Je ZAKÁZÁNO vkládat jakákoliv LOGA

PLÁN ROZVOJE

KVALITY POSKYTOVANÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO DOMOV DŮCHODCŮ ROKYTNICE NAD JIZEROU NA OBDOBÍ 2011 – 2017

Poskytovatel:Domov důchodců Rokytnice nad Jizerou, příspěvková organizace Sociální služba: Domov pro seniory

Zde VLOŽTE FOTO svého zařízení. /není podmínkou/

červen 2011

Je ZAKÁZÁNO vkládat jakákoliv LOGA

Zpracoval: MUDr. Olga Marešová, ředitelka

Rozvojový plán vznikl v rámci individuálního projektu Libereckého kraje „IP 2 – Podpora střednědobého plánování a rozvoje kvality sítě sociálních služeb v Libereckém kraji“, reg. č. CZ.1.04/3.1.00/05.00032, financovaného z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu České republiky.

Pokud jste zpracovávali v roce 2006 rozvojový plán, prosím, proveďte stručné vyhodnocení jeho naplňování.

Strategický cíl č.1 Plnění strategického cíle č. 2 – co se podařilo do 31.12.2009:

Vytvoření standardů poskytování sociální služby a jejich zavedení do praxe V r. 2009 proběhla inspekce poskytování sociálních služeb, nebylo splněno pouze 1 zásadní kritérium.

Co se nepodařilo, čeho nebylo dosaženo do 31.12.2009: Popis překážek, které bránily v dosažení strategického cíle:

Dlouhodobé cíle Plnění dlouhodobého cíle č. 1 – co se podařilo do 31.12.2009:

Jasné vymezení cílové skupiny

Co se nepodařilo, čeho nebylo dosaženo do 31.12.2009: Popis překážek, které bránily v dosažení strategického cíle: Plnění dlouhodobého cíle č. 2 – co se podařilo do 31.12.2009:

Vypracování pravidel pro poskytované služby


Poskytování služby podle vytvořených pravidel


Vytvoření koncepce sociální práce

Co se nepodařilo, čeho nebylo dosaženo do 31.12.2009:

Jasnou koncepci sociální práce se nepodařilo vytvořit

Popis překážek, které bránily v dosažení strategického cíle:

Chybí kvalifikovaní sociální pracovníci s vizí sociální práce

Plnění dlouhodobého cíle č. 5 – co se podařilo do 31.12.2009:

Zapojení DD do komunitního plánování


-1-

Vyhodnocení rozvojového plánu vytvořeného v roce 2006: Strategický cíl č.2 Plnění strategického cíle č. 1 – co se podařilo do 31.12.2009:

Zvýšení kvality poskytovaných služeb


Dlouhodobé cíle Plnění dlouhodobého cíle č. 1 – co se podařilo do 31.12.2009:

Postupné snižování kapacity zařízení podle harmonogramu zřizovatele


Kapacita byla snížena, ale nebylo dosaženo plánované úrovně.


Zřizovatel na plánované snížení kapacity nepřistoupil.


Postupné zvyšování počtu zaměstnanců zařízení podle harmonogramu zřizovatele


V plánu bylo zvýšení zaměstnanců z 67 na 80, výsledný počet byl 78.


Žádosti o zvýšení počtu zaměstnanců nebyly schváleny zřizovatelem.


Zřízení oddělení pro klienty s demencí, kteří narušují klidné soužití


Dokončení rekonstrukce jižního křídla


Zajištění dostatečného zdroje pitné vody


Realizace půdní vestavby (dílny klientů, zázemí sociálních pracovníků)


Byl vypracován projekt, získáno stavební povolení, které bylo několikrát prodlouženo, ale k realizaci půdní vestavby nedošlo.

Popis překážek, které bránily

Dílny pro klienty se z důvodu opakovaného neschválení finančních prostředků -2-

v dosažení strategického cíle:

na půdní vestavbu v rámci rozpočtu organizace v průběhu let vytvořily místo pokojů klientů přímo na jednotlivých odděleních (čímž se zvýšil počet dvoulůžkových pokojů). Půdní vestavba byla i nadále potřeba a to pro vytvoření zázemí pro sociální pracovníky, vzniklo by zde několik pokojů (zvýšení počtu jednolůžkových pokojů) a malý víceúčelový sál pro společenské akce klientů a vzdělávání zaměstnanců. Ani tato varianta nebyla zřizovatelem podpořena.


Dokončení terénních úprav kolem domu a vybudování zahrady


Vyhodnocení plánu kapacity uživatelů a počtu pracovníků do 31.12.2009 Plánovaný počet uživatelů v roce 2009

109

Plánovaný počet pracovníků 2009 Plánovaný poměr pracovníků/uživatelů 2009

80

K ODDĚLENÍ SLUŽEB DOŠLO V R. 2008

80/109 – 0,73

Skutečný počet uživatelů v roce 2009

70

Skutečný počet pracovníků 2009 Skutečný poměr pracovníků/uživatelů 2009

42 42/70 – 0,6

Vyhodnocení plánu provozních podmínek v oblasti bydlení do 31.12.2009 Plánovaný počet jednolůžkových pokojů

44

Skutečný počet jednolůžkových pokojů

38

Plánovaný počet dvoulůžkových pokojů

10

Skutečný počet dvoulůžkových pokojů

16

Plánovaný počet tří a vícelůžkových pokojů

0

Skutečný počet tří a vícelůžkových pokojů

0

Komentář k plnění tabulkové části rozvojového plánu: Zde doplňte 

V RP bylo zřízení oddělení se zvláštním režimem pro klienty s demencí, kteří narušují klidné soužití. Oddělení bylo zřízeno. Ze zákona č.108/2006 o sociálních službách vyplynula nutnost zřízení služby Domov se zvláštním režimem. Ostatní uživatelé služby DZR však bydleli společně s uživateli služby DS, obě služby nebyly oddělené a péči zajišťovaly stejné týmy zaměstnanců. V tabulkové části jsou uvedena čísla, která se týkají souhrnně obou služeb.

-3-

Vyplňujte pouze orámovaná políčka. Děkujeme I. ÚVOD Seznam členů pracovní skupiny a jejich pozicí uvnitř organizace, kteří se účastnili tvorby rozvojových plánů; kontakt na zpracovatele písemného výstupu. Zde doplňte  Vlasta Adámková, vedoucí ošetřovatelské péče Miroslava Doubková, vedoucí oddělení Pavla Doubková, sociální pracovnice Milena Čeřovská, vedoucí oddělení Olga Marešová, ředitelka Iveta Palmová, vedoucí sociální péče Svatava Kučerová, ekonomka

Zpracovatel písemného výstupu: Olga Marešová, e-mail: [email protected], tel.: 481 553366

Kdo je zodpovědný za vyhodnocování naplňování plánu Zde doplňte 

Olga Marešová

Termíny hodnocení Zde doplňte 

K 1.2. následujícího kalendářního roku

-4-

II. ANALYTICKÁ ČÁST 1. POSLÁNÍ Uveďte poslání a cíle Vaší služby, definici cílové skupiny a principy poskytování služby (nezapomeňte na případné územní vymezení poskytování služeb) Zde doplňte 

Posláním služby Domov pro seniory, kterou zajišťuje Domov důchodců Rokytnice nad Jizerou, příspěvková organizace Libereckého kraje, je poskytování celoročních pobytových sociálních služeb v klidném prostředí se zahradou seniorům nad 65 let především z oblasti Západních Krkonoš, kteří jsou plně odkázáni na pravidelnou pomoc jiné osoby, a jejichž stáří a snížená soběstačnost jim nadále neumožňují setrvat v dosavadním prostředí. Služba podporuje udržení zachovaných schopností a soběstačnosti seniora a vychází z jeho individuálních potřeb. Cíle: Poskytovat základní činnosti služby tak, aby byla v maximální míře podporována ještě zachovaná soběstačnost a schopnosti klienta Poskytnutí základní ošetřovatelské péče Dietní stravování, možnost výběru jídel Bezbariérové bydlení Příjemné prostředí v domově i jeho okolí Bydlení v převážně 1lůžkových pokojích, dvoulůžkové pro manžele Podpora kontaktů s přirozeným společenským prostředím Zachování spolupráce s rodinou Poskytnutí pomoci při pozitivním hodnocení života, pomoc při nacházení smyslu života na jeho sklonku a doprovázení v posledních dnech života Zajištění ubytování osob blízkých klientovi Cílová skupina: Osoby, které dosáhly věku 65 let, mají sníženou soběstačnost a jsou plně odkázány na pravidelnou pomoc jiné osoby, potřebují soustavnou péči a jejich snížená soběstačnost jim nadále neumožňují setrvat v dosavadním prostředí, v případě že: rodina již vyčerpala možnosti své péče bydlí v odlehlých oblastech a v obci není dům s pečovatelskou službou a není zajištěna pečovatelská služba jejich věk, snížená soběstačnost a zdravotní stav způsobený věkem již neumožňuje vést poměrně samostatný život v domech s pečovatelskou službou jsou pro ně vzhledem ke snížené soběstačnosti a ke změnám zdravotního stavu nedostačující služby pečovatelské služby nebo jiné terénní služby sociální péče po stabilizaci zdravotního stavu během pobytu v léčebně dlouhodobě nemocných potřebují komplexní péči, kterou nelze zajistit jiným způsobem přednostně jsou umísťováni žadatelé z regionu Západních Krkonoš, protože domov je dobře dopravně dostupný, klienti tak zůstávají ve svém přirozeném společenském prostředí, v blízkosti svých příbuzných a známých, s nimiž nemusí přerušit vzájemný kontakt. Uživatelé služeb pocházejí z vesnic a městeček, byli zvyklí na klid, který jim poloha DD uprostřed přírody může zajistit i nadále. V závislosti na vlastním přání zájemce, naléhavosti jeho sociální situace a nedostatku místních žadatelů mohou být služby poskytnuty klientům z celého Liberecka. Další specifikace Nejsou přijímány osoby, které by nepotřebovaly využívat základní nabízené služby: vaření, úklid, praní prádla a sociální péči. Neposkytujeme služby klientům, kteří v průběhu pobytu v domově důchodců onemocněli některým druhem demence a většinou narušují klidné soužití s ostatními klienty.

-5-

Principy přizpůsobení služeb potřebám klientů podpory soběstačnosti klienta s využitím jeho zdrojů odbornosti respektování soukromí respektování individuální volby respektování zvyků spolupráce s rodinou

Jakou nepříznivou sociální situaci poskytováním své služby řešíte? Popište širší souvislosti. Zde doplňte 

Důvody uvedené žadateli před začátkem poskytování služby: neschopnost se o sebe postarat (34x), osamocení a potřeba péče (8x), když rodina nezvládá (12x), jiné (12x) Nepříznivá životní situace stejně jako kvalita života, znamená pro každého člověka něco jiného, má 2 dimenze, objektivní a subjektivní. Objektivní znamená naplnění požadavků, které se týkají sociálních a materiálních podmínek života, subjektivní souvisí s psychickou pohodou a se všeobecnou spokojeností se životem. Životní situace žadatele závislého na pomoci 2. osoby v domácím prostředí 1.

Objektivní (norma obvyklá ve společnosti), jak ji vidí vnější pozorovatel

Žadatel, který k nám přichází ze svého domácího prostředí: je závislý na pomoci 2 osoby, není předpoklad, že se jeho závislost zlepší není v jeho fyzických možnostech v zimě vyházet sníh, opatřit si topení, topit, nakoupit, zařídit si úřední záležitosti (pošta, banka) mívá pohybové omezení (pohybuje se s pomocí kompenzační pomůcky, invalidního vozíku) nebo se sám nepohybuje vůbec (maximálně se z lůžka přesune na toaletní židli) není schopen vykonávat běžné práce v domácnosti – vaření, mytí nádobí, úklid, praní a žehlení prádla, často si neohřeje uvařené jídlo má hlad, je mu zima, musí počkat, až někdo přijde a pomůže mu nedostane se ven, není schopen používat veřejné dopravní prostředky osobní hygienu provádí s pomocí nebo vůbec používá pomůcky pro inkontinenci, ale pro jejich využití potřebuje asistenci další osoby tráví čas ve svém bytě či domě (sociální izolace), žije osaměle nebo jen v kruhu rodiny, jejíž členové chodí do zaměstnání nebo se odstěhovali do větších měst za prací, bez společenských kontaktů s vrstevníky má více druhů nemocí, proto potřebuje pravidelnou zdravotní péči, obává se, že si při pádu, zhoršení zdravotního stavu nebo soběstačnosti nebude schopen přivolat pomoc má strach, že se nedovolá pomoci, kdyby se cítil ohrožený nezvládá manipulaci s telefonem z důvodů onemocnění kloubů nebo smyslového omezení (zrak, sluch) v dané oblasti není pečovatelská služba Pečující osoby v ideálním případě: zajistí nákup a léky uvaření a podání stravy úklid, praní prádla zajištění topení vyšetření u lékaře úřední záležitosti pomáhají s osobní hygienou (koupání 1 x v týdnu, ráno a večer) zprostředkování kontaktu s jinými osobami (telefon, dopis, odvoz)

-6-

ale nemohou osobě zajistit: pravidelnou pomoc nebo podporu při běžných činnostech, které by osoba zvládla s jejich pomocí vykonat okamžitou podporu nebo pomoc bezbariérové prostředí pocit bezpečí, že se osoba dovolá pomoci cvičení pro udržení hybnosti společnost během dlouhého dne, sociální začlenění jiné sociální, psychické a duchovní potřeby (pocit užitečnosti, potřeba uznání, příslušnost ke skupině) Často o osobu pečují Rodinní příslušníci, kteří se nemohou vzdát svého zaměstnání a nejsou v dosahu celý den, nebo by celodenní péči z důvodu psychického a fyzického vypětí nezvládly. Často mají i samy své zdravotní problémy. Rodina se snaží, pečuje o osobu nepřetržitě několik měsíců nebo i let, bez možnosti odpočinku a je vyčerpaná. Pečovatelská služba, která obvykle nefunguje v noci a ve volných dnech Sousedi, kteří poskytují služby nepravidelně děti by o rodiče pečovaly, ale jejich životní situace jim to nedovoluje, protože bydlí daleko 2. Situace z pohledu žadatele: Objektivní situaci si uvědomuje, ale: je doma, ve svém prostředí, jinam nechce, bojí se změny ví, kde co má, zná sousedy, výhled z okna, pustí si televizi, kdy chce, nikoho neruší … má rád svůj klid, nikdo ho neruší, případný hluk je známý a už si na něj zvykl (možná je to i druh aktivizace a orientace v čase - jede autobus, sousedi jdou do práce, děti ze školy) má svůj pořádek a řád, může např. kouřit v kuchyni, trávit den o svém chce zůstat doma, když to nezvládne, rezignuje, obviňuje okolí, vyžaduje více péče, je agresivní cítí se užitečný, když se aspoň částečně obstará, má tím vyplněný celý den Společná nepříznivá situace (doma i v DD) soužití generací neexistuje, dnešní senioři ho už nezažili málo se pěstují vztahy, generace žijí odděleně ve svých bytech a svým způsobem života s dětmi a vnuky si senioři nemají o čem povídat, je to spíš o technických a provozních záležitostech během několika desetiletí došlo k velkému technickému a technologickému pokroku. Mladí mají mnohem více informací a staří jim v tomto tempu nestačí (mobilní telefony, internet), učí se od mladých a potřebují pomoci s novými situacemi (v obchodě, u lékaře) mladí nemají čas, mají hodně povinností (práce, starost o děti), staří to těžko nesou a vyčítají jim, že si na ně čas nenajdou senioři nemají nové pracovní a sociální podněty, mluví totéž dokola, potřebují, aby jim někdo naslouchal, mladí mají jiné zájmy, nemají trpělivost a společnou řeč, staří se nezajímají o problémy mladých a naopak senioři nemají komu předat svoje životní zkušenosti, celý život žili jen svojí prací, o jejich životní zkušenosti nemá nikdo zájem, životní styl je jiný společnost není nastavená na naslouchání a předávání moudrosti, ale na výkon a seberealizaci, vzpomínky seniorů nikoho nezajímají senioři ztrácí úctu už doma, rezignují, opouštějí postupně své role (přišli už o roli pracovní, sociální, v zařízení SS opouštějí roli být sami sebou); chtěli by i dál podávat výkony, ale již nemají sílu ani smysl života, cítí se neužiteční a zbyteční, nikdo je nepotřebuje, služba jim toto všechno nedokáže vrátit stáří už není v dnešní době považováno za moudré ve smyslu jak dobře prožít život, aby -7-

byl naplněný a dobře zakončený ve svém životě se většinou nesetkali s umíráním, mají strach ze smrti, cítí bezmoc, neví si rady se svým stářím umírání bylo odsunuto do ústavů, nekonají se rozloučení v širším okruhu, např. dlouholetý hasič by si zasloužil vystrojení rozloučení s celým útvarem, ale rodina na to nemá finanční prostředky a zájem…. i naši senioři mají obavy, jak dopadne jejich rozloučení a poslední věci…. nemůžou ven (zima, sníh, led) Nepříznivá situace v DD vč. praxe přijímání klientů a) Klient je vytržený z přirozeného prostředí b) V hlavní budově je 14 nevyhovujících malých dvoulůžkových pokojů o ploše cca 2 12m . Je těžké je obsadit: na péči pro osoby zcela závislé na pomoci 2. osoby není manipulační prostor klienti si stěžují na nedostatek prostoru a soukromí dochází k porušování práv klientů a ke střetu zájmů žadatelé chtějí samostatný pokoj c) Uvolní-li se místo v jednolůžkovém pokoji, přestěhuje se tam stávající klient z dvoulůžkového pokoje. O malý dvoulůžkový pokoj není zájem, noví klienti tedy nejsou přijímáni. Z dvoulůžkového pokoje tímto způsobem vznikne jednolůžkový pokoj. Kapacita se tak oproti kapacitě uvedené v registraci postupně snižuje, zároveň se snižují příjmy z úhrad za pobyt. d) Nemůžeme přijímat žadatele se stupněm příspěvku III. a IV., protože řešíme problém nevyhovujících malých 2lůžkových pokojů. Kapacitu na přijetí nového klienta máme, ale není k dispozici vhodný pokoj. e) Snižování příjmů služby – nižší úhrady za pobyt od nižšího počtu klientů a nižší úhrady na příspěvcích na péči. f) 5 uživatelů, kteří nesplňují cílovou skupinu (nejsou zcela odkázáni na pomoc druhé osoby), dočasně bydlí ve vedlejší budově bez výtahu, kde je společné hygienické zařízení pro všechny obyvatele, včetně zaměstnanců. Jejich přestěhováním z hlavní budovy se mohl snížit počet malých nevyhovujících dvoulůžkových pokojů. Stav soběstačnosti těchto klientů se postupně zhoršuje a časem se budou muset vrátit do hlavní budovy.

2. UŽIVATELÉ 68

Průměrný počet uživatelů za rok 2009

70

Kapacita služby uvedená v registraci

Kapacita nebyla naplněna vzhledem k nevyhovujícím rozměrovým parametrům některých dvoulůžkových pokojů, do nichž nelze umístit klienty zcela závislé na pomoci 2 osoby, protože není manipulační prostor pro péči o ně, a nově příchozí klienti v nich nechtějí bydlet Věkové rozložení uživatelů: 7

dospělí v produktivním věku do 65 (pobírající invalidní důchod)

33

Mladší senioři 65 – 80 let

28

Starší senioři nad 80 let

Dále k 30.6.2011 Žadatelé: 65

Nesplňují cílovou skupinu (věkem nebo -8-

soběstačností) 11

Splňují cílovou skupinu

10

Splňují cílovou skupinu, ale nepřejí si bydlet ve 2 lůžkovém pokoji

3. OCHRANA PRÁV UŽIVATELŮ 5

Počet uživatelů, kteří jsou zbaveni způsobilosti k právním úkonům

3

Počet uživatelů, kteří jsou omezeni ve způsobilosti k právním úkonům

5

Počet uživatelů, kterým je stanoven veřejný opatrovník (obec)

0

Počet uživatelů, jejichž opatrovníkem je pracovník zařízení nebo zařízení

Popište, jakým způsobem řešíte tuto situaci 

18

Počet uživatelů, kteří sami hospodaří se svými prostředky (mají peníze u sebe)

68

Počet uživatelů, kteří mají u sebe občanský průkaz

Uveďte, která práva uživatelů mohou být v souvislosti s poskytováním Vaší služby omezována? Zde doplňte 

Právo na soukromí (prostor a vybavení pokoje, ve společné koupelně) Právo na svobodu a svobodnou volbu (jídlo, aktivity, večerní toalety) Právo na přiměřené riziko (volný pohyb, finanční hospodaření, dodržování diety) Důstojnost (oslovení, úcta i v nepřítomnosti, nálepkování, vzhled, v očích POP jsou klienti někdy jen objektem péče, vlastnění klienty – mocenské postoje), nemocniční model přístupu k umírajícímu Ochrana citlivých údajů, listovní (telefonní) tajemství

V jakém dokumentu jsou uvedena práva uživatelů? Zde doplňte 

SQ 2, Domácí řád

Ke kterým střetům zájmů může ve Vašem zařízení dojít? Zde doplňte 

1. Mocenský přístup - nucení stravy, nucení aktivit, nucení našeho názoru x klient může mít jiný zájem 2. Málo POP, únava POP z důvodu častých manipulací s klienty, oblékání, koupání, změna polohy a opatření proti proleženinám 3. Režimová opatření x samostatnost klienta 4. Snaha ochránit klienta, nést odpovědnost, neriskovat x klient je přepečováván, zneschopňován, připadá si nemožný 5. Možnosti personálu x zájem klienta, aby se mu sloužilo, vynucování pozornosti jen pro sebe 6. Klidné soužití v zařízení x klient narušuje soužití s ostatními alkoholem, výtržnostmi, hlukem, nedovolenými návštěvami jiných klientů, krádežemi nebo zápachem

Co byste chtěli v oblasti ochrany práv a možných střetů zájmů ve Vaší službě zlepšit? Zde doplňte 

1. Hledání cest k většímu soukromí klientů – 16 dvoulůžkových pokojů změnit na -9-

jednolůžkové 2. Pokračování ve změně mocenského přístupu personálu na partnerský model (důstojný přístup ke klientovi, uvědomování si vlastních hranic personálu) 3. Dostatek personálu pro individuální přístup ke klientovi (věnovat klientů víc času i ve dnech pracovního volna) 4. Dát klientům větší svobodu jednání, právo na riziko 5. Podpořit klienty v uvědomění si a ochraně svých práv 6. Více kontaktů s veřejností 7. Právo na důstojné umírání 8. Zprůhlednění ceny služby pro klienta

7

Kolik stížností od uživatelů evidujete za posledních 12 měsíců?

Co byste potřebovali zlepšit pro to, aby uživatelé využívali možnosti stěžovat si a dávat připomínky ke kvalitě služby? Zde doplňte 

1. více informací pro klienty, co mohou a nemohou od služby očekávat 2. ujasnění si „naší“ kvality 3. personál, který se nemstí za stížnost a přitom se umí obhájit, je-li v právu •

nastavit hranice, kdy služba označí sdělení klienta za stížnost zvláště u lidí, kteří se verbálně nevyjadřují

•

využít podněty klientů v záznamech a hodnoceních o realizaci služby, které mohou sloužit jako důležitý zdroj informací pro rozvoj služby a pracovat s nimi

•

vést záznamy, jak byly stížnosti a připomínky využity ke kvalitě služby

4. ROZSAH A ZPŮSOB POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB 30

Počet uživatelů, kteří nesplňují kritérium III. a IV. stupně závislosti

4

Počet uživatelů, kteří nástupem řeší nevhodné bydlení (topení uhlím, bariérovost atd.)

21

Počet uživatelů, pro které není k dispozici odpovídající sociální služba

Napište, jaké služby schází uveďte pro kolik uživatelů byste daný druh služby potřebovali, 

1.

Pečovatelská služba v kombinaci s bezbariérovým bydlením a dálkovým vytápěním, poskytovaná minimálně 12 hod denně včetně sobot a nedělí pro 9 uživatelů

2.

Podpora samostatného nebo chráněného bydlení pro 14 uživatelů (pro uživatele s psychickým onemocněním 11 a 3 pro uživatele s mentální retardací)

3.

Odlehčovací služby pro 2 uživatele

14

Počet uživatelů, kteří by mohli žít s podporou terénních služeb ve svém domácím prostředí

Napište, jaké podmínky schází, kvantifikujte 

V horské oblasti nefunguje v řadě obcí terénní pečovatelská služba zajišťovaná 12 hodin denně včetně sobot a nedělí.

Pozn. k vysokému počtu uživatelů, kteří nesplňují kritérium III. a IV. stupně závislosti: a) Příbuzní žadatelů často dávají žádost o přiznání příspěvku na péči až v době, kdy se soběstačnost jejich příbuzného natolik zhorší, že už se stanou pacienty léčebny dlouhodobě nemocných, není tedy možné posoudit soběstačnost v přirozeném prostředí osoby. V našem zařízení má klient uspokojeny všechny základní potřeby, proto se jeví podstatně soběstačnější než v domácím prostředí. b) V procesu přiznávání stupně příspěvku na péči se klade velký důraz na zdravotní stav klienta, který však nemusí souviset se stavem soběstačnosti klienta. Lékaři obvykle nemají o soběstačnosti svých pacientů ponětí. c)

Vyřízení žádosti o přiznání nebo zvýšení PP trvá několik měsíců. Zemře-li klient, mívá obvykle vysoký PP, a přijmeme klienta, který je nesoběstačný a opět má teprve žádost o přiznání nebo zvýšení PP. - 10 -

Převážná část klientů, kteří nesplňují CS, se k nám dostala variantou a). 35

Počet uživatelů, kteří jsou zcela závislí na pomoci druhé osoby

24

Počet uživatelů, kteří mají obtíže v komunikaci

31

Počet uživatelů, u kterých je zajišťována pomoc při podávání stravy

39

Počet uživatelů, u kterých je zajišťována pomoc při osobní hygieně

4

Počet uživatelů, kteří se podílejí na úklidu svého pokoje a je jim při této činnosti poskytována podpora pracovníků

2

Počet uživatelů, kteří se podílejí na přípravě svého jídla a servírování a je jim při této činnosti poskytována podpora pracovníků

0

Počet uživatelů, kteří se podílejí na péči o své oblečení (např. praní, žehlení, zašívání) a je jim při této činnosti poskytována podpora pracovníků

31

Počet uživatelů, kterým je poskytována podpora při pohybu po zařízení

41

Počet uživatelů, kterým je poskytována podpora při pohybu mimo areál zařízení

36

Počet uživatelů, kterým je poskytována podpora při hospodaření se svými prostředky

64

Počet uživatelů, kterým je zajišťována podpora při využívání veřejných služeb (např. nákupy, pošta, zdravotní prohlídky)

Které oblasti potřeb uživatele pokrýváte při poskytování služby? Zde doplňte 

Ubytování, poskytnutí stravy, úklid, praní prádla, zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při hygieně, společenské prostředí, aktivizační činnosti, pomoc při uplatnění práv, zájmů a obstarávání osobních záležitostí.

67 k 31.12.2010

Počet uživatelů, kteří mají uzavřenou smlouvu o poskytování služeb

Ano

Je smlouva zpracována ve formě srozumitelné všem uživatelům z Vaší cílové skupiny?

Ano,ale jen rámcově

Máte ve smlouvě vyspecifikováno jaké konkrétní služby, v jakém rozsahu uživateli a za jakou úhradu uživateli poskytujete?

Které poskytované služby a jejich rozsah jsou ve smlouvách upraveny? 

a)

ubytování

úkony péče v rozsahu podle § 49 odst. 2 písm. c) až h)

67 k 31.12.2010

Počet uživatelů, se kterými je vytvořen individuální plán poskytování služeb

Ano

Máte ustaveny klíčové pracovníky?

Komentář 

Klíčového pracovníka má každý klient, zde v DD se používá označení „důvěrník“

b) stravování

Kdo všechno může zastávat roli klíčového pracovníka? Uveďte zařazení pracovníků Zde doplňte 

Pracovníci sociální péče ve 4. – 7. třídě, sociální pracovnice, metodik

1-4

Pro kolik uživatelů obvykle zajišťuje pracovník individuální plánování?

Jakým proškolením klíčový pracovník musí projít? Zde doplňte 

Nový pracovník je seznámen zaškolujícím pracovníkem s pravidly a postupy individuálního - 11 -

plánování a s rolí důvěrníka. Stávající důvěrníci jsou vedeni metodikem DD formou schůzek a dopisů. Jakým způsobem se uživatel podílí na plánování služby? Zde doplňte 

Při jednání se zájemcem o službu sdělí zájemce svá očekávání a požadavky na službu, při přijetí dává podklady k vytvoření předběžného individuálního plánu, v době adaptace a v průběhu služby si objednává s pomocí důvěrníka potřebnou péči v souladu s využitím svých zdrojů soběstačnosti. Dále s pomocí důvěrníka plánuje své osobní cíle. Klient má právo odmítnout plánování svého osobního života, určí jen nezbytné činnosti podpory od služby.

Jakým způsobem je zajištěno provádění zdravotnických služeb? (prohlídky praktického lékaře, denně poskytované zdravotnické úkony, fyzioterapie atd.) Zde doplňte 

Praktický lékař dochází do zařízení 3x týdně, podle potřeby navštěvuje klienty na jejich pokojích nebo klienti docházejí do ordinace, která je umístěna v budově. V ordinaci 1x měsíčně působí diabetolog a podle potřeby oční lékařka. Celodenní zdravotní péči zajišťují zdravotní sestry, které jsou zaměstnankyněmi zařízení. Za stomatologem klienti dojíždějí.

Jaké návazné služby využívají Vaši uživatelé (sociální, zájmové, veřejné, zdravotnické apod.)? Zde doplňte 

Využívají převážně služby zdravotní péče (stomatolog, gynekolog), poštu, banku, obchody a kulturní akce konané v okolních obcích, kdy podporu a pomoc poskytují pracovníci zařízení. Případné využití jiných služeb zajišťuje rodina. Možnosti cestování – naše cílová skupina vůbec nevyužívá veřejnou dopravu vzhledem k velké míře nesoběstačnosti. Pokud potřebnou přepravu osobním automobilem nezajistí rodina, mohou použít odvoz služebním autem za úhradu – např. nákup, úřady, lékař, cesta na určité místo apod. DD pořádá výlety do okolí, návštěvy divadel, kulturních akcí, kam klientům odvoz zajistí služebním autem. Do DD dochází kadeřnice, pedikérka, kněží, někteří lékaři a dobrovolníci, pořádáme kulturní akce.

5. PROVOZNÍ PODMÍNKY Popište způsob ubytování (samostatné pokoje, vícepokojové buňky s WC a koupelnou atd.) Zde doplňte 

Klienti bydlí převážně v jednolůžkových pokojích, kdy jsou obvykle 2 pokoje propojené společnou průchozí koupelnou. Vyhovující dvoulůžkové pokoje mají vlastní koupelnu a původním záměrem bylo je využít pro manželské páry. Většina dvoulůžkových pokojů je malých a zcela nevyhovujících s nedostatkem prostoru a soukromí. Všechny pokoje jsou samostatné a vchází se do nich z centrální chodby. Jsou vybavené základním nábytkem (vestavěná skříň, postel, noční stolek, stůl, židle, skříňka na televizi), nikde není kuchyňská linka (nepředpokládáme, že by osoby z cílové skupiny samostatně vařily).

11 – společná WC, 28 – společné sprchy

Pro kolik uživatelů jsou společné umývárny a WC

46

Počet uživatelů, kteří bydlí na jednolůžkovém pokoji

20

Počet uživatelů, kteří bydlí ve dvoulůžkovém pokoji

0

Počet uživatelů, žijící ve vícelůžkovém pokoji

Kolik pokojů z celkového počtu pokojů je vybaveno vlastním sociálním zařízením (umývadlo, sprcha, WC?) - 12 -

Zde doplňte 

6 dvoulůžkových s vlastní koupelnou (sprcha. umyvadlo a toaleta) 28 jednolůžkových pokojů má koupelnu obvykle společnou pro 2 klienty U 10 pokojů je samostatné WC, ale společná koupelna na chodbě 6 pokojů nemá ani WC ani koupelnu

Odpovídá vybavení zařízení potřebám uživatelů? Zhodnoťte a uveďte, jaké vybavení pro osobní potřebu uživatele nebo vybavení společných prostor Vám schází (netýká se technických provozů) Zde doplňte 

Vybavení osobních a společných prostor téměř vyhovuje potřebám uživatelů, nevytváří však domácí prostředí. Svoje pokoje si klienti mohou dovybavit vlastními drobnějšími předměty (křesla, obrazy).

Zhodnoťte prostorové podmínky pro poskytování služby Zde doplňte 

Hlavní budova domova je bezbariérová a po celkové rekonstrukci, základní dispozice však zůstala zachována – z dlouhé chodby se vchází do jednotlivých pokojů. Z chodby se jakýkoliv hluk nese do pokojů. Vedlejší budova, kde jsou dočasně ubytování klienti, kteří nespadají do cílové skupiny, je bez výtahu a s dalšími bariérami, k bydlení pro cílovou skupinu klientů je nevyhovující. Jednolůžkové pokoje jsou malé, ale klienti mají své soukromí a na nedostatek místa si nestěžují. 2

V 16 malých dvoulůžkových pokojích, které mají velikost cca 14m je nedostatek místa na umístění nábytku, nezbývá místo na křesla, není přístup k oknu, není kam odložit kompenzační pomůcky nebo invalidní vozík, není prostor na použití technických prostředků ulehčujících péči o klienta. Příklad vhodné velikosti pokojů viz Kritéria transformace … vybraných služeb sociální péče: 2

2

Min. velikost pokoje pro 2 osoby 20 m (25 m pro osoby trvale upoutané na lůžko či invalidní vozík). U bytů nebo domů pořizovaných jinak než výstavbou je možné se od tohoto rozměru 2 2 odchýlit směrem dolů maximálně o 4 m . Min. velikost pokoje pro 1 osobu 12 m2 (14 m pro uživatele trvale upoutaného na lůžko či invalidní vozík). U bytů nebo domů pořizovaných jinak 2 než výstavbou je možné se od tohoto rozměru odchýlit směrem dolů maximálně o 2 m . V průběhu let došlo k velkému snížení soběstačnosti klientů. Budova je 4 patrová, oddělení pro seniory jsou ve 3. a 4. podlaží a výtahy kapacitně pro přemísťování klientů. 1. evakuační výtah nevede k jídelně, k hlavnímu vchodu budovy, kam přijíždí i sanita, na dvůr a do zahrady. Je umístěný v technických prostorách na konci budovy se nedá pro běžný provoz využít. 2. osobní výtah kapacitně nestačí pro přemísťování špatně pohyblivých klientů, nevejde se do něj lůžko. 3. Chybí další výtah, který by zajistil o dopravu klientů do jídelny a před budovu a mohla se v něm přepravovat lůžka. Stávající výtahy nestačí kapacitou pro evakuaci klientů v případě požáru. Klienti si stěžují na absenci balkónů, (je pro ně nepohodlné dopravovat se daleko ven na dvůr, chybí blízkost WC) kde by mohli odpočívat na čerstvém vzduchu a měli výhled na Krkonoše. Domníváte se, že jsou provozní podmínky pro uživatele a pro pracovníky vyhovující? Umožňují provozní podmínky poskytování služeb na základě individuálních potřeb uživatele? (např. výdej stravy, směnný provoz) Zde doplňte 

Podmínky pro uživatele a pracovníky jsou NEVYHOVUJÍCÍ. Pracovní doba zaměstnanců je co nejvíce přizpůsobena potřebám klientů, ale pracovníků v přímé péči je na pokrytí potřeb klientů nedostatečný počet. Nevyhovující podmínky: Službu na základě individuálních potřeb uživatelů nemůžeme zcela poskytovat, neboť jsme omezeni: - 13 -

o

Počtem pracovníků ve směně, kteří se mohou klientům věnovat pouze omezenou dobu, aby stihli uspokojit alespoň částečně i potřeby ostatních klientů. O 35 klientů na 1 oddělení pečuje 10 pracovníků přímé obslužné péče ve směnném provozu a 1 vedoucí oddělení. Celkem tedy 22 pracovníků v přímé péči. To znamená, že na 1 oddělení jsou na 35 klientů v denní směně 2 pečovatelky ( do 18.45) a do 15.30 2 aktivizační pracovnice

o

Odpolední směna pracovníků končí v 18.45, do té doby je u většiny klientů provedena večerní hygiena a klienti jsou již obvykle na lůžku. 1 pracovník v noční směně může vyhovět pouze drobným individuálním požadavkům klientů. Bylo by třeba, aby odpolední směna pracovala alespoň do 22 hodin, ale na to v současné době není dostatek pracovníků.

o

Ranní hygienu u klientů provádí nastupující ranní směna, proto pomůcky pro inkontinenci se klientovi vyměňují po 12 hodinách (nebo i po delší době) a takovou zátěž žádná pomůcka nevydrží. Z tohoto důvodu je potom třeba převléknout celé lůžko včetně klienta a je podstatně věší spotřeba prádla, které se musí vyprat.

o

Hygienickými předpisy, které se týkají doby skladování uvařeného jídla

o

Dlouhodobě nemáme vyřešený problém s nákupy pro klienty (účtování o nákupech klientů, nedostatek pracovníků, kteří by klientům mohli nakupovat, malý obrat v bufetu – nájemce se neuživil apod.)

Vzdělávání zaměstnanců – nemáme místnost, kde by vzdělávání mohlo probíhat. Jediným prostorem je společná jídelna, kde se kromě stravování klientů a zaměstnanců někteří klienti dívají na televizi, a odehrávají se tu všechny společenské akce. Prostor je pro účely vzdělávání nevyhovují a často dochází ke střetu zájmů (př. klient si chce po obědě posedět u stolu a musí odejít kvůli jiné akci). Zdravotní sestry nemají šatnu a sprchu. Převlékají se na chodbě. Chybí zázemí pro sociální pracovníky. 6. PRACOVNÍCI 42,8

Celkový počet pracovníků poskytovatele sociální služby

24

Počet pracovníků, kteří přímo pracují s uživateli

2

Počet sociálních pracovníků

20 (+ 2 vedoucí odděllení)

Počet pracovníků v sociálních službách

4,8

Počet pracovníků, kteří poskytují odborné zdravotní úkony

0

Počet fyzioterapeutů

0,114 (8/70)

Poměr pracovníků v přímé práci a uživatelů v denním provozu

0,028 (2/70)

Poměr pracovníků v přímé práci a uživatelů v nočním provozu

Jiní pracovníci, specifikujte 

Ostatní pracovníci: uklízečky, kuchaři, pradleny, administrativa

0

Počet dobrovolníků, se kterými má zařízení uzavřenou smlouvu o dobrovolnické pomoci + počet hodin, který měsíčně pro zařízení odvádějí

Jakou činnost vykonávají, specifikujte

Předčítání klientům, besedy s klienty

2

Počet dobrovolníků, kteří jednorázově (nahodile) pomohli v zařízení v roce 2009 - 14 -

7. VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ 2 42 30,5

Počet pracovníků, kteří nesplňují požadavky na kvalifikaci dle zákona o soc. službách Počet hodin dalšího vzdělávání, který připadá na jednoho sociálního pracovníka Počet hodin dalšího vzdělávání, který připadá na jednoho pracovníka v přímé péči

43

Počet pracovníků, kteří mají vytvořeny vzdělávací plány

26

Kolikrát byla realizována další odborná podpora (supervize, kasuistický seminář, konzultace nezávislého odborníka atd.)

4

Kolikrát v roce měli vedoucí pracovníci manažerskou supervizi

8. EKONOMIKA 53

Počet uživatelů, jejichž příjem nestačí na úhradu za poskytované služby

1 093 826

Částka, kterou musí zařízení uhradit z jiných zdrojů z důvodu nízkého příjmu uživatelů

5 603 405

Souhrn příjmů z příspěvků na péči

6 608 493

Souhrn příjmů úhrad za ubytování a stravu

20 384 134 27 719

Rozpočet zařízení Příjem z fakultativních služeb

Jaké fakultativní služby poskytujete? Zde doplňte 

Vlastní televize, telefon nebo lednice na pokoji, doprava, úkony péče pro klienty, kterým nebyl přiznán příspěvek na péči.

Příjmy z jiných zdrojů specifikujte

1.

Dotace MPSV

2.

Dotace zřizovatele -Libereckého kraje

3.

Úhrady od zdravotních pojišťoven

4.

Sponzorské dary, účelově určené

5.

Podíl rodin na úhradě za pobyt klienta

9. HODNOCENÍ KVALITY Ano

Byla ve Vašem zařízení provedena inspekce kvality sociálních služeb?

118

Kolik jste získali bodů?

1

Kolik zásadních kritérií se Vám nepodařilo naplnit?

Hodnocení kvality pro KÚ v r. 2003

Prošli jste jiným systémem hodnocení kvality?

Máte zaveden systém interního hodnocení kvality? Popište, jak funguje Zde doplňte

Ne, zatím hodnotíme nahodile podle potřeby, na systému se pracuje.

- 15 -

III. SHRNUTÍ ANALÝZY SILNÉ STRÁNKY SLUŽBY Zde doplňte 

Cílová skupina: noví klienti jsou přijímání v souladu s definicí cílové skupiny (jejich závislost na pomoci 2. osoby je na úrovni III. nebo IV. stupně, ale příspěvek na péči jim v této výši nebyl přiznán) žadatelům jsou poskytovány dostatečné informace, mohou si prohlédnout celé zařízení

Klienti: návštěvy v domácnosti klienta před jeho přijetím se účastní sociální pracovnice a pečovatelka daného oddělení. Tímto způsobem je zajištěna návaznost péče a je zjištěno, jaké bylo domácí prostředí budoucího klienta, jeho schopnosti, potřeby, přání a cíle jsou vytvořena pravidla individuálního plánování každý klient má stanovený individuální plán. Plánováno je společně s klientem, respektujeme odmítnutí ze strany klienta, hodnocení probíhá pravidelně dobře začíná fungovat role důvěrníka (klíčový pracovník) – důvěrníci jsou pravidelně vzděláváni a spolupracují s klientem na tvorbě jeho individuálním plánu, aktualizaci i hodnocení plánuje se v týmu s klientem, příp. s jeho blízkými nebo opatrovníkem, pokud nekomunikuje, využíváme pozorování a zkušenosti okolí mohou si své pokoje dovybavit vlastními drobnými předměty a vytvořit si tak osobnější prostředí prostředí je pro ně bezpečné – vždy se dovolají pomoci (signalizace na každém pokoji i WC, sousední klienti, volání), mají někoho na blízku do zařízení pravidelně dochází praktický lékař, po domluvě i oční lékař a diabetolog klientům můžeme poskytnout dopravu a doprovod, chtějí-li se někam přemístit mohou mít denní kontakt s rodinou (návštěvy, telefon, elektronická pošta, dopisy) nabídka volnočasových a aktivizačních činností (trénink paměti, ruční práce, kino, zpívání, bohoslužby) pobyt nebo procházky na zahradě a v okolí DD samostatně nebo s doprovodem dietní stravování, množství a úprava podle potřeb klienta, narozeninové obědy, chutná strava na talíři vkusně upravená při stravování mají možnost si vybrat z určitých variant, podílejí se na rozhodování o skladbě jídelníčku Personál: kvalifikovaný personál pracuje podle zavedených standardů sociálních služeb, standardy vyhovují, mají strukturu, hodně je podchyceno umí poskytnout klientovi dobrou péči (často zlepšení soběstačnosti u klientů přicházejících z LDN) snaží se vyhovět individuálním potřebám klientů s využitím jejich zdrojů, snaží se umožnit klientovi vrátit se k běžnému způsobu života pracovní týmy zahrnují pracovníky různých oborů (pečovatelky, sociální pracovník, aktivizační pracovník, uklízečka) stabilní kolektiv vytváří pro klienty bezpečnější prostředí, víc s klienty žije a vytváří domáčtější atmosféru stabilních sehrané týmy pracovníků na 1 oddělení, nepřecházejí mezi jednotlivými odděleními, znají dobře „své“ klienty a vytvářejí prostor pro komunikaci s klienty zaměstnanci se navzájem respektují výměna informací na pravidelných infoschůzkách dobrá mezioborová spolupráce - 16 -

kvalifikovaný zdravotnický personál, který má velmi dobré výsledky s hojením ran, dekubitů a bércových vředů dobrá péče o diabetiky všechny zdravotní sestry znají zdravotní stav všech klientů začínající odklon od zdravotního modelu péče všichni zaměstnanci ovládají práci s počítačovým programem, který potřebují ke své práci na úrovni odpovídající jejich pracovní pozici elektronické zaznamenávání realizace péče daří se nám rozklíčovat úkony služeb, které klienti odebírají Vzdělávání zaměstnanců: je průběžně realizováno podle potřeb zaměstnanců nebo zaměstnavatele pravidelně se vypracovávají a hodnotí plány rozvoje pracovníka pracovníci se aktivně zapojují do vzdělávacích akcí v zařízení (vedou semináře) pravidelná týmová supervize na všech odděleních, možnost individuální supervize podle individuálních potřeb a zájmu jednotlivých pracovníků videotrénink zatím pro zájemce školící akce pořádané v DD jsou otevřené místním organizacím s podobným zaměřením činnosti Aktivizace klientů: každé oddělení má svého aktivizačního pracovníka, společné aktivizační činnosti organizují pracovníci oddělení podle zájmu klientů, zúčastňují se klienti oddělení společné pečení podle zájmu klientů snaha o zapojování klientů do běžných denních činností podpora přirozené aktivizace (např. doprovod při pomalé chůzi, jen podpora při péči o sebe) pravidelné bohoslužby různých církví jiné společenské a kulturní akce Prostorové podmínky: bezbariérová budova i část okolí klienti bydlí převážně v jednolůžkových pokojích kolem budovy je zahrada dostatek parkovacích míst pro návštěvy možnost ubytování v dvoulůžkovém pokoji např. pro manžele, přátele zdravotní dokumentace všech klientů, zdravotní pomůcky a léky jsou soustředěny na jednom místě klienti mají možnost využít služeb, které přijdou za nimi do zařízení (kadeřnice, pedikérka, masérka) Prostředí čisté, svěží ovzduší upravená zahrada s altánky s bezbariérovým přístupem, kterou klienti a návštěvy rádi využívají možnost střídat soukromí ve svém pokoji a využít kontakty s vrstevníky při akcích, ve společných prostorách a venku Provoz technická zařízení pro manipulaci s imobilními klienty polohovací postele, invalidní vozíky a křesla k zapůjčení pro klienty zdarma opakovaně potvrzené splnění hygienických norem na všech pracovištích - 17 -

třídění odpadu Vztah k veřejnosti: klienti se účastní akcí v okolních obcích pravidelně se pořádá den otevřených dveří žadatelé se mohou s prostředím domova dopředu seznámit formou osobní návštěvy klienti jsou podporováni při udržování vztahů s rodinou a kontaktů s okolím poskytování sociálního poradenství (jaké možnosti může rodina využít při péči svého seniora) návštěvy veřejnosti v DD (Základní umělecká škola, Mateřská škola, hudební vystoupení) dojíždějící prodejci drogérie, oblečení Financování: získávání účelově určených sponzorských darů pro zlepšení kvality života klientů některé rodiny klientů, kteří nemají dostatečné prostředky na úhradu pobytu v plné výši, se na úhradě podílejí dobré výsledky ve vykazování úkonů zdravotní pojišťovně

SLABÉ STRÁNKY SLUŽBY Zde doplňte 

Cílová skupina: v DD žijí klienti, kteří nastoupili před účinností zákona a nesplňují podmínky cílové skupiny. Pocházejí původně z okolních obcí, ale nyní mají trvalé bydliště v Rokytnici nad Jizerou a není v možnostech obce jim zajistit službu, která by odpovídala jejich možnostem soběstačnosti (město Rokytnice nemá dům s pečovatelskou službou pro muže, většina těchto klientů by potřebovala pouze bydlení) ne všichni noví klienti mají přiznaný 3. nebo 4. stupeň závislosti a) do malých dvoulůžkových pokojů klienty se 3. nebo 4. stupněm závislosti nemůžeme pro nedostatek míst na manipulaci umístit b) pro nedostatek pracovníků nemůžeme přijímat pouze klienty se 3. nebo 4. stupněm závislosti, protože při stávajícím počtu pracovníků zvládneme zajistit jejich základní, ale už ne individuální potřeby c) občas se stane, že máme volné místo, ale mezi žadateli není žádný se 3. nebo 4. stupeň závislosti d) i osoba se 2. stupněm závislosti je v případě nefunkčnosti terénní pečovatelské služby nebo rodiny sociálně vyloučená a hrozí jí smrt hladem nebo chladem žijí zde klienti s psychickým onemocněním, kteří rovněž nejsou naší cílovou skupinou, často narušují klidné soužití s ostatními klienty. Jsou téměř fyzicky soběstační, vyžadují však služby, které nepotřebují, když jsou jim odmítnuty, zhorší se jejich psychický stav máme nejasnosti v poskytování služeb žadatelům, kteří by mohli být ve svém domácím prostředí, kdyby v místě dobře fungovala pečovatelská služba a rodina, ale protože nefunguje, jsou tyto osoby ohrožené sociálním vyloučením a bez poskytnutí služeb naším zařízením by doma často nepřežily (umrzly nebo zemřely hlady). Situace se obecně řeší umístěním osoby v LDN, kde je však pobyt omezený na 3 měsíce. Jakmile se přestěhují do DD, mají zajištěné všechny základní životní potřeby (teplo, stravu, čisto, léky) a jeví se jako zcela soběstačné. V případě, že jim nebyl zvýšen PP za doby jejich pobytu doma, u nás jim už zvýšen není. 3 klienti bydlí v prostorách služby DZR, nemají zájem se přestěhovat, jsou ve svém pokoji zvyklí, tím ale zabírají prostor klientům DZR 5 soběstačnějších klientů, kteří nespadají do cílové slupiny, bydlí ve vedlejší bariérové - 18 -

budově, jejich stav se postupně zhoršuje a budou se muset přestěhovat zpět do hlavní budovy, čímž se zvýší počet malých nevyhovujících 2 lůžkových pokojů nemáme kompetence k udržení klienta v přirozeném prostředí, můžeme mu v nepřirozeném prostředí pobytové služby přirozené prostředí pouze přiblížit obvykle to je rodina, která shání službu pro svého seniora, protože už je z péče vyčerpaná. My můžeme poskytnout základní sociální poradenství, ale je na rodině, jak s informacemi naloží a péči si zorganizuje. Každá rodina má jiné možnosti. žadatelé se podrobují přání rodiny a je obtížné zajistit jejich svobodné rozhodnutí o přestěhování do DD Klienti po přestěhování do DD: žijí v nepřirozeném prostředí (mezi samými starými lidmi a zaměstnanci, kteří se střídají ve službách) jsou vytrženi ze svého sociálního prostředí těžko se sžívají s novým prostředím, citově strádají, stýská se jim, nemají kolem sebe známé osoby, služba jim v této oblasti nedovede pomoci všechno je nové a neznámé, cizí prostředí, cizím nábytek, cizí postel, ztratili orientační body jiný rytmus života než měli doma, my se zatím nemáme dostatek času na každého klienta, abychom se přizpůsobili jeho tempu mají stanovený individuální plán péče, ale z důvodu nedostatku personálu není na uspokojení potřeb klienta vždy dostatek času. Mnozí klienti si stěžují, že jim není věnováno tolik času, kolik by si představovali. Čekají, až na ně dojde řada. neumí nebo nechtějí plánovat, přání většiny je mít klid v IP nemáme dobře stanoveno, co má klient rád a co ne (= jak to chcete) nedostatek soukromí a prostoru k pohybu a poskytování péče na malých dvoulůžkových pokojích, vzniká problém soužití dvou klientů, klienti odmítají v v těchto pokojích bydlet, proto byla v loňském roce nenaplněná kapacita služby velká kapacita jednotlivých oddělení není vždy je možnost výběru z jídel, klient nemůže s jídlem samostatně nakládat mají jen malou možnost a sílu využívat veřejné služby - ani doma je nevyužívali - jsou daleko a nejsou bezbariérové - na fakultativní činnost (dopravu) nemají dostatek finančních prostředků a ani služba nemá dostatečnou kapacitu zaměstnanců (je zatěžující tuto službu poskytovat) velký počet osamocených klientů (nedostatek personálu, který by se jim mohl věnovat) aktivizace – co je přesný obsah pojmu (hledáme cesty, jak zajistit „běžný způsob života“ – srovnání s tím, co by bylo běžné doma základní potřeby jsou uspokojené, co doma nezvládli, je uděláno za ně (teplo, čisto, prádlo, jídlo), na ostatní situace má po ruce podporu a pomoc. Není vyčerpaný z nezvládání běžných činností, jeví se soběstačnější, má najednou nadbytek volného času bez možností běžné aktivizace a pocit neschopnosti postarat se o sebe se mění v pocit neužitečnosti hledání umělých aktivizací - potřeba učit se nové věci (keramika, proutí, internet) musí vyjít z klienta, my mu je můžeme zprostředkovat podle našich možností, ale ne vymýšlet za něj, předkládat mu je hotové nebo vnucovat. Má právo říct, že se nechce učit nové věci. běžná aktivizace v DD není vyřešena, ti nejsoběstačnější klienti si aktivizační pracovnici obvykle stáhnou pro sebe. Mají však své možnosti – umí číst, pustit si televizi, někam zajít, popovídat si. Aby byli více aktivizováni (nad rámec běžného života ve společnosti, - 19 -

je nadstandard) Problémy služby: 1. aktivizace řeší nečinnost klientů zde - nepřirozené prostředí pobytového zařízení, poskytování plošné péče (jídlo, úklid, prádlo) 2. pro AP je pohodlnější starat se o aktivnější klienty 3. ostatní klienti zůstávají dál osamocení na pokojích 4. větší problém s vyplněním volného času je u mužů než u žen, které byly zvyklé na ruční práce hledání cest ke spolupráci s rodinou klientů dost dlužíme v otázce důstojného umírání (ve velkém zařízení) nejistota spolupráce s praktickými lékaři (původní lékaři nechtějí dojíždět sem, klienti za nimi, místní PL se chystá do starobního důchodu a je otázka, převezme-li jeho nástupce DD) konzultace s odbornými lékaři probíhají obvykle pouze po telefonu Co klienta ve službě omezuje: a) ústavní režim - nový klient, který se nepoddal režimu DD, není svázaný a chce si udržet svoje kompetence má motivaci: o př. má možnost jezdit na víkendy domů, udržuje se v pohybu, aby mohl podstoupit operaci kloubů o vlastní myšlení, plánuje, organizuje si život, má vědomí vlastní hodnoty, postará se o sebe nejvíc o žije si svůj život, je tak ještě zvyklý o vzor jiného klienta (chce se mu vyrovnat) o podpora, uznání snahy od personálu a) Nemožnost jiné životní volby - pasivita 1. nesnesitelné pomyšlení přestěhovat se do DD, chce být doma, ale nemá o něj kdo pečovat. Objektivní podmínky se mohou zlepšit, ale subjektivně je to velké zhoršení. 2. menší zlo než zůstat doma (příbuzní ho přebalují, nesnese to) b) rezignoval na to zvládat svůj život doma dál, je mu to jedno c) kl. vyhovuje, když za něj někdo rozhoduje, vzdává se svých kompetencí d) ostatní klienti jsou na tom stejně nebo hůř, nadšení a motivace být soběstačný upadává e) nemožnost jiné životní volby – agresivita – slovní, vynucování pozornosti, shazování viny na personál, na blízké Postoje klientů ke změnám ve stáří: 1. všechno se snaží dokázat sám, o pomoc si neřekne - je hrdý na to, co zvládne sám, život má pro něj kvalitu, dokud může a zvládne sám - ví, že pomoc potřebuje, ale nechce obtěžovat, chce být dobrý, ale řekne, že ví, že kdyby nemohl, se postaráme, někdo pomůže bez říkání - nepokojený je, když mu budeme dávat najevo, že péči potřebuje nebo dělat za něj to, co zvládne - důležité ocenit, že se snaží zvládat sám a ujistit ho, že pomůžeme ochotně s tím, co nezvládne 2. přijme pomoc – hlavním důvodem přijetí bylo mít někoho na blízku, pocit bezpečí leccos zvládne sám, o pomoc si řekne v pravý okamžik přijme pomoc, kterou potřebuje – je vděčný a rád s pomocí má kvalitnější život než doma 3. kvalita života je pro ně to, že ho máme obsluhovat, což naráží principy a limit služby zneužívá si pomoci subjektivně se kvalita jeho života sníží, když mu nechceme posluhovat, protože pomáhat je podle něj naše povinnost, ale tam nesahají možnosti naší služby, nebudeme k pocitu dobré kvality jeho života přispívat, bude nespokojený, - 20 -

-

klient je nespokojený, protože o mu neposkytujeme, co by chtěl o nutíme ho k využití jeho zdrojů (to zvládnete)

jsme ochotni jít na přiměřenou hranici toho, co je běžná kvalita života v domácím prostředí v naší společnosti i v DD u dalších klientů. Personál: není velká možnost vybírat si zaměstnance, povolání pracovníka v sociálních službách nemá zatím prestiž a je špatně placené počet pracovníků v přímé péči nestačí na pokrytí potřeb klientů a na individuální přístup k nim, proto stále ještě fungují některá režimová opatření (jídlo ve stejnou dobu, organizační požadavky kuchyně, brzké večerní toalety a uléhání do postele, jinak by klienti usnuli bez večerní hygieny a nepřebalení a museli by se budit, klient nemůže samostatně nakládat s jídlem – servírovat si ho, mýt nádobí, podílet se na péči o své oblečení, společenské akce brzy po obědě), avšak klienti ani mnohdy klienti neprojevují vlastní zájem ohrožení pracovníků vyčerpáním - pracovníci jsou uhonění, nemohou pracovat v klidu a věnovat klientovi tolik času, kolik by potřeboval k podpoře využívání svých schopností buzení klientů pro podávání léků nedostatek personálu v přímé péči při naplnění kapacity klienty závislými na pomoc po 24 hod (příspěvek 3. a 4. Stupně) aktivizační rehabilitační pracovník nepokryje potřeby všech klientů zdravotní sestra dochází, není členkou týmu, informace se většinou předávají v písemné podobě, nedostatečný osobní kontakt s ostatními pracovníky organizace činností pracovníků oddělení ještě zcela neprobíhá v návaznosti na individuální plány z důvodu nedostatku pracovníků. Pracovníci pracují ve stresu. nevíme si moc rady s individuálním přístupem – umíme správně vyplnit IP v poč. programu, vytvářet statistiky a přehledy …, klient dostane to, co ostatní, u něčeho si může vybrat, ale musíme se naučit řešit nepříznivou situaci klienta celkově – garance od sociálních pracovníků tendence zaměňovat cíle klientů s cíli personálu komunikace personálu navzájem nebo s klienty není vždy ideální někdy personál nerespektuje autonomii klienta a neprojevuje klientům dostatečnou úctu v některých případech klienty přepečovává a zneschopňuje, někdy i na přání klienta (udělat je rychlejší a jednodušší než motivovat a dát prostor) obtíže v rozpoznání hranice mezi potřebou klienta a zjednodušováním práce personálu dělá se hodně věcí najednou (průběžné změny v individuální plánování, pracovní postupy, standardy) pracují ve stabilních týmech na svém oddělení, ale nemohou plnohodnotně zastoupit chybějícího pracovníka na jiném oddělení, protože neznají jiné individuální plány nemáme postup na řízený rozhovor s klientem – připravené otázky k tomu, aby každý klient našel v sobě řešení, nesmíme mu podsouvat náš nápad špatná dostupnost lékařů – specialistů, praktický lékař do zařízení pouze dochází jako doprovod k lékaři musíme posílat s klientem zaměstnance, což ubírá pracovní sílu pro péči Vzdělávání zaměstnanců: ne všichni zaměstnanci dovedou použít získané znalosti a dovednosti ve své práci nedostatek praktického vzdělání o bazální stimulaci Aktivizace klientů: - 21 -

tvoří se nová koncepce aktivizačních činností problémem je zapojení klientů do běžných denní činností – klienti by chtěli, aby o ně bylo pečováno mnoho klientů prožívá velkou část dne osamoceně na pokoji spor: umělá aktivizace vs. to, na co byl klient zvyklý doma v bezprostředním okolí domova nejsou dostupné služby, které by mohli soběstačnější klienti sami využívat (např. obchody, pošta) Prostorové podmínky: budova s velkou kapacitou klientů dlouhé chodby malé dvoulůžkové pokoje, kde klienti nemají soukromí a prostor pro pohyb klienti nemají možnost chovat zvířata (např. pro petterapii) zdravotní sestry se převlékají na chodbě, nemají šatnu chybí zázemí pro sociální pracovníky chybí prostor, kde by mohlo probíhat vzdělávání zaměstnanců nedostatek technických prostor – chybí sklady invalidních vozíků a kompenzačních pomůcek (momentálně nepoužívané jsou umístěné ve sprchách) Vztah k veřejnosti nevyužití spolupráce s organizacemi dobrovolníků – není možnost, v blízkém okolí není dobrovolnická organizace, zařízení stojí stranou většího města nedostatečná informovanost široké veřejnosti, nepřesnosti v povědomí o službě nedostatečná informovanost rodin klientů o službě kulturní akce jsou otevřené veřejnosti, ale veřejnost se jich nezúčastňuje (je to daleko nebo nedostatečná propagace?) hledání možností, jak by klient mohl vyřizovat své úřední záležitosti co nejsamostatněji s podporou SP (doručování pošty, hospodaření s financemi) Financování: těžko se obsazují dvoulůžkové pokoje, klienti v nich nemají zájem bydlet pro malý prostor a nedostatek soukromí. Na dvoulůžkovém pokoji bydlí 1 klient, čímž se snižují příjmy organizace (příspěvek na péči, úhrady na bydlení a náklady na výrobu stravy), zvyšují náklady na 1 klienta a zvyšuje požadavek na dotaci není přesně stanoveno, za co konkrétně klient platí (př. bydlení – zahrnuje každodenní úklid a praní osobního prádla a je hrazen z úhrad za bydlení nebo z příspěvku na péči, protože doma by i to také musel zaplatit) PŘÍLEŽITOSTI VE VNĚJŠÍM PROSTŘEDÍ Zde doplňte 

se zavedením příspěvků na péči si některé rodiny přeorganizují čas a možnosti a o svoje seniory se dlouhodobě starají. O umístění seniora do pobytového zařízení usilují většinou až při úplné nesoběstačnosti, která odpovídá 3. nebo 4. stupni v některých obcích dobře funguje pečovatelská služba ve spolupráci s terénní zdravotnickou službou nebo charitou v některých obcích dobře fungují domy s pečovatelskou službou, pracovníci jsou schopni poskytnout jejich obyvatelům péči odpovídající 2. někdy i 3. stupni závislosti na pomoci druhé osoby zřizování nových služeb v souladu s komunitním plánem posilování informovanosti občanů o možnosti sociálních služeb standardy a inspekce, které nutí služby poskytovat kvalitu a kompetence, důstojnost klientům vzdělávání zaměstnanců, změny myšlení, nové pečovatelské přístupy supervize a konzultace nezávislých odborníků, stáže v jiných zařízeních pro sbírání - 22 -

zkušeností dobré praxe využití moderních kompenzačních pomůcek a technických zařízení pro usnadnění péče využití možností v okolí, které nemáme (petterapie) rodiny klientů začínají chápat výši nákladů na péči a někteří se podílejí na úhradě za pobyt nebo poskytují finanční dary na zlepšení prostředí, v němž jejich blízcí žijí Liberecký kraj se začíná snažit o zprůhlednění financování, podporuje zapojení obcí do sociální péče a deklaruje snahu o převod některých zařízení SS na neziskové subjekty financování technických úprav zřizovatelem z vysokých škol se zaměřením na sociální začíná vycházet více kvalifikovaných sociálních pracovníků zapojení veřejnosti ke zmírnění ústavního nepřirozeného prostředí (návštěvy, akce otevřené pro veřejnost...) zákonodárství - odstraňování starého, nefunkčního a drahého systému, směřování k cíli, aby byly služby poskytovány jen těm, kteří to potřebují a jak to potřebují

RIZIKA VNĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ Zde doplňte 

Společnost: vývoj demografické křivky – jaký bude věk a soběstačnost osob, které budou potřebovat naši službu na konci období RP, posouvá se věk přiznání starobního důchod, zvyšují se možnosti medicíny a vyvíjejí se nové technické pomůcky (do r. 2017 snad k velkému posunu nedojde) stát má postupně méně prostředků na financování služeb pro seniory prodlužuje se produktivní věk, oddaluje se doba, kdy děti mohou plně pečovat o své nesoběstačné rodiče (pracují na svůj důchod) ubývá rodin s dětmi a početnějších rodin, o rodiče se nebude mít kdo starat bezdětní senioři nemají nikoho, kdo by o ně pečoval nemají finanční rezervy, které by mohli použít na financování péče o vlastní osobu rostou požadavky na garantovanou zdravotní a sociální péči nízká prestiž práce v sociálních službách nedostatek kvalifikovaných zájemců o práci v sociálních službách nedostatek sociálních pracovníků personál je přetížen, dochází k vyhoření, není dobrá možnost vyměnit aspoň na rok toto zaměstnání za jiné a vrátit se služba nezvládá řešit problémy společnosti ve vztahu k seniorům (úcta ke stáří) rodiny nepěstují vztahy, nemají motivaci pomáhat seniorovi, věnovat mu svůj čas, jsou zaměřené jen na praktickou pomoc – prohlubování osamělosti seniorů v domácím prostředí

Obce: často nezřizují terénní pečovatelskou službu je-li zřízená, nefunguje o víkendech a svátcích nemívají domy s pečovatelskou službou, když ano, bývá tam problém (pouze pro ženy, řešení převážně bytové otázky …) má-li obec peč. službu nebo DPS, poskytuje služby občanů pouze své obce, občan z jiné obce se do DPS nedostane nemáme možnost donutit obce, aby zřizovaly funkční pečovatelskou službu nebo DPS, spoléhají na to, že uživatele přijmou pobytové služby Zákonodárství a financování stát se snaží ušetřit peníze na vyplácených příspěvcích na péči a po službě je požadována péče o klienty s co nejvyšším příspěvkem na péči zákonem není jasně daná definice seniora (pouze v lékařství a medicíně) časté změny legislativy (nejen sociální, ale veškeré, která s poskytování sociálních - 23 -

služeb souvisí) stát zákonem omezuje výši úhrady a zároveň nedostaneme dotaci ve výši, o jakou žádáme (př. horní hranice u bydlení nestačí, dotace by měly být na úhradu chybějících nákladů) nevíme, kolik dotací dostaneme zaměstnanci nemají jistotu práce a stálého příjmu (každoročně se řeší nedostatek provozních finančních prostředků) zákonem nejsou přesně definovány služby, které patří mezi základní (co přesně obnáší bydlení, strava a úkony péče) není definován standard rozsahu péče na počet zaměstnanců (př. výkony hrazené zdravotní pojišťovnou mají svůj rozsah, i když ne vždy ideálně odpovídá skutečnosti) neumíme předpokládat, jak se bude vyvíjet příspěvek na péči vyjasnění si mezi přiznavatelem (poskytovatelem) příspěvku na péči a poskytovatelem péče, na co je PP poskytnut a co si klient hradí sám, není systém kontroly čerpání příspěvku na péči (příjemce si často myslí, že jsou to jeho peníze na přilepšenou nebo za PP nejsou poskytnuty odpovídající služby) PP na péči je pouze finanční příspěvek, je stanovený státem v určité výši, ale péči naši zaměstnanci provádění a uhradit ji musíme (mzdy zaměstnanců) – nejistota financování chybějících částek zařízení sociální péče dostane od zdravotních pojišťoven za stejnou vykonanou péči podstatně méně finančních prostředků než zdravotnické zařízení není jistota ve výši úhrad od zdravotních pojišťoven (snižuje se ohodnocení bodu, snižuje celková úhrada za provedené výkony) obce podle původního trvalého bydliště by se měly finančně podílet na nákladech na sociální službu svých občanů v případě, že ji neposkytují klient má neuhrazeno, nemá osoby blízké, které by se o něj staraly, ev. doplácely do plné výše úhrady, ale má nemovitost, kterou prodá nebo peníze na VK … a my na něj sháníme dotace (stejně je nedostaneme v plné výši, omezujeme provoz i péči, trpí tím ostatní klienti) není jasné, co se rozumí individuální plánem a co je osobní cíl uživatele služby – různé výklady různých vzdělavatelů

Zřizovatel: schvaluje rozpočet a určuje počet pracovníků a investice x předložíme návrh rozpočtu, zdůvodníme potřebnost zvýšení počtu zaměstnanců, snížení kapacity zařízení, potřebu investic, vypracováváme rozvojové plány, ale výsledek závisí pouze na zřizovateli… Nemůžeme tedy podle zákona zvyšovat kvalitu služby, když na to nemáme podmínky není jednotné metodické vedení nejistota financování nedodržování dlouhodobých plánů Cílová skupina většina žadatelů se nechce přestěhovat do pobytové služby, raději by byli doma, ale nic jiného jim nezbývá definovali jsme cílovou skupinu, ale soběstačnost klienta závisí na pomoci rodiny, sousedů nebo obce. V tomto kontextu neznamená, že osoba zcela závislá na pravidelné pomoci 2. osoby má stupeň nesoběstačnosti 3 nebo 4 (např. osoba se stupněm závislosti 2 může být bez pomoci nejen sociálně vyloučená, ale i ohrožená na životě) rodina – z definice CS vypouštíme ustanovení o péči rodiny – nemáme kompetenci posuzovat možnosti péče rodiny, není v naší kompetenci přimět rodinu, aby pečovala nebo aby s ní senior chtěl spolupracovat (zvlášť, když rodina tvrdí, že už možnosti a kapacitu vyčerpala) se zřízením příspěvku na péči se více rodin o své seniory stará a do zařízení přijdou až na konci života. Průměrná doba pobytu klienta ve službě je 10 měsíců. V r. 2010 začala být služba poskytována 58 klientům, z toho 9 nových klientů zemřelo do 1 měsíce a 3 klienti do 3 měsíců. Služba začíná mít charakter hospicové péče. - 24 -

máme volné místo, nemáme vhodného žadatele s přiznaným 3. nebo 4. stupně závislosti

- 25 -

IV. VIZE ROZVOJE Poznámka.: Vize je popis, jak organizace vypadá na konci realizovaného strategického plánu. Činnost organizace Zde doplňte 

Služba bude za úhradu poskytovat klientům plně odkázaným na pravidelnou pomoc jiné osoby na základě Smlouvy o poskytnutí sociální služby: 1.

2. 3.

Bezbariérové celoroční bytování pro 54 klientů odkázaných na pomoci druhé osoby v jednolůžkových a v dvoulůžkových pokojích na přání nebo manželům s vlastním hygienickým zařízením v klidném prostředí se zahradou Celodenní stravování (včetně dietního), cílová skupina není schopná si sama vařit Podporu v udržení zachovaných schopností a soběstačnosti, která vychází z individuálních potřeb klienta: Pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu Pomoc při osobní hygieně Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím Aktivizační činnosti Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí

4. Zajištění zdravotní péče Cílové skupiny uživatelů Zde doplňte 

Osoby, které dosáhly věku 65 let, plně odkázány na pravidelnou pomoc jiné osoby na úrovni III. nebo IV stupně příspěvku na péči, potřebují soustavnou péči a jejich snížená soběstačnost jim nadále neumožňují setrvat v dosavadním prostředí. Nepříznivá sociální situace žadatelů: nejsou uspokojeny jejich základní potřeby (příjem potravy, vylučování, teplo, čisto) není v jejich fyzických možnostech dostat se ven, používat veřejné dopravní prostředky, vyřídit si úřední záležitosti, nakoupit, uvařit, uklidit, vyprat, zvládnout osobní hygienu, najíst se) žijí osaměle bez společenských kontaktů s vrstevníky nebo jen v kruhu rodiny, jejíž členové chodí do zaměstnání mají více druhů nemocí, proto potřebují pravidelnou zdravotní péči, obávají se, že si při pádu, zhoršení zdravotního stavu nebo soběstačnosti nebude schopen přivolat pomoc nezvládá manipulaci s telefonem z důvodů onemocnění kloubů nebo smyslového omezení (zrak, sluch) v dané oblasti není pečovatelská služba nebo nepomáhá rodina

Způsob poskytování Zde doplňte 

Hlavním záměrem služby do r. 2017 je zajištění důstojného prostředí a zacházení a podpora individualizace péče (podle zákona č. 108/2007 Sb.). Kapacita služby: 54 klientů odkázaných na pravidelnou pomoc jiné osoby na úrovni III. nebo IV. stupně PP ve dvou patrech budovy. Dojde ke snížení uživatelů z původních 70 klientů o 16 z důvodu zrušení malých nevyhovujících dvoulůžkových pokojů. Klienti budou bydlet ve 42 jednolůžkových pokojích a 6 dvoulůžkových pokojích. Péče bude individualizovaná a časová organizace služeb pracovníků v přímé péči i v pomocných provozech se přizpůsobí potřebám klientů. Další plánované prostorové změny: dva dvoulůžkové pokoje bez toalety budou sloužit jako sklad zvedáků a momentálně nepoužívaných invalidních vozíků.

- 26 -

Personální zajištění chodu jednotlivých oddělení: Provoz budou zajišťovat 2 týmy pracovníků (po jednom na každém oddělení), kteří klientům poskytují individuální podporu nebo pomoc přiměřenou jejich nesoběstačnosti a vlastním zdrojům Denní směnu (od 6.00 do 22.00) by měly v jednom týmu zajišťovat na každém oddělení 3 pracovnice (průměrně 1 pracovnice na 9 klientů), noční směnu jedna PSP a v ranní směně by v každém týmu pracovala aktivizační pracovnice a vedoucí oddělení, tedy 4 pracovníci v denní směně + VO. Celkem by bylo potřeba 26 pracovníků v přímé péči (pečovatelky a aktivizační pracovnice, včetně střídání dovolených). V současné době péči zajišťuje 20 pracovníků, noční směna trvá od 18.45. do 6.45, což nutí pracovníky připravit klienty na spaní již do konce odpolední směny. Zvýšení počtu pracovníků dojde ke zlepšení poměru zaměstnanci /klienti, klientům bude moci být poskytnuta individuálnější péče s omezením nutných režimových opatření vyplývajících z nedostatku pracovníků. Plánujeme upravit harmonogramy a délky směn, aby se mohlo více vyhovět individuální potřebám klientům hlavně ve večerních hodinách. Počet sociálních a zdravotnických pracovníků zůstane zachovaný. Služby budou poskytovány na principech: odbornosti přizpůsobení služeb potřebám klientů respektování zvyků klienta spolupráce s rodinou podpory soběstačnosti klienta respektování soukromí respektování individuální volby pro všechny klienty stejně S cílem poskytovat: - základní činnosti služby tak, aby byla v maximální míře podporována ještě zachovaná soběstačnost a schopnosti klienta - základní ošetřovatelskou péči a zajistit nezbytnou lékařskou péči - dietní stravování, možnost výběru jídel - bezbariérové bydlení - bydlení v převážně 1lůžkových pokojích, dvoulůžkové pro manžele nebo jiné zájemce vytvořit standardy péče a pracovat podle nich realizovat službu v definované míře klientů ví přesně kolik a za jaké služby platí zajistit klientům respektování jejich práv podporovat kontakty klientů s přirozeným společenským prostředím zajistit ubytování osob blízkých klientovi vytvářet příjemné prostředí v domově i jeho okolí doprovázet klienta v posledních dnech jeho života zvýšit kvalitu života klientů oproti životu doma vytvořit podmínky pro vyjádření spokojenosti se službou klientům i jejich osobám blízkým - 27 -

prezentovat službu na veřejnosti vytvoření dobrého jména organizace na veřejnosti pravidelně informovat spolupracující organizace o činnosti zvýšit zájem o službu vytvořit optimální podmínky pro zaměstnance, aby věděli, co mají dělat, byli kontrolovatelní, spokojení s penězi za vykonanou práci, cítili se respektovaní a práce si vážili vyhovět zákonům, předpisům a kontrolám zajistit dostatek finančních prostředků na provoz obhájit poskytování služby odpovídající standardům kvality sociálních služeb Kvalita života v DD je o subjektivním pocitu klienta, který se snažíme zjistit, nástroje: sociální šetření a individuální plán každý potřebuje jinou míru podpory. Jestliže vzrůstá míra podpory, může se klient dostat do střetu s limity služby (balancování mezi požadavky klienta a limity služby) objektivní podmínky jsou lepší než v přirozeném prostředí, záleží na tom, jak situaci klient subjektivně vnímá, je-li pro něj péče služby přínosem Základem úspěchu je změna, transformace vlastních individuálních hodnot klienta, přizpůsobení se dané situaci. Služba je ochotná jít do hranice objektivní společenské normy, aby klient žil kvalitně jako jeho vrstevník se srovnatelnou nesoběstačností s pomocí sociální služby doma nebo i v DD. Důležité je v IP popsat zdroje klienta a vyzkoušené možnosti a podmínky, za jakých je schopen lépe využívat svoje zdroje. Financování Zde doplňte 

Přímá péče Z důvodů zvýšení kvality služby usilujeme o: -

-

snížení počtu dvoulůžkových pokojů a tím i o snížení počtu klientů. Dojde proto ke snížení příjmů na úhradách za pobyt (cca 700 000,-) přijímání klientů v souladu s cílovou skupinou, tj. na úrovni III. a IV. stupně nesoběstačnosti, dojde ke zvýšení příjmů z příspěvků na péči na jednoho klienta, ale celkově příjmy zůstanou v přibližně stejném objemu individualizaci péče změnou časové struktury služeb a péče a přizpůsobení počtu pracovníků v přímé péči potřebám klientů včetně dnů pracovního volna (zvýšení počtu pracovníků přímé péče o 6 POP z důvodu individualizace péče, dojde ke zvýšení výdajů na mzdy (cca 1 800 000,-), se stávajícím počtem pracovníků nelze péči o klienty se III. a IV. stupněm PP zajistit) a ochrana pracovníků před přetížením

Další důsledky: Sníží se o 380 600,- náklady na potraviny klientů. Požadavek na dotaci se zvýší o cca 2 400 000,-. Zvýší se náklady na jednoho klienta (teplo v 1 pokoji stojí stejně pro 1 nebo pro 2 klienty, náklady na výrobu jídel se při snížení počtu klientů nesníží – nelze snížit počet zaměstnanců ve stravovacím provozu, nepokryly by se směnové služby, apod.).

2010

- 28 -

2017

Počet klientů

69

54

Počet pracovníků sociální péče

20

26

Mzdy pracovníků sociální péče

6 037 200

7 848 400

Souhrn příjmů z příspěvků na péči

5 603 405

5 400 000

6 767

10 000

69 /42/21

98/80/38

celkem 132

celkem 216

6 798 000

6 072 000

8 210

9 370

27 719

100 000

800 687

1 000 000

20 374 218

21 805 000

24 606

33 650

6 626 000

8 980 000

Průměrný PP/klienta/měsíc Čas na klienta v minutách ve dne v pracovní dny (7.00-19.00)/ve dnech pracovního volna /v noci Souhrn příjmů úhrad za ubytování a stravu Průměrná úhrada / klienta/měsíc Příjem z fakultativních služeb Příjem od zdravotních pojišťoven Rozpočet zařízení Náklady na 1 klienta / měsíc Dotace

Provoz Je nutné provést některé stavební úpravy: o o o

o

o

postavit další výtah z hlediska požární bezpečnosti a bezbariérového přístupu do všech částí budovy balkóny pro pobyt klientů na čerstvém vzduchu hlavní budova je po celkové rekonstrukci v r. 2001, nyní je již 10 let v provozu a do r. 2017 budou třeba opět některé zásadní opravy (kotelna, TEDOM, kanalizace, elektroinstalace, okna) některé části budov jsou z r. 1980, rekonstrukcí neprošly, neustále se opravují, ale z nedostatku peněz se opakovaně provádějí jen nejnutnější opravy a technický stav budov se zhoršuje (střechy, kanalizace, některé rozvody vody a el. energie) snížení energetické náročnosti vedlejší budovy cestou stavebních úprav (výměna oken, zateplení fasády)

Možnosti financování chybějících nákladů: Vlastní zdroje: 1. Přijímání klientů se 3. nebo 4. stupněm příspěvku na péči 2. Zvýšení příjmů za fakultativní služby (upřesnit, které úkony patří mezi základní služby a které jsou už fakultativní) 3. Na financování služeb se pravidelně v rámci zákonných podmínek podílí: o klient, který neplatí plnou úhradu za pobyt, z důvodu, že mu pravidelný příjem nestačí, doplácí ze svých úspor o využití možnosti vyživovací povinnosti dětí k rodičům o má-li klient rodinu, která si nechá jeho majetek, doplatí do plné úhrady o zvýšení vykazovaní zdravotní péče zdravotním pojišťovnám 4. Investiční fond organizace 5. Finanční dary - 29 -

6. Efektivní využití, vytápění a osvětlení prostor Legislativní možnosti: o o o

Zrovnoprávnění úhrad za poskytnutou zdravotní péči se zdravotnickými zařízeními Obec, ze které klient pochází, by měla hradit náklady na péči do plné výše Povinnost klienta podílet se na úhradě ze svého majetku

Vnější zdroje: o o

Zřizovatel – provoz, opravy budovy, investice MPSV – chybějící finanční prostředky na péči a pobyt klientů

- 30 -

V. POPIS JEDNOTLIVÝCH STRATEGICKÝCH ZÁMĚRŮ Poznámka: Strategických záměrů může být více, stejně jako o etapových kroků. Tabulku je možno kopírovat dle Vaší potřeby

Strategický záměr č. 1 Název: Stručný popis: (Proč byl tento záměr přijat, jaké jsou předpoklady úspěšné realizace, jak přispívá k naplnění stanoveného poslání)

Oddělení služeb Domov pro seniory a Domov se zvláštním režimem Do r. 2009 bydleli klienti obou služeb, kromě klientů z oddělení se zvláštním režimem, kteří narušovali klidné soužití, ve stejných prostorách a pečovaly o ně stejné týmy pracovníků. V současné době jsou podle doporučení členů inspekčního týmu (listopad 2009) obě služby téměř oddělené, někteří klienti Domova pro seniory však stále ještě bydlí v prostorách Domova se zvláštním režimem. Většina klientů si přeje bydlet v jednolůžkových pokojích, dvoulůžkové pokoje jsou prostorově nevyhovující a klienti zde mají nedostatek soukromí. Přestěhováním klientů do prostor DS se snižuje kvalita bydlení seniorů, neboť se zvyšuje počet nevyhovujících malých dvoulůžkových pokojů a přestěhováním z jednolůžkového pokoje do dvoulůžkového klienti ztrácejí soukromí.

Garant strategického záměru Jméno, příjmení, pozice Dlouhodobý cíl č. 1.1

Olga Marešová, ředitelka Snížení počtu dvoulůžkových pokojů

Název: Popis kroků Krok 1

Odpovědný pracovník

Termín

Předpoklady realizace

Žádost o snížení kapacity DS zřizovateli

Ředitelka

Březen 2011

Postupné přirozené snižování kapacity nepřijímáním nových klientů se stupněm závislosti 2. nebo 1. na kapacitu 62 klientů

Sociální pracovnice

Od dubna 2011

Souhlas zřizovatele

Vedoucí oddělení

Prosinec 2011

Naplánování přestěhování s klientem, spolupráce s důvěrnými pracovníky

Práce s týmy pracovníků v přímé péči na plánovaných změnách

Vedoucí sociální péče

Průběžně do ukončení změn

Změna důvěrných pracovníků u přestěhovaných klientů, profesionální přístup zaměstnanců

Změna registračních podmínek (snížení kapacity)

Ředitelka

Prosinec 2011 2016


Postupné snižování kapacity na 50 klientů rušením malých nevyhovujících dvoulůžkových pokojů a změnou užívání pokojů bez hygienického zařízení


Prosinec 2016


Krok 7

Zřízení 1 hospicového pokoje na každém oddělení

Vedoucí oddělení

Červenec 2017

Krok 8

Klienti bydlí v jednolůžkových pokojích, ve


Prosinec

Krok 2

Krok 3

Přestěhování klientů z prostor DZR do prostor DS při neobsazení volného pokoje v DS novým klientem (musí splňovat podmínky cílové skupiny)

Krok 4

Krok 5

Krok 6

- 31 -

Realizace plánovaných

dvoulůžkových manželé nebo ti, kteří si to přejí Dlouhodobý cíl č. 1.2 Popis kroků Motivace klientů Domova pro seniory k přestěhování

Krok 2

Zahrnutí stěhování do IP

Krok 3

Postupně přestěhování klientů

Odpovědný pracovník Vedoucí oddělení

Březen 2012

Spolupráce klientů Splnění kroku 1

Vedoucí oddělení

Květen 2013

Volné pokoje v prostorách DS

Zvýšení kvality poskytované péče

Stručný popis: (Proč byl tento záměr přijat, jaké jsou předpoklady úspěšné realizace, jak přispívá k naplnění stanoveného poslání) Garant strategického záměru

Péče má být klientům poskytována individuálně kvalifikovaným personálem na profesionální úrovni cestou Olga Marešová, ředitelka

Jméno, příjmení, pozice Dlouhodobý cíl č. 2.1

Profesionalizace personálu

Název: Popis kroků Všichni noví zaměstnanci budou splňovat kvalifikační předpoklady podle zákona 108/2006


Termín

Personalistka

Průběžně

Kvalifikovaní zájemci o práci


Další vzdělávání zaměstnanců podle potřeb organizace, vzdělávací plán pro každý rok a jeho realizace

Personalistka

Průběžně

Dostatek finančních prostředků, ev. vzdělávání vlastními zaměstnanci do povolené míry

Průběžná suprervize

Personalistka

Průběžně

Nabídka vhodných nezávislých odborníků, kteří budou mít důvěru zaměstnanců

Krok 3

Krok 4 Vzdělání specialistů z řad vlastních zaměstnanců pro jednotlivé oblasti péče


Prosinec 2013

Zaměstnanci ochotní se vzdělávat, schopni předat dovednosti ostatním a vzít odpovědnost za kvalitu péče v dané oblasti

Vytvoření metodik pro dané oblasti péče

Odborní zaměstnanci

Prosinec 2014

Spolupráce s vedoucí ošetřovatelské péče a vedoucími oddělení

Proces vymezení kompetencí odborných zaměstnanců a zvnitřnění těchto kompetencí všemi

Vedoucí pracovníci

Prosinec 2015

Vzdělávání zaměstnanců a převzetí zodpovědnosti za svoji

Krok 5

Krok 6


Duben 2011

Název:

Krok 2

Termín

Důvěrní pracovníci

Strategický záměr č.2

Krok 1

změn

Přestěhování klientů DS z prostor DZR

Název:

Krok 1

2017

- 32 -

pracovníky v přímé péči

práci

Dlouhodobý cíl č. 2.2

Uspokojení potřeb a využití zdrojů klientů

Název:

Krok 1 Krok 2 Krok 3

Popis kroků


Termín


Metodika zjišťování potřeb a zdrojů klientů


Prosinec 2011

Spolupráce s vedoucími oddělení a sociální pracovnicí

Zavedení metodik do práce pracovníků v přímé péči

Vedoucí oddělení

Prosinec 2013

Možnosti a zaměstnanců

Aktivizace klientů zapojením do běžného života „jako doma“

Vedoucí oddělení

Prosinec 20014

Společná snaha zaměstnanců o změnu stávajícího konceptu aktivizace klientů


Aktualizace standardů kvality sociálních služeb

Název:


Popis kroků Krok 1 Krok 2 Krok 3

Krok 4

Krok 5

schopnosti

Termín


Pravidelné metodické skupiny


Od února

Aktualizace pracovních postupů

Vedoucí oddělení

Do konce r. 2012

Práce se stávajícími pracovními postupy

Dořešení nedostatků z inspekce vytvoření chybějících metodických postupů


2014

Práce se závěrečnou inspekční zprávou, vzdělávání sebe i podřízených

Zavedení standardů kvality sociálních služeb do praxe formou interních seminářů a v rámci seminářů standardy aktualizovat


2015

Práce se stávajícími standardy

Ověřování metodických pokynů a pracovních postupů a jejich aktualizace po týmech v rámci stanovených termínů


2017

Podle pracovních postupů a metodických pokynů se pracuje


2011

Spolupráce vedoucích pracovníků

Zvýšení počtu jednolůžkových pokojů

Název: Popis kroků Krok 1

Žádost zřizovateli

Krok 2

Snižování pokojů

počtu


dvoulůžkových

Dlouhodobý cíl č. 2.5 Název: Popis kroků

Termín

Ředitelka

Březen 2011

Vedoucí oddělení

Průběžně


Souhlas zřizovatele se snížením kapacity zařízení

Individualizace péče změnou časové struktury služeb a péče a přizpůsobení počtu pracovníků v přímé péči potřebám klientů Odpovědný pracovník

Termín


Krok 1

Analýza úkonů péče v průběhu dne a jejich časové náročnosti

Vedoucí oddělení

Červenec 2011

Analýza potřeb klientů a využití jejich zdrojů +pečlivé záznamy realizace péče PSS

Krok 2

Časové snímky dne + hodnocení výkonnosti zaměstnanců

Vedoucí oddělení

Září 2011

Pečlivě vedené záznamy + pravidelné hodnocení zaměstnanců

- 33 -

Krok 3

Přizpůsobení časové organizace služeb potřebám klientů


2017

Krok 4

Stanovení potřebného personálu v přímé péči


Srpen 2012

Krok 5

Žádost o zvýšení počtu zaměstnanců v přímé péči

Ředitelka

Září 2011

Krok 6

Přizpůsobení časové organizace služeb potřebám klientů


Od ledna 2012

Krok 7

Průběžné ověřování provedených změn


Prosinec 2013

Personalistka

Od ledna 2014

Dostatečný počet zaměstnanců

Vedoucí oddělení

Leden 2015

Zaběhnutý harmonogram služeb


Průběžně

Spolupráce s vedoucími oddělení a vedoucí sociální péče, práce se všemi druhy stížností klientů individuálními plány


Průběžně

Vytvoření metodiky

počtu

Změna harmonogramu služeb Krok 8

Vytvoření systému komunit klientů

Krok 9

Zjišťování rizik a porušování práv klientů

Krok 10

menších

Monitoring a vyhodnocování individuální péče a změn její organizace ze strany klientů a zaměstnanců


Objektivní podklady od VO, příklady dobré praxe z jiných domovů pro seniory

Při zvýšení počtu zaměstnanců v přímé péči

Zkvalitnění sociální práce

Název:


Popis kroků

Termín


Krok 1

Návrh koncepce vytvořený současnými sociálními pracovnicemi


Leden 2011

Aktivita sociálních pracovnic spolupracovat

Krok 2

Konzultace sociální práce v jiných pobytových službách pro seniory a hledání vyhovujícího modelu

Ředitelka

Březen 2011

Spolupráce sociálních pracovníků jiných domovů pro seniory

Revize náplní práce a skutečně vykonávané práce sociálních pracovníků

Ředitelka

Březen

SP budou zaznamenávat provedené úkony pomocí čtečky či do sešitu

Krok 4

Stanovení podílů sociálních pracovníků na individualizaci péče


Březen 2011

Krok 5

Návrh místa sociálních pracovníků v organizační struktuře organizace


Duben

Krok 6

Hodnocení schopností a výkonnosti SP

Ředitelka

Červen 2011

Pravidelné oddělení

Krok 7

Obměna pracovníků

Ředitelka

Prosinec 2011

Kvalifikovaní zájemci o práci

Krok 8

Zavedení nového systému sociální práce

Ředitelka

Prosinec 2012

Aktivní sociální

Ověřování funkčnosti nastaveného systému a jeho přizpůsobování měnícím se podmínkám

Ředitelka

Prosinec 2017

Aktivní sociální

Krok 3

Krok 9

týmu

sociálních

- 34 -

2011

2011

Spolupráce s vedoucí sociální péče Konzultace s ředitelkou hodnocení

pracovníci

pracovníci

SP

vedoucími


Zlepšení spolupráce s pomocnými provozy

Název:


Popis kroků Krok 1 Krok 2

Krok 3

Krok 4

Ředitelka

Mapování možností v souvislosti s předpisy, kterými jsou tyto provozy povinné se řídit

Vedoucí oddělení

Do konce r. 2012

Znalost příslušných předpisů

Vytvoření návrhů možností přizpůsobení pomocných provozů individuálním potřebám klientů a stanovení hranic přizpůsobení se

Vedoucí provozu

2013

Dodržování příslušných předpisů

Stanovení nezbytných režimových prvků v péči o klienty


2014

Hledisko souvislosti se standardy pracovními postupy přímé péče

Název: Popis kroků

Krok 2

a

Investice a opravy Odpovědný pracovník

Termín


2017

Dostatek investičních prostředků, souhlas zřizovatele

Projekt a realizace balkónů

Ředitelka

2017

Dostatek investičních prostředků, souhlas zřizovatele

Postupné opravy majetku

Technický pracovník

2017

Dostatek provozních prostředků

(Proč byl tento záměr přijat, jaké jsou předpoklady úspěšné realizace, jak přispívá k naplnění stanoveného poslání) Garant strategického záměru Jméno, příjmení, pozice Dlouhodobý cíl č. 3.1 Název: Popis kroků

Krok 3

Spolupráce c vedoucími pracovníky pomocných provozů

Ředitelka

Název:

Krok 2

2011

Projekt a realizace výtahu na dvůr

Strategický záměr č. 3

Krok 1

Březen


Seznámení pomocných provozů s koncepcí rozvoje zařízení


Krok 1

Termín

Zprůhlednění financování sociální služby Není přesně stanoveno, co všechno je zahrnuto v úhradách za pobyt a příspěvku na péči. Klient má právo vědět kolik přesně a za co platí. Svatava Kučerová, ekonomka

Zajištění vyšších příjmů z úhrad za pobyt Odpovědný pracovník

Termín


Vytvoření postupu řešení situace nedostatku klientů

Ředitelka

Červenec 2011

Konzultace se zřizovatelem

Přijímání klientů v souladu s cílovou skupinou


Květen 2011

Důkladné sociální šetření v domácnosti žadatele, dostatek žadatelů v souladu s cílovou skupinou

Mapování zdrojů a potřeb klientů

Vedoucí

Prosinec

Dobře vedené individuální lány klientů

- 35 -

v oblasti zajištění bydlení a stravování, srovnání s normou v běžném prostředí

sociální péče

2011

Krok 4

Klasifikace jednotlivých úkonů a nacházení rezerv


Prosinec 2012

Spolupráce s pomocnými provozy

Krok 5

Rozklíčení nákladů na pobyt a stravování


Červenec 2013

Spolupráce s ekonomkou

Krok 6

Podrobná kalkulace nákladů na pobyt klientů

Ekonomka

Změna úhrad za pobyt

Ekonomka

Leden 2014


Podávání informací o nákladech na 1 klienta klientů a jejich rodinám


Od března 2011

Vypovídající podklady od ekonomky

Krok 8

Stanovení cen za nové fakultativní služby

Ekonomka

Březen 2014

Krok 9

Vyjednávání s klienty a jejich rodinami na úhradě rozdílu mezi skutečnými náklady za pobyt a částkou, kterou může klient hradit z pravidelných příjmů


Od ledna 2012

Změna zákonných podmínek

Iniciace změny zákona

Ředitelka

2013

Vyživovací povinnost dětí vůči rodičům, povinnost klienta použít na úhradu pobytu své úspory

Klient platí úhradu za pobyt v plné výši s využitím dalších zdrojů svých a své rodiny


2017

Zákonné podmínky

Krok 7

Prosinec 2013

Krok 10

Krok 11


Spolupráce s vedoucí sociální péče

Příspěvek na péči

Název:


Popis kroků

Termín


Krok 1

Analýza potřeby podpory a péče u stávajících klientů

Vedoucí oddělení

Prosinec 2011

Dobře vedené individuální plány klientů stávajících klientů

Krok 2

Analýza potřeby podpory a péče u žadatelů


Prosinec 2011

Dobré sociální šetření u žadatele

Stanovení časové hodnoty jednotlivých úkonů péče


Prosinec 2011

Pečlivé zaznamenávání realizace péče, spolupráce se sociální pracovnicí v úkonech v oblasti sociálně právní

Stanovení finančního jednotlivých úkonů


Prosinec 2012

Stanovení nezávisle na výši příspěvků na péči, vychází z nákladů na zaměstnance a materiál, spolupráce se sociální pracovnicí v úkonech v oblasti sociálně právní

Stanovení činností, kterou budou prováděny jako fakultativní služba


Červen 2012

Vydefinování a oddělení úkonů v rámci základních a fakultativních činností

Krok 6

Kalkulace úhrad za fakultativní činnosti

Ekonomka

Září 2012

Iniciování vytvoření základního ceníku pro všechny služby (APSS, MPSV)

Krok 7

Sledování funkčnosti zavedeného systému, jeho dolaďování a aktualizace


2013

Systém je zaveden

Krok 3

Krok 4

Krok 5

hodnoty

- 36 -

Krok 8

Používání analýzy PP jako podkladu pro podání žádosti o zvýšení PP a jako důkazu pro poskytnutí péče odpovídající výši PP

Dlouhodobý cíl č. 3.3 Název:

Krok 2

Krok 3

2014

Zpracování metodiky analýzy

Úhrady od zdravotních pojišťoven Odpovědný pracovník

Termín


Analýza prováděných úkonů a úhrad

Vedoucí ošetřovatelské péče

Červen 2011

Pečlivý záznam realizace zdravotnických úkonů a úkonů péče

Stanovení úkonů, které budou provádět PSS


Září 2011

Dostatek PSS, kteří by úkony vykonávali

Stanovení optimálního počtu zdravotnických pracovníků


Zajištění ekonomicky vyvážených úhrad od zdravotních pojišťoven


Popis kroků Krok 1


Dlouhodobý cíl č 3.4 Název: Popis kroků

Říjen 2011 Prosinec 2011

Počet pracovníků a jejich kompetence Odpovědný pracovník

Termín


Krok 1

Analýza potřeb klientů s využitím časové hodnoty jednotlivých úkonů péče


Prosinec 2012

Dobře vedené individuální lány klientů, dokončené stanovení časové hodnoty úkonů péče

Krok 2

Analýza pracovních náplní, kompetencí a výkonů pracovníků přímé péče


Prosinec 2013

Pravidelné hodnocení manažerská supervize

Stanovení optimálního počtu pracovníků v přímé péči a jejich kompetencí


Prosinec 2014

Počet zaměstnanců odpovídá individuálním potřebám péče klientů


Prosinec 2015

Krok 3

pracovníků,


Plán kapacity uživatelů služby a pracovníků 2010

2011 - 37 -

2012

2013

2014

2015

2016

2017

Počet uživatelů služby

69(70)

62

58

56

54

54

54

54

Počet pracovníků v přímé péči

20

20

21

23

26

26

26

26

Počet pracovníků celkem

43

43

44

46

49

49

49

49

Poměr pracovníků/uživatelů

0,623

0,693

0,758

0,821

0,907

0,907

0,907

0,907

KOMENTÁŘ: S potupným snižováním počtu klientů dojde k postupnému zvyšování počtu zaměstnanců.

Plán provozních podmínek v oblasti bydlení 2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

Počet jednolůžkových pokojů

42

42

42

42

42

42

42

42

Počet dvoulůžkových pokojů

14

10

8

7

6

6

6

6

Počet vícelůžkových pokojů

0

0

0

0

0

0

0

0

KOMENTÁŘ Dvoulůžkové pokoje jsou velké se samostatným hygienickým zařízením a jsou určené pro manželské páry.

- 38 -

VI. NÁVRH ROZPOČTU REALIZACE STRATEGICKÉHO PLÁNU A ZDROJE JEHO FINANCOVÁNÍ STRATEGICKÝ ZÁMĚR ČÍSLO 1 PROVOZNÍ NÁKLADY Zde doplňte 

Provozní náklady se v r. 2017 oproti r. 2010: zvýší o náklady na mzdy pro zvýšený počet pracovníků (6 pracovníků – 1 800 000,-) sníží se náklady na potraviny pro klienty (380 000,-) celkově budou 21 800 000,Příjmy se sníží o: úhrady za pobyt (700 000,-) Požadavek na dotaci vzroste z 6 600 000 o 2 400 000,-, celkem na cca 8 800 000,-.

INVESTIČNÍ NÁKLADY Zde doplňte 

0

NAVRHNĚTE MOŽNOSTI FINANČNÍHO KRYTÍ NAPLŇOVÁNÍ STRATEGICKÉHO ZÁMĚRU Legislativní možnosti: Zde doplňte  o Zrovnoprávnění úhrad za poskytnutou zdravotní péči se zdravotnickými zařízeními o Obec, ze které klient pochází, by měla hradit náklady na péči do plné výše o Povinnost klienta podílet se na úhradě i ze svého majetku o Možnost dofinancovat úhradu do výše skutečných nákladů na pobyt z případných úspor nebo majetku klienta Vnější zdroje: o o

Zřizovatel – provoz, opravy budovy, investice MPSV – chybějící finanční prostředky na péči a pobyt klientů

UVEĎTE MOŽNOSTI ZVÝŠENÍ PŘÍJMŮ ORGANIZACE Zde doplňte 

1. Zvýšení úhrad od klientů: Klient dofinancuje rozdíl mezi výší úhrady, kterou může platit ze svých příjmů a danou výší úhrady za pobyt ze svých úspor nebo majetku Spoluúčast rodiny na úhradě za pobyt do plné výše Z výšení příjmů z PP Přijímání klientů až po přiznání odpovídající stupně příspěvku na péči Poskytování fakultativních služeb 2. Zvýšení příjmů od zdravotních pojišťoven 3. Finanční dary

STRATEGICKÝ ZÁMĚR ČÍSLO 2 PROVOZNÍ NÁKLADY Zde doplňte 

Náklady na vzdělávání pracovníků: 150 000,Snížení počtu klientů a zvýšení počtu zaměstnanců je předmětem strategického záměru č. 1.

INVESTIČNÍ NÁKLADY - 39 -

Zde doplňte 

Výstavba výtahu: 2 000 000,Výstavba balkónů:

NAVRHNĚTE MOŽNOSTI FINANČNÍHO KRYTÍ NAPLŇOVÁNÍ STRATEGICKÉHO ZÁMĚRU Zde doplňte 

Investiční prostředky se postupně nashromáždí v investičním fondu


0

STRATEGICKÝ ZÁMĚR ČÍSLO 3 PROVOZNÍ NÁKLADY Zde doplňte 

0

INVESTIČNÍ NÁKLADY Zde doplňte 

0

NAVRHNĚTE MOŽNOSTI FINANČNÍHO KRYTÍ NAPLŇOVÁNÍ STRATEGICKÉHO ZÁMĚRU Zde doplňte 

-


-

- 40 -

Je ZAKÁZÁNO vkládat jakákoliv LOGA

Recommend Documents