JESENÍK. (k.ú. Jeseník, Bukovice a Seč) Pořizovatel : Město Jeseník Okresní úřad Jeseník

JESENÍK ÚPSÚ- návrh (k.ú. Jeseník, Bukovice a Seč)

Pořizovatel : Město Jeseník Okresní úřad Jeseník Zhotovitel : Ing.arch.Miloslav Tempír a autorský tým : Ing.Petr Staněk Ing.Vladimír Zouhar Ing.Miroslav Machalec Ing.Hana Bělařová Ing.Petr Mičola Ing.Zora Bezděková Ing.Vladimír Lekeš Karel Blažek Zdena Zolotarenková Technická spolupráce : David Otáhal Jitka Killarová Bohuslava Hájková Konzultace : Ing.Ladislav Cabadaj Ing.Josef Alexa

květen 98

OBSAHOVÝ

LIST

A. T E X T O V Á

TABULKOVÁ

A

B. D O K L A D O V Á C. G R A F I C K Á D. N Á V R H

ÚPSÚ:

ČÁST

ČÁST ČÁST

REGULATIVU

ÚZEMNÍHO

ROZVOJE

A. T E X T O V Á

A

TABULKOVÁ

ČÁST

A.1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ZADÁNÍ, PODKLADECH A HLAVNÍCH CÍLECH ŘEŠENÍ A.2. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ A.3. POSTAVENÍ MĚSTA V SÍDELNÍ STRUKTUŘE REGIONU A JEHO HISTORICKÝ VÝVOJ A.3.1. Historický vývoj A.3.2. Poloha města a vazba na sousední města a obce A.4. URBANISTICKÁ KONCEPCE ROZVOJE MĚSTA A.4.1. Fyzicko-geografická charakteristika A.4.2. Lesy, vodstvo, ovzduší a odpady A.4.3. Urbanistická východiska a principy A.4.4. Pozitivní a negativní vlivy na rozvoj území A.4.5. Charakteristiky území podle funkčního využití A.4.6. Analýza a rozvoj maloobchodní sítě A.4.7. Obyvatelstvo A.4.8. Rozvoj bydlení A.4.9. Rozvoj služeb a výroby A.5. REGULACE PODLE URBANU A.6. NÁVRH KONCEPCE ROZVOJE DOPRAVY A DOPRAVNÍCH ZAŘÍZENÍ A.7. NÁVRH KONCEPCE TECHNICKÉ VYBAVENOSTI A.7.1. VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ A.7.2. KANALIZACE SPLAŠKOVÁ A DEŠŤOVÁ A.7.3. ELEKTROROZVODY, ELEKTRICKÁ A TELEKOMUNIKAČNÍ ZAŘÍZENÍ A.7.4. PLYNOFIKACE A.7.5. TEPLOFIKACE A.8. ÚZEMNÍ SYSTÉMY EKOLOGICKÉ STABILITY A.9. VYHODNOCENÍ POŽADAVKU NA ZÁBOR ZPF A LPF A.10. ÚZEMÍ A STAVBY SE ZVLÁŠTNÍM REŽIMEM A.10.1. PAMÁTKOVĚ CHRÁNĚNÉ OBJEKTY A.10.2. CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A OCHRANNÁ PÁSMA A.10.3. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY

A.1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ZADÁNÍ, PODKLADECH A HLAVNÍCH CÍLECH ŘEŠENÍ

Pořizovatelem ÚPSÚ Jeseníku je Město Jeseník a OÚ Jeseník. Návrhové období je do roku 2010. Podkladem pro zpracování konceptu je :
ÚPSÚ Jeseník (Stavoprojekt Ostrava,0383)
Jeseník-centrum, studie (Stavoprojekt Šumperk,Ing.arch.Janků, 0991)
VÚC Jeseníky (Terplan Praha,94)
ÚSES Jeseník,Bukovice,Seč (Help forest Olomouc, 95)
Vyhledávací studie trasy I/44(Ing.Mužátko,DopravoprojektBrno, 1296)
PaR pro ÚPSÚ Jeseník, Studio 2001 Zábřeh,96)
Územně hospodářské zásady ÚPSÚ Jeseník, 0996
Obytná zástavba Čapka, studie (Arpro Jeseník, 96)
Masarykovo nám., studie (Ing.arch.Šolar)
Souborné stanovisko ke konceptu ÚPSÚ, schváleného MZ dne 25.9.1997

CÍLE ŘEŠENÍ : 1. Významné středisko regionu
zhodnocení výhody své dopravní polohy
regionální spolupráce (nezaměstnanost, informační systémy,.
návaznost na tradici a kvality lázeňství
růst kvality správy a řízení města 2. Prosperující město
podpora hospodářských aktivit soukromého a veřejného sektoru
rozvoj průmyslové zóny
rozvoj bytové výstavby


rozvoj drobné řemeslné výroby

3. Fungující město
stanovení dalších rozvojových směrů
využití svých územnětechnických předpokladů
zlepšení bezpečnosti dopravy
zachování MHD a mikroregionální dopravy
rozvoj telefonizace, informatiky a počítač. sítí 4. Atraktivní město
řešení dopravy v centru
ochrana přírodních kvalit
regenerace okolí Staříče
vyhodnocení ekonomicky podložené poptávky po různých formách bydlení
zvýhodnění investorů v oblasti bydlení (pozemky, ručení, dotace)
sociální politika města
zvýšení počtu a kvality hotelových zařízení 5. Kulturní město
péče o čistotu města
údržba památek a bytového fondu
organizace atraktivních kulturních akcí

A.2. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Územní plán je zpracován v rozsahu celého katastrálního území sídelního útvaru Jeseník, Bukovice, Seč digitalizované katastrální mapy v měřítku 1:5 000.(Digis Ostrava,95) Na všech výkresech je zobrazeno pouze vlastní řešené katastrální území, které je vymezeno především současně zastavěným územím města s přilehlým územím, které přímo souvisí s intravilánem a kde převládají současné i výhledové vztahy k sídelnímu útvaru. Celková rozloha k.ú. je 3,821,6 ha.

A.3. POSTAVENÍ MĚSTA V SÍDELNÍ STRUKTUŘE REGIONU A JEHO HISTORICKÝ VÝVOJ

A.3.1. Historický vývoj A.3.2. Poloha města a vazba na sousední města a obce

A.3. POSTAVENÍ MĚSTA V SÍDELNÍ STRUKTUŘE REGIONU A JEHO HISTORICKÝ VÝVOJ A.3.1. Historický vývoj Město Frývaldov, německy Friewaldau, bylo v roce 1947 přejmenováno na Jeseník. Jeseník leží pod severními svahy hor, v hluboké kotlině, kterou obklopují ze tří stran zalesněné kopce Hrubého Jeseníku a Sokolského hřbetu, který je již součástí Rychlebských hor. Do kotliny ústí údolí horských řek Bělé a Staříče, které se zde spojují a směřují jediným otevřeným údolím na severovýchod k hranici s Polskem. Město leží sice v nadmořské výšce kolem 432 m, ale jeho katastr v rozsahu 828 hektarů má v okrajových částech již horský charakter, jak o tom svědčí např. Křížový vrch ( 671 m ) a Zlatý chlum ( 908 m ). Údolí zmíněných řek sledují i hlavní komunikace od jihu, zejména silnice od Červenohorského sedla a železnice s další silnicí od Ramzové, aby i ony po spojení v Jeseníku pokračovaly ke státním hranicím, případně umožnily odbočit na další komunikace místního významu. Jádro původního města tvoří náměstí s radnicí uprostřed a v blízkosti s vodní tvrzí a farním kostelem. Od tohoto středu se podél toku a cest rozšiřovala další městská zástavba, která pohltila i dříve samostatné osady. Jinak je tomu s lázněmi, jejichž areál je přece jen stále od města oddělen. Budovy lázní se rozkládají na svazích Sokolského hřbetu. Frývaldov byl založen v rámci kolonizace kraje někdy před rokem 1267, kdy se prvně objevuje v písemných pramenech. Již tehdy bylo rozlišováno město od vsi. V okolí se dobývalo zlato, později i stříbro a železná ruda. Roku 1561 se Frývaldov stal stolním statkem vratislavského biskupství, které zde reprezentoval hejtman. Místo dolování se měšťané věnovali hlavně plátenictví a částečně i soukenictví, případně též jiným řemeslům a obchodu. Za třicetileté války prožíval Frývaldov jedno z nejtěžších období své historie. Postihly jej nejen válečné pohromy, ale v letech 1625,

1631 a 1638 také velké požáry, které zničily téměř celé město, včetně radnice, kostela, panského dvora a mlýna. Frývaldov se začal od konce 18. století rozrůstat, čemuž nemohly zabránit ani další pohromy ( povodeň v roce 1811, požár v roce 1841 ). Město s předměstím a tzv. vsí mělo v roce 1836 celkem 220 domů a 1422 obyvatel. Vedle toho začaly v okolí vznikat nové osady, zejména osada Ditrichštejn na předměstí vedle Freihartu, kde byly roku 1796 přiděleny novým osadníkům pozemky panského dvora. Jméno dostala podle vrchnostenského důchodního J Dittricha a v roce 1836 tu bylo 38 domovních čísel a 140 obyvatel. Další osady, Dětřichov a Bobrovník, vznikly v katastrech Bukovic a Dolní Lipové. Nejznámější se však stala osada Grafenberg, kterou ještě na přelomu 18. a 19. století představovalo jen několik chalup na rozhraní katastrů Frývaldova a České vsi. V Grafenberku se roku 1799 narodil v malém hospodářství Vincenc Priessnitz, který se již v mládí věnoval vodoléčbě a nakonec v tomto oboru dosáhl světového věhlasu. Roku 1831 získal povolení k zřízení tzv. očistných lázní. Postavil napřed dřevěnou a v letech 1838 až 1839 pak již velkou zděnou lázeňskou budovu, což umožnilo přijímat ročně přes jeden tisíc lázeňských hostí. Největší rozmach Frývaldova byl podmíněn nově vznikajícím průmyslem, zejména textilním. Vedle dominantní textilní, částečně též kožedělné výroby se od druhé poloviny 19. století začaly ve městě objevovat i další průmyslové závody, z nichž některé navazovaly na starší tradici, zejména mlýny, pily a cihelny. Potravinářské, strojírenské, polygrafické a jiné poměrně malé závody sloužily spíše místním, nanejvýš okresním potřebám. Ve Frývaldově se usadily i některé kamenické firmy, i když vlastní dobývání a zpracování žuly a mramoru bylo soustředěno do jiných lokalit, zvláště kolem městečka Frýdberku. V roce 1888 byla dokončena železniční trať z Hanušovic přes Frývaldov do Hlucholaz ( dnes Glucholaz v Polsku ). V. Priessnitz sice v roce 1851 zemřel, ale lázně se rozvíjely i za jeho nástupců a konkurovaly úspěšně dalším vodoléčebným ústavům v samotném Frývaldově, Cukmantlu a zejména v Dolní Lipové. Lázně měly již od první poloviny 19. století vliv i na rozvoj a vzhled vlastního města, kde původně celá řada hostů bydlela.

Po vzniku samostatného Československa bylo zdejší německé obyvatelstvo naladěno značně nacionalisticky, takže v prvních parlamentních volbách v roce 1920 zde zvítězily společně kandidující tzv. negativistické strany. Henleinova Sudetoněmecká strana ovládla město vlastně již v roce1935, kdy jí v parlamentních volbách odevzdaly hlas tři čtvrtiny frývaldovských voličů. Po tzv. frývaldovské stávce v roce 1931, které se však účastnily spíše kameníci z oblasti Žulové a Vápenné, ztratily značnou část dřívějších přívrženců komunisté a sociální demokraté. Česká menšina získala v roce 1926 vlastní školu. Textilní továrna byla zestátněna, další část živností převzali tzv. národní správci, ale mnoho z nich již za války a zejména po odsunu německého obyvatelstva zaniklo. Byly zestátněny i lázně Grafenberk. Po roce 1948 se velmi rychle musel veškerý hospodářský, politický i kulturní život přispůsobit novým poměrům. Soukromý sektor hospodářství zcela zanikl a sním mnoho živností, řemesel i obchodů, pokud nebyly převedeny do státního, družstevního nebo komunálního podniku. Po roce 1945 začalo působit v Jeseníku postupně několik českých škol, včetně reálného gymnásia. V posledních letech zde působily čtyři základní školy a zvláštní internátní škola, dále pak čtyři střední odborná učiliště ( dvě závodní, textilní a potravinářské ) a nově založená rodinná škola. Vedle katolického probožství a fary začaly novým usedlíkům po roce 1945 sloužit i fary církve československé husitské a českobratrské evangelické. Obyvatelé města i okolí měli v roce 1990 k dispozici kulturní dům, dvě kina, sportovní halu, stadión, koupaliště a v zimě sáňkařskou dráhu na Křížovém vrchu. Ve vodní tvrzi je umístěno muzeum, které je pobočkou Okresního vlastivědného muzea v Šumperku. Státní léčebné lázně se úspěšně rozvíjely i v nejnovějším období, zvláště když se začaly orientovat zejména na léčbu nemocí nervových. Ve městě působí i nadále nemocnice s nově zřízenou poliklinikou. Po územní reorganizaci v roce 1960 ztratil Jeseník výhody okresního města a byl začleněn do okresu Šumperk, i když některé instituce okresního významu zde byly ponechány. V roce 1996 byl opět zřízen okres Jeseník.

A.3.2. Poloha města a vazba na sousední města a obce

A.4. URBANISTICKÁ KONCEPCE ROZVOJE MĚSTA A.4.1. Fyzicko-geografická charakteristika A.4.2. Lesy, vodstvo, ovzduší a odpady A.4.3. Urbanistická východiska a principy A.4.4. Pozitivní a negativní vlivy na rozvoj území A.4.5. Charakteristiky území podle funkčního využití A.4.6. Analýza a rozvoj maloobchodní sítě A.4.7. Obyvatelstvo A.4.8. Rozvoj bydlení A.4.9. Rozvoj služeb a výroby

A.4. URBANISTICKÁ KONCEPCE ROZVOJE MĚSTA A.4.1. Fyzicko-geografická charakteristika Území okolí sídelního útvaru leží převážně na horninách krystalinika Českého masívu, tzv. „Silezika“ ( oblast východosudetská). Hlavními odvodňujícími toky jsou řeky Bělá, která tvoří pravostranné přítoky Kladské Nisy (ta se vlévá do Odry na Polském území). Hlavní horninový podklad tvoří přeměněné (metamorfované) horniny, jako amfibolity (lom Jeseník - Bukovice). Severní část okolí sídelního útvaru přecházející od polské roviny má mírnější ráz a je řazena do mírně teplých oblastí MT7 a MT9, které jsou charakteristické dlouhým, teplým, mírně vlhkým létem s normálně dlouhým přechodným obdobím. Zima je normálně dlouhá, mírná s krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrná teplota v lednu: Průměrná teplota v červenci: Průměrný počet mrazových dnů: Počet dnů se sněhovou pokrývkou: Srážkový úhrn ve vegetačním období: Srážkový úhrn v zimním období:

-2 až -4oC 16 až 18oC 110 - 130 60 - 80 400 - 450 mm 250 - 300 mm

Hlavními toky, které odvodňují území sídelního útvaru jsou řeky Bělá a Staříč. Z hydrogeologického hlediska náleží katastr do hydrogeologického subrajonu 154 - 2 Galcigenní sedimenty Žulovské pahorkatiny a Zlato-horské vrchoviny. Glacigenní sedimenty rajonu jsou charakterizovány nevytříděným štěrkopísčitým komplexem s proměnlivým podílem hlinité složky a s průlinovým oběhem podzemních vod. Vodárenský význam rajonu je vzhledem k malé plošné poloze a vydatnosti jednotlivých zdrojů pouze lokální. Vydatnosti ,jednotlivých vrtů se pohybují v rozmezí desetin až několika litrů za sekundu.

A.4.2. Lesy, vodstvo, ovzduší a odpady Lesnictví Na území sídelního útvaru hospodaří lesní správa Lesů České republiky - Lesní správa Jeseník. V roce 1996 byl na území lesní správy Jeseník zpracováván nový lesní hospodářský plán, který vešel v platnost k 1.1.1997. Vodní hospodářství - ochrana vod Ze současných i výhledových vodárenských funkcí vyplývá mimořádný význam vývoje úrovně čistoty toků. Bělá byla sledována v úseku pod Jeseníkem v profilech nad Písečnou a Mikulovice. Kvalita vody vypovídá o převažujícím komunálním znečištění. Skupina ukazatelů kyslíkového režimu řadí tok v profilu pod Písečnou do III. třídy čistoty a v profilu Mikulovice do IV. třídy vinou zvýšené hodnoty CHSKCr. Skupina základních chemických ukazatelů je hodnocena v obou profilech V. třídy v důsledku zvýšené koncentrace dusitanového dusíku. přičemž všechny ostatní ukazatelé této skupiny jsou hodnoceny nejhůře třídou III. Skupina doplňujících chemických ukazatelů je u obou profilů v I. třídě, skupina biologických ukazatelů pak vlivem fekálních kaliformních bakterií ve třídě V. Zlepšení se očekává od výstavby ČOV v Mikulovicích a intenzifikací a modernizací ČOV v České vsi. Kvalita ovzduší Imise - množství znečišťujících příměsí přecházející z ovzduší na příjemce. Přípustné imisní limity: polétavý prach oxid siřičitý oxidy dusíku

150 mikrogramů/m3 150 mikrogramů/m3 100 mikrogramů/m3

Průměrná hodnota imisí v Jeseníku za rok 1995

stanice polétavý prach Jeseník - Lázně 35,3 g/m3

oxid siřičitý 15,8 g/m3

oxidy dusíku 11,2 g/m3

Grafy jsou uvedeny v následujících tabulkách : Likvidace odpadů Problematika likvidace odpadů v okrese Jeseník je v současné době řešena ukládáním převážné části komunálního odpadu na skládky. Separovaný sběr provádí ve své sběrové oblasti TS Jeseník a.s. Tříděný odpad je ukládán do barevně odlišených kontejnerů, umístěných v jednotlivých obcích. Separace se týká papíru, textilu, kovů a skla. Roztříděný odpad je odvážen na dotřiďovací linku TS v Jeseníku. Netříděný komunální odpad je ukládán na provozovaných skládkách TKO. V současné době jsou v okrese Jeseník v činnosti celkem čtyři skládky: Skládka TKO TS Jeseník - na katastru obcí Hradec - Nová Ves a Supíkovice Uvažovaná životnost skládek: Supíkovice - r. 2014

A.4.3. Urbanistická východiska a principy Územní plán je jeden z nástrojů udržitelného rozvoje, který naplňuje současné potřeby obyvatel bez omezování možností budoucích generací naplnit své potřeby a aspirace. V urbanistické koncepci vycházíme z kvalit, které město a jeho území má. Jedná se zejména o kvality urbanistické a přírodní, ale také o kvality ekonomické a sociální. Hlavní závady a nedostatky potlačujeme. Město je organismem funkcí, které od sebe nelze oddělovat. Je možné hovořit o převládající funkci nebo činnosti, ale monofunkční zónování není pro životaschopnost a rozvoj města správné. Město jako celek je de facto smíšeným územím, vzniklým vzájemnou symbiózou a vývojem historicky daných činností. Tyto činnosti je třeba podpořit tak, aby u nich nedocházelo ke kolizním střetům. Pro snazší porozumění mapové dokumentace jsou jednotlivé plochy znázorněny jako monofunkční, i když se předpokládá, že v sobě zahrnují další aktivity podporující rozvoj dané oblasti. Regulací se snažíme vyloučit z území typy nevhodných činností. Možné činnosti musí splňovat hygienické normy a musí být ekologicky a provozně nezávadné. Řešené území je možné rozdělit na několik oblastí, které se liší jak charakterem současného stavu, tak i funkční náplní a problematikou navrhovaných řešení.

URBANISTICKÁ VÝCHODISKA
morfologicky údolní město na úpatí rozhraní Rychlebských hor, Hrubého Jeseníku a Žulovské pahorkatiny
klimatické lázně s vodoléčebnými Priessnitzovými metodami
řeky Bělá a Staříč
centrum s dominantou historické radnice
v okolí města jsou výhodné přírodní podmínky pro oddech a

rekreaci
kvalitní urbanistické řešení Smetanových sadů a obyt.zástavby v okolí

BUDOUCÍ ROZVOJ MĚSTA VYCHÁZÍ Z TĚCHTO ZÁKLADNÍCH PRINCIPU
rozvoj zelené koncepce města, dotvoření jasné přírodní ekologické struktury města a její napojení na extravilan
zlepšení kvality životního prostředí, rehabilitace přírodního území Jeseníků - biocentra, lesy smíšené - podpora výsadby jedle
nová organizace dopravy v centru města s důrazem na městskou hromadnou dopravu, koncepce dálkové autobusové dopravy
rehabilitace a revitalizace některých částí města
podpora rozvoje cestovního ruchu zvýšení počtu a kvality hotelových zařízení a služeb
zachování kvality a rozvoj obytné funkce
rozvoj na rezervních průmyslových plochách, které jsou výhodně položeny v blízkosti silniční sítě
využití reservy stávajících půd a rovných střech na bytových objektech pro půdní vestavby a nástavby

A.4.4. Pozitivní a negativní vlivy na rozvoj území

Pozitivní
vynikající přírodní podmínky (geomorf. členitost okolní krajiny)
dostupnost lesů a hor, hojnost vodních ploch, kvalitní neznečistěné zdroje podzemních vod
vesměs dobré obytné prostředí
tradice lázeňství, kultury a školství
tradice lehkého průmyslu
silniční dopravní tah I/44 Šumperk - Mikulovice - Polsko
historické památky, arch.-urban. zajímavé prostory a objekty
cestovní ruch - turistika, lyžování

Negativní
znečišťování ovzduší lokálními zdroji (především pevnými a tekutými palivy)
nedostatek zeleně v historickém jádru
neřešená koncepce ozelenění zejména na sídlíštích
bariéry pěší, cyklistické a automobilové
umístění zastaralých a ekologicky nevyhovujících bývalých průmyslových podniků v blízkosti centrální části města (STS, Moravolen,..)
nevhodné typy zástavby z hlediska funkce,hmoty či materiálů
hluková zátěž tranzitní dopravy

A.4.5. Charakteristiky území podle funkčního využití A. Obytné území je území polyfunkční s jednoznačnou převahou domů s funkcí výhradně obytnou, se soukromými nebo vyhrazenými zahradami. Jedná se o rodinné domy rezidenční, řemeslné a zemědělské, bytové domy a domy pro ubytování. Technické vybavení, provozovny obchodu, služeb a drobné výroby, veřejné služby převážně místního významu. Veřejné i ostatní služby mohou mít místní i městský význam. Nesmí však zhoršovat životní prostředí, rušit naprostý noční a přiměřený denní klid a nesmí zvyšovat dopravní zatížení území. Komunikace uvnitř území mají obslužný charakter vyjma stávajícího systému státních slinic. Parkovací potřeby v území žijících obyvatel a návštěvníků poskytovaných služeb musí být zajištěny v objektech nebo na pozemcích objektům náležejících. Dopravní obsluha může být zajišťována nákladními automobily do 3,5 t. Vybavení území je vhodné doplnit sportovními zařízeními pro neorganizovaný sport pro potřeby obyvatel území. B. Smíšené území je území polyfunkční, ve kterém musí být vyhrazenými zachováno minimálně 40% ploch pro bydlení se soukromými nebo zahradami. Technické vybavení je převážně místního významu. Veřejné i ostatní služby mohou mít místní i městský význam. Nesmí však zhoršovat životní prostředí a rušit naprostý noční klid a přiměřený denní. Dopravní zatížení musí respektovat obytné části smíšeného území. Dopravní obsluha může být zajišťována nákladními automobily do 3,5 t. Ve smíšeném území je možné pokrývat celoměstské potřeby na parkovací stání. V území je možné umísťovat malobchodní zařízení, obchodní domy, zařízení veřejného stravování, ubytovací zařízení, služby a drobnou výrobu, zařízení pro místní správu a správu města, kancelářské budovy, zařízení církevní, kulturní, sociální, zdravotní, sportovní a školská.

C. Území veřejného vybavení města je území polyfunkční, ale převážně vyhrazené pro veřejné služby městského významu. Jedná se o stavby pro školství, zdravotnictví, kulturu, církev a správu, sportovní stavby a plochy. V území veřejného vybavení mohou být umístěny i jiné služby městského až regionálního významu. Jedná se např. zejména velkoprodejny , čerpací stanice pohonných hmot, či ubytovací zařízení. D. Území pro lázeňství je území polyfunkční, ale převážně vyhrazené pro lázeňské služby nadregionálního významu. Stavby objektů lázeň-ských procedur a ubytování, zdravotnických, školských, služeb, sportu a rekreace i objektů pro bydlení. Dopravní obsluha nesmí rušit naprostý noční klid a přiměřený denní. Doprava může být zajišťována i nákladní-mi automobily do 3,5 t. E. Území veřejné zeleně je nezastavitelné území v intravilánu města vyhrazené téměř výhradně pro oddech a trávení volného času. Splňuje estetickou a hygienickou funkci. V území městské zeleně se mohou uplatnit prvky drobné architektury sloužící rekreačním účelům. Ve vymezených územích mohou funkci městské zeleně splňovata vyhrazené zahrady s ovocnými sady, parky a parkově upravené plochy, hřbitovy. F. Území ostatní zeleně jsou plochy přírodní a přírodě blízké jako liniová a maloplošná zeleň, přírodní nelesní plochy a louky.Pěstební plochy jako sady, zahrádkářské kolonie a izolační zeleň. G. Území rekreace a sportu je polyfunkční území sportovišť a přírodě blízké plochy rekreace. H. Území služeb a nerušící výroby jsou polyfunkční území vyhrazená pro zařízení služeb s vyššími nároky na plochy a drobnou výrobu prováděnou netovárním způsobem či montáží bez negativních účinků a vlivů staveb a jejich zařízení na okolní plochy jiného charakteru. I. Území pro výrobu - průmyslové areály jsou polyfunkční území vyhrazená téměř výhradně pro zařízení výrobní a zařízení skladů, které pro svůj charakter, plošné nároky a pro rušivý vliv na své okolí a případně dopravní zatížení není možno umístit do území obytného, smíšeného nebo území služeb a nerušící výroby. J. Území pro výrobu - zemědělské areály jsou území vyhrazené téměř výhradně pro zařízení zemědělské, živočišné výroby a

skladů, které pro svůj charakter, plošné nároky a pro rušivý vliv na své okolí není možno umístit do území obytného nebo smíšeného. Je nutno zajistit vyloučení rušivých dopadů z těchto ploch na ostatní území. K. Území technického vybavení je území vyhrazené pro zařízení městského významu: vodojemy, vodárny, kotelny, ČOV. L. Dopravní plochy jsou určeny pro 1) tratě a zařízení železniční dopravy 2) stavby pozemních komunikací 3) ostatní dopravní plochy: záchytná a jiná rozsáhlá parkoviště plochy pro MHD, autobusové nádražní dálkové a příměstské dopravy hromadné garáže hlavní cyklistické stezky zařízení dopravních služeb - čerpací stanice pohonných hmot, myčky M. ZPF (plochy orných půd) jsou určeny výhradně zemědělskému obhospodařování a jsou chráněny podle zvláštních předpisů (zákon ČNR č. 334/92 Sb.) N. Vodní plochy jsou řeky, potoky, rybníky a pod.

A.4.6. Analýza a rozvoj maloobchodní sítě Tato analýza byla provedena odborem výstavby a ŽP ve spolupráci se studenty 3.ročníku Integrované střední školy strojírenské a stavební v Jeseníku. Analýzou bylo zjištěno celkem 204 provozoven ve městě Jeseník. Z tohoto celkového počtu provozoven u 7 nebyla změřena prodejní plocha, neboť do nich nebyl studentům umožněn přístup a v archívu stavebního úřadu nebyly nalezeny žádné podklady, ze kterých by bylo možno zjistit prodejní plochu provozoven. U změřených provozoven se celkový počet prodejní plochy rovná 11 667,62 m2. Při počtu 13 097 obyvatel v Jeseníku k 31.12.1996, se prodejní plocha v přepočtu na 1 obyvatele rovná 0,89 m2, což v porovnání jak s většími městy v naší republice, tak i ve srovnání se západoevropskými městy je plocha menší ( průměr zde činí 1,1 m2). V případě použití koeficientu 1,1 m2 na jedno-ho obyvatele, vychází celková prodejní plocha 14.406,7 m 2. V současné době je využito 81% této celkové plochy. Z analýzy vyplynulo porovnání ze čtyř hledisek a to: a)Porovnání celkové prodejní plochy podle druhů prodávaného zboží. Z tohoto porovnání je patrné, že největší prodejní plochu zaujímají provozovny se smíšeným zbožím a to 27% (3106,82 m2), dále provozovny s textilem – 14,5% a dále ostatní provozovny – 13,9% . b)Porovnání počtu prodejen podle druhů prodávaného zboží a to v roce 1993 a 1998. Počet prodejen v roce 1993 vychází z údajů ze studie „Jesenicko 2000“. Z tohoto porovnání vyplývá, že

největší nárůst zaznamenaly prodejny s potravinami (nárůst o 27), s textilem (nárůst o 19) a s papírem a hračkami (nárůst o 18). c)Porovnání počtu prodejen podle prodejní plochy k celkovému počtu prodejen. Z tohoto porovnání vyplývá, že v Jeseníku je 138 prodejen s prodejní plochou menší než 50 m2, 43 prodejen s plochou od 50 do 100 m2, 17 prodejen s plochou od 100 do 500 m2 a 3 prodejny s plochou větší jak 500 m2. d)Porovnání prodejní plochy v centru a v ostatní části města. Pro účely analýzy se za centrum považuje plocha ohraničená ulicemi Tovární, Palackého, Zámecké náměstí, Dittersdorfova, Poštovní, část nám. Svobody, část ulice Dukelská, V Oblouku, začátek ulice Lipovská, Gogolova a Vodní.Porovnáním bylo zjištěno, že v centru se nachází 4850 m2, což představuje 42%, V ostatní části je tedy 6827,58 m2, což je 58% . Výše uvedená data jsou platná k začátku roku 1998 s tím, že již do těchto dat byl zahrnut supermarket BILLA. Tato data budou také uvedena i v návrhu územního plánu, který se bude projednávat dne 1.7.1998. Veškeré údaje jsou patrné jak z tabulky, tak i z grafů, které tvoří přílohu tohoto materálu. Data uvedená v analýze jsou relativní, protože některá již zastarala, neboť v našem tržním prostředí došlo jak ke vzniku, tak i k zániku některých provozoven ve městě (popřípadě rozšíření stávajících). Jak je patrno z výše uvedeného, není možno v tržním prostředí určovat počty prodejen ve městě, ale pouze regulovat jejich umístění a to v souladu s územním plánem.

A.5. REGULACE PODLE URBANU

A.5.1.Charakteristika činností a jim odpovídajících zařízení A.5.2. Metodika objemové, prostorové a funkční regulace

A.5. REGULACE PODLE URBANU Řešené území bylo rozděleno do tzv. urbanů, které svým charakterem - především svojí urbanistickou strukturou - umožňují vytváření samostatných obvodů, ke kterým je přiřazena následující regulace. A.5.1.Charakteristika činností a jim odpovídajících zařízení 1. Obvyklé činnosti Obvyklé činnosti a jim odpovídající zařízení mohou být v území umísťovány volně a jsou dominantní. Subdominantní činnosti a jim odpovídající zařízení označené jako „obvyklé“ mohou být v území umisťovány volně s vyjímkou případu, že by umístění takovéto činnosti mohlo narušit dominantní funkci území. 2. Přípustné činnosti Přípustné činnosti a jim odpovídající zařízení nejsou v zásadním rozporu s charakteristikou území. Umísťování takovýchto zařízení v území musí být individuálně posuzováno, jak co do umístění i rozsahu činnosti a jejího dopadu na okolí, tak i co do potřebnosti této činnosti v území. 3. Nepřípustné činnosti Nepřípustné činnosti a jim odpovídající zařízení neodpovídají funkčnímu vymezení území a ploch. Jejich umístění v území nelze povolit a to ani formou změny v užívání stávajících zařízení. 4. Zařízení pro bydlení V zařízeních pro bydlení a v doplňkových stavbách k nim lze provozovat jen takové živnosti, které svým provozním, výrobním a technickým zařízením nenarušují negativními účinky a vlivy provoz a užívání staveb a zařízení ve svém okolí a nezhoršují životní prostředí ve stavbách a v okolí jejich dosahu nad přípustnou míru.

5. Správa Správou se rozumí zařízení veřejné správy, samosprávy a státní správy, ale také zařízení komerční administrativy. 6. Obchodní zařízení malé Malá obchodní zařízení jsou maloobchodní zařízení sdružená ve víceúčelových stavbách nebo začleněná do staveb pro bydlení. 7. Obchodní zařízení velké, supermarkety Velká obchodní zařízení jsou samostatné stavby pro obchod o výměře prodejních a skladovacích ploch nad 1500 m2 a jsou začleněná do stávající zástavby. Supermarkety jsou samostatné stavby pro obchod o výměře prodejních a skladovacích ploch nad 1500 m2 a vytvářející samostatné areály. 8. Drobná a nerušící výroba Drobnou výrobou se rozumí výroba prováděná netovárním způsobem. 9. Jiné služby Jiné služby jsou takové služby a výroba, kdy negativní účinky a vlivy staveb a jejich zařízení nenarušují provoz a užívání staveb a zařízení ve svém okolí a nezhoršují životní prostředí ve stavbách a v okolí jejich dosahu nad přípustnou míru. A.5.2. Metodika objemové, prostorové a funkční regulace A) Vymezení * specifikace hranice urbanu B) Současný stav * typ zástavby * počet bytů * závady a deficity C) Návrh rozvoje - polyfunkční či monofunkční území - dominantní činnost * regulační podmínky * sociologické a demografické * objemově prostorové, provozní uspořádání a rozsah vybavení * zeleň

* doporučení Pozn : REGULACE JEDNOTLIVÝCH URBANU JE ZAŘAZENA V ČÁSTI D. NÁVRH REGULATIVU ÚZEMNÍHO ROZVOJE !!!

A.4.7. Obyvatelstvo Současná struktura obyvatelstva odpovídá vývoji osídlení. Formování sídelní struktury nejvíce ovlivňovaly podmínky přírodní v návaznosti na podmínky ekonomické. Má podhorský charakter otevírající se do Slezské nížiny na území Polska. Velký pokles počtu obyvatel byl zaznamenán v letech okupace a následně poválečného odsunu. Takto se zmenšil počet obyvatel o polovinu předválečného počtu. Přesto má dnes Jeseník pouze o 30% více obyvatel než v roce 1930. Národnostní složení obyvatelstva Jeseníku je kompaktní. 80% tvoří národnost česká (dále slovenská, moravská, slezská, německá, řecká, romská, polská,...). Věková struktura obyvatel:


0 - 14 let
15 - 59 let
60 a více

rok 91

rok 94

rok 95

22,8 % 59,7 % 17,5 %

21,1 % 61,5 % 17,4 %

20,5 % 62,1 % 17,4 %

Vyjížďka za prací : K 3.3.91 Jeseník je přirozené dojížďkové centrum okresu : Jeseník - Česká Ves .................. 514 osob Česká Ves - Jeseník .................. 338 osob

rok 96 2010 prognoza 19,5 % 63,0 % 17,5 %

7,0 % 75,5 % 17,5 %

Jeseník - Lipová Lázně .............. 471 osob Lipová Lázně - Jeseník .............. 251 osob Podle odvětví vyjíždělo za prací nejvíce ekonomicky aktivních osob v dopravě - 44,7 % a stavebnictví 42,4 %, nejméně naopak v sociálních činnostech - 28,5 %.

A.4.8. Rozvoj bydlení Návrh ploch k bydlení vychází z počtu obyvatel k 31.12.1996 ......13 097 a počtu bytů ..... 4 567, z čehož vyplývá průměrná senzovní domácnosti 2,86 obyv./ byt. Do návrhového období roku 2010 předpokládáme nárůst obyvatel dle demografické prognózy o 1 % (t.j. 13 230 obyvatel) a snížení průměrné senzovní domácnosti na 2,60 obyv./byt. Tato úvaha představuje zajištění potřeby cca 400 bytů. Tato potřeba bytů je rovnoměrně rozložena pro výstavbu bytů v bytových objektech (využít státní subvence!!) v urbanech č.12 a 35, výstavbu rodinných domků ( hypo a stavební spoření)

v urbanech č.12, 32 a 35 a v neposlední řadě využití stávajících střech pro nadstavby či vestavby v urbanech č.10 a 18. Stávající skladba bytů a navržená struktura a počet ve vztahu k jednotlivým urbanům je uvedena v následující tabulce :

Č.urbanu

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Současnost

Návrh

Návrh

Návrh

počet B.J. (B.J.+ RD)

B.J.

RD

rezerva B.J. půdní vest.

64 80 296 30 213 129 67 62 71 882

8 16 12

60

Pozn.

11. 41 12. 237 12 24 13. 125 1 14. 11 15. 66 2 16. 189 8 17. 4 18. 740 60 19. 7 5 20. 66 21. 2 22. 84 23. 355 24. 66 25. 19 26. 28 27. 5 28. 4 29. 58 30. 6 4 31. 4 32. 233 20 33. 34. 30 35. 75 100 60 36. 27 37. 96 38. 24 39. 81 9 ---------------------------------------------------------------------------------------Celkem: 4. 567 112 133 136

A.4.8. Rozvoj služeb a výroby Úlohou rozvoje služeb a výroby je vyplnit strukturu ekonomických aktivit, vytvářet nové pracovní příležitosti, které nahradí úbytky v důsledku transformace a restrukturalizace průmyslové výroby podle podmínek a možností. Pracovní příležitosti jsou výrazně závislé na průmyslu zpracovávajícím místní suroviny, na zemědělství a lesnictví. Rozvoj cestovního ruchu je brzděn nedostatečnou úrovní kvality poskytovaných služeb. Významnou úlohu má lázeňství. Existují programy rozvoje - START, ROZVOJ, SPECIAL, ZÁRUKA a REGENERACE na podporu malých a středních podniků. Rozvojové plochy pro služby a výrobu jsou patrny z výkresu C.12. a především z tabulek D. Návrh regulativů územního rozvoje. Za prioritu považujeme nastartování a vytvoření podmínek městskou samosprávou pro revitalizaci areálu bývalých kasáren, kdy tato plocha, po vybudování příslušné infrastruktury, svými možnostmi, přesahuje i návrhové období tohoto územního plánu. Neméně důležitá je změna funkce areálu bývalé STS, především v důsledku vazby na sousední plochy veřejného vybavení a plochy určené k bydlení. V tržním prostředí není možno určovat počty a umístění prodejen ve městě, ale pouze regulovat jejich umístění, neboť se pracuje v měřítku M 1:5000 s velkými plochami.

6. NÁVRH KONCEPCE ROZVOJE DOPRAVY A DOPRAVNĺ CH ZAŘĺZENĺ

1. ÚVOD - ZÁKLADNĺ KOMUNIKAČNĺ SYSTÉMY 2. PODKLADY 3. NÁVRH 3.1. Doprava silniční 3.1.1. Návrh řešení komunikačního systému a vazba na nadřazenou silniční síť 3.1.2. Vlastní komunikační síť obce 3.1.3. Kategorizace silniční sítě a místních komunikací 3.1.4. Zatížení silniční sítě 3.1.5. Ochranná pásma - stavební čáry 3.1.6. Doprava klidová 3.1.7. Hromadná silniční doprava 3.1.8. Ostatní dopravní plochy a zařízení 3.2. Železniční doprava 3.3. Ostatní druhy dopravy 3.3.1. Doprava letecká 3.3.2. Doprava vodní 3.3.3. Doprava zemědělská 3.3.4. Doprava pěší a cyklistická 4. ZÁVĚR 5. PŘĺLOHY 5.1. Hluk ze silniční dopravy - stav a návrh 5.2. Hluk ze železniční dopravy

1. ÚVOD - ZÁKLADNĺ KOMUNIKAČNĺ SYSTÉMY Řešeným územím probíhají důležité trasy silniční dopravy a železniční trať. Jsou to tyto státní silnice : I/44 Mohelnice-Šumperk-Jeseník-Mikulovice-st.hranice II/453 st.hranice-Bílý Potok-Jeseník-Město Albrechtice III/45318 Jeseník-Lázně Jeseník III/45319 Lipová Lázně-Jeseník Silnice I/44 náleží do vybrané silniční sítě jako základní tah, další jmenované jsou součástí ostatní silniční sítě. Dále na uvedený systém silnic nadřazené sítě navazuje síť silnic III.třídy s lokálním významem. Územím dále prochází jednokolejné železniční trať ČD Mikulovice - Hanušovice. 2. PODKLADY 1. ÚPnVÚC Jeseníky, Terplan Praha 1995 2. Průzkumy a rozbory pro ÚPnSÚ Jeseník, Studio 2001, 1996 3. Územně hospodářské zásady 1996 4. Jeseník - komunikační řešení, ověřovací studie, Ing. Ossendorf 5. Architektonická studie Masarykova náměstí, Ing.arch.Šolar 1997

6. Obytná zástavba na Čapce, ARPRO Jeseník, 1996 7. Jeseník - ÚPnSÚ, koncept, Studio 2001, 1996 8. Souborné stanovisko k ÚPnSÚ Jeseník, Město Jeseník, 1997

3. NÁVRH 3.1. Doprava silniční 3.1.1. Návrh řešení komunikačního systému a vazba na nadřazenou silniční síť Nejdůležitější komunikací procházející obcí i jejími částmi je silnice I/44 Mohelnice - Šumperk - Jeseník -Mikulovice -st.hranice. Tato silnice pro svůj nezastupitelný význam, zvyšující se s rostoucí intenzitou dopravy byla v nedávné minulosti zkoumána v rámci Vyhledávací studie tahu. Původně určený úsek Petrov - Mikulovice byl rozšířen na další návaznosti směrem k napojení I/44 a I/11 v prostoru Šumperka a alternativně je v současnosti zvažován průběh I/44 Červenohorským sedlem i sedlem Ramzovským. Tento materiál je pochopitelně v rozsahu přesahujícím řešený ÚPnSÚ a jeho průmět do území je převzat a úpravy či změny se dotýkají pouze detailů připojení jednotlivých lokalit v křižovatkách. Zmíněná studie řeší připojení města Jeseník ve shodném výškovém i směrovém průběhu pro obě zásadní varianty a umožňují realizaci dle potřeby i v časovém předstihu před přeložkou I/44. V nejnutnějším rozsahu je navržena přeložka II/453 na Rejvíz. V první polovině 90-tých let byla přeložena silnice II/453 v úseku Lipová-lázně-Bukovice jihozápadně původní polohy. Tato trasa je stabilizovaná. Alternativně bude v její trase probíhat silnice I/44. V roce 1996 byla zahájena stavba přeložky stávající I/44, tzv. průtah Jeseníkem podle projektu Pragoprojektu Liberec. Stavba bude dokončena v době schvalování ÚPnSÚ a je zahrnuta dle zpracovaného projektu jako STAV. Projektant navrhuje doplnění připojení ulice Poštovní na I/44 ev. jako výhledové řešení po provedení I/44 obchvatem východně Jeseník. Podrobnosti viz výkres č.C.08A,B

3.1.2. Vlastní komunikační síť obce Ve stávající územně-plánovací dokumentaci je uvedeno řešení městského okruhu v severozápadním sektoru města. Ve smyslu požadavků ÚHZ byl tento námět analyzován a dle souborného stanoviska je nutno celý okruh uvažovat jako obousměrný. Je potom zahrnuto upravené řešení dle Ověřovací studie - úsek od Bezručovy na Tovární beze změny, Tovární - Vodní nová trasa kolem gymnázia, úsek Školní - Tyršova obousměrně ve stávající Vodní s předpokladem demolic, Tyršova - Lipovská dle původního návrhu. Projektant se domnívá, že bude vhodné celý záměr v dohledné době prověřit podrobnější technickou studií. Silnice III/45319 Lipová Lázně - Jeseník je bývalým průjezdním úsekem silnice II/453 a v současnosti se jedná o místní komunikaci obslužnou s významnou společenskou funkcí. Další významnou místní komunikací je ulice Dukelská, řešená v současnosti jako obytná zóna. Projektant doporučuje doplnění parteru ve smyslu nemotoristické komunikace. Ostatní komunikace jsou v podstatě vyhovující jak co do trasování, tak do své kvality a budou upravovány v zásadě ve stávajících trasách a jejich úpravy budou směřovat ke zmírnění a odstranění nejzávažnějších dopravních závad, ke zkvalitnění povrchů a dodržování kategorijních šířek. Princip dopravního řešení centra Hlavním principem při návrhu řešení bylo zajistit dopravní obsluhu centra při maximální možné preferenci společenské funkce se značnou frekvencí pěších. Dle souborného stanoviska je do návrhu ÚPnSÚ zahrnuta Varianta A architektonické studie Masarykova s kapacitou cca 47 parkovacích stání. Další navržené komunikace jsou vázány především na rozvojové plochy. Podrobnosti viz výkres č.C.08A,B 3.1.3. Kategorizace silniční sítě a místních komunikací Dle návrhu kategorizace silniční sítě se extravilánové úseky silnic v řešeném území předpokládají v těchto kategoriích dle ČSN736110 Projektování silnic a dálnic: I/44 R 11,5/80 II/453 S 7,5/60

III/... S 7,5/60, ev. 50 Úseky silnic v intravilánech obcí a místní komunikace budou upravovány v kategoriích odpovídajících extravilánovým úsekům, dále dopravní funkci komunikace i dopravním poměrům v obci. Budou užity kategorie dle ČSN 736110 "Projektování místních komunikací". Jedná se o tyto kategorie sběrných a obslužných komunikací funkčních tříd B2 až C3:

dvoupruhové MS 9/50 s odstavným pruhem MS 14/60,50 dvoupruhové MO 8/50,40 s odstavným pruhem MO 12/50,40 nebo dvoupruhové MO 7/50,40 jednopruhové MO 5/30 s odstavným pruhem MO 7/30 s nezpevněnou krajnicí v místech řídké zástavby nebo v extravilánu dvoupruhové MOK 7,5/50,40 jednopruhové MOK 4/30

V souborech nízkopodlažní obytné zástavby mohou být užity nemotoristické komunikace funkční třídy D1 - obytné zóny. Dopravní režim na těchto komunikacích je jednoznačně příznivý pro nemotoristickou dopravu, je vyloučen průjezd vozidel, vjezd vozidel je omezen na rezidenty, návštěvy a nezbytnou dopravní obsluhu. Výhodou tohoto řešení je komunikační prostor v jedné úrovni, neřeší se oddělení chodníku od vozovky obrubníkem, a vjezd z běžné obslužné komunikace do této zóny je možný pouze přes chodníkový přejezd. 3.1.4. Zatížení silniční sítě

Pro určení dopravního zatížení silniční sítě pro návrhové období do 2010 se vychází z výsledků celostátního sčítání dopravy na silnicích a dálnicích, provedeného Správou silničního fondu ČR v roce 1995. Zjištěné intenzity sloužily projektantovi pro určení hlukových emisí a pro určení výhledové zátěže dle Výhledových koeficientů růstu dopravy od SSF Praha, 1992. Přehled zjištěných i navržených (výhledových) hodnot zatížení včetně rozvržení skladby dopravního proudu a očekávaných hlukových emisí je součástí přiložené tabulky přílohy 5.1. 3.1.5. Ochranná pásma - stavební čáry Podél silničních komunikací budou respektována ochranná pásma v extravilánu a to podle $ 30 Zákona o pozemních komunikacích 13/1997 Sb. v těchto vzdálenostech od osy komunikací : 50,0 m od osy silnice I.tř. 15,0 m od osy silnice II.tř. 15,0 m od osy silnice III. tř. 15,0 m od osy místní komunikace v extravilánu V intravilánech je nutno respektovat především uliční čáry v případech dostaveb, u nově vznikajících celků je nutno dodržet mimo hluková pásma základní minimální hodnoty takto : 15,0 m od osy místní obslužné komunikace funkční třídy B2 a C1 10,0 m od osy ostatních místních komunikací Při stavební činnosti je třeba dále respektovat hluková hygienická pásma. Hodnoty hlukového zatížení průtahovou komunikací byly stanoveny ve smyslu vyhlášky č. 13/1977 Sb., vydané ministerstvem zdravotnictví ČSR o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Nejvyšší přípustné hladiny hluku a vibrací byly stanoveny přílohou k této vyhlášce, kterou je Hygienický předpis MZ sv. 37/1977 - Směrnice č. 41 - Nejvyšší přípustné hodnoty hluku a vibrací.

V návaznosti na tyto předpisy byly vydány ministerstvem techniky ČSR "Metodické pokyny pro navrhování sídelních útvarů z hlediska ochrany před nadměrným hlukem z dopravy." V roce 1991 následně vydal VÚVA " Metodické pokyny pro výpočet hladin hluku z dopravy", kde dále byla zpřesněna metodika jednotného postupu při řešení problémů hluku z dopravy a ochrany před jeho účinky ve venkovním prostoru. V roce 1996 byla dále vydána Novela této metodiky, podle níž byly hlukové hladiny pro tento materiál zjištěny. Nejvyšší přípustné hladiny hluku ve venkovním prostoru budou uvažovány dle Hygienických předpisů MZ sv. 37/1977 Směrnice č. 41 - Nejvyšší přípustné hodnoty hluku a vibrací (příloha k vyhlášce č.13/1977 Sb.) Základní hladina hluku : LAz= 50 dB(A) Nejvyšší přípustná hladina hluku : LAeqp= LAZ + korekce Korekce jsou uplatňovány v závislosti na místních podmínkách, denní době a poloze území vzhledem k hlavním komunikacím. KOREKCE NA MĺSTNĺ PODMĺNKY Způsob využití území Rozsáhlé zdravotnické areály, přírodní rezervace Rozsáhlé školské a kulturní prostory, rekreační prostory celoměstského významu, rekreační prostory příměstské, vnitřní lázeňská území a jiné prostory vyžadující zvláštní ochranu Obytné soubory na obytném území příměstském a menších sídelních útvarů Obytné soubory na obytném území uvnitř městské zástavby Smíšené zóny Výrobní zóny , centra sídelních útvarů a dopravní zóny

Korekce dB(A) -10 - 5

0 + 5 +10 +20

s ojedinělými stavbami pro bydlení KOREKCE NA DENNĺ DOBU Denní doba Den 600-2200

00 00 Noc 22 - 6

Korekce dB(A) 0 -10

V prostoru bezprostředně navazujícím na území dálnic, silnic I. a II. třídy a hlavních městských komunikací se užije další korekce +10 dB(A). Při použití této korekce musí být dán průkaz, že jiná řešení umožňující obvyklý stupeň ochrany před hlukem nelze použít. V obytných souborech může být tato korekce použita pro max. 15% bytových jednotek. Hodnoty základní ekvivalentní hladiny hluku jsou uvedeny v příloze 5.1. Dále bude nutno respektovat rozhledová pole křižovatek ve smyslu ČSN 736102 Projektování křižovatek na silničních komunikacích. 3.1.6. Doprava klidová Při zpracování územní dokumentace je nutno ve smyslu ČSN 736110 "Projektování místních komunikací" uvažovat pro uspokojování potřeb obyvatelstva při parkování a garážování u všech potenciálních zdrojů dopravy parkovací a garážová stání, a to dle požadavku Souborného stanoviska pro stupeň automobilizace 1:3,0. Při navrhování ploch pro odstavování a parkování automobilů i garáží je nutno respektovat hygienické požadavky na ochranu životního prostředí a postupovat dle platných norem pro tyto stavby. Pro cílový stav automobilizace 1 : 3.0, jehož dosažení projektant uvažuje v průběhu návrhového období, je počítáno se všemi dostupnými formami realizace odstavných stání - umístění parkovacích a odstavných ploch v terénu i v garážích situovaných přímo v objektech. Pro urbany se zástavbou naprosto převládajících rodinných domů, které mají nebo mohou mít garáže umístěny buď přímo v objektech nebo na pozemcích přiléhajících domům, se

předpokládá tímto způsobem 100%-ní pokrytí potřeby odstavných stání obyvatel. Realizace menšího počtu krátkodobých stání obyvatel se předpokládá na přístupových komunikacích. Urbany charakteristické vyšší intenzitou zástavby mají povětšinou vybudovány parkovací plochy v dostatečných počtech a jsou z tohoto hlediska stabilizované. Odstavování vozidel probíhá částečně rovněž v řadových garážích s rozumnou dostupností. Eventuelní lokální potřeba kapacit klidové dopravy bude řešena dostavbou. Výrobní kapacity a kapacity občanské vybavenosti musí mít zajištěny dostatečný počet stání dle bilancí dle ČSN 736110 Projektování místních komunikací. Centrum města bylo řešeno v rámci urbanistické studie a návrh ÚPnSÚ přebírá navržené kapacity.

Poptávka celého sídla dle urbanistických ukazatelů: 14500 * 0.2 * 0.24 + 4833 = 5529 stání z toho 40% v rodinných domech - 2216 garáží v domech dále třeba 2617 odstavných stání a 696 stání parkovacích stávající kapacity: 1922 stání, 472 řadových garáží kapacita podélných stání: cca 15km vhodných komunikací 15000:6=2500 stání navrhované kapacity: 287 stání Bilance: Potřeba stav návrh 5529 4894 287 Ve smyslu tohoto zjednodušeného výpočtu bilance nevyhoví. Řešení vidí projektant pouze v podrobných studiích zón, které umožní pracovat s jednotlivými pozemky a systematicky hledat vhodná místa v dosahu docházkových vzdáleností a rovněž bude možno provést přesnou bilanci dle ČSN 736110 Projektování místních komunikací na základě údajů o plochách obchodů, administrativ a zaměstnaneckých míst.

Tento podrobný propočet je mimo měřítko územního plánu sídelního útvaru. Je navržena kapacita parkování pro nákladní automobily v areálu bývalých kasáren - rozvojová plocha při II/453. V rámci úpravy autobusového stanoviště je do jeho stávající, nevyužité plochy situována kapacita parkování zájezdních autobusů. 3.1.7. Hromadná silniční doprava Hromadná doprava osob je v území zajišťována linkami ČSAD. Jedná se o tyto linky : 000091 Jeseník-Mikulovice-Glucholazy-Nysa 000148 Jeseník-Ostrava-Žilina-Zvolen-Dudince 720290 Brno-Prostějov-Olomouc-Šumperk-Jeseník 720295 Brno-Jevíčko-Šumperk-Hanušovice-Jeseník 820265 Luhačovice-Olomouc-Karlova Studánka-Jeseník 940058 Valašské Meziříčí-Opava-Bruntál-Jeseník 950101 Jeseník-Králíky-Žamberk-Hradec-Praha 950102 Jeseník-Rejvíz-Bruntál-Nový Jičín-Vsetín 950105 Jeseník-Karlova Studánka-Rýmařov-Olomouc-Zlín 950106 Jeseník-Šumperk-Svitavy-Pelhřimov-Písek 950107 Jeseník-Šumperk-Olomouc-Prostějov-Brno 950108 Jeseník-Hanušovice-Šumperk-Jevíčko-Brno 950110 Jeseník-Krnov-Opava-Ostrava 950111 Jeseník-Bělá p.Pradědem 950112 Jeseník,aut.nádr.-Priessnitzovy lázně 950113 Jeseník, Lipová-lázně 950115 Jeseník-Písečná-Nová Ves 950116 Jeseník-Mikulovice-Zlaté Hory 950117 Jeseník-Žulová-Bernartice-Javorník 950119 Jeseník-Stará Červená Voda-Vidnava 950120 Jeseník-Žulová-Javorník-Bílá Voda 950121 Jeseník-Stará Červená Voda-Žulová 950122 Jeseník-Červenohorské sedlo-Šumperk 950124 Jeseník-Dětřichov-Zlaté Hory, Rejvíz V obci se nachází tyto zastávky : Jeseník, aut.nádr

Jeseník, rest.Slunce Jeseník, Bukovice,lom Jeseník, sídliště Jeseník, rozc.k žel.st. Jeseník, Stav.podnik Jeseník, lékárna Jeseník, stadión Jeseník, SOU HARD Jeseník, lázně Kalvodova ul. Jeseník, lázně, bytovky Jeseník, Lázeňský dům P.Bezruče Jeseník, léčebný dům Priessnitz Zastávky jsou většinou vybaveny přístřešky a zastavovacími pruhy. Zastávky budou stavebně upraveny ve smyslu požadavků ČSN 736425 Autobusové, trolejbusové a tramvajové zastávky. V souvislosti se změnou komunikačního schématu jsou nově navrženy zastávky na Rejvízské a Palackého. Podrobná situace zastávek viz mapová část. V mapové části jsou zakresleny izochrony dostupnosti zastávek hromadné dopravy 10 min. Je zřejmé, že dostupnost je dostatečně v území zajištěna. Stávající úroveň obslužnosti území je na dolní hranici únosnosti a neměla by být dále snižována. 3.1.8. Ostatní dopravní plochy a zařízení Rozptylové plochy jsou před objekty sportovišť a kapacitních vybaveností, zpevněné manipulační plochy před průmyslovými podniky slouží jejich provozu. Stávající čerpací stanice pohonných hmot v prostoru křižovatky I/44 a II/435 je uvažována pro celé návrhové období územního plánu. 3.2. Železniční doprava Železniční stanice Jeseník leží v km 35,746 jednokolejné tratě ČD Mikulovice - Hanušovice. Údaje o provozu souprav v železniční stanice : počet ve dne v noci rychlost počet vozů

osobní vlaky nákladní vlaky

34 7

9 3

50 40

5 20

Trakce provozu je motorová, dieselová. Při zpracování ÚPnSÚ obce je nutno respektovat stávající stav zařízení a dodržet ochranné pásmo dráhy. Železniční infrastruktura v řešené oblasti je stabilizovaná. V příloze 5.2. je zpracován výpočet hlukových emisí ze železniční dopravy. Jako samostatná stavba drážního charakteru je navrhovaná lanová dráha na spojení město - lázně.

3.3. Ostatní druhy dopravy 3.3.1. Doprava letecká V řešeném území nemá význam. 3.3.2. Doprava vodní V řešeném území se nevyskytuje. 3.3.3. Doprava zemědělská a lesní Zemědělská doprava probíhá dnes zčásti po samostatných zemědělských komunikacích, zčásti též po místních komunikacích a po silnicích III. třídy. Nepředstavuje zásadně závažný problém vzhledem ke stupni zemědělského využívání přilehlých pozemků. 3.3.4. Doprava pěší a cyklistická Pěší doprava probíhá dnes z části na samostatných chodnících, které jsou vybudovány v centru a zčásti, tam, kde to umožňuje nízká intenzita dopravy, i na vozovce. Jsou uplatněny nemotoristické komunikace funkční třídy D1 Obytná zóna a Pěší zóna. Významnější trasy pěší dopravy se nacházejí ve vazbě na rekreační funkce území i jednotlivých objektů. Důležité trasy pěší dopravy jsou zaznačeny v mapové části.

4. ZÁVĚR Dopravní řešení návrhu Územního plánu sídelního útvaru Jeseník vychází z potřeb řešení obtížných prvků stávající dopravní situace. Jedná s především v současnosti již probíhající realizaci průtahu I/44 a o další úpravy, související s rozvojovými plochami. Variantní řešení severozápadní části městského okruhu musí být v rámci projednání upřesněno. Záměry komunikační sítě bude nutno vždy v rámci projektové i předprojektové přípravy ověřit technickými, případně urbanistickými studiemi ve vztahu k intenzitě provozu, očekávanými hlukovými exhalacemi a k ekonomickým ukazatelům. Námět na připojení ulice Poštovní na nově budovaný průtah musí být ověřen samostatnou dokumentací v detailu.

A.7. NÁVRH KONCEPCE TECHNICKÉ VYBAVENOSTI A.7.1. VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ A.7.1.1. VODOVOD A.7.1.2. KANALIZACE SPLAŠKOVÁ A DEŠŤOVÁ A.7.1.3. UPRAVA VODNÍCH TOKU A VODNÍ NÁDRŽE A.7.2. ELEKTROROZVODY, ELEKTRICKÁ A TELEKOMUNIKAČNÍ ZAŘÍZENÍ A.7.4. PLYNOFIKACE A.7.5. TEPLOFIKACE

A.7.1.VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ A.7.1.1. VODOVOD 1. Podklady pro zpracování 2. Zásobování pitnou vodou 2.1. Úvodem 2.2. Všeobecný popis 2.3. Vodní zdroje 2.4. Čerpací stanice 2.5. Úpravna vody 2.6. Vodojemy 3. Přehled fakturované dodávky vody pro město Jeseník 4. Potřeba vody do roku 2010 5. Předpoklad rozvoje vodovodu do roku 2010 A.7.1.2. KANALIZACE SPLAŠKOVÁ A DEŠŤOVÁ 1. Odvádění a čištění odpadních vod 2. Úvod 3. Všeobecný popis 4. Čistírna odpadních vod 5. Přehled fakturovaného stočného 6. Předpoklad rozvoje kanalizace do roku 2010 A.7.1.3. ÚPRAVA VODNÍCH TOKŮ A VODNÍ NÁDRŽE 1. Stávající stav

- Vodohospodářské poměry - Hydrologické poměry - Povodeň 7/97 - Zásady navržených úprav - Úpravy v Jeseníku 2. Vodní nádrže

A.7.1.1. VODOVOD 1. Podklady pro zpracování − Digitální mapa města Jeseník − Územní plán sídelního útvaru Jeseník z roku 1983 − Provozní řád vodovodu Lipová lázně - Jeseník - Česká Ves, z roku 1990 − Zákres stávajících sítí pracovníky JVS s r.o. Jeseník − Údaje o zdrojích, kapacitách, odběrech atd. dle údajů JVS s r.o. Jeseník − Upřesnění stávajících sítí , a možný rozvoj vodovodní a kanalizační sítě s vedením společnosti JVS Jeseník − Zakreslení projektovaných rekonstrukcí a nových vodovodních a kanalizačních řadů 2. Zásobování pitnou vodou 2.1. Úvod Ve městě Jeseník i v lázních Jeseník je vybudován veřejný vodovod ve správě JVS s r.o. Jeseník. Vodovod je součástí vodovodní skupiny Jeseník - Lipová - Mikulovice. Původní vodovodní síť města pochází z let 1895 až 1912. V následujících letech byl vodovod rozšiřován a přebudován. Největší výstavba probíhala v letech 1962 až 1967 , kdy byla realizována výstavba skupinového vodovodu. Zahrnovala

výstavbu úpravny vody v Adolfovicích a přívodních a rozvodných řadů v Jeseníku a Lipové Lázních. V letech 1974 až 1977 byl vybudován přívodní řad pro Českou Ves. V roce 1988 bylo vybudováno jímání podzemní vody „Na Pomezí“ , včetně vodojemu. Tato výstavba slouží pro potřeby Lipové Lázní. Vybudováním zdroje vody Na Pomezí a uvedením do provozu přestala obec Lipová Lázně odebírat vodu z vodovodní sítě města Jeseník. Město je rozděleno na několik tlakových pásem , která jsou zjednodušeně představována dosahem jednotlivých vodojemů. Hlavní vodovodní řady byly vybudovány , co se týče materiálu z oceli , litiny , PVC , PE a azbestocementu. Materiál byl použit vzhledem k době výstavby. Profily potrubí jsou od DN 80 po DN 300 mm. Celková délka vodovodních řadů je cca 100 Km. Objem vodojemů , profily potrubí a osazení požárních hydrantů splňuje podmínky požárního vodovodu. Použity materiál , profil potrubí a rok výstavby vodovodních řadů , včetně umístění vodojemů a zdrojů podzemních vod je zakreslen v příloze - výkresová část.

2.2. Všeobecný popis Skupinový vodovod Jeseník je zásobován vodou povrchovou - zdroj Šumný potok a Borový potok (mimo katastr města Jeseník) a vodou podzemní - zdroje jsou situovány nad lázněmi , na Kalvodce , nad Pionýrským domem a na Křížovém vrchu. S ohledem na výškové uspořádání prameniště „Nad lázněmi“ je nutné část podzemní vody přečerpávat do vodojemu. Povrchová voda ze Šumného, eventuelně Borového potoka je přiváděna do úpravny vody v Adolfovicích , odkud je gravitací převáděna jednak do sítě , jednak do akumulace na Křížovém vrchu a vodojemu „Čapka“ a dále napájí veřejný vodovod až do Mikulovic. Kapacita zdrojů vody je dle informací JVS - povrchové zdroje - 80 l/sec , podzemní zdroje 10 l/sec. Celkem je ve skupinovém vodovodu Jeseník umístěno 14 vodojemů o celkovém obsahu 5.035 m3. Z těchto vodojemů jsou zásobeny trubní řady gravitačně. Technický stav vodovodní sítě a vodojemů odpovídá stáří , v distribuci vody nenastávají vážné provozní problémy. Kvalita vody vyhovuje ČSN 75 7111.

Na vodovodní síti je v současné době 2010 domovních přípojek v celkové délce 3,0 Km.

2.3. Vodní zdroje Křížový vrch Prameniště je rozděleno do dvou na sobě nezávislých větví , které byly do systému zařazeny postupně , podle doby vybudování. Jako jímacích zařízení je využíváno 24 klasických zářezů a 10 jímacích štol. Jímaná voda je svedena do 14 sběrných a přerušovacích jímek , odkud je odvedena do vodojemu. Zařízení bylo vybudováno v letech 1897 až 1903. Nad Lázněmi Podzemní voda je jímána ve dvou na sobě nezávislých lokalitách. První - bývalý zdroj pro lázně - je situován na severovýchodní straně od areálu lázní a sestává ze dvou větví , které jsou spojeny za čerpací stanicí. Prameniště bylo vybudováno v roce 1930. První větev se skládá z pěti sběrných jímek , druhá větev je tvořena třemi sběrnými jímkami. Druhým zdrojem je prameniště , které v dřívější době zásobovalo pitnou vodou město Jeseník. Toto prameniště jímá podzemní vodu klasickými jímacími zářezy , kterých je vybudováno v tomto systému 20. Zářezy jsou doplněny devatenácti sběrnými jímkami. Nad Pionýrským domem Rozsahem i technologickým provedením se jedná o nejmenší prameniště v rámci skupinového vodovodu. Podzemní voda je jímána třemi jímacími zářezy , které jsou svedeny do monolitické betonové jímky. Odtud je voda odváděna do vodojemu , který je vybudován na stejném pozemku jako prameniště. Kalvodka Toto prameniště je přilehlé ke Kalvodově ulici - odtud název. Skládá se ze tří zářezů , součástí jsou tři sběrné jímky a dvě přerušovací jímky. Zdroj povrchové vody ze Šumného potoka (v katastru obce Adolfovice) Zdrojem surové vody je Šumný potok , na kterém je ve vzdálenosti cca 80 m od úpravny vody vybudován jímací objekt.

Tvoří jej 70 cm vysoký stupeň , v jehož horní hraně je stěnný žlab , opatřený česlemi. V období přívalových vod se voda odebírá pod vzedmutou hladinou břehovým jímadlem. Z jímacího žlabu odtéká voda do lapače písku a dále na úpravnu vody v Adolfovicích. Zdroj povrchové vody z Borového potoka (v katastru obce Adolfovice) Zdrojem surové vody je Borový potok, na kterém je na kótě 557,05 m.n.m. vybudován jímací objekt. Tvoří jej stupeň, v jehož horní hraně je stěnný žlab opatřený česlemi. V období přívalových vod se voda odebírá pod vzedmutou hladinou břehovým jímadlem. Z jímacího žlabu odtéká voda do lapače písku a dále přiváděcím řadem DN 500 mm v délce 3 600 m do úpravny vody v Adolfovicích. Vydatnost vodních zdrojů dle provozního řádu vodovodu je : 1) Podzemní zdroje vody - maximální vydatnost 32 l/sec - průměrná vydatnost 24 l/sec 2) Povrchové zdroje vody - maximální odběr 80 l/sec - průměrný odběr 71 l/sec Dle informací provozovatele udávána kapacita zdrojů : 1) Podzemní zdroje 10 l/sec 2) Povrchové zdroje 80 l/sec

vodovodu

JVS

Jeseník

je

Kapacity uvedených zdrojů v současnosti bez jakýchkoliv problémů zásobují jak město Jeseník, tak obce napojené na skupinový vodovod. Potřeba vody při stálém nárůstu cen klesá a dle informace provozovatele pokryjí zdroje vody svojí vydatností předpokládaný rozvoj města Jeseník i přilehlých obcí. Zdroje vody mají vyhlášená pásma hygienické ochrany. Jedná se o pásmo hygienické ochrany I. Stupně , které je oplocené drátěným pletivem a opatřeno brankou. V lese není nutné oplocení. Výstražné tabulky jsou umístěny na všech stranách oplocení a na vstupních brankách. Pásmo hygienické ochrany II. Stupně jsou označena výstražnými tabulkami na všech přístupových cestách do pásma.

2.4. Čerpací stanice K zajištění přečerpávání části jímané vody z prameniště „Lázně“ , která přímo negravituje do vodojemu , je zařazena do systému čerpací stanice. Stavebně je řešena jako zděný nadzemní objekt. Akumulace je v podzemní části , do které je vyvedeno i sání čerpadel. Čerpací stanice je osazena dvěma čerpadly , jedno provozní , druhé havarijní. Další čerpací stanicí v systému vodovodu je čerpací stanice Lipovská. Tato čerpací stanice byla vybudována v armaturní komoře vodojemu „Lipovská“ s ohledem na možnost přečerpávání pitné vody z vodovodního systému v Jeseníku do vodovodní sítě v Lipové Lázních. K přečerpávání slouží dvě čerpadla , jedno provozní , druhé havarijní.V současné době , po vybudování vodojemu a uvedení do provozu zdroje vody „Na Pomezí“ je tato čerpací stanice mimo provoz. Uvažuje se však s jejím opětovným vystrojením a uvedením do provozu pro potřebu posílení zdroje vody „Na Pomezí“. Podrobněji v části návrhu územního plánu. 2.5. Úpravna vody Úpravna vody Adolfovice je dimenzována na max. výkon 55 l/sec upravené vody , celý proces úpravy je gravitační. Surová voda je z jímacího objektu přiváděna do sedimentační nádrže. Ze sedimentační nádrže je voda odváděna na pískové otevřené rychlofiltry. Dále voda odtéká do akumulačních nádrží. Dle kvality surové vody lze ze systému úpravy vody vyřadit sedimentaci a filtraci. Hygienicky je zabezpečována chlórováním plynným chlórem. Z akumulační nádrže voda teče gravitací do rozvodů v Adolfovicích , Bukovicích a do vodojemů na Čapce a na Křížovém vrchu. V současné době je úpravna vody po rekonstrukci. 2.6. Vodojemy Vodojemy skupinového vodovodu Jeseník jsou rozmístěny v různých lokalitách tak , aby umožňovaly samostatné zásobování dílčích oblastí. Všechny vodojemy jsou řešeny jako betonové monolitické stavby s přistavěnými armaturními komorami. Technický stav vodojemů odpovídá stáří. Vyžadují běžnou údržbu.

V níže uvedené tabulce skupinového vodovodu Jeseník. Vodojem Křížový vrch - starý Křížový vrch - nový Lipovská Kalvodka Lázně Jeseník Lázeňský Lázně Jeseník – Městský Čapka - starý Čapka - nový Rudných dolů Nad Pionýrským domem Česká Ves Lipová Lázně Pomezí Horova CELKEM

je

soupis

všech

Objem m3 400 (2x200) 400 (1x400) 400 (1x400) 125 (1x125) 200 (2x100) 300 (2x150) 650 (1x650) 1000 (1x1000) 300 (2x150) 50 (1x50) 400 (1x400) 400 (1x400) 400 (1x400) 10 (1x10) 5.035

3. Přehled fakturované dodávky vody pro město Jeseník

vodojemů

Provozovatel sleduje odběr pitné vody počítačovou metodou podle jednotlivých středisek a to podle skupin obcí a charakteru odběratelů - domácnosti, průmysl, zemědělství, ostatní vybavenost. Fakturovaná dodávka vody pro domácnost , průmysl , zemědělství a ost.vybavenost Rok m3/rok prům.

1993 1341 42,5

1994 1384 41,7

1995 1241 39,4

Fakturace vody pro Jeseník dle charakteru odběru v m3/rok. rok Domácnost 1993 648 000 1995 666 464

průmysl 379 369 248 217

zemědělst. Ostatní CELKEM 1341 485 14 111 300 1241 087 13 652 312

Největším velkoodběratelem pitné vody ze sítě je provoz Jesenická mlékárna , jejíž potřeba vody se pohybuje kolem 133 000 m3/rok. 4. Potřeba vody do roku 2010 Výpočet potřeby vody je proveden dle metodického pokynu Ministerstva zemědělství ČR pro výpočet potřeb vody , jako podkladu při navrhování vodovodních a kanalizačních zařízení a posuzování vydatnosti zdrojů. Metodický pokyn vychází ze zhodnocení odběrů vody z vodovodu po roce 1990 a faktorů , které je ovlivňují, z předpokladu dalšího vývoje odběrů vody , z očekávané demografické projekce a ze zahraničních zkušeností. Účelem metodického pokynu je v období probíhajících změn , charakterizovaných transformací vlastnických vztahů vodovodů a kanalizací na obce , liberizací cen vodného a stočného , poskytnout návod jak postupovat při stanovení potřeb vody jako hlavního údaje pro návrh provozně i ekonomicky optimálního řešení.

V našem případě byl zvolen postup výpočtu trendovou metodou , používá se pro spotřebiště již zásobené z vodovodu. Vychází se z dosažené skutečnosti a další vývoj je modelován tak , aby hodnoty hlavních ukazatelů se postupně přibližovaly k zobecněným hodnotám za ČR. Vstupní údaje - výchozí rok 1995 ZO95 - počet zásobených obyvatel z vodovodu 13.039 VFC95 - voda fakturovaná celkem 1.241.087 m3 ; 39,4 l/sec VNF95 - voda nefakturová 35 % z VFC95 LS95 - skutečná délka vodovodní sítě 100 Km Výhled - rok 2010 ZO10 - počet zásobených obyvatel z vodovodu VVO10 - potřeba vody pro výhl. význ.odběratele

14.500

Výhledová potřeba vody A) QP10 - průměrná denní potřeba vody ve výhledu QP10

= VFC10 = 44,4

+ VVO10 + 2,0

+

VNF10 l/sec + 5,0 = 51,4

1) VFC10 zahrnuje veškeré odběratele ve výchozím roce , t.j. včetně významných současných odběratelů a vyčíslí se podle vztahu : VFC10 = SPVFC10 = 264,6

x

ZO10 / 86400 l/sec x 14.500 / 86400 = 44,4

Specifická potřeba vody celkem se stanový na základě trendové metody a výpočet vychází ze vztahu : SPVFC10 = CRSPVFC10 + (SPVFC95 - CRSPVFC95) x kt l/ob./den = 240 + ( 261 220 ) x 0,6 = 264,6 kde : CRSPVFC10 specifická potřeba vody fakturované celkem v České republice ve výhledu 240 l/ob./den

SPVFC95 spotřebišti ve

specifická potřeba vody fakturované celkem ve

výchozím roce 261 l/ob./den CRSPVFC95 specifická potřeba vody fakturovaná celkem v České republice ve výchozím roce 220 l/ob./den - časový koeficient rok 2010 = 0,6 kt 2) VVO10 - potřeba vody pro výhledové významné odběratele , jedné se o potřeby vody pro případy výskytu nových nestandardních odběratelů pitné vody ve spotřebišti. Ve výhledu do roku 2010 se nepředpokládá výstavba objektů , které by se daly zařadit do kategorie nestandardní , přesto je do výpočtu navržena hodnota 2 l/sec.

3) VNF10 - potřeba vody nefakturované VNF10

= SPVNF10 = 29,7

x

ZO10 / 86 400 l/sec x 14.500 / 86400 = 5,0

specifická potřeba nefakturované vody ve výhledu l/ob./den SPVNF10 = JUVNF10 x Lr95 / ZO95 = 3401 x 114 / 13.039 = 29,7 jednotkový únik vody nefakturované ve výhledu JUVNF10 = ( JUVNF95 - JUVNFB ) x ST + JUVNFB m3/km/r = ( 3810 - 3200 ) x 0,33 + 3200 = 3401 jednotkový únik vody nefakturované ve výchozím roce JUVNF95 = VNF95 / Lr95 m3/km/r = 434380 / 114 = 3810 přepočtená délka vodovodního potrubí Lr95 = LS95 x KL km = 100 x 1,14 = 114 koeficienty

KL = koef. přepočtu v závislosti na velikostní kategorii spotřebiště dle grafu 1,14 JUVNFB = výhledová hodnota únosného jednotkového úniku VNF ve výši 3200 m3/km/r ST = koef. Snížené úrovně rozdílu pro rok 2010 = 0,33 B) Qm - maximální denní potřeba vody Qm = QP10 x kd l/sec = 51,4 x 1,4 = 72,0 kd - součinitel denní nerovnoměrnosti = 1,4 C) Qh - maximální hodinová potřeba vody Qh = Qm x kh l/sec = 72,0 x 2,1 = 151,2 kh - součinitel hodinové nerovnoměrnosti = 2,1 5. Předpoklad rozvoje vodovodu do roku 2010 Kapacita zdrojů je dostačující pro požadovaný odběr vody v roce 2010. V prostoru Lázní Jeseník cca 80 m od stávající čerpací stanice je další zdroj podzemní vody s kapacitou cca 2 l/sec. Tento zdroj není v současnosti využit , ale lze s ním počítat v případě nutnosti posílení zdrojů vody pro vodovodní síť Jeseník. Vodovodní síť veřejného vodovodu je převážně provedena z litinových tlakových trub a vyhovuje požadovanému odběru. Podle potřeby se bude provádět běžná údržba a rekonstrukce starých nevyhovujících sítí , převážně slabších profilů. Při rekonstrukci a výměně starých vodovodních řadů je nutné posoudit dostatečnost profilu a nahradit je profilem větším , tak aby vyhovovaly kapacitně jak pro potřeby zásobování pitnou vodou , tak pro potřeby požárního zabezpečení. K tomuto rozhodnutí je nutné zpracovat posouzení vodovodní sítě jako celku , s výhledem nejen do roku 2010. Dále je nutné při každé rekonstrukci vozovky posoudit případ od případu nutnost rekonstrukce vodovodního řadu uloženého ve vozovce. Ve výkresové části této dokumentace jsou graficky označeny vodovodní řady , které se mají v dohledné době rekonstruovat a je na tuto rekonstrukci zpracovaná projektová dokumentace.

Co se týče zařízení na vodovodní síti , bude prováděna běžná údržba. Úpravna vody v Adolfovicích je v současné době po rekonstrukci. V katastru obce Vápená v blízkosti zdrojů vody „Na Pomezí“ se připravuje k realizaci výstavba závodu OMYA a.s. Vápená na výrobu nátěrových hmot. Zástupce této firmy vznesl požadavek na dodávku pitné vody v hodnotě 100 000 m3/rok , to je cca 3 l/sec. Zdroj vody pro Lipovou Lázně „Na Pomezí“ svojí kapacitou nedostačuje k pokrytí tohoto požadavku. Předpokládá se znovu vystrojit čerpací stanici ve vodojemu Lipovská a zvýšenou potřebu vody pro tento závod doplnit ze zdroje vody v Adolfovicích. Kromě rekonstrukcí a oprav stávající sítě se budou budovat vodovodní řady do míst , které nejsou v současné době napojeny na veřejný vodovod v Jeseníku. Jedná se především o městskou část Bukovice , v této lokalitě je již zpracován prováděcí projekt. Dále se jedná o místní část Dětřichov, kde je část veřejného vodovodu vybudována , z důvodu nedostatku tlaku nelze na tuto část vodovodu napojit další vodovodní řad směrem dále do Dětřichova. Ve výkresové části je v tomto prostoru zakreslen stávající vodovod, který není ve správě JVS Jeseník, jedná se o soukromý vodovod rekreačního střediska „Slovácko“. Upozorňuji na to že trasa ve výkresové části je pouze orientační. Tento vodovod je napojen přímo na přivaděč vody z Adolfovic, voda má zbytkový chlór, nad hranicí, kterou připouští norma. V případě souhlasu majitele vodovodu o převedení práv k užívání tohoto vodovodu na JVS Jeseník, bude tento využit jako přivaděč vody do čerpací stanice. Odtud bude voda čerpána do navrženého vodojemu objemu 150 m3. Z vodojemu bude dále distribuována do horní části Dětřichova a zpět do prostoru předpokládané výstavby. Objekty napojené na stávající vodovodní řad budou přepojeny na navržený distribuční řad z vodojemu. Pro možnost napojení na vodovodní síť lokalit určených územním plánem k zástavbě, se předpokládá výstavba krátkých vodovodních řadů, napojených na stávající distribuční síť, popřípadě přípojkami přímo ze stávající sítě. V grafické části je zakresleno vedení těchto řadů pouze orientačně. Do prostoru bývalých kasáren je pouze naznačeno napojovací místo pro rozvod vodovodu v tomto areálu. Pokud není určená zástavba a uliční čáry, nelze vodovody v těchto lokalitách přesně navrhnout.

Navržené profily vodovodů jsou pouze orientační, je nutné, jak je uvedeno výše provést celkové posouzení vodovodní sítě včetně těchto návrhových lokalit.

A.7.1.2. KANALIZACE SPLAŠKOVÁ A DEŠŤOVÁ 1. Odvádění a čištění odpadních vod 2. Úvodem Ve městě Jeseník i v areálu Lázní Jeseník je vybudována jednotná kanalizace. Počátky výstavby této kanalizace jsou datovány na počátek tohoto století. Ještě v roce1970 síť města a lázní nebyla soustavná , měla velký počet zaústění do místních recipientů , což při nedokonalosti čištění odpadních vod , zajišťovaného jen septiky nebo vůbec ne , způsobovalo četné hygienické závady. V tomto roce bylo provozováno cca 19 Km kanalizačních stok. Chyběly hlavní sběrače a především čistírna odpadních vod. Situace v odvádění a čištění splaškových vod byla charakterizována jako nevyhovující jak v oblasti města , tak v oblasti Lázní Jeseník. Nepříznivou situaci v odkanalizování města a lázní bylo nutno řešit výstavbou hlavních sběračů kanalizace a ústřední čistírny odpadních vod. Právě v roce 1970 bylo započato s projektovou

přípravou realizace hlavních sběračů kanalizace a především s přípravou realizace ústřední čistírny odpadních vod. Výstavba soustavné jednotné kanalizace byla zahájena v roce 1975 výstavbou přívodní stoky od čistírny odpadních vod do města Jeseník. Další část kanalizačních sběračů v Jeseníku byla vybudována v letech 1981 až 1983. Kromě výstavby kanalizační sítě probíhala výstavba ústřední čistírny odpadních vod , která byla budována a uvedena do provozu v letech 1983 až 1985. Tímto byl vyřešen dlouhodobý problém , spojený s odvodňováním a hygienou města, čímž byl vytvořen základ pro další rozvoj výstavby města. 3. Všeobecný popis Převážná část městské kanalizace je budována jako jednotná kanalizační soustava , která odvádí jak odpadní , tak dešťové vody do čistírny odpadních vod. Pouze několik krátkých podružných stok odvádí povrchové dešťové vody přímo do blízké vodoteče. V trase kanalizačních sběračů jsou vybudovány odlehčovací komory , které při průtoku dešťových vod převádějí část těchto vod do vodoteče. Kanalizační síť je dimenzována na odvod dešťových srážek l5 min. náhradního deště , periodicity 0,5 s intenzitou cca l69 l/s/h. Odvodnění města obstarává hustá kanalizační síť, kterou tvoří jak původní stoky jednotné kanalizace budované do roku 1981 , tak stoky jednotné kanalizace budované v letech 1981 až 1983 a v letech následujících. Původní kanalizace je vybudována v převážné části z trub betonových profilů od DN 150 do DN 400 mm. Převážná část těchto kanalizačních stok je v nevyhovujícím technickém stavu. Kanalizační sběrače jsou provedeny z betónových a železobetonových trub profilů od DN 800 až po DN 2000 mm. Technický stav je dobrý , odpovídající stáří. Celková délka kanalizačních řadů je v současné době cca 39 Km. Na stokové síti je 2330 domovních přípojek v celkové délce 20 Km. V provozu se projevují problémy , které sebou nese způsob odkanalizování města jednotnou kanalizací se všemi svými nevýhodami. 4. Čistírna odpadních vod

Čistírna odpadních vod , dále jen ČOV, byla vybudována v letech 1983 až 1985. Je situována mimo katastr města Jeseník , v severní části obce Česká Ves. Slouží k čištění odpadních vod nejen pro město Jeseník , ale i pro obce ležící v trase přivaděče , výhledově pro obce v blízkost ČOV , mimo jiné i pro obce ve směru nad Jeseníkem např. Lipová Lázně. Recipientem pro zaústění vyčištěných splaškových vod je tok Bělá. Projektovou dokumentaci na ČOV zpracovala Maďarská firma MTU Budapešť , technologii dodala firma VIZGEP LAJOSMIZSE. Majitelem čistírny jsou VaK Jesenická a.s. , provozovatel čistírny JVS s r.o. Jeseník. Z technologického hlediska se jedná o ČOV mechanicko biologickou. Stručně lze popsat jednotlivá zařízení takto : Lapač štěrku , lapač písku , usazovací nádrž , aktivace (jemnobublinová aerace) , dosazovací nádrže. Součástí ČOV je kalové a plynové hospodářství , které tvoří zahušťovací nádrž , vyhnívací nádrž , dohušťovací nádrž , pásový lis a plynojem.

Projektované hodnoty na přítoku na ČOV EO Q BSK5

93 204 19 000 5 035

m3/den 220 kg/den 265

l/sec mg/l

Projektované hodnoty na odtoku z ČOV Q BSK5 NL

19 000 456 760

m3/den kg/den 24 kg/den 40

mg/l mg/l

Skutečné hodnoty na přítoku na ČOV v roce 1995 EO Q BSK5 NL

40 000 11 676 1 045 832

m3/den kg/den 89,5 kg/den 71,3

mg/l mg/l

Skutečné hodnoty na odtoku z ČOV v roce 1995 Q BSK5 NL

11 676 142 118

m3/den kg/den 12,2 kg/den 10,1

mg/l mg/l

Z uvedených hodnot je zřejmé že čistírna odpadních vod má v současné době dostatečnou kapacitu pro napojení dalších producentů splaškových vod. Dále je patrno že po stránce látkového zatížení je čistírna zatížena pouze jedno pětinou možného zatížení , co se týče hydraulického zatížení jsou hodnoty nad polovinou projektované kapacity čistírny. Tyto hodnoty jsou důsledkem systému jednotné kanalizace , která sebou kromě splaškových a dešťových vod přivádí na ČOV i vody balastní.

5. Přehled fakturovaného stočného Rok m3/rok prům. l/sec

1993 1 516 944 48

1994 1 501 709 50

1995 1 296 990 41

Větší producenti splaškových vod v roce 1995 Producent Moravolen a.s. 10 FONO Jeseník Jesenické mlékárny a.s. Řemesla Šťáva s r.o. Řetězárna a.s. Česká Ves ČSAD Ostrava , záv. Jeseník

m3/rok 151 000 31 000 73 762 39 800 29 600 10 000

6. Předpoklad rozvoje kanalizace do roku 2010

Produkce splaškových vod v roce 2010 vychází z výpočtu potřeby vody v části 4. této dokumentace. Stávající jednotnou kanalizaci , která je po technické stránce ve špatném stavu je nutné zrekonstruovat , týká se to převážné části kanalizace budované před rokem 1970. Ve výkresové části jsou označeny stoky určené k rekonstrukci , na které je v současnosti zpracována projektová dokumentace. Samotná rekonstrukce jednotné kanalizace nepostačí , je nutné místo od místa provést posouzení možnosti přejít na systém oddílné kanalizace. Kanalizace splašková se oddělí od dešťových vod , které budou svedeny do vodoteče. Jednou z možností je budovat dešťovou kanalizaci od vodoteče dále do zájmového území , s tím že splaškové vody budou svedeny splaškovou kanalizací na stávající sběrače jednotné kanalizace. Druhou možností je vybudovat kanalizaci splaškovou , která se zaústí pod odlehčovací komorou , odlehčovací komora se zruší a původní jednotná kanalizace nad odlehčovací komorou bude sloužit jako dešťová kanalizace. Pokud se bude rekonstruovat vozovka nad stávající kanalizační stokou je vždy nutné provést posouzení technické kvality kanalizačního řadu , v případě nutnosti provést jeho rekonstrukci. Postupný přechod od kanalizace jednotné ke kanalizaci oddílné je nutné posoudit , a navrhnout ve studii , která se bude touto problematikou zabývat. Bylo by dobré , aby toto posouzení bylo zpracováno před zpracováním návrhu územního plánu , tak aby se dalo do návrhu zahrnout. Kanalizace v nově vybudovaných sídlištích , a kanalizace budovaná po roce 1980 (je vybudována jako jednotná kanalizace) , ve výhledu do roku 2010 , což je návrhová doba této dokumentace , se nepředpokládá její rekonstrukce. Ve výhledu nad rámec územního plánu lze počítat při rekonstrukcích této kanalizace s přechodem na systém oddílné kanalizační sítě. Co se týče částí města , které v současné době nemají vybudovanou kanalizaci , jedná se o část Bukovic a Dětřichova ,

je v tomto prostoru navržena pouze splašková kanalizace , napojená na stávající systém jednotné kanalizace města Jeseník. Co se týče dešťových vod , není nutné budovat dešťovou kanalizaci , protože zástavba jak v Bukovicích , tak Dětřichově probíhá podél místní vodoteče. Součástí územního plánu je návrh kanalizace v určených lokalitách pro možnou výstavbu. V situaci je zakresleno možné řešení odvádění splaškových vod z těchto lokalit. Přesné umístění kanalizace nelze v této fázi určit, protože není známá skutečná zástavba stavebními objekty , ani uliční čáry. V těchto lokalitách se bude budovat pouze oddílná kanalizace , s tím že odvedení splaškových a dešťových vod musí navázat na systém kanalizace , který , jak bylo již zmíněno výše musí být posouzen komplexně pro celou kanalizační síť města Jeseník.

A.7.1.3. ÚPRAVA VODNÍCH TOKŮ A VODNÍ NÁDRŽE 1. Stávající stav Hlavními vodními toky v Jeseníku jsou řeky Bělá a její levostranný přítok Staříč. Na řece Bělé jsou z dřívějších let provedeny regulační práce. Potok Staříč je v městském úseku upraven , zčásti zděným kamenným profilem. Oba vodní toky jsou v Jeseníku ve správě podniku Povodí Odry v Ostravě. Vzhledem k tomu, že se část nových nebo rekonstruovaných ploch zástavby přibližuje k břehovému pásmu řeky Bělé, je nutno v městské trati zajistit břehový průtok alespoň pro průtok Q50 až Q100. Dle vyjádření nemá Jeseník dosud zabezpečenou ochranu proti povodním. - Řeka Bělá: Hydrologické údaje n-letých vod v m3/sec jsou : Profil nad Staříčem

km 16,7

1 2 5 10 20 50 100 31 40 64 84 108 140 168

pod Staříčem

16,7

38 49 78 103 132 171 205

- Řeka Staříč : Hydrologické údaje n-letých a m-denních vod v m3/sec jsou : 100 Profil ústí potoka 49,0

355 0,21

364 0,40

S ohledem na to , že řeka Bělá vytváří při povodních občasné záplavy přilehlých pozemků a ohrožuje i městskou zástavbu v Jeseníku , zpracoval správce toku - Povodí Odry v 12/74 rozborový elaborát „Bělá - stanovení hladiny Q100“. Dalším vodním tokem v Jeseníku je Lázeňský potok , v lázních Jeseník. Tento tok není ve správě Povodí Odry. Správcem toku jsou Lesotechnické meliorace Severomoravských státních lesů - závod Šumperk. Tento potok je navržen k úpravě. Nevyhovující je zejména dolní úsek potoka , který je zkanalizován a kapacitně nevyhoví pro přívalové větší průtoky.

Hydrologické údaje n-letých vod v m3/sec jsou : 1 5 10 20 50 100 Profil ústí potoka 2,0 5,0 7,0 9,5 12,0 14,0 - Tok Bělá V červenci loňského roku došlo k rozsáhlým povodním , které se nevyhnuly ani městu Jeseník, kde tok „Bělá“ kulminoval na hodnotě, která překročila 1.3 až 1,4 násobek stoleté vody. Tato povodeň v celém svém toku, v katastru obce i mimo něj napáchala značné škody, jak na soukromém majetku, tak na inženýrských sítích (plynovod, vodovod, komunikace aj.), tak na samotném toku. Došlo k značné erozní a vymílací činnosti, která rozšířila a prohloubila koryto řeky. Bezprostředně po opadnutí vody, byly zahájeny sanační práce, které měly za úkol provést nejnutnější úpravy na vodním toku, tak, aby se vrátil do původního koryta, provedlo se opevnění a zához vymletých částí vodního toku. V souběhu z opatřeními na

vodním toku byly prováděny práce na opravách komunikačního systému, oprava podemletých a v některých případech téměř zničených vozovkách. V souběhu se sanačními pracemi bylo zahájeno zpracování projektových dokumentací, které mapují situaci po povodních a navrhují opatření , které jsou nutné provést na vodním toku. Zadavatelem projektové dokumentace je Povodí Odry, a.s. Ostrava, která objednala zpracování projektové dokumentace u firmy AQUATIS a.s. Brno. Tato projektová dokumentace byla zpracovatelem poskytnuta, k zapracování do této dokumentace. S laskavým svolením zpracovatelky Ing. Smrčkové , je dále proveden opis, částí které se týkají katastru města „Jeseník“ v plném znění. Základní údaje : Řeka Bělá je pravostranným přítokem Kladské Nisy v Polsku. Na našem území pramení pod severními svahy Hrubého Jeseníku ve výšce 900 m n. m. Protéká poměrně úzkým, prakticky v celé délce zastavěným údolím severním směrem. Na našem území má délku 33,7 km, z toho 30,7 km je ve správě Povodí Odry akciová společnost, Ostrava. Republiku opouští cca 2 km pod Mikulovicemi na kótě 300 m n.m. Jako jeden z hlavních toků odvádějící vody z oblasti Hrubého Jeseníku a Rychlebských hor, přijímá nesčíslnou řadu přítoků, z nichž největší je levostranný přítok Staříč ústící v dolní části Jeseníku v km 16,720. Spádové poměry řeky odpovídají charakteru podhorského toku. Průměrný spád na našem území činí 18%, přitom mezi km 0,000 16,720 (po zaústění Staříče) je 7 %, nad Staříčem po zaústění Červenohorského potoka v km 26,071 je 12,7 % a nad Červenohorským potokem 47 % (z toho po km 30,700, kde končí úprava koryta a správcovství Povodí Odry akciová společnost 28 %). Koryto bylo v minulosti prakticky v celé délce upraveno a vybaveno opevněním z kamenných zdí a dlažeb. Energetický potenciál řeky byl odedávna využíván vodními mlýny, později malými elektrárnami apod.. Z tohoto důvodu a pro zajištění provozní vody pro okolní průmysl, byly na řece stavěny jezy, jichž je v současné době cca 20, s různým stupněm využití. Tyto jezy slouží současně jako stabilizační stupně, avšak s poměrně vysokou

přelivnou hranou, která je při velkých vodách původcem ukládání nesených štěrků v korytě, s následným vybřežením a vytvářením nových ramen. Dalšími objekty v korytě řeky jsou spádové stupně a stabilizační prvky, jež v podstatě problémy nepůsobí (je nutná údržba, obnova a doplňování) a mostní objekty (mosty, lávky) jež byly, až na vyjímky, zdrojem ucpání příčného profilu, nekontrolovaného obtékání a vlastní destrukce. Řeka Bělá, která je výrazným krajinotvorným prvkem se v horní části vyznačuje vysokými spády, pod Domašovem se spád výrazně snižuje. Podloží jejího povodí tvoří propustné ruly, což spolu se zalesněním Hrubého Jeseníku způsobuje poměrnou vyrovnanost průtoků. Zvýšené průtoky nastávají na jaře, kdy odtékají vody z tajících sněhů, zvětšené o spadlé srážky. Nejméně vodné jsou podzimní měsíce, nebo poslední zimní měsíce. Povodně bývají spíše v létě. Řeka Bělá díky výškovým rozdílům jež překonává disponuje značnou energií, jež umožňuje transport splavenin zejména při povodních. Splaveninovému režimu byla správcem povodí věnována značná pozornost. Splaveninový průzkum z r. 1968 prokázal, že se tok již značně přizpůsobil regulovanému korytu. Řečiště jako celek se jevilo jako stabilizované, k výraznému chodu splavenin nedocházelo. Po povodních 7/1997 kdy došlo k zaštěrkování některých úseků koryta Bělé byl výše uvedený průzkum doplněn sondami a vyhodnocením. - Vodohospodářské poměry - Hydrologické poměry Tok Bělá spadá do povodí Kladské Nisy, jejímž je pravostranným přítokem. Do Nisy ústí v Polsku. Na našem území má délku 33,7 km a plochu povodí 271 km2. Největším přítokem je Staříč (plocha povodí 53,4 km2), který ústí zleva v km 16,720. Nad Staříčem má Bělá plochu povodí 118,3 km2. Průměrný spád na našem území je 18 %. Mezi km 0,000 (hranice s Polskem) a km 16,720 (zaústění Staříče) je 7 %, nad Staříčem po zaústění do Červenohorského potoka (km 26,071) je 12,7 %, mezi km 26,071 a 30,700 (upravený tok ve správě P.O.) je 28 %.

Průtok Q100 v ústí je 262 m3/s, nad Staříčem 223 m3/s, nad Červenohorským potokem 65 m3/s. Povodí má trojúhelníkový tvar s vrcholy v ústí a pramenných oblastech Staříče a Bělé. Střety povodňových průtoků Bělé a Staříče obdobné n-letosti jsou proto k podobným dobám doběhů zákonité. Retenční prostory v povodí Bělé a Staříče prakticky neexistují. Nástupy povodňových stavů jsou proto velmi rychlé a jejich velikost a doba trvání je většinou odvislá od intenzity a trvání srážky. - Povodeň 7/1997 V červenci došlo na našem území k povodním, které nemají pamětníka . Obdobné situace jsou však zaznamenávány na konci minulého a v prvních létech tohoto století. Tyto katastrofy byly zřejmě impulsem k velkorysé regulaci řeky Bělé, která i tehdy ohrožovala základní komunikace a významná osídlení. Letošní povodeň, která vznikla na základě extrémně vysokých a extrémně dlouho trvajících srážek měla velmi rychlý vzestup s kulminací cca 1,3 x větší než Q100-letá. Několikadenní trvání vysokých vodních stavů potom způsobilo odplavení břehových porostů, podemletí a následné zřícení lávek a mostů, rozsáhlé břehové nádrže a odnosy půdy z prostorů záplav. Důsledkem byl značný pohyb splavovaného materiálu v korytě řeky, vznik zátarasů s následnými průlomovými vlnami, ničícími v cestě ležící stavby. Vybřežená voda si místy vytvářela zcela nová koryta. Nutná opatření : - vymezit a respektovat pohybu vody i pro extrémní případy (koryto,průtočné inundace, obtoková ramena) a tyto udržovat průtočné, bez stromů, keřů a zástavby - nepřipustit v korytě překážky (opěry mostů, nízké mostovky, vysoké přelivné hrany pevných jezů a dřeviny) - u pohyblivých jezů musí být bezpodmínečně zajištěno jejich vyhražení při zvýšených průtocích - objekty, jež se dostávají (i vyjímečně) do kontaktu s proudící vodou, navrhovat a provádět tak, aby vyhovovaly z hlediska plynulého obtékání (víry za ostrými hranami způsobují vymílání,

odnos materiálu, který jinde uloží a mohou způsobit destrukci konstrukce). - Kapacita koryta Koryto Bělé bylo zřejmě na základě povodní na konci minulého a začátku tohoto století v celé délce upraveno. Kapacity úprav byly poměrně velkorysé, postupem doby a rozšiřující se zástavbou však docházelo k omezování jejich funkce, opomíjení některých jejich prvků, zanášení a zarůstání koryt a rozpadu opevnění. Koryto řeky Bělé samo o sobě je v podstatě kapacitní. Problémy jsou způsobeny příčnými stavbami, tj, nekapacitními mosty a zejména jezy s vysokou pevnou přelivnou hranou a problematicky vyhraditelnými dřevěnými nástavky. Stabilita koryta je, pokud nedojde k nekontrolovanému vybřežení vlivem objektů a zastřechování vysoká. - Objekty na toku Na řece Bělé se před povodní 7/1997 nacházelo nesčíslné množství objektů. Menší z nich (lávky ,mostky) byly povodní zničeny a odplaveny. Spádové a stabilizační stupně se z velké části zachovaly. Jejich narušení je většinou způsobeno narušením zubem času.

- Vyhodnocení rozlivů a kapacity koryta Výpočtová hladina Q100 a povodňová hladina (vynesena na základě zaměřených stop po povodních) jsou na první pohled značně rozdílné. Výpočtová hladina Q100 zasahuje podstatně menší plochu , skutečná povodeň byla daleko ničivější. Důvody těchto nesrovnalostí jsou zapříčiněny : 1) průtok povodní byl cca 1,3 - 1,4 x větší než průtok Q100 - letý. 2) při povodni docházelo k ucpávání mostů a jejich obtékání. 3) pevné hrany jezů zapříčinily ukládání štěrků v korytě (snížená

unášecí schopnost), které jimi bylo někdy zcela zaplněno a řeka si našla novou cestu zcela mimo nové koryto s novými

inundacemi. Tyto nekontrolovatelné rozlivy působily všechny jezy a jsou proto zdrojem největších povodňových škod. V zájmu bezpečného využívání údolní nivy je třeba , aby nedocházelo při povodni ke vznikům nových říčních ramen. Úprava poměrů je možná zajištěním dobré průtočnosti koryta i objektů a organizací průtoku i při rozlivech , což znamená , že musí být určena průtočná inundační území, jež nesmí být zastavována a zalesněna. Musí být určena místa vylití a místa návratu vody zpět do koryta, přičemž vlastní koryto musí zůstat stabilní. Je nutno věnovat se splaveninovému režimu toku a provádět odtěžování štěrků z míst povodňových nánosů. Je třeba věnovat pozornost mostním otvorům co do kapacity (problém ucpávání) , ale i směrovému umístění (vznik nátrží, následný odnos a ukládání vyplaveného materiálu a omezování kapacity toku). - Zásady navržených úprav Pro návrhy byly stanoveny tyto hranice kapacity koryta řeky bez vylití : Jeseník ...................Q50-letá mimo Jeseník .........Q 20-letá (zastavěné území) Q5-letá ev. dle potřeby (mimo zastavěné území) Průtočné profily mostů musí být navrhovány na Q100-letou + rezerva. Nekapacitní mosty musí být odstraněny nebo doplněny funkčním inundačním otvorem (včetně zajištění návratu vody do koryta). U lávek je vhodné zajistit při vzniku nebezpečné situace možnost jejich odstranění. Nekapacitní jezy, které při povodních způsobily největší škody musí být upraveny (zrekonstruovány). Jejich přelivná hrana bude snížena a podle způsobu využití budou sloužit jako stabilizační práh, nebo mohou být doplněny pohyblivou konstrukcí, pro zajištění hydrostatické hladiny. Pro poměry řeky Bělé doporučujeme konstrukci takovou, u které je při zvýšené hladině vyhražení zaručeno. Koryto řeky musí být vyčištěno od nánosů povodňových i dřívějších. Tvrdá vegetace (stromy, keře) nemá v korytě místo,

neboť zmenšuje průtočný profil a je zdrojem místních poruch a po odplavení způsobuje zátarasy a škody na budovách. Původní opevnění budou zachována, opravena a doplněna v původním charakteru, tj. nábřežní kamenná zeď bude opět nahrazena zdí s kamenným obkladem. Používání kamenných záhozů doporučujeme pouze vyjímečně. Opevnění trvalého charakteru bude vytvořeno kamennými rovninami, nebo dlažbami s odolnou patkou založenou podle místního charakteru koryta. V situaci návrhů úprav jsou zeleně vyznačeny plochy jež nemohou být zastavovány, neboť jejich ochrana není možná. Jedná o průtočné inundace nebo konvexy oblouků. - Úpravy v Jeseníku a Bukovicích Bělá mezi km 16,550 až 19,776 (jez nad novým silničním mostem u benzínky), nepůsobí větší problémy. Je nutná údržba a opravy při zachování původních tvarů koryta. km 16,550 - 18,750 městská trať v Jeseníku je až po Vrchovištní potok upravena do zdí se svislým, nebo sklopeným lícem. Dno se postupně zahlubuje cca 50-70 cm (průběžně nejen vlivem povodně 7/1997). Pokud jsou opevnění břehu založena na skalní podloží, nevznikají problémy. Není-li tomu tak jako například nad novou opěrnou zdí u autobusového nádraží, kde je použit, až po zaústění Vrchovištního potoka, hydraulicky výhodný miskový profil, zůstává opevnění „viset ve vzduchu“. Oprava je zcela nutná. Jinak se v Jeseníku nejeví větší problémy. Celkový charakter trati a objektů, které jsou součástí města by neměl být měněn a při velkých požadavcích dopravy na prostor nesmí docházet k odkrajování z průtočného profilu a znemožňování odtoku vybřežených vod při extrémních průtocích, kdy i důležité komunikace podél břehu musí sloužit jako průtočné bermy. Jez km 16,662 je třeba opravit a upravit tak, aby mohl sloužit jako spádový stupeň. Jez km 17,033 má kapacitu Q20 , je udržován a schopen vyhražení. Při vyšších průtocích může dojít k vybřežení na levém břehu do prostoru areálu závodu, který jez využívá. Zvýšení kapacity je možné úpravou přelivné hrany a osazením pohyblivé konstrukce (vaku h= 1 m), nebo ochrannou hrázkou v areálu závodu. Jez km 17,388 nepůsobí problémy. Při extrémních průtocích může docházet k vybřežení na levém břehu od Q50-leté.

km 18,750 - 19,776 jedná se o trať v Bukovicích nad Vrchovištním potokem. Zde jsou nutné opravy opevnění (staré zdi) a odstranění zbytků pilíře starého mostu na pravém břehu v km 19,660. Je nutno provést úpravu břehu nad jezem v km 19,098. Jez km 19,098 způsobil svým vysokým prahem a nevyhraditelnými nástavky devastaci trati nad nim. Jeho kapacita je cca Q5-letá. Vzhledem k tomu, že je opravován ve stejných parametrech a se stejnou konstrukcí, bude se situace opakovat. Pro ochranu zástavby na levém břehu na Q20-letou je nutno snížit úroveň přelivné hrany o 1 m a osadit pohyblivou konstrukci. Řeka Bělá, jako vodnatý podhorský tok má své nároky , které vyžadují přiměřený prostor pro pohyb vody , odolné a hydraulicky vhodné konstrukce staveb , jež se dostávají do styku s proudící vodou a zajištění stability dna a břehů tak , aby pohyb splavenin byl co nejvíce omezen. Tyto nároky se dostávají do rozporu s požadavky na využívání okolního území. Je nutno přesto průchod vod respektovat přednostně a neklást mu do cesty náhlé překážky . Dále je třeba zohledňovat prostory nátoků do inundací i návratu zpět do koryta opevněním i údržbou , udržovat průtočnost inundací i koryta odstraňováním křovin a stromů , jež jsou nebezpečné z mnoha hledisek (omezování prostoru , vznik vírových oblastí , poruchy opevnění po vývratu podemletím , ničivé účinky při následném splavování). Veškeré zásahy by však měly být prováděny s pochopením pro účel, vzhled i zachování charakteru prostředí. Původní zřejmě po povodních na začátku století budovanou úpravou doporučujeme v maximální míře využít. V kritických místech, která jsou určena pro pohyb vody za zvláště extrémních stavů nedoporučujeme novou výstavbu. - Tok Staříč Potok Staříč je levostranným přítokem řeky Bělé, do které se vlévá v Jeseníku. Jeho pramen se nachází na východních svazích Rychlebských hor pod horou Smrk v nadmořské výšce cca 1050 m. Protéká nejprve zalesněným prostorem v délce 3,5 km a dále obcemi Horní Lipová, Dolní Lipová a Jeseník ve směru od západu na východ. Od ústí po soutok s Hornolipovským potokem tvoří hranici „Chráněné krajinné oblasti Jeseníky“. Celková délka jeho údolí je 14,1 km, z toho je ve správě Povodí Odry 8,4 km toku. Nejvýznamnější z přítoků Staříče jsou Vápenný potok a

Hornolipovský potok. Plocha povodí v ústí je 53,32 km2, průměrný spád 4,43 %. Tok byl v minulosti prakticky v celé délce zástavby upravován. Pro velký spád bylo vybudováno mnoho stupňů, jezů, a vzhledem k hustému osídlení nivy se na toku nacházelo mnoho mostů a lávek, z nichž velká část byla při povodních zničena, stejně jako některé spádové stupně, části úprav koryta a několik obytných domů. - Zásady navrhovaných úprav Navrhované úpravy Staříče mají v převážně většině charakter oprav, neboť Staříč byl v minulosti, zejména v zastavěných částech, poměrně solidně a na dostatečnou kapacitu upraven. Toto se týká příčného profilu koryta a snahy udržet stabilizované spádové poměry. Mostní objekty z dřívější doby jsou podstatně méně kapacitní, některé mají i nevhodné umístěné podpěry (v korytě). Jen vyjímečně však (mimo snížení kapacity koryta) působí nepříznivě na horní trať například jejím zaštěrkováním. Pro návrhy úprav byly stanoveny tyto hranice (kapacity) koryta bez vylití: Jeseník Q50 Mimo Jeseník Q20 zastavěné území Mimo zast. území dle potřeby Pro dosažení těchto kapacit bude maximálně využito dnešní koryto a jeho opevnění. Průtočné profily nových mostů musí být navrhovány na Q100-letou + rezervu. Nekapacitní mosty budou postupně nahrazovány kapacitní konstrukcí. U lávek je vhodné zajistit při vzniku nebezpečné situace možnost odstranění. Jezy budou rekonstruovány pouze v případě, že způsobují problémy s nekontrolovaným ukládáním štěrků v nadjezí, nebo výrazně omezují kapacitu. Koryto řeky musí být vyčištěno od nánosů povodňových i dřívějších. Veškeré spádové stupně budou opraveny. Úseky, kde dochází k zahlubování koryta, musí být posouzeny a navržena úprava dna spádovými stupni a stabilizačními prahy. Z koryta toku musí být důsledně odstraňována tvrdá vegetace (stromy, keře). která zmenšuje průtočný profil, je zdrojem místních

poruch a při odplavení způsobuje zátarasy a po vybřežení nekontrolovatelné obtékání. Původní opevnění budou zachována, opravena a doplněna v původním charakteru. - Popis navržených úprav km 0,000 - 1,190 Jedná se o městskou trať v Jeseníku, kde je koryto upraveno do obdélníkového profilu se svislými zdmi obloženými kamenem. Kapacita koryta cca Q50-letá je nepříznivě ovlivněna mosty v km 0,885 a 1,092, kde od Q20-leté vody dochází k tlakovému průtoku. U těchto mostů je třeba výhledově uvažovat s rekonstrukcí. Nedostatečná ochrana okolí km 0,495 - 1,190 bude řešena nadvýšením dnešních zdí (nábřežní zídky) a mobilní ochranu (použije se zejména v prostoru mostů). km 1,190 - 1,975 Koryto lichoběžníkového profilu o kapacitě Q20 až 100 bylo opevněno kamennou dlažbou, která byla místy při povodních odplavena. jez v km 1,967 je zatápěn Q10-leté. Je třeba provést opravy opevnění, jež přežila povodeň, provést opravy a obnovení spádových stupňů a jezu v km 1,975, jehož přelivná hrana bude snížena a v případě potřeby doplněna pohyblivou konstrukcí. Úpravy je nutno provést s ohledem na založení mostů v km 1,975 a 2,045. Je třeba provést oboustranné zvýšení břehů (hrázky) mezi km 1,190 1,450 a na pravém břehu v km 1,900 - 1,820. Je třeba výhledově nahradit most v km 1,967 kapacitní konstrukcí. km 1,975 - 3,100 Lichoběžníkové koryto v prostoru průmyslových závodů MORAVOLEN, HARD A BSZ má kapacitu kolem Q20-leté, pravý břeh v prostoru mostu km 2,370 a stupně km 2,855 Q5-leté. Tato kapacita byla při povodni 7/1997 dosažena a místy překročena. Do koryta pod jezem v km 3,037 se však nedostávají veškeré vody Staříče, neboť mezi km 3,037 - 4,400 dochází k vybřežení a průtoku pravobřežní inundací, jež pokračuje mimo koryto až pod most v km 1,967. Řešení odtokových poměrů je problematické vzhledem ke způsobu zástavby, jež místy např. nad mostem v km 2,735 zasahuje prakticky do koryta a neumožňuje úpravy jež by vyhovovaly průtokům větším než Q20-letá. Při požadavku na absolutní ochranu průmyslového areálu bude nutno tento stav respektovat vytvořením prostoru o průběžném podélném sklonu (s vyloučením příčných překážek), šířky min. 10

m, který umožní při vyjímečném stavu (nad Q50-letou) organizované a tím neškodné převedení cca 30 m3/sec. Prostor může být využíván jako komunikace apod., avšak v krizové situaci musí být možnost jeho uvolnění. Toto „suché rameno“ bude plynule navázáno na koryto Staříče v cca km 1,850. Dále je třeba : pro zajištění průběžné kapacity ne Q20 provést rozšíření koryta do pravého břehu mezi km 2,045 a 2,900, v km 2,900 - 3,100 provést přeložku koryta tak, aby byl v oblouku zajištěn minimální poloměr 120 m. Jez v km 3,037 bude nahrazen novým stabilizačním stupněm, na který bude v případě požadavku na udržování hydrostatické hladiny osazena pohyblivá konstrukce (např. vak). U mostu v km 2,040 , 2,370 a 3,015 nastává tlakový průtok od cca Q30-leté, u mostu v km 2,735 není k dispozici zaměření. Pro převedení Q20 nejsou nutné zásadní změny. Pokud bude požadována úprava koryta na kapacitu vyšší, musí být mosty odstraněny a nahrazeny novými kapacitními objekty. Řeka Staříč je významným krajinným prvkem města Jeseník, Lázní Lipová a jejich okolí a tvoří hranici chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Povodní 7/1997 byla postižena v menší míře než řeka Bělá. Ze spádových poměrů Staříče však vyplívá vysoký energetický potencionál, který se bude i při dalších povodních projevovat mimo jiné i ničivou silou. Neškodné převedení povodňových průtoků si vyžádá v první řadě provedení oprav původních opevnění. Součástí těchto oprav je i odstranění veškeré vegetace z koryta. Dále je třeba postupně řešit problémové objekty a úseky. Pro zpracování potřebné projektové dokumentace je nutno provést podrobné zaměření, vyhodnocení splaveninových poměrů a detailní hydrotechnické výpočty. Co se týče Lázeňského potoka , má mít kapacitu alespoň Q100 a tomu při stávajícím spádu odpovídá profil potrubí DN 1800 až 2000. Předpokládá se v délce cca 350 m. Výše položený úsek lázeňského potoka nad tratí ČSD bude postupně upravován otevřeným lichoběžníkovým profilem na Q100. Úpravy musí respektovat lázeňské a přírodní prostředí.

2. Vodní nádrže Na území Jeseníku se nenavrhuje žádná vodní nádrž. Uvažuje se pouze znovu uvést do provozu vodní příkop u „Vodní

tvrze“ , který byl v minulosti napájen vodou z řeky Bělá odběrným objektem břehovým cca 5 m proti toku vody nad jezovým objektem v blízkosti Oděvního průmyslu. Vyústění odtoku vody z Vodní tvrze zpět do řeky Bělá není přesně známo , je však v prostoru závodu Moravolen č.4 Jeseník.

A.7.3. ELEKTROROZVODY, ELEKTRICKÁ A TELEKOMUNIKAČNÍ ZAŘÍZENÍ

Rozvody VN - 22 kV : Město Jeseník je napojeno na stávající vedení č. 74 a 77, která plně pokrývají stávající spotřebu el. energie i s dostatečnou rezervou pro výhledové zvyšování spotřeby. Stávající rozvody v areálu města Jeseník jsou celkem ve vyhovujícím stavu, je však nutné nahradit vrchní rozvody za rozvody kabelové a tyto doplnit v souladu s předpokládanou novou výstavbou. Centra nových odběrů budou doplněna zděnými trafostanicemi. SME Zábřeh a.s. má zpracovanou strategii, která celkem v 6 etapách řeší rekonstrukci rozvodů VN v areálu města Jeseník. V současné době jsou zpracovány prováděcí projekty pro první 2 etapy, realizace je prováděna postupně, dle finančních možností SME Zábřeh a.s.

Dle předběžného plánu se předpokládá, že celková rekonstrukce bude dokončena do roku 2005. Po dokončení rekonstrukce budou téměř všechny rozvody VN v areálu města Jeseník v kabelovén provedení, pouze v okrajových částech budou rozvody vrchní. Bližší podrobnosti jsou zřejmé z výkresu č.C.06. Rozvody NN - 0,4/0,231 kV : Stávající rozvody NN v areálu města Jeseník jsou s výjimkou rozvodů v nových sídlištích v nevyhovujícím stavu a je nutno provést jejich celkovou rekonstrukci. Dle předběžného plánu, který je v souladu s rozvody VN, se předpo-kládá taktéž, že celková rekonstrukce bude dokončena do roku 2005. Po dokončení rekonstrukce budou prakticky veškeré rozvody NN v areálu města Jeseník v kabelovém provedení. Realizací výše uvedených opatření bude město Jeseník vybaveno moderní elektrifikační sití, schopnou plně pokrýt veškeré požadavky na zvýšení připojených příkonů.

Jeseník - koncepce zásobování elektrickou energií Možnost zásobování plánované výstavby v jednotlivých urbanech byla projednána a konzultována v SME a.s., rozvodný závod Zábřeh. Celková koncepce vychází ze skutečnosti, že přenosové schopnosti rozvodů VN jsou vyhovující, s dostatečnou rezervou, pro zvýšení instalovaných příkonů. Navržené úpravy proto většinou řeší napájení nově budovaných trafostanic, případně náhradu vrchního vedení za kabelové - eliminace ochranných prostorů. Nové kabelové rozvody VN budou provedeny v dimenzi 3x240 mm2. Rozvody NN jsou v centrální části postupně převáděny z vrchního vedení na kabelové, pouze v okrajových částech budou ponechány rozvody vrchní. Nové kabelové rozvody NN budou provedeny v dimenzi 3x240x120 mm2. Pro zásobování jednotlivých urbanů el. energií jsou navrženy následující podmínky a úpravy: Urban č. 5

- 8 b.j. v půdních vestavbách - lze napojit ze stávajících rozvodů NN Urban č. 6 - 16 b.j. v půdních vestavbách - lze napojit ze stávajících rozvodů NN Urban č. 7 - 12 b.j. v půdních vestavbách - lze napojit až z nových rozvodů NN, jelikož rekonstrukce bude ukončena v průběhu roku 1998 Urban č. 10 - 80 b.j. v půdních vestavbách - napojení vyžaduje rozšíření stávající TS 496 o 2 transformátory a doplnit stávající rozvaděče NN o 3 pole přívodní, podélná spojka, vývodové - 6 vývodů - z upravené TS 496 bude zesíleno napájení stávajících rozvodů NN, jejichž přenosová kapacita je dostačující i pro napojení plánované výstavby Urban č. 12 - 12 b.j. + 24 r.d. - část vrchního vedení VN v délce cca 220 m TS 3611bude demontována a nahrazena vedením kabelovým - plánovaná výstavba bude napojena z posílených rozvodů NN připojených z TS 3611 Urban č. 13 - 1 r.d. - lze napojit ze stávajících rozvodů NN Urban č. 15 - 2 r.d. - lze napojit ze stávajících rozvodů NN Urban č. 16 - 8 r.d. - lze napojit z posílených rozvodů NN napojených z TS 3506 Urban č. 18 - 60 b.j. v půdních nástavbách - lze napojit až z nových rozvodůNN, jejichž rekonstrukce bude ukončena v průběhu roku 1999 Urban č.33 Území služeb a nerušící výroby - lze napojit ze stávající trafostanice TS 3622. V případě podstatného navýšení instal. příkonu lze řešit zvýšením výkonu trafa, případně celkovým rozšířením trafostanice. Případné nároky odběratelů zařazených do velkoodběru je možno pokrýt zvýšením příkonu stávajících transformačních stanic.

Ochranná pásma elektrických zařízení Ochranná pásma jsou stanovena svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti, měřené kolmo na vedení. Jsou stanovena zákonem č.222/94 Sb. Šíře ochranných pásem: Vrchní vedení VVN - 110 kV - 12 m od krajního vodiče Vrchní vedení VN - 22 kV - 7 m od krajního vodiče Kabelová vedení všeho druhu - 1 m od krajního kabelu Transformovny stožárové - 7 m v š e m i směry Transformovny kioskové, rozvodny, spínací stanice - 20 m v š e m i směry Veřejné osvětlení Osvětlení komunikací a chodníků je v městě Jeseník řešeno pře-vážně parkovými a silničními svítidly napájenými kabelovými rozvo-dy.V okrajových částech pak svítidly umístěnými na stožárech NN.Ve výhledu nutno počítat s rekonstrukcí stávajících osvětlovacích soustav zvláště tam, kde stupeň osvětlení komunikace neodpo- vídá ČSN 736110 nebo se vyskytují místa se zvýšeným dopravním nebezpečím.

Závazná část ÚPnSÚ Závazná část ÚPnSÚ bude obsahovat povinnost respektovat stávající venkovní vedení VVN a VN včetně rozvodny 110 a 22 kV a to včetně ochranných pásem. Veřejněprospěšné stavby Veřejněprospěšné stavby budou obsahovat stavby pro energetiku, včetně staveb liniových.

všechny

Dálkové kabely Řešeným územím probíhají dálkové kabely ve správě SPT Telecom, přenosová technika Jeseník.Trasy pokládky těchto kabelů je nutno respektovat včetně ochranných pásem.Totéž se týká sdělovacích a zabezpečovacích kabelů ČD probíhajících podél železniční tratě.

Příjem rozhlasu a televize Příjem rozhlasových stanic veřejnoprávního vysílání je na územíměsta zajišťován ve vyhovující kvalitě.Distribuce televizního signálu je na území města zajišťována základním televizním vysílačem Jeseník - Praděd, pracujícím na 50 kanále (program ČT 2), 36 kanále (program ČT 1) a 53 kanále (program NOVA).

A.7.4. PLYNOFIKACE 1. Podklady pro zpracování 2. Současný stav 3. Bilance plynu dle generelu plynu 4. Skutečný odběr plynu v roce 1995 dle SMP Jeseník 5. Předpoklad rozvoje plynofikace

1. Podklady pro zpracování - Digitální katastrální mapa Jeseníka - Generelní řešení plynofikace města Jeseník z roku 1991 - Územní plán sídelního útvaru SSOV Jeseník z roku 1983 - Konzultace s provozovatelem Sm. plynárenská a.s. Jeseník

- Zakreslení stávajících stavů SMP Jeseník , včetně odběrů plynu 2. Současný stav Budování plynovodní sítě v Jeseníku začalo již začátkem tohoto století. První plynovodní řady byly položeny již v roce 1905. Město bylo zajišťováno rozvodem svítiplynu až do roku 1987 , kdy byla provedena záměna za zemní plyn. Výstavba hlavních řadů probíhala v letech 1963 až 1979 , další plynovodní řady byly budovány v roce 1991 a 1992. Výstavba regulačních stanic byla v roce 1969 , celkem čtyři regulační stanice , v roce 1995 byla vybudována jedna regulační stanice. Zásobování této oblasti zemním plynem je zajišťováno vtl dálkovodem Ostrava - Javorník. Město Jeseník pak z větve dálkovodu Zlaté Hory - Jeseník , vybudované v roce 1968. Trasa dálkovodu je vedena směrem od Písečné , po úpatí jižního svahu Rychlebských hor , mezi intravilánem města Jeseníku a Čs. Státními lázněmi Jeseník. Dále vtl dálkovod svou trasou obchází západní část města , závod RD Jeseník , směřuje do středu města okrajem závodu 10 Moravolen , dále se dělí na větev vedoucí k RS v závodě SMP Jeseník a na větev směřující k regulační stanici v ulici U kasáren. Spotřebiště je v současné době zásobováno zemním plynem prostřednictvím čtyřech samostatných STL plynovodních sítí a jedné NTL plynovodní sítě , zásobující i část obce Česká Ves. Plynofikace města Jeseník je téměř ukončena , ze stávajících plynovodních sítě je napojeno 3 943 odběratelů v kategorii obyvatelstva , což je cca 80 %. Na síti je 1199 přípojek v celkové délce 20.113m. Zbývá pouze dobudovat plynovody v okrajových částech města v Bukovicích , Dětřichově a v Seči. V kategorii maloodběratelů je situace stejná jako u obyvatelstva. Co se týče velkoodběratelů , jsou plně plynofikovány , vyjímku tvoří pouze závod Moravolen , který není v současné době napojen na plyn.

Dopravované médium Bod vznícení Meze výbušnosti Skupina zápalnosti Hustota

zemní plyn naftový 537 oC 5 - 14 % objemu „A“ 0,737 kg/m3

Výhřevnost

37 MJ/m3

NTL rozvod plynu Jak je patrno z výkresové části tohoto elaborátu , má město Jeseník v současné době vybudovanou plynovodní síť v intravilánu města. NTL plynovodní síť je zásobena zemním plynem prostřednictvím regulačních stanic. Plynovodní síť je provozována SMP a.s. Ostrava P.O. Šumperk středisko Jeseník. Jedná se o nízkotlaký rozvod plynu provozovaný v tlakové hladině 1,67 - 2, 06 kPa. Síť města Jeseníka je v podstatné části provedena z ocelového potrubí v dimenzích DN 100 až DN 300 mm. V okrajových částech města , kde je vybudována nová zástavba jsou rozvodné větve prováděny z potrubí lPE profilu DN 110 a 160 mm. Celková délka plynovodních řadů je cca 30 Km. NTL plynovodní síť ve městě je v podstatě v současné době vybudována. Převážná část plynovodů ve staré zástavbě je za hranicí životnosti , regulační stanice jsou v dobrém technickém stavu. Zdrojem plynu NTL sítě je pět regulačních stanic. RS 1 v areálu plynárny , RS 2 U kasáren , RS 3 okraj České Vsi , RS ul. Habrová a RS ul. Nerudova. Středotlaký rozvod plynu Jedná se o středotlaký rozvod plynu při jmenovitém přetlaku 0,1 MPa , je provozován v tlakové hladině do 0,1 MPa. Přepravovaná látka zemní plyn. V současnosti je plynovod rozdělen do čtyř samostatných celků. Středotlaké plynovody byly realizované rovněž z ocelových a polyethylenových trub. Starší část stl plynovodu v jižní části města je provedena z ocelových trub v dimenzi DN 100 až DN 300 mm , novější část zasahující do Bukovic a Dětřichova je provedena z trub lPE v dimenzi DN 110 DN 160 mm. STL plynovod v severní části je rovněž proveden z části z trub lPE DN 160. STL plynovodní síť v lázních Jeseník je realizována z ocelových trub DN 100 až DN 300. Celková délka plynovodních řadů je cca 18 Km. Jednotlivé části STL plynovodu jsou napojeny na regulační stanice RS 1 v areálu plynárny , RS v areálu nemocnice , RS 2 U kasáren , RS 3 okraj České Vsi , RS 4 v prostoru lázní , RS 5 ul. K.H. Máchy. Plynovodní síť je provozována SMP a.s. Ostrava P.O. Šumperk středisko Jeseník. Technický stav regulačních stanic a plynovodní sítě , je dobrý.

Objekty napojené z VTL plynovodu Kromě objektů napojených ze STL a NTL rozvodů jsou v Jeseníku napojeny některé objekty přes vlastní regulační stanici z vysokotlakého dálkovodu plynu. Jedná se o závod Rudné doly HARD Jeseník , odborné učiliště RD Jeseník , Státní lesy Krnov a areál nemocnice. Technický stav regulačních stanic je dobrý , co se týče areálu státních lesů , předpokládá se zrušení stávající regulační stanice a napojení na městskou síť STL rozvodu. Regulační stanice Regulační stanice lze rozdělit na stanice zásobující městskou síť jak středotlakou , tak nízkotlakou a regulační stanice , které nejsou zahrnuty do městské sítě , ale slouží pouze jednotlivým odběratelům. RS městské sítě : RS 1 - v areálu plynárny , typ 5000 - 2/2 , vstup VTL - výstup STL a NTL RS 2 - U kasáren , typ 3000 - 2/2 , vstup VTL - výstup STL a NTL RS 3 - okraj České Vsi , typ 5000 - 2/2 , vstup VTL - výstup STL a NTL RS 4 - areál lázní , typ 6000 - 2/1 , vstup VTL - výstup STL RS 5 - ul.K.H.Máchy , typ 1200 - 2/1 , vstup VTL - výstup STL RS - ul.Habrová , typ 1200 - 2/1 , vstup STL - výstup NTL RS - ul. Nerudova , typ 1200 - 2/1 , vstup STL - výstup NTL RS pro jednotlivé odběratele : RS - RD - HARD Jeseník , typ 3000 - 2/1 , vstup VTL - výstup STL RS - učiliště RD , typ 1200 - 2/1 , vstup VTL - výstup STL RS - státní lesy Krnov , typ 1200 -1/1 , vstup VTL - výstup STL RS - areál nemocnice , typ 1200 - 1/1 , vstup STL - výstup NTL Regulační stanice ze vstupem VTL jsou opatřeny odorizační stanicí JMP 5000. Zakreslení umístění regulačních stanic , VTL plynovodu , STL a NTL plynovodů je ve výkresové části.

Ochranná pásma plynárenských zařízení jsou stanovena , dle zákona č.222/94 Sb. V zastavěném území je ochranné pásmo STL plynovodu 1m na každou stranu. Nejmenší vzdálenost od budov je dle ČSN 38 6413 1m. Ostatní vzdálenosti od inž. sítí dle ČSN 73 6005. VTL přípojka má ochranné pásmo 4m na každou stranu. Ochranné pásmo regulační stanice 4m na každou stranu. Okolo regulační stanice je bezpečnostní pásmo 10m. 3. Bilance plynu dle generelu plynu Jeseník Generel plynu pro město Jeseník byl zpracován v roce 1991 Agroprojektem Olomouc , vedoucí projektu p. Michalík Jiří. Podkladem pro stanovení potřeb plynu ve výchozím roce 1991 byla dotazníková akce , ve které velkoodběratelé i maloodběratelé uvedly skutečné potřeby plynu , popřípadě požadované potřeby plynu ve výhledu. Bilance plynu je v generelu uvažována pro cílový rok 2010 , což je v souladu s cílovým rokem územního plánu. V bilanci je uvažováno se 100 % plynofikací města Jeseníku včetně částí Bukovice , Dětřichov , Seč a včetně nárůstu počtu obyvatel do roku 2010. V bilancích plynu nejsou uvedeny velkoodběratelé , kteří jsou napojeny na VTL plynovod přes vlastní regulační stanici. Generel plynu dopodrobna vypisuje jednotlivé odběratele , jak v kategorii maloodběru , tak v kategorii velkoodběratelů. V rámci zpracování územního plánu jsou převzaty pouze výsledné hodnoty , tak jak jsou v generelu plynu uvedeny.

I. Úhrnná potřeba zem. plynu zatěžující stl plynovodní síť , rok 2010 Způsob Velko+maloo db. Tržní fond CELKEM

m3/hod 8 198,30 1 354,88 9 553,18

m3/rok 10 106 032 1 810 880 11 916 912

II. Úhrnná potřeba zem. plynu zatěžující ntl plynovodní síť , rok 2010

Způsob Velko+maloo db. Tržní fond CELKEM

m3/hod 2 724,02

m3/rok 3 269 034

4 026,98 6 751,00

5 875 560 9 144 594

II. Rekapitulace odběru ZP , rok 2010 Síť STL NTL CELKEM

m3/rok 11 916 912 9 144 594 21 061 506

4. Skutečný odběr plynu v roce 1996 dle SMP Jeseník Celkový odběr plynu : Typ odběru Velkoodběr Maloodběr Obyvatelstvo CELKEM

m3/rok 12 459 570 3 630 700 3 491 800 19 582 070

Velkoodběratele plynu : Uvedeni jsou odběratele s největším odběrem. V Jeseníku je dalších 40 odběratelů kategorie velkoodběr. Velkoodběratel m3/rok HARD Jeseník 3 259 070 Mlékárna Jeseník 1 347 142 Nemocnice Jeseník 570 370 Pekárny a cukr. Jeseník 390 681 CELKEM 5 567 263 5. Předpoklad rozvoje plynofikace

Jak již bylo dříve uvedeno, byl zpracován generel řešení plynofikace města Jeseníku. Součástí uvedené dokumentace je počítačovou metodou zpracované posouzení a návrh distribuční sítě , jak STL plynovodu , tak NTL plynovodů. Opatření a výstavba plynárenských zařízení a plynovodů je do územního plánu převzata tak , jak je uvedena v generelu plynu. Do roku 1997 byly vybudovány některé rozvody plynu , které jsou v generelu jako návrhové , v této dokumentaci jsou označeny jako stávající. Ne vždy byly trasy a dimenze dodrženy , tak jak je v návrhu , mimo jiné je v areálu lázní vybudována regulační stanice s vyšším výkonem než uvažuje generel plynu. Autor generelu doporučuje v případě změn v realizaci oproti návrhu v generelu provést nové posouzení jak NTL , tak STL sítě. Kromě návrhů převzatých z generelu plynu , je do výkresové části územního plánu zakresleno možné řešení výstavby plynovodů pro lokality určené územním plánem k rozvoji bytové a občanské výstavby. Přesné umístění plynovodu nelze v této fázi určit, protože není známá skutečná zástavba stavebními objekty. VTL plynovod a přípojky V rámci dostavby plynovodních sítí v Jeseníku nedojde na stávající vtl plynovodní síti k žádným úpravám , či nutnosti budování nových vtl plynovodních přípojek. Výhledově se jako jedna z variant uvažuje s napojením závodu Moravolen na vtl plynovod přes vlastní regulační stanici. V návrhu územního plánu je navržena do areálu lázní kolejová dráha , která kříží stávající VTL plynovod. Na plynovodu je nutné provést technická opatření , která umožní výstavbu této dráhy. Předpokládá se uložení potrubí do chráničky , dále bude nutné posoudit ochranu potrubí proti možné korozi způsobené elektrickým proudem v napájecím systému dráhy. STL plynovod Je navrženo propojení všech stávajících stl plynovodních sítí ve městě v jednu , která bude zásobována prostřednictvím stávajících regulačních stanic. Dimenze potrubí je navržena s ohledem na jištění výpadku některé z napájecích RS středotlaké sítě.

Je navrženo dobudování STL plynovodu v Bukovicích , Dětřichově a Seči. Převážná část lokalit určených územním plánem k zástavbě bude napojena na STL plynovodní síť. Dále budou budovány krátké úseky plynovodů , které účelně doplní stávající plynovodní síť. Na stávajících stl rozvodech bude prováděna běžná údržba. Pokud dojde k rekonstrukci komunikací v místech stávajícího plynovodu je nutné místo od místa posoudit nutnost rekonstrukce plynovodu. NTL plynovod NTL plynovodní síť ve městě je v podstatě v současné době vybudována. V malém rozsahu dojde k rozšíření této sítě v návrhových lokalitách určených územním plánem. Z výpočtu výsledné analýzy z generelu plynu vyplývá , že regulační stanice RS 1 v areálu plynárny je svojí kapacitou nedostačující a bude třeba v příštích letech ji rekonstruovat. Stále vzrůstající nároky na odběr plynu si však vyžádají v příštích letech v rámci údržby sítě přistoupit postupně k rekonstrukci sítě a v rámci této uložit plynovodní rozvody ve větších dimenzích. Toto bude třeba provést v centru města , dále na hlavní páteřní větvi plynovodu od RS 3 na okraji České Vsi do centra města , která v případě výpadku RS 1 zajišťuje dodávku zemního plynu do centra města spolu s RS 2 ve větším množství. NTL plynovodní síť je dimenzována na 100 % odběru ve spotřebišti. Ve výkresové dokumentaci jsou změny profilu označeny modrým popisem. Další rekonstrukce plynovodní sítě je nutné posuzovat místo od místa, nejsou však kladeny požadavky na záměnu profilu potrubí. Určení a rozhodnutí o nutnosti rekonstrukce plynovodní sítě musí být provedeno vždy , kdy se bude uvažovat o rekonstrukci povrchu komunikací v místech stávajícího plynovodu. Na ostatní ntl síti bude prováděna běžná údržba.

A.7.5. TEPLOFIKACE 1) Úvod 2) Charakteristika řešeného území 3) Stávající zásobování teplem 4) Předpokládaný rozvoj území 5) Návrh zásobování teplem

6) Závěr

1) ÚVOD Návrh UPnSÚ vychází z předcházejících stupňů územně plánovací stupňů územně plánovací dokumentace,kterým byly : a) Průzkumy a rozbory b) Územní a hospodářské zásady pro UPnSÚ města Jeseník. c) Připomínky ke konceptu UPnSU a souborné stanovisko pořizovatele. Citovaná část b) UHZ je v části C.8.2. zásobování teplem dále UHZ s ohledem na státní koncepci v zásobování energií diskutabilní v používání el.energie.Totéž platí i o decentralizaci plynových kotelen(viz připravovaný zákon"O hospodaření s energií" a současně platný zákon 3O9/1991 "Zákon o ovzduší" a zákon 389/1991. Novela zákona 245/97 Sb. pod číslem 85/1998 Sb. již přesněji upravuje neuvážené a neodborné zásahy do vytápěcích soustav formou platby za základní složku spotřeby tepla. Návrh zásobování teplem je zpracován podle urbanistického návrhu a s ohledem na připravované legislativní opatření doplňující zákon 222/95 " Energetický zákon". Průzkumy a rozbory zpracované v roce 1995 byly aktualizovány s ohledem na změny,které v období dvou let proběhly na řešeném území,kdy došlo k některým nekoncepčním zásahům do systému zásobování teplem. Je důležité připomenout,že město Jeseník má statut lázeňského města a vyplývající povinnosti k ochraně ovzduší. 2) CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Město Jeseník leží v údolí okolo řeky Bělé obklopené kopci Zlatý Chlum,Gräfenberk a z jižní strany masívem Šeráku. Nadmořská výška města se pohybuje od 435 do výšky přes 500 m n.m v lázních Priessnitz.

Oblastní teplota řešeného území je -18oC krajina s intenzivními větry (ve smyslu ČSN O6O21O). Stávající zástavba je charakterizována zónami ,které jsou rozmístěny po řešeném území takto: Obytná zóna - jižní část města - severní část města(výpadovka na Mikulovice, směrem k polské hranici Průmyslová zóna - západní část města - severní část města Lázeňská zóna - na kopci Gräfenberk areál lázní Priessnitz.

3) STÁVAJÍCÍ ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM Město Jeseník prošlo v posledních pěti letech destrukcí stávajícího systému vytápění.Z malých soustav centralizovaného zásobování teplem na bázi pevných paliv a plynu došlo v některých lokalitách k decentralizaci osazováním malých zdrojů spalujících zemní plyn se snahou o zvýšení ekonomiky v zásobování teplem využívající dosud stále fungujících křížových dotací do cen plynu. Decentralizace v některých lokalitách byla řešena i přechodem na el.vytápění(tzv.přímotopný systém) s použitím místně vyráběných el.přímotopných radiátorů firmy FENIX Jeseník. Tento "BOOM" el.radiátorů je již snad překonán nejen v Jeseníku, ale i v celé České republice připravovanými cenami za el.energii. Chybějící legislativa v oblasti zásobování teplem a energií v České republice a deformované ceny paliv a energií se projevily i v některých lokalitách snahou o decentralizaci vytápění na úkor ekologie. Toto zjištění je varující především v oblasti jako je město Jeseník,které je prohlášeno za lázeňskou oblast s patřičnými nároky na čistotu ovzduší,kde došlo decentralizací v zásobování teplem na bází plynu ke zhoršování ekologie na úkor momentálních výhod plynoucích ze současných cen plynu a el.energie.

Když se k tomuto stavu přiřadí i používání kotlů,které není možno řadit mezi plynové jako v Lázních Jeseník je nekoncepčnost dovršena! Zde jsou v celém areálu stále provozovány plynofikované kotle ŽDB BOHUMÍN,které pracují s malou účinností a velkou produkcí NOX/oxidy dusíku. Současný trend decentralizace je nutno přibrzdit a zastavit s ohledem na technické možnosti, řešit ekonomicky provozně i na straně spotřeby,teplo z centrálních zdrojů.(dále viz "Návrh zásobování teplem").Totéž je možné i použitím kotlů na plyn s nízkými emisními faktory NOx (oxidy dusíku) Stávající stav doplňuje tabulka zdrojů tepla,která dává přehled o počtu zdrojů,jejich technickém vybavení a spalovaném druhu paliva. Zdroje provozované TS Jeseník viz tabulka

Zdroje provozované TS Jeseník

Jiné zdroje tepla Provozovatelé: - Město Jeseník - České Lázně - Průmyslové podniky

4) PŘEDPOKLÁDANÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

V navrhovaném období se předpokládá rozvoj bytové výstavby formou rodinných domků v celkovém počtu 133 BJ. Činžovní domy jsou navrhovány v počtu max. 112 BJ.

Výstavba bytů se také předpokládá formou půdních vestaveb v celkovém počtu 156 BJ. V navrhovaném období se dle urbanistického záměru nepředpokládá rozvoj průmyslu na nových plochách.

5) NÁVRH ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM Návrh zásobování teplem vychází ze stávajícího stavu s předpokladem jeho modernizace a ekologizace v návrhovaném období do roku 2O1O. Realizace nové výstavby předpokládá zásobování teplem s aplikací dosavadních znalostí o technickém řešení ve vztahu k cenám paliv a energií.Stávající stav vyvolaný nedostatečnou energetickou politikou státu musí být postupně napravován zásadními promyšlenými a koncepčními kroky na úrovni městských orgánů. Rozhodnutí musí být podložená ekonomickým provozem a minimálním vlivem na životní prostředí a ne zájmovými aktivitami skupin soutěžících mezi sebou podle druhu energie.Elektřina,kontra plyn, kontra plyn v podobě centralizace spotřeby tepla ale s kogenerační výrobou tepla a elektrické energie. Řešení zásobování teplem je nutno rozdělit A. Stávající stav - 1a) vytápění bytů - 2a) zásobování teplem areálu Lázní - 3a) zásobování teplem průmyslu B. Návrhové období - vytápění bytů 1b) nová výstavba 2b) vestavby,nádstavby 3b) rodinné domky

A. Stávající stav 1a) Vytápění stávajících bytů

1) Lokality s blokovými plynovými kotelnami rekonstruovat v zásobování teplem a TUV z čtyřtrubkové distribuce(čtyřtrubkové teplovodní kanály) na dvoutrubkové v předizolovaném provedení s nasazením objektových předávacích stanic /OPS/ pro vytápění a ohřev TUV v každém domě. Kotelny používat jako zdroj topné vody regulované na konstatní teplotu 1O5/7O,která bude teplonosným mediem pro objektové předávací stanice(dále OPS). V těchto bude tlakově závisle,nebo tlakově nezávisle připravována topná voda i TUV. V roce 1997 byla tímto způsobem řešena kotelna TYRŠOVA v provozování TS Jeseník na rok 1999 je připravována kotelna na ulici Lipovská. Obdobně je nutno po dožití technologie rekonstruovat zdroje další (Nábřežní,případně Dukelská). 2) V blokových kotelnách využívat vhodně volené kogenerační jednotky pro výrobu tepla a el.energie. Tyto umožní spálit plyn efektivněji než prostý kotel.Již v blízké budoucnosti při výhodnější výkupní ceně el.energie mohou podstatně ovlivnit cenu tepla pro konečného odběratele. 3) Byty,které jsou vytápěny decentralizovaným vytápěním budou zatím ponechány ale vybaveny kotli s nižší produkcí NOx v normě která bude předcházet vyhlašované emisní limity Ministerstvem život.prostředí. S ohledem na lázeňské město přijet koncepci a zásadu emisních limitů kopírujících nejpřísnější evropské normy což je např. TA LUFT. S ohledem na připravované ceny plynu při vstupu do EU je nutné zvážit i návrat k původní variantě blokových kotelen ! 2a) Zásobování teplem areálu lázní V areálu lázní došlo k decentralizaci a vytápění samostatných léčebných domů. Jedná se tak o 1O kotelen a 1O komínů s kotli,z nichž některé není možno zařadit do rodiny plynových kotlů(kotle typu EIV) a od kterých možno očekávat již dnes ekonomické spalování a plnění emisních limitů v budoucnosti.

Tyto kotle byly používány jako universální pro spalování tuhých a plynových paliv v období před cca 1O-15 lety.Jako universální kotel proto nesplní účinností parametry kotlů plynových.Mají vyšší spotřebu plynu a tedy i vyšší produkci oxidu dusíku atd. Pozivní je zjištění o nasazení měřící a regulační techniky s dálkovým přenosem informací do dispečinku.Tato nádstavba ale předběhla technický stav kotelen a dnes není optimálně využívána. Její efekt bude větší po kompletní rekonstrukci technologické části kotelen a nasazení kogenerace.

Řešení - Důsledný přechod na typické plynové kotle s nízkou produkcí NOx s emisemi přípustnými podle TA LUFT.

3a) Zásobování teplem průmyslu U průmyslových firem se nepředpokládá další rozvoj. Stávající průmyslová výroba je ale náročná na teplo/technologická pára/ a el.energií. Pro tyto spotřebitele je instalace kogenerační jednotky spojená s vlastní výrobou a spotřebou el.energie v optimálně voleném množství velkým ekonomickým přínosem již dnes předeformovaných cenách el.energie. Totéž platí o přehodnocení používání páry jen důsledně pro nezbytné technologické procesy a pro vytápění využívat zásadně topnou vodu,která je lépe regulovatelná a vždy i ekonomicky přínosná! Výhodné je i spalování plynu,ale s použitím v ifrazářičích zavěšených pod stropy hal.

B. Návrhové období 1b) Vytápění bytů(nová výstavba)

2b) Vytápění půdních vestaveb 3b) Vytápění rod.domků

1b) Vytápění bytů(nová výstavba) Výstavba bytů má charakter soustředěné výstavby pouze v urbanu č.35 kde se jedná o 1OO BJ a v urbanu č.12,kde bude 12 BJ. V urbanu č.35 zvážit v dalším stupni PD (např.projekt zóny) definitivní variantu ze dvou možných.Tyto jsou závislé na druhu výstavby,jejím členění co do velikosti atd.. Varianta 1 - decentralizované vytápění s kotli splňujícími přísné emisní limity NOx. Varianta 2 - centralizovaný zdroj s dodávkou tepla ve formě napojených OPS v domech za předpokladu blokového charakteru zástavby.S ohledem na velikost zdroje a výkupní či spotřebitelské podmínky el.energie zvážit použití kogenerace. 2b) Vytápění půdních vestaveb Rozhodnutí o způsobu vytápění musí vždy předcházet podrobné posouzení lokality a vlivu vestavby na okkolí.Řešení musí být systémové a nadčasové. Obecně je možno s vyjímkou lokalit se stávajícími blokovými zdroji tepla,připustit pouze lokální plynová topidla s nízkou produkcí NOx samostatně pro nádstavby vždy s programovatelnými regulátory a termostaty. V nástavbách je vždy nutno řešit vlastní vytápění s ohledem na tepelně tech.vlastnosti vestaveb a nepřipustit spojení stávající a nové topné soustavy.Spojení těchto dvou staveb je možné pouze v odběru TUV. U blokových kotelen,nebo OPS je vždy nutné řešit nástavby samostatným napojením na zdroj tepla s vlastní regulací s ohledem na rozdílné tepelně tech.vlastnosti nádstaveb a podnoží domů.

3b) Vytápění rod.domků Použit plynové vytápění s minimální produkcí NOx od instalovaných spalovacích zařízení.

6) ZÁVĚREM Město Jeseník má ekologický druh paliva(zemní plyn),který má však svou jednu nevýhodu v produkci oxidů dusíku(NOx),které jsou se stupněm poznání nebezpečnější než dříve proklamované oxidy síry (SO2 a jiné). Samotná molekula metanu uniklá do ovzduší je asi 32 x horší než molekula oxidu CO2,který způsobuje známý skleníkový efekt. Ochrana před únikem samotného plynu je v provozování plynovodní soustavy. Ochrana před produkcí NOx je v instalaci technologického zařízení,které spaluje plyn za nízkých spalovacích teplot.Tyto kotle a zařízení jsou samozřejmě dražší než stávající instalované v řešeném území.Vzhledem ke statutu města Jeseník(lázeňské město) a krajinné oblasti Jeseníky je nutno dbát na dodržování přísnějších emisních limitů. Toto je možno dosáhnout bu_ volbou počtu zdrojů tepla,které jsou emitenty NOx,nebo volbou technologického zařízení. V současné době vznikla na území situace,která je typická pro celou ČR a kterou je nutno vyřešit i při chybějící legislativě tak,aby příští léta nepřinesla rozčarování nad cenami nejen za plyn,ale i za znečišťování! Zásadně je nutno omezit používání el.energie na nezbytně nutnou míru a použití plynu volit ekologicky a ekonomicky.Ekologické použití plynu znamená vždy dražší technologii. Město Jeseník by si zasloužilo vlastní monitorovací stanici na měření ovzduší umístěnou do vhodně voleného místa,které by reprezentovalo ovzduší města a lázní. SPALOVÁNÍ BIOHMOTY S ohledem na náročnost výroby a skladování biohmoty pořizovací náklady na technologii pro ekonomické spalování,není tato varianta zatím doporučována. V případě podpory při počáteční investici a změně dosavadní energetické politiky státu není vyloučena aplikace v některé okrajové lokalitě Jeseníku. VYUŽITÍ ODPADOVÝCH SUROVIN V ENERGETICE

V řešeném území nebyl proveden průzkum množství spalitelných odpadových surovin.Vzhledem k velkým investičním nákladům na realizaci a nedořešenému sběru odpadů/třídění,cena odpadu, lokalita spalovny,množství odpadů a jejich výhřevnost/ není spalovna zatím doporučována. IX/1998 Vypracoval:Ing.Miroslav Machalec

A.8. ÚZEMNÍ SYSTÉMY EKOLOGICKÉ STABILITY

A.9. VYHODNOCENÍ POŽADAVKU NA ZÁBOR ZPF A LPF O. Zdůvodnění návrhu záboru ZPF 1. Vyhodnocení zemědělského půdního fondu 1.1. Struktura půdního fondu 1.2. Produkční zařazení 1.3. Zatřídění půd v řešeném území dle BPEJ 1.4. Investice do zemědělské půdy 1.5. Uspořádání zemědělského půdního fondu 2. Předpokládaný zábor zemědělského půdního fondu 2.1.Popis lokalit uvažovaného záboru a struktura zabíraného ZPF 2.2. Ložisková území 2.3. Zásah do ploch s uskutečněnými investicemi do půdy 2.4. Ovlivnění areálů zemědělské prvovýroby 2.5. Ovlivnění uspořádání ZPF 2.6. Opatření k zajištění ekologické stability krajiny 2.7. Ovlivnění skutečností z návrhu pozemkových úprav 2.8. Podklady ke zpracování vyhodnocení ZPF 2.9. Zdůvodnění řešení ÚPSÚ z hlediska ochrany ZPF 3. Tabulková část Vyhodnocení požadavků návrhu ÚPSÚ na zábor Z P F a ostatní půdy Struktura záboru ZPF dle využití, třídy ochrany, B P E J

A.10. ÚZEMÍ A STAVBY SE ZVLÁŠTNÍM REŽIMEM A.10.1. PAMÁTKOVĚ CHRÁNĚNÉ OBJEKTY A.10.2. CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A OCHRANNÁ PÁSMA A.10.3. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY

O. Zdůvodnění návrhu záboru ZPF Na základě stanoviska MZPČR, územního odboru Olomouc ke konceptu, byly redukovány plochy s nároky na zábor ZPF.
Byla upravena trasa komunikace 36-1,37-1 tak, aby poloměr byl na minimu normové hranice tj. 200 m, a navrhovaná komunikace se tak co nejvíce přiblížila k zástavbě, aby nedocházelo ke zbytečným záborům. Území, které vznikne mezi navrhovanou komunikací a stávající zástavbou je navrženo ve výhledu (tzn. po návrhovém období tohoto ÚPSÚ - 2010) k využití pro funkce bydlení a smíšené území. Poloha této komunikace splňuje zároveň protierozní opatření, které je požadováno v souborném stanovisku. Nároky na vynětí ze ZPF jsou takto omezeny na minimum.
Návrh zástavby, určené pro bydlení v lokalitách 35-2,35-3,354,35-5,35-6,35-7,35-8 a 35-9, byl výrazně redukován o plochy určené k založení lesoparku a plochy ostatní zeleně z důvodu dostatečnosti stávajícího lesního porostu Čapka, kde je rovněž navrženo biocentrum BC 34. Co se týká ploch určených bydlení se opíráme při návrhu především o reálný stav k dnešku : 1. Klasifikace bonitních tříd je ze 60.let, neodpovídá realitě 2. Stanovisko ZD Jeseník, které tyto pozemky obhospodařovolo a obhospodařuje není v rozporu s uvažovanou výstavbou 3. Investorsky reálné možnosti výstavby bytů a RD v obci Jeseník 4. Urbanistická a architektonická náprava býv, sídliště „Dukla“ ve vazbě na konfiguraci terénu

5. Jediná lokalita, kde je možná nová výstavba 3-4 podl. obytných domů se státní podporou 6. Výstavbou rodinných domků dojde k likvidaci stávající skládky(dnes vedena jako I.bonita ?!) o ploše 12.000 m2 7. Výstavba RD na ploše cca 23.000m2 je na pozemcích o velikosti 1.000 - 1.200 m2, rezidenčního typu s udržovanými zahradami, bez hospodářství, což zvýší estetický standard bydlení, odpovídající lázeňskému městu
Ostatní plochy navržené k zástavbě či jiným záměrům byly z hlediska dopadu na ZPF již odsouhlaseny

A.10.1. Památkově chráněné objekty Jeseník

# 940 vodní tvrz s kamenným mostem, vodním příkopem a parkem, parc.čís. 520 st., 517, 518, 519 - park # 940/1 vodní tvrz č.p. 120, parc.čís.520 st. Příklad renesančního vodního hrádku ze 16. století a dochovanou dispozicí. Upraven po požáru v roce 1737 a v 70. letech 20. století. # 940/2 kamenný most, parc. čís. 517 poz. Přístupový most ze 16. století, součást areálu vodní tvrze. # 940/3 vodní příkop, parc. čís. 518 poz. Dochovaný ochranný systém vodní tvrze, zároveň vymezující rozsah areálu. # 940/4 park, parc. čís. 519, 517, 518. Přírodně krajinářský park z 18. století, součást areálu vodní tvrze. # 939 kostel Nanebevzetí P. Marie, parc. čís. 522 st. Trojlodní romanticky upravovaný kostel z roku 1882 s gotickým jádrem. # 937 radnice č.p. 167, nám. T. G. Masaryka, parc. č. 539 st. V jádru renesanční architektura rozšířená a upravená na přelomu 18. a 19. století. # 943 hotel Praděd č.p. 178 ( býv. Lidový dům ), nám. Svobody, parc. čís. 109 st. Památka dělnického hnutí na Jesenicku. Klasicistní architektura s pozdějšími úpravami. # 944 dům č. p. 176, Tovární ul. 10, parc.čís. 109 st. Předměstský dům z roku 1782 s členěnou fasádou a chovanou dispozicí. # 938 sloup Nejsvětější trojice, v parku před tvrzí. Barokní sochařská práce z roku 1721. # 2126 Priessnitzův pomník, městské sady, parc. čís. 788. Monumentální sochařská práce z roku 1909 sochaře J. Obetha.

# 945 budova č. p. 175, rodný dům Vincence Priessnitze, parc. čís. 1375 st. Nejstarší lázeňská budova z let 1827 - 1829, kde působil zakladatel lázní Vincenc Priessnitz.

# 946 český památník se sochou Hygie, parc. čís. 1365 - park, na okraji vyhlídkové cesty. Dílo J. V. Myslbeka z let 1873 - 1874 za účasti architekta Fr. Schmoranze ml. # 947 jubilejní pomník Vincence Priessnitze, parc. čís. 1336 - park, na svahu nad kolonádou. Památka z roku 1899, připomínající význam zakladatele zdejších lázní. # 948 maďarský památník, parc. čís. 1347 - park, na vyhlídkové cestě. Dílo sochaře L. Schwanthalera z roku 1839. Doklad mezinárodního významu zdejších lázní. # 949 polský památník, parc. čís. 1335 - park, na vyhlídkové cestě. Doklad mezinárodního významu zdejších lázní z roku 1899. # 950 francouzský památník, parc. čís. 1322 - park, u příjezdové silnice pod parkovištěm. Doklad mezinárodního významu zdejších lázní z konce 19. století. Upraveno v roce 1961.

A.10.2. Chráněná území a ochranná pásma 1. Chráněná krajinná oblast Jeseníky - vyhlášeno dne - hranice 2. Lázně Jeseník 3. Vodní tvrz 4. Ložisko Zlatý chlum 5. Lom Bukovice 6. Technická infrastruktura : a) elektrická zařízení Vrchní vedení VVN - 110 kV 12 m od krajního vodiče Vrchní vedení VN - 22 kV 7 m od krajního vodiče Kabelová vedení všeho druhu - 1 m od krajního kabelu Transformovny stožárové 7 m v š e m i směry Transformovny kioskové,rozvodny, spínací stanice - 20 m v š e m i směry b) plynovod VTL - 4 m na každou stranu STL - 1 m na každou stranu regul.stanice - ochr.pásmo 4 m všemi směry - bezp. pásmo 10 m všemi směry c) komunikace a dopravní stavby - v extravilánu od osy komunikací : 50,0 m od osy silnice I.tř. 15,0 m od osy silnice II.tř. 15,0 m od osy silnice III. tř. 15,0 m od osy místní komunikace - intravilánech je nutno respektovat především uliční čáry v

případech dostaveb, u nově vznikajících celků je nutno dodržet mimo hluková pásma základní minimální hodnoty takto : 15,0 m od osy místní obslužné komunikace třídy B2 a C1 10,0 m od osy ostatních místních komunikací