali plerézu Protéza Boha Tak jako je zubní protéza Nebo oční protéza Chci si nasadit Boha

S ta l s e h e rc e m , ani ž v ě d ě l , co j e to po h l a v í .

9

Dopisy z ciziny Daleko od břitev holičů Daleko od hvězd Oona O’Neilová a střelba v Andoře Její otec byl kataleptik V noci nás navštěvují holiči a hvězdy V životě již nepřijmu dopis z ciziny Zjevuje se Aznavour Jehož otec nebyl katolikos Nýbrž povoláním Armén Kněz s břitvou Ve zpovědnici si to lehce vyřídí s každým zpovídaným „Zase tolik krve…“ zlobí se paní Máry Která občas chodí k sv. Odonovi uklízet Ale pak apaticky poklekne A hadrem Utírá utírá

10

T e n t y rannosa u r u s m l u v í š v édsk y !

Za vraty závrať Strom ve vzduchu Rabidus napříč silnice Jako ustrašená tanečnice Mláto jako rentgen Podoben mulatce Za vraty závrať Za prsty hlína ze Svaté země Fantom ovládal několik jazyků Tvé rty jako houba Mažou křídu na tabuli Na palubě Nautilu Akrobat v zrcadle Čtrnáctiletý Petr Kürten Pozdější slavný düsseldorfský vrah Pociťoval rozkoš Když škrtil veverku

P an C ocon e v e a u ř í ká : „ H u dba ? T o j e n ě co jako s v í čko v á ? “

11

Himmelreich Ptáci se slétávali pořád na jedno místo Bylo to přesně tam Kde burlaci na Volze Stavěli pomník individuu jménem Camille Flammarion A ten zase na oplátku postavil pomník Všemu možnému i zmuchlanému papíru Slavnostní výbuch nastával vždy poté Co poslední kanibal Dočetl deník tajemného Em A proměnil se v hyperkaust S podivnou kůžičkou na podivném místě Velitel sovětského letectva generál Kopels Spáchal sebevraždu Hilsner byl ze čtvrtiny Čech křesťanského původu Protože otec jeho matky byl lesní adjunkt Než se velitel sovětského letectva generál Kopels Zastřelil Dal si krásné české jméno Himmelreich

12

T rp ě t v o z h ři v ko u a n e dostat odpo v ě ď na dopis adr e so v aný d e G a u l l o v i j e stra š né .

Clapham Junction (pro 13. listopad) Z černého hedvábí král Ubu Z černé melasy černá královna Ubu Noc — kámen naditý gyrosem Z bílého jazyka plantáž hřebíků Začínat pořád znovu Jako tělo které sežralo své prádlo Ostružiny které řekly ptákům: merde… salivar! Oranžová maringotka s kšticí jako Teherán Fretka — hudebník v paklíči kozího listu Z bílého jazyka bílá královna Ubu Kalhoty nožů novostavby močálů Skřípání bicyklu na kterém jede Alfred Jarry A vleče sebou na řetězu Oscara Wilda Maják jako dravec rve s kulečníku rentgenové přístroje Sirotek sýra se jmenuje agónie pysků Teta Agáta si vyrvala z Jarryho morulu blastulu a gastrulu Strýc Mirabeau udělal z Wilda obrovskou cibuli Krotící naději jater a jatek A černého písma trávy nad tunelem z jižního pólu

N u da j e v e jc e .

13

Na nádraží Clapham Junction Jarry připoután k sardince Cpe si do hrtanu Wilda Procesím leukosafírů liomyomů a lagostom (13. listopadu 1894 narukoval Alfred Jarry do francouzské armády. 13. listopadu 1895 zažil Oscar Wilde největší ponížení svého života, když byl z londýnského nádraží Clapham Junction převážen do káznice v Readingu a na peróně, v řetízcích a tres­ taneckém munduru, byl vystaven pozornosti londýnské veřejnosti.)

14

J e v z ájm u v l as ů , ab y z v í řata to l ik n e pi l a z ro z v a l in h račkářst v í .

Acrux Zpupně se rozkročil A prohlásil Že je nosorožec Hradlař okamžitě vytáhl závory Projel vlak dánského Červeného kříže Je pravdou že tvůj strýc byl vlk? Jmenoval se Nabuchodonosor A měl svůj vlastní Červený kříž Vlci mají svůj Červený kříž Cihla To okno je jako slza Slza v teplákách A prak kterému vystřelili oko Nejjasnější hvězda Jižního kříže Se jmenuje Acrux A opět cihla Kterou má místo rosety Čestné legie Připnutou v klopě saka Hercule Poirot Jako kdyby to byla kunda

M odré s v ě t l o z áři v k y os v ě t l u j e spoj e ná břic h a v š e c h pro l e tář ů s v ě ta .

15

Jazyk Slepý se rád díval na mraky (stůj přijde krtice) Sochy a jejich jazyk Červený živý jazyk Který soše vyklouznul z pysků Socha na zápraží Která si nese svůj jazyk Na loktech Živá socha Mrtvý jazyk

16

Slza je zvíře.

Obraz mého nepřítele Rozhodně nemá masku jeho jediným znamením je obrovský monokl modrý jako švestka způsobený mu pěstí pravěkého lovce Ötziho kterého našli v ledovci na pomezí Rakouska a Itálie Možná že mým nepřítelem byl Ötzi ale narodil se příliš brzy o nějakých pět tisíc let a nedorazil tedy do správného času aby mne zabil nebo vyválel v peří a dehtu a pak zapálil Tvrdil jsem Frantovi Dryjemu v hostinci Na Klikovce že nemám nepřátele lhal jsem (teď nevím… vědomě nebo nevědomě?) mí nepřátelé se jmenují… ale nechme toho nač dělat dusno ale ne musím to říct (nebo že bych si to nechal pro sebe? co tím získám když vytroubím do světa jména svých nepřátel?) ne ne nechám si to přece jen pro sebe obraz mého nepřítele jako Obraz Doriana Graye jako obraz Kristův na roušce Veroničině

B u do u v ě š e t matk u od d ě t í , a co kd y ž přitom s e j í b u do u v š e c h n y dr ž e t z a s u kn ě ?

17

jako obraz státníka na výtrusnici houby na Bahamských ostrovech kdesi si kdosi zase plete loutkové divadlo s jatkami Kašpárek potřísněn krví nedospělých diváků Grand Guignol po horizontu hor utíká kdosi s pytlem plným dětských hlaviček a kuřecích stehen firmy Kentucky Fried Chickens můj nepřítel má metr osmdesát dva na výšku je bezvousý protože vous je výsadou laryngologů a hluchoslepých můj nepřítel je lhář a špinavec jeho prádlo je prádlem rakoviny a její kamarádky olihně rakovina si zásadně nemyje nohy a labia majora z olihně cáká špína jako ze všech těch kdo lžou o mně že miluji hrocha z křemene a kadidlo z cukrů vydolovaného z křídel archeopteryxe byl jsem to já kdo vpálil hrot zrezivělého šípu Ötzimu pod pravou lopatku tak jako se zapaluje sirotčinec nakonec… proč bych lhal;

18

N e mám na tram v aj do stanic e Č mo u h a .

mí nepřátelé se jmenují: J. K, B. B. (ale ten je už po smrti), J. E., J. J., J. B., P. H., R. N., J. O. a studené nohy… nebo Pseudodionýsios Areopagités Kousek mýdla ze zaschlé krve pro mého nepřítele, prosím!

S n í h j e h adr , kt e rým s e u t í raj í and ě l é , n e bo kr e v , kt e rá s e sp u sti l a a l b í no v i z nos u .

19

Zboží Kostra trávy Její drobné kostičky Průvodčí roznáší čaj Řeka se koupe v tabáku Co kdyby se náhle setkaly dvě žíly na mém těle A vlévaly se do sebe jako Sázava do Vltavy u Davle Vlk dáví vlkodlaka a ten odevzdává průkazku Ze „Svazu šelem“ pro naprostou neschopnost Výtah k oblakům a jejich chvost…

20

Ž e n y a h v ě z d y jso u krá v y .

Vinice Nábotova Na Isla de los Pájaros poblíž Chile Čili na Ostrově ptáků Je nejvíc dog Je to zajímavé Není tu ani jeden pták Starostou je doga A místním řezníkem písař Když skončí zápis sestoupí z pulpitu A ranou palice poráží ovce berany i krávy Koně v jeho repertoáru nejsou Jeho životní příběh připomíná story Biblického krále Achaba Když ho jeho manželka Jezábel Donutila zmocnit se Vinice muže jménem Nábot Byl Prozřetelností potrestán a psi lízali Jeho krev Kdo však slíže krev Těch nesčetných ptáků Kteří nikdy na ostrově Isla de los Pájaros Nebyli a nebudou? Kde je to neuskutečněné nekonečno

S e m e no z v í řat k l í č í ka ž do u noc .

21

Které by se odráželo v tyrkysových očích ptáků Kteří kdyby existovali Vrhli by se na psy A udělali by z nich ptáky

22

J s e m u ž tři rok y mrt v ý .

Všech Svatých Mrtví řízek nedostanou Mrtví musí kušovat Mrtví musí panáčkovat Kdykoliv jim hodím kostku cukru Plnou haraburdí ze staré skříně Mrtví se musí culit na papírového draka na obloze I když jim nenese nic jiného než pot krev a slzy Toto všechno mne napadlo když jsem se procházel Na Dušičky na Olšanech Mám tam svého nejlepšího kamaráda Štěpána Koláře I náš rodinný hrob na sedmém hřbitově desátém oddělení hrob č. 249 Mým sousedem o několik řad dál ale na stejném oddělení Je spisovatel Karel Pecka I podivný baron von Wurm Zajímavé že Štěpán Kolář má poblíž svého hrobu Barona Villaniho Na Dušičky byla zima těšil jsem se z Olšan domů Protože mne čekaly řízky Byla sobota a čekal mne oběd

D u š e j e m í ň n e ž po h l a v í , a př e sto mi pa v ián l í z a l u š i .

23

Na který už nikdy nepřijde Štěpán Kolář jako kdysi Jeho řízky mu teď sežeru já Ale draka pro mne na kterém je napsáno: Slzy pot a krev Mi teď ze svého hrobu pouští on Da kann man nichts machen Opravdu se nedá nic dělat Mrtví musí kušovat A jejich řízky jim sežeru já

24

J e to l ik moř í , a tak má l o pitomc ů .

Bonobo Palacký měl první frak v Praze Mácha nosil nápadný plášť Světle šedivé barvy S límcem červenou felbou vyloženým A s červenou podšívkou Všichni v Praze ho za to nenáviděli Zvířatům také nejsou cizí orální praktiky Samečci orangutana si provádějí navzájem felaci 470 druhů obratlovců udržuje milostné styky Homosexuálního charakteru Všichni v Praze je za to nenávidějí U amerických Indiánů se nerozeznávají Dvě pohlaví Ale hned několik Všichni v Praze je za to nenávidějí Šimpanz rodu bonobo Bude nosit nápadně světlý plášť S límcem červenou felbou vyloženým Všichni v Praze ho za to budou nenávidět

N oc v l e s e j e noc v p l a v kác h .

25

Promluvil sob Protože vypuklo šílenství obav ze šílenství nemocných krav (Creutzfeld-Jacob) přestal jsem jíst hovězí maso Odjel jsem do Finska s velkou objednávkou: Přivést do Evropy několik vagónů sobího masa Sobů se kravské nemoci netýkají Přijel jsem do Finska a promluvil si o tom s jedním sobem Vykal mi uctivě se klaněl a zpocený zátylek si utíral kostkovaným kapesníkem: „Myslíte, pane, že šílenství je jen proudem popele a krve, nebo kolibříkem pomazaným žlučí, který v tabatěrce věčnosti sráží paměť na kolena výstřelem z porcelánu? Ne, mysl krávy, mysl soba a mysl šílenství je věčná, i kdyby váš na­běhnutý červený jazyk měl jen jedno oko. Šílenství je veslem moto­ru a motor dřevotřískou královny Hékube. Kde není olej z Aztéků a Mayů, není ani náhubek Hékube. Mamuti po sobě neuklízejí oloupané skořápky z vajec natvrdo, ale sobové ano!

26

N e jjasn ě j š í h v ě z da J i ž n í h o kř í ž e s e jm e n u j e A cr u x .

A teď ven, ty burane!“ zařval mi sob do ucha a nacpal mi do úst dva syrové hovězí steaky. (Píši toto z podsvětí za řekou Léthé, v ústech kupu asfodélu, liliovité květiny rostoucí jen v říši mrtvých, a už nejsem schopen slova.)

M no h o motý l ů z nam e ná smrt s e kané .

27

Srážka V lese jsou ukryté klavíry Andělé A Arafat Popeláři se vyhýbají lesům Není tam popel ani aspirin Aspirace na místa krav s deštníky Jsou jim vzdáleny jako krev a pětníky A vraždy vlaků jsou jako vraždy opic Básník Bořivoj Kopic Neměl rád přihřáté Jeho semeno na vaše hlavy! A moje krev na plotnu v hotelu Intercontinental Asi v těch místech kde se srazil Arafat s mlékem…

28

Zna l js e m psa , kt e rý u m ě l t l u močit .

Operační sál Vosy místo lamp Osvětlují břicho operovaného Dnes operuje hlídač ze sadu Střídají se tak každý den v týdnu Dnes je pondělí A zítra úterý Operovat bude prodavač textilu A tak dále a tak dále Jen v sobotu a v neděli Operuje bílý krystal Převázaný jako provázkem Řekami Jedna se jmenuje Orloj A druhá Bulvár Hudba která sem doléhá z pobřeží Má podobu chrchle to jen když prší Ale když se rozzáří slunce a obloha je azurová Nádraží se rychle naplní rtutí A ta odjíždí co nejpaničtěji Do kosodřevin a do stodol Plných loutek Z dlažebních kostek

U h l í do h rá l o s v o u h istoricko u ú l o h u a t e ď s e b u d e topit pták y .

29

Miss Ljuwinská Vylétli rychle k obloze K zemi padaly vysokotlaké rauchy Nýtů a lesů A taky ponorky kopírovaly marně Ve skleněných očích Řídítko ve tvaru berana na bicyklech Které představuje ticho „Zatímco president pokračoval v telefonickém hovoru, slečna Ljuwinská na něm provozovala orální sex.“ Krabi lanýži moskyti a moskytiéry Dech moře na zamrzlých oknech Tolikrát v šatech z kancelářského porcelánu Řekni, laryngologu: „Jsou bramborová pole Hodnotným krevním mlezivem Ve hvězdách mléka?“ Řasy lesa řády mušlí Eskymo Welzl u potoka zakopal Jezdeckou sochu pekaře

30

N e , ko u ř n e v y mř e .

„President začal mluvit o tom, že by na mě provozoval orální sex. Zastavila jsem jej však, protože v tu dobu jsem měla svůj měsíční cyklus.“ Ortopedická socha za plotem (Ljuwinská — americká výslovnost jména Lewinská.)

P od z im j e n e š iko v ný g e nt l e man s ro z tr h n u to u h u bo u .

31

Kráva snů Ledvina nemá morek Nemá ani mozek Ledvina nemyslí Cylindr ledviny Slíva ledviny Eskymák ledviny Na všech cestách se zdvihá prach Na těch cestách Na kterých ledvina prochází s ranou v boku Ledvina není vagina ale vaginu má V každém vagonu se zasunovacími dvířky Najdete bělocha Který se vydává za ledvinu s vaginou Sbírá do ní sny A krávy S velkými játry A velkými vagóny Pro lanýže ledvin Ty naše pravnuky Křižáckých výprav Dětí

32

S mrt j e s e l fmad e man v z e š l ý z prostýc h pom ě r ů .

Syndrom Včera vypuklo povstání V těle jehněte Dlouhé žebříky probodávaly včelíny A v kasárnách plných samých sv. Janů Nepomuckých (Bylo jich asi 487 a všichni byli živí) V rochetkách i pluviálu Někdo divizně namlouval Že Sever je zubní vrtačka A Jih kyselé mléko Sv. Jan tomu udělal rázný konec Všech 487 klonů Zmasil Kouzelnou flétnou A vyvedl je za město Kde už na ně čekal Syndrom nutkavého pochcávání se A taky se tak stalo

S nad mrt v a j e G ottwa l do v a M arta .

33

Panties Rovnoběžná cesta Všichni na ni běží rovně I ti otrávení bibrotamem A ještě křídly Lesk puklic a chalátů v němém hovoru s rybou A s něhou k supermarketu Delacroix Americká zpěvačka Madonna během představení Vyhodí do publika Postupně několik svých kalhotek Které se dotkly jejího těla Jak by se asi tvářily davy Kdyby toto udělala skutečná madona ve Fatimě Nebo v Medžugorje? Bernardetta Soubirousová bez sebe na nosítkách A davy soukající si do hrtanů látku panties Má milá má na nich uprostřed nápis: Sunday — Don’t disturb! (Sundaj, nebo nesundaj?) Básnířka Svatava Ant. si nasazuje tmavé brýle Přistupuje k mikrofonu A začíná tiše recitovat: „Má vagina! Ta lotřice…“

34

Lasičk y opra v d u n e h á z e j í v e jci .

V dálce se lesknou plechy A plochy jezer Dýmí se z jurty a dávno vyhořelých horních pater Jakýchsi mrakodrapů A z měkkých pater v ústech ústřic Čekám kdy si madona v Medžugorje Nasadí tmavé brýle

P ada l dé š ť a já js e m t ě u či l d ě l at š ko l ačkám š kar e dé v ě ci .

35

Mlýn noci Tanečníci v průmětech křišťálových koulí v průmětech vidliček a nožů ze sněhu v průmětech sfingy která vidličkou i nožem ze sněhu porcuje kapra z Kandaháru těžce dýchají a umírají zrovna na prahu kovového zámku který chtěli uzamknout svým tancem tolik podobným mlýnu který mele noc

36

S y ndrom n u tka v é h o poc h cá v án í s e .

Finisterre Stádo soli a lamp Lunatik vyhrožuje inkoustem moři Přichází tiše jako plíce V livreji Ne to nepřichází lunatik Uprostřed písku parník Ručník hozený do ringu Kravata chirurga Která se dostala do rány Při výkonu Zašil mu ji tam A teď sebou cuká A nemůže odejít z operačního sálu Má ji kolem krku a konec v cizí hrudi Na konci světa (Finisterre) Utábořit se s cikány A ve velkém ohni sodomizovat amébu Nebo taky motýla

P ař í ž j e h o v ado , kt e ré ž i l o př e d d v ě ma mi l ion y l e t .

37

Rolety z korku Jsou to sovy Dobývající se do říše chloroformu Nebo také na nádraží Plného peří a cholesterolu Nezvykle dlouhé postavy Se zlatými řetězy na krku Opodál v zahradnictví Vstupují do smaragdových lahví Je to opera Nebo operace endosmózy Kanibal z třtinového cukru Budu vždy chodit na nádraží dívat se Jak se potápějí lodě z dýmu a melasy Africký císař Bokassa jedl středoškoláky Protože odmítali nosit školní uniformy Červené ryby jsou vlastně německé myši Korkové rolety a maso černé kávy Kaaba je černý kámen v Mekce nebo Medině Na nádraží se objevuje císař Bokassa A ukazováčkem mne zve k sobě

38

Č asto mi ř í ka l i , ab y c h n e bi l v odn í ka . N e pos l e c h n u l js e m , a js e m z a to v jiném sta v u .

Jsou to ptáci ze kterých padá hlava Omeleta z húlavy Dušené hovězí z ptáků Přidušený křik chloroformu Dobývajícího se do sovy

M a l á mořská v í l a j e s v in ě .

39

Citrony na převýchovu Ruce posázené knoflíky i zřízenci ze solných dolů kde se dávají na výchovu citrony ze Sudet Ruce posázené sporýši a krajkami z dolů na maso kde se dávají na převýchovu malí mořští hadi Ten tyrannosaurus mluví švédsky! Byla to krabička od zápalek která se mi se vzteklým bzučením vytrhla z kapsy saka nabrala příšernou výšku a s rachotem který vyrážel okenní tabulky v domech na Havelském trhu zamířila na oba mrakodrapy World Trade Centre v New Yorku a rozsekala tam 11.září 200l všechno napadrť

40

B ů h v í , kd e jso u v š ic h ni ti s ó l isté z pod z e m í , v n ě m ž s e i l e gá l n ě v y ráb ě l y tram v aj e na l idsko u kr e v .

Rukavice ze soli Malý mořský had na předměstí ne není to Chile je to Aurakánie plamen svíčky ve zřícenině cibule Malý mořský had ne není to had ale mandel žita mrak který má závoj a rukavice ze soli sůl to monstrum které řídí metro tvůj automat i tvou salamandru zanáší s chilskými pavouky pobřeží škeblemi z lidské sleziny lidské tak lidské že mýdlo vříská na jazyk a ten utíká jako mozek za vrata Malá mořská víla je svině

V ě čnost j e p e c i rodinné stř í bro .

41

Grande Varredor Všichni utíkají do polí Kde pláčou Rejnok je Ofélie A Ofélie je Breton Ten večer přinášeli na platech nejen vejce Ale i celé kurníky Strašlivý řev se ozýval po celé restauraci Tour d’Argent Hosté pronásledovali slepice Rvali z nich vejce zubařskými kleštěmi Rvali se v kuchyních o místa u plotny Kdo první si uklohní bílek a žloutek Půlnoc ve stodole Ledové plochy v Kampučei Na jedné z nich kuna A Velký Metař Který smete celou tuto báseň Nevěřte

42

M ě s í c na ob l o z e j e n ě co jako k ů ž e n e b e s h o z e ná př e s p l ot h v ě z d , ab y u sc h l a .

Zápas nosních mandlí s krčními Kdosi rozházel postel Na prahu kosmetického salonu se zastavil vrcholek stromu Vytržené krční mandle spolkly několik rorýsů Všechny ty nápisy „Vše sežráno vše vysvěceno“ Jsou tak klamné jako volské oko na bifteku Když zrovna šla od pumpy Rozházená postel velekněze V posvátném harampádí na smetišti u cypřišového háje Kde vytržené nosní a krční mandle Zápasí s ústřicemi O rajský protlak kterým jsou nadity všechny liguly a liguriáni Rýsující se za bouřky Zchladlé stroje v sanatoriu Nestačí už sledovat nosní mandle Které se pustily do krčních Pak do ptáků do kusů tmy a vypreparovaného operního zpěvu

Č e r v e né r y b y jso u v l astn ě n ě m e cké m y š i .

43

až způsobí to že je najednou 25. února 1948 Všichni sedíme na terase hotelu Carlton Mrzne ale slunce svítí Z čaje se kouří Gottwald mi klade ruku na rameno A z nosu mu leze náprsenka Stříbřitá jako hrabě Monte Cristo

44

K d e jso u t y h odink y , kt e ré r v a l y pan e nkám prsa ?

Browning a swing Z oblohy seskočil doutník Ne Byl to parašutista Přísahy věrnosti zamilované výrobkyně kartáčů Teď jde o to: umírají lidé nebo kakodyloxidy? Faraón jde a v Kovomatu prší Vratislav Effenberger by měl mít jinou tvář Ne tu svou ušlechtilou Ale tu s potměšilými očky Jana Wericha Sodovka a hasič Barbarství stříkačky Všeslitovnost požáru V Babylonu kolotoč A za svítání centrifuga S obrovskou hlavou jako sfinga V podzemí obchodního domu

S mrt j e pi z d y brác h a .

45

Skinové ve Finsku Celý život si uchoval pochopení pro tlumočení a močení Kanibal s antropofágem pijí černou kávu a bíle se ježí Boží mlýn mele A na jeho lopatkách se otáčí Fin a Skin Na okně lampa a v každé z nich Buď orel nebo švadrona uhláků Co se to vlastně na tom okně děje Když přepadli ve středu 18. XI. Jaroslava Foglara Dva výrostci Zasáhli jen Dlouhé Bidlo Štětináč a Bohouš V tu chvíli uviděl Ivan Sviták Koně vzpínajícího se na rajském jablíčku Ve Starém Městě vlastně staré čtvrti Nizzy Vlaje prádlo natažené na šňůrách z okna do okna přes ulici Zvláště poblíž Place Garibaldi Ale z těch oken žádný kakodémon neteče Z koně na rajském jablku uniká Jen Fytosaprofág…

46

T an e čn í ci v pr ů m ě t e c h kři š ť á l o v ýc h ko u l í .

V netřesku (Urbi et Orbi) Had líže papeže Otěže od míchaných vajec Má poražený strom Přeražený nos v souboji dvou vážek Nad rybníkem Připomíná krovky šídla a sliznici potemníka V Simplonském tunelu Olízaný papež hlasitě protestuje na balkonu Jisté budovy na Svatopetrském náměstí v Římě Dav se koupe ve víně Dav protestuje proti hadovi i proti vínu Papež protestuje proti davu Had protestuje proti balkonu Já protestuji proti skonu Všech nadějí všech tužeb Všech paruk stesku I gepardů hozených do netřesku Bez varlat blesku

V noci nás na v š t ě v u j í h o l iči a h v ě z d y .

47

Kamna Ptáci na lopatkách Těch na zádech té jisté Ozdobili ji pávy I strakapoudy Smrtku Ptáci na lopatkách To když se v řecko-římském zápasu Vzdávají svému přemožiteli Toskánskému makarónu S největšími ametysty v hlubině jazyka Ptáci na lopatkách To když je smetají do kamen Protože uhlí dohrálo svou historickou úlohu A teď se bude topit ptáky

48

N e v ě řt e .

Prádlo žlučníku Tabák honí oregano Cigareta starce Ne kouř nevymře Ani to suché co loupe v kříži A jde v průvodu do Mekky a Mediny Aby se z nich vylouplo vápno a karta Snad mrtva je Gottwaldova Marta Na šípkovém keři visí čepička S kšiltem A živý pasák na kusu čerstvě ukrojeného hovězího sní o Ukrajině A opasku z hvězd vody a potu Bude to obraz z dynamitu a octa Bude to obraz ze stříbrných háčků Bude to obraz z hořící krajiny a padoucnicových sáčků Obraz ze žlučníku bude znamením Že jdu psovi pro prádlo Zkamením…

P roti s l u nci s e n e dá v ě t š ino u fotografo v at .

49

Zákaz fotografování Chtěli zrušit sodomii Ale pak je přesvědčili že jsou to jen liliputáni Proti slunci se nedá většinou fotografovat Podivný Maestro v naběračkách špeku Podkasán ledkem sírou a prachem Z citronu střílna Matematici na mostě Lilipután v jednom z Felliniho filmů Ne nejsou to makaróny ani rampouchy Jsou to kazatelé Kteří jdou Do Santiago de Compostela Aby vstoupili Do cizinecké legie Nebo do českých protihabsburských legií (píše se rok 2005) Které tu kdosi kdysi zapomněl Tak jako se zapomíná kapka u nosu V ledničce na jatkách Uprostřed obrovské sibiřské pláně Zapomenuté v obrovském meteoru

50

P omat e ný n u n v ář s e poko u š e l s e ž rat komisi z minist e rst v a z dra v otnict v í .

La bobèche Vzduch je důstojník a komanduje Nostradamus vystřihnutý z novin Vzadu je záclona A za ní Rumunský blesk S kominternou se dá hrát jako s káčou Říkám své sliznici kombucha Ti kteří s hoblíky Ti kteří s barchetem Ti kteří s baretem Kněz převlečen za mlynáře Kominternu ovládli kněží Vražda z trojky nesněží Na obzoru daleké Rusi Svírat stehno Malého Bobše I když všichni víme Že La bobèche je francouzsky kebule V daleké stepi maličký kapesník z jílu A ty jsi V kamenolomu harmonika z kůže vzteklého psa

Héba briba , c h c í p l a r y ba .

51

Sen o zřícených Hradčanech Když se kohout stane opicí A modrá trubice srstí večera Bude to kuřák Který uhněte ze sněhu vlak Pak ale už nikdy nespatřím V Klementinu Písek Který tam na kolečku navozil Arcibiskup Tomášek V tu chvíli kdy se kohout stal čepicí A modrá trubice hrstí večera

52

Ř í kám s v é s l i z nici komb u c h a .

Počkejte, dám vám svůj nehet Písek se mísil se sněhem Protože písek padal z nebe A sníh tu byl od nepaměti Celá Gobi celá Sahara je ze sněhu Kdo tvrdí něco jiného Je notorický lhář Na operačním stole sám sobě chirurg Snaží si vyříznout z ucha Cortiho orgán Z varhan vystřelila pizda Fazole ze sněhu klouzají do krku šách-in-šácha Smrt je pizdy brácha

I ngrid B e rgmano v á si na f e l aci posta v i l a sk l e n ě ný z ám e k .

53

Vlasy nad bubny Padá sníh padá déšť padá horko padá pes všechno padá i voda cár novin padá místo deště padá pepř padá i hovězí všechny květiny v tomto městě odešly na frontu jako kladeči min osvoboď ó Pane kanibala z jeho vin! Už i nos hrál na housle skořápky karfiolu u pece do půl těla vysvlečené běsnily jako uniforma potápěče kdesi se rozmázl taxík jako bledý měsíc na pomoc přispěchali kozáci vedení Buďonným ovládli nádraží Holešovice – Bubny prapor Buddhy vlaje nad prázdnými sklady v Bubnech kamenolomy už vykutány s kutálkou vestálky a klerikové clerici fugi i clerici vagi kolem zrušených jatek na Argentinské GALLIMORDIUM (Gallimard?) čili latinsky

54

Had l í ž e pap e ž e .

bordel aneb lupanar nikde v dohledu kromě Perlovky perlorodky sudy plné kohoutů ještě živých zrezivělé plechové sudy je to šrám nebo krám? válečný vysloužilec celý polepený podivnými obrázky přitáhli smrtelnou postel stařec na ní na valchu hraje ubal mu ji hned zkraje! všechny mrakodrapy v New Yorku dostaly vlasy něco jako když dostaneš kurděje úplavici nebo sennou rýmu obrostly dlouhými vlasy které visely dolů z výšky 300 metrů až na zem neříkaly nic jen tiše povlávaly ve vzduchu a myslely si své

J e z o u fa l st v í jab l ko ?

55

Příkaz Věčnost je pec I rodinné stříbro Noc v lese jako noc v plavkách Taky jsou tam chlupy Noc plná chlupů a děs den Na stříbrných brýlích Přemysla Oráče Na vychrtlých pažích Se propadá moře O útesy tříská fjord Jakýsi bezdomovec si dává říkat Fritjof Nansen Dnes vyšlo vládní nařízení Že se ňadrům už nesmí říkat kozy

56

L u natik v y h ro ž u j e inko u st e m moři .

V jeskyni Horečka je jako mlha nebo jako holub Mlha píská na horečku a vyhrožuje jí holubem Krásná tvář na konci hnojiště Připaluje si doutník statkářem Jeskyně se budou rušit Shromažďovaly se tam nepohodlné živly A také Bůh který převlečen za Sokola Dělal na hrazdě veletoč A cpal dr. Miroslava Tyrše Tvrdými piškoty a keksy Když ráno moře zhasne Kojná kojí kojnou A Bůh maže stolním olejem Jedné každé záda

„ Zas e to l ik kr v e … “ z l ob í s e pan í M ár y .

57

Dávno Vyškrtané sirky pod hromadou listí jakýsi metař planoucí jako fakule na obloze nebo na provaze ne není to metař ani ten papundekl nejsou nebesa je to jen odstátá dešťová voda v chřtánu mrtvého kterého našli na poště jak si krájí chleba maže ho sádlem sype cibulkou a kouří startky Ale to už byl dávno mrtvý…

58

Když se řítí dům, n e z apom e ň kýc h no u t .

Ječné zrno v oftalmologově zápisníku Vyšlo slunce Vypadalo jako náklaďák plný právě oloupaných klád Nebo jako značka té nejlepší motorové pily Ječné zrno na oku očního lékaře Inu kovářova kobyla chodí bosá Pod svícnem bývá tma Vyšlo slunce bylo bosé Lepší v zastavárně než v provazárně Včera k nám přišel kapitán Nálepka z Pankráce A dal udělat zvlášť podařený provaz: Budou věšet matku od dětí A co když přitom se jí budou všechny držet za sukně? Mnoho motýlů znamená smrt sekané Mnoho zajíců kabinetní komplot Kupte si provaz Zítra budou věšet očního lékaře

T ak jako j e z u bn í proté z a n e bo očn í proté z a , c h ci si nasadit B o h a .

59

Do zátylku Sražen na kolena na čínském stadionu Čínským policistou Ruce svázány dozadu čínským cukršpagátem A na krku smyčku z větrného mlýna Očekávám ránu z revolveru do zátylku Protože jsem byl odsouzen čínským lidovým soudem Za pašování hašiše Přiznávám se nahlas do mikrofonu Za šíleného povyku čínských diváků Na čínském stadionu Větrné mlýny vypouštějí barevné balonky Ze slezin a jater A to vše pozoruji Z pokoje č. 214 V hotelu Mercure Na poříčí č. 7 Praha 1 Byla to kdysi Úrazová dělnická pojišťovna A kde kancelář měl Franz Kafka V nynější hotelové dvěstěčtrnáctce

60

Za v rat y z á v ra ť .

Než jsem skončil svá pozorování Z kanceláře vyběhl dromedár Sukin syn a Bilbao Anebo taky Kasandra n/Odrou

C h v í stá , nad rán e m c h v í stá čistá v ra ž da čistá .

61

Topné oleje (Bruno Solaříkovi) Hlemýžď cyklista v cyklických stavech mánie a deprese Slimák nemá nohy aby došlápl na pedály Ztratí se na sídlišti Barrandov Tam kde zastřelili před dvěma roky šéfa lvovské brigády mafie Mouchu aby se z něj stal prsten Nebo kolíček na prádlo: no prostě všechno k založení ohně v podzemí paláce lehkých topných olejů tolik podobnému magickému zelenému oku předválečného radiopřístroje v náručí geparda anebo toho co zbylo z bodyguarda

62

C h řipk u př e ná š e j í motý l i .

Kakodémon Bonaparte byl slavík Zato já jsem lékař panenek V Dámském klubu se střílelo Vojta Náprstek zastřelil dámu Samozřejmě že to bylo v domě U Halánků r. 1883 Nebo snad U Havránků? Nejspíš u Motýlího Havrana Je to motýl s havraními křídly Morganatická koule na Betlémském náměstí A Jan Hus který tu občas projede na žlutém bicyklu Jako kurýr jisté firmy snad jménem MESSENGER Vysílačku stále zapnutou a stále řvoucí Z antikvariátu „U Ztichlé kliky“ Nese se pára z makarónů Kakodémonický básník Wernisch tam dělá kliky Podivní kasuáři nad podivným náměstím Elke Wilkens v rouře V masokombinátě se maso bouře Shakespeare je autorem dramatu „Bouře“

V š e c h n y kosti c e n í m ě sta a ps y .

63

Obrácení sv. Pavla Město ve sklepě Město až po krk v nádrži motocyklu Dvě krávy a obraz plebána Plebejské rty podivné ryby na zádech krav Které jsou vlastně horečka Plebejské benzinové rty A benzin který teče z vemene krav Rittmeister von Goßlar si z nich zařídil benzinovou stanici A má vystaráno Tady prsty představovaly pavlač A vražda plebána benzinem Obrácení svatého Pavla Na druhý bok Poté co ho Lykaonští Ukamenovali v Lystře

64

K d y ž si mafi e od v á ž í R obinsona na trakaři , a l c h y mi e odc h á z í ro z b í t l amp u .

Tango sovy Olihně jsou města Všechny chobotnice jsou rostliny Anděl ve snu týrá neštovice Bóje kterými jsou označeny kůže A nedopalky Které do kůží vyrývají obrazy Měst a olihní a obilí Tango sovy Moře je pták který se krmí Senem z přílivu A kurdějemi z odlivu Tajně sestrojený varan klouže chlebem Jako tajným tunelem

B y l to d u b e n př e v l e č e ný z a pána .

65

Svatý Onezimos Když už dřevo ztrouchnivělo Neznamená to Že z něj budou kopřivy Nebo letadlo Je pravé poledne A několik nahých mnichů Právě našlo ve Středozemním moři Ubičovaného sv. Onezima Patrona čeledínů a sluhů Zajímavé že měl zlaté zuby To už se před dvěma tisíci lety dělaly plomby? Utonulý Onezimos měl k ruce přivázaného Svého vlastního sluhu Který byl ale živý Když z něj kapala mořská voda Vyprávěl pikantní historky Z Onezimova života A říkal Že před dvěma tisíci lety Takhle ženský nesmrděly Jako teď

66

F antom o v l áda l n ě ko l ik ja z y k ů .

Chleba stál tři padesát A na cimbuří se procházel Zlatý kohout Který nabízel tabák Z kastrólu A občas i z tabatěrky Která uměla chodit

Vo u s j e v ýsado u l ar y ngo l og ů a h l u c h os l e pýc h .

67

Skleněné oko Ruka která píše po obloze A šťourá se v kalhotách obra Který uvízl v zubní protéze Serge Charchouna Slovensko-francouzského surrealisty Známého z dvacátých let Z fotografií na kterých hovoří S Bretonem Péretem a Ph. Soupaultem Ruka která píše po hořící hladině oceánu A hledá něco v prádle visícím na šňůře Natažené nad mrtvým Dantonem Který se společně s Desmoulinsem a Ch. Cordayovou Snažili vlézt do vany za Maratem Aby tam provedli grupensex S kolčavou mravkolvem a skleněným okem polního hlídače

68

K d e j e to n e u sk u t e čn ě né n e kon e čno .

Tierra del Fuego Uprostřed brambor přesně uprostřed ukradené liščí kůže znamení klenotníka ukradená lidská tvář odporné nástroje pták který má nebozez místo ledvin sypejte ptáčkům začít nový život pod mezí v rezavém kýblu s H5N1 vypadá to opticky jako letopočet 1951 ten rok zatkli Slánského vypadá to že teď zatknou celé lidstvo když ne všechny tak aspoň 150 milionů Chřipku přenášejí motýli Bude na ně podniknut hon Až na toho nejslavnějšího Který nakaženou hubou zazpívá z barového pultu: „Noční motýl… co to znamená…“ V sirotčinci právě někdo vochluje notáře Ohňová země se jmenuje podle kmene Indiánů Yahganů

P a l acký m ě l pr v n í frak v P ra z e .

69

Kteří zde zapalovali ohně Domorodí Tehuelchové měli široké mokasiny A jejich stopy vytvářely dojem velkých nohou Odtud název Patagonie Sypejte ptáčkům…

70

V kam e no l om u h armonika z k ů ž e v z t e k l é h o psa .

Sovovy mlýny Vír nepřestal a vodovod odolával útokům kožešin zbytečné — plameny vycpané kopíráky vlna spěchá bude to popel to co kopřivám trhá žebra modré světlo vlk žadatel o místo důchodního v Sovových mlýnech bude sídlit Hlinkova garda a bude vyvařovat polévky pro manekýny a taky pro Rolandovy rohy anebo pro holiče a boty až do chvíle kdy motýl uchopí svými tlapami v rukavicích svatý Grál a roztříští ho o otevřenou tepnu Marca Dutrouxe

Z b í l é h o ja z y ka p l antá ž h ř e b í k ů .

71

Lisztův klavír (Brnu) Tam u vod egyptských naříkali jsme Ale město neuhnulo a neuhnulo Užovka a kámen U kamen cyklonu Cyklista mcenského újezdu Rmenu a rtuti Cyklameny a mečíky suti („… z ledovců hledím norských Špicberk: podivné zvíře v dáli… Špilberk) (Fritjof Nansen) Město ustupovalo kostem Krásným štíhlým kostem I zuby cení kosti Všechny kosti cení města a psy Psi cení město nejen svými zuby Ale jak se dá rvát Vzadu Hády Vůbec ne Hádes Zalidněný hady Hadí lid Hadí liz

72

Z v í řat ů m n e jso u ci z í orá l n í praktik y .

Ferenc Liszt se svým karcinogenním klavírem A Centrálka s podnájemníkem Jistým chudým studentem Blatným Demiurg rozsypán na loučce s pitbuly Papežské buly chtěl kdysi na Petrově Číst Capistranus Brno však rozsypal Nostradamus

B onapart e b y l s l a v í k .

73

Kenya (Jiřímu Valochovi) Déšť je modrá liška Při pádu ze střechy Jako by se vzdával Ruce nahoře Lucky Dog Werich se jmenoval Jan Křtitel Serafin Já se jmenuji Smaragd Rozbil si oči Siréna střepů Ladislav Novák nezemřel v Třebíči Ani v nemocnici v Jihlavě Zemřel v Kenyi kam týden před smrtí odjel Na loveckou výpravu Cestovatel v kufru Ohromené slechy Kapitán Cook na zapřenou Obřad v kostele v Třebíči byl fingován V rakvi ležel někdo jiný Byl to nadlesní Rédl Templáři udělali své Panamský klobouk který měla na hlavě Anežka Hrůzová

74

K on e c moř e n e n í kon e c moř e .

Když jí Hilsner Košeroval krk Marie Antoinetta v jehličí Poblíž Jugoslávské ulice Templář jakoby na zapřenou v Alpbachu

M rt v í s e m u s í c u l it na pap í ro v é h o draka na ob l o z e .

75

Respektuj řemeslo Vlaky mezi vaky někdo si uschoval v nádražní úschovně vlak mezi kufry a rance jakési lano podobné albatrosu ne byl to ibis nebo že by idiot? copak by se idiot s černými křídly mohl vznášet nad Kunštátem? vypadá to že se nad městem vznášel vlak a vak kdosi hodil Molotovovův koktail tím výbuchem se pohnuly strhané rysy na tvářích stehen která někdy vypadají jako lidé nádražní schody ještě od krve mloka šel tu anděl na hexenšus používal rtěnku o půlnoci je podoben mléku ptáka vata která se používá k vraždě: démant mramor a vryp pták Noh: ultramarin pták Gryf: dodekafonie

76

V y tr ž e né krčn í mand l e spo l k l y n ě ko l ik rorýs ů .

Uši k lidské tváři nepatří… Ucho jako nepřirozená houba na přirozené stráni lidské tváře Ucho jako bota přimáznutá Andělem Zla na spánek Ucho jako výzva Boha nebo jako hrozba Nabuchodonozora Jsem přece taky jenom člověk Ale ucho je hrobník Nebo taky zvoník ze zrušeného kostela sv. Jakuba ve Stínadlech Uši jsou dva krátery na Měsíci v Moři neklidu Velké-krá-ucha Velké kry uší které by mohly potopit Titanic Na kterém se plavil jako černý pasažér r. 1912 jistý HALVA z Brna Ucho se svým labyrintem a zákruty (pozor! zákruta — a pak už jen Velký Třesk a sténání roztříštěného předního skla) A středního ucha Ucho-slizké zvíře Ucho-růžičková kapusta lupen zelí ztřískaný anděly do bezvědomí Ořech podobný mozku Vyhřezlý mozek tekoucí z dutiny lebeční

R u ka p í š e po h oř í c í h l adin ě oc e án u .

77

Po skráních Homo erectus i Homo faber Ucho-neúspěšná napodobenina ňader Grety Garbo Mae West I Rity Hayworthové Ucho na lidskou skráň nepatří Pohlédněte pozorně na lidskou tvář! To cosi divného pokrouceného s chodbičkami a průchody pasážemi i masážemi mazu To něco podobného zlomenému vazu Je něco tak neslušného Jako vysmrkat se v Iráku na veřejnosti Ucho podobné zlomenému racku Ucho-zmačkaný morek zavrhnutý vlastními kostmi Pohlédněte pozorně na lidskou skráň!

78

C o kd y b y s e ná h l e s e tka l y d v ě ž í l y na mém t ě l e .

Mléko křoví Nezapomenutelný les Plný propadlin a boulí Koření solí les A sůl koření úhoře Hoře křesla Elefant je Pámbů Opatřit svět centrifugou V lékárně vorvaň rozvěšuje obrazy Odložených dětí Mletí zaživa je lepší než mašinfíra v benzinu Úhoř v křesle odložen jedním z pekelných andělů Člověk — marná zahrada s holičstvím uprostřed amygdaly

R u ka p í š e po ob l o z e a š ť o u rá s e v ka l h otác h obra .

79

Penelopa Cruz Jsem mrtvý už tři roky Když jsem se sešel s Arnoštem G. v Louvru Tvrdil mi že si ho někdo vymyslel A že když si kvůli srabu rozškrábal předloktí Zjistil že je z trubek a kabelů Občas se vypravím z Olšan Ze své pozice 7/X/249 pozorovat orbis terrarum Chili ten mundo extranha Svět padá na zem jako kroupy Nebo blůza s fižím z Penelopy Cruz Taky padají kabele batohy a mraveniště Když na své pozorovatelně na Finisterre Observuji Tento svět Kde sermon kasernuje Stáda leopardů obláčkových A paviánů pláštíkových Aby uklohnil Štítnou žlázu ze smečky lesů Oba jsme z oken Louvru pozorovali Jak kdosi bije starou bábu A mladým nabízí sněť

80

S irot e k sýra s e jm e n u j e ag ó ni e p y sk ů .

Universální sporák na smetišti rozložil ono HOC ES CORPUS MEUM a poslal je na misi do Burkina Faso Ale burka je vlastně úbor pod kterým se skrývají mohamedánky A já rozhodně nemám na tramvaj do stanice Čmouha Penelopo Penelopo Přehoď si nohu přes nohu aby ti nebylo vidět do stanice Touha Stříbro diamantu zlato krve výstřel smaragdu a bronz smrti To všechno Za pohrabáč Nebo taky karamel z rautu bohů v Kněževsi Jsem už tři roky mrtvý

P op e l áři s e v y h ýbaj í l e s ů m .

81

Iritace… co to je? (doslov) Ukoptěné představy o tom, že Pavel Řezníček svou poezií provokuje (filistři říkají, že irituje), je nutno opustit už na prahu jeskyně, od kterého na nás vrčí jeho básně. Slovo provokace (iritace) je dnes bez chuti a bez zápachu: je to verbum, které vyvolá při svém vyslovení jen široce roztažená ústa, nikoliv jako při artikulování dicta sýr (cheese), ale spíš při vyřknutí slova nuda. Dnes provokují všichni: sládkové, švecové, patajehovové, krejčí, zahradníci i výrobci makaronů. Provokace je dnes „manes“, což znamená v řeči starých Římanů „mrtvolu“, nikoliv slavnou výstavní síň na břehu Vltavy. Pavel Řezníček je už barevnými sklíčky i cáry z mantily světa mírně unaven a začíná se přidržovat své devizy zmíněné v jeho medailonu v antologii Letenka do noci: Skryj se! Místo iritace se stáhl do soukromí, nikoliv do samoty; ze svého zákopu však svět ironicky komentuje. Snad opravdu podlehl temnému smyslu úsloví Quotienscumque inter homini sum minus homo redii, čili „Čím více jsem mezi lidmi, tím méně jsem člověkem“. Snad mu opravdu po zádech přejel kakodémonický kartáč, ten nástroj tříhlavého pastýře Kakose zabitého Héraklem, snad na něj opravdu vytřeštil své bělmo kako-daimon, který vybízí k apatii, a ne eu-daimon dohánějící lidi nikoliv k neštěstí, ale k dobru a absolutnu. Kako znamená v řečtině „špatný“: viz slova jako kakofonie, kakodyxolid, (organická sloučenina arze-

82

nu), kakolalie, kakosmie, kakodoncie, ze kterých cítíme špatnost nad špatnost. A co zlomyslný démon Descartesův? I když se tvrdí, že je to fikce, kterou slavný filosof použil v Meditacích o metafyzice, aby mohl dovést svou metodikou pochybnost až do konce. Aby nevěřil ničemu, co není absolutně jisté, Descartes vymýšlí „klamavého démona“, který se ho snaží zmást: zárukou pravdy se-prý-ukáže být Bůh. „Démon“ je tedy intelektuální hypotéza, která umožňuje Descartesovi dovést své úvahy až k vítěznému důsledku. Ale podle Friedricha Nietzscheho je Bůh „manes“: „… a tu se ve dveřích objevil Nietzsche A řekl: Bůh je mrtev! Měl na hlavě chapeau-claque Nohavice sepnuté račím klepetem jako Jarry O párátko nepožádal … Vy se vysmíváte hodnotám! Přiskočil k němu zednický polír A začal ho fackovat…“ (P. Ř.) O to víc je Nevyšší bytost dnes hledána v současné české literatuře, poezii ba i celém umění. Ti, co byli kdysi marxisté, nyní podepisují Tříkrálové deklarace. Herec, který kdysi hrál zaťatého lampasáka u pohraničníků v Králi Šumavy (dnes tvrdí, že to byl jen film pro kluky), je dnes v televizi velkým propagátorem bible. A zase obráceně: ti, co byli donedávna jehovity, jsou nyní patafyziky. Říká se jim

83

PATAJEHOVOVÉ. V Řezníčkově poezii syčí had z náměstí proti balkonu, ze kterého syčí papež proti davu. Sv. Pavel, tento hlasatel nenávistného dysangelia, tj. náboženství pomsty, se tu obrací — na levý bok. Jsou to básně, kde se proti UTOPII staví DYSTOPIE. Řezníčkova poezie není snad už nehorázná, jak se myslívalo. Jednou je antilyrická, někdy však divně lyrická. Ke světu se vymezuje jen numinózním údivem: za ním už stojí jen vysunování periskopu ze zákopu, v němž ironicky pozoruje a komentuje tento „mundus mirificus“, tj. „divný svět“. Ale do houfu se mu nechce. Inu: hadu se provaz nenarodí… Zdeněk Tesař

84

Obsah V záhybu 7 Čistota perel 8 Nohy na stole 9 Dopisy z ciziny 10 Za vraty závrať 11 Himmelreich 12 Clapham Junction 13 Acrux 15 Jazyk 16 Obraz mého nepřítele 17 Zboží 20 Vinice Nábotova 21 Všech Svatých 23 Bonobo 25 Promluvil sob 26 Srážka 28 Operační sál 29 Miss Ljuwinská 30 Kráva snů 32 Syndrom 33 Panties 34 Mlýn noci 36 Finisterre 37 Rolety z korku 38 Citrony na převýchovu 40

85

Rukavice ze soli 41 Grande Varredor 42 Zápas nosních mandlí s krčními 43 Browning a swing 45 Skinové ve Finsku 46 V netřesku (Urbi et Orbi) 47 Kamna 48 Prádlo žlučníku 49 Zákaz fotografování 50 La bobèche 51 Sen o zřícených Hradčanech 52 Počkejte, dám vám svůj nehet 53 Vlasy nad bubny 54 Příkaz 56 V jeskyni 57 Dávno 58 Ječné zrno v oftalmologově zápisníku 59 Do zátylku 60 Topné oleje 62 Kakodémon 63 Obrácení sv. Pavla 64 Tango sovy 65 Svatý Onezimos 66 Skleněné oko 68 Tierra del Fuego 69 Sovovy mlýny 71 Lisztův klavír 72

86



74 76 77 79 80

Iritace… co to je? (doslov)

82

87

poezie sv. 1

Pavel Řezníček

K A KO D É M O N I C K Ý K A R TÁ Č Redakce Michaela Šmejkalová Grafická úprava Jan d’Nan Tisk Akcent, tiskárna Vimperk s. r. o. Vydalo nakladatelství dybbuk, Jan Šavrda, Sekaninova 12, 128 00 Praha 2, www.dybbuk.cz, roku 2006 jako svou 25. publikaci. První vydání ISBN 80-86862-14-3

88

isbn 80-86862-14-3 9 788086 862149