Jíme potraviny vyrobené z ropy. Dale Allen Pfeiffer. peložil Martin Kolaík, Strana zelených

Jíme potraviny z ropy - Eating Fossil Fuels

Stránka . 1 z 11

[Poznámka vydavatele: Nejd siv jší lánek, který kdy FTW (From The Wilderness, http://www.fromthewilderness.com) publikovala, je nyní dostupný k p e tení každému zájemci. P edplatitelé jej už etli v íjnu lo ského roku. Jak se vrcholící t žba ropy a její d sledky stávají bou liv diskutovaným tématem i na mezinárodní úrovni, nastal as, abyste si také vy p e etli tento lánek, který ukazuje nejzávažn jší d sledky ropné krize v širším kontextu. Vaším nejv tším problémem totiž nebude to, že by mohlo hladov t vaše auto, ale že byste mohli hladov t vy a vaše d ti. Fakta popsaná v tomto lánku již nejsou, dle dostupných dokument , žádným tajemstvím pro vládu Spojených stát i jiných zemí, zvlášt v dob , kdy má ína problémy s nedostatkem obilí a USA s Kanadou (jak nedávno oznámil reportér CNN Lou Dobbs) už brzy nebudou sv tovou obilnicí. MCR ]

Jíme potraviny vyrobené z ropy Dale Allen Pfeiffer p eložil Martin Kola ík, Strana zelených © Copyright 2004, From The Wilderness Publications, www.copvcia.com. Všechna práva vyhrazena. Tisk, kopírování, rozesílání a umíst ní na internetu je povoleno pouze pro nekomer ní ú ely. [P ed n kolika m síci, znepokojený pa ížským prohlášením profesora Kennetha Deffeyese z Princetonské univerzity, které se týkalo vlivu ropné krize na výrobu hnojiv, jsem požádal p isp vatele našeho asopisu From The Wilderness - Dale Allena Pfeiffera, zabývajícího se oblastí energetiky, o zjišt ní, co ud lá nedostatek zemního plynu s cenami pr myslových hnojiv. Sou ástí pr zkumu bylo zmapování celkové výroby potravin v USA. Protože Spojené státy a Kanada vyvážejí potraviny do celého sv ta, odpov di obsažené v této studii mají globální d sledky. To, co následuje, je nejd siv jší lánek, jaký jsem kdy etl a jist také ten nejvíce alarmující, jaký FTW dosud vydala. Všimli jsme si, že CNN, Britain's Independent a Jane's Defence Weekly p ipustily b hem minulého týdne existenci ropné krize, s tím, že sv tové rezervy ropy a zemního plynu mohou být až o 80 % menší, než se p edpokládalo. Vidíme rovn ž, jak málo pozornosti bylo doposud v nováno množství krizí, které jist budou následovat. Následující lánek je natolik závažný ve svých d sledcích, že jsem zvolil neobvyklý postup a podtrhnul jsem n která z jeho klí ových zjišt ní. Ud lal jsem to proto, aby si tená podtržená fakta zapamatoval jako ta nejd ležit jší. Každá takto zvýrazn ná v ta by m la být znovu p e tena a promyšlena samostatn , aby si tená uv domil její d ležitost. Sám jsem po p e tení mnoha z nich vysko il ze židle a procházel se po pokoji, než jsem byl schopen pokra ovat ve tení. Dale Allen Pfeiffer v výzkum a jeho zpráva potvrzují nejhorší podez ení FTW o d sledcích ropné krize a nastolují závažné otázky o tom, co d lat dál. Nemén závažná je také ta, pro v roce voleb prezidenta USA ani jeden z kandidát toto téma neotev el. Koneckonc je jasné, že ešení t chto problém , snad nejzávažn jších za dobu existence lidstva, bude nutn nalezeno jednotlivci a komunitami, nezávisle na vn jší nebo státní pomoci. Zda hledání odpov dí za ne nyní, nebo teprve až bude krize nevyhnutelná, záleží jenom na nás. - MCR] 3. íjna 2003, 1200 PDT, (FTW) – Lidé (stejn jako jiná zví ata) získávají svou energii z

http://www.autonavzduch.cz/dokumenty/J%EDme%20potraviny%20vyroben%E9%20z... 6.3.2006


Stránka . 2 z 11

potravy, kterou se živí. Až do minulého století byla všechna potrava na této planet získána ze slunce pomocí fotosyntézy. A už jste jedli rostliny nebo živo ichy, kte í se rostlinami živí, energie ve vaší potrav vždy pocházela ze slunce. Bylo by absurdní se domnívat, že se slune ní zá ení jednoho dne m že vy erpat. Ne, slune ní zá ení byl bohatý, obnovitelný zdroj a fotosyntéza živila všechno na této planet . To také vytvá elo omezení v množství potravy, která mohla být vyp stována, a tím byl také omezen popula ní r st. Slune ní energie dopadá na Zemi v omezeném množství. Abyste zvýšili produkci potravin, museli jste zv tšit množství obd lávané p dy a omezit konkurenci. Nebylo jiné cesty pro zvýšení množství energie dostupné pro produkci potravin. Lidská populace rostla tím, že vytla ovala nežádoucí konkurenci a p ivlast ovala si stále víc a víc dostupné slune ní energie ve všech formách. Pot eba rozší it zem d lskou produkci byla jedním z hlavních motiv v tšiny válek v zaznamenané historii, spolu s rozši ováním energetické základny (a zem d lská produkce je, po pravd , podstatným zp sobem získávání energie). V okamžiku, kdy Evropané nemohli dále rozši ovat plochu obd lávané p dy, za ali pro sebe dobývat neznámý sv t. Objevitelé nových zemí byli brzy následováni dobyvateli, obchodníky a osadníky. Obvyklými d vody pro expanzi by mohly být obchod, hrabivost, moc i pouhá zv davost, ale ve svém základu šlo vždy o rozši ování zem d lské výroby. Kamkoliv objevitelé a dobyvatelé cestovali, odvezli si odtamtud ob as ko ist, ale vždy po sob zanechali plantáže. A osadníci m li ve zvyku vy istit prostor a založit si v nové zemi vlastní farmy. Toto dobývání a rozši ování pokra ovalo tak dlouho, až už nebylo co dobývat. Sice se i v dnešní dob snaží farmá i a vlastníci p dy rozši ovat své pozemky, jde už ale jen o zanedbatelné drobky p dy. Dnes je prakticky veškerá obd lávatelná p da na této planet využívána pro pot eby zem d lství. Z stávají pouze pozemky p íliš p íkré, p íliš mokré, p íliš suché nebo pozemky s nedostatkem živin.1 V okamžiku, kdy už nebylo možné dále zvýšit výrobu potravin rozši ováním plochy zem d lské p dy, umožnily nové objevy její lepší využití. Procesy likvidace šk dc a pr myslová revoluce, umož ující intenzivní zem d lství za pomoci mechanizace, urychlily obd lávání p dy a zv tšily množství p dy, o kterou mohl pe ovat jeden lov k. S každým zvýšením produkce potravin se lidská populace významn rozrostla. V tomto okamžiku je tém 40 % veškerých fotosyntetických proces na povrchu Zem pod kontrolou lidí.2 Ve Spojených státech získáváme více než polovinu z tohoto množství.3 Stali jsme se vlastníky všech hodnotných pozemk na této planet . Zbytek p írody je nucen živo it na místech, která jsme necht li. To je jedna z hlavních p í in masového vymírání druh a rozpadu ekosystém . Zelená revoluce V letech 1950 až 1960 prod lalo zem d lství zásadní transformaci, asto ozna ovanou jako zelená revoluce. Zelená revoluce spo ívala v industrializaci zem d lství. ást pokroku byla zp sobena novými, hybridními odr dami rostlin, které vedly k v tší produkci jedlých ástí, nap íklad zrní. Mezi lety 1950 a 1960, jak Zelená revoluce transformovala zem d lství na celé planet , vzrostla produkce zrní o 250 %.4 To je ohromný nár st v množství energie ur ené pro lidskou spot ebu. Tento nár st nepochází ze zvýšeného využití slune ního zá ení, ani ze zv tšené rozlohy obd lávané p dy. Energie získaná Zelenou revolucí pochází z fosilních paliv ve form um lých hnojiv (zemní plyn), pesticid (ropa) a zavlažování pohán ného fosilními palivy. Zelená revoluce zvýšila tok energie proudící do zem d lství v pr m ru 50krát oproti



Stránka . 3 z 11

zem d lství tradi nímu.5 V extrémních p ípadech je spot eba energie v zem d lství více než 100krát vyšší.6 Ve Spojených státech je ro n spot ebováno 400 galon (cca 1500 litr ) ropného ekvivalentu k nakrmení jednoho Ameri ana (podle dat z roku 1994).7 Spot eba energie v zem d lství se skládá ze: 31 % pro výrobu um lých hnojiv 19 % pro pohon zem d lských stroj 16 % pro transport 13 % pro zavlažování 08 % pro chov dobytka (nezahrnuje potravu pro dobytek) 05 % pro výrobu pesticid 08 % pro ostatní8 Energie pot ebná pro balení, chlazení, dopravu do maloobchodních prodejen a domácí p ípravu jídla není v t chto íslech zahrnuta. Aby si tená mohl ud lat p edstavu o energetické náro nosti moderního zem d lství, výroba jednoho kilogramu dusíku pro hnojivo vyžaduje energii obsaženou v 1.4 až 1.8 litru nafty. A to do ní nezahrnujeme pot ebu p vodní suroviny, což je zemní plyn.9 Jak vyplývá z údaj Institutu pro výzkum hnojiv (The Fertilizer Institute, http://www.tfi.org), od 30. ervna 2001 do 30. ervna 2002 použili zem d lci v USA 12 009 300 tun dusíkatých hnojiv.10 P i použití spodního odhadu 1.4 litr nafty na kilogram dusíku odpovídá toto množství 15.3 miliardy litr nafty, nebo též 96.2 milion barel ropy. To je samoz ejm pouze velmi hrubé p irovnání pro ilustraci požadavk sou asného zem d lství. e eno mírn nadnesen , ale pravdiv : jíme ropu a zemní plyn. Kv li zákon m termodynamiky však není p ímá úm ra mezi energií do zem d lství vloženou a energií získanou. Každý krok na její cest je energetickou ztrátou. Mezi lety 1945 až 1994 vzrostlo množství energie vložené do zem d lské výroby ty násobn , zatímco úroda vzrostla pouze trojnásobn .11 Od té doby vklady energie stále rostou, ale úroda se již nezv tšuje. Dosáhli jsme maximální výt žnosti. Naopak, díky postupnému vy erpávání p dy, zvýšené nutnosti ochrany p ed šk dci a zvýšeným energetickým náklad m na zavlažování (jak bylo popsáno výše), musí moderní zem d lství stále zvyšovat své náklady na energii, jen aby zajistilo stávající nem nnou úrove výroby. Zelená revoluce nezadržiteln sp je k bankrotu. Cena fosilních paliv Slune ní energie je obnovitelný zdroj limitovaný množstvím zá ení dopadajícího na Zemi. Fosilní paliva oproti tomu p edstavují zásoby, které m žeme spot ebovávat tém neomezenou rychlostí. Z hlediska doby lidského života jsou však zdrojem



Stránka . 4 z 11

neobnovitelným. P edstavují planetární energetickou zásobu, ze které m žeme erpat jakýmkoliv zvoleným tempem, ale kterou brzy vy erpáme bez možnosti náhrady. Zelená revoluce sáhla do t chto planetárních zásob a použila jejich podstatnou ást ke zvýšení zem d lské výroby. Celková spot eba fosilních paliv ve Spojených státech vzrostla 20krát za poslední ty i desetiletí. Obyvatelé USA spot ebují 20 až 30krát více fosilní energie na hlavu než lidé v rozvojových zemích. Zem d lství je p ímo zodpov dné za 17 % veškeré spot eby energie v této zemi. 12 Podle údaj z roku 1990 spot ebovávali obyvatelé USA p ibližn 1000 litr (6.41 barel ) ropy na produkci potravin z jednoho hektaru p dy.13 V roce 1994 odhadli David Pimentel a Mario Giampetro pom r výstupy/vstupy v zem d lství na 1.4. 14 Na každých 0.7 kilokalorií (kcal) fosilních paliv vyprodukovalo zem d lství USA 1 kcal potravin. Vstupní údaje pro tento výpo et byly získány ze statistiky FAO (Food and Agriculture Organization of the UN), která zahrnuje pouze hnojiva (bez zahrnutí energie pro výrobu hnojiv), zavlažování, pesticidy (bez zahrnutí energie pro výrobu pesticid ) a palivo pro práci zem d lských stroj . Další energetické vstupy nezahrnuté do výpo tu byly energie a stroje pro sušení plodin, doprava uvažovaných vstup a výstup na farmu a zp t, elekt ina a stavba a údržba budov a infrastruktury. Pokud bychom p idali tyto náklady do rovnice, výsledný zlomek by se blížil k 1.15 To stále ješt nezahrnuje energii nutnou pro balení, dovoz do obchod , chlazení a domácí p ípravu jídla. V následné studii, dokon ené pozd ji ve stejném roce (1994), se Giampetro a Pimentel pokusili odvodit p esn jší pom r mezi energií vloženou a odebranou ze zem d lství.16 V této studii auto i definovali dv rozdílné formy energetických vstup : endosomatickou a exosomatickou energii. Endosomatická energie je získávána pomocí metabolické p em ny energie potravy na energii sval lidského t la. Exosomatická energie je získávána procesy transformace energie mimo lidské t lo, jako nap íklad spalováním nafty v motoru traktoru. Tato definice umožnila autor m prozkoumat vstupy samostatn a ve vztahu k jiným vstup m. P ed za átkem pr myslové revoluce bylo tém 100 % veškeré endosomatické i exosomatické energie získáno ze slune ního zá ení. Dnes reprezentují fosilní paliva 90 % veškeré exosomatické energie používané ve Spojených státech a ostatních rozvinutých zemích.17 Typický pom r exo/endo p edpr myslové, solárn pohán né spole nosti je okolo 4 ku 1. Tento pom r se v rozvinutých zemích zvýšil destinásobn a vyšplhal se až na 40 ku 1. A ve Spojených státech je to více než 90 ku 1.18 Zp sob využití endosomatické energie se rovn ž výrazn zm nil. P evážná v tšina endosomatické energie už nadále není využívána k dodání energie do ekonomických proces . Dnes je využívána p edevším k vytvá ení toku informací, které ídí tok exosomatické energie, pohán jící stroje. Budeme-li se držet pom ru 90 ku 1 exo/endo pro Spojené státy, každá kilokalorie endosomatické energie vynaložené v USA zp sobuje cirkulaci 90 kcal exosomatické energie. Jako p íklad uve me malý benzínový motor, který dokáže p evést 38 000 kcal v jednom galonu benzínu na 8.8 kWh mechanické energie, což odpovídá 3 týdn m práce jednoho lov ka.19 Ve své podrobné studii Giampetro a Pimentel zjistili, že v potravinovém systému USA je pot eba 10 kcal exosomatické energie k produkci 1 kcal potravin doru ených ke kone nému spot ebiteli. Ve výpo tu je zahrnuto balení a všechny náklady spojené s doru ením, ale nezahrnuje domácí p ípravu jídla. 20 Potravinový systém USA spot ebuje



Stránka . 5 z 11

10krát více energie, než produkuje ve form potravin. Tento nepom r je možný pouze využitím neobnovitelných fosilních paliv. Za p edpokladu pot eby 2 500 kcal pro denní výživu jedné osoby v USA, pom r 10/1 znamená spot ebu 25 000 kcal exosomatické energie na hlavu každý den. Pr m rný obyvatel USA si za jednu hodinu endosomatické práce vyd lá p ibližn na 100 000 kcal exosomatické energie. Z toho vyplývá, že si na svou denní dávku potravin vyd lá v sou asném systému p ibližn za 20 minut. Bohužel, v okamžiku, kdy odstraníte z rovnice fosilní paliva, bude denní dávka potravin vyžadovat 111 hodin endosomatické práce na hlavu; což znamená, že výroba denní dávky potravin pro jednu osobu by v sou asném systému vyžadovala tém t i týdny její práce! Z ehož vyplývá – jakmile se za ne snižovat množství fosilních paliv, bude i mén energie pro produkci potravin. P da, pole a voda Moderní intenzivní zem d lství je neudržitelné. Technologií podpo ené zem d lství zp sobuje erozi p dy, zne išt né a vy erpané zásoby podzemních i povrchových vod a dokonce (obzvlášt kv li zvýšenému použití pesticid ) zp sobuje závažné zdravotní problémy obyvatelstvu a ohrožuje p írodu. Eroze p dy, intenzivní vytížení polí a p ílišné erpání vody vedou zp tn k nutnosti v tšího využití fosilních paliv a chemických produkt . Musí být aplikováno více um lých hnojiv a také více pesticid ; zavlažování vyžaduje více energie; fosilní zdroje musí být použity k išt ní vod. Trvá více než 500 let, než se vytvo í 1 palec (2,5 cm) ornice.21 V p irozeném prost edí je ornice vytvá ena rozkladem rostlinné hmoty a erozí hornin a je sama chrán na p ed erozí rostlinným pokryvem. Produktivita p dy poškozené intenzivním zem d lstvím se díky erozi každým rokem snižuje o 65 %.22 D ív jší prérie, které se staly obilnicí Spojených stát , ztratily polovinu tlouš ky ornice po pouhých sto letech farma ení. Tato ornice mizí 30krát rychleji, než se obnovuje p irozenými procesy.23 Sou asné plodiny jsou mnohem náro n jší na živiny, než byly p vodní trávy, pokrývající kdysi Velké planiny. D sledkem je rozsáhlé vy erpání živin. Eroze p dy a vy erpávání minerál zp sobují každý rok zem d lství USA ztrátu rostlinných živin v hodnot 20 miliard dolar .24 V tšina p dy na Velkých planinách není nic víc než houba, do které je nutno pumpovat vodu a živiny, aby dávala úrodu. Každým rokem jsou v USA ztraceny 2 miliony akr polí kv li erozi, zasolení a vy erpání vodních zdroj . K tomu navíc 1 milion akr z orné p dy zabere stavba m st, silnic a pr myslových objekt .24 P ibližn t i tvrtiny veškeré rozlohy USA p ipadá dnes na zem d lství a komer ní lesnictví.25 Rozši ující se populace vytvá í zvyšující se tlak na dostupnost zem d lské p dy. Tím mimochodem ponechává jen malou ást rozlohy USA dostupnou pro solární technologie, pot ebné pro moderní slune ní hospodá ství. Rozloha dostupná pro p stování biomasy je rovn ž omezená. Z toho d vodu rozvoj solárních technologií a p stování biomasy musí probíhat na úkor zem d lské produkce. Moderní zem d lství rovn ž zp sobuje vy erpávání vodních zdroj . Zem d lství spot ebuje ve Spojených státech celých 85 % dostupné pitné vody.26 Vy erpání se projevuje na mnoha vodních zdrojích, obzvlášt na západ a na jihu USA. Typickým p íkladem je eka Colorado, která se b hem svého toku do Tichého oceánu zm ní na pouhý pot ek. P esto tvo í povrchová voda pouhých 60 % vody použité k zavlažování v zem d lství. Zbytek, a v n kterých oblastech dokonce v tšina vody k zavlažování



Stránka . 6 z 11

pochází z podzemních zvodn ných vrstev, nazývaných akvifery. Podzemní voda je pomalu dopl ována prosakováním povrchových vod a deš ových srážek. Dnes však srážky dokáží doplnit mén než 0.1 % vody vy erpané každým rokem.27 Velký akvifer Ogallala, který slouží zem d lství, pr myslu i domácnostem na v tší ásti jižních a centrálních stát , je vy erpáván rychlostí o 160 % vyšší, než je rychlost jeho dopl ování. Akvifer Ogallala se stane nepoužitelným v pr b hu p íštích desetiletí.28 Požadavky moderního zem d lství na vodní zdroje m žeme doložit na p íkladu produkce kuku ice. Kuku ice s produkcí 118 bušl (4300 litr ) na akr ro n vyžaduje b hem sezóny více než 500 000 galon (1,9 milionu litr ) vody na akr. Produkce jedné libry kuku i ných zrn vyžaduje 1 400 liber (neboli 175 galon /660 litr ) vody.29 Pokud nebudou podniknuty kroky ke snížení této spot eby, moderní zem d lství požene Spojené státy do krize z nedostatku vody. Za poslední dv desetiletí se použití um lých pesticid ve Spojených státech zvýšilo 33krát, p esto však jsou ztráty díky šk dc m každý rok v tší.30 To je výsledek opušt ní tradi ních postup rotace plodin. Tém 50 % obd lávané p dy v USA je užito pro trvalé p stování monokultur.31 Výsledkem je zvýšený výskyt šk dc , proti nimž jsou použity pesticidy. Použití pesticid p i p stování kuku ice vzrostlo dokonce 1000krát, p esto se ve stejném období ztráty zvýšily ty násobn .32 Moderní zem d lství je neudržitelné. Poškozuje p du, vy erpává vodní zdroje a zne iš uje okolní p írodu. Všechny tyto vlivy zp sobují ješt v tší spot ebu fosilních paliv pro zavlažování, pro náhradu živin, pro ochranu p ed šk dci, pro obnovu poškozené p írody a také proto, aby se v bec udržela úroda na stejné úrovni. Nakonec však dojde ke stavu, kdy nebude možné dodat dostatek t chto fosilních zdroj , p edevším díky snižující se produkci fosilních paliv. Spot eba Spojených stát Ve Spojených státech spot ebuje každý lov k p ibližn 2 175 liber (986 kg) jídla ro n . To dává každému z nich p ibližný denní energetický p íjem 3 600 kalorií. Sv tový pr m r je 2 700 kalorií za den.33 Celých 19 % energetického p íjmu je tvo eno rychlým ob erstvením (fast food). Fast food tvo í 34 % celkové spot eby potravin pr m rného obyvatele USA. Pr m rný obyvatel jí u stolu jedno hlavní jídlo denn z celkových ty .34 Jedna t etina energetického p íjmu pr m rného ameri ana je živo išného p vodu (v etn mlé ných produkt ), tvo ících 800 liber (362 kg) potravin ro n . Taková strava znamená, že obyvatelé USA získávají tém polovinu (40 %) energie z tuku.35 Ameri ané jsou rovn ž ohromnými spot ebiteli vody. P ed deseti lety spot ebovali Ameri ané 1 450 galon (5 480 litr ) vody na osobu a den(gallon/day/capita), z ehož nejv tší množství spot ebovalo zem d lství. Pokud vezmeme v úvahu p edpokládaný popula ní r st, p edpokládané dodávky v roce 2050 budou jen 700 g/d/c (2 646 litr ), což hydrologové považují za minimum pro uspokojení lidských pot eb.36 A to bez uvažování klesající produkce fosilních paliv. Aby bylo možné zajistit všechny tyto potraviny, je v Severní Americe každý rok spot ebováno 0.6 milion tun pesticid . To je více než jedna p tina všech pesticid spot ebovaných ro n na sv t (p ibližn 2.5 milion tun).37 Celosv tov je spot ebováno více dusíkatých hnojiv, než je možné dodat z p írodních zdroj . Sou asn



Stránka . 7 z 11

je voda z podzemních akvifer spot ebovávána tempem vyšším, než je jejich p irozená rychlost dopl ování. A zásoby d ležitých minerál , jako nap . fosforu i draslíku, budou velmi brzy vy erpány.38 Celková spot eba energie v USA je více než t ikrát v tší, než množství solární energie zachycené plodinami a lesními kulturami. Spojené státy spot ebují ro n o 40 % více energie, než je celkové množství slune ní energie zachycené veškerou rostlinnou biomasou v USA. Spot eba fosilních paliv v Severní Americe je p tkrát vyšší než je sv tový pr m r.39 Naše prosperita je postavena na principu vy erpávání sv tových zásob tak rychle, jak jen to jde, bez ohledu na své sousedy, ostatní život na této planet nebo naše d ti. Obyvatelstvo a udržitelnost Za p edpokladu popula ního r stu 1.1 % ro n se po et obyvatel USA do roku 2050 zdvojnásobí. Jak bude obyvatelstva p ibývat, s každou osobou ztratí USA p ibližn jeden akr p dy. V sou asnosti je na každého obyvatele k dispozici 1.8 akr zem d lské p dy dostupné pro výrobu potravin. V roce 2050 toto íslo klesne na 0.6 akr . 1.2 akr na osobu je rozloha nezbytná pro udržení sou asných standard výživy.40 V dnešní dob existují jen dv zem na této planet , které jsou významnými exportéry obilí: USA a Kanada.41 P edpokládá se, že v roce 2025 už nebude USA moci exportovat potraviny kv li domácí poptávce. Vliv na ekonomiku USA bude zni ující, protože export potravin p ináší ro n USA 40 miliard dolar . Co je ješt d ležit jší, miliony lidí na celém sv t mohou zem ít hlady bez amerických dodávek potravin.42. Podle údaj ze s ítání obyvatel z roku 2002 žije v USA 34.6 milion lidí v bíd .43 A toto íslo roste alarmující rychlostí. P íliš mnoho z nich trpí podvýživou. Jak se situace v zem d lství bude zhoršovat, toto íslo poroste a Spojené státy budou sv dkem rostoucího po tu úmrtí hladem. Je n kolik možností, co m žeme d lat alespo pro zmírn ní této tragédie. Je zde p edpoklad, že reformované zem d lství, zbavené ztrát, plýtvání a špatného hospoda ení, by mohlo snížit energetické vstupy pro produkci potravin až o polovinu.35 Místo um lých hnojiv, vyrobených z fosilních surovin, bychom m li používat dobyt í hn j, který je prozatím považován za odpad. Odhaduje se, že dobyt í hn j obsahuje p tkrát více živin, než jich je obsaženo v množství um lých hnojiv použitých každý rok.36 Nejefektivn jší by ale možná bylo úpln odstranit maso z našeho jídelní ku.37 Mario Giampietro a David Pimentel p epokládají, že udržitelná výroba potravin je možná pouze za t chto podmínek: 1. Do zem d lství musí být zavedeny technologie šetrné k p írod . 2. Ke slovu se musí dostat obnovitelné zdroje energie. 3. Pomocí zásadního zlepšení energetické efektivity se musí dosáhnout nižšího využití exosomatické energie na osobu. 4. Po et obyvatel a jejich spot eba musí být v souladu s udržením stability p írodních proces .38



Stránka . 8 z 11

Budou-li první t i z t chto podmínek dodrženy, v etn redukce na mén než polovinu exosomatické energie na osobu, auto i odhadují maximální populaci USA slu itelnou s udržitelnou ekonomikou na 200 milion obyvatel.39 N kolik dalších studií došlo k podobným ísl m (Energy and Population, Werbos, Paul J. http://www.dieoff.com/page63.htm; Impact of Population Growth on Food Supplies and Environment, Pimentel, David, et al. http://www.dieoff.com/page57.htm). Vzhledem k tomu, že sou asný po et obyvatel USA p esahuje 292 milion ,40 znamená to redukci o 92 milion . Aby bylo možné dosáhnout udržitelné ekonomiky a odvrátit katastrofu, musí Spojené státy snížit po et obyvatel nejmén o jednu t etinu. erný mor zahubil ve 14. století jednu t etinu evropské populace (a více než polovinu asijské a indické populace) a uvrhl celý kontinent do temnoty, ze které se vzpamatovával tém dv století.41 Žádná z t chto studií nebrala v úvahu vliv poklesu produkce fosilních paliv. Auto i všech t chto studií v í, že zmín né zem d lské krize nás za nou ovliv ovat po roce 2020, a nestanou se kritickými d íve než v roce 2050. Sou asný sv tový vrchol t žby fosilních paliv (a následný pokles produkce), spolu s vrcholem produkce zemního plynu na území Severní Ameriky velmi pravd podobn zp sobí, že tato zem d lská krize p ijde mnohem d íve, než se o ekávalo. Dost pravd podobn pak nebude snížení po tu obyvatel o t etinu dostate né pro udržitelnost; nutná redukce pak m že p esahovat i jednu polovinu. Globální populace pak bude muset být redukována ze sou asných 6.32 miliard lidí42 na 2 miliardy – to znamená o 68 % - i více než dv t etiny. Konec tohoto desetiletí m že být ve znamení infla n rostoucích cen potravin. A také m že být v p íštím desetiletí celosv tový hlad na úrovni, jakou lidstvo ješt nikdy d íve nezažilo. T i možnosti M žeme – jako spole nost – být seznámeni s tímto dilematem a v dom se rozhodnout nezvyšovat množství lidí v naší populaci. To by mohla být nejvítan jší z našich t í možností, v dom a se svobodnou v lí si vybrat cestu odpov dného snižování populace. Toto rozhodnutí je však v protikladu k naší biologicky dané snaze se rozmnožovat. Je navíc komplikováno schopností moderní medicíny prodloužit náš život a odmítáním možnosti kontroly porodnosti církevními zákazy. A nakonec je zde silná obchodní lobby, která se pokusí udržet vysokou úrove imigrace, aby udržela nízkou cenu práce. Takže i když je to nejspíš nejlepší cesta, je to také cesta nejmén pravd podobná. Nezda í-li se zodpov dn snižovat po et obyvatel na základ svobodné v le, m žeme zp sobit snížení po tu obyvatel silou zákona. Je snad ješt pot ebné popisovat, jak odporná je tato možnost? Kolik z nás by si vybralo život ve sv t s nucenou sterilizací a popula ními kvótami vynucovanými silou zákona? Jak snadno by to mohlo vést k pro iš ování obyvatelstva pomocí princip eugeniky? Nakonec nám zbývá t etí možnost, která sama p edstavuje nepopsatelný obraz utrpení a smrti. Pokud bychom si odmítli p ipustit p icházející krizi a nutnost s ní bojovat, budeme elit velkému vymírání, ze kterého se civilizace už pravd podobn nikdy nevzpamatuje. Nejspíš p ijdeme o víc, než jen po et obyvatel nutný k dosažení udržitelnosti. V tomto scéná i velkého vymírání se podmínky zhorší natolik, že p ežívající lidské populace budou tvo it jen zlomek sou asného po tu lidí. A tito p eživší budou trp t traumaty ze zhroucení a smrti civilizace, svých soused , svých p átel a rodin. Uvidí sv t, který se zhroutil v prach. Otázky, které si nyní musíme položit, jsou „Jak jen tohle m žeme dopustit?“ a „Co



Stránka . 9 z 11

proti tomu m žeme ud lat?“. Znamená náš sou asný životní styl pro nás tolik, že bychom vrhli sebe a své d ti do této rychle p icházející tragédie jen pro n kolik dalších let pohodlného konzumního života? Poznámka autora Toto je prad podobn ten nejd ležit jší lánek, jaký jsem kdy napsal. Je také jist nejd siv jší, a záv ry z n j vyplývající jsou nejdrsn jší, jaké jsem kdy vyjád il. Tento lánek pravd podobn tená e siln znepokojí; rozhodn znepokojil mne. Je však d ležité pro naši budoucnost, aby byl tento text ten, p ijat a diskutován. Jsem od p írody pozitivní a optimistický. I p es napsání tohoto lánku nep estávám v it, že m žeme najít pozitivní ešení pro sled krizí, které se na nás ítí. A koliv tento lánek m že spustit vlnu nenávistných email , je to prost jen souhrn fakt a z ejmých záv r , které z nich vyplývají. ----ODKAZY 1

Availability of agricultural land for crop and livestock production, Buringh, P. Food and Natural Resources, Pimentel. D. and Hall. C.W. (eds), Academic Press, 1989. 2

Human appropriation of the products of photosynthesis, Vitousek, P.M. et al. Bioscience 36, 1986. http://www.science.duq.edu/esm/unit2-3

3

Land, Energy and Water: the constraints governing Ideal US Population Size, Pimental, David and Pimentel, Marcia. Focus, Spring 1991. NPG Forum, 1990. http://www.dieoff.com/page136.htm 4

Constraints on the Expansion of Global Food Supply, Kindell, Henry H. and Pimentel, David. Ambio Vol. 23 No. 3, May 1994. The Royal Swedish Academy of Sciences. http://www.dieoff.com/page36htm 5

The Tightening Conflict: Population, Energy Use, and the Ecology of Agriculture, Giampietro, Mario and Pimentel, David, 1994. http://www.dieoff.com/page69.htm 6

Op. Cit. See note 4.

7

Food, Land, Population and the U.S. Economy, Pimentel, David and Giampietro, Mario. Carrying Capacity Network, 11/21/1994. http://www.dieoff.com/page55.htm 8

Comparison of energy inputs for inorganic fertilizer and manure based corn production, McLaughlin, N.B., et al. Canadian Agricultural Engineering, Vol. 42, No. 1, 2000.

9

Ibid.

10

US Fertilizer Use Statistics. http://www.tfi.org/Statistics/USfertuse2.asp

11

Food, Land, Population and the U.S. Economy, Executive Summary, Pimentel,



Stránka . 10 z 11

David and Giampietro, Mario. Carrying Capacity Network, 11/21/1994. http://www.dieoff.com/page40.htm 12

Ibid.

13


14


15

Ibid.

16


17

Ibid.

18

Ibid.

19

Ibid.

20

Ibid.

21


22

Ibid.

23

Ibid.

24

Ibid.

24

Ibid.

25

Op Cit. See note 3.

26

Op Cit. See note 11.

27

Ibid.

28

Ibid.

29

Ibid.

30


31


32


33




Stránka . 11 z 11

34

Food Consumption and Access, Lynn Brantley, et al. Capital Area Food Bank, 6/1/2001. http://www.clagettfarm.org/purchasing.html

35


36

Ibid.

37


38

Ibid.

39

Ibid.

40


41


42


43

Poverty 2002. The U.S. Census Bureau. http://www.census.gov/hhes/poverty/poverty02/pov02hi.html 35


36

Ibid.

37

Diet for a Small Planet, Lappé, Frances Moore. Ballantine Books, 1971-revised 1991. http://www.dietforasmallplanet.com/ 38


39

Ibid.

40

U.S. and World Population Clocks. U.S. Census Bureau. http://www.census.gov/main/www/popclock.html 41

A Distant Mirror, Tuckman Barbara. Ballantine Books, 1978.

42



Jíme potraviny vyrobené z ropy. Dale Allen Pfeiffer. peložil Martin Kolaík, Strana zelených

Recommend Documents