Jaké to bylo, být živým ministrem? 1. Vejce, uzeniny, knedlíky: Na co si dát v regálu pozor? Radí europoslanec Poc 2

NEWTON MEDIA MONITORING Přehled zpráv 20.7.2016 - 27.7.2016 Český svaz zpracovatelů masa - TOP agris.cz Jaké to bylo, být „živým“ ministrem? 22.7.2016

agris.cz str. 0 Zemědělství

1 Český svaz zpracovatelů masa TOP

ASZ

blesk.cz Vejce, uzeniny, knedlíky: Na co si dát v regálu pozor? Radí europoslanec Poc 20.7.2016

blesk.cz str. 0 Události


Claudia Uzeniny = milované i zatracované 26.7.2016

Claudia str. 20 Jím s chutí


ČT 24 Jak těžké je dnes sehnat zaměstnance? 21.7.2016

ČT 24 str. 16 20:00 90' ČT24


dotyk.cz Od Babiše pro Babiše. Jak stát přeje potravinářům 20.7.2016

dotyk.cz str. 0 Publicistika


Táňa Králová

epravo.cz Novela zákona o potravinách ve vztahu k regulaci reklamy 26.7.2016

epravo.cz str. 0 Články, praktické rady, Články a komentáře, ostatní právní obory, ostatní právní obory


G.cz 5 školáckých chyb, které Češi dělají při grilování klobás

7

24.7.2016

G.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa TOP

Lidové noviny Bez lepku a zásaditě? 23.7.2016

Lidové noviny str. 29 Příloha - Relax - rozhovor


LUDMILA HAMPLOVÁ

Magazín Mladé fronty DNES VY TOHLE VÁŽNE JÍTE? 21.7.2016

Magazín Mladé fronty DNES str. 18 Téma


SCARLETT WILKOVÁ

Mladá fronta DNES Drůbeží maso? Nejvyšší jakost vyžaduje také šetrnou porážku 25.7.2016

Mladá fronta DNES str. 52 Příloha - Potraviny z kraje


Pavel Mrhálek Když chuť dělá skvělá surovina 25.7.2016



Pavel Mrhálek

Olomoucký deník VOMA: S čerstvým masem vždy spěcháme, uzeninám dopřejeme potřebný čas 22.7.2016

Olomoucký deník str. 57 Příloha - Gurmanské léto


ostravan.cz Dvaadvacet umělců vystavuje MASO. Od Mikeskové přes Pavlána a Malíka po Froulíka 13 Český svaz 26.7.2016 ostravan.cz str. 0 Obraz & Slovo zpracovatelů masa TOP Ivan Mottýl

penize.cz Jak ušetřit: Nevyhazujte jídlo 25.7.2016

penize.cz str. 0 Jak na to


Jana Poncarová

Tina Dneska bude oběd z konzervy

15

27.7.2016

Tina str. 33 pro snadný život

Český svaz zpracovatelů masa TOP

Týdeník Květy Maso Jičín 21.7.2016

Týdeník Květy str. 17


Zemědělec Obavy z přeregulovanosti 25.7.2016

Zemědělec str. 3 Zpravodajství


Zuzana Fialová Bourárnou řešili nezájem o hovězí 25.7.2016

Zemědělec str. 5 Publicistika


Zuzana Fialová

Zlínský deník Deník se ptal: Podle čeho si vybíráte potraviny? 27.7.2016

Zlínský deník str. 2 Anketa - Zlínský kraj


zpravy.iDNES.cz Od čumáčku po ocásek: filosofie učí, jak využít maso z celého zvířete 26.7.2016

zpravy.iDNES.cz str. 0 Zprávy iDNES.cz / Domov


Bára Kebová

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 112 Jsme připraveni na období sucha? 20.7.2016

112 str. 22 konference semináře

21 Český svaz zpracovatelů masa Ostatní

kpt. Ing. Jan SAITZ

agris.cz Ministr Jurečka: Sklizeň raných brambor postupuje, letos jich bude dost 20.7.2016

agris.cz str. 0 Zemědělství


MZe ČR Souhrn událostí uplynulého dne – 19.7. 2016

23

20.7.2016

agris.cz str. 0 Souhrny

Český svaz zpracovatelů masa Ostatní

Agris

Aha! neděle Bez vytáček do omáček! 24.7.2016

Aha! neděle str. 34 Nedělní dobroty


(mich)

Apetit Chutné lázně 20.7.2016

Apetit str. 76 marinování


STANISLAVA MORAVCOVÁ ml.

blesk.cz Šokující zpráva ze Slovenska: Romové prodávali psy na maso Vietnamcům 20.7.2016

blesk.cz str. 0 Krimi


brno.iDNES.cz Šnek Krasík vyrazil z Moravy za dobrodružstvím, doputoval až do Ománu 24.7.2016

brno.iDNES.cz str. 0 Brno / Brno - Zprávy


MF DNES, Pavla Komárková

businessinfo.cz Podnikatelská mise českých výrobců potravin a potravinářských technologií do Malajsie 28 Český svaz 24.7.2016 businessinfo.cz str. 0 Kalendář akcí zpracovatelů masa Ostatní

byznys.ihned.cz Úroda brambor by se po suchém loňsku měla vrátit k normálu. V obchodech ale nezlevní 29 Český svaz 20.7.2016 byznys.ihned.cz str. 0 zpracovatelů masa Ostatní Kateřina Adamcová

ct24.cz Hygienici: Senioři se v ústavech špatně stravují. Příjímají hodně soli 25.7.2016

ct24.cz str. 0 Regiony


ogrym Fond zemědělcům vyplatil skoro všechny letošní dotace, říká ministr Jurečka

31

26.7.2016

ct24.cz str. 0 Ekonomika


polakovam

Českobudějovický deník Spousty zapomenutých umělců má Václav Šedivý chuť znovuobjevit. Stejně jako teď 32 sochaře J. V. Duška Český svaz 22.7.2016 Českobudějovický deník str. 2 Jižní Čechy zpracovatelů masa Ostatní ALENA ŠATROVÁ České zemědělce trápí především podmínky v živočišné výrobě 23.7.2016

Českobudějovický deník str. 5 Jižní Čechy


(to)

ČRo Pardubice Výkupní ceny vepřového masa šly u nás v posledním období mírně nahoru 26.7.2016

ČRo Pardubice str. 1 13:00 Události regionu


ČT 1 Nevyhovující strava v domovech důchodců 25.7.2016

ČT 1 str. 1 18:00 Události v regionech - Ostrava


ČT 24 Vyšší potravinové rezervy 21.7.2016

ČT 24 str. 3 09:30 Studio ČT24 - Zprávy


denik.cz Václav Šedivý má chuť znovuobjevit spoustu dalších zapomenutých umělců. 22.7.2016

denik.cz str. 0 Ostatní


Alena Šatrová

dotyk.cz Deník matky z Venezuely: Jak přežít v hladovějící zemi 20.7.2016

dotyk.cz str. 0 Byznys


František Novák Kravská moč jde v Indii na dračku

39

20.7.2016

dotyk.cz str. 0 Byznys


František Novák

e15.cz Lidl byl v Německu terčem výhrůžek, vyděračům měl dát milion eur 20.7.2016

e15.cz str. 0 Zahraniční události

Místo lyží zelenina. Poslední budovu po Gigasportu koupily Čestlické trhy 26.7.2016

e15.cz str. 0 Reality a stavebnictví

40 Český svaz zpracovatelů masa Ostatní 41 Český svaz zpracovatelů masa Ostatní

ego! Hotdog 22.7.2016

ego! str. 35 Jídlo


Lucie Teplá

Ekonom Mám strašný vztek 21.7.2016

Ekonom str. 24 Téma čísla


fandimefilmu.cz Buchty a klobásy: Valí se na nás sprostý animák pro dospělé 24.7.2016

fandimefilmu.cz str. 0


feedit.cz S létem stoupl počet závozů na mimoměstské adresy 26.7.2016

feedit.cz str. 0 Tisková zpráva


FeedIT.cz

forbes.cz Slanější než sůl a výstražné obaly. Leží budoucnost jídla v nanotechnologiích? 24.7.2016

forbes.cz str. 0


Glanc QUINOA JE MOJE FAVORITKA

47

21.7.2016

Glanc str. 154 Zábava


ŠÁRKA SCHMIDTOVÁ

Hospodářské noviny Úspěch Babišovy manažerky 25.7.2016

Hospodářské noviny str. 1 Titulní strana


Lucie Hrdličková, Milan Mikulka Čeští zemědělci získali už 30 miliard korun z eurodotací 27.7.2016

Hospodářské noviny str. 14 Podniky a trhy


Petr Zenkner

Chatař & chalupář UDÍRNA NA ZAHRADU 26.7.2016

Chatař & chalupář str. 92 Zahrada


MARTINA LŽIČAŘOVÁ

Chebský deník Anketa 22.7.2016

Chebský deník str. 2 Region / Téma


chytrazena.cz Letní průjmy: Umíte vychytat rizika? 21.7.2016

chytrazena.cz str. 0

Hrozba dehydratace a omyly stravování v teplých měsících 25.7.2016



Instinkt Popelnice Evropy 21.7.2016

Instinkt str. 9 Diář


jarodic.cz Jak ušetřit na jídle a přitom jíst dobře 21.7.2016

jarodic.cz str. 0 Top Story


red

karlovarskenovinky.cz Třetí Farmářská slavnost bude na Karlovarsku 23.7.2016

karlovarskenovinky.cz str. 0 regiony


kralovehradeckenovinky.cz Farmářské slavnosti 2016 pokračují na Náchodsku 20.7.2016

kralovehradeckenovinky.cz str. 0 regiony


Kroměřížský deník Kandidátku do Senátu v Kroměříži zatím podaly jen ČSSD a KDU-ČSL 27.7.2016

Kroměřížský deník str. 1 Titulní strana


(čtk)

kurzy.cz Bez inflace na věčné časy? 25.7.2016

kurzy.cz str. 0 Investice


Lidové noviny V LÉTĚ BEZ ZAŽÍVACÍCH POTÍŽÍ 27.7.2016

Lidové noviny str. 14 léto hn


lh

lidovky.cz Sedlák Jan Sedláček: Doufal jsem že komunisté dostanou rozum, ale bylo to pořád horší 61 Český svaz 23.7.2016 lidovky.cz str. 0 Zprávy / Osudy 20. století zpracovatelů masa Ostatní Tomáš Netočný pro Post Bellum

Marketing & Media Lidé, kampaně, události. To „nej“ z minulého týdne. 25.7.2016

Marketing & Media str. 3 Žebříček


mesec.cz Nejen Pokémoni, ale i bakterie, embarga či skandály posílají akcie na divokou jízdu 63 Český svaz 25.7.2016 mesec.cz str. 0 zpracovatelů masa Ostatní

Václav Pech

Mladá fronta DNES Na farmě plné ovcí, krav i koní jsou turisté vítáni 22.7.2016

Mladá fronta DNES str. 18 Severní Čechy


Vladimír Mayer Superkrávy dojí víc 23.7.2016

Mladá fronta DNES str. 11 Ekonomika


Jan Brož Stojíme si dobře, těší porotce 25.7.2016



Jana Plechatá, Pavel Mrhálek Stále se hlásí nováčci 25.7.2016



(pmk, ple) Výslužka se vrací. Jelita mohou opustit dvůr 27.7.2016

Mladá fronta DNES str. 5 Z domova


Pavel Švec

Naše rodina Rajská pohoda u stolu 26.7.2016

Naše rodina str. 27 U rodinné plotny


neviditelnypes.cz EKONOMIKA: Kupujte česká vejce! Ale proč? 21.7.2016

neviditelnypes.cz str. 0 Neviditelný pes / Ekonomika


Neviditelný pes, Petr Holub

nova.cz 10 rad pro boj s obezitou 26.7.2016

nova.cz str. 0 Doma.cz/Novinky/Štíhlá a fit


novinky.cz V Česku roste nejvíc máku za šest let, jsme světovou špičkou

72

26.7.2016

novinky.cz str. 0 Ekonomika


tov

Olomoucký deník RACIOLA dodává čerstvé maso na váš stůl 22.7.2016

Olomoucký deník str. 60 Příloha - Gurmanské léto


ona.iDNES.cz Osm zdraví prospěšných návyků, po kterých můžete ztloustnout 26.7.2016

ona.iDNES.cz str. 0 OnaDnes.cz / Zdraví


pro iDNES.cz, Marcela Svobodová

parlamentnilisty.cz Řezník Havlíček: Levicový dobroserný komplex nás může přivést do záhuby 20.7.2016

parlamentnilisty.cz str. 0 Rozhovory


Josef Petrů Hejtman Běhounek: O výraznější podpoře našich zemědělců se léta mluví, ale málo koná 76 Český svaz 24.7.2016 parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům zpracovatelů masa Ostatní PV

Pestrý svět Riskantní grilování? 20.7.2016

Pestrý svět str. 34 Zdraví


Právo Pomoc farmářům letos až čtyři miliardy 23.7.2016

Právo str. 14 Trhy & ekonomika


Stanislav Ptáčník Senioři dostávají na stůl málo ryb a hodně soli 25.7.2016

Právo str. 15 Severní Morava a Slezsko


Denisa Doležalová

roklen24.cz Proč tloustneme, když jíme méně? 20.7.2016

roklen24.cz str. 0 Talk, Homepage, Zprávy Top


Lukáš Kovanda

tn.cz Předejděte salmonele! Tipy, jak správně uspořádat lednici 21.7.2016

tn.cz str. 0 TN.CZ/default


TV Barrandov Prokletí jménem intolerance 20.7.2016

TV Barrandov str. 6 18:30 Naše zprávy


TV Nova Hygienici hlásí mimořádně častý výskyt salmonely 21.7.2016

TV Nova str. 3 19:30 Televizní noviny


tyden.cz Slováci si nejvíce připlatí za potraviny v rámci zemí V4 22.7.2016

tyden.cz str. 0 Svět


ČTK

Týdeník Domažlicko Psalo se před 100 lety 27.7.2016

Týdeník Domažlicko str. 11


Týdeník Květy TANEC KOLEM VAJEC 21.7.2016

Týdeník Květy str. 10 Aktuálně - Zápisník


usti.iDNES.cz Turisté jezdí do ekofarmy nad průmyslovým Ústím jako do jiného světa 22.7.2016

usti.iDNES.cz str. 0 Ústí / Ústí - zprávy


5plus2.cz, Vladimír Mayer

Zemědělec Plochy brambor vzrostly 25.7.2016

Zemědělec str. 1 Titulní strana


Oldřich Přibík Rozhovor týdne s Jiřím Sedláčkem, předsedou Asociace farmářských tržišť ČR 25.7.2016

Zemědělec str. 2 Zpravodajství


Zuzana Fialová Fond nově odstartoval akademii kvality 25.7.2016



(fia) Obchod prochází velkou proměnou 25.7.2016



Zuzana Fialová Komise ohlásila mimořádnou pomoc 25.7.2016

Zemědělec str. 8 Evropská unie


Zuzana Fialová Tretí slavnost bude na Karlovarsku 25.7.2016



Zuzana Fialová Na pomoc půl miliardy eur 25.7.2016

Zemědělec str. 11 Zájmové organizace


Jan Doležal Pestovaní brambor si zaslouží podporu 25.7.2016

Zemědělec str. 11 Zájmové organizace


Jan Doležal Kalendář akcí 25.7.2016

Zemědělec str. 56 Zemědělský servis

ZEMĚDĚLSKY SERVIS 25.7.2016



zpravy.iDNES.cz Turín bude držet dietu, nová starostka chce vegetariánské město

98

21.7.2016

zpravy.iDNES.cz str. 0 Zprávy / Zahraniční


iDNES.cz, Alena Beníšková

zpravy.tiscali.cz Česko se topí v levném mléce. Nepomáhají ani dotace, ani 'superkrávy' z USA 25.7.2016

zpravy.tiscali.cz str. 0 Zprávy / Magazín


Vojtěch Ondráček

Plné znění zpráv 20.7.2016 - 27.7.2016 Český svaz zpracovatelů masa - TOP agris.cz Jaké to bylo, být „živým“ ministrem? agris.cz str. 0 Zemědělství ASZ Český svaz zpracovatelů masa - TOP

22.7.2016

zpět Popovídání s Bohumilem Kubátem, prvním polistopadovým ministrem zemědělství, na kterého sedláci vzpomínají hodně v dobrém, začalo vzpomínkou. Na to, jak byli s Milenou Vicenovou, jako studenti veterinárního lékařství, bylo to za minulého režimu, pověřeni připravit velkou svačinu podle všech mysliveckých tradic na ministerském honu, který pořádala jejich vysoká škola ve své honitbě v Dolní Rožínce. Popovídání s Bohumilem Kubátem, prvním polistopadovým ministrem zemědělství, na kterého sedláci vzpomínají hodně v dobrém, začalo vzpomínkou. Na to, jak byli s Milenou Vicenovou, jako studenti veterinárního lékařství, bylo to za minulého režimu, pověřeni připravit velkou svačinu podle všech mysliveckých tradic na ministerském honu, který pořádala jejich vysoká škola ve své honitbě v Dolní Rožínce. Jako pomocné vědecké síly, na Katedře chorob lovné zvěře, byli zařazeni do výkonného personálu. A tam si tehdy říkali: „Člověče, už jsi někdy viděl dva živé ministry v lese?“ Pak uběhlo pár let a oba poznali, jaké to je být ministrem zemědělství. A na oba dva sedláci rádi vzpomínají. Tak, jaké to bylo, pane doktore, na samém začátku? Po roce 1990? Pro mě to začalo daleko před tímto datem. Ještě dříve, než se nám v roce 1988 podařilo natočit film Cena lhostejnosti. Odmítl jsem totiž být zaměstnancem státní veterinární služby a šel raději mezi zemědělce, kde jsem dělal zootechnickou i svou veterinární práci. A tehdy jsem si začal uvědomovat, v jakém stavu je naše zemědělství, a co by potřebovalo. Kdo dá ten neřád do pořádku? Jako první jsem viděl nutnost přijmout zákon na ochranu zvířat. Ve zmíněném filmu jsme doložili, jak se s hospodářskými zvířaty zachází, že jsou bodána vidlemi, mlácená na jatkách. Aby se daly takovéto věci v té době prezentovat, muselo se to postavit na tom, že vznikají národohospodářské škody, když je nutné konfiskovat velmi znehodnocené maso zbitých a nemocných zvířat. Ztráty se daly spočítat. Tím bylo utrpení zvířecích bytostí nahrazeno ekonomickými údaji a těm již tehdejší režim rozuměl. Přihlásili se spolupracovníci, takže bylo možné připravovat na toto téma přednáškové turné. Byl to třeba Standa Kubín, bývalý voják z Liberce. A tak vznikla Liberecká výzva k lidskosti. Jenže to už bylo moc, takže zasáhl 13. odbor ÚV KSČ a mně byla zakázána práce v zemědělství a vůbec i vstup do chlévů.

Naštěstí jsem tou dobou zrovna pracoval v ÚSOL (Ústav sér a očkovacích látek) - výrobce a úspěšný vývozce sér a očkovacích látek (pod označením SEVAC – séra a vakcíny), kde potřebovali veterináře, který rozumí i řezničině. A já měl před veterinou řeznickou průmyslovku. A v ÚSOL mě ochránili před negativními vlivy ministerstva zemědělství a státní veterinární správy. Zabýval jsem se zase hospodářskými zvířaty a zemědělstvím. Dokonce jsem začal psát, něco i pro televizi, povedlo se občas i do novin. Hodně jsem se naučil od spisovatelů, jako byl například Miroslav Ivanov, ale i třeba Eva Kantůrková, Jana Štroblová, nebo Jan Kostrhun. S Tondou Bajajou jsme začali psát zákon na ochranu zvířat proti týrání. Už se tedy blížíme ke konci starého a počátku nového… Ano, byl to rok 88 a 89, kdy se to opravdu začalo lámat. Už jsme měli přednášky, snažili jsme se informovat veřejnost o zvířatech, o péči o ně, o tom beznadějném stavu. Uvádět tu iritující pravdu. Např. že se 40 % krav brakovalo, to znamená, že šly na porážku po prvním teleti. Na to, že nemají šanci zůstat v chovu, se „přišlo“ až po 9 měsících březosti a 305 dnech laktace? To jsou miliony korun vyhozené do vzduchu. Dojivost jsme měli sotva 4000 litrů, zatímco země jako sousední Bavorsko či Švýcarsko nebo i Izrael měli 13 až 15 000 litrů na kus a rok. Taková byla situace ještě na počátku roku 1990. Tudíž vaše aktivity, znalosti i ochota pojmenovávat problémy a hledat řešení, to bylo kritériem pro zvolení ministrem zemědělství? Zřejmě ano. Premiér Petr Pithart mě vybral z navržených deseti kandidátů, na základě předložené koncepce rezortu zemědělství. Šel jsem do toho s úmyslem prospět, ale také proto, snad to mohu říci, jako naprostý magor. Normální člověk by si asi řekl, že nemá šanci uspět, ale já jsem se právě proto do toho pustil. Od prvního dne po jmenování jsem ale pochopil, že se děje něco divného. S Bedřichem Moldanem (ministr životního prostředí) jsem se dobře znal, věděli jsme, že naše koncepce mají být použité do vládního prohlášení. Začal jsem je číst, ale bylo to něco úplně jiného, než jsem před týdnem odevzdal! Ani na Úřadu vlády můj návrh nenašli. Bylo to o víkendu, sehnali tedy Viktorii Hradskou. Kde je ten materiál? Nikde se nenašel! No, napsal jsem ho nakonec znovu s tím, že musím finální verzi vidět, jinak končím. Dnes je mi jasné, že jsem se dostal do vlády omylem, a že byly snahy mě převálcovat. Nepřeválcovali. Do úřadu jsem přijímal své lidi, ostatní měli šanci do „prvního podrazu“. Nejvíc mě ale mrzelo a zraňovalo, když mě začali obcházet a podrážet lidé, které jsem sám přijal. Znal jsem je již několik let, a myslel jsem si, že je znám dobře. Na druhou stranu jsem se setkal i se slušnými komunisty, kteří drželi slovo a i mě dokázali varovat. Milan Uhde říkal, že bohužel jistá nebezpečnost komunistického režimu tkvěla i v tom, že občas instalovali do funkce i charakterního člověka. A také radil, že s komunisty a estébáky člověk nesmí nikdy v místnosti zůstat sám, beze svědků. To byly první okamžiky, kdy jsem začínal pomalu chápat a snažil jsem se tomu porozumět. S prvními kroky mi pomohl Bedřich Moldan z rodícího se ministerstva životního prostředí. Věděli jsme, že MŽP a MZe spolu musí úzce spolupracovat a věděli jsme, že se vždycky dohodneme. K tomuto chápání jsem tlačil i zemědělce. Ostatně sedláci tomu rozumějí, protože půda a zvířata je opravdu živí! Náš společný tlak na širokou komunistickou zemědělskou veřejnost nakonec stál profesora Moldana post ministra. Z vlády byl odvolán a alespoň na jeho doporučení ho nahradil Ivan Dejmal – další parťák v nelítostném boji. Možná se dnes v tomto světle dají lépe chápat úvahy Václava Havla o nepolitické politice, o odbornících na rozhodujících místech, kdy do ministerských křesel nenastupují předsedové partají? Prakticky obě varianty jsou možné. Mohu uvést dva příklady. V Izraeli jsem se setkal s minstrem zemědělství, a byl to humánní lékař, který dělal politiku, ale ministerstvo vedl generální ředitel ministerstva Gadi Shalitin, velký odborník, který tam působil dlouho před tehdejším ministrem, ale pak i dlouho po něm. Ten totiž rozhoduje o věcech ne od voleb do voleb, ale na desítiletí. U nás jsou dnes státní tajemníci, ale to je, bohužel, opět politická funkce. A v Německu byl tehdy federálním ministrem zemědělství Ignác Küchle, chlapík ze starého selského rodu, bavorský sedlák, chlap z masa a kostí. Moc nám fandil a ohromně mi pomohl.

Koncepce rozvoje zemědělství v tehdejší NDR a u nás byly naprosto shodné, s tím rozdílem, že on neměl komunisty u moci a věci řešil nekompromisně. Také tam ovšem jeho člověka pověřeného restrukturalizací socialistického zemědělství zastřelili. Ano, obě varianty jsou možné, záleží však na tom, které konkrétní osoby a v jaké atmosféře je realizují. Do čeho jste se pustil nejdříve? Nebo lépe, s čím se mělo, podle vás, začít? Jednoznačně to byl zákon o půdě. Byl to zlomový okamžik. Řešil se na federální úrovni. Slováky nezajímal, komunisté zjevní i převlečení, všichni byli proti. Vznikla vládní varianta. S tou jsem nesouhlasil. Jako oponentní návrh jsme pod mým vedením vypracovali tzv. návrh 3T (podle jmen jeho fyzických tvůrců Tomášek, Tlustý, Tyl), který měl přednést Tyl jako poslanecký návrh. To se nelíbilo premiérovi Pithartovi, že co abych raději šel do opozice a stal se jejím šéfem, když nesouhlasím s vládním návrhem. Odpověděl jsem, že to by bylo možné, kdyby u nás byla zaběhnutá demokracie, ale my zatím bojujeme proti komunistům. Neustoupím. To by byli všichni ti malí noví a restituční zemědělci smeteni! Až budu vidět, že to budeme v této zemi s člověkem myslet dobře, tak nakonec nebude až tak důležité, jestli k tomu dojde zleva nebo zprava. Teď nemůžu odstoupit. Poté se na několika zasedáních vlády premiér vždy na začátku tázal, zda jsem připraven podat demisi… V létě 1990 jsem požádal o schůzku pana prezidenta a hovořil jsem o půdě, o restitucích. A tehdy mi Václav Havel řekl, že už není politická doba na razantní kroky a rozhodnutí. Měl jsem pocit, že jsme teprve na začátku! Situace se dále vyvíjela. Hovořil jsem s premiérem Pithartem o tom, co nás čeká, že nikdo si nedovede představit, jaké vztahy na venkově existují. Každý hektar půdy má nebo měl 4 – 5 majitelů - šlechtu (různé stupně šlechticů), dále velkostatky, posléze zbytkové statky a pak i přídělce a chalupníky. Komu se bude vracet? Musí se stanovit nějaká hranice. A do toho všeho ještě oprávněné majetkové požadavky církví. Nebylo to jednoduché. A je dobré to všechno připomenout. V podstatě už toto naše vzpomínání je historie? Do velké míry ano. Také se mi podařilo domluvit s panem prezidentem velmi důležitou věc, totiž že bychom měli společně zajistit, aby se stát sedlákům omluvil za předchozí vlády, za všechna ta příkoří, zejména padesátých let. PŘÍKOŘÍ!? Jaké slovo použít za všechny ty justiční vraždy, za zničené lidské osudy, za ukradený majetek, pole, lesy, za přervaný vývoj rodů!? A za to se jenom omluvit! Ve veřejném životě někdy člověk může učinit jenom symbolický krok. A to jsme s panem prezidentem provedli na Pražském Hradě 22. 10. 1990. Alespoň jsme se těm rodům za všechno omluvili. Pro tuto připravovanou akci zavládlo mezi sedláky značné pochopení a selský stav ji přijal za svou. Moc lidí z venkova mi pomohlo a ty významné rody, nejvíce postižené perzekucemi, si vlastně určili sami. Z každého regionu ty, kteří symbolizovali vzdor i hněv a často to zaplatili životem. Moc mi pomohla i církev. Staří faráři byli studnicemi znalostí a vzpomínek. Prostě faktů. Venkov a víra jedno jest. Každá početnější selská rodina měla nějakého syna ve službách nějaké církve a s příslušnou znalostí věcí. Na začátku našeho povídání jste mi položil otázku, jaké to je být živým ministrem. Mnohokrát jsem o tom přemýšlel. Co to je „mít moc“. Je to významné, ale co to znamená? Já myslím, že to je dáno povahou každého, kdo zrovna moc má. Charakter člověka určí, jak se bude chovat, když okusí, „co to je mít moc“. Já jsem to cítil tak, že mít moc znamená možnost konat dobro! Hledat a konat dobro pro veškeré člověčenstvo. Někdy musíte konat dobro i proti vůli toho, pro koho tak činíte. I proti vůli toho či onoho. Pak tedy úroveň dobra určuje pravý lidský charakter. A je nutné i připustit variantu, že se mýlím, ale za ta léta už moc dobře vím, že DOBRO mě nepodvede a nakonec ukáže cestu k pravdě. A snad i nakonec zvítězí. A jsme zase u Václava Havla a pravé víry. Dobro je o hledání a o trpělivosti. Je náš problém, že si sami vytváříme situace, že na toto hledání není dost času. Není čas vysvětlovat si, pochopit se a poznat se. Jednáme často na základě zkratek, výňatků a hesel. A to je špatně.

Vrátím-li se k návštěvě vybraných rodů na Hradě, tak se z ní stala selská demonstrace, neboť doprovodem vybraných hostů pana prezidenta se stal vlastně celý selský stav, který zaplnil celé třetí nádvoří Hradu a tak jsme z balkonu mohli s panem prezidentem pozdravit úplně všechny účastníky této akce. Při této příležitosti předali sedláci prezidentu Havlovi petici s upozorněním, že polistopadový vývoj zemědělství se, podle nich, ubírá příliš pomalu. Velkým výsledkem tohoto setkání s Václavem Havlem tak bylo vytvoření pozice poradce pana prezidenta pro urychlení restitucí a přijetí všech zákonů týkajících se zemědělství. Do této pozice byl vybrán sedlák Jan Broj z Rokycanska, syn Jana Broje popraveného komunisty. Tak jsme všichni společně zahájili velké tažení za restitucemi a novým zákonem o půdě. Že díky tomu jsem později mohl všem sedlákům říct: „Omlouváme se. Snil jsem o tom, že ten restituční poklad, tu truhlu vykopám a přivezu ji k vám do světnice. Tak daleko se to nepovedlo. Ale podařilo se předat vám souřadnice, kde je ten poklad zakopaný. Prosím vás, vezměte nástroje a vykopejte si ho už sami.“ Ano, kdybychom byli u vlády čtyři roky, povedlo by se víc. Byly to pouhé dva roky. Mít ještě ty dva další, byli bychom dnes někde úplně jinde. Mezi sedláky jsou pojmem „Kubátovy dotace“. Mnozí říkají, že to byla na počátku jejich hospodaření zcela zásadní věc, která jim výrazně pomohla. Samozřejmě jsem rád. Musím ale při této příležitosti vzpomenout Vaška Čiháka, mého, dnes již zesnulého, ekonomického náměstka. Na základě jeho podkladů jsem na vládě přednesl návrh na vracení mrtvého a živého inventáře. Když se totiž podíváme na tzv. zabavovací dekrety, jsou zhruba dvojího druhu: 1. Zbavuje se veškerý majetek a 2. Zabavuje se veškerý majetek a následuje výčet pomalu od hrnečků po všechen inventář, třeba na 20 stránkách. Co s tím? Není přeci možné, že by se statek předával bez ničeho, „holý“. Bude se vracet se živým a mrtvým inventářem! Vláda mě s tím dvakrát vyhodila. Na potřetí jsem s sebou přivedl Václava Čiháka, aby návrh přednesl on, že se zkrátka musí vracet živý i mrtvý inventář! A opět zazněly výhrady, že to tak nelze… V tom to Vašek Čihák nevydržel a zvýšil hlas: „Vážená vládo, vy jste horší než ti komouši, že se nestydíte! To si říkáte revoluční vláda?“ Na to premiér povzdechl:„Tak jsme to slyšeli.“ Dal hlasovat a všichni byli pro! To byl důležitý krok, ale pak se to jaksi zadrhlo… Máte na mysli sedmiletou blokaci, kterou prosadila další vláda? Aby se neohrozil chod družstev? To ano, a restituce se budou uzavírat až poté! Nová vláda ODS a další vlády řešily všechno možné, i církve, a ani to pořádně stále není. Ale soukromníci, ti byli novými vládami okradeni. Bylo totiž řečeno, že kde to nedokáže vyřešit povinná osoba, vyřeší to stát. A ten stát dluží soukromým zemědělcům 13 a možná i 16 miliard! A stát si nedovolí ani se o tom zmínit. Poslední, kdo byl o tomto tématu ochoten hovořit, byl Petr Gandalovič. Nestálo by za to spočítat restituční nároky a pustit se do nápravy?? Další smutnou věcí je, že když jsme připravovali privatizace velkých potravinářských podniků, pivovarů, mlékáren, chtěli jsme zachovat pro stát „zlaté akcie“. Asi kolem 10 % na financování humanitárních záležitostí, sportu anebo hřebčínu Kladruby apod. Z mlékáren třeba 20 % akcií blokovat pro sedláky, aby si je mohli časem koupit, až si na ně jako věrní dodavatelé vydělají. Dnes jsou tyto prostředky, lapidárně řečeno, rozkradeny. Je o vás známé, že jste měl, jak se dnes rádo říká „problém“ s kvótami… Byl jsem zarytým odpůrcem kvót. Přišel Josef Lux a kvóty se začaly zavádět. Dokud mám jednoho producenta, který produkuje litr mléka třikrát až čtyřikrát levněji než jeho soused, nebudu zavádět kvóty. K čemu pak slouží? Dát vydělat těm, kdo jsou neschopní? I na to jsem upozorňoval zemědělce na velmi bouřlivém jednání v Lucerně 18. 7. 1991. Tehdy jsem zase říkal odpornou pravdu jezeďákům do očí. Čím více si lžeme do vlastní kapsy, tím tvrdší bude dopad později. Netušil jsem, že to vydrží tak dlouho! Ochranářská opatření jsou špatnou cestou. Stačí se dnes

podívat na Polsko. Jak se změnilo. Je úplně nové a kráčí správným směrem. Zajeďte se podívat jenom kousek za hranice, ochutnejte uzeniny, ryby, maso, zeleninu a ovoce, srovnejte ceny a zjistíte, kdo vás jak informuje. Mám chuť naformulovat omluvný dopis polské velvyslankyni za všechna příkoří, která musejí Poláci od nás vytrpět, za šikanování a pomluvy. V čem vidíte aktuální rizika pro naše zemědělství? Obrovské nebezpečí, ze kterého mám až hrůzu je, že velké nadnárodní společnosti nakupují půdu a třeba i jen po dvou třech hektarech. Existují překupníci a vlastníci se v tom neorientují, neví se, pro koho nakupují. Možná si někdo řekne, vždyť neprodávám půdu tak úrodnou, a dostanu slušnou cenu. Vzpomínám si, jak jsem jel po Čechách s generálním ředitelem izraelského ministerstva zemědělství Gadi Shalitinem a říkám, že nyní pojedeme oblastí méně úrodné půdy někde v podhůří. A on mi vytkl:„Nikdy v Čechách neříkej, že jsou tu méně úrodné půdy!“ Pochopil jsem to po návštěvě Izraele. Takže my si dnes neuvědomujeme, že může nastat okamžik, kdy se budeme divit, že vlastníkem naší orné půdy bude ta či ona cizí země. Jak jste vnímal změny rezortu po nástupu Josefa Luxe? Názory na něj se poslední dobou hodně liší. Říkal jsem mu: „Pepo, stálo mě to hodně sil rezort roztlačit a někam dotlačit, ty si možná můžeš dovolit i pár kroků couvnout. Když jsem nastupoval, bylo u nás v zemědělství zaměstnáno 13,5 % lidí, když jsem končil, tak 6,5 %, ty bys to měl dotáhnout na 4 %.“ Nu a dodám, že Vašek Čihák po měsíci spolupráce s Luxem odešel se slovy: „Vy jste byl úspěšný jezeďák a já jsem neúspěšný sedlák, my si nemůžeme rozumět.“ Milena Vicenová soudí, že Lux v družstevnictví doopravdy věřil… Družstva tu byla už za první republiky, jsou i jinde v Evropě, třeba v Itálii, i ve světě, například v USA. Společné vlastnictví strojů, společně se objednávají sezónní práce, například sklizeň, orba. Proč ne? Ale musí to vyjít z vůle sedláků, nikoli udržovat při životě družstva vzniklá z vůle strany a vlády! Ale snad Josef Lux opravdu věřil v nějakou ideální podobu družstev, ale s podporou státu. Málem bychom ale zapomněli, ponořeni do nedávné historie, na současnost! Pohovořit o tom, jak se vám s rodinou žije, na kraji lesů, a přesto nedaleko od Prahy? A čím se právě nyní zabýváte? Abych pravdu řekl, stále vycházím z programu, který jsme v potu tváře vymysleli a postupně prosazovali na ministerstvu. Je to program obnovy venkova ve všech možných variantách názvů, kterými za tu dlouhou dobu prošel. Na jeho úplném začátku jsme stáli s Bedřichem Moldanem a Ivanem Dejmalem, dále s kolegou Píšou a paní Vodrážkovou. Tenkrát se narodil i symbol tohoto programu – kytička rozvoje zdravého venkova. Těmto projektům se věnujeme celé roky a vyřizujeme je pro jednotlivé obce. Teď mám problémy se zdravotním stavem, ale v rámci daných možností stále pokračujeme. Jsme rádi, že se nám daří rozvíjet po desetiletí určité projekty, které tím pádem již opravdu nesou své plody. A slovo na závěr? Jsem přesvědčen, že je třeba umět počítat a dávat si věci dohromady. Vzpomínám na svého ředitele na řeznické průmyslovce, jmenoval se František Novotný, ale my mu říkali Franta Fofr. Učil nás totiž rychle počítat, zkrátka fofrem. Kupecké počty. Rychle načítat váhu nabíhajících vepřových půlek. Načítat a sčítat. To se mi pak vždycky hodilo. Také si uvědomuji, že půda je poklad, jehož hodnota je nevyčíslitelná. Proto je dobře, že sedláků, kteří to vědí, pozvolna přece jen přibývá. O tom svědčí, že dnes zhruba 40 % půdy obhospodařují soukromí zemědělci. A to i přesto, že se svých práv dobývají stále tak obtížně. Ale co mne opravdu děsí? To je slovo výroba. Už zase v resortu všichni vyrábějí. Jako tenkrát, litry mléka, kila masa, metráky obilí. Jako kdysi! Jako kdyby už vůbec nikdo nepotřeboval přírodu, vodu v přiměřeném množství, počasí a zvířecí bytost, která nám poskytne svou produkci, případně i svůj život! Kde je pokora a úcta k té nejvyšší regulaci toho všeho? Kdo řekne to velké „Děkuji“ za

všechny ty dary, které zatím můžeme sklízet? A zcela na závěr bych chtěl poděkovat všem, kteří ta šílená léta se mnou prožívali a vedle mne pracovali. Vím, že to bylo velmi těžké a snad až vyčerpávající. Nemohu tady všem poděkovat a všechny jmenovat, byť by si to zasloužili. A možná bych se měl i někomu omluvit, byť jsem se opravdu snažil postupovat vždy čestně a rovných soupeřů si dodnes vážím. Ale s podrazáky a podvodníky jsem se vždy snažil zamést a to ne pod koberec! Škoda, že se nám ta koncepční práce nepodařila dokončit. Ale za to, co se povedlo, všem děkuji. Za upřímný rozhovor srdečně děkujeme a přejeme při příležitosti letošních pěkných kulatých narozenin dobré zdraví a hodně elánu! Josef Duben Rozhovor právě vyšel v časopise Selská revue (č. 4/2016), který je 8x ročně distribuován prostřednictvím České pošty výhradně členům Asociace soukromého zemědělství ČR.

URL| http://www.agris.cz/clanek/192984

blesk.cz Vejce, uzeniny, knedlíky: Na co si dát v regálu pozor? Radí europoslanec Poc 20.7.2016

blesk.cz str. 0 Události

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Maso na zeleno (to není recept, ale fakt) a výrobky šedivé stářím, to vše zabalené v tricích obchodníků. Taková byla letní zkušenost Blesku v jednom z pražských supermarketů. Na testovací nákup jsme si s sebou vzali europoslance Pavla Poce (52, ČSSD), který má v Evropském parlamentu na starosti bezpečnost potravin. Hned věděl, kam sáhnout. Zahráli jsme si na otce od rodiny, který neumí moc vařit. Zaměřili jsme se tedy na potraviny s jednoduchou přípravou, takové, s jakými by si o letním víkendu poradil jen s pomocí grilu nebo pánve. Za deset minut jsme nakoupili deset výrobků. Čtyři z nich měly prošlou dobu trvanlivosti, přičemž pomazánka mohla být podle Pavla Poce i hostitelkou nebezpečných bakterií! Zboží s prošlou dobou spotřeby bylo nacpané v předních řadách regálů. Za ním se teprve schovávalo zboží čerstvé. To platilo i o nanucích. Dlužno dodat, že když pokladní spatřila v našem košíku asi největší propadák – mleté maso zřejmě pro vojáky, protože mělo barvu polní uniformy, hnulo se v ní svědomí. Upozornila nás, že mletina má to nejlepší za sebou, a nabídla výměnu. To bylo příjemné překvapení, ovšem v tomto obchodě jediné. Navíc tahle dobrá žena neměla nikdy připustit, aby zelené maso překročilo se zákazníkem práh prodejny. Do košíku nám vklouzl již uvařený houskový knedlík, mleté maso, grilovací klobásky, špekáčky, šunka, šunkový salám, vajíčka a pomazánka. Po otevření obalu se objevil závažný problém. Jedno vejce mělo prasklou skořápku a vytékal obsah, jenž potřísnil i okolní vajíčka. PAVEL POC: Tato vejce jsou poměrně drahá (5 Kč za kus) a zákazník tak předpokládá kvalitu. Jenže u takto znečistěných vajec je velká pravděpodobnost nákazy salmonelou. Nebrat!

Obal v pořádku. Všechna vejce uvnitř mají na skořápce kód CZ, což značí vejce z českého chovu. PAVEL POC: Tato vejce jsou úplně v pořádku a na chatu si je v pohodě můžeme vzít. Jsou dobře zabalena, označena a mají i správnou velikost a tvar. Bez závad. Na první pohled bez problému, ale má o den prošlou dobu spotřeby. PAVEL POC: Vina je na straně obchodu. Prošlé knedlíky byly v regálu vepředu a za nimi byly schovány čerstvé. Zkrátka opět podvod na zákazníka. Vypadá lákavě: vepřová kýta – 80 %, nějaká ta zahušťovadla, stabilizátory. Je ve slevě 33 %, to pro někoho může být velmi zajímavé. PAVEL POC: Mohl by mít trochu míň soli než 2,5 %. Spotřebován musí být v den nákupu. Barva už začíná být velmi nevábná. A to vrchní našedlé kolečko bych ještě musel asi nějak tepelně upravit. Už je trochu oslizlé. Vzhledově v pořádku, ale opět doba trvanlivosti končí dnem nákupu. PAVEL POC: Vypadají chutné. Ale na chatu je v žádném případě nebrat, hlavně kvůli datu spotřeby. Obecně, u tohoto druhu výrobků je potřeba vždy mít v datu spotřeby nějakou rezervu. O dva dny prošlá doba spotřeby, ale chuťově zákeřně bez závad. PAVEL POC: U tohoto druhu potravin se v případě, že jsou prošlé, mohou objevit bakterie, způsobující listeriózu, která může vést až k potratům u těhotných žen. Přitom čerstvá pomazánka byla v regálu opět pod hromadou prošlé. Odpudivě šedozelená barva. Maximální spotřeba uvedena jeden den po nákupu. PAVEL POC: Asi do výrobní šarže nepřišly dusičnany, tím pádem maso zoxidovalo a ztratilo červenou barvu. A jak má masný výrobek podobnou barvu, rychle pryč od něj. 95 % obsahu vepřového masa, trvanlivost je ještě týden, relativně málo tuku – 4 %, hodně slané – 37 %. PAVEL POC: Velmi kvalitní šunka, krásná barva a vysoký obsah masa. Na škodu je hodně vysoký obsah soli. Kontrolovali jsme i limonády, ty ale byly vesměs v pořádku. 65 % vepřového a hovězího masa, obsahuje koření a česnek, max. 3,5 % soli. PAVEL POC: Výrobek obsahuje dost antioxidantů, ale jinak by neměl červenou barvu. Masa jen 75 %, aromata, zvýšený obsah soli. PAVEL POC: Lidem, kteří trpí alergií na lepek, by neměla uškodit. Ale má malý obsah masa a je doplněna aromatem šunky. To znamená, že voní jako šunka pouze díky chemii.

URL| http://www.blesk.cz/clanek/407955/vejc...at-v-regalu-pozor-radi-europoslanec-poc

Claudia Uzeniny = milované i zatracované

26.7.2016

Claudia str. 20 Jím s chutí

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Seriál Trendy ve výživě Co to je „uzenina“? Definice říká: Uzenina je mělněný masný výrobek, konzervovaný uzením technologickými u náhražkami uzení (rychlosoli, var n ve formě, fermentace). To je ovšem v velmi strohý popis, který milovníkům v uzenin – a že jich u nás je n dost – nenahradí pohled na šunku, d párky, špekáčky, salámy, klobásky p a další pochutiny, při kterých jejich srdce zaplesá. Obecně jsou uzeniny považovány spíš za zdraví škodlivé a jejich vyškrtnutí z jídelníčku za ozdravný počin. Je to ale opravdu tak? Jsou nezdravé? Uzení samo o sobě škodlivé není. Jenže dnešní doba si žádá dlouhou trvanlivost potravin, a tak se do průmyslově vyráběných uzenin míchají spousty přídatných hlavně nechvalně proslulá „éčka“. Jde o konzervanty (E250), stabilizátory (E450, E451, E452), zvýrazňovače chuti (E621), škroby, aromata nebo vysoké množství soli. A to už problém může být. Dalším faktorem je podíl masa v uzenině: čím vyšší obsah, tím méně místa na různé separáty, sojovou složku, tuk a podobně. Na co si dát pozor? Při nákupu uzenin bychom si měli dobře všímat jejich složení – ty s vyšším podílem masa jsou pochopitelně kvalitnější. Dále sledujte obsah přidaných látek – čím méně, tím lépe, bez některých se ale třeba trvanlivé salámy neobejdou. Například přidané antioxidanty, označované také „éčky“ (E300, E301, E315, E316), pomáhají zachovat barvu výrobku a bránit vzniku karcinogenních látek. Všímejte si také, jestli nemají prošlou dobu trvanlivosti. A nenechte se zmást některými obchodními názvy. Pokud se výrobek jmenuje „dětská šunka“, nemusí to automaticky znamenat, že je vhodná pro děti. Opět rozhoduje složení. Které kupovat? Všeho s mírou – to je heslo, kterým bychom se měli řídit u všech potravin. Pro uzeniny to platí atí zvlášť. Samozřejmě dvě nožičky ky kvalitního párku a patnáct deka ka 96% šunky jednou za dva týdny ny nikoho na zdraví neohrozí. Kvalitní vamu uzeniny na trhu jsou, tomu pochopitelně odpovídá i jejich ch cena. Vyplatí se ale kupovat vat dražší uzeniny méně často. Vyjde de to finančně nastejno, ne-li lépe, pe, a vaše cévy, srdce, žaludek, játra, ra, ledviny i další orgány vám budou ou doslova „až do smrti“ vděčné. ODBORNÍK RADÍ Lukáš Vokrouhlík kuchař, Kulinární studio Bauer Media Foto popis|

ČT 24 Jak těžké je dnes sehnat zaměstnance? 21.7.2016

ČT 24 str. 16 20:00 90' ČT24

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět

Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Zaměstnanci v tuto chvíli chybí napříč celým průmyslem. A zvlášť složitá je situace v potravinářství. Můžou prázdná místa zaplnit cizinci? A je snadné je sehnat? S generálním ředitelem MP Krásno Karlem Pilčíkem mluvila kolegyně Zuzana Hodková. Karel PILČÍK, generální ředitel, MP Krásno -------------------Už máme rok požádané, přes, všechny povolení vyřízené, přes pracovní úřad a ministerstva práce a sociálních věcí a z Mongolska jsme za tu dobu přivezli jednoho dělníka. Zuzana HODKOVÁ, redaktorka -------------------Jak to tedy řešíte? Karel PILČÍK, generální ředitel, MP Krásno -------------------Máme někde kolem padesáti, šedesáti lidí, které zaměstnáváme na přímo, kteří jsou Mongolové, Rumuni a Bulhaři. Taky vozíme část zaměstnanců ze Slovenska. A k tomu samozřejmě používáme agenturu. A dneska máme agenturní úplně každý den, zaměstnáváme, takže trochu to popírá smysl zřízení agentur. Prostě není lidí. Zuzana HODKOVÁ, redaktorka -------------------A výchova vlastních talentů? Jak je vůbec řeznické řemeslo atraktivní? Karel PILČÍK, generální ředitel, MP Krásno -------------------Děláme letáky, nábory, děláme úlevy. Dokonce platíme každý měsíc učňovi dopravu, když se půjde učit řezníkem. Takže učňovský obor dneska řezník, uzenář, dříve v té oblasti se vyučilo třicet mladých lidí, dneska, když je sedm, osm, tak to je dost. I kdyby bylo dvacet, pětadvacet řezníků, tak je okamžitě zaměstnáme. Zuzana HODKOVÁ, redaktorka -------------------V této souvislosti problematika uprchlíků, nevidíte to právě jako příležitost pro českou ekonomiku? Karel PILČÍK, generální ředitel, MP Krásno -------------------Zatím je nemáme, nedokážu to posoudit. Kdyby jejich potravina ležela vedle vepřového, tak si ji nekoupí, takže myslím si, že, že Afričané by těžko šli pracovat, kde je vepřové maso. Zuzana HODKOVÁ, redaktorka -------------------Cizinci obecně, jaký jsou zaměstnanci, jací jsou pracovníci? Karel PILČÍK, generální ředitel, MP Krásno -------------------Někteří jsou motivováni s tím, že chcou vydělat peníze a posílat něco domů, takže se snaží. Celkově bych řekl, že Mongolové dobří a Rumuni, Bulhaři je problém, protože ti se můžou zítra skončit a jít do jiné fabriky. Zuzana HODKOVÁ, redaktorka -------------------Je tedy i větší tlak na mzdy? Karel PILČÍK, generální ředitel, MP Krásno -------------------Konkurovat my s potravinářstvím fabrikám, které vyrábí pro auta díly a podobně, je pro nás velmi

těžké. V roce 2015 jsme přidali asi deset, dvanáct procent. V roce 2016 budeme teď od pololetí zvedat mzdu zase o dalších pět procent. Zuzana HODKOVÁ, redaktorka -------------------Cena vepřového je poměrně nízko. Jaký bude další vývoj? Karel PILČÍK, generální ředitel, MP Krásno -------------------V minulém roce byla jedna z nejnižších cen za posledních dvanáct let. Jsem přesvědčený o tom, a statistika nám časem dá zapravdu, že v loňském roce byla nejvyšší spotřeba masa na dlouho. Zuzana HODKOVÁ, redaktorka -------------------Vy berete maso odkud? Karel PILČÍK, generální ředitel, MP Krásno -------------------Bereme z celé Evropy. V Česku té suroviny tolik není, takže musíme dovážet. Zuzana HODKOVÁ, redaktorka -------------------Čeští chovatelé si stěžují, že zpracovatelé obecně chtějí maso ze zahraničí a ne od nich. Karel PILČÍK, generální ředitel, MP Krásno -------------------To tak úplně pravda není. Tady je spousta českých chovatelů, kteří jsou opravdu dobrý, umí to, mají výsledky. Při dnešní ceně nízké tak jsou v černých číslech. Samozřejmě vedle toho jsou ti, kteří mají zvířata více tučné nebo prostě ten podíl libového masa na té půlce není takový. Pro nás řezníky je cena libového masa pořád důležitá. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------A jak vypadá předpověď počasí s blížícím se víkendem? Zjišťoval Pavel Karas.

dotyk.cz Od Babiše pro Babiše. Jak stát přeje potravinářům 20.7.2016

dotyk.cz str. 0 Publicistika Táňa Králová Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Než přišel do vlády Andrej Babiš, rozdával stát na dotacích potravinářům ročně kolem 130 milionů korun. Letos jim nadělí více než trojnásobek. Z vyšších státních dotací těží i Babišovo potravinářské impérium. Ročně shrábne z celého přídělu přes pětinu peněz. "České dotace pro potravináře rozhodně nejsou totéž co evropské dotace zemědělcům, přidělované podle hektarů a kusů dobytka. Tuzemské ministerstvo zemědělství rozdává peníze ze státního rozpočtu podle svých pravidel zpracovatelům, kteří o ně požádají. Obvykle dotační balík rozděluje mezi více než třicítku velkých mlékáren, masokombinátů, pekáren i výrobců krmiv. Vloni, kdy objem peněz významně posílil, se počet dotovaných firem rozšířil na 42. Čeští daňoví poplatníci tak přispívají potravinářským fabrikám na modernizaci výroby a pořizování nových technologií. Babišovo potravinářské impérium každoročně shrábne z národních dotací pro zpracovatele přes

pětinu peněz. V roce 2013, tedy rok předtím, než se majitel Agrofertu Andrej Babiš stal ministrem financí a vicepremiérem, vydal státní rozpočet na podporu potravinářů necelých 131 milionů korun. Ministerstvo zemědělství peníze rozdělilo mezi 35 firem. Mezi nimi bylo pět společností z koncernu Agrofert, které dohromady pobraly téměř 32 milionů korun. Nejvíc – téměř 12 milionů – získala mlýnsko-pekárenská společnost Penam. Osm milionů dostala Vodňanská drůbež, bezmála 7 milionů pak mlékárna Olma. Autor: Dotyk V roce 2014 se Babiš stal ministrem financí, přišel ale už ke schválenému rozpočtu. Potravináři v tom roce dostali ze státní kasy 140 milionů korun. Do Agrofertu přiteklo pro 6 firem 28 milionů. Tentokrát nejvíc – přes 11 milionů – přikleplo ministerstvo zemědělství vedené lidovcem Marianem Jurečkou Vodňanské drůbeži. Šťastná třináctka Vloni už státní pokladna pod kontrolou Andreje Babiše poslala na národní dotační titul DT 13 pro zpracovatele 203 milionů korun. Na dotace si sáhlo 9 firem ze skupiny ministra financí. Celkem pobraly přes 45 milionů korun. Nejvíc – znovu více než 11 milionů – opět dostala Vodňanská drůbež. Přes 8 milionů šlo do Mlékárny Hlinsko. Víc než 5 milionů obdržel Penam a výrobce krmiv Cerea. Údaje o rozdělování dotací získal Dotyk od ministerstva zemědělství. Autor: Dotyk „Na letošek je pro národní dotační titul DT 13 vyčleněna částka 396 milionů korun," sdělila na dotaz Dotyku mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková. O dotace mohli zpracovatelé žádat do konce dubna. Komu je stát přiklepne, zatím není známo. „Rozhodnutí o poskytnutí dotace se budou vydávat v listopadu," uvedla Ježková. Potravináři vedle toho využívají také různé evropské fondy. V minulém programovém období čerpali peníze zejména z operačních programů Životní prostředí, Lidské zdroje a zaměstnanost či Podnikání a inovace. Berou také investiční podpory z Programu rozvoje venkova, který spravuje agrární resort. Dříve tyto dotace ze 75 procent financovala Evropská unie a 25 procent hradila Česká republika. Za ministra financí Andreje Babiše se český podíl zvýšil na 35 procent a rozšířil se tak celý balík peněz, které dostávají hlavně zemědělci a zpracovatelé agrárních komodit."

URL| http://www.dotyk.cz/publicistika/od-ba...babise-jak-stat-preje-potravinarum.html

epravo.cz Novela zákona o potravinách ve vztahu k regulaci reklamy 26.7.2016

epravo.cz str. 0 Články, praktické rady, Články a komentáře, ostatní právní obory, ostatní právní obory Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Dosavadní znění zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, představovalo transpoziční nesoulad se směrnicí Evropské unie, pokud jde o výrobu, obchodní úpravu a prodej tabákových a souvisejících výrobků, kterými jsou elektronické cigarety a bylinné výrobky určené ke kouření. Chystanou novelou účinnou od 7. září 2016 dojde ke změnám, které se bezprostředně dotknou i regulace obsahu reklamy. Níže popsané změny však nevycházejí výhradně z nutnosti transpozičních změn, ale i z jiných okolností. Zákonem č. 180/2016 Sb., ze dne 27. dubna 2016 (s účinností některých ustanovení od 7. září 2016), kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony; je transponována směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/40/EU ze dne 3. dubna 2014 o

sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků a o zrušení směrnice 2001/37/ES (dále v textu jen "Směrnice"). Poslední novelou zákona o potravinách byl zákon č. 139/2014 Sb., jenž nabyl účinnosti 1. 1. 2015. Cílem a věcným obsahem této novely zákona o potravinách bylo přizpůsobení českého potravinového práva předpisům Evropské unie, především novému nařízení na označování potravin. Současně byly provedeny změny s cílem zlepšení informovanosti spotřebitele, zvýšení bezpečnosti potravin a efektivního výkonu dozoru nad trhem s potravinami a adaptaci na přímo použitelné předpisy Evropské unie, především nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům pro balené, zabalené a nebalené potraviny a pokrmy, úpravu terminologie podle předpisů Evropské unie. Stávající novela, jejíž základní účinnost je od 7. září 2016 (s výjimkou vybraných ustanovení, která mají účinnost v rozmezí od 1. května 2017 až do 19. května 2024) se dotýká nejen potravinového práva jako takového, ale i regulace obsahu reklamy, konkrétně ve vztahu k zákonu č. 231/2001 Sb., o rozhlasovém a televizním vysílání, zákonu č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy; přičemž hlavním důvodem je zakázat veškeré formy reklamy na elektronické cigarety a jejich náhradní náplně. V zákoně o regulaci reklamy došlo na základě transpozice Směrnice k vložení nového ustanovení § 3a. V odstavci jedna tohoto ustanovení dochází k explicitnímu vyjádření zákazu propagace elektronických cigaret a náhradních náplní: „Zakazuje se reklama, jejímž cílem nebo přímým nebo nepřímým účinkem je propagace elektronických cigaret a náhradních náplní do nich, šířená prostřednictvím služeb informační společnosti nebo v periodickém tisku, neperiodických publikacích, na letácích, plakátech nebo jiných tiskovinách, s výjimkou publikací, které jsou určeny výlučně profesionálům v obchodě s elektronickými cigaretami a náhradními náplněmi do nich, a publikací, které jsou tištěny a zveřejněny ve třetích zemích, pokud tyto publikace nejsou primárně určeny pro vnitřní trh Evropské unie.“ Odstavec dva tohoto ustanovení pak upravuje pravidla pro sponzorování: „Zakazuje se jakákoli forma sponzorování akcí, činností nebo jednotlivců, jejichž cílem nebo přímým nebo nepřímým účinkem je propagace elektronických cigaret a náhradních náplní do nich, pokud se objekt sponzorování týká několika členských států Evropské unie nebo se koná v několika členských státech Evropské unie anebo dosahuje přeshraničního účinku jiným způsobem." Postižitelné je pak šíření reklamy, ať již fyzickou či právnickou osobou (§ 8 a § 8a odst. 1 a 4 zákona o regulaci reklamy), přičemž za toto jednání hrozí pokuta až do výše 2 000 000 Kč (§ 8 odst. 5 zákona o regulaci reklamy). Zákon o rozhlasovém a televizním vysílání byl změněn ustanovením § 48, kde došlo k doplnění odstavce jedna písm. g). Provozovatelé vysílání při vysílání obchodních sdělení (reklamy, teleshoppingu, sponzorských oznámení atd.) tak nesmějí zařazovat do vysílání „obchodní sdělení týkající se cigaret, jiných tabákových výrobků, elektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich“. Povinnosti provozovatelů vysílání při vysílání sponzorovaných rozhlasových nebo televizních programů a pořadů jsou pak dotčeny § 53 odst. 2. Dle novely rozhlasové nebo televizní programy a pořady nesmějí být sponzorovány osobami, jejichž hlavním předmětem činnosti je výroba nebo prodej cigaret, jiných tabákových výrobků, elektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich. Analogicky se změny dotkly i zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání. Poskytovatel audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání dle § 8 tohoto zákona podléhá zákazu odvysílání audiovizuálních obchodních sdělení týkajících se cigaret, jiných tabákových výrobků, elektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich. Upraven je pak rovněž sponzoring a umístění produktu v rámci audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání. Dle § 9 odst. 2 audiovizuální mediální služby na vyžádání a pořady nesmějí být rovněž sponzorovány osobami, jejichž hlavním předmětem činnosti je výroba nebo prodej cigaret, jiných

tabákových výrobků, elektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich. Povinnost poskytovatelů v případě umístění produktu podléhá úpravě § 10 odst. 4 písm. a), přičemž tak jako v případě lineárního vysílání. Pořady nesmějí obsahovat umístění produktu, pokud se jedná o cigarety, jiné tabákové výrobky, elektronické cigarety nebo náhradní náplně do nich nebo umístění produktu osoby, jejímž hlavním předmětem činnosti je výroba nebo prodej cigaret, jiných tabákových výrobků, elektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich. Cílem novely zákona však není jen transpozice samotné Směrnice. Do novely zákona byly přidány i úpravy mající za cíl zamezit klamání spotřebitele o původu potravin a dále pak omezit vysílání obchodních sdělení na přípravky určené k posílení erekce. Tato mimo transpoziční novela se dotkla, z hlediska regulace reklamy, opět všech tří zákonů – zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, o audiovizuálních mediálních službách a regulace reklamy. Nová povinnost zákazu zařazovat do vysílání obchodní sdělení naznačující, že země původu potraviny je Česká republika, pokud nejsou splněny požadavky stanovené zákonem o potravinách a tabákových výrobcích (§ 9b zákona č. 110/1997 Sb.) byla začleněna do § 48 písm. m) zákona o rozhlasovém a televizním vysílání a § 8 odst. 2 písm. d) zákona o audiovizuálních mediálních službách a § 5d odst. 2 regulace reklamy. Uvedená povinnost tak dopadá nejen na zadavatele a zpracovatele reklamy, ale i provozovatele rozhlasového a televizního vysílání a současně i poskytovatele audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání. Co je však „potravina pocházející z „České republiky“? Jak již bylo naznačeno výše, uvedená povinnost zákazu zařazovat do vysílání obchodní sdělení naznačující, že země původu potraviny je Česká republika, pokud nejsou splněny požadavky stanovené zákonem, vyplývá z ustanovení § 9b zákona č. 110/1997 Sb. V tomto ustanovení, jehož účinnost je však až od 1. 1. 2017 (!) je definováno, že při uvádění potraviny na trh lze poskytnout informaci slovy "česká potravina", grafické znázornění stanovené prováděcím právním předpisem nebo jinou informaci zejména slovní, obrazovou nebo grafickou naznačující, že země původu potraviny je Česká republika, pokud 100 % všech složek celkové hmotnosti nezpracované potraviny, vinařských produktů nebo mléka pochází z České republiky, a prvovýroba, porážka zvířat a všechny fáze výroby proběhly na území České republiky, nebo součet hmotnosti složek pocházejících z České republiky tvoří nejméně 75 % celkové hmotnosti všech složek stanovené v okamžiku jejich použití při výrobě potraviny (jiné než v definici uvedené výše) a výroba proběhla na území České republiky, přičemž přidaná voda se nezapočítává do celkové hmotnosti všech složek. Při uvádění potraviny na trh lze poskytnout informaci slovy "vyrobeno v České republice" nebo slovy, která mají pro spotřebitele stejný význam, pokud výroba proběhla na území České republiky. Z novely zákona o potravinách vyplyne tedy nejen transpoziční změna Směrnice, ale i specifikace označování potravin a jejich původu, v případě deklarace, že zemí původů je Česká republika. Avšak ani tyto změny nejsou konečné, neboť pozměňovacím návrhem Poslanecké sněmovny byla nad rámec uvedených změn zařazena novela zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, konkrétně změna ustanovení § 49 odst. 1 písmeno c), která stanoví, že provozovatel vysílání je povinen zajistit, aby obchodní sdělení týkající se erotických služeb, erotických výrobků a humánních léčivých přípravků nebo doplňků stravy na podporu sexuální výkonnosti nebyly zařazovány do vysílání v době od 06.00 hodin do 22.00 hodin; tato povinnost se na provozovatele vysílání nevztahuje, je-li vysílání koncovému uživateli dostupné na základě písemné smlouvy uzavřené s osobou starší 18 let a je k němu poskytnuto technické opatření, které této osobě umožňuje omezit přístup k vysílání dětem a mladistvým. Provozovateli vysílání za porušení tohoto ustanovení hrozí sankce v rozmezí 5 000 až 2 500 00 Kč Závěrem je možno shrnout, že novela zákona o potravinách se dotkne transpozičními změnami

regulace obsahu reklamy úpravou zakazující propagaci elektronických cigaret a náplní do nich. Tento zákaz je vtažen na všechny formy obchodních sdělení mj. sponzorování, umístění produktu a teleshopping. V případě označování původu potravin bude možné odkázat na původ potraviny z České republika na základě nových pravidel a za podmínky splnění kritérií, které nově vyplynou ze zákona o potravinách, konkrétně § 9b, jehož účinnost je však od 1. 1. 2017. Další změny se týkají zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, kde dojde k omezení obchodních sdělení týkajících se erotických výrobků a humánních léčivých přípravků nebo doplňků stravy na podporu sexuální výkonnosti. Mgr. Jiří Hadaš, MBA © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo/http://www.epravo.cz

URL| http://www.epravo.cz/top/clanky/novela...e-vztahu-k-regulaci-reklamy-102125.html

G.cz 5 školáckých chyb, které Češi dělají při grilování klobás 24.7.2016

G.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět K rozpálenému létu grilovačka patří. S pivem, hamburgery, steaky a samozřejmě i klobásami. Spousta lidí si myslí, že je zvládá levou zadní, ale pak tahá z grilu podlouhlé oharky a omlouvá to tím, že strávníci alespoň budou krásní. A přitom to jde dělat líp. 1. Nenechají je odpočinout narez.jpg Popis: Není nic lepšího než dobře ugrilovaná klobása v přírodním střívku. Ona náplň, která tvoří samotnou klobásu je ale dobře vyváženou kombinací masa s koření, která na základě teploty neustále pracuje. A to platí nejen o samotném grilování. Nikdy neházejte klobásu rovnou z ledničky na gril. Zbytečně vysoký rozdíl teplot jenom znásobí pohromu. Klobásu je potřeba nechat zteplat na pokojovou teplotu. To by se ostatně mělo dělat s jakýmkoliv masem. U klobásy je to zdaleka nejsnazší a stejně se téhle chyby pravidelně dopouštíme. Přitom stačí trocha trpělivosti nebo plánování. 2. Nařezávají je gril5.jpg Popis: Klobása není buřt, co si opékáte u táboráku! Těžko říct, jestli se tenhle nešvar odkoukal od zbytečně vynalézavých a nezkušených stánkařů, nebo prostě mají lidé pocit, že naříznutím klobáse uleví. Stane se přesný opak, protože všechny ty šťávy, které jsou zodpovědné nejen za typickou šťavnatou chuť, ale především klobásu zevnitř prohřejí a dopečou (abyste pak nemuseli na toaletu nebo na áro), uprchnou ven skrz jizvy, které jste nožem vyrobili. Můžete se pak snažit jak chcete, ale hotová klobása bude vyschlá a vrásčitá. Přesný opak toho, co chcete - napnutou klobásu, která při prvním kousnutí krásně praskne a chuťově doslova exploduje. 3. Pouští je na

oheň bez ochrany grill.jpg Popis: Klobásky je dobré před hozením na gril trochu pošírovat. A teď nemyslíme tu slizkou želírovací hmotu, kterou najdete na zatavených klobásách ze supermarketu. Pokud si koupíte čerstvou, nezatavenou klobásu, máte alespoň slušnou šanci, že bude mít nějakou chuť. Před příliš rychlým žehem je ovšem vhodné ji ochránit nějakou základovkou - ideálně si připravte nějakou marinádu, kterou můžete použít kromě klobás i na maso. Na povrchu klobásy se tak vytvoří ochranný povlak, který navíc krásně zkaramelizuje, takže budete mít i vizuální povědomí o tom, co se s klobásou zrovna děje. 4. Grilují nejvyšším možným plamenem chestbust.jpg Popis: Grily na uhlí jsou levné a všeobecně dostupné. Málokdo však na nich umí grilovat nebo udržovat stálou teplotu. U větších grilů se vyplatí vyrobit si dvě zóny - střední až nízkou teplotu právě na klobásy a vyšší na grilovaná masa a burgery. Jednoduše nahrňte uhlíky na jednu stranu, kde budete dělat stejky a hamburgery - ty potřebují vysokou teplotu, aby se zatáhly a uvěznily šťávu uvnitř. Klobása ovšem při podobném zacházení smrští svůj obal a rozpínání šťáv uvnitř způsobí jedinou možnou věc - klobása praskne a všechno dobré skončí v uhlí. Vám pak zůstane zevnitř syrová, zvenku ohořelá tyčka, kterou musíte nakrájet a dodělat v alobalu. Jedna z největších grilovacích potup. 5. Zoufalec well done griler.jpg Popis: I pomalé grilování nad mírným plamenem je plné nástrah. Pokud tu klobásu necháte příliš dlouho, protože chcete, aby byla zvenku správně zbarvená, vystavujete se riziku přílišného ugrilování. Klobása by totiž měla zvenku změnit barvu jen nepatrně. Pokud ji děláte na mírném ohni, upeče se zevnitř a zvenku to poznáte jen napnutím střívka nebo změřením teplotní sondou. Taková přepečená klobása může zvenku vypadat hezky, ale doslova klame tělem. Jakmile do ní říznete, splaskne jako bublina a vy skončíte s vrásčitou a suchou slupkou. Naštěstí existuje hned několik způsobů, jak uvedeným scénářům zabránit: grille.jpg Popis: Připravte si klobásu předem. Vyndejte ji z lednice půl hodiny před grilováním a nechte ji louhovat v marinádě, kterou narychlo připravíte z koření a olivového oleje. Pokud chcete mít jistotu, že se vám dokonale povede, můžete ji místo toho uvařit ve vodní lázni. Stačí ji přivést k varu jako párky. Pak ji přímo z vody hodíte na gril (klidně na vyšší teplotu), kde se získá charakteristické žebrování. Je to ale zbytečně komplikovaný způsob, který navíc klobáse nedá tu správnou chuť z grilu - zevnitř bude totiž "jen" uvařená. Nejčastějším způsobem je přesunout včas klobásu z mírného ohně na velký a dodělat ji zvenku ve chvíli, kdy už je hotová zevnitř. sauer.jpg Popis: A pak je tu ještě jedna alternativa, která vám zároveň umožní spolu s klobásou připravit chutnou přílohu. Ugrilujte klobásu přímo na grilu v hliníkové vaničce spolu s přílohou. Klobása se udělá rovnoměrně, pustí své šťávy do přílohy a vy máte dokonalé jídlo. Fantazii se meze nekladou klobásy můžete pokládat na lůžko z kysaného zelí, čočky, fazolí, nakrájené zeleniny atd. atd. Tak

hodně štěstí a dobrou chuť! A co všechno se dá ještě kromě klobás ugrilovat? Tady máte článek s několika netradičními tipy.

URL| http://g.cz/budvar-5-skolackych-chyb-ktere-cesi-delaji-pri-grilovani-klobas

Lidové noviny Bez lepku a zásaditě? 23.7.2016

Lidové noviny str. 29 Příloha - Relax - rozhovor LUDMILA HAMPLOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Internista Lukáš Zlatohlávek má rád kvalitní jídlo a nedokáže odolat domácí šunce nebo párkům. Expert – dietolog – říká, že zatímco špekáček upečený nad ohněm vadit nemusí, i zdravou potravinou si můžeme uškodit. Bezlepkové diety, které drží i zdraví lidé, či teorie o překyselení organismu považuje za nesmysl. Na první pohled nevypadá jako někdo, kdo ví o dietách všeho druhu téměř všechno. Netají se tím, že rád jí, dokonce i potraviny, které jsou často považovány za „nezdravé“. Jeho děda byl řezník a jeho táta připravuje domácí šunku či párky dodnes. Lukáš Zlatohlávek, který působí na III. interní klinice 1. LF UK a VFN v Praze, svým pacientům nedoporučuje žádné extrémy ve výživě. Dobře ví, že žádnou extrémní dietu nelze držet dlouhodobě, pokud nechcete riskovat své zdraví. * LN Jak poznat zdravé potraviny od nezdravých, když se každou chvíli objeví nějaké nové, „zaručené“ informace o tom, co bychom měli nebo neměli jíst? Předně, podle naší platné legislativy se škodlivé potraviny v Česku ani prodávat nesmí. Otázkou spíš je, jaká rizika s sebou konzumace některých potravin nese. Určitě nám jednorázově neuškodí špekáček opečený na ohni. Nicméně kdybychom je opékali každý týden, jistě by to mělo zdravotní dopad, i když půjde o poctivě vyrobené špekáčky. Nemám rád extrémy a myslím, že bychom se měli řídit spíše zdravým rozumem než radami od někoho, kdo o lidské výživě nic pořádně neví, ale momentálně mu naslouchají hezky barevné časopisy. * LN Tam se objevuje třeba teorie, že jsme „překyselení“,a musíme proto jíst „zásaditou“ stravu. No to je jedna z těch největších blbostí, které jsem kdy slyšel. (smích) Lidské tělo má řadu mechanismů, jak udržovat své vnitřní prostředí v rovnováze. Pokud bychom skutečně byli překyselení, máme dávno velké zdravotní projevy či bychom už zemřeli. Ale lidé tomu stejně věří. Dokonce se mi nedávno ozvala moje opravdu chytrá kolegyně (lékařka !) a kamarádka, které si velmi vážím, a mluvila o teoriích překyselení organismu. Tehdy jsem měl docela problém udržet se při rozhovoru s ní klidný a přemýšlel jsem, jak jí říct, že se asi úplně pomátla. Myslím ale, že to pochopila. * LN Podobných nesmyslů o výživě je ale spousta. Kdybychom spolu tento rozhovor dělali za rok, určitě objevíme nějaké „zaručené pravdy“, které popřou vše, o čem mluvíme dnes. Tak je to pořád. Zatímco dietologie jako medicínský obor staví na faktech, kolem nás se vyrojily zástupy rádoby odborníků, kteří si jen o výživě někde něco přečetli na internetu a už se považují za experty. Ale jeden velice důležitý výstup toto má: o dietologii se víc mluví a lidé se o ni zajímají. Je dobře, že přemýšlí nad tím, co jedí, kolik toho jedí a samozřejmě také za kolik. Ale to neznamená věřit všemu, co si kde přečtu. * LN Takže ani doporučením, že zrovna ta či ona potravina je „nejzdravější“?

I zdravou potravinu můžeme připravit nezdravě špatným způsobem. Kvalitní losos se dlouhým a chybným skladováním promění ve zdraví nebezpečný pokrm, po kterém nebude zelený pouze on, ale i my. Podobně pokud budeme používat stejnou potravinu každý den, pak jistě v ní obsažená aditiva či další látky, které jsou tam pouze ve stopovém množství, a tedy legislativou povolené k prodeji, se mohou v těle akumulovat a následně způsobit obtíže. * LN Mnoho módních diet staví na úplném vyškrtnutí určitých, údajně škodlivých potravin. To je ale nesmysl. Naštěstí většina populace o tom, že vůbec nebude jíst například vše, co obsahuje lepek, jen mluví. Pouze minimum lidí se nakonec těmito extrémy řídí. To je dobře. Správnou cestou je jíst pestře. Pestrá strava znamená konzumovat různé druhy masa, klidně občas i vepřové, určitě ryby, dostatek různých druhů ovoce a zeleniny, luštěniny. K tomu hodně tekutin, zejména čisté vody. Podobně pestrá stran konzumace ovoce, zeleniny a ryb je například středomořská kuchyně. * LN Jenže je léto a k němu patří i pocit, že bychom měli zhubnout do plavek. V pořádku jsou ty diety, které nic extrémně nezakazují. Obecně bych se nebránil dietám, které doporučují dostatek ovoce, zeleniny, vlákniny, ryb, libového masa – zejména s preferencí „bílého“ masa – a jejichž součástí je reálné omezení jednoduchých cukrů a vybraných tuků. Takové hubnutí sice není tak rychlé, ale zato s trvalými výsledky. To, že taková cesta je správná, lidé obvykle pochopí, až když několik „zaručených diet“ vyzkouší a zjistí, že jsou beztak k ničemu. * LN Mnoho lidí chce hubnout hlavně rychle. Můžeme říkat stále dokola, že základ je racionální dieta, ale někteří lidé se stejně nepoučí. A tak se zas a znovu pouští do jednostranných diet, které bývají často nevyvážené, zbytečně extrémní a v nichž chybí důležité nutrienty. Naštěstí takřka nikdo u takto jednostranného jídelníčku nevydrží dlouhodobě, a tak nebude ohrožen nedostatkem některých živin. * LN Co kdyby se člověk jednostranně stravoval dlouhou dobu? Dám příklad. Vzpomínám si, že u nás na JIP skončila jedna těhotná pacientka veganka po kolapsu na ulici. Za vším byl těžký rozvrat minerálů a vnitřního prostředí. Podařilo se ji zachránit, ale ohroženo bylo dítě. To sice přežilo, objevily se však u něj po porodu vážné následky, které nebylo možné diagnostikovat už během těhotenství. Nevím, zda zemřelo, nebo žije s doživotními následky. Častěji se na klinice setkáváme s vegetariány, kteří se neumějí správně vegetariánsky stravovat. Sice zvládají „běžný život“, ale pokud nastanou nějaké problémy typu těžší infekce nebo operace, jejich stav se komplikuje a mnohem hůře u nich probíhá rekonvalescence. * LN Jak vlastně strava ovlivňuje zdravotní stav člověka? Je celá řada onemocnění, u kterých je změna stravy nezbytnou součástí léčby. Například u osteoporózy neboli řídnutí kostí je doporučován dostatečný příjem vápníku, tedy mléčných výrobků a třeba i máku. Stejně tak máme dostatek důkazů o tom, že příjem uzenin, respektive sekundárně zpracovaných masných výrobků zvyšuje výskyt cukrovky a nádorových onemocnění střeva. Také víme, že alkohol způsobuje poškození jater. Jindy je naopak vynechání určitých potravin klíčem k terapii, jako třeba v případě celiakie nebo některých vzácných metabolických onemocnění. * LN Nyní jsou moderní návody, jak pomocí ovocných a zeleninových šťáv vyléčit rakovinu. Před tímto bych opravdu varoval. Když se pacient dozví nepříznivou diagnózu, začne googlovat a během chvilky narazí na nějakou „zaručenou“ informaci typu, že nemá jíst maso, aby neživil nádor. A co hůř, objeví i nesmysly, že když začne pít zeleninové šťávy, problematiku nádoru snadno a rychle vyřeší. Terapie nádorových onemocnění je ale velmi náročná a pacient potřebuje být v dobré výživové „kondici“, to znamená být dobře živen, aby měl v těle dostatečnou „zásobu“ potřebných látek. To samozřejmě neznamená, že má být obézní. Onkologický pacient potřebuje zejména bílkoviny, které jsou v mase a přináší dostatečnou energetickou zásobu pro náročnou terapii. Medicína není hloupá, a pokud by na vyléčení rakoviny stačilo pít pravidelně fresh džus, pacientům

bychom to rádi nabízeli. * LN Zeptám se tedy jinak. Může správně sestavená strava u některých chorob nahradit léky? Ano i ne. Já jsem velkým zastáncem farmakoterapie, tedy léčby léky, pokud jsou správně indikované a správně používané. Stejně tak nefarmakologická část terapie je nedílnou součástí léčby. Mou specializací v rámci interní medicíny je lipidologie, tedy obor zabývající se poruchou metabolismu tuků. Pokud ke mně do ambulance přijde pacient s hodnotami, které by si zasloužily nasazení léků, často jsem svědkem toho, že když dotyčný dodržuje naše dietní doporučení, sportuje a zredukuje svou hmotnost, je schopen „dostat“ své hodnoty do normy a následně si je i udržet. Pak terapie léky není nutná. Bohužel takových pacientů je málo. Víme, že lidé nemají dostatečně pevnou vůli a vrací se ke svým původním stravovacím zvyklostem, což opět negativně ovlivní jejich zdravotní stav a jsou více ohroženi recidivou onemocnění v podobě dalšího infarktu. * LN Není ale trochu kontraproduktivní, když se takový pacient v nemocnici potká s jídlem, které nevypadá ani zdravě a ani chutně? Ale no tak, nemocnice není noblesní restaurace. Uznávám, že některá nemocniční strava není zcela exkluzivní, ale je to těžké. Pacient, který je hospitalizován třeba pro akutní zánět slinivky, jejž si způsobil svým obžerstvím, zprvu nesmí dostávat žádné jídlo ústy, následně je možné jej postupně dietně zatěžovat. Proto nejprve dostane kašovitou, nedráždivou a šetřicí stravu, která je samozřejmě mdlé chuti a barvy. Pacient, který je zvyklý hodně solit a sám si vytvořil vysoký krevní tlak, dostane jídlo s omezeným množstvím soli, které mu moc nechutná. Ale vše je otázkou zvyku. I on pochopí, že méně slaná strava může být chutná. * LN Jak nemocní lidé přijímají, že by měli změnit jídelníček? Je to hodně individuální. Do prvního infarktu mnoho lidí nemá vůbec motivaci něco změnit, protože je nic nebolí. Určitou dobu po infarktu pak skoro všichni dietu drží, protože se bojí. Pak se většina postupně vrací ke svým starým zvykům, i když ví, že se tak přímo ohrožuje na zdraví. * LN Jak jíte vy sám jako expert na výživu? Se mnou je to neustálý boj. Můj děda byl řezník, takže doma byly uzenářské výrobky hojně, vše poctivě udělané, uvařené, dost osolené. Naštěstí se dnes běžně prodávaná uzenina nedá příliš konzumovat, takže i když se nechám zlákat, nepochutnám si a na dlouhý čas je klid. Můj otec se naučil od svého otce skvěle domácí šunku či párky, kde je pouze libové maso, koření, žádná aditiva, a ty si rád dám. Sice je to uzené, ale občas to neuškodí. (smích) * LN Dokážete být příkladem svým čtyřem dětem? Musím říct, že toto je zásluhou mé ženy, která drží rodinu ve správných kolejích, každý večer nám připraví salát a také chystá našim dětem zdravé svačiny. Na nich dobře vidím, jak je důležité, aby získaly správné stravovací návyky. Ono je jednodušší dát dítěti pár korun na sušenku z automatu než mu připravit domácí svačinu, ale pokud mu nedokážeme předat zdravé stravovací návyky, je velmi pravděpodobné, že bude za pár let trpět stejnými zdravotními problémy jako my a například dostane infarkt ještě dříve než naši předci. Genetickou výbavu svých dětí nezměníme, ale můžeme jim mnoho předat pro jejich lepší a zdravější budoucnost. *** Lukáš Zlatohlávek Na III. interní klinice 1. LF UK a VFN v Praze pracuje na pozici odborného asistenta. Má atestace v oborech vnitřní lékařství, diabetologie a endokrinologie. Na 1. LF UK je zodpovědný za výuku oborů Nutriční terapeut a Nutriční specialista. Zabývá se preventivní kardiologií, lipidologií a metabolismem. Vedl autorský kolektiv nové, rozsáhlé publikace Klinická dietologie a výživa. Naštěstí většina populace o tom, že vůbec nebude jíst například vše, co obsahuje lepek, jen mluví. Pouze minimum lidí se nakonec těmito extrémy řídí. To je dobře. Správnou cestou je jíst pestře.

Foto popis| Teprve po prvním infarktu mají lidé podle dietologa Lukáše Zlatohlávka snahu změnit stravovací návyky, protože se o sebe bojí. „Jenže jim to dlouho nevydrží.“ Foto autor| FOTO MAFRA – DAN MATERNA O autorovi| LUDMILA HAMPLOVÁ, spolupracovnice LN

Magazín Mladé fronty DNES VY TOHLE VÁŽNE JÍTE? Magazín Mladé fronty DNES str. 18 Téma SCARLETT WILKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - TOP

21.7.2016

zpět Tavené sýry, mléko ani jogurty nejsou zdravé. Maso způsobuje rakovinu. V müsli tyčinkách a cereáliích je palmový olej, což je zabiják. Bože, pomoz, co máme jíst? Fámám a mýtům kolem potravin podléháme čím dál víc. Hysterie vrcholí. Lidé, čtěte, tato zpráva se šíří internetem: „Margarín byl původně vyroben jako krmivo, po němž měli rychle přibývat krocani. Ty ale místo toho zabíjel. Ovšem firmy, které vložily do výzkumu peníze, chtěly, aby se jim vrátily, a tak uvažovaly, jak jinak ho využít. Původně to byla bílá hmota bez chuti a zápachu, tak do ní přidaly žluté barvivo, umělou příchuť a odstartovaly kampaň, že margarín je zdravější než máslo. Nechte vaničku margarínu ve stínu a po několika dnech si všimnete, že k ní neleze žádný hmyz, ani švábi. Ani po letech se nezkazí. Dokonce i plísně a mikroorganismy se jí vyhnou. Proč to nic živého nechce? Protože to je z devadesáti devíti procent plast, který život zabíjí!“ Jde o jednu z nesmyslných poplašných internetových zpráv, kterým se říká hoaxy. Právě nebezpečí skrývající se v potravinách je jejich častým tématem. Stačí pobýt na internetu půl hodiny a dojdeme k mnoha zničujícím poznáním: Tavené sýry jsou nebezpečné. Mléko taky není radno pít. A pokud jíte něco, v čem je obsažen palmový olej, do slušné společnosti rozhodně nepatříte, protože ničíte nejen své zdraví, ale i deštné pralesy. Podobné texty jsou odrazem současné posedlosti, kdy zkoumáme, co jíme. No schválně, o čem se v poslední době bavíte s přáteli? Vsadím sbírku svých bot na to, že často je řeč o jídle. Že zní věty: Vy nejíte bezlepkově? Ty dáváš dětem tavené sýry? Jé, to já nebudu, to obsahuje éčka... Vysoká nebezpečnost té či oné potraviny ovšem zpravidla trvá jen určitou dobu. Pak je za nebezpečnou vyhlášena nějaká jiná a ta předešlá pozvolně přestává být centrem pozornosti. Jednu dobu byly na indexu vejce, pamatujete? Obsahují spoustu cholesterolu, a kdo je jí, zadělává si na infarkt. Pak se objevily články, že podle četných zjištění zdravému člověku cholesterol ve vejcích až tolik nevadí, protože jeho negativní účinky kompenzují fosfolipidy, které naopak působí na zdraví pozitivně. Takže když zdravý člověk sní čtyři žloutky týdně, rozhodně mu to nemůže ublížit. Teď už se o vejcích nemluví vůbec. Objevili se nám tu jiní, zajímavější strašáci. „Hysterie kolem potravin je stále intenzivnější,“ říká profesorka Jana Dostálová z Ústavu analýzy potravin a výživy Vysoké školy chemicko-technologické. „Čekala jsem, že už bude pomalu odeznívat, ale je to čím dál horší. Na jedné straně je dobře, že se lidé zajímají o to, co jedí. Na druhé straně čím dál víc jich věří různým fámám. O potravinách mluví kdekdo, spousta lidí se považuje za odborníky. Společnost je přehlcena informacemi. Co je nejhorší, setkávám se s tím, že fámám podléhají i někteří lékaři. Ti mají vysoký společenský status, takže se jim věří dvojnásob. Troufám si říct, že některé mýty jsou už na hraně šíření poplašné zprávy.“ Lékaři a odborníci na zdravou výživu pořádali před časem v Praze odbornou konferenci s názvem Potraviny v hysterii. A to právě kvůli tomu, že přibývá fám kolem toho, co je či není zdraví škodlivé. A my se jimi necháváme ovlivňovat tak, až to hraničí s hysterií. DO OBCHODU S LUPOU

Můj redakční mail v posledních měsících překypuje pozvánkami na přednášky občanských sdružení, které si kladou za cíl vysvětlit, proč právě teď rozhodně nesmíme konzumovat nic, co obsahuje palmový olej a palmový tuk. Ještě v roce 2012 byly tyto výrazy na internetu naprosto výjimečné. Nyní se k nim dají najít tisíce odkazů, a to nejčastěji v těchto spojeních: nebezpečný palmový olej, palmový zabiják, katastrofa jménem palmový olej, deset důvodů, proč bojkotovat palmový olej... Dozvídám se, že palmový olej obsahuje kde co a jíst něco takového je přímo sebevražda. Borci, kteří se proti němu rozhodli bojovat, působí sympaticky. Jejich hlavní argumenty: Kvůli používání palmového oleje v různých potravinách se ničí pralesy, lidé v nich žijící přicházejí o domovy a ještě k tomu škodí zdraví. Takže momentálně je „in“, když s lupou v supermarketu zkoumáme na obalu, zda potraviny obsahují palmový olej. Když uvidíme, že ano, jako společensky zodpovědní občané bychom si měli nechat přivolat vedoucího a udělat skandál. Je přece nutné upozornit další zákazníky, že supermarket nabízí výrobky škodící zdraví a ničící ekologický systém planety. Takže zkoumám. Hm, nemůžu si koupit tyto sušenky. Ani tyto čokoládové tyčinky. Vlastně žádné, palmový olej je napsán na obalu téměř každé. I na těch s nápisem bio. Kdo se v tom má vyznat? Je to bio, tedy zdraví prospěšné, a přitom to obsahuje palmový olej, proti kterému je nutno bojovat? A jéje, palmový olej je uvedený v mnoha produktech takzvané zdravé výživy, v müsli tyčinkách, ve špaldové müsli směsi, v cereáliích, v jogurtech. Co si počít? Pomoc znovu hledám u Jany Dostálové, členky mnoha odborných společností a uznávané odbornice na potraviny a výživu. Tak je třeba se palmového oleje bát, nebo si na něj za rok ani nevzpomeneme? „Z hlediska ohrožení zdraví zase až tak nebezpečný není. Obsahuje zhruba padesát procent nasycených a padesát procent nenasycených mastných kyselin. Obecně se doporučuje omezovat příjem nasycených mastných kyselin, ale není rozhodující, jestli tyto mastné kyseliny pocházejí z palmového či jiných olejů. Když budeme mluvit o palmovém tuku, ten je ve srovnání s částečně ztuženými tuky z řepky či slunečnice, které obsahují transmastné kyseliny, jednoznačně zdravější. Problém je v tom, kolik ho sníme, a v tom, že bývá obsažen ve výrobcích, které zároveň obsahují i vysoké množství cukru. Jde o různé sladké tyčinky, sušenky s polevou, jemné a trvanlivé pečivo s náplněmi. A ty ve větším množství do jídelníčku nepatří. Palmový olej tedy není z hlediska výživy optimální, ale jsou i horší, například tuky částečně ztužené a olej kokosový.“ Prosím? Vždyť kokosový olej je označován za takzvanou superpotravinu, tedy to, co je pro zdraví úplně nejlepší. „Je to jeden z mýtů, protože kokosový olej obsahuje vysoké množství nasycených mastných kyselin a velmi malé množství pozitivně působících nenasycených mastných kyselin. Záleží na tom, jak se na to díváte. Jestli z hlediska zdraví evropské populace, nebo z pohledu globální ekologické situace. Problém je v tom, že za mnoha mýty o potravinách stojí právě ekologické organizace.“ Faktem je, že daleko větší množství palmového oleje se spotřebuje na výrobu biopaliv než v potravinářství, takže současná mediální masáž ve smyslu, že kdo jí cokoli s palmovým olejem, ten je zavrženíhodný čuník, který škodí svému zdraví, je, jemně řečeno, poněkud přehnaná. HYSTERICKÁ ÉČKA Vlny určující, co se zrovna považuje za zdravé a co ne, můžou vyvolávat úsměv, ale zároveň jsou nebezpečné. Lékaři už u malých dětí zaznamenávají, jak se v posledních letech změnilo stravování českých rodin. Vyšlo najevo, že hodně dětí nemá dostatek potřebných živin, protože jim rodiče – ve snaze žít co nejzdravěji – dávají málo masa. Ze studie Odborné společnosti praktických dětských lékařů vyplynulo, že děti přijímají výrazně méně železa, než by měly. Deset procent hodnocených půlročních až ročních dětí mělo projevy chudokrevnosti. Nedostatečný příjem železa podle lékařů dokazuje, že se v mnoha rodinách považuje za zdravější takzvané bílé maso, především kuřecí. „České děti dostávají především bílé maso, které obsahuje asi třikrát méně železa než maso červené,“ upozornil Petr Tláskal, dietolog a předseda Společnosti pro výživu. No bodejť, mnoho matek podlehlo mýtu, že kuřecí maso je zdravé, zatímco vepřové a hovězí ne. A navíc nedávno světem prolétla zpráva, že Světová zdravotnická organizace zařadila maso na seznam rakovinotvorných látek. Co na tom, že se informace dostala na veřejnost v poněkud zkreslené podobě, jak se později ukázalo. Mýtus, že bez masa budeme zdravější, si už žije svým životem.

Zde je několik z nejrozšířenějších mýtů o potravinách. Pít mléko je nepřirozené. A to proto, že člověk je jediný savec, který pije mléko jiného druhu. Mléko obsahuje cholesterol, nezdravé živočišné tuky a vede ke vzniku cukrovky. Tavené sýry jsou zdraví nebezpečné. Vyrábějí se z nekvalitních surovin a navíc ještě vedou k odvápnění kostí. Jogurty obsahují zdraví nebezpečný, geneticky modifikovaný kukuřičný škrob a éčka. A způsobují trombózu. Výrobky z pšenice jsou škodlivé nejen pro lidi trpící alergií na lepek, ale pro všechny. Všechno, co lepek obsahuje, by se vůbec nemělo jíst. Každá potravina, na jejímž obalu je uvedeno, že obsahuje nějaké éčko, tedy přídatnou látku, je zdraví škodlivá. „Největší hysterie je spojená s éčky,“ potvrzuje Jana Dostálová. „Je přehnaná. To, že všechny látky označené kódem začínajícím na E jsou škodlivé, je jeden z nejrozšířenějších mýtů. Všechny jsou povoleny mezinárodním úřadem EFSA, všechny prošly testem. Na základě toho je stanoveno, kolik se jich smí do určitých potravin přidat a do kterých nepatří vůbec, například do mléka či bílých jogurtů. Navíc řada éček jsou látky, které se vyskytují v potravinách přirozeně, ale když se do potraviny přidají, jsou éčko. Jsou to například kyselina citronová, kyselina askorbová, tedy vitamin C a jiné. Platí, že když je éček hodně, o kvalitě potraviny to nesvědčí. Je samozřejmě vhodnější dát si čerstvého lososa než pomazánku a la losos s dvaceti éčky. Ale hysterie, že vše, v čem je éčko, je zdraví nebezpečné, je také nesmyslná.“ PŘÍLIŠ MNOHO ODBORNÍKŮ Se současnou posedlostí souvisí i další jev typický pro poslední desetiletí. Vznikla profese výživový poradce. A prožívá obrovský rozmach. Mám pocit, že brzy půjde o nejrozšířenější povolání v České republice. Výživovými poradci se stávají lidé, kteří: 1. Po škole nenašli práci nebo neuspěli na mnoha předchozích místech. 2. Podlehli dojmu, že jejich představu o správném způsobu života je třeba vnutit všem ostatním, dosud méně kvalitně žijícím lidem. 3. Zjistili, že lidé jsou nejrůznějšími mýty kolem jídla tak zmatení, že jsou ochotni platit desetitisíce za rady, které by v diabetologických poradnách nemocnic dostali zadarmo. Výživový poradce je totiž volná živnost, což znamená, že se jím může stát kdokoliv. Třeba absolventka hutnické fakulty Vysoké školy báňské, které se nechtělo do těžkého průmyslu. Nebo řidič, který přišel o práci. Je jich už tolik, že ti poctiví se snaží celý chaos regulovat, a tak založili Alianci výživových poradců s etickým kodexem. Ovšem hodně je těch, kteří žádný etický kodex neuznávají, protože jsou skálopevně přesvědčeni, že právě oni jsou spasitelé, kteří zmatenou společnost přivedou na jedinou správnou stravovací cestu, kterou určují oni sami, případně výrobci různých potravin či doplňků stravy, kteří jejich činnost skrytě sponzorují. A tak se například rozhodnou hlásat, že bychom hromadně měli přestat jíst cokoli, co obsahuje lepek. Nebo palmový olej. Nebo mléko. Dál ať si každý dosadí sám nějakou tu zaručeně pravdivou zprávu o škodlivosti té či oné potraviny, s níž se setkal a která v něm vyvolala strach z poznání, že se stravuje úplně špatně. „Moje přítelkyně mě nutí jíst výhradně jídla, která neobsahují lepek,“ říká sedmadvacetiletý Pavel z Prahy. „Je posedlá pročítáním různých textů o zdravé výživě a momentálně pořád mele o škodlivosti lepku. Ale když jsem si od ní chtěl nechat vysvětlit, co to je, nebyla toho schopná. Zjistil jsem, že to neví,“ dodává. „Byli jsme s přáteli v Alpách v horském hotelu a já zíral, jak jsou zkoumáním potravin zblblé už i jejich malé dcery,“ vypráví čtyřicetiletý Kamil. „Snídaně byly přímo skvostné, na výběr všechno možné od smažené slaniny přes sýry, ovoce po cereálie a jogurty. Holčičky nejdřív deset minut na všechno jen koukaly. Když jsem se jich ptal, co si dají, řekly, že musí počkat, až přijde máma. A pak ta jedenáctiletá holka zcela vážně prohlásila: My totiž neznáme složení a původ toho jídla, víš? Přitom to jsou zdravé holky, netrpí žádnou alergií ani nemocí. Já v tom věku sežral, co jsem viděl, a tyhle už zkoumají složení potravin.“ Další zkušenost na toto téma. „U nás na dětském hřišti se nemluví o ničem jiném než o jídle,“ říká třiatřicetiletá Monika na mateřské dovolené. „Ženy používají odborné výrazy, jako by vystudovaly vysoké školy se zaměřením na potravinářství nebo byly přímo lékařky. Kdejaká účetní nebo prodavačka tam rozvíjí odborné teorie. Nedávno mě přímo zatratily, když jsem řekla, že doma normálně pijeme mléko. Dozvěděla jsem se, že mléko zahleňuje, obsahuje antibiotika, hormony,

éčka, řepkový olej a k tomu má moc kalorií, takže je pro děti naprosto nevhodné. Jedna maminka mi dokonce přinesla nějaký text z internetu, jak výrobci mléko neprodané v záruční době znovu převařují a balí do krabic, což prý dělají i čtyřikrát po sobě. Když jsem jí řekla, že tomu nevěřím, vysmála se mi, že jsem naivní, nezodpovědná a doplatím na to,“ vypráví. „Kolegyně distribuovala po škole text, který zkopírovala na internetu, prý jsou jeho autory vědci z Kliniky dětské onkologie Univerzity v Düsseldorfu,“ říká pětatřicetiletá učitelka Ivana. „Byl to seznam kódů začínajících na písmeno E a končících trojčíslími, které se objevují na obalech potravin. U nich bylo uvedeno, které způsobují rakovinu, které kožní problémy a další vážné nemoci. Kolegyně jej začaly šířit jako divé, mnohé ho dávaly i rodičům. Nakonec jsem na internetu vypátrala, že jde o klasický hoax, ke kterému se vyjádřili i vědci ze zmíněné kliniky s tím, že jsou pohoršeni zneužíváním jejich jména. Ale i učitelky, u kterých bych předpokládala aspoň trochu racionálního myšlení, téhle fámě hromadně podlehly.“ KONEC S CHEMIÍ Na jedné straně je současná vlna hysterie kolem potravin pochopitelná. Bylo už hodně případů, kdy se ukázalo, že to, co jíme, je spíš koktejl chemických látek než potravina. Prošli jsme si vlnou okouzlení z toho, že regály supermarketů zaplavila nádherná jablka naprosto stejných tvarů, velikostí a chutí. Až časem nám došlo, jak je divné, že chutnají tak nějak mdle, a začali jsme se shánět po úplně obyčejných jablkách z našeho dětství. Ta byla sice pomačkaná, různě velká a s černými tečkami, ale voněla a chutnala jako jablka. Takže je současná posedlost zkoumáním potravy známkou naší vyspělosti a vzdělanosti? Nebo naopak jednou z podob naší postižené společnosti, jejímž hlavním cílem je starat se o to, co jíme? Samozřejmě s tím, že si to předtím všechno pěkně vyfotíme, zavěsíme na sociální sítě a ještě o tom vzájemně dlouze diskutujeme? To už je ale spíš otázka pro znalce pochodů v lidských duších. „Pro spokojený život je pohodové trávení daleko důležitější než geniální mozek, řekl kdysi dávno moudrý člověk. Ale ono to není tak jednoduché,“ vysvětluje psychiatr Radkin Honzák. „Před pár lety se zjistilo, že na dobrém trávení, jakož i na dalších položkách naší spokojenosti se významnou měrou podílí téměř dvoukilová masa bakterií sídlící v trávicím systému. Bydlí jich tam desetkrát tolik, než je buněk v těle, a starají se nejen o zpracování potravy, výrobu některých látek nezbytných pro trávení, vitaminů, ale také o naši imunitu a o činnost našeho mozku, jemuž dodávají většinu té slavné mozkové chemie včetně posvátné molekuly serotoninu. Miliony a miliardy bakteriálních kolonií, hodných i zlých, tam desítky tisíc let žily v jakémsi trvalém ozbrojeném příměří hlídaném navíc naším imunitním systémem, jehož největší část se také nachází v břiše. Jenže za posledních padesát let jsme jim dali drobet na frak. Jednak jsme všechno promořili antibiotiky a část jich touto cestou zdecimovali, jednak jsme pokročili s hygienou natolik, že řada z nich skončila na smetišti dějin, a nakonec jsme změnili stravovací návyky a složení potravy, takže některé z nich překrmujeme a jiné hynou na úbytě,“ říká. Honzák připomíná jednu hojně citovanou práci o srovnání způsobu stravování dětí v africké zemi Burkina Faso a v italské Florencii. „Jejich jídelníčky se zatraceně liší. Africké děti pojídají proso, pálivé kaše z místní zeleniny, fazole, sem tam kuře a v období dešťů termity, zatímco florentské děti se cpou pizzou, brambůrky, těstovinami, sladkostmi, masem a zase masem, sýry, zmrzlinou a všechno zapíjejí limonádou. V důsledku rozličné krmě jsou v jejich střevech zastoupeny i odlišné bakterie, které dodávají organismu mnohem víc užitečných produktů v Africe než v Evropě. Kdybychom se místo dohánění nejrůznějších alfa či omega látek vrátili k přirozené stravě, přestali přeslazovat a také přesolovat, naše bakterie by se mohly přiblížit původnímu stavu. Ubylo by alergií, atopií, obezit, autoimunitních onemocnění včetně diabetu a všech dalších zdravotních důsledků. Jenže to by chtělo zdravý rozum, sílu k jeho prosazení, a nikoliv Den zdravé výživy jednou do roka.“ No jo, ale co by pak dělali všichni výživoví poradci? Všechny firmy, které vyrábějí nejrůznější lahůdky, doplňky stravy, zkrátka stále další novinky, bez jejichž pojídání nebudeme zdraví, krásní a šťastní? O čem bychom psali, kdyby nám nechodily z různých společností informace o škodlivosti či prospěšnosti toho či onoho? Co bychom si fotili na talířích a dávali na Facebook a Instagram? Jaká nuda by bylo nakupovat, kdybychom nezkoumali, co je napsáno na obalu každé sušenky? O čem bychom si povídali? Vždyť jídlo je nyní téma frekventovanější než sport či drby ze společnosti. Celá tato potravinová vlna je vlastně dobrá zpráva o tom, jak pěkně si žijeme. O tom, že jsme první generace, která se nemusí starat, jak si zabezpečit dostatek potravin. Máme jich tolik a tak na výběr, až jsme z toho zpitomělí a vymýšlíme fámy o jejich škodlivosti. *

*** SOUČASNÁ MEDIÁLNÍ MASÁŽ, ŽE KDO JÍ COKOLI S PALMOVÝM OLEJEM, TEN ŠKODÍ SVÉMU ZDRAVÍ, JE, JEMNĚ ŘEČENO, PONĚKUD PŘEHNANÁ. VÝŽIVOVÝ PORADCE JE VOLNÁ ŽIVNOST, COŽ ZNAMENÁ, ŽE SE JÍM MŮŽE STÁT KDOKOLIV. TŘEBA ŘIDIČ, KTERÝ PŘIŠEL O PRÁCI. Foto autor| FOTO SHUTTERSTOCK MONTÁŽ MAGAZÍN DNES O autorovi| TEXT SCARLETT WILKOVÁ, mailto:[email protected]

Mladá fronta DNES Drůbeží maso? Nejvyšší jakost vyžaduje také šetrnou porážku 25.7.2016

Mladá fronta DNES str. 52 Příloha - Potraviny z kraje Pavel Mrhálek Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Kachny, kuřata, krůty... obliba drůbežího masa v českých kuchyních už hezkou řádku let neustále roste, dlouhodobě se jeho konzumace drží nad úrovní Evropské unie, však je u nás mezi masy na talíři také bez diskuzí jedničkou. Bílé maso je pro Čechy zkrátka zárukou zdravějšího životního stylu, tak trochu se ovšem zapomíná na jeho kvalitu, ale také tady (anebo právě proto) se vyplatí pečlivě si drůbeží maso vybírat. Na rozhraní chebské pánve a Krušných hor v oblasti Smrčiny a Bavorského lesa, přímo na hranici s Bavorskem najdete farmu Zephyr. Její produkce je rozdělená na tři samostatné výrobní jednotky. Na kopci u obce Libá je čistě ekologická farma Hůrka u Libé pro odchov krav bez tržní produkce mléka, v chebské pánvi konvenční část firmy s farmou rostlinné výroby Klest a farmou živočišné výroby Klest a Poustka s výkrmem drůbeže a nakonec na farmě Poustka je porážka drůbeže: vlastních vykrmených kachen, kuřat a krůt určených pro prodej konečnému spotřebiteli. „Největší důraz klademe na kvalitu, to je naše doména,“ říká Martin Vacek, ekonom společnosti Zephyr. Drůbež tady chovají v domácích podmínkách, je zvyklá na své ošetřovatele, kteří se o ni denně starají. „Nejdůležitější z hlediska kvality je šetrná porážka, bez stresu a zbytečné manipulace. To zaručuje tu nejvyšší jakost masa,“ vysvětluje Martin Vacek. * Jak reaguje trh? Chutná zákazníkům, vrací se? V současné době je o kvalitní domácí potraviny velký zájem, lidé jsou ochotní si pro kvalitní maso zajet i na delší vzdálenost. Z toho důvodu se o trh s domácími potravinami zajímají skupiny větších subjektů, které chtějí obsadit co největší tržní podíl a tak navyšují produkci na úkor kvality. To musí být zákazníci schopní rozlišit. Drtivá většina odběratelů nám zůstává věrná od prvního ochutnání a také proto získáváme největší množství nových zájemců přes doporučení. * Je náš trh už dostatečně připravený na produkci s přidanou hodnotou v podobě ekologické výroby, nebo hraje stále klíčovou roli cena? Lidé jsou ochotní si pro kvalitu zajet i několik kilometrů a stejně tak i připlatit. Maso bez barviv a konzervantů je vyhledávané a na pekáči je vidět znatelný rozdíl v barvě i zachování objemu. * Přispívá nějakým způsobem ke kvalitě masa také šetrná domácí porážka? Máme patnáctileté zkušenosti s odchovem drůbeže a tak víme, že drůbež nejvíce trpí při nakládce a převozu do jatek, zkrátka při náročné manipulaci, kde drůbež trpí stresem a dochází k poškození masa. Tomu jsme chtěli předejít a výsledkem je naše malá domácí porážka a spokojení odběratelé.

* A co kvalita prostředí v samotných odchovnách? Tady jsme v poslední době provedli asi největší změny. Investovali jsme do zvlhčovacích děl, které udrží vzdušnou vlhkost v prvním týdnu odchovu na padesáti procentech. To pomáhá ke zvýšení životaschopnosti malých kuřátek, kachniček a krůt, které mají ještě problém s nalezením vody. * Zaměřujete se na vysoce kvalitní a čerstvé maso, co výrobky z domácích potravin? Můžete něco na závěr doporučit? Víme, že je lidé mají v oblibě. Zkoušeli jsme například kachní paštiku, kterou z našich kachen vyrábělo místní řeznictví. Z organizačních důvodů jsme ale museli výrobu přerušit a tak naším nejúspěšnějším výrobkem zůstává polévková směs, což je balíček skeletu a drobů, ze kterého uděláte vývar silný jak noha od kulečníku. Pro drůbež z farem Klest a Poustka si v Zephyru pěstují i vlastní obilí Základem živočišné výroby Zephyru na farmách Klest a Poustka jsou odchovné a výkrmové haly, ve kterých se vykrmuje na 700 tun živé drůbeže určené ke zpracování v masokombinátech. V malém objemu tady ale vykrmují vlastní drůbež i pro porážku drůbeže na farmě Poustka. Výkrm je prováděný v krytých halách chráněných proti ptačí chřipce a dalším nákazám, jde do nestandardní váhy ve speciálním režimu s důrazem na výkrm krmnou směsí z vlastního obilí. Nosným celoročním produktem jsou jateční kachny a kuřata, speciálními a sezonními produkty jsou jateční selská kuřata, krůty a kachny, u kterých je klíčovým prvkem dosažení zvlášť vyzrálého masa pro různorodé kuchyňské zpracování. Porážka se provádí na objednávku, individuálně a šetrně, to aby se zamezilo porážkovému stresu u zvířat a tím zachovala vynikající kvalita masa. „Porážíme pouze drůbež z vlastního výkrmu, vykrmovanou krmnou směsí dle receptury z vlastního obilí,“ říká Martin Vacek, ekonom firmy Zephyr. Jateční drůbež, čerstvě poražená, zpracovaná a vychlazená se pak prodává přímo na porážce, takzvaně ze dvora. „Cílem je připravit pro prodej ze dvora kvalitní českou potravinu,“ dodává Vacek. O autorovi| Pavel Mrhálek, redaktor MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj

Když chuť dělá skvělá surovina 25.7.2016

Mladá fronta DNES str. 56 Příloha - Potraviny z kraje Pavel Mrhálek Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Charolais, limousine, hereford,black angus, galloway, simmental, shorthorn, piemontese, hereford, gasconne nebo wagyu... masných plemen skotu je nepřeberná řada a uspokojí i ty největší labužníky. Kvalitní steak se dá připravit z nejrůznějších partií, od nejlevnější falešné svíčkové a loupané plece přes předkýtí, květovou špičku, pupek, veverku, oponku, žebro, krk až po nízký a vysoký roštěnec, svíčkovou a speciální řezy jako T-bone, tomahawk, picanhu, maminhu... Býk, jalovička nebo volek? Také v tom je rozdíl a záleží i na způsobu dokrmování zvířete kukuřicí či obilím. Klíčem pro uspokojení chuťových buněk je i samotná vyzrálost masa - tady je zapotřebí čekat alespoň měsíc od porážky a maso musí být také co nejvíc protkané nitkami tuku, takzvaně mramorované. Alchymie? Dost možná, ale právem. Jak trefně říká Luděk Šleis, jednatel společnosti Karlovarské uzeniny: „Červené maso potřebuje čas, hovězí vám nevyroste za měsíc jako kuře.“ Právě tady, v prodejně v Buchenwaldské ulici v Karlových Varech, seženete opravdu kvalitní, steakové hovězí maso, jako stvořené pro letní grilování. Co říkáte třeba plemeni black angus ze zámořských pastvin

Spojených států nebo Austrálie? Vybere si každý, podle nálady, preferované chuti a samozřejmě cenového rozpětí, které je u hovězího opravdu veliké. „Chce to jen mít tu trpělivost a zkoušet a zkoušet,“ usmívá se Luděk Šleis. Že chcete hned to nejlepší? Zkuste roštěnec nebo ribeye z plemene wagyu, vyšlechtěného pro japonského císaře. Mramorování takového masa se na dvanáctistupňové škále hodnotí tím vůbec nejvyšším stupněm. Kvůli jemně vytříbené chuti jsou volci napájení pivem a na nejdražších částech masírovaní, to aby se u jejich masa dosáhlo co nejvyššího stupně mramorování. Extrémní péči o steakové maso plemene wagyu odpovídá také jeho cena, za kilo dáte kolem jednoho tisíce korun. Také to ale můžete na objednávku v Karlovarských uzeninách zakoupit, na kvalitu se tady totiž sází obecně a je celkem jedno, jestli zrovna chcete grilovat hovězí nebo sháníte vepřové, volíte mezi různými druhy drůbežího, jehněčím či množstvím grilovacích klobás a klobásek. Vyberete si. „Chceme se odlišovat od konkurence, takže nenabízíme výrobky, které tady u nás v České republice dělá každý,“ vysvětluje jednatel společnosti. S většinou zákazníků se v Karlovarských uzeninách znají osobně. „Snažíme se, aby se k nám lidé vraceli a přitom se ptáme jak byli spokojení. I reklamace a její vyřízení je příležitost, jak si získat jejich důvěru,“ ví Luděk Šleis. Vedle samotné kvality svého sortimentu si v Karlovarských uzeninách zakládají na svých lidech. Ať už jsou to prodavačky, které zákazníkům umí poradit s nákupem nebo řezníci - na trhu práce dnes velmi žádané a nedostatkové zboží. Fakta Karlovarské uzeniny Firma se specializuje na výrobu kvalitních uzenin podle původních českých, německých a rakouských receptur a jejich distribuci spolu s kvalitním vepřovým a hovězím masem na: * vlastní prodejny * řeznické prodejny svých partnerů * školní jídelny * restaurace, lázeňské domy a hotely * logistická centra řetězců Dodává kvalitní steakové hovězí maso převážně z plemene BLACK ANGUS z USA a Austrálie. Otevírací doba v podnikové prodejně: Pondělí až pátek 8.00 - 17.00 Sobota 8.00 - 12.00 Foto popis| Karlovarské uzeniny Podnikovou prodejnu v Karlových Varech najdete v Buchenwaldské 937/11 ve čtvrti Rybáře. Foto autor| Foto: Václav Šlauf, MAFRA O autorovi| Pavel Mrhálek, redaktor MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj

Olomoucký deník VOMA: S čerstvým masem vždy spěcháme, uzeninám dopřejeme potřebný čas 22.7.2016

Olomoucký deník str. 57 Příloha - Gurmanské léto Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Léto je v plném proudu a z každé druhé zahrady voní maso na grilu nebo prskají špekáčky nad ohněm. Mnohé z těchto produktů pochází z firmy VOMA. Její majitel Miroslav Mahdalík představil novinky na tuto sezonu. * V posledních letech patří k letním večerům grilování. Máte nějaký speciální sortiment, ze kterého si mohou kupující vybrat? Vyrábíme výborné grilovací klobásy se sušenými rajčaty, s medvědím česnekem a letošní novinkou je grilovací klobása se sýrem. Na gril se ale hodí všechny naše klobásy a kabanosy. * Připravujete i maso na gril?

Ano, prodáváme krkovičku již naloženou pro grilování. Je to ovšem okrajový sortiment, naši zákazníci preferují domácí úpravu dle vlastní chuti, takového čerstvého masa máme samozřejmě dostatek. * Když odhlédneme od grilování, máte letos nějakou novinku? Ano. Máme výborný nový výrobek, který se hodí například na dovolenou. Jedná se o zavařené Božkovy klobásy, které mají trvanlivost až půl roku. Ty jsou vyráběné a produkované úplně postaru ve skle a v nálevu a zavařením získávají další skvělé chuťové vlastnosti. * Základem vaší produkce je samozřejmě maso. Má nějaká specifika? Bouráme jen české půlky nebo české hovězí čtvrtě ve vlastní bourárně. Na prodejny se maso dostane vždy ten den, kdy ho vybouráme. Na prodejnách je pak maso připraveno pro zákazníky v kuchyňské úpravě. Doma z toho nemusíte už nic odřezávat. Platíte tedy jen opravdu za to, co spotřebujete. Důležité je pro nás také průběžné doplňování prodejen čerstvým masem. Nabízíme i opravdové speciality jako například vyzrálé hovězí maso. * Máte osvědčené dodavatele? Máme stálé dodavatele, o kterých víme, že mají kvalitní maso. V dnešní době přísných veterinárních kontrol je opravdu značení původu masa na vysoké úrovni. Vychováno a poraženo musí být v ČR. * Druhou polovinou produkce jsou potom uzeniny. Ty jsou z nejlepších surovin, protože používáme jen maso, které vybouráme sami. Zároveň nepoužíváme pro výrobu maso mražené, vždy čerstvé chlazené. Veškeré dílo (směs masa na výrobu uzenin) na klobásy a slaninu necháváme postaru uležet. To se týká například Lopenické slaniny, která leží v láku opravdu dlouho. Je pro nás charakteristické, že mnoho produktů vzniká ručně, například všechny špekáčky vážeme ručně. Ty mají rovněž vysoký obsah masa, až 75 procent. Potom se vám nestane, že by špekáček nad ohněm vytekl. Udíme v našich udírnách na bukových štěpkách, dáváme si záležet, abychom naše výrobky nepřeudili. Na našich klobásách nenajdete karcinogenní černý potah. Všechny produkty jsou bez separátů, bez laktózy a bez lepku. * Získali jste za svoje výrobky i nějaká ocenění? Jsme pyšní na všechna ocenění, ale vyzdvihl bych Regionální potravinu Zlínského kraje, kterou nám předal v roce 2014 ministr zemědělství za tlačenku. Ta je vyráběna podle tradičních zvyklostí včetně ručního plnění. Za mnoho dalších našich produktů jsme získali i ocenění Klasa, Perla Zlínska nebo Česká chuťovka. Region| Střední Morava Publikováno| Olomoucký deník; Příloha - Gurmanské léto; 57 Publikováno| Prostějovský deník; Příloha - Gurmanské léto; 57 Publikováno| Šumperský a jesenický deník; Příloha - Gurmanské léto; 57 Publikováno| Přerovský a hranický deník; Příloha - Gurmanské léto; 57 Publikováno| Zlínský deník; Příloha - Gurmanské léto; 57 Publikováno| Valašský deník; Příloha - Gurmanské léto; 57 Publikováno| Slovácký deník; Příloha - Gurmanské léto; 57 Publikováno| Kroměřížský deník; Příloha - Gurmanské léto; 57 ID| 1dcd9284-9f0e-49bb-bb07-7c533af98825

ostravan.cz

Dvaadvacet umělců vystavuje MASO. Od Mikeskové přes Pavlána a Malíka po Froulíka 26.7.2016

ostravan.cz str. 0 Obraz & Slovo Ivan Mottýl Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Sochařka Šárka Mikesková spustila z nebes rožnící tyč, a to ve slevové akci. Martin Froulík vykostil jakéhosi obřího ježka, Jaroslav Malík dokumentuje přejetá zvířata u silnic, Ondřej Uherek namaloval domácí masakr a Jan Šnéberger vystrojil masu a uzeninám poslední rozloučení. Úkolem ostravských umělců v projektu provizorní Galerie Wurst v Hlučíně bylo vytvořit dílo na jednotné téma. A tím je MASO. Sekery v rukou řezníků / létají vzduchem / a blýskají se ve svitu lampy / jak odlesk slunce / v krvavých barbarských bitvách. To je část z básně ostravského poety, etnologa a zakladatele takzvaného DeDeArtu Vladimíra Jaromíra Horáka, jež v podání autora zazněla v sobotu v prozatímní Galerii Wurst. Od konce června se totiž ve Wurstu kupí malby, objekty a instalace, které mají co do činění s masem. Artefakty přibývají postupně a přístup umělců k tématu je výhradně v jejich kompetenci. Například fotograf a pedagog ostravské SUŠ Jaroslav Malík vystavuje dva obrazy ze svého cyklu Zastavení. Cyklus je parafrází Křížové cesty, Malík dokonce použil rámy, v nichž bylo kdysi vyobrazeno čtrnáct výjevů spojených s biblickým ukřižováním Ježíše Krista. Fotograf ovšem Zastavení tvoří díky zastávkám na svém bicyklu, když spatří mrtvolu přejetého zvířete, které zdokumentuje a snímek ještě „po malíkovsku“ upravuje. Zastavení zavěšená ve Wurstu ukazují přejetého psa a lišku, kteří se stali působivými hrdiny nové podoby pašijového dramatu. Vystavené práce Jaroslava Malíka. Ostravský multimediální tvůrce Marek Pražák pojal svůj příspěvek jako úvahu o masových vrazích. Na jeho tisku je vidět básník Petr Bezruč, jemuž se „splnilo“ vše, čím se trápil v básních. Aniž si totiž Bezruč ušpinil ruce krví, politikové z jeho okolí postupně odstranili Židy, české Němce, šlechtu i fabrikanty, tedy všechny negativní hrdiny z bardových veršů. Pražák proto Bezručův portrét počítačové prolnul s tváří diktátora Stalina, jednoho z největších masových vrahů v dějinách lidstva. Stalin Marka Pražáka v galerii Wurst. Sochařka Šárka Mikesková hrozí návštěvníkům Wurstu „bleskem z čistého nebe“. Obrovskou ocelovou rožnící tyčí s pořádně nabroušeným hrotem, která visí u stropu galerie. Navíc zrovna nad stolem, u něhož se návštěvníci občerstvují. A protože člověk je tvorem hříšným, dostavuje se nutkavě nepříjemný pocit, že právě na tomhle rožni se bude záhy smažit v pekle. Třeba za některý ze smrtelných hříchů, na které Mikesková odkazuje malou cedulkou s nápisem „akce“, jež visí na rožnící tyči. Trest může přijít třeba za hřích obžerství čili za nestřídmost. Nebo i za lakomství. Rožnící tyč Šárky Mikeskové a obraz Marcely Václavíkové. Pestrou přehlídkou přístupu k masu se vyznačují práce studentů Fakulty umění či Pedagogické fakulty Ostravské univerzity. Tomáš Teper přivezl obrazy s naturalistickými výjevy z rybího průmyslu. Jeho právě podříznuté rybí hlavy nožná některým hostům Wurstu vezmou chuť na grilovanou makrelu prodávanou na nedaleké Štěrkovně, což je dost pravděpodobně i malířův cíl. Tohle není žádné holandské zátiší s tuňákem a mořskými koníky, nýbrž realistické přemítání o krvelačnosti predátora jménem člověk. Ryby Tomáše Tepera. Malířka Macela Václavíková vyučující na ostravské SUŠ je skutečnou lovkyní čili myslivcem. Jak ale podotýká, střílí jen výjimečně, a jedině samce. Do Wurstu zapůjčila obraz, v němž se na

beskydskou přírodu dívá očima dravce. Tedy rovněž zrakem lovce, který by ale bez schopnosti opatřit si kořist bídně zhynul. Z díla Ondřeje Uherka. Ondřej Uherek studuje na Fakultě umění v ateliéru kresby a maso představuje v symbolické scéně domácího masakru. V podobě neutěšené hádky, která se asi od času nevyhne žádné rodině. Vojtěch Kovařík ze stejného ateliéru, jehož obrazy byly na jaře vystaveny v klubu Les, je svébytný talent míchající ve svém díle výtvarné techniky jako dryáčnický koktejl. Je to absint rozmixovaný s listy konopí, muchomůrkou červenou a jahodovou marmeládou. Z díla Vojtěcha Kovaříka. Kovařík je valašský divoch odchovaný rožnovským undergroundem, který mimo jiné přemítá, jak to bylo doopravdy s mnohokrát zmiňovaným veganstvím Adolfa Hitlera. Hitler je vegan milovník běloruské stepní flóry a planktonu v Dněpru jedno velké ucho, jedno velké ego každý spasitel chce působit jako rozkvetlá louka a v hospodě jsou všichni proroky přetékají egem jako pivní pěnou ačkoliv doma v kuchyni vyznávají dočista jinou víru tak jako Hitler miloval bavorské pivní klobásy Vladimír Jaromír Horák je básník, etnolog a zakladatel DeDeArtu. Vladimíra J. Horáka nejvíce přitahují neoficiální plakátovací plochy v čase postupného rozkladu, když déšť a vítr vytváří na místě nové svébytné umělecké dílo. Cáry papíru, vybledlé barvy na pozadí s nahým betonem nebo prkny staré ohrady, to je esence, která Horáka vzrušuje. A právě tehdy zmáčkne spoušť fotoaparátu a zrodí se dílo nové: Destroyed Details Art Photography čili DeDeArt, jak umělec označuje celý konceptuální projekt. Z díla Vladimíra J. Horáka. Fotografie Vladimíra J. Horáka vystavené ve Wurstu nyní skvěle splynuly se stěnami galerijní půdy, která jistý čas sloužila jako trenažér začínajícím ostravským tvůrcům graffiti. Horákovy záznamy z Berlína, Španělska či Ostravy jsou také důkazem jeho milostného vztahu s uměním ulice, podobný měl kdysi třeba Vladimír Boudník. A stejně vnímavě chodí ulicemi i sochař Jan Šnéberger, jenž se nedávno v Ostravě zhostil vytvoření několika pamětních desek. A to s unikátní noblesou a zároveň vtipem. Pro Wurst nyní připravil něco jako domovní znamení, možná je to ale i apokalyptické varování, jak to s galerií může brzy skončit. Jeho „poslední večeře s Wurstem“ je totiž zpodobněna jako kus náhrobní desky s ulomeným nápisem: „Maso-uzen.“ Fragment náhrobní desky Jana Šnébergera. Sušené maso Jerky v nadživotní velikosti zavěsil na půdě galerie Martin Pavlík, zatímco Petr Szyroki si pohrál s poezií stěn v bývalém řeznictví. A Martin Froulík k masu přistoupil jako k vykosťování nějakého neznámého zvířete, které má blízko k monstróznímu ježkovi či k dikobrazovi. Ostny z mnoha desítek umělohmotných věšáků nese nožem pečlivě opracovaná molitanová kůže. Je to monstrum, které ale dost vypráví i o pánovi tvorstva.

Froulík oběť svlékl z kůže, o kůži přemítá i Hana Strakošová v drásavé instalaci Plavky. Další absolvent Fakulty umění Jiří Zavřel možná zkoumá úlohu masné stravy v industriální Ostravě. Ještě před sto lety totiž koza v chlívcích u domků v hornických a hutnických koloniích sloužila především za zdroj mléka a vepřík se zabíjel jen jednou ročně (zabíjení vepře ukazuje i sousední výjev Kurta Gebauera). Dnes je grilování steaků součástí každodenní zábavy, když se zrovna nekope uhlí a netaví ruda, tak dělníci z těžkého průmyslu určitě někde grilují krkovičku. Dílo Jiřího Zavřela (vlevo) a Kurta Gebauera (vpravo). Gabriela Fraisová už měla ve Wurstu samostatnou výstavu. Také ona je milovníkem kouzla nechtěného a tvůrkyní uhranutou druhým životem předmětů denní potřeby, které se od dob Marcela Duchampa stávají i uměleckými artefakty. Fraisová zaútočila na nenasytné jedlíky masa objektem Dna. Jak známo, lidé postižení touto nemocí z přebytku masa trpí značnými bolestmi způsobenými krystalky kyseliny močové, které jejich „masožravé“ tělo nedokáže rozpustit. A umělkyně vytvořila artefakt, jenž je mrazivě směšnou diagnózou téhle stále rozšířenější nemoci, jež je důsledkem blahobytu. Z díla Gabriely Fraisové. Podobně na „masožravce“ kýve ukazovákem Hana Čichoňová, nedávná absolventka Fakulty umění. Její „sekaná“ plazící se sklepením Wurstu se tady dostala do kontextu s labutí písní všech milovníků flákot a buřtů z dílny Markéty Řezáčové, další studentky Fakulty umění. A rovněž s instalacemi Elli Tiliu, která „masnou výrobu“ pojala hororově s využitím mlýnku na maso a dětských panenek. Její další objekt, který je tvořen kýblem s krví, z něhož se vynořují zlaté parohy, je zase něčím jako strašidelným surrealistickým snem. Práce Elli Tiliu. „Byl to nesnesitelný nádiva.“ Těmito slovy končí komiks Petra Pavlána u východu z Galerie Wurst. Opět hororová věc, neboť onen nádiva byl napřed naklepán, pak dušen a posléze špikován. Prostě MASO! Komiks Petra Pavlána. * MASO. Galerie Wurst (otevřeno po domluvě na 775 671 811 nebo na 724 115 004). PROZATÍM VYSTAVUJÍ: Václav Buchtelík, Hana Čichoňová, Gabriela Fraisová, Martin Froulík, Kurt Gebauer, Vladimír J. Horák, Vojtěch Kovařík, Jaroslav Malík, Šárka Mikesková, Petr Pavlán, Martin Pavlík, Marek Pražák, Rosedelarose, Markéta Řezáčová, Hana Strakošová, Petr Szyroki, Jan Šnéberger, Tomáš Teper, Elli Tiliu, Ondřej Uherek, Marcela Václavíková a Jiří Zavřel. Další vystavující přibydou v sobotu 6. srpna. (Autor textu je provozovatelem Galerie Wurst)

URL| http://www.ostravan.cz/33482/dvaadvace...kove-pres-pavlana-a-malika-po-froulika/

penize.cz Jak ušetřit: Nevyhazujte jídlo 25.7.2016

penize.cz str. 0 Jak na to Jana Poncarová Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Z nedojedené čočky polévka, z okoralého chleba topinky. Hospodaříte s jídlem a dojídáte do poslední kůrky, nebo se váš odpadkový koš plní potravinami? Jak jídlo nakupovat, spotřebovávat, nevyhazovat a ušetřit třeba na dovolenou? Plýtvání potravinami se stalo velkým tématem. Někoho pohoršuje plýtvání samotné, zátěž pro životní prostředí, ať už souvisí se samotnou produkcí nebo dopravou, jiného znepokojuje spíš to, kolik peněz ze svého vlastního rozpočtu vyhazuje snespotřebovaným jídlem do koše. Vznikají nejrůznější iniciativy, ale také aplikace do chytrých telefonů, které lidi učí plánovat nákupy nebo spotřebovat poslední zbytky surovin ve spíži. Lidem vlastně ukazují, jak znovu používat selský rozum, nekupovat v akci velké objemy jídla, které nestihnou sníst, nebo jak vařit a využívat suroviny ve spíži. Od zemědělství až po domácnost Zplýtvání potravinami se nejčastěji osočují velké nákupní řetězce. Jsou ale jen jedním zdlouhého článku výroby a spotřeby jídla. „K plýtvání potravinami dochází vcelém řetězci od pěstitelů až po konzumenty. Plýtvá se hlavně čerstvými potravinami, kterými se spotřebitelé předzásobují, jako je pečivo, ovoce nebo zelenina,“ říká Pavlína Kalousová zprojektu Potravinypomahaji.cz. Celosvětově se prý vyhodí nebo znehodnotí asi jedna třetina (!) vyprodukovaného jídla, což odpovídá asi 1,3 miliardy tun za rok. „Plýtvá se vzemědělství, při výrobě potravin, distribuci, prodeji, vpohostinství a vdomácnostech. V Evropské unii mají přes 40 procent vyhozeného jídla na svědomí právě domácnosti,“ dodává Jiří Marek zanalytického centra Glopolis. Supermarkety tedy nejsou tím nejproblematičtějším článkem. Navíc podle Pavlíny Kalousové celá řada z nich zavádí proti plýtvání konkrétní opatření a některé znich potraviny poskytují potřebným. Ročně jde o potraviny v milionových částkách. „Většina českých supermarketů se snámi také zapojuje do Národní potravinové sbírky, kde se jen vloňském roce vybralo přes 236 tun potravin pro potřebné vcelé České republice,“ doplňuje. Kolik peněz letí do koše VČesku jsou plýtvacími rekordmany především mladí lidé od 18 do 29 let svyšším měsíčním příjmem, žijící ve větších městech nad sto tisíc obyvatel. „I když nejsme na evropské špičce, zledničky a spíže přesuneme do odpadkového koše asi sedmdesát kilo potravin na osobu ročně,“ uvádí Hana Těšitelová zprojektu Jídelníplán.cz. Plýtvání potravinami přitom není levný „koníček“. Každý měsíc průměrná domácnost sdítětem vyhodí do kontejnerů potraviny vhodnotě 1700 korun, což vročním součtu odpovídá téměř 21 tisícům korun. „Místo toho by si rodina mohla koupit například 58 balíků plenek, jedenáct ročních rodinných vstupenek do trojské ZOO nebo si zajet na dovolenou kmoři,“ vypočítává sugestivně Těšitelová. Spotřebujte do… Zprůzkumu společnosti Byznys pro společnost, který provedla vloňském roce, zase vyplynulo, že čtyři z deseti lidí vyhodí jídlo i několikrát do měsíce. Nejčastějším důvodem vyhazování potravin je to, že jsou shnilé, plesnivé nebo zkažené. Podle Hany Těšitelové je nejčastěji důvodem vyhazování jídla to, že lidé neumějí nebo nemají čas plánovat rodinné stravování, skládat jídelníčky nebo přepočítávat množství surovin potřebných pro jednotlivé strávníky. „Nakoupí i uvaří víc, než reálně spotřebují. Dalšími příčinami plýtvání vdomácnostech je například chybné skladování potravin nebo nákup nevyzkoušených surovin a nejasnosti ohledně značení trvanlivosti potravin,“ dodává. Rozlišování mezi minimální trvanlivostí a značením „spotřebujte do“ by se mělo stát při hospodaření spotravinami základem. „Termín ‚spotřebujte do‘ říká, že jídlo nemusí být po tomto datu zdravotně nezávadné. Ale potravina po skončení doby minimální trvanlivosti bývá většinou vpořádku a

vyhazovat se nemusí,“ upozorňuje Jiří Marek. Důležité tak je naučit se potraviny vhodně skladovat a umět využívat suroviny do posledních kousků vrůzných vreceptech. ============================================ Tipy, jak neplýtvat -------------------------------------------Chtělo by se říct – neptej se, co může udělat pro omezení plýtvání jídlem tvůj supermarket. Ptej se, co pro to můžeš udělat ty. Ostatně: jde o vaši peněženku. ============================================ ============================================ Základ: Nejíst odpad! -------------------------------------------Kvalita potravin je absolutně důležitá pro hlavu i tělo. A nás na Peníze.cz opravdu zajímá. Nabízíme výběr z článků a rozhovorů, věnovaných tomu, co všechno nám také v našich obchodech dokážou nabídnout. I tomu, jak se bez takových nabídek obejít: * Nekvalitní potraviny v regálech: Kdo za to může? * Jak ušetřit při nákupu potravin, a přitom nejíst blafy * Prohnilí! Proč nás supermarkety krmí prošlým zbožím * Jíme odpad a je nám to jedno * Kvalitní potraviny se dají koupit i v supermarketu * Náhražky, barviva, aromata a strávnická gramotnost * Je neuvěřitelné, co si spotřebitelé sami namluví * Superpotraviny můžete mít i zadarmo * Rajčata na balkoně, česnek za domem. Vyplatí se pěstovat? * Pěstuj, skliď, sněz * Bio nebio: Farmářský slon ve vašem obýváku ============================================

URL| http://www.penize.cz/nakupy/314220-jak-usetrit-nevyhazujte-jidlo

Tina Dneska bude oběd z konzervy 27.7.2016

Tina str. 33 pro snadný život

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Hana HOFFMANNOVÁ vedoucí redakce časopisu dTest Lančmítem a vepřovým v konzervě v poledne voněly všechny kempy. Jak chutnají dnes? 60 Výhody masa z konzervy platí pořád Vepřové konzervy kdysi tvořily základ rodinného jídelníčku na každé dovolené. I když současné trendy velí používat co nejčerstvější suroviny, a vařit z klasických „vepřovek“ tedy představuje spíše protiproud, v regálech supermarketů najdete poměrně široký výběr konzervovaného masa – ať už v klasických plechovkách, nebo ve sklenicích. Když vás během pobytu v přírodě nebo na cestách dostihne chuť na maso, konzerva totiž stále představuje jeden z nejbezpečnějších způsobů, jak ji

zahnat. Na rozdíl od jiných potravin u ní můžete mít jistotu, že se během cesty nezkazila. 61 Co podle zákona najdete pod víčkem Masových konzerv se vyrábí celá řada, ale jen pro některé z nich jsou vyhláškou stanoveny přesné kvalitativní parametry. Pro výrobek s názvem vepřové maso ve vlastní šťávě a pro pork luncheon meat platí, že oba musí obsahovat alespoň 70 procent masa, dále v nich může být maximálně 70 procent vody a 40 procent tuku. Obsah masa i tuku patří mezi informace, které se povinně uvádějí na obalu, proto je dobré věnovat jim při nákupu pozornost. Můžete si totiž domů přinést konzervy, které se drží u hranice povoleného minima masa nebo ty s více než 90procentním obsahem masa. Platí jednoduchá rovnice, že čím více masa, tím méně prostoru zbývá na ingredience, jako je třeba škrob. 62 Na názvu výrobku hodně záleží Název je u vepřových konzerv opravdu důležitý, neboť určuje, zda se výrobek musí řídit zákonnými požadavky na kvalitu. Vedle testovaného vepřového masa ve vlastní šťávě je na trhu i řada výrobků označených například jako vepřová konzerva či vepřový lančmít, pro které žádné limity neplatí, takže v nich můžete najít i pouhých 30 procent vepřového masa doplněného vepřovými kůžemi a strojově odděleným drůbežím masem. Na obědě z takové pofidérní konzervy pravděpodobně ušetříte, ale nepochutnáte si 63 Masa mají dost, ale chuť pokulhává V obsahu masa při testu nezklamala žádná konzerva, největší slabinou je tak jejich chuť a vzhled. Prvenství získalo Pikok vepřové maso ve vlastní šťávě jemně kořeněné (11,60 Kč/100 g) a tentokrát je vítěz testu zároveň i výhodným nákupem. Dobré hodnocení má také Hamé vepřové maso ve vlastní šťávě Premium (21,70 Kč/100 g), které porotcům chutnalo nejvíce. Z te testovaných lančmítů vyšel vítězně Hamé luncheon meat pork tězn (16 16,60 Kč/100 g), který jako jediný získal dobré hodnocení při din ochutnávce. Nepochybíte však ani och koupí levnějšího Hamé luncheon kou meat pork k obědu i večeři on (1 10 Kč/100 g). Nejhorší celkové hodnocení získaly dva výrobky, které obsahovaly masný separát – Guding pork luncheon meat a Hamé Ha Ming vepřové maso ve vlastní šťávě. 64 Za socialismu bylo opravdu líp Pamětníci tvrdí, že konzervy s lančmítem a vepřovým ve vlastní šťávě už nejsou to, co bývaly. A zřejmě mají pravdu. Chutí, vůní i vzhledem jsou dnešní výrobky sice kvalitnější, ale složením na tom byly dřívější masné výrobky líp. Oproti staré receptuře se dnes často používá bramborový škrob, zahušťovadla (třeba guma euchema E 407a) a látky na zvýraznění chuti a vůně. V Československu byly běžně k dostání konzervy s 80 až 90 procenty vepřového. Navíc mohly obsahovat maximálně 60 procent vody a nejvýše 33 procent tuku. Z testovaných vzorků se starému složení vepřové ložení nejvíce přiblížily Švéda maso od sedláka značky Švéa a Pikok vepřové maso ve vlastní šťávě ze sítě Lidl. Více informací najdete na http://www.dtest.cz. 65 Zklidní pleť Na dovolenou si určitě přibalte hydratační mléko Astrid Sun. Vyživí a zjemní pleť. Díky speciálnímu složení (D-panthenol, allantoin, bisabolol) dokáže zklidnit i popáleniny od sluníčka. Snadno se vstřebává a nezanechává pocit mastnoty. K dostání v drogeriích (200 ml za 79,90 Kč). 66 Pro lehčí bříško Máte problémy se zažíváním? Zkuste doplněk stravy Liftea Kurkumin s vysokou dávkou kurkuminu (látka obsažená v kořenu kurkumy, řadí se mezi takzvané superpotraviny).

Podpoříte nejen zažívání, ale i činnost jater. Balení 30 tobolek stojí 189 Kč, koupíte ho v lékárnách či drogeriích dm. 67 Vitaminový olej Rakytníkový olej obsahuje vysoké množství beta-karotenu, vitaminu E a omega-3, 6, 7 a 9 mastných kyselin a dalších více než 190 biologicky aktivních látek. Působí i jako ochrana proti UV záření a regeneruje pleť podrážděnou od sluníčka. Doporučujeme olej ve s stoprocentní kvalitě od českého výrobce Terezia Company. 68 dm má narozeniny Značka dm baby love slaví dvacáté narozeniny. Mezi maminkami je velice oblíbená, protože poskytuje kvalitní dětský sortiment za výbornou cenu. Produkty baby love neobsahují barviva, vonné ani konzervační a ko e vač látky. Foto popis|

Týdeník Květy Maso Jičín 21.7.2016

Týdeník Květy str. 17

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět rozšíří svůj závod a síť vlastních prodejen V České republice zažívají chovatelé a zpracovatelé vepřového masa těžké časy. Zákaz dovozu zboží do Ruska způsobil po celé Evropě nahromadění obrovských zásob masa, které se jednotlivé státy snaží prodat za nízké ceny. Levnému dovozu tak domácí zpracovatelé čelí čím dál obtížněji. Podpory se živočišná výroba podle Ministerstva zemědělství dočká v rámci nových dotačních titulů V současné době, podle ministra zemědělství Mariana Jurečky, deset největších českých masokombinátů dováží maso ze zahraničí a to až z osmdesáti procent. Většinou jde o státy EU a to především Belgie, Španělsko, Rakousko, Německo a Polsko. V tuzemsku ale stále působí několik chovatelů selat, kteří vykrmují prasat do porážkové váhy, dodávají je do českých masokombinátů, a dokážou i za současných podmínek prosperovat. V Královehradeckém kraji je to například Maso Jičín s.r.o. Tato společnost plánuje v kraji, díky pevným vazbám na své regionální dodavatele, rozšířit stávajících devět podnikových prodejen o dalších šest a postavit novou expediční halu. Celkové investice odhaduje na více než 20 milionů korun. „Naše aktivity máme blízko Jičína. Prasata chovají naši dodavatelé ve vzdálenosti do padesáti kilometrů od masokombinátu. Prodejny chceme mít také v kraji, kde působíme, jsme s ním hodně spojeni,“ říká ředitel Masa Jičín Ing. Bohuslav Kohout. Své maso a produkty z něj prodávají i menším obchodům s masnými výrobky a také do velkých obchodních řetězců. Ty představují dlouhodobý a stabilní odbyt, jsou ale i hodně náročné na kvalitu. Nejvyšší požaduje Kaufland. Podle Kohouta právě tam proudí nejlepší kusy masa. „Vybírají si jen kusy s nejvyšším podílem poctivé svaloviny a také nás vedou k tomu, abychom jim dodávali maso v co nejvyšší libovosti a co nejčerstvější,“ říká zástupce ředitele Karel Čeřovský. Maso Jičín ročně vyprodukuje zhruba 10 350 tun vepřového od českých dodavatelů. Aby měla firma dostatečný přísun prasat na porážku, odebírá od jednoho z jeho největších dodavatelů, PROAGRO Nymburk, 40 000 kusů. Tento chovatel má vlastní chov počtu 2600 prasnic. Každá z nich za rok porodí až třicet selat. Malou část živých prasat vyváží společnost na Slovensko a do Maďarska, většinu jich ale porazí a

zpracuje, nebo je posílá do jiných českých masokombinátů. Veškeré zpracované maso z Jičína se prodává jen v České republice. Zhruba třetina ho míří do velkých řetězců, druhá část pak do menších řeznictví, včetně vlastních prodejen. Veškerá poražená prasata pochází z českých chovů a tudíž jsou na české trhu prodávána pod značkou Česká potravina se státní vlajkou. Současná vlna investic je už několikátá v pořadí. Největší suma, přes sto milionů korun, šla v roce 2002 do nových jatek. Pár let po tom následovala velká investice do masné výroby, v roce 2007 firma postavila bourárnu masa, vše stálo řádově desítky milionů korun. Současné investice, které firma právě rozjíždí, přicházejí s odstupem několika let. Kromě prodejen a modernizace výroby bude masokombinát stavět i novou expediční halu. Díky ní bude moci zvýšit celkový odbyt vepřového masa nejméně o třetinu. Vznikne také 10 až 15 nových pracovních míst. Foto popis|

Zemědělec Obavy z přeregulovanosti Zemědělec str. 3 Zpravodajství Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - TOP

25.7.2016

zpět Časté změny regulace prodeje potravin v ČR mohou vést k přeregulovanosti trhu na úkor účinného výkonu dozoru. A i když je regulace vedena ve prospěch spotřebitele, většinu aktuálních problémů na trhu v podstatě nem schopna vyřešit Na tiskové konferenci to před několika dny uvedli zástupci Sdružení českých spotřebitelů. Zároveň upozornili na to, že letos vstoupí v účinnost další novela zákona o potravinách, a to v situaci, 1% i u současné právní úpravy existuje problém s vymahatelností. Příkladem jsou požadavky zákona na označování nebalených potravin mimo jiné na informace o výrobci či hlavní složce potraviny. J e stále mnoho řeznictví, uzenářství, pultových prodejů ve větších prodejnách, kde tyto informace k dispozici nejsou. Je to tedy právě jeden z takových příkladů, kdy sice ve prospěch spotřebitele jsou opatření zavedena a my to vítáme, ale ve skutečnosti uplatňována nejsou," uvedl předseda sdružení Obor Dupal. Obecně ale považuje regulaci trhu potravin za prospěšnou. Další novela zákona o potravinách, která letos vstoupí v účinnost, zavádí zákaz označování potravin logy, vlajkou, mapou či nápisy odkazujícími na Českou republiku, pokud nebude potravina vyrobena v České republice a z českých surovin. U potravin, které se skládají z více složek, bude muset být obsah českých částí minimálně 75procentní. Novela má také sjednotit způsob informování o původu nebalených potravin u ovoce, zeleniny, hovězího, vepřového a drůbežího masa. Podle novely velcí obchodníci budou muset také předávat nevyužité potraviny do potravinových bank. Ministr zemědělství Marian Jurečka změnu hájil s tím, že ročně se v České republice vyhodí až 80 kilogramů potravin na občana. Za kvalitu přerozdělovaných potravin bude podle ministra odpovídat jejich konečný distributor. Má dostávat potraviny s deformovaným obalem nebo nezkažené jídlo s prošlou dobou trvanlivosti. „Vnímáme pozitivně, že řada legislativních opatření je navrhována a přijímána s tím, že hlavním cílem je zájem spotřebitele," poznamenal Dupal. Upozornil však, že vnímání kvality a její úrovně se spotřebitel od spotřebitele významně liší. „Proto musíme, my spotřebitelé, dostávat a vyžadovat takové informace, které nám umožní se orientovat v kvalitě," zdůraznil Dupal. Připomněl, že spotřebitel je vystaven tlaku reklamy, značek a dalších způsobů nabídky zboží, včetně ceny. Připomněl, že sdružení zaznamenalo mnoho problémů, u nichž je vinna výroba, a to jak u dovozového, tak tuzemského zboží. Jde například o pridatnou látku, která do potraviny nepatří, nebo naopak chybí složka, která je deklarovaná, falšování vína glycerolem, kontaminaci způsobenou ve výrobě. Na druhé straně mnoho prohřešků je pak způsobeno u prodejce, jako je prodej zkaženého zboží, zavádějící či zcela klamavé informace o původu a hlavně hygiena provozu. „Sdružení českých spotřebitelů se na problematiku potravin zaměřuje jako na jednu ze svých prioritních oblastí," dodal Dupal.

*** Klíčové informace * Časté změny regulace prodeje potravin v ČR mohou vést k přeregulovanosti trhu. * Obecně sdružení českých spotřebitelů považuje regulaci trhu s potravinami za prospěšnou. * Spotřebitelé by měli dostávat a vyžadovat takové informace, které jim umožní se orientovat v kvalitě.

Bourárnou řešili nezájem o hovězí Zemědělec str. 5 Publicistika Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - TOP

25.7.2016

zpět Bourárnu masa začala společnost Ekofarma Agrofyto budovat kvůli tomu, ze nebyl zájem o hovězí maso. „Hledali jsme tedy vhodné řešení," uvedla jednatelka této společnosti, hospodařící v jihovýchodní časti Beskyd, Ludmila Mužikovská na farmářských slavnostech, které se před několika dny konaly právě na tomto statku v Lidečku. Představitelé podniku počítali s tím, že maso z bourárny využijí i spolupracovníci společností v rámci nájemních vztahů. Jednatelka sdělila, že skot porážejí na jatkách Valčík Valašské Klobouky vzdálených asi osm kilometrů. Agrofyto poráží asi čtyři kusy za měsíc, jalovice nechává většinou na obnovu stáda „Teoreticky je připravena porážka také na statku, ale zatím to není potřeba," podotkla Mužikovská s tím, že zpravidla v pátek porážejí a v pondělí přivezou chladírenským autem čtvrtě. Ty chladí v chladíme ještě asi týden. „Pak přijdou řezníci, kteří s námi spolupracují. Jsou to chlapi, kteří dělali ve Finsku, Norsku, Německu a znají i jiné postupy bourání, než jsme byli zvyklí, a bourají to podle našeho přání," poznamenala s tím, že maso se kuchyňsky opracuje a následně se vakuově zabalí a pak znovu další týden dozrává v chladírně, popsala jednatelka. Vše probíhá pod přísným dohledem, a tím si tento řetězec stále zachovává certifikaci bio. J výstavbu bourárny jsme konzultovali s veterináři," podotkla Maso společnost prodává přímo spotřebitelům, většinou ve formě balíčků. Rozvoz realizuje většinou ve čtvrtek a pátek, aby na víkend bylo maso u zákazníků, dodala. „Také máme snahu hovězí maso dávat do školek a škol za konvenční cenu. Domníváme se, že děti majitelů pozemků, od nichž máme pronajatou půdu, by měly jíst kvalitní maso," míní jednatelka podniku. „Bohužel, současné dětí neumí jíst tento druh masa, většinou jsou z domova zvyklé na kuřecí," posteskla si. Připomněla, že masný skot nevyvážejí jako zástav, ale uplatňují ho v tuzemsku. Návrat ke způsobu hospodaření předků Společnost Ekofarma Agrofyto je certifikovaným ekologickým podnikem. Zaměřuje se na produkci mléka a hovězího masa v biokvalitě. Částečně hospodaří v chráněné krajinné oblasti Beskydy a ekologický způsob hospodaření, k němuž se rozhodl přejít už v roce 1998, je vůbec nejvhodnější způsob hospodaření pro tuto oblast, sdělila Ludmila Mužikovská a doplnila, že podnětem k přechodu na ekologické zemědělství bylo i její osobní přesvědčení. Jak přiznala, chtěli se vrátit ke způsobu hospodaření, jako to dělali prarodiče. Samozřejmě s využitím získaných znalostí v bývalých podnicích JZD a na školách v Rožnově pod Radhoštěm či Mendelově univerzitě v Brně, doplnila. J e pro nás stěžejní hospodařit v souladu s přírodou, proto je pro nás ekologický způsob hospodaření nejvhodnější a našemu postoji nejbližší," zdůraznila Mužikovská. Ekofarma hospodaří na 835 hektarech zemědělské půdy. „Teď jsme navýšili 215 hektarů orné půdy, zbytek jsou louky a pastviny," upřesnila Rostlinná výroba slouží pro potřeby živočišné produkce. „Navýšili jsme to z toho důvodu, že potřebujeme nechat odpočinout pole. Potýkáme se totiž se zaplevelením," podotkla. Doplnila, že spolupracují s Výzkumným ústavem šlechtitelským Agritec Šumperk. Společnost chová asi 550 kusů skotu. Z toho je asi sto masných matek a asi 120 dojnic holštýnského plemene s průměrnou dojivostí 8065 litrů. Z masných plemen se specializuje na chov

plemene limousine a simentál. Zvířata jsou ustájena na dvou farmách. Téměř po celý rok však žijí na pastvinách. Všechny tyto faktory mají samozřejmě pozitivní vliv na zdraví zvířat Mléko společnost dodává výhradně do mlékárny Valašské Meziříčí, kde se pod přísným dohledem zpracovává, aby si i nadále zachovalo certifikaci bio. „S touto mlékárnou spolupracujeme již řadu let, naše spolupráce je nyní již na přátelské úrovni," podotkla. Podle Mužikovské přes současné problémy v sektoru mléka počet dojnic neredukovali. „Máme zaměstnance, kterým se blíží šedesát let Kdybychom zrušili mléko, je nás o deset méně," řekla s tím, že nechtějí rušit pracovní místa lidem, kteří v podniku pracovali třeba třicet let Navíc mnozí z nich pronajímají společnosti půdu. Mužikovská řekla, že v současné době to v sektoru mléka nevypadá dobře. Jeho produkci nyní dotují. Mužikovská za pozitivní považuje to, že do budov a stájí investovali již před lety, protože v současné době finance nejsou. „Doplácíme úvěry, které se snižují, mzdy, teď potřebujete přilákat i mladé lidi," podotkla Společnost nyní zaměstnává 17 lidí. Problémem podle ní je, že nemají ještě rozhodnutí z minulého roku na agroenvironmentální opatření ani na ekologii. Poukázala na to, že je to vlastně objednávka státu, protože udržují krajinu. „Kdybychom byli v situaci v roce 2006 a 2007, kdy nám pod náporem sněhu popadaly budovy, nedovedu si představit že bychom teď fungovali, kdyby tyto peníze nepřišly," řekla. Ekofarma Agrofyto si podle jednatelky uvědomuje důležitost a význam odborného vzdělání, o čemž svědčí i fakt že většina našich zaměstnanců má příslušné odborné vzdělání a nadále spolupracujeme se střední zemědělskou a přírodovědnou školou v Rožnově pod Radhoštěm. Přistup Ekofarmy Agrofyto k hospodaření ocenil i Nadační fond Bartákova hrnce, který jí udělil za dosavadní dlouholetou práci v souladu s přírodou, ocenění „Nejlepší ekozemědělec roku 2009". Zemědělství je zajímavou prací Náměstek ministra zemědělství Pavel Veselý při zahájení farmářských slavností připomněl, že cílem farmářských slavností, které realizuje ministerstvo zemědělství, je ukázat že práce v zemědělství je velmi zajímavá. „Chceme děti dostat do škol. Já sám si pamatuji, že v roce 1989 jsme byli tři třídy agronomů a teď se naplní sotva jedna," poznamenal. Připomněl, že ministerstvo chce představit rovněž tuzemské potraviny, propagovat benefity našich potravin a představit rozdíly mezi konvenčním a ekologickým zemědělstvím. Starosta obce Lidečko, kde společnost sídlí, Vojtěch Ryza připomněl, že obec v roce 2008 získala titul Vesnice roku ČR Jednou z věcí, které se hodnotí, je, jak vypadají naše humna, jak to vypadá za našimi domy. To je velmi důležité a myslím si, že bez vzájemné spolupráce obce se zemědělci by to nešlo," zdůraznil. Veselý připomněl, že v současné době zemědělství prožívá „mléčnou krizi" a apeloval na přítomné, že zemědělcům nejvíc pomohou tím, pokud budou kupovat tuzemské mléko a další potraviny. „Naše potraviny mají jasný definovaný původ, přepravují se na velice krátké vzdálenosti a zároveň jsou pod velmi přísným kontrolním dozorem našich orgánů," konstatoval. *** Klíčové informace * Společnost Ekofarma Agrofyto hospodaří v jihovýchodní části Beskyd na 840 hektarech, * Specializuje se na chov masného skotu plemen limousin a simentál a mléčného holštýnského skotu, * Nedávno zprovoznila vlastní bourárnu. Foto popis| Ekofarma Agrofyto se zabývá mimo jiné chovem masného skotu Foto popis| Návštěvníci farmářských slavností si regionální potraviny Foto popis| Nechyběl ani pestrý program pro dětí Foto popis| První letošní farmářské slavnosti zahájili jednatelka společnosti Ekofarma Agrofyto Ludmila Mužikovská (zprava), náměstek ministra zemědělství Pavel Veselý, starosta obce Lidečko Vojtěch Ryza a starosta obce Horní Lideč Josef Tkadlec Foto popis| Podnik vybudoval vlastní bourárnu Foto popis| Děti si chtěly zkusit podojit krávu, i když umělou

Zlínský deník Deník se ptal: Podle čeho si vybíráte potraviny? 27.7.2016

Zlínský deník str. 2 Anketa - Zlínský kraj

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Akční zboží, nebo spíše dražší a kvalitní? Letáků jsou často plné schránky a podle čeho a co vybrat? „Potraviny si vybírám často podle ceny za 100 g, která je uvedena malinkým na štítku. Raději si koupím za 20 Kč chleba (třeba kilo) než za 15 Kč nějaké jiné pečivo a třeba 200 g. Letáky až tak moc nesleduji. Spíš Lidl, baví mě ty jejich „blbůstky“ pro cyklisty, na sport, na zahradu atd. Myslím si totiž, že kdyby člověk chodil jen podle cen, tak mu ty nákupy zaberou hodně času. To jsem jednou tak narazil na manželský pár a bylo: „To neber, to je levnější tam. Toto přejedeme a koupíme to u nás.“ Co jsem slyšel, tak by jeli ještě do třech dalších obchodů. To co ušetřili, jistě projezdili,“ svěřil se Deníku čtenář Filip. Jiní zase dají na chuť nebo vzhled potravin. „Beru zboží takové, jaké mi chutná. Nakupuju i dražší věci, akcemi se řídím jen třeba v mléčných výrobcích či konzervách nebo do pečení. Ovoce a zeleninu nakupuji podle vzhledu,“ uvedla Elena Hudousková. A co vy? Zdeněk Slávka 29 let, řidič, Kroměříž Letáky vyhazuju a stále si lepím na schránku štítek, aby mi je tam nikdo neházel a stejně hází. Pak doma plaveme v papírech. V obchodě se řídím kvalitou potravin a tím, abych za plato vajíček nezaplatil osmdesát korun. Lenka Horáková 43 let, zaměstnankyně České pošty, Uherské Hradiště Řídím se hlavně podle toho, jestli jsou potraviny české. Víc jim věřím a současně chci podpořit české prodejce. Vyhýbám se výrobkům z Polska a nekupuji maso v supermarketech. Na ovoce a zeleninu často chodím na trh. Marie Tučková, 64 let, důchodkyně, Luhačovice Sleduji některé zboží na internetu. Dcera mi nastavila hlídání u mých oblíbených položek, třeba mléko nebo mouku a prášek na praní. Papírové letáky už jsem přestala odebírat, protože pak zbytečně utrácím. Erika Machačová, 20 let, studentka, Zlín Letáky mi hrozně vadí, všechny akorát ničí přírodu. Mnohem lepší je dívat se na akce přes internet. Zajímají mě hlavně slevy na oblečení a spotřebiče. Na potraviny se příliš nedívám, protože obvykle mají něco ve slevě, ale jiné produkty zase předražené. Milan Osičko OSVČ, 52 let, Kroměříž Letáky u nás lítají do koše, kdo těm slevám věří, je blázen. Něco se dá vzít ve slevě, ale vesměs jsou to nafouklé bubliny. Kupuju, co mám prověřené a neměním, ani když to je, či není ve slevě. Nic už nechutná jako dřív. Jiřina Neradilová, 49 let, pracovnice soukromé společnosti, Zlín Letáky se řídím jen orientačně, třeba teď jsem koupila podle letáku basu Birella, zlevněnou hodně, jinak by mě vůbec nenapadlo kupovat velké množství. No a

pak mě inspirují, např. co bych mohla uvařit... Alena Třešková invalidní důchodkyně, 58 let, Kroměříž Pokud si nezapomenu brýle, tak čtu, co kupuju. V akcích nakupuju, ale dívám se vždycky v obchodě, co je tam zrovna nové. Proč brát pytel brambor zbytečně o deset korun dražší, když ty vedle jsou hezčí a levnější. Pavlína Vaškůjová 24 let, studentka, Uherské Hradiště Sleduji výživové hodnoty potravin, takže když vím o akci na nějaký kvalitní výrobek, tak ji využiji. Samozřejmě to nedodržuji pořád, koupím si i to, na co mám chuť, i když to není zrovna nejzdravější. Emílie Fojtíková, 68 let, důchodkyně, Seninka Nakupuju potraviny hlavně podle kvality. Moc nevěřím polským výrobkům, hlavně jejich masu a masným výrobkům. Ráda si za kvalitní potraviny připlatím. Občas si zajdu nakoupit i do obchodu se zdravou výživou. Josef Novotný 56 let, hypoteční makléř, Nedakonice Kupuji to, na co mám chuť a co je doma potřeba. Podle letáků se neřídím, nestíhám je pročítat. Navíc chodím nakupovat celkem pozdě, takže některé akce bych stejně nestihl. Jestli je potravina bio nebo ze sekce zdravé výživy, moc neřeším. Petr Kochanic, 46 let, hudebník, Zlín Miluji papírové letáky. Zejména si rád prohlížím obrázky. Nejraději mám letáky nabízející elektroniku a spotřebiče. Ty si prohlížím někdy i dvakrát. Ilona Macíková, 48 let, vedoucí prodejny, Vsetín Zajímá mě hlavně složení. Raději nakoupím míň potravin, ale zato kvalitních. Na nabídky v letácích moc nedám. Samuel Erik 31 let, hospodský, Uherské Hradiště U nás doma chodí nakupovat přítelkyně, takže já toho moc nevybírám. Když mám na něco chuť, jdu si to koupit a nerozmýšlím se nad tím, kolik to má tuku nebo jestli je na tu danou věc někde jinde sleva. Jan Skoupil, 78 let, důchodce, Vsetín U nás většinu potravin nakupuje moje žena. Ta se hodně řídí reklamními letáky. Ale podle mě se ani těm letákům nedá vždycky věřit. Často mají zlevněné potraviny už vyprodané. Jiří Urban 42 let, svářeč, Uherské Hradiště Hlavně podle toho, na co mám chuť. Nedívám se na to, kolik má výrobek kalorií, ani na to, jestli je, nebo není bio. Jediné, čemu se vyhýbám, je světlé pečivo. Akční ceny v letácích vůbec nesleduji. Elena Hudousková kadeřnice, 25 let, Kroměříž Beru zboží takové, jaké mi chutná. Nakupuju i dražší věci, akcemi se řídím jen třeba v mléčných výrobcích či konzervách nebo do pečení. Ovoce a zeleninu nakupuji podle vzhledu. Doma ovšem nad letáčky rozhodně nesedím.

Zuzana Papšíková, 36 let, mateřská dovolená, Vsetín Většinou pořád nakupuju jedno a to samé, takže se řídím hodně podle ceny. Někdy se dívám i do reklamních letáků. Libuše Křešanová, 73 let, důchodkyně, Kroměříž Dnes už člověk nekoupí ani pořádné rohlíky, už z krámu to donesu skoro tvrdé. Slevy jsou taky jen naoko, nikdy by mě nenapadlo, že za dobrý chleba dám skoro čtyřicet korun, ale ty jejich balené krájené chleby třeba vůbec nejsou dobré. Už se v tom moc neorientuju. Barbora Koudelová, 29 let mateřská dovolená, Vsetín Letáky se neřídím skoro vůbec. Kupuju hlavně osvědčené potraviny. Zajímá mě jak cena, tak kvalita. Radka Hlavicová, 27 let, manažerka, Zlín Letáky mi nechodí, takže se o akcích dozvídám většinou až v obchodech. Potraviny se snažím vybírat podle kvality a značky, ale pokud je chtěný výrobek zrovna v akci, beru všemi deseti. Martin Maňásek 22 let, dělník, Staré Město Kupuji to, na co mám chuť. Ale snažím se, aby mezi tím bylo i něco zdravého, nějaké ovoce nebo zelenina. Akční letáky moc nesleduji, spíš hned letí do koše. Lenka Celičková zdravotní sestra, 28 let, Kroměříž Když sleva přijde vhod, proč ne. Brávám jídlo pro celou rodinu, takže pokud mají někde ve slevě máslo, zase se to vyplatí vzít ho víc. Když ovšem nakupuju pro sebe, tak si vybírám podle chuti a samozřejmě kvality. Jiří Hříbek, 65 let, důchodce, Vsetín S mojí ženou nakupujeme potraviny hlavně podle letáků. Vybíráme potraviny podle ceny a dáváme přednost těm nižším. Michal Tesla, 42 let, programátor, Zlín Vybírám na základě zkušeností s danou značkou nebo druhem, ale k letákovým akcím a slevám občas přihlížím. Především u dražších výrobků. Ve Zlínském kraji se ptaly: Deník/Daniela Zedníčková, Marcela Kaniová, Barbora Čandová a Ivona Dundálková Foto popis| Region| Střední Morava Publikováno| Zlínský deník; Anketa - Zlínský kraj; 02 Publikováno| Valašský deník; Anketa - Zlínský kraj; 02 Publikováno| Slovácký deník; Anketa - Zlínský kraj; 02 Publikováno| Kroměřížský deník; Anketa - Zlínský kraj; 02 ID| d25e44d6-cbee-4ddd-9f58-d750470bbfc4

zpravy.iDNES.cz Od čumáčku po ocásek: filosofie učí, jak využít maso z celého zvířete 26.7.2016

zpravy.iDNES.cz str. 0 Zprávy iDNES.cz / Domov Bára Kebová Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Kdysi to bylo normální při každé zabijačce. Dnes jsme tak zhýčkaní, že umíme využít ze zvířete jen několik vybraných části a se zbytkem bychom si nevěděli rady. A jen několik řezníků se vrací ke starému způsobu a zamítá velkochovy. Navíc věří, že zpracováním celého zvířete mu vyjadřují úctu a respekt. Zakladatelem filosofie „nose to tail“ neboli „od čumáčku po ocásek“ je londýnský šéfkuchař a majitel michelinské restaurace St. John Fergus Henderson. Svými třemi knihami, recepty, kuchařskými technikami i slávou vlastní restaurace dokázal vrátit přitažlivost mnoha opomíjeným částem zvířat a přesvědčit tisíce lidí o tom, že využít se může a má opravdu vše. Popsala to autorka Bára Kebová pro magazín startupu Storyous . Také u nás se najdou lidé, kteří se k tomuto přístupu hlásí, věří mu a snaží se ho šířit dále. Na čem je „od čumáčku po ocásek“ založeno a proč je důležité tímto způsobem o mase přemýšlet, mluví dvě velké osobnosti pražské řeznické branže – František Kšána z Naše maso a Paul Day z restaurací Sansho, Maso a kobliha a řeznictví The Real Meat Society. Jak na to jdou „V Sanshu vyznáváme filosofii „od čumáčku po ocásek“ od prvního dne, co jsme restauraci otevřeli. Jsem hrdý na to, že mohu říct, že každý kousek masa, se kterým zde pracujeme, pochází ze zvířete, které jsme koupili celé, a že naprosto vše jsme schopni využít pro lidskou spotřebu, což je rovněž základní stavební kámen celého přístupu. Filosofie „nose to tail“ by totiž v kontextu intenzivního zemědělství, kterému jde hlavně o výši výnosů, jednoduše nedávala smysl. Pasoucí se, trávou krmená a přirozeně pomalu rostoucí zvířata, to vše je základ filosofie řezníků po celém světě, kteří pracují s celým zvířetem – a přímý protiklad k velkochovům, které jsou z mého pohledu přímo děsivé,“ vysvětluje principy tohoto přístupu Paul Day. Podobně uvažuje také František Kšána: „Jako každý řezník zpracovávám všechno maso, které mám k dispozici. I historicky to tak vždy fungovalo a svým způsobem to není jinak ani dnes, protože mnoho částí, které nesní lidé, se využívá pro zvířata. Nacházíme se ale v době hojnosti, kdy je všeho dostatek. Takže se části jako vnitřnosti a ocásky začaly najednou odsouvat na druhou kolej, protože lidé mají maso, kdykoli si na ně vzpomenou. Většina lidí, restauratérů nebo řezníků tak jednoduše nemá potřebu využívat jiné než ty nejznámější části zvířat,“ popisuje úskalí této filosofie František Kšána. Maximální respekt k životu zvířete Nejde zde jen o snahu neplýtvat zdroji. Součástí filozofie „od čumáčku po ocásek“ je také vyjádření úcty ke zvířeti, které na našem talíři skončí. Poctivý přístup navíc neohýbá ceny masa do nereálně nízkých hladin a pomáhá nám lépe si uvědomit, co za každým řízkem či párkem stojí. „Tím, že spotřebujete vše do posledního kousku, vyjadřujete zvířeti a jeho životu maximální respekt. Zároveň jako kuchař čelíte při snaze využít opravdu vše úžasné kreativní výzvě – stáváte se tudíž díky tomu silnějším, zkušenějším a lepším,“ argumentuje Day. „Díky této filosofii navíc obchodníci i zákazníci získávají reálnější představu o tom, jak by skutečná cena masa měla vypadat. Tradiční řeznické řemeslo pracuje s opravdovými cenami masa, ne těmi uměle sraženými průmyslovým zemědělstvím a velkochovy, které najdete v supermarketech,“ dodává. Kuchař by měl spolupracovat s řezníkem „Základem je, aby si šéfkuchař našel dobrého řezníka. Dnes nemůžete být dobrým šéfkuchařem, aniž byste věděl, odkud vaše maso pochází. Uvědomuji si, že mám obrovské privilegium, že mohu svou práci dělat tak, jak ji dělám. The Real Meat Society, řeznictví, které je součástí našeho konceptu, mi jakožto šéfkuchaři umožňuje mít přímý kontakt s farmáři,“ vysvětluje Paul Day.

Díky tomu zná osobně nejen všechny své farmáře, ale také lidi pracující na jatkách. Proto si myslí, že dělat to jako oni je opravdu náročné a ne každý šéfkuchař je schopen jít stejnou cestou. Rozhodně je však přesvědčen, že pokud to mohou zvládnout oni, může to s vynaložením určitého úsilí dělat kdokoli jiný. Dobrý řezník i kuchař umí zpracovat vše Umět s masem pracovat a využít všechny části zvířete je naprostý základ pro každého dobrého řezníka, ale i kuchaře. „Všechny části, o kterých si myslíme, že se v kuchyni nepoužijí, jako řezníci uvaříme a zpracujeme. Ale i dobrá kuchyně by měla umět využít vše. V Naše maso nakupujeme celá živá zvířata, takže máme k dispozici každou část. A to, co sami nezvládneme zpracovat, dáme kuchařům do Lokálu – všechny ty kosti a další části, to všechno oni dokážou ve svém provozu dále využít. Většina restaurací však jede akorát podle toho, co stojí méně peněz, z čehož se pak snaží vymáčknout co nejvíc. Když však koupíte celé zvíře, snažíte se ho přirozeně použít do posledního kousku,“ říká Kšána, který v úspěšné řeznické tradici své rodiny pokračuje v prodejně Naše maso v Dlouhé. Vyhlášené řeznictví Real Meat Society Zpracovat lze opravdu vše. O tom, zda bude tento přístup fungovat, však nerozhoduje jen nabídka, ale zčásti také poptávka. S lidmi to ale často není jednoduché, jak ví z vlastní zkušenosti i Kšána. „Moderní lidé chtějí mít 24 hodin denně k dispozici úplně vše, na co si vzpomenou. Nechtějí mít maso tlusté, ale libové, nechtějí na to moc sahat, chtějí mít vše prostě jednoduché. Takže obchodník se může snažit, jak chce – a snaží se – ale zákazník taky něco vyžaduje. A kolikrát je těžké jít proti proudu. Vy třeba přijdete k nám do krámu s tím, že chcete kuřecí křidélka, ale my je nemáme. Protože máme kuře celé, které vám rozporcuji na jednotlivé části. Ale vy ve většině případů řeknete, že je nechcete, že chcete jenom křidélka. V tu chvíli ale musíte jít do nějakého velkého obchodu, kde to takto mají, protože to dělají ve velkém.“ Práce s celým zvířetem má své nesporné výhody, ale také omezení. Funguje totiž na úplně jiném principu než supermarkety a velkovýroby. Poptávka v tomto případě často převyšuje nabídku a v The Real Meat Society o tom ví své. „Lidé si kupují i méně tradiční části, například prasečí nožičky. Ale uspokojit potřeby zákazníků často není jednoduché. Pokud zpracováváte dvě krávy týdně, nemůžete mít nikdy dostatek hovězích oháněk nebo jazyků, máte prostě jen dva,“ vysvětluje Paul. Proto je důležité z pozice řezníka, prodejce i restauratéra nejen správně přemýšlet a pracovat, ale také vzdělávat a informovat. „Musíte lidi neustále učit o tom, že je dobré maso připravovat i doma. Kuře je ideálním příkladem, protože ho musíte umět zpracovat celé – prso, stehno, krk, kůži. Buď si ho upečete vcelku, nebo ho dostanete vykostěné a máte základ na polévku a řízek. Podobně je to u králíka. Z toho u nás lidé dostanou předek a hlavu na vývar a mají třeba i na rizoto, zadek si upečou. Řezník je vlastně hlavně obchodník a musí své zákazníky učit. Ale není to vůbec jednoduché, protože skutečnost, že v dnešní době máme všechno kdykoli a za pár korun, této filozofii nejde vůbec naproti,“ shrnuje František Kšána. Původní článek byl napsán pro Storyous - pokladní systém a byl redakčně upraven.

URL| http://hobby.idnes.cz/filozofie-od-cum...v.aspx?c=A160725_094026_hobby-domov_bma

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 112

Jsme připraveni na období sucha? 112 str. 22 konference semináře kpt. Ing. Jan SAITZ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

20.7.2016

zpět Česká republika v posledních letech pociťuje nastupující změnu klimatu častějšími a nepředvídatelnějšími obdobími povodní, ale i sucha, a to až do té míry, že středoevropské klima přechází ze střídání roků s převažujícími povodněmi a roků s převažujícím obdobím sucha do stavu, kdy se oba extrémní jevy vyskytují i krátce po sobě v jednom kalendářním roce. Výpar během období vysokých teplot začíná být řízen množstvím vody v půdě – vypařilo by se jí více, kdyby nějaká byla. * Opatření na úrovni mezirezortní pracovní komise „Voda -sucho“ Na základě příslušných ustanovení právních předpisů je problematika hospodaření s vodou především v gesci Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství, což v minulých letech vedlo ke vzniku určitých „kompetenčních“ problémů. To byl také jeden z důvodů, proč byla v roce 2014, na základě dohody obou dotčených ministrů, ustanovena mezirezortní pracovní komise „Voda -sucho“ (dále jen „komise“). Do výkonného výboru komise a poradního orgánu komise byli jmenováni zástupci dotčených rezortů (Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo průmyslu a obchodu) a dalších institucí (Český hydrometeorologický ústav, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, Státní pozemkový úřad, Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku VŠE v Praze, zástupci vybraných vysokých škol, zástupci jednotlivých povodí a další). Komise, resp. její výkonný výbor, se od svého ustanovení sešel celkem pětkrát (poslední jednání proběhlo dne 15. června 2016). Základním výstupem dosavadní činnosti komise je dokument s názvem Příprava realizace opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody, který vláda České republiky vzala na vědomí a usnesením č. 620 ze dne 29. července 2015 uložila ministrům životního prostředí, zemědělství, průmyslu a obchodu, 1. místopředsedovi vlády pro ekonomiku a ministru financí, ministryni pro místní rozvoj a vedoucímu Úřadu vlády realizovat opatření k naplnění cílů ochrany před negativními dopady sucha uvedená v předmětném materiálu ve stanovených termínech. Vláda dále uložila ministrům zemědělství a životního prostředí do konce roku 2016 zpracovat informaci o stavu plnění výše uvedených opatření a do 30. června 2017 zpracovat návrh koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky s využitím realizovaných opatření. Hejtmanům krajů a primátorce hlavního města Prahy bylo vládou doporučeno spolupracovat při realizaci přijatých opatření. Pokud jde o samotný dokument, obsahuje obecný úvod do problematiky sucha a dále výčet celkem padesáti konkrétních opatření proti negativním dopadům sucha v sedmi dílčích kapitolách (opatření monitorovací a informativní, legislativní, organizační a provozní, ekonomická, technická, environmentální a jiná), včetně gescí jednotlivých ministerstev a termínů jejich realizace. Opatření spočívají především ve zpracování odborných studií, které mají posoudit aktuální stav systému z hlediska připravenosti na sucho (z hlediska infrastruktury, související legislativy, využití ekonomických nástrojů, získávání a přenosu informací aj.) a především v navržení jeho revize a doplnění za účelem zvýšení jeho robustnosti a efektivity při předcházení a řešení možných negativních dopadů sucha. Gesce za plnění většiny úkolů je přidělena Ministerstvu životního prostředí a Ministerstvu zemědělství. Oba rezorty v současné době připravují koncepční materiály, ve kterých bude postup plnění jednotlivých opatření přesně definován. V rámci HZS ČR je věnována pozornost především dvěma úkolům – „Obnovit Leteckou hasičskou službu, jako významný nástroj pro identifikaci a zdolávání požárů v období déletrvajícího sucha a zajistit dlouhodobou udržitelnost jejího financování“ a dále „Analyzovat potřebnost obnovy zdrojů požární vody, případně vybudování čerpacích stanovišť požární vody v I. zónách národních parků, a to včetně opatření k zachování a udržování přístupových cest k těmto objektům“. Snaha o obnovu Letecké hasičské služby již byla částečně naplněna, problematika zdrojů požární vody v národních parcích je předmětem dalších jednání. * Seminář Sucho II

V rámci cyklu Prevence katastrof -ochrana obyvatel a životního prostředí 2016 uspořádal Český národní výbor pro omezování následků katastrof společně s Českým spolkem pro péči o životní prostředí při Českém svazu vědeckotechnických společností, Úřadem městské části Praha 9 a pod záštitou ministra zemědělství Ing. Mariana Jurečky v březnu tohoto roku již druhý odborný seminář na téma sucho, tentokrát s názvem „Sucho jako reálná hrozba, bude chybět voda!“. První seminář s názvem „Sucho jako plíživá katastrofa, jeho příčiny a možné dopady“, který se konal v listopadu 2014, vyvolal o tuto problematiku velký zájem, o čemž svědčí účast více než 100 odborníků z různých orgánů veřejné správy a dalších institucí. * Střídání povodní s obdobím sucha – ochrana před povodněmi i před suchem Vltavská kaskáda je soustava víceúčelových vodních děl na řece Vltavě, která byla vybudována pro účely ochrany před povodněmi (zadržení velkých objemů vody), zajištění odběrů vody pro vodárenské účely a průmysl, energetiku (vodní elektrárny), zajištění splavnosti toku, a v neposlední řadě za účelem rekreace a provozování vodních sportů. Ředitel Povodí Vltavy, s.p., RNDr. Petr Kubala připomněl, že v celé České republice jsou jediným zdrojem vody atmosférické srážky a hlavním úkolem vodohospodářů je vodu v krajině zadržet. Dále konstatoval, že povodně i sucho jsou přírodní jevy, kterým nelze zabránit, lze se na ně pouze do jisté míry připravit a lze snižovat jejich negativní dopady. Pokud se sejdou nepříznivé okolnosti – nedostatek zásoby vody ve sněhu v zimním období a nastane deficit srážek, jako tomu bylo například v loňském roce, všechny tyto nepříznivé okolnosti zrychlí úbytek vody v půdě a v krajině. Dojde k nedostatku vody ve vodních tocích, včetně snížení vydatnosti pramenů a poklesu hladin podzemních vod. Na základě předchozích zkušeností s povodněmi byla zpracována studie „Prověření strategického řízení Vltavské kaskády – parametry manipulačního řádu“ (ČVUT Praha, doc. Dr. Ing. Pavel Fošumpaur) a na jejímž základě došlo na jaře 2015 ke změně manipulačního řádu vodního díla Orlík. Účelem bylo posílení protipovodňové funkce zvýšením retenční kapacity z Q10 na ochranu blížící se Q20 při zachování nebo pouze částečném omezení ostatních funkcí vodního díla. Opatření na ochranu před suchem jsou bolestnější, než opatření na ochranu před povodněmi. Je velmi složité taková opatření připravovat, natož realizovat s ohledem na regionální zájmy, a především s ohledem na délku volebního období, kdy je téměř nemožné prosazovat nepopulární opatření ve prospěch blízké budoucnosti i budoucích generací. Mezi priority ve vazbě na řešení problematiky sucha patří zejména zadržování vody v krajině, snižování nebo zamezení eroze půdy, budování malých vodních nádrží a revitalizace vodních toků tak, aby bylo možné v případě potřeby vodu zadrženou v krajině efektivně využívat. Jako příklad lze uvést návrh Povodí Vltavy, s.p., na vybudování nádrží v lokalitách Senomaty a Šanov na Rakovnicku, tedy v oblasti dlouhodobě postižené suchem. Ing. Josef Nistler, ředitel odboru ochrany vod na Ministerstvu životního prostředí, informoval zejména o možnostech dotačních titulů z Operačního programu životní prostředí 201-2020 (v rámci prioritní osy 1 jsou k dispozici asi dvě miliardy korun). Jako zajímavost pro odlehčení tématu hovořil v další části svého vystoupení o tzv. „hladových kamenech“. Tímto názvem byly v minulosti označovány výrazné balvany, nebo části skalního podloží, vystupující z koryt řek za velmi nízkých stavů. Nedostatek vody, způsobený dlouhodobým suchem, znamenal většinou nízkou úrodu a následnou bídu a hlad. Naši předkové na tyto kameny zaznamenávali letopočty a značky minimální hladiny jako svědectví pro budoucí generace. V Čechách je nejznámější hladový kámen na řece Labi v Děčíně. V roce 1800 na něm byl vytesán německý nápis, „Spatříš -li mne, plač“. Dodnes je částečně čitelný i nápis „Neplač holka, nenaříkej, když je sucho, pole stříkej“. Protože je řeka regulovaná, kámen je v současnosti vidět v průměru 126 dnů v roce. Pokud však u Děčína vznikne plánovaný plavební stupeň, zmizí památka pod hladinou nadobro a podle legendy nastane trvalý čas blahobytu. Ing. Jan Vopravil z oddělení pedologie a ochrany půdy Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i., hovořil na téma půdy (neobnovitelný přírodní zdroj, tvorba a regenerace extrémně pomalá), její degradace (velmi rychlá), a to jak z pohledu zadržování vody v krajině, tak z hlediska produkce potravin. Z pohledu ochrany před suchem je jednou z nejdůležitějších funkcí půdy schopnost infiltrace vody, spolu se zadržováním a akumulací vody v krajině, neboť se tak zpomaluje povrchový odtok a zajišťuje doplňování zásob podzemní vody. Degradace půdy tyto funkce zásadně poškozuje, neboť každý jednotlivý degradační proces přispívá do spirály degradačních procesů poškozujících půdu ve sledu: ztráta organické hmoty › zhoršení půdní struktury › utužení půdy › omezení infiltrace vody › zrychlení povrchového odtoku › vodní eroze. Mezi hlavní degradační procesy patří zastavování území (soil sealing), vodní a větrná eroze, okyselování půd (acidifikace), úbytek organické hmoty (dehumifikace), utužení půd

(pedokompakce), znečištění půd (kontaminace). V České republice je dlouhodobě podceňován význam závlah na stabilizaci produkce v podmínkách změn klimatu. Důležitým opatřením je dodávání organické hmoty do půdy, aplikace půdoochranné technologie, podpora víceletých pícnin apod. Doc. Ing. Vladimír Švihla, DrSc. z Lesnické a dřevařské fakulty České zemědělské univerzity v Praze hovořil o funkcích lesa, suchu a opatřeních proti němu v lese i v krajině. Les je významný krajinotvorný prvek, lesní plochy představují 33,8 % našeho území, a mimořádný zdroj s produkční a mimoprodukční funkcí (protierozní; hydrické – zásobárna vody, zpomalení a zmenšení kulminační vlny, čistota vody). Lesní půda je velmi pórovitá, tudíž zadržuje velký objem vody. Hospodaření v lese ovlivňuje podstatně vlhkostní režim lesních půd. Navrhovaná opatření proti suchu v lese spočívají v šetrných způsobech hospodaření za účelem šetření vodních zdrojů v lese a v postupné změně druhové skladby lesů. Opatření v krajině spočívají v zalesňování ladem ležících půd a výstavbě rybníků. * Zkušenosti z praxe Zkušenosti na místní úrovni přednesla Ing. Bc. Anna Hubáčková, starostka obce Ratíškovice, která naznačila oblasti a opatření k eliminaci sucha na území obce. Lze k nim zařadit zejména vypracování územního plánu obce, provedení komplexní pozemkové úpravy, spolupráci na téma ochrana životního prostředí, např. v rámci mikroregionu, vypracování studie odtokových a erozních poměrů s návrhem ochranných opatření a jejich realizace, usilování o návrat zeleně do přírody konkrétními akcemi. Krajské úrovni se věnoval Zdeněk Chlád, radní Kraje Vysočina, jejichž hejtman zřídil pracovní skupinu k řešení dopadů déletrvajícího sucha na území kraje jako svůj poradní orgán. Členy se stali zástupci orgánů kraje, státních podniků povodí, Českého hydrometeorologického ústavu a další odborníci. Zamýšleným výstupem je souhrn možných krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých opatření. Kraj Vysočina v rámci přípravy na možné sucho nechal vypracovat a schválit zejména tyto dokumenty: „Zásady Zastupitelstva Kraje Vysočina pro poskytování dotací na infrastrukturu vodovodů a kanalizací“, „Grantový program Čistá voda 2016 v rámci Fondu Vysočiny“, „Opatření obecné povahy podle vodního zákona i zákona o vodovodech a kanalizacích“ a „Zásady Zastupitelstva Kraje Vysočina pro poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích pro období 2014-2020“. V roce 2015 byl rovněž komplexně aktualizován „Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje“. Foto autor| foto Ing. Karel VANČURA, Český národní výbor pro omezování následků katastrof O autorovi| kpt. Ing. Jan SAITZ, MV -generální ředitelství HZS ČR,

agris.cz Ministr Jurečka: Sklizeň raných brambor postupuje, letos jich bude dost agris.cz str. 0 Zemědělství MZe ČR Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 20.7.2016

zpět Úroda brambor v Česku by se po loňském výrazném propadu měla vrátit na průměr předchozích let. V Polabí a na jižní Moravě již začala sklizeň raných brambor, celkem by jich mohli čeští zemědělci sklidit více než 26 tisíc tun. Plochy brambor také začaly po několikaletém poklesu znovu růst. Tisková zpráva – Úroda brambor v Česku by se po loňském výrazném propadu měla vrátit na průměr předchozích let. V Polabí a na jižní Moravě již začala sklizeň raných brambor, celkem by jich mohli čeští zemědělci sklidit více než 26 tisíc tun. Plochy brambor také začaly po několikaletém

poklesu znovu růst. „Porosty zatím vypadají velmi dobře, takže brambor bude dost. V porovnání s loňským rokem postupuje zatím sklizeň raných brambor o něco rychleji, výnos je přitom zhruba stejný. Celkově očekáváme produkci na průměrné úrovni několika posledních let,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Celková plocha, na které se brambory pěstovaly, loni klesla o 5 %. Produkce se přitom vlivem mimořádného sucha propadla o 27 %. I kvůli tomu se soběstačnost snížila z obvyklých 80 % na necelých 65 %. Každý Čech přitom ročně spotřebuje přibližně 70 kilogramů brambor. „Brambory jsou u nás tradiční plodinou, v jejíž produkci můžeme být soběstační. Proto jsme je také zařadili mezi citlivé komodity, na které zemědělcům poskytujeme podporu, letos jde celkem o 135 milionů korun,“ uvedl ministr Jurečka. Zemědělci letos osázeli bramborami celkem 23 414 hektarů, což je o 734 hektarů více než v loňském roce. Plocha raných brambor vzrostla o 111 hektarů na 1 325 hektarů, odhadovaný výnos je 19,64 t/ha. Brambory pěstuje i řada českých domácností, ty rané letos na ploše 1 167 hektarů, další pak na ploše necelých 5 tisíc hektarů. Bílá kniha má pomoci zvýšit produkci O vývoji bramborářství v České republice vznikla letos Bílá kniha o bramborách. Společně ji napsali lidé z Komoditní rady pro brambory při Agrární komoře ČR, Českého bramborářského svazu, Výzkumného ústavu bramborářského a Agrární komory ČR. „Jsem rád, že zástupci bramborářů jsou aktivní a sami přichází s reálnými opatřeními, která mohou pomoci vrátit české brambory na výsluní. Ovlivnit to může každý z nás,“ řekl ministr Jurečka. Bílá kniha analyzuje vývoj tuzemského bramborářství za posledních deset let a navrhuje opatření, která mají zvýšit kvalitu domácí produkce směrem k 100% soběstačnosti ve spotřebě konzumních brambor. „V Bílé knize navrhujeme konkrétní opatření, jak dosáhnout soběstačnosti a vyšší kvality v produkci brambor, což je záměrem naším i Ministerstva zemědělství,“ řekl předseda Českého bramborářského svazu Miloslav Chlan. Markéta Ježková tisková mluvčí Ministerstva zemědělství


Souhrn událostí uplynulého dne – 19.7. 2016 20.7.2016

agris.cz str. 0 Souhrny Agris Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Čeští producenti mléka a vepřového masa dostanou další mimořádnou podporu, může dosáhnout až 550 milionů korun. Falšované mléčné výrobky z dovozu v obchodních řetězcích v ČR. Lidé paběrkují na polích. Zachraňují část úrody. Průběh sklizní je letos zatím kvůli deštivému počasí pomalejší. Čeští producenti mléka a vepřového masa dostanou další mimořádnou podporu, může dosáhnout

až 550 milionů korun Producenti mléka a vepřového masa dostanou další mimořádnou finanční podporu, která jim má pomoci překonat současnou krizi. Na dnešním jednání Rady pro zemědělství a rybářství v Bruselu představil eurokomisař Phil Hogan plán na pomoc evropským zemědělcům ve výši 350 milionů eur. Falšované mléčné výrobky z dovozu v obchodních řetězcích v ČR Státní zemědělská potravinářská inspekce (SZPI) nadále pokračuje v kontrolách zaměřených na segment mléčných výrobků z dovozu, u kterých v nedávné době zjišťovala četná pochybení. Aktuální výsledky laboratorních analýz prokazují nižší obsah hodnotné složky, jakou je mléčná sušina, která zásadním způsobem utváří kvalitu výrobku. Lidé paběrkují na polích. Zachraňují část úrody Vadí vám dvouocasá mrkev? Uráží vás brambora o průměru větším než šest centimetrů? Jste nervozní, když má květák 13 a nikoliv obvyklých 15 centimetrů? Že ne? Asi jste úplně normální. Na druhou stranu se vymykáte představě tuzemských supermarketů. Ty chtějí zeleninu i ovoce v „normě". Průběh sklizní je letos zatím kvůli deštivému počasí pomalejší Průběh sklizně je letos zatím v Česku pomalejší, intenzivnějšímu postupu žňových prácí zabránilo především počasí. K pondělí 18. července bylo sklizeno 6,8 procenta ploch obilovin a 3,6 procenta ploch řepky. V tiskové zprávě to dnes uvedlo ministerstvo zemědělství. Úplné texty zpráv a další události včerejšího dne naleznete zde.


Aha! neděle Bez vytáček do omáček! Aha! neděle str. 34 Nedělní dobroty (mich) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

24.7.2016

zpět Víte, s kým kamarádí hovězí? No přece s koprovkou, houbovou, křenovou, rajskou i okurkovou Létu sluší klasika, a tak se pusťte... PRAHA – Vařili jsme a jedli lehce zjara, teď v létě jakbysmet, tak proč si jednou neudělat zase pořádnou gruntovní dobrotu. Znáte to, Češi jsou omáčkoví. O tom žádná, a tak se vraťme ke kořenům; až zase jednou venku zaprší, na chalupě nebude co dělat, uvařte si nějakou klasiku, lahodnou omáčku. A k tomu samozřejmě knedlík, případně rýži a kus dobrého hovězího… Nadlábněte se a dejte si šlofíka! Houbová omáčka na smetaně s kulatými knedlíky Potřebujete: 1 l houbového vývaru 400 g hub 1 cibuli 120 ml smetany ke šlehání 120 ml zakysané smetany 1 lžičku kmínu 1 lžíci na drobno nakrájené petrželky sůl pepř olej ocet Na jíšku 3 lžíce másla 3 lžíce hladké mouky Na knedlíky 500 g brambor 5 starších rohlíků 2 vejce 5 lžic mléka sůl Postup: Cibuli oloupeme a nakrájíme nadrobno. Houby důkladně očistíme, opláchneme, necháme

okapat nakrájíme na menší kousky. Na rozpáleném oleji osmažíme cibuli dozlatova, přidáme pokrájené houby, které ochutíme solí, pepřem a kmínem. Houby dusíme asi 5 minut. Základ omáčky zalijeme vývarem a přivedeme k varu. Vaříme tak dlouho, dokud nebudou houby měkké. Mezitím si uděláme knedlíky. Brambory oloupeme, nastrouháme najemno, necháme je chvíli odstát a zbavíme je přebytečné vody. Mléko a vajíčka vyšleháme. Rohlíky (minimálně den staré) nakrájíme na drobno. Smícháme brambory, mléko s vejci a rohlíky. Vypracujeme těsto, ze kterého tvarujeme knedlíky. Ve vroucí osolené vodě vaříme knedlíky 25 minut. V hrnci necháme rozpustit máslo, zaprášíme ho moukou a rozmícháme. Vytvoříme hladkou jíšku. Jíšku přidáme do omáčky a důkladně promícháme, aby nevznikly hrudky. Do omáčky vmícháme obě smetany. V závěru ji ochutíme octem, petrželkou a v případě potřeby ještě osolíme nebo opepříme. Hotovou omáčku podáváme s knedlíkem. Smetanová okurková omáčka Potřebujete: 400 ml vody 1 ks hovězího bujonu 2 lžičky cukru 200 g smetany ke šlehání 4 lžíce světlé hotové jíšky 150 g sterilovaných okurek Postup: Do kastrolu nalijeme 400 ml vody a přidáme 150 g najemno nakrájených sterilovaných okurek. Vaříme podle tuhosti okurek 10 15 minut. Vložíme kostku hovězího bujonu (ne masox) po rozpuštění vsypeme 4 vrchovaté lžíce světlé jíšky. Základ omáčky necháme za stálého míchání provařit asi 5 minut. K omáčce vmícháme 200 g 30% šlehačky. Krátce prohřejeme a dochutíme 2 lžičkami cukru. Smetanovou okurkovou omáčku podáváme s vařeným hovězím masem a houskovým knedlíkem. Hodí se i k bramborám a vařenému vejci. Můžeme dozdobit nakrájenou okurkou. Křenová omáčka Potřeb ujete: 150 g křenu 250 ml mléka 150 ml smetany na vaření 600 ml hovězího nebo zeleninového v ývaru 120 g másla 2 vrchovaté lžíce hladké mouky 2 cibule pepř sůl Postup: Obě cibule oloupeme a nakrájíme najemno. Připravíme si hrnec, ve kterém rozpustíme máslo. Cibuli na másle lehce orestujeme a zaprášíme moukou. Jíšku mícháme a pomalu přiléváme vývar. Do vývaru nalijeme mléko a zamícháme. Vaříme 10 minut. Do hrnce nalijeme smetanu a promícháme. Aby byla její konzistence opravdu jemná a bez hrudek, rozmixujeme omáčku ponorným mixérem. Omáčku ochutíme solí i pepřem. Křen oloupeme a nastrouháme najemno a přidáme ho do omáčky až závěru. Omáčka si tak zachová výraznou křenovou chuť. Omáčku odstavíme a můžeme podávat nejlépe s hovězím zadním (použili jsme ho ve vývaru) nakrájeným na tenké plátky a knedlíkem či bramborem. Tradiční rajská omáčka Potřebujete: 800 g hovězího předního 200 g rajského protlaku 2 cibule 5 kuliček nového koření 2 bobkové listy 3 lžíce hladké mouky 50 g másla 4 špetky skořice 2 kuličky celého pepře 1 citron cukr sůl mletý pepř olej houskový knedlík Postup: Hovězí maso očistíme. Připravíme si hrnec s vodou a dáme ji vařit. Do vody vložíme nové koření, bobkový list, celý pepř, 1 cibuli a sůl podle chuti. Vodu přivedeme k varu. Do vroucí vody vložíme maso a vaříme do měkka asi hodinu a 30 minut, záleží na velikosti masa. Druhou cibuli oloupeme a nakrájíme nadrobno. Do hrnce dáme olej a cibuli lehce osmažíme. Přidáme protlak, skořici a šťávu z jednoho citronu. Omáčku zředíme vývarem z uvařeného masa. Připravíme si jíšku. Máslo zpěníme a přidáme do něj mouku. Pečlivě promícháme, aby byla jíška hladká. Omáčku zahustíme jíškou a pečlivě promícháme. Necháme krátce povařit za stálého míchání. Zahuštěnou omáčku ochutíme podle potřeby cukrem, solí a pepřem. Podáváme s plátkem masa a houskovým knedlíkem. Koprová omáčka s vejci a knedlíky

Potřebujete: 500 g telecí kýty 150 g mrk ve 150 g petržele 150 g celeru 2 bobkové listy 2 kuličky nového koření špetku soli špetku pepře 1 cibuli tymián kopr 4 vejce 200 ml smetany 31% 4 lžíce másla 2 lžíce hladké mouky 4 lžíce cukru 2 až 3 lžíce octa Postup: Maso, kořenovou zeleninu, cibuli, bobkový list, tymián, sůl a pepř vložíme do vody. Vaříme při nízké teplotě přiklopené asi 3 hodiny, dokud maso nezměkne. Podle potřeby podlijeme vodou. Jakmile je vývar z telecího masa hotový, máslo rozpustíme v hrnci a zaprášíme moukou. Vzniklou jíšku rozředíme vývarem. Vaříme 20 minut, poté dochutíme solí, cukrem, octem a smetanou. Vaříme další 2 minuty. Nakonec přidáme nasekaný kopr, 2 lžíce másla pro zjemnění a odstavíme. Podáváme s knedlíkem, nakrájeným telecím masem a vajíčkem uvařeným natvrdo. Foto autor| Foto scom, ara

Apetit Chutné lázně 20.7.2016 Apetit str. 76 marinování STANISLAVA MORAVCOVÁ ml. Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Abyste si naplno užili vše, co tohle období nabízí, nezapomeňte se i do vaření občas pořádně ponořit. Zkrátka marinujte! Ceviche s kokosovým mlékem a grapefruitem PŘÍPRAVA 20 MIN. + MARINOVÁNÍ 1 HOD. * PRO 4 OSOBY * VELMI SNADNÉ 2 růžové grapefruity 4 lžíce olivového oleje 4 lžíce kokosového mléka špetka mořské soli fleur de sel špetka čerstvě mletého pepře 6 snítek máty, lístky otrhané 400 g velmi čerstvých filetů z bělomasé ryby (např. tresky), nakrájených na tenké plátky 1/2 lžičky sečuánského pepře * Na marinádu nastrouhejte zesterem do větší misky kůru z 1 grapefruitu (část jí vyjměte a odložte na ozdobení) a pak z něj vymačkejte šťávu. Přidejte olivový olej, kokosové mléko, sůl, pepř a nasekané mátové listy. Nakrájenou rybu rovnoměrně rozprostřete do mísy, zalijte marinádou a zakryjte potravinářskou fólií. Nechte v chladničce minimálně 1 hodinu odležet. * Před podáváním ostrým nožem nad miskou okrájejte kůru z druhého grapefruitu a pomocí malého ostrého nožíku vykrojte z dílků grapefruitová filátka. * Při podávání prokládejte rybu grapefruitovými filátky a nakonec vše ozdobte drceným sečuánským pepřem a přelijte odloženou grapefruitovou kůrou. Jezte dobře vychlazené. Marinované kuře na grilu PŘÍPRAVA 15 MINUT + MARINOVÁNÍ * GRILOVÁNÍ 30–40 MINUT * PRO 4 OSOBY * VELMI SNADNÉ 1 cibule, nakrájená nadrobno 8 jarních cibulek nebo ošlejchů (viz Něco navíc), nadrobno 4 stroužky česneku, nasekané 1 zelená chilli paprička (například jalapeno), na tenká kolečka 1/2 svazku hladkolisté petrželky, lístky otrhané 2 limety, nastrouhaná kůra a šťáva 4 lžíce olivového oleje mořská sůl a čerstvě mletý pepř 1 kuře (rozpůlené a zbavené páteře a prsní kosti) * Večer před grilováním dejte do větší misky cibuli, jarní cibulky či ošlejch, nasekaný česnek, polovinu chilli papričky a petrželku. Přidejte limetovou šťávu a kůru a olivový olej. Osolte, opepřete a zamíchejte. * Poloviny kuřete položte vedle sebe do ploché mísy a zalijte je marinádou. Zakryjte potravinářskou fólií a dejte do chladničky na 24 hodin odležet.

Čas od času kuřecí díly otočte, aby se rovnoměrně obalily marinádou. * Nazítří rozpalte uhlí v zahradním grilu (nebo předehřejte troubu s nastaveným režimem grilování na 250 °C). Kuřecí poloviny položte na mřížku a grilujte 15–20 minut po každé straně. * Kuře ozdobte najemno nasekanou zbývající polovinou chilli papričky. * NĚCO NAVÍC Ošlejch (cibule zimní) vypadá jako něco mezi česnekem a cibulí – koupíte ho občas na farmářských trzích nebo v dobrých zahradnictvích. Marinované melouny s vanilkou PŘÍPRAVA 20 MINUT + MARINOVÁNÍ * VAŘENÍ 5 MINUT * PRO 6 OSOB * VELMI SNADNÉ 80 g krupicového cukru 2 vanilkové lusky, podélně rozpůlené 1 lžíce limetové šťávy 1/2 žlutého cukrového melounu (galia) 1/2 zeleného melounu (piel de sapo) 1/2 vodního melounu 4 snítky estragonu, lístky otrhané * V rendlíku rozpusťte cukr ve 100 ml vody. Vlijte limetovou šťávu. Z vanilkových lusků vyškrábněte špičkou nože dřeň a přidejte ji do rendlíku. * Aniž byste směs míchali, přiveďte ji k velmi mírnému varu a 5 minut zvolna vařte, až vznikne sirup. Odstavte, aby sirup zchladl na vlažný. * Mezitím zbavte všechny tři poloviny melounů semínek. * S pomocí speciálního vykrajovátka nebo kopečkovače na zmrzlinu vykrájejte z melounů kuličky a naskládejte je do mísy. * Polijte je vanilkovým sirupem a posypejte estragonovými lístky. Mísu zakryjte potravinářskou fólií a nechte alespoň 4 hodiny marinovat v chladničce. Podávejte dobře vychlazené. Hovězí maso v limetové šťávě PŘÍPRAVA 20 MINUT + MARINOVÁNÍ * PRO 4 OSOBY * VELMI SNADNÉ 600 g hovězího rumpsteaku mořská sůl 6 lžic sezamového oleje 4 lžíce rýžového octa 1 lžíce sójové omáčky 2 lžíce ústřicové omáčky 1/2 svazku čerstvého koriandru 1 čerstvá chilli paprička, zbavená semínek a nakrájená nadrobno 4 jarní cibulky, nakrájené natenko 1 stonek/stéblo citronové trávy, nakrájené nadrobno šťáva ze 2 limet + klínky z další k podávání * Večer předem, případně ráno v den servírování, dejte maso do ploché mísy. Osolte ho ze všech stran. * Ve větší misce prošlehejte vidličkou sezamový olej, rýžový ocet, sójovou a ústřicovou omáčku. Přidejte otrhané listy z poloviny snítek koriandru, najemno nakrájenou papričku zbavenou semínek, jarní cibulky a citronovou trávu. Přilijte limetovou šťávu a vše zamíchejte. * Marinádou zalijte maso a pečlivě ho v ní obalte. Mísu zakryjte potravinářskou fólií a dejte minimálně na 12 hodin do chladničky. * Marinované hovězí podávejte nakrájené na velmi tenké plátky. Doplňte nasekaným zbývajícím koriandrem a klínky limety. * NĚCO NAVÍC Maso můžete rovněž podávat teplé. V takovém případě rozpalte gril a celý rumpsteak krátce ogrilujte; z každé strany nanejvýš 3 minuty. Nechte ho chvilku odpočívat a potom ho nakrájejte ostrým nožem na plátky a podávejte s nasekaným koriandrem. Zelenina v rýžovém octě se zázvorem PŘÍPRAVA 15 MINUT + MARINOVÁNÍ * NA 1 VELKOU ZAVAŘOVACÍ SKLENICI * VELMI SNADNÉ 1/2 polní okurky nebo hadovky 1/2 černé ředkve 1/4 květáku 1 svazek ředkviček 1 mrkev NA LÁK 250 ml rýžového octa 120 g krupicového cukru nejodidovaná sůl (jodidovaná by mohla způsobit nežádoucí změny barvy) 3 stroužky česneku 3cm kousek zázvoru, oloupaný a nastrouhaný * Na lák svařte v hrnci 200 ml vody, rýžový ocet, cukr a dvě špetky soli. Nálev poté odložte stranou, dokud není vlažný. Mezitím očistěte zeleninu a nakrájejte ji na kusy či plátky podle vlastního vkusu. * Nakrájenou zeleninu dejte do cedníku a posypte vrchovatou lžičkou soli. Nechte ji 15 minut vypotit, opláchněte a pak nechte okapat. * Velkou zavařovací sklenici naplňte okapanou zeleninou. Přidejte k ní oloupané stroužky česneku spolu se zázvorem. Vše zalijte nálevem z rýžového octa až po horní okraj a sklenici uzavřete. V chladničce marinujte přinejmenším 24 hodin.

* Nakládaná zelenina se hodí například ke grilovaným masům či do sendvičů. * NĚCO NAVÍC Zeleninu můžete takto uchovat v chladničce až 10 dní. „Marinády a láky dodávají jídlu chuť, konzervují ho a někdy také nahrazují tepelnou úpravu.“ Foto popis| Pozdrav z Latinské Ameriky Foto popis| * Marinované melouny s vanilkou Foto popis| Hovězí maso v limetové šťávě Foto popis| * Zelenina v rýžovém octě se zázvorem Foto autor| Foto MARTIN BALME

blesk.cz Šokující zpráva ze Slovenska: Romové prodávali psy na maso Vietnamcům 20.7.2016

blesk.cz str. 0 Krimi

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Tradiční festivaly pojídání psího masa, které se konají v asijských zemích, jsou u nás odsuzovány absolutně každým. Přesto nemusíme chodit daleko – hned u sousedů Romové prodávají psy svým vietnamským sousedům na jídlo. Policie vše ví a nic nedělá. Konzumace psů totiž není trestný čin! Na otřesný případ upozornila slovenská média Eva Litavszká, její amatérská videa z romské osady v Nesvadoch u Komárna ukazují šílené podmínky, ve kterých jsou psi drženi a jejich dětské tyrany, kterých se psi nesmírně bojí. To by ještě nebylo to nejhorší – podle jejích slov Romové navíc se psy obchodují. Prodávají je na maso svým asijským spoluobčanům! Podle serveru TVNoviny.sk Eva předstírala, že si chce psa na maso taky koupit. „Přinesli mi psíka v pytli. Když jsem se jich ptala, proč v pytli, řekli, že takhle je nosí i Vietnamcům,“ uvedla Eva. Celou věc na udání prověřovala potravinová a veterinární správa i policie. A ta potvrdila, že obchodování se psy skutečně zjistili. Většina místních popírá, že by psy na maso prodávali. Jedna z rodin ale potvrdila, že se setkali s mužem, který je naopak vykupoval. „Víte, na jídlo. Malé, hlavně malé, dal za ně tak pět, deset euro,“ řekla jedna z místních žen. Popřela ale, že by mu psy dali. V jedné z rodin donedávna štěkala obří smečka psů, ovšem když na místo dorazili novináři, bylo zde už ticho. Právě odsud pocházejí záběry Evy Litavszké. Mimo kameru pak reportérům jedna žena potvrdila, že psy chodil vykupovat Vietnamec. I on ale tvrdí, že všechno jsou to jen povídačky. „Psy zpracovával na maso, které dával ke konzumaci známým. Celá věc byla ale odložena, protože samotná konzumace nenaplňuje skutkovou podstatu trestného činu,“ uvedla policejní mluvčí Renáta Čuháková. Problémem ovšem stále je týrání psů, ke kterému bezpochyby dochází už kvůli podmínkám, ve kterých zvířata žijí. Eva Litavszká navíc tvrdí, že místní psy na prodej dokonce kradou!

URL| http://www.blesk.cz/clanek/407653/soku...romove-prodavali-psy-na-maso-vietnamcum

brno.iDNES.cz

Šnek Krasík vyrazil z Moravy za dobrodružstvím, doputoval až do Ománu brno.iDNES.cz str. 0 Brno / Brno - Zprávy MF DNES, Pavla Komárková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

24.7.2016

zpět Původně měl přitáhnout turisty z jiných koutů Česka do Moravského krasu. Teď už šnek Krasík, konkrétně jeho postavička vyrobená z kanafasu, láká na geocachingovou hru v okolí jeskyní a do speciálního Pohádkového království zve cestovatele z celého světa. Jeho tvůrci, Místní akční skupina (MAS) Moravský kras, totiž šneka zapojili do celosvětově propojené sítě geocachingu. Krasík se tak už podíval nejen do sousedních zemí, ale také třeba do Spojených arabských emirátů nebo Ománu. Postavička, jež měla návštěvníky přimět objevovat zákoutí regionu, seznámit se s výrobci tradičních potravin i s prací místních řemeslníků, tak už sama dělá to, na co do Moravského krasu lákala – objevuje nová místa a zažívá nečekaná dobrodružství. Šnek Krasík „Podle pohádkových knížek Slavomíra Szabó je šnek Krasík cestovatel a dobrodruh, který se každý den probudí na jiném místě a v jiném čase a zažívá tam dobrodružství,“ popisuje Klára Kučerová z MAS. „Původně jsme chtěli s pomocí projektů Pohádkového království šneka Krasíka a naší geocachingové hry nabídnout turistům i místním příjemný způsob, jak namotivovat děti k pěší chůzi a jak je zabavit. Pak nás ale napadlo alespoň symbolicky Krasíkovi dopřát to, na co sám láká, a umožnit mu cestovat po světě,“ dodala Kučerová. V Moravském krasu se ukrývá víla Tanculka K tomu využili takzvaných trackables – sledovatelných předmětů, které lze připojit k nějaké věci či hračce, pak je možné dohledávat, jak a kde se pohybují po geocachingové síti. Lidé, kteří postavičku najdou v některé ze schránek po světě, ji pak mají za úkol v časovém limitu zase někde jinde umístit. Zajímá vás dění v krajích? Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy. „Krasík má misi. Chce se podívat co nejdál a zatím je poměrně úspěšný. Od zimy nacestoval skoro 12 tisíc mil. Jeden cacher ho chvíli vozil po celém Česku, pak šnek přejel do Polska, poté do Ománu, hodně cestoval po Rakousku či Maďarsku. Momentálně se nachází na Slovensku ve schránce Banarka u Jakubovských rybníků,“ dodává Kučerová. Šanci najít postavičku z kanafasu ale mají i cestovatelé u nás. MAS totiž na prázdniny připravila novou geocachingovou hru. Malí cestovatelé mají pomocí indicií ukrytých ve schránkách po Moravském krasu sestavit souřadnice a s jejich pomocí najít vílu Tanculku. Po schránkách putují i dvě postavičky šneka Krasíka, stejné, jaké vozí cestovatelé po světě. Jejich nálezci mají za úkol se s nimi na místě vyfotografovat.

URL| http://brno.idnes.cz/snek-krasik-geoca...aspx?c=A160719_2260635_brno-zpravy_krut

businessinfo.cz Podnikatelská mise českých výrobců potravin a potravinářských technologií do Malajsie

24.7.2016

businessinfo.cz str. 0 Kalendář akcí

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ve dnech od 25. do 27. července 2016 se uskuteční obchodní mise do Malajsie, konkrétně do Kuala Lumpur a Melaky. Součástí mise bude i účast na mezinárodním potravinářském veletrhu MIFB 2016. Obchodní mise je koncipována tak, aby účastníci získali přehled o zdejším trhu prostřednictvím návštěvy a účasti na největším mezinárodním veletrhu potravinářství v Malajsii MIFB 2016 a měli možnost jednat s hlavními regulatorními úřady v sektoru potravin a potravinářských technologií v Malajsii. Velvyslanectví ČR v Malajsii zorganizuje též business matchingové akce, a to nejen v Kuala Lumpur, ale i v malajsijském státě Melaka, díky čemu budou účastníci moci identifikovat konkrétní obchodní příležitosti, případně rovnou navázat spolupráci se subjekty v místě (distributoři, státní instituce, certifikační autority). Misi povede velvyslanec ČR v Malajsii Rudolf Hykl. Mise je určena zejména firmám se zájmem o expanzi na trh Malajsie, potažmo do regionu jihovýchodní Asie, kde Malajsie představuje ideální vstupní bránu na trhy zemí organizace ASEAN (630 mil. obyvatel). Z potravinářských technologií je největší potenciál spatřován ve zpracování ryb a jejich konzervaci, masných výrobcích, konzervovaném ovoci a zelenině, mléčných výrobcích a těstovinách. Nejvýznamnějšími subsektory jsou právě zpracování ryb, výroba těstovin a zpracování masa. Malajsie je dále největším zpracovatelem kakaa v Asii. Z dovážených potravin jsou za perspektivní považovány cereálie, cukrovinky, omáčky, ořechy, sušené ovoce, mražená zelenina a také krmivo pro zvířata. Potenciál je také spatřován v přípravcích, ingrediencích, aditivech a polotovarech (práškové mléko, dochucovadla, sušené ovoce a další). Účastnický poplatek: Velvyslanectví ČR v Malajsii zajistilo pro účely mise financování z fondu Projekty pro ekonomickou diplomacii MZV ČR, ze kterého bude hrazena pozemní doprava v místě, propagace, pronájem stánku na veletrhu MIFB a další organizační náklady. Účastníci si budou hradit náklady na ubytování, dopravu do Malajsie a zpět, a stravné. Bližší informace podá zájemcům Vojtěch Hromek, obchodní rada ZÚ Kuala Lumpur, na uvedených kontaktech.

URL| http://www.businessinfo.cz/cs/online-n...e-mise-potravinarstvi-250716-32424.html

byznys.ihned.cz Úroda brambor by se po suchém loňsku měla vrátit k normálu. V obchodech ale nezlevní 20.7.2016 byznys.ihned.cz str. 0 Kateřina Adamcová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Úroda brambor se po loňském propadu vrátí na průměr předchozích let. Oblíbená zelenina od začátku letošního roku zdražuje, její zlevnění zemědělci neočekávají. V Česku roste počet polí, na kterých zemědělci pěstují brambory.

Zemědělci letos mohou očekávat lepší úrodu brambor, tvrdí ministerstvo zemědělství. Ta se po loňském propadu vrací na svůj průměr z předchozích let. V Polabí a na jižní Moravě již začala sklizeň raných brambor – celkem by jich farmáři letos mohli sklidit více než 26 tisíc tun. "Je to dobrá zpráva pro české spotřebitele, protože nebudou mít problém v obchodech najít brambory od tuzemských farmářů," říká ministr zemědělství Marian Jurečka, podle kterého letos bude brambor dost. Předseda Českého bramborářského svazu Miroslav Chlan je však s hodnocením trhu opatrnější. "Předpovídat úrodu je velmi složité, protože i raných brambor se loni urodilo dost. Problém byl s konzumními, které se sklízí na podzim. A do té doby se může ještě něco stát," hodnotí Chlan. Sklizeň obilovin letos klesne oproti nadprůměrnému loňsku o desetinu, řepky se naopak sklidí více čtěte ZDE Kvůli rekordnímu suchu se loni v Česku sklidilo o čtvrtinu méně brambor - celkem 604,3 tisíce tuny. Podle statistických šetření to byla nejhorší úroda za posledních sto let. Soběstačnost České republiky v tomto směru přitom klesá, a proto se zvyšuje závislost na dovozu. Do Česka nejčastěji míří brambory z Německa a Holandska. Tuzemští farmáři naopak vyváží hlavně do východní Evropy. Kvůli loňské menší nabídce stoupla začátkem roku i cena brambor v obchodech. Zatímco loni stál kilogram brambor více než 13 korun, letos v červnu téměř 17 korun. Každý Čech přitom ročně spotřebuje přibližně 70 kilogramů této přílohy. Třetina brambor tradičně pochází z Vysočiny. Přestože se letos zřejmě urodí více brambor, podle Miroslava Chalana z Českého bramborářského svazu zemědělci zlevnění neočekávají. Oni sami průměrně prodávají kilogram mezi pěti až šesti korunami. Souboj chipsů: Bohemia se snaží odolat útoku Lays na český trh. Trochu jsme zaspali, přiznává firma - čtěte ZDE Ministerstvo zemědělství považuje brambory za citlivou komoditu, podobně jako třeba ovocné stromy. Letos proto resort pěstitele této zeleniny podpořil sumou 135 milionů korun. Letos tak zemědělci osázeli bramborami více hektarů než loni. "Byl bych rád, aby se nám podařilo odvrátit negativní trend posledních několika let, kdy klesaly plochy s bramborami. Velkou roli v tom sehrály obchodní řetězce, protože mají dominantní postavení ve struktuře odbytu a brambory si mohou případně opatřit i jinde," tvrdí ředitel Úřadu Agrární komory Václav Suchan.

URL| http://byznys.ihned.cz/c1-65372890-bra...st-podle-zemedelcu-vsak-prilis-nezlevni

ct24.cz Hygienici: Senioři se v ústavech špatně stravují. Příjímají hodně soli 25.7.2016

ct24.cz str. 0 Regiony ogrym Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Na jídelníček v zařízeních pro seniory se zaměřili moravskoslezští hygienici. Zajímalo je nejen složení celodenního jídla, ale i jeho nutriční hodnota. Jídla jsou podle nich přesolená. V nabídce ústavů chybí také ryby.

Některá zařízení se podle redaktorky České televize Ivy Piskalové ale brání, že senioři jídla, na která nebyli v mládí zvyklí, nechtějí. Například v Novém domově v Karviné si v pondělí většina seniorů objednala k obědu jelitový a jitrnicový prejt s bramborami a zelím. Na výběr měli ještě ovocný koláč. „Snažíme se, aby jídla byla pro klienty tradiční. Aby jedli, na co byli leta letoucí zvyklí,“ sdělila Lucie Pohlová, vedoucí zdravotního úseku v karvinském domově. přehrát

video Senioři se špatně stravují Zdroj: ČT24

Hygienici ale v jídelníčku takovou stravu nevidí rádi. „Když hodnotili jejich nutriční hodnotu, výtky neměli,“ dodala Iva Piskalová. Podle Marie Bastlové z Krajské hygienické stanice v Ostravě jsou však pokrmy nadměrně soleny. „Hodnoty byly více než dvojnásobné,“ uvedla. Hygienikům se nelíbí ani časté podávání uzenin a naopak téměř absence ryb, které údajně senioři odmítají. „Je třeba to těm lidem vysvětlit, říct, upravit to takovou formou, aby jim to chutnalo,“ doplnila Bastlová. Důvodem kontrol bylo podle hygieniků to, že senioři patří mezi nejvíce podvýživou ohrožené skupiny obyvatelstva. „Zajištění správné a nutričně hodnotné stravy může významně ovlivnit kvalitu jejich života,“ řekla hygienička Helena Šebáková. Výsledky šetření ukázaly, že zatímco ryby či zeleninové a luštěninové polévky jsou zařazovány nedostatečně, na jídelníčcích je naopak příliš často například vepřové maso. Fakta Uzeninám by dali stopku „Uzeniny z hlediska výživy nejsou zcela vhodné pro vyšší obsah tuku, cholesterolu a zejména vysokého podílu soli. Nadměrný příjem soli má negativní vliv na zdraví a může způsobovat hypertenzi, srdečně cévní onemocnění, otoky, rovněž přispívá k obezitě,“ uvedla moravskoslezská hygienička Helena Šebáková. Z analýzy navíc vyplynulo, že k dochucování pokrmů se používají hlavně instantní směsi, které mají rovněž vysoký obsah soli. K dalším chybám patřilo i nadměrné používání sladkého pečiva a moučníků nebo nedostatečné množství ovoce a zeleniny. Naopak u pitného režimu si podle průzkumu hygieniků zařízení vedou dobře a klienti mají během celého dne k dispozici dostatek vhodných tekutin. Na základě provedeného průzkumu hygienici zařízením doporučili například používat k ochucování místo soli bylinky a zelenin, zvýšit konzumaci ryb a drůbeže na úkor vepřového masa a uzenin, zvýšit spotřebu zakysaných mléčných výrobků, zvýšit přísun ovoce a zeleniny či luštěnin nebo omezit sladké pečivo a moučníky jako samostatný pokrm. Do sociálních zařízení šly stovky milionů korun Do sociálních zařízení v Moravskoslezském kraji šly díky evropským dotacím pod vedením ČSSD a KSČM v uplynulých čtyřech letech stovky milionů korun. Opozice ale například dotování sociálních služeb považuje za nedostačující. Hejtmanův náměstek Svatomír Recman (KSČM) kritiku opozice odmítá, mimo jiné uvedl, že do transformace sociálních služeb, která naplno začala v roce 2008, se dosud investovalo 1,7 miliardy korun, a zlepšily se tak podmínky pro zhruba 1800 klientů.

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regio...ch-spatne-stravuji-prijimaji-hodne-soli

Fond zemědělcům vyplatil skoro všechny letošní dotace, říká ministr Jurečka 26.7.2016

ct24.cz str. 0 Ekonomika polakovam Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) vyplatil již 99,3 procenta přímých plateb a rozhodl o vyplacení 29,5 miliardy korun každoročních dotací. Zbývá ještě rozhodnout o 1,3 miliardy korun. Uvedli to zástupci ministerstva zemědělství v čele s ministrem Marianem Jurečkou (KDU-ČSL). Ohradili se proti kritice, že státní správa letos nestíhala vyplácet peníze včas. Harmonogram fond zveřejnil již loni měsíc a půl po příjmu žádostí. Na dotacích, o něž se zemědělci hlásili na jaře, by měli na konci letošního a během příštího roku dostat 31,6 miliardy korun. Podle ministra zemědělství Česko splnilo dobře termíny, jež přineslo nové dotační období, které běží prakticky od loňského roku do roku 2020. „Například Francie, Rumunsko nebo Velká Británie měly problémy do konce června vyplatit potřebné množství přímých plateb a hrozilo jim tak neproplacení podpor Evropskou komisí,“ řekl Jurečka. Loni se totiž zvýšil počet proplácených titulů z 35 na 68, počet nutných rozhodnutí od SZIF vzrostl z 98 800 v roce 2014 na skoro 140 000 v následujícím roce. Platbu na tzv. ozelenění neboli greening, která letos byla kvůli novému dotačnímu systému vyplácena později, by měli zemědělci příští rok dostat místo v dubnu již v lednu. Marian Jurečka (KDU-ČSL) ministr zemědělství „Tu a tam v posledních měsících zaznívaly kritické hlasy, že ministerstvo zemědělství a SZIF nevyplácí včas dotace zemědělcům. Já to musím odmítnout, protože my jsme už v loňském roce, měsíc a půl po příjmu žádostí v roce 2015, zveřejnili harmonogram všech dotačních titulů. A dopředu jsme upozorňovali zemědělskou veřejnost, že dochází ke změnám například v organizaci mnoha dotačních titulů.“ Marian Jurečka (KDU-ČSL) ministr zemědělství V letošním roce plánuje SZIF vyplatit prostřednictvím hlavní evropské zemědělské dotace, tzv. přímé platby na plochu, 12,5 miliardy korun. Zemědělci by měli dostat polovinu peněz z této dotace jako zálohu. Předloni se v platbě na plochu vyplatilo přibližně 21 miliard korun, z toho polovina zálohou. Loni zájemcům fond vyplatil zhruba podobný obnos jako plánuje dát letos, záloha však byla sedmdesátiprocentní. O navýšení záloh může letos stejně jako loni rozhodnout ministerstvo zemědělství, které bude rozhodovat i o finální výši dotace na hektar. Zemědělci obecně upřednostňují vyplacení většího množství peněz dříve, aby mohli splácet své závazky u bank a dalších institucí. Nárok greening mají zemědělci, kteří pěstují různé druhy plodin a udržují mimo jiné na polích stanovenou výměru trvalých travních porostů.Zemědělství má své problémy, zisky klesají Zisk českého zemědělství loni klesl o 27,3 procenta na 16,9 miliardy korun, předloni byl rekordní 23,26 miliardy korun. Za pokles může především snížení cen zemědělských komodit, které nejvíce postihlo živočišné produkty, především mléko a vepřové maso. Projevilo se i sucho.

Letos se podle odhadů Zemědělského svazu České republiky sníží chovatelům krav kvůli nízkým výkupním cenám tržby za mléko o sedm až devět miliard korun. O další tři miliardy korun přijdou zemědělci při prodeji vepřového masa. Tržby za rozhodující zemědělské komodity podle odhadu celkově klesnou proti minulému roku minimálně o 11 procent zhruba na 75 miliard korun.

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekono...hny-letosni-dotace-rika-ministr-jurecka

Českobudějovický deník Spousty zapomenutých umělců má Václav Šedivý chuť znovuobjevit. Stejně jako teď sochaře J. V. Duška Českobudějovický deník str. 2 Jižní Čechy ALENA ŠATROVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

22.7.2016

zpět Tábor – Gymnazista, vysokoškolák, vyučený řezník s 28 let trvající pedagogickou praxí. Dnes autor tří knih a majitel vydavatelství. Tím vším je Václav Šedivý z Tábora, jehož nejnovější dílo, dva kilogramy vážící kniha, čtenáře provází životem a dílem sochaře Jana Vítězslava Duška z Tábora. Díky tomuto makovskému rodákovi s manželkou prokřižovali celé Čechy, aby objevili a zachytili krásu jeho děl. Ani jim se však nepodařilo rozluštit záhadu, kterou sedmdesát let tají bronz sochy Antonína Švehly z jeho dílny. Proč vás zrovna sochař J. V. Dušek přiměl k další literární činnosti a napsání knihy Táborský sochař Jan Vítězslav Dušek? Protože byl zapomenutý a nikdo se nevěnoval tomu, kdo vlastně byl a co všechno udělal. Myslím, že z našich místních umělců je jedním z nejvýznamnějších a přitom se o něm moc nevědělo a nepsalo. Překvapil něčím i vás? Určitě, myslel jsem si, že mapování jeho díla bude jednoduché, že půjde maximálně o desítky kusů. Nakonec to bylo komplikované, protože Dušek byl velmi pracovitý a těch soch a pomníků udělal neuvěřitelně hodně. Čím vaše bádání začalo? V podstatě asi přednáškou před šesti lety v domě U Lípy, tedy v Muzeu Šechtl a Voseček. Byla o první světové válce a 75. pěším pluku z Jindřichova Hradce. To mi připomnělo, že před táborským gymnáziem stojí socha od pana Duška, a ačkoli kolem ní chodíme celý život, o autorovi toho moc nevíme. Tak jsem si hledal nějakou literaturu, ale v podstatě neexistuje, proto jsem se vydal po jeho díle, až z toho vznikla kniha. To jste udělal velký skok, předpokládám, že tak jednoduše se na svět nedostala. Co vám v začátku pomohlo? Archivy nebo už jste v té době věděl, že v Táboře žije sochařova vnučka? Moc jsem toho nevěděl, ale jeho vnučku učila moje manželka a ta o její vazbě na Duška věděla. Tak jsme se poznali a já pak chodil i do muzeí a archivů, pátral po internetu, až jsem snad propátral všechna muzea a archivy v Čechách. Nebýt ale internetu, kniha by téměř nemohla vyjít, nebo alespoň ve velmi okleštěné podobě. Před patnácti lety bych se ke spoustě informací vůbec nedostal. Kolik času práce zabrala?

Tři a půl roku. Co šlo, jsem si nafotil sám, ale v knize je i spousta fotografií z muzejních sbírek a mnohé mi poskytla i paní Šechtlová z jejich archivu. Její dědeček Josef Jindřich Šechtl fotografoval Duškovi většinu prací. To znamená, že autorů snímků je v knize ve finále dvacet. Dušek tím ve vás získal asi největšího fanouška a jak říkáte, zřejmě i znalce. Je něco, co vás na této osobnosti doslova nadchlo? Přímo mne fascinuje, že ve 30. letech zvládl udělat až třináct monumentálních pomníků za rok. Od malého sádrového návrhu přes modely v měřítku jedna ku dvěma až k finální pískovcové soše. A to vše zvládnout i po finanční stránce a ještě dílo instalovat na dané místo. Vůbec nechápu, jak to všechno mohl stihnout. Pochopitelně měl několik kameníků, podle fotografií i dvanáct současně, ale všechno musel vymyslet, hlídat a kontrolovat. To je dnes nepředstavitelné. Komu známému udělal pomník? Nejvíce jich udělal padlým v obou světových válkách a druhou částí jeho tvorby jsou náhrobky. V Táboře ho například udělal rodině Setunských (do této táborské rodiny se přiženil Oskar Nedbal, vzal si za ženu Josefu Setunskou) nebo Volákových. Hoteliér Volák vlastnil dům čp. 617 na Nádražní třídě, později jídelnu Máj, dnes je v něm hotel Tábor. Máte některé Duškovo dílo doma? Mám jedno, je to Žižka s Husem a mám ho stále na očích. Kdy jste u sebe pocítil touhu pátrat a objevovat? To jsem měl odjakživa, ale když člověk chodí do práce, nemá čas pobývat v archivech, ten přišel, až když jsem zůstal na volné noze. Zapojil jste i rodinu? Samozřejmě, manželka se mnou všechno objížděla a sochař Dušek byl z velké části právě její nápad. Ona před několika lety s dětmi z gymnázia zrekonstruovala křížovou cestu v Chotovinách. Pracovali na ní asi rok, a protože z toho byla docela vyčerpaná, chtěla si odpočinout a v klidu si udělat pár výletů po návsích a obejít nějaké sochy a pomníčky na Táborsku. Nakonec z toho byly tři roky cest po celé republice. Prošla například všechny hřbitovy v okrese. Kde mají nejvíc jeho děl? Na Táborsku a na Vysočině, ale v podstatě pořádně nevíme, proč zrovna na Vysočině. Vím jen, že v Pacově měl známého pana Zoubka, tak možná přes něho se dostal na Vysočinu. Jeho díla jsou vidět po různých náměstích a návsích, v Táboře jsou také v husitském kostele a v muzeu na dvorku je jeho Švehla, který ale patří rodině. To je krásná socha obestřená tajemstvím. V roce 1935 instalovali Švehlovu sochu před zemědělskou školu. Za války v roce 1943 ji Němci nechali odstranit a jako ostatní bronzové sochy a zvony skončila v Praze na Maninách ve sběrné ohradě, odkud se vozily do Říše na roztavení. Naštěstí ale válku přežila a vrátila se do Tábora. Jenže po roce 1946 už nebyla ochota Švehlu vystavovat, tak zase skončil v ohradě. Bronz z rozřezané sochy v roce 1950 Tábor věnoval ministerstvu informací, aby se vykoupil a nemusel instalovat bronzovou sochu Žižky na koni od sochaře Karla Dvořáka, kterou Praha nechtěla, protože si nechala na Vítkov udělat lepší a větší od Bohumila Kafky. V té době už jsme tu ale měli Žižku od Strachovského. Švehla byl tedy pryč a pražský Dvořákův Žižka skončil v Budějovicích. Ani tam ze sochy nebyli nadšení, nejprve ji instalovali před radnicí, ale po osmi letech ji umístili před Žižkova kasárna, kde stojí dodnes. Takže původní táborský Švehla byl zničen. Ten, co byl v Duškově ateliéru, je sice podobný, ale přece jen jiný. Když zemřel Duškův syn Václav, město si tuhle sochu odvezlo v domnění, že jde o tu původní, která mu patřila, a uskladnilo ji na dvoře v muzeu. Podle pohlednic se ale přišlo na to, že to není táborský Švehla, že tento dochovaný patří rodině.

Vůbec se ale nezjistilo, kam byl určený. Jediné, co o tom víme, je, že ještě před válkou Dušek plánoval sochu Švehly pro Týn nad Vltavou. Dochovaly se i dokumenty o tom, že měl stát před zámkem, i jaké měla mít socha rozměry. Pak už ale zápisy končí. Později se zjistilo, že tato táborská socha se od té týnské velikostně liší asi o pět centimetrů. Možná je to ta samá, ale že by si Dušek nechal odlít sochu za vlastní peníze, je divné. A hlavně, jak by ji za války před Němci ukryl? Vždyť vážila 750 kilo! Švehla je tedy stále velikou záhadou. Krásné by bylo, kdyby mohl stát u Švehlova mostu. S tím by ale musela souhlasit rodina. Kolik jeho potomků, kromě vnučky Jany, která nedávno ateliér svého dědy u Černých mostů zrekonstruovala, ještě znáte? Moc potomků nemá, protože oba jeho synové již zemřeli, přičemž Václav zůstal bezdětný. Jan rodinu měl, žije tedy Duškova snacha a dvě vnučky – Anička a Jana. Oba synové byli také sochaři. Jakou knihou vaše literární činnost začala? První moje knížka se jmenovala Technologické výpočty pro řezníky a uzenáře, to je takový můj bestseller, protože se prodalo šest tisíc výtisků a vyučovaly podle ní všechny řeznicko – uzenářské školy. Pak jsem se spolupodílel na knize Dírná – album pohlednic a knížka o J. V. Duškovi je mojí třetí autorskou. Teď je mi jasné, proč je vaše vydavatelství tak odborně zaměřené. Proč píšete a vydáváte učebnice? Protože v 90. letech jich byl nedostatek, pro tak malý obor je nebylo výhodné vydávat. A abych řeznictví mohl i řádně vyučovat, tak jsem se při zaměstnání řezníkem vyučil a napsal si učebnice. Nestanete se teď i sochařem? (smích) Zřejmě z prostorových důvodů ne. Komu dalšímu chcete napsat knihu? V Táboře máme ještě jednoho sochaře, o němž se taky moc neví. Je jím Rudolf Kabeš, od něhož možná znáte výzdobu autodílen na Budějovické ulici v Táboře nebo sochu Jana Husa na náměstí v Soběslavi. Registruju asi šedesát jeho pomníků a náhrobků, ale nemůžu najít žádné potomky. Bylo by dobré, kdyby se mi někdo ozval. V Táboře žili dokonce dva Kabešové, jeden byl řezbářem, druhý kamenosochařem, ale jde jen o shodu příjmení. Známý je pouze řezbář, který měl dva syny, o sochaři informace chybí. S panem Duškem byli současníky, Rudolf Kabeš byl o pár let starší, narodil se v roce 1885 v Deštné, ale zemřel až po Duškovi, v roce 1974. Za války dokonce sloužili u stejného pluku, takže se museli znát. Zapomenutý je také malíř Václav Klement Boušek, v depozitáři muzea je spousta jeho kreseb. O něm v podstatě také veřejnost moc neví. Po dlouhých letech jeho kresby na podzim vystavilo muzeum, což byl jistě záslužný počin. Také je velmi zajímavý malíř a grafik Ladislav Tousek, který působil na Masarykových školách práce jako učitel kreslení a zanechal po sobě krásná zákoutí Táborska. Takže umělců, o nichž toho moc nevíme, je tady rozhodně víc. Foto popis| S MASARYKEM. Václav Šedivý s Duškovou sochou prezidenta Masaryka, která stále stojí v jeho ateliéru u Černých mostů v Táboře. Autor knihy o sochařově díle se narodil v roce 1961 v Táboře, je ženatý, s manželkou mají syna a dceru a dva vnuky. Foto autor| Foto: Deník/Alena Šatrová Region| Jižní Čechy Publikováno| Českobudějovický deník; Jižní Čechy; 02 Publikováno| Českokrumlovský deník; Jižní Čechy; 02 Publikováno| Jindřichohradecký deník; Jižní Čechy; 02 Publikováno| Písecký deník; Jižní Čechy; 02

Publikováno| Prachatický deník; Jižní Čechy; 02 Publikováno| Strakonický deník; Jižní Čechy; 02 Publikováno| Táborský deník; Jižní Čechy; 02 ID| 9fa028dc-979d-42ff-aa11-76a462912099

České zemědělce trápí především podmínky v živočišné výrobě Českobudějovický deník str. 5 Jižní Čechy (to) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

23.7.2016

zpět Táborsko – Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek včera navštívil tři zemědělské a potravinářské podniky na jihu Čech – táborskou společnost PT servis konzervárna, choustnický InterSnack, který je výrobcem známých bramborových chipsů, a Zemědělské a obchodní družstvo Podhradí Choustník. Ještě předtím se setkal v sídle společnosti Reprogen v Plané nad Lužnicí s představiteli Regionální agrární komory (RAK) Jihočeského kraje, okresních agrárních komor okresů Tábor a Písek, dále Zemědělského svazu z Táborska, Budějovicka a se zemědělci Kraje Vysočina. „Jsem ministrem průmyslu, ale i obchodu, proto jsem přivítal možnost setkat se s představiteli agrárního a potravinářského sektoru a vyslechnout, co je v současnosti nejvíc trápí,“ uvedl ministr Mládek. „Musím říci, že debata byla velmi otevřená a že jsem vycítil, že zemědělci mají opravdu více vrásek než před nějakými deseti lety, kdy jsem byl ministrem zemědělství a jejich problémy jsem znal zblízka,“ zhodnotil jednání Jan Mládek. Zemědělci si stěžovali především na podmínky v živočišné výrobě, nejen na výkupní ceny mléka, ale i na obchodní politiku zahraničních řetězců a zemědělskou politiku Evropské unie, která zvýhodňuje původní členské země. „Vnímám, že našim zemědělcům chybí například celonárodní obchodní řetězec, který by preferoval české potraviny a české producenty. Dnes by však bylo velmi obtížné takovou celonárodní síť vybudovat. Bylo to pro mne velmi důležité setkání a musím vážně přemýšlet, jak z pohledu kompetencí našeho resortu českým zemědělcům a zpracovatelům pomoci,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Foto popis| U POTRAVINÁŘŮ. Ministr Jan Mládek při prohlídce výrobních provozů táborské společnosti PT SERVIS konzervárna, která působí na trhu konzervovaných potravin od roku 2000. Foto autor| Foto: Deník Region| Jižní Čechy Publikováno| Českobudějovický deník; Jižní Čechy; 05 Publikováno| Českokrumlovský deník; Jižní Čechy; 05 Publikováno| Jindřichohradecký deník; Jižní Čechy; 05 Publikováno| Písecký deník; Jižní Čechy; 05 Publikováno| Prachatický deník; Jižní Čechy; 05 Publikováno| Strakonický deník; Jižní Čechy; 05 Publikováno| Táborský deník; Jižní Čechy; 05 ID| 65dc474f-649a-48fd-bfa3-fedbbdff07ae

ČRo Pardubice Výkupní ceny vepřového masa šly u nás v posledním období mírně nahoru 26.7.2016

ČRo Pardubice str. 1 13:00 Události regionu

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Petra BERÁNKOVÁ, moderátorka -------------------Výkupní ceny vepřového masa šly u nás v posledním období mírně nahoru. Pokrývají už výrobní náklady. Zemědělci na Svitavsku ale chovy prasat nerozšíří. Potvrdil to ředitel tamní Agrární komory Josef Gracias. Josef GRACIAS, ředitel Agrární komory ve Svitavách -------------------Po takřka dvouletém propadu těchto cen se konečně cena vyhoupla přes 30 korun. Lepší cena neznamená, že by naši chovatelé rozšiřovali chovy. Již z minula známe, že ta cena se může velmi rychle zhoupnout opět zpět. To riskovat určitě nebudou.

ČT 1 Nevyhovující strava v domovech důchodců 25.7.2016

ČT 1 str. 1 18:00 Události v regionech - Ostrava

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Iva KUBANKOVÁ, moderátorka -------------------Události v regionech jsou připraveny, dobrý večer přeje Iva Kubanková. Na jídelníček v zařízeních pro seniory se zaměřili moravskoslezští hygienici. Zajímalo je nejen složení celodenního jídla, ale i jeho nutriční hodnota. Jako největší prohřešek zjistili, že jídla jsou přesolená, taky chybí ryby a nebo tvarohové pomazánky. Některá zařízení se ale brání, že senioři jídla, na která nebyli v mládí zvyklí, nechtějí. osoba -------------------Pane Nalevajka, to je pro vás. Iva PISKALOVÁ, redaktorka -------------------V Novém domově v Karviné si dnes většina seniorů objednala k obědu jelitový a jitrnicový prejt s bramborami a zelím. Na výběr měli ještě ovocný koláč. Jídla, která mají senioři rádi, a která zařízením doporučuje i alzheimerovská společnost. Lucie POHLOVÁ, vedoucí zdravotního úseku, Nový domov Karviná -------------------Snaží se o to, aby to jídlo bylo tradiční pro ty klienty, známé, aby jedli ti klienti to, na co byli léta letoucí zvyklí. Iva PISKALOVÁ, redaktorka -------------------Hygienici ale taková jídla rádi nevidí. Když ale hodnotili celkově nutriční hodnotu, výtky neměli. Marie BASTLOVÁ, KHS Ostrava -------------------Ale ta sůl, tam opravdu dochází k nadměrnému teda solení asi v rámci toho vaření, protože ty hodnoty byly až více než dvojnásobné. Iva PISKALOVÁ, redaktorka -------------------Nutriční terapeuti v domovech se ale hájí, že solí se snaží šetřit. Nemáte pocit, že je to slané, co tady jíte?

Josef NALEVAJKA, klient, Nový domov Karviná -------------------Nemám, nemám, plané dokonce. Dagmar SZOTKOVÁ, zástupkyně vedoucí jídelny, Nový domov Karviná -------------------Snažím se každý den chodit, degustuji jídlo, takže hned zjistím, jestli se něco přesolilo nebo ne, takže se s tím hned něco dá udělat. V pořádku, není to slané. Lubomír PACANOVSKÝ, praktický lékař -------------------Nadměrná konzumace soli obecně způsobuje onemocnění ledvin a výrazně zatěžuje funkci ledvin. Iva PISKALOVÁ, redaktorka -------------------Hygienikům se nelíbí ani časté podávaní uzenin a naopak téměř absence ryb, které údajně senioři odmítají. Marie BASTLOVÁ, KHS Ostrava -------------------Je třeba těm lidem vysvětlit, říct, upravit jim to takovou formou, aby jim to chutnalo. Iva PISKALOVÁ, redaktorka -------------------Hygienici teď domovům rozdají takovéto potravinové pyramidy, aby senioři názorně viděli, jaké množství soli mohou denně maximálně zkonzumovat. Iva Piskalová, Česká televize, Karviná. Iva KUBANKOVÁ, moderátorka -------------------A ve studiu je se mnou Marie Bastlová z Krajské hygienické stanice Ostrava. Dobrý večer. Marie BASTLOVÁ, Krajská hygienická stanice Ostrava -------------------Dobrý večer. Iva KUBANKOVÁ, moderátorka -------------------Paní doktorko, jakým způsobem jste přišli na to, že jídla jsou přesolená a jinak bylo všechno v pořádku nebo ne? Marie BASTLOVÁ, Krajská hygienická stanice Ostrava -------------------Právě, že tam se sledovala energie základní živiny, to znamená, bílkoviny, tuky, cukry a vláknina. A v těchto ukazatelích ta strava je vyhovující, takže nelze prostě kvůli té soli všeobecně říct, že, že ta strava je nevyhovující. Já osobně teda se domnívám, že strava je v pořádku, odpovídá těm doporučeným výživovým hodnotám, akorát v rámci zjištění té, u té soli, tam opravdu u toho převýšení je dvoj až vícenásobné, což opravdu nepůsobí dobře na zdravotní stav obecně celé populace, není to jenom v domovech důchodců, ale v rámci celé České republiky je známo, že teda se solí hodně. Iva KUBANKOVÁ, moderátorka -------------------A konkrétně, jakým šetřením jste to tedy zjistili? Marie BASTLOVÁ, Krajská hygienická stanice Ostrava -------------------Zjistili jsme to odběrem celodenní stravy v rámci jednoho celého týdne, kde se vzorky navezly do laboratoře, které nám vyšetřily energetickou hodnotu, bílkoviny, základní živiny jako jsou bílkoviny,

tuky a cukry, vláknina a NACL kuchyňskou sůl. A ty hodnoty potom se propočetly, protože to bylo v rámci 100 gramů a pak se to teda propočítalo, no, a porovnalo se to s těmi doporučenými výživovými dávkami, které jsou pro každou skupinu populace odlišné. No, a když jsme to srovnali, tak opravdu energie, základní živiny a vláknina vyhověly, ale sůl teda bohužel ne. Iva KUBANKOVÁ, moderátorka -------------------Jaké je tedy to doporučené množství? Marie BASTLOVÁ, Krajská hygienická stanice Ostrava -------------------Doporučené množství pro, pro populaci je těch 5 gramů na den. Iva KUBANKOVÁ, moderátorka -------------------A co s tím teďka uděláte, s těmi zjištěními, rozdáte nějaké pokuty? Marie BASTLOVÁ, Krajská hygienická stanice Ostrava -------------------My jsme právě zpracovali pro každé to zařízení, kde se to šetření provádělo, písemné doporučení, prodiskutovali jsme to své, nejčastěji s těmi nutričními terapeuty, popřípadě s řediteli těch zařízení sociálních a tam jsme jim teda ty jednotlivé pokyny předaly, no, a budeme se snažit v rámci edukace prostě postupovat v dalších letech, aby, aby došlo teda k úpravě a nápravě. Iva KUBANKOVÁ, moderátorka -------------------To znamená, že za toto se ještě nerozdává pokuta? Marie BASTLOVÁ, Krajská hygienická stanice Ostrava -------------------Nedávají se zatím, jenom řeší se to formou těch doporučení. Iva KUBANKOVÁ, moderátorka -------------------A budou se někdy rozdávat? Je to v začátcích? Marie BASTLOVÁ, Krajská hygienická stanice Ostrava -------------------Je to zatím v začátcích, tak uvidíme, ale já myslím, že ty zařízení se většinou snaží, aby, aby ta strava opravdu odpovídala. Iva KUBANKOVÁ, moderátorka -------------------Vy jste říkala, že ta zjištění, komunikujete právě s těmi nutričními terapeuty v zařízeních, každé to zařízení musí mít nutričního terapeuta? Marie BASTLOVÁ, Krajská hygienická stanice Ostrava -------------------Není to dáno, že musí mít, ale většinou se snaží a kde jsme teda byli, tak ty nutriční terapeuty tam mají už na plný úvazek, bylo, že třeba jenom docházeli, nebo přes, přes mail, telefon, že jim sestavovali jídelníčky, ale teď už ty nutriční terapeuty tam, kde jsme byli, prostě mají v těch zařízeních. Iva KUBANKOVÁ, moderátorka -------------------Jak je to tedy možné, že mají nutričního terapeuta a přesto jsou jídla přesolená, jak jste řekla, i více než dvojnásobně? Marie BASTLOVÁ, Krajská hygienická stanice Ostrava

-------------------No, je otázka používání těch surovin, protože my, když jsme pak sledovali, kromě toho laboratorního vyšetření jsme sledovali taky měsíční ten jídelníček, za celý měsíc, a tam jsme porovnávali používání těch jednotlivých komodit potravinářských. A zjistilo se, že třeba v rámci týdne ty uzeniny se podávají vícekrát, 2krát, 3krát. Co se týče pestrosti, to vyšlo, protože když dáte uzeninu, salám nebo klobásu nebo nějaké paštiky, tak vlastně je to pokaždé jiné jídlo, takže ta pestrost vyjde dobře. Ale když jdete hlouběji teda do této problematiky, tak jsme zjistili, že teda ty uzeniny se dávají dosti často a právě ony mají ty obsahy těch, těch solí a tuků, cholesterolů jako poměrně vysoké. Iva KUBANKOVÁ, moderátorka -------------------Říká Marie Bastlová z Krajská hygienické stanice Ostrava, pracoviště Karviná, děkuji za rozhovor, na shledanou. Marie BASTLOVÁ, Krajská hygienická stanice Ostrava -------------------Já taky děkuji, na shledanou.

ČT 24 Vyšší potravinové rezervy 21.7.2016

ČT 24 str. 3 09:30 Studio ČT24 - Zprávy

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Roman FOJTA, moderátor -------------------Bezpečnostní rada státu řešila otázku potravinových rezerv. Ministr zemědělství Marian Jurečka řekl, že by se měly navýšit. Vzhledem k aktuálním potřebám totiž podle něj nejsou dostatečné. Už před měsícem Správa hmotných rezerv oznámila, že bude vypisovat tendr na výkup masa. Současné zásoby by totiž stačily pouze na jeden den. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Usilujem o to, aby se opravdu potravinové zásoby i jejich struktura změnily a aby se obecně tato potravinová bezpečnost posílila.

denik.cz Václav Šedivý má chuť znovuobjevit spoustu dalších zapomenutých umělců. denik.cz str. 0 Ostatní Alena Šatrová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 22.7.2016

zpět Tábor – Gymnazista, vysokoškolák, vyučený řezník s 28 let trvající pedagogickou praxí. Dnes autor tří knih a majitel vydavatelství. Tím vším je Václav Šedivý z Tábora, jehož nejnovější dílo, dva kilogramy vážící kniha, čtenáře provází životem a dílem sochaře Jana Vítězslava Duška z Tábora. Díky tomuto makovskému rodákovi s manželkou prokřižovali celé Čechy, aby objevili a zachytili krásu jeho děl. Ani jim se však nepodařilo rozluštit záhadu, kterou sedmdesát let tají bronz sochy

Antonína Švehly z jeho dílny. " Proč vás zrovna sochař J. V. Dušek přiměl k další literární činnosti a napsání knihy Táborský sochař Jan Vítězslav Dušek?Protože byl zapomenutý a nikdo se nevěnoval tomu, kdo vlastně byl a co všechno udělal. Myslím, že z našich místních umělců je jedním z nejvýznamnějších a přitom se o něm moc nevědělo a nepsalo. Překvapil něčím i vás? Určitě, myslel jsem si, že mapování jeho díla bude jednoduché, že půjde maximálně o desítky kusů. Nakonec to bylo komplikované, protože Dušek byl velmi pracovitý a těch soch a pomníků udělal neuvěřitelně hodně. Čím vaše bádání začalo? V podstatě asi přednáškou před šesti lety v domě U Lípy, tedy v Muzeu Šechtl a Voseček. Byla o první světové válce a 75. pěším pluku z Jindřichova Hradce. To mi připomnělo, že před táborským gymnáziem stojí socha od pana Duška, a ačkoli kolem ní chodíme celý život, o autorovi toho moc nevíme. Tak jsem si hledal nějakou literaturu, ale v podstatě neexistuje, proto jsem se vydal po jeho díle, až z toho vznikla kniha. To jste udělal velký skok, předpokládám, že tak jednoduše se na svět nedostala. Co vám v začátku pomohlo? Archivy nebo už jste v té době věděl, že v Táboře žije sochařova vnučka? Moc jsem toho nevěděl, ale jeho vnučku učila moje manželka a ta o její vazbě na Duška věděla. Tak jsme se poznali a já pak chodil i do muzeí a archivů, pátral po internetu, až jsem snad propátral všechna muzea a archivy v Čechách. Nebýt ale internetu, kniha by téměř nemohla vyjít, nebo alespoň ve velmi okleštěné podobě. Před patnácti lety bych se ke spoustě informací vůbec nedostal. Kolik času práce zabrala? Tři a půl roku. Co šlo, jsem si nafotil sám, ale v knize je i spousta fotografií z muzejních sbírek a mnohé mi poskytla i paní Šechtlová z jejich archivu. Její dědeček Josef Jindřich Šechtl fotografoval Duškovi většinu prací. To znamená, že autorů snímků je v knize ve finále dvacet. Dušek tím ve vás získal asi největšího fanouška a jak říkáte, zřejmě i znalce. Je něco, co vás na této osobnosti doslova nadchlo? Přímo mne fascinuje, že ve 30. letech zvládl udělat až třináct monumentálních pomníků za rok. Od malého sádrového návrhu přes modely v měřítku jedna ku dvěma až k finální pískovcové soše. A to vše zvládnout i po finanční stránce a ještě dílo instalovat na dané místo. Vůbec nechápu, jak to všechno mohl stihnout. Pochopitelně měl několik kameníků, podle fotografií i dvanáct současně, ale všechno musel vymyslet, hlídat a kontrolovat. To je dnes nepředstavitelné. Komu známému udělal pomník? Nejvíce jich udělal padlým v obou světových válkách a druhou částí jeho tvorby jsou náhrobky. V Táboře ho například udělal rodině Setunských (do této táborské rodiny se přiženil Oskar Nedbal, vzal si za ženu Josefu Setunskou) nebo Volákových. Hoteliér Volák vlastnil dům čp. 617 na Nádražní třídě, později jídelnu Máj, dnes je v něm hotel Tábor. Máte některé Duškovo dílo doma? Mám jedno, je to Žižka s Husem a mám ho stále na očích. Kdy jste u sebe pocítil touhu pátrat a objevovat? To jsem měl odjakživa, ale když člověk chodí do práce, nemá čas pobývat v archivech, ten přišel, až když jsem zůstal na volné noze. Zapojil jste i rodinu? Samozřejmě, manželka se mnou všechno objížděla a sochař Dušek byl z velké části právě její nápad. Ona před několika lety s dětmi z gymnázia zrekonstruovala křížovou cestu v Chotovinách. Pracovali na ní asi rok, a protože z toho byla docela vyčerpaná, chtěla si odpočinout a v klidu si

udělat pár výletů po návsích a obejít nějaké sochy a pomníčky na Táborsku. Nakonec z toho byly tři roky cest po celé republice. Prošla například všechny hřbitovy v okrese. Kde mají nejvíc jeho děl? Na Táborsku a na Vysočině, ale v podstatě pořádně nevíme, proč zrovna na Vysočině. Vím jen, že v Pacově měl známého pana Zoubka, tak možná přes něho se dostal na Vysočinu. Jeho díla jsou vidět po různých náměstích a návsích, v Táboře jsou také v husitském kostele a v muzeu na dvorku je jeho Švehla, který ale patří rodině. To je krásná socha obestřená tajemstvím. V roce 1935 instalovali Švehlovu sochu před zemědělskou školu. Za války v roce 1943 ji Němci nechali odstranit a jako ostatní bronzové sochy a zvony skončila v Praze na Maninách ve sběrné ohradě, odkud se vozily do Říše na roztavení. Naštěstí ale válku přežila a vrátila se do Tábora. Jenže po roce 1946 už nebyla ochota Švehlu vystavovat, tak zase skončil v ohradě. Bronz z rozřezané sochy v roce 1950 Tábor věnoval ministerstvu informací, aby se vykoupil a nemusel instalovat bronzovou sochu Žižky na koni od sochaře Karla Dvořáka, kterou Praha nechtěla, protože si nechala na Vítkov udělat lepší a větší od Bohumila Kafky. V té době už jsme tu ale měli Žižku od Strachovského. Švehla byl tedy pryč a pražský Dvořákův Žižka skončil v Budějovicích. Ani tam ze sochy nebyli nadšení, nejprve ji instalovali před radnicí, ale po osmi letech ji umístili před Žižkova kasárna, kde stojí dodnes. Takže původní táborský Švehla byl zničen. Ten, co byl v Duškově ateliéru, je sice podobný, ale přece jen jiný. Když zemřel Duškův syn Václav, město si tuhle sochu odvezlo v domnění, že jde o tu původní, která mu patřila, a uskladnilo ji na dvoře v muzeu. Podle pohlednic se ale přišlo na to, že to není táborský Švehla, že tento dochovaný patří rodině. Vůbec se ale nezjistilo, kam byl určený. Jediné, co o tom víme, je, že ještě před válkou Dušek plánoval sochu Švehly pro Týn nad Vltavou. Dochovaly se i dokumenty o tom, že měl stát před zámkem, i jaké měla mít socha rozměry. Pak už ale zápisy končí. Později se zjistilo, že tato táborská socha se od té týnské velikostně liší asi o pět centimetrů. Možná je to ta samá, ale že by si Dušek nechal odlít sochu za vlastní peníze, je divné. A hlavně, jak by ji za války před Němci ukryl? Vždyť vážila 750 kilo! Švehla je tedy stále velikou záhadou. Krásné by bylo, kdyby mohl stát u Švehlova mostu. S tím by ale musela souhlasit rodina. Kolik jeho potomků, kromě vnučky Jany, která nedávno ateliér svého dědy u Černých mostů zrekonstruovala, ještě znáte? Moc potomků nemá, protože oba jeho synové již zemřeli, přičemž Václav zůstal bezdětný. Jan rodinu měl, žije tedy Duškova snacha a dvě vnučky – Anička a Jana. Oba synové byli také sochaři. Jakou knihou vaše literární činnost začala? První moje knížka se jmenovala Technologické výpočty pro řezníky a uzenáře, to je takový můj bestseller, protože se prodalo šest tisíc výtisků a vyučovaly podle ní všechny řeznicko – uzenářské školy. Pak jsem se spolupodílel na knize Dírná – album pohlednic a knížka o J. V. Duškovi je mojí třetí autorskou. Teď je mi jasné, proč je vaše vydavatelství tak odborně zaměřené. Proč píšete a vydáváte učebnice? Protože v 90. letech jich byl nedostatek, pro tak malý obor je nebylo výhodné vydávat. A abych řeznictví mohl i řádně vyučovat, tak jsem se při zaměstnání řezníkem vyučil a napsal si učebnice. Nestanete se teď i sochařem? (smích) Zřejmě z prostorových důvodů ne. Komu dalšímu chcete napsat knihu? V Táboře máme ještě jednoho sochaře, o němž se taky moc neví. Je jím Rudolf Kabeš, od něhož možná znáte výzdobu autodílen na Budějovické ulici v Táboře nebo sochu Jana Husa na náměstí v Soběslavi. Registruju asi šedesát jeho pomníků a náhrobků, ale nemůžu najít žádné potomky. Bylo by dobré, kdyby se mi někdo ozval. V Táboře žili dokonce dva Kabešové, jeden byl řezbářem, druhý kamenosochařem, ale jde jen o shodu příjmení. Známý je pouze řezbář, který měl dva syny, o sochaři informace chybí. S panem Duškem byli současníky, Rudolf Kabeš byl o pár let starší, narodil se v roce 1885 v Deštné, ale zemřel až po Duškovi, v roce 1974. Za války dokonce sloužili u stejného pluku, takže se museli znát. Zapomenutý je také malíř Václav Klement Boušek, v depozitáři muzea je spousta jeho kreseb. O něm v podstatě také veřejnost moc neví. Po dlouhých letech jeho kresby na podzim vystavilo

muzeum, což byl jistě záslužný počin. Také je velmi zajímavý malíř a grafik Ladislav Tousek, který působil na Masarykových školách práce jako učitel kreslení a zanechal po sobě krásná zákoutí Táborska. Takže umělců, o nichž toho moc nevíme, je tady rozhodně víc."

URL| http://www.denik.cz/ostatni_kultura/va...dalsich-taborskych-umelcu-20160722.html

dotyk.cz Deník matky z Venezuely: Jak přežít v hladovějící zemi 20.7.2016 dotyk.cz str. 0 Byznys František Novák Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Nefungující obchody, nedostatek jídla, hyperinflace, násilí, únosy, vraždy. Život v současném Caracasu poskytuje pochmurný obrázek. Je to důsledek ekonomického programu Socialismus 21. století, který zavedl prezident Hugo Chávez a nyní na něm lpí i jeho nástupce Nicolás Maduro, jenž se nechce vzdát moci. "Venezuela se zmítá v ekonomické agónii. Po éře prezidenta Hugo Cháveze nastoupil v roce 2013 Nicolás Maduro. Ekonomická situace se prudce zhoršila po pádu cen ropy, v roce 2015 se HDP země propadlo o 5,7 procent. Země nemá dostatek zahraniční měny, aby mohla nakupovat zboží na světových trzích. To je krátký výčet důsledků této agónie. V zemi prudce rostou ceny spotřebního zboží, takže pro mnohé je cenově nedostupné. Pro tento rok MMF odhadl inflaci na 481,5 procenta, loni činila 121,7 procenta. Navíc nezávislí ekonomové pochybují, že by země mohla pro tento rok splatit úroky a splátky zahraničního dluhu ve výši 13 miliard dolarů. Index chudoby je nejvyšší na světě Jak se žije obyčejným lidem v této zemi, jejíž index chudoby (součet míry inflace a nezaměstnanosti) je nejvyšší na světě? Zmatky, jež nemají na západní polokouli v posledních desetiletích obdoby, se pokusila popsat reportérka agentury Bloomberg Fabiola Zerpa. Fabiola Zerpa před prázdnými regály v supermarketu. Autor: Bloomberg Nakupovat můžete jen dva dny v týdnu Venezuelané mají přiřazené dny v týdnu, kdy smí v obchodech za státem garantované ceny nakupovat potraviny na základě předložení osobního průkazu. Zerpa, jež patří do středostavovské rodiny, má vyhrazeny neděle a čtvrtky. Za posledních několik měsíců se fronty před supermarkety poblíž mého domu ve východním Caracasu prodloužily až na dva bloky. "Neděle jsou už k ničemu, protože to je již delší čas, kdy obchody přestaly o víkendech prodávat zboží za regulované ceny. Čtvrtky jsou však jen o něco málo užitečnější. Za posledních několik měsíců se fronty před supermarkety poblíž mého domu ve východním Caracasu prodloužily až na dva bloky. Takže by trvalo hodiny, dostat vůbec šanci něco koupit. Navíc není záruka, že uvnitř obchodu ještě něco ke koupi najdu," napsala si 9. června matka dvou dětí. Indická náhražka léků Po lékárnách pak shání prášky na snížení hladiny cholesterolu pro manžela. Předepsané nemají. Lékárník nabízí indickou náhražku. "Vůbec se mi nelíbí tato možnost. Kdo ví, co v tom léku vlastně je? Ale je to lepší, než aby manželovi došly léky úplně a tak beru čtyři krabičky." V pekárně se chléb prodává pouze úderem páté hodiny odpolední a vyjde jen na pár vyvolených. Pokud vám dojde hotovost, máte téměř nulovou šanci si ji vybrat z bankomatu. Povětšinou jsou bez peněz.

Nakonec se jí v pouličním kiosku alespoň podaří sehnat dvě lahve něčeho, co má být napodobeninou nedostatkového mléka. „Možná to bude dětem chutnat. Odcházím se dvěma lahvemi v ruce se širokým úsměvem na tváři," zapsala si. Chléb je dávno pryč Následující týden se snaží sehnat alespoň balený chléb, který není tak žádaný jako čerstvý. Opět má smůlu. „Chléb přivezli brzy ráno, seňora, už je dávno pryč," hlásí jí prodavač potravin. V obchodním centru se snaží sehnat zeleninu a maso. Štěstí má jen na brambory, cibuli a banány. Platí za zboží dvojnásobek toho, co před pěti měsíci. Chléb přivezli brzy ráno, seňora, už je dávno pryč. Rodinný poklad. Pět kilo mouky Sedmnáctého června měla rodina paní Zerpy štěstí. Přes kamaráda manžela získala pět kilo kukuřičné mouky, ze které se dělají tradiční placky arepas. Kilogram za 1 800 bolívarů, což je osmkrát více než státem regulovaná cena. Později žena dvě kila mouky vyměnila za sušené mléko se svou švagrovou. Místní trh za volné ceny Následující sobotu zkusila sehnat nedostatkové potraviny na místním trhu. Ještě před svítáním tam začnou farmáři z okolních hor prodávat své produkty, ale za volné tržní ceny, které jsou pro nejchudší Venezuelany nedostupné. „Prodej za volné ceny je technicky vzato nelegální. Ale prakticky zákaz nikdo nedodržuje. Nakupování za tyto ceny je luxus, který si miliony lidí nemohou dovolit," píše paní Fabiola. Navíc si pochvaluje, že je možné platit i debetní kartou. Hyperinflace způsobila i to, že je velmi nepraktické pro prodavače mít v rukou obrovské balíčky bankovek. Navíc to je i nebezpečné, protože v zemi panuje třetí nejvyšší míra vražd na světě. Prodej za volné ceny je technicky vzato nelegální. Ale prakticky zákaz nikdo nedodržuje. Prší, karty nefungují Venezuelská novinářka uvádí, že odhady inflace pro tento rok oscilují od 200 procent až k 1 500 procentům. Po hodině vybírání ovoce, zeleniny a masa si jde stoupnout do fronty na placení kartou. Bohužel však začíná pršet a systém padá. „Několik starších mužů to vzdává. Položili igelitové tašky s nákupem na zem a odcházejí. O několik minut později se k nim připojuji," píše si 25. června. Kulky v pekárně Prvního července si zapisuje zážitek souseda z pekárny. Po setmění se v pekárně ocitl jako v pasti se svým třináctiletým synem. „Museli se přes kuchyň plazit do bezpečí, když začaly létat kulky." Na ulici se totiž odehrál únos ženy nedaleko obchodu. Následně začala přestřelka s policií. Žena přežila, jeden z únosců zůstal zastřelený na chodníku, ostatní tři utekli. Žena přežila, jeden z únosců zůstal zastřelený na chodníku, ostatní tři utekli. Nyní sama vchází do té samé pekárny v sedm večer. Nakonec muže slavit. Fronta postupuje rychle a dostává dva bochníky chleba. Víc není povoleno. „Ještě nějakou šunku, sýr a trochu sladkostí pro děti. Peláším domů. Zase jedno malé vítězství." Nekonečná fronta lidí čekajících na nákup potravin.Autor: Bloomberg Ztrácím naději a odcházím Ve čtvrtek sedmého července se Fabiola Zerpa vydává do samoobsluhy, protože má „svůj čtvrtek" na povolené nákupy. Před obchodem stojí ve frontě asi šedesát lidí. Nikdo neví, jaké položky budou uvnitř k mání. „Doufám, že nám něco prodají," říká ji žena stojící před ní. Po několika hodinách, co se řada zoufalých lidí nepohnula ani o píď, Zerpa experiment „socialismus 21. století", se kterým přišel Chávez a pokračuje v něm bývalý řidič autobusu Maduro, vzdává. „Ztrácím naději. Opouštím své místo ve frontě a odcházím.""

URL| http://www.dotyk.cz/byznys/denik-matky...uely-jak-prezit-v-hladovejici-zemi.html

Kravská moč jde v Indii na dračku 20.7.2016 dotyk.cz str. 0 Byznys František Novák Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět V Indii je kráva posvátná. Kromě produkce mléka se na indickém trhu prosazuje další „komodita". Tou je kravská moč. Využívá se pro výrobu léků. "Destilovaná moč od krav nyní stojí na indickém trhu minimálně tolik jako mléko. Například v chlévě v Bulandshaharu, který leží 80 kilometrů východně od Nového Dillí, tři ženy denně od dvou desítek krav sesbírají téměř polovinu tekutiny, která zažívacím ústrojím skotu projde. To je 15 až 20 litrů denně. Posvátná kráva nade vše Moč místního skotu se stává v Indii žádaným zbožím. Indická kráva je tradičně pro hinduisty posvátná a také indický premiér Nárendra Módí podporuje ochranu zvířat, které produkují mléko. Jeho vláda od roku 2014 utratila na programy chránící posvátné krávy v přepočtu přes dvě miliardy korun. Kromě nově budovaných chlévů pro zvířata se jedná o intenzivnější prosazování zákazu jíst hovězí maso a také zabránění nelegálního prodeje skotu do sousedního muslimského Bangladéše. Vláda rovněž podporuje průmysl, který využívá kravskou mrvu a tedy i moč. Naší ambicí je, aby účinků tohoto elixíru mohl využívat každý Ind. Třicet léků z moči „Až třicet druhů léků může být využito pro domácí medicínu z kravské moči," tvrdí Sunil Mansinghka, jenž je hlavním koordinátorem ve firmě Go-Vigyan Annusandhan Kendra. To je výzkumná organizace, jež je podporována hinduistickými skupinami. „Naší ambicí je, aby účinků tohoto elixíru mohl využívat každý Ind," citovala jeho slova agentura Bloomberg. Proto se Sušíla Kumari snaží, aby při sběru zlatavé tekutiny od krav v Bulandshaharu, nerozlila doslova ani kapku. Ochrana krav je v Indii pro Módího vládu prioritou.Autor: shutterstock.com Magický moment Vikaš Gupta, který se podílí na byznysu s močí, tvrdí, že nejtěžší je pro personál u krav odhalit správný moment, kdy se zvíře chystá vydat toto „indické zlato". Pracovnice musí znát reflexy krav a už být nachystané s hliníkovou mísou, když začne skot vyměšovat. Zapáchající tekutinu je pak třeba destilovat, aby se odstranily nečistoty. Destilovaná moč může být dále zpracovávána na koncentrát, případně na usušený prášek, který je využíván v tradiční indické medicíně. Moč do mýdel a na podlahu Zapáleným příznivcem kravské moči je učitel jógy Baba Ramdev. Platí sto padesát tisíc rupií denně (cca 55 tisíc korun), aby měl stálý příjem této tekutiny. Jeho firma Patanjali Ayurveda moč přidává do mýdel a dalších dezinfekčních výrobků. Přitom konkuruje na místním trhu globálním hráčům s kosmetikou a potravinami, jako je Unilever nebo Nestlé. Výborně se prodává čistič podlah vyráběný z moči, který se jmenuje Gaunyle. „Vyrábíme 20 tun denně a stále nemůžeme uspokojit poptávku," pochlubil se jednatel společnosti Patanjali Ayurveda. Produkce mléka v Indii prudce roste. Autor: Bloomberg Kudy teče, tudy léčí Příznivci ájurvédy, což je holistický léčebný systém vytvářený pro tisíce let v Indii, o kravské moči tvrdí, že má léčebné účinky. Dokonce v moči krav plemene Gir byly nalezeny stopy zlata, uvedli vědci ze zemědělské univerzity v indickém státě Gudžarát, ze kterého pochází právě indický premiér Módí. Tradiční klinika Jain's Cow Urine Therapy Health Clinic, která vykupuje 25 tisíc litrů kravské moči měsíčně, odhadla, že si lidé pečující o krávy mohou vydělat měsíčně 1200 rupií (430 korun) za prodej moči na krávu, což má bohatě postačit na náklady o jejich péči. Přitom litr destilované moči

se prodává na trhu mezi 80 až 100 rupiemi, což odpovídá 36 korunám. Pozor na buvolí maso Hinduistický ekonom Subramanian Swamy, který je členem Módího Indické lidové strany (BJP) v horní komoře parlamentu, je i přes podporu ochrany skotu stále se současným stavem nespokojen. Tvrdí, že by se mělo zrušit až dvanáct dotačních programů na export buvolího masa. V něm je Indie světovým lídrem, ale podle politika, který studoval na Harvardu, je tento obchod zneužíván pro porážku krav, jejichž maso je pak vydáváno za maso buvolů. Jezte hnůj V poslední době je uctívání krav v Indii tak silné, že byli dva muslimové nuceni na severu země jíst kravský hnůj jako trest za to, že vyváželi hovězí maso. Loni byly zaznamenány i případy napadení, jež skončily smrtí.Módího vláda v polovině roku 2014 rozhodla o tom, že budou chráněny přestárlé, nemocné a neplodné krávy. Výborně se prodává čistič podlah vyráběný z moči, který se jmenuje Gaunyle. Pro ně se vytváří síť útulků, kde mohou tato zvířata důstojně dožít. Provoz na tato zařízení by se mohl financovat právě z prodeje kravských výměšků. Snahy o ochranu krav jdou tak daleko, že největší indický stát Rádžasthán uvažuje o vytvoření speciálního ministerstva pro záležitosti skotu, které bude hájit jejich práva.Přitom by se měl podle kritiků největší region Indie zaměřit spíše na pomoc lidem bez domova, kterých je v této oblasti u hranic s Pákistánem přes dva miliony."

URL| http://www.dotyk.cz/byznys/kravska-moc-jde-v-indii-na-dracku.html

e15.cz Lidl byl v Německu terčem výhrůžek, vyděračům měl dát milion eur 20.7.2016

e15.cz str. 0 Zahraniční události

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Obchodní řetězec Lidl čelil v Německu tři měsíce vyděračům, kteří pod hrozbou odpálení bomby žádali milion eur (27 milionů korun). V noci na dnešek policie zadržela dva muže, které z činu podezřívá. Rozhlasová stanice WDR zadržené s odvoláním na právního zástupce jednoho z nich označila za muže a ženu. Policie v reakci na zprávy médií ohlásila na čtvrtek tiskovou konferenci, na které chce sdělit podrobnosti. Zadržená dvojice podle vyšetřovatelů dálkově odpálila nálož ve výkupu vratných lahví v prodejně Lidlu v porúrském městě Herten. Při explozi byla zraněna jedna prodavačka. Krátce po činu v Hertenu dostalo vedení Lidlu dopis, který okolnosti exploze objasňoval a ve kterém pachatelé žádali milion eur. Aby řetězec předešel dalším výbuchům, přistoupil na postupné vyplácení peněz. Čtěte také: Polské maso z Lidlu v sobě mělo bakterie salmonelózy Řetězce zlidšťují prodejny. Nové formáty zkouší Lidl, Penny Market i Tesco Lidl sází na Česko, investuje devět miliard a vytvoří 1500 míst

URL| http://zpravy.e15.cz/zahranicni/udalos...ek-vyderacum-mel-dat-milion-eur-1309888

Místo lyží zelenina. Poslední budovu po Gigasportu koupily Čestlické trhy 26.7.2016

e15.cz str. 0 Reality a stavebnictví

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Čtyři roky po odchodu z tuzemského trhu prodal sportovní řetězec Gigasport svoji poslední budovu v Česku. Novým majitelem atypické haly v průhonicko-čestlické obchodní zóně se stala firma Čestlické trhy, kterou vlastní podnikatel v cestovním ruchu a potravinářství Milan Schejbal. V objektu hodlá rozjet farmářské trhy. „Hala je unikátem mezi komerčními prostory v České republice. Jedná se o atraktivní budovu, která je vystavěna v rakouském stylu. Z velké části je dřevěná. Navíc je výrazná svým specifickým půdorysem a dalšími originálními prvky,“ vysvětlil Lukáš Vostrovský ze společnosti Cushman & Wakefield, která Gigasport při prodeji zastupovala. Nemovitost má plochu téměř pět tisíc metrů čtverečních. Víc než polovinu zaujímá prodejní prostor, zbytek jsou kanceláře a sklady. Přesnou hodnotu transakce Vostrovský neupřesnil, nicméně uvedl, že objekt se původně začal nabízet za 180 milionů korun a jeho nový majitel jej koupil s určitou slevou. Firma Čestlické trhy chce do haly přitáhnout prodejce hlavně domácích farmářských produktů. Mají se tam nabízet mléčné i masné výrobky, ovoce a zelenina nebo vína. „Využití objektu pro farmářské trhy bude přínosem celé lokalitě,“ domnívá se Vostrovský. Přečtěte si: Gigasport vyklízí Česko: prodal poslední sklad, zbývá jedna prodejna Podnikatel Milan Schejbal není v potravinářství a obchodní branži žádným nováčkem. Ovládá například výrobce masa a uzenin z Kostelce nad Černými Lesy Vlamexa, vinný sklep Modrá Hora ve Velkých Pavlovicích a areál Master Horse Club s restaurací a chovem koní poblíž Říčan u Prahy. Také drží majoritní podíl v cestovní kanceláři Addo Tours, která se orientuje na zájezdy do Jihoafrické republiky. Podle informací ze svého webu má cestovka v Africe farmu a další nemovitosti. Sportovní řetězec Gigasport z Česka vycouval v červnu 2012. Tehdy jeho mateřská skupina z Rakouska Kastner & Öhler zavřela všech 11 tuzemských prodejen značky. Gigasport, který otevřel první obchod v Česku v roce 1997, přitom patřil mezi čtyři hlavní hráče na českém trhu se sportovními potřebami. V posledních letech před odchodem se však potýkal s výrazným propadem tržeb. Od roku 2012 pak firma prodávala jednotlivé prodejny, čestlická hala je tou poslední. Čtěte také: Gigasport v Česku končí, nedaří se prodejům

URL| http://zpravy.e15.cz/byznys/reality-a-...gasportu-koupily-cestlicke-trhy-1311010

ego! Hotdog

22.7.2016 ego! str. 35 Jídlo Lucie Teplá Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Moje specialita Americká specialita s podivným názvem je asi německého původu. Ale kdo jí vymyslel ten šílený název? Vynález hotdogu se nejčastěji připisuje německým přistěhovalcům, kteří v 19. století do Ameriky přivezli nejen proslulé frankfurtské párky, ale i jezevčíky. S tímto živočišným druhem souvisí hned několik teorií o nezvyklém názvu pochoutky. Ta první je nabíledni – párek tvarem připomíná hřbet jezevčíka. Američané koneckonců nazývali kdysi párky „dachshund sausages“ (Dachshund – německy jezevčík, sausage – anglicky párek, klobása). Podle druhé, méně lichotivé verze, jde o narážku na ne vždy úplně jasný původ masa, z něhož je párek vyroben. Třetí verze? Hotdog vymyslel karikaturista Tad Dorgan. Účastnil se baseballového zápasu v New Yorku, kde prodavači pravidelně nabízeli „dachshund sausages“, a když si je chtěl načrtnout do skicáře, napadlo ho nakreslit psa hovícího si v žemli. Dorgan si ale nebyl jistý, jak se píše dachshund, proto pod kresbu napsal: „Kupte si Hot Dog!“ A kdo tedy vůbec poprvé na světě vzal párek a nacpal ho do horké žemle? Zase je k dispozici několik teorií. Autorství se připisuje třeba německému prodavači občerstvení Adolfu Geringovi, který – když jednou na stadionu Saint Louis v Missouri vše prodal – v zoufalství skočil k nejbližšímu řezníkovi pro párky a ve vedlejší pekárně přibral rohlíky. Podle druhé teorie vznikl hotdog díky řezníkovi německého původu Antonu Feuchtwangerovi, který na výstavě v Louisianě nabízel návštěvníkům horké párky. Aby si nepopálili prsty, vymyslel se svým švagrem – pekařem – na míru upečenou žemli. A hotdog byl na světě. Žemli na míru stále řeší i Tomáš Oujezdský, majitel pražského bistra Mr. HotDog: „Je to věda. Žemle bez stabilizátorů a konzervantů, ručně tvarovaná, musí vypadat pokaždé stejně.“ Párky, v nichž je 100% podíl masa, odebírají v Mr. HotDog od společnosti Amaso pod hlavičkou Ambiente. Na výběr je vepřový párek s příměsí hovězího masa, čistě hovězí párek nebo vegetariánská obdoba párku ze sóji. Pak se na másle opeče žemle a do ní se vloží grilovaný párek – to je klasický hotdog, jak se podává v USA. Můžete si k němu přidat, na co máte právě chuť. „Bestsellerem je momentálně New York Dog s karamelizovanou cibulkou, chilli hořčicí, kterou si tu mícháme, a s opečenou americkou slaninou,“ říká Oujezdský. „Na menu už je několik měsíců a pořád se tam drží. Funguje to a chutná to dobře.“ Foto popis| Hotdog za více než 100 let prošel řadou variací, ale základ je stále stejný: dobrý párek a horká žemle. Foto autor| Foto: tomáš tesař

Ekonom Mám strašný vztek 21.7.2016

Ekonom str. 24 Téma čísla

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Kosmopolitním řezníkem Paulem Dayem brexit otřásl, jeho podnikání v Česku ale neovlivní. Člověk by řekl, že nebude žádná citlivka. Vždyť ho taky živí porcování masa. Ale osmačtyřicetiletý britský řezník a kuchař Paul Day, který se před osmi lety usadil v Česku, vypadá ze všech respondentů brexitem nejvíce otřesen. Sedíme na zahrádce jeho vyhlášené pražské restaurace Sansho a Day, kde oblečen do modrého řeznického kabátku pokládá před

sebe úhledné poznámky napsané zelenou a červenou propiskou. „Vy jste to teda vzal vážně,“ poznamenám. „Vždyť je to taky vážná věc!“ vyhrkne. Ani trochu to nezní ironicky. Day vyjmenovává pocity, které s ním to ráno, kdy se dozvěděl výsledky referenda, začaly cvičit. Šok, zklamání, frustrace, vztek. Po třech týdnech, kdy spolu mluvíme, ubylo vzteku. Zůstala frustrace. Nemůže pochopit, jak mohla jedna generace zničit budoucnost svým potomkům. V jeho poznámkách nechybí mediální magnát Rupert Murdoch, jehož bulvární noviny podle něj rozdmýchávaly nenávist vůči přistěhovalcům z nových členských zemí Evropské unie. „Málo se taky píše o tom, jak to rozdělilo rodiny a rozštěpilo komunity,“ říká Day. „Lidé, kteří se znali celé roky, se kvůli tomu rozhádali,“ dodává. Stalo se to i jemu? „Mým rodičům. Bohužel oba jsou z generace, která většinou volila odchod. Mí rodiče ale hlasovali pro to, abychom zůstali.“ Dayovo podnikání přitom brexit přímo nepoznamená. Před lety se na něj obrátili, aby dovážel britské a irské hovězí do České republiky, ale odmítl. Bylo by to proti jeho filozofii zacházení se zvířaty. Jeho restaurace i řeznictví v centru Prahy spoléhají výhradně na česká prasata a krávy chované venku. „Jediný způsob, jak by mě to mohlo ovlivnit, je, kdyby Česká republika taky uspořádala referendum a zvolila odchod,“ vysvětluje Day. Co by pak dělal? „Já nevím,“ odpovídá se smíchem, který zní napůl pobaveně, napůl hystericky. „Neměl bych kam jít! Vůbec nevím, co bych dělal. Musím o tom teprve přemýšlet.“ Do české metropole ho v roce 2008 přivedla práce šéfkuchaře v nově otevřené restauraci, ale brzy pochopil, že naletěl, a z místa odešel. V Praze tehdy potkal svou budoucí manželku, a tak už zůstal. Před necelými šesti lety otevřel v centru restauraci Sansho, kde vaří asijskou kuchyni. Pak se přidalo řeznictví The Real Meat Society a podnik Maso a kobliha, kde kromě dobrot z masa z vlastního řeznictví umí připravit i lahodné koblihy plněné vanilkovým krémem. Day se svým řemeslem řezníka a šéfkuchaře procestoval celý svět. Sám sebe označuje za „kulturního nájezdníka“ - svého času jako jediný Angličan porcoval maso v londýnské čínské čtvrti, později vařil v restauracích v Tokiu, Pákistánu nebo New Yorku. Pochází ale z malého města Stafford ve středozápadní Anglii. Z regionu, který hlasoval pro brexit, odešel ve dvaceti do Londýna, kde se většina naopak postavila za setrvání v Evropské unii. Strávil v něm šestnáct let. „Řekl jsem tátovi, že v osm hodin to strašlivé ráno se mi potvrdilo, co jsem si celý život o sobě myslel - že jsem vlastně Londýňan,“ vypráví Day. A jak to podle něj nakonec dopadne? Má ještě naději, že Británie v unii zůstane, jak by si přál? „Opravdu odejdeme. Budeme mimo,“ přemítá Day, jako by tomu pořád nemohl uvěřit. „Jo, odejdeme. Neodřízneme se úplně, ale odejdeme. To je jasný. Je to hotový.“ Foto popis| hasíková Michaela

fandimefilmu.cz Buchty a klobásy: Valí se na nás sprostý animák pro dospělé 24.7.2016

fandimefilmu.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Seznamte se s „?pohádkou pro dospělé", kde se páchá brutální násilí na nevinných potravinách, až z toho děti měly otřesný zážitek. Díky Pixaru jsme nahlédli do životů hraček, brouků anebo ryb. Teď ale přišel komik Seth Rogen s bizarním nápadem udělat eRkový animovaný film o potravinách a vyklubala se z toho Sausage Party. Český distributor film vtipně pojmenoval Buchty a klobásy a vypráví příběh o skupině potravin, které se pod vedením odvážné uzeniny rozhodnou odhalit pravdu o své existenci, a o tom, co se doopravdy stane, když jsou vyvoleni a opustí supermarket ?. Co je skutečně čeká, až dorazí na kuchyňský pult není určeno pro slabé povahy a zejména malým dětem. Kdesi v kalifornském kině byla totiž před projekcí Hledá se Dory, omylem puštěna právě jedna z upoutávek a nejmenším divákům způsobila opravdu traumatizující zážitek.

Kromě sprostě Rogenova mluvícího párku, propůjčili dalším potravinám hlasy James Franco, Jonah Hill, Kristen Wiig, Edward Norton, Salma Hayek, Paul Rudd, Bill Hader, Michael Cera, Danny McBride nebo Craig Robinson. Scénář společně s Rogenem napsali Evan Goldberg ( Apokalypsa v Hollywoodu ), Kyle Hunter a Ariel Shaffir, kteří stojí za komedíí Byla to divoká noc. Režie se ujala dvojice Greg Tiernan ( Lokomotiva Tomáš ) a Conrad Vernon ( Shrek 2, Madagaskar 3 ). Mládeži nepřístupný animák už si prošel několika projekcemi, včetně té z Comic-Conu a podle ohlasů máme očekávat celkem správně ujetou a vulgární srandu. Na Conu byl přítomný i Rogen, který divákům sdělil, že nápádů na pokračování mají tvůrci dost, ale ještě není nic odslouhlaseno. Masakr potravin zažijí čeští diváci 25. srpna, ze slovenských kinosálů se povalí nebohý křik už 18. 8.. Zdroje: The Guardian, Mowie Web Galerie URL| http://www.fandimefilmu.cz/clanek/8385...li_se_na_nas_sprosty_animak_pro_dospele

feedit.cz S létem stoupl počet závozů na mimoměstské adresy feedit.cz str. 0 Tisková zpráva FeedIT.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

26.7.2016

zpět Letošní prázdniny mohou už nyní hodně vypovědět o tom, jak si Češi dokázali zvyknout na nákup potravin online. Podle údajů Kolonial.cz stoupl od začátku prázdnin počet závozů na mimoměstské adresy v průměru o 15 %. Posílily zejména menší obce ve středních Čechách a na Plzeňsku. Potvrdilo se tak, že pro mnohé zákazníky se nakupování potravin online stalo samozřejmostí a jsou schopni ho adaptovat i na podmínky dovolené. (TZ) Celý příspěvek → Letošní prázdniny mohou už nyní hodně vypovědět o tom, jak si Češi dokázali zvyknout na nákup potravin online. Podle údajů Kolonial.cz stoupl od začátku prázdnin počet závozů na mimoměstské adresy v průměru o 15 %. Posílily zejména menší obce ve středních Čechách a na Plzeňsku. Potvrdilo se tak, že pro mnohé zákazníky se nakupování potravin online stalo samozřejmostí a jsou schopni ho adaptovat i na podmínky dovolené. (TZ) Složení „chalupářských" nákupních košů se od těch „městských" liší jen nepatrně. Přibylo více nápojů, zejména piva a minerálek, ale také trvanlivějších potravin, především uzenin a cukrovinek. Podíl masa, zeleniny a ovoce je však podobný. Mírně vzrostla také průměrná cena nákupu. Podle Petra Vyhnálka, šéfa Kolonial.cz, existují dva jasné důvody, proč dávají zákazníci přednost dovážce potravin až na své letní sídlo. První je časová úspora, kterou nákupy online poskytují, druhý pak úspora nákladů na dojezd do města. „Chatařům a chalupářům se při pobytu mimo město prodlužuje cesta k nejbližšímu supermarketu zhruba sedmkrát. Objednat si potraviny až na chatu nebo chalupu tak přináší výrazný časový i finanční benefit," uvádí Vyhnálek. Způsob, jakým se Češi postaví k závozům potravin na svá letní sídla, může být zajímavý i v celoevropském měřítku. Se 450 tisíci rekreačními objekty totiž patříme mezi evropskou špičku a můžeme tak poskytnout modelový příklad toho, jak vypadají prázdninové spotřebitelské návyky. URL| http://www.feedit.cz/wordpress/2016/07...upl-pocet-zavozu-na-mimomestske-adresy/

forbes.cz

Slanější než sůl a výstražné obaly. Leží budoucnost jídla v nanotechnologiích? 24.7.2016

forbes.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět 24. července 2016 Každé sousto, které pozřeme, bují chemickými reakcemi. Přidávání ingrediencí a vaření nám dává kontrolu nad těmito reakcemi a jídlo tak chutná lépe a vydrží déle. Co kdybychom ale uměli jídlo kontrolovat i na molekulární úrovni? Přesně na tom teď pracují vědci a jejich snahy už přinesly i první výsledky – od jídel, která chutnají slaně bez toho, abyste museli použít moc soli, až po obaly, které vás upozorní na špatný stav potravin. Tato nanotechnologie může významně vylepšit naše jídlo, ale taky evokuje otázku, jestli takové jídlo bude bezpečné. Abychom pochopili závažnost tématu, stačí se jen podívat na silné reakce, které vzbuzují geneticky modifikované potraviny. Co přinese nanotechnologie jídla? Je bezpečná? A přijmou ji lidé? ptá se server The Conversation. Nanotechnologie je rozvíjející se technologie, která pracuje s částicemi v řádu nanometrů, tedy miliardtiny metru. Pro představu, jak malé takové částice jsou: kdyby byla nanočástice velká jako fotbalový míč, jedna ovce by měla velikost naší planety. Právě tyto malé částečky nám umožnily výrobu materiálů a věcí s vylepšenými vlastnostmi: od lehčích kol a trvanlivějších lahví na pivo až po kosmetické krémy s lepší schopností absorpce a zubní pasty, které zabrání bakteriím v růstu a množení. Díky schopnosti upravit vlastnosti materiálů můžeme pomocí nanotechnologie „vyrobit“ mnoho nových pokrmů a aplikací, které změní to, jak zpracováváme, uchováváme a balíme potraviny. Čtěte také: Jak vypadá kuchyň budoucnosti? Drony roznášejí jídlo a stůl radí s recepty Za pomoci nanotechnologii můžeme například využít „chytrého“ balení, díky kterému lze sledovat, v jakém stavu jsou potraviny při skladování a přepravě. Pokud jsou potraviny kontaminované nebo zkažené, senzory v balení zaznamenají plyny z bakterií a změní barvu, aby tak varovali každého, kdo by chtěl potravinu sníst. Stříbro se pro své antibakteriální vlastnosti ve zdravotnictví už používá, třeba pro dentální výbavu. Nanočástice stříbra zlepšují schopnost tohoto materiálu zabíjet bakterie, protože zvyšují jeho povrch, kterému jsou bakterie vystaveny. Izraelští vědci zjistili, že natření balicího papíru nanočásticemi stříbra účinně působí proti bakteriím a prodlužuje trvanlivost výrobku. Jiným příkladem použití nanotechnologie v potravinářství je zapouzdření do nanočástic. Tato metoda se používá k překrytí chutě a aromatu tuňákového oleje. Takže po jeho přidání do chleba získá pečivo zdravé omega-3 mastné kyseliny bez zápachu. Částice oleje jsou zabaleny do povlaku, který jim zabrání reagovat s kyslíkem a uvolňovat tak zápach. Tyto nanotobolky se otevřou až tehdy, kdy se dostanou do žaludku. Takže se můžete těšit ze zdraví prospěšné účinky rybího tuku, aniž byste se dostali do styku s jeho zápachem. Výzkumníci z Nottingham University v současnosti zkouší, jak by mohly nanočástice soli zvýšit slanost jídla bez přidání většího množství soli. Stejně jako u stříbra, rozložení soli na menší nanočástice zvětší její povrch. To znamená, že její chuť je tak účinnější. Vědci mají za to, že tímto způsobem mohou snížit množství použité soli u bramborových lupínků o 90 procent při zachování stejné chutě. Neznámá rizika Nanotechnologie představuje po potravinářství mnoho příležitostí, většina je ale ve fázi výzkumu a vývoje. Pomalejší rozjezd je způsoben nedostatkem informací o tom, jaké můžou být zdravotní a ekologické dopady technologie: existují například obavy, že vstřebané nanočástice se mohou pohybovat po různých částech těla a hromadit se v některých orgánech, třeba v ledvinách či játrech. To může ovlivnit, jak tyto orgány fungují v středním až dlouhodobém horizontu. Nicméně neznáme všechna rizika, která můžou být s nanomateriály spojená. Tato témata se musí nejdřív veřejně probrat, aby lidé nanotechnologii v jídle přijali. To také bude záviset na tom, jak dobře budou lidé nanotechnologii v jídle rozumět a jak moc důvěřují potravinářskému průmyslu a regulačním systémům, které ho kontrolují. Podle průzkumů jsou konzumenti ochotnější přijmout nanotechnologie v balení jídel než ve zpracování jídla samotného. Lidé jsou jí také více otevření, pokud by její použití znamenalo zdravější jídlo, nicméně za to nejsou nutně ochotni si připlatit. Nedávné průzkumy ve Velké Británii nezaznamenaly výrazný odpor vůči nanotechnologiím v balení potravin. Mezi malou skupinou konzumentů ale vyvstaly obavy o bezpečnost potravin. Je tedy jasné, že pro výrobce potravin a regulátory bude stěžejní podat lidem co nejvíc informací o nanotechnologii, včetně jejích otazníků. URL| http://www.forbes.cz/slanejsi-nez-sul-...e-budoucnost-jidla-v-nanotechnologiich/

Glanc QUINOA JE MOJE FAVORITKA 21.7.2016 Glanc str. 154 Zábava ŠÁRKA SCHMIDTOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět NA OBĚDĚ Tereza Kostková má období zbrklých diet dávno za sebou. Jí rozumně a zdravě! Sešly jsme se v centru Prahy v restauraci, kde nejen výborně vaří, ale kde můžete na zahradě i v klidu a tichu posedět. Je to ideální místo jak na schůzky, tak na všelijaké oslavy či slavnostnější obědy a večeře. Interiér restaurace je luxusní a nezadá si s ním ani exteriér - nádherně upravená zahrada vás doslova okouzlí. Neslyšíte ruch z ulice, cítíte se jako v jiném světě. A když si pak pochutnáte skvěle jako Tereza, rádi se do Th e Grand Mark budete vracet. UMÍ SI VYBRAT K jídlu si Tereza dala kuřátko se zeleninou a k pití vodu s citronem. Už z toho bylo jasné, že dbá na to, aby jedla rozumně a zdravě. „Jídlo pokládám za nutnou věc, bez které bych nemohla fungovat, ale rozhodně mi záleží na tom, co jím. A také si myslím, že to, co do těla vkládám, bych do něho měla vkládat s láskou. Ráda i vařím, pokud se k tomu dostanu, což je naštěstí dost často.“ Tereza nejí úplně všechno, vyhýbá se například uzeninám, a pokud už je kupuje, tak jen ty kvalitní, ve kterých je víc než 90 % masa. Klasickou českou kuchyní nepohrdá, i když mít ji třikrát denně jí přijde zbytečné. „Dát si kvalitní českou kuchyni s láskou jednou denně, proč ne. Mně ale v poslední době víc chutná syrová, raw strava, o které si myslím, že je pro tělo přirozenější. K obnově sil už nepotřebuju mít každý den maso, na rozdíl od dětí, ty, si myslím, by ho mít měly bílkoviny jsou stavebními kameny jejich růstu.“ Tereza sama prý bývala hodně masová, ale dnes už jí připadá, že na zpracování masa spotřebuje zbytečně moc energie, kterou může využít jinde. Tereza má ráda i chleba, který sama peče, a postupně vychytala „ten nejlepší recept“ - někdy ho dělá s pivem, jindy třeba se smetanou. Místo bílé mouky používá špaldovou a žitnou a do těsta přidává Davídkovo koření, které kupuje na farmářských trzích. „Na pečení jsem si koupila takovou zvláštní nádobu, něco jako tác s poklopem, která v normální troubě vytvoří efekt chlebové pece.“ ČAS DIET ODVÁL ČAS! Jako mnoho jiných žen i Tereza prošla obdobím diet. Před lety bojovala s váhou, a tak vyzkoušela všechno, co šlo, včetně dělené stravy. Dnes už je jí jasné, že je to nesmysl, od doby, co s dietami skončila, problém s nadváhou nemá. Dá na to, co je výživné a kvalitní, a jí s rozumem. „Podle mě je nejlepší ze všeho metabolic balance, program na úpravu látkové výměny. Podle krevních testů dostane klient vhodný jídelníček, ve kterém je všechno - sacharidy, bílkoviny, zelenina, ovoce. Jí se třikrát denně po pěti hodinách a jídla není málo, nedá se to ani dojíst. Je to jeden z nejlepších stravovacích systémů, který jsem vyzkoušela. Navíc srovná i jiné problémy, než je právě váha, mně například zmizel atopický ekzém.“ Tereza už od rána přemýšlí o tom, co si během dne dá. Vstává se svým synem před sedmou hodinou, ale než vyjdou z domu, nezapomenou se nasnídat. „Moje snídaně je trochu atypická. Dávám si výborné detoxikační koktejly, které smíchám s mandlemi, avokádem, oříšky, se skořicí… Jsou moc dobré. Toníček nemá ráno hlad, ale dostane třeba můj chleba s máslem, s paštikou nebo si dá misku jahod, meruňky, jablko, čaj.“ Pokud jde o oběd, má Tereza vychytané dobré restaurace v centru Prahy. Taky má ráda quinou a salát z ní. „Quinoa je plodina, která má v sobě proteiny, takže je člověk do sebe dostane, aniž by musel jíst maso,“ vysvětluje Tereza a dodává, že vegetarián ani vegan ale není, stačí jí ovšem jeden dobrý stejk týdně - nemusí jich mít pět. „Nebo si dám thajský kuřecí pálivý salát. Potrpím si i na ryby a miluji sushi… Prostě když už si nemůžu uvařit sama, umím si dobré jídlo najít. A pak si

třeba na zájezdě pochutnám na španělském ptáčku s rýží. Jím zkrátka všechno, ale s mírou.“ *** TEREZA KOSTKOVÁ (40) Dcera herců Petra Kostky a Carmen Mayerové hraje v několika pražských divadlech, největší popularitu ale zažívá jako moderátorka Stardance RECEPT Z THE GRAND MARK KUŘECÍ CONSOMMÉ (4-5 porcí) 400 g kuřecích kostí, 125 g kuřecích prsou, 150 g mletých kuřecích stehen, 200 g mrkve, 200 g celeru, 100 g petržele, 4 vaječné bílky, 100 g mangoldu, 100 g hrášku, 1 bobkový list, špetka tymiánu, nové koření, pepř celý Kosti opečeme v troubě na 180 °C po dobu 50 minut (pečou se kvůli výraznější chuti vývaru a zlatavé barvě). Poté je vložíme do hrnce a zalijeme cca 2 litry vody. Přidáme 3 kořenové zeleniny, koření a osolíme. Přivedeme k varu a ztlumíme plamen. Vývar vaříme několik hodin táhnutím, pak ho scedíme. Vývar můžeme jen zredukovat, aby chuť zesílila, a dochutíme solí. Do vychladlého vývaru vmícháme mleté kuřecí maso, vyšlehané bílky a nastrouhanou kořenovou zeleninu. Pak přivedeme k varu (vývar je třeba důkladně míchat, aby se bílky nepřipálily) a necháme táhnout minimálně hodinu, i po dobu táhnutí opatrně mícháme, aby se vývar nezakalil. Jako vložku do polévky nakrájíme kuřecí prsa, ? kořenové zeleniny, mangold i hrášek a uvaříme. Foto popis| Velkým lákadlem restaurace je nejen skvělé menu, ale i zahrada plná květin, keřů a stromů Foto popis| V LETNÍM MENU BYLO I PRSO Z KUKUŘIČNÉHO KUŘÁTKA SE ZELENINOU Foto popis| HOVĚZÍ PUPEK ZE STRAKÁČE S BRAMBOROVOU KAŠÍ, CHŘESTEM A RAJČÁTKY Foto popis| PŘEDKRM: KONFITOVANÝ LOSOS S KOPROVOU MAJONÉZOU Foto popis| BEZ RECEPTU NA KUŘECÍ CONSOMMÉ JSME NEODEŠLY Foto popis| SLADKÁ TEČKA Foto popis| Tereza si pochutnala, a tak nedala jinak, než že osobně poděkuje šéfkuchaři Ondřeji Korábovi Foto autor| FOTO: MARTIN KUBICA (11), ARCHIV RESTAURACE LA GARDE (2) A SHUTTERSTOCK. COM (5)

Hospodářské noviny Úspěch Babišovy manažerky Hospodářské noviny str. 1 Titulní strana Lucie Hrdličková, Milan Mikulka Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

25.7.2016

zpět BÝVALÉ VÍTĚZCE ANKETY HN TOP 25 ŽEN VZROSTL V AGROFERTU VLIV I JMĚNÍ Simona Sokolová, členka představenstva skupiny Agrofert, si párkrát posteskla, že jí předchozí šéfové nedali moc a nenechali ji ve firmách vyrůst. Poslední šéf – Andrej Babiš – jí ale splnil obojí. A k tomu ji nechal zbohatnout na vlastním nápadu. Manažerka opakovaně oceňovaná v anketě HN Top ženy Česka, která je ve skupině Agrofert zodpovědná za mlékárny, mrazené pečivo, drůbežárny i distribuci potravin, se nyní stala po Babišovi druhým nejbohatším člověkem v Agrofertu. Je to díky tomu, že nyní Babišovi prodala část firmy Profrost, kterou z jeho pověření vybudovala. Sokolová spolu se dvěma společníky měla v Profrostu pětinový podíl, zbytek ovládal Agrofert. Firma na zamrazené pečivo už je nyní zcela v rukou Agrofertu. Transakce je zanesena v

obchodním rejstříku, Sokolová i Agrofert ji odmítly komentovat. Obě strany nechtějí říct ani to, kolik Agrofert za pětinový podíl zaplatil. Podle výpočtů, kterými se obvykle společnosti oceňují, se hodnota celé firmy pohybuje minimálně ve stovkách milionů korun. Profrost je úspěšná firma, která předloni po zdanění vydělala 100 milionů korun a její byznys roste. Profrost vybudovala V Agrofertu se zatím podobná operace neodehrála – Babiš je jediným akcionářem a manažeři nemají ve firmách podíl. Babiš ale v poslední době obdobný model jako v případě Sokolové nabízel i dalším svým manažerům. Když z Agrofertu odcházel poslední ředitel Kosteleckých uzenin budovat svůj řetězec, majitel skupiny a ministr financí mu nabídl, že jeho rozvoj podpoří on, aby ho v Agrofertu udržel. Simona Sokolová je však zatím jediná, kdo dokázal Babišovy příležitosti využít. Rodačka z FrýdkuMístku dostala od Andreje Babiše nabídku postavit továrnu na předpečené zamrazené pečivo poprvé v roce 2005. V té době ještě šéfovala podobné firmě Delta Frozen Products v Kladně. Jak před lety zavzpomínala v rozhovoru pro HN, přesnou technologii, jak dělat zamrazené pečivo, znali v té době v republice maximálně čtyři lidé. Nabídku přijala a odstartovala tím své působení v Agrofertu. Profrost začal fungovat v roce 2007 a záhy se to ukázalo jako chytrý tah. Zamrazené pečivo dnes odebírají do svých obchodů nadnárodní řetězce po tunách a rozpékají ho přímo v prodejnách. Do mrazíren pečiva a příslušné techniky se loni rozhodla z důvodu rostoucí poptávky investovat také konkurenční firma Agrofertu v pekárenské branži – United Bakeries. Ta přitom ještě za působení Sokolové vlastnila padesátiprocentní podíl ve společnosti Delta Frozen Products (dnes La Lorraine). V roce 2007 ho United Bakeries prodaly. První žena potravinářství Úspěch Profrostu, který dnes vydělá kolem sto milionů korun ročně, vyšvihl Sokolovou do dalších pozic. Když Agrofert v roce 2008 odkupoval mlékárny Olma, svěřil Andrej Babiš jejich vedení právě Sokolové. Ta v zimě 2008 přebírala mlékárny s dvousetmilionovou ztrátou. Po dvou letech firma poskočila do zisku. Vliv Sokolové, která je vedle finanční ředitelky Petry Procházkové jednou ze dvou žen ve vrcholovém vedení Agrofertu, posléze začal růst. A to ve skupině i v českém potravinářství. Není oblasti na „českém talíři“, do níž by Sokolová nezasahovala. V roce 2013 dostala na starost potravinářské firmy z divize takzvaného bílého masa – Vodňanské kuře a slovenskou Hyzu. K tomu připadlo vedení několika farem na chov kuřat a líhně. Předsedkyní představenstva je od loňska také ve společnosti Animalco, která produkuje masné výrobky. Simona Sokolová v posledním velkém rozhovoru pro HN vyčíslila, že skupina potravinářských firem, které vede, už má obrat asi 13 miliard a zisk před započtením úroků, daní a odpisů kolem miliardy korun. Pro srovnání, konsolidovaný obrat celého Agrofertu loni dosáhl zhruba 167 miliard. *** 13 miliard Roční obrat firem, které v Agrofertu vede Simona Sokolová, je přibližně 13 miliard korun. O autorovi| Lucie Hrdličková, Milan Mikulka, mailto:[email protected]

Čeští zemědělci získali už 30 miliard korun z eurodotací Hospodářské noviny str. 14 Podniky a trhy Petr Zenkner Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

27.7.2016

zpět Velké zemědělské podniky i drobní hospodáři mají letos problémy s vyplácením evropských dotací. Způsobila to nová unijní pravidla pro finanční podpory. Situace se už ale lepší. Ministr zemědělství

Marian Jurečka v úterý oznámil, že české úřady už stihly vyřídit žádosti o dotace za 30 miliard. Chybí ještě rozhodnout o 1,3 miliardy. Do roku 2020 je navíc v evropském rozpočtu pro české zemědělce připraveno 104 miliard korun. Opožděný začátek Jejich součástí jsou také peníze, které zemědělci dostávají přímo. Mají nárok na platbu za hektar obhospodařované půdy ve výši 3,5 tisíce korun a další dva tisíce za takzvané ozeleňování, tedy ekologické hospodaření. To je od roku 2014 úplná novinka, tvoří třetinu peněz, které zemědělci dostávají přímo. Zbytek jsou tradiční platby za plochu, které existují od počátku společné evropské zemědělské politiky. Vyjednávání o zemědělském rozpočtu se v unii kvůli rozdílným zájmům protahovalo a opozdilo. „Nové podmínky platí až od loňska,“ vysvětlila Anna Michalčáková ze společnosti B&P Research, která se přípravě evropských projektů věnuje. Jedním z problémů, které musí zemědělci řešit, jsou platby za ozeleňování. Ty se neproplácejí tak rychle jako dotace na plochu. Některým hospodářům kvůli tomu chybí provozní kapitál. Navíc si stěžují, že ani letos není v některých případech jasné, jak musí hospodařit, aby na dotaci dosáhli. „Zemědělství není obor, kde se rozhodujete z týdne na týden. Musím vědět tři čtvrtě roku dopředu, co dělat a co dostanu, když to udělám,“ řekla farmářka Tereza Daňková, která na Šumavě chová hovězí dobytek. Že dostává peníze zpětně, jí nevadí. Vadí jí ale, že tentokrát je dostane mnohem později, než byla zvyklá. Neodmítá ani systém ozeleňování, kterým se Evropská unie snaží podpořit ty, kdo se rozhodnou na svých polích pěstovat více než jednu plodinu. Podle Daňkové je taková dotace smysluplnější než pouhá platba za hektar. Aby tyto peníze zemědělci dostali, musí také udržovat trvalé travní porosty a ekologicky využívat nejméně pět procent obdělávané plochy, například na úhory nebo meze. Od roku 2017 to bude již sedm procent. Pokud to nedodrží, může je kontrola potrestat a mohou přijít o část peněz nebo i celou dotaci. „Přímé platby nejsou od toho, aby se podpořila zemědělská výroba. Zemědělci dostávají zaplaceno, že se chovají šetrněji k přírodě, krajině a ke zvířatům,“ vysvětlil místopředseda Asociace soukromého zemědělství Jan Štefl, který vede i její pracovní skupinu pro přímé platby. Miliardy na investice Další podporu podnikatelům v zemědělství nabízí Program na rozvoj venkova, který také spravuje Státní zemědělský intervenční fond. Dvakrát ročně se u něj mohou zemědělci hlásit o peníze na investice. Loni na podzim přijal fond první tři tisíce žádostí. Zatím plně vyřídil a připravil všechny podklady k proplácení evropských dotací pro 132 z nich. V prvním kole bylo ve hře 7,5 miliardy korun. Letos na jaře pak byly k dispozici tři miliardy. V říjnu se chystá fond vyhlásit další investiční možnosti za 2,5 miliardy korun. Do roku 2020 může program českému zemědělství nabídnout až 63 miliard korun z evropských fondů a dalších 34 miliard z českého rozpočtu. ZISKY ZEMĚDĚLCŮ Loňský pokles Zisk českého zemědělství loni klesl o 27,3 procenta na 16,9 miliardy korun, předloni byl rekordní, když dosáhl 23,26 miliardy. Za pokles může především snížení cen zemědělských produktů. To nejvíce postihlo živočišné výrobky, především mléko a vepřové maso. Na nižším zisku se projevilo i loňské sucho. Čeká se další snížení Zemědělský svaz ČR odhaduje, že se letos kvůli nízkým výkupním cenám sníží chovatelům krav tržby za mléko o sedm až devět miliard korun. O další tři miliardy přijdou zemědělci při prodeji vepřového masa. Tržby za rozhodující zemědělské komodity podle odhadu celkově klesnou proti minulému roku minimálně o 11 procent, zhruba na 75 miliard korun. Foto popis| Vyšší výnosy má Morava Jihomoravský kraj je nejdál s letošní sklizní. Zemědělce v regionu těší nadprůměrná úroda, která bude lepší než v posledních letech. Foto autor| Foto: ČTK O autorovi| Petr Zenkner, mailto:[email protected]

Chatař & chalupář UDÍRNA NA ZAHRADU Chatař & chalupář str. 92 Zahrada MARTINA LŽIČAŘOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

26.7.2016

zpět K životu na venkově odjakživa patřily zabijačky a s nimi spojené konzervování masa, tedy i jeho uzení. Dnes už většinou doma maso nezpracováváme a udírny spíš využíváme k ovonění masných produktů, kterými zpestřujeme domácí jídelníček. Klasické uzení, kdy se maso na několik týdnů naloží do slaného láku a pak mnoho hodin nebo dokonce několik dnů zvolna udí, vyžaduje regulérní stavbu udírny a důkladnou znalost technologie zpracování masa. K „ovonění“ či douzení již hotových potravin stačí méně „rafinované“ udírny, které dobu uzení zkracují. A efekt výrazné chuti a vůně se dosáhne také. princip uzení V procesu uzení je nezbytný kouř vzniklý pomalým hořením, či spíše doutnáním v ohništi. Čím studenější bude kouř, tím více si můžeme být jisti, že získáme trvanlivější potravinu. Rychlé uzení za tepla proběhne za dvě až tři hodiny a takto připravené potraviny se musí obvykle spotřebovat do 14 dnů. Aromatický účinek kouře souvisí především s jeho teplotou, kterou je nutné na teploměru hlídat. Teplota spalin, které „omývají“ uzené potraviny, musí být nízká. To znamená, že ohniště by mělo být vzdáleno od udicí komory tak, aby kouř stačil po cestě vychladnout. Zároveň by cestou měl stoupat, aby se zabránilo jeho usazování na stěnách kouřového kanálku. Abychom tyto dvě zásady dodrželi, doporučuje se postavit udírnu do mírného svahu nebo udicí komoru umístit nad terén. Důležitá je také volba správného dřeva, které budeme spalovat. Nevhodné je vlhké dřevo, dřevo s kůrou a dřevo obsahující pryskyřici, která dokáže uzené potraviny naprosto znehodnotit. Jako palivo se hodí dub, buk, bříza nebo dřevo z ovocných stromů. Do ohně se dají přikládat některé bylinky či koření (např. jalovec, rozmarýn, provensálské koření apod.), které vůni masa zvýrazní. Jakou udírnu? Udírnu můžeme postavit sami. Její podobu volíme podle toho, zda budeme udit maso, či jen douzovat. Pokud plánujeme zpracovávat prase, pak se vyplatí mít zděnou udírnu s plechovou vnitřní komorou. Na uzení ryb stačí dřevěný „domeček“. Stavbu ale začínáme ohništěm, kde nezapomeneme na místo na popelník a rošt. Na ohniště použijeme šamotové cihly. Dno udicí komory, v němž vyústí kouřový kanálek z ohniště, je také dobré opatřit roštem. Ten zamezí případnému pádu potravin do kanálku a také rozptýlí přicházející kouř. Kouř, který proudí skrze komoru, musí být odveden do komínku ve střeše. Jak pojmeme střechu, potažmo vzhled celé udírny, záleží jen na nás. Každá udírna totiž může vypadat jinak. Lze postavit samostatnou udírnu nebo ji zakomponovat do letní kuchyně, propojit se zahradním krbem a podobně. Existují i výrobci nabízející buď hotové komorové udírny, nebo udírny ve formě stavebnice obsahující veškeré potřebné komponenty. Například udírna od firmy KB-BLOK je sestavena z betonových tvarovek a její součástí může být gril nebo krb nebo obojí. Kromě hotových sestav výrobce nabízí možnost návrhu a jeho realizaci přímo na míru. Zcela opačnou možností je nestavět nic a koupit celou udírnu již hotovou. Takovou nabízí například MK GRIL. Elegantní zahradní udírna je vyrobena z ocelového plechu. Její součástí je topeniště (kvůli přepravě je lze oddělit), udírna má dvoukřídlá dvířka s teploměrem a komínek. * http://www.kb-blok.cz, http://www.mkgril.cz, http://www.sportteam.cz Způsoby uZení * Studeným kouřem – teplota kouře je 20–30 °C. Naprosto suché potraviny se zpracovávají nejlépe v noci, kdy udírna není rozpálená sluncem. Uzení trvá i několik dní. * Teplým kouřem – teplota kouře je 50–60 °C. K douzení vuřtů a párků stačí dvě či tři hodiny, větší kusy masa se zpracovávají až 24 hodin. * Horkým kouřem – teplota kouře je 80–100 °C. Je vhodné pro

odborníky. Foto popis| 1 vhodně umístěná udírna se stane součástí dvora či zahrady a nebude bránit běžnému provozu Foto popis| 2 venkovní udírna vyrobená ze smrkových palubek. topeniště je nutné postavit. malá udírna (rozměry: š. 59 x hl. 49 x v. 110 cm) stojí 2 999 kč, velká (66 x 57 x 115 cm) 3 299 kč (tohos, prodává sportteam) Foto popis| 3 ke stavbě udírny můžeme použít jakýkoliv materiál a konstrukci můžeme přizpůsobit svým potřebám Foto popis| 4 zahradní udírna sestavená z betonových tvarovek playBlok. 54 900 kč (kB-Blok) Foto popis| 5 součástí letní kuchyně je zahradní gril, udírna a pec na pizzu Foto popis| 6 kovová udírna vhodná k uzení teplým kouřem. 7 500 kč (mk Gril) Foto autor| foto: pavel veselý, petr zhoŘ, shUtterstoCk a arChiv Firem

Chebský deník Anketa 22.7.2016

Chebský deník str. 2 Region / Téma

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Jezdíte nakupovat do Německa? Jak často a na jaké zboží se při nákupech za hranicemi zaměřujete? Lukáš Gazárek Karlovy Vary Já sám osobně do Německa na nákupy nejezdím. Ale moji rodiče tam jezdí a nakupují pravidelně. Vyráží tam hlavně kvůli kvalitě produktů, ale občas také kvůli ceně. Ale ta kvalita je pro rodiče hlavní důvod, proč se vydávají za hranice na nákupy. Nejčastěji v zahraničí nakupují jídlo, které u nás nemáme nebo je jeho cena v Německu o něco výhodnější. Kromě jídla často vozí také drogérii, která tam vychází mnohdy výhodněji. (šmu) Kateřina Záleská Karlovy Vary Dnes už prakticky vůbec nejezdíme do Německa na nákupy. Zkrátka na to není čas. Loni v létě jsme byli s dětma v bazénu, ale od té doby jsme v Německu nebyli ani na nákupech. Dřív jsme tam jezdívali pravidelně před svátky. Kupovali jsme tam hlavně jídlo. Oříšky nebo mandle. Ty většinou vyšly za hranicema levněji než u nás. Ale teď na nákupy do zahraničí nejezdíme. Jak jsem řekla, nemáme na to zkrátka čas. (šmu) Marie Mudrová Cheb Jezdíme nakupovat do Německa asi jednou měsíčně. Jsou tam podle mého názoru kvalitnější potraviny, což mě trochu mrzí, protože to dřív bývalo opačně. To se týká třeba uzenin nebo mléčných výrobků. A nejsou jen kvalitnější, často i levnější. Důležitější je pro mě ale kvalita, a tak bych potraviny v Německu kupovala, i kdyby byly dražší. A jak to změnit? Pokud nebudou české platy vyšší, budou lidé stále kupovat levnější a méně kvalitní zboží. (sim) Tomáš Dostál Cheb Do Německa jezdím nakupovat pravidelně – přibližně asi tak jednou týdně. Mám už své oblíbené obchody a většina z nich je do 20 kilometrů od Chebu. Nakupuji tam například uzeniny, sýry nebo třeba másla a další potraviny. Kromě toho jezdím do Německa kupovat také oblečení a boty. Myslím si, že mají obecně širší výběr, výrobky prodávané v Německu jsou často kvalitnější a paradoxně bývají i levnější. (sim)

Horst Nikash Kraslice Bydlíme přímo u hranic s Německem, čehož při nakupování hojně využíváme. U našich sousedů kupujem prakticky vše. Například při stavbě domu jsme tam nakupovali materiál i vybavení baráku. Využíváme pak i výprodejových akcí oblečení a v neposlední řadě nakupujeme potraviny, protože jsou tam prostě kvalitnější. Když se podíváte například na salám nebo uzeniny, je to prostě maso, jak má být, né jako ty náhražky v Čechách. (jid) Lucie Cetlová Kraslice Do Německa jezdím nakupovat tak jednou za měsíc, a to zejména potraviny. Když už jsem ale na místě, proběhnu i ostatní obchody s oblečením, botami a domácími doplňky. Vždy něco pořídím. Nakupovat do Německa pak vyjíždím i v době, kdy něco slavíme v rodině. Mají tam výborné koláče, které u nás neseženu. Jezdila bych do Německa nakupovat častěji, ale nemám tolik času. Potraviny tam jsou cenově srovnatelné, ale kvalitnější. (jid) Foto popis| Region| Západní Čechy Publikováno| Chebský deník; Region / Téma; 02 Publikováno| Karlovarský deník; Region / Téma; 02 Publikováno| Sokolovský deník; Region - Téma; 02 ID| 22b435af-4470-489f-b0b7-9c225a7bc1e8

chytrazena.cz Letní průjmy: Umíte vychytat rizika? 21.7.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ačkoli neexistuje stoprocentní recept, jak se v létě vyhnout průjmům, rizika minimalizovat můžete. Konzumací bezpečných nápojů a potravin, dodržováním hygieny a také udržováním rovnováhy mezi prospěšnými a škodlivými bakteriemi ve střevech. Akutní průjem totiž způsobují viry nebo bakterie, které napadají trávicí systém. A je jedno, jestli jste na dovolené u moře, v českém penzionu nebo u rybníka na chalupě. Rodinnou lékárničku raději vybavte také probiotiky. Průjem je, když … Ačkoli odborníci zkoumají průjmy podle příčin a původce, pro dítě i dospělého je největším stresem průjem samotný, který navíc často provází i křeče v břiše, horečka, zvracení či únava. V takovém stavu jsme schopni zapomenout i na důrazná varování odborníků, abychom při průjmu dbali na dostatečný přísun tekutin a minerálů. Proč je to nutné? Protože řídká až vodnatá stolice s frekvencí třikrát či víckrát denně způsobuje dehydrataci organismu a ztrátu pro tělo tak důležitých minerálů, jako je třeba draslík. Přestože se průjmy nevyhýbají nikomu, rychlým odvodněním nejvíc ohrožují děti, těhotné ženy a seniory. S dítětem do 3 let běžte raději k lékaři. Prevence? Oprašte pravidla z mateřské školky Před jídlem, po návštěvě toalety a po příchodu zvenku se myjí ruce. Špinavýma rukama si nesaháme na obličej. Nejíme a neolizujeme nemyté či neloupané ovoce a zeleninu. Platí to bez výjimky – tedy i pro meloun, když ho vykusujeme ze zelené slupky, nebo pro plátek citrónu ve sklenici s pitnou vodou. Připomeňte nejen svým dětem, ale i sobě, že mazlíčci na ulici se nehladí. Neznámé kočky a psi mohou být zdrojem střevní nákazy, ale i jiných zdravotních potíží. Jezte bezpečně Vyhýbejte se jídlům, u kterých nemáte jistotu, že jsou čerstvá a nezávadná. Častou příčinou prázdninových průjmů bývá třeba zkažené nebo nedostatečně tepelně zpracované maso. Průjem

z jídla může klidně přijít i po grilování na zahradě u sousedů. V létě také raději nekonzumujte syrové či polosyrové pokrmy z masa a vajec. Opatrní buďte také v používání mléčných výrobků, které v létě snadno kvasí. Fast food? Zapomeňte! Odpusťte si jídla připravovaná v rychlých občerstveních na ulici, zejména v těch, s nimiž nemáte zkušenost. Neriskujte kebaby, hamburgery, bagety s majonézou a pro jistotu ani omelety. V létě samozřejmě není zcela bezpečný ani krvavý biftek z nejluxusnější restaurace. Zkrátka nezapomínejte na to, že při letních teplotách se potraviny rychleji kazí a množí se v nich bakterie, které produkují pro organismus nebezpečné toxiny. A pozor! Jednou z epidemiologicky nejrizikovějších potravin je zmrzlina, proto vsaďte spíše na balený nanuk. Voda ano, ale … Zejména v letním období se ve větší míře objevují problémy s hygienicky závadnou pitnou vodou. Pokud tedy nechcete ani na dovolené v Česku riskovat zažívací potíže, raději nepijte kohoutkovou vodu z nevyzkoušeného zdroje a kupujte vodu balenou, v zahraničí pak v každém případě. Tam se navíc doporučuje kupovat pouze nápoje celosvětově známých značek. Zapomeňte i na kostky ledu v nápojích, i ty mohou být zdrojem střevní nákazy. Střevní potíže hrozí i tehdy, když se nalokáme znečištěné vody na koupališti. Mohou propuknout i kvůli oslabení organismu například v důsledku vysokých letních teplot či nervozity ze změny prostředí. Odborníci proto doporučují posílit na léto odolnost trávicího traktu užíváním probiotik, která fungují i jako prevence zažívacích a střevních obtíží. Zdroj, foto: BioGaia ProTectis URL| http://www.chytrazena.cz/letni-prujmy-umite-vychytat-rizika-35858.html

Hrozba dehydratace a omyly stravování v teplých měsících 25.7.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Nejen parné dny a pobyt na přímém slunci mohou způsobit dehydrataci. Jaké jsou největší chyby letních jídelníčků a čemu se vyvarovat? Spousta lidí v létě přejde na studenou a rychlou stravu v podobě pečiva, uzenin, sýrů a pár plátků zeleniny. Protože v letním období přece není zapotřebí nadměrná konzumace a už vůbec ne teplých pokrmů. To je jeden z největších omylů, který vede k dehydrataci a dalším problémům. Suchá a zchlazující strava, ke které se řadí například i mléčné výrobky, zapříčiňuje zahuštění krve a výraznou redukci tělních tekutin, což vede k oslabení zažívání a následným trávicím potížím (plynatost, nadýmání, křeče). Kromě ovoce a zeleniny pomůže rizoto Zdravá a především lehká letní strava by měla obsahovat dostatečné množství pokrmů ze zeleniny a ovoce. Tělo, obzvláště srdce v tropických dnech, potřebuje chránit před přehřátím. Zeleninové rizoto, dušená zelenina i ovocné dušené kompoty výrazně přispívají k tvorbě nutných tělních tekutin. Letní strava nesmí organismus dehydratovat. Kolik tekutin potřebujeme? Voda tvoří více jak 60 % lidského organismu, ale mnoho lidí na její důležitost, obzvláště v letním období, zapomíná. Kromě jiného zabraňuje přehřátí organizmu a chrání nás kupříkladu před úpalem. Za běžného dne by se její spotřeba měla pohybovat v rozmezí 0,2 až 0,4 l na 10 kg tělesné hmotnosti. Během sportovních aktivit doporučuji pít 0,1 až 0,25 l každých 15-30 minut. Příjem tekutin závisí v přímé úměře na intenzitě, čím je provedení namáhavější a intenzivnější, tím se spotřeba samozřejmě zvětší. Nejlepší variantou je čistá voda, slabé přírodní vody bez oxidu uhličitého (neperlivé) a čaj (zelený, mátový, šípkový, bylinný), pro doplnění tekutin jsou (v menší míře) vhodné i mineralizované vody. Jejich konzumace by ovšem neměla přesáhnout 500 ml za den. Jaké jídla jsou bohatá na hydrataci Lidské tělo transparentně nejvíce hydratuje obyčejná voda, nicméně zhruba 20 % denního příjmu tekutin pochází z potravin. Okurka, ledový salát, celer, paprika, špenát či brokolice obsahuje více

jak 90 % vody. Kromě zelené zeleniny patří mezi hydratační potraviny i grapefruit, vodní meloun, ředkvičky a rajčata. V seznamu hydratačních potravin nesmí chybět chia semínka. Dokáží absorbovat velké množství vody (desetinásobek vlastní váhy). Díky snadné konzumaci a stravitelnosti napomáhají zvýšené regeneraci, a proto by neměli chybět ve vašem jídelníčku. Pozor na křeče, ve vedru hrozí nedostatek draslíku a hořčíku Vlivem vysokých teplot se v létě z těla potem odplavuje nadměrné množství draslíku, které je potřeba nějakým způsobem doplnit. Vhodné jsou především banány a zelené druhy zeleniny. Dobrým zdrojem draslíku je i sušené (nesířené!) ovoce, které je určené k okamžité spotřebě a nemusí se již umývat (např. meruňky, které jsou navíc zdrojem železa). Zapomenout nesmíte ani na pravidelný přísun hořčíku. Svaly a nervy v horkých dnech hořčík pro svou správnou funkci potřebují víc než obvykle. S enormní zátěží se zvyšuje jak riziko svalových křečí, tak obtíže spojené se srdečním rytmem. Všechny zmíněné problémy jsou zapříčiněny deficitem magnézia. Dostatečné množství hořčíku získáte z konzumace ořechů, luštěnin, celozrnného pečiva nebo opět ze zelené zeleniny. Přísun vitaminu C je samozřejmostí. Zvláčňuje, zpevňuje a vyživuje pokožku, která se v letních dnech musí bránit nadměrnému vystavování slunečnímu svitu a bojovat proti neustálému vysušování. Bohatým zdrojem vitaminu C je např. rakytník, šípky nebo kiwi. Které ovoce a zelenina dokáží zchladit organismus? Během horkých dnů je častokrát zapotřebí potravin, jež osvěží a zchladí organismus. Z ovoce sem patří hlavně subtropické plody (kiwi, pomeranče, grepy, banány). Druhů syrové zeleniny způsobující ochlazení je spoustu. Za příčinnou stojí mnohaprocentní obsah vody. Nejvíce doporučuji opět zelenou zeleninu - celer, špenát, zelí, hlávkový salát, okurky, cukety, čekanka a dále pak ředkvičky, rajčata a zlehka upravené brambory. Pít studenou nebo teplou vodou? Horké nápoje v létě nejsou ideální, enormně vychlazené ale také ne. V perných a horkých dnech by spousta z vás doporučovala zvýšenou konzumaci vychlazených nápojů, pravda je ovšem jiná. Naše buňky nejsou stavěny na příjem studených nápojů a před vstřebáním je musí nejdříve ohřát, to zabere nějaký čas, v kterém se můžete snadno dostat do stavu dehydratace. Ideální variantou je čistá voda, nejlépe o pokojové teplotě. Po napuštění ji nechte pár minut odstát. Vaše tělo poté vodu rychleji vstřebá, nebudete se muset obávat dehydratace a bakterie mezi tím zajistí vyloučení přebytečného chlóru. Ti, kteří obyčejnou vodu moc nemusí, mohou do vody přidat pár lístků máty či meduňky s pár kapkami citrónu a malou lžičkou medu. Trendy letního stravování? Od kořínku po lístek a od čumáku po ocásek Lidé ve svých jídelníčcích začali nahrazovat maso zeleninou. V oblibě zůstávají quinoa, kamut i špalda. Velkým trendem se stává ekologická gastronomie. Tedy spotřeba jídla donedávna považovaného za zbytky či odpad. Můžete narazit na přípravy „root-to-leaf“ (od kořínku po lístek) a „nose-to-tail“ (od čumáku po ocásek). Moderním je i využití tuzemských potravin. Populace začala ve velkém nakupovat potraviny přímo od farmářů. Mnozí dokonce započali pěstovat zeleninu, ovoce a bylinky doma nebo na zahradě. Boom mezi stravováním je nový typ makrobiotické stravy neboli Raw food. Je to v podstatě makrobiotická strava dotažená do konce. Nazývá se vitariánství a vychází z čisté spotřeby syrové stravy. Potraviny nesmějí být upravovány při více jak 42°C. Celá Raw filozofie se točí kolem důležitosti enzymů, které se vařením ničí. Konzumace pouze syrových jídel díky své nenáročnosti zlepšuje imunitu vůči nemocem, zpomaluje lidské stárnutí a zvyšuje vaší životní energii. Ovšem i zde platí všeho s mírou. S létem jsou spojené lehké nápoje a koktejly - čas smothies Smoothie jsou výborné hlavně v letních dnech. Nejen, že jsou vydatné, také vás příjemně osvěží a zasytí na delší dobu. K přípravě smoothie můžete využít většinu ovoce a zeleniny. Nicméně abyste se špatnou kombinací nepřipravili o zdraví prospěšné látky, radím vám pohledat osvědčené recepty. Pár z nich jsme za vás vybrali. Zdroj: Menu Gold URL| http://www.chytrazena.cz/hrozba-dehydr...travovani-v-teplych-mesicich-35871.html

Instinkt Popelnice Evropy

21.7.2016

Instinkt str. 9 Diář

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět I když jsme v mnoha ohledech vyspělejší evropské země dohnali, pořád bojujeme s kvalitou potravin. Potvrdil to i nový výzkum časopisu dTest, který sledoval 27 výrobků od velkých společností i vlastních značek řetězců u nás, v Rakousku a Německu. U nich dTest porovnal složení na etiketách a provedl slepý chuťový test. Nejčastěji vykazovaly české výrobky nižší kvalitu při porovnání stejných výrobků dvou obchodních řetězců, které jsou pro každý trh vyráběné jinými společnostmi. Plus si může připsat tuzemská majonéza Clever, která oproti rakouské verzi obsahuje více tuku a vaječných žloutků. Totéž ale nelze říct o toustové šunce, která v Rakousku obsahuje 91 % masa, ale v Česku jen 71 % a zahušťovadla. Zajímavé je, že testujícím chutnala ta česká. Podobné to bylo i s párky – německé obsahovaly více masa, české ale ve slepém testu chutnaly testujícím víc, protože byly „šťavnatější.“ Možná je to tím, že jsme si na méně kvalitní potraviny z a ta léta prostě zvykli.

jarodic.cz Jak ušetřit na jídle a přitom jíst dobře 21.7.2016

jarodic.cz str. 0 Top Story red Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Potraviny tvoří významnou položku v rozpočtu každé domácnosti. Když si totiž člověk spočítá, jakou částku měsíčně za jídlo vydá, může být překvapen. Byť se na jídle šetřit nemá, bývá to zpravidla první položka rodinného rozpočtu, která se snižuje. Jak ale na jídle ušetřit a přitom jíst zdravě a kvalitně? Je to vůbec možné? Tak právě na toto téma bude náš dnešní příspěvek. Příjemné čtení. Kde začít Pokud se rozhodnete snížit výdaje za potraviny, pak se určitě vyplatí: Psát si všechny výdaje za potraviny Před nákupem vždy sestavit seznam věcí, které je třeba koupit Plánovat jídelníček dopředu – budete tak vědět, co přesně je třeba koupit a zároveň tak můžete zajistit, že strava obsahuje vše potřebné Sledovat a využít akčních cen obchodů Nekupovat věci jen proto, že jsou ve slevě Jdeme nakupovat Základním pravidlem je, kupovat jen to, co člověk potřebuje, respektive co má napsáno na seznamu. Do obchodu musí chodit člověk najedený, protože v opačném případě ho pocit hladu nutí kupovat více věcí. Fajn je také nakupovat pokud možno bez dětí, neboť jinak se často v nákupním vozíku objeví něco, co skutečně není nezbytně nutné. Při nákupu je důležité: Porovnávat ceny zboží od různých výrobců – nezapomeňte ale porovnávat i kvalitu (složení) Porovnávat ceny za balení (zpravidla se vyplatí větší balení, nicméně je třeba vědět, že kupujete takové množství, které skutečně potřebujete, popřípadě je můžete bez problému uskladnit) Sledovat trvanlivost výrobku – je sice prima koupit velké množství jogurtů či uzenin v akci, ale pokud mají krátkou trvanlivost, pak je to zbytečná koupě

Ukládání potravin Když si přinesete nákup domů, pak je důležité jej správně uskladnit (viz etikety na výrobcích). Super jsou určitě mrazáky, kam je možné uložit potraviny na delší dobu, aniž by ztratily cokoliv ze své kvality. Tip: pište si seznam potravin, které máte uloženy v mrazáku. Příprava jídla Samozřejmě i na přípravě jídla se dá hodně ušetřit, a to například už tím, že vaříte doma a nekupujete polotovary či hotová jídla, popřípadě se nestravujete v restauraci. Co se určitě vyplatí? Připravovat doma svačiny – je to levnější, než kupovat bagety, koláče a ovocné/zeleninové saláty atd. Využít „zbytky“ – jestliže uvaříte více brambor/těstovin či třeba masa, pak to může být dobrý základ pro další jídlo (například: brambory – bramborová polévka, česnečka, bramborové placky a podobně; maso – rizoto, těstoviny s masem, polévka) Vařit ve velkém, zbytek zamrazit – pozor, v tomto případě hlídat, že nedáváte větší porce, nebudete „jen tak ujídat“ a podobně Přesně oddělovat porce – na talíř, ale třeba i na zamrazení Vařit i levnější jídla – nakonec maso není třeba každý den; fajn jsou taktéž polévky, jídla z luštěnin a podobně Vyrábět některé potraviny doma Další možnosti úspor Nekupovat balené vody, minerální vody, pít převážně vodu, popřípadě čaj Volit sezónní ovoce a zeleninu Kupovat bílé jogurty (nejlépe ve větším balení) a dochutit je Omezit sladkosti a další laskominky – lze je nahradit či vyrobit doma Ovoce/zeleninu nakupovat přímo u pěstitelů; vyplatí se taktéž ovoce/zeleninu zpracovat a uskladnit Některé suroviny se dají nahradit, popřípadě zcela vynechat Závěr Víte, kolik měsíčně utratíte za potraviny? Je to dle vašeho názoru hodně, přiměřeně, anebo málo? Museli jste někdy celkové výdaje za potraviny snížit? Co bylo důvodem tohoto rozhodnutí? Podařilo se vám výdaje snížit? Jak jste toho docílili? Domníváte se, že jste jedli i tak zdravě a kvalitně? Podělte se s ostatními o své zkušenosti, rady a tipy.

URL| http://www.jarodic.cz/cz1/jak-usetrit-na-jidle-a-pritom-jist-dobre.php

karlovarskenovinky.cz Třetí Farmářská slavnost bude na Karlovarsku 23.7.2016

karlovarskenovinky.cz str. 0 regiony

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Ukažte dětem, jak krásný je u nás venkov, jak vzniká jídlo a jak ve skutečnosti vypadá chov hospodářských zvířat. I letos připravilo Ministerstvo zemědělství další ročník úspěšného projektu Farmářské slavnosti pro rodiny s dětmi na propagaci českého zemědělství, venkova a regionálních potravin. „Farmářskými slavnostmi chceme lidem přiblížit rodinné hospodaření a život na venkově. Jsou to totiž právě farmářské rodiny, které v poslední době vytvářejí a výrazně zlepšují image českého venkova i českých potravin. O tom svědčí stále rostoucí zájem lidí o lokální a čerstvé produkty společně s rozvojem forem přímého prodeje, jako je prodej ze dvora, farmářské trhy či systém bedýnek,“ říká ministr zemědělství Marian Jurečka a dodává:. „Stále více lidí totiž chce znát příběh potravin, které běžně jedí, a toto je dobrá příležitost se s takovým příběhem seznámit. Vidět, kdo potravinu vyrábí, z jakých surovin, a pokud jde o živočišné produkty, v jakých podmínkách zvířata na farmách žijí. A z toho si pak každý může udělat obrázek při rozhodování, jakým potravinám bude dávat přednost jako spotřebitel.“

Pro veřejnost se během léta otevřou ještě dvě farmy v různých krajích České republiky a Národní zemědělské muzeum v Praze a všude připraví pro návštěvníky nejen zábavný program, ale také mnoho zajímavých informací o životě na farmě a vzniku kvalitních regionálních potravin. Letošní třetí Farmářské slavnosti se budou konat 30. července na Karlovarsku na Biofarmě Belina. Rodinná Biofarma Belina leží na okraji Slavkovského lesa ve vesnici Nežichov, která se nachází v malebném údolí pod Třebouňským vrchem nedaleko Blažejského rybníka. V roce 2003 si majitelé pořídili první stádo oveček, většinou se jedná o křížence plemen Zwartbles, Suffolk a Východofríské ovce. Stádo masných krav, které farma chová, čítá přibližně dvacet matek plemene Galloway a pro zpracování mléka ve vlastní mlékárně se využívá mléko pěti dojnic plemene Český strakatý skot a dvě holštýnské dojnice. Ale na farmě žije i spousta dalších domácích zvířat. Vysokou kvalitu svých produktů mohou majitelé zákazníkům nabídnout díky vlastní faremní mlékárně. Z vlastní produkce biofarmy se zde zpracovává přibližně 100 l mléka denně, a to do podoby čerstvých a smetanových sýrů, tvarohu, sladkých tvarohových krémů, pomazánek a žervé a pochopitelně mléka. Od roku 2009 mohou návštěvníci nakupovat v místním faremním obchůdku. Výrobky z Nežichovské mlékárny jsou ovšem kromě farmy k dostání také ve Farmářských obchodech v Plzni, ve farmářské prodejně v Karlových Varech, v Dalovicích a v Rokycanech. Ministerstvo zemědělství chce Farmářskými slavnostmi podpořit zájem mladých rodin o tradice a venkov. Cílem je ukázat, že zemědělství je dnes odvětvím zajímavým pro podnikání, současní zemědělci žijí v atraktivním prostředí a používají špičkovou moderní techniku. Projekt má přiblížit, jak se žije na venkově, jak se vyrábí potraviny a jak vypadá dnešní moderní farmář, aby při volbě svého budoucího povolání děti zvažovaly i zemědělské profese a měly o jejich náplni co nejlepší představu. Chce také veřejnosti přiblížit kvalitní potraviny a představit místní chovatele a pěstitele, u kterých si lidé mohou nakupovat potraviny takzvaně ze dvora. Tento způsob prodeje je návratem k osvědčeným tradicím a umožňuje pohodlný způsob nákupu poctivých potravin se zaručeným původem. Například čerstvé zeleniny, mléka a mléčných výrobků, masa, živých ryb a jiných produktů přímo u vybraných farmářů, případně v nejbližší maloobchodní prodejně nebo na farmářském trhu. Vstup na akci je pro návštěvníky zdarma. Karlovarskenovinky.cz informoval Roman Hrůza za tiskový servis Agency, s.r.o. (jv,Karlovarskenovinky.cz foto:agency) URL| http://www.karlovarskenovinky.cz/zprav...farmarska-slavnost-bude-na-karlovarsku/

kralovehradeckenovinky.cz Farmářské slavnosti 2016 pokračují na Náchodsku 20.7.2016

kralovehradeckenovinky.cz str. 0 regiony

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ukažte dětem, jak krásný je u nás venkov, jak vzniká jídlo a jak ve skutečnosti vypadá chov hospodářských zvířat. Ministerstvo zemědělství opět připravilo další ročník úspěšného projektu Farmářské slavnosti pro rodiny s dětmi na podporu českého venkova. Pro veřejnost se během léta otevřou čtyři farmy v různých krajích České republiky a Národní zemědělské muzeum v Praze a připraví pro návštěvníky nejen zábavný program, ale také mnoho zajímavých informací o životě na farmě a vzniku kvalitních regionálních potravin. Současně druhé Farmářské slavnosti se budou konat 23. července na Náchodsku na Ekofarmě Bošina. „Farmářskými slavnostmi chceme lidem přiblížit rodinné hospodaření a život na venkově. Jsou to totiž právě farmářské rodiny, které v poslední době vytvářejí a výrazně zlepšují image českého venkova i českých potravin. Stále více lidí chce znát příběh potravin, které běžně jedí, a toto je dobrá příležitost se s takovým příběhem seznámit,“ zve na slavnosti ministr zemědělství Marian Jurečka. Druhá z farem se nachází v CHKO Broumovsko v malé obci Vernéřovice blízko Broumovských a Teplicko – Adršpašských skal. Zabývá se především chovem a křížením masného skotu plemene Salers a chovem prasat plemene Mangalica. Doplňkovou aktivitou je také chov drůbeže a dalších hospodářských zvířat na Dětské farmě. Jsou připraveny tematické hry a soutěže a bohatý doprovodný program pro děti i dospělé. Nebude chybět hod lasem ani simulátory dojení krávy a jízdy na býkovi. Budete se moci dozvědět více o procesu výroby a zpracování bio masa a podívat se do prostorů farmy, která je držitelem certifikátu na bioprodukty kontrolní organizace KEZ a certifikátu BROUMOVSKO regionální produkt®. Ministerstvo zemědělství chce projektem podpořit zájem mladých rodin o tradice a venkov. Cílem je ukázat, že zemědělství je dnes odvětvím zajímavým pro podnikání, že současní zemědělci žijí v atraktivním prostředí a používají špičkovou moderní techniku. Projekt má přiblížit, jak se žije na venkově, jak se vyrábí potraviny a jak vypadá dnešní moderní farmář, aby při volbě svého budoucího povolání děti zvažovaly i zemědělské profese a měly o jejich náplni co nejlepší představu. Kralovehradeckenovinky.cz informovala Bc. Linda Čtvrtečková, DiS. (jv,kralovehradeckenovinky.cz foto:gate)

URL| http://www.kralovehradeckenovinky.cz/z...-slavnosti-2016-pokracuji-na-nachodsku/

Kroměřížský deník Kandidátku do Senátu v Kroměříži zatím podaly jen ČSSD a KDU-ČSL Kroměřížský deník str. 1 Titulní strana (čtk) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

27.7.2016

zpět

Kroměříž – Kandidátku do podzimních senátních voleb v obvodu 76 Kroměříž zatím na městský úřad podaly pouze ČSSD a KDU-ČSL. Uvedla to včera vedoucí radničního odboru občansko-správních agend Ivana Bukovská. Další dva subjekty podle ní podání ohlásily s tím, že tak učiní v příštích dnech. Termín vyprší v úterý 2. srpna v 16:00. ČSSD do senátních voleb nasadila místostarostu Holešova Jaroslava Chmelaře, lidovci ředitelku domova pro seniory a zastupitelku Bystřice pod Hostýnem Šárku Jelínkovou. Své kandidáty ohlásily již dříve i další strany, které zatím kandidátku na kroměřížské radnici nepodaly. KSČM nasadí občanskou zaměstnankyni policie Evu Badinkovou, ODS bývalou kroměřížskou starostku a nynější ředitelku tamního kulturního domu Danielu Hebnarovou, ANO předsedu kroměřížské okresní agrární komory a Agrodružstva Postoupky Jana Haška a STAN zástupce primáře ortopedického oddělení nemocnice v Kroměříži Vojtěcha Škrabala. Obvod 76 zahrnuje Kroměřížsko a část Vyškovska. Senátor Miloš Malý (ČSSD) mandát neobhajuje. V roce 2010 porazil jako starosta Kroměříže ve druhém kole voleb tehdejšího senátora za ODS Zdeňka Janalíka. V tehdejších volbách se o mandát senátora ucházelo 9 kandidátů. Region| Střední Morava

kurzy.cz Bez inflace na věčné časy? 25.7.2016

kurzy.cz str. 0 Investice

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Téměř s každou další novou prognózou centrální banky přichází přehodnocení inflačních výhledů směrem dolů. V časech recese se dala svést nízká inflace na pokles poptávky a snahu obchodníků prodat za každou cenu. Téměř s každou další novou prognózou centrální banky přichází přehodnocení inflačních výhledů směrem dolů. V časech recese se dala svést nízká inflace na pokles poptávky a snahu obchodníků prodat za každou cenu. Časy klesající poptávky jsou však již dávno pryč a v nejedné evropské zemi - včetně Německa nebo ČR - je spotřebitelská poptávka měřená reálnými maloobchodními tržbami rekordní. Přesto se inflace, kterou by tak rády viděly centrální banky, ne a ne dočkat. Inflační tlaky zmizely navzdory rostoucím útratám, zvyšující se kupní síle i optimismu spotřebitelů. Přišla sice doba pozitivního nákladového šoku zprostředkovaného prudkým zlevněním komodit, avšak ani to není všeobjímající argument, proč ceny spotřebního zboží stále nerostou. Poslední recese totiž zafungovaly jako katalyzátor na straně nabídky a fakticky tak vytvořily další pozitivní nákladový šok. Tím se stal masívní tlak na snižování nákladů v dobách nadbytečných výrobních kapacit, který ještě umocnil rozvoj internetu jako informačního a současně prodejního kanálu. Je už běžnou praxí srovnávat ceny na síti a vybírat ty nejvýhodnější nabídky a dlouhodobý boom internetových obchodů tento trend jen potvrzuje. Nové spotřebitelské návyky tak zafungovaly podobně jako v dobách, kdy na český trh vstupovaly hypermarkety. Nízká inflace je proto v současné době vlastně i výsledkem boje o přerozdělení trhu mezi tradiční a virtuální prodejce, který mění cenovou politiku i rozdělování marží obchodníků. Tento boj o trh se ještě odehrává v době, kdy stále existují nadbytečné výrobní kapacity - automobilovým průmyslem počínaje, elektronikou a oděvy konče. A zapomenout nelze ani na změnu (rozumí se pokles) kvality u řady spotřebního zboží, která pro spotřebitele až tak příjemná není, byť zajišťuje levnější nabídku. Vlastně se nám v průběhu několika málo let sešlo několik trendů na straně nabídky, jejichž kumulací vznikl masívní tlak na snižování cen spotřebního zboží, který vidíme doposud. I když občas vidíme, že se inflace odlepila od nuly, stále platí, že ji pozitivně ovlivňují především ceny

služeb, nikoliv zboží. Kromě těchto tržních protiinflačních vlivů dostala inflace "ránu" i od ekologických iniciativ vedoucích k prudkému rozvoji subvencované elektřiny a k následnému propadu cen elektřiny na německých burzách. A zapomenout v tomto kontextu nemůžeme ani na zákaz dovozu potravin do Ruska, který podpořil zlevnění potravin v evropských zemích. Rovněž netržní zásah shůry, s nímž se trh nemůže vypořádat jinak než poklesem cen. Návrat inflace k normálu, respektive k "magické" dvouprocentní hranici se proto nedaří a vlastně ani příliš dařit nemůže. Centrální banky sázející na nízké sazby nebo tisk peněz mohou takto podporovat poptávku, avšak se strukturálními změnami nabídkové strany zápasit nemohou. Proto by nebylo od věci na dvouprocentní cíl na čas zapomenout a umožnit trhu přizpůsobení, které mj. časem odbourá nadbytečné kapacity a nechá odeznít strukturální změny, které už tak pozvolna ztrácejí na síle. V daných podmínkách totiž dvouprocentní cíl nemůže být modlou, ale pouze orientačním bodem, k němuž by se měly upínat dlouhodobá inflační očekávání. Podobně ovšem ani není nutné hned tento cíl snižovat, protože by se mohlo ukázat, že časem stačit nemusí. Stejně tak je předčasné zpochybňovat cílování inflace jako takové. Je to jen cesta, respektive způsob výkonu měnové politiky, který je občas přímý, občas – jako nyní – trochu klikatý. Mix nabídkových, respektive nákladových šoků postupně vyprchává a inflace začne mít znovu tendenci růst. Bude velmi zajímavé sledovat, jak se k tomuto růstu inflace v příštím roce postaví ECB, která by v březnu měla ukončit svůj obrovský program QE. Prozatím jí nulová inflace umožnila zavést program masívního tisku peněz, na němž se nejedna země stala do značné míry závislou. Nakonec tedy uvidíme, zda inflace je skutečně takovým středobodem politiky ECB, která mj. nepřímo ovlivňuje dobu slabé koruny, nebo zda jde spíše o zástupný argument pro monetizaci státních dluhů. I když inflační výhledy skutečně pro příští rok už slibují inflaci nad jedním procentem, hlasy o prodlužování politiky QE zatím sílí. Petr Dufek Pozice: makroekonomický analytik Petr Dufek vystudoval ekonomickou fakultu Vysoké školy báňské - Technické univerzity v Ostravě. Od roku 1997 pracuje jako analytik v ČSOB. Nejprve v rámci strategie, následně v útvaru hlavního ekonoma a nyní na finančních trzích. Vedle působení v ČSOB pracuje jako externí učitel na Vysoké škole ekonomické. Témata: Zaměřuje se na českou a slovenskou ekonomiku, bankovní sektor a na dění na finančních trzích.

URL| http://www.kurzy.cz/zpravy/404536-bez-inflace-na-vecne-casy/

Lidové noviny V LÉTĚ BEZ ZAŽÍVACÍCH POTÍŽÍ Lidové noviny str. 14 léto hn lh Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

27.7.2016

zpět Když se bojíte, dejte přednost známému Pokud si v cizině nejste jisti kvalitou nebo nezávadností místních nápojů nebo třeba nanuků a zmrzlin, dejte přednost balenýmvýrobkům, které dobře znáte z domova. Mnoho nadnárodních gigantů nabízí obdobné produkty po celém světě, a tak se v případě nejistoty můžete spolehnout na to, o čem víte, jak chutná. Záchranou pro nejisté cestovatele se mohou stát řetězce rychlého občerstvení, které nabízejí totožné jídlo přijatelné kvality v mnoha zemích.

Prohlédněte si obchod, kde nakupujete Při nákupu potravin a nápojů je zcela namístě vybírat si místo nákupu podle jeho vzhledu, zejména podle čistoty a celkové úrovně. Rizikem mohou být nákupy na místních trzích, kde se obtížně dodržuje hygiena a ruce prodavače stejně jako znečištěný prodejní pult mohou být zdrojem nákazy. Proto je vhodnější nakupovat potraviny, zejména ovoce a zeleninu, v uzavřených obchodech, kde dbají na dodržování hygienických pravidel, než nakupovat na špinavých místních tržnicích či u stánků u cest. Grilujte bezpečně Dopřát si grilovaný steak či voňavou klobásu patří k příjemným pokušením léta. Pokud grilujete sami, vždy dbejte na čistotu a kvalitu surovin. Základem je dostatečná tepelná úprava masa a masných výrobků. Zdravotně závadné může být i slabě vyuzené maso, v němž obvykle v teple a vlhku začíná hnilobný proces. Samozřejmostí by měla být od zeleniny a dalších potravin oddělená příprava masa . Pozor na zkažené potraviny Zdravotní potíže si v létě snadno způsobíte i doma, aniž byste museli cestovat za exotikou. Jejich příčinou bývá třeba zkažené a hnijící ovoce, které se ke konzumaci nehodí, i když odkrojíte poškozené části, nedostatečně propečené maso či příliš divoké kombinace jídel pochybné kvality. Stánku s grilovanými klobásami či smaženým sýrem se raději při extrémních teplotách vyhněte. Rizikové mohou být také pokrmy z vajec (včetně majonézy) či jídla, která nejsou správně uchovávána. Foto popis|

lidovky.cz Sedlák Jan Sedláček: Doufal jsem že komunisté dostanou rozum, ale bylo to pořád horší lidovky.cz str. 0 Zprávy / Osudy 20. století Tomáš Netočný pro Post Bellum Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

23.7.2016

zpět V kopcích na Valašsku už bylo po žních a také sedlák Jan Sedláček měl na svém poli sklizeno. Když se 6. září 1983 vracel domů, čekali na něj ve služebním voze nedaleko rodného statku. „Domovní prohlídka!“ oznámili strážmistr Hlaváč z Velké Lhoty a poručík Koňařík z Hovězí. „Ogaři z Valašska. Žádní Rusi nebo nějaká takováhle banda,“ vypráví pamětník.

Prorok Jonáš. Očekávání Boha. Příběhy dosud živé. Věřím. Křesťanská rodina... Hromada knih naskládaných na sýpce měla na výšku alespoň metr. „Pane Sedláček, co to tady máte?“ ptali se příslušníci Veřejné bezpečnosti. „Tož to sú knížky. Přivezli je ze západního Německa,“ vysvětlil jim hospodář. Netrvalo ani hodinu a po dvoře pobíhalo tolik policistů, kolik jich Jan Sedláček pohromadě ještě neviděl. Bylo mu tenkrát dvaapadesát let a na valašských kotárech bojoval s komunisty od chvíle, kdy se dostali k moci. Teď však začínal střet dosud nejtvrdší. Knihy putovaly do policejního skladu a Jan Sedláček do vazby.

Složili jsme knihy a vypili kafe Překladiště náboženské literatury vzniklo u Sedláčkových v roce 1971. Chalupa a hospodářství leží v kopcích nad vesnicí Růžďka, nedaleko Vsetína. Rodina se hlásila k protestantskému vyznání a z evangelických kruhů také pocházely kontakty, které měla církev na Západě. Vždy v létě přijížděli na Valašsko turisté z Německé spolkové republiky nebo z Holandska a v úkrytech svých karavanů převáželi přes hranice zásilky knih. „O prázdninách byl na přechodech nával a kontroly nebyly tak důkladné,“ vysvětluje Jan Sedláček. „Moc jsem ty kurýry neznal. Složili jsme knížky, vypili kafe a oni zase odjeli.“ V socialistickém Československu byla o náboženskou literaturu nouze. Církve byly pod přísnou kontrolou úřadů i Státní bezpečnosti a v každém okrese působili takzvaní církevní tajemníci, kteří dohlíželi na to, aby faráři „neškodili“ komunistické straně a socialistickému zřízení. Knížky s křesťanskou tematikou téměř nevycházely. Sýpka na statku v Růžďce se tak stala místem, kam evangeličtí faráři a kazatelé přijížděli pro literaturu, kterou by tehdy běžně nesehnali, a rozdávali ji pak ve svých farnostech. Často šlo o dotisky knih vydávaných v Československu před únorem 1948 nebo to byly knížky autorů z Holandska, Švýcarska, Spojených států či třeba Kanady. Darováno partyzánům Jan Sedláček se narodil v Růžďce v roce 1931 a od dětství se učil hospodařit. Na valašských pasekách žili tehdy lidé převážně v dřevěných roubenkách, zděných domů bylo jen několik. Jedním z nich byla evangelická fara v Růžďce, kam před válkou pravidelně přijížděli kazatelé z Evropy i zámoří. Díky těmto stykům se otec Jana Sedláčka dostal v mládí na roční praxi do Německa a mezi sedláky na Vsetínsku byl velmi vzdělaným odborníkem. „Nelhat, nekrást, nepodvádět a pomáhat druhým. To byla výchova, kterou jsem doma dostal,“ vzpomíná Jan Sedláček na svého otce. A nacistická okupace brzy prokázala, že to táta myslel vážně. Dva roky Sedláčkovi ukrývali uprchlíka z totálního nasazení v Německu. Karel Vaculík se na statek v Růžďce dostal s pomocí protestantské komunity na Vsetínsku. Pocházel ze Svatého Štěpána nedaleko Brumova-Bylnice a u Sedláčkových se skrýval až do konce války. Nebyl však jediný, kdo u hospodáře v kopcích nalezl úkryt. Na několika místech v krajině vybudoval hospodář skrýše, které plnil moukou a potravinami na pomoc partyzánům v okolních kopcích. „Darováno partyzánům,“ stojí ručně psáno na zažloutlém listu papíru, na který si otec Jana Sedláčka napsal po válce seznam. „250 kg vepřového masa a omastku, 300 kg chleba, 120 kg pšeničné mouky, 700 l mléka, 25 kg másla, 300 kg bramborů, 400 ks vajec.“ Ve stodole pod hromadami sena zbudoval hospodář skrýš, ve které by se v případě potřeby mohlo schovat i několik mužů najednou. „Otec to samozřejmě tajil, jenže já tu skrýš odhalil brzy,“ vypráví pamětník. „Stodola byla roubená a v ní táta vyrobil takový tunel, který pak přikryl senem. Tam se mohli partyzáni na nějakou dobu ukrýt. Psi by je našli, ale jinak tam byli v bezpečí.“ Nikdo z nich už se nevrátil Knihy, které Jan Sedláček v sedmdesátých letech skladoval na sýpce, nebyly tedy v historii statku jediné, jež tam našly ilegální útočiště. V době protektorátu také uprchlík, partyzáni, potraviny... Zatímco překladiště knih se komunistické bezpečnosti podařilo odhalit, za války měli Sedláčkovi štěstí. Ne však několik dalších lidí v okolí, kteří rovněž pomáhali v odboji proti nacistům. Němcům se mezi partyzány podařilo dostat konfidenta a 1. února 1945 uspořádali v okolí Růžďky zátah. O skrýších u Sedláčkových udavač zřejmě nevěděl, a tak statek unikl katastrofě. „Sebrali strýce Bartoně s dcerkou Vlastou. Teta tehdy nebyla doma, ale šla se pak Němcům přihlásit sama. Zatýkali taky u Syptáků a Königů,“ popisuje razii gestapa Jan Sedláček. „Nikdy jsme

se nedozvěděli, kam je odvlekli. Nikdo z nich už se nevrátil.“ A ještě jednou se hospodářství rodiny Sedláčkových stalo úkrytem pro člověka v nebezpečí. Po únoru 1948 se komunisté snažili dopadnout členku národních socialistů Františku Švagerovou ze Vsetína. „Koncem války se pohybovala mezi partyzány a věděla o některých udavačích. Ty po válce komunisté začali dosazovat do funkcí, a proto se Švagerové potřebovali zbavit,“ říká pamětník. V roce 1950 se Františce Švagerové podařilo emigrovat do Rakouska, když ji na hranici dopravil rodinný známý, major Armády spásy příjmením Korbel. „Později byl major Korbel odsouzen na dvanáct let vězení za účast v protistátní skupině,“ doplňuje pamětník. Nevěděli jsme, že bude tak zle V té době už na statku dobře věděli, že je v komunistickém režimu nečeká snadný život. „Tušili jsme, že nebude dobře. Ovšem nevěděli jsme, že bude tak zle,“ vzpomíná Jan Sedláček na dobu, kdy poměry přituhovaly a uhájit soukromé hospodaření bylo stále těžší. Dole v úrodných nížinách pod Beskydami začínali v polovině padesátých let komunisté nahánět rolníky do jednotných zemědělských družstev a združstevňování se postupně blížilo i do hor. Sedláčkovi vzdorovali, a museli proto čelit stále silnějšímu nátlaku. Tvrdým nástrojem režimu byly odvody zemědělské produkce a potravin, takzvané kontingenty, které soukromí rolníci povinně odevzdávali, podobně jako za války. Jenže rozdíl v systému povinných dodávek v nacistickém a komunistickém režimu byl velký. Zatímco Němci brali sedlákům určitý díl úrody, komunisté vyžadovali odvody bez ohledu na to, kolik se skutečně urodilo, kolik se podařilo vykrmit dobytka a nadojit mléka. dobové foto / okolo roku 1980 / archiv Jana Sedláčka „Komunisté byli horší než nacisté,“ tvrdí Jan Sedláček a popisuje způsob, jakým se s drsnými podmínkami jeho rodina vyrovnávala. K potravinám, jejichž kontingenty byly obzvlášť vysoké, patřilo máslo. Sedláčkovi neměli tolik mléka, aby požadované množství másla dokázali splnit. Tajně proto za vlastní peníze nakupovali máslo v okolních vesnicích a v Růžďce je odevzdávali výběrčím. Nesplnit kontingenty totiž znamenalo vysokou pokutu nebo také proces, který režim nazval socializace neboli zabavení majetku a jeho odevzdání do družstva. Jan Sedláček vzpomíná na rolníka Švageru z nedaleké Jasénky, kterého takovým způsobem komunisté přinutili vstoupit do JZD. „Hnali ho s dobytkem přes celou vesnici, aby všichni viděli, jak s ním zatočili.“ Byl jsem kulak a hotovo Nátlak vyvrcholil v roce 1960, kdy na Valašsku nastal masivní nábor rolníků do družstev. Někdy i dvakrát týdně musel Jan Sedláček dolů do vesnice na zasedání takzvané socializační komise. Její členové přemlouvali a vyhrožovali, ale pamětník vstup do družstva nepodepsal. Přišel tedy trest. Jednotné zemědělské družstvo zabralo hospodáři deset hektarů půdy a přidělilo mu vzdálený, téměř nepřístupný pozemek, na kterém nebylo možné hospodařit. Aby Jan Sedláček uživil rodinu, musel si hledat práci, ale soukromého rolníka nesměli nikde přijmout. „Pořád jsem doufal, že komunisté dostanou rozum, ale to jsem se mýlil. Bylo to pořád horší a horší,“ vzpomíná. „Jednou jsem byl pro ně kulak a šmytec.“ Nakonec však práci sehnal. Od pondělí do soboty jezdil s náklaďákem u Státních lesů v Karviné a vozil dřevo. Na neděli se vracel do Růžďky. Během roku 1961 přece jen došlo k „oteplení“ a Sedláčkovi dostali přiděleno pole, na kterém horko těžko začali znovu hospodařit. Jenže s normalizací po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy přišel nový nátlak. „Jane, jestli nevstoupíš, znovu ti vyměníme pole. A bude hodně daleko,“ vyhrožovali funkcionáři Jednotného zemědělského družstva v Růžďce. A tak v roce 1976 pamětník konečně vstoupil. Téměř po třiceti letech odporu.

Když nebylo nic jiného, tak jsem šířil Chartu Jenže v jedné bitvě sice hospodář pod nátlakem ustoupil, jinou už tajně nějakou dobu vedl a do další se chystal. Ukrývání a distribuci křesťanské literatury pašované ze Západu vnímal Jan Sedláček jako službu druhým, tak jak ho to učil otec. Když se však v lednu 1977 objevilo prohlášení československých disidentů Charta 77, začal se po dokumentu shánět. Režim spustil mohutnou kampaň proti autorům i signatářům a to sedláka z Růžďky nenechalo klidným. A tak se po valašských kopcích začal šířit dokument, jehož autory označovali komunisté za nepřátele socialismus č. 1. Jeho rozmnožování bylo u Sedláčkových rodinnou záležitostí. Otec diktoval text, dcera Chartu přepisovala na stroji a pamětník ho rozdával po okolí. Největší radost a zadostiučinění měl, když dokument přinesl některému z komunistů. „Jen si to přečti a pak mi řekni, co je na tom špatného,“ podal Chartu předsedovi JZD, ve kterém pracoval jako řidič a cestář. „Já jsem si to nemohl odpustit. Po tom příkoří, které jsme od těch komunistů zažili, bych ale raději rozšiřoval něco jiného. Třeba tohle – Vzhůru, lide, vzhůru! Bijte tu zvěř... To je Václav z Michalovic od Svatopluka Čecha,“ horlí ještě dnes pamětník. „Já bych prostě raději rozšiřoval něco takového. Pro mne ta Charta byla takový čajíček. Bylo to hrozně slabé a já jsem se potřeboval té komunistické bandy zbavit. Ale když nebylo nic jiného, tak jsem rozšiřoval Chartu,“ vyprávěl nám pamětník. Na vysvětlenou Jan Sedláček ještě po natočení rozhovoru uvedl, že se na valašských kopcích cítil od chartistů daleko. Jednak vzdáleností ale také postavením „Připadal jsem si tady proti nim hodně dole. Oni byli intelektuálně o tři patra výše,“ vysvětluje, proč ho vlastně ani nenapadlo, že by chartu také podepsal a dodává: „Měli jsme tu málo informací. Chartu jsem sháněl rok a třeba o nějakém Hrádečku, jsem tenkrát nic nevěděl. Připadlo by mi nepatřičné nějak se mezi ně míchat.“ Přesto Sedláčkovi rozdávali Chartu po stovkách a může se zdát překvapivé, že domovní prohlídka a zatčení přišly až v roce 1983. Pamětník dodnes neví, proč vlastně bezpečnost k němu domů přišla. Zda kvůli Chartě, nebo kvůli knihám. U výslechů se vyšetřovatelé ptali, kdo knihy přivážel a kdo si pro ně jezdil. Jan Sedláček věděl, že kdyby mluvil, řada kazatelů a farářů by přišla o státní souhlas, nemohli by kázat a skončili by ve vězení. „Křesťan by neměl lhát, ale já jsem jim lhal, jako když tiskne.“ Režim proto hledal způsob, jak vzpurného Valacha skřípnout, a tak byl nakonec souzen za rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví. Kromě zahraniční literatury našla bezpečnost při domovní prohlídce také motor a jinou zemědělskou techniku, kterou Jan Sedláček postupně nakupoval a opravoval. Po půl roce vazby byl odsouzen na sedm měsíců vězení s podmíněným odkladem na jeden rok. K tomu pokuta tisíc korun. „Udělali ze mne geniálního zloděje,“ směje se pamětník. „Ukradl jsem totiž motor, který v družstvu nikdy nebyl. A to se hned tak někomu nepodaří.“ V souběžném procesu za přechovávání zahraniční literatury byl obviněn také pamětníkův otec. Soudní řízení se táhlo několik let a soud ani prokurátor si s ním nevěděli rady. Nakonec nenašli paragrafy, podle kterých by Sedláčkovy mohli odsoudit, a oba byli v roce 1987 zproštěni obžaloby. Část zabavených knih ale skončila v kotelně okresního soudu a část ve sběrných surovinách. Některé si rozebrali lidé, kteří s nimi během trestního řízení přišli do styku. Režim nás okrádal a pak to prošustroval V roce 1993 se JZD Růžďka rozpadlo a Jan Sedláček ve svých dvaašedesáti letech začal svobodně hospodařit. S manželkou a dcerou hospodaří dodnes a svůj život sedláka v socialistickém Československu s odstupem času komentuje slovy: „Kdybych věděl, kdybych jenom tušil, co prožiju, tak bych tady nikdy nezůstal. Říká se: Opustíš-li mne, zahyneš, nebo něco takového... Ale já bych si tu existenci vybudoval někde ve svobodném světě. Můj otec tady obtížně dával dohromady pole a já v tom chtěl pokračovat. Mne ta sedlačina

strašně bavila. Otec dal dohromady pozemky, já jsem chtěl přidat budovy a stroje. A tady za tou ideou jsem pořád šel. Ale když jsme za komunistů museli odvádět ty dodávky za pár korun, dřeli jsme vlastně zadarmo. Manželka musela hodně přemýšlet, jestli si může koupit halenku nebo boty. To bylo okrádání lidí. Ožebračování. A stát z toho nic neměl. Stát to prošustroval. Pokud by to stát zhodnotil tak, že bychom se dostali někam nahoru, tak bych proti tomu možná nic neměl. Jenže stát to všechno prošustroval, odvezl to do Sovětského svazu a tady zůstaly jen drobky. V tom režimu jsme prostě neměli šanci na slušný život.“ URL| http://www.lidovky.cz/sedlak-jan-sedla...c=A160719_223919_pribehy-20-stoleti_sij

Marketing & Media Lidé, kampaně, události. To „nej“ z minulého týdne. 25.7.2016

Marketing & Media str. 3 Žebříček

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět 1. Zase výměna televizorů. Čas je do roku 2021 Necelých pět let budou mít české domácnosti na to, aby se vybavily přijímači vhodnými pro novou fázi televizní digitalizace. Přechod na standard DVB-T2 bude dokončen k 1. únoru 2021, začne se s ním ještě letos. Ministerstvo průmyslu na podzim zahájí informační kampaň. Ta upozorní spotřebitele na nutnost pořídit si televizor nebo set-top-box schopný přijímat signál v DVB-T2, protože stávající digitální vysílání skončí. Problém se týká asi 60 procent domácností, které signál přijímají přes anténu, a ne například ze satelitu nebo prostřednictvím kabelové televize. DVB-T2 umožní vysílat více stanic ve vyšší kvalitě. 2. Stát spustil obří kampaň na kvalitní potraviny Státní zemědělský intervenční fond spustil dvouletou kampaň na podporu kvalitních potravin, která tematicky i obsahově volně navazuje na dřívější podporu národní značky kvality Klasa. Kampaň je rozdělena do několika tematických okruhů, prvním jsou mléčné výrobky. Realizaci mají na starosti agentury McCann (strategie, kreativa, PR, sociální sítě), 1 Year & More Production (realizace) a Knowlimits (mediální část). Předpokládaný rozpočet jen pro letní část je 16,8 milionu korun (včetně médií). 3. Reklamní Konektor vyhrál spořitelnu ČMSS Reklamní agentura Konektor zvítězila ve výběrovém řízení Českomoravské stavební spořitelny (ČMSS) na poskytování fullservisových služeb. Agentura z komunikační skupiny Konektor – která zahrnuje ještě specialistu na sociální sítě Konektor Social a PR agenturu PR. Konektor a její slovenskou pobočku – tak bude ČMSS připravovat kreativu pro ATL, BTL, on-line komunikaci a vybrané digitální a eventové projekty. „Chceme dát naší komunikaci novou energii. Budeme dál posilovat naši pozici, společně se zaměříme na nové vnímání značky ČMSS a zároveň chceme do naší komunikace přenést silnější emoce,“ řekla k tomu marketingová ředitelka ČMSS Vlaďka Dvořáková s tím, že prvním silným společným výstupem bude kampaň připravovaná na poslední čtvrtletí letošního roku. 4. Firmy rozjely kampaně k letní olympiádě v Riu Česká spořitelna se jako partner českého olympijského týmu rozhodla podpořit spojení mezi fanoušky a sportovci formou projektu Držíme palečky. Ve spolupráci s agenturou Concept One a s režisérem Martinem Holubem natočila černobílý, emotivně laděný spot se Zuzanou Hejnovou, Barborou Špotákovou a dalšími sportovci. Fandit mohou lidé během léta hlavně v digitálním prostředí – na Facebooku i webové stránce http://www.drzimepalecky. cz a prostřednictvím

aplikace. Na vizuálech kampaně je i rodina Palečkových. Nikoliv dojímat, ale „bavit“ fanoušky chce Agrofert s kampaní s hashtagem *holezadky. Kreativní koncept s leitmotivem „Agrofert nenechá české sportovce s holým zadkem“ vymysleli pro firmu studenti Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Jádrem kampaně jsou dva dvacetisekundové spoty se sportovci, kteří se ocitnou na sportovišti nazí. Nakonec se však ukáže, že jde pouze o sen. Kampaň má svoji microsite holezadky.cz, profil na Instagramu, spoty na YouTube a objeví se i na outdoorových plochách. 5. Generali nově partnerem českého hokeje Pojišťovna Generali střídá na pozici hlavního partnera české hokejové extraligy Českou pojišťovnu. Obě pojišťovny přitom patří do skupiny Generali. Generálním partnerem nadále zůstává Tipsport, po němž extraliga nese aktuálně název. Tipsport zároveň vlastní od konce letošního února sportovní agenturu BPA, která jako jediná spravuje marketingová práva českého hokeje. Druhým hlavním partnerem extraligy zůstává pivní značka Radegast z portfolia Plzeňského Prazdroje. Všechny plochy a práva, jež byly dosud po dobu 15 let spojeny s Českou pojišťovnou, se od nadcházející sezony nově propojí se značkou Generali. Bližší podrobnosti spolupráce se společností BPA sport marketing, která je výhradním vlastníkem marketingových práv českého hokeje, budou oznámeny v září na tiskové konferenci ještě před startem extraligového ročníku. 6. Zemědělci budou povinně přispívat na marketing Zhruba do dvou let by měl vzniknout státní marketingový fond, z něhož se bude financovat propagace tuzemských potravin a výrobků. Záměr ministerstva zemědělství počítá s tím, že do fondu budou přispívat stát i zemědělci, potravináři a obchodníci. Ti by měli příspěvky posílat povinně, ale výše částky ještě není známa. Není ani jasné, jestli by se třeba povinnosti vyhnuli malí producenti, anebo zda budou odvody odstupňované podle komodit. O vznik fondu usilují podle ČTK hlavně potravináři. Od příštího roku začne platit zákon, který zakáže označování logy, vlajkou, mapou či nápisy odkazujícími na Českou republiku, pokud nebude potravina vyrobena v Česku a z českých surovin. 7. Fallon získal za Škodu ocenění v zahraničí Agentura Fallon Prague získala za svou reklamu pro model Superb značky Škoda Auto ocenění v kategorii Kampaň v mezinárodní soutěži Automotive Brand Contest, která se zaměřuje na mimořádný design a management značky. Cenu získala za kampaň „Travel in Style. Travel in Space“, která provázela uvedení nové modelové řady Superbu. „To dítě v TV spotu vyjadřuje mé vlastní pocity, které jsem měl, když jsem se v novém Superbu poprvé svezl,“ vysvětluje výkonný kreativní ředitel pražského Fallonu Colin Lamberton. „Je to jednoduchý lidský příběh, s nímž se může ztotožnit každý,“ dodává. „Jsme nadšení, že kampaň pro Superb splňuje náš cíl posunout vnímání značky od racionální volby na emocionálnější úroveň,“ dodává Andreas von Loeper, generální ředitel Fallon Prague, agentury, která vznikla poté, co londýnský Fallon vyhrál mezinárodní výběrové řízení na globální komunikační agenturu společnosti Škoda Auto, a poté, co v Praze vybudoval tým, nahradil tehdejší agenturu Kaspen/Jung von Matt. 8. Pod Havrlantem vzniká e-shopová Mall Group Zakladatel druhého největšího e-shopu v Česku Mall.cz Ondřej Fryc odchází z jeho vedení. Přechází do dozorčí rady nového seskupení e-shopů Mall Group, které na konci minulého týdne představila skupina Rockaway Jakuba Havrlanta. Pod novým holdingem Mall Group budou sdruženy e-shopy Mall.cz, CZC.cz, Vivantis, Kolonial, Bux, Sporty a Rozbaleno. Cenový srovnávač Heureka součástí skupiny nebude. „Cílíme nejen na Česko, ale i na evropský region a budeme se snažit vytvořit zásadní projekt v rámci evropské internetové ekonomiky,“ uvedl ve zprávě médiím nový šéf Jakub Havrlant. Ve vztahu k zákazníkům budou i nadále fungovat všechny značky tak, jak je lidé znají. Mall Group je pak jméno holdingu. 9. Agentura Outbreak vyhrála tendr Emca Pražská agentura Outbreak zvítězila ve výběrovém řízení rodinné potravinářské firmy Emco. Tendru na dlouhodobý komunikační koncept se zúčastnilo celkem pět subjektů. Prvním výstupem

spolupráce bude podzimní televizní a on-line kampaň na müsli a ovesné kaše, která poběží nejen v Česku, ale i na Slovensku. Agenturu Outbreak založili Dan Farkaš a Ivo Laurin s tím, že se budou zaměřovat zejména na world-of-mouth marketing, svou činnost rozšířili i o event marketing, respektive event engagement. Potravinářská společnost Emco byla založena už v roce 1990. Zaměřuje se na výrobu a distribuci müsli, sušenek, kukuřičných a celozrnných lupínků, ovesných kaší a cereální výrobky pro děti. V segmentu müsli má tržní podíl 53 procent. S Outbreakem spolupracovala už dříve. 10. Programatický nákup reklamy poprvé v printu Mediální agentura ZenithOptimedia jako první vyzkoušela programatický nákup reklamy v tisku pomocí platformy R2B2. Zakoupeným formátem byla celostrana v magazínu ego! mediálního domu Economia (vydavatel MAM). „Programatik může přinést mediálním domům efektivnější způsob prodeje jejich inzertních ploch a na straně inzerenta usnadnit nákup a lépe zacílit na svého potenciálního zákazníka. Jsem rád, že Economia je na špičce ve využívání nových technologií, jako je právě programatický prodej,“ uvedl ředitel inzerce David Voráček. Do projektu je zapojeno několik českých vydavatelů a s dalšími probíhají jednání. R2B2 pracuje na vývoji své platformy poslední rok. Foto popis| Maskotem a průvodcem kampaně je panáček kvality Klasáček. Foto popis| Agrofert „baví“ české fanoušky spotem o snu půvabné atletky a s hashtagem Holé zadky, za Českou spořitelnu fandí sportovcům Palečkovi. Foto popis| Emco spolupracuje s Outbreakem dlouhodobě, už v roce 2009 například agentura šířila slávu sušenek Vitalky. Foto popis| Prostřednictvím programatického nákupu byla objednána inzerce na operativní leasing Mercedes-Benz. Foto popis| „Travel in Style. Travel in Space,“ vybízela oceněná reklama na Superb agentury Fallon.

mesec.cz Nejen Pokémoni, ale i bakterie, embarga či skandály posílají akcie na divokou jízdu 25.7.2016 mesec.cz str. 0 Václav Pech Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Pokémoni, marihuanový boom a útlum, emisní skandál, výprodeje kvůli bakteriím..Na akciových trzích je možné vše. Od vydání hry Pokémon GO, která se stala během pár dnů celosvětovým hitem, vzrostla cena akcií společnosti Nintendo, jež se podílela na jejím vydání, o více jak sto procent. Dva týdny od vydání hry dosahoval kurz necelých 36 dolarů za akcii, přičemž v den vydání hry to bylo 17,6 dolaru. „Důvody raketového růstu akcií firem na burzách jsou různé. Většina z nich bývá podložena reálným a opravdu potřebným produktem. Nejlepším takovým příkladem mohou být akcie farmaceutických koncernů v případě objevení mimořádného léku na závažné nemoci,“ říká Václav Pech, investiční analytik společnosti Broker Trust. Zároveň ale dodává, že drobní investoři se o těchto „investičních pohádkách“ dozvídají ve chvíli, kdy je kurz akcie blízko svého vrcholu. „Velmi často tak investoři koupí předražené akcie, které začnou svou hodnotu postupně ztrácet,“ varuje. To je, zdá se, i případ Nintenda, protože akcie společnosti se v posledních dnech propadly už pod hranici 30 dolarů za kus. Podobných příběhů, kdy akcie jednotlivých společností podobně prudce posílily jako akcie Nintenda, nebo naopak propadly, najdeme v nedávné minulosti mnoho. Podívejte se na několik

příkladů. Naděje proti ebole Když kanadská společnost Tekmira Pharmaceuticals Corporation v srpnu 2014 oznámila, že od amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv dostala povolení uvést do další fáze testování svůj lék proti ebole, jejíž epidemie tehdy zuřila v Africe, vzrostla cena akcií firmy během jediného dne o 45 procent. Později se ale ukázalo, že lék nezabírá. Akcie firmy tak v následujících měsících prodělaly ještě několik pádů a vzestupů, dnes se obchodují na úrovni před vypuknutím epidemie eboly. Firma se nyní jmenuje Arbutus Biopharma a věnuje se vývoji léků proti jiným nemocem. Marihuanová horská dráha Podobnou „horskou dráhu“ prožili i ti, kteří investovali do akcií firem působících v konopném průmyslu. S tím, jak v uplynulých letech přibývalo amerických států, které legalizovaly užívání konopí, zvyšovaly se rychle kurzy akcií některých společností i v řádech stovek procent. Zároveň předváděly ale i strmé pády, což dokládá, že tento segment trhu je stále ještě velmi mladý a náchylný k prudkým výkyvům. „Akcie těchto firem se v počátku jejich fungování často obchodují za nízké ceny a zároveň obchody zpravidla neprobíhají na hlavních trzích, které nejsou tak přísně regulované, a lze tedy jejich kurzy i snáze ovlivnit než u zavedených společností. Pro investory jsou tyto tzv. Penny stocks výrazně rizikové,“ říká Václav Pech. Zajímavé pohyby akcií byly k vidění, když před dvěma lety Rusko oznámilo, že zakáže dovoz některých potravin ze Západu. Výrazně tehdy posílily akcie ruských potravinářských firem. Akcie potravinářského gigantu Razgulay po oznámení embarga posílily až o 39 procent. O více než třetinu vzrostla i hodnota akcií rybárenského podniku GlavTorgProduct. Emisní skandál otřásl akciemi Poté, co americké úřady oznámily, že automobilka Volkswagen podváděla při měření emisí svých vozů s dieselovými motory a představitelé společnosti se k tomu přiznali, klesly akcie automobilového giganta od poloviny loňského září do začátku října o více jak 40 procent. Postupně začaly akcie růst, ale na svou původní hodnotu se dosud nedostaly, momentálně se obchodují přibližně za 130 eur za akcii, což jsou stále jen přibližně tři čtvrtiny hodnoty z doby před skandálem Dieselgate. Výprodej akcií kvůli bakteriím Velmi negativně zareagovali investoři rovněž na sérii skandálů s infikovanými potravinami amerického řetězce rychlého občerstvení Chipotle. Desítky lidí měly opakovaně zdravotní problémy kvůli bakteriím E.coli a salmonely, které se nacházely v pokrmech prodávaných v několika provozovnách. V druhé polovině loňského roku akcie tohoto restauračního řetězce zaměřeného na mexickou kuchyni klesly přibližně o 45 procent na hodnotu okolo 413 dolarů za akcii. Okolo této ceny se jejich kurz pohybuje dodnes. Před šesti lety, v dubnu 2010, došlo k výbuchu na těžební plošině Deep Water Horizon, kterou provozovala společnost British Petroleum (BP). Tragická nehoda přerostla v obří ekologickou katastrofu, kdy z poškozeného vrtu unikaly denně do vod Mexického až tři miliony litrů ropy. Jednalo se o největší ropnou skvrnu v historii USA. Akcie společnosti BP od dubna do června 2010 ztratily téměř 55 procent své hodnoty – propadly z 59 na 27 dolarů. Ačkoli se cena akcií začala postupně zvyšovat, na úroveň před krizí se už nedostala. V loňském roce pak akcie začaly opět ztrácet kvůli globální krizi těžařského průmyslu způsobené nízkými cenami ropy. Divoké pohyby Zdrojem divokých pohybů bývají také tradičně dny, v nichž firmy zveřejňují své hospodářské výsledky za poslední čtvrtletí. Na špatné výsledky doplatila nedávno například profesní sociální síť

LinkedIn. Její akcie se po vyhlášení výsledků propadly z hodnoty 192 dolarů za kus za jediný den na konečných 108 dolarů, tedy téměř o 44 procent. K velkým pohybům také často dochází po uvedení akcie na burzy spojeném s její první veřejnou nabídkou, tzv. IPO. V prvním dni obchodování její cena velice často vyletí vzhůru a pohyby o velikosti několika desítek procent nejsou vyjímkou. Taková epizoda však velice často končí vybíráním rychlých zisků a návratu ceny zpět k ceně úpisu, nebo i níže. Když v květnu 2012 vstoupil na burzu Facebook na ceně 42 dolarů, posílily nejprve v průběhu dne jeho akcie o 11 procent, aby následně zakončily obchodování s téměř desetiprocentní ztrátou. V dalších několika dnech ztratily oproti úpisu ze své původní ceny skoro čtyřicet procent. „K prudkým pohybům cen akcií dochází na trhu častěji, než si veřejnost myslí. Bohužel pro ni se jedná v drtivé většině o pohyby překvapivé a často je velikost takového pohybu neadekvátně vysoká. To pak vede k tomu, že běžný investor naskočí do takového pohybu příliš pozdě. Proto je pro běžného investora zřejmě nejlepší takové pohyby ignorovat a povídat si o nich jen v rámci investiční ‚latiny‘ při společných večerech s kamarády,“ dodává Václav Pech z Broker Trustu.

URL| http://trhy.mesec.cz/clanky/nejen-poke...andaly-posilaji-akcie-na-divokou-jizdu/

Mladá fronta DNES Na farmě plné ovcí, krav i koní jsou turisté vítáni Mladá fronta DNES str. 18 Severní Čechy Vladimír Mayer Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

22.7.2016

zpět Ekofarma Slavošov nedaleko Ústí sází na agroturistiku. Zájemci se tady mohou projet na koních nebo se zapojit do soutěže o nejlepší bezinkový likér. SLAVOŠOV Stačí vyjet pár kilometrů z průmyslového Ústí nad Labem přes kopečky směrem na Děčín a ocitnete se v úplně jiném světě. Ve zvlněné krajině Českého středohoří najdete hned několik zemědělských usedlostí – například farmu Čermná, Lipová nebo Kamenec ležící pod Tiskými stěnami. „Jsou tu nádherné výhledy do krajiny a v noci krásná hvězdná obloha,“ pochvaluje si místní prostředí Lucie Pisingerová z farmy Natural ve Slavošově. Ta se od ostatních odlišuje hlavně tím, že hodně sází na agroturistiku. I proto pořádá spoustu akcí a má vlastní jezdecký klub s 64 koňmi. Když přijedete do Slavošova na farmu, uvítá vás křik páva, který si často hoví na některém z traktorů. Kromě „zámecké slepice“ zde uvidíte také papoušky, lamy, slepice liliputky a kozy. „Není problém se u nás zastavit, prohlédnout si to tu a třeba se svézt na poníkovi,“ usmívá se devětačtyřicetiletá blondýnka. Její farma se ale soustřeďuje hlavně na chov ovcí, stádo má asi 1 400 kusů, a chov skotu. „Krav máme asi 200 včetně telat,“ upřesňuje Pisingerová, která farmu vede od smrti svého otce Bohumila Ječmínka. Právě on hospodářství v roce 1990 založil. Pracoval totiž ve zdejším státním statku a po revoluci se vrhnul do podnikání. Od roku 2004 je farma registrovaná jako ekologická, což znamená, že je přísně kontrolovaná, aby tu měla zvířata potřebné pohodlí a nepožívaly se prostředky neslučitelné s ekologickým zemědělstvím. „Naše produkty mají také biocertifikáty,“ doplňuje majitelka. Ovce jsou celý den na pastvě na okolních loukách, kde se o ně starají dvě chovatelky. „Dlouho jsme je tam nedávali, protože jsme se báli, že si je lidé rozeberou. Nyní se tam ale pasou a dělají krajinu ještě hezčí,“ popisuje. Jehněčí maso v biokvalitě si můžete zakoupit přímo na farmě. V loňském roce zde vybudovali novou porážkovou místnost a řezník maso zákazníkovi naporcuje podle jeho požadavků. „Naše jehněčí maso si oblíbili také Arabové z nedalekých Teplic, kteří ho mají rádi. Češi si ještě na jehněčí maso moc nezvykli,“ říká farmářka. Halal porážky (tedy podle islámských pravidel) tu ale

nedělají. „Taková jatka tu mít nechci,“ odmítá rodilá Ústečanka. Farma Natural má celkem 13 zaměstnanců, většina z nich tu pracuje již delší dobu a jsou přímo ze Slavošova nebo z okolí. Součástí statku ležícího v obci se 40 obyvateli je i koňský jezdecký Natural klub. Navštěvuje ho asi 20 dětí a dospělých. Kromě výcviku, ošetřování koní, získání jezdecké licence nabízí i účast na vytrvalostních závodech. Letošní osmý ročník v enduranci koní rozšířili i o mezinárodní závody s účastníky z Německa, Švédska, Číny a Slovenska. Ve Slavošově také pořádají soutěž o nejlepší bezinkový likér, exkurze pro školky, školy, ústavy, domovy důchodců, besedy, víkendy s jógou a také sochařská sympozia. Vytvořená dřevěná díla pak oživují okolí statku. Největší akcí na farmě je ale květnový Koňský den, který navštěvují tisíce lidí. Letošní 19. ročník měl na programu kromě vystoupení jezdeckého klubu i ohnivou show na koních, fakíry, historický šerm, jarmark a ukázku starých řemesel. Přestože se chce farma hodně zaměřit na agroturistiku a v jejím areálu najdete i penzion, restauraci, ve které by vám nabídli pokrmy z místního kvalitního masa, zde nenajdete. „Už mi to navrhovalo mnoho lidí, ale my jsme tady hodně z ruky a myslím si, že by se to nevyplatilo. Restauraci tu máme, ale slouží hlavně při akcích a jinak spíše jen jako klubová hospůdka,“ vysvětluje Lucie Pisingerová. Foto popis| Všude samá zvířata Ve Slavošově mají 1 400 ovcí, na 200 krav, 64 koní, ale i páva. Foto autor| Foto: Vladimír Mayer Foto popis| Majitelka Lucie Pisingerová vede farmu Natural ve Slavošově. Součástí statku je i koňský jezdecký klub či dětské hřiště. Foto autor| Foto: Vladimír Mayer O autorovi| Vladimír Mayer, redaktor MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy

Superkrávy dojí víc Mladá fronta DNES str. 11 Ekonomika Jan Brož Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

23.7.2016

zpět Evropa přetéká mlékem, ceny padají. Moderní dojnice produkují mléka až příliš PRAHA Krávy českých chovatelůvyprodukovaly loni 2,9 miliardy litrů mléka, to je zhruba stejně jako v roce 1966. Na první pohled by se mohlo zdát, že se české zemědělství za 50 let nikam neposunulo. Jenže v tuzemských kravínech dnes žije 1,5 milionu kusů skotu. A to je v porovnání se šedesátými léty méně než polovina. „V Česku vyrábíme mléka dlouhodobě stejně. A to přesto, že klesají počty krav, prostě roste užitkovost,“ říká šéf Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík. Díky moderním technologiím, lepšímu krmení, a především novým vysoce produktivním plemenům se chov skotu v Evropě stal velmi efektivní záležitostí. Zatímco produkci ze šedesátých let lze porovnávat pouze s celkovým počtem krav, tedy i těch chovaných na maso, od poloviny devadesátých let eviduje Český statistický úřad údaje i o počtech samotných dojnic. Z porovnání vyplývá, že zatímco v roce 1995 vyprodukovala jedna dojnice ročně zhruba 4,2 tisíce litrů mléka, loni to bylo už skoro osm tisíc. Jde tedy téměř o stoprocentní nárůst. Stejný vývoj nastal přitom v celé Evropě. Podle dat společnosti Statista se užitkovost německé krávy zvedla od počátku minulého století z 2,2 tisíce litrů mléka ročně na současných 7,6 tisíce litrů. Čím více mléka, tím větší ztráta Stále menší množství krav nadojí stále více mléka. Proti takovému vývoji by nebylo z

ekonomického hlediska co namítnout, kdyby Evropa mlékem nepřetékala. Výkupní ceny se propadají na nebývalá minima a někteří chovatelé krav dostávají aktuálně za litr ani ne šest korun, což je zhruba tři koruny pod náklady. Vysoce výkonné chovy svým majitelům paradoxně žádný užitek nepřinášejí. Naopak, čím více mléka vyprodukují, tím více na každém litru zemědělec tratí. Mnozí chovatelé proto stáda likvidují, nebo o tom vážně uvažují. Podle zemědělců je hlavní příčinou aktuální mléčné krize embargo na vývoz potravin do Ruska. Zboží, které dříve směřovalo na východní trhy, zůstává v Evropě, kde pro ně není uplatnění. Paradoxní na tom je, že chovatelé zvyšovali v minulosti právě kvůli tomu, aby dobyli ruský trh. Nicméně jak upozorňuje Stehlík, přebytek mléka a nízké ceny jsou aktuálně celosvětovým problémem. „Neplatí, že cena v České republice by měla jiné chování než světová cena,“ říká Stehlík. Podle něj krize zasáhla i chovatele na Novém Zélandu, na které embargo nijak nedopadá. Superdojnice „holštýnka“ Za růstem dojivosti krav stojí skutečnost, že tradiční plemena stále více vytlačuje holštýnský skot. Ten byl totiž vyšlechtěn speciálně na produkci mléka. „Jde o plemeno vyšlechtěné ve Spojených státech v šedesátých letech primárně na mléko. Krávy na konci produkčního života, který není moc dlouhý, nejsou dobře využitelné pro masný průmysl. Mají velké uplatnění v intenzivních chovech, naopak do horských oblastí, jako je české pohraničí, se nehodí. Rakušané ani Bavoři je proto moc často nechovají,“ vysvětluje Josef Stehlík. Podle předsedy Svazu chovatelů českého strakatého skotu Mariana Bílého tvoří „holštýnky“ už více než polovinu tuzemských dojnic. Přibývají na úkor tradičních českých strakatých krav, které dávají mléka méně. „Hned po revoluci se sem začaly vozit holštýnské jalovice z Francie a Německa, na které byla vysoká dotace. Někteří chovatelé šli proto touto cestou a pak už u toho zůstali,“ říká Bílý. Moderní chovy jsou dnes již i díky investičním dotacím ve velké míře automatizované, k dostání je mnohem kvalitnější krmivo než dříve, což spolu s holštýnskými superdojnicemi vede k maximální možné produkci mléka. Více mléka od méně krav však znamená i méně chovatelů. Zemědělci se přitom chovali jako vzorní podnikatelé. Snižovali náklady, investovali do produktivity a čelili konkurenci. Ti, kteří to nezvládli, skončili dávno. „Špatných chovatelů ubylo, a kdo dneska dělá mléko, tak ho dělat umí, a proto užitkovost vyskočila nahoru,“ dodává Bílý. Chovatelé, kteří ještě zůstali u českého strakatého plemene, mohou aspoň částečně kompenzovat ztráty na mléce v masném průmyslu. A to i když zisky z prodeje hovězího masa podle Bílého nevykryjí celý rozdíl. Chovatelé holštýnského plemene však nemají ani to. *** Jak se zlepšovaly tuzemské krávy Kolik je dojnic v Česku (v ks) Roční produkce mléka (v mld. l) 800 000 712166 8 700 000 7 600 000 6 500 000 5 372 510 400 000 4 300 000 3 3,031 2,946 200 000 2 100 000 1 00 95 96 97 98 99 00 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 13 14 15 Kolik průměrná dojnice vyprodukovala mléka (za rok v litrech) 8 000 7 909 7 000 6 000 5 000

4 000 4 256 3 000 2 000 1 000 0 95 96 97 98 99 00 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 13 14 15 Za kolik zemědělci a obchody prodávali mléko (v korunách za litr) 25,00 22,50 20,56 20,00 18,45 17,50 15,00 14,99 12,50 13,08 10,04 9,75 10,00 7,50 5,89 6,25 5,00 08 09 10 11 12 13 14 15 16 Cena mléka v obchodech Cena mléka zemědělců Pozn.: cena v obchodech za litr trvanlivého polotučného mléka v Kč Foto popis| O autorovi| Jan Brož, redaktor MF DNES

Stojíme si dobře, těší porotce 25.7.2016

Mladá fronta DNES str. 51 Příloha - Potraviny z kraje Jana Plechatá, Pavel Mrhálek Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Regionální potravina. Celkem sedmadvacet výrobků se letos může čerstvě pochlubit titulem uděleným v rámci sedmého ročníku stejnojmenné soutěže. Značku kvality, která je zárukou místního původu surovin, ponese v příštích letech devět výrobců. KARLOVY VARY Devět místních výrobců se může pyšnit značkou Regionální potravina 2016. Letos se jich v soutěži o nejchutnější a nejkvalitnější produkty utkalo jedenadvacet, celkem přihlásili 81 potravin. Mezi nimi uspělo sedmadvacet výrobků. Produkty hodnotila komise tvořená zástupci Ministerstva zemědělství ČR, krajského úřadu, Státního zemědělského intervenčního fondu, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Státní veterinární správy ČR, Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR. „Každý rok mám radost nejen z nově přihlášených výrobků, ale především z nových výrobců, kteří mají zájem svoji produkci prezentovat. Spotřebitelé budou moci karlovarskou kvalitu porovnat a ocenit do konce letošního roku na ochutnávkách v celém kraji,“ vysvětluje Zdeněk Perlinger, koordinátor soutěže v

Karlovarském kraji. Ačkoli řada z výrobců už se v předchozích letech ankety zúčastnila, koordinátora soutěže Zdenka Perlingera potěšilo, že se našli čtyři noví. „Tradičně největší boj je u řezníků a sýrařů. Letos se nám podařilo zaplnit všechny kategorie, a to i ty, které u nás v kraji trochu pokulhávají,“ řekl Zdeněk Perlinger. Vzhledem k charakteru regionu měli totiž vždy organizátoři trochu potíž najít soutěžící v kategorii ovoce a zelenina. Několik let byla dokonce zcela prázdná, letos ji ale zaplnily například vítězné džemy či mrkvové chipsy ze Žlutic. „Ve srovnání s ostatními kraji si stojíme dobře, protože ani ty větší všechny kategorie nenaplňují. Myslím ale, že počet výrobců už v následujících letech nebude příliš stoupat, protože málokdo má tu odvahu něco vyrábět,“ řekl Zdeněk Perlinger. Značka Regionální potravina je zárukou místního původu a organizátoři soutěže se dohodli s krajem, že vytvoří mapu místních výrobců, o kterou je mezi lidmi velký zájem. Kromě toho pořadatelé plánují 15 ochutnávek regionálních potravin, aby na kvalitní produkty upozornili. „Kamkoli přijedu a přivezu regionální produkty, slyším, že u nás máme dobré věci,“ uvedl hejtman Martin Havel. Oceněné výrobky získaly právo zdarma užívat značku Regionální potravina na obalu, a to po dobu čtyř let. Aby splňovaly podmínky soutěže, musejí být podle Zdeňka Perlingera určené k přímé konzumaci, nesmí se tedy jednat o polotovary. „Sortiment to sice ochuzuje, ale tak jsme se domluvili,“ uvedl. V současné době značku nosí 475 produktů ze 13 regionů Čech a Moravy. „Spotřebitelé mohou kvalitu porovnat do konce letošního roku na ochutnávkách v celém kraji.“ Zdeněk Perlinger koordinátor soutěže v Karlovarském kraji Foto popis| Regionální potravina 2016 Jitka Hlavsová se svými Loketskými perníčky. Foto autor| Foto: Václav Šlauf, MAFRA O autorovi| Jana Plechatá, Pavel Mrhálek, redaktoři MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj

Stále se hlásí nováčci 25.7.2016

Mladá fronta DNES str. 53 Příloha - Potraviny z kraje (pmk, ple) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

KARLOVY VARY Nejlepší z jednaosmdesáti výrobků soutěže o Regionální potravinu Karlovarského kraje vybírala letos hodnotitelská komise znovu v prostorách Střední zemědělské školy Dalovice. O letošní sedmý ročník mělo zájem jednadvacet výrobců. „Potěšilo nás, že se přihlásilo čtyři až pět nových, mladých a perspektivních, a to v sýrech, objevil se nový pivovar a nový řezník,“ potěšilo regionální koordinátora soutěže Zdeňka Perlingera. Ačkoli má kraj poměrně široké zastoupení ve všech kategoriích, zpočátku to měli organizátoři těžké - zejména co se ovoce a zeleniny týče. Pěstitelů totiž není na samém západě Čech příliš. „Dnes to ale nahrazuje sušená zelenina a marmelády,“ podotkl Zdeněk Perlinger. Ty nejlepší výrobky si ze soutěže odnesly titul, kterým je právě značka Regionální potravina Karlovarského kraje. Které to jsou? A hlavně - jak chutnají? To můžete zjistit sami, organizátoři už nachystali patnáct veřejných ochutnávek. U poroty letos zabodovala například loketská keramička Jitka Hlavsová, která společně se svým manželem Jaroslavem ve městě obnovuje tradici pečení perníčků. „Sahá do roku 1828 a svého času je vozily zaoceánské parníky do Spojených států,“ vysvětloval Jaroslav Hlavsa. Jeho žena vyrábí tradiční pochoutku z ořechů, mandlí a bezlepkové mouky. Další ze zúčastněných Jitka Šimůnková získala značku Regionální potravina 2016 za bylinný čaj nazvaný Krásenská rozhledna. Balení směsi má právě tvar známé stavby a jde o první bylinný výrobek Jitky Šimůnkové, který si ocenění odnesl. Ačkoli je její rodina spíše „zahrádkářská“, bylinkám se prý také věnuje. „Soutěže už jsme se ale zúčastnili, nyní to bylo potřetí. Byliny jsme vybírali tak, aby byly vhodné i pro děti a těhotné, do toho jsme přidali i trochu ovoce,“ prozradila.

Fakta Regionální potravina 2016 Přehled vítězů podle kategorií: * Masné výrobky tepelně opracované včetně uzených mas Šunka z komína nejvyšší jakosti Roman Krčma, Karlovy Vary * Masné výrobky trvanlivé, tepelně neopracované, konzervy Dyleňská Klobása Roman Jelen, Cheb * Sýry včetně tvarohu Zlaťák Statek Bor Zeos * Mléčné výrobky ostatní Děpoltovický Bio kefír Jiří Kubernát, Děpoltovice * Pekařské výrobky Loketské perníčky Jitka Hlavsová, Loket * Cukrářské výrobky Bochovský povidloň Cukrárna Ondra * Alkoholické a nealko nápoje Chmelonáda Kynšperský pivovar * Ovoce a zelenina Džem - hruška, karamel Petr Havelka, Šindelová * Ostatní Krásenská rozhledna - bylinná směs, Jitka Šimůnková, Krásno Foto popis| Krásenská rozhledna Jitka Šimůnková a Martin Křepela s oceněnou bylinnou směsí. Foto autor| Foto: Václav Šlauf, MAFRA Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj

Výslužka se vrací. Jelita mohou opustit dvůr Mladá fronta DNES str. 5 Z domova Pavel Švec Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

27.7.2016

zpět Vláda chce zmírnit pravidla pro zabijačky. Nově by si mohli výslužku odvézt i příbuzní chovatele či jeho sousedé. Dnes to zákon zakazuje. PRAHA Není to tak dávno, kdy Češi ohromili porotce uznávaného mezinárodního kuchařského klání pravou českou zabijačkou. Mezi nejlepšími kuchaři světa zvítězili v kategorii vepřové chody. Češi si zkrátka na domácí zabijačku potrpí. Ministerstvo zemědělství odhaduje, že za jediný rok se porazí sto tisíc prasat mimo jatka. Z toho celou pětinu pak doma drobní chovatelé. Právě ti by měli nyní zpozornět. A s nimi i jejich příbuzní. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) totiž předložil vládě novelu veterinárního zákona, která zmírní pravidla pro výslužku ze zabijačky. Dnes například nesmí člověk, který si vykrmoval prase, darovat jelítka, jitrnice či maso ze své domácí porážky příbuzným a kamarádům. Zákon mu to neumožňuje, a dokonce by za to mohl dostat pokutu až 10 tisíc korun. „Veškeré maso a orgány musí být spotřebovány jen v domácnosti chovatele. Čili výslužku, třeba oblíbené jitrnice, musí sníst jen lidé, kteří žijí v té společné domácnosti,“ vysvětluje Tamara Latini ze Státní veterinární správy (SVS). Jitrnice pro všechny blízké Pokud zákon projde, od 1. ledna 2017 se rozšíří okruh lidí, kteří si výslužku odnesou, o „osoby blízké“ – tedy o nejbližší rodinné příslušníky, jako jsou rodiče, prarodiče, sourozenci či potomci, ale i o partnery či osoby takzvaně sešvagřené nebo ty, které spolu trvale žijí, a také o blízké kamarády či sousedy. „Narovnali jsme tak stav, který v praxi existuje. Blízké osoby si obvykle odnášejí ze zabijačky výslužku. Dosavadní zákon to oficiálně neumožňoval. To ale bylo zbytečně přísné, proto jsme ho upravili tak, aby odpovídal zvyklostem venkova, které nikomu neubližují a patří k naší tradici,“ říká ministr. Že by se na venkov vrátila tradiční veřejná vesnická zabijačka, v plánu není. I v budoucnu bude platit pravidlo, že prase musí být nejprve poraženo na jatkách a až pak může být zpracováno na veřejnosti. Novela počítá i s uvolněním dosud o mnoho přísnějších pravidel u skotu. Mimochodem v loňském roce bylo v Česku mimo jatka poraženo bezmála dva a půl tisíce krav, telat či býků. Nyní platí, že chovatel musí o porážku úřady požádat, čekat na povolení a pak sedm dní před akcí ji ještě ohlásit. Nově by ji mohl pouze ohlásit tři dny předem. Na rozdíl od prasat, ovcí či koz však i nadále bude platit, že hovězí maso bude moci spotřebovat jen domácnost chovatele. Na druhou stranu se zvýší povolený věk skotu pro domácí porážky. Z 24 na 72 měsíců. Možnost

doma porážet maximálně dvouletý skot byla zavedena kvůli povinnosti vyšetřovat starší zvířata na BSE, takzvanou nemoc šílených krav. Tato choroba se u nás ale neobjevila již dlouho, proto Evropská komise zařadila Česko mezi země, které mohou zavést mírnější pravidla. „Ale bude tu jeden nový předpis, na který si musí dát drobní chovatelé skotu pozor. Zatímco dvouletých a mladších zvířat budou moci porazit, kolik chtějí, na ty starší je kvóta tři kusy za rok,“ doplňuje Lenka Sedláčková z Odboru veterinární hygieny SVS. Nelegální zabijačky Čeští drobní chovatelé a hospodáři nejčastěji chybují v tom, že porážku Krajské veterinární správě vůbec nenahlásí nebo to udělají pozdě. Druhé nejčastější pochybení se týká toho, jak naloží s takzvanými vedlejšími živočišnými produkty. Například u krav starších než jeden rok musí lebka, oči či mícha skončit bezpodmínečně v kafilerii. Třetí nejčastější závadou, kterou inspektoři objeví, jsou domácí porážky bez povolení. „Máme zpracovanou statistiku jen za část loňského roku, kdy jsme provedli 279 kontrol u porážek skotu a objevili jsme 79 závad. Většinou administrativního rázu,“ dodává Tamara Latini. Ovšem odhalit nelegální zabijačku není lehké. Úředníci se o ní zpravidla dozvědí až po udání souseda. *** Fakta Co praví zákon * Výslužku z domácí zabijačky si dnes nemohou odnést ani příbuzní. Jitrnice či tlačenka se musí zpracovat jen v domácnosti chovatele. * Nově si může výslužku odnést „osoba blízká“ – tedy rodinní příslušníci, kamarádi či sousedé. * Před domácí porážkou skotu je nutné žádat o povolení a čekat na kladné vyjádření úřadů. * Nově bude chovatel porážku úřadům pouze ohlašovat. Maso však mohou i nadále zpracovat jen lidé žijící v domácnosti chovatele. Foto popis| Paření prasete Když se prase zbaví krve, následuje odstraňování štětin. To usnadní litry horké vody. Foto autor| Foto: Michal Sváček, MAFRA O autorovi| Pavel Švec, reportér MF DNES

Naše rodina Rajská pohoda u stolu 26.7.2016

Naše rodina str. 27 U rodinné plotny

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Rajčata dnes nejsou už jen sezónní záležitost, dají se koupit po celý rok. Většinou jde o plody, které na první pohled lákají. Krásně sice vypadají, ale s chutí je to horší. Není divu, když jde o skleníkový produkt. Doporučuje se proto sledovat na etiketách, odkud jsou k nám rajčata dovezena. Pocházející z jižní Evropy nebo Afriky se pěstují pod žhavým sluncem a je pak potěšení se do takového zakousnout. A ještě víc chutnají samozřejmě vypěstovaná vlastní rukou. KARBANÁTKY PO ŘECKU Spotřeba: * 500g mletého hovězího (jehněčího) masa * 1-2 rajčata * 1 malá cibule * 80 g balkánského sýra * 50 g černých vypeckovaných oliv * 7 lžička oregana * strouhanka podle potřeby * 1 lžíce oleje na osmahnutí cibule * olej na smažení * pepř * sůl Dresink: * 150g bílého jogurtu, * 2 stroužky česneku, * 1-2 lžíce nasekaných listů máty peprné Postup: Na oleji zpěníme drobně nakrájenou cibuli a vychladlou ji vmícháme do mletého masa. Přidáme nastrouhaný balkánský sýr, jemně nasekané olivy a oregano. Směs osolíme, opepříme, důkladně prohněteme a mokrýma

rukama vytvoříme 4 karbanátky. Je-li třeba, přidáme trochu strouhanky, ale hovězí maso je dobře pojivé. Karbanátky smažíme dozlatova v dostatečném množství oleje. Hotové klademe na papírovou utěrku, aby se zbavily přebytečného tuku. Karbanátky podáváme teplé, na povrch rozložíme tenké plátky rajčat a pokapeme jogurtem smíchaným s prolisovaným česnekem a nasekanou mátou. Vhodnou přílohou je zeleninový salát (třeba tzatziki) a plátky čerstvé bagety. MASOVÝ ŠPÍZ S RAJČATY Spotřeba: * 500g vepřové panenky * 250g třešňových rajčat * 2 malé cibule * I malá cuketa * 2-3 stroužky česneku * hrst směsi bylinek (bazalka, rozmarýn, tymián, petrželka apod.) * 50 g olivového oleje * pepř * sůl Postup: Vepřovou panenku nakrájíme na kostky a střídavě napichujeme s plátky cibule, cukety a celými rajčátky na dřevěné špejle (předem namočené ve vodě, aby se nepřipalovaly) nebo kovové jehly. Špízy osolíme a opepříme. Z olivového oleje, prolisovaného česneku a jemně nasekaných bylinek připravíme marinádu, kterou každý špíz potřeme a v zakryté nádobě dáme nejméně na 2 hodiny do chladničky. Po vyjmutí z marinády necháme okapat a na pánvi nebo grilu osmahneme dohněda. Podáváme s pečivem, chlebem či různě upravenými bramborami. RAJČATA PLNĚNA SÝROVOU POMAZÁNKOU S KAPARY Spotřeba: * 8 stejně velkých rajčat * 250 g smetanového sýra (lučiny) * i bílá cibule * 1 lžíce kaparů * 12 listů hlávkového salátu na ozdobení * bílý mletý pepř * špetka soli Postup: Omytým rajčatům seřízneme vršky, dužninu vydlabeme, položíme je otvorem dolů na sítko a necháme okapat. Lučinu rozmícháme s jemně nasekanou cibulí, nasekanými kapary (8 kaparů necháme na ozdobení), podle chuti osolíme (jen nepatrně, kapary jsou dost slané) a opepříme. Rajčata naplníme pomazánkou a ozdobíme kapary. Naplněná můžeme také přiklopit odříznutým vrškem, ale jen lehce, aby byla vidět náplň. Obměny náplní: Smetanový sýr promícháme s nasekaným koprem, solí a pepřem; lučinu doplníme bazalkou, 2 stroužky prolisovaného česneku, solí a pepřem; 150g měkkého tvarohu smícháme s 50 g jemně nastrouhaného tvrdého sýra, 50g nahrubo nastrouhaných vlašských ořechů, nasekanými bylinkami (bazalka, tymián, oregano, pažítka aj.), solí a pepřem; 160g tuňáka v oleji rozdrobíme a promícháme s 3 lžícemi bílého jogurtu, 1 lžící kaparů a 2 lžícemi vypeckovaných a na půlky nakrájených oliv, dochutíme solí a pepřem. KUSKUSOVÝ SALÁT S MORTADELLOU A RAJČATY Suroviny: * 250g kuskusu * WOml vody * lžíce sypkého bujónu (bez glutamátu) * 4 velká tvrdá rajčata * 150 mortadelly (nebo jiného měkkého salámu) * 2 jarní cibulky * 2 stroužky česneku * hrst petrželky nebo pažítky * 2 lžíce citrónové štávy * 3 lžíce olivového oleje * pepř * sůl Postup: Kuskus připravíme podle návodu na obalu. Rajčata nakrájíme na plátky, mortadellu na nudličky, jarní cibulku, petrželku nebo pažitku jemně nasekáme a všechny uvedené suroviny přidáme do vychlazeného kuskusu. Citrónovou šťávu smícháme s olejem, solí, pepřem i prolisovaným česnekem, nalijeme na salát a dobře promícháme. Poznámka: Chceme-li rajčata kvůli lepší stravitelnosti a jemnější chuti loupat, odstraníme stopku a slupku na opačné straně plodu nařízneme do kříže. Ve vroucí vodě krátce spaříme, a když slupka popraská, vyjmeme je, zchladíme studenou vodou a snadno pak oloupeme. Foto popis|

neviditelnypes.cz EKONOMIKA: Kupujte česká vejce! Ale proč? 21.7.2016

neviditelnypes.cz str. 0 Neviditelný pes / Ekonomika Neviditelný pes, Petr Holub Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Před dovozy laciných vajec z Polska varoval ministr zemědělství Marian Jurečka. Česká vejce jsou určitě stejně kvalitní a tuzemský zákazník by jim měl dát přednost už z patriotismu. Před dovozy laciných vajec z Polska varoval ministr zemědělství Marian Jurečka. Česká vejce jsou určitě stejně kvalitní a tuzemský zákazník by jim měl dát přednost už z patriotismu. S takovou úvahou nelze než souhlasit. Do Česka se valí tisíce tun potravin z ciziny, tuzemští potravináři krachují a země přichází o soběstačnost. Navíc cizí potraviny zpravidla produkují velkovýrobny, které se u nás zbavují přebytků, a v mnoha ohledech už platí, že se stáváme odpadkovým košem Evropy. Souhlasit ovšem jde jen na této obecné úrovni, v řadě praktických detailů Jurečkova výzva nesedí. Předně bychom jen s českými vejci už nevystačili. Soběstačnost poklesla podle ministerstva zemědělství loni ke třem čtvrtinám, takže čtvrtinu vajec musíme kupovat z cizí produkce tak jako tak. Je pravda, že skoro polovina je z Polska a že tento podíl roste. Ovšem přibývá i vajec z Lotyšska, které se na žebříčku vývozců vajec do Česka dostaly na třetí místo za Slováky. Také je pravda, že Češi rovněž vyvážejí, konkrétně v objemu dvou třetin dovozu, a produkci zdejších drůbežáren se jim daří umísťovat přes kruté Putinovo embargo z větší části na ruský trh. Představa o ryzích českých zemědělcích, kteří se otcovsky starají o české slepice, jsou však válcováni převahou zahraničních koncernů, tedy dostává trhliny. Ještě větší nesrovnalosti v potravinovém nacionalismu nastanou, když se člověk zeptá, jestli mají česká vejce nějakou lepší nebo zaručenou kvalitu. Lepší mohou být, pokud se produkují podle nějakých lepších a ekologičtějších pravidel, než vejce z dovozu. Kvalitní vejce z Nizozemska To by ovšem musela existovat kritéria, podle kterých se musí slepice chovat, třeba v ekologickém zemědělství pod širým nebem, nebo aspoň v halách kde mají volný pohyb. Pokud se většina českých vajec získává z klecového chovu v gigantických drůbežárnách, pak vůbec není důvod dávat jim přednost. A to je skutečně náš případ. Samozřejmě se dají konzumovat i vejce z klecových chovů a neexistují přesvědčivé důkazy, že hodnota vajíček od slepic ze zahrad je lepší. Někdo ale třeba nechce jíst potraviny, kvůli kterým se mučí zvířata. A především, pokud by platily pro české slepice lepší pravidla chovu, pak by bylo možné zabránit dovozům. Cizím výrobcům se totiž těžko prokazuje, že plní předpisy stanovené úředníky jiné země. Tak třeba chrání svůj trh Rakousko a má v tom jednoznačné úspěchy. Ovšem prosadit tento přístup by vyžadovalo skutečný potravinový nacionalismus sdílený většinou společnosti. Nejen spotřebiteli ochotnými zaplatit za vejce víc peněz, ale také producenty, kteří by se nebáli investovat a třeba by i rezignovali na exporty do Ruska. Tady nejde o nesplnitelnou metu, vyžaduje to však určité propagační a výchovné úsilí nejen veřejné správy. Současný model přesvědčování, ať lidé konzumují česká vejce ovšem může mít sotva úspěch. Pokud v sobě někdo probudí entuziasmus a chce nakupovat kvalitní vejce, pak obvykle skončí u těch, které se do Česka dovážejí z nizozemských ekologických chovů. Pokud naopak nechce, aby se slepice trápily, tak si může být jist, že je rozumné nekupovat vejce od českých koncernů, které zásobují tuzemské supermarkety především z klecových chovů. Dokonce u produkce českých vajec se každý může nejsnáze přesvědčit, jak nelidský je chov ve velkých drůbežárnách. Ministrovi Jurečkovi jde o dobrou věc, pokud však nevyřeší zmíněný rozpor, pak se jeho úsilí musí minout účinkem. Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na http://www.rozhlas.cz/plus

URL| http://neviditelnypes.lidovky.cz/ekono...a.aspx?c=A160719_223154_p_ekonomika_wag

nova.cz 10 rad pro boj s obezitou 26.7.2016

nova.cz str. 0 Doma.cz/Novinky/Štíhlá a fit

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Obezita zkracuje život člověka v průměru o 9 let a stojí za vznikem mnoha závažných onemocnění. Naše rady vám v boji s obezitou pomohou. Obezita znamená nadměrné množství tuku v těle. U neobézního člověka by tento podíl měl být u ženy 25-30 %, u mužů 20-25 %. Platí obecně známý fakt, že ženy jsou k obezitě náchylnější než muži. V poslední době je označována jako epidemie 3. tisíciletí a její výskyt ve světě neustále roste. V ČR je obézních cca 21 % mužů a 31 % žen. Pokud do čísel započteme i nadváhu, je výskyt u mužů 72 %, u žen 68 %. Mezi hlavní příčiny patří nadměrný příjem potravy zejména tuků (ty mají dvakrát více energie než cukry a bílkoviny) a nedostatek pohybu. Pokud pak člověk vydá méně energie, než přijme, tuky se ukládají do tkáně a člověk tloustne, přičemž se odhaduje, že 2/3 energie se vydá na fungování organismu, zbytek na pohybovou aktivitu a zpracování potravy. Mezi další faktory ovlivňující obezitu patří nepravidelné stravování, nedostatečný pohyb (asi z 20 %), genetické dispozice (minimálně z 50 %), hormonální vlivy (nanejvýš 5%), metabolismus, některé léky zvyšující chuť k jídlu (antidepresiva, antipsychotika, antiepileptika, neuroleptika), tranquilizéry (léky na uklidnění), kortikoidy (hormonální léčba) a gestageny (hormonální léčba u žen). V potaz je třeba vzít i psychogenní faktory (stres, deprese, osamělost, frustrace, dlouhá chvíle zvyšují nutnost příjmu potravy) a alkohol (zvýšený příjem alkoholu také vede ke zvyšování hmotnosti). Obezita je velice nebezpečná v tom, že stojí za vznikem mnoha závažných onemocnění, jako je cukrovka, vysoký cholesterol a krevní tlak, kardiovaskulární onemocnění, některé typy nádorů, artróza velkých kloubů, křečové žíly, plicní embolie, onemocnění jater a žlučníku, dna, pohybové obtíže, neplodnost a chrápání. Mezi vedlejší důsledky patří zadýchávání při námaze, zvýšené pocení, pálení žáhy, ekzémy a plísně v místě zapářky, otoky, horší hojení ran, strie, celulitida nebo bolesti velkých kloubů a páteře. Obezita i nadváha Vám zkracuje délku života a to v průměru až o 9 let! Odhaduje se, že ročně u nás zemře na její následky 10 000 lidí. Lidé s těžkou obezitou obvykle nepřežijí 60 let. Snížení váhy o 5-10 % může znamenat snížení hladiny cukru a snížení pravděpodobnosti vzniku cukrovky 2. typu, snížení hodnot vysokého cholesterolu, krevního tlaku, zlepšení dýchání a nespavosti, zvýšení pohyblivosti, zlepšení problémů s neplodností, a to až o 50 %. Zajímá Vás, jestli se tato problematika dotýká i Vás? To můžete snadno zjistit pomocí Body Mass Indexu. Druhou pomůckou je změření obvodu pasu. Mužům hrozí zvýšené riziko při obvodu 94 cm a více a vysoké riziko při obvodu nad 102 cm. Ženy by měly udržovat obvod pasu pod 80 cm, kdy jim hrozí zvýšené riziko, nad 88 cm je riziko vysoké. Tato diagnostika je orientační, stěžejním měřítkem je určení množství tukové tkáně, jelikož příčina vyšší váhy může být např. i mimořádně vyvinuté svalstvo, atd. 10 rad pro boj s obezitou 1.) Zvyšte svojí pohybovou aktivitu (vhodné jsou zejména plavání, jízda na kole či rotopedu, svižná

chůze, běh, aerobik, spinning, basket, fotbal, squash, atd.) 2.) Změňte skladbu svého jídelníčku. Snižte příjem tuků a cukrů v potravě, upřednostňujte rostlinné tuky před živočišnými. Vhodné je maso rybí (zejména mořských ryb), králičí, drůbeží, libové hovězí a telecí, nízkotučné mléčné výrobky, luštěniny, brambory, rýže, bezvaječné těstoviny, celozrnné a tmavé pečivo, vločky, müsli . Nevhodné je vepřové maso, husa, kachna, mletá masa, uzeniny, paštiky, masové konzervy, vejce, vnitřnosti, chipsy a křupky, sladkosti, sádlo, slanina, majonéza, kandované ovoce, vaječné těstoviny, bílé, sladké a kynuté pečivo, veškeré sladkosti. Zvyšte spotřebu vlákniny (ovoce, zelenina) 3.) Snižte příjem potravy (tu je dobré snižovat postupně, žádné drastické diety) 4.) Jezte pravidelně (jídlo v menších dávkách alespoň 5x denně, přičemž nejvíce ráno, poté postupně snižovat, po 17. hodině a 4 hodiny před spánkem vůbec nejíst) 5.) Dodržujte pitný režim (2-3 litry denně, při zvýšené námaze a v letních měsících více, vhodné jsou neslazené, neperlivé nápoje, čaje, v přiměřeném množství káva) 6.) Omezte příjem alkoholu (max. 1 pivo denně, 2dcl vína, 1 “panák“) 7.) Nekuřte 8.) Vyhněte se pokud možno špatnému duševnímu rozpoložení (deprese, stres, duševní rozlaďění, neuspokojení) 9.) Navštivte svého lékaře, který Vám s hubnutím pomůže 10.) V krajních případech (při obezitě 3. stupně a neúčinnosti předešlých opatření, zdravotních rizicích, atd.) je možná chirurgická léčba (žaludeční balón, bandáž žaludku, sleeve resekce neboli tubulizace žaludku, žaludeční bypass). Foto priloha: http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/440x248/Sep2013/1556855.jpg?9f5e

URL| http://doma.nova.cz/ext/zivotnistyl/10-rad-pro-boj-s-obezitou.html

novinky.cz V Česku roste nejvíc máku za šest let, jsme světovou špičkou 26.7.2016

novinky.cz str. 0 Ekonomika tov Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět V Česku se letos pěstuje mák na ploše 35,5 tisíce hektarů. To je o devět procent více než loni a nejvíc od roku 2010, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu. Česko je v pěstování potravinářského máku na světové špičce spolu s Tureckem. Propad produkce v několika předchozích letech souvisel s dovozem méně kvalitního máku, pěstovaného pro farmaceutické účely. Mák byl letos zaset na ploše o třetinu větší než brambory. Na druhou stranu žluté lány řepky, v Česku nejrozšířenější olejniny, jsou oproti těm makovým stále desetkrát větší. Nejvíce se v historii Česka pěstovalo máku v roce 2008, tehdy rostl na ploše téměř 70 tisíc hektarů. V následujících letech zemědělci seli máku méně, v roce 2012 jen něco přes 18 tisíc hektarů. Od té doby ale osetá plocha roste.

Vývoj oseté plochy máku FOTO: David Ryneš, Novinky „Je to pozitivní zpráva. Předchozí útlum pěstování máku v ČR měl dva základní důvody – pokles jeho cen až k hranici 20 korun za kilogram, přičemž výkupní ceny, kdy pěstitelé máku alespoň neprodělávají, činí 30 a více korun za kilogram,“ řekl Novinkám agrární analytik Petr Havel. Druhým důvodem byl podle něj dovoz nekvalitního, ale levnějšího máku ze zahraničí do ČR. Díky vyhlášce z roku 2015 byl ale mák zařazen mezi plodiny podléhající oznamovací povinnosti při dovozech ze zahraničí, čímž se otevřela možnost dovážený mák kontrolovat. Když poté mírně oživily ceny máku a pohybují se právě kolem zmiňované hranice 30 korun za kilogram, začali pěstitelé v ČR mák opět ve větší míře pěstovat. Není mák jako mák „Česko je největším pěstitelem máku pro potravinářské účely na světě, problém je, že ve světě se pěstuje také mák pro farmaceutické účely. Rozdíl je v obsahu morfinu, což je droga, a právě proto je pěstování máku v řadě zemí zakázáno. Potravinářský mák přitom má podle tuzemské legislativy obsah morfinu jen 43 miligramů na kilogram, odrůdy máku pro farmaceutické účely ale mají morfinu i několik procent,” upřesňuje Havel. Morfinové alkaloidy jsou izolovány z makoviny – z makové slámy. Semeno je vedlejším produktem, a prodává se proto levněji než semeno máku pěstovaného speciálně pro potravinářské účely. Čeští pěstitelé máku argumentují tím, že mák pěstovaný pro farmaceutické účely má horší chuť. V Bruselu usilují o získání zeměpisného označení Český modrý mák. Nejvíc vyvážíme do Ruska „Jsme léta největšími pěstiteli potravinářského máku ve světě. Záleží trochu na tom, jak se urodí v Turecku, ale od roku 2012 je podle statistik Světové zemědělské organizace (FAO) naše republika největším pěstitelem, i co se celkové produkce týká, tedy nejen v přepočtu na hlavu,” řekl Novinkám Václav Lohr ze spolku pěstitelů Český modrý mák. Většina máku vypěstovaného v Česku jde na vývoz – nejvíce ho míří do Ruska, Rakouska, Německa, Polska a na Slovensko. Ruské embargo na dovoz potravin z EU se máku, na rozdíl od mléčných výrobků, masa a některých druhů ovoce či zeleniny, nedotklo. Loni se mezi exportními zeměmi objevily i Argentina, Brazílie či dokonce Afghánistán. Podle Lohra šlo ale o malé množství určené zřejmě pro krajánky nebo české vojáky na misi. Nejvíce máku na světě se pěstuje právě v Afghánistánu, ale nezákonně. Používá se hlavně pro výrobu drog, jako jsou opium či heroin. Potravinářský mák se ve větším pěstuje ještě ve Francii, v Maďarsku či Rumunsku.

URL| https://www.novinky.cz/ekonomika/40967...-za-sest-let-jsme-svetovou-spickou.html

Olomoucký deník RACIOLA dodává čerstvé maso na váš stůl 22.7.2016

Olomoucký deník str. 60 Příloha - Gurmanské léto Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Společnost RACIOLA, Uherský Brod, s r.o. zpracovává živá kuřata, která jsou dodávána mateřskou společností LUKROM. 94% pochází z oblasti Moravy a 6% ze Slovenska. Vše se realizuje v systému uzavřeného chovu, kdy společnost LUKROM dodá chovateli jednodenní kuře, krmnou směs a kuřata vykoupí a přeúčtuje do RACIOLY, kde dochází ke zpracování. Celý výkrm je od začátku až do konce monitorován, tak aby mělo kuře optimální podmínky pro růst, což má přímý vliv na kvalitu masa. Návoz živých kuřat a následné zpracování probíhá za dodržení přísných pravidel welfare. Celý provoz porážky a porcovny je pod dohledem pracovníků státní veterinární správy. Je dbáno na dodržování přísných hygienických norem v souvislosti s normou IFS. Nezbytnou součástí je dodržení teplotního řetězce nejen v provozu, ale i dále při expedici a dopravě produktů k zákazníkovi. Zpracování kuřat v naší společnosti probíhá každý pracovní den, tudíž jsme schopni zákazníkovi nabídnout denně čerstvé a kvalitní maso z okolí Uherského Brodu. V naší nabídce naleznete celou mraženou i chlazenou drůbež, kuřecí díly a masné výrobky. Především se jedná o šunky všech jakostí, šunkové nářezy, klobásy, párky a další speciality. V posledních dvou letech jsme získali ocenění Perly Zlínska za šunku Victorii, která je specifická podílem masa, který činí 98 %, a Šnek na gril se sýrem, kuřecím a vepřovým masem. Všechny výrobky jsou dodávány do obchodních řetězců, velkoobchodů, maloobchodních sítí a gastro segmentu. Foto popis| Region| Střední Morava Publikováno| Olomoucký deník; Příloha - Gurmanské léto; 60 Publikováno| Prostějovský deník; Příloha - Gurmanské léto; 60 Publikováno| Šumperský a jesenický deník; Příloha - Gurmanské léto; 60 Publikováno| Přerovský a hranický deník; Příloha - Gurmanské léto; 60 Publikováno| Zlínský deník; Příloha - Gurmanské léto; 60 Publikováno| Valašský deník; Příloha - Gurmanské léto; 60 Publikováno| Slovácký deník; Příloha - Gurmanské léto; 60 Publikováno| Kroměřížský deník; Příloha - Gurmanské léto; 60 ID| 9fc3def8-dc87-4c28-898c-824463e990cf

ona.iDNES.cz Osm zdraví prospěšných návyků, po kterých můžete ztloustnout ona.iDNES.cz str. 0 OnaDnes.cz / Zdraví pro iDNES.cz, Marcela Svobodová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

26.7.2016

zpět Pravidelně cvičíte, vyloučili jste ze stravy cukr, lepek a tučné potraviny a přesto se vám nedaří dosáhnout vysněné váhy? Možná za tím stojí právě váš „zdravý“ životní styl. O tom, co je vlastně zdravé či nikoli, se vedou neustálé spory a stejně tak odborníci na výživu stále chrlí nové a zaručené metody na zhubnutí. To, co platilo včera, je už dnes pasé. Server msm.com dal dohromady některé „staromódní“ rady a mýty o zhubnutí, které mohou stát v cestě za vaší štíhlou postavou. Snížili jste příjem cukru A nahradili ho umělými sladidly. Důkazy, které usvědčují cukr z poškozování našeho zdraví, neustále přibývají, a tak konzumenti hledají způsob, jak si vychutnat svůj oblíbený koláč i bez cukru. Výrobci potravin samozřejmě reagují na poptávku po produktech bez cukru a chrlí na trh cukrovinky, džemy, sušenky, žvýkačky a nealkoholické nápoje plné umělých sladidel. Náhradní sladidla však nejsou řešením. Vypočítejte si plodné dny, datum porodu nebo svůj body mass index Organismus reaguje na sladkou chuť vyplavením inzulinu, který má za úkol dorovnat hladinu cukru v krvi. Jenže po konzumaci umělých sladidel hladiny cukru v krvi nestoupají, inzulinu je tak

nadbytek a nastává hypoglykemie. A s tou přichází neodbytná intenzivní chuť na sladké. Jednoduše řečeno umělá sladidla zvyšují chuť k jídlu a mohou tak bránit vaší snaze zhubnout. Navíc výrobci po odebrání cukru z produktů často vylepšují chuť přidáním nejrůznějších tuků, čímž se jen zvýší kalorická hodnota výrobku. Vybíráte si špatné svačinky Vybrat si něco zdravého na zub mezi hlavními jídly může být docela obtížné, zvláště pokud se snažíte zhubnout. Obchodníci své výrobky oblepují zavádějícími zdravě znějícími frázemi jako „celozrnný“, „bez lepku“ a „s nízkým obsahem tuku“. A vy si tak v dobré víře kupujete ke svačině ochucené jogurty nebo celozrnné cereální tyčinky, které k vaší snaze zhubnout rozhodně nepřispívají. „Pečivo ke svačině vždy vybírejte celozrnné, popřípadě grahamové. A vyhýbejte se názvům cereální nebo vícezrnné. Ideálními svačinami jsou jogurty, tvarohy, ovoce dopoledne, odpoledne zelenina, ořechy nebo celozrnné pečivo s domácími pomazánkami (luštěninové, apod.), šunka, sýry,“ říká nutriční specialistka Kamila Novotná a doporučuje také vyhýbat se sladkému a barevnému pečivu. Koblihy, croissanty a zvláště pak ty extra barevné a skvěle vypadající donuty obsahují vysoké množství tuků a cukrů, u donutů pak ještě koktejl dochucovadel a barviv. Obsahují třeba ztužený tuk nebo palmojádrové oleje a výživová hodnota je minimální. Navíc někteří odborníci tvrdí, že právě kvůli obsahu cukru bývají tyto potraviny návykové. Donut, koblížek i croissant mají podobný glykemický index jako sacharóza a vyšší glykemický index v kombinaci s cukrem a palmovým tukem tvoří velmi dobrý základ pro tvorbu obezity, diabetu aj. Do zmíněných výrobků se přidává palmový tuk, který je pro svoji cenovou dostupnost hojně využíván nejen v pekárenství. Obsahuje ale hodně nasycených mastných kyselin, které neprospívají cévám. Jde-li o barevné polevy (banánová, jahodová, vanilková atd.), tak vězte, že většinou skutečně nejde o rozmačkané ovoce, ale o žluté karoteny nebo syntetický tartrazin, který je z uhelného dehtu a může způsobovat dětskou hyperaktivitu a alergie. Croissanty, donuty i koblihy dodávají především mnoho prázdných kalorií, vysvětlila Kamila Novotná. Cvičíte to samé příliš často Vaše rozhodnutí pravidelně cvičit je jistě chvályhodné, ale pokud trávíte všechen svůj volný čas sprintováním a zvedáním činek, nedáváte vašemu tělu dostatek času na zotavení, což může zvýšit riziko úrazu a vlastně bránit vašemu pokroku, varuje Jay Cardiello, odborník na fitness a výživu a trenér superhvězd hudební scény, jako jsou 50 Cent a Jennifer Lopezová. Cardiello navrhuje ponechat si jeden nebo dva dny v týdnu bez cvičení. Dr. Sean M. Wells, osobní trenér a autor Double-Crossed: A Review of the Most Extreme Exercise Program, zase pro nakopnutí metabolismu radí měnit cvičební režim. „Pokud cvičíte to samé několik měsíců, vašemu tělu chybí výzva, což znamená, že nespaluje tolik kalorií, kolik by mohlo,“ vysvětlil doktor Wells. Jíte špatné ryby Co se týče dietních potravin, není nic zdravějšího než pěkný kus ryby, že ano? To mohla být pravda před sto lety, dnes je to často jinak. I když mořská ryba může být skvělým zdrojem libové bílkoviny a srdce posilujících omega-3 mastných kyselin, některé druhy ryb a jejich příprava mohou přispívat k tloustnutí. Podívejme se například na lososy chované na farmách. Žijí sice také v moři, stejně jako divocí lososi, ale jsou uzavření v sádkách s pravidelným přísunem granulí. Divoký losos je zdrojem vysoce cenných nenasycených mastných kyselin, které udržují hladiny cholesterolu v krvi na nízké úrovni a tím chrání naše srdeční zdraví. Nicméně losos chovaný na farmě vám se srdečním zdravím moc nepomůže. Podle Americké společnosti pro výživu mají lososi chovaní farmářským způsobem horší poměr omega 3 a omega 6 nenasycených mastných kyselin a jsou tučnější než lososi žijící volně v mořích a oceánech. Bohužel naprostá většina lososů, kteří končí na našem stole, pochází právě z farem.

Štíhlice a mečoun také nejsou tou nejlepší volbou dietního jídelníčku. Tyto ryby obsahují nebezpečně vysoké množství rtuti, která působí jako endokrinní disruptor. Tyto hormonálně aktivní látky přispívají ke snižování hladin leptinu, hormonu, který reguluje chuť k jídlu. Jednoduše řečeno po konzumaci těchto ryb budete mít brzy potřebu zase něco sníst. Jíte jen nízkotučné potraviny Nutriční specialistka Kamila Novotná varovala, že jako zdravé se často tváří také potraviny, které mohou jít paradoxně proti vaší snaze zhubnout. „Jsou to například ty známé light mléčné produkty, které se v lepším případě zahušťují přírodními škroby, v horším chemií. Znamená to, že relativně neškodný mléčný tuk byl nahrazen něčím, co do jogurtu nepatří a co rozhodně nemá ani tak příznivý vliv na organismus a zažívání. Často najdeme v light produktech i chemická sladidla,“ uvedla Novotná a dodala, že stejně záludné jsou například i džusy a ovoce. „Ano, stoprocentní, nejlépe doma vymačkaný džus, to jsou vitaminy, ale vedle toho také spousta cukrů. Že jsou ovocné? Pořád jsou to cukry, které rozhýbou hladinu toho krevního a mají mnohdy i vyšší glykemický index. I proto se se všemi smoothies, fresh džusy a jinými zdravými drinky musí opatrně. Stejně jako s některými druhy ovoce. Můžete sebevíc milovat banány, hroznové víno nebo ananas, nicméně... jsou to ty nejsladší druhy ovoce a nesou s sebou stejné potíže jako zmíněné džusy. I když je dovedně maskují pod zdravou slupkou.“ Přetěžujete svůj talíř zdravými potravinami Jen proto, že je vaše jídlo obecně považováno za zdravé, neznamená to, že si nemusíte hlídat jeho množství. Rozhodně stojí za to si zapamatovat, že dokonce i ctnostné a hojně vychvalované potraviny obsahují kalorie. Takže pokud si denně dopřáváte super zdravé avokádo, k snídani máte velký talíř ovesné kaše a k obědu si nandáte dvě porce kuřecího, nedivte se, že ručička na vaší váze neklesá. Naopak vaše váha může dokonce stoupnout. Většina odborníků na výživu se shoduje v tom, že polovina vašeho talíře by měla být naplněna zeleninou a druhá půlka by měla sestávat z porce libové bílkoviny o velikost běžného mobilního telefonu, obilovin o velikosti vaší pěsti a tuku ne více než je velikost vašeho ukazováčku. Dali jste se na bezlepkovou stravu Pro některé lidi je bezlepkové stravování nutností. Pokud se však lepku zříkáte právě proto, abyste zhubli, možná byste si svou volbu měli rozmyslet. Odbornice na výživu z Nashvillu Sarah-Jane Bedwellová upozorňuje, že většina bezlepkového pečiva se vyrábí z rafinovaných obilovin, nejčastěji z bílé rýžové mouky. Toto pečivo pak obsahuje dvakrát tolik sacharidů než celozrnný chléb. Navíc, jak ukazují odborné studie, lidé, kteří konzumují celá zrna, mají méně břišního tuku než jedinci, kteří jedí rafinované obiloviny. Pokud se z jakéhokoliv důvodu musíte stravovat bezlepkově, Bedwellová radí poohlédnout se po bezlepkovém pečivu vyrobeném ze směsí semen a přirozeně bezlepkových celých zrn, jako je proso a amarant. Jíte hodně bílkovin Proteiny patří mezi dietáři mezi oblíbené živiny, jejich nadměrná konzumace však může vést k přibývání na váze. Když budete přijímat více bílkovin, než vaše tělo potřebuje, nadbytečné bílkoviny se pravděpodobně uloží jako tuk a přebytečné aminokyseliny se jednoduše vyloučí. Výživová poradkyně Lenka Hušnerová z Lékařského domu na Praze 7 však zdůraznila, že správné množství bílkovin je důležité pro naše zdraví. Jejich nedostatek může být pro naše tělo ohrožující, protože právě bílkoviny jsou naším základním stavebním materiálem. „Nedodáváme-li tělu bílkoviny, mohou se poměrně záhy objevit otoky nohou nebo i víček, dochází k lámání nehtů, k úbytku svalové hmoty, k oslabení imunitního systému nebo také zpomalení hojení ran. Po čase dochází k únavě, apatii a depresím. U dětí se při nedostatku bílkovin může projevit i tzv. nemoc Kwashiorkor, která se projevuje třeba malým vzrůstem, celkovým neprospíváním, onemocněním jater, vypadáváním zubů, otoky a přítomností vody v břiše,“ řekla Hušnerová, podle

které mezi nejvhodnější zdroje bílkovin patří kvalitní maso, vejce, ořechy, mléčné výrobky a sýry. Najdete je ale i v luštěninách nebo v sóje a tofu. „Správné množství bílkovin odpovídá zhruba 30 % z celkového denního příjmu. Převedeno na gramy jde většinou o 1 gram na 1 kilogram tělesné hmotnosti. Bílkoviny by pak měly být 2/3 rostlinného a 1/3 živočišného původu. Deset gramů bílkovin najdete např. v 35 g kuřete, 45 g hovězího, 113 g celozrnného chleba, 195 g sóji nebo v 200 ml jogurtu,“ uzavřela výživová poradkyně Hušnerová.

URL| http://ona.idnes.cz/co-skodi-pri-hubnu...zdravi.aspx?c=A160718_115006_zdravi_pet

parlamentnilisty.cz Řezník Havlíček: Levicový dobroserný komplex nás může přivést do záhuby 20.7.2016

parlamentnilisty.cz str. 0 Rozhovory Josef Petrů Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět ROZHOVOR Podle klatovského řezníka Pavla Řezníčka dochází ke střetu naprosto nesourodých civilizací, z nichž jedna vyniká naprostou intolerancí k té naší. Naše pseudohumanistická společnost odmítá identifikovat nepřítele. Tak nás raději nazývá xenofoby, nácky a rasisty. Prezident Zeman je výrazným konzervativcem. Jeho prioritou je rodina a vlast. To říká plzeňský senátní kandidát Řezníček ze Soukromníků. Už v červenci 2015 jste ParlamentnímListům.cz řekl, že z politiků typu Andreje Babiše se stávají diktářoři. Postoupil během roku místopředseda vlády blíže k této pozici? Zatím v oblibě jeho ANO vede... Ano, to jsem řekl a také si na tom trvám. Když se podíváte v čase nazpět, mohl by si dovolit některý z pravicových ministrů takové průšvihy, jaké má na triku Babiš? Podezření z dotačního podvodu 50 milionů a následná ztráta dokladů k Čapímu hnízdu, evidentní obcházení zákona účelovým přesouváním majetku na děti, mafiánské praktiky s konkurenty. Kdo viděl film Víta Klusáka Matrix AB, musí mít jasno o tomhle člověku, který údajně v dobách Československa prodával ve spolupráci se svým otcem nelegálně zbraně přes PZO a dovážel za ně ony nekvalitní fosfáty. Koneckonců se tím zabývají - a bohužel více než naši - zahraniční novináři. Jak dlouho trvalo například Hitlerovi, než se stal diktátorem, a co jeho cestu vedlo? Od podzimu loňského roku se udála celá řada věcí: třeba prošla EET, začalo platit kontrolní hlášení DPH. Skupina senátorů v čele s Ivo Valentou se snaží zabrzdit nárůst byrokracie podáními k Ústavnímu soudu. Jak se vám daří coby živnostníkovi - řezníkovi, který vyrábí z masa? A nikoliv ze separátů jako firmy Andreje Babiše... Jak se daří živnostníkům? Systém investičních pobídek a dotací téměř zcela zlikvidoval možnost slušně se uživit poctivým výrobkem. Zkuste dnes položit na jeden pult vedle sebe kilo hmoty od Babiše, která obsahuje 50 % masa, a kilo poctivého uzeného, které vám dá hmotnost výrobku zcela opačným směrem a z kila masa zůstane cca 750 gramů? Jednoduché počty pro základní školu vám napovědí, kolik musí být napsáno na cenovce, aby čistý zisk byl stejný jako u Babišova gumového výrobku z půl kila masa a škrobu, vody, polyfosfátů, karagenanu, glutamátu drcených broučků. Ano, to všechno je obsaženo ve zbývajících padesáti procentech hmotnosti Babišova výrobku. A žádné normy nikdy nepomohly a nepomohou, dokud budou rovnovážnost trhu nabourávat dotace a jiné regulace. Rozhodovat má jedině zákazník! Poslanci odešli dříve na prázdniny. Důvodem byly možné obstrukce ohledně tzv. antikuřáckého

zákona. Jak myslíte, že to s ním nakonec dopadne? Nevím, jak to dopadne se zákonem. Vím ale, k čemu dojde, pokud bude schválen. Jedna skupina podnikatelů bude opět znevýhodněna a bude jí zakázáno kalkulovat legální faktor, který může velmi dramaticky ovlivnit jejich hospodářský výsledek. Výroba a konzumace tabákových výrobků je legální. A jedna skupina - tabákové koncerny, s ní ve svém obchodě kalkulovat mohou, a jiná skupina - majitelé restaurací, prostě nemohou. To má být proklamovaná rovnost před zákonem? Ne, to je socialistické omezování slabších. Nevím, jak to s ním dopadne, ale současnou úpravu považuji za dostatečnou k ochraně nekuřáků před vstupem do prostor, kde se kouří. Já sám bych si přál, aby zákonodárci přestali s vymýšlením zakazovacích zákonů. Jste zastáncem štíhlého státu. Jak vidíte tuto vizi z pozice klatovského živnostníka? A je vůbec možná? Pokud ano, za jakých okolností? Odpovím vám stejně jako vaší kolegyni. Je to velmi jednoduché, ale musí se chtít. Co by mohlo být jednodušší než odstranění překážek podnikání? A tou největší překážkou jsou byrokracie a buzerace státem. Tím státem, který nám všem bere téměř 75 % všeho, co si vyděláme. Bez ohledu na to, zda jsme živnostníci anebo zaměstnanci. Všichni odvádíme státu více a více. Tu prý potřebuje zdravotnictví, tu dálnice anebo školy, ty jsou také bezvadným tématem. Stát nám bere více a více, ale ono jaksi stále nic nefunguje. Stále nejsou dálnice a stále nefunguje zdravotnictví. Jak daleko má dojít navyšování daňových příjmů? Víte, tzv. Lafferova křivka vykresluje hypotetickou závislost celkové sumy vybraných daní na míře zdanění. Převedeno do “lidštiny“ si můžeme s klidem říci, že vyjadřuje míru ochoty daňových plátců platit daně v závislosti na velikosti daní. Čím větší je zdanění, tím více iniciativy věnují plátci hledání cest, jak se zdanění vyhnout. V některých případech i omezením podnikání. Čím více stát obhospodařuje odborů a úřadů, tím více potřebuje úředníků. A nemyslete si, úředníky je potřeba kontrolovat. A tak potřebujeme kontrolory a kontrolory kontrolorů. A boj s korupcí? Vždyť to je k smíchu, korupce tu byla už v dobách starověkých faraonů. Korupce je dána množstvím přerozdělovaných prostředků a množstvím lidí majících nad nimi moc. A proti korupci se nedá bojovat hledáním nejpoctivějších z poctivých, ale omezením možností korupce. Neboť kdo má rozhodovat o tom, kdo je tím nejpoctivějším? Čím více peněz budete přerozdělovat, tím větší počet úředníků je potřeba, a tím větší počet podvodných ptačích hnízd bude. A nebudou odhalena. Na závěr se čtenářů opět zeptám: “Víte, že pokud máte dostat výplatu 26 000 Kč, musí zaměstnavatel vydat celkem téměř 47 tisíc korun? A to jde teprve o mzdové náklady.

Přemýšlíte o nejklíčovějším problému svého senátního obvodu? Co jím je? Plzeňsko nevypadá jako problémová část republiky... Samozřejmě všude jsou nějaké problémy. Jsou to však věci, které jsou řešitelné pomocí samospráv, ale jeden tu je. Hlubinné úložiště jaderného odpadu. Budou volby, a tak se sociální demokracie velmi snaží a tam, kde jsou tradičně slabší, ústy ministra Mládka “odložili“ geologický průzkum. Vzápětí však potichu dodávají, že pokud bude odpor u dvou zbývajících lokalit velký, anebo bude potřeba, je možné se k odloženým lokalitám vrátí. A takovou odloženou lokalitou je i Březový potok na Pačejovsku. A právě sociální demokraté tak rádi vyvlastňují ve veřejném, nějakém vyšším zájmu. A přitom tím nejvyšším zájmem by měly být domovy lidí, kteří o ně mají přijít. Není tomu tak? Svobodní a Soukromníci jdou společně do krajských voleb. Zatím jsou nejviditelnější zejména ve Zlínském kraji, a to díky senátorovi Ivo Valentovi. Může jít o pravicovou alternativu třeba vůči ODS? Samozřejmě a Soukromníci zejména. Soukromníci se Svobodnými představují to, co ODS dávno opustila. Občana, jeho rodinu a domov. A jeho svobodu rozhodovat o sobě samém. A není třeba zbytečně akcentovat zodpovědnost. Lidé jsou totiž zodpovědní. Jsou odpovědní, a když se mluví o svobodě ruku v ruce s odpovědností, pak se má zato, že dokážou rozhodovat sami za sebe. Nejde o nějakou jinou, novou odpovědnost, která by jim byla pravicí házena na hlavu. Levice představuje centrální řízení a plánování, které ovšem demotivuje lidskou aktivitu a invenci. Pravice pak ponechává rozhodnutí na každém jedinci v mezích zákona, tak aby rozhodováním o sobě samém

nebránil nebo jinak nepoškozoval možnost rozhodování druhého. A samozřejmostí je existence sociální sítě pro ty, kteří nejsou schopni se postarat sami. Máte představu o svém zařazení v rámci horní komory parlamentu - pokud tedy budete zvolen? Stihl byste při tom i svoje řeznictví? Já myslím, že představy o zařazení jsou předčasné. Rozhodovat bude sto tisíc voličů a ti vyberou, zda svůj hlas dají za odměnu někomu, kdo někde byl nebo byl někde vidět, anebo dají hlas tomu, kdo zná jejich život, protože jej sám žije. A stejné pravidlo. Politika není o hledání nejodbornějších odborníků ze všech. To je neomarxismus a expertokracie, které vedou tam, kde jsme. Politika totiž není stavba jaderné elektrárny. Politika je rozhodování o tom, zda budou lidé ovcemi pro placení stále vyšších a vyšších daní jako ovce, anebo bytostmi žijícími si svůj vlastní život a pro sebe. Jak jste vnímal červnové rozhodnutí Britů o vystoupení z bruselského byrokratického molocha? Velmi napjatě a je vidět, že i vy. Jinak byste EU nenazval “bruselským byrokratickým molochem“. Je to opravdu tak, EU skutečně takovým molochem je a víte proč? Protože je socialistická. Protože je to systém centrálního plánování a řízení společnosti, je prostě plná levicových myšlenek a idejí. A Britové, kteří patří mezi nejcitlivější demokraty s jednou z nejstarších demokracií, to velmi dobře vycítili. Vycítili, že už nejsou svobodnými ve své zemi, že už to nejsou oni, kdo ve své vlasti rozhodují. Evropa má být společenstvím ctěných sousedů, a ne politické uskupení mnoha národů vytvářejících nesourodý obrovský superstát. Opět zde vidíme jednoznačně levicové znaky a všichni dobře víme, že Unie řeší příkon konvic, rovnost okurek a emise sekaček na trávu namísto ochrany vnějších hranic Schengenu. Takže za mne jednoznačně pozitivně. Ovšem otázkou je, jak se eurounijní elity k výsledku “Brexitu“ postavily. Bohužel bez sebemenší sebereflexe. Zde je opět vidět, že si chybu naprosto neuvědomují, nevidí ji a s výsledky jsou unijní šéfové spokojeni. Jednoduše proto, že přesně tento systém je jejich cílem a v Brexitu vidí pouze svého “vnitřního nepřítele“, a nikoli důsledek chyby systému. Brexit nebude zpochybňovat ani nová britská premiérka Mayová. Mimo jiné spolu s Merkelovou další bezdětná šéfka významné evropské země. Jak to ovlivní nás? Budeme ještě ve větším ekonomickém vlivu Německa? A je to dobře, že nebude zpochybňovat. Je dobře, a doufám, že tomu tak bude, že v případě Británie nebude nařizováno hlasování nové a nové, dokud “se to prostě nepovede“, jak už máme zkušenost z bezdůvodně opakovaných referend při schvalování Lisabonské smlouvy. Navíc Theresa Mayová usadila do pozice ministra zahraničí tvář Brexitu Borise Johnsona. Nejsem ekonomickým analytikem, ale mohu se domnívat, že naše ekonomika bude ovlivněna z počátku snížením exportu do Velké Británie. Nemyslím si ale, že by tomu mělo být natrvalo, byť bude jistě zřetelná snaha vedení EU o jakousi pomstu za Brexit a po uklidnění trhů se uklidní i výkyvy české ekonomiky. Faktem je, že Brexit může ovlivnit náladu občanů a ti se stanou mnohem vnímavějšími a mnohem kritičtějšími k vedení Unie. Co se Německa týče, tak si musíme uvědomit, že britský trh je pro Německo velice důležitý a samozřejmě jej nebude chtít ztratit. Ovšem kdo bude dodávat na britský trh, už si rozhodnou Britové sami. A poslední poznámka k vaší otázce - ptáte se, jak nás ovlivní bezdětnost Theresy Mayové. To je otázka spíše do humoristického časopisu a já si opravdu nemyslím, že by nás tento fakt měl nějak ovlivňovat. Mají se naši politici po dvanácti letech zeptat občanů, zda chceme v EU být? Víte, tak jako jsem vaší kolegyni říkal, že Rusko už dávno není ten Sovětský svaz a Západ už dávno není tím Západem, ke kterému jsme tak vzhlíželi v dobách Ronalda Reagana, tak ani Evropská unie není tou Unií, do které jsme vstupovali. A jasně deklaruji, že jsem tehdy volil NE. A velmi dobře vzpomínám na slova prezidenta Klause o tom, že do EU se vstupuje, a ne plazí. Z EU se stal socialistický byrokratický moloch. Moloch, který nezvládá sám sebe, a bylo by fér se ptát občanů, zda chtějí setrvávat tam, kde došlo k tak zásadním změnám. Na migračním poli vládne v Evropě latentní klid. Obáváte se nové eskalace příchodu uprchlíků? Máte jako občan pocit, že je na možný další migrační vlnu naše vláda připravena?

Levicový “dobroserný“ komplex nás může skutečně přivést do záhuby. Jednoduše třeba už jen proto, že do Evropy se celá Afrika nevejde. A to ještě nemluvíme o Asii a Eskymácích z Grónska. Migrace v totožném civilizačním okruhu je věc naprosto běžná a nijak neohrožující. Ovšem to, čeho jsme svědky v poslední době, je něco úplně jiného a srovnání s emigrací Čechoslováků z komunisty ovládaného Československa do svobodného světa naprosto nemožné. Dochází ke střetu naprosto nesourodých civilizací, z nichž jedna vyniká extrémní intolerancí k té naší. A naše pseudohumanistická společnost se bojí identifikovat nepřítele a odmítá přijmout, že by někdo mohl být “tak ošklivý“. A tak raději své příslušníky nazve xenofoby, nácky a netolerantními rasisty. A naše vláda? Ta je naprosto bezzubá, neschopná jakékoli akce, jednoduše proto, že je složena právě z takových pseudohumanistů majících na mysli především své partikulární zájmy a nábor na státu závislých voličů. Pokud se opravdu nevzpamatujeme a nezačneme ve volbách volit rozumem namísto srdcem, čeká nás nepěkný čas a budiž nám varováním to, co se děje v Paříži, Nice, Bruselu a nakonec i v Turecku. To vše není známkou nebezpečnosti našich občanů, ale nebezpečnosti islámského světa. Miloš Zeman je podle posledních průzkumů nejdůvěryhodnějším českým politikem. Čím to je? Tak jednak je to dílem důvěryhodnosti prezidentské funkce jako takové a jednak sám, jak jsem již v minulosti uváděl i pro PL, je výrazným konzervativcem, který dává občanům jasně najevo, že jeho prioritami jsou domov, rodina a vlast a jejich ochrana. Jasně dává přednost vlastním občanům před imigranty, kteří jsou zcela proti zdravému rozumu velmi často považováni za uprchlíky. Bez dokladů, ale s drahými telefony v rukách a nesmyslnými požadavky na rtech. Stačí říci já prchám, jsem muslim a je vystaráno. Ovšem k tíži vlastních občanů dlužno dodat. Kompletní zpráva CVVM Přál byste si Miloše Zemana na Hradě i v období 2018-2023? Jsem-li tázán, zda bych si přál, pak ne, nepřál. Přál bych si prezidenta výrazně nestranného, nebo spíše pravicového, reprezentativní osobnost bez sklonů k zákulisním hrátkám. Prezidentské volby jsou ještě daleko, počkejme si, co přinese čas. Otázkou je, kdo by jej mohl nahradit. Tomáš Halík by jím pro mne však rozhodně nebyl.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1337&clanek=445412

Hejtman Běhounek: O výraznější podpoře našich zemědělců se léta mluví, ale málo koná parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům PV Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

24.7.2016

zpět Náš kraj je svým charakterem z velké části venkovský, což má své výhody i nevýhody. Krásná příroda a příjemné životní prostředí jsou pro nás samozřejmostí. Na druhé straně menší koncentrace průmyslu přináší problémy se zaměstnaností. V poslední době nám přitom stále více vrásek přinášejí podmínky, v nichž podnikají naši zemědělci. Stále klesající výkupní ceny mléka, ceny masa až 30 % pod výrobními náklady i neustále se snižující soběstačnost v produkci základních potravin. To je současný stav zemědělství v České republice. S tím souvisí razantní snižování stavů dojnic i prasat a následná hrozba propouštění tisíců zemědělců na Vysočině. Proto průběžně vyvoláváme řadu jednání s příslušnými orgány a institucemi.

Se současnou situací především v živočišné výrobě se zemědělství bez zásahu vlády nemůže vypořádat. Reálným hrozbám omezování výroby s následnými dopady na zaměstnanost, vysídlování venkova, i na péči o vodu a krajinu se musíme společnými silami a realizací konkrétně navržených kroků a opatření bránit. Bez intenzivního zapojení státu navíc definitivně ztratíme jakoukoliv potravinovou soběstačnost. Mezi nutné záchranné kroky patří ochrana našeho trhu, nejen před hospodářskou soutěží, kterou narušují dovozy dotovaných potravin, ale i za pomoci nástrojů k usměrňování chování nadnárodních obchodních řetězců mnohdy zvýhodňujících zahraniční dodavatele. Podrobně se stát musí věnovat i dotačním titulům a systematicky zmenšovat rozdíl v dotacích mezi Českou republikou a zeměmi EU, které k nám potraviny dováží. Toho lze dosáhnout i systémem daňových úlev pro české chovatele. O potřebě výraznější podpory našich zemědělců se léta mluví, ale stále málo koná. Doufám, že k tomu, aby se něco i v tomto směru pohnulo, nebude třeba razantních protestních akcí - jak jsme tomu po léta svědky například ve Francii a jiných západních zemích. Mnohé se po nás v rámci Evropské unie chce, ale například právě v zemědělství máme zcela nerovné podmínky, jež nejsou prostě konkurence schopné. Proto se budeme snažit na všech úrovních tento neutěšený stav stále připomínat, aby se konečně tristní situace našich zemědělců změnila k lepšímu. Jiří Běhounek hejtman Kraje Vysočina

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1410&clanek=446099

Pestrý svět Riskantní grilování? 20.7.2016

Pestrý svět str. 34 Zdraví

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Grilované a všelijaké jiné pochoutky k létu patří. Mnohdy s sebou ale nesou nepříjemné zdravotní potíže! Jak jim čelit? Užíváte si horké léto s přáteli u grilu, přemýšlíte, který steak naložit dnes a který zítra a co nakoupit na salát? Party pod širým nebem je fajn, ale měla by taky dobře skončit. Bakterie a viry totiž prázdniny nemají a číhají jen na trochu vaší nepozornosti. Pokud si tedy nechcete z prázdnin odnést ‚suvenýr‘ v podobě kampylobakteriózy, salmonelózy, klíšťové encefalitidy a mnoha dalších, přečtěte si následující řádky. Žádné z výše uvedených onemocnění není příjemné, ať už způsobí jen mírné, nebo vážnější potíže. Celkově se potravinami šíří více než 200 různých onemocnění, na něž ročně doplatí životem stovky lidí. To už stojí za to zamyslet se, co jíme a pijeme! Nástrahy horkého léta nejen u grilu Mezi nejčastější původce letních obtíží patří salmonely, které způsobují bolestivé průjmové onemocnění salmonelózu. Problémem číslo jedna je grilování. Nedopečené krvavé maso (zejména kuřecí), nebo nástroje či pomůcky znečištěné od syrového masa nebo vajec představují závažný problém. Jak pro Pestrý svět řekla magistra Ivana Lánová z BENU lékárny v Mladé Boleslavi, při průjmových onemocněních dochází ke ztrátě tekutin a minerálů. „Průjmy bývají nejčastější příčinou dehydratace, a to především u kojenců, batolat a starších lidí, kteří proto musí obvykle vyhledat lékaře. Žízeň, neklid, vyčerpanost, únava, spavost, závratě či svalové křeče by nás měly varovat. Hlavní zásadou léčby je včasná a dostatečná hydratace a následné doplnění živin. Z tekutin je

vhodný chladnější přislazený černý čaj, přislazované roztoky obsahující minerály (minerálky bez příchutě). Tekutiny se podávají v malých množstvích a často. Později doporučujeme podávat rýžové a mrkvové odvary, suchou rýži, banány, oloupaná strouhaná jablka.“ Malé děti sice většinou grilované pochoutky nejedí, ale to neznamená, že se nemohou nakazit. Stačí, aby rodiče špatně manipulovali s nástroji na grilování, přenášeli syrové maso nad jinými potravinami, nevhodně jídlo uskladňovali, a malér je na světě. Bakterie salmonely jsou totiž velmi odolné a rychle se množí. Přežívají i v mrazu. Co je ale spolehlivě zabije, je naopak vysoká teplota. Je potřeba zahřát potravinu minimálně na 5 minut na alespoň 75 °C. Myšlena je však teplota v jádře, tedy například uvnitř masa. U grilování je tedy šikovnou pomůckou po pokrmový po teploměr. te Chcete-li mít jistotu, pak za tu stoprocentní se považuje 15minutový var.Ne vše se ale dá uvařit a nakazit se může i vegetarián z grilované zeleniny, pokud si nedá pozor. Dbejte proto na několik zásad (viz box), a riziku se vyhnete. *** "Štít" proti nemocem z potravin * Před manipulací s potravinami si umyjte ruce a umývejte si je také v průběhu přípravy jídla. Čistit je nutné i všechny povrchy a náčiní použité při přípravě jídla a rovněž syrovou zeleninu či ovoce. * Oddělujte syrové od vařeného. Syrové maso, ného. drůbež, ryby a vejce skladujte vždy odděleně od ostatních potravin. Nepoužívejte stejný (neumytý) nůž na maso a zeleninu. * Při grilování obracejte syrové - maso jedním náčiním, jiným je pak překládejte na talíř. * Nenechávejte vařená jídla v pokojové teplotě déle než dvě hodiny. Neprodleně ukládejte veškeré vařené a kazící í se potraviny do lednice. Před servírováním udržujte vařená jídla horká (nad 60 °C). * Vyhýbejte se nepasterizovanému mléku, hrozí přenos klíšťové encefalitidy od nakaženého zvířete. * V zahraničí (zejména v exotických destinacích) si nikdy nedávejte do nápojů led, vyhýbejte se vodě z kohoutku a pijte raději zásadně jen originálně balenou vodu či nápoje. * Delší vaření je spolehlivá ochrana Foto popis|

Právo Pomoc farmářům letos až čtyři miliardy Právo str. 14 Trhy & ekonomika Stanislav Ptáčník Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

23.7.2016

zpět Celkově až čtyři miliardy korun nad rámec běžných prostředků mohou letos získat tuzemští zemědělci podnikající v živočišné výrobě. Ministerstvo zemědělství aktuálně přidalo z vlastního rozpočtu dalších 500 miliónů korun na kompenzace způsobené loňským suchem. „Situace v živočišné výrobě nám není lhostejná. Děláme maximum pro to, aby nikdo z poctivě hospodařících zemědělců nekončil letošní rok v červených číslech,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. V polovině roku už bylo vyplaceno chovatelům dojnic a prasnic 604 miliónů korun formou mimořádné kompenzační platby. Do konce roku by měli dostat dalších 2,9 miliardy korun, z toho 900 miliónů jako vratku spotřební daně z pohonných hmot využitých v živočišné výrobě, 850 miliónů ve dvou nových dotačních titulech pro chovatele dojnic a 1,1 miliardy korun na kompenzacích škod na krmných plodinách způsobených loňským suchem. „Vláda na krytí škod uvolnila 300 miliónů korun, dalších 300 původně přidalo naše ministerstvo. Nyní jsme z vlastních rozpočtových rezerv uvolnili dalších 500 miliónů tak, abychom pokryli v co nejvyšší míře žádosti o kompenzace za loňské sucho. Předpokládáme, že peníze zemědělci dostanou v říjnu,“ uvedl ministr Jurečka. Podle tiskové mluvčí resortu Markéty Ježkové dalších 100

miliónů korun bylo vyčleněno pro suchem postižené pěstitele ovoce, zeleniny, okrasných nebo ovocných školek. Druhý balíček z rozpočtu EU Vláda na začátku června uložila Jurečkovi, aby začal hledat spolu se svými kolegy nové způsoby řešení krizové situace v živočišné výrobě, ovocnářství a vinařství. Podporu našel i ve sněmovním zemědělském výboru, který vládě doporučil, aby se situací v zemědělství zabývala na mimořádném zasedání. Ministr se snaží prosadit zvýšení vratky spotřební daně z pohonných hmot pro zemědělce, tzv. zelené nafty. Vládní koalice také odsouhlasila, že v příštím a přespříštím roce osvobodí dotace do živočišné výroby od platby daně z příjmů. To by mělo zemědělcům dohromady přinést okolo dvou miliard korun. Na začátku tohoto týdne oznámila Evropská komise, že uvolní z unijního rozpočtu další prostředky především pro chovatele dojných krav. K částce 10,3 mi -liónu eur, tedy zhruba 275 mi -liónům korun, určeným pro Českou republiku, může Sobotkova vláda přidat stejnou částku z národního rozpočtu. Zemědělcům by se tak mohlo přilepšit o dalších 550 miliónů korun. „Pokud stihneme vyplatit tyto peníze do konce roku, dosáhnou celkové podpory do živočišné výroby v letošním roce až čtyři miliardy korun. Věřím, že díky těmto podporám se chovatelé rozhodnou živočišnou výrobu v těchto těžkých časech neutlumovat a nerušit, ale naopak ji budou vhodnými investicemi rozvíjet,“ řekl ministr Jurečka. Rovněž pro roky 2017 a 2018 ministerstvo zemědělství připravuje další podpůrná opatření ve formě daňových úlev pro chovatele, která dále posílí ekonomiku zemědělských podniků. Situace v tuzemském a potažmo i evropském zemědělství se vyhrotila poté, co byla loni po několika desetiletích ukončena regulace produkce mléka mléčnými kvótami. Dál ji zhoršil zákaz dovozu vybraných potravin ze západních zemí do Ruska, jakožto odveta proti sankcím ze strany USA, EU a dalších západních zemí přijatým v souvislosti s postupem Ruska na Krymu a východní Ukrajině. *** Podpory do živočišné výroby v roce 2016 Kompenzace chovatelům dojnic a prasnic 604 mil. Kč Kompenzace za sucho v roce 2015 1 100 mil. Kč Zelená nafta v živočišné výrobě 900 mil. Kč Národní dotační programy 850 mil. Kč Druhý balíček pro chovatele z EU 550 mil. Kč Celkem 4 004 mil. Kč Děláme maximum pro to, aby nikdo z poctivě hospodařících zemědělců nekončil letošní rok v červených číslech Marian Jurečka, ministr zemědělství Foto autor| Ilustrační foto – Profimedia.cz

Senioři dostávají na stůl málo ryb a hodně soli Právo str. 15 Severní Morava a Slezsko Denisa Doležalová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

25.7.2016

zpět

Krajští hygienici zjistili, že v sociálních zařízeních pro seniory v Moravskoslezském kraji je seniorům podáváno málo ryb a rybích výrobků, naopak jídla obsahují příliš soli. Dalším nedostatkem je menší množství ovoce a zeleniny. Právo o tom informovala krajská hygienička Helena Šebáková. „Vyplývá to z výsledků šetření, které krajští hygienici provedli v první polovině letošního roku. V něm se zaměřili na kvalitu stravy poskytované seniorům s dlouhodobým pobytem v zařízeních sociální péče. Důvodem byla skutečnost, že senioři patří mezi nejvíce podvýživou ohrožené skupiny obyvatelstva a zajištění správné a nutričně hodnotné stravy může významně ovlivnit kvalitu jejich života,“ uvedla Šebáková. Z hlediska pestrosti na tom byly nejhůře snídaně a svačiny. Senioři také velmi často dostávali studené večeře. Výsledky šetření ukázaly, že zatímco ryby či zeleninové a luštěninové polévky jsou zařazovány nedostatečně, na jídelníčcích je naopak příliš často například vepřové maso nebo uzeniny. „Přitom uzeniny jsou z hlediska výživy nevhodné pro vyšší obsah tuku, cholesterolu a zejména mají vysoký podíl soli. Nadměrný příjem soli má negativní vliv na zdraví. Může způsobovat hypertenzi, srdečněcévní onemocnění, otoky, rovněž přispívá k obezitě,“ vysvětlila krajská hygienička. Z analýzy navíc vyplynulo, že k dochucování pokrmů se používají hlavně instantní směsi, které mají rovněž vysoký obsah soli. K dalším chybám patřilo i nadměrné používání sladkého pečiva a moučníků nebo nedostatečné množství podávaného ovoce a zeleniny. Naopak u pitného režimu si podle průzkumu hygieniků zařízení vedou dobře a klienti mají během celého dne k dispozici dostatek vhodných tekutin. Na základě provedeného průzkumu hygienici zařízením doporučili změny – například místo soli používat bylinky, zvýšit konzumaci ryb a drůbeže na úkor vepřového masa a uzenin. Doporučili také zvýšit spotřebu zakysaných mléčných výrobků, ovoce, zeleniny a luštěnin. Regionální mutace| Právo - severní Morava a Slezsko

roklen24.cz Proč tloustneme, když jíme méně? roklen24.cz str. 0 Talk, Homepage, Zprávy Top Lukáš Kovanda Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

20.7.2016

zpět Řada zemí koketuje se zdaňováním nezdravých potravin a nápojů. V Dánsku takový pokus skončil fiaskem. Na sklonku roku 2012 tam po roce trvání rozhodli o zrušení takzvané „fat tax“, neboli daně z másla, mléka, masa a dalších potravin s vysokým obsahem tuku. Jinde ale stále věří, že daň může od nezdravé konzumace opravdu odrazovat. Například v Británii plánují zavést daň ze slazených nápojů. Očekávání vkládaná do efektu takových daní jsou však příliš optimistická. Svědčí o tom nejen dánská zkušenost, ale jde o obecný závěr. V roce 2013 k němu dospěl tým vědců kolem Iana Shemilta z Cambridgeské univerzity. Tým zkoumal na 880 studií zabývajících se dopadem ekonomických opatření, jako je právě daň, na životosprávu lidí (dietní návyky, fyzická aktivita). Závěr? Opatření mnohdy v praxi nefungují tak, jak podle teoretických předpokladů měla. Třeba Dánové po zavedení daně začali jezdit na nákupy do Německa a Švédska. Slabší než předpokládaný efekt ekonomických opatření však není jen důsledkem lidské důvtipnosti, se kterou teoretici nepočítali. Dost možná jde i o to, že vědci berou problém ze špatného konce. Převládá mezi nimi názor, že za tím, co se označuje jako epidemie obezity, stojí předně nárůst spotřeby potravin. K nárůstu spotřeby potravin nepochybně dochází, jde však stále o příliš hrubý pohled. Nahá restaurace: Vrchol gastro zážitku, či šílenství? Ve své nové studii jej „zjemňuje“ Rachel Griffithová, profesorka ekonomie z Manchesterské univerzity. S kolegyní se zaměřuje na spotřebu nikoli potravin jako takových, ale přímo kalorií, a to v anglických domácnostech mezi lety 1980 a 2013. Ke svému překvapení autorky zjišťují, že v dané

době objem nakoupených kalorií významně poklesl. V roce 1980 si průměrný Angličan kupoval 2892 kalorií na den. V roce 2013 už to bylo jen 2261 kalorií. To značí pokles o téměř devatenáct procent. Za poklesem objemu nakupovaných kalorií stojí v první řadě fakt, že lidé dnes mnohem častěji než v roce 1980 konzumují potraviny mimo domov, tj. v restauracích, ve fast-foodech, na stáncích. To vyjde dráž než si připravovat jídlo doma, takže svoji celkovou kalorickou spotřebu krotí. Nejedná se však o jediný důvod. Roli hraje také to, že lidé tak jako tak i pro domácí přípravu dnes pořizují méně „kalorických bomb“ než v roce 1980. Dávají sbohem červenému masu a spokojují se s kuřecím, místo plnotučného koupí nízkotučné nebo alespoň polotučné mléko apod. Světě div se, jde to i bez daní typu „fat tax“! Když se tedy lidé chovají dlouhodobě celkem rozumně, aniž by se je k tomu snažila nutit nějaká daň, proč podíl obézních osob ve vyspělém světě stále roste? Je třeba pohlédnout na opačný konec: obezita není jen o příjmu kalorií, ale také o jejich výdaji. Příjem kalorií zjevně klesá, ale bohužel ještě rychleji klesá jejich výdej. Proto se nedostavuje kýžená kalorická rovnováha a svět tloustne. Průzkum: Obchodů s potravinami ubývá, hlavně těch nejmenších Zmíněné autorky prokazují, že povaha práce se v Anglii – a dalších vyspělých zemích – po roce 1980 významně změnila: je méně fyzicky náročná, mnohem rozšířenější jsou dnes sedavá zaměstnání. Tento trend souvisí zejména s rozmachem sektoru služeb. Ale také s tím, že ženy už nezůstávají v takové míře v domácnosti, ale vydávají se na trh práce. Povolání, která získávají, jsou přitom v průměru méně fyzicky náročná než právě práce v domácnosti circa 1980 (bez mikrovlnné trouby, automatické pračky apod.). Sečteno, podtrženo, i bez daní z cukrů a tuků jíme méně. Pracujeme ale ještě méně (alespoň tedy měřeno kalorickým výdejem). Proto tloustneme.

URL| http://roklen24.cz/a/iBnqr

tn.cz Předejděte salmonele! Tipy, jak správně uspořádat lednici 21.7.2016

tn.cz str. 0 TN.CZ/default

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Podle aktuálních statistik Státního zdravotního ústavu byl letos v červnu druhý nejvyšší výskyt salmonely za posledních deset let. Letní období je, co se týče těchto onemocnění, vůbec nejrizikovější. Důležitá je samozřejmě hygiena, ale také třeba to, jak máme uspořádané věci v lednici a ostatní potraviny v domácnosti. Jak správně uspořádat ledničku radila divákům TV Nova hygienička Jolana Knobová. "Vajíčka nahoře jsou špatně, protože vajíčka mají být vždy dole z důvodu, když člověk bere vajíčko a skořápka praskne, tak může kontaminovat celý obsah lednice," vysvětluje hygienička. "Ovoce a zelenina mají dole přímo na ně určený box," pokračuje. Veškeré rozpracované potraviny by pak měly být v uzavřených dózách a třeba krémy vůbec do lednice nepatří. Mléčné výrobky a polévky by měly být uloženy nahoře. Uzeniny, maso a ryby uprostřed lednice. Zelenina a ovoce dole, ve dveřích pak vejce, dresinky a láhve. Samostatnou kapitolou je pak mrazák. Šuflíky by neměly být narvané. Maso by mělo být zvlášť. "Nanuky se syrovým masem, to je naprosto špatně," vysvětluje. Sypké směsi by mimo lednici měly být uzavřeny svorkou. A třeba otevřený med už také patří do lednice.

Další důležitou věcí jsou prkýnka. Ty bychom v kuchyni měli mít nejméně čtyři. Jedno na syrové maso, další na syrovou zeleninu, další na vařené maso a poslední na pečivo. Foto priloha: http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/440x248/Apr2012/975434.jpg?d41d

URL| http://tn.nova.cz/clanek/predejdete-sa...tipy-jak-spravne-usporadat-lednici.html

TV Barrandov Prokletí jménem intolerance 20.7.2016

TV Barrandov str. 6 18:30 Naše zprávy

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Alexandra MYNÁŘOVÁ, moderátorka -------------------Čtyřletý Vojta z Liberce trpí histaminovou intolerancí. Petr PŘEVRÁTIL, moderátor -------------------Tu způsobuje nedostatek enzymu odbourávajících histamin. Ten přitom najdete téměř v každé potravině. Výsledkem jsou zažívací potíže, kopřivky, ucpaný nos nebo bolesti hlavy. Eva SKALICKÁ, redaktorka -------------------Na pomocníky dnešní doby, polotovary, hotovky, nebo konzervy může tahle maminka zapomenout. Adéla KLÍMOVÁ, maminka -------------------Nesmí nic, co je vlastně víc jak 24 hodin uvařené, protože v tom se ten histamin tvoří. Má omezený jídelníček v tom, že může jenom bílé maso, nesmí vepřové maso, nesmí hovězí maso, nesmí rajčata, papriky a dalších veliké množství potravin. Eva SKALICKÁ, redaktorka -------------------Čerstvost a kvalita potravin, to je základ diety, kterou musí Vojtíšek přísně dodržovat a která je velmi náročná nejen na čas, ale i peníze. Adéla KLÍMOVÁ, maminka -------------------Je to omezující i v tom, že ho nemůžu dát do státní školky. Eva SKALICKÁ, redaktorka -------------------Tudíž nemůže najít práci a jako samoživitelka se ocitla v začarovaném kruhu. Se synem počítá každou korunu. Adéla KLÍMOVÁ, maminka -------------------Třeba tady ta krabice toho mlíka stojí nějakých 29 korun. Eva SKALICKÁ, redaktorka -------------------Bezlepkové sušenky stojí okolo stovky. Stejně jako bezlepková mouka. Suma sumárum, měsíčně

dá jen za jídlo pro syna pět tisíc. Adéla KLÍMOVÁ, maminka -------------------Žádala jsem o příspěvek na péči a příspěvek na péči mi byl zamítnut z důvodu toho, že se jim syn nevejde do tabulek. Eva SKALICKÁ, redaktorka -------------------Podala dokonce návrh na přezkumné řízení přímo k ministryni práce a sociálních věcí. Ta zrušila rozhodnutí o zamítnutí odvolání a vrátila věc k novému rozhodnutí. A nové rozhodnutí? Příspěvek opět zamítnut. Petr SULEK, tiskový odbor ministerstva práce a sociálních věcí -------------------Pro účely přiznání příspěvku na péči se nehodnotí nemoc člověka a vyplývající diagnóza jako taková, ale hodnotí se funkční dopad nemoci. To znamená, že nastavený systém umožňuje individuální posouzení jakéhokoli onemocnění. Eva SKALICKÁ, redaktorka -------------------Z toho nám vyplývá, že pochybil posudkový lékař. Naděje ale přece jen existuje. Petr SULEK, tiskový odbor ministerstva práce a sociálních věcí -------------------Existuje vyhláška, na základě které se poskytují zvýšené částky na živobytí osob z důvodu právě dietního stravování. Eva SKALICKÁ, redaktorka -------------------Příspěvek ve výši 3,5 tisíce korun by podle paní Adély mohly nahradit i poukázky na nákup potravin, které by mnohým rodinám výrazně ulehčily finanční situaci. Pro televizi Barrandov Eva Skalická.

TV Nova Hygienici hlásí mimořádně častý výskyt salmonely 21.7.2016

TV Nova str. 3 19:30 Televizní noviny

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Martin POUVA, moderátor -------------------A u tématu ještě zůstaneme. Podle aktuálních statistik Státního zdravotního ústavu byl letos v červnu druhý nejvyšší výskyt salmonely za posledních 10 let. Letní období je, co se týče těchto nemocnění, vůbec nejrizikovější. Důležitá je samozřejmě hygiena, ale také třeba to, jak máme uspořádané věci v lednici a ostatní potraviny v domácnosti. Jolana KNOBOVÁ, hygienička -------------------Takže jdeme otevřít ledničku a podíváme se, co tam máme uložené. Takže vajíčka máme uložené tady nahoře samozřejmě. Je to špatně, protože vajíčka vždycky mají být uložené dole z důvodu, když člověk bere vajíčko, může dojít k tomu, že skořápka praskne, může kontaminovat celý obsah lednice. Jablíčka by samozřejmě měly být uložené dole. Tady je přímo pro to box.

Dominika VEČERKOVÁ, redaktorka -------------------Veškeré rozpracované potraviny by pak měly být v uzavřených dózách a třeba krémy, ty do lednice vůbec nepatří. Mléčné výrobky a polévky by měly být uloženy nahoře, uzeniny, maso a ryby uprostřed lednice, zelenina a ovoce dole. Ve dveřích pak vejce, dresinky a lahve. Samostatnou kapitolou je pak mrazák. A pokud jej budete mít přeplněný, stane se vám to, co naší hygieničce. Jolana KNOBOVÁ, hygienička -------------------Maso by mělo být zvlášť uložené. osoba -------------------Maso. Dominika VEČERKOVÁ, redaktorka -------------------Jé. Jolana KNOBOVÁ, hygienička -------------------To se strašně omlouvám. osoba -------------------Je to natočené? Jolana KNOBOVÁ, hygienička -------------------A tak to, tak to prostě nemá vypadat narvané šuplíky. Dominika VEČERKOVÁ, redaktorka -------------------Sypké směsi mimo lednici by měly být uzavřeny svorkou. A další důležitá věc v kuchyni - prkýnka. Měli bychom mít minimálně čtyři. Jedno na syrové maso, jedno na vařené maso, další na syrovou zeleninu a jedno na pečivo. Dominika Večerková, televize Nova.

tyden.cz Slováci si nejvíce připlatí za potraviny v rámci zemí V4 tyden.cz str. 0 Svět ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 22.7.2016

zpět Slovensko patří v Evropské unii k zemím s nejlevnějšími potravinami a nealkoholickými nápoji, ve srovnání s ostatními státy z takzvané visegrádské čtyřky (V4; ČR, Slovensko, Maďarsko, Polsko) jsou ceny těchto výrobků v zemi pod Tatrami ale nejvyšší. Slovensko patří v Evropské unii k zemím s nejlevnějšími potravinami a nealkoholickými nápoji, ve srovnání s ostatními státy z takzvané visegrádské čtyřky (V4; ČR, Slovensko, Maďarsko, Polsko) jsou ceny těchto výrobků v zemi pod Tatrami ale nejvyšší. Vyplývá to z nejnovější analýzy, kterou poskytl slovenský peněžní ústav Poštová banka. "V České republice a Maďarsku najdeme na cenovkách potravin přibližně o desetinu nižší sumy než u nás. A v Polsku jsou potraviny a nealkoholické nápoje až o 30 procent levnější. Je tedy

zřejmé, že Slovákům z příhraničních oblastí se nákupy u sousedů skutečně vyplatí," uvedla banka, která vycházela z údajů za minulý rok. Upozornila ovšem, že při nákupní turistice je třeba vzít v úvahu náklady na dopravu a směnný kurz. Slovákům se podle analýzy vyplatí v Polsku nakoupit jakékoliv potraviny. V Česku ve srovnání se Slovenskem jsou levnější hlavně oleje a tuky, chléb a pečivo, nealkoholické nápoje, ale také ovoce a zelenina či mléko, sýry a vejce. Naopak maso a ryby byly v České republice dražší, v Maďarsku pak mírně levnější než na Slovensku. V rámci EU mělo podle banky nižší ceny potravin než Slovensko sedm dalších států. Kromě Česka, Maďarska a Polska také Estonsko, Litva, Bulharsko a Rumunsko. V průměru v celé EU byly potraviny o 13 procent dražší než na Slovensku.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/sve...a-potraviny-v-ramci-zemi-v4_391739.html

Týdeník Domažlicko Psalo se před 100 lety 27.7.2016

Týdeník Domažlicko str. 11

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Bezmasédny skutečně bez masa. Dne 25. července nabude platnosti právě vyhlášené ministerské nařízení o další omezeni spotřeby masa a tuku. Nařízením tím rozšiřuje se působnost zákazu požívání masa o dnech bezmasých(počet jich se nemění)na všecky druhymasaa všecky jedlé součástky zvířecí, jakož i masné konservy bezpodmínečně a zapovídá se požívati masa v těchto dnechv soukromých domácnostech. Zákazu nejsou podrobeny surový i škvařený tuk, neprorostlá slanina, krev,morek, masný odvar a ty druhy uzenkové, jež politické zemské úřady určí. Pro ostatní dni platí v jídelnách veřejných smějí podle nového nařízení býti vůbec nabízeny masné pokrmy jen ze dvojího masa,je zakázáno podávati všecka jídla pečená na škvařeném sádle nebo loji, všecky omáčky s olejem, zemáky upravené na tuku a čerstvé neb převařené něho máslo. Smí býti podáván jen jediný druh čerstvých moučníků a není v sobotu vůbec dovoleno používati tuku na přípravu ryb, všelikých masných jídel a čerstvých moučníků v těchto podnicích. Jídelny smějí jedné osobě podati k jídlu jen po jednom masném pokrmu, neb pokrm z ryby, jich váha nesmí přesahovati 15 a klesnouti pod 11 dkg. Posel od Čerchova, 22. července 1916 Region| Zapadní Čechy

Týdeník Květy TANEC KOLEM VAJEC 21.7.2016

Týdeník Květy str. 10 Aktuálně - Zápisník

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět ČESKÁ REPUBLIKA V letních parnech a dusnech se stávají doslova časovanou bombou obyčejná čerstvá vejce. Pokud

obsahují salmonelu, mohou se z nich přiotrávit desítky lidí najednou, jako koncem června na Apetit Pikniku v parku na pražských Vinohradech. Obtíže zřejmě vyvolala konzumace sendviče ze stánku s výrobky s tzv. ztracenými vejci. Vejce přitom pocházela z domácího, neregistrovaného chovu… Ale není to jediný problém, který s vajíčky souvisí. Minulý týden ministr zemědělství Marian Jurečka informoval, že čeští potravinářští inspektoři vrátili v posledních dnech do Polska stovky tisíc nevyhovujících vajec určených pro český trh, a varoval, že importované potraviny obecně bývají levnější, a proto občas i méně kvalitní. Upozornil na to, že se k nám vozí polská vejce za dumpingové ceny, takže naši producenti jim těžko konkurují, a zároveň vyzval, aby zákazníci kupovali především vejce, která mají na skořápce natisknutý český kód. „Budou čerstvá a chovy jsou řádně zkontrolované,“ zdůraznil. Zástupci řetězců, kteří byli za prodej polských vajec kritizováni, na svou obhajobu mj. uvedli, že domácí nabídka je nedostatečná. Podle předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriely Dlouhé by pomohlo omezení dovozu vajec do ČR, menší tlak obchodníků na domácí dodavatele a vyšší zastoupení českých vajec a masa v řetězcích. Producenti se mohou pokusit zalepit díry v účtech finanční pomocí státu a Evropské unie. V současné chvíli mohou čerpat z národních dotací na ozdravování chovu drůbeže nebo z evropského Programu rozvoje venkova. Pokud budou ale ceny dál pod výrobními náklady, málokdo bude podle Dlouhé ochotný investovat. Náklady na produkci jednoho vejce v ČR se pohybují mezi 1,50 a 1,70 Kč za kus, v současnosti se ovšem prodávají za cca 1,20 Kč. Foto popis| Původ vajíčka poznáte podle potisku – pokud vypadá takto, jedná se o import z Polska Foto popis| Ministr Marian Jurečka názorně poukazuje na nekalé praktiky výrobců a prodejců

usti.iDNES.cz Turisté jezdí do ekofarmy nad průmyslovým Ústím jako do jiného světa usti.iDNES.cz str. 0 Ústí / Ústí - zprávy 5plus2.cz, Vladimír Mayer Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

22.7.2016

zpět Pár kilometrů z průmyslového Ústí nad Labem směrem na Děčín se v krajině Českého středohoří nachází hned několik zemědělských usedlostí. Jednou z nich je ekofarma Slavošov, která úspěšně vsadila na agroturistiku. „Jsou tu nádherné výhledy do krajiny a v noci krásná hvězdná obloha,“ pochvaluje si místní prostředí Lucie Pisingerová z farmy Natural, která pořádá spoustu akcí a má vlastní jezdecký klub s 64 koňmi. Když přijedete do Slavošova na farmu, uvítá vás křik páva, který si často hoví na některém z traktorů. Kromě něj tam uvidíte také papoušky, lamy, slepice liliputky a kozy. „Není problém se u nás zastavit, prohlédnout si to tu a třeba se svézt na poníkovi,“ usmívá se devětačtyřicetiletá blondýnka. Její farma se ale soustřeďuje hlavně na chov ovcí, stádo má asi 1 400 kusů, a na chov skotu. „Krav máme asi 200 včetně telat,“ upřesňuje Pisingerová, která farmu vede od smrti svého otce Bohumila Ječmínka. Právě on hospodářství v roce 1990 založil. Pracoval totiž ve zdejším státním statku a po revoluci se vrhnul do podnikání. Jehněčí v biokvalitě si oblíbili Arabové Od roku 2004 je farma registrovaná jako ekologická, což znamená, že je přísně kontrolovaná, aby tu měla zvířata potřebné pohodlí a nepožívaly se prostředky neslučitelné s ekologickým

zemědělstvím. „Naše produkty mají také biocertifikáty,“ doplňuje majitelka. Ovce jsou celý den na pastvě na okolních loukách, kde se o ně starají dvě chovatelky. „Dlouho jsme je tam nedávali, protože jsme se báli, že si je lidé rozeberou. Nyní se tam ale pasou a dělají krajinu ještě hezčí,“ popisuje. Jehněčí maso v biokvalitě si můžete zakoupit přímo na farmě. V loňském roce zde vybudovali novou porážkovou místnost a řezník maso zákazníkovi naporcuje podle jeho požadavků. „Naše jehněčí maso si oblíbili také Arabové z nedalekých Teplic, kteří ho mají rádi. Češi si ještě na jehněčí maso moc nezvykli,“ říká farmářka. Halal porážky (tedy podle islámských pravidel) tam ale nedělají. „Taková jatka tu mít nechci,“ odmítá rodilá Ústečanka. Farma Natural má třináct zaměstnanců, většina z nich tu pracuje už delší dobu a jsou přímo ze Slavošova nebo z okolí. Součástí statku ležícího v obci se 40 obyvateli je i koňský jezdecký Natural klub. Soutěže, exkurze i sochařská sympozia Klub navštěvuje asi dvacet dětí a dospělých. Kromě výcviku, ošetřování koní, získání jezdecké licence nabízí i účast na vytrvalostních závodech. Letošní osmý ročník v enduranci koní rozšířili i o mezinárodní závody s účastníky z Německa, Švédska, Číny a Slovenska. Ve Slavošově také pořádají soutěž o nejlepší bezinkový likér, exkurze pro školky, školy, ústavy, domovy důchodců, besedy, víkendy s jógou, a také sochařská sympozia. Vytvořená dřevěná díla pak oživují okolí statku. Zajímá vás dění v krajích? Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy. Největší akcí na farmě je ale květnový Koňský den, který navštěvují tisíce lidí. Letošní 19. ročník měl na programu kromě vystoupení jezdeckého klubu i ohnivou show na koních, fakíry, historický šerm, jarmark a ukázku starých řemesel. Přestože se chce farma hodně zaměřit na agroturistiku a v jejím areálu najdete i penzion, restauraci, ve které by vám nabídli pokrmy z místního kvalitního masa, tam nenajdete. „Už mi to navrhovalo mnoho lidí, ale jsme tady hodně z ruky a myslím si, že by se to nevyplatilo. Restauraci tu máme, ale slouží hlavně při akcích a jinak spíše jen jako klubová hospůdka,“ vysvětluje Pisingerová.

URL| http://usti.idnes.cz/farma-ve-slavosov...aspx?c=A160722_2261377_usti-zpravy_vac2

Zemědělec Plochy brambor vzrostly Zemědělec str. 1 Titulní strana Oldřich Přibík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

25.7.2016

zpět Úroda brambor v České republice by se po loňském výrazném propadu měla vrátit na průměr předchozích let Plochy brambor také začaly po několikaletém poklesu znovu růst V Polabí a na jižní Moravě již začala minutý týden sklizeň raných brambor, celkem by jich mohli pěstitelé sklidit více než 26 tisíc tun. Podle předsedy Českého bramborářského svazu Miloslava Chlana se výkupní cena brambor pro farmáře pohybuje v současné době mezi pěti až šesti korunami za kilogram. „Porosty zatím vypadají velmi dobře, takže brambor bude dost V porovnání s loňským rokem

postupuje zatím sklizeň raných brambor o něco rychleji, výnos je přitom zhruba stejný. Celkově očekáváme produkci na průměrné úrovni několika posledních let," řekl minulý týden ministr zemědělství Marian Jurečka a dodal, že pro spotřebitele by tedy neměl být problém najít na pultech brambory od tuzemských producentů. Celková plocha, na které se brambory pěstovaly, loni klesla o pět procent Produkce se přitom vlivem mimořádného sucha propadla o 27 procent a i kvůli tomu se soběstačnost České republiky v této komoditě snížila z obvyklých 80 na necelých 65 procent Každý Cech přitom ročně spotřebuje přibližně 70 kilogramů brambor. „Brambory jsou u nás tradiční plodinou, v jejíž produkci můžeme být soběstační. Proto jsme je také zařadili mezi citlivé komodity, na které zemědělcům poskytujeme podporu," uvedl ministr. Podle jeho náměstka pro zemědělské komodity a ekologické zemědělství Jiřího Síra stát letos pěstitele brambor podpoří částkou 135 milionů korun, z toho 85 milionů korun půjde na škrobové brambory a 50 milionů korun na brambory konzumní. Ministr soudí, že do roku 2030 by mohla být ČR v této komoditě soběstačná. (Pokračování na str. 2) Plochy brambor... (Dokončení ze str. 1) Zemědělci v letošním roce osázeli bramborami celkem 23 414 hektarů, což je o 734 hektarů, tedy o 3,2 procenta víc než v loňském roce. Hocha raných brambor vzrostla o 9,1 procenta na 1325 hektarů, přičemž odhadovaný výnos je 19,64 tuny na hektar. Brambory pěstují i mnohé české domácností, ty rané letos na ploše 1167 hektarů, další pak na ploše necelých pěti tisíc hektarů. Podle předsedy bramborářského svazu se současná výkupní cena brambor pro farmáře pohybuje mezi pěti až šesti korunami za kilogram. Takovou cenu považuje za normální. „Do ceny pro spotřebitele je samozřejmě ještě nutné připočítat marže obchodníků nebo dopravu. Ale na jaké úrovni se bude v dalších měsících pohybovat je těžké odhadnout Bude záležet na počasí," dodal Chlan, s tím, že i na odhad celkové sklizně brambor je zatím příliš brzy. Ministr zemědělství spolu se zástupci Agrární komory ČR (AK), Českého bramborářského svazu a Výzkumného ústavu bramborářského představil minulý týden novinářům také Bílou knihu o bramborách, která vznikla z iniciativy Komoditní rady AK komory pro brambory a podle ředitele úřadu AK Václava Suchana navazuje na strategii resortu do roku 2030 vypracovanou ministerstvem zemědělství. „Bílá kniha analyzuje vývoj tuzemského bramborářství za posledních deset let a navrhuje opatření, která mají zvýšit kvalitu domácí produkce směrem ke stoprocentní soběstačnosti ve spotřebě konzumních brambor," řekl Suchan. Jsem rád, že zástupci bramborářů jsou aktivní a sami přichází s reálnými opatřeními, která mohou pomoci vrátit české brambory na výsluní. Ovlivnit to může každý z nás," řekl k tomu ministr. Foto popis| S výhledy letošní úrody brambor seznámili novináře minulý týden předseda Českého bramborářského svazu Miloslav Chlan (zprava), ředitel úřadu Agrární komory ČR Václav Suchan, ministr zemědělství Marian Jurečka a jeho náměstek pro zemědělské komodity a ekologické zemědělství Jiří Šír Foto autor| Foto Oldřich Přibík

Rozhovor týdne s Jiřím Sedláčkem, předsedou Asociace farmářských tržišť ČR Zemědělec str. 2 Zpravodajství Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

25.7.2016

zpět * Jak hodnotíte návrh osvobodit prodejce na farmářských tržištích od povinností elektronické evidence tržeb? Asociace tuto snahu ministra zemědělství ČR Mariana Jurečky a dalších zákonodárců vítá. Chtěli bychom však upozornit na to, že vyjmutí prodejů na farmářských tržištích a trzích z elektronické evidence tržeb (EET) by mělo být zároveň doprovázeno přesnější specifikací pojmu „farmářské trhy nebo tržiště". Jako asociace farmářských trhů nabízíme zároveň státu součinnost při definici „farmářského trhu", aby tuto výjimku nemohly používat akce, které slovo Jarmářský trh" používají

neoprávněně. Výjimku tedy ano, ale pouze pro ty farmářské trhy, které jsou autentické a splňují podmínku asociace, tedy 90procentní zastoupení českých farmářů formou „přímého prodeje", přímo od pěstitele, nikoliv přes obchodníka * Co by se mohlo stát podkladem pro definici farmářského trhu? Podkladem pro upřesnění pojmu „farmářské trhy nebo tržiště" by se mohl stát Kodex farmářských trhů, kterým se řídí ta farmářská tržiště, jež jsou členy Asociace farmářských tržišť ČR Součástí kodexu je mimo jiné závazek, že zboží prodávané na členských farmářských trzích musí pocházet (kromě Prahy) z více než 50 procent z kraje, kde se trh nachází, musí být na něm prodáváno 90 procent potravin a potraviny mají být vyrobeny z 90 procent z našich surovin. Kodex tak znamená pro spotřebitele podstatně vyšší garanci původu prodávaných potravin, což je a mělo by být v zájmu jak nakupujících, tak poctivých prodejců. Je totiž nutné odlišit skutečný farmářský trh, obsazený z 90 procent přímo pěstiteli, chovateli a malými výrobci, od obecného trhu, kde převládají obchodníci. Asociace na toto odlišení má velmi spolehlivou metodiku, kterou můžeme spolu s kontrolním mechanismem nabídnout státní správě, aby bylo možné skutečné farmářské trhy odlišit * Co by se stalo, pokud by nebyl přijat návrh na výjimku? Povinnost EET by rozhodně přinesla obtíže mnoha poctivým pěstitelům a zkomplikovala jim prodej i prostředí trhá Považujeme také za diskriminační i to, že všichni by byli povinni si nyní platit internetové připojení, což znevýhodňuje zejména lidi na venkově a také ty starší, pro ně to bude rozhodně signál spíše úplně skončit Jedním z mnoha negativních důsledků případného zavedení plošné povinnosti elektronické evidence tržeb by se stalo i omezení nabídky regionálních potravin a zemědělských výrobků od nejmenších pěstitelů a chovatelů z českého a moravského venkova zákazníkům ve městech na farmářských trzích. Pro drtivou většinu malých pěstitelů a nejmenších výrobců potravin představují totiž farmářské trhy jediné odbytové místo, kde mohou prodat svou produkci nebo sezónní přebytky, a své zboží nabízejí třeba jen několik týdnů nebo měsíců v roce. Kvůli tomu si těžko budou pořizovat potřebné technologie a software, protože náklady na ně budou vyšší, než je nepatrný a sezónní zisk z prodejů jejich produktů. Foto popis|

Fond nově odstartoval akademii kvality Zemědělec str. 4 Publicistika (fia) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

25.7.2016

zpět - Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) spouští edukatívní kampaň na podporu kvalitních potravin, která tematicky i obsahově volně navazuje na dřívější podporu národní značky kvality Klasa. Jejím cílem je seznámit spotřebitele s benefity kvalitních potravin a zejména pak edukace spotřebitele. Informovala o tom tisková mluvčí SZIF Vladimíra Nováková. Kampaň je rozdělena do několika tematických okruhů, se kterými budou spotřebitelé v následujících dvou letech postupně seznámeni. Prvním z témat jsou mléčné výrobky, následovat budou například maso, zelenina, pečivo či lahůdky. Začátek kampaně odstartovala 11. července spotřebitelská soutěž. Hlavním komunikačním pilířem celého projektu jsou webové stránky http://www.akademiekvality.cz. Maskotem a průvodcem kampaně je panáček kvality. Soutěž poběží od 11. července do 28. srpna letošního roku. Mechanika spočívá v zakoupení mléčných výrobků označených značkami kvality (Klasa, Regionální potravina, Český výrobek - garantováno Potravinářskou komorou, Bio) nejméně za 100 korun na jeden nákup. Soutěžící se musí následně registrovat na webových stránkách Akademie kvality a zaslat fotografie zakoupených produktů a schovat si účtenku za jejich nákup. „Čeští spotřebitelé se při nákupu potravin stále primárně orientují podle ceny, bez ohledu na kvalitu potravin, případně neumí kvalitu dostatečně definovat a rozpoznat. Výsledkem úspěšné komunikace by měla být změna v preferencích zákazníka, kdy bude při nákupu upřednostňovat

potraviny s garantovanou kvalitou," poznamenala Nováková. Každý týden navštíví výherce promotým společně s maskotem kvality. Za každý mléčný výrobek označený soutěžním logem a za platnou účtenku získá výherce cenu v hodnotě 1000 Kč. Maximální výše výhry na jednu soutěžní účtenku je cena v hodnotě 5000 Kč. V závěru soutěže proběhne slosování všech došlých odpovědí a tři výherci obdrží ledničku plnou kvalitních mléčných výrobků. Nejrychlejších 15 000 soutěžících obdrží poštou magnetku s nákupním seznamem na ledničku s maskotem kampaně - panáčkem kvality. Kompletní pravidla jsou uvedena na http://www.akademiekvality. cz. Realizaci kampaně mají na starosti agentury McCann-Erickson Prague, 1 YEAR & MORE Production a Knowlimits (mediální část). Předpokládaný rozpočet pro letní kampaň je 16,8 milionu korun.

Obchod prochází velkou proměnou Zemědělec str. 4 Publicistika Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

25.7.2016

zpět Obchod s potravinami v Česku prochází velkou proměnou, která je téměř srovnatelná s příchodem hypermarketů ve druhé polovině 90. let Zatímco donedávna bylo pro řetězce hlavním zdrojem růstu otevírání nových prodejen, dnes zbývá obchodníkům jediná cesta - získat zákazníka kvalitnějším zbožím, které se dá prodat za vyšší cenu. Slevové akce k růstu obratu již nevedou. Vyplývá to z nejnovější studie GfK Supermarket-Diskont-Hypermarket 2016. Mezi příčinami této velké proměny maloobchodu jsou například změna životního stylu českých zákazníků či růst ekonomiky v posledních letech. „Ale jedním z hlavních faktorů je proměna obchodu samotného. Jen největší řetězce přidaly za posledních deset let 77 procent nových obchodních ploch, ovšem v posledních letech se nárůst počtu prodejen prakticky zastavil," uvedl analytik GfK Zdeněk Skála V letech 2002 až 2004 otevřely největší řetězce 30 procent nových prodejen a získaly tak o 20 procent vyšší obrat Mezi roky 2012 a 2016 tytéž řetězce celkem zvýšily počet prodejen o jedno procento, ale jejich obrat rostl celkově o deset procent Vedle otvírání prodejen je možné získat vyšší obrat i řadou dalších způsobů, ale většina z nich na českém trhu nefunguje, nebo jen omezeně. Růst objemu spotřebovaných potravin je minimální a poptávka je v zásadě nasycená, spíše má tendenci se zdravějším životním stylem klesat Slevové akce v ČR k růstu obratu podle studie nepřispívají, podíl zboží prodaného ve slevách je přitom v ČR nejvyšší v Evropě. Zvyšovat šíři sortimentu na regálech také nejde - zákazník si stále více přeje rychlý jednoduchý nákup a nadměrný výběr zboží ho spíše zpomaluje. Sortiment tedy musí být spíše „správný" než „široký". Zbývá prakticky jediná cesta a ti nejúspěšnější se jí už vydali. Podle Skály řetězcům zbývá jediná cesta k růstu. Tou je získat zákazníka kvalitnějším zbožím, s vyšší přidanou hodnotou, které se dá prodat za rozumně vyšší cenu, a dále v prodejně samotné udělat nákupní zážitek příjemný, aby zákazník neměl problém přihodit do košíku nějaké zboží navíc. Otázkou podle Skály samozřejmě je, zda je po letech tvrdého promočního marketingu český zákazník na tuto cestu připravený. Poslední čísla ze studie GfK Supermarket Diskont-Hypermarket jsou optimistická: od konce ekonomické krize výrazně vzrostl počet lidí, kteří á vybírají prodejnu podle kvality a čerstvosti potravin a dokonce mírně poklesl vliv akcí a cen Na prvních místech jsou samozřejmě tradičně blízkost prodejny a šíře sortimentu. V současnosti tento trend pomáhá v růstu například i prodejnám pečiva ä kvalitním řeznictvím. Podle studie od konce ekonomické krize výrazně vzrostl počet lidí, kteří si vybírají prodejnu podle kvality a čerstvosti potravin. V roce 2012 to bylo 11 procent Čechů, letos již 18 procent Podle příhodné polohy si obchod k nákupu volí 70 procent spotřebitelů, před čtyřmi lety to bylo 67 procent„Novým požadavkům zákazníků se již dnes přizpůsobuje i komunikace obchodníků, včetně nového stylu letáků, které jsou stále více nabídkou inspirace namísto pouze seznamem slev," dodal Skála.

Komise ohlásila mimořádnou pomoc Zemědělec str. 8 Evropská unie Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

25.7.2016

zpět Evropská komise ohlásila novou mimořádnou pomoc pro evropské zemědělce v úhrnné výši půl miliardy eur, v přepočtu 13,5 miliardy korun. Na jednám Rady pro zemědělství a rybářství v Bruselu ji minulý týden představil ministrům zemědělství členských zemí eurokomisař Phil Hogan. Podpora směřuje zejména k producentům mléka. Právě ti se už delší dobu potýkají s potížemi způsobenými nadprodukcí a velmi nízkými výkupními cenami. Celkem 150 milionů eur (4,1 miliardy korun) bude určeno pro celoevropské schéma podpory snižování výroby. Dalších 350 milionů eur (9,5 miliardy korun), které mohou členské země dorovnat stejnou částkou z vlastních zdrojů, půjde na pomoc zemědělcům v jednotlivých státech. Jednotlivé země si přitom budou moci do značné míry určit konkrétní podobu programu - například od podpory malých farem, kooperačních projektů, dalších kroků ke snižování produkce a podobně. Ministr zemědělství Marian Jurečka toto oznámení uvítal „Balíček přichází skutečně za minutu dvanáct Pro české zemědělce je celkem z 350 milionů eur, které jsou určeny pro jednotlivé členské stáry, vyčleněno 10,3 milionu, v přepočtu tedy nějakých 275 milionů korun. Stejnou částku plánujeme přidat z našeho rozpočtu," řekl Jurečka Co se týká podpory snížení výroby mléka, český ministr zemědělství vyslovil obavu, že by někteří zemědělci mohli výměnou za evropské dotace zrušit své chovy. Podle Jurečky peníze přidělené České republice by měly být vyplaceny ještě v letošním roce. „Alokace je desátá nejvyšší ze všech členských států. Musím říci, že jsem s ní spokojen," řekl v Bruselu novinářům. Praha podle něj udělá maximum, aby mohla evropské peníze vyrovnat i z národních zdrojů. „Uvidíme, jaké budou možnosti rozpočtu ministerstva zemědělství, případně ještě vládní rozpočtové rezervy. Protože my jako resort už se dostáváme až na samu hranu toho, co budeme schopni z vnitřních úspor v letošním roce vyplácet" doplnil ministr. Ministr Jurečka předložil koaliční radě osm opatření na podporu zemědělců. Zdůvodňuje to krizí v zemědělství. Navrhuje například snížení DPH na mléko a prasata, rozšíření zelené nafty nebo aby zemědělci nemuseli odvádět daň z dotací. Tvrdí, že současná situace v zemědělství, kterou způsobily mimo jiné nízké výkupní ceny mléka a vepřového masa, loňské sucho a letošní jarní mrazy, je nejhorší od roku 1990. „Letos odhadují zemědělci ztráty jen za sektor mléka a vepřového masa na úrovni 8,6 miliardy korun," řekl již dříve. Koaliční rada stejně jako následně Poslanecká sněmovna v prvním čtení podpořila zvýšení vratký části spotřební daně pro zemědělce v živočišné výrobě. Ještě letos by jim tak mělo zůstat z této tzv. zelené nafty víc než 900 milionů korun. Koalice se podle Jurečky také shodla, že v příštím a přespříštím roce osvobodí dotace do živočišné výroby od daně z příjmů. To by mělo zemědělcům přinést 2,1 miliardy korun. Třetí částí představeného plánu komise je řada technických opatření, která zemědělcům mají pomoci třeba s peněžním tokem či udržet současné záchranné sítě, například prostřednictvím prodloužení intervence a skladování sušeného odtučneného mléka i po letošním září. Mimo to se shodli i na možnosti výplaty vyšší zálohy na přímé platby, a to 70 procent a plošné platby v rámci rozvoje venkova (85 procent). Detaily nové podpory hodlá komise vypracovat v příštích týdnech společně s odborníky z členských zemí, uvedla unijní exekutiva v tiskové zprávě. Nyní oznámená podpora doplňuje půlmiliardová opatření oznámená kvůli neuspokojivé situaci na trhu už loni v září. Od března také platí některé další kroky, které mají pomoci situaci stabilizovat včetně možnosti dobrovolných dohod producentů o plánování výroby mléka. V minulém roce Evropská unie na mimořádnou podporu producentům mléka a vepřového masa vyčlenila 420 milionů eur. Česká republika dostala v přepočtu více než 300 milionů korun, stejnou částku přidala z vlastního rozpočtu. *** Klíčové informace * Evropská komise ohlásila novou mimořádnou pomoc pro evropské zemědělce v úhrnné výši půl

miliardy eur, v přepočtu 13,5 miliardy korun. * Pro Českou republiku je vyčleněno 10,3 milionu eur, v přepočtu 275 milionů korun. * Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky peníze přidělené České republice by měly být vyplaceny ještě v letošním roce. Foto popis| Do živočišné výroby bude směřovat další podpora Foto autor| Foto Zuzana

Tretí slavnost bude na Karlovarsku Zemědělec str. 10 Publicistika Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

25.7.2016

zpět Letošní třetí farmářské slavnosti, které pořádá ministerstvo zemědělství, se budou konat 30. července na Karlovarsku na Biofarmě Bělina. Pro veřejnost se během léta otevřou ještě farma Bemagro Malonty a Národní zemědělské muzeum v Praze a připraví pro návštěvníky nejen zábavný program, ale také mnoho zajímavých informací o životě na farmě a vzniku kvalitních regionálních potravin. Rodinná Biofarma Bělina leží na okraji Slavkovského lesa ve vesnici Nežichov, která se nachází v malebném údolí pod Třebouňským vrchem nedaleko Blažejského rybníka. V roce 2003 si majitelé pořídili první stádo oveček, většinou se jedná o křížence plemen zwartbles, Suffolk a východofríské ovce. Stádo masných krav, které farma chová, čítá přibližně dvacet matek plemene galloway a pro zpracování mléka ve vlastní mlékárně se využívá mléko pěti dojnic plemene český strakatý skot a dvě holštýnské dojnice. Ale na farmě žije i spousta dalších domácích zvířat. Vysokou kvalitu svých produktů mohou majitelé zákazníkům nabídnout díky vlastní faremní mlékárně. Z vlastní produkce biofarmy se zde zpracovává přibližně 1001 mléka denně, a to do podoby čerstvých a smetanových sýrů, tvarohu, sladkých tvarohových krémů, pomazánek a žervé a pochopitelně mléka. Od roku 2009 mohou návštěvníci nakupovat v místním faremním obchůdku. Výrobky z Nežichovské mlékárny jsou ovšem kromě farmy k dostání také ve farmářských obchodech v Plzni, ve farmářské prodejně v Karlových Varech, v obchodě U sedláků v Dalovicích a v Rokycanech. Prostřednictvím farmářských slavností chce ministerstvo mimo jiné přiblížit veřejnosti kvalitní potraviny a představit místní chovatele a pěstitele, u kterých si lidé mohou nakupovat potraviny takzvaně ze dvora. Tento způsob prodeje je návratem k osvědčeným tradicím a umožňuje pohodlný způsob nákupu poctivých potravin se zaručeným původem. Například čerstvé zeleniny, mléka a mléčných výrobků, masa, živých ryb a jiných produktů přímo u vybraných farmářů, případně v nejbližší maloobchodní prodejně nebo na farmářském trhu. Součástí akce je bohatý doprovodný program* jako je farmářský trh s možností nákupu kvalitních domácích produktů z místních farem, kuchařská show s kvalitními potravinami nebo ochutnávky regionálních potravin a potravin se značkou Klasa. Nechybí ani pestrý program pro děti - hry, soutěže, kvizy, dětské pekařství, hod lasem, slalom s trakařem, skákání v pytli, simulátor dojení krávy a jízdy na býkovi a mnoho dalšího. Vstup na akci je zdarma. Foto popis| Na farmě žije řada domácích zvířat Foto autor| Foto archiv Foto popis| Třetí farmářské slavností se uskuteční na rodinné biofarmě na Karlovarsku Foto autor| Foto archiv

Na pomoc půl miliardy eur

Zemědělec str. 11 Zájmové organizace Jan Doležal Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

25.7.2016

zpět Minulý týden rozhodla Rada ministrů pro zemědělství a rybářství států Evropské unie o alokaci dalších 500 milionů eur na pomoc chovatelům dojeného skotu. Současná krize na trhu s mlékem a mléčnými komoditami je přitom jedna z nejhorších, kterou unie pamatuje. V Evropě je momentálně abnormální nadbytek mléka. Rada chovatelů se totiž v reakci na klesající cenu mléka rozhodla propad příjmů kompenzovat právě zvýšením produkce, což dále tlačí na pokles ceny mléka Zemědělci se tak dostávají do začarovaného kruhu, z něhož není snadného úniku. Pomoci by částečně mohla kompenzace ze strany Evropské unie, která si je vědoma, že situace byla způsobena především vnějšími činiteli, tedy vyhlášením ruského embarga, poklesem poptávky v některých částech světa (Střední východ a Čína) a především ukončením režimu mléčných kvót, které vloni na jaře proběhlo právě na základě aktivity Evropské komise. Situace je tragická Evropská komise se snaží mléčnou krizi vyřešit již více než rok. Původní záměr, který stál za zrušením mléčných kvót, tedy snaha umožnit producentům mléčného skotu vyrábět mléko bez omezení a rozšířit tak svoje podnikání, naprosto nevyšel a nastává pravý opak. Za posledních 18 měsíců ukončily podnikatelskou činnost tisíce chovatelů dojeného skotu a řada drobných farmářů, jejichž příjmy a finanční závazky byly na mléce závislé, si podle francouzských a belgických farmářských svazů dokonce vzala život Pomoc je zatím nedostatečná Poslední balíček, který Rada ministrů pro zemědělství a rybářství schválila v září 2015 a který byl v řadě členských zemí vyplácen přibližně v polovině tohoto roku, byl jen slabou náplastí na ztráty, které chovatelé dojeného skotu za poslední téměř dva roky zaznamenali. Jen v České republice činila za toto období ztráta na mléce téměř 15 miliard korun. Z prostředků Evropské unie a rezervy ministerstva zemědělství bylo přitom v rámci kompenzace vyplaceno zhruba 450 milionů korun. Národní řešení je i vzhledem k ohledům týkajícím se nedovolené veřejné podpory a notifikace nových programů komplikované a zdlouhavé. Proto se řada nevládních zemědělských organizací po celé Evropě v posledních měsících vytrvale obracela směrem k Evropské komisi, která podle nich měla v rozpočtu Evropské unie najít další prostředky na pomoc chovatelům v nouzi Balíček se rodil v bolestech Rozpočet Evropské unie je přitom i vzhledem k politickým otřesům, které jsou nyní v Bruselu tématem číslo jedna, velmi ožehavou otázkou. Jeho další osud bezpochyby ovlivní chystaný odchod Velké Británie z unie a velkou neznámou jsou také společné výdaje na řešení uprchlické krize. Někteří čelní představitelé „stále ještě osmadvacítky" se nedávno vyjádřili v tom smyslu, že pro zajištění potřeb a integrace migrantů by ze společného rozpočtu Evropské unie měla být vyčleněna zhruba pětina tedy téměř 30 miliard eur. Ještě 17. května proto komisař pro zemědělství a venkov Phil Hogan tvrdil, že mluvit o další podpoře zemědělců je v tuto chvíli předčasné. V červnu již po soustavném tlaku zemědělských nevládních organizací a stálého zastoupení většiny členských států Evropské unie uvedl, že bude v červenci připraven předložit radě nový balíček obsahující opatření na řešení krize. Další detaily Evropská komise v tu dobu ještě nesdělila nicméně takzvaná velká trojka tedy Německo, Francie a Polna sko, ve společné deklaraci uvedla že by komise měla na řešení krize uvolnit dodatečné finanční prostředky, které by však měly být vyplaceny těm producentům, kteří se zavážou ke snížení výroby. Brusel podpoří dobrovolné snížení produkce I z těchto důvodů bude nejspíš 150 milionů eur z celkově alokovaných 500 milionů eur určeno podporu dobrovolného snížení produkce mléka Zbývajících 350 milionů bude rozděleno mezi

jednotlivé členské státy. Česká republika by z tohoto balíčku měla dostat přibližně deset milionů eur, tedy zhruba 270 milionů korun. Konkrétní podrobnosti týkající se výplaty peněz nebo podmíněnosti jejich výplaty zatím nejsou známy. Případné podmínky by však měly být pro všechny členské státy stejné. Proč krize vznikla Napříč Evropskou unií se chová více než 23 milionů krav a mléko představuje nejdůležitější zemědělskou komoditu na kontinentu. Na zemědělské produkci se totiž podílí z více než 15 procent Nejvýznamnějšími producenty jsou Německo, Francie, Velká Británie, Nizozemsko a Polsko. S nadprodukcí se Evropa potýkala již v 80. letech, Evropská komise tehdejšího Evropského hospodářského společenství kvůli tomu v roce 1984 dokonce musela zavést systém mléčných kvót, který dokázal nadvýrobu zastavit a přispěl tak ke stabilizaci cen. S postupnou liberalizací světového obchodu a také společné zemědělské politiky Evropské unie došlo v roce 2003 k přijetí rozhodnutí perspektivně s dostatečnou dobou přípravy tyto kvóty ukončit Nakonec byl režim mléčných kvót ukončen v roce 2015, přestože se zároveň vyskytlo několik negativních geopolitických okolností celosvětového dosahu. Na krizi se podílí více faktorů Jaké negativní faktory měly vliv na nadprodukci mléka? Šlo především zhoršení vztahů Evropské unie s Ruskou federací kvůli bezpečnostní krizi na východní Ukrajině, které nakonec vyústilo ve vyhlášení sankčního režimu unie vůči Rusku. To reagovalo vyhlášením odvetného embarga na dovoz unijní zemědělské a potravinářské produkce do Ruska Před vyhlášením embarga se Rusko na vývozech mléčných výrobků z Evropské unie podílelo až 13 %. U másla to bylo 24 %, u sýrů dokonce 32 %. Ze dne na den tak unijní producenti a zpracovatelé přišli o velmi významné odbytiště. Dalším negativním faktorem, jenž přispěl k eskalaci krize, byly problémy čínského hospodářství, které vyvolaly na tamní burze nejistotu a přispěly ke snížení poptávky po evropském zboží (včetně potravin) na čínském trhu. Došlo také k oslabení hospodářské pozice tradičních odběratelů unijní produkce, tedy zemí Blízkého východu. Politickou a ekonomickou nestabilitu přineslo 'arabské jaro', které namísto demokratizace vyústilo spíše v bezpráví a chaos. Krize v těchto zemích byla dále prohloubena vojenskými konflikty lokálního i regionálního rázu a především poklesem cen fosilních paliv, na. kterých jsou tamní hospodářství silně závislá. Vliv měl i pokles cen ropy Pokles cen fosilních paliv se často přičítá rozšíření břidlicové těžby ve Spojených státech a těžební politice Saudské Arábie, která i přes pokles ceny blokovala v organizaci OPEC těžbu surové ropy. Podle některých analytiků existuje navíc mezi trhy s ropou a mlékem poměrně zajímavá korelace. Pokles cen ropy totiž obvykle vyústí v pokles cen rostlinných komodit (pšenice, řepky, kukuřice, sóji), ze kterých se vyrábí krmiva pro hospodářská zvířata. Chovatelé této situace využijí k tomu, aby zvýšili krmné dávky a mléčnou užitkovost, případně počet zvířat a tím celkovou výrobu mléka. Nastane nadprodukce a ceny mléka poklesnou. Vlivem výše zmíněných faktorů se za poslední téměř dva roky naplno rozjela spirála nadvýroby a nízké poptávky, která vyústila v odbytovou krizi. To dokládá i fakt že zásoby sušeného odstředěného mléka meziročně vzrostly o více než 15%. V květnu byla průměrná cena mléka v Evropské unii zhruba 26 eurocentů za litr. V České republice je to již zhruba jen 20 eurocentů za litr. Náklady se přitom pohybují mezi 35-10 eurocenty. Ani nová opatření nemusí stačit Poslední balíček opatření z března tohoto roku byl přitom pro celou řadu zemědělců velkým zklamáním. V porovnání s katastrofickými ztrátami byla perspektiva rozšíření programu mléko do škol a možnost dobrovolného snížení produkce výměnou za podporu de minimis velmi málo. Také nyní se velká část chovatelů shoduje, že nově přijatá opatření rozhodně nemusí stačit Ačkoli je každá finanční podpora lepší než žádná, nic to nemění na tom, že pozice prvovýrobců na trhu je velmi problematická a velká část peněz nakonec skončí u obchodních řetězců, kterých se tato krize finančně nedotkla V současné chvíli bude třeba především počkat na další detaily

ohledně balíčku a zároveň na národní rovině pokračovat v prosazování daňových úlev na stejnou úroveň, jako je tomu v okolních státech - v Německu a Polsku. *** Některá podpůrná opatření v balíčku Evropské unie pro producenty mléka Program na omezení produkce mléka: 150 milionů eur na podporu dobrovolného omezení produkce mléka Program bude administrovat Evropská komise, aby měli všichni žadatelé rovné podmínky. Podmíněná vyrovnávací podpora ve výši 350 milionů eur, kterou budou moci jednotlivé členské státy kofinancovat až do výše 100 %. Dobrovolná podpora vázaná na produkci: členské státy budou moci vyplatit vyšší podporu za rok 2016, pokud v roce 2017 nebudou podporu vyplácet v závislosti na produkci. Zvýšení stropů a prodloužení termínů na intervenční nákup sušeného odstředěného mléka (SOM). Rozšíření režimu soukromého skladování pro SOM. Přednostní výplata plateb: až 70 % do 16. října 2016 u přímých plateb a 85 % u nárokových plošných plateb z Programu rozvoje venkova. Podpora organizací producentů ovoce a zeleniny: podpora za stažení některých produktů z trhu. (Zdroj: Politico.eu) Foto popis| České mléčné výrobky jsou velmi kvalitní a u spotřebitelů oblíbené, nadprodukce mléka v Evropě však místní producenty a zpracovatele znatelně poškozuje Foto autor| Foto Jan Doležal O autorovi| Jan Doležal, Agrární komora ČR

Pestovaní brambor si zaslouží podporu Zemědělec str. 11 Zájmové organizace Jan Doležal Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

25.7.2016

zpět U příležitosti vydání Bílé knihy o pěstování brambor v České republice; která volně navazuje na Strategii ministerstva zemědělství do roku 2030, proběhla minulý týden tisková konference. Na vzniku Bílé knihy se společně s resortem Ministerstva zemědělství, Výzkumným ústavem bramborářským a Českým bramborářským svazem podílela také Agrární komora ČR Na úvod přítomné se stavem tuzemského bramborářství seznámil ministr zemědělství Marian Jurečka Vyzdvihl význam pěstování brambor pro dobrý „zdravotní stav" půdy a uvedl také, že brambora patří mezi pět nejvýznamnějších plodin na světě. Pěstování brambor je podle ministerstva v České republice tradičním odvětvím a právě Bílá kniha by měk pomoci k jeho dalšímu rozvoji Impulzem k sepsání knihy byla podle ředitele Úřadu Agrární komory ČR snaha zvrátit negativní trend poklesu osázených ploch brambor všech užitkových kategorií brambor. Předseda Českého bramborářského svazu Miloslav Chlan dodal, že Bílá kniha vznikla především jako nástroj motivace zemědělců k pěstování brambor a jako záměr dalšími jeho rozvoje tohoto sektoru v České republice. Podle Chlana jsou brambory nejen tradiční zemědělskou komoditou, která má pozitivní vliv na půdní úrodnost ale je třeba je především považovat za kvalitní potravinu a také zdravou zeleninu, na což se často zapomíná. Podle Čepla z Výzkumného ústavu bramborářského jsou skutečně brambory a prospěšnost jejich konzumace někdy neprávem opo Běžná porce brambor obsahuje například až 33 % denní dávky vitamínu C, je bohatým zdrojem draslíku a některých dalších stopových prvků, které jsou pro správný chod organismu důležité. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky je podpora pro pěstování brambor důležitá především proto, aby místní producenti byli schopni brambory pěstovat s dostatečnou ekonomickou rentabilitou a šetrně k životnímu prostředí Podporovány by tak perspektivně v následujících letech mohly být například závlahy pro pěstování raných brambor a k životnímu prostředí šetrná integrovaná produkce brambor obecně.

Foto popis| Představení Bílé knihy se zúčastnil také ministr zemědělství Marian Jurečka (vpravo) a náměstek pro řízení sekce komodit a vzdělávání ministerstva zemědělství Jiří Šír Foto autor| Foto Jan Doležal O autorovi| Jan Doležal, Agrární komora ČR

Kalendář akcí 25.7.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět * Pořádáte seminář, předváděcí akci, konferenci, polní den, veletrh, výstavu, aukci plemenných zvířat či podobnou zemědělskou akci? Zajistěte si hojnou účast zemědělské veřejnosti oznámením v našem kalendáři. Oznámení s datem, hodinou, místem konání akce a kontaktem pro další informace o ní zadejte na internetových stránkách našeho týdeníku http://www.zemedelec. cz přímo do Kalendáře akcí, případně zašlete na adresu mailto:[email protected]. * 26.7. Základní výběry býků plemene české strakaté se konají v Osiku u Litomyšle. Organizátorem je CRV Czech Republic, Vídeňská 340, 252 42 Veštec. * 26.7.9.00 hod. Odborný seminář a polní den o bramborách se koná v Havlíčkově Borové. Organizátory jsou Český bramborářský svaz, Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod a Havlíčkova Borová, zemědělská a. s. Info: tel.: 603 266167. * 27. 7. 930 hod. Bramborářský seminář se koná v Březové u Opavy. Organizátory jsou Český bramborářský svaz, Brezovská zem. a. s. Info: mailto:[email protected], tel.: 569 466 243 * 30. 7. 11.00 hod. XXTV. národní přehlídka chovných koní plemene Shagya araba se koná v Humpolci, na kolbišti Zlaté podkovy. Organizátorem je Svaz chovatelů Shagya araba České republiky. Info: tel.: 775 343 634. * 3. 8. 9.00 hod. Seminář Zjednodušte si práci s Axcelerou-C. Odstavte telata 35. den se koná v hotelu Tri Věžičky, Jihlava. Pořadatelem je Bodit Tachov s. r. o. a AB NEO. Info: mailto:[email protected], tel.: 374 721498. * 7.8.9.00 hod. Ochutnávka Regionální potraviny OK se koná v rámci Svatovavřineckých hodů v Přerově, Horní náměstí. Organizátorem je Okresní agrární komora Přerov. Info: mailto:[email protected]. * 13.8. Ovčácké slavnosti na Zlobici - celostátní výstava plemen ovcí a koz se koná ve Zlobici. Organizátorem je Svaz chovatelů ovcí a koz. Info: tel.: 777 754 800, mailto:[email protected], http://www.schok.cz. * 13.-27.8. Škola přírodního stavitelství se koná v Bílých Karpatech. Organizátory jsou Ekovesnice, Eko-osada. Info: Nicol Vondra, tel.: 774 216 807, mailto:[email protected]. * 14. 8. 9.00 hod. Ochutnávka Regionální potraviny OK se koná v rámci Kojetínských hodů na Masarykově náměstí, Kojetín. Organizátorem je Okresní agrární komora Přerov. Info: mailto:[email protected]. * 18.-21.8. Agrokomplex Nitra 2016 (43. ročník mezinárodní zemědělské a potravinářské výstavy) se koná v Agrokomplexu Nitra. Organizátorem je Agrokomplex -Výstavníctvo Nitra. Info tel.: +421 376 572 123. * 25.8.9.00 hod. - 30.8.17.00 hod. Země živitelka na téma Budoucnost českého zemědělství a českého venkova (43. ročník mezinárodního agrosalonu, národní dožinky, prezentace kvalitních českých potravin, soutěž o Zlatý klas) se koná na Výstavišti České Budějovice. Organizátorem je Výstaviště České Budějovice, Husova 523,370 21 České Budějovice ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství, MMR, Agrární komorou ČR, Potravinářskou komorou ČR a Zemědělským svazem ČR. Info: http://www.vcb.cz. * 25.8.13.00 hod. Polní den Syngenta Slunečník Žlunice se koná ve Žlunicích. Organizátorem je Syngenta. Info: http://www.syngenta.cz. * 27. 8.10:00 hod. Národní dožinky (dožinkový průvod a celodenní kulturní akce v Pivovarské zahradě) se konají na Výstavišti České Budějovice. Organizátorem je Agrární komora ČR. Info:

mailto:[email protected]. * 30.8. Seminář k dřevině roku Třešeň ptačí se koná v Lesním závodu Zidlochovice (blok přednášek a exkurze v porostech). Info: Vít Skála, www. cesles.cz, http://www.lesnictvi.cz. * 3.9. Pelhřimovské dožinky (dožinková slavnost s bohatým doprovodným programem) se konají v Pelhřimově. Organizátorem je VOD Kámen. Info: mailto:[email protected]. * 3.9.930 hod. Ležnické Biodožínky (tradiční oslava dokončení sklizně) se konají v Ležnici 810, Horní Slavkov. Organizátorem je Agrafa, Ležnice 810,357 31 Horní Slavkov. Info: tel.: 724 437 685. * 3. 9. 9.00 hod. Ochutnávka Regionální potraviny OK se koná v rámci akce Gulášfest Přerov 2016, na Výstavišti Přerov. Organizátorem je Okresní agrární komora Přerov. Info: oakpr@volny. cz. * 8.9. 9.00 hod. Polní den Syngenta Slunečník Žabčice se koná v Zabčicích. Organizátorem je Syngenta. Info: http://www.syngenta.cz. * 8. 9.10.00 hod. Agroshow Dynín se koná v Dyníně. Organizátorem je Bednař FMT, Lohenická, Praha 9-Vinoř. * 10.-11. 9. 8.00 hod. Jiřinkové dny (více než 300 odrůd jiřin světového sortimentu, novinky roku 2016, výstava růží, mečíků, begónií, fuchsií a dalšich květin)se konají ve Slovci u Městce Králové. Organizátorem je Zahradnictví Dahlia. Info: Luděk Brzák, Zahradnictví Dahlia, http://www.dahliabrzak.cz. * 10.9. 9.00 hod. Výstava Historické traktory 2016 (historické traktory -stabilní motory - zemědělské stroje 2016) se koná v Kropáčově Vrutici 27 219. PSČ 294 79. Organizátorem je N & N Kosátky, Kropáčova Vrutice 111, 294 79 Kropáčova Vrutice. Info: tel.: 603 289 403. * 12.-14. 9. 21. odborný seminář s mezinárodní účastí s názvem Aktuální aspekty pěstováni zpracování a využití léčivých, aromatických a koreninových rostlin (legislativní aspekty pěstováni LAKR, léčivé konopí, biologická aktivita, nejnovější výsledky výzkumu, pěstování a zpracování LAKR) se konala České zemědělské univerzitě v Praze. Organizátorem je Česká zemědělská univerzita v Praze. Info: mailto:[email protected]. * 12.-14. 9.1930 hod. Konference Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 2016 (nejnovější výsledky teoretického a aplikovaného výzkumu v oblasti stresové fyziologie rostlin, včetně aplikace získaných výsledků ve šlechtění, pěstování a ochrany rostlin) se koná ve Zvolenu, Štúrova 2, ÚEL SAV SK SK. Organizátory jsou Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů a Ústav Ekologie lesa SAV Zvolen. Info: doc. Ing. František Hrdlička, Ph. D., ČZU v Praze, FAPPZ, Kamýcká 129,165 21 Praha 6 - Suchdol, mailto:[email protected].

ZEMĚDĚLSKY SERVIS 25.7.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět . Světové trhy Vývoj cen zemědělských výrobců vajec ve vybraných státech EU Z e m * Týden do 5.6. 12.6. 19.6. 26.6. 3.7. 10.7. Česká republika 2 447 2 182 2 283 2 249 2 174 2155 Evropská unie 2 869 2 883 2 850 2 854 2 893 2 830 : Německo 2 616 2 598 2 563 2 476 2 437 2 390 I Polsko ; 3 283 3 382 3 130 3 000 3 332 2 798 Slovensko 2 437 2 281 2 453 2 176 2 354 2 332 1 Maďarsko 2 999 2 928 2 938 2 912 2 839 2 832 Poznámka: Ceny zemědělských výrobků na reprezentativních trzích u vajec MSL Pramen: Evropská komise Ing. Karina Pohlová, ÚZEI Vývoj cen zemědělských výrobců jatečných býků ve vybraných státech EU (Kč 7100 kg jatec, hm.)

Země Česká republika 8 5.6. 707 12.6. 8 763 19.6. 8 729 Týden 26.6. do 8 693 8 3.7. 760 10.7. 8715 Evropská unie 9 739 9 741 9 741 9 663 9 649 9 589 Německo "9407 9 431 9 459 9 367 9 354 9 265 Polsko 8 380 8 423 8 304 8 298 8136 8 145 Rakousko 9507 9 414 9 543 9 510 9 595 '9 619 Španělsko 9 799 9 831 9 873 9811 9 674 9 757 Poznámka: Ceny zemědělských výrobců na reprezentativních trzích u mladých býků tř. R. Pramen: Evropská komise Ing. Karina Pohlová, ÚZEI * Jatečná zvířata Ceny jatečných zvířat (JUT, EUR/100 kg, týden 2016) 27. i Země Prasata (E) Mladý skot (R3) Krávy (R3) Jalovice (R3) Česká republika 158,33 322,1 258,9 266,4 Dánsko 146,14 358,2 309,0 360,9 Německo 168,20 342,4 300,0 348,1 Irsko 152,06 382,8 316,6 398,0 Španělsko 160,59 360,6 241,8 375,7 Francie 153,00 349,0 365,0 381,0 Itálie 155,00 379,6 275,6 403,6 Litva 160,30 276,8 239,6 239,7 Maďarsko 168,11 - 191,8 Nizozemsko 149,32 310,6 287,9 Rakousko 165,56 355,5 288,3 343,8 Polsko 159,68 301,0 254,2 277,1 Slovensko 165,05 337,5 273,6 271,4 Velká Británie 146,40 382,9 314,5 397,8 Průměr EU-28 160,36 354,4 332,9 374,8 Zdroj: Generální ředitelství zemědělství a rozvoje venkova Evropské komise (DGAgri) Světové trhy Kč/Vývoj 100 termínových kg) cen vepřového masa na burze v Chicagu (Kč/kg) Termín dodání 12.6. 19.6. 26.6. Týden do 3.7. 10.7. 17.7. Červenec 2016 45,16 45,69 45,38 43,76 43,10 42,83 Srpen 2016 45,65 ! 47,28 45,88 43,25 42,44 41,72 Říjen 2016 38,37 39,41 38,85 37,50 36,93 35,33 Poznámka: Vepřové maso - Lean Hogs Futures. Pro zjednodušení uvedena kotace k poslednímu dni v uvedeném týdnu. Pramen: CME Ing. Karina Pohlová, ÚZEI Vývoj termínových cen hovězího skotu na burze v Chicagu (Kč/kg) Termín dodáni 12.6. 19.6. 26.6. Týden do 3.7. 10.7. 17.7. Srpen 2016 76,71 72,87 75,29 77,56 77,23 74,72 Září 2016 75,95 i 72,46 74,66 j 77,09 76,72 74,09 * Říjen 2016 75,18 71,82 73,86 * 76,44 i 76,17 73,55 j Poznámka: Cena skotu pro výkrm (voli 650-849 lb) - Feeder Cattle Futures. Pro zjednodušení uvedena kotace k poslednímu dni v uvedeném týdnu. Pramen: CME Ing. Karina Pohlová, ÚZEI Maso Denní šetření nákupních cen jatečných zvířat (vybrané podniky) Komodita 13.7. 14.7. 15.7. 18.7. 19.7. Prasata tř.j.S, E, U, JUTza studena (Kč/kg) 42,77 42,27 42,66 43,37 43,45 Prasata tř. j . S, E, U v živé hm. (Kč/kg ž. hm.) 32,90 32,52 32,82 :33,36 33,42 Bycí tř. j . S, E, U, R, JUT za studena (Kč/kg) 86,12 ; 85,08 87,25 87,61 85,85; Býci tř.j. S, E, U, Rvživéhm.jKč/k^ž.hm.) 47,32 46,75 47,94 48,14 47,17

Poznámka: JUT (jatečně upravené tělo) - orientační přepočtové koeficienty: prasata: cena JUT za studena/1,30 Z cena v živé hmotnosti býci: cena JUT za studena/1,82 Z cena v živé hmotnosti Ceny jsou bez nákladů na dopravu a bez DPH. Zdroj: TISCRSZIF Ing. Monika TrnkováJISČRSZIF Obilí Ceny zemědělských výrobců obilí v 28. týdnu 2016 (Kč/t, SZIF) Cena Pšenice i Ječmen krmný i Zito Průměrná potravinářská 3 777 i 2 794 I potravinářské 3 594 Maximální 4 000 2 852 3 643 Minimální 3319 2 700 3 150 ) na dopravu a bez DPH. Pramen: Tlí" SZIF Foto popis|

zpravy.iDNES.cz Turín bude držet dietu, nová starostka chce vegetariánské město zpravy.iDNES.cz str. 0 Zprávy / Zahraniční iDNES.cz, Alena Beníšková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

21.7.2016

zpět Podpora vegetariánství a veganství se stala klíčovým bodem pětiletého politického programu nové starostky Turína Chiary Appendino. Obyvatelé severoitalského města se mají snažit konzumovat co nejméně masa a živočišných výrobků. „Podpora veganské a vegetariánské stravy je zásadní pro ochranu životního prostředí, zdraví našich občanů a dobrých životních podmínek pro zvířata.“ Tak zní jeden z hlavních cílů nedávno zvolené starostky italského Turína z Hnutí 5 hvězd (M5S). Město na úpatí Alp je prvním na Apeninském poloostrově, kde se prosazování stravy rostlinného původu zařadilo mezi politické cíle místní samosprávy. Piemont a jeho hlavní město je právě Turín se přitom můžou pochlubit řadou místních sýrů, uzenin a tradičních receptů, které se bez masa prostě neobejdou. Například „brasato al barolo“ (hovězí s celerem, cibulí, mrkví vařené v jednom z nejlepších piemontských vín Barolo) nebo „vitello tonnato“ (telecí s tuňákovou omáčkou) patří k typickým jídlům tohoto regionu. Podle 62stránkového programu, který byl schválen během prvního zasedání městské rady, se nové vedení města chce během následujících pěti let zaměřit na výchovu místních dětí ohledně výživy. Chce tím snížit množství živočišných produktů používaných budoucími generacemi. „Lékaři, výživoví poradci i političtí experti budou v našich školách učit děti, jak se správně stravovat a zároveň chránit Zemi a práva zvířat,“ píše se v programu podle italského serveru La Repubblica . Nová radní pro životní prostředí Stefania Giannuzzi, která je vegetariánkou už 20 let, uvedla, že cílem programu rozhodně není poškodit místní restaurace a obchody, ani urazit producenty masa v Piemontu. „Nechtěla bych vyvolat spory s masným průmyslem. Také nechceme uzavřít malé obchody nebo zruinovat lidi, kteří roky rozvíjejí typické piemontské pokrmy a vína,“ vysvětlila Giannuzzi deníku Corriere della Sera .

Program rady se na sociálních síti setkal s posměchem. „Kdo v Turíně neposlechne, půjde spát bez večeře,“ ironicky žertovala jedna z uživatelek Twitteru. Mara Gallinacci (Twitter) @lestoriedimad 19.července 2016 v 10:57, příspěvek archivován: 21.července 2016 v 12:32 Programma *Appendino :Promozione della dieta vegana. E a *Torino chi disobbedisce andr&*224; a letto senza cena. 2 lidé to sdílejí odpovědět retweet oblíbit

URL| http://zpravy.idnes.cz/starostka-chiar...ni.aspx?c=A160721_131127_zahranicni_ale

zpravy.tiscali.cz Česko se topí v levném mléce. Nepomáhají ani dotace, ani 'superkrávy' z USA zpravy.tiscali.cz str. 0 Zprávy / Magazín Vojtěch Ondráček Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

25.7.2016

zpět Kdo nedá dopustit na mléčné výrobky, má se v nejbližší budoucnosti na co těšit. Mléko je levné, a bude ještě levnější. Problémem je, že levné zboží není zadarmo. Bez dotačních stovek milionů by čeští zemědělci zkrachovali, ale příspěvky jen prodlužují smrtelnou agonii, kterou mlékařům způsobily krávy z Ameriky, ruské sankce, i čínská recese. Psal se orwellovský rok 1984 a předchůdce dnešní Evropské unie si zahrál na velkého bratra v zemědělské politice. Každá země dostala kvótu pro vlastní mléčnou produkci. Direktivní krok měl vyřešit zoufalou situaci, kdy Evropa tonula v přemíře mléka a mléčných výrobků. Loni se ale EU odhodlala k nevídanému rozhodnutí. Zrušila mléčné kvóty a otevřela stavidla volného trhu. Jenže poslední, komu přinesl volný trh s mlékem radost, byly mlékárny. Pokud se dříve hrozily, že budou muset platit pokuty za překročení maximální produkce, v současné sobě peníze nemají vůbec. Nadprodukce levného mléka doslova zalila Evropu a mlékárny nevědí, jak z toho ven. Bohatnoucí supermarkety Velká konkurence znamená, že mlékárny prodávají mléko levně. Současná cena šest korun za litr ale znamená, že ho neprodávají jenom levně, ale hluboko pod výrobní cenou. Jenže nemají na výběr. I když čeští výrobci prodávají mléko za čtvrtou nejnižší cenu v Evropě, 60 procent mléka a mléčných výrobků se k nám dováží. Na levném mléce se výrazně podepsala i extrémní loňská sucha, která způsobila zemědělcům škody za tři miliardy eur. A v důsledku snížila a zdražila krmení pro skot. Aspoň český zákazník by mohl mít radost. Jenže cena konečného zboží na pultech nijak výrazně neklesá. Na vině jsou supermarkety a distributoři, kteří využívají levného nákupu. A supermarkety zatím nemají potřebu si konkurovat cenovou válkou. Dotační cesta do pekel Češi navíc na levné mléko doplácejí. I když nepřímo. Ministerstvo zemědělství totiž dotuje mlékárenské firmy, aby nezkrachovaly. A nestojí to málo. Chovatelům dojnic letos pošle přes 600 milionů korun jako kompenzaci za nízké ceny mléka. Navíc dalších 850 milionů korun dostanou chovatelé v rámci nových národních programů na zlepšení kvality mléka a produkce dojnic. Ale ani stovky milionů neřeší situaci do budoucna. Dotační program na zlepšení produkce je navíc kontraproduktivní. V Česku máme sice roční produkci mléka téměř stejnou jako v šedesátých letech, jenže máme méně než polovinu dojnic, co tehdy. Za výrazným růstem dojivosti stojí přechod

na speciální šlechtěné "superkrávy". Takzvaný holštýnský skot byl vyšlechtěn ve Spojených státech jen k produkci mléka. "Holštýnky" u nás nyní tvoří polovinu zdejších dojnic. V případě dotačního programu zkvalitnění produkce jich výrazně přibude. A s tím i produkovaného mléka, takže problém nadprodukce se jen prohloubí. "Tím, že se snížila cena mléka, jeho výroba se nevyplácí, takže se dřív nebo později budou snižovat stavy mléčných krav. Ve chvíli, kdy se sníží stavy mléčných krav, porostou zákonitě ceny. Půjde ale v podstatě o likvidaci mléčné výroby," varuje expert na živočišnou výrobu Pavel Pinc ze společnosti Genoservice Corp. Dotační politika navíc není pouze českou záležitostí. Podstatná část peněz přichází rovnou z unie. Jenže jiné země dostávají od EU ještě větší finanční injekci, takže lépe dotovaní Němci potom prodávají své výrobky ještě levněji a zaplavují český trh. Agrární komory zemí Visegrádské čtyřky už kvůli tomu požádaly unii o zvláštní dotaci ve výši jedné miliardy eur. Kolik mléka vypije čínský drak? Kromě počasí a ekonomické nerovnováhy zasáhla do mlékárenského průmyslu i politika. Sankce proti Rusku vyvolali zpětnou reakci a ruské embargo na potraviny ze Západu. Jedno z velkých odbytišť českého mléka a mléčných výrobků se tak stalo nedostupným. A brzy bude hůř. "Většina smluv na mléko, které jde do Německa, končí ke konci letošního roku. Takže ke konci roku se situace ještě zhorší. Německo a Francie jsou s mlékem soběstačné, nebude zájem kupovat dál mléko v Čechách," varuje expert. Po zrušení kvót se očekával velký nárůst exportu, především do Číny a arabských zemí, protože v nich dlouhodobě roste poptávka. Jenže evropské země se vzájemně začaly o pomalu se rozvíjející trhy přetlačovat a stejně jako v Evropě si konkurovat nízkými cenami. Velké naděje, které všichni vkládali do Číny, vzaly brzy zasvé, země draka totiž už několik měsíců sama bojuje s ekonomickou recesí. Ale i přesto se zdá být právě Čína největší nadějí pro české mlékaře. Mlékárna Madeta podepsala v červnu smlouvu s čtvrtým největším čínským potravinovým koncernem Er Shang, který zásobuje potravinami Peking a další čínské metropole. Madeta by měla dodávat trvanlivé a sušené mléko v hodnotě 100 milionů korun. Komu se nepodaří domluvit mnohamilionové prodeje mimo Evropu, bude muset produkci mléka dříve či později zastavit. "Začínají se podporovat masné krávy, protože je zřejmé, že mléčné krávy nemají šanci přežít. V Česku vydrží současný tlak jen největší výrobci. Zůstane pár farem, které jsou dnes na špičkové úrovni, a to je hodně málo zemědělských podniků," odhaduje Pinc. Bez mléka v Česku sice nezůstaneme, ani jeho ceny nejspíš nebudou astronomické. Z pohledu spotřebitele se tak zdánlivě nestane nic tragického. Problém je, že redukce tuzemské výroby a zvýšení dovozu uvrhne Česko do pozice "druhořadého" státu. "Hlouběji se propadáme do role spotřební země, která plní roli konzumenta, nikoli výrobce," uzavírá odborník.

URL| http://zpravy.tiscali.cz/cesko-se-topi...-ani-dotace-ani-superkravy-z-usa-281694

© 2016 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz | [email protected]

Jaké to bylo, být živým ministrem? 1. Vejce, uzeniny, knedlíky: Na co si dát v regálu pozor? Radí europoslanec Poc 2

Recommend Documents