Jazykové gymnázium Pavla Tigrida, Ostrava-Poruba Název projektu: Podpora rozvoje praktické výchovy ve fyzice a chemii

Projekt: Podpora rozvoje praktické výchovy ve fyzice a chemii

Jazykové gymnázium Pavla Tigrida, Ostrava-Poruba

Datum:

Tlak vzduchu:

Název projektu: Podpora rozvoje praktické výchovy ve fyzice a chemii

Laboratorní cvičení č.

Teplota vzduchu:

Vlhkost vzduchu :

Oddělování složek směsí I

Jméno a příjmení:

Podpis vyučujícího:

Spolupracoval:

Úkol č. 1: Usazování Pomůcky: dělící nálevka, držák, svorka, stojan, kádinka Chemikálie: voda, potravinářské barvivo nebo roztok manganistanu draselného, olej

Postup: 1. 2. 3. 4. Nákres:

1

Dělící nálevku upevníme pomocí držáku a svorky ke stojanu a pod ní postavíme kádinku. V druhé kádince smícháme vodu s potravinářským barvivem nebo s manganistanem draselným Obarvený roztok a olej postupně nalijeme do dělící nálevky, směs protřepeme a necháme usadit. Všechen obarvený roztok vypustíme z dělící nálevky.


Pozorování:

Princip úkolu a závěr:

Úkol č. 2: Filtrace Pomůcky: nálevka, filtrační papír, kádinka, třecí miska s tloučkem, skleněná tyčinka, lžička chemikálie, držák, svorka, stojan Chemikálie: uhličitan vápenatý (křída), voda

na

Pracovní postup: 1. V třecí misce tloučkem rozdrtíme křídu na prášek. 2. Pomoc držáku a svorky upevníme nálevku ke stojanu a pod ní umístíme kádinku tak, aby filtrát stékal po stěně nádoby. 3. Do jiné kádinky nalijeme vodu a rozmícháme v ní rozdrcenou křídu. 4. Složíme filtrační papír (viz. nákres), trochu jej navlhčíme a vložíme do nálevky. 5. Směs pomocí skleněné tyčinky vláváme do nálevky a čekáme až se přefiltruje.

Nákres:

2


Pozorování:


3


Úkol č. 3: Sublimace Pomůcky: kádinka, destilační baňka, lžička na chemikálie, stojan, držák, kruh, plynový zápalky

kahan, síťka,

Chemikálie: jód (Xn, N), voda Pracovní postup: 1. Ke stojanu připevníme svorkou kruh, na něj položíme azbestovou síťku a pod ní položíme plynový kahan. 2. Do kádinky pomocí lžičky na chemikálie nasypeme malé množství jódu. 3. Do destilační baňky nalijeme studenou vodu. 4. Na kádinku položíme destilační baňku, celou soupravu položíme na azbestovou síťku a začneme zahřívat. 5. Když všechen jód necháme přesublimovat a kádinku přestaneme zahřívat. 6. Počkáme, až se všechny fialové páry přemění na krystaly. Nákres:

Poznámka: azbestovou síťku nahradíme obyčejnou ocelovou síťkou, používání azbestu je zakázáno Pozorování:

Princip úkolu a závěr: 4


Úkol č. 4: Krystalizace Pomůcky: kuželová baňka, lžička na chemikálie, plynový kahan, svorka, kruh, síťka, hodinové sklo, chemické kleště. Chemikálie: modrá skalice=pentahydrát síranu měďnatého – CuSO4 · 5H2O(Xn,N) , voda.

Pracovní postup: 1. V kuželové baňce smícháme síran měďnatý s vodou  vytvoříme přesycený roztok modré skalice. 2. Ke stojanu připevníme kruh, na něj položíme azbestovou síťku, pod něj dáme plynový kahan. 3. Roztok modré skalice začneme zahřívat, počkáme až se většina vody vypaří. 4. Přestaneme roztok zahřívat a pomocí chemických kleští odstavíme kuželovou baňku ze síťky. 5. To, co nám zůstane v kuželové baňce, přesuneme na hodinové sklo.

Pozorování:


5


Otázky a úkoly(teorie): 1. Jak se nazývá směs, která vzniká při: a) rozptylování voňavky ve vzduchu: mlha b) klepání koberců: dým c) zvíření prachu na cestě: dým d) úniku ropy do moře: emulze e) rozptýlení částeček zeminy v říční vodě: suspenze f) vytváření oblaků: mlha g) hoření pevných a kapalných paliv: dým h) přípravě šlehačky ze smetany: pěna i) mytí nádobí ve vodě se saponátem: emulze 2. Jakým způsobem připravíte nasycený roztok skalice modré při normální teplotě? Do vody nasypu skalici modrou a nechám ji vypařovat za pokojové teploty. 3. Jedním z kouzel iluzionistů je příprava „zlata z vody“. Iluzionista před zraky diváků ochlazuje v proudu studené vody baňku se slabě nažloutlou kapalinou. V baňce se objevují zlaté krystalky. Vysvětlete tajemství iluzionisty, když víte, že ke svému kouzlu použil horký nasycený roztok PbI2. Zlatavé krystalky jodidu olovnatého vznikají, když předem připravené roztoky ( v jedné kádince roztok dusičnanu olovnatého s vodou, v druhé roztok jodidu draselného) přivedeme k varu a poté slijeme do jedné kádinky. Baňku poté chladíme proudem studené vody. 4. Včelaři používají k dokrmování včel vodný roztok řepného cukru. Při přípravě tohoto roztoku míchají 6 kg řepného cukru a 4 kg vody. Vypočítejte, kolik procent řepného cukru roztok obsahuje. Roztok obsahuje 40% řepného cukru. 5. Jak souvisí vznik dolomitových pískovcových skal v přírodě s metodami oddělování složek směsí? Vznikly usazováním (sedimentací) 6. Do chladiče při destilaci přivádíme vodu proti směru destilátu. Vysvětlete proč. Páry budoucího destilátu putují shora dolů,proto přivádíme vodu proti směru destilátu. 7. Alkoholické nápoje označované jako destiláty se získávají destilací zkvašených plodů. Při kvašení však mohou vznikat i jedovaté látky, jejichž teplota varu se jen málo liší od teploty varu alkoholu (etanolu) obsaženého v alkoholických nápojích. Který způsob destilace se musí v lihovarech provádět, aby tyto látky destilát neobsahoval Frakční destilace

6


7

Jazykové gymnázium Pavla Tigrida, Ostrava-Poruba Název projektu: Podpora rozvoje praktické výchovy ve fyzice a chemii

Recommend Documents