Jaké své přednosti byste vyzdvihla? Jsem spolehlivá a čestná, dokážu se zastat lidí, kterým bylo ukřivděno

pondělí, 7. ledna 2008

Lead-in Máme tu nový rok 2008 a celá redakce Vám přeje mnoho úspěchů ve studiu i mimo něj.

číslo 1 / 08

Jaké předměty učíte? Jaké své přednosti byste vyzdvihla?

Jsem spolehlivá a čestná, dokážu se zastat lidí, kterým bylo ukřivděno.

V současné době pouze angličtinu, nikdy jsem zde jiný předmět neučila. Jaká jste na žáky?

Inzerce Od příštího čísla začíná na všeobecné přání nová rubrika – Inzerce. Náměty a inzeráty posílejte na [email protected] . Uzávěrka pro každé číslo je vždy 21. v měsíci, abychom měli dostatek času vaše inzeráty zpracovat. Inzeráty doručené později vyjdou příští měsíc.

Naši (m)učitelé

Mgr. Ludmila Bílková

Čeho si na Vás cení Vaši kolegové?

Asi hnusná.

Myslím si, že kolegové si nejvíc cení humanizujícího přístupu k řešení problémů.

Jaký druh kultury máte nejraději (kino, divadlo...)?

Vážím si na kolezích takové otevřenosti, upřímnosti a férového jednání. Vztahy na této škole jsou korektní mezi kolegy.

Jaký si v divadle vybíráte žánr?

Co jste studovala po ZŠ? A kde?

Vzpomenete si na nějakou operu, která se Vám líbila?

Studovala jsem Střední všeobecně vzdělávací školu v Liberci a potom pedagogickou fakultu UK v Praze. Z jakého důvodu jste zvolila učitelské povolání?

Na učitelku jsem si hrála už odmalička. Byl to nejlepší způsob, jak si prosazovat své vlastní názory a realizovat své představy o životě. Chtěla jsem si tím asi potvrdit svou vlastní důležitost. Nelákalo Vás někdy něco jiného?

Ne, nikdy. Měla jste také nějaké jiné povolání po ukončení studií?

Žádné, vždy jsem jen učila. O prázdninách jsem si přivydělávala brigádami, různými činnostmi – natěračka, listonoška, prodavačka, hosteska. Učila jste i někde jinde? V případě, že ano, kolik let?

Dalším učitelem, kterého jsem vyzpovídal, je Ludmila Bílková. V současnosti učí pouze angličtinu. Klidně by mohla žít v Anglii. Sídlí v kabinetu II/13. Kde jste se narodila a jaké jste měla dětství?

Narodila jsem se v Čáslavi. Pak jsme se celá rodina přestěhovali do Žiliny a později do Prahy. Dětství jsem měla hezké – československé. Do svých 6-ti let jsem mluvila slovensky i česky.

Ano, svou učitelskou kariéru jsem začínala v roce 1973 v Radostíně u Sychrova, kde byla jednotřídka (to bývala na malých školách jedna učebna, kam chodili všichni žáci, ze všech ročníků, vyučoval je jeden učitel, většinou ředitel školy) a na školičce velký nápis, který mě ohromuje dodnes: Víra, mrav i vzdělanost, chlév v tom školy vznešenost. Kéž by to platilo i nadále. Až do roku 1989 jsem působila na Odborném učilišti ČSVD (Český svaz výrobních družstev). Učila jsem truhláře a čalouníky jazyku českému. Moc se mi tam líbilo. Kolik let učíte na SPŠSE a VOŠ?

Ježíši! Bude to 18 let. Jak byste se charakterizovala?

Pokud se mám charakterizovat, tak jako osoba citová, spíš ochranářská než bojovná, s mateřskými pudy, mající tendenci harmonizovat lidské vztahy. Za příznivých okolností jsem přátelská, komunikativní, společenská a se silně vyvinutým smyslem pro spravedlnost.

Hudební koncerty a divadlo.

A naopak – čeho si u kolegů ceníte Vy?

Proč jste si vybrala průmyslovku?

tuto

libereckou

Já jsem si jí nevybrala. Nastala doba, kdy se začala učit angličtina, a tak se sháněli angličtináři. Měla jsem v aprobaci angličtinu, tak jsem se nechala přemluvit.

Nejraději mám opery a koncerty vážné hudby.

Verdiho Nabucco. Váš nejoblíbenější literární autor či dílo, hudební styl a film?

Z hudebního stylu preferuji nezávislou hudbu. Mým nejoblíbenějším autorem je Kinsley Amis a milovaná kniha Šťastný džin. Dále Elya Kaza – Tichá dohoda. Třetím – spíše psychologickým – autorem je M. Scott Beck – Nevyšlapanou cestou. Filmy mám ráda hlavně španělských režisérů. Všechny jejich filmy zanechávají pocit silného zážitku.

Co vše sledujete televizi?

Mám ráda hlavně přírodopisné a naučné filmy na ČT2. Jinak u televize velmi ráda žehlím-v tom případě zhlédnu i lecjaký seriálek. Co děláte ve svém volném čase?

Ráda pracuji na zahrádce, věnují se domácím pracím, čtu a poslouchám hudbu.

A podmínkou štěstí je zápas, odvaha a vytrvalost.

Celostátní stávku dne 4.12.2007 podpořila i většina profesorů z naší školy.

Jaký je Váš vztah ke kouření na pracovišti?

Odborný svaz SPŠSE se v ke stávce vyjádřil takto:

V žádném případě by se nemělo na pracovišti kouřit. Pokud si někdo chce ničit zdraví, tak ne na pracovišti, ale ve svém volném čase. Ať tyto nešvary nezatahuje na pracoviště, zvláště když naším cílem je podílet se na výchově budoucí generace.

Jaký je Váš vztah ke sportu? Jezdíte na kole, na lyžích?

Nejsem vůbec žádný sportovec, ale na kole i na běžkách jezdím ráda. Ráda cestujete? Pokud ano, kam?

Pokud mi to zdravotní stav dovolí, tak kamkoli, kde je ticho a klid. Jakou nejvzdálenější zemi jste navštívila?

Asi ostrov Anglesey, který patří k Walesu. Co Vás na něm zaujalo?

Pohádkový ostrov se zachovanými hrady z římského období a neuvěřitelně krásné okolní moře.

“Důvod, proč jsme se přidali k výstražné stávce je následující, chceme veřejnost upozornit na to, že problémy ve školství narůstají přes únosnou mez. Problém školství se zákonitě promítne do života celé společnosti. V současné době státní výkonná i zákonodárná moc omezuje prostředky na vzdělávání a to na úkor věcí často nepotřebných, nelogických. SPŠSE v Liberci je státní škola s dlouhou tradicí, doufáme, že i s vysokým kreditem v regionu. I ona potřebuje další finanční prostředky na modernizaci výuky a obnovu stávajících budov. Pokud finanční prostředky do státního školství nepřijdou, školy budou zaostávat, chátrat. Vzdělanost bude klesat, do školství nepůjdou schopní lidé, neboť pedagogická práce s mladou generací nebude mít smysl.“ Informace o výsledku podpory stávky: 33 pedagogů je pro, 14 pedagogů proti, 5 pedagogů nerozhodných (ti se stejně později museli vyjádřit), 2 pedagogové byli nemocní a jejich názor nebyl započítán.

Chtěla byste žít v nějaké jiné zemi než v Čechách?

Mohla bych klidně žít v Anglii. Kdyby existoval stroj času, kam byste se podívala?

Nejspíš bych skončila v době obrozenecké – polovině 19. století. Proč právě zde?

Byla to taková čistá, vyrovnaná doba, v níž se o cosi usilovalo a ve které platí mravnost. Kdybyste mohla mít tři kouzelná přání, jaká by to byla?

Chtěla bych být zdravá a bohatá a v důchodu. Proč zrovna v důchodu?

Abych si mohla dělat co chci, abych mohla věnovat veškerý svůj čas svým koníčkům. Toužím po klidu. Volný čas bych si uměla zaplnit. Máte nějaké životní krédo?

Ano, je z díla Jana Amose Komenského, který kdysi napsal: Zpívej co umíš, dělej co můžeš, jez co máš, nevstávej výše sebe, postojíš, poznáš.

Jaký máte vztah k životnímu prostředí? Třídíte odpad?

(zamyšlení) Životní prostředí se pro mě stává nejdůležitějším. Čím jsem starší, tím více si uvědomuji, jakou důležitou roli pro mě hraje. Sama bych chtěla přispět k tomu, aby životní prostředí se nějakým způsobem neničilo. Odpad samozřejmě třídím. Na závěr řeknu, že mi vadí, jakým způsobem se v Liberci chovají k životnímu prostředí. Jak se zde prodávají všechna volná prostranství, jak se budují další nesmyslné supermarkety a další monstra, která zaplavují Liberec. Děkuji za rozhovor
Apač

SPŠSE a VOŠ Čeho chcete ještě dosáhnout?

Chci se sebevzdělávat až do své smrti. Pracovat na sobě, protože vím, že nic nevím.

Stávka učitelů 4.12.2007

Co byste vzkázala studentům nebo obecně mladým lidem?

Citovala bych Antoina de Saint-Exupéryho Malého prince: Což jsi už zapomněl, že podmínkou štěstí je nikdy štěstí nehledat?Neboť pak bys usedl a nevěděl, kam běžet. Pokud jsi věřil, štěstí je ti dáno jako odměna. Štěstí ti je dáno jako odměna.

SPŠSE a VOŠ – školní časopis Zkrat

Náš pan ředitel má názor na stávku takový:

“Dovedu si představit nepříjemnosti jaké způsobí stávka na železnici, v jakékoliv dopravě, též i ve zdravotnictví tam je to sice neetické, ale účinné (zvláště když někoho bolí zuby ;-)) i na úřadě by byl důsledek nepříjemný alespoň v tom, že by byli lidi naštvaní. Ve školství je situace poněkud odlišná. Hospodářství nepoškodí (naopak resort vrátí nějaké peníze). Na středních školách studenti stávku přivítají. Rodiče nemusí nic řešit, ale celá řada z nich si o nás pomyslí, že jsme „máča“. Shrnuli to, pak evidentně dopad stávky je minimální. Ještě je zde otázka, co bude stávkující učitel dělat. Součástí stávky bývá demonstrace. Učitelé nejeli do Prahy, protože nebyly přistaveny autobusy. Které měli profesory do Prahy dopravit. Nebo si učitel sedne doma či ve škole a pomyslí si to jim dávám, že neučím. Vidím zde liknavost v přípravě, špatnou organizaci, ani sousední školy střední školy nemají potuchu o vzájemné podpoře a tak si myslím, že výsledek je kontraproduktivní.“
Kristýna Hrubá

7. 1. 2008

Strana 2 (10)

Dny otevřených dveří 4. a 5. 12. 2007 Jak si jistě všichni dobře pamatujete, v úterý 4. prosince jsme byli doma a užívali si „studijního volna“ díky stávce některých z učitelů. Někteří ale v tento den přesto šli do školy, ale ne se učit. Šli provázet na den otevřených dveří. Mezi ně jsem sice nepatřila, ale ve středu 5. 12. jsem se už přidala. Ani vlastně nevím kolik nás dohromady bylo, ale určitě jsme se sešli z každého oboru alespoň dva nebo tři. A co si vlastně máte představit při větě „Provázím na dni otevřených dveří.“? Začíná to dlouhým vysedáváním ve sborovně a čekáním, až se sejde dostatečně velká skupinka lidí a taky až se mezi sebou dohodneme, kdo vlastně půjde ☺. Každý ze zájemců o studium se nejprve zapsal (jméno, odkud přijel/a, o jaký obor je zájem,…), odložil si svoje teplé zimní oblečení (a že ten den ale byla zima!) a čekal na další lidičky. V době čekání mohli zájemci shlédnout naše prezentační videa, vzít si pohlednici na památku nebo si koupit naši knížku „125 let státní průmyslové školy“ (pro absolventy samozřejmě zdarma). Jiní samozřejmě měli vlastní zábavu a někdo zase přišel v pravou chvíli a rovnou šel na prohlídku bez čekání. Tak, sborovnu máme za sebou, teď vzít ty vystrašené lidičky na chodbu, představit se, stručně jim vysvětlit co a jak a nezapomenout upozornit na to, že budou chodit po škole tak minimálně hodinu. A už si to míříme do učebny ICT, pak do infocentra, jazykové učebny, dolů do elektrolaboratoří, tělocvičny, do chemičáku (tady silno a slaboproudé dílny, strojařské laboratoře, učebny automatizace, mikroprocesorů a telekomunikace) a z chemičáku přes dvůr do dílen. V dílnách si mohli prohlédnout zámečnu, soustruhy s frézami, svařovnu, kovárnu, v patře potom truhlárnu a učebnu s CNCčkama. No a zase potom hezky přes dvůr zpátky vchodem pro učitele, na chodbě pod schody jsme se zmínili o jídelně a nové PC učebně, která je samozřejmě stejně vybavená jako všechny ostatní. V každé učebně nebo dílně či laborce jsme se zdrželi minimálně 5 minut povídáním kdo se tady učí (které obory), co se tam dělá a pak jsme dávali prostor pro otázky. No samozřejmě že se skoro nikdo na nic neptal, kromě pár výjimek… Za sebe musím říct, že takové provázení na otevřených dveřích je docela zábava a navíc se zase o něco víc dozvíte o škole. Tak třeba v některých učebnách, kde jsme provázeli, jsem nikdy nebyla (např. truhlárna nebo strojařské laboratoře). Mezi některými „hrdými otci“ se našli i absolventi a najednou zjišťujete, že si docela dobře povídáte o budoucí práci apod. Letos jsem vlastně provázela poprvé, ale také naposledy. Jindy jsem chodila na Nisa scholu, ale letos to nějak nevyšlo, tak jsem vzala alespoň tohle. Dřív jsem to dělat nechtěla, protože jsem si myslela, že o škole pořádně nic nevím. Byla to chyba. Najednou jsem zjistila, že toho vím docela dost a ten papír s „instrukcemi“ jsem vůbec nepotřebovala.

SPŠSE a VOŠ – školní časopis Zkrat

Jedinou nevýhodu jsem našla v tom, že na chodbách byla pěkná zima (venku taky) a že ta prohlídka byla opravdu dlouhá. Ve snaze vypadat alespoň trochu slušně jsem si vzala sukni a boty na podpatku a nebylo mi po cestě moc hej ☺… Pro ostatní bych měla vzkaz: až bude příští rok den otevřených dveří, klidně do toho jděte i kdyby byla stávka nebo cokoli jiného proč zůstat doma. Pokud jste alespoň malinko mluvní, běžte provázet. Je to sranda, poznáte nové „skorospolužáky“, zjistíte, že ten příšernej profesor na bůhvíco není takovej suchar a že umí i nějaký vtip a hlavně se dostanete i do míst, kam byste jindy nevkročili. My, co jsme tam byli, víme svoje… ☺
Death

Vítězství robota ze SPŠSE

Z článku z Libereckého deníku „Na předvedení našeho robota jsme měli podle pravidel soutěže pět minut. Nám však stačily jen čtyři minuty na to, aby robot zvládl předvést celou naprogramovanou sestavu. Ta začala tím, že se robot postavil z leže, udělal holubičku, stojku, kotoul a pak se převalil na břicho,“ řekl Marvin Gjepali. Porotu robot oslnil zejména naprogramovanou choreografií do hudby a chůzí po dvou nohou, kterou žádný z ostatních soutěžících robotů nepředvedl. „Nebylo to vůbec snadné. Robot má moc vysoko těžiště, takže při vzpřímené chůzi přepadával. Museli jsme si ho proto trošku upravit. Dali jsme mu větší vůli do pohyblivých částí nohou a kabely jsme vedli tak, aby při chůzi nepřekážely,“ uvedl Pavel Hynek. Vystoupení robota najdete na: http://www.youtube.com/watch?v=9plCts 5hOyM. Vítězům blahopřejeme k vítězství!
Apač

Turnaj ve floorbale 12.12. odehrál turnaj ve floorbale středních škol. Naši studenti bohužel ve skupině nezvítězili a nepostoupili do okresního finále. Naše družstvo tvořili tito žáci: Hudec L., Hůza P., Rosický J. všichni L4, Šrytr J. a Vopálka J. oba S4A, Klinger J. a Stolín L. oba E2, Burda J., Cvrček J., Gruliš J., Kafka M., Zahradník D. všichni E1, Dvořák R. P1 a Štryncl M. S1A. Poděkování také patří Martinu Bergmanovi s S4A, který utkání řídil jako rozhodčí.

V pátek 7. 12. 2007 Technická univerzita v Liberci, Fakulta mechatroniky a mezioborových inženýrských studií pořádala I. ročník soutěže Kyber robot 2007 středoškolských výukových robotů. Soutěže se zúčastnilo 14 družstev ze SŠ z celé ČR. Naši školu reprezentovali Marvin Gjepali a Pavel Hynek ze třídy E4. Soutěžili v kategorii stavebnice Bioloid (libovolná verze). Družstvo SPŠSE a VOŠ Liberec se umístilo na 1. místě. Zároveň v hodnocení zúčastněných škol se SPŠSE a VOŠ Liberec umístila na 1. místě.
Jaroslav Semerád

Výsledky: I. zápas: SPŠSE – SOU Nábytkářské II. zápas: Gym. Frýdlant - SOŠ a gym. Bojiště III. zápas: SOU Nábytkářské - SOŠ a gym. Bojiště IV. zápas: SPŠSE – Gym. Frýdlant V. zápas: Gym. Frýdlant - SOU Nábytkářské VI. zápas: SOŠ a gym. Bojiště – SPŠSE

9:1 6:8 1:9 4:1 6:3 5:3


Vít Zákoucký

Vítězství volejbalistů v okrese Dne 21. 11. 2007 se družstvo SPŠSE a VOŠ zúčastnilo finálového turnaje ve volejbale okresu Liberec. Bohužel informace o zápasu byly zveřejněny až po uzávěrce prosincového čísla. Po vynikajícím výkonu porazilo družstvo obě liberecká státní gymnázia (F. X. Šaldy a Jeronýmovo) shodným poměrem 2:0 na sety a stalo se přeborníkem okresu. Družstvo hrálo v sestavě: Vodvárka Martin, Vodvárka Jan, Vyšohlíd Martin, Veselý Jiří, Juna Jakub, Havelka Pavel, Mayer Stanislav, Mužák Pavel, Jirouš Jakub, Vodenka Jan, Vejvoda Petr a Jiránek Jakub. 7. 1. 2008

Strana 3 (10)

Družstvo získalo diplom a pohár. Blahopřejeme a držíme palce k vítězství v kraji i v celostátním přeboru!
Apač

Kultura

Koncert skupiny 4TET

Obrovský zájem publika o originální úpravy známých skladeb zpívané „a capella“ přiměl Jiřího Korna, Jiřího Škorpíka, Davida Uličníka a Dušana Kollára nejen k vydávání alb, ale i k pravidelnému koncertování. 20. prosince 2007 se kvartet představil v libereckých Lidových Sadech a koncert byl beznadějně vyprodaný už mnoho dní dopředu. Po setmění v sále začala projekce s průřezem tvorby Jiřího Korna od jeho začátků až po dnešek. Poté už sám Korn přišel na jeviště, držící v levé ruce třesoucího psíka a v pravé kufřík. Po několika úvodních slovech povídá: „Já jsem nesehnal na dnešek hlídání, takže jsem ho musel vzít s sebou…On se na mojí ruce pokaždý takhle třese…Ale víte, co je zajímavý? Vždycky, když ho položím, tak přestane…“ Psík byl samozřejmě plyšový. Korn následně zazpíval a po něm se přišli postupně představit další členové a každý také zazpíval. V průběhu večera zaznělo mnoho písní jako Love and marriage, Robinson, Oh baby baby nebo Já to tady vedu, při které skupina jezdila na japonských dvojkolkách. Zajímavě byl proveden zpěv písně o Johance z Arku – Jeanne Darc, kterou Jiří Korn uvedl se slovy: „My občas míváme takové nápady…A tak nás napadlo…Že bysme jednu písničku zazpívali po tmě.“ A skutečně se tak stalo, chlapci si ještě zapálili svíčku velice dlouhou sirkou na počest Johanky.

O zábavu nebylo rozhodně nouze a dokonce i poslali do publika krabičky s čokoládovými bonbóny Ferrero Rocher. Největší legrace však byla na konci, kdy Jiří Škorpík po velmi dlouhém potlesku přišel na jeviště coby strýček Fenster z Addamsovy rodiny. Boucháním nohou a tleskáním vytvářel hudební zvuky, když došel na kraj jeviště a třikrát zatleskal. Od publika očekával dvojí lusknutí prsty (stejně jako ve filmu). Spousta přítomných lidí však ani po třetím zopakování nebyla schopná tuto jednoduchou věc provést, protože místo aby luskali tak tleskali. Škorpík už pak padl na kolena a prosil diváky a beze slov vysvětloval, co mají dělat. Pak to vzdal, došel k mikrofonu a po chvilce ticha řekl tichým, zmoženým hlasem: „Včera v Ústí to dali………………Liberec…“ Ovšem ani po čtvrtém pokusu se to některým opět nepovedlo. Tak nastoupili zbývající členové, Jiří Korn převlečený za Morticii, a zazpívali Addams Family Theme. V místech, kde se v písni luskalo Škorpík se zvednutým ukazováčkem varoval obecenstvo. Nakonec to však dobře dopadlo a snad všichni už luskali tak, jak měli. Skupina se s přáním krásných Vánoc a šťastného vstoupení do nového roku za obrovského potlesku rozloučila. Je to nezapomenutelný zážitek.
Dave

Slipknot

Styl muziky: Trash metal Členové kapely: #0 Sid (DJ) #1 Joey (Bicí) #2 Paul(Baskytara) #3 Chris (Perkuse) #4 James (Kytara) #5 Craig (Sampler) #6 Shawn (Perkuse) #7 Mick (Kytara) #8 Corey (Zpěv) Vydaná CD: Mate, Feed, Kill, Repeat (1996) Slipknot (1999) Iowa (2001) Vol.3:(The Subliminal Verses) (04) Voliminal Inside The Nine (2006) Něco „málo“ z hist(e)orie: Všechno to začalo roku 1993 ve státě Iowa ve městě Des Moines. Jeden chlápek, Shawn Graham, se tehdy rozhodl založit kapelu. Sedl si ve svém klubu s Andersem

SPŠSE a VOŠ – školní časopis Zkrat

Colsefinim a společně začali snít o agresivní kapele, která by hrála všechno, co je napadne a nebrala by na nic ohledy. Tento sen se ale hodně rychle rozplynul a už to vypadalo, že historie kapely Slipknot tímto končí. Roku 1995 však Shawn o kapele začal znovu přemýšlet. Sestava zůstala stejná Anders Colsefini (zpěv), Shawn Graham (bicí), Paul Gray (basa) a Patrick Neuwirth (kytara). Slipknot nakonec na své náklady vydali první, i když ne moc zdařené, CD – Mate, Feed, Kill, Repeat. Toto album sice moc úspěchů nemělo, nicméně pár lidí zaujalo a Slipknot se tak s chutí pustili do další práce. V tu dobu kapelu opustil Anders Colsefini a nahradila ho pro kapelu velice důležitá osoba, Corey Taylor. Na post kytary se dostal Mick Thomson a bicích se ujal Joey Jordison. Shawn ale v kapele dále zůstal, do ruky však vzal místo paliček od bicích paličky od perkusí. Už stačilo jen vyrobit masky a kombinézy. Roku 1997 Slipknot zaslali do Roadrunner Records své demo a posléze s onou firmou podepsali nahrávací smlouvu. Hned na to začali nahrávat své nové album, Slipknot. Desku už Slipknot nahrávali v téměř kompletní sestavě. Chyběl jediný James Root, který se ke kapele připojil chvíli po jejím nahrání. Nové CD sklidilo neuvěřitelný úspěch, a to hlavně díky světovému turné a turné s Ozzfestem, kde si Slipknot získali neuvěřitelné množství fanoušků. Kdo by taky zapomněl na poblázněný týpky s nechutnými maskami na hlavě a stejnými kombinézami, odlišnými akorát čárovým kódem na zádech. Postupem času se deska Slipknot stala zlatou a posléze platinovou. Roku 2006 byla platinová podruhé.

7. 1. 2008

Jakmile skončily koncerty, Slipknot se vrhli na další desku – Iowa. Členové kapely o ní hovořili až namyšleně a slibovali třikrát tak větší nářez, než byla předešlá dvě CD: "Předchozí dvě desky jsme pojali v barvách, tohle je jen černo - bílé. A bude víc bolet. Je to, jako kdybychom otáčeli nůž ve vaší ráně. Bude třikrát tak rychlejší, třikrát tak šílenější a třikrát tak brutálnější". I přes to, že od pohledu byste téhle bandě nevěřili ani za milion, Slipknot svůj slib dodrželi. Znovu se vydali na turné sbírat další úspěchy a získat si nové fanoušky a při té příležitosti natočili live DVD Disasterpieces, které zachycuje ztřeštěnosti kapely na koncertě v Londýně. Po turné začali po světě kolovat fámy, že se Slipknot rozpadají. To ale zdaleka nebyla pravda, neboť se kapela chystala vydat další skvělé CD. Roku 2003 se kapela znovu sešla, aby nahrála další desku. Od kapely se očekávalo Strana 4 (10)

opravdu hodně a tak všichni členové pracovali pod velkým tlakem. Nejhůře na tom byl Corey Taylor, který pod tímto tlakem nebyl schopen pracovat a jednoho dne se neuvěřitelně opil a pokusil se spáchat sebevraždu. Po šesti úmorných měsících byla práce hotova a po menších úpravách v květnu roku 2004 Slipknot vydali další úžasné album Vol.3:(The Subliminal Verses). Kapela se však obávala, že spousta fanoušků jejich výtvor odsoudí, protože se od předešlých desek značně lišil. Většina písní teď byla melodická a dokonce song Vermillion, pt.2 se skládal jen z akustické kytary, netradičního, příjemného Coreyho hlasu a textu o plačícím muži pro neznámou dívku. Na jednu stranu se obávali správně, na druhou zase získali spoustu nových fanoušků. Od té doby se s Slipknot až na pár koncertů nic moc nedělo. Dodatečně ještě vydali live album Voliminal Inside The Nine, což je jenom jejich poslední album Vol.3:(The Subliminal Verses) v horší koncertní kvalitě. Tento rok se však chystá úplně nová deska s dalším světovým turné,takže se snad máme na co těšit. Doufejme, že se Slipknot ukážou i v ČR.

Zásady kapely:

• • • •

"Nikomu na nic neodpovídáme" "Nezajímáme se o žádné trendy" "Hrajeme si co chceme" "Nenecháme cizím lidem žádný prostor k rozhodování o skupině"
Jan Kovačič

Filmové novinky Říše hraček

Alvin a chipmunkové Live shows: Jedná se o všechna koncertní vystoupení, kde se zdaleka nejedná jen o muziku. Zrovna nevyužití členové kapely sem tam vezmou nějakou tyč, klacek, či dokonce železný sud od piva a prostě se navzájem mlátí. Perkusák Shawn je většinou hlavní postavou tohoto dění, neboť je schopen ublížit i (hlavně) sám sobě. Jeho nejoblíbenějším náčiním je právě již zmíněný sud, do kterého nejraději mlátí vlastní hlavou. Za jednu písničku je schopen si hlavu zranit hned dvakrát, tak si dokážete představit, kolik krve musí za jedno vystoupení ztratit. Jeho hlava už musí mít tolik jizev, co by normální člověk nenasbíral za padesát svých životů. Dále sem tam „hodí“ jedno nedokončené salto, čímž znovu dopadne na hlavu a často se pouští do potyček s ostatními členy kapely, nehledě na to, jestli zrovna hrají, či ne. Člověk jen s údivem může věřit, že je tahle osoba stále naživu. Tato podívaná je opravdu jedinečná a když už nemáte rádi jejich muziku, pořád je na co se dívat.

Je to rodinná kodemie od tvůrců Garfielda. Komedie nám představuje tři povedené veverky, které nejen že umí mluvit, ale umí i výborně zpívat. Jednoho dne narazí na Davida, který objeví jejich talent a natočí s nimi desku. Popularita Chipmunků stoupá, koncertů přibývá a nová dobrodružství s dramatickými následky lákají. Davidova trpělivost už skoro přetéká přes okraj poháru. Dokáže Alvin a ostatní zachránit přátelství s Davidem? Jak zvládnou nově nabytou popularitu? Chcete vědět jak vše dopadne? Pak tuto komedii musíte určitě vidět. V kinech ČR: od 20.12. 2007 Vetřelci vs. Predátor 2

P.S. Miluji tě Mladá vdova Holly objeví 10 dopisů, které jí zanechal manžel. Mají ji pomoci překonat bolest a začít nový život... S pomocí jejích přítelkyň začíná pro Holly rok neobyčejných dobrodružství, které pro ni před svou smrtí připravil její manžel. To jí pomůže uvědomit si, kdo doopravdy je a připomene jí – P.S. Miluji Tě. V kinech ČR: od 20. 12. 2007

SPŠSE a VOŠ – školní časopis Zkrat

Rodinná komedie z oblasti Říše hraček. Pan Magoria vlastní magický obchod s hračkami. Abyste zde mohly pracovat, musíte přistoupit na jistá pravidla a věřit všemu, co vidíte. Prodavačka Molly a její šéf pan Magoria kralují tomuto hračkářství, kde si hračky žijí vlastní život. Zlom však nastane, když pan magoria chce nechat dobře rozběhnutý obchod Molly. Jako mávnutím kouzelného proutku se v této pohádkové říši začnou dít pozoruhodné věci. V kinech ČR: od 27. 12. 2007

7. 1. 2008

Akční sci-fi horor vyprávějící o dvou nejznámějších monstrech, kteří zavítali na naši planetu. Vetřelci a Predátoři si to rozdají v malé venkovském městečku Gunnison někde v Coloradu, kde žije necelých šest tisíc obyvatel. Nikdo z nich nevěděl, že v jejich městečku se brzy rozpoutá boj o holý život. Vetřelci se chtějí nakrmit a Predátoři si přijeli zalovit a obyvatel v městečku rapidně ubývá. Amarická armáda přispěchá na pomoc, ale jejich řešení je v podobě atomové pumy, která má vše zamést pod koberec. A kdo z nich vyhraje lovci, slizčí ještěři nebo lidé? To vše záleží jen na jejich schopnostech. V kinech ČR: od 27. 12. 2007

Strana 5 (10)

stran hrála hudba, areálem se proháněla nádherná auta. Ještě jako třešnička na dortu celý sraz provázelo nádherné slunečné počasí.

Americký gangster Čtyři ikony filmového průmyslu se sešly u kolébky akčního dramatu Americký gangster, který aspiruje na jeden z nejsilnějších zážitků, jež si v roce 2008 odnesete z kina. Oscary ověnčení herci Russell Crowe (Gladiátor, Insider: Muž, který věděl příliš mnoho) a Denzel Washington (Training Day, Hurikán v ringu) se spojili s oscarovým scenáristou Stevem Zaillianem (Schindlerův seznam, Gangy New Yorku) a neméně úspěšným režisérem Ridleym Scottem (Gladiátor, Černý jestřáb sestřelen). Vznikl strhující příběh o vzestupu a pádu jednoho z nejmocnějších mužů newyorského podsvětí a o obyčejném poldovi, který ho dostal na kolena. Atmosféra prohrávané války ve Vietnamu na začátku sedmdesátých let. V kinech ČR: od 03. 01. 2008

Dojmy z této akce se v mnohých případech nesou v duchu výčitků na stranu organizátorů. Neboť jeden podnapilý řidič, údajně neosvětlen a ve veliké rychlosti srazil nic netušícího chodce. Na místě samozřejmě byl zdravotnický personál, takže byla pomoc opravdu rychle připravena. Bohužel ale postižený ještě při převozu do nemocnice v České Lípě zemřel. Po této nešťastné události se snesla velká vlna kritiky na organizátory, ale na druhou stranu je velice těžké uhlídat téměř padesátitisícový dav, bez nějakého incidentu. Protože vždycky se najde nějaký „blbec“, který pošpiní dobré jméno ostatním, vždyť to známe.


Andrea Formánková

Cars

Mimoňské války X

Dnes se společně vrátíme v čase ke konci prázdnin, abychom se mohli podívat na mezi tunery čím dál, tím oblíbenější projekt – Mimoňské války. Tentokrát s pořadovým číslem deset. Vše se opět odehrávalo na starém vojenském letišti v Hradčanech u Mimoňe, kde ještě v roce 1964 startovali sovětské bombardéry.

Jinak se Mimoňské války opět nesli v příjemném klidném tempu, takže pouhý divák ani chvilku nezahálel a neměl čas se nudit. Byly připraveny dvě kategorie rychlostní zkoušky – 1. Vozidla s náhonem na jednu nápravu a 2. Vozidla s náhonem na všechna čtyři kola. Dále tu bylo obvykle rozdělené spektrum závodů ve sprintu. Trať byla už minulý ročník prodloužena na skutečnou čtvrt míli, takže se plně vyrovnala tratím na jiných tunikových srazech. Nechyběla ani soutěž v gumování, která probíhala v průběhu celého srazu, takže když se nedělo nic jiného, tak se dalo koukat tam. Samozřejmě paralelně s ostatními závody se konala i série disciplín show and shine, která je v rámci tuning cupu.

Na webové stránce www.mimonskevalky.cz si můžete prohlédnout bližší podrobnosti a nějaké další fotografie.
Jan Sál

Na rally s navigací

Pro Britskou rally ve Walesu připravilo Subaru zajímavou novinku pro fanoušky. Subaru World Rally Team ve spolupráci s webovými stránkami www.pocketgpsworld.com připravil volně ke stažení mapu s důležitými místy pro poslední soutěž loňské sezony. Mapa je plně kompatibilní se všemi běžnými navigacemi, jako jsou Garmin nebo TomTom. V navigaci se pod body zájmu objevily např. místo startu a cíle celé soutěže, místa startu a cílů jednotlivých RZ, servisní místa nebo parkoviště pro diváky. Bylo to vůbec poprvé, co byl guide k nějaké rallye k dispozici pro GPS navigace. Dobrá zpráva zní, že Subaru vzalo Britskou rally jako test funkčnosti mapy a pro příští sezony už by měli být podobné podklady pro všechny světové soutěže.
Death

Celý program byl dobře moderován a provázen různými exhibicemi. Ze všech SPŠSE a VOŠ – školní časopis Zkrat

7. 1. 2008

Strana 6 (10)

Nová Impreza konečně v Evropě…

O novém Subaru Impreza WRX STi už se mluví dlouho, ale v Evropě se poprvé oficiálně představila první prosincový týden na autosalonu v Bologni, kde ji odhalil Petter Solberg. Nejostřejší Impreza má přepracovaný podvozek, pohon všech kol s aktivním mezinápravovým diferenciálem DCCD a pod kapotou přeplňovaný dvouapůllitrový boxer s výkonem rovných 300 koní při 6000 ot./min a točivým momentem 407 N.m při 4000 ot./min. Říká se něco o tom, že nové STi bude umět zrychlit z klidu na 100 km/h za 5,2 s a maximálka bude 250 km/h. u nás se začne nové STi prodávat v dubnu 2008 a cena bude teprve zveřejněna.

Ti, co by chtěli STi na závodění, budou mít k dispozici homologační verzi Spec. C s přeplňovaným dvoulitrem za cenu 878 555 CZK.

Simulátor dokáže napodobit jedno z nejrealističtějších prostředí na světě, čímž umožňuje přesné hodnocení jízdních charakteristik. Základním prvkem této virtuální reality je umístění skutečného auta na plošinu uvnitř kopule o průměru 7,1 metru. Strop přitom slouží jako obrovská konkávní videoobrazovka, na kterou se promítá obraz v celé šíři 360 °. Při řízení auta se s kopulí pohybuje – je zde zařízení pro naklánění, vibrace a další pohyby. Simulátor zajišťuje podélný pohyb o rozsahu 35 m a příčný 20 m, což je světová špička – vše přitom probíhá za přesného řízení pomocí počítače. Výsledkem je věrná simulace skutečných pocitů při řízení, včetně vnímání rychlosti, zrychlení, jízdního pohodlí při průjezdu zatáčkami a dalších manévrech. Zvuková kulisa pak podtrhuje věrnost simulace. Toyota hodlá jízdní simulátor plně využívat v rámci výzkumu a vývoje nejen bezpečnostních systémů používaných přímo v autech, ale i systémů podporujících bezpečnou jízdu, které integrují vozy do okolní infrastruktury.
Death

Cadillac Escalade 6.2 V8 ESV

Jste milionář? Je vám ukradená spotřeba auta? Preferujete pohodlí? Pokud si na všechny otázky odpovíte „ano“, pak si určitě pořiďte Cadillac Escalade. S ním budete rozhodně IN, ale hlavně také nepřehlédnutelní…


Death

Nový simulátor od Toyoty

Toyota vyvinula špičkový jízdní simulátor umožňující analyzovat jízdní charakteristiky z pohledu průměrných řidičů. To pomůže při vývoji a testování technologií aktivní bezpečnosti zaměřených na snížení počtu dopravních nehod. Simulátor je instalován v technickém centru Higashifuji v Susono City. Využívá video, simulátor zrychlení a další technologie umožňující provádět jízdní zkoušky, jejichž provádění v reálném prostředí by bylo příliš nebezpečné nebo by vyžadovaly specifické jízdní podmínky. SPŠSE a VOŠ – školní časopis Zkrat

V reklamě je značka Cadillac označovaná za americký sen, který konečně dorazil i k nám. Každý, kdo má auta trochu v krvi, si o amerických autech myslí své. Jízdní vlastnosti nic moc, příšerné interiéry, zbytečně objemné a rozežrané motory, které navíc na dálnici dokáže překonat i načipovaný turbodiesel. Tak tedy proč zrovna Cadillac Escalade? Asi proto, že i „amíci“ udělali za posledních pár let pokrok a jejich současná produkce není zas tak špatná. Tohle vozítko je toho důkazem. Escalade je v první řadě nepřehlédnutelný. Svými rozměry je úplně někde jinde než „naše“ běžná SUV na která jsme všichni zvyklí. No řekněte, prodává se u nás SUV 7. 1. 2008

s rozměry 5143 x 2007 x 1887? Něco podobného má sad už jen Hummer H2. musím podotknout, že do rozměrů nejsou započítána rozměrná zrcátka. Ta jistě nějakých pár desítek cm přidají. Navíc světlá barva vozu, v jaké je standardně dodáván, opticky auto ještě zvětší. Interiér celkem ani nemá cenu moc popisovat. Jednoduše – pokud byste cestovali s nádhernou spolucestující, těžko se vám stane ta náhoda, že si spletete její koleno s řadící pákou. To byste se museli hodně natahovat. Také z předních sedadel nedosáhnete na ta v druhé řadě. V obou řadách máte spoustu místa na všechno, ale v té třetí řadě je to již horší jako asi v každém voze. Dále musím vyzdvihnout elektricky nastavitelný volant, sedadla a pedály. Zavazadlový prostor má v základním uspořádání rozměry 1100 na délku a na šířku 1290 mm.sklopením druhé řady sice nevznikne úplně rovná plocha, ale i pak má kufr délku 2700 mm, což už je docela dost. Něco málo k interiéru – palubní deska má dřevěné obložení, které se sem k té kůži velice hodí. Před první jízdou si ji ale musíte pořádně prohlédnout, aby jste při jízdě věděli, kam koukat. Jednoúčelová tlačítka jsou rozeseta v blízkosti řidiče a najít to pravé zpočátku trvá. Pohonná jednotka je pro tohle autíčko jediná – zážehový osmiválec o objemu 6,2 litru. Výkon je 301 kW a i při hmotnosti téměř 2,7 tuny zrychlí z nuly na sto za pouhých 6,8 sekundy. Díky moderním technologiím je motor dostatečně výkonný a zároveň není zbytečně rozežraný. Na 10 litrů vám sice šestilitrový osmiválec nikdy nepojede, ale 16 l/100 km není zas tak tragická. Dříve si podobná auta řekla i o 25 litrů! Motor svou sílu přenáší na všechna čtyři kola pomocí šestistupňové samočinné převodovky, která pracuje rozvážně a s řazením nikam nepospíchá. Pocítíte to hlavně ve vyšších rychlostech. Sice Escalade nemá zrovna moc velké sportovní ambice, ale dá se s ním jet i 200 km/h. Naše silnice mu ale nesvědčí. Nejradši má lehké překračování rychlostních limitů, ale na vytáčení motoru je samozřejmě závislá jeho spotřeba, takže pokud jedete 50 po městě, pod 20 l/100 km se nedostanete. Zato když jedete stovkou, můžete na palubce vidět i údaj 12l /100 km. Závěrem bych řekla, že Cadillac Escalade se u nás už pár měsíců prodává. Stojí zhruba 2 miliony korun a ve výbavě mu nechybí snad téměř nic. Prostě téměř dokonalé auto, které se u nás asi jen tak nerozmnoží…
Death

Strana 7 (10)

PC Games

DEATH TO SPIES

Být špiónem není jednoduché. Jde především o zručnost a hlavně o tichou prácičku. Pokud máte chuť se jím alespoň na chvíli stát, máte možnost ve virtuálním světě v ruské hře Death To Spies. Stojí to ale za to? V dnešní době, kdy máme mnoho stříleček či závodních her, určitě potěší i něco jiného. Ruští vývojáři se rozhodli vytvořit hru na způsob Hitmana a Hidden & Dangerous a když ji před půl rokem představili, vypadala velice nadějně. Po demu, které vyšlo letos v září, se dostává do obchodů za příjemnou cenu 299,- Kč i plná verze.

rozhodně zapracovat nebo alespoň neměli ve videích zaměřovat obraz přímo na jejich obličeje. I o 6 let starší česká Mafia měla rysy obličeje podstatně hezčí a reálnější. Jako tajný ruský špión se vypravíte hluboko do nepřátelského území a každá mise má samozřejmě jiný cíl. V té první se například objevíte v lese s úkolem získat tajné dokumenty z vily nejvyššího důstojníka, která se nachází uprostřed pečlivě střežené německé základny. Abyste se však vůbec dostali dovnitř, musíte dojít do menšího tábora, ve kterém naleznete německý náklaďák. Cestou potkáte několik hlídek, které jako jedny z mála můžete zabít střelnou zbraní – tedy slyšitelně. V táboře a následně v základně už to tak jednoduché není, sebemenší hluk vám může zajistit velice rychlou smrt. Každá mise má své vlastní prostředí a nechybí tak ani zimní mapy, které jsou pěkně zpracované.

velice účinná prostá rána pěstí. Vše však musíte provést zezadu a připlížit se k oběti neslyšitelně, jinak se stanete obětí vy. Prozradit vás ale může i třeba ruská zbraň nebo batoh od ruského stejnokroje. Stejně tak vás někteří důstojníci mohou i v převlečení poznat a spustit poplach. Proto je dobré se jim vyhýbat, k čemuž pomůže praktická mapka. Někdy však nestačí uniforma řadového vojáka na to, abyste se dostali do některých míst, a pak budete nuceni se k důstojníkovi s chloroformem v ruce přiblížit a po jeho odporoučení se k zemi si vzít jeho oblek i s fešnou čepicí. Na konci každé mise dostanete hodnocení, ve kterém se hodnotí mimo jiné to, jak moc tiše a precizně jste úlohu špióna zvládli. Větším defektem hry je starší engine, díky kterému se vám občas podaří zaseknout ve stromě nebo v kameni. Také umělá inteligence se chová pokaždé jinak, jednou můžete ležet 5 metrů od nepřítele v keři a nevidí vás, jindy jste v houští a trefí vás na slušně velkou vzdálenost. Kde však AI ubírá na inteligenci, přidává na kvantitě, takže o počet němců rozhodně není nouze. Hra si i přes malou mediální propagaci najde určitě své příznivce ať už třeba jen proto, že takových her moc není. A některé nedodělávky vylepšuje alespoň nízkou cenou. Ode mne si vysloužila hodnocení 75%.
David „Dave“ Svoboda, L2

Adrenalin

Street Luge na hranici risku a šílenství Lehnout si na speciální vozítko a spustit se po silnici z kopce. To není výmysl chorých mozků, ale jeden z rodiny extrémních sportů. Na druhou stranu, když si někdo lehne na dva a půl metru dlouhé „sáně“ na kolečkách a pustí se z kopce 110 kilometrovou rychlostí, tak to už je k zamyšlení.

Dějem hry nás provázejí videosekvence, které ovšem nejsou vůbec pěkné a grafika u nich velmi zaostává. Důvodem jsou nehezké modely postav, na kterých měli autoři SPŠSE a VOŠ – školní časopis Zkrat

Hra nabízí spoustu možností. Občas budete muset prostříhat plot, jindy otevřít trezor za pomoci speciálních nástrojů a dostane se i na řízení nejrůznějších vozidel, která mají překvapivě dobrý fyzikální model. Pěknou věcí je také převlékání uniforem. Pokud chcete německou uniformu, nesmíte stráž zastřelit ani zapíchnout kudlou. Na uniformě by zůstala krev a tak by vás nepřátelé poznali. V tomto případě je dobré použít buď škrtidlo, chloroform nebo je také 7. 1. 2008

Street luge vymysleli zřejmě skateboardisté v Kalifornii v sedmdesátých letech 20. století. Už je nebavilo jen skákat a předvádět triky, tak si na skateboard lehli na záda a spustili se z kopce.

Strana 8 (10)

Už v roce 1975 se na kalifornském Signal Hillu konal první závod ve street luge. Pořádala ho americká skateboardová asociace. Zvítězil ten, kdo dosáhl největší rychlosti. Už za pár let ale byly závody na Signal Hillu zakázány kvůli zraněním jezdců i diváků. Jenže borce na prknech to neodradilo a vesele sjížděli jeden kopec za druhým.

Vybavení se postupně vyvíjelo. Na prvních závodech se objevili jezdci s klasickými skateboardy i šílenci se speciálně vyrobenými vozítky s plastovou karosérií. Dnes se jezdí na speciálních "pouličních saních", které jsou z hliníku, měří přes dva a půl metru a k dostání jsou od 200 do 500 liber.

Kdo si chce street luge vyzkoušet, měl by mít na paměti, že tohle vozítko nemá žádné brzdy. Jedinými brzdami jsou pohodlné botky, které vydrží maximálně pár jízd. Poté už nevíte, co je to podrážka. A připravit byste se měli i na to, že nebudete pořád na silnici, ale prolétnete se i vzduchem. K vidění bývají i 28,6m dlouhé skoky. A pokud vás neodradí ani to, nejspíš musíte vyrazit do Německa nebo do Švýcarska. V České republice se organizovaně street luge neprovozuje a nebo je v dobrém utajení.

Lead-out To je pro toto číslo vše. Budeme se těšit další první (školní) pondělí v měsíci ; ) Napište nám, jak se Vám tento časopis líbí a co byste chtěli na něm změnit na email: [email protected]

Redakce Šéfredaktor: Enzy – Matěj Šimek

A4

Redaktoři:


Veronika Lamačová

Apač – Honza Šrajer

L3

Death – Verča Dragounová

A4

Andrea Formánková

L1

Kristýna Hrubá

L1

Magdalena Stránská

L1

Veronika Lamačová

L1

Dave - David Svoboda

L2

Jan Sál

L3

Josef Kovačič

P1

Michal Sutnar

E2

Externí spolupracovníci: Veronika Loudová Kontakt:

[email protected]

Děkujeme všem za spolupráci na tomto čísle školního časopisu Zkrat.

Těšíme se na Vaše ohlasy !

Největším z es býval Američan Tom Mason. Po asfaltě se řítil rychostí 130,807 k/h a tímto se zapsal do Guinessovy knihy rekordů.

SPŠSE a VOŠ – školní časopis Zkrat

7. 1. 2008

Strana 9 (10)

Napiš nám: [email protected]

SPŠSE a VOŠ – školní časopis Zkrat

7. 1. 2008

Strana 10 (10)