Juniorská univerzita Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze Petr Soukup, 29. 10. 2015
Jaká je soudobá společnost? ANEB Pojmenovávání společností
Otázky na počátek • Kdo chce studovat na FSV? • Kdo chce studovat sociologii? • Hudební ukázka pro zamyšlení • Úvaha: Jaká je soudobá (česká) společnost?
Klasická pojmenovávání
Klasická označení (Keller) • Tradiční • Moderní • Postmoderní
Klasická označení II (Bell) • Preindustriální • Industriální • Postindustriální
Klasická označení III (Giddens) • Zemědělská • Industriální • Postmoderní společnost
Současný svět • Všechny typy lze nalézt • Podíl zemědělských a tradičních klesá
ZMĚNA
Označení soudobých společností • Postmoderní (Inglehart) • Riziková (Beck, Giddens) • Postindustriální, vzdělanostní (Bell, Bourdieu, Reich) • McDonaldizovaná (Ritzer) • Společnost kreditních karet (Ritzer) • A mnohé další viz Petrusek, M. 2006. Společnosti pozdní doby. SLON
Od tradiční k moderní společnosti
Tradiční společnost • Půda jako hlavní zdroj k přežití • Náboženství jako vůdčí ideologie • Lidé převážně na venkově, velké rodiny • Omezená role trhu
Moderní společnost • • • • • • • •
Osvícenectví, věda (idea pokroku) Průmysl je hlavní odvětví Lidé ve městech Vznik národních států Demokracie Změny v populaci (demografická revoluce) Vysoce diferenciovaná pracovní síla Tržní ekonomika
Rámující procesy • • • • • • •
Industrializace Urbanizace Demografická revoluce Demokratizace Vznik masových médiií Sekularizace a nadvláda vědy Vše dohromady označujeme jako MODERNIZACI
Klasičtí sociologové o modernizaci • Mechanická vs. organická solidarita (Durkheim) • Feudální vs. Kapitalistická společnost (Marx) • Společenství (Gemeinschaft) vs. Společnost (Gesselschaft) (Tönnies) • Vojenská vs. Průmyslová společnost (Spencer)
Od moderní k postmoderní společnosti
Otázky • Co to je postmoderní? • Kdy a kde se s ní potkáváme poprvé? • Kdo jsou klíčoví myslitelé? • Je naše společnost postmoderní?
Postmoderní společnost • Neexistuje jeden ustálený význam • Většinou se pojmu sociologové vyhýbají (ale najdou se výjimky - Inglehart dále) • Základní charakteristika: skepticismus, objektivismus je nemožný, věda nejen že nepomáhá, ale spíše škodí, životní styly se rozrůzňují a z okrajových se stávají hlavní, (everything goes), permisivita
Vzdělanostní a postindustriální společnost
Vzdělanostní společnost • Comte (poč. 19. stol.) – sociologie jako náhrada náboženství a sociologové jako náhrada kněžského stavu (věda vede společnost) • Durkheim (přelom 19. a 20. stol.) - vzdělanci zajistí jednotu zájmů společnosti, výchova „barbarů“ • ... dlouho spící koncept • Poznámka: Předchůdce např. systém vzdělávání úředníků ve staré Číně
Postindustriální společnost • D. Bell (1973) The coming of postindustrial society • Preindustriální = primární sektor převažující (zemědělství, rybolov, těžba) • Industriální společnost = sekundární sektor– produkce zboží • Postindustriální společnost = terciární sektor – služby a informace jako hlavní „zboží“
Postindustriální společnost • Klíčové charakteristiky: – Ekonomika služeb (v USA již od 50. let) – Profesionálové a techničtí zaměstnanci jsou nejdůležitější – Primát teoretického vědění (roste role universit) – Plánování technologií
Vzdělanostní společnost • P. Bourdieu (cca od 70. let) - sociolog • Koncepce kulturního kapitálu a jeho 3 složek: – objektivní, – inkorporovaný a institucionalizovaný
• Skrze kulturní kapitál se přenáší vzdělanostní nerovnosti • Poznámka: V ČR jsou tyto nerovnosti jedny z nejvyšších
Společnost vědění • P. Drucker (cca od 70. let)- klasik manažerské lit. • Vědění je klíčovou součástí soudobé kapitalistické produkce a jeho role poroste
Vzdělanostní společnost (s. vědění) • R. Reich (1992)- sociolog • Lidé se dělí do 3 skupin: – běžné výrobní služby – osobní služby – symbolické a analytické služby
• Sym. analytici - poznání umí zajistit pouhým klikem myši a umí info účinně a tvůrčím způsobem využívat
Vzdělanostní společnost v ČR? • Oficiální proklamace: – udržet otevřený přístup k terciárnímu vzdělávání tak, aby podíl poprvé zapsaných do celého terciárního vzdělávání zůstal zachován přibližně na úrovni dvou třetin populačního ročníku – zejména bakalářské studijní programy jako základní stupeň vysokoškolského vzdělávání a vzdělávací programy vyšších odborných škol musí zůstat široce dostupné – selektivnější by naproti tomu měl být přístup k magisterským studijním programům („dlouhým“ i navazujícím) Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020, MŠMT, s. 21
Vzdělanostní společnost v ČR? • Mediální nepochopení: – Vysokoškolské studium přitom není jen věc budoucího uplatnění, mnoho lidí s různými vysokoškolskými tituly dělá nakonec jinou práci, než je obor, který vystudovali, ale přesto je pro ně studium zásadním životním přínosem. Mimo jiné je to také nejefektivnější prostředek na omezení nezaměstnanosti nejmladší generace, což je problém, který velice vážně postihuje mnohé evropské státy. Jenže ministerstvo školství pod Dobešovým vedením zřejmě touží, aby na úřadech práce stály fronty frustrovaných mladých lidí, kteří se nedostali na vysoké školy a kteří budou nuceni vykonávat manuální práci za nízké mzdy. L. Palata (LN), http://www.penize.cz/zamestnani/196308snizeni-poctu-a-kvality-vysokoskolaku-dalsi-zlocin-ministradobese
Realita v ČR?
Realita v ČR?
Realita v ČR?
Realita SŠ v ČR? • Realita SŠ: – 90 % v ČR má střední vzdělání (průměr OECD je 84 %) – SŠ nestudují starší (jen 2 % absolventů starších 25 let), ale obecně další vzdělávání je cca na průměrné úrovni mezi zeměmi OECD
Přechod na SŠ v ČR
Realita VŠ v ČR?
Realita VŠ v ČR?
Budoucnost VŠ v ČR?
Vzdělanostní společnost v ČR? • Pokus o shrnutí: – ČR málo investuje ale chce být mezi prvními v počtu absolventů SŠ a VŠ – Je to možné? – Místo kvality se zohledňuje kvantita (zejména na nižších stupních vzdělávání) – financování dle počtu (nadot dotace stagnuje či klesá, i když náklady obecně rostou) – Stále dělíme děti dle jejich přání rodičů a ne dle jejich schopností
McDonaldizace a společnost kreditních karet dle Ritzera
McDonaldizace • Základ – Weber a jeho idea racionalizace společnosti • Ritzer neuznává označení postmoderní a je přesvědčen že je špatně • Současná společnost je striktně moderní (byrokracie a racionalita je všudypřítomná) • 1993 – McDonaldization of the Society (česky McDonaldizovaná společnost) • 1995 - A Critique of the Global Credit-Card Society
4 prvky McDonaldizace • efektivnost • spočítatelnost, kvantifikace • předvídatelnost • Kontrola, dehumanizace
• http://www.youtube.com/watch?v=hoKJPs SYtHA
Kde všude je McDonaldizace? • Fast food (asi jasné) • Nemocnice (hm, to možná nečekáme) • University (opravdu servíruje vzdělání jako BigMac?) • Jinde?
Ritzerovy rozhovory • Video viz http://www.georgeritzer.com/ • Ritzer užívá pojmy: Starbuckization, Pizza Hutation etc. • Podobný koncept: Disneyzation
Společnost kreditních karet • Opět čtyři rysy (viz výše) • Citát z knihy • Ohroženi zejména v USA, Evropa je dost pozadu (viz dále data za ČR) • Kreditní karta jako jeden (velice důežitý) prvek McDonaldizace
ČR jako společnost kreditních karet? • Průzkum GE Money Bank ukázal, že dvě třetiny lidí si koupí něco jen tak pro radost alespoň jednou měsíčně. Nejčastěji se odměňují koupí něčeho na zub, 59 procent žen dá přednost oblečení, muži preferují vybavení na hobby. Ke spontánnímu nákupu držitele kreditních karet obvykle přiměje výhodná cena, každého třetího také chuť nebo potřeba se odměnit. • Tak za co se dnes oměníme? • Za to že jsme přežili přednášku? • Tak rychle s kartami do shopping mallu �
Miliony
Počty karet v ČR 10 9 8 7 6
Debetní
5 4 3 2 1 0
Kreditní
Kolik karet máš, tolikrát jsi člověkem.. • V ČR nyní celkem cca 11,3 milionu karet • Průměr 1.6 karty na 1 EA (UK 3.4) – máme co dohánět ( a kreditek je jen 2 mil. a Češi nechtěji další�) ČR 2000 počet karet na obyvatele počet karet na obyvatele ve věku 15 64 let
2008
2012
UK 2013
2015
0,43
0,60
2011 2,32
0,85
0,97
0,96
1,04
1,20
1,40
1,43
1,55
3,37
Jak být spokojeným členem společnosti kreditních karet? • 1. Bezúročné období hlídejte jako ostříž • 2. Kdyby na chleba nebylo, hlavně nevybírejte kreditkou z bankomatu • 3. Část peněz se vrací zpět, plaťte kreditkou, co můžete… • 4. Porovnejte bonusy s poplatky • 5. Držte spotřebu na řetězu • Poznámka: Nebo vůbec o této společnosti nevstupujte � a vyhnete se jejím nástrahám.
McDonaldizace a „kreditkardizace“ v ČR? • Pokus o shrnutí: – McDonaldizace je zřejmě na každém kroku – Ale není to tak viditelné jako v USA či na západ od nás – Karty (zejm. kreditní) zatím Česku nevládnou – ....Tak se mladí snažte, ať nejsme ve světě za ostudy �
Studenti a populární věda na FSV UK • Studenti provozují též různé weby, kde prezentují výsledky své práce: – SOCIOPRESS www.sociopress.cz
Studenti organizují Rozpravy o českých médiích, Sociologické večery, přednášky E-klubu, přednášky Politologického klubu
47
Kde lze získat více informací?
www.fsv.cuni.cz facebook.com/FSVUK
[email protected] 48
Otázky na konec • Kdo chce studovat na FSV? • Kdo chce studovat sociologii? • Hudební ukázka pro doplnění
Díky za pozornost
