Jelínek se kvůli dotaci obrací na papeže

Hamplová má zpoždění Čtěte na straně 6

NEZÁVISLÉ NOVINY

ROČNÍK III / ČÍSLO 12

prosinec II

ZDARMA

Jelínek se kvůli dotaci obrací na papeže Zastupitelé schvalovali rozpočet, bavili se jen o farnosti Zastupitelstvo města Rožnova na svém prosincovém zasedání schvalovalo rozpočet na rok 2014. Ten byl bez úprav schválen. Diskuze k tomuto bodu příliš konstruktivní nebyla. Proměnila se v debatu o tom, jestli je morální podpořit rožnovskou farnost půl milionovou dotací na opravu farní zahrady a oslavy 250 let vysvěcení kostela. Zastupitelstvo města poměrně hladce přijalo předkládaný rozpočet, který počítá se zhruba 250 miliony ve výdajové i příjmové části. Samotnému schválení ale předcházela poměrně ostrá debata. Některým opozičním zastupitelům totiž vadily plánované dotace pro rožnovskou farnost. Té bylo z rozpočtu vyčleněno 200 tisíc korun

Práce na opravě zdi v září 2004. Foto: archiv

na oslavu vysvěcení kostela a 250 tisíc na opravu farní zahrady. Zastupitelé se kvůli tomu dokonce obrátili v otevře-

ném dopise na kardinála Dominika Duku a moravského metropolitu Jana Graubnera.

„V našem městě je roky pravidlem, že žadatelé o dotace se o peníze ucházejí v rámci grantového systému města, kde jsou alokovány peníze na různé kulturní, společenské, sportovní či environmentální akce. Farnost však spolu s koaličními zastupiteli ovládajícími rožnovskou radnici prosadila, aby se církev ucházela o peníze – mimo jakákoliv dosud uznávaná pravidla – přímo z rozpočtu města,“ stojí v dopise, který podepsali Ivo Jelínek, Libuše Rousová (oba SNK ED), Radim Janča, Drahomíra Koňaříková (oba VV) a Petr Jelínek (SZ). Podepsaní též vyjádřili obavu, že v době církevních restitucí tento nestandardní postup jen zbytečně přileje nenávistný olej do ohně. Pokračování na straně 14

Výkup zlata za nejvyšší ceny v zastavárně na Lázu. Zástava zlata za nejnižší úrok v regionu. Tel.: 608 888 908.

rožnovský prostor – nezávislé noviny

www.roznovsky-prostor.cz

Lékařská služba první pomoci PF – Přátelé fotografie v Rožnově prozatím beze změn si připomněli pět let existence Město Rožnov pod Radhoštěm uzavřelo pro rok 2014 dodatek ke smlouvě o zajištění Lékařské služby první pomoci (dále jen LSPP). Pro příští rok se tak v této části zdravotních služeb pro občany i návštěvníky mikroregionu Rožnovska nic nemění. Podobný dodatek byl ale uzavřen naposled. Částkou kolem 200 tisíc korun přispěje také v roce 2014 město Rožnov pod Radhoštěm na provoz LSPP pro občany a návštěvníky města i mikroregionu. „Rada města odsouhlasila dodatek ke stávající smlouvě o zajištění lékařské služby první pomoci pro rok 2014. Věřím, že je to ale naposledy, protože v příštím roce se v Rožnově bude stavět nová stanice Zdravotnické záchranné služby a tím pádem bude zajištěna první pomoc pro obyva-

tele i návštěvníky bez finančních nároků obcí Rožnovska,“ prozradil místostarosta Rožnova Václav Mikušek (KDU-ČSL). Statistika letošního využítí služeb LSPP v našem mikroregionu je podobná jako v roce 2012. Tehdy využilo služeb LSPP 705 osob, z toho bylo 378 Rožnovanů a 80 turistů. Ostatní návštěvy vykonali občané okolních obcí mikroregionu. „Letos máme prozatím k dispozici statistiku k 30. 6. 2013. Lékaři evidují 337 návštěv, z toho 171 Rožnovanů a 44 turistů,“ vypočítal místostarosta Mikušek. Celkové náklady na provoz LSPP v Rožnově jsou rozpočtovány částkou kolem 600 tisíc korun za rok. Náklady hrazené z rozpočtu města jsou z této částky přibližně třetinové. (tg)

Lákali děti do auta na bonbóny Šestiletou dívenku oslovila ve čtvrtek 5. prosince kolem jedné hodiny odpoledne při cestě ze školy na ulici Bezručova poblíž kina neznámá žena. V ruce měla bonbóny, které dívce nabízela a lákala ji do auta se slibem, že ji odveze domů. Podle dívenky s ní měla být ještě další žena, ta k ní ale nepromlouvala. Dále mělo k místu přijet auto, které řídil nějaký muž. „Holčička ženě řekla, že se nesmí bavit s cizími lidmi a utekla za svým spolužákem a spolužačkou, kteří šli kousek před ní směrem k autobusové zastávce. Cizí žena se po chvíli přesunula za skupinkou tří dětí, vyptávala se jich, kde bydlí a říkala, že je sveze domů a v autě jim dá bonbóny. Děti nabídku odmítly a utekly k autobusové zastávce na ulici Hradišťko. Jedna dívka a chlapec pak nastoupily do autobusu a dívenka, kterou žena oslovila jako první, utíkala ke kinu, kde na ni měla čekat matka. Děti z autobusu údajně viděly, že neznámá žena oslovovala na ulici další dívku,“ uvedla Lenka Javorková, tisková mluvčí okresní policie. Podle dětí se mělo jednat o starší štíhlou ženu, která byla oblečená do

černé bundy, na hlavě měla čepici, ze které jí čouhaly podle dětí bílé, světlé nebo rezavé vlasy. Dále měla u sebe černou kabelku. Druhou ženu děti podrobněji popsat nedokázaly, ovšem mělo se rovněž jednat o starší ženu. Muž ve vozidle byl údajně rovněž starší, bez vlasů a měl vousy. Auto, ve kterém seděl, mohlo být tmavě šedé vozidlo značky Audi. „Žádáme rodiče, aby svým dětem o kontaktování neznámou ženou pověděli a řádně je poučili: v případě, že je někdo cizí osloví s nabídkou bonbónů, odvozu domů (mohou použít i lež, že je posílají rodiče) apod., aby děti nabídku odmítly a rozhodně do auta k cizím lidem nesedaly, vyhledaly místo s větším pohybem osob např. obchody, autobusové zastávky nebo restaurace a jakmile to bude možné, pověděly o události dospělé osobě,“ doporučila rodičům mluvčí. „Kdo by nám mohl k pohybu osob a vozidla sdělit nějaké informace, ať kontaktuje linku 158. Pokud by se rodiče od svých dětí dozvěděli, že je někdo se stejným úmyslem oslovil, tak nechť rovněž volají linku 158,“ upozornila Javorková. (lum)

Přátelé fotografie. Foto: archiv P. Hona

Existují už pět let a každý prvý pátek v měsíci se scházejí ke vzájemnému posezení, kde diskutují o fotografiích a fotografické tvorbě. Pětileté výročí si připomněli na schůzce 6. prosince 2013. Zakladatelem této neformální skupiny zájemců o fotografii, její historii a fotografování je Pavel Hon. Má bohaté zkušenosti z práce Fotokroužku, který existoval při Klubu pracujících Tesla, také z početných výstav svých fotografií v Rožnově, Ostravě i jinde. Co bylo leitmotivem práce PF po oněch pět uplynulých let? „Scházet se, být spolu, navzájem si předvádět svou tvorbu. Konzultace o technice zpracování fotografií v PC, zacházení s digitálními fotoaparáty, také o kompozici.“ Které akce za uplynulých pět let si považujete nejvíc? „Upřímně – snad všech. Patří sem obě naše výstavy v Městské knihovně (2012, 2013), setkání a debata s významnými lidmi: Evou Fukovou, Jindřichem Štreitem, Jiřím Sedláčkem (fotografující ostravský herec), Ivo Mischingerem a Lubomírem Stavinohou. Také návštěva hvězdárny

ve Valašském Meziříčí s přednáškou o astrofotografii. Věřím, že všichni členové si považují i našich společných vycházek na Hradisko, Jurkovičovu rozhlednu, do Mlýnské doliny, na Stráň a další zajímavá místa.“ Kde všude prezentujete své fotky? „Na různých výstavách, jak bylo uvedeno. Mimo to máme své webové stránky (jsou však zamknuté a chráněné heslem).“ Jaké máte cíle pro příští léta? „Pokračovat v uvedené činnosti, která, jak doufám, přináší všem účastníkům poučení i potěšení. V příštím roce máme záměr uspořádat kolektivní výjezd na Hukvaldy. Snad i do Drážďan, navštívit muzeum firmy Pentacon.“ Jak početná je vaše fotografická skvadra? „Papírově je nás 22, prakticky se schůzek a společných akcí účastní 15–18 členů.“ Do dalších let činnosti přejeme dobré světlo, nápady a také skvělé fotografie. (sb)

ZAPOJTE SE! Jaký bude Rožnov za 10 let? V pátek 13. prosince 2013 uplynulo právě sto let ode dne, kdy město Rožnov přijalo oficiální název Rožnov pod Radhoštěm. Šlo o významný počin, kdy se ryze moravské město, jeho představitelé a obyvatelé vlastenci zároveň postavili proti používání německého názvu. Stalo se tak za starosty Leonharda Dresslera. Jak bude město vypadat ne za sto, ale za dalších deset let? 2

Zajímá nás názor vás, čtenářů Rožnovského prostoru, jak podle vašeho mínění asi bude město Rožnov pod Radhoštěm vypadat v roce 2023? Své názory na kladnou i zápornou proměnu města zašlete v krátké zprávě na e-mail: [email protected] do 15. ledna 2014. Výsledek této miniankety zveřejníme v únorovém čísle Rožnovského prostoru. (r) prosinec 2013



Provoz zahrádek v roce 2014 bude zřejmě beze změn Zastupitelé na prosincovém jednání zrušili úkol, který sami dali úředníkům na zasedání v září. Týkal se analýzy provozu letních zahrádek a jejich možné regulace kvůli rušení nočního klidu. I v příštím roce se tak nedají očekávat v otevíracích dobách těchto zařízení žádné změny. Téma provozu letních zahrádek nebylo v programu jednání. Zastupitelé s k němu vrátili poté, kdy tajemník města Miroslav Martinák oznámil, že úřad bude schopen analyzovat fungování zahrádek až během jejich provozu v létě 2014. To se hrubě nelíbilo předkladateli návrhu Karlu Gardašovi (Zdravý Rožnov), který odtušil, že případné omezení by se tak týkalo až sezóny 2015.

Tajemník chtěl zahrádky kontrolovat osobně

Gardaš se domníval, že není potřeba analýzu provádět v reálných podmínkách v terénu, podle něj je dat z minulých měsíců tolik, že úkol splnit do konce února 2014, jak bylo definováno, lze. Mimo jiné navrhl, ať úředníci požádají Městskou policii o údaje o rušení nočního klidu v uplynulém roce. Měl i další nápad. „Můžete si

prosinec 2013

z přestupkového oddělení právního odboru vytáhnout záznamy o přestupcích o rušení nočního klidu?“ tázal se opoziční zastupitel s tím, že mu nejde o konkrétní jména lidí, kteří přestupek spáchali, ale o lokalitu, kde tak učinili. „Musím se poradit s kolegyní právního odboru. To je otázka, na kterou jsem nebyl připravený a neumím vám na ni odpovědět,“ reagoval tajemník. Gardaš ze svých požadavků neustoupil a zajímalo jej, jak bude úřad v reálných podmínkách zahrádky analyzovat. Na tuto otázku se dočkal zajímavé odpovědi. „Provedu namátkovou kontrolu sám,“ odvětil tajemník úřadu.

Město nic nezanedbává

Podle Libuše Rousové (SNK ED) by mohly s analýzou provozu zahrádek pomoci smlouvy, které provozovatelé, pokud mají předzahrádku na veřejném prostranství a ne na svém pozemku, s městem uzavírají. „S jejich majiteli lze určitě komunikovat a domluvit se na takové otevírací době, aby se nenarušoval veřejný pořádek. Je to jen otázka vůle,“ konstatovala Rousová. Podle místostarosty Václava Mikuška (KDU-ČSL) ale město s provozovateli předzahrádek vždy komu-

nikovalo a problémy řešilo. „Pokud byly nějaké stížnosti na jednotlivé provozovny, vždy tam zajela hlídka Městské policie a s provozovateli se věc řešila. Nic se nezanedbalo,“ myslí si místostarosta.

Brož: Regulace je nesmysl

S diametrálním úhlem pohledu na problematiku vystoupil Jiří Brož (TOP 09), který už v září uložení tohoto úkolu odmítl. „Tak, jak je úkol uložen, jej považuji za nesmyslný. Způsob řešení ze strany městského úřadu mi dává za pravdu. Navrhuji

proto, aby byl tento úkol zrušen,“ navrhl Brož. Se zrušením úkolu nesouhlasil Gardaš. Podle něj nově schválený tržní řád (platí od května) příliš zasáhl do práv občanů. „V případě, že úkol bude zrušen, obávám se, že možná nastane situace, kdy část tržního řádu tohotoměsta bude jaksi v rozporu s jinými městskými vyhláškami a zřejmě se to bude muset právně vyřešit.“ nechal se slyšet Gardaš. I přes jeho upozornění ale zastupitelé úkol zrušili. Podle místostarosty Mikuška to ale neznamená, že město na dodržování pořádku na předzahrádkách rezignovalo. (lum)

V listopadu jsme si (ne)připomněli 110 let od založení Českého lyžařského svazu Stalo se tak z iniciativy J. RössleraOřovského 21. listopadu 1903 v hotelu Ráj v Jablonci nad Jizerou, kde zástupci tří existujících lyžařských spolků ustavili Svaz lyžařů v Království českém. Byl to vůbec první lyžařský svaz na světě a rok 1903 se stal významným mezníkem v dějinách českého lyžařství. Pozadu nezůstávalo ani lyžování v Beskydech. V sezóně 1911/1912 byl do svazového kurzu v Krkonoších vyslán tehdy nejlepší závodník Cyril Mach, řídící učitel z HutiskaZákopčí, aby získal zkušenosti pro výcvik lyžařů. Kurzy pak pořádal na Pustevnách, ale učil lyžovat i své školáky a ogaři ze Zákopčí dokonce na lyžích i skákali. První lyžařské závody v Beskydech byly pořádány 4. ledna 1914 na Pustevnách. Po skončení první světové války byl 8. 12. 1918 ustanoven Svaz lyžařů republiky Československé (SL RČS). První mistrovství ČSR v klasických disciplínách se uskutečnilo v roce 1920 na Štrbském plese, další pak na různých místech a v roce 1928 i na Pustevnách. Celorepublikových závodů v Beskydech postupně přibývalo. První skokanský můstek postavila v roce 1926 Pohorská Jednota Radhošť na Pustevnách, patřil v té době k největším u nás. Roku 1929 na něm skočil rekordních 49 metrů Nor Sigmund Ruud a r. 1937 rekord překonal ostravský Alfréd Steinmuller skokem 52 m. Druhý můstek byl postaven v Ostravici (1929) a další na Vsackém Cábu (1931). V témže roce postavil KČST Ostrava v Bílé skokanský můstek s kritickým bodem 45 m.

Dlouhou a bohatou historii má lyžování v Dolní Bečvě. Nejen mládež a sportovně založení občané, také lesní dělníci, hajní a myslivci brzy zjistili, že lyže jsou užitečné nejen pro sport, ale také v práci. Vůbec první záznam o lyžování v Dolní Bečvě pochází ze školní kroniky z roku 1924 z pera řídícího učitele Wimra. Jezdilo se na Holé, na Blinkovém kopci. Dolní škola měla lyžování na svahu za Polanskými. Stavěly se sněhové můstky v Horním Rozpitém, nad Lúčany, u Kuběnů, naproti revíru. V Rožnově pod Radhoštěm již ve 30. letech 20. stol. pěstovaly lyžařské sporty organizace Sokol, Klub českých turistů a Pohorská jednota Radhošť. První lyžařský můstek – dřevěný, byl postaven ve spolupráci Sokola a KČST na Dolních Pasekách v místě zvaném Mokré. Měl kritický bod 26 m. V roce 1950 byl svépomocí opraven. V roce 1953 vybudovali rožnovští lyžaři skokanský můstek na Hradisku s kritickým bodem 57 m. V roce 1957 byl můstek pokryt umělou hmotou – v té době to byl největší můstek svého druhu na světě. V září 1969 se na můstku sešli nejlepší skokané z celé Evropy spolu s mistry světa Jiřím Raškou a Norem Wirkolou. Do roku 1962 zůstávalo sjezdové lyžování v Rožnově pod Radhoštěm ve stínu klasického lyžování. V té době začal být budován na Soláni areál sjezdového lyžování, kde vyrostla řada vynikajících závodníků. Při připomínce významného výročí založení Českého lyžařského svazu je dobré vědět, že ani v Beskydech nebyly zimní sporty opomíjeny. (sb) 3



Spektrum Rožnovska si od března bude radnice tisknout sama Čtrnáctideník Spektrum Rožno vska, který vydává příspěvková organizace města T klub – kulturní agentura, změní od března vydavatele. Radnice si tisk noviny stahuje pod sebe. Vedení města není příliš spokojeno se současným obsahem listu. Změní se formát a noviny by měly být zdarma. Na plánovanou změnu vydavatele upozornil během jednání zastupitelstva Ivo Jelínek (SNK ED). „To už bude totalitní cenzura radnice? Mohli byste tuto záležitost vysvětlit?“ obrátil se na vedení města opoziční zastupitel. „My nemáme představu, že to bude nějaký diktátorský časopis. Chceme, aby se v něm politika projevovala co nejméně. Samozřejmě, nebudeme se bránit tomu, když se na konkrétní akci bude zjišťovat názor toho či onoho, nicméně neměl by to být prostor pro nějakou politickou diskuzi,“ reagoval místostarosta Rožnova Václav Mikušek (KDU-ČSL).

„Delší dobu se netajíme tím, že podoba Spektra by mohla být trošku jiná. Chceme, aby informační schopnost tohoto čtrnáctideníku byla lepší. Jsou věci, které se nám tam nedostanou. Chceme, aby informace byly přímější, aby byly častější a aby se týkaly skutečně života ve městě. V příštím roce chystáme řadu investičních akcí, dojde k různým omezením, bude třeba občany informovat pravidelně v předstihu o různých záležitostech. K tomu chceme, aby Spektrum bylo trošku přizpůsobeno,“ vysvětlil Mikušek. Ke změnám by mělo dojít od března. Na koncepci, jak vlastně budou městské noviny vypadat, se stále pracuje. V plánu je změna formátu, zvýšení nákladu až na 3000 kusů a způsob změny distribuce. Nadále by mělo Spektrum vycházet také jako čtrnáctideník mikroregionu Rožnovsko, obce budou městu částečně přispívat na úhradu nákladů. Noviny by měly být k dostání zdarma. „Ne, že bychom je roz-

nášeli do všech domácností, ale byly by na stojanech k dispozici na hodně frekventovaných místech, to znamená v různých obchodech, v informačním centru a podobně s tím, že plné znění každého čísla bude zveřejněno na webových stránkách města,“ nechal se slyšet Mikušek. Současný vydavatel, T klub – kulturní agentura, už byl přiměřeně krácen na rozpočtu pro příští rok. „V TKA bude zrušeno místo šéfredatorky a bude krácen úvazek grafika. Budou také vypovězeny smlouvy s redaktorkami pro obce a se sportovním redaktorem,“ uvedla ředitelka téčka a zastupitelka Lenka Vičarová (SNK). „Vnímám to jako snahu více přiblížit práci úředníků a vedení města občanům. Neumím dnes toto rozhodnutí vyhodnotit. Až čas ukáže, zda to byla změna k lepšímu či horšímu. Spektru přeji každopádně dobré redaktory a hodně čtenářů,“ uzavřela Vičarová. (lum)

Jak to bylo s tylovickým mlýnem a mlýnkem Původně samostatná obec Tylo vice, připomínána roku 1504, vždy těsně přiléhala k městu Rožnovu, jen obtížně bylo možné určit, kde začíná,

místními částmi města Rožnova. Mlýny bývaly v Tylovicích dva. Starý pod „Arendou“ zanikl mezi roky 1750–1760. Menší „mlýnek“ podle

Současná podoba tylovického Mlýnku. Foto: R. Sobotka

podnes je pokračováním Horní (nyní Bayerovy) ulice, vyúsťující z rožnovského náměstí. Spolu s Hážovicemi byly Tylovice roku 1960 sloučeny v obec Rysová, roku 1980 se obě staly

4

urbariální fase z r. 1775 založil fojt Martin Plandor, jemuž patřil mlýn o jednom složení na nestálé vodě a kromě rybných a vinných fůr byl prost veškerých robot. Mlýn pohá-

něla voda z rybníka se sypanou hrází, který se naplňoval z Pavlátova potoka, tekoucího od Horeček vzdálených asi 1 kilometr severně. „Panský rybník je nyní vysušen,“ píše Čeněk Kramoliš roku 1907, „mlýn změněn jest na hospodu.“ Pamětníci hospodu „Na mlýnku“ pamatují. Nyní je to upravený privátní domek, ale pojmenování „Na mlýnku“ stále přetrvává. Arenda, neobvyklý místní název (někdy také harenda), je úvodní část středověkých listin s ustálenou formulací, tedy i v případě nájmu, například právě zmíněného zaniklého starého mlýna Na Arendě. (sb)

služby ODHADY CEN NEMOVITOSTÍ. Rychlé zpracování za dostupné ceny. Ing. Zdeněk Dlabaja, tel.: 602 779 443.

Chcete něco prodat, koupit, darovat? Nechcete, aby u věcí za pár stovek rostla cena kvůli složité dopravě, poštovnému apod.? Nebo hledáte ideálního protějška a nechcete za ním jezdit do jižních Čech? Inzerujte v Rožnovském prostoru, v nejčtenějších novinách v Rožnově, a máte jistotu, že na váš inzerát budou reagovat lidé ve vzdálenosti do 15 kilometrů. Soukromé inzeráty – 0,20 Kč/znak, komerční inzerce – 2 Kč/znak.

RP nabízí záznamy zašovského zastupitelstva

Internetové stránky měsíčníku Rožnovský prostor rozšiřují nabídku pro své čtenáře. Nově totiž web zprostředkovává záznamy ze zasedání obecního zastupitelstva v Zašové. Už delší dobu je možné na stránkách zhlédnout také záznamy z jednání rožnovských zastupitelů. I v případě Zašové je RP pouze nosičem záznamů, nikoli jeho pořizovatelem. Za pořizováním záznamů ze Zašové stojí občanská aktivita, proto čtenáře, resp. diváky prosíme o shovívavost v případě horší kvality obrazu či zvuku. (r)

Město jednalo s firmami

Začátkem prosince se uskutečnilo jednání vedení města a Zájmového sdružení Prům. areálu Tesla, které sdružuje tamní firmy. Kromě informace o stavu zpracování strategického plánu města a součinnosti firem a města v dalším období při jeho naplňování, byly řešeny předběžně otázky stavebních úprav mostu a komunikací v letech 2014–2015 a důsledků pro dopravu, které budou omezení mít, v návaznosti na potřeby firem, jejichž činnost bude ovlivňovat. „Hlavním tématem však byla havarijní prevence se zaměřením na průmyslový areál. Upozornili jsme přítomné zástupce firem na hlavní zdroje rizik závažné havárie na území průmyslového areálu i samotného města. Zároveň jsme zdůraznili možné dopady jak pro firmy, které se nachází v dosahu jednotlivých zdrojů,“ popsal pracovník krizového pracoviště MěÚ Rožnov Jan Winkler. (tg)

Mikroregion má rozpočet

Příjmy ve výši 1,668 milionu korun, výdaje 1,656 milionu korun. S takto schváleným rozpočtem bude v roce 2014 hospodařit dobrovolný svazek devíti obcí mikroregionu – Sdru ž ení Mikroregion Ro žnovsko. Nový propagační materiál mikroregionu, příspěvek na propagaci Cyklostezky Bečva nebo účast na veletrzích cestovního ruchu. To jsou nejvýznamnější výdaje v rámci rozpočtu mikroregionu Rožnovsko, který na svém posledním zasedání schválili starostové členských obcí. Sdružení také zakoupí repasovaný sněžný skútr včetně tzv. stoperu. Pomocí této techniky bude v případě dostatku sněhu udržována běžecká stopa na cyklostezce. (red) prosinec 2013



Pořád se točí...

Ohlédnutí vynikajícího rožnovského cyklisty Bohumíra Koryčanského

Historie rožnovské silniční cyklistiky se začala odvíjet v roce 1950. Zakládajícími členy byli B. Smékal, Oldřich Nosek a Zdeněk Vaňura. Od roku 1958 působil cyklistický oddíl pod hlavičkou TJ Rožnov. Měl kolem 25 členů, vedl je Ctirad Los, později V. Fiedler a Bohumír Koryčanský, St. Ritter, ing. Jiří Vinklárek. V roce 1965 uspořádali rožnovští cyklisté Závod míru pionýrů za účasti sedmdesáti startujících z celé republiky. Pod vedením Bohumíra Koryčanského organizačně zajišťovali průjezd Závodu míru Rožnovem a dojezd do prémií. V letech 1974–1977 uspořádal cyklistický oddíl krajský přebor v závodech do vrchu, v letech 1978–1980 a v roce 1989 závod do Pusteven, v letech 1984 a 1985 pak závod do Černé hory. K nejúspěšnějším rožnovským cyklistům patří Bohumír Koryčanský (nar. 16. 6. 1934), několikanásobný přeborník Gottwaldovského (dnes Zlínského) kraje v silniční cyklistice. V roce 1956 vyhrál přebor čs. armády, v letech 1956–1958 zařazen do reprezentačního družstva ČSR. V roce 1956 obsadil v přeboru ČSR osmé místo a v závodě Okolo Slovenska téhož roku skončil celkově na 13. místě. Vedl pak úspěšné družstvo starších dorostenců, které v roce

prosinec 2013

1977 vyhrálo krajský přebor, na přeboru ČSR bylo osmé a v přeborech ČSSR desáté. Cyklistika se stala Bohumíru Koryčanskému osudem. „Určitě mi v dřevěné chalupě na Horních Pasekách stály u kolébky sudičky s bicyklem,“ směje se. Bicykl je podnes součástí jeho životního programu, denní norma v sedle je za každého počasí kolem padesáti kilometrů. „Po zařazení do reprezentace se předpokládalo, že do zahájení jarních výběrových závodů na Závod míru, říkali jsme ‚na Varšavu‘, bude mít cyklista najeto minimálně tři až čtyři tisíce kilometrů. Na počasí se nehledělo. Ve staré chalupě na Pasekách žádná sprcha, jen železňák s vodou na šporheltě, tak jsem se rozmrazoval. Tata pokaždé jen kroutil hlavou. V té době najezdil závodní cyklista za sezónu až ke třiceti tisícům kilometrů. To už je minulost. Letos mám najeto ‚jen‘ více než tři tisíce kilometrů.“ Po získání titulu přeborníka československé armády v roce 1956 ho čekala zajímavá odměna. „Vyfotili mne se samopalem v ruce před rozvinutou zástavou a povýšili na svobodníka.“ Silniční cyklistika je tvrdý sport, zážitky z pelotonu jsou bohaté. „Znal jsem všechny naše vrcholové cyklisty Dalera, Růžičku, Kubra, Veselého,

Nachtigala, Kněžourka a další. Vlasta Růžička byl Slovák. Při jednom závodu kolem Slovenska se peletonu utrhl. Balík cyklistů odpočíval. Když jsem střídal na špici, tak jsem do toho šlápl a před Levočou Růžičku dotáhl. To se ví, nelíbilo se mu to. Otočil se a houkl: Odkial si? Potěšený, že si mne Vlasta Růžička všimnul, říkám, že z Rožnova. Z Rožňavy ty...! A pořádně mi vynadal. Chtěl vyhrát prémii a málem jsem mu to překazil. Za umístění jsem dostal na tehdejší dobu malé moderní rádio. Čo to máš? prohlížel si Vlasta Růžička na chodbě hotelu technickou novinku. Rádio mu vypadlo z rukou, zbyl z něho šrot. Neměl jsem se doma čím pochlubit. Ale byli jsme kamarádi.“ Největší změnou od éry Bohumíra Koryčanského prošla závodní kola. „Jako kluk jsem ve Valašském Mezi říčí viděl za výlohou závodničku modrého Favorita s přehazovačkou a dalo mi moc přemlouvání, než tata kdesi peníze na můj první opravdový bicykl vyškrábal. Už tehdy stavěly odborné firmy špičkovým závodníkům bicykly na míru. To se mi poštěstilo, když jsem byl zařazený do reprezentace. V každém případě je dnes kvalita úplně jinde. Tehdejší závodnička vážila asi devět kilo, dnes kolem pěti nebo šesti. Materiál karbon, odleh-

čené rámy, přesné řazení. I když je pro vrcholové výkony potřeba to nejkvalitnější, stále platí, že pokud má závodník ‚olšové nohy‘, jak jsme říkali, pak může mít třeba superkolo, beztak nic nezajede.“ Osmdesátka se blíží, přání jsou jasná. „Mám takové přání: sjednotit rožnovskou cyklistiku, aby mezi cyklisty znovu zavládla někdejší přátelská pohoda. Celoživotním koníčkem je mi cyklistika. Díky bicyklu se pořád držím ve formě. Co víc? Poděkovat za každé nové ráno.“ (sb)

5



Analýza Hamplové má velké zpoždění Ani v polovině prosince nebylo jasné, jak a jestli vůbec se vedení radnice bude bránit domnělému poškozování dobrého jména města ze strany některých médií. Externí právnička Jana Zwyrtek Hamplová analýzu ve slíbeném termínu nedodala. Podle představitelů města měla blíže nespecifikované rodinné a zdravotní problémy. Radnice podepsala smlouvu s právničkou již v červenci. Jejím předmětem je ochrana práv a zájmů města, zejména ve smyslu ochrany jeho dobrého jména, ochrany nerušeného výkonu samosprávy a vyvození důsledků ze zásahů do práva na výkon samosprávy ve všech právních souvislostech. Za touto formulací se neskrývá nic jiného, než analýza obsahu médií, která údajně poškozují město. Hamplová měla analýzu odevzdat už v průběhu října, ale nedošlo k tomu.

„Slíbili jste (v září), že na tomto zastupitelstvu bude zveřejněna analýza paní Hamplové. Proč se tak nestalo? A jaké jsou sankce, že nedodržela termín?“ tázal se zastupitel Ivo Jelínek (SNK ED). S advokátkou komunikuje za město tajemník Městského úřadu Miroslav Martinák. „Došlo k nějakým problémům v její rodině, pak měla zdravotní problémy ona sama. O těchto skutečnostech jsme věděli. Z toho důvodu jsme nijak neurgovali splnění toho úkolu. Mluvil jsem s ní včera (9. prosince) a stav věci je takový, že materiál dopracovala. Zítra jde do pošty, nejpozději v pátek by tady měl být v listinné podobě a bude předložen na jednání Rady města v pondělí 16. prosince (až po odevzdání tohoto vydání do tisku),“ vysvětlil zdržení Martinák. Zpoždění v odevzdání analýzy nemůže být nijak sankcionováno.

Smluvní pokuty totiž nejsou součástí mandátní smlouvy, kterou město s advokátkou podepsalo. „Pro případ, že by smlouva nebyla plněna, je tam ustanovení, že klient může smlouvu vypovědět bez udání důvodu,“ řekla právnička z odboru tajemníka Věra Gajdarusová. Hamplová již obdržela zálohu ve výši 20 tisíc korun. Zastupitele zajímalo, jak by město v případě neplnění smlouvy tuto částku vymáhalo. „Nastupovalo by obecné ustanovení obchodního zákoníku. Magistra Hamplová by byla povinna doložit úkony, které provedla, nebo práci, kterou odvedla, vyúčtovat je a předat klientovi. Mandátní smlouva není smlouva o výsledku, ale o činnosti. Kdyby byla ukončena, musí se smluvní strany vypořádat,“ podotkla Gajdarusová. (lum)

Advent a já Přestože jsem vyrůstal v rodině notorických ateistů, Vánoce se u nás slavily tak, jak si žádá křesťanský mrav. Jen období adventu se u nás doma jaksi nesvětilo. Dodnes kdykoliv narazím na toto slovo, tak se mi vybaví hřbet knihy Advent od Jarmily Glazarové, kterážto byla a dodnes je v knihovně mých rodičů. Dlouho jsem nevěděl, co to vlastně znamená a jako dítko mě ani nenapadlo po tom pátrat. Pro mě bylo toto období časem voňavých podvečerů, nosu přimrzlého k výloze hračkářství a očekávání. Všechno to začalo Mikulášem. V našem domě chodil Mikuláš, někdy s čertem, někdy i s andělem a někdy jen čert. Podle toho, kdo ze sousedů či rodičů se uvolil strašit ratolesti. Nikdy k nám nepřišel „Děduška Maroz“, ale děda Mráz k nám jezdíval dokonce několikrát ročně, anžto se tak jmenoval tatínek mojí maminky. A tak když jsem třeba v létě řekl kamarádům, že k nám přijel děda Mráz, platil jsem za blba. Ale já jsem měl svého dědu Mráze moc rád, a tak jsem to hrdě přehlížel. Adventy svého dětství jsem naplno prožíval v 60. letech minulého století. Byla to pro nás opravdu „báječná léta pod psa“ a blížila se doba Pražského jara. Socialistický předvánoční trh byl diametrálně odlišný od toho, co známe teď. Pravda, fronty na banány, mandarínky či italské šusťáky kouzlu zrovna nepřidaly, ale jako děti jsme to nevnímaly. Ale ty obchody nás zase neotravovaly rádoby předvánoční náladou už od října, vánoční výzdoba v obchodech byla skromnější, ale vánoční baňky byly tehdy opravdu skleněné a ručně 6

malované, okouzlující Ladovy obrázky českých Vánoc režim toleroval i s výjevy Mikuláše, čerta a anděla, Supraphon kolem Vánoc vydával i nahrávky klasických českých koled a dokonce koled ze západu a z rozhlasu se ozývaly opravdové vánoční hity jako „Vánoce, vánoce přicházejí“ s Magdou Křížkovou a Settlery, Rudolf Cortéz „snil o Vánocích bílých“ či „Tichá noc“ s paní Simonovou. A v těchto letech též poprvé zazněla jedna z nejkrásnějších vánočních písní, co kdy byla napsána: Purpura od pana Jiřího Suchého. A kuchyně voněla vanilkou, perníkem a cinkotem plechových formiček a my jsme u černobílých televizorů šíleli s Šíleně smutnou princeznou a hltali pořady se Štěpánkou, Křemílkem a Vochomůrkou či americké grotesky. A nedočkavě sledovali obyčejný kalendář adventního nemaje. Ty dny těšení se byly neskutečně dlóóuhééé… Co mě ale naprosto minulo v té době, bylo povědomí o adventním věnci. Myslím si, že ve většině domácností se tento zvyk znovu ujal až s pádem režimu díky obecnému oživení křesťanských tradic. Pochopitelně i v naší rodině se tak objevil funkční adventní věnec. Dodnes jsem ale nepochopil, zda se jednotlivé svíce na věnci zapalují jen v příslušnou neděli a večer zase sfouknou, nebo se s nimi svítí celý následující týden a o každé neděli se zapálí další k té předchozí. Ať tak či tak, se zavedením tohoto bohulibého zvyku jsem zjistil, že domácí „svíčkové hospodářství“ vyžaduje promyšlenou logistiku: mít zásobu alespoň dvou svíček navíc, protože ta první na

Zlatou neděli už obvykle vyhoří, a ty od loňska jsou trochu jiné, nebo je jich málo… Docela jsem nejprve ocenil nápad výrobců svíček prodávat sady čtyř různě vysokých svíček tak, aby ta nejvyšší postupně dohnala tu nejnižší. Pravda po nasazení na věnec je vizuální efekt dost bídný… Pro mě tudy cesta nevede. Takže koupit dvě sady stejných svíček, díky čemuž stejně zase nějaká zbude a ta se příští rok zase nepoužije, protože zase bude jiná než ty letošní. Za ty roky je u nás ta krabice „zbylých“ svíček už docela velká. Po Mikuláši se u nás vždycky stavěl betlém. Ještě jsem snad nebyl na světě, když můj tatínek vyřezal celé „Pražské jesličky“ od Josefa Weniga. Postavy a kulisy nalepil na překližku a lupínkovou pilkou pečlivě vyřezal. Stavěli jsme jej obvykle společně, maminka pokryla „pódium“ vyrobené z hobry vatou a do tohoto „sněhu“ jsme zapichovali figurky. Tuto chvíli jsem miloval a díky jednomu adventnímu podvečeru v době předrevoluční, kdy už jsem byl hlava vlastní rodiny, jsem nahlédl ze zvědavosti do místního kostela a tam dostal darem od pana faráře výtisk Ladova českého betlému. V té době malý zázrak! Takže od toho roku máme taky vyřezaný betlém, který dnes už stavím s vnučkama a ty už letos dostaly od dědečka vyřezávaný betlém svůj vlastní. A mám pocit, že si jej zamilovaly stejně jako já. A já s nimi prožívám znovu ten krásný předvánoční čas. A přeju to i vám, protože se blíží ty nejkrásnější svátky roku a to těšení se stojí za to. Tak ať vám advent krásně svítí a zvoní v duši... Petr Liška

Frgál získal ochrannou známku EU

Po pěti letech snažení se 6. prosince 2013 stal valašský frgál tradičním produktem s chráněným zeměpisným označením EU. Zahájení přihlašovacího řízení iniciovala Jana Kasalová, majitelka pekařství ve Velkých Karlovících, která založila sdružení pekařů. Finále vítězného tažení se však nedočkala, nečekaně zemřela v lednu 2013. Pro uchování známky musí mít pekárna provozovnu na daném území, i když sídlo firmy může být jinde. Pekaři také budou muset dodržovat určitou recepturu, složení těsta a náplně. Označení chrání jednodruhové koláče, například makový, tvarohový či hruškový, jednotlivá pekařství však budou moci zachovat svá specifika. Dodržování podmínek bude kontrolovat Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Kdo jednou frgál (původně pekařský nepodarek) ochutnal, ví, že neexistuje nic lepšího. (sb)

Oktávka zmizela z parkoviště před rodinným domem

Během víkendu 7. – 8.12. zmizelo v Zubří tři roky staré vozidlo Škoda Octavia. Místní muž zaparkoval služební automobil na odstavné ploše před rodinným domem, kde bydlí, v sobotu 7. prosince v devět hodin ráno, když se vrátil z nákupu. V neděli o půl osmé ráno už bylo vozidlo pryč. Oktávku viděl svědek na svém místě naposledy v sobotu o půl desáté večer. V případě dopadení a prokázání viny za trestný čin neoprávněné užívání cizí věci hrozí pachateli až dvouletý trest odnětí svobody. Krádeží oktávky vznikla firmě ze Zašové škoda za 200 000 korun. Od začátku letošního roku do konce října policisté v okrese zaevidovali 49 krádeží vozidel, z nichž 22 objasnili. (pčr)

Místopředsedou Svobodných je Zašovjan

Strana svobodných občanů, která v nedávno proběhlých parlamentních volbách získala 2,46 % hlasů (v Rožnově 2,82 %) volila na svém sněmu na začátku prosince své celorepublikové vedení. Jedním ze čtyř místopředsedů se stal Tomáš Pajonk, který žije v Zašové. Uspěl v konkurenci 12 protikandidátů. (lum)

prosinec 2013



Město uhradilo ztrátu za provoz krizového centra na začátku roku Není jasné, jestli se o lidi bez domova letos někdo postará Od ledna do konce března 2013 fungovalo v Rožnově krizové centrum. Službu poskytovala Charita Valašské Meziříčí. I za toto krátké období, ve kterém službu využilo několik lidí bez přístřeší, vznikla provozní ztráta ve výši zhruba 86 tisíc korun. Město peníze uvolnilo ze svých prostředků. Jestli najdou někde bezdomovci v Rožnově útočiště i během nastávajících zimních měsíců, se stále neví. Humanitární krizové centrum pro osoby bez přístřeší v Rožnově pod Radhoštěm fungovalo od počátku ledna roku 2013 do konce března téhož roku. Centrum bylo otevřeno na základě poptávky ze strany uživatelů terénní služby, která v Rožnově pod Radhoštěm působila jednou týdně v průběhu celého roku 2012 a požadavku vedení města poskytnout pomoc v zimních měsících. „Rozhodnutí bylo tenkrát docela rychlé, protože jsme zjistili, že bezdomovci přespávají v různých pro-

storách například Valašského muzea. Vzhledem k tomu, že jsou trochu neukáznění, pokud se jedná o jejich chování, například kouří a pijí, je to docela nebezpečné. Rozhodli jsme se pro tuto službu, i když jsme pro ni neměli prostředky. Šli jsme do toho s tím, že náklady částečně půjdou na vrub města,“ připomněl místostarosta Václav Mikušek (KDU-ČSL). Humanitární krizové centrum fungovalo během dne i přes noc. Noční provoz nabízel lidem žijícím na ulici možnost přespání v suchu a teple a vykonání osobní hygieny. Kapacita lůžek byla 10 míst pro muže a 4 místa pro ženy. Noční provoz zajišťovali dva pracovníci, získáni a financováni z Úřadu práce. Podle zjištění z terénu se v Rožnově pohybuje kolem šesti desítek lidí bez domova. „Služba byla více nad očekávání vytížena. Že v Rožnově bezdomovci jsou, asi všichni tušíme. Ale že jich bude tolik, to jsem opravdu nečekal,“ uvedl Petr Jelínek (Strana zelených)

a dodal: „Dotace 86 tisíc je vysoká, to nepopírám, ale v letošním roce měla své velké opodstatnění. Neříkám, že zachránila lidské životy, ale minimálně velmi zkvalitnila zimu lidem, kteří jsou bez domova.“ Protože bylo zřízení humanitárního krizového centra takřka spontánní záležitostí, nepodařilo se na něj zajistit prostředky z Ministerstva práce a sociálních věcí. Nešlo totiž o registrovanou službu. Nepřetržitý provoz zajišťovali za zvýhodněných podmínek lidé vedení na Úřadu práce. „Počítali jsme ale s větší podporou Úřadu práce. Nakonec podpora od 1. ledna do jara byla jenom 8 tisíc korun na osobu,“ prozradil ředitel Charity Valašské Meziříčí Jiří Gavenda důvody, proč provozu vznikly ztráty.

Co s bezdomovci letos?

Zastupitelé dotaci na dofinancování nákladů za provoz krizového centra na začátku roku 2013 prohlasovali. Jak město naloží s bezdomovci v průběhu letošní zimy, zatím jasné není. Provizorní prostory, které pro poskytování služby byly k dispozici loni, už podle vedení města využít nelze. „Co se bude dít, až nastanou velké mrazy? Co se stane s lidmi, kteří jsou nyní na ulici? Půjdou do Valašského muzea, nebo se nastěhují lidem do paneláků? Já celkem kvituji to, co bylo, že lidé se měli kam umístit a nepřebývali lidem na jejich zahradách a nebydleli v panelácích ve sklepech,“ sdělila Drahomíra Koňaříková (VV). Gavenda zastupitele upozornil, aby tuto problematiku nepodceňovali. Charitě se podařilo pro příští rok včlenit terénní služby do Akčního plánu Zlínského kraje, takže je velká šance, že by na jejich poskytování mohla čerpat prostředky z MPSV. Dále uvedl, že celorepublikový průměr lidí bez domova se nejčastěji pohybuje v rozmezí 40–50 let, v Rožnově ale službu

poskytují lidem převážně mladším 30 let. „Nás to nenechává klidnými. Vyzval bych vás, abyste nám v tom byli nápomocni, abychom to zavčasu podchytili, protože je to jakási skrytá problematika, která vyjde na povrch, až bude možné řešit jen následky. Prevence je samozřejmě drahá, protože jsou to bezúhradové služby, ale určitě je potřebná,“ doplnil ředitel Charity Valašské Meziříčí. „Tato služba je opravdu drahá. Pokud ji budeme chtít ve městě zřídit, tak bude minimálně v nějakém střednědobém horizontu problém dostat se do systému krajského financování,“ připomněl Petr Jelínek s tím, že celoroční provoz takového krizového centra by Rožnov vyšel na zhruba 170 tisíc korun. Zastupitelé tak uvažují i o vybudování vlastního azylového domu (více k tématu na straně 10). „Azylový dům by bylo pěkné řešení, ale ze zkušenosti víme, že napřed musíme nastavit služby, které jsou před touto pobytovou službou. To znamená, že musí fungovat terénní programy, denní centrum a noclehárna. Je vyzkoušeno, že je potřeba lidi v uvozovkách někde posouvat. Pokud jim dáme rovnou azylový dům, vytáhnete je přímo z terénu, tak to nedopadne dobře,“ upozornil Gavenda. Tuto zkušenost potvrdil i Mikušek. „Azylový dům je až poslední fáze. Tomu předchází zjišťování, jestli lidé, kteří jsou někde v terénu a přespávají bůhví kde, jsou vůbec ochotni do azylového domu jít. Zkušenosti máme takové, že když jsme tyto lidi posbírali, odvezli jsme je do (azylového domu ve) Valmezu, tak oni stejně utekli zpátky, protože je jim líp tady,“ sdělil místostarosta s tím, že je potřeba zaměřit se spíše na prevenci. Město zatím hledá cestu, jak v nastávající zimě lidem bez přístřeší pomoci. (lum)

XX. ročník literární soutěže Rožnovský fejeton s rekordní účastí

Na jihovýchodní straně rynku je na novějším snímku dobře patrná budova Městského úřadu – stavba byla původně zamýšlena jako hotel. Velkoprodejna Albert stojí na místě někdejší prodejny knih a pohlednic osvětového pracovníka, sportovce, turisty, vydavatele pohlednic Osvalda Kotoučka. Později budovu vlastnil a v jeho činnosti pokračoval knihkupec Hambálek. prosinec 2013

Proměny města Rožnova pod Radhoštěm zaznamenal srovnáním pohlednic a fotografií, pořízených před sto lety a současných fotografií, pořízených ze stejného místa v roce 2009, rožnovský fotograf Zdeněk Kolomazník. Tyto dvojice jsou významným dokumentem pro současníky i následující generace. Snímky doprovodným textem opatřil Richard Sobotka

Soutěžních prací bylo do této ojedinělé literární soutěže zasláno osmdesát s náměty z každodenního života, jak si jich vnímaví fejetonisté všímali. Anonymní práce hodnotilo šest porotců. K vyhlášení vítězů došlo 6. prosince 2013 v Městské knihovně. V kategorii středoškolských studentů Klíček přisoudila porota 1. místo Karolíně Němečkové z Rožnova pod Radhoštěm za fejeton „Facebooková individua(lita)“. Čestná uznání byla udělena Markétě Chumchalové ze Zašové za fejeton „Přát svobodu nesvobodným?“, Lence Martinákové z Velkých Karlovic za fejeton „Od Česka po Legoland“

a Jakubu Mužíkovi za Zubří za fejeton „Národní výbor“. V k ategorii dospělých přisoudila porota 1. místo Vojtěchu Konečnému ze Stonavy za fejeton „O horách a lidech“, čestná uznání Igoru Krukovi z obce Hontianske Moravce ve Slovenské republice za fejeton „Detektor problémov“ a Dušanu Kučerovi z Klatov za fejeton „Mužské geny, ženské geny a práce na zahrádce“. Od časů Nerudových a Čapkových je teritorium České republiky doménou fejetonů a fejetonistů. Už dvacátým rokem mají svou základnu také v Rožnově pod Radhoštěm. (sb) 7



Kulturní přehled Čt 3. 10. až ROŽNOV VE 21. STOLETÍ: LETNÍ ŠKOLA ARCHITEKTURY Po 13. 1. Galerie Na Radnici Pá 22. 11. DENÍK ANNY FRANKOVÉ až Pá 28.2. V BARVĚ Galerie na Letné St 15. 1.

RÁKOSNÍČEK A JEHO RYBNÍK kino Panorama - divadelní představení pro děti z MŠ a žáky I. stupně ZŠ

DENÍK Anny FRANKOVÉ Čt 16. 1. až Pá 28.2. V BARVĚ Galerie Na Radnici 17.00 h

HOBIT: Čt 23. 1. až Ne 26. 1. ŠMAKOVA DRAČÍ POUŠŤ 17.00 h

Po 13. 1. 16.00 h

Valašská zima - uzávěrka výtvarné a fotografické soutěže

NĚŽNÉ VLNY Čt 23. 1. až Ne 26. 1. 20.00 h

St 15. 1.

Streetování s ERSI IV těl. ZŠ 5. května

Čt 16. 1. 17.30 h

Street dance kurzy s ERSI nejen pro mladé sál SVČ

So 18. 1. 09.00 h

lyžování na Soláni Soláň sedlo - výuka s lyžař. instruktorem

Po 20. 1. 15.00 h

Korálkové čarování SVČ

Čt 23. 1. 17.30 h

Street dance kurzy s ERSI sál SVČ

Čt 23. 1. 18.00 h

Filatelisté zvou veřejnost SVČ

Pá 24. 1. 17.00 h

Pohádkový pátek: Jak pekli dort SVČ

Pá 24. 1. 19.00 h

Filmový klub Pán prstenů I SVČ

Po 27. 1. 15.00 h

Korálkové čarování SVČ

Po 27. 1. 15.30 h Čt 30. 1. 17.30 h

Po 27. 1. až St 29. 1.

VEJŠKA 18.00 h

Po 27. 1. až St 29. 1.

KLUB POSLEDNÍ NADĚJE 20.00 h

Čt 30. 1.

FK: ŽIVOT ADELE 18.00 h

Pá 31. 1. až Ne 2. 2.

JÁ, FRANKENSTEIN 18.00 h

Pá 31. 1. až Ne 2. 2.

ANGELIKA 20.00 h

MICHAL VČELAŘ: INDIÁNSKÉ Čt 16. 1. až Po 31.3. MASKY A MALBY Galerie Na Radnici 17.00 h Čt 16. 1. 19.00 h

St 22. 1. a Čt 23. 1. 19.00 h

Čt 30. 1. 19.00 h

JAN BURIAN: EKOLOGIE DUŠE T klub - písničky a vyprávění písničkáře, cestovatele, Chaos POD PRAPOREM NĚŽNÝCH DAM Společenský dům - komedie v podání divadelního souboru Klub cestovatelů PROSTĚ HAVAJ! T klub - povídání o dobrodružné cestě na Havajské ostrovy

St 1. 1.

PUTOVÁNÍ S DINOSAURY 18.00 h

St 1. 1.

MAFIÁNOVI 20.00 h

Čt 2. 1. až Ne 5. 1.

KŘÍDLA VÁNOC 18.00 h

Čt 2. 1. až Ne 5. 1.

RIVALOVÉ 20.00 h

Po 6. 1. až St 8. 1.

ZPÁTKY DO RINGU 18.00 h

Po 6. 1. až St 8. 1.

NYMFOMANKA, ČÁST I. 20.00 h

MRŇOUSKOVÉ: ÚDOLÍ Čt 9. 1. až Ne 12. 1. ZTRACENÝCH MRAVENCŮ 18.00 h 47 RÓNINŮ Čt 9. 1. až Ne 12. 1. 20.00 h Po 13. 1. až St 15. 1.

NA ŽIVOT A NA SMRT 17.30 h

Po 13. 1. až St 15. 1.

NYMFOMANKA, ČÁST II. 20.00 h

Čt 16. 1.

FK: PERVERZNÍ PRŮVODCE IDEOLOGIÍ 18.00 h

PARANORMAL ACTIVITY: Pá 17. 1. až Ne 19. 1. PROKLETÍ 18.00 h VLK Z WALL STREET Pá 17. 1. až Ne 19. 1. 20.00 h Ne 19. 1.

KINO PRO DĚTI: HÁDANKY ZA BONBON 16.00 h

THOR: TEMNÝ SVĚT Po 20. 1. až St 22. 1. 18.00 h ZLODĚJKA KNIH Po 20. 1. až St 22. 1. 20.00 h

8

So 4. 1. 14.30 h Po 6. 1. 09.00 h Út 7. 1. 08. 15 h St 8. 1. 15.00 h

Vánoční koncert ROSÉNKy a hostů kostel Všech svatých Měření glykémie klubovna Seniorcentra TRADIČNÍ RADHOŠŤSKÁ VYCHÁZKA sraz na AN, nást. 22 Trasa: Právní poradna JUDr. Milana Matuly kancelář KS

Čt 9. 1. 10.00 h

Zahájení konverzač. kurzu angličtiny klubovna KS

Čt 9. 1. 14.00 h

posezení s jubilanty KS

Ne 12. 1. 13.00 h

Muzikál Fantom Londýna divadlo J. Myrona, odjezd z AN

Út 14. 1. 09.00 h

MENŠÍ KOPEČKY sraz u mostu u světel. křižovatky

Čt 16. 1. 15.00 h

Kino: Donšajni Jednotné vstupné 50,- Kč

Út 21. 1. 08. 15 h

POHODOVÁ VYCHÁZKA sraz na AN, nást.19

St 22. 1. 15.00 h

V3V – Výživa a zdraví

Čt 23. 1. 15.00 h

Dámský klub: Relaxační techniky

Pá 24. 1. 08.00 h

Zájezd do Štramberka - muzeum loutek, Aquaterra, pivovar, výrobna uší atd.

Út 28. 1. 09.00 h

JINÝM SMĚREM sraz u kina

ZDRAVOTNÍ CVIČENÍ A TANEC PRO ŽENY - cvičení, tanec

Pá 10. 1. 17.30 h

CO NÁM ŘÍKAJÍ ČÍSLA A PLANETY – JAK ÚSPĚŠNĚ PROŽÍT ROK 2014 - přednáška s workshopem

PSYCHOSOMATIKA Po 13. 1. 17.30–21 h A ETIKOTERAPIE II: NOHY – KOŘENY GAII - interaktivní přednáška MOHENDŽODÁRO: Čt 16. 1. 09–11.30 h TANTRICKÁ JÓGA - ochutnávka

KURZ REALISTICKÉHO KRESLENÍ – 1. lekce - 5 dílný kurz – 1. lekce


SEBELÉČENÍ VLASTNÍ So 18. 1. 10–17.00 h ENERGIÍ I. podle JoČera - kurz

MĚSTO V MÉ PAMĚTI podkroví knihovny - nezapomenutelná Tesla

St 8. 1. 15.00 h

ČTENÍ SLUŠÍ KAŽDÉMU Domov seniorů

Pá 10. 1. DŘEVOTVOR až Pá 28. 2. chodby knihovny - retrospektiva kreativních nadšenců Igora Bureše, Mariána Horáka a Alexandra Sulimy, kteří pracují se dřevem Pá 10. 1. POHLEDY až Pá 28.2. podkroví knihovny - výstava maleb Petra Hajdyly, vernisáž v Pá 17. 1. v 17.00 h

UMĚNÍ RECYKLACE podkroví knihovny - cyklus rozprav o umění s malířkou Marií Chlebovskou

Po 6. 1. Zážitky z prázdnin až Po 13. 1. SVČ - Výstava dětských výtv. prací

Čt 23. 1. 17.30 h

KAREL CUBECA podkroví knihovny - beseda s Karlem Kostkou

Čt 9. 1. 17.30 h


Čt 30. 1. 17.00 h

Čt 9. 1. 18.00 h

Filatelisté zvou veřejnost SVČ

HUDEBNÍ POKOJÍČEK CIMBÁLOVÝ podkroví knihovny - hravý podvečer s cimbálem

Odpolední keramické tvoření SVČ

Čt 9. 1. 18.30 h

Pá 17. 1. 17–19.45 h

Čt 16. 1. 17.30 h

Po 13. 1. 15.30 h

TRANSFORMAČní MEDITACE - řízená meditace

Odpolední keramické tvoření SVČ

Po 6. 1. 16.00 h

Po 2. 12. až Pá 31. 1.

St 8. 1. 17.30 h


S-KLUB: MONGOLSKO MI UČAROVALO podkroví knihovny - pořad Nadi Dvořákové

Miniškola pohybové výchovy III sál SVČ


Čt 16. 1. 18.30 h

St 15. 1. 15.00 h

Po 13. 1.

Čt 2. 1. 18.30 h

Výstava obrazů rožnovských výtvarníků prodejna Nábytek Kramolišovi

Ne 19. 1. 17.00 h

ZAČÍNÁME S DUCHOVNEM - přednáška

Po 20. 1. 18. 15 h

MEDITAČNÍ SKUPINY MATKA MEERA - meditace

Út 21. 1. 17.30 h

PROČ SI DÁVÁME PŘEDSEVZETÍ ? - povídání, řízená meditace

St 22. 1. 17.30 h

KRUH SDÍLENÍ - povídání

Čt 23. 1. 18.30 h


KRESLENÍ PRAVOU So 25. 1. až Ne 26. 1. HEMISFÉROU – PASTELKA - kurz 10.00 h St 29. 1. 17.30 h

OSHO GOURISHANKAR MEDITACE MAMILA, ZŠ 5.května, R. p.R. - meditace

Čt 30. 1. 18.30 h


Pá 31. 1. 17–19.45 h

KURZ REALISTICKÉHO KRESLENÍ – 2. lekce - 5 dílný kurz

každý Čt Hrátky, cvičení, kafíčko 09–11.30 h - ve Čt 2. 1. se nekoná Vyrábíme medvídka Út 7.1. 09–11.30 h z ořechů Ukázka cvičení Út 14.1. 09–11.30 h SM systému - stabilizace a mobilizace páteře Pečeme oplatkové Út 21.1. 09–11.30 h trubičky Pohádka: Út 28.1. 09–11.30 h Hrnečku vař!

prosinec 2013



Na Pařeničkách hořel renault Re: Kulturní výročí září (č. 8, září 2013)

V neděli krátce po poledni zasahovali rožnovští hasiči na ulici v Pařeničkách u hořícího Renaultu Thalia. Na místo byla vyslána i jednotka HZS Valašské Meziříčí. Když hasiči na místo dorazili, zadní část automobilu už byla ve fázi intenzivního hoření. Zásah trval přes dvě hodiny. Na místo se dostavil také vyšetřovatel hasičů, který jako příčinu stanovil závadu na palivové soustavě vozu. Foto: HZS

Na Hradišťku stál můj rodný domek č. 291 (sousedili jsme s paní Vaškovou z č. 292). Prožila jsem zde dětství a mládí, pak i má rodina. Žil tam můj tatínek – Ludvík Vokáč, ruský legionář, oceněný v Praze panem prezidentem T. G.

Masarykem. Až do důchodu pracoval na Národním výboru v Rožnově. Maminka, paní Marie Vokáčová, učitelka 1. třídy, tenkrát obecné školy v Rožnově, dala základ dětem skoro z celého Rožnova. Náš dům přežil válku, povodně, starosti i radosti. Pak přišel územní plán a s výstavbou sídliště Písečná byl náš domek určen k asanaci. Byla to pro nás a zejména pro rodiče těžká léta. Postihlo to rodinu naši a Rárovu, kde měli 5 dětí. Maminka to nepřežila, zemřela „doma“ v 73 letech. Tatínek žil s námi v přístavbě na Záhumení, téměř denně chodil „domů“. Bylo to pro něho velmi smutné, když bagrovali zahradu a v našem domku měli stavaři kancelář. Tatínek zemřel roku 1973 ve věku 88 let. Já se s manželem a dětmi nastěhovala na Písečnou. Snad tato má vzpomínka patří do historie starého Rožnova. Já chodím přes „naše“ a vzpomínám. Místo mého rodiště je velká „křižovatka“ nad Loanou. Milada Vokáčová – Kramolišová

Michal Jurajda

zal udělat rázná opatření ke zlepšení vzhledu města a pro zpříjemnění pobytu lázeňských hostů. Rok 1830 se přihlásil velkou zimou, napadlo mnoho sněhu, led byl na dva lokty tlustý (loket vídeňský 77,7 cm). Při jarním tání strhla velká voda oba mosty, ale ještě toho roku byly znovu postaveny. Obec dbala na vzdělání dětí a při okresní silnici nechala vysázet 1400 stromků. V roce 1830 převzal osmadvacetiletý Michal Jurajda vedení rodinného podniku a nechal postavit z peněžitého odkazu svého zemřelého otce nad Záhumním mohutný kamenný kříž. Roku 1848 se konaly v celé říši bouře lidu, až konečně robota padla. Císařským patentem byly 8. dubna zřízeny nové zemské sněmy – za Rožnov byl poslancem zvolen uvě-

domělý měšťan Michal Jurajda. Nic nebránilo tomu, aby byl o dva roky později zvolen také prvním rožnovským starostou. Nebyla tato služba bez překážek. Pro své neohrožené vlastenectví, pro šíření Havlíčkových Národních Novin a Epištol byl r. 1853 vládou ze starostenského úřadu sesazen a dán pod policejní dohled až do roku 1858, pak byl zase starostou. Roku 1861 byl zvolen znovu za poslance na sněm a r. 1867 po třetí, 1871 po čtvrté. Roku 1867 vzdal se starostenství a r. 1871 pro churavost i poslanectví. Michal Jurajda zemřel 11. července 1874. Byl starostou 12 let a zemským poslancem 23 let. Za dobu jeho starostenství se v Rožnově rozvinulo lázeňství, město zkrásnělo, do textilní manufaktury začal pozvolna pronikat průmyslový charakter. (sb)

Augustin Socha se narodil 8. 9. 1883 ve Štramberku, kde žije jeho dcera Ludmila. Ve válku Sochovi bydleli v Rožnově. Pan Socha byl úředník na městském úřadě a řídil městskou hudbu, ve které hrál i můj otec Pius Mandula (nar. 15. 11. 1913 ve Vidči, pracoval v Loaně Rožnov). Byli jsme se Sochovými přátelé. Velmi mne potěšilo, že si na pana Sochu ještě někdo vzpomněl. Mám ten váš časopis ráda, je tam o Rožnovsku moc informací. Pečivová Dagmar (dcera Piusa Manduly), Vidče.

Re: Článek Dům pamětník (č. 9, říjen 2013)

První rožnovský starosta Michal Jurajda. Foto: archiv

Starosta, jako jeden z orgánů obe cní samosprávy, zvolený obecním zastupitelstvem, stojí v čele územní sa-

mosprávy obce, pečuje o obec a její obyvatele. Prvním rožnovským starostou byl 25. července 1850 zvolen uvědomělý vlastenec a rožnovský měšťan Michal Jurajda, poslanec moravského zemského sněmu. Narodil se 15. července 1812 v Rožnově. Toho roku kronikář zaznamenal velkou drahotu. Také, že osm dnů trvajícími dešti se rozvodnila Bečva, strhla 2 chalupy, 4 stodoly, 6 bělární a napáchala další škody. Michal Jurajda vyrůstal v zámožné a národnostně uvědomělé rodině obchodníka, tkalcovského faktora, patrně i povozníka a zemědělce, jak bylo tehdy zvykem. V roce 1820 mu bylo osmnáct let. V té době už byly v Rožnově poměrně dobře zavedeny klimatické lázně. Panský správce Josef Drobník přiká-

ZIMNÍ HALOVÁ SEZÓNA SKVĚLÉ CENY O VÍKENDECH! 3 TENISOVÉ KURTY s taraﬂex povrchem JEDINÝ SQUASH v Rožnově 4 BADMINTONOVÉ KURTY SPORTBAR

Věříme, že využijete našich kvalitních služeb. Těšíme se na Vás…

www.synottiphall.cz, tel.: 571 657 571, 603 487 949 prosinec 2013

9



Kontrolní výbor doporučil zřízení azylového domu Prozatím poslední šetření prováděl kontrolní výbor zastupitelstva města v souvislosti s úhradami nájemného za užívání bytů a úhrad plnění spojených s užíváním bytů ve vlastnictví města. Navrhl sedm opatření, mj. doporučil zvážit vybudování azylového domu. Výsledky šetření byly představeny na prosincovém zasedání zastupitelstva. Město má ve svém vlastnictví celkem 326 bytů. Právě na ně se zaměřil kontrolní výbor. „Kontrola nezjistila žádné nedostatky,“ konstatoval předseda kontrolního výboru Petr Jelínek (Strana zelených) s tím, že výbor na základě uvedených zjištění navrhl některá doporučení. První se týká 4 bezbariérových bytů, které jsou ve vlastnictví města. Podle kontrolního výboru by si je

město mělo ponechat i do budoucna. Zároveň by se do nájemních smluv k těmto bytům mělo doplnit ustanovení, že v případě úmrtí postiženého nebo změny trvalého pobytu osoby, která měla nárok na bezbariérový byt, jsou spoluuživatelé bezbariérového bytu povinni přijmout alternativní bydlení, které jim bude nabídnuto městem, pokud bude nutné tento byt využít pro jiného invalidního občana. Kontrolní výbor rovněž navrhl, aby město ze svého bytového fondu vyčlenilo sociální byty a ty rovněž neprivatizovalo. Poslední doporučení vzbudilo největší ohlas. Pro občany města, kteří se dostali do tíživé sociální situace, by měl být zřízen azylový dům. „Rád bych věděl, jak se s tímto faktem bude pracovat dále. Jestli to skončí

někde v šuplíku, nebo si to někdo vezme za své a začne se na tom pracovat?“ tázal se Karel Gardaš (Zdravý Rožnov). Jelínek upozornil, že kontrolní výbor pouze doporučuje, ale nemůže nikomu nic nařizovat nebo někomu ukládat úkoly. „Otázka obecně sociálního typu bydlení a řešení různých tíživých situací občanů byla na kontrolním výboru projednávána celkem podrobně. Stejně tak v komisi komunitního plánování, kde je tento bod už od minulého komunitního plánu,“ řekl Jelínek a dodal: „Jde o poměrně široký úkol i na komisi bytovou, ale i na koncepci rozvoje bydlení, kterou má město zpracovánu už delší dobu. My jsme z ní chtěli vycházet i v rámci komunitního plánu, nicméně jsme

neměli informace, jakým způsobem je s ní dále pracováno, jak je aktualizována a jaké závěry si z ní můžeme brát.“ Koncepce rozvoje bydlení pochází z roku 2010. „Je úkolem bytové komise, aby koncepci nějakým způsobem aktualizovala. Jde o problematiku, kterou se bude rozhodně zabývat v širších souvislostech i strategický plán. Azylový dům zní jistě dobře. Nicméně je třeba zajistit, kdo jej bude provozovat, služba musí být zaregistrována a je potřeba na ni získat finanční prostředky. Takže ono to má samozřejmě jakési širší souvislosti. Nikdo se tomu ale nebrání, je to otázka dalšího nasměrování a vývoje,“ připustil místostarosta Václav Mikušek (KDUČSL). (lum)

Soláň vystoupí v kostele Všech svatých Vánoční koncert v podání cimbálové muziky Soláň si mohou vychutnat lidé, kteří v pátek 27. prosince v šest hodin večer přijdou do rožnovského kostela Všech svatých. „Zazní moravské lidové koledy a pastorely, které zazpívají sólisté Pavel Ptáček, František Prokop, Michaela Bařinová, Klára Obručová-Blažková, Krůžek štyr tet, tanečníci předvedou tradiční valašskou pastýřskou hru,“ přiblížila ředitelka pořádajícího T klubu – kulturní agentury Lenka Vičarová. Cimbálová muzika Soláň vznikla v roce 1990 a za dobu svého trvání

nahrála nespočet CD s valašskými písněmi či moravskými koledami. Jako první v roce 1994 vyšla kazeta valašských písní o robotě s názvem „Nebude nám dycky tak”, o rok později ve spolupráci s cimbálovou muzikou Technik moravské koledy „Při Betlémě na salašu”. V roce 1998 vyšlo další sólové album písní „pijáckých, špásovných aj iných” s názvem „A tož jakú…” V témže roce gajdošská muzika přispěla nahrávkou na profilové album sedmi moravských gajdošských seskupení, které dostalo název „Gajdovali gajdoši”. V roce 2000 se

fonotéka z jejich dílny rozrostla o další v pořadí již pátý titul „Valaské pěsničky”, který vyšel v edici vydavatelství Gnosi Brno, jež uceleně mapuje moravský folklor. Na Vánoce 2002 se pak podařilo pokřtít šestý hudební profil „Koleda nám nastala”. V pořadí další CD „Dobře je s muzigú…” je putováním s valašskou pěsničkou tak, jak život Valachů provázela. CD vyšlo v roce 2005 pod křídly vydavatelství Indies Records Brno a vysloužilo si nominaci na cenu FOSKAR 2006 v kategorii album roku. Nominaci v kategorii Zpěvák roku si vyzpí-

val také dlouholetý člen a zpěvák Pavel Ptáček. V roce 2008 vzniklo ve spolupráci s cimbálovou muzikou Technik Ostrava a cimbálovou muzikou Danaj ze Strážnice CD dětských lidových písní s názvem „Dyž sem byl malučký…” Poslední nahrávka muziky vyšla v roce 2012, jmenuje se „Bylo lásky, bylo” a jsou na ní písně o lásce ve všech podobách. Kromě nahrávání a koncertování muzika pravidelně i s taneční skupinou vystupuje např. ve valašském muzeu i na mnoha festivalech u nás i v zahraničí. (tka)

Výprava na rozhlednu Jarcová u Valašského Meziříčí Čtrnáct metrů vysoká dřevěná turistická rozhledna se nachází v Jarcové v nadmořské výšce 476 m n. m. Na podzim roku 2008 ji z modřínového dřeva postavil Vilém Bystroň, vztyčena byla na Silvestra téhož roku. Půldenní vycházka malebným lesnatým terénem s dalekými výhledy nabízí celou řadu zajímavostí. Vlakem z Rožnova p. R. a dál ve směru na Vsetín vystoupíme na zastávce Brňov. Modrá turistická značka nás spolehlivě povede přes silnici č. 57 a železnou lávku nad řekou Bečvou do lesního porostu rovnou k neobyčejnému skalnímu útvaru a přírodní památce Jarcovská kula (415 m n. m.). Útvar je členěn do pěti vrstev různého složení. Pověst vypráví, že ho v tom místě upustil čert, který chtěl v Lidečku obrátit tok potoka Senice. Žlutá turistická značka nás přibližně po dvou kilometrech zavede na vyvýšeninu, kde se musíme ohlédnout doprava, abychom rozhlednu nad Jarcovou neminuli. Na vyhlídkovou plošinu lze vystoupat po velmi strmých schodech. Za jasného počasí 10

Rozhledna v Jarcové. Foto: R. Sobotka

je z ní pěkný výhled na řeku Bečvu, město Valašské Meziříčí a hory východním směrem. Od rozhledny se vrátíme zpět ke žluté turistické značce a pokračujeme směrem na Krplov, osady zaniklé po roce 1945, kterou v lesním porostu připomíná půvabná zděná kaplička. Pohodlná lesní cesta nás zanedlouho zavede až na Píškovou (528 m n. m.), kde v roce 1391 existovala ves Pešíkova Lhota, ta zanikla v 15. století. Místo je památné tím, že během prázdninového pobytu v Jarcové na

Žabárně podnikal do zdejších malebných kopců výpravy náš budoucí první prezident T. G. Masaryk, který „...zde sedával v r. 1907–1912 jako valašský poslanec“. Skromný pomník, který přečkal až do současnosti, mu postavili „14. 9. 1946 vděční občané v Poličné“. Na protější straně rozměrné lesní křižovatky se nachází renovovaná Hubertova kaplička, postavená hajným Františkem Redlem z hájovny na Uhliskách v Oznici na památku setkání s Masarykem. Masaryk navštívil

hajného Redla několikrát. Na jiném místě schůzek U lipky pak hajný zasadil památeční lípu, u které byl v roce 1997 odhalen pomník připomínající toto setkání. Poblíž křižovatky lesních cest je rovněž odpočívadlo. Nedaleko se pak nachází kámen s nápisem, připomínající pobyt císaře Františka Josefa I. při císařských manévrech roku 1898. Odtud se vydáme po červené turistické značce pohodlnou cestou směrem na Poličnou (připomínanou r. 1391) a Valašské Meziříčí (4,5 km). Už po několika desítkách metrů mineme Janíčkovu studánku, která je od září 1999 v péči ochránců přírody. Svažitým terénem pak míjíme řadu zajímavostí dnes opět samostatné obce Poličná, např. Horákův dub, kamenný kříž z roku 1775, sochu Panny Marie obnovenou r. 1940, posléze zděnou kapli z let 1892 (pro špatný stav zbořenou a r. 1940 obnovenou). Půldenní výlet na rozhlednu Jarcová tak může být plný zajímavých poznání. (sb) prosinec 2013



TV Beskyd je zralá na insolvenci Kabelová TV Beskyd má velké ekonomické problémy. Společnost TV Beskyd s.r.o., kde jsou společníky města Nový Jičín, Vsetín, Valašské Meziříčí a Rožnov pod Radhoštěm, je silně předlužená a souhrn jejich závazků převyšuje hodnotu jejího majetku. Na prosincovém zasedání to přiznal i místostarosta Václav Mikušek (KDU-ČSL). T V Beskyd s.r.o. za období 2010–2012 vykázala kumulativní ztrátu ve výši zhruba 931 tisíc korun. Ke konci září činily závazky společnosti více než 1,5 milionu. Nekryté závazky jsou vyšší než 830 tisíc korun, což převyšuje hodnotu jejího majetku. Podle valašskomeziříčského zastupitelstva, které záležitost

řešilo koncem listopadu, existují jen dva způsoby, jak postupovat. Podle prvního návrhu by společníci (tedy města) do společnosti vložili požadovaných 830 tisíc, nebo by jednatel společnosti Libor Čada měl podat návrh na insolvenci. „Na problémy jsme upozorňovali už koncem minulého roku. Jednatel TV Beskyd Libor Čada některé věci bohužel viděl možná příliš optimisticky. Když jsme projednávali hospodaření na začátku tohoto roku, byly tam vážné výhrady. Rozpočet se několikrát předělával. Bohužel nenaplnily se plánované příjmy v hlavní hospodářské obchodní činnosti,“ konstatoval místostarosta Václav Mikušek (KDU-ČSL), který upo-

zornil i na další nezvyklé praktiky: „Bylo zjištěno, že pan Čada vykazoval některé neoprávněné náklady. Ty zřejmě půjdou k jeho tíži, bude je muset uhradit osobně. Byly tam i nějaké náklady, které bude třeba ještě dohledat.“ Na téma jako první upozornil týdeník Jalovec. V něm se valašskomeziříčský starosta Jiří Částečka (ODS) nechal slyšet, že by měl být jednatel volán k zodpovědnosti. Sám jednatel společnosti Libor Čada se omezil pouze na krátké vyjádření. „Ekonomika TV Beskyd s.r.o. se odvíjí od situace, která v současné době odpovídá celospolečenskému vývoji. Činnost TV Beskyd s.r.o. byla a je financována i z oblasti vý-

roby komerčních zakázek. Jen v roce 2012 jsme zaznamenali pokles této výroby o 40% oproti předchozímu roku. I přes projednávané problémy společnost pokračuje ve své činnosti.” Podle slov rožnovského místostarosty v současné době probíhá v celé společnosti hloubková finanční kontrola. Valašské Meziříčí už zatím avizovalo, že ze společnosti hodlá vystoupit. Důvodem je i velmi slabé pokrytí. „Je to zatím předběžné, definitivní rozhodnutí předneseno nebylo. To vše bychom měli projednat na další schůzi, která by měla proběhnout ještě do konce roku,“ řekl Mikušek, podle kterého by se měla sejít jak valná hromada, tak dozorčí rada společnosti. (lum)

Rožnov usiluje o vybudování skateparku Město Rožnov pod Radhoštěm již několikrát deklarovalo snahu vybudovat na svém území skatepark. Realizace tohoto záměru je samozřejmě závislá na získání potřebných finančních prostředků z unijních či jiných dotačních titulů, grantů a nadací. Aktuálně město předložilo projekt skateparku do Nadačního fondu ČEZ. „Vytipovali jsme již několik lokalit ve městě, kde by mohl být skatepark vybudován. Novou lokalitou je koupaliště na Horních Paskách. Bohužel prozatím nebyly naše záměry a pro-

jekty, předložené do strukturálních fondů EU, schváleny ke spolufinancování. Ať už se jedná o předložení do tzv. malého Regionálního operačního programu přes městskou společnost Komerční domy nebo městem předloženou žádost do velkého Operačního programu,“ uvedla starostka Rožnova Markéta Blinková (ODS). „Proto jsme projekt skateparku a žádost o spolufinancování aktuálně v září 2013 předložili do Nadace ČEZ do bloku Regionální projekty,“ doplnila starostka města s tím, že všechny došlé žádosti bude správní

rada Nadace ČEZ hodnotit v polovině prosince letošního roku. Projekt skateparku je zpracován s rozpočtem ve výši 3,5 milionu korun a termínem realizace do 30. 6. 2014. „Pokud ani u Nadace ČEZ nebudeme s žádostí úspěšní, máme v záloze poslední možnost v rámci plánované poslední výzvy z Fondu mikroprojektů Operačního programu přeshraniční spolupráce ČR-SR v lednu roku 2014. Další výzvy a případné dotační tituly ještě neznáme, protože se dostáváme do nového programového období EU a programy v rámci jednotlivých ope-

račních programů ještě nejsou definovány,“ vyjmenovala aktivity města realizované ve snaze splnit slib výstavby skateparku ve městě Blinková. „Velmi mne mrzí informace, které se k nám dostávají, že se město na skatepark vykašlalo, nebo ho nechtělo mít. My jsme v maximálním krátkém čase vždy našli potřebnou lokalitu, máme zpracovanou dokumentaci, aktivně stále předkládáme projekty. Věříme, že se nám nakonec potřebné finanční prostředky podaří získat,“ uzavřela informace o stavbě skateparku starostka. (tg)

Životní výročí si v lednu připomíná dokumentátorka, rodačka z Rožnova pod Radhoštěm, Milena Habustová (nar. 24. 1. 1949). Ve Valašském muzeu v přírodě pracovala jako kurátorka sbírky fotografií. Zabývala se výzkumem lidové stravy a je spoluau-

torkou knih Lidová strava na Valašsku, Život kolem valašské pece, Hodování vánočního času a dalších. Je iniciátorkou a organizátorkou úspěšného programu Valašského roku – Pekařské soboty. (sb)

Lednová kulturní výročí Dvojí výročí si v roce 2014 připomíná frenštátský malíř a grafik Jiří Jaromír Drozd. Narodil se před devadesáti lety 3. ledna 1924 v Bordovicích a zemřel před třiceti lety 1. 11. 1984 ve Frenštátě pod Radhoštěm. Po absolvování měšťanské školy ve Frenštátě byl žákem významného malíře a grafika Antonína Strnadla na VŠUP a studoval dějiny umění na FF UK v Praze. Z jeho výtvarné dílny vzešla řada olejů s tématy valašské krajiny. Ilustroval také knihy trojanovického spisovatele Bohumíra Četyny. I když žil od roku 1966 v Praze, na léto se vždy vracel do Frenštátu, kde mimo jiné realizoval na SPŠE dvě sgrafita. Zakladatel českého knihkupectví v Brně Josef Barvič zemřel před 90. lety 3. 1. 1924 v Brně. Pocházel z Velkých Karlovic, kde se narodil 14. 8. 1853, z rodu karlovických fojtů. Jeho otec František, právní koncipient a advokát, založil ve Valašském Meziříčí Sokol, hasičskou jednotu a divadelní spolek. Josef Barvič měl kvůli českému knihkupectví potíže s brněnským magistrátem a také s policií, zejména s výstavami knih a obrazů. Byl horlivým rusofilem, jeho knihkupectví vždy nabízelo také ruské prosinec 2013

knihy. Přispěl i ke vzniku brněnského Sokola. Čtyřicet let uplynulo od smrti trojanovického spisovatele Bohumíra Četyny (vl. jm. Strnadel; bratr malíře a grafika Antonína a spisovatele a literárního teoretika Josefa). Bohumír se narodil se 29. 10. 1906 v Trojanovicích a zemřel 11. 1. 1974 v Čeladné. Působil jako archivář ve Frenštátě. Zajímal se o historii a vydal několik svazků literárních děl zobrazující Valašsko v 17. a 18. století, např. Hukvaldské rebelie a cyklus Velká ráztoka. Psal také knihy pro děti. Je autorem řady historických studií a editorem archivních dokumentů z dějin Trojanovic a Frenštátu. Ve Štramberku se před 110. lety narodil básník, překladatel a publicista Zdeněk Bár (19. 1. 1904 Štramberk až 17. 7. 1980 Ostrava). Spolupracoval s ostravským rozhlasem, krajským nakladatelstvím a časopisem Červený květ. Kromě deseti básnických sbírek a devíti knih próz napsal také portréty Petra Bezruče, Vojtěcha Martínka, psal také o oboji ve Štramberku a okolí. Edičně připravoval ročenku Literatura jednoho roku na Ostravsku.

Návštěva v Domově Kamarád

S dárkem v podobě živého vánočního stromku, s čokoládovými kolekcemi a především s koledami a s přáním příjemného adventu a blížících se vánočních svátků navštívili pracovníci MěÚ společně se starostkou města Markétou Blinkovou (ODS) Domov Kamarád. Setkání s klienty Domova se neslo ve velmi příjemné atmosféře a především vánoční stromek potěšil všechny přítomné. Foto: I. Pavlicová 11



Rožnovský tenisový klub zakončil další úspěšnou sezónu RTK po loňské úspěšné sezóně, kdy se v soutěžích družstev mladší žáci jako nováčci nejvyšší soutěže stali oblastními přeborníky a ve finále MČR obsadili 6. místo, a starší žáci postoupili do nejvyšší soutěže, měl letos za cíl udržet nejvyšší soutěž v obou kategoriích, vzhledem ke generační výměně a přechodu hráčů do vyšších kategorií. Oběma družstvům se to nakonec podařilo, když skončily shodně na pátých místech, což je vzhledem k úrovni soutěže pěkné umístění, o čemž svědčí i to, že za sebou nechaly takové tenisové bašty se svazem dotovanými středisky mládeže, jakými jsou TK Přerov, TK Deza Valašské Meziříčí a Beskydský tenisový klub. Rovněž dobře si vedli naši nejmladší začínající tenisové hvězdičky – družstvo Babytenisu, které skončilo v oblastním přeboru sk. „A“ na 4. místě a ve finále, které se uskutečnilo v Přerově, kde bojovali ve skupině o 5. – 8. místo, obsadili konečné 6. místo. Nejhůře tak dopadlo družstvo dorostu, kde vesměs nastupovali naši starší žáci, které mělo za cíl postoupit do druhé nejvyšší soutěže – dorostenecké ligy, což se nakonec nepodařilo, když naši dorostenci skončili v ob-

12

lastním přeboru na 3. nepostupovém místě. Vzhledem k tomu, že všechny kategorie obsazuje RTK svými vlastními odchovanci, jsou tyto výsledky

klub, patří Sabina Richtrová, Anetka Chudějová, Terezka Křenková, Tomáš Šustáček, Dominik Holiš, Matěj Kubín, David Michut, Tomáš Pavlica,

V Rožnově roste řada tenisových nadějí. Foto: RTK

vynikající a jsou i příslibem do budoucnosti pro rožnovský tenis. Rovněž i v soutěžích jednotlivců dosahovali naši hráči během celé sezony výborných výsledků, když vyhráli řadu turnajů a v celkovém žebříčku skončili ve svých kategoriích na předních místech. Mezi nejúspěšnější hráče, kteří reprezentují náš

Matěj Cerhák, Standa Řezáč a řada dalších nadějných hráčů, kteří na své úspěchy teprve čekají. Na těchto vynikajících výsledcích mají hlavní zásluhu naši dva hlavní trenéři Hanka Vaculínová a Ing. Jaromír Mrlík, kterým vypomáhají Lukáš Malina a Petra Mrlíková. O kondiční a koordinační

přípravu všech našich mladých tenistů se starají kondiční trenéři Bc. Pavel Nováček a Miroslav Šíra. RTK pořádá řadu akcí nejen pro své členy a registrované hráče, ale i pro širokou veřejnost, jde např. o tenisové školky – 10 hodinových lekcí pro mateřské školky z rožnovského regionu. Dále letní tenisové příměstské kempy, kterých se ve čtyřech týdenních turnusech zúčastňuje až 100 dětí. V letošním roce se konal již jejich 6. ročník. Za všechny zmiňované výsledky a odvedenou práci je třeba poděkovat nejen hráčům a jejich obětavým rodičům, trenérům a výkonnému výboru RTK. V neposlední řadě děkujeme také všem sponzorům, bez kterých bychom nemohli vytvořit podmínky pro takový úspěšný rozvoj naší tenisové mládeže a díky nimž může klub aspoň z části přispívat hráčům a jejich rodičům na pokrytí jejich nemalých nákladů. Na závěr zveme všechny zájemce o tenisový sport – přijďte se podívat a podpořit naše hráče, popřípadě rozšířit jejich řady. Veškeré informace o Rožnovském tenisovém klubu najdete na webových stránkách www. roznovskytk.cz. Josef Vaculín, výkonný výbor RTK

prosinec 2013



Prostřední Bečva „Prostřední Bečva povstala rozšířením Bečvy Dolní a Horní. Kdy Prostřední Bečva se stala samostat-

stavbě kostela na Hutisku i tam. Až do 14. července 2001, kdy byl vysvěcen kostel sv. Zdislavy, byla jednou z mála obcí, která neměla svůj kostel a hřbitov.

severní hranici katastru společně s Pustevnami. Jižní hranicí je úpatí solánecké Kyvňačky a hutiské Poskly. K architektonickým klenotům obce přináleží Pustevny, jedno z nej-

Pustevny na katastru Prostřední Bečvy patří s atraktivními stavbami k nejvýznamnějším turistickým centrům v Beskydech. Foto: R. Sobotka

nou, nelze udati,“ zaznamenal historik prof. Eduard Domluvil. Ještě roku 1707 byla součástí „Velké Bečvy“ (spojené Bečvy Horní, Prostřední a Dolní), teprve roku 1732 se objevuje název Prostřední Bečva. S ohledem ke své rozloze byla přifařena na Horní Bečvu i do Rožnova, po vý-

Hlavní část obce leží v údolí Rožnovské Bečvy, další v údolích Kněhyně a Bacov, ale je to také množství rozptýlených osad a samot v horských údolích a na stráních Radhoště. Nejvyšším bodem je Čertův mlýn (1 206 m n. m.), který tvoří

Ceny vodného a stočného se zvýší Představenstvo společnosti Vodo vody a kanalizace Vsetín, a.s. (dále také VaK Vsetín) schválilo zvýšení cen vodného a stočného pro domácnosti a podnikatelské subjekty na částku 75,67 korun vč. DPH. Toto zvýšení bude platné od 1.1.2014. Navýšení ceny o 1,9 % odpovídá inflaci, která by podle prognózy Českého statistického úřadu neměla překročit 2 %. O necelé dvě procenta vzroste od začátku příštího roku cena vodného a stočného pro uživatele sítě společnosti Vodovody a kanalizace Vsetín. Cena vodného se zvýší o 0,8 Kč/m3 vč. DPH (cena pro domácnosti bude 44,39 Kč/m 3), cena stočného pak o 0,58 Kč/m3 vč. DPH (cena pro domácnosti bude 31,28 Kč/m3). Celkové navýšení tak činí 1,9 % ve srovnání s letošním rokem. „Zájmem společnosti VaK Vsetín je, aby zatížení odběratelů bylo co nej-

nižší. Proto je navýšení cen vodného a stočného pouze o 1,9 %, což kopíruje inflaci, která by dle prognózy Českého statistického úřadu neměla překročit dvě procenta,“ uvedl místostarosta Rožnova Václav Mikušek (KDU-ČSL). „Navýšením ceny o inflaci nedojde ke znehodnocení reálné hodnoty majetku společnosti a bude moci být zachován objem prostředků na opravy vodohospodářské infrastruktury v jednotlivých městech a obcích regionu i přes další pokles spotřeby pitné vody,“ doplnil místostarosta Mikušek. V celorepublikovém srovnání se cena vodného a stočného u nás pohybuje uprostřed cenové mapy. Vodné a stočné u nejdražších společnosti se pohybuje už nad úrovní sto korun za m3 vč. DPH, celorepublikový průměr je 77,43 korun. (tg)

významnějších rekreačních středisek v oblasti Beskyd. Nachází se zde soubor dřevěných horských staveb z let 1891–1900 podle návrhu architekta Dušana Jurkoviče: ubytovna Maměnka a restaurace Libušín. Nejstarším objektem je Šumná. Do areálu patří i hotel Tanečnica. Na území obce je v prostoru Čertových mlýnů a Kněhyně přírodní rezervace Pod Juračkou. Nedaleko známé restaurace Zava dilka se od roku 1995 nachází sportovní areál s tenisovým kurtem, cvičnou tenisovou stěnou, volejbalovým

hřištěm a požární nádrží vhodnou ke koupání. K významným osobnostem Pro střední Bečvy patří malířka Jaroslava Hýžová (1915–1992). Její výtvarné dílo svědčí o uchvácení velebností tvarů valašské krajiny, její barevností v proměnách ročních období, ale také osudem valašských žen. Ostatky malířky odpočívají na Valašském Slavíně ve Valašském muzeu v přírodě. Další osobností byl prof. Alois Koláček. Oblíbený duchovní působil na řadě míst. Od roku 1921 vyučoval na řádovém velehradském gymnáziu matematiku, fyziku a ruštinu. V roce 1934 se stal velehradským rektorem, byl jím až do roku 1938, kdy odešel do Prahy. V Praze byl uznávaným a oblíbeným představeným pražské rezidence – superiorem. Zemřel roku 1970. Na poslední cestě na pražský hřbitov v Bubenči ho doprovázelo velké množství lidí, mnozí se chtěli alespoň dotknout jeho rakve. Prostřední Bečva je centrem sportovního vyžití s letní turistikou a vyjížďkami na horských kolech po Cyklostezce údolím Rožnovské Bečvy. Také se zimní turistikou v okolí Pusteven, Soláně a Třeštíku. K ubytování slouží několik středisek i soukromé priváty. (sb)

Opilý řidič srazil opilého cyklistu K velmi nepravděpodobné nehodě došlo v Rožnově ve středu 4. prosince v podvečerních hodinách. Vzájemnému střetu se nevyhnuli opilý řidič motorového vozidla a stejně posilněný cyklista. Dvaadvacetiletý mladík ze Zubří jel na jízdním kole místo po cestě po chodníku, kde je jízda na kole zakázána. „Možná si myslel, že když je opilý, bude pro něj jízda po chodníku bezpečnější, než jízda po frekventované silnici první třídy. Ovšem, když z chodníku sjel k levému okraji místní komunikace na ulici Meziříčská a přejížděl na pravou stranu této ulice, srazil ho řidič ve Škodě Octavii, který jel prosinec 2013

od centra města a odbočoval ze silnice první třídy na stejnou ulici,“ uvedla Lenka Javorková, tisková mluvčí okresní policie. Cyklista upadl po střetu na zem a způsobil si lehké zranění. Mladík na kole porušil zákon jízdou po chodníku a dále tím, že usedl na kolo pod vlivem alkoholu (2,30 promile), za což mu hrozí ve správním řízení pokuta 25–50 tisíc korun. Šestapadesátiletý řidič Škody Octavie z Rožnova jel rovněž opilý (1,48 promile), je tedy podezřelý z trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky s trestní sazbou do tří let. Dále neměl na svém vozidle registrační značku. (lum) 13


Jelínek se kvůli dotaci obrací na papeže pokračování ze strany 1 Opozičním zastupitelům se nelíbilo ani to, že žádost od farnosti dostali jen několik dní před schvalováním rozpočtu, ačkoli byla datována do července. „My jsme neřekli, že jsme proti těm akcím. Mně jen zaráží, že pan farář se snaží obejít standard. On se snažil obejít granty. Proč si nezažádá jako většina ostatních organizací, které musí pracně zdůvodňovat každou položku a my máme dát 450 tisíc na akce, o kterých nic nevíme. V pátek 6. prosince nám přijde dopis, který říká, že už od sedmého měsíce je to na radnici. Proč jsme to neviděli do dnešního dne?“ apeloval Ivo Jelínek. Podle vedení města ale není pravdou, že všechny žádosti o dotace prochází sítem městských grantů. „Jsou záležitosti, které jsou svým způsobem výjimečné, jsou ojedinělé, souvisí to s nějakou specifickou prezentací města, nebo s nějakým výročím. Je dobré, když město pomůže nějaké aktivitě, která jej dále zviditelní,“ uvedl Václav Mikušek (KDU-ČSL) a mezi příklady jmenoval Rožnovské slavnosti v muzeu, Běh rodným krajem Emila Zátopka, nebo dotace organizacím Matice Radhošťská či Sdružení Zvonice na Soláni. „Jako letitý člen kulturní grantové komise jsem byl již několikrát účastníkem debat týkajících se nedostatku peněz. Museli jsme selektovat, snižovat. Nejednou tam byla diskuze o Rožnovských slavnostech, které jsme nakonec vždycky vydělili z grantového systému. Protože je to akce, která se opakuje, která má nadregionální mezinárodní dimenzi a vždycky byla dotací 300 tisíc nad možnostmi kulturního grantu,“ sdělil Daniel Drápala (KDU-ČSL) důvody, proč by se žádosti o tak velký příspěvek měly posuzovat mimo grantový systém. „Myslím si, že město je dlužno farnosti spoustu. Protože kdyby nebylo farnosti, do dnešního dne bychom s traktory s hnojem jezdili přes náměstí. Kdyby v době před 15 lety farnost neudělala takové gesto, že poskytla městu pozemky na nynější obchvat,“ připomněl Jaromír Koryčanský (KDU-ČSL).

Ať se věřící složí

Ivo Jelínek přišel s návrhem, aby se na obě akce složili věřící. „Zjišťoval jsem si, že asi deset procent občanů města, což je nějakých 1600 lidí, v Rožnově navštěvuje kostel. Na částku 450 tisíc je to 281 korun na každého z nich. Na takovouto svoji akci, kde budete slavit nějaké výročí, byste se mohli složit. Bavte se, hodujte, ale nečerpejte peníze z rozpočtu města. Občané je potřebují na něco jiného,“ vyzval nejenom přítomné zástupce lidovců Jelínek. 14

Koryčanský v jednom ze svých proslovů v reakci na otevřený dopis Jelínkovi ironicky poděkoval za skvělou reklamu na celém Vsetínsku. „Chci pana Koryčanského upozornit, že se určitě nejedná jen o Vsetínsko, telefonicky jsem hovořil i s panem Graubnerem. Reklama se děje i v Praze a připravuje se překlad papeži Františkovi, který žije skromně a snaží se, aby i církev vystupovala skromně,“ reagoval opoziční zastupitel. Na to konto místostarosta Mikušek rovněž ironicky poznamenal, že je hezké, když je tímto Jelínek překvapil právě před Vánoci a že si toho velmi váží.

Kostel je prevence

Debata se nesla v podobném duchu i nadále a jiskřilo to zejména mezi lidovci a Ivo Jelínkem. „Každá obec se snaží podporovat farnost, kostel. Je drahokamem města a musíme se o něj starat. Působí i preventivně. Když lidé chodí do kostela a v něco věří, tak nedělají tolik zla jako nevěřící. Stane se, že i věřící sem tam něco udělá, ale je to mnohem méně časté,“ přidal další argument na podporu akce Koryčanský. „To si nechte do kostela, takovéto proslovy. My všichni víme, co církev udělala, kolik zabila lidí, kolik vzala majetku,“ odvětil Jelínek. „Pane Jelínku, pokud jste se už konečně vyzvracel ze všeho, co vás tížilo v žaludku, tak bych byl rád, kdybychom se v diskuzi dostali trošičku dále,“ upozornil Mikušek.


Občané poznali fantomku salonů Začátkem října žádala policie veřejnost o pomoc při ztotožnění ženy zachycené na kamerových záznamech, která byla podezřelá z krádeží peněženek v kadeřnických, kosmetických salonech nebo nehtových studií v Rožnově. Veřejnost zareagovala a díky tomu se ženu z Novojičínska podařilo identifikovat. Čtyřicetiletou ženu, která využívala nestřežených okamžiků a z kabelek, které si zákaznice volně odložily během procedur v salonech, kradla peněženky, ztotožnili policisté po několika telefonátech občanů, kteří ji na záběrech nebo fotografiích poznali. Žena od června do září kradla v sedmi různých salonech v Rožnově. „Do salonu většinou přišla s tím, že se chce objednat, přitom používala samozřejmě vymyšlené jméno. Přitom „omrkla“ situaci, podívala se, jestli tam nejsou odložené kabelky a pak odešla. Pokud zjistila, že bude pro krádež příležitost, do salonu se po chvíli

vrátila s tím, že se chce přeobjednat a přitom vytahovala z odložených kabelek v nehlídaných okamžicích peněženky,“ uvedla tisková mluvčí okresní policie Lenka Javorková. Jak sama žena při výslechu uvedla, z peněženky, kde měly zákaznice mnohdy i doklady, platební karty a další písemnosti, vzala pouze peníze a peněženky pak hodila doma do kotle. Během čtyř měsíců způsobila návštěvnicím salónů v Rožnově škodu přesahující 30 000 korun. V průběhu vyšetřování krádeží vyšlo najevo, že žena kradla stejným způsobem během září i v salonech v Rýmařově a Frýdku-Místku. „Žena byla obviněna z trestných činů krádež a neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku s trestní sazbou do tří let. V minulosti už byla za krádeže několikrát trestána,“ dodala Javorková. (lum)

Farář: Dívejme se dopředu

Situaci zklidnilo až vystoupení rožnovského faráře P. Kamila Obra, který celé předchozí debatě přihlížel v publiku. „Omlouvám se, pokud jsme volili nějaký nestandardní postup, v těchto věcech se pohybuji málo. 250. výročí posvěcení kostela je jakýmsi mezníkem pro toto město,“ řekl P. Kamil Obr a na oslavu všechny pozval. „Je to akce zaměřená na kontakt s veřejností. Jestli občané či návštěvníci města pozvání přijmou, to už je samozřejmě jejich věc. Akce jsou určeny pro ně, ať už jde o koncerty nebo divadelní představení. Zkusme se zadívat spíš dopředu než dozadu,“ vyzval farář. Mikušek připomněl, že částka 250 tisíc je pouze zlomek celého rozpočtu, který si dokončení farní zdi vyžádá. „Rekonstrukce nebo dokončení opravy farní zdi má rozpočet asi do dvou milionů korun a počítá se s tím, že velká část prací bude provedena svépomocí,“ uzavřel hektickou debatu místostarosta. (lum)

Betlémská premiéra Listopadová beseda o betlémech byla v Městské knihovně oživena premiérovou prezentací doma postaveného pohyblivého betléma Tomáše Krejčího. „S jeho stavbou jsem začal někdy kolem roku 1990. Od nápadu zhotovit betlémskou krajinu nebylo daleko k jejímu osvětlení a později opatřit její dvě části mechanickým pohybem. Jako pohon mi posloužilo vyřazené časovací relé s elektrickým motorkem. Velký karusel se otáčí jednou za čtyři minuty, malý karusel dvakrát za minutu. Doraz na velkém karuselu spíná časovač melodie Tichá noc a osvětlení malých zpěváčků ve třetím patře. Na pohyb jednotlivých figurek prozatím nedošlo. Stavba z překližky je široká 44 cm, hluboká 30 cm a vysoká 36 cm. Z přední strany je betlém otevřený. Víko se zvedá do svislé polohy,

na něm je olejovými barvami namalovaná obloha s kometou. Skály jsou z napěněného silonu, kašírované papírem, namalované temperami a olejovými barvami. Figurky jsou nakoupená zvířátka, postavičky jsem zhotovil z moduritu a obarvil. Betlém oživuji o každých Vánocích. Vnuci a vnučka chodili do náboženství, do kostela a ministrovali, takže jsou s historií křesťanství a Kristova narození a tím i Vánoc velice dobře seznámeni. I přes zákaz se někdy pokoušejí s figurkami manipulovat, takže je pořád co opravovat. V Městské knihovně to byla vůbec první prezentace tohoto betlémářského dílka na veřejnosti.“ Variabilita betlémů je taková, že neexistují dva stejné. Všechny okouzlí vým prostým půvabem a v čase Vánoc evokují návraty do dětství, kdy láska a pravda měly ryzí zvuk. (sb) prosinec 2013



Město získalo dotaci na venkovní koupaliště Po šesti letech předkládání projektů a snahy o získání dotace se městu Rožnov pod Radhoštěm podařilo získat finanční prostředky na rekonstrukci bazénu venkovního koupaliště. Částku ve výši 18,5 milionu korun získalo město z Regionálního operačního programu Střední Morava na rekonstrukci bazénu v areálu venkovního koupaliště v Rožnově. „Původně jsme se snažili o získání dotace na realizaci průplavového bazénu u krytého bazénu. Projekt se předkládal dvakrát, dvakrát jsme bohužel nebyli úspěšní a náš záměr byl vyřazen z důvodu zakládání veřejné podpory. Po těchto dvou neúspěšných pokusech a zdůvodnění bylo jasné, že projekt průplavového bazénu nebude přijat. A tak jsme se orientovali na rekonstrukci bazénu venkovního koupaliště. A to nejen na rekonstrukci bazénu, ale také na celkové zvýšení

komfortu uživatelů rožnovského koupaliště,“ prozradila starostka Rožnova Markéta Blinková (ODS). Předpokládaná realizační cena investice je 23 milionu korun a nový venkovní bazén by měl být hotov do poloviny příštího roku tak, aby město mohlo nabídnout zájemcům jeho využití ještě v průběhu letní sezony. „Rádi bychom realizovali rekonstrukci koupaliště se vším všudy. Po získání prostředků na nový bazén bychom v další fázi chtěli získat finanční podporu na zajištění ohřevu vody tak, abychom prodloužili dobu využitelnosti koupaliště,“ doplnila starostka. „Snažíme se dělat maximum pro to, abychom mohli rekonstruovat celé venkovní koupaliště v Rožnově. Bazén je první aktivitou a já věřím, že se nám podaří dotáhnout do konce i další plánované kroky, a že to ocení návštěvníci i občané města,“ uzavřela Blinková. (tg)

Hromská zima! Někdejší hospodáři předpovídali zimu z kostí husy, tmavé věštily zimu mlhavou a vlhkou, světlé mrazivou a sněhovou. Dnes, kdy málem nevíme, jak husa vypadá, je lepší spolehnout se na zprávy meteorologů. O tom, jaké zimy bývaly, vypovídají záznamy pamětníků. Za nejtužší zimu všech dob je považována ta z roku 1929, označovaná také za „zimu století“, nebo za „Československou Sibiř“. V únoru poklesl mráz v Oldřichovicích na Těšín sku na neuvěřitelných 42 stupňů pod nulou a v Litvínovicích u Českých Budějovic naměřili mínus 42,2 stupně. V lese liptálského velkostatku byli nalezeni dva umrzlí srnci jako zkamenělé figury. Policistům praskaly pendreky, železničářům omrzaly končetiny. Oběťmi mrazů byli nejčastěji opilí muži. Kvůli přívalům sněhu zůstávaly mnohé chalupy i s obyvateli zasypány sněhem. Ve válečných letech roku 1941 byli nuceni obyvatelé Valašska povinně odklízet sníh na okresních silnicích, především vojenská vozidla musela mít volný průjezd. O Vánocích bylo v roce 1961 naměřeno mínus 28,4 stupňů. V lednu 1985 to bylo mínus 32,4 stupně. V lednu 2006 naměřili v Ostravě mínus 26,7 stupně a v Šumperku mínus 30,3 stupně. Trápení bylo i s přívaly sněhu. V zimě 2006 hlásily Krušné hory na Božím Daru 160 cm. V březnu 1944 měli v osadě Červenohorské sedlo prosinec 2013

závěj vysokou 300 cm. V březnu 1911 leželo na Lysé hoře v Beskydech 491 cm sněhu. Zima nemusí zlobit jen v zimním období, ale v podstatě kdy se jí to zamane. První sníh padal v letech 1931 a 1936 už v měsíci září. Kdežto poslední sníh padal v roce 1935 ještě 2. května a v roce 1927 dokonce ještě 13. května. Prvý přízemní mráz potrápil valašské zemědělce 27. srpna 1936, kdežto poslední přízemní mráz byl naměřen ještě 16. června 1928 a 18. června 1932. Hromská zima s přívaly sněhu sužovala Beskydy také v roce 2006, kdy v lednu leželo na Pustevnách 100 cm sněhu. „Dobře si pamatuji na zimu, kdy jsme tři dny nemohli do školy, protože se nikdo kvůli závějím z chalupy nedostal,“ vzpomínala kronikářka Velkých Karlovic Helena Mičkalová. „Chodníky prohrnovali vozkové koňmi, za které zapřáhli těžký dřevěný klát. Z údolí, kde koně nebyli, nosili lidé děti do školy na vlastních zádech. Vyučování muselo skončit přesně podle rozvrhu, protože rodiče už na domluvených místech čekali, aby děcka na zádech zase odnesli domů.“ Jaká bude letošní zima? Ať taková či onaká, od dlouhodobého průměru se zřejmě příliš neodchýlí. (sb)

Živý Betlém oživí muzeum Závěrečný program vánočního cyklu v muzeu „Živý betlém“ se uskuteční o víkendu 21. a 22. prosince od 17.00 v areálu Dřevěného městečka. Návštěvníci se mohou těšit na lidovou hru o narození Ježíše podle Evangelia sv. Matouše.

V programu se návštěvníkům představí tanečníci, muzikanti a zpěváci ze souborů Javořina, Radhošť, Soláň, Malý Beskyd, cimbálová muzika Ondřejníček, Žesťový kvintet, družina Tří králů na koních, slovem provází Zuzana Vašková.

Živý betlém ve skanzenu slaví 20. výročí. Foto: archiv VMP

V prosinci letošního roku uplyne dvacet let od prvního uvedení tohoto programu ve Valašském muzeu. Při psaní scénáře vycházel autor PhDr. Jaroslav Štika z Evangelia sv. Matouše a z tradice tzv. vánočních pastýřských her, nazývaných též pastuši, betlemáři. V roce 2011 doznal původní scénář změn. Přibyly autentické záznamy pastýřské hry z moravsko-slovenského příhraničí a koledy místního učitele Josefa Tvarůžka.

Od 26. do 31. prosince si mohou návštěvníci užít povánoční pohodu a volné dny procházkou areály Dřevěného městečka a Valašské dědiny muzea. V tyto dny je muzeum otevřeno od 9 do 16.00. Na Nový rok si mohou vyčistit hlavu novoroční procházkou – muzeum je otevřeno od 12.00 do 16.00. 28. prosince od 16.00 se koná v kostele sv. Anny z Větřkovic vánoční mše svatá. (vmp)

15



Ve Stříteži si připomněli svou historii

Dávno zapomenutá továrna ve Stříteži. Foto: archiv Obecní knihovny Střítež

Střítež ve starých fotografiích, tak byla nazvána výstava, která se v Obecní knihovně ve Stříteži nad Bečvou konala u příležitosti 95. výročí vzniku Československé republiky. Po celý měsíc listopad, vždy v otevírací dobu knihovny v úterý od 15.00 do 18.00 hodin, měli všichni zájemci

možnost zhlédnout unikátní sbírku dobových fotografií. Slavnostní zahájení výstavy proběhlo v den samostatného vzniku Československé republiky 28. října 2013, kdy byl v knihovně promítnut unikátní krátký film ze střítežské továrny pana Antonína Trčky. Továrna

na výrobu koženého zboží, kde našlo práci téměř 100 dělníků, byla panem Trčkou založena za začátku čtyřicátých let, avšak v roce 1948 byla znárodněna a zanikla. Výstava se po celou dobu svého konání těšila mimořádnému zájmu. Samotného zahájení se zúčastnilo přes 60 lidí, což lze vzhledem k velikosti knihovny považovat za obrovský úspěch. V průběhu listopadu knihovnu kvůli výstavě navštívilo několik desítek lidí, dvakrát byla také otevřena mimo klasickou výpůjční dobu. Poslední možnost prohlédnout si často již zapomenuté snímky měli občané v pátek 29. listopadu, kdy se v obci konal historicky první Vánoční jarmark spojený s rozsvěcením vánočního stromu. Velký dík patří kromě pořadatelů také všem občanům, kteří své fotografie k výstavě zapůjčili a dali tak možnost nahlédnout zpět do historie obce i ostatním. (kš)

Minikáry se v Rožnově jezdí už jedenatřicet let Minikáry jsou čtyřkolová bezmotorová vozidlo. Závodí na nich děti od šesti let, pak i dospělí, slalom a sjezd. Historie minikár v ČR sahá až do 60. let minulého století, zastřešuje je Svaz minikár Autoklubu ČR (AČR). V Evropě se minikárovým sportem zabývá cca 800 jezdců, v České republice cca 30 jezdců a posádek. Na počátky minikár v Rožnově vzpomíná Jiří Nevlud. Začínali jsme roku 1982 pod hlavičkou AMK Svazarmu. Zkušenosti jsme sbírali od Josefa Pitrona z Kelče, kde minikárový sport provozovali od roku 1976. K administrativním záležitostem patřily mimo jiné závodní licence a povolení k tréninku na veřejné komunikaci. Minikáry vlastní konstrukce jsme s četnými materiálovými i finančními potížemi stavěli v domácích dílnách Pavla Sehnala a Bořka Mikuše. Prvých závodů jsme se účastnili 24. dubna 1982 ve Valašském Meziříčí. Následovaly krajské přebory. Následující rok jsme od dubna do října absolvovali o víkendech až 20 závodů. V roce 1983 jsme postavili minikáry vylepšené konstrukce, závodníci dostali kombinézy ve žluté klubové barvě. Absolvovali krajské a okresní poháry.

V roce 1984 byl rožnovskou organizací uspořádán na Dolních Pasekách okresní závod ve slalomu minikár. Později byla zvolena trať na Uhliskách, kde se roku 1987 jel 1. ročník o Cenu

Nelze vyjmenovat všechny, kteří se o minikárový sport v Rožnově zasloužili. Zvláště je třeba připomenout Mirka Bartoníka, který v oddíle pracoval 29 let a doslova žil pro tento sport.

Provoz MěÚ o Vánocích

Provoz Městského úřadu v Rož nově pod Radhoštěm bude v období vánočních svátků omezen. Veškeré budovy MěÚ budou pro veřejnost uzavřeny od pátku 27. prosince 2013 do středy 1. ledna 2014. V období mezi vánočními svátky budou všechny budovy rožnovského městského úřadu uzavřeny. Posledním pracovním dnem v letošním roce bude pondělí 23. 12. 2013 standardně od 8.00 do 17.00 hodin. Následně bude MěÚ v Rožnově otevřen ve čtvrtek 2. 1. 2014. Turisté, kteří na přelomu roku zamíří do rožnovského informačního centra najdou dveře zavřené pouze od 24. do 26. 12. 2013 a 1. 1. 2014. V ostatní dny bude provoz kopírovat standardní pracovní dobu s výjimkou Silvestra, kdy bude otevřeno pouze do 12.00 hod. (tg)

Město mění správu svých bytů

Rada města Rožnov p.R. rozhodla o organizační změně správy městských bytů. Ty přechází od společnosti Komerční domy přímo pod správu města. Pro nájemce se změní pouze číslo účtu, kam budou od ledna zasílat částku za nájem. Termíny splatnosti ani výše nájmu se ale nemění. Podrobné informace dostanou všichni nájemníci městských bytů v prvním lednovém týdnu do svých poštovních schránek. (tg)

Firmy si odpad budou likvidovat samy

Ostrý start! Foto: archiv Ing. Dostála

Rožnova, pak nepřetržitě až do roku 2005. Z důvodu nárůstu dopravy v této lokalitě se další závody přesunuly na komunikaci pod Černou horu, kde se jezdí dodnes. V roce 1999 byly z Vrbna pod Pradědem přesunuty vrcholové závody Pohár vítězů, Poháry Čech, Moravy a Slovenska do Rožnova, v roce 2013 se konal již 15. ročník.

S jeho přispěním vyrostlo v Rožnově několik mistrů republiky. Mirek byl velkou osobností pro všechny minikáristy z České a Slovenské republiky. Minikárový klub je i v současnosti stále činný a 20. – 21. září 2014 bude na domácí trati pořadatelem Mistrovství České republiky a Poháru České a Slovenské republiky. (sb)

Firmy mají ze zákona povinnost prokazovat, jakým způsobem likvidují odpad ze svých společností. Dosud na území Rožnova existovaly dva způsoby likvidace komunálního odpadu firem. „Buď měly firmy své vlastní smlouvy se svozovou společností, nebo vše řešily prostřednictvím města, které tyto smlouvy uzavíralo. Tímto druhým způsobem řešilo město svoz odpadu pro 140 rožnovských firem,“ uvedl místostarosta města Václav Mikušek (KDU-ČSL). „Rada města rozhodla, že na rok 2014 ještě budeme smlouvy uzavírat my s tím, že to bude naposledy a zprostředkovatele již dělat nebudeme. Systém svozu komunálního odpadu je stabilizovaný, firmy si mohou samy vybírat své zpracovatele odpadu a uzavírat smlouvy. Město se stalo pouze zbytečným mezičlánkem, proto od stávajícího systému od roku 2015 ustoupíme,“ doplnil Mikušek. (tg)

Rožnovský prostor – měsíčník. Vydává Lukáš Martinek, Borová 1697, Rožnov pod Radhoštěm, IČ: 73941719, číslo registrace pod MK ČR E 20223, e-maIl: [email protected], tel.: 777 844 991. Spolupracovníci redakce: Richard Sobotka, Petr Liška, Vladimír Bartošek. Grafická úprava a sazba: Jakub Vémola. Články označené jako (pr) jsou placenou inzercí. Tiskne SAMAB Brno Group a.s. Zdarma do všech schránek v Rožnově. V obcích mikroregionu, Zašové a Stříteži nad Bečvou volně k odběru na obecních úřadech a v prodejnách. Vychází vždy první den v měsíci. Náklad 7300 ks.

16

prosinec 2013

Jelínek se kvůli dotaci obrací na papeže

Recommend Documents