Josef II. Osvícenství. Osvícenství. Toleranční

Národní obrození

Paměťové instituce I

formování novodobého českého národa obnova jazyka, kultury, literatury a vědy

(české a moravské knihovny od národního obrození do vzniku samostatného státu – 1781-1918)

Marie Terezie (1740-1780) Josef II. (1780-1790) absolutní monarchie x osvícený panovník 1

Osvícenství = filozofický směr ve 2. pol. 18. st. nové evropské myšlení odmítnutí barokní religiozity princip: racionalismus logika humanismus

2

Osvícenství

3

nové principy: duchovní etické estetické na ně navazují koncepty občanské svobody a rovnosti, demokracie, pokroku a lidských práv

4

1

Osvícenství

Josef II.

důraz na vědecké bádání a racionální zdůvodnění 18. st. bývá označováno jako století rozumu r. 1773 – zrušen jezuitský řád

5

Osvícenství

reforma společnosti vydal přes 6000 výnosů r. 1781: – zrušení cenzury (později obnovena, ale podstatně omezená) – zrušení nevolnictví – toleranční patent

6

Toleranční patent stále privilegované katolické vyznání 3 nekatolická – vyznání augšpurské (luterské) helvetské (kalvínské) řeckopravoslavné tolerance x zrovnoprávnění

Toleranční patent 7

8

2

Toleranční patent

Toleranční patent

do r. 1787 se k jiným náboženstvím přihlásilo v Čechách a na Moravě 78 000 osob: 19 000 augšpurské (luterské) 59 000 helvetské (kalvínské) = necelá 2 % obyvatelstva

náboženská rovnost Protestantský patent - r. 1861

9

Školství

10

Školství

r. 1774 – školský zákon povinná školní docházka – děti 6-12 let (dívky r. 1780) školy: triviální (na vesnicích) hlavní (ve větších městech) normální (v zemských hlavních městech) 11

střední školy: gymnázia – zestátněna nové předměty – přírodní vědy, dějepis vysoké školy: reforma ve 40. a 50. letech 19. st. omezit podřízenost teologii, nové obory 12

3

Věda

Královská česká společnost nauk

vědecké společnosti vědecké časopisy r. 1769 - v Praze soukromá učená společnost → r. 1784 Královská česká společnost nauk 13

1. generace Národního obrození

zakládající člen - Ignác Antonín Born další členové: Josef Sonnenfels Gelasius Dobner Karel Rafael Ungar Mikuláš Voigt František Josef hrabě Kinský

14


Josef Dobrovský Václav Matěj Kramerius Václav Thám věda – literatura – divadlo obnova českého jazyka a jeho prosazení 15

Josef Dobrovský (1753-1829) 16

4


Václav Matěj Kramerius (1753-1808)


Václav Thám (1765-1816 ) 17

Knihovny

18

Zrušení klášterů

zrušení jezuitského řádu - uvolnění knihoven jezuitských kolejí - správcem stát - komise pro další využití fondů – pracovala s katalogy knihoven - část fondů zničena, ztracena - velká část převezena do Klementina

19

r. 1781 - výnos Josefa II. o zrušení klášterů - nezabývající se veřejně prospěšnou činností (školství, věda, péče o staré a nemocné, zemědělství nebo řemesla) rušení ve dvou vlnách 20

5



1782-1784: v Čechách: 5 mužských a 12 ženských na Moravě: 34 mužské a 4 ženské 1784: v Čechách: 61 mužský a 13 ženských na Moravě: 33 mužské a 7 ženských

celkem: 169 klášterů – cca polovina existujících mimo jiné: zbraslavský, sázavský, sedlecký, zlatokorunský, hradišťský, loucký, velehradský

21


22

Knihovny v době národního obrození

knihovní fondy zrušených klášterů: v Čechách → do knihovny v Praze (Klementinum) na Moravě → do knihovny v Olomouci (Lycejní knihovna)

23

klášterní šlechtické univerzitní a lycejní vědecké muzejní veřejné 24

6

Klášterní knihovny


Praha – Strahov rozvoj fondu: teologie, filozofie, právo, filologie, lékařství, přírodní vědy systematická akvizice: bohemikální dokumenty, rukopisy, prvotisky, staré tisky knihy ze zrušených klášterů 25


otevřena badatelům knihovník: Jan Bohumír Dlabač studium literárních památek a jejich uspořádání Nový zákon Dlabačův Allgemeines historisches KünstlerLexikon 26

Šlechtické knihovny

klášter augustiniánů na Starém Brně odborná činnost členů řádu František Matouš Klácel (filozofie) Pavel Křížkovský (hudba) Řehoř Mendel (genetika) 27

Nostická knihovna: Praha - Malá Strana knihovna Kinských: Staré Město pražské

28

7

Odborné a vědecké knihovny


r. 1778 – rakouská instrukce pro všechny univerzitní a lycejní knihovny (Michael Denis) obsahovala: pravidla pro činnost, pravidla zpracování a organizaci fondů (katalogizace a stavění fondu), požadavky na zpřístupnění (výpůjční doba) 29

Klementinská knihovna

r. 1825 – Instrukce pro univerzitní a studijní knihovny obsah: ochrana knih, odborné činnosti (akvizice, zpracování, ukládání, odpis z fondu, půjčování), provoz knihovny včetně personálního obsazení platnost: ještě v ČSR

30


po zrušení jezuitského řádu pořízen nový soupis → 3 svazkový jmenný katalog r. 1777 – reorganizace připojena nová karolinská knihovna svozy ze zrušených jezuitských kolejí a rezidencí rodinná knihovna rodu Kinských 31

30. 10. 1777 – otevření → Veřejná císařsko-královská univerzitní knihovna 1780-1807 – knihovníkem Karel Rafael Ungár

32

8

Karel Rafael Ungár

Karel Rafael Ungár

(1743 Žatec – 1807 Praha) 33

Karel Rafael Ungár

- český kněz, premonstrát a knihovník - zasloužil se o rozvoj pražské univerzitní knihovny v Klementinu - vedl ji od r. 1780 až do své smrti - fond knihovny rozdělil do oddělení (53+1) - oddělení 54 – bohemika → Bibliotheca nationalis 34

Karel Rafael Ungár

- rozdělení se zachovalo v principu dodnes - zavedl do knihovny povinný výtisk nejprve pro pražské tiskaře, později pro celé Čechy

35

- 1776-1780 byl třikrát děkanem teologické fakulty Univerzity Karlovy - v akademickém roce 1789-1790 rektorem Karlovy univerzity

36

9

Karel Rafael Ungár


- svozy ze zrušených klášterů - budování katalogů: abecední oborové – celkem 33 - univerzální jmenný katalog – nestačil vypracovat - plánoval i systematický katalog

- r. 1801 – fond: 147.000 svazků - vypracován univerzální jmenný katalog - speciální katalog rukopisů

37

Olomoucká knihovna

38

Olomoucká knihovna

původně jezuitská Univerzitní knihovna svozy z ostatních zrušených jezuitských kolejí r. 1775 – zpřístupnění veřejnosti fond: 16.000 svazků (teologie, dějiny, právo, jazykověda, literatura) 39

r. 1778 – spolu s olomouckou univerzitou přeložena do Brna r. 1787 – vrácena do Olomouce 1786-1790 – svozy ze zrušených moravských a slezských klášterů knihovník: Jan Alois Hanke založil svazkový systematický katalog 40

10

Stavovská inženýrská škola

Stavovská inženýrská škola založena - r. 1707 změny názvu: Stavovský polytechnický ústav České vysoké učení technické knihovna – nejprve 1.000 svazků pravidelné doplňování

zakládací listina

41

Stavovská inženýrská škola

42

Královská česká společnost nauk

knihovník Karel Napoleon Balling (1805-1868) profesor chemie

společnost založena r. 1784 zřízena vlastní knihovna - především přírodovědecká literatura - dále matematika, technika, historie - r. 1835 – cca 1.500 svazků - knihovník: Jakub Filip Kulik 43

44

11

Veřejná vědecká knihovna

Muzejní knihovny

v Těšíně - r. 1802 - ze soukromé knihovny L. J. Šeršíka (1770) - literatura v němčině a latině - filozofie, teologie, právo, pedagogika a knihovnictví - r. 1824 – cca 12.000 svazků

Opavské muzeum Františkovo muzeum v Brně Vlastenecké muzeum v Praze

45

Opavské muzeum

46

Opavské muzeum

založeno r. 1814 jako součást gymnázia knihovna - hlavně pro potřeby žáků otevřena i pro další uživatele fond: dary šlechty a měšťanů bohatství sileziak http://www.szmo.cz/rubrika/98/ustredniknihovna.html 47

48

12

Františkovo muzeum v Brně


založeno r. 1818 knihovna – převedena z Hospodářské společnosti pro Moravu fond: rozšiřován hlavně obor zemědělství r. 1835 – 4.500 svazků r. 1883 – prohlášena za veřejnou 49


nyní: Moravské zemské muzeum fond: 400.000 svazků obory: archeologie, historie, etnografie, numismatika, antropologie geologie, mineralogie, zoologie, genetika, entomologie, botanika, hydrobiologie divadelní, hudební a literární věda 50

Vlastenecké muzeum v Praze založeno r. 1818 fond knihovny zaměřen na bohemikální literaturu základ: dar osobní knihovny hraběte Kašpara Šternberka 51

52

13

Vlastenecké muzeum v Praze

Vlastenecké muzeum v Praze

dary: zámecká knihovna Josefa Kolovrata Krakovského (březnická knihovna) soubor rukopisů, prvotisků a starých tisků arcibiskupa Václava Leopolda rytíře Chlumčanského jednotlivé knihy drobných dárců → bohatý fond rukopisů a starých tisků

odkazy významných osobností postupně jedna z nejbohatších knihovních sbírek v Čechách František Palacký – založil Časopis Národního muzea

53

54

Vlastenecké muzeum v Praze Národní muzeum v Praze

r. 1890 nová budova Muzea

knihovník: Václav Hanka 1791-1861 55

56

14

Národní muzeum

Národní muzeum více na: http://www.nm.cz/Knihovna-NM/

57

Národní muzeum

video: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10 96898594-udalostikomentare/206411000370804/obsah/26 031-hoste-ve-studiu 58

Jednota pro povzbuzení průmyslu

Muzeum knihy: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/region y/271949-zdar-prijde-o-svou-epopejmuzeum-knihy/

59

r. 1833 založena Jednota pro povzbuzení průmyslu v Čechách hrabě Karel Chotek podpora podnikání zprvu aristokratický ráz 60

15

Jednota pro povzbuzení průmyslu r. 1835 - odborná knihovna pro oblast národohospodářskou a technickou 1.000 svazků - nákup, dary čítárna - odborné časopisy (80!) r. 1845 - 9.000 svazků (cukrovarnictví, hornictví, hutnictví, stavitelství, zemědělství, statistika) 61

Veřejné půjčovny a čítárny

Veřejné půjčovny a čítárny od 70. let 18. st. zaměřeno na knihy a noviny → poskytnout městskému obyvatelstvu především zábavnou literaturu, ale i populárně naučnou při nakladatelstvích a knihkupectvích za mírný poplatek 62


Praha Wolfgang Gerle Ondřej Gerle Franz Haase

Brně Jakub Bianchi Johann Georg Gastl Josef Georg Trassler Karl Winiker 63

64

16



Plzeň - půjčovny - Josef Johann Morgensäuler - Josef Kavka

úřední povolení k půjčování 90. léta 18. st. - utlumení činnosti obavy ze šíření myšlenek francouzské revoluce r. 1798 - dekret o zrušení čítáren r. 1799 - dekret o zrušení půjčoven

Opava – Franz Anton Vogelsinger České Budějovice – Johann Josef Diesbach 65


66


r. 1811 - povolení soukromých půjčoven knih jen v Praze, Brně a Olomouci nutný předběžný souhlas dvorního policejního úřadu ve Vídni čítárny – zákaz do 20. let 19. st. 67

určeny pro: - německé měšťanstvo - úředníky - nižší šlechtu X nesloužily českým vzdělávacím a osvětovým cílům 68

17

Veřejné lidové knihovny

Knihovny národních buditelů

přístup širokým vrstvám českého obyvatelstva dvě vývojové linie - školní knihovny - knihovny čtenářských spolků

učitelé + kněží Josef Schmidinger alias páter Vrba Josef Šimůnek a Věnceslav Metelka alias zapadlí vlastenci

+ soukromé knihovny národních buditelů 69


Josef Schmidinger (1801-1852) hrob v Hostomicích

70


Věnceslav Metelka (1807-1867) 71

72

18


Školní knihovny konec 18. st. a počátek 19. st. - malé soubory Lesekabinet – čítárna pro doplnění vědomostí kandidátů učitelství – úředně zřízená r. 1779 seznam knih určených pro žáky základních škol – r. 1780, 1797, 1803

Paseky nad Jizerou 73

Školní knihovny

74

Školní knihovny

r. 1805 – císařský patent Politické zřízení lidového školství - především pro triviální školy r. 1816 – zřizovány knihovny na gymnáziích (pro vyučující) r. 1817 - zřizovány knihovny při hlavních školách

Hradecký plán – připravila konzistoř v Hradci Králové schválen úřady r. 1820 knihovny při vikariátech (kontrola církve a státu) malé soubory knih pro vzdělávání učitelů a učitelských pomocníků 75

76

19

Školní knihovny

Školní knihovny

v průběhu 19. st. vznikaly postupně v různých místech nejstarší v: Týniště nad Orlicí Nové Dvory Velvary (1821)

knihovny pro žáky: na konci 20. let 19. st. – většina škol v Praze v dalších městech 1838-1847 – 486 školních knihoven vliv státních a církevních úřadů 77

Spolkové knihovny

78

Spolkové knihovny

české čtenářské společnosti - od 2. pol. 18. st. r. 1758 – v Brně kroužek pro četbu německých, francouzských a rakouských novin r. 1785 – čtenářská společnost v Brně budována knihovna

79

20. léta 19. st. - rozvoj čtenářských společností - snaha usnadnit přístup k české literární produkci

80

20

Spolkové knihovny

Spolkové knihovny

Radnice – založena r. 1818 farář Antonín Jaroslav Puchmajer 40 členů, 365 knih Spálené Poříčí – založena r. 1820 60 členů, 150 svazků 81

Spolkové knihovny

v další městech Nepomuk Žebrák Chlumec nad Cidlinou Litomyšl Ústí n. Orlicí Prachatice

82

Spolkové knihovny

30. a 40. léta 19. st. přestávají fungovat jen pro uzavřenou společnost charakter veřejných institucí široký okruh čtenářů fond: beletrie a naučná literatura 83

Čtenářská jednota v Karlíně – r. 1843 založil klempířský mistr J. B. Mencl 16 členů, 300 svazků společnost na Smíchově – r. 1847 200 svazků, později úředně zabavena 84

21

Obecní městské knihovny

Obecní městské knihovny

30. léta 19. st. – z podnětu místní inteligence (učitelé, lékaři, kněží) první známá obecní knihovna Žebrák - r. 1834 další v: Berouně, Roudnici, Litomyšli, Žalkovicích

40. léta 19. st. – větší rozvoj vznik knihovny v mnoha městech: Nymburk, Písek, Rakovník, Rokycany, Zdice do r. 1848 – cca 60 knihoven → konec 19. st. – 267 knihoven 193.000 svazků 85

Rok 1848

86

Rok 1848

revoluční - Jaro národů období nepokojů začalo v lednu na Sicílii, pokračovalo revolucí ve Francii a následně po celé Evropě Rakousko – odstoupení Ferdinanda V., František Josef I. 87

Franz Josef I vládl 1848-1916 88

22

Rok 1848

Knihovny po r. 1848

svoboda tisku, shromažďování, spolčování porážka revoluce, říšský sněm v Kroměříži neoabsolutismus ministr vnitra – Alexandr Bach 50. léta 19. st. – persekuce českého národního hnutí, zesílená germanizace 89

Věda po r. 1859

r. 1859 – pád Bachova absolutismu rozvoj školství - nové školské zákony - vznik nových škol (gymnázia, reálné školy) - Ústřední matice školská - rozdělení pražské univerzity na českou a německou 90

Kultura po r. 1859

rozvoj vědy: Jednota českých matematiků - r. 1862 Spolek lékařů českých - r. 1862 Jednota českých filologů – r. 1868 Historický klub - 1872 Česká akademie věd a umění - r. 1890 91

rozvoj kultury: Umělecká beseda - r. 1863 Prozatímní divadlo - r. 1862 → Národní divadlo - r. 1883 Jubilejní průmyslová výstava - r. 1891 Národopisná výstava českoslovanská r. 1895 92

23

Nakladatelství po r. 1859

Knihovny po r. 1859

nově založená česká nakladatelství ve 2. pol. 19. st.: Kobr Vilímek Otto – 1888-1909 Ottův slovník naučný Šimáček Urbánek

dualismus vědecké a odborné knihovny veřejné lidové knihovny + knihovny vzdělavatelských spolků

93


94


knihovny se řídily rakouskou instrukcí z r. 1825 od r. 1848 vytvářena ministerstva při nich knihovny → úřední knihovny knihovny při ústředních zemských úřadech 95

Administrativní knihovna ministerstva vnitra - fond: 100.000 svazků - odborně zpracovány (lístkový katalog) - povinný výtisk 96

24


Univerzitní knihovna v Praze

knihovna místodržitelství knihovna zemského výboru knihovna zemského úřadu statistického knihovna zemského vrchního soudu státní školní knihosklad

knihovník: Pavel Josef Šafařík povinný výtisk státní dotace jmenný a systematický katalog po Šafaříkově odchodu – stagnace

97

98

Univerzitní knihovna v Praze Univerzitní knihovna v Praze knihovník od r. 1897: Richard Kukula zpřístupnění čítáren tiskem vyšly katalogy rukopisů jmenný katalog podle pruské instrukce rekatalogizace nedokončena

Pavel Josef Šafařík (1795-1861) 99

100

25

Univerzitní knihovna v Olomouci r. 1860 – změna názvu → Studijní knihovna (univerzita v Olomouci zrušena) - povinný výtisk pro území Moravy - fond: více než 100.000 svazků - katalogy: jmenný, systematický - soupisy českých rukopisů, prvotisků, moravských tisků a tiskařů

Polytechnický ústav v Praze knihovna – pouze pro učitele ústavu r. 1856 – cca 7.000 svazků r. 1864 – otevřena čítárna pro studenty ustanoven knihovník systematický a jmenný katalog r. 1869 – rozdělení ústavu na český a německý → knihovna společná

101

Polytechnický ústav v Praze

102

Vojtěch Šafařík

knihovník (knihovní skriptor): Vojtěch Šafařík od r. 1871 – titul bibliotékář r. 1900 – 33.000 svazků + 200 titulů časopisů přístup omezen na vyučující a studenty 103

syn Pavla Josefa Šafaříka chemik a astronom, podílel se na zkoumání pravosti Rukopisů vydal první českou vysokoškolskou učebnici „Základové chemie čili lučby“ první profesor chemie na české polytechnice 104

26

Vojtěch Šafařík

Polytechnický ústav v Praze

1829-1902 105

Královská česká společnost nauk knihovník: Ignác Jan Hanuš nové katalogy pravidla pro užívání knihovny vědecká literatura výměna s obdobnými společnostmi fond: cca 50.000 svazků

r. 1875 stavitel Ignác Ullmann

106

Jednota pro povzbuzení průmyslu knihovna v období Bachova absolutismu stagnovala zrušena čítárna r. 1863 – reorganizace, otevření veřejnosti r. 1895 – fond: 40.000 svazků

107

108

27

Vojtěch Náprstek významný český vlastenec, národopisec, mecenáš a zapálený bojovník za pokrok podporoval vzdělání Americký klub dam Klub českých turistů

Vojta Náprstek 1826-1894 109

Vojta Náprstek

110

Knihovna Vojtěcha Náprstka

České průmyslové muzeum – národopisné sbírky (E. Holub, J. Kořenský, B. Hrozný, A. Frič) postavil nový dům → Náprstkovo muzeum 111

osobní knihovna zpřístupnil ji svým přátelům a hostům obsah: zeměpis, národopis, historie, české i zahraniční noviny rozsah: 50.000 svazků po smrti Náprstka ji získalo město Praha 112

28

Vojta Náprstek

Veřejné lidové knihovny 1848-1918 – poměrně rychlý rozvoj společenská funkce: obecní knihovny školní knihovny spolkové knihovny soukromé knihovny 113

Školní knihovny

114

Školní knihovny

r. 1869 – zákon o vyučování na obecných školách zakládání okresních učitelských knihoven výnosy ministerstva 1870-1871 → knihovna na každé obecné škole zakladatel: stát + osvětové organizace 115

fond: literatura nezbytná pro studenty a učitele každoroční úřední seznamy knih nařízení: kupovat knihy vhodné, odpovídající svým obsahem státnímu a politickému zřízení Rakousko-Uherska 116

29

Školní knihovny

Osvětové spolkové knihovny

v místech, kde neexistovala veřejná knihovna, sloužily jako veřejné r. 1883 – v Opavě vzniklo české Matiční gymnázium do r. 1913 – 11.500 svazků česká literatura

spolky: vzdělávací, hospodářské, čtenářské, studentské, učitelské budovaly vlastní knihovny podporovaly obecní knihovny

117

Osvětové spolkové knihovny

118

Národní jednoty

rozsáhlá síť r. 1905 – statistické šetření spolky: 2.000 českých knihoven 387 německých knihoven obce a okresy: 575 knihoven 119

spolkové organizace: - na podporu místního průmyslu a rozšiřování odbytu - zakládání a podpora škol - zajišťování odborných přednášek - pořádání národních slavností a výletů - vydávání vzdělávacích spisů - provoz knihoven

120

30

Národní jednoty

Národní jednoty

- snaha omezit závislost českých zaměstnanců na místních německých podnikatelích - vytvořit předpoklady pro politickou činnost a posílení národního uvědomění

- jako protiváha německých spolků - podpora českého společenského života v pohraničních a národnostně smíšených oblastech

121

Národní jednoty

122

Umělecká beseda

Národní jednota pošumavská - 1884 Národní jednota severočeská - 1885 Národní jednota pro východní Moravu 1885 Národní jednota pro jihozápadní Moravu - 1886 123

spolek sdružující české umělce založena r. 1863 3 odbory: literární výtvarný hudební 124

31

Umělecká beseda

Umělecká beseda

z příspěvků svých členů budovala knihovnu r. 1964 – 2.000 svazků čítárna česká a cizojazyčná periodika → ústřední česká osvětová knihovna 125


zakládání veřejných knihoven a čítáren v Čechách poskytování knih pro tvorbu knižních sbírek v oblastech, kde nebyla česká kulturní zařízení z jejího podnětu pražská městská rada rozhodla o založení veřejné městské knihovny 126


Moravsko-slezská beseda - založena v r. 1869 Matice opavská – zakládání českých knihoven hlavní úkol r. 1877 – veřejná knihovna v Opavě → Spolek pro zakládání knihoven ve Slezsku 127

čtenářské spolky - budovaly spolkové knihovny - za poplatek přístupné veřejnosti např. Veřejná knihovna a čítárna pro Ostravu a okolí 128

32



X německé a polské spolky např. - Katolický čtenářský spolek v Opavě - Czytelnia ludowa v Těšíně

studentské akademické spolky – velký podíl na zakládání knihoven Akademický řečnický a čtenářský spolek – knihovna a čítárna 80. léta 19. st. – 22.000 svazků

129


130

Veřejné lidové knihovny nedostatky: finanční zabezpečení odborné zajištění nekoordinovaná akvizice

obecní knihovny rozvoj v 2. pol. 19. st. pro nejširší veřejnost zřizovatel: obec

financování: jednotlivci, spolky, obce + poplatky za užívání knihovny 131

132

33



r. 1870 – 298 veřejných knihoven do r. 1890 - + 286 knihoven r. 1905 – v obecní a okresní samosprávě 520 českých a 55 německých knihoven + 39 obcím a spolkům současně X v 26 okresech nebyla knihovna

informace o knihovnách v periodikách např.: v časopisech Libuša a Světozor V. Hálek: Slovo o našich knihovnách Manifesty českých spisovatelů (1881, 1885) – podpora akvizice V. Štech: O veřejných knihovnách (v týdeníku Zlatá Praha)

133


134

B. Čermák

Bohuslav Čermák: Základové knihovnictví - příručka pro spolkové a obecní knihovny - odborné knihovnické činnosti - první ucelený pokus o zásady správy knihovny 135

1846-1899 český knihovník, básník, spisovatel, literární historik

136

34

B. Čermák

Svaz osvětový založen r. 1905 z podnětu Národní rady české r. 1925 byl přetransformován na Masarykův lidovýchovný ústav - státní podpora 50. léta přeměněn Osvětový ústav

Základové knihovnictví 137

Svaz osvětový

138

Svaz osvětový

r. 1991 přetransformována na Informační a poradenské středisko pro místní kulturu (IPOS) r. 2004 přejmenována na Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (NIPOS) 139

r. 1906 – vznikl knihovní odbor = první metodické ústředí pro rozvoj veřejných lidových knihoven - program otištěn v časopise Česká osvěta 140

35

Svaz osvětový

Česká osvěta

- vytvoření jednotných instrukcí pro činnost knihoven - svolání sjezdu knihovníků - příprava adresáře českých knihoven a knihovníků časopis Česká osvěta Ladislav Jan Živný

L. J. Živný – poznal knihovnictví v Anglii po anglickém vzoru zakládá knihovnický časopis r. 1904 – první číslo informace o knihovnictví a knihovnickém vzdělávání v anglosaském světě

141

Legislativa v knihovnictví

142

Legislativa v knihovnictví

od 90. let 19. st. – společenská potřeba legislativní úpravy veřejných knihoven

143

Václav Štech – první český návrh knihovnického zákona, v časopise Máj r. 1903 - obec je povinna zřizovat a financovat knihovnu J. L. Živný – návrh celorakouského knihovnického zákona 144

36

Ladislav Jan Živný Ladislav Jan Živný

1872-1949 145

Ladislav Jan Živný

učitel, knihovník, bibliograf studijní cesty do Anglie r. 1904 – otevření veřejné čítárny v Novém Bydžově kontakty s anglickými a americkými knihovníky snaha o vytvoření knihovnického zákonodárství 146


úsilí o organizované a soustavné vzdělávání knihovníků propagace Deweyho desetinného třídění vytvoření národní bibliografie a českého bibliografického ústavu 147

ŽIVNÝ, Ladislav Jan. Desetinné třídění. Praha: Osvětový svaz, 1914. 20 s. ŽIVNÝ, Ladislav Jan. Mezinárodní desetinné třídění: zkrácené vydání. Vyd. 1. V Praze: Technické knihkupectví a nakladatelství, 1948. 181 s. Publikace Mezinárodní federace dokumentační; sv. 211. 148

37


Zdeněk Václav Tobolka

Bibliografický ústav – založen 1917, zrušen 1925, úkoly přešly do Národní a universitní knihovny Český katalog bibliografický – použití desetinného třídění pro systematické zpracování, později odmítnuto od r. 1925 ředitel Národní a universitní knihovny

1874-1949

149


150

České knihovnictví

historik, politik, knihovník, bibliograf vystudoval historii, ovlivněn Gollem a Masarykem 1911-1918 - poslanec za Stranu národ ně demokratickou 1897-1918 – knihovník C.K. veřejné a universitní knihovny 151

odborný časopis vycházel v letech 1900-1901 (7 čísel) vydával: Zdeněk Václav Tobolka

152

38



Česká národní bibliografie za léta 19021911 Soupis českých prvotisků do r. 1500 od r. 1918 – ředitel knihovny Národního shromáždění r. 1920 – založení Spolku československých knihovníků – od r. 1925 předseda 153


organizátor knihovnického školství r. 1920 Státní knihovnická škola r. 1927 - habilitoval jako soukromý docent knihovědy →Tobolkovy knihovnické kurzy – na Karlově univerzitě v rámci pomocných věd historických 154

Zdeněk Václav Tobolka - Knihopis

Knihopis českých a slovenských tisků od doby nejstarší až do konce 18. století = vyčerpávající retrospektivní bibliografie starých tisků vydaných v letech 1501–1800 na historickém území Československa a v zahraničí 155

- evidovány českojazyčné tisky nebo tisky obsahující minimálně jedno české slovo - podrobné bibliografické záznamy - obsahuje: opis titulu, obsahových částí, tiskařských, nakladatelských či dalších původcovských údajů 156

39

Jaromír Borecký Zdeněk Václav Tobolka - Knihopis - seznam signatur exemplářů dochovaných v našich a zahraničních knihovnách nebo ve vlastnictví soukromých sběratelů - každý záznam má tzv. knihopisné číslo, jenž slouží jako jeho jednoznačný identifikátor

1869-1951

157

Jaromír Borecký básník, překladatel, hudební kritik, orientalista, knihovník studoval germanistiku a romanistiku, omámen přednáškami profesora Rudolfa Dvořáka začal studovat perštinu překládal perskou literaturu vydával básně

158

Jaromír Borecký

159

od r. 1890 praktikoval v Universitní a veřejné knihovně od r. 1919 byl jejím správcem a posléze ředitelem budoval předmětový rejstřík v češtině → Pravidla katalogu základního (lístkového abecedního seznamu jmenného) 160

40

Josef II. Osvícenství. Osvícenství. Toleranční

Recommend Documents